Podcasts about osudy

Opočno nechá zrestaurovat dva válečné hroby a upraví také jejich okolí. Podle vedení města má obnova pietních míst uchovat jejich historickou hodnotu a zároveň vzdát úctu obětem válečných konfliktů.

Hostem Jany Švecové v pořadu O čem se mluví pod Ještědem byla ředitelka pobočky Paměti národa Severní Čechy Michaela Pavlátová.

Narodil 30. dubna 1883, a i když zemřel v 39 letech, stihnul prožít bouřlivý život a stvořit nejen monumentální Osudy dobrého vojáka Švejka, ale asi 1500 převážně humoristických textů. Vychovala ho ulice. Byl stoupencem anarchistického hnutí a několikrát vězněn. Živil se jako redaktor a autor příležitostných novinových článků. Rodinné štěstí s jeho první ženou Jarmilou netrvalo dlouho, i když se s ní nikdy nerozvedl.

Je to už více než 100 let, kdy vyšel první díl románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka. Novým pohledem teď na dílo nahlíží výstava v novojičínském návštěvnickém centru. A to přes jeho spojení s právě s městem Nový Jičín.

Narodil 30. dubna 1883, a i když zemřel v 39 letech, stihnul prožít bouřlivý život a stvořit nejen monumentální Osudy dobrého vojáka Švejka, ale asi 1500 převážně humoristických textů. Vychovala ho ulice. Byl stoupencem anarchistického hnutí a několikrát vězněn. Živil se jako redaktor a autor příležitostných novinových článků. Rodinné štěstí s jeho první ženou Jarmilou netrvalo dlouho, i když se s ní nikdy nerozvedl.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík rozoberajú aktuálne udalosti i historické míľniky z dejín kozmonautiky. V tejto epizóde rozoberú misiu Fram2, prvú pilotovanú misiu na polárnej obežnej dráhe i vesmírny let kompletne ženskej posádky, ktorej súčasťou bola aj speváčka Katy Perry. V rámci dejín kozmonautiky rozoberú zvieratá, ktoré ľudstvo vystrelilo do vesmíru. Pes Lajka nebol jediný. Do kozmu smerovali opice, vínne mušky i pavúky. Slovenský kozmonaut Ivan Bella počas svojho pobytu vo vesmíre experimentoval s prepelicami. Osudy zvieracích priekopníkov pri skúmaní kozmu boli často smutné. Dnes by sme mnohé z minulosti hodnotili ako týranie zvierat.

Představíme i možnosti detailního zobrazení gynekologických nádorů. Díky němu je možný nejenom včasný záchyt onemocnění, ale následně i možnost zvolit přesnou a prvotřídní možnost léčby. Paní Janě, která přijde vyprávět svůj příběh, zachránila přesná diagnostika život. Pozvání přijala také Prof. MUDr. Daniela Fischerová, Ph.D., expertní sonografistka z Centra onkogynekologického expertního ultrazvuku Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1.LF UK a VFN v Praze.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatel a publicista Lubomír Vejražka se řadu let zabývá opomíjenými tématy sovisejícími s komunistickou represí a jejich nedostatečnou reflexí současnou společností. Je autorem knižní trilogie, která zobrazuje osudy politických vězňů a jejich rodin.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatel a publicista Lubomír Vejražka se řadu let zabývá opomíjenými tématy sovisejícími s komunistickou represí a jejich nedostatečnou reflexí současnou společností. Je autorem knižní trilogie, která zobrazuje osudy politických vězňů a jejich rodin.

Brno není jen příběh rodiny Tugendhatovy, ale i stovek dalších židovských lékařů, architektů či umělců. I díky změnám v 19. století se z Brna stalo multikulturní místo; detaily proměny nabízí nová kniha historika Michala Konečného Třináct snů o svobodě. Osudy židovského Brna ve třech stoletích. O knize i o aktivitách centra židovské kultury Štetl mluvila s Michalem Konečným a Evou Yildizovou Hana Slívová.Všechny díly podcastu ArtCafé můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brno není jen příběh rodiny Tugendhatovy, ale i stovek dalších židovských lékařů, architektů či umělců. I díky změnám v 19. století se z Brna stalo multikulturní místo; detaily proměny nabízí nová kniha historika Michala Konečného Třináct snů o svobodě. Osudy židovského Brna ve třech stoletích. O knize i o aktivitách centra židovské kultury Štetl mluvila s Michalem Konečným a Evou Yildizovou Hana Slívová.

„Každá migrace je vítězstvím ducha,“ poznamenává Paul Collier, ekonom, který se dlouhodobě zabývá i etickými otázkami migrace. Vítězství ducha bývají vyčerpávající a občas i smutná. V nádherné knize Migrant o tom vydává svědectví Günther Anders, filosof, esejista a spisovatel, který prchal spolu s manželkou Hannou Arendtovou a prastrýcem Walterem Benjaminem z válečné Evropy do Spojených států. Osudy těchto tří intelektuálů se postupně rozpojily. Hannah Arendtová se uchytla ve Spojených státech, začala psát v angličtině, stala se jednou z nejvýraznějších intelektuálkou druhé poloviny dvacátého století a s Andersem se rozvedla. Walter Benjamin cestou do Spojených států spáchal sebevraždu. Günther Anders k tomu ve své knize Migrant poznamenává: „Skutečně se umírá jen doma.“ Autor tím míní, že migrant ztrácí ochrannou sféru svých blízkých, známých i starosti druhých. Ve své knize zdůrazňuje, že migrující člověk snadno a lehce umírá i proto, že existence stojí na uznání druhých. Migrant z tohoto paktu – aspoň na nějakou dobu – vypadává a jeho bytí se tím umenšuje a ztenčuje. I to může být důvod, proč snáze onemocní, proč snáze ztrácí půdu pod nohama. Pro Günthera Anderse byla migrace příliš stresující. Nikdy se plně integrovat ani nechtěl. Viděl v tom ztrátu sebe sama. Po druhé světové válce se vrátil domů. Cítil, že když koktá v jazyce, koktá i v existenci.Oslava, včetně té filozofické oslavy jinakosti a změny, v druhé polovině dvacátého století nebere v potaz, jak závislí jsme na kořenech, identitě, domovu, a jak náročné je vítězství migrace. Představa, že kdokoli může žít kdekoli, je v moderně unikátní, ale modernu také proto činí tak náročnou a konfliktní, na rovině společnosti i jednotlivců. Srovnáme-li současnou migraci s migrací během druhé světové války, jsou to přirozeně v mnoha ohledech odlišné situace, ale některé „existenciály“ migrace, tak jak je definuje Anders ve své knize, mohou platit pro Syřany v Německu stejně jako Ukrajince v Česku. Podstatné je, že Anders nekončí pesimisticky. Zkušenost migrace jej naučila jednu podstatnou dovednost: snášet to, že člověk nezapadá. Migrace nám navíc umožňuje zakoušet něco podstatného: absolutní nezajištěnost vlastní existence. Člověk – každý člověk – je animal migrans, živočich v pohybu. Nikdy svá přesvědčení, z nichž žije, nepřevede na absolutní pravdy, stále musí migrovat a hledat správnější, adekvátnější postoje. Zůstáváme v pohybu, protože jistota je nelidská. Ale má-li být tato přirozená nejistota snesitelná, potřebujeme kořeny. Jak říká rakouský filozof Jean Améry: „Člověk potřebuje hodně domova, aby jej neměl zapotřebí.“ KapitolyI. Více je pro migranta méně. [úvod až 16:05]II. Etika zavřených i otevřených hranic [16:05 až 30:40]III. Koktající existence Günthera Anderse [30:40 až 51:00]IV. Dilemata etiky a politiky: Co lze žádat od občanů? Co od migrantů? [51:00 až závěr]BibliografieGünther Anders, Der Immigrant, Müchen: Beck Verlag, 2022.Paul Collier, Exodus: Immigration and Multiculturalism in the 21st Century, Oxford: Oxford University Press, 2013.Emmanuel Levinas, Etika a nekonečno, přel. V. Dvořáková – M. Reichert, Praha 2009.Tereza Matějčková, „Všichni jsme bez tváře“, in: Reflexe, 56/2019, str. 181–187, https://www.reflexe.cz/Reflexe_56/Vsichni_jsme_bez_tvare._K_textu_J._Bierhanzla/Refl_2019_56_0181.pdfDavid Miller, Strangers in Our Midst: The Political Philosophy of Immigration, Harvard: Harvard University Press, 2016.Peter Singer, Renata Singer, „The Ethics of Refugee Policy“, in: James Fishkin, Robert E. Goodin (eds.), Population and Political Theory, Oxford: Malden, 2010, str. 285–304.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

S naším hostem si povídáme o osobnosti a tvorbě trutnovského sochaře Emila Schwantnera, kterému se také říká sochař severovýchodního pohraničí. On svá díla tvořil především pro veřejné prostory na Trutnovsku, Vrchlabsku, Královédvorsku a Broumovsku. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S naším hostem si povídáme o osobnosti a tvorbě trutnovského sochaře Emila Schwantnera, kterému se také říká sochař severovýchodního pohraničí. On svá díla tvořil především pro veřejné prostory na Trutnovsku, Vrchlabsku, Královédvorsku a Broumovsku.

Architekt Viktor Baumann zažíva osobnú krízu. Namiesto tvorby obchoduje s kachličkami a vo vlastnej firme sa nudí. Manželstvo sa mu rozpadá, vzťah s dcérou je komplikovaný a starnúci otec vyžaduje čoraz viac pozornosti a trpezlivosti. V druhej línií románu sa vraciame do mladosti Viktorovho otca Jakuba Baumanna. Osudy, úspechy aj tragédie Jakuba a jeho rovesníkov lekára Karola Bergera, žandára Jozefa Husára či architekta Adama Beránka sú poznačené búrlivými dejinami Slovenska druhej polovice 20. storočia. Zlo býva nepotrestané a každý dobrý skutok sa obráti proti hrdinom. 2 500 týždňov je román o prítomnosti, o tom, že dejiny sa opakujú a ľudstvo je stále nepoučiteľné. Číta: Boris Farkaš

Stovky lidí v Česku mají možnosti vidět emotivní dokumentární snímek Dopisy z Brna. Autorka Karen Kruger s ním objíždí školy a přednáškové sály, kde beseduje o holocaustu. Film vypráví osobní příběh rodičovské lásky a oběti během druhé světové války.

Zamíříme na Trutnovsko, protože vám chceme představit Kriminální příběhy ze starých Krkonoš. Tak se jmenuje nová knížka archiváře Státního okresního archivu v Trutnově Pavla Zahradníka. A potěší určitě každého, kdo má rád zapeklité kriminální případy, které se navíc opravdu v minulosti v Krkonoších odehrály a staly.

Zamíříme na Trutnovsko, protože vám chceme představit Kriminální příběhy ze starých Krkonoš. Tak se jmenuje nová knížka archiváře Státního okresního archivu v Trutnově Pavla Zahradníka. A potěší určitě každého, kdo má rád zapeklité kriminální případy, které se navíc opravdu v minulosti v Krkonoších odehrály a staly.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Smutná fakta a těžké emoce. Masakr v beslanské škole na začátku září 2004 je pro Josefa Pazderku traumatickou zkušeností. Do Čečenska jezdil jako humanitární pracovník, pak se do tohoto města několikrát vrátil a v letech 2008 až 2009 tam i natáčel s přeživšími. V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! potom spolu s Ondřejem Soukupem dávají tipy na dokumenty a audiovizuální zpracování této události, které ji alespoň trochu pomáhají odžít a pochopit širší obraz tehdejší doby.

Asi vás u takovýho titulku napadne Club 27, ale já chci tentokrát mluvit o jejich "předchůdcích". Hank Williams, Otis Redding, Judy Garland a Eddie Cochrane jsou jména, co vám možná už nic neřeknou, ale jejich hity stoprocentně znáte.

V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývají čtyřdílným humoristickým románem Jaroslava Haška, který ve své plné verzi nese název Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývají čtyřdílným humoristickým románem Jaroslava Haška, který ve své plné verzi nese název Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.

„Nikdy jsem o sobě neříkal, že jsem provokativní – a když jsem něco o sobě řekl, tak že jsem pilot nebo sochař. Všem ostatním adjektivům se zásadně vyhýbám,“ říká sochař David Černý, mj. autor nové instalace spitfirů s motýlími křídly na pražské Národní třídě. „Spitfire je pro mě symbol prvního zapojení československých vojáků do západní armády. Osudy našich pilotů jsou pro mě silná a srdeční záležitost,“ doplňuje.

Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války patří k nejvýraznějším dílům české literatury dvacátého století. Tento román se také dočkal překladů do desítek cizích jazyků. Byly podle něj natočeny filmy, inscenována divadelní představení, jiní autoři napsali jeho pokračování či vlastní verze.

Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války patří k nejvýraznějším dílům české literatury dvacátého století. Tento román se také dočkal překladů do desítek cizích jazyků. Byly podle něj natočeny filmy, inscenována divadelní představení, jiní autoři napsali jeho pokračování či vlastní verze.

Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války patří k nejvýraznějším dílům české literatury dvacátého století. Tento román se také dočkal překladů do desítek cizích jazyků. Byly podle něj natočeny filmy, inscenována divadelní představení, jiní autoři napsali jeho pokračování či vlastní verze.

Za první republiky tvořili vnukové Tomáše Garrigua Masaryka nedílnou součást obrazu prezidenta. Média pravidelně zveřejňovala fotografie kloučků hrajících si s důstojným kmetem. Herbert a Leonard Revilliodovi byli syny Olgy Masarykové, narodili se a žili ve Švýcarsku.

Je tu nový rok a podcast v novém kabátku! Tahle epizoda je o tom, co se dělo s postiženými lidmi, pokud si chtěli vydělat dobré peníze. Stala se z nich věc, kuriozita a vystupovali před davy lidí po světě. Jejich životy nekončily moc dobře.

Kníže Schwarzenberg byl představitelem jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších šlechtických rodů u nás. Možná vás překvapí osudy některých jeho předků a možná vás šokuje, jak macešsky se Československo ke Schwarzenbergům opakovaně chovalo.

Mnoho ruských dezertérů se snaží dostat do zahraničí. Čelí přitom problémům, protože nemají pasy a je po nich vyhlášeno mezinárodní pátrání. Německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle v reportáži přinesla příběhy tří mužů, kterým se od ruské vojenské agrese na Ukrajině podařilo utéct.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Případ Kuřimské kauzy je jeden z nejotřesnějších případů týrání dětí v České republice, který byl odkryt čirou náhodou v květnu roku 2007. Po 16 letech se případem začaly podrobně zabývat moderátorky Insta Crime Podcastu, Tereza a Petra, které se případu věnovaly několik měsíců. Nyní Vám v podcastové minisérii postupně odkryjí veškeré události tak, jak na sebe navazovaly. V podcastové minisérii nebudou chybět ani rozhovory s odborníky, kteří byli s kauzou spjatí a odpovíme si na zásadní otázky, kterými například jsou - jak se mají chlapci dnes a kdo byl tajemný pan doktor, který uděloval instrukce v převýchově chlapců... Zároveň chceme upozornit, že relevantním zdrojem pro díly byla samotná rozhodnutí soudů, které měly moderátorky k dispozici. Audiovizuální podobu všech dílů naleznete na YouTube a zároveň na webu blesk.cz; nezapomeňte nás sledovat i na našem instagramovém profilu @insta_crime_blog

Příběhy natočili a zpracovali žáci osmých a devátých tříd základních škol. Pořadem provází Mikuláš Kroupa.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Muzeum literatury zahájilo sérii jednodenních výstav neobvyklých archiválií. První z nich byla věnována Švejkovi a Jaroslavu Haškovi, návštěvníci na ni mohli vidět originální rukopis Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. „Od roku 1957, kdy rukopis Památník národního písemnictví získal darem, nebyl nikdy vystavován,“ přibližuje archivář Památníku národního písemnictví, literární historik Petr Kotyk, který se dílem Jaroslava Haška dlouhodobě zabývá.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

25. februára uplynulo 75 rokov od komunistického prevratu. V tento deň sa už tradične v médiách striedajú archívne zábery na rečniaceho Klementa Gottwalda či pochodujúce šíky Ľudových milícii—v skratke, zábery z centra politickej moci. V podcaste Dejiny sa pozrieme na Február a na to čo nasledovalo cez príbehy ľudí, ktorých komunistický režim vytlačil na okraj. Na okraji sa ocitla elita. Ak hovoríme o elite, samozrejme, nemáme na mysli spoločenskú smotánku ale ľudí, ktorí ostali verní demokratickým princípom, ktorí boli zásadne proti nadvláde Sovietskeho zväzu, či ktorí jednoducho odmietli zradiť svojich priateľov. Išlo pritom často o ľudí z menších miest a obcí, či dokonca z kopaníc a lazov so základným vzdelaním. Ľudí, ktorí sa previnili svojím presvedčením alebo pomocou prenasledovaným. Ak neboli odsúdení na smrť, strávili často celý produktívny vek vo väzení a po návrate končili vysídlení ďaleko od svojich rodín a priateľov. Na týchto ľudí na okraji sa pozrieme najmä cez príbehy žien. Prečo práve ženy? Prečo opäť ženy? Postavenie žien na okraji nastavuje obzvlášť čisté zrkadlo tomu ako sa uplatňovali komunistické ideály v praxi. Jedným z revolučných hesiel režimu bolo zrovnoprávnenie mužov a žien. Avšak ženy, ktoré prejavili svoj názor boli postavené na okraj spoločnosti. Nejedna z nich prišla o život alebo skončila vo väzení. Mnohým z nás sa celkom určite vybaví tragický príbeh Milady Horákovej, ktorá celoživotne bojovala práve za práva žien. V skratke, komunistický režim decimoval celú generáciu žien- vtedajších ale aj budúcich elít. Ak sa pozrieme na ich príbehy z blízka: Ako sa prejavil komunistický prevrat v životoch týchto žien? Ako ovplyvnil ich vzťahy a ich profesijný život? Mnohé z týchto žien boli matkami malých detí: ako zasiahol režim do ich materstva? Ako tieto ženy prežívali väzenie? A napokon ako môže týchto pár príbehov doplniť a rozšíriť naše chápanie hrdinstva v boji proti komunistickému režimu? Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s novinárkou a dokumentaristkou Soňou Gyarfášovou, ktorá sa dlhodobo venuje príbehom našej nedávnej histórie, najmä tým, ktoré boli tragicky poznačené totalitnými režimami. V RTVS pripravuje reláciu Osudy, ktoré písalo 20.storočie, kde prináša príbehy pamätníkov 20. storočia. V televízii scenáristicky a režijne pripravila dokumentárne cykly Osudy k 70. výročiu konca druhej svetovej vojny, Osudy - politické procesy z 50. rokov a Cestu k deportáciam. Reportáže o obetiach totalít pripravovala šesť rokov aj v relácii Reportéri. Momentálne pracuje na knihe, ktorá vyplní naše veľké dejiny, práve príbehmi konkrétnych ľudských osudov. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk - Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.

V souvislosti s výstupem Andreje Babiše na základní škole před kamerami TV Prima, kdy se topil v elementárních otázkách, které mu kladly děti, sledujeme posun. Zpočátku bylo všem jasné, že to, že nevěděl, kdo napsal Osudy dobrého vojáka Švejka, co je nad oponou Národního divadla, mezi planety sluneční soustavy zařadil Měsíc a ve finále pravil, že kráva má více žaludků, aby se v ní mohlo tvořit mléko, je pro prezidentského kandidáta trapná, až diskvalifikující neznalost.

Kolik peněz získá stát z historicky nejvyššího zisku ČEZ? Jak dlouho ještě může Česká republika prodlužovat kontroly na hranicích se Slovenskem? A co víme o osudech lidí, které Rusové násilně deportovali z obsazených území na Ukrajině? Poslechněte si celou Odpolední publicistiku.

Jaroslav Hašek by měl radost. Jeho životní dílo, Osudy dobrého vojáka Švejka, je dnes v Rusku patrně nejcitovanějším literárním dílem na sociálních sítích. Kolují memy s obrázkem paní Müllerové, odvážející Švejka k odvodu na vozíčku, jen tvář Švejka je nahrazena fotkami kremelských politiků. YouTuber z Ivanova vytvořil video, ve kterém na melodii Jožina z Bažin Josef Švejk gratuluje Rusům k částečné mobilizaci s tím, že dobře ví, o co jde. On sám tam bojoval před sto lety.

Za jakých okolností se z lidí stávají hrdinové? I na tuto otázku možná odpoví příběh dvou mužů, které spojoval původ, rodinné zázemí i prostředí, ve kterém vyrůstali. Přesto si oba nakonec ve vypjaté době druhé světové války zvolili úplně odlišné cesty. Osudům Waltera Smejkala a Waltera Bláhy se věnuje další díl podcastu Hrdinové s historikem Jiřím Rajlichem z Vojenského historického ústavu.