Podcasts about osudy

Historik, zástupce ředitele Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous. Absolutním vítězem v Kategorií Muzejní výstava roku Národní soutěže muzeí Gloria musealis se stalo Severočeské muzeum za výstavu Lidé ve válce: Osudy obyvatel Liberce za 2. světové války. Pod unikátní výstavou jsou podepsáni historik Ivana Rous a výtvarnice Toy Box. A právě o zájmu o dávnou i nedávnou historií a originálních nápadech, jak zaujmout, si budeme s Ivanem Rousem povídat hodinu před polednem.

Historik, zástupce ředitele Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous. Absolutním vítězem v Kategorií Muzejní výstava roku Národní soutěže muzeí Gloria musealis se stalo Severočeské muzeum za výstavu Lidé ve válce: Osudy obyvatel Liberce za 2. světové války. Pod unikátní výstavou jsou podepsáni historik Ivana Rous a výtvarnice Toy Box. A právě o zájmu o dávnou i nedávnou historií a originálních nápadech, jak zaujmout, si budeme s Ivanem Rousem povídat hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fascinujícím pohledem sleduje autor Eduard Herold, jak se v průběhu staletí střídali majitelé jednoho z domů v centru Prahy. Kolem běžely dějiny, lidé si vyprávěli příběhy, a ty se zvolna měnily v legendy.

První dva české mučedníky komunistického režimu čeká tento víkend blahořečení. Na Slovensku už jich mají pět, mezi nimi třeba Titus Zeman, Zdenka Schelingová nebo Ján Havlík. „Ztělesňuje nejhlubší a nejvážnější charisma Slovenska, a to je ochota trpět za hodnoty,“ charakterizuje Havlíka bývalý křesťanský aktivista František Mikloško. Nejvíc novodobých mučedníků se na Slovensku podařilo blahořečit za papeže Jana Pavla II. Jak proces probíhá? Poslechněte si reportáž.

První dva české mučedníky komunistického režimu čeká tento víkend blahořečení. Na Slovensku už jich mají pět, mezi nimi třeba Titus Zeman, Zdenka Schelingová nebo Ján Havlík. „Ztělesňuje nejhlubší a nejvážnější charisma Slovenska, a to je ochota trpět za hodnoty,“ charakterizuje Havlíka bývalý křesťanský aktivista František Mikloško. Nejvíc novodobých mučedníků se na Slovensku podařilo blahořečit za papeže Jana Pavla II. Jak proces probíhá? Poslechněte si reportáž.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes jsou tam pozůstatky kostela a plechová socha Jana Nepomuckého. Stávala tam ale věhlasná vesnice Rychnůvek, kde žilo přes 300 německy mluvících obyvatel. Osudy obce na pravém břehu přehrady Lipno u rakouských hranic zmapoval regionální stopař Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy pozastavily operaci, jejímž cílem bylo zajistit bezpečné proplutí uvízlých nákladních lodí zablokovaným Hormuzským průlivem. Prezident Donald Trump to odůvodnil průlomem ve vyjednávání s Íránem. „Američané to nepřiznají, ale přecenili svoje síly a Íráncům se podařilo zasáhnout dvě americké lodi. Proto podle mě operaci pozastavili a hledají cesty, jak ji zefektivnit,“ míní výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky Petr Rožek.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá hlavního kameramana dokumentů Planeta Praha a Planeta Česko Jiřího Petra a fotografa přírody a lidí Václava Šilhy, jehož snímky uveřejnil třeba BBC Wildlife Magazine nebo National Geographic. David Attenborough oslaví 8. května sté narozeniny. Britského přírodovědce, režiséra, scenáristu a dokumentaristu připomínáme v rubrice Osudy.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá hlavního kameramana dokumentů Planeta Praha a Planeta Česko Jiřího Petra a fotografa přírody a lidí Václava Šilhy, jehož snímky uveřejnil třeba BBC Wildlife Magazine nebo National Geographic. David Attenborough oslaví 8. května sté narozeniny. Britského přírodovědce, režiséra, scenáristu a dokumentaristu připomínáme v rubrice Osudy.

Minulé léto se na půdě skotského města Jedburghu objevily tři stany. Vyšlo najevo, že je to sídlo Království Kubala, nově vzniklého, pravda, ale podle slov svých tří obyvatel stovky let starého.

Minulé léto se na půdě skotského města Jedburghu objevily tři stany. Vyšlo najevo, že je to sídlo Království Kubala, nově vzniklého, pravda, ale podle slov svých tří obyvatel stovky let starého. Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V rámci projektu Příběhy našich sousedů vyzpovídali žáci klatovských základních škol pět pamětníků. Výsledky práce prezentovali veřejnosti ve čtvrtek v Klatovech.

V Brně je do poloviny dubna v Moravském zemském muzeu k vidění výstava o spolupráci britských intelektuálů amístním disentem, o podzemní univerzitě i o galerii pro zakázané umělce umístěné v drogerii. Osudy brněnského disentu nás provedly kurátorky výstavy Petra Pichlová a Romana Dominika Hrbatová a především organizátor podzemní univerzity Petr Oslzlý.

O obci Pusté Čemerné sa prvýkrát písalo už v 13. storočí. V minulosti patrila viacerým zemepánom a často menila majiteľov. Osudy tunajších obyvateľov ovplyvnila nielen jej výnimočná poloha v rámci Zemplína, ale celého Uhorska. Vyberte sa s nami na návštevu múzea Po stopách času v Pustom Čemernom. Ďuro Šimko vás ním prevedie v tejto epizóde. | Múzeum Po stopách času v Pustom Čemernom. | Náučnú reláciu V múzeu s Ďurom Šimkom pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý piatok po 20. hodine.

Jáchymovské doly – symbol krutosti padesátých let, kde političtí vězni těžili uran pro Sovětský svaz. Mezi nimi byl i skaut Jiří Lukšíček, jehož příběh dnes ožívá i prostřednictvím projektu Ruce uranu. „Uranovými lágry prošlo na 70 000 lidí. Za každým jménem je přitom jedinečný příběh, který se snažíme pomocí projektu oživit,“ říká historik Tomáš Bouška, který mapuje osudy vězňů. Jak se dalo přežít nelidské podmínky, těžkou práci a izolaci? A co drželo vězně při síle a víře?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jáchymovské doly – symbol krutosti padesátých let, kde političtí vězni těžili uran pro Sovětský svaz. Mezi nimi byl i skaut Jiří Lukšíček, jehož příběh dnes ožívá i prostřednictvím projektu Ruce uranu. „Uranovými lágry prošlo na 70 000 lidí. Za každým jménem je přitom jedinečný příběh, který se snažíme pomocí projektu oživit,“ říká historik Tomáš Bouška, který mapuje osudy vězňů. Jak se dalo přežít nelidské podmínky, těžkou práci a izolaci? A co drželo vězně při síle a víře?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Nádražní ulici ve Frýdku-Místku stojí opravená budova bývalého bělidla a úpravny textilu bratří Munků. Místní ale o ni dodnes mluví jako o tiskárně Richter. Kdo však byl onen tiskař a jak se do jeho osudu vepsaly velké události 20. století?Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podnikatelská rodina Volmanových se v minulosti proslavila významnými továrnami na obráběcí stroje v Žebráku a v Čelákovicích. Historicky doloženým postavám a událostem v nově vydané trilogii „Povolání Volman“ vdechla život pravnučka Otakara Volmana, paní Petra Kincl Braunová. Přestože je původně vystudovanou výtvarnicí, rodinný odkaz ji přivedl na cestu úspěšné spisovatelky.

Markéta Debroise vypráví, jak vznikla neziskovka Naše děti v Kongu, která už přes deset let pomáhá dětem v Africe s přístupem ke vzdělání a zdravotní péči.V rozhovoru mluví o svých cestách, o kulturním šoku, o tom, jak těžké je získávat finance i o víře, která ji drží nad vodou.Bavíme se o tom, jak reálně vypadá život v Kongu, v jedné z nejchudších zemí světa, o příbězích dětí, které si díky českým dárcům mohou dovolit vzdělání a zdravotní péči i o tom, jak se z malého projektu stala organizace s reálným dopadem.Tato epizoda je o odvaze, lidskosti a tom, že i malý krok může mít velký dopad. OdkazyNaše děti v Kongu - web Adoptuj si dítě a změň jeho osudNaše děti Instagram Naše děti FacebookNás a naši cestu sledujte na Instagramu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠@svetjecool⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠A pokud se ti podcast líbí, můžeš mi ⁠⁠⁠⁠⁠⁠koupit kafe ⁠⁠⁠⁠⁠⁠a podpořit tak moji tvorbu --> ⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://ko-fi.com/svetjecool⁠⁠⁠Pokud i ty žiješ neobyčejným životem, neboj se mě kontaktovat a další díl může být právě o tobě - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcast@svetjecool.cz⁠⁠⁠⁠

Redaktor Lukáš Krivošík v dnešnej epizóde videorelácie Knihomoľov zápisník predstavuje knihu Mystičky dvadsiateho storočia s podtitulom „Osudy slovenských rehoľníčok v rokoch 1948 až 1989“. Vydalo ju vydavateľstvo Postoj Media. Je to historická faktografia z pera Františka Mikloška a Ivy Kúšikovej o osudoch katolíckych mníšok počas komunistickej totality u nás. Ak vás recenzia zaujala, knihu si so zľavou môžete kúpiť tu: https://obchod.postoj.sk/produkt/mysticky-dvadsiateho-storocia

Ještě jednou můžete s magazínem Vltavín navštívit Kendeho vilu v Českých Budějovicích. Publicista a historik Jan Ciglbauer připomene osudy některých Jihočechů, kteří s ní byli dobrovolně i nedobrovolně spojeni za první republiky a v době protektorátu. Navíc pozve na výstavu, která se ve vile chystá. Dále v pořadu nabídneme archivní záznam, v němž bude řeč o hradebním opevnění v Třeboni.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #10 o vlivu a postavení, které získala populární kultura za posledních dvě stě let, nevlivnějších bytostech, které nikdy nežily, i seznamech kanonických děl populární kultury. Na ploše devíti dílů jsme sledovali dvě století západní populární kultury od verneovek, cooperovek a prvních gramofonů až po Nirvanu Curta Kobaina nebo film Matrix. Jaký vliv za tu dobu získala a jak se promísila s elitní kulturou. Která díla by dnes literární historik Petr A. Bílek zařadil na kánon děl západní a české populární kultury. A jaká nečekaná pojítka i kontrasty mezi nimi vidí komparatista? Nejen o tom debatoval se Štěpánem Sedláčkenn na živém natáčení v Kampusu Hybernská. ---------------------------------------------------------------------------Kanonická díla populární kultury podle Petra A. Bílka – ten skutečně minimální výběr (řazeno chronologicky):Mary Shelley: FrankensteinLewis Carroll: Alenka v říši divůBram Stoker: DraculaFritz Lang: MetropolisH. P. Lovecraft: V horách šílenstvíJerry Siegel a Joe Shuster: Superman Bill Finger a Bob Kane: Batman J. R. R. Tolkien: Pán prstenůElvis Presley: Elvis PresleyLeonard Bernstein a Stephen Sondheim a Arthur Laurents: West Side Story Alfred Hitchcock: PsychoAndy Warhol: Campbell's Soup CansGuy Hamilton: GoldfingerGene Roddenberry: Star Trek (The Original Series)Bob Dylan: Highway 61 RevisitedThe Beatles: Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club BandStanley Kubrick: 2001: Space Odyssey (Vesmírná odysea 2001)Galt MacDermot a Gerome Ragni a James Rado: Hair: The American Tribal Love-Rock Musical Andrew Lloyd Webber a Tim Rice: Jesus Christ Superstar Francis Ford Coppola: The Godfather (Kmotr)David Bowie: Ziggy Stardust and the Spiders from MarsGeorge Lucas: Star Wars IV – VIMichael Jackson: ThrillerShigeru Miyamoto: Super Mario Bros. Alan Moore a Dave Gibbons: Watchmen (Strážci)David Lynch – Mark Frost: Twin Peaks (2 původní sezóny)Quentin Tarantino: Pulp Fiction-----------------------------------------------------------------------------Kánon českých popkulturních děl podle Petra A. Bílka (řazeno chronologicky):Božena Němcová: Babička (1855)Jan Karafiát: Broučci (1876)Alois Jirásek: Staré pověsti české (1894)Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921 – 1923)Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka (1922)Josef Váchal: Krvavý román (1924)Josef Skupa: Spejbl a Hurvínek (1926)Ondřej Sekora: Příhody Ferdy Mravence (1933)Josef Lada: O Mikešovi (1934)Felix Háj: Školák Kája Mařík (1937 – 1938)Jaroslav Foglar – Jan Fischer: Rychlé šípy (1938)Karel Lamač: Ducháček to zařídí (1938)Martin Frič: Cesta do hlubin študákovy duše (1939)Zdeněk Jirotka: Saturnin (1942)Karel Poláček: Bylo nás pět (1946)Bořivoj Zeman: Byl jednou jeden král (1954)Karel Zeman: Vynález zkázy (1958)Karel Kachyňa: Král Šumavy (1959)Jiří Suchý: Jonáš a tingltangl (1962)Jindřich Polák: Ikarie XB 1 (1963)Ladislav Rychman: Starci na chmelu (1964)Oldřich Lipský: Limonádový Joe (1964)Václav Čtvrtek a Radek Pilař: O loupežníku Rumcajsovi (1967) Zdeněk Svěrák: Akt (1967)Kája Saudek: Muriel a andělé (1969, 1991)Flamengo: Kuře v hodinkách (1972)Věra Jordánová: Krkonošská pohádka (1974)Jiří Sequens: 30 případů majora Zemana (1975 – 1980)Oldřich Lipský: „Marečku, podejte mi pero“ (1976)Miloš Macourek a Adolf Born: Mach a Šebestová (1982)Jiří Menzel: Vesničko má středisková (1985)Milan Šteindler a kol.: Česká soda (1993 – 1997)Jan Hřebejk: Pelíšky (1999)

Rozhovor s naším CRO a moderátorem Ondrou Ratajským o marketingu, e-mailech, nápadech i správném načasování, jsme si nějakou dobu šetřili, ale už je tu! Je to první část a těšit se můžete na pokračování. Jakou roli hraje v marketingu ego a co si Ondra napsal do CVčka, když se hlásil do SmartEmailingu? Esenciální marketingová inspirace pro vás! Rozhovor vedla Natália Smolka.   Partnery podcastu jsou: SmartEmailing – Profesionální nástroj pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo – Největší akce v českém digitálu a e-commerce: Veletrh. Konference. Festival. 

Slovenské rehoľné sestry prešli v čase komunizmu veľkou skúškou vernosti Bohu, cirkvi a svojej reholi. Niektoré za túto vernosť zaplatili životom, či už priamo vo väzení, alebo na následky zlého zaobchádzania v ňom. Iné strávili vo väzení dlhé roky. Slovenské rehoľníčky sa v najťažších 50. rokoch dokázali vzoprieť komunistickému režimu. Odmietli si zložiť svoje rehoľné rúcho, odmietali pracovať v cirkevne zasvätené sviatky a väčšinovo sa odmietli zúčastňovať na komunistických voľbách. Rehoľné sestry svojou prítomnosťou vo väzniciach a v továrňach, v rôznych ústavoch a starobincoch bránili kultúru života v Česku a na Slovensku v najplnšom zmysle slova. Ruský básnik Alexander Blok napísal v jednej eseji v roku 1910: „Devätnáste storočie nás donútilo zabudnúť na mená svätcov – dvadsiate storočie ich možno uvidí na vlastné oči.“ V príbehu slovenských rehoľníčok za komunizmu sa toto jeho proroctvo vrchovate naplnilo.

„První, co utrpí újmu v archivech na okupovaných územích, nejsou historicky hodnotné dokumenty jako mapy nebo matriční knihy,“ říká ukrajinská historička Anna Chlebina v pořadu Leonardo Plus. „První, o co archiv přijde, jsou fondy obětí represí a rehabilitovaných osob.“ S kolegy pátrají po osudech Čechoslováků v sovětských lágrech. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Opočno nechá zrestaurovat dva válečné hroby a upraví také jejich okolí. Podle vedení města má obnova pietních míst uchovat jejich historickou hodnotu a zároveň vzdát úctu obětem válečných konfliktů.

Hostem Jany Švecové v pořadu O čem se mluví pod Ještědem byla ředitelka pobočky Paměti národa Severní Čechy Michaela Pavlátová.

Narodil 30. dubna 1883, a i když zemřel v 39 letech, stihnul prožít bouřlivý život a stvořit nejen monumentální Osudy dobrého vojáka Švejka, ale asi 1500 převážně humoristických textů. Vychovala ho ulice. Byl stoupencem anarchistického hnutí a několikrát vězněn. Živil se jako redaktor a autor příležitostných novinových článků. Rodinné štěstí s jeho první ženou Jarmilou netrvalo dlouho, i když se s ní nikdy nerozvedl.

Je to už více než 100 let, kdy vyšel první díl románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka. Novým pohledem teď na dílo nahlíží výstava v novojičínském návštěvnickém centru. A to přes jeho spojení s právě s městem Nový Jičín.

Narodil 30. dubna 1883, a i když zemřel v 39 letech, stihnul prožít bouřlivý život a stvořit nejen monumentální Osudy dobrého vojáka Švejka, ale asi 1500 převážně humoristických textů. Vychovala ho ulice. Byl stoupencem anarchistického hnutí a několikrát vězněn. Živil se jako redaktor a autor příležitostných novinových článků. Rodinné štěstí s jeho první ženou Jarmilou netrvalo dlouho, i když se s ní nikdy nerozvedl.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík rozoberajú aktuálne udalosti i historické míľniky z dejín kozmonautiky. V tejto epizóde rozoberú misiu Fram2, prvú pilotovanú misiu na polárnej obežnej dráhe i vesmírny let kompletne ženskej posádky, ktorej súčasťou bola aj speváčka Katy Perry. V rámci dejín kozmonautiky rozoberú zvieratá, ktoré ľudstvo vystrelilo do vesmíru. Pes Lajka nebol jediný. Do kozmu smerovali opice, vínne mušky i pavúky. Slovenský kozmonaut Ivan Bella počas svojho pobytu vo vesmíre experimentoval s prepelicami. Osudy zvieracích priekopníkov pri skúmaní kozmu boli často smutné. Dnes by sme mnohé z minulosti hodnotili ako týranie zvierat.

Představíme i možnosti detailního zobrazení gynekologických nádorů. Díky němu je možný nejenom včasný záchyt onemocnění, ale následně i možnost zvolit přesnou a prvotřídní možnost léčby. Paní Janě, která přijde vyprávět svůj příběh, zachránila přesná diagnostika život. Pozvání přijala také Prof. MUDr. Daniela Fischerová, Ph.D., expertní sonografistka z Centra onkogynekologického expertního ultrazvuku Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1.LF UK a VFN v Praze.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Smutná fakta a těžké emoce. Masakr v beslanské škole na začátku září 2004 je pro Josefa Pazderku traumatickou zkušeností. Do Čečenska jezdil jako humanitární pracovník, pak se do tohoto města několikrát vrátil a v letech 2008 až 2009 tam i natáčel s přeživšími. V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! potom spolu s Ondřejem Soukupem dávají tipy na dokumenty a audiovizuální zpracování této události, které ji alespoň trochu pomáhají odžít a pochopit širší obraz tehdejší doby.

Asi vás u takovýho titulku napadne Club 27, ale já chci tentokrát mluvit o jejich "předchůdcích". Hank Williams, Otis Redding, Judy Garland a Eddie Cochrane jsou jména, co vám možná už nic neřeknou, ale jejich hity stoprocentně znáte.

V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývají čtyřdílným humoristickým románem Jaroslava Haška, který ve své plné verzi nese název Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývají čtyřdílným humoristickým románem Jaroslava Haška, který ve své plné verzi nese název Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.

„Nikdy jsem o sobě neříkal, že jsem provokativní – a když jsem něco o sobě řekl, tak že jsem pilot nebo sochař. Všem ostatním adjektivům se zásadně vyhýbám,“ říká sochař David Černý, mj. autor nové instalace spitfirů s motýlími křídly na pražské Národní třídě. „Spitfire je pro mě symbol prvního zapojení československých vojáků do západní armády. Osudy našich pilotů jsou pro mě silná a srdeční záležitost,“ doplňuje.

Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války patří k nejvýraznějším dílům české literatury dvacátého století. Tento román se také dočkal překladů do desítek cizích jazyků. Byly podle něj natočeny filmy, inscenována divadelní představení, jiní autoři napsali jeho pokračování či vlastní verze.

Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války patří k nejvýraznějším dílům české literatury dvacátého století. Tento román se také dočkal překladů do desítek cizích jazyků. Byly podle něj natočeny filmy, inscenována divadelní představení, jiní autoři napsali jeho pokračování či vlastní verze.

Za první republiky tvořili vnukové Tomáše Garrigua Masaryka nedílnou součást obrazu prezidenta. Média pravidelně zveřejňovala fotografie kloučků hrajících si s důstojným kmetem. Herbert a Leonard Revilliodovi byli syny Olgy Masarykové, narodili se a žili ve Švýcarsku.

Je tu nový rok a podcast v novém kabátku! Tahle epizoda je o tom, co se dělo s postiženými lidmi, pokud si chtěli vydělat dobré peníze. Stala se z nich věc, kuriozita a vystupovali před davy lidí po světě. Jejich životy nekončily moc dobře.

Kníže Schwarzenberg byl představitelem jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších šlechtických rodů u nás. Možná vás překvapí osudy některých jeho předků a možná vás šokuje, jak macešsky se Československo ke Schwarzenbergům opakovaně chovalo.

Příběhy natočili a zpracovali žáci osmých a devátých tříd základních škol. Pořadem provází Mikuláš Kroupa.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Muzeum literatury zahájilo sérii jednodenních výstav neobvyklých archiválií. První z nich byla věnována Švejkovi a Jaroslavu Haškovi, návštěvníci na ni mohli vidět originální rukopis Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. „Od roku 1957, kdy rukopis Památník národního písemnictví získal darem, nebyl nikdy vystavován,“ přibližuje archivář Památníku národního písemnictví, literární historik Petr Kotyk, který se dílem Jaroslava Haška dlouhodobě zabývá.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

25. februára uplynulo 75 rokov od komunistického prevratu. V tento deň sa už tradične v médiách striedajú archívne zábery na rečniaceho Klementa Gottwalda či pochodujúce šíky Ľudových milícii—v skratke, zábery z centra politickej moci. V podcaste Dejiny sa pozrieme na Február a na to čo nasledovalo cez príbehy ľudí, ktorých komunistický režim vytlačil na okraj. Na okraji sa ocitla elita. Ak hovoríme o elite, samozrejme, nemáme na mysli spoločenskú smotánku ale ľudí, ktorí ostali verní demokratickým princípom, ktorí boli zásadne proti nadvláde Sovietskeho zväzu, či ktorí jednoducho odmietli zradiť svojich priateľov. Išlo pritom často o ľudí z menších miest a obcí, či dokonca z kopaníc a lazov so základným vzdelaním. Ľudí, ktorí sa previnili svojím presvedčením alebo pomocou prenasledovaným. Ak neboli odsúdení na smrť, strávili často celý produktívny vek vo väzení a po návrate končili vysídlení ďaleko od svojich rodín a priateľov. Na týchto ľudí na okraji sa pozrieme najmä cez príbehy žien. Prečo práve ženy? Prečo opäť ženy? Postavenie žien na okraji nastavuje obzvlášť čisté zrkadlo tomu ako sa uplatňovali komunistické ideály v praxi. Jedným z revolučných hesiel režimu bolo zrovnoprávnenie mužov a žien. Avšak ženy, ktoré prejavili svoj názor boli postavené na okraj spoločnosti. Nejedna z nich prišla o život alebo skončila vo väzení. Mnohým z nás sa celkom určite vybaví tragický príbeh Milady Horákovej, ktorá celoživotne bojovala práve za práva žien. V skratke, komunistický režim decimoval celú generáciu žien- vtedajších ale aj budúcich elít. Ak sa pozrieme na ich príbehy z blízka: Ako sa prejavil komunistický prevrat v životoch týchto žien? Ako ovplyvnil ich vzťahy a ich profesijný život? Mnohé z týchto žien boli matkami malých detí: ako zasiahol režim do ich materstva? Ako tieto ženy prežívali väzenie? A napokon ako môže týchto pár príbehov doplniť a rozšíriť naše chápanie hrdinstva v boji proti komunistickému režimu? Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s novinárkou a dokumentaristkou Soňou Gyarfášovou, ktorá sa dlhodobo venuje príbehom našej nedávnej histórie, najmä tým, ktoré boli tragicky poznačené totalitnými režimami. V RTVS pripravuje reláciu Osudy, ktoré písalo 20.storočie, kde prináša príbehy pamätníkov 20. storočia. V televízii scenáristicky a režijne pripravila dokumentárne cykly Osudy k 70. výročiu konca druhej svetovej vojny, Osudy - politické procesy z 50. rokov a Cestu k deportáciam. Reportáže o obetiach totalít pripravovala šesť rokov aj v relácii Reportéri. Momentálne pracuje na knihe, ktorá vyplní naše veľké dejiny, práve príbehmi konkrétnych ľudských osudov. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk - Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.

V souvislosti s výstupem Andreje Babiše na základní škole před kamerami TV Prima, kdy se topil v elementárních otázkách, které mu kladly děti, sledujeme posun. Zpočátku bylo všem jasné, že to, že nevěděl, kdo napsal Osudy dobrého vojáka Švejka, co je nad oponou Národního divadla, mezi planety sluneční soustavy zařadil Měsíc a ve finále pravil, že kráva má více žaludků, aby se v ní mohlo tvořit mléko, je pro prezidentského kandidáta trapná, až diskvalifikující neznalost.

Kolik peněz získá stát z historicky nejvyššího zisku ČEZ? Jak dlouho ještě může Česká republika prodlužovat kontroly na hranicích se Slovenskem? A co víme o osudech lidí, které Rusové násilně deportovali z obsazených území na Ukrajině? Poslechněte si celou Odpolední publicistiku.

Jaroslav Hašek by měl radost. Jeho životní dílo, Osudy dobrého vojáka Švejka, je dnes v Rusku patrně nejcitovanějším literárním dílem na sociálních sítích. Kolují memy s obrázkem paní Müllerové, odvážející Švejka k odvodu na vozíčku, jen tvář Švejka je nahrazena fotkami kremelských politiků. YouTuber z Ivanova vytvořil video, ve kterém na melodii Jožina z Bažin Josef Švejk gratuluje Rusům k částečné mobilizaci s tím, že dobře ví, o co jde. On sám tam bojoval před sto lety.