Podcasts about Strana

Další týden, další start kampaně. Tentokrát té pirátské. Strana v pondělí představila část svého programu, krajské lídry (a jednu lídryni) a nadále ladí spolupráci se Zelenými. Na co chtějí Piráti vsadit? Může jim spojení s menším partnerem pomoct? A je Zdeněk Hřib charismatický lídr? O tom všem mluví političtí reportéři Martin Štorkán, František Trojan a Filip Zelenka v nejnovějším díle podcastu Vládneme, nerušit.

Una delle malattie più bizzarre e per fortuna rara che si conoscano, la sindrome di Anton non solo ha dei sintomi, ma porta con se anche la negazione, da parte del paziente, di avere quei sintomi. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Piráti odstartovali předvolební kampaň. Tentokrát chtějí mít tak silný klub, aby byli klíčovou silou při sestavování příští vlády. Pomoci mají i Zelení na kandidátkách. Neženou se Piráti do stejné chyby jako minule se Starosty?Hostem Ptám se já byl poslanec Jakub Michálek (Piráti). Piráti v pondělí odstartovali svou kampaň před sněmovními volbami. V nových barvách a se sloganem „Nakopneme to!“ chtějí cílit hlavně na mladší voliče. Podle předsedy partaje Zdeňka Hřiba má heslo vyjádřit, že už nelze čekat, až staré struktury přinesou nová řešení a věci se změní samy od sebe.Strana slibuje hlavně snížení daní rodinám, dostupnější bydlení, modernizaci státu a boj s korupcí. Opoziční Piráti odešli ve zlém z koaliční vlády Petra Fialy (ODS) loni na podzim po odvolání jejich tehdejšího šéfa Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj. Současný předseda Hřib si ale podle svých slov další spolupráci s vládními stranami představit umí. Ve volbách si věří na dvojciferný výsledek. V těch posledních Piráti získali v koalici se Starosty a nezávislými (STAN) celkem 15,6 procenta hlasů. Kvůli kroužkování ale ze 37 společných poslaneckých mandátů získali jen čtyři. Tentokrát si strana slibuje získat více hlasů a mandátů i díky předvolební spolupráci se Zelenými. V aktuálních průzkumech se podpora Pirátů pohybuje kolem sedmi procent. --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Češi v roce 1953 mírně protestovali. Nikoli ovšem za svobodu, ale kvůli penězůmKdyž 5.března zemře Stalin, přijde na tryznu na Václavské náměstí asi 300 tisíc lidí. KSČ drží bezpečně otěže v rukou, i když vzápětí zemře nečekaně i Klement Gottwald. Prezidentem se stane Antonín Zápotocký a stranu vede Antonín Novotný, do té doby nejslabší a nejméně výrazný ze šestice tajemníků ÚV KSČ. Strana pokračuje v nastoupeném kurzu, tedy budování silné armády, podpoře těžkého průmyslu, kolektivizaci a likvidaci kulaků. Příznačně je i to, že Stalinův pomník v Praze byl odhalen až 1955.Ekonomická situace na počátku roku 1953 byla ale hrozivá, vypínala se elektřina, snižoval se příděl cukru, zvýšila se cena mléka na volném trhu. Před prodejnami stojí velké fronty, podle pamětníků delší než za války. Nakonec nejsou k dostání ani cigarety. Bezpečnost musela zasahovat i proti ženám, které se dožadují másla.Prvního června strana oznámila utajovanou měnovou reformu, která znehodnotila úspory většiny lidí. Spontánních stávek bylo asi 130 a mezi organizátory byli často členové KSČ. Největší protesty se odehrály v Plzni, kde protestující načas ovládli i střed města. Tyto demonstrace ale nebyly namířeny proti režimu, šlo o spontánní hněv nad špatnou výplatou mezd – rozdělení do zálohy a dobírky a provedením měnové reformy. Stávky neorganizovalo žádné ústředí z pozadí, i proto neměli protesty potenciál na nějakou hlubší režimní změnu.O 14 dní později propukne ve východním Berlíně masivní povstání dělníků proti neustálému zvyšování norem, které vyústí v politický požadavek na sjednocení Německa prostřednictvím transparentních a demokratických voleb. To už je jiný kalibr, a proto musí na pomoc východoněmecké policii přijít i sovětská okupační armáda

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Motoristé sobě, největší překvapení loňských eurovoleb, by rádi zopakovali svůj úspěch i ve volbách do Sněmovny. Na voliče zafungoval fenomén jejich hlavní tváře Filipa Turka. Podle průzkumů ale strana ztrácí. Jak chce otočit trend? Hostem Ptám se já byl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Motoristé tento týden vyjíždějí do regionů za voliči se svou tour s názvem Opravíme stát. Podle lídra Petra Macinky je třeba opravit chyby napáchané dosavadními elitami, které způsobily, že motor se zadrhl. Strana například slibuje držet nízké výdaje státu a nezvyšovat daně nebo stavět se proti „ideologickým agendám“.Kampaň Motoristů podpoří i europoslanec, čestný předseda a hlavní tvář strany Filip Turek. Ten pravidelně vyvolává kontroverze, nedávno například svou příliš rychlou jízdou. Média teď navíc zpochybnila jeho pověst závodníka. Zda bude sám Turek do Poslanecké sněmovny kandidovat, ještě neoznámil. Narozdíl od loňských evropských voleb, kdy strana ve spolupráci s hnutím Přísaha získala dva mandáty, půjde do sněmovních voleb samostatně. Její ambicí je podle Macinky stát se součástí příští vládní koalice. Podle posledního volebního modelu agentury Median by se Motoristé do dolní komory parlamentu dostali a dokonce zaznamenali růst ze šesti sedm procent. Průzkumy dalších agentur ale ukazují spíše na opačný trend. Podle STEM Motoristům klesla podpora na 3,6 procenta. Na potřebnou pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny by nedosáhli ani podle dat NMS. Jak chtějí Motoristé opravit Česko? Na koho chtějí v kampani mířit? A proč Filip Turek váhá s oznámením, zda bude kandidovat? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prova SHOPIFY ad 1€ - Prova SHOPIFY ad 1€ - ⁠⁠⁠shopify.it/BRANDY⁠ Perché proprio un porcellino che custodisce i nostri soldi? Ascolta il podcast STORIE di BRAND - ⁠⁠⁠https://spotify.openinapp.co/zp15q⁠⁠⁠ Entra nel Canale TELEGRAM - ⁠⁠⁠https://t.me/storiedibrand⁠⁠⁠ Storie su YOUTUBE - ⁠⁠⁠https://www.youtube.com/@StoriediBrand⁠⁠⁠ Seguici su INSTAGRAM -⁠⁠⁠ https://www.instagram.com/storiedibrand/?hl=it Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Jednání probíhala za zavřenými dveřmi a podle politoložky Lucie Tungul není jasné, co bylo skutečně dohodnuto. „Od nezávislosti a nastolení levicového státu PKK ustoupila už na konci 90. let po zatčení Abdullaha Öcalana, který stále je v tureckém vězení. Poté začala usilovat o autonomii, spíš kulturní než územní. Svých cílů ale Kurdové nedosáhli,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus.

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Jednání probíhala za zavřenými dveřmi a podle politoložky Lucie Tungul není jasné, co bylo skutečně dohodnuto. „Od nezávislosti a nastolení levicového státu PKK ustoupila už na konci 90. let po zatčení Abdullaha Öcalana, který stále je v tureckém vězení. Poté začala usilovat o autonomii, spíš kulturní než územní. Svých cílů ale Kurdové nedosáhli,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Jak se vyvíjí celní válka, kterou rozpoutal americký prezident Trump?V Turecku zakázaná Strana kurdských pracujících údajně učinila historické rozhodnutí. O co se může jednat a jakou roli v tom hraje vězněný vůdce? A začalo hokejové MS, jak sportovní úspěchy ovlivňují mládež ve sportovních aktivitách? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.

Jak se vyvíjí celní válka, kterou rozpoutal americký prezident Trump? V Turecku zakázaná Strana kurdských pracujících údajně učinila historické rozhodnutí. O co se může jednat a jakou roli v tom hraje vězněný vůdce? A začalo hokejové MS, jak sportovní úspěchy ovlivňují mládež ve sportovních aktivitách? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.

Jak se vyvíjí celní válka, kterou rozpoutal americký prezident Trump? V Turecku zakázaná Strana kurdských pracujících údajně učinila historické rozhodnutí. O co se může jednat a jakou roli v tom hraje vězněný vůdce? A začalo hokejové MS, jak sportovní úspěchy ovlivňují mládež ve sportovních aktivitách? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vi racconto una cosa che mi è successa al supermercato oggi.....

⁠Odkaz na celý dílVelikonoční svátky přinesly dálniční kauzu Filipa Turka i hysterickou reakci řady jeho politických soupeřů. Věnovali jsme se tomu prakticky celý díl. Může to mít i hlubší politické důsledky – Motoristé chtějí balancovat na hraně, oslovovat zklamané voliče ODS. Na akci Svatopluk se rázně distancovali od návrhů na změnu režimu a ostatních diskutujících z řad SPD a spol.. Jak tomu ne/pomáhá aktuální kauza? 

Týden po Velikonocích se bude ve Vídni volit nové zastupitelstvo. Kdo volby vyhraje, je předem jisté – tak jako v předchozích sto letech to budou sociální demokraté. Strana starosty Michaela Ludwiga chce přirozeně dosáhnout co nejlepšího výsledku, a tak nepřenechává nic náhodě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dobrá politická analýza se liší od povrchního popisu tím, že se nenechá pohřbít pod lavinou pomíjivých podružností a staví své úvahy na skutečnostech schopných určit základní směr vývoje společnosti. Platí to také pro nynější situaci ve Spojených státech. Velké je pokušení pozorovatelů upadat do hysterických záchvatů pod dojmem každodenního přívalu rozporuplných faktů a nevidět přitom to jedině důležité a směrodatné, co ve výsledku bude celý systém tvarovat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Tiene banco da qualche giorno su diverse testate, la vicenda della violazione di sicurezza che avrebbe colpito diversi istituzioni italiane, ma la realtà sarebbe molto diversa da quanto è stato raccontato. Il cambio di direzione sui dazi potrebbe avere effetti limitati nel mondo della tecnologia, ecco perché. Il mondo dell'AI per alcuni versi rallenta, colpiscono alcune decisioni di microsoft. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices

Analizziamo la storia (davvero bizzarra) del drink sportivo più famoso della storia. Ascolta il podcast STORIE di BRAND - https://spotify.openinapp.co/zp15q Entra nel Canale TELEGRAM - https://t.me/storiedibrand Storie su YOUTUBE - https://www.youtube.com/@StoriediBrand Seguici su INSTAGRAM - https://www.instagram.com/storiedibrand/?hl=it Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices

Procent v průzkumech nepřibývá, členů ubývá. A pirátskou loď opouští čím dál víc známých tváří. Co musí Piráti udělat, aby ucpali díru v podpalubí?„Když řekl Zdeněk Hřib, že chce stranu vycentrovat, tak jsem čekal, že začnou odpadávat extrémy na obou okrajích. Ale teď už odcházejí i úplně normální středoví politici, jako je Adéla Šípová,“ podivuje se v podcastu Václav Dolejší.Část někdejších tváří se stahuje z politiky, část to zkouší jinde. A nejde jen zdaleka o Jana Lipavského na kandidátce Spolu. Bývalý europoslanec Mikuláš Peksa odchází do Volt Česko, tři expertky zakládají stranu Kruh a Janka Michailidu radí sociálním demokratům.Paradoxní ovšem je, že ač slibované „centrování“ odhání členy, ve skutečnosti se toho zatím mnoho neděje.„Strana nepředstavila výrazný nový směr, nový program. Naopak objíždí města s kampaní Máte přání, kde se snaží zjistit, co by tak voliči chtěli. A zároveň dělá kampaň tak ulítlou, že ani nejtvrdší pirátské jádro by se za ni nestydělo,“ říká ve Vlevo dole Lucie Stuchlíková.Bývalý předseda strany Ivan Bartoš hledá banán za pojídání cvrčků a současný předseda Zdeněk Hřib strčil po vzoru internetového fenoménu skibidi hlavu do záchodu.„Ani jako matka sedmiletého dítěte vám nejsem schopná vysvětlit, co to má za pointu. Mimochodem syna ono ‚Hřibidi‘ docela zaujalo. Problém je, že ještě nemá volební právo,“ popisuje Stuchlíková.„Když se člověk podívá na seznam známých tváří, které by mohly vést kandidátky, tak je opravdu krátký. A to nejen kvůli tomu, že lidé odcházejí ze strany - část jich sice zůstává, ale kandidovat nechce,“ dodává Dolejší.Odkud si má doopravdy vyndat hlavu Zdeněk Hřib? Defekují Piráti v síni? A kde je vlastně Mikuláš? Poslechněte si v aktuální epizodě podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Mnichovskou dohodou přišlo Československo o téměř 30 000 čtverečních kilometrů území, na kterém žilo 3,75 milionu lidí. Státnímu útvaru, který tak vznikl, se říká Druhá republika. Představitelé tohoto státu tvrdili, že je třeba se poučit z chyb První republiky. Místo mnoha politických stran proto zůstaly jen dvě. První byla pravicová Strana národní jednoty, kde se pod vedením agrárníků sjednotily občanské strany a část národních socialistů, jako opozice pak vznikla Národní strana práce složená ze sociálních demokratů a levého křídla národních socialistů. Program Strany národní jednoty byl inspirován korporativistickým programem italských fašistů. Důraz byl kladen na poslušnost jedince vůči státu, tedy se prosadil nacionalistický kolektivismus. Byl také značně umenšen význam parlamentu, protože přijatý zmocňovací zákon umožňoval vládě a prezidentovi vládnout bez parlamentu. Národní shromáždění se pak už ani nesešlo. Totalita nebyla vnímána jako něco nutně negativního. Místo demokratického státu tak vznikl autoritativní národní stát. To vyvrcholilo v únoru 1939, když se Strana národní jednoty prohlásila za výhradní nositelku vůle národa, tedy něco podobného, co udělali později komunisté s uzákoněním vedoucí úlohy strany. Pro Národní stranu práce jako opozici pak už nebylo místo. Parlament nefungoval už dávno. Stát tak mířil k vládě jedné strany a víceméně totalitnímu režimu. Naši pověst národa oddaného demokracii tak zachránil Adolf Hitler, který zemi v březnu 1939 obsadil a fakticky zabránil tomu, abychom se sami znemožnili. Takže se můžeme dál honosit svými demokratickými tradicemi.

Ci abbiamo giocato tutti almeno una volta da bambini...ma sappiamo quale storia nasconde? Ascolta il podcast STORIE di BRAND - https://spotify.openinapp.co/zp15q Entra nel Canale TELEGRAM - https://t.me/storiedibrand Storie su YOUTUBE - https://www.youtube.com/@StoriediBrand Seguici su INSTAGRAM - https://www.instagram.com/storiedibrand/?hl=it Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices

1. Už ani Fica nič neprekvapí. 2. Premiér sa v Bruseli opäť zaradil. 3. Ľútosť nestačí   

Iscriviti al mio secondo canale https://www.youtube.com/channel/UCsUeICZ0Gfaz5RmMtVcFpKgIl mio Instagram https://www.instagram.com/lorenzo_lollomusic/Il mio TikTok https://www.tiktok.com/@lorenzololloofficialCanale Twitch : https://www.twitch.tv/lorenzololloofficial/Canale Discord ufficiale https://discord.gg/z3KwAkcmQtCanale Telegram: https://t.me/lorenzololloofficialAbbonati a questo canale per accedere ai vantaggi:https://www.youtube.com/channel/UCYwM10PzkQHwkhr5CZ_uVzA/join

Jen pár týdnů od začátku sametové revoluce dne 17. prosince 1989 se v bytě Pavla Bratinky – tehdy ještě topiče a uklízeče, později poslance a ministra –, sešlo asi 13 lidí. Část z disentů, část z předlistopadového Hnutí za občanskou svobodu, část ekonomů a další.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Františkem Trojanem

Jak možná víte, nejsem úplně nadšený z toho, že se Donald Trump opět stal prezidentem Spojených států. Ale po celém světě i u nás je spousta lidí, kteří to naopak velmi vítají. Zajímá mne proč, chci pochopit pohled z druhé strany. Proto jsem rád, že přijal pozvání můj kamarád, výborný komentátor a analytik Jefim Fištejn. V některých věcech jsme spolu nesouhlasili, na řadu věcí máme jiný pohled, ale jsem moc rád, že jsme si mohli svoje názory vyměnit. Já jsem se snažil víc poslouchat, než oponovat. V tom hlavním se ale naprosto shodneme:  Bylo by dobré, aby si lidi zase vzpomenuli, že volební klání nejsou souboje dobra se zlem, ale jednoduše jedné politické doktríny s druhou.Díky všem, kdo mne sledujete, lajkujete a hlavně všem, díky kterým může můj kanál existovat, protože mne podporujete na Herohero. Tak za čtyři eura měsíčně získáváte plné délky videí bez reklam, přístup ke kompletnímu archivu a k tomu bonusové materiály. Začíná hausbotový talk na téma: proč je dobře, že Spojené státy povede Donald Trump!Pokud chcete slyšet rozhovor v plné délce a bez reklam, pojďte na můj kanál https://herohero.co/petrhorky. Tento týden tam najdete i bonus. Posílám pozdravy, přeji nám všem, ať už si o Trumpovi myslíme cokoli, aby jeho fungování světu pomohlo a také ať máte zrovna dneska krásný den! Váš Petr HorkýSupport the show

Mara Gergolet racconta la cerimonia per la Giornata della Memoria che si è svolta nel lager liberato 80 anni fa, il 27 gennaio del 1945. Paolo Ottolina spiega come ha fatto il chatbot di una sconosciuta azienda cinese a mettere in crisi i giganti della Silicon Valley. Stefano Montefiori parla della morte di un ragazzo, ucciso con una coltellata a Parigi da due minorenni che volevano rubargli il telefonino: una vicenda che è diventata un caso politico.I link di corriere.it:Cosa succedeva ad Auschwitz, la «più immensa macchina della morte mai allestita»DeepSeek, una sconosciuta azienda cinese fa tremare la Silicon Valley: in Borsa crollano le azioni dell'AIParigi, ragazzo di 14 anni accoltellato durante una rapina: Elisa morto per un cellulare

Današnja epizoda po mnogo čemu je posebna. Psihijatar Mihailo Ilić ugostio je koleginicu Vanju Mandić Maravić, psihijatra i autorku knjige "Strana B", psihološkog romana koji istražuje suštinske konflikte između razuma i emocija. Kroz prizmu ljubavi, gubitka i unutrašnjih borbi, knjiga vodi kroz lavirint ljudske psihe, postavljajući pitanje: da li je moguće pronaći mir unutar sopstvenih suprotnosti? I da li je moguće da emocionalno sazrevanje traje toliko dugo, na momente se čini predugo čak? Baš to, emocionalno sazrevanje je tema ne samo knjige, već i današnje epizode. Za razliku od ustaljenih mišljenja, ne saazrevamo emocionalno u skladu s godinama; to je dugotrajan proces i uključuje duboko i slojevito razumevanje sebe, svojih osećanja, i odnosa s drugim ljudima što se razvija postepeno, kroz iskustvo, introspekciju i promene u okolnostima. Naročito kroz teške situacije, krize i gubitke. Razumevanje sopstvenih, ali i tuđih osećanja, potreba i obrazaca ponašanja ključno je za emocionalno sazrevanje. Kao i sposobnost upravljanja intenzivnim emocijama, kao što su bes, tuga ili strah, ne potiskujući ih, već obrađujući ih na zdrav način. Kako regresija i sublimacija utiču na sazrevanje ličnosti? Zašto je sublimacija jedan od najzrelijih mehanizama odbrane? Koliko kreativni rad utiče na emocionalno sazrevanje, i da li pisci u stvari pišu o sebi? Kakav je značaj saosećanja za druge tokom ovog procesa? I šta je i čemu služi racionalizacija, na primer? Na ova i mnoga druga pitanja odgovaraju zajednički danas Mihailo i Vanja. Promocija knjige "Strana B" biće održana 05.02.2025. u Bitef Art Cafe u Beogradu, Mitropolita Petra 8 Dodatni sadržaji su na raspolaganju i na YouTube kanalu za članove, kao i na Patreonu. Podržite nas i pretplatite se za naše ekskluzivne sadržaje: https://www.patreon.com/c/dvaipopsihijatra/

(00:00) Intro (02:57) La storia dei rapporti Putin-Usa (12:18) Che fine ha fatto lo Psicologo di base? (18:40) Le storie della settimana

Reportér Mirek Tóda a fotograf Tomáš Benedikovič strávili 5 dní v hlavnom meste Gruzínska, kde aktuálne prebiehajú veľké protivládne demonštrácie. Protestujúci nesúhlasia s otočením proeurópskeho kurzu krajiny. V rozhovore sa dozviete, akú úlohu v gruzínskej polititke zohráva mocný oligarcha, ktorý zbohatol v Rusku, kde berú Gruzínci odhodlanie a tiež, že vládni politici rovnaký použivajú slovník aj témy ako tí slovenskí.

Pred vama je nova epizoda podcasta "Snaga uma" o snazi studentske borbe sa studentom Fakulteta političkih nauka i aktivistom "Borbe" Pavlom Cicvarićem. Pavle je govorio o tome kako izgleda život u Srbiji iz ugla mlade osobe, uz objašnjenje da oni ne mogu da maštaju o karijerama i planiraju budućnost u društvu u kom ništa ne može da se uradi bez partijske knjižice. Govorio je o studentskom životu i podelama među studentima, kao i o borbi koja ih spaja, o tome kako oni gledaju na ponašanje opozicije, ali i o njihovom odnosu prema državi koju su im ostavile starije generacije. Kako je objasnio za loše stvari koje se dešavaju u državi, važno je da krivimo one koji su zaista krivi, a ne sebe.

Robert Fico za 25 rokov existencie Smeru nebol ani pol dňa užitočný pre Slovensko, robil len pre seba a svojich, tvrdí Peter BárdyFicov Smer oslávil cez víkend svoju štvrťstoročnicu. Strana, ktorej dal život niekdajší adept prednovembrového komunizmu, oslavovala rovno na výročie pádu komunizmu. Pokus o únos Novembra, či len jeho použitie? Ako sa malo so Smerom Slovensko? A ako sa mal Smer v tejto krajine? Ak sa samotný Robert Fico po svojom politickom páde spred šiestich rokov v posledných voľbách doslova vzkriesil, po roku vlády s Pellegriniho Hlasom a Dankovou SNS začína hovoriť o predčasných voľbách. Je to opäť scenár, ktorý by ho uchránil od politického pádu? Téma pre Petra Bárdyho.„Robert Fico vie, že potrebuje voľby skôr, ako je riadny termín volieb. Lebo skupina ľudí, ktorú priviedol do parlamentu Andrej Danko je rovnako nestabilná ako Oľano pod vedením Igora Matoviča svojho času“, hovorí šéfredaktor a komentátor Aktualít. „Vie, že má guľu na nohe, ktorú so sebou bude ťahať. A ona nie žeby sa zmenšovala, ona sa naopak zväčšuje“, vysvetľuje autor bestselleru Fico – posadnutý mocou. „Dnes mám pocit, že Robert Fico už nepotrebuje oligarchov. On sám je oligarchom svojej vlastnej strany“. „Smer síce slúžil verejnému záujmu občanov, až na to, že ich bolo tak päť“, ilustruje. Nahrával Jaroslav Barborák.

Robert Fico za 25 rokov existencie Smeru nebol ani pol dňa užitočný pre Slovensko, robil len pre seba a svojich, tvrdí Peter BárdyFicov Smer oslávil cez víkend svoju štvrťstoročnicu. Strana, ktorej dal život niekdajší adept prednovembrového komunizmu, oslavovala rovno na výročie pádu komunizmu. Pokus o únos Novembra, či len jeho použitie? Ako sa malo so Smerom Slovensko? A ako sa mal Smer v tejto krajine? Ak sa samotný Robert Fico po svojom politickom páde spred šiestich rokov v posledných voľbách doslova vzkriesil, po roku vlády s Pellegriniho Hlasom a Dankovou SNS začína hovoriť o predčasných voľbách. Je to opäť scenár, ktorý by ho uchránil od politického pádu? Téma pre Petra Bárdyho.„Robert Fico vie, že potrebuje voľby skôr, ako je riadny termín volieb. Lebo skupina ľudí, ktorú priviedol do parlamentu Andrej Danko je rovnako nestabilná ako Oľano pod vedením Igora Matoviča svojho času“, hovorí šéfredaktor a komentátor Aktualít. „Vie, že má guľu na nohe, ktorú so sebou bude ťahať. A ona nie žeby sa zmenšovala, ona sa naopak zväčšuje“, vysvetľuje autor bestselleru Fico – posadnutý mocou. „Dnes mám pocit, že Robert Fico už nepotrebuje oligarchov. On sám je oligarchom svojej vlastnej strany“. „Smer síce slúžil verejnému záujmu občanov, až na to, že ich bolo tak päť“, ilustruje. Nahrával Jaroslav Barborák.

Ten režim si zaslúžil aby ho vyhnala ulica. Nedokázal reflektovať nálady v spoločnosti, ani o tom diskutovať. Bola v tom mocenská spupnosť a hlúposť vtedajšej „červenej šľachty,“ hovorí jeden z tých, čo boli v Novembri 89 priamo pri tom. Nebolo to však v drese VPN, on vtedy zastupoval tábor Komunistov. Peter Weiss. Ako sa z totalitnej KSS stala demokratická SDĽ a kto sa stal víťazom ponovembrovej transformácie?Veľká časť spoločnosti má pocit, že ponovembrovou transformáciou nezískala. I to je jeden z dôvodov nostalgie po bývalom režime. A došlo i k tomu, že víťazom tej transformácie sa za vlády SMERu, stala oligarchia, ktorá vyšla z ponovembrového majetkového prevratu, hovorí v Ráno Nahlas Peter Weiss.Je 17. november 1989, v Sovietskom zväze, matke boľševického teroru Lenina, Stalina i Brežneva, vládne reformátor Michail Gorbačov. Na severe od nás – v susednom Poľsku, si odborárske hnutie Solidarita, po rokoch tvrdých zápasov, vydobilo poloslobodné voľby, na juh od nás – v Maďarsku, zasa nestíhajú na hraniciach odbavovať prúdy utečencov z komunistického Nemecka no a napokon padá i symbol „Studenej vojny,“ Berlínsky múr. A čo tu, u nás, v husákovskom Československu?Miloš Jakeš kdesi v Červenom hrádku kádruje platy celebrít, symbol okupácie na prezidentskom hrade chátra, ale rameno moci, všemocná ŠTB, má stále dosť sily cenzurovať, prenasledovať za názory i vieru, no najmä, má silu zatýkať a biť na koho si len pomyslí. Moc pritom sedí na bajonetoch 100 tisícovej okupačnej armády Sovietov.Do šedivosti moci reprezentovanej „kolom v plote“ ale prichádza 17. November. Brutálny zásah štátnej moci voči bezbranným študentom pretne už i tak mimoriadne krehkú dohodu medzi chátrajúcou mocou a občanmi, ktorí ju živia. Kto z koho. Je tu November 1989. čas kedy si spoločnosť po vyše 40. rokoch útlaku a zvôle konečne povie: Dosť, už stačilo!Vláda permanentnej lži, štátom posväteného násilia a predovšetkým neslobody padá.Tesne pred Novembrom 89 bolo na Slovensku takmer pol milióna členov Komunistickej strany. Táto sila však prestala mať ochotu bojovať za udržanie vtedajšieho režimu pretože pohŕdali svojimi vlastnými straníckymi predstaviteľmi a nedôverovali im. Strana sa vlastne zrútila dovnútra a prestali byť ambície udržiavať moc, hovorí bývalý prvý ponovembrový predseda KSS a potom dlhé roky šéf SDĽ Peter Weiss. Ako však dodáva, ešte v povestnom štúdiu Dialóg mal strach, pretože moc podľa neho zvažovala aj násilné riešenia.November 89 nebola prokapitalistická revolúcia, ale antikomunistická revolúcia voči vláde vtedajšej „červenej šľachty“ a spôsobom, akým vládla. Navyše, Československo zaostávalo a napriek všetkým politickým proklamáciám nebolo schopné urobiť pokrok, tvrdí Weiss, ktorý v čase 17. Novembra pôsobil na Ústave marxizmu-leninizmu Ústredného výboru Komunistickej strany Slovenska.Príbehy ľudí bezmoci, ktorí režim v Novembri 89 napokon povalili poznáme už celkom dobre, aké však boli príbehy tých, ktorí stáli na tej pomyselnej „druhej strane revolučnej barikády?“ Ako novembrovú revolúciu vnímali ľudia priamo z prostredia komunistickej moci? Počúvate Ráno Nahlas, dnes s Petrom Weissom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ten režim si zaslúžil aby ho vyhnala ulica. Nedokázal reflektovať nálady v spoločnosti, ani o tom diskutovať. Bola v tom mocenská spupnosť a hlúposť vtedajšej „červenej šľachty,“ hovorí jeden z tých, čo boli v Novembri 89 priamo pri tom. Nebolo to však v drese VPN, on vtedy zastupoval tábor Komunistov. Peter Weiss. Ako sa z totalitnej KSS stala demokratická SDĽ a kto sa stal víťazom ponovembrovej transformácie?Veľká časť spoločnosti má pocit, že ponovembrovou transformáciou nezískala. I to je jeden z dôvodov nostalgie po bývalom režime. A došlo i k tomu, že víťazom tej transformácie sa za vlády SMERu, stala oligarchia, ktorá vyšla z ponovembrového majetkového prevratu, hovorí v Ráno Nahlas Peter Weiss.Je 17. november 1989, v Sovietskom zväze, matke boľševického teroru Lenina, Stalina i Brežneva, vládne reformátor Michail Gorbačov. Na severe od nás – v susednom Poľsku, si odborárske hnutie Solidarita, po rokoch tvrdých zápasov, vydobilo poloslobodné voľby, na juh od nás – v Maďarsku, zasa nestíhajú na hraniciach odbavovať prúdy utečencov z komunistického Nemecka no a napokon padá i symbol „Studenej vojny,“ Berlínsky múr. A čo tu, u nás, v husákovskom Československu?Miloš Jakeš kdesi v Červenom hrádku kádruje platy celebrít, symbol okupácie na prezidentskom hrade chátra, ale rameno moci, všemocná ŠTB, má stále dosť sily cenzurovať, prenasledovať za názory i vieru, no najmä, má silu zatýkať a biť na koho si len pomyslí. Moc pritom sedí na bajonetoch 100 tisícovej okupačnej armády Sovietov.Do šedivosti moci reprezentovanej „kolom v plote“ ale prichádza 17. November. Brutálny zásah štátnej moci voči bezbranným študentom pretne už i tak mimoriadne krehkú dohodu medzi chátrajúcou mocou a občanmi, ktorí ju živia. Kto z koho. Je tu November 1989. čas kedy si spoločnosť po vyše 40. rokoch útlaku a zvôle konečne povie: Dosť, už stačilo!Vláda permanentnej lži, štátom posväteného násilia a predovšetkým neslobody padá.Tesne pred Novembrom 89 bolo na Slovensku takmer pol milióna členov Komunistickej strany. Táto sila však prestala mať ochotu bojovať za udržanie vtedajšieho režimu pretože pohŕdali svojimi vlastnými straníckymi predstaviteľmi a nedôverovali im. Strana sa vlastne zrútila dovnútra a prestali byť ambície udržiavať moc, hovorí bývalý prvý ponovembrový predseda KSS a potom dlhé roky šéf SDĽ Peter Weiss. Ako však dodáva, ešte v povestnom štúdiu Dialóg mal strach, pretože moc podľa neho zvažovala aj násilné riešenia.November 89 nebola prokapitalistická revolúcia, ale antikomunistická revolúcia voči vláde vtedajšej „červenej šľachty“ a spôsobom, akým vládla. Navyše, Československo zaostávalo a napriek všetkým politickým proklamáciám nebolo schopné urobiť pokrok, tvrdí Weiss, ktorý v čase 17. Novembra pôsobil na Ústave marxizmu-leninizmu Ústredného výboru Komunistickej strany Slovenska.Príbehy ľudí bezmoci, ktorí režim v Novembri 89 napokon povalili poznáme už celkom dobre, aké však boli príbehy tých, ktorí stáli na tej pomyselnej „druhej strane revolučnej barikády?“ Ako novembrovú revolúciu vnímali ľudia priamo z prostredia komunistickej moci? Počúvate Ráno Nahlas, dnes s Petrom Weissom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Do voleb chybí ani ne rok, takže je dobré podívat se na kondici nejsilnější vládní strany, která drží většinu moci ve státě a jejíž předseda je premiérem. Hlavní otázka samozřejmě zní: Je Občanská demokratická strana v čele s Petrem Fialou v takovém stavu, aby dokázala svoji pozici obhájit i za rok v říjnu? Odpověď pro ODS nebude zrovna optimistická.

Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO s více než 33 procenty, druhá ODS by dostala 12 procent a hnutí STAN 11 procent. Další strany, které se minule dostaly do Sněmovny, se dnes pohybují okolo pětiprocentní hranice a možná neuspějí. Naopak by se do Parlamentu podle modelu agentury Median vrátila KSČM. „Bašty sociální demokracie a komunistů dnes patří hnutí ANO. Voliči levice si vybrali jiného reprezentanta svých zájmů,“ míní v Chybě systému novinář Bohumil Pečinka.

*Podporte podcast Dobré ráno v aplikácii Toldo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/extradobrerano⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Špekulovalo sa o tom dlho, no neúspešný prezidentský kandidát Ivan Korčok nakoniec vstupuje do Progresívneho Slovenska. Strana by sa totiž chcela stať celoslovenským hnutím a v tom by jej mal trochu konzervatívnejší či – ak chcete – stredový Korčok pomôcť. Či to je dobrý nápad, či tento krok prepíše slovenskú politickú mapu a čo to vlastne urobí s opozičným lídrom? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Michala Katušku. Odporúčanie: Ak máte aspoň trochu radi módu, dnes odporúčam dokumentárnu sériu In Vogue: Tie roky 90-te na Disney+. Ukazuje, ako radikálne sa v tomto období zmenilo vnímanie módy ako umenia aj ako vecí na bežné nosenie – a je to prekvapivá a zaujímavá jazda. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

1. Korčok si vybral najväčšiu šancu na víťazstvo 2. Na Ficovu revolúciu prišla jednotná odpoveď 3. Národná koalícia chce Tarabovo ministerstvo

Co se skrývá za tichem v nebi? Co se děje, když se modlíme? A jak velkou víru člověk potřebuje, aby jeho modlitby měly moc a spustily dominový efekt?

Fialova vláda rekordně zadlužuje naši zemi, hlásí lídr SPD Tomio Okamura. Jak by podle SPD měl vypadat rozpočet na příští rok? A jak se strana staví k otázce platů politiků? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru, poslance SPD Jana Hrnčíře.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Miroslav Kalousek už s TOP 09 jednou dokázal změnit českou politiku. Může uspět i podruhé?Nadcházející živá vystoupení:22.10.2024 19:00 - Tábor, Střelnice - spolkový dům24.10.2024 18:00 - křest knihy: Jindřich Šídlo & Michael Rozsypal: Já si to všechno pamatuju17.11.2024 13:00 - Praha Galerie Louvre18.11.2024 19:00 - Impact Hub Brno16.12.2024 19:00 - Sokolovna HostiviceDobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národaMůžu to doříct…? - kniha - e-shop Paměti národaJsme také na na síti X a Instagramu

1. Ničenie im ide najlepšie. 2. Mikloško nebude predsedom parlamentu, ale jeho nominácia je viac než zábavka. 3. Svedectvo úradníka o spôsoboch SNS.

Už pár dnů zná veřejnost návrh státního rozpočtu na rok 2025 z dílny ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS. Co České republice v příštím roce umožní? A proč si návrh hospodaření státu ministr nechával tak dlouho pro sebe? Ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová ještě přiblíží, kolik se ministerstvo financí chystá vybrat na dani z neočekávaných zisků, i to, jaká bude daňová kvóta pro ekonomicky aktivní lidi v Česku.

Entra nel mondo degli eroi greci e scopri il lato oscuro dei loro ritorni dalla guerra di Troia. Dopo anni di conflitto, il viaggio verso casa si trasforma in un'odissea fatta di nostalgia, dolore e vendetta. Segui le vicende di Nestore, l'unico a sfuggire al destino avverso, mentre gli altri eroi affrontano tempeste, tradimenti e la dura verità che il ritorno non è mai come lo avevano immaginato. In questo episodio, ti immergi in storie epiche e sorprendenti sorprese sui misteriosi veri significati di "ritorno" e di "nostalgia" per i greci. Preparati a scoprire un lato nuovo della mitologia greca che non conoscevi. .-.-. I supporter magnifici di questa puntata sono: Giacomo, Andrea, Dalila, e Martina. Grazie anche a Jimbo, Len, Gioele, Chiara e Alessia. .-.-. Per avere informazioni su come puoi supportare questo podcast vai qui: Scopri come puoi aiutarmi! Se ti va di dare un'occhiata al libro “Il Re degli Dei”, ecco qui un link (affiliato: a te non costa nulla a me dà un piccolissimo aiuto): Leggi un estratto da "Il Re degli Dei" Se ti va di dare un'occhiata al libro “Eracle, la via dell'eroe”, ecco qui un link: Scarica un estratto da "Eracle, la via dell'eroe" Altri link affiliati: Lista dei libri che consiglio (lista in continuo aggiornamento): Libri consigliati Lista dei film che consiglio (lista in continuo aggiornamento): Film DVD/BR consigliati Lista hardware che consiglio per chi è curioso del mondo per podcast (lista in continuo aggiornamento): Hardware per iniziare a fare podcast! Cerchi momenti di pace e serenità? Ascolta i migliori suoni della natura e la migliore musica per meditare, studiare o semplicemente rilassarti: Suoni della Natura e Musiche rilassanti Uso plugin audio da questa Software House: Waves. Se vuoi dare un'occhiata, anche questo è un link affiliato: Waves Software House Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices

Dunja Cigić Gavrilović je doktor psiholoških nauka, terapeut sa višegodišnjim iskustvom u radu sa klijentima i osnivač "Simboloterapije". Radi kao profesor na Visokoj strukovnoj školi za obrazovanje vaspitača u Novom Sadu i kao terapeut u privatnoj praksi. _______________________________________________________________________________________________

Politolog Petr Just v rozhovoru komentuje aktuální dění v souvislostech. Popíše současnou situaci s chomutovskou kauzou, která se týká machinace s tendry, a také náladu před krajskými a senátními volbami, které se budou konat v září 2024.

Červnové volby do Evropského parlamentu přinesly v Rakousku vítězství pravicově populistické straně Svobodných (FPÖ). Ti i díky tomu doufají v triumf v zářijových parlamentních volbách a zisk kancléřského křesla pro svého předsedu Herberta Kickla. „Takovým zákonem opakujícím se v historii té strany je, že je nejvíce úspěšná ve chvíli, kdy je nejvíce radikální,“ podotýká politoložka Zuzana Lizcová.