Podcasts about hurv

Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.

Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.

Tag der Steuerfreiheit in Tschechien im EU-Vergleich relativ früh, Alles Gute zum Hundertsten! Hurvínek erhält Preis bei Kinderfilmfestival in Zlín, Tschechisch gesagt: Nüsse, Komponistin Unsuk Chin in Prag

Tag der Steuerfreiheit in Tschechien im EU-Vergleich relativ früh, Alles Gute zum Hundertsten! Hurvínek erhält Preis bei Kinderfilmfestival in Zlín, Tschechisch gesagt: Nüsse, Komponistin Unsuk Chin in Prag

Do Divadla Spejbla a Hurvínka, kde je ředitelkou, chodila už jako malá. Pracovali tu totiž její rodiče Helena Štáchová a Miloš Kirschner. Letos zkraje května oslavila postavička Hurvínka sto let. I když se dnes považuje za dětskou loutku, zrodila se původně z kabaretního umění pro dospělé publikum. Taťulda Spejbl je jen o šest let starší a i když má divadlo několik desítek Spejblů a Hurvínků, stále jsou z lipového dřeva. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Divadla Spejbla a Hurvínka, kde je ředitelkou, chodila už jako malá. Pracovali tu totiž její rodiče Helena Štáchová a Miloš Kirschner. Letos zkraje května oslavila postavička Hurvínka sto let. I když se dnes považuje za dětskou loutku, zrodila se původně z kabaretního umění pro dospělé publikum. Taťulda Spejbl je jen o šest let starší a i když má divadlo několik desítek Spejblů a Hurvínků, stále jsou z lipového dřeva.

Putovat doslova světem budeme s legendárním, v květnu stoletým Hurvínkem a to v rozhovoru s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka Denisou Kirschnerovou. Dřevěný hrdina, který dnes už těší nejen děti, se nedávno vrátil z turné v Japonsku, ale sjezdil snad už celý svět.

Czech Radio Plus conference to spotlight Ukraine's future and Europe's defence strategy, Who is turning 100 and still making children laugh? Meet Hurvínek, Prague Fringe at 25: Steve Gove and Angus Coull on turning an idea into a leading fringe festival

Czech Radio Plus conference to spotlight Ukraine's future and Europe's defence strategy, Who is turning 100 and still making children laugh? Meet Hurvínek, Prague Fringe at 25: Steve Gove and Angus Coull on turning an idea into a leading fringe festival

Obraz Rudolfa Brachtla, na kterém malíř zpodobnil Josefa Skupu s loutkami Spejbla a Hurvínka, je součástí sbírek Západočeské galerie v Plzni. Vznikl u příležitosti Skupových šedesátin.

Obraz Rudolfa Brachtla, na kterém malíř zpodobnil Josefa Skupu s loutkami Spejbla a Hurvínka, je součástí sbírek Západočeské galerie v Plzni. Vznikl u příležitosti Skupových šedesátin.

Hurvínek slaví sto let – a rozhodně ne potichu. Ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová v rozhovoru na Frekvenci 1 přibližuje velkolepé oslavy ikonické loutky, nové projekty i to, jak se legendární postavičky vyrovnávají s moderní dobou. Dojde ale i na osobní vzpomínky, rodinné zázemí i zákulisí divadla, které funguje napříč generacemi už celé století.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dělníci kultury #51 mimo jiné o Hurvínkových kulatinách, nové desce rappera Edúv Syn Levý král nebo iniciativě No Music for Genocide vyzývající k bojkotu Eurovize.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: finále seriálu M.R.D. Saint Louis (HBO) Hurvínkovy 100. narozeniny novou desku rappera Edúv Syn Levý král přílohu Respektu k festivalu Svět knihy nové lanové vozy produktové designérky Anny Marešové prezidentství Donalda Trumpa jako svého druhu reality show iniciativu No Music for Genocide vyzývající k bojkotu Eurovize filmovou politiku ministra kultury Oty Klempíře 5. ročník festivalu Open Studios Ostrava spojení hollywoodských studií Warner Bros. a ParamountKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje rozdíl mezi slovy loutka a panenka. Možná právě proto je loutkářskou velmocí.

Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje rozdíl mezi slovy loutka a panenka. Možná právě proto je loutkářskou velmocí.

Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje rozdíl mezi slovy loutka a panenka. Možná právě proto je loutkářskou velmocí.

Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje rozdíl mezi slovy loutka a panenka. Možná právě proto je loutkářskou velmocí.

Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje rozdíl mezi slovy loutka a panenka. Možná právě proto je loutkářskou velmocí.

Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje rozdíl mezi slovy loutka a panenka. Možná právě proto je loutkářskou velmocí.

Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje rozdíl mezi slovy loutka a panenka. Možná právě proto je loutkářskou velmocí.

Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje rozdíl mezi slovy loutka a panenka. Možná právě proto je loutkářskou velmocí.

Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje rozdíl mezi slovy loutka a panenka. Možná právě proto je loutkářskou velmocí.

Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje rozdíl mezi slovy loutka a panenka. Možná právě proto je loutkářskou velmocí.

Zahraniční vysílání Československého rozhlasu mělo od počátku ambici mluvit k celému světu – a někdy i k velmi konkrétním posluchačům. Na Štědrý den 1937 se z Prahy ozvali František Křižík a Karel Čapek, kteří posílali své poselství až k Albertu Einsteinovi a Rabíndranáthu Thákurovi. Do dějin vysílání ale vstoupil také třeba Karel Höger mluvící esperantem nebo Spejbl s Hurvínkem vysvětlující svůj rodokmen.Všechny díly podcastu Dokument Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prvními hosty nového moderátora Blízkých setkání Marka Němce byly loutkoherci Jana Mudráková a Martin Trecha alias Hurvínek s Máničkou. Hurvínek totiž letos slaví 100. narozeniny. „Já budu slavit stovku až za čtyři roky spolu se Žerykem,“ uvádí věci na pravou míru Mánička a rozverně mrká na moderátora Marka Němce. Hurvínek se na ni podívá a bez váhání utrousí: „Ty jsi úplnej cucák!“ A teatrálně při tom koulí svýma dřevěnýma očima… Co nového chystají pod „novým vedením“?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prvními hosty nového moderátora Blízkých setkání Marka Němce byly loutkoherci Jana Mudráková a Martin Trecha alias Hurvínek s Máničkou. Hurvínek totiž letos slaví 100. narozeniny. „Já budu slavit stovku až za čtyři roky spolu se Žerykem,“ uvádí věci na pravou míru Mánička a rozverně mrká na moderátora Marka Němce. Hurvínek se na ni podívá a bez váhání utrousí: „Ty jsi úplnej cucák!“ A teatrálně při tom koulí svýma dřevěnýma očima… Co nového chystají pod „novým vedením“?

Muzeum středního Pootaví sídlí na hradě ve Strakonicích a také spravuje vodní mlýn v Hoslovicích. Letos zahájilo sezónu výstavou Hurvínek na strakonickém hradě, která nabízí tradiční exponáty, loutky a materiály, ale také prostor pro hry, video a audionahrávky a dokonce postel, z níž je možné třeba koukat na televizi.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sto let oslaví v květnu dřevěný rošťák Hurvínek, syn Spejbla a parťák Máničky. „Hurvínek bude oslavovat hlavně tím, co je mu nejvlastnější, a to je hraní,“ říká s úsměvem ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová.

Sto let oslaví v květnu dřevěný rošťák Hurvínek, syn Spejbla a parťák Máničky. „Hurvínek bude oslavovat hlavně tím, co je mu nejvlastnější, a to je hraní,“ říká s úsměvem ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová.

Sto let oslaví v květnu dřevěný rošťák Hurvínek, syn Spejbla a parťák Máničky. „Hurvínek bude oslavovat hlavně tím, co je mu nejvlastnější, a to je hraní,“ říká s úsměvem ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová.

Sto let oslaví v květnu dřevěný rošťák Hurvínek, syn Spejbla a parťák Máničky. „Hurvínek bude oslavovat hlavně tím, co je mu nejvlastnější, a to je hraní,“ říká s úsměvem ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová.

Sto let oslaví v květnu dřevěný rošťák Hurvínek, syn Spejbla a parťák Máničky. „Hurvínek bude oslavovat hlavně tím, co je mu nejvlastnější, a to je hraní,“ říká s úsměvem ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová.

Sto let oslaví v květnu dřevěný rošťák Hurvínek, syn Spejbla a parťák Máničky. „Hurvínek bude oslavovat hlavně tím, co je mu nejvlastnější, a to je hraní,“ říká s úsměvem ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová.

Sto let oslaví v květnu dřevěný rošťák Hurvínek, syn Spejbla a parťák Máničky. „Hurvínek bude oslavovat hlavně tím, co je mu nejvlastnější, a to je hraní,“ říká s úsměvem ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová.

Sto let oslaví v květnu dřevěný rošťák Hurvínek, syn Spejbla a parťák Máničky. „Hurvínek bude oslavovat hlavně tím, co je mu nejvlastnější, a to je hraní,“ říká s úsměvem ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová.

Každý z nich zastupuje jednu generaci a její pohled na svět. Spejbl a Hurvínek jsou ikonickými loutkami, kterým vdechl život Josef Skupa. Hurvínek letos slaví 100. narozeniny a to stylově - znovuotevřením domovské scény a také pěti premiérami naplánovanými na tento rok. Hostem Vojtěcha Přívětivého byl umělecký šéf Divadla Spejbla a Hurvínka David Janošek.

Herec, scénograf, kostýmní výtvarník, milovník loutkového divadla, tance - výčet obdarování současného uměleckého šéfa Divadla Spejbla a Hurvínka, Davida Janoška, je dlouhý. Ze světel reflektorů a možnosti rozvrhnout věci tak, jak mají vypadat, se dostaneme až hluboko dovnitř, k podstatnému a základnímu, na kterém stojí život. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Plzeň je považována za centrum českého loutkářství a jedním z míst, kde se tato tradice stále živě připomíná, je Muzeum loutek na náměstí Republiky. Funguje už od roku 2009, je pobočkou Západočeského muzea v Plzni.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Pokorný přivítal ve studiu Radiožurnálu speciální hosty – loutkohereckou dvojici Janu Mudrákovou a Martina Trechu, kterým v rukou oživují legendární loutky Spejbla, Hurvínka, Máničky a Bábinky. Jak se učí loutky chodit? Co všechno musí zvládnout, aby jejich hlasy i pohyby byly dokonalé? A zvládnou někdy Hurvínek a Mánička mluvit třeba anglicky, aby neztratili svůj charakter?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Pokorný přivítal ve studiu Radiožurnálu speciální hosty – loutkohereckou dvojici Janu Mudrákovou a Martina Trechu, kterým v rukou oživují legendární loutky Spejbla, Hurvínka, Máničky a Bábinky. Jak se učí loutky chodit? Co všechno musí zvládnout, aby jejich hlasy i pohyby byly dokonalé? A zvládnou někdy Hurvínek a Mánička mluvit třeba anglicky, aby neztratili svůj charakter?

V litevském parku Grutas si prohlédneme sbírku soch z komunistických časů - a taky lamy. V Paříži zavzpomínáme na zabalený most Pont Neuf. V Lucemburku nás čeká bienále Z rukou mistrů s českou účastí a ve Washingtonu zjistíme, co teď dělá v Americe náš dřevěný krajan Hurvínek. Moderuje Helena Berková.

Spejbl a Hurvínek už spolu procestovali mnoho koutů světa, účinkovali na čtyřech kontinentech. Muzeum loutek v Plzni teď Hurvínka vyslalo do světa bez taťuldy, jen se Žerykem, aby se ještě podíval po cizích zemích, a hlavně po českých školách v zahraničí, než mu bude příští rok v květnu 100 let. Ve Spojených státech se s ním setkal tamní zpravodaj Pavel Novák.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po řadu desetiletí provázely nejen děti loutky Spejbla, Hurvínka a Máničky. Jejich popularita pramenila ze slovních hříček a úsměvných skečů. Divadlo obecně hrálo v naší historii důležitou roli. Jeho významu porozuměli jezuité stejně jako obrozenci. Ovšem málokdo si uvědomoval, že sdělovat „vyšší myšlenky“ může i divadlo loutkové. Pro nacisty bylo překvapivé, že je třeba zasáhnouti i proti zdánlivě nepolitickým loutkám, říká v Jak to bylo doopravdy historička Pavla Plachá.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #10 o vlivu a postavení, které získala populární kultura za posledních dvě stě let, nevlivnějších bytostech, které nikdy nežily, i seznamech kanonických děl populární kultury. Na ploše devíti dílů jsme sledovali dvě století západní populární kultury od verneovek, cooperovek a prvních gramofonů až po Nirvanu Curta Kobaina nebo film Matrix. Jaký vliv za tu dobu získala a jak se promísila s elitní kulturou. Která díla by dnes literární historik Petr A. Bílek zařadil na kánon děl západní a české populární kultury. A jaká nečekaná pojítka i kontrasty mezi nimi vidí komparatista? Nejen o tom debatoval se Štěpánem Sedláčkenn na živém natáčení v Kampusu Hybernská. ---------------------------------------------------------------------------Kanonická díla populární kultury podle Petra A. Bílka – ten skutečně minimální výběr (řazeno chronologicky):Mary Shelley: FrankensteinLewis Carroll: Alenka v říši divůBram Stoker: DraculaFritz Lang: MetropolisH. P. Lovecraft: V horách šílenstvíJerry Siegel a Joe Shuster: Superman Bill Finger a Bob Kane: Batman J. R. R. Tolkien: Pán prstenůElvis Presley: Elvis PresleyLeonard Bernstein a Stephen Sondheim a Arthur Laurents: West Side Story Alfred Hitchcock: PsychoAndy Warhol: Campbell's Soup CansGuy Hamilton: GoldfingerGene Roddenberry: Star Trek (The Original Series)Bob Dylan: Highway 61 RevisitedThe Beatles: Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club BandStanley Kubrick: 2001: Space Odyssey (Vesmírná odysea 2001)Galt MacDermot a Gerome Ragni a James Rado: Hair: The American Tribal Love-Rock Musical Andrew Lloyd Webber a Tim Rice: Jesus Christ Superstar Francis Ford Coppola: The Godfather (Kmotr)David Bowie: Ziggy Stardust and the Spiders from MarsGeorge Lucas: Star Wars IV – VIMichael Jackson: ThrillerShigeru Miyamoto: Super Mario Bros. Alan Moore a Dave Gibbons: Watchmen (Strážci)David Lynch – Mark Frost: Twin Peaks (2 původní sezóny)Quentin Tarantino: Pulp Fiction-----------------------------------------------------------------------------Kánon českých popkulturních děl podle Petra A. Bílka (řazeno chronologicky):Božena Němcová: Babička (1855)Jan Karafiát: Broučci (1876)Alois Jirásek: Staré pověsti české (1894)Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921 – 1923)Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka (1922)Josef Váchal: Krvavý román (1924)Josef Skupa: Spejbl a Hurvínek (1926)Ondřej Sekora: Příhody Ferdy Mravence (1933)Josef Lada: O Mikešovi (1934)Felix Háj: Školák Kája Mařík (1937 – 1938)Jaroslav Foglar – Jan Fischer: Rychlé šípy (1938)Karel Lamač: Ducháček to zařídí (1938)Martin Frič: Cesta do hlubin študákovy duše (1939)Zdeněk Jirotka: Saturnin (1942)Karel Poláček: Bylo nás pět (1946)Bořivoj Zeman: Byl jednou jeden král (1954)Karel Zeman: Vynález zkázy (1958)Karel Kachyňa: Král Šumavy (1959)Jiří Suchý: Jonáš a tingltangl (1962)Jindřich Polák: Ikarie XB 1 (1963)Ladislav Rychman: Starci na chmelu (1964)Oldřich Lipský: Limonádový Joe (1964)Václav Čtvrtek a Radek Pilař: O loupežníku Rumcajsovi (1967) Zdeněk Svěrák: Akt (1967)Kája Saudek: Muriel a andělé (1969, 1991)Flamengo: Kuře v hodinkách (1972)Věra Jordánová: Krkonošská pohádka (1974)Jiří Sequens: 30 případů majora Zemana (1975 – 1980)Oldřich Lipský: „Marečku, podejte mi pero“ (1976)Miloš Macourek a Adolf Born: Mach a Šebestová (1982)Jiří Menzel: Vesničko má středisková (1985)Milan Šteindler a kol.: Česká soda (1993 – 1997)Jan Hřebejk: Pelíšky (1999)

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole. Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková. Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší. Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost. Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší. Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková. Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole. A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku! Použité ukázky: Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Oba jeho dědečkové byli komunisté, sám shodou okolností prožil dospívání v Moskvě druhé poloviny osmdesátých let, a dnes patří k nejrespektovanějším zahraničním reportérům. Začínal v Nově, ale od roku 2006 působí v zahraniční redakci České televize. Byl jejím prvním zpravodajem na Blízkém Východě. Tam jsme se také seznámili, když jsme při jedné z mých návštěv Tel Avivu zašli v roce 2016 na pivo.Nedávno oslavil osmačtyřicáté narozeniny, vlastně den před natáčením našeho podcastu v Knihovně Čermáka a Staňka. Cítí už krizi středního věku? Je potetovaný, má dlouhé vlasy a jezdí na motorce … ale to všechno prý už dávno. Povídali jsme si o tom, co nás oba baví a považujeme za důležité: o žurnalistice i válce, o lásce a nenávisti, dětech a o tom, jak vidí budoucnost. Co odpověděl? To se dozvíte. Přeju příjemný poslech!A jako bonus si můžete přečíst článek, který jako vždy podle přepisu podcastu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet).Jakub Szántó: Mezi válečnými zónami a mýty o objektivitěRenomovaný válečný zpravodaj otevřeně hovoří o své cestě světem konfliktů, židovské identitě a budoucnosti Blízkého východuV pražské knihovně Čermák Staněk se rozléhá smích. Jakub Szántó, jeden z nejrespektovanějších českých válečných zpravodajů, právě popsal svůj první televizní vstup. Tehdy mladý reportér předstíral telefonát do pouštní telefonní budky a z obrazovky komerční televize znělo jeho slavné "Hello, Charlie". Dnes, o více než dvacet let později, sedí před publikem jako ostřílený veterán, který přežil bombardování v Gaze, pašoval alkohol v lahvičkách od ústní vody a vyjednával s muži ozbrojenými kalašnikovy na desítkách checkpointů.Szántóva cesta začala neobvykle - v Moskvě pozdní sovětské éry, kam se v devíti letech přestěhoval s matkou učitelkou. "Nosili jsme bledě modré pionýrské košile, ne bílé jako ostatní, a naše rudé šátky byly krásné lněné, ne ty jejich hnusné oranžové z uměliny," vzpomíná s úsměvem na dětské projevy vlastenectví v cizí zemi. Bylo mu třináct, když se vrátil do Československa, které se mezitím změnilo ze socialistického na raně kapitalistické."Všichni poslouchali muziku a já poslouchal Hurvínka na kazetách. Četl jsem Rasputina a myslel, že je to Saturnin," popisuje kulturní šok, který zažil. "Když někdo mluvil o Cimrmanech, myslel jsem, že jsou to nějací sousedi."Do světa novinařiny vstoupil náhodou. Vystudoval mezinárodní teritoriální studia, získal doktorát z moderní historie prací o českém fašistickém časopisu Vlajka, a nakonec skončil v roce 1999 v televizních novinách. "Jediná moje kvalifikace byla, že jsem studoval něco, co se týkalo mezinárodního dění, a měl jsem nějaké jazyky," přiznává.Jeho vyprávění o začátcích v TV Nova odhaluje absurditu mediálního světa devadesátých let. "Chtěl jsem zachraňovat svět, dělat reportáže o hladovějících dětech v Africe," říká. "A nakonec jsem dělal zvířecí tečky na konci zpráv." Za každou vážnou reportáž o převratu v Zimbabwe musel natočit několik zpráv o Pamele Anderson a jejích údajně umělých tělních partiích.Přesto se mu podařilo postupně vybudovat pozici respektovaného zahraničního reportéra. V roce 2006 přešel do České televize, kde zůstává dodnes. "Zahraniční redakce České televize je větší než řada celých redakcí v menších novinách," říká s hrdostí. "Obsluhuje celý svět a dělá to, co má - poskytuje kontext, ve kterém by lidé měli zprávy vidět."Když Szántó mluví o své práci válečného reportéra, je překvapivě střízlivý. "Drtivou většinu času je to hrozná nuda. Logistika, přesuny, mluvení s blbci, dávání jedné gumážky za druhou." Přesto se mezi těmito okamžiky skrývají zážitky, které stojí za to.Jeho kniha "Za oponou války", za kterou získal řadu ocenění, nabízí pohled do zákulisí práce válečného zpravodaje. Je pravdivá zromantizovaná představa válečného zpravodaje, který každý večer skončí v hotelu na baru, láme do sebe panáky a pak má divoký sex s produkční z turecké televize? “Na Blízkém východě to tak není. Proto vždycky chceme bydlet v křesťanských čtvrtích - protože tam je ten bar," říká s úsměvem.Szántó, sám židovského původu, strávil pět let jako zpravodaj na Blízkém východě. Své židovství nepovažuje za překážku objektivity, naopak kritizuje tuto představu jako předsudek: "Je zajímavé, že se u Žida automaticky předpokládá, že nebude k Izraeli kritický, ale když přijede Ian Pappé nebo vydá knihu Noam Chomsky, nikdo to neřeší."V souvislosti s vydáním své nové knihy "Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh" nabízí střízlivý pohled na možná řešení: "Gaza je palestinská a měla by být základem budoucí palestinské státnosti. Problém je, že po 7. říjnu 2023 se Hamásu podařilo jediné, a t definitivně zabít mírový tábor v Izraeli."Když přichází řeč na současnou geopolitickou situaci, Szántóův tón se mění. Mluví o znepokojení nad směřováním světa po nástupu Donalda Trumpa do čela americké administrativy. Zvlášť ho děsí Trumpova politika vůči Rusku a Ukrajině.Přesto si zachovává jistou dávku optimismu. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší."Ve svých 48 letech se Szántó dál věnuje reportování ze světových konfliktů, jezdí na motorce, chodí na metalové koncerty se svými syny, a přitom píše knihy, které pomáhají pochopit složitost světa. Je to muž mnoha rozporů - válečný reportér s doktorátem z historie, otec a dobrodruh, Čech i Žid, skeptik i optimista."Písmácká sousedská tradice od Národního obrození pořád žije," říká na závěr. "Jsou věci, které nejsou hezké, ale furt je docela proč být hrdý na to, že jsme Češi."

Jako dítě viděl Večerníček s Hurvínkem a byla z toho láska. Pak napsal Heleně Štáchové dopis, ta ho pozvala do divadla a časem z toho bylo angažmá. Proč mu na JAMU řekli, že je divný? Chápal v Ostravě humor? Umí vyřezávat loutky? Bude se otevírat nová scéna? Je pořád zájem o loutkové divadlo? Co by si přál do budoucna?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Josef Skupa si kdysi – jako voják v první světové válce – opařil v polní kuchyni nohu horkým čajem, a možná si tím zachránil život. Zřejmě v polní nemocnici si ho povšiml maďarský důstojník, kterému se nadějného loutkáře, bavícího vojáky svými výstupy s maňásky, zželelo – zařídil jeho přeložení k vojenské cenzuře v Plzni.