Podcasts about zemana

V den čtvrtého výročí vzniku podcastu Kecy a politika jsme si dovolili přinést úvahové téma, které je na stole: co může a nemůže prezident republiky v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny?Jeden tábor říká, že když to špatně dopadne, zasáhne prezident. Druhý říká, že to může špatně dopadnout, když zasáhne prezident. Vidět prezidenta republiky jako někoho, kdo se pokouší ukrást volební vítězství, je neblahé dědictví z éry Miloše Zemana. Ten se – ve fotbalové terminologii – často choval nejen jako hráč, ale současně jako rozhodčí, který si rád sám kope penaltu, kterou si sám odpíská.Základem politického systému je systém brzd a protivah. Každá politická instituce má své pravomoci a poslání a měla by je využívat. V české tradici je bohužel zakořeněné spoléhání na osobu prezidenta a přenášení pravomocí na jednu osobu, což se dělo jak v roce 1938, 1948, tak i 1968.V moderní historii jednali prezidenti Havel i Klaus plus mínus v koridoru ústavy, zatímco Miloš Zeman se pohyboval za její hranicí. Proto je stále řada otazníků ohledně jednání prezidenta kolem povolebního vyjednávání a sestavování vlády.Co by měl dělat prezident Pavel, kdyby chtěl Andrej Babiš jmenovat ministrem obrany Jindřicha Rajchla? Půjde cestou Zemana, který odmítl jmenovat ministrem zahraničí Pocheho a ministrem kultury Šmardu? Nebo uzná pravomoc premiéra, jak to vyplývá z ústavních zvyklostí?

Podle nejnovějšího modelu agentury STEM by sněmovní volby nyní vyhrálo hnutí ANO. Druhá by skončila koalice Spolu následovaná hnutím STAN. Do sněmovny by se rovněž dostali SPD, Piráti, Motoristé sobě a Stačilo! Co si vzít z vývoje voličských preferencí? A jaké překvapení mohou volby přinést? Politolog Petr Just přiblíží ještě dění na maďarské politické scéně a okomentuje návštěvu Miloše Zemana na Slovensku.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Když vám přijde pozvánka na Hrad, měla by to být čest. Během působení Miloše Zemana ale lidé schůzky v sídle prezidenta popírali. A měli proč. Přítomnost Zdislavy Pokorné na nádvořích místní osazenstvo značně znervózňovala. Zemanovi lidé polepili brány fólií, zřídili si hradní taxi a mnozí vlivní lidé se reportérku snažili obejít pěšky. Vyprávíme bizarní příběhy, které jsme viděli na vlastní oči. A definitivně tak uzavíráme jednu politickou éru. Hosty Filipa Titlbacha jsou investigativní reportérka Zdislava Pokorná, šéf investigativního oddělení Deníku N Michael Švec a tvůrčí duo Antonie Rašilovová a Roman Poliak, kteří stojí za inscenací Zadním vchodem na Hrad. Podívejte se na celou epizodu.

V páté epizodě s názvem Hon na lišku se dozvídáme, že Honza Zeman se umí poprat na zábavě, že Radek Brzobohatý má testosteron a že dělníci si šli vzít továrny asi tak hodinu po únorovém převratu. O kom ale ve skutečnosti byl Hon na lišku? V tomhle příběhu figuruje jeden statečný mlynář a jeden pronásledovaný politik.

Minulý týden vznikla nová formace, která se zúčastní voleb do Poslanecké sněmovny – Okamurova čtyřkoalice. Vlastně ne, čtyřkoalice se jí říkat nesmí, protože formálně čtyři strany (Svobodní, PRO, Trikolóra a SPD) jdou na kandidátce Okamurovy SPD.Ano, ano, SPD a další strany vypustily mnoho slz a morálního pohoršení nad tím, že před čtyřmi lety šla do voleb koalice SPOLU, která se ovšem deklarovala jako koalice tří stran a musela kvůli tomu přeskočit 11procentní práh na vstup do Poslanecké sněmovny. SPD a další strany tehdy opakovaly mantru Miloše Zemana, že předvolební koalice je podvod na voličích.Dnes – v duchu této logiky – se dopouštějí přímo kolosálního podvodu, když se tváří, že jsou jedna strana, takže jim k přeskočení do Poslanecké sněmovny stačí jen přejít 5procentní hranici.V novém podcastu popisujeme, co vedlo Tomia Okamuru k tomu, že docela štědře nabízí místa na své kandidátce, jaké jsou konfliktní linie uvnitř tábora skryté čtyřkoalice a kdo nakonec uspěje v souboji o stejný typ voličů, kde se na SPD tlačí ještě ANO, Stačilo a Motoristé.Přinášíme spekulaci, jestli ekonomka Šichtařová, která má vést kandidátku čtyřkoalice – pardon, SPD – v Praze, používá siderické kyvadélko na určování začátku konce světové ekonomiky a zda se v době předvolební kampaně zase pustí do svého exmanžela Vladimíra Pikory z kandidátky Motoristů.

Tomio Okamura oznámil, že jeho SPD bude ve volbách kandidovat s dalšími třemi stranami - Trikolorou, PRO Jindřicha Rajchla a Svobodnými. „Ale pozor. Rozhodně to není žádný účelový slepenec, čtyřkolka nebo nedejbože koalice! To by byl totiž podvod na voliče, který Okamura opakovaně kritizuje u vládních stran,“ glosuje v podcastu Lucie Stuchlíková.„Spojenectví vlasteneckých stran“ se prezentovalo pod zkratkou Jo! „To je překvapivě pozitivní název, protože jestli tyhle strany něco spojuje, tak to, že jsou spíš proti všemu možnému, ať už je to migrace, euro, green deal nebo Evropská unie,“ říká Václav Dolejší.Okamura tak trochu kopíruje to, co udělala Kateřina Konečná, která schovala komunisty za novou značkou Stačilo! „Ale Okamura na to jde chytřeji, chce si všechno pohlídat. A tak jen přibral strany na svoji kandidátku, aby měl kontrolu nad lidmi i penězi,“ dodává Lucie Stuchlíková.Od Tomia Okamury jde o chytrý tah. Jednak odstraní část konkurence, se kterou by se jinak musel přetahovat o stejného voliče. A voliči na jeho straně spektra nakonec ocení to samé, co voliči vládních stran - že se „jejich“ politici dokážou spojit. Otázka ovšem je, jak dlouho to vydrží. Protože na jednom pódiu se teď sešli lidé s minulostí plnou vzájemných šarvátek. Například zástupci Svobodných a Trikolory, kteří spolu kandidovali už minule, ale nakonec se Svobodní omlouvali, protože Trikolora podle nich není pravicová strana a navíc podporuje Andreje Babiše.Nebo Jindřich Rajchl se Zuzanou Majerovou, s níž se chtěl utkat o post šéfa Trikolory, aby nakonec práskl dveřmi a radši si založil vlastní projekt. Nebo s Tomiem Okamurou, který o něm ještě nedávno prohlašoval, že s Rajchlem nechce spolupracovat, protože je „probruselský.“Nová (ne)koalice se už každopádně vidí v příští vládě. A pokud se to stane, bude to kabinet složený ze samých zábavných názvů. „Úplně to vidím: vláda ANO - Jo! - Stačilo! A teď si říkám, že jsem je všechny takhle pohromadě viděl na oslavách narozenin Miloše Zemana, který si přesně takto představuje budoucí kabinet,“ uzavírá Václav Dolejší.Je podpora od Miloše Zemana důvod k optimismu? Jak dlouho trvala naděje, že SPD pustí na svoji akci štáb Vlevo dole? A jak se dnes vlastně má paní poslankyně Hyťhová? Poslechněte si v Reaktoru Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Honza Zeman se tentokrát v sofistikovaném přestrojení dostává k Banderovcům, kteří se chtějí přes Československo probojovat na západ. A zatímco v seriálu stačí na rozprášení jejich jednotky pár esenbáků, v reálu na to byly třeba tisíce profesionálních vojáků a těžká technika.

Takový to, když si na převrat a nastolení socialismu vyděláte tím, že kšeftujete s kapitalisty na západě. Honza Zeman ve třetí případu odhalil doupě šmelinářů s inzulinem, historici před 20 lety odhalili, jak si KSČ vydělala 200 milionů na financování vítězného února.

Politický podcast Podpásovka poprvé vyjel za hranice Česka. Ondřej Leinert se hlásí z Malty, která jako první na světě udělila takzvanou licenci MiCA – tu potřebují kryptoměnové burzy, aby mohly fungovat v Evropské unii. Petr Honzejk se hlásí z ještě větší dálky, Vietnamu, kde frčí zásadně cash a místo České republiky zde stále funguje značka Czechoslovakia. A proto také nejnovější díl Podpásovky vyrazil za hranice běžných politických událostí. Redaktoři inspirovaní poplachem kolem pistole na sněmovních záchodcích, kam ji měl přinést jeden ze spolupracovníků poslankyně ANO Heleny Válkové, vybírají ty nejbizarnější scény, jichž byli svědky. Případně svědky ani nebyli, protože se o nich tradují legendy jen mezi nejzasvěcenějšími – jako bylo lidovecké svěcení a vymítání ďábla z poslaneckých lavic v 90. letech. Dojde ale také na „cigaretku“ Miloše Zemana nebo pěsti a flákance – ať už v podobě nechvalně proslulého exposlance Lubomíra Volného nebo některých volebních kampaní.

V druhé epizodě s názvem Vyznavači ohně se Honza Zeman ocitá v ústavu pro choromyslné, kterým šéfuje napůl německý doktor Wolf. Děj se točí okolo tématu Němců v Československu po válce, jméno doktora Wolfa naznačuje i spojitost s partyzánskými oddíly nacistů, kteří si říkali Werwolfové. Podle jedné teorie to byli oni, kdo rozdělil Německo!

Širší veřejnost jej poprvé zaznamenala skrze jízlivost kancléře Mynáře – v půli prosince 2021 při inauguraci Fialovy vlády. „Magistr, pardon bakalář Jan Lipavský, pověřený řízením ministerstva zahraničních věcí“. Nedůstojné šťouchnutí neslo tehdy rukopis prezidenta Zemana, který zprvu o pirátském kandidátovi na řízení Černínského paláce nechtěl slyšet. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bláhová a Turek se dívají o novém seriálu Studna, který je inspirovaný zločinem známým z Třiceti případů majora Zemana

Vztah české společnosti ke šlechtě byl historicky dost odtažitý. Nadnárodní stavovská identita šlechty a její kosmopolitismus neodpovídaly ideám o formování národních států na počátku 20. století. Plebejští Češi vytýkali šlechtě germanofilství, její odpor k demokracii a zejména tzv. bělohorskou zradu. Odčinění Bílé Hory se také stalo v samostatném Československu hlavním odůvodněním přijetí pozemkové reformy, která byla namířena především proti majetku šlechty. Největším vlastníkem půdy v Čechách byl totiž kníže Schwarzenberg, který vlastnil 3,4 % veškeré půdy, největší na Moravě byli Liechtensteinové, kterým patřilo 4,9% Moravy. Pozemková reforma byla jedním z prvních zásadních počinů nového Československa. Pozemkové úpravy se po válce děly ve více než dvaceti státech Evropy, ale v Československu byla její legislativní úprava vlastnictví půdy skutečně radikální. Reformě podléhala čtvrtina veškeré plochy republiky. Již v prosinci 1918 byly také zrušeny šlechtické tituly. U tehdejších politických elit prostě vyhrála potřeba vytěsnit šlechtu z národního společenství. Ovšem paradoxně protektorátní premiér Alois Eliáš používání šlechtických titulů zase povolil, protože chtěl šlechtice integroval zpět do české společnosti. Nicméně po tom všem je zajímavý zásadní obrat v novém tisíciletí, kdy Češi najednou objevili kouzlo šlechtické noblesy knížete Karla Schwarzenberga, zvolili ho do nejdříve jako předsedu strany TOP 09 do parlamentu, a nakonec ho vyslali v prvních přímých volbách prezidenta až do druhého kola, kde ale již nestačil na vulgárního a populistického plebejce Miloše Zemana. Ovšem mezitím prošel vztah české společnosti ke své šlechtě řadou peripetií. Podobně dramatické byly za okupaci i komunismu i osudy samotných šlechticů…

Je tu první část nové série o seriálu, který se teď v posledních týdnech hodně skloňuje díky nové sérii Studna. Zeman ale není jen epizoda Studna, je to rozsáhlá propaganda režimu a jeho represivních složek. Je načase říct, jak to bylo doopravdy.

Tragédie, která se v roce 1968 odehrála kolem studny jednoho rodinného domu ve Vonoklasech a kterou zpopularizoval normalizační seriál 30 případů majora Zemana opět ožívá. Internetová platforma Voyo natočila novou šestidílnou sérii nazvanou Studna. Najdeme v ní něco, co seriál Třicet případů Majora Zemana zamlčel? Poslechněte si recenzi naší spolupracovnice, filmové kritičky Jany Podskalské.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NAHTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR AHTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠Senátorka za ODS a bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová si nemyslí, že by říkala šokující věci. Nepopírá, že coby osoba veřejně činná má možnost vždy vážit, jestli bude velmi opatrně našlapovat, držet se v ústraní jako šedá myš, nebo využije mandát od voličů k tomu, aby dala najevo, co si skutečně myslí, a byla pro ně čitelná. Opakovaně se kvůli tomu stala terčem až extrémně nenávistných projevů, přestože protiputinovské, prodemokratické a prozápadní postoje, které zastává, hají i řada jejích politických kolegů. Na tom posledním, který zazněl z úst Dmitrije Medveděva v reakci na falešný tweet a ve kterém ji místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace mimo jiné označil za „zdegenerovanou evropskou kreaturu“, přijde Němcové alarmující především hrozba pražským jarem, kterého je pamětnicí. Podle ní je třeba všímat si mnohem víc právě té, protože tehdejší snahy Československa o větší míru demokracie, svobody a suverenity skončily okupací řízenou z Moskvy, která trvala 20 let. A jestliže teď v Kremlu skloňují nové pražské jaro, je zřejmé, že ho chtějí zopakovat. A zmiňované krvavé vichry nemohou podle ní znamenat nic jiného než novou okupaci a krveprolití na českém území. Rusko za tím účelem systematicky vytváří pověst České republiky jako fašistické země. Musíme se proto bránit a hledat jakýkoliv možný způsob, který oslabí ruský vliv a nás posílí. Věří, že aspoň částečně by k tomu mohla přispět novela lex Ukrajina a taky jasný vzkaz ruskému velvyslanci. Kdyby záleželo na ní, nebyl by tu už několik let. Za člověka, který naší zemi ublížil, považuje i Miloše Zemana. Otevřeně říká, že ho nemá ráda, neváží si ho, a on jí to vrací, s čímž je úplně srovnaná. Osud, prosperita a budoucnost České republiky podle ní 100% neleží a nikdy neležely na srdci ani Andreji Babišovi. Zatímco on manipuluje lidmi, vláda Pera Fialy má za sebou mimořádně dobré tři roky vzhledem k úkolům, které musela zvládnout. Mluvili jsme ale i o ruské kolektivní vině, vítězství hnutí ANO v podzimních volbách, „chlastání vodky“ nebo jejím konci v politice. Poslechněte si.

Režisér Karel Zeman se svými filmy jako Cesta do pravěku nebo Vynález zkázy proslavil u dětského i dospělého publika po celém světě. Filmový publicista Jaroslav Sedláček na jeho pohádkách jako kluk vyrůstal a dnes vnímá Zemana jako filmového génia a vizionáře, který na svou dobu dokázal jednoduchými triky vyrobit velkolepé filmy.

Hraje v minisérii Studna, adaptaci epizody seriálu 30 případů majora Zemana. „Kamerové zkoušky jsem nedělal, tak jsem přemýšlel, jestli si mě režisérka vůbec vybrala.“ Co všechno ví o Ester Ledecké? Co ho spojuje s Liborem Boučkem a Vojtou Kotkem? Co spolu zažili v Londýně? Mrzí ho dnes rozpad skupiny Nightwork?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ikonický díl Případů majora Zemana končí pohledem do studny na muže, který zabil sebe i svou ženu. Tvůrci nového seriálu Studna se snažili pochopit, co jej k činu mohlo vést. „My jsme z něj chtěli udělat plnohodnotnou postavu, někoho, na koho se můžeme napojit, do koho se můžeme jako publikum zakoukat – abychom pochopili, proč se do něj zakoukala jeho manželka,“ vysvětluje scenárista Miro Šifra. O co se při psaní šestidílné série na motivy skutečného zločinu opíral?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brutální zločin, k němuž došlo v únoru roku 1968 v obci Vonoklasy u Prahy, poskytl námět k jednomu z nejslavnějších dílů socialistického televizního seriálu Třicet případů majora Zemana s názvem Studna. Teď - více než čtyřicet pět let po prvním filmovém zpracování - se příběh na obrazovky vrací. Čím stále diváky uchvacuje?Hosté:Kamil Činátl - historik a didaktik z Filozofické fakulty UKPavel Švec - publicista a novinářČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Když bývalý šéf Sněmovny Radek Vondráček, dnes stínový ministr spravedlnosti za ANO, dostal ke konci roku polibek podpory od exprezidenta Miloše Zemana, který by ho rád viděl na postu ministra zahraničí, zdálo se, že jde o vtip. Jenže Vondráček, posílen Zemanovým vlivem, to vzal vážně a začal se profilovat jako někdo, kdo by měl formovat budoucí mezinárodní profil České republiky.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Studna je epizodou seriálu 30 případů majora Zemana, která v novém kabátě vstupuje na obrazovky. „Hledala jsem souvislost s filmem Smrt stopařek, ve kterém jsem hrála,“ vysvětluje herečka. Jakou barvu mají její vlasy v seriálu a jaké ve skutečnosti? Jaký byl její návrat před kameru po mnoha letech? Jak prožívala svoje mateřství? O jaké roli snila? Co prozradila o své nové roli ve filmu o krasobruslaři Ondrejovi Nepelovi?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Studna je epizodou seriálu 30 případů majora Zemana, která v novém kabátě vstupuje na obrazovky. „Hledala jsem souvislost s filmem Smrt stopařek, ve kterém jsem hrála,“ vysvětluje herečka. Jakou barvu mají její vlasy v seriálu a jaké ve skutečnosti? Jaký byl její návrat před kameru po mnoha letech? Jak prožívala svoje mateřství? O jaké roli snila? Co prozradila o své nové roli ve filmu o krasobruslaři Ondrejovi Nepelovi?

Keď si pri počúvaní Rádia Regina pospevujete skladbu, ktorá vám pred chvíľou „padla do ucha“, zaujíma vás i to, kto sa postaral o jej text? Nás áno a práve preto sme si do štúdia pozvali textára Ľuboša Zemana. Práve on má na svedomí, že sa o povolaní „textár“ bude v televízii hovoriť v týchto týždňoch viac ako inokedy. Prišiel nám predstaviť toto remeslo a Darina Mikolášová sa ho spýtala aj na to, ako sa tvorí hit, ktorá skladba je preňho doslova „chytľavá“ a kto je preňho osobnosťou slovenského textárstva.

Od slovních útoků v čele s premiérem země přerostla nenávist vůči novinářům k útokům fyzickým. Reportérka televize Markíza skončila v nemocnici. Kdo a jak ohrožuje práci médií na Slovensku a dá se jejich situace srovnat s Českem?Hosty speciálního dílu podcastu Mediální cirkus byli senior reportér investigativy a někdejší šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík a Jakub Filo, zástupce šéfredaktorky slovenského deníku SME. Natáčení proběhlo v rámci Multimediálního dne na Fakultně sociálích studií Masarykovy univerzitě v Brně.Podle Jiřího Kubíka je nedůvěra politiků vůči novinářům zakořeněná. Nemají rádi, když se jim někdo dívá pod prsty: „Vždycky jsme tím, co jsme psali, vyvolávali nevoli. Ať už to byl premiér Václav Klaus, pak Miloš Zeman, ale i Václav Havel míval výhrady k tomu, jak novináři pracují.“ Situace se podle něj změnila třeba s nástupem Andreje Babiše, ale zase vznikla řada nových redakcí.Na slovenská média lze podle Jakuba Fila nahlížet dvěma způsoby: „První je, že média na Slovensku jsou pod tlakem vládní moci, ale i majitelů, kteří jsou nějakým způsobem s tou vládní mocí spojení. Ale ten druhý pohled je, že slovenská média jsou poměrně zdravá a dynamická. Máme řadu velkých nezávislých médií, vznikají nezávislé projekty.“Přesto slovenskou politickou scénu neopouštějí snahy, jak novinářům omezovat práci. Jedním z nápadů je zřízení speciálních tiskových soudů, které by se věnovaly mediální agendě. „Na mnohé otázky nedostáváme odpovědi. Vládní garnitura s námi nekomunikuje vůbec nebo komunikuje jen velmi omezeně,“ říká Filo. Nápad se soudy je podle něj další z kroků, které mají vytvářet tlak na média. Útoky slovenského premiéra Roberta Fica na novináře připomínají výroky exprezidenta Zemana. „Už ten jeho inaugurační projev byl spojený s tím, že novináři jsou ostrov negativní deviace,“ připomíná Kubík s tím, že to mělo odezvu i mezi jeho voliči: „Myslím si, že se to táhne, že část veřejnosti opravdu novináře vnímá jako ty, kteří způsobují problémy, kteří pořád do něčeho šťourají, rozeštvávají veřejnost.“Zeman útočil na novináře už jako premiér, kdy je nazýval hyenami a vysmíval se jejich práci. „Ale v té době to ještě nemělo u veřejnosti takovou odezvu a podporu. Tehdy také nebyly sociální sítě. Když Zeman napadl novináře nebo Klaus mluvil o tom, že jsou to největší nepřátelé lidstva, tak to tehdy vyvolávalo kritiku. To dneska už tak není, leckdo nad tím mávne rukou, někdo s tím i souhlasí,“ myslí si Kubík.Jak se slovenští novináři brání útokům? Co se stalo na trhu po změnách v televizi Markíza? A jak se proměnila česká média od 90. let?--Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

O Pyšnou princeznu je obrovský zájem v zahraničí. Novou českou animovanou pohádku uvidí diváci po celém světě. „Nedokážu si představit, že bychom dnes dělali znova hraný film, takže animovaná verze se nabízela sama. Chtěli jsme to přiblížit dětem,“ popisuje jeden z režisérů animované Pyšné princezny David Lisý. Jak vznikala animovaná verze slavného hraného filmu Bořivoje Zemana z 50. let?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O Pyšnou princeznu je obrovský zájem v zahraničí. Novou českou animovanou pohádku uvidí diváci po celém světě. „Nedokážu si představit, že bychom dnes dělali znova hraný film, takže animovaná verze se nabízela sama. Chtěli jsme to přiblížit dětem,“ popisuje jeden z režisérů animované Pyšné princezny David Lisý. Jak vznikala animovaná verze slavného hraného filmu Bořivoje Zemana z 50. let?

Čína se snaží navenek působit jako přítel západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií. Je to diktatura připravující se na budoucí vojenský střet, prohlásil nedávno šéf BIS. Jak světovou pozici Číny ovlivní výsledek voleb v USA?Hostem Ptám se já byla sinoložka Olga Lomová. Čína se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií a světový řád založený na úspěchu totalitních států, varoval před pár týdny ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Připomněl, že jde o nejmocnější světovou diktaturu, která se připravuje na budoucí vojenský střet. A Peking podle Koudelky cestě za svým cílem být dominantní ekonomickou silou podřizuje všechno. Pro Čínu je přitom klíčové získávání a udržování kontaktů. Ty shání především skrz obchodní vztahy a investice, ale také přes spřízněné politiky. Podle šéfa BIS to platí ve všech demokratických zemích, včetně Česka, kde byla „typickým příkladem pročínská politika bývalého prezidenta Miloše Zemana“. Svět teď s napětím očekává, jak se budou vyvíjet vztahy Pekingu a Washingtonu poté, co se do Bílého domu vrátí Donald Trump. Ten při svém prvním období v čele USA zavedl různá cla a omezení v obchodování s Čínou. A slibuje je i teď. Jak se dál budou vyvíjet vztahy USA s Čínou? Jak jsou na tom rusko-čínské vztahy? A poučili jsme se z pár let starých zkušeností, kdy Čína silně tlačila na Česko kvůli zákazu zařízení společnosti Huawei?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Když se 9. listopadu 1989 hroutila Berlínská zeď, byl u toho i redaktor Rádia Svobodná Evropa Egon Lánský. Novinář, který během života vystřídal mnoho různých zaměstnání, emigroval do Švédska a v 90. letech vstoupil do politiky, v níž spolupracoval s ČSSD Miloše Zemana. Jeho cestu složitým 20. stoletím přiblíží v Portrétech na Českém rozhlase Plus historik Jan Adamec. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel zvládl své druhé předávání státních vyznamenání se ctí. Zároveň se ale prezidentská kancelář v posledních týdnech potýká s reputačními problémy ohledně výdajů. Co se to děje za zdmi Hradu? Téma pro politický podcast Vlevo dole.V posledních týdnech se kolem Hradu vynořila řada zpráv ohledně financování, které musely znejistit i skalní podporovatele prezidenta. Nejasné machinace kolem peněz pro první dámu, nákupy drahých telefonů a kávovarů, zvyšování prezidentského platu i celého rozpočtu Hradu.Nebo třeba také to, že bývalá kancléřka Jana Vohralíková i nadále obývá hradní byt za velice levné nájemné, ačkoli ve funkci skončila už na začátku roku. „Když se to všechno takhle sečte, je z toho šmouha na pověsti Hradu,“ říká ve Vlevo dole Václav Dolejší.Právě neprůhledné nakládání s penězi nebo papalášské manýry byly jednou z věcí, které odpůrci Miloše Zemana kritizovali na jeho týmu. A volali po prezidentovi, který bude v tomto ohledu lepší.„Petr Pavel v tomhle trochu mate tělem. Působí jako neformální sympaťák, kravatu si nebere ani na akce, kam by někdy patřila. Ale celý život v tomhle světě žije, je na to zvyklý, že mu někdo otevírá dveře od auta a má servis,“ myslí si Dolejší.Asi největší otazníky budí peníze pro prezidentovu manželku. Ta od státu nedostává oficiálně nic, prezident má plat 340 tisíc měsíčně a víceúčelovou paušální náhradu necelých 320 tisíc. Právě z ní se celé roky náklady první dámy platily.Ještě podivnější je ale způsob, jakým se o příspěvku jednalo. Ministr práce Marian Jurečka tvrdí, že měl dohodu s prezidentem, že o příspěvek pro jeho ženu se pokrátí prezidentův rozpočet. Jenže pak kancléř Vašina údajně napsal úředníkům na ministerstvu, že žádají peníze navíc.„Kdyby se něco takového stalo v době Miloše Zemana, že by Vratislav Mynář psal úředníkům, aby dali peníze Ivaně Zemanové, a ministr o tom nevěděl, tak se z toho zblázníme,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Výsledek je nakonec takový, že peníze navíc první dáma nedostane - ale škoda na pověsti Hradu už je napáchána. Zvlášť když se sejde dohromady s řečmi politiků o tom, jak je potřeba šetřit, a s články, že se do prezidentské kanceláře kupují iPhony a kávovary za miliony.„Zrovna u těch telefonů je to ale dost nespravedlivé. Pavel po Zemanovi zdědil úředníky, kteří měli telefony zadarmo od čínské firmy Huawei. Není divu, že se jich zbavili a teď nakupují nové,“ podotýká Stuchlíková.Taky je potřeba připomenout, že z hlediska rozpočtu jde o zanedbatelné částky. „Jenže v politice jsou důležité symboly. A ty tým Petra Pavla - stejně jako vládní politici, kteří si teď chtějí rozmrazit platy - podcenil,“ dodává Stuchlíková.„V případě Petra Pavla a jeho ženy to pravděpodobně dráždí o to víc, když lidé vědí, že jako bývalí vojáci mají ještě výsluhy,“ uzavírá Dolejší.Podcenili hradní úředníci, jak bude celá věc vypadat? Nebo začali mít dojem, že si to mohou dovolit? Podlehl prezident tlaku manželky? A kolik kávovarů máte doma vy? Poslechněte si aktuální epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V den státního svátku 28. října se tradičně předávají státní vyznamenání. Miroslav Sklenář byl osm let ředitelem protokolu na Pražském hradě za Václava Havla, rok za Václava Klause a dva roky za Miloše Zemana. Čeho se protokoláři nejvíc obávají a jak dlouho trvají přípravy?

V den státního svátku 28. října se tradičně předávají státní vyznamenání. Miroslav Sklenář byl osm let ředitelem protokolu na Pražském hradě za Václava Havla, rok za Václava Klause a dva roky za Miloše Zemana. Čeho se protokoláři nejvíc obávají a jak dlouho trvají přípravy?

Po třiceti pěti letech vystoupila ze Sociální demokracie na protest proti směřování strany a jejímu příklonu ke komunistům. Stejně jako její pradědeček, který také ve dvacátých letech protestoval proti spolupráci socdem s komunisty. Mluvili jsme o tom, jestli je koalice Stačilo jedinou možností, jak zachránit Sociální demokracii, a o tom, že spolupráce Konečné s Maláčovou nakonec nebude fungovat. Může se stát, že komunisté na společné kandidátce vykroužkují sociální demokraty? Také jsme mluvili o společných rysech Zemana a Maláčové a o nedostatku leaderů v české politice. A dozvíte se, jakou si nechal udělat Jiří Paroubek bustu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Nemůžeme si hrát, že jsme Holandsko nebo Dánsko, nejsme a nebudeme, myslí si spisovatel David Zábranský s tím, že geografie a historie České republiky nás nepředurčuje k plození zázraků. Podstatné je si to připustit a českou průměrnost až podprůměrnost dobře pojmout. Fakt, že se to neděje, považuje za chybu. Kultuře by prospělo přiznání, že nemůže být tak dobrá jako jinde. Tuzemská literatura podle něj nemá světu co dát, což přičítá nejen ztrátě její prestiže, ale taky neochotě autorů se pustit do něčeho, co by mohlo ohrozit grant, být odvážné, nebo dokonce sebedestruktivní. Když se podívá na umění kolem sebe, často žádné riziko nevidí. Jen projekty vytvořené z dotací Evropské unie, nebo někoho, kdo přijde a vysype tuny peněz. Jemu se přitom, když slyší v souvislosti s uměním slovo projekt, trochu otvírá nůž v kapse. Tvořit „řemeslným způsobem“ odmítá. Při psaní své nové knihy Jů a Hele riskoval záměrně. Na jejích stránkách mimo jiné přirovnává Marie Kondo k Hitlerovi nebo v jedné větě spojuje Pornhub a Heideggera. Nebát se vydat román o krizi středního věku i nevyžádanou příručku pro český literární provoz, jak text charakterizuje anotace, mu dovolil předchozí trénink. V souvislosti se svojí někdejší podporou Miloše Zemana si toho o sobě vyslechl dost na to, aby byl dostatečně obouchaný. Důrazně odmítá, že by za jeho politickým přesvědčením bylo volání po pozornosti, jistý druh fackovitosti možná. Každopádně potřebu sypat si se za něj popel na hlavu nemá. Byl to život a v konečném důsledku Zemanovo funkční období žádné drama nebylo. Mluvili jsme ale i o Athénách, kde část roku žije, o financování kultury, pozvánkách do „slušné společnosti“ nebo opakujících se „debilitách“ v recenzích.

Dva mrtví, tisíce evakuovaných a škody v řádech stovek milionů korun – důsledky explozí muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Způsobily je dva ruští agenti Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga. Jaké politické dopady celá kauza měla? A mohla by se opakovat? Před pár týdny jsme mluvili s ministrem zahraničí Janem Lipavským i s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem. Vše si můžete poslechnout v závěrečném díle naší podcastové série Akce: Výbuch.

Pełnej wersji podcastu posłuchasz w aplikacji Onet Audio. W najnowszym odcinku podcastu “Raport międzynarodowy” prowadzący Zbigniew Parafianowicz i Witold Jurasz dyskutują na temat irańskiego ataku rakietowego na Izrael i zastanawiają się, czy różnił się on w zasadniczy sposób od tego z kwietnia bieżącego roku. Jeśli tak, to czy celem Iranu było zadanie naprawdę dużych strat Izraelowi, czy też nadal była to jedynie demonstracja? Prowadzący rozważają również scenariusze odwetu ze strony Izraela i zastanawiają się, czy Tel Awiw uderzy w obiekty atomowe Teheranu. Zaznaczają przy tym, że temu ostatniemu wyraźnie sprzeciwia się prezydent Joe Biden. Przede wszystkim jednak Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz zastanawiają się, co jest tak naprawdę najistotniejsze: kto zaatakował pierwszy, czy też kto w obecnej sytuacji eskaluje, a kto deeskaluje napięcie. W dalszej części podcastu prowadzący dyskutują na temat upadku Wuhłedaru na Ukrainie, podkreślając, że jest to porażka – ale nadal taktyczna, a nie strategiczna. Zbigniew Parafianowicz zwraca uwagę na działania ukraińskiej posłanki, której aktywność w mediach społecznościowych mogła zaszkodzić obronie Wuhłedaru. Następnie prowadzący analizują konflikt wewnątrz rosyjskiej opozycji, który wybuchł między obozem Michaiła Chodorkowskiego a środowiskiem związanym z nieżyjącym już Aleksiejem Nawalnym. Relacje między tymi grupami są na tyle złe, że dochodzi do oskarżeń o wynajmowanie zbirów, którzy pobili młotkiem jedną z kluczowych postaci obozu Nawalnego. Na tym tle Witold Jurasz przytacza plotki o rzekomym ataku na dom Ilji Ponomariowa, który miał zostać zaatakowany przez rosyjskiego drona, ale niekoniecznie rządowego. Kolejnym wątkiem, który prowadzący omawiają, jest sukces wyborczy skrajnej prawicy w Austrii oraz pytanie, czy powstaje coś na kształt "osi populizmu" w Europie. Witold Jurasz złośliwie zauważa, że skrajną prawicę w Europie łączy nie tylko ideologia, ale i kwestie obyczajowe, które są w sprzeczności z oficjalnym wizerunkiem tej prawicy. Prowadzący dyskutują także na temat wizyty prezydenta Andrzeja Dudy na urodzinach byłego prezydenta Czech Miloša Zemana, podkreślając, że Duda mógł złożyć wizytę bardziej dyskretnie i dyplomatycznie. Witold Jurasz wskazuje, że od lat w otoczeniu prezydenta, nie tylko Dudy, ale także jego poprzedników, brakuje doświadczonych dyplomatów. Dodaje jednak, że nie jest to zarzut wobec Szefa Biura Polityki Międzynarodowej, Mieszka Pawlaka, a być może raczej problem z nieprzyjmowaniem rad przez prezydenta. Na zakończenie podcastu omawiane są pozytywne sygnały z Ukrainy w sprawie Wołynia – choć są one obiecujące, prowadzący podkreślają, że jest zbyt wcześnie, by uznać je za przełomowe.

Tématem podcastu je, jak výsledek senátních voleb ovlivní českou politiku. Sociální demokracie si celá léta stěžovali, že "neumí" senátní volby, protože volební systém do senátu jednostranně nahrává stranám středu a pravice. Před dvanácti lety však získala v horní komoře absolutní většinu ČSSD a vytlačila z ní do té doby dominantní ODS. Také Andrej Babiš si celá léta stěžoval na nepřející dvoukolový volební systém. Nyní ANO získalo 8 mandátů z 27, což je, přepočteno na jednotlivé strany, nejvíc v jeho historii. Z jiného pohledu však strany vládní koalice v součtu zvítězily v poměru 15 ku 10. Co z toho vyplývá? Hnutí ANO má na celostátní úrovni takovou dominanci jako svého času ODS a ČSSD. Když však tyto strany byly na vlně, získávaly 18-23 mandátů během jedněch voleb. Babišových osm senátorů je proti tomu slabý odvar. Svědčí to o více věcech. Jednak se senátní volby stále více regionalizují a personalizují. Lidé často dají hlas silné osobnosti před loajalitou ke stranám. Babišova strana také není ve druhém kole přijatelná pro středostavovské voliče středu a pravice, aby byli schopni upřednostnit ji ve druhém kole před jinými kandidáty. V podcastu také rozebíráme záhadný úspěch profesora Balíka na Šumpersku, vítězství plukovníka Šlachty na Břeclavsku a summit budoucí vládní koalice, který se sešel u příležitosti 80 narozenin Miloše Zemana na jihočeské Hluboké.

Co by pro další vývoj konfliktu Izraele s Hizballáhem mohlo znamenat sdělení izraelské armády, že při pátečním útoku byl zabit nejvyšší vůdce militantního šíitského hnutí? Jak by mohla na voliče a voličky české vládní koalice zapůsobit roztržka, která vede k odchodu pirátské strany z vlády? A co může seznam hostů na dnešní oslavě osmdesátin exprezidenta Miloše Zemana napovídat o jeho nynějších vztazích s předními postavami zdejší i zahraniční politické scény?

Co by pro další vývoj konfliktu Izraele s Hizballáhem mohlo znamenat sdělení izraelské armády, že při pátečním útoku byl zabit nejvyšší vůdce militantního šíitského hnutí? Jak by mohla na voliče a voličky české vládní koalice zapůsobit roztržka, která vede k odchodu pirátské strany z vlády? A co může seznam hostů na dnešní oslavě osmdesátin exprezidenta Miloše Zemana napovídat o jeho nynějších vztazích s předními postavami zdejší i zahraniční politické scény?

Co by pro další vývoj konfliktu Izraele s Hizballáhem mohlo znamenat sdělení izraelské armády, že při pátečním útoku byl zabit nejvyšší vůdce militantního šíitského hnutí? Jak by mohla na voliče a voličky české vládní koalice zapůsobit roztržka, která vede k odchodu pirátské strany z vlády? A co může seznam hostů na dnešní oslavě osmdesátin exprezidenta Miloše Zemana napovídat o jeho nynějších vztazích s předními postavami zdejší i zahraniční politické scény? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Legendární hudební skladatel Zdeněk Liška dokázal napsat hudbu k filmům Spalovač mrtvol nebo Markéta Lazarová – a současně třeba k seriálům Třicet případů majora Zemana nebo Muž na radnici. Hrál Masarykovi v Lánech i na schůzích pronacistického Kuratoria. Měl nějaké svědomí? A jsou umělci svědomím národa?

Legendární hudební skladatel Zdeněk Liška dokázal napsat hudbu k filmům Spalovač mrtvol nebo Markéta Lazarová – a současně třeba k seriálům Třicet případů majora Zemana nebo Muž na radnici. Hrál Masarykovi v Lánech i na schůzích pronacistického Kuratoria. Měl nějaké svědomí? A jsou umělci svědomím národa?Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tohle je docela troufalá otázka - zvlášť, když je na Pražském hradě teprve rok a čtvrt: uspěl, nebo zklamal Petr Pavel v roli prezidenta? Provokativní téma zvolili političtí reportéři z Vlevo dole pro letní debatní podcast Horké hlavy.Václav Dolejší i Lucie Stuchlíková se shodují, že ve srovnávání se svým předchůdcem Petr Pavel nepochybně září. Mimo jiné proto, že je oblíbenou hvězdou u spojenců na Západě, zatímco Miloš Zeman byl naopak miláčkem autoritářů na Východě. Tyto argumenty dnes ale ponechme bokem, protože překonat Zemana není zas tak těžké.Podcasteři si doslova střihli o to, kdo bude v duelu zastávat jaké stanovisko. Václav prohrál, takže musel argumentovat, čím prezident Pavel zklamal, opačným úkolem Lucie bylo jásat, v čem všem zazářil.„Musím na úvod říct, že se mi vlastně nejvíc líbí, jak je prezident Pavel civilní, nemá papalášské manýry a netestuje hranice Ústavy, jak to zkoušeli všichni polistopadoví předchůdci,“ začíná Václav Dolejší na pozitivní notu, ovšem rychle dodává: „Myslím ale, že jeho voliči čekali, že bude aktivnější. Ne že bude dávat najevo, že ho to zas tak nebaví, že politika je stejně nějaká divná a že už prezidentskou funkci možná raději ani nebude obhajovat.“Prezident sice září v zahraniční politice a otázkách bezpečnosti, nicméně v domácích záležitostech spíš plave. Podle Dolejšího v řadě situací vidíme, že Pavel se v  prostředí tuzemské politiky příliš nevyzná, možná jím i trochu opovrhuje, nemá „přečtené spoluhráče“, nezná jejich finty.Lucii Stuchlíková v řečnickém duelu oceňuje na prezidentovi nejvíc to, jak dokáže otevírat a nastolovat témata, která ostatní politici přehlížejí. Ať už jde třeba o problémy chudších regionů, potíže mladých lidí nebo sexuálních menšin či třeba nastartování zamrzlé debaty o přijetí společné unijní měny.„Samozřejmě že občas u něj vidíme politickou nezkušenost, až naivitu, jako třeba v případě snahy zakopat příkopy mezi vládou a opozicí,“ říká Stuchlíková. „Ale mně se vlastně líbí, že to aspoň zkouší, vždyť přesně tohle lidé od hlavy státu očekávají. Že bude nadstranický, že bude zahlazovat příkopy, sjednocovat, obrušovat hrany.“A jaký je váš názor na prezidentský výkon Petra Pavla po roce a čtvrt na Pražském hradě? Hlasujte v anketě a podpořte v letním souboji Horkých hlav jednoho z podcasterů!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Jestli měl Miloš Zeman v něčem stoprocentní pravdu, byla to jeho kritika snížení daně z příjmu z 19 na 15 procent při rušení superhrubé mzdy na podzim 2020. Tehdejší prezident doporučil ministryni financí za ANO Aleně Schillerové, aby změna platila jen dva roky a byla vyvážena výrazným rušením daňových výjimek. Celou operaci označil za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu.

Pravda Miloše Zemana, aneb slon v místnosti, kde se skládá státní rozpočet. Tři týdny, které otřásly stavebním řízením. Paříž vyrazila olympijským ceremoniálem lidem dech. Nominace muže a ženy na eurokomisaře? Vláda proti přání Von der Leynové. Scholz chce obhajovat pozici kancléře, odepisovat ho je předčasné.

Na české politické scéně se objevila nová strana – Hlas samospráv. Stojí za ní lidé z okolí Miloše Zemana. Což by bylo trochu absurdní už samo o sobě, příběh je ale ještě mnohem zamotanější. Rozpleťte ho s podcastem Vlevo dole.Když pardubický hejtman ze SOCDEM Martin Netolický loni na podzim založil iniciativu Hlas samospráv, dal dohromady několik politiků z různých stran kritických k vládě. V některých krajích chce se svými spojenci otestovat podporu v krajských volbách.Teď ale narychlo svůj spolek přejmenovává. Značku Hlas samospráv si totiž jako politickou stranu zaregistroval bývalý úředník Miloše Zemana Jan Novák. Jak o víkendu informoval Deník N, se založením mu pomáhal někdejší prezidentův poradce Martin Nejedlý.Zprávy o tom, jak k válce o čerstvě vylíhlou značku došlo, se rozcházejí. Netolický dává od bývalých hradních mužů ruce pryč. Ze zákulisí ovšem zní, že věc nemusí být tak jednoduchá. Obě skupiny podle některých zdrojů kolem projektu kroužily od začátku – a až později došlo ke sporu, který momentálně vrcholí mediální přestřelkou.Podle bývalého ministra dopravy Vladimíra Kremlíka, který se angažuje v nově vzniklé partaji, jsou ale obě „strany sporu“ personálně propojené.„Někteří lidé z iniciativy jsou i ve straně. Určitě jsme nikomu nic neukradli,“ řekl Kremlík Seznam Zprávám. Na další otázky ale odpovídat nechtěl. Stejně jako Jan Novák, který pouze uvedl, že „strana hodlá všechny informace zveřejňovat vlastním tempem, bez mediálního tlaku a krok za krokem“.Co mohou Zemanovi lidé celou eskapádou sledovat? Kdo koho podvedl? A jaký má smysl hádat se o značku, která vlastně ani neexistuje? Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Abolice prezidenta Zemana. Koho měly vyvázat z trestního stíhání a co na jejich odtajnění říká bývalý pán Hradu dnes? Tomáš Pika z webu iRozhlas.cz přinesl do studia Vinohradské 12 důležité dokumenty. O BIS, o vrbětické zprávě i o dotacích v Mynářových Osvětimanech. Ptá se Matěj Skalický.

Abolice prezidenta Zemana. Koho měly vyvázat z trestního stíhání a co na jejich odtajnění říká bývalý pán Hradu dnes? Tomáš Pika z webu iRozhlas.cz přinesl do studia Vinohradské 12 důležité dokumenty. O BIS, o vrbětické zprávě i o dotacích v Mynářových Osvětimanech. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z nejtemnějších kapitol desetiletého prezidentství Miloše Zemana bylo jeho systematické úsilí vehnat Českou republiku do nebezpečné blízkosti autokratického režimu čínského vůdce Si Ťin-pchinga. A je příznačné, že teprve nyní se rýsuje definitivní tečka tohoto ponurého příběhu.

Paroubek a Zeman se sešli na jednom pódiu, aby nalákali na volbu ČSSD do evropských voleb. Ne, to není zpráva z minulého tisíciletí, ale realita čtvrtečního odpoledne v Teplicích.ČSSD v tomto případě není tradiční Česká strana sociálně demokratická, ale Česká suverenita sociální demokracie v podání Jiřího Paroubka a politické turistky Jany Volfové. Duo expremiér a exprezident však na teplické náměstí nepřilákalo víc než stovku lidí.„Paroubek to dělá pořád hrozně staromódně, má rád zahájení v luxusním hotelu, pak jde na náměstí, kde potřebuje pódium a pultík, u kterého dlouze řeční. Ale na tom řečnění je vidět, že už to není ten buldozer,“ říká Václav Dolejší.Ačkoli s někdejší ČSSD neměla akce nic společného, v projevech se o ní hovořilo celkem dost. „Paroubek si sem přišel vyřídit účty s bývalou stranou a ten mindrák je fakt velký - dokonce tady vyjmenovával všechny sociální demokraty, kteří ho v minulosti naštvali. A Miloš Zeman zase potřeboval klasicky pomluvit současnou vládu,“ dodává Lucie Stuchlíková.Na závěr se mítink proměnil v prodejní akci knihy Spiknutí - pravda o pokusu odstranit prezidenta. Z pódia zaznívaly věty jako „hlavně kupujte“ nebo „skvělá knížka za 250“. A v jednu chvíli Jana Volfová dokonce popoháněla fanoušky čekající na podpis prezidenta slovy: „Chce to rychle, buď kupujeme, nebo…“ Zkrátka jako by to byla spíš předváděčka hrnců.„Jsem tím úplně šokovaný, v životě jsem neviděl, že by se na předvolebním mítinku něco prodávalo. I Andrej Babiš všude rozdává stohy těch svých pěti knih, co nenapsal ani nečetl,“ hodnotí Dolejší.Co všechno nová ČSSD ukradla staré ČSSD? Proč se u Paroubka říká i obyčejnému pojídání chlebíčků banket? A proč vyměnil Lva za Tygra? Poslechněte si reportáž Vlevo dole z Teplic, podpořte nás v anketě Podcast roku a přijďte se na Vlevo dole podívat naživo!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.