Podcasts about trumpova

Jak výjimečné jsou letošní vlny veder v Evropě v kontextu předchozích let a dekád? Jaké vyhlídky má dohoda o další fázi mírového plánu pro pásmo Gaza, kterou ohlásil prezident Trump, ale k níž se staví rezervovaně izraelská vláda? Proč v Česku přibývá případů nebezpečného pronásledování, takzvaného stalkingu? A jak účinně se je daří stíhat?

Jak výjimečné jsou letošní vlny veder v Evropě v kontextu předchozích let a dekád? Jaké vyhlídky má dohoda o další fázi mírového plánu pro pásmo Gaza, kterou ohlásil prezident Trump, ale k níž se staví rezervovaně izraelská vláda? Proč v Česku přibývá případů nebezpečného pronásledování, takzvaného stalkingu? A jak účinně se je daří stíhat?

Jak výjimečné jsou letošní vlny veder v Evropě v kontextu předchozích let a dekád? Jaké vyhlídky má dohoda o další fázi mírového plánu pro pásmo Gaza, kterou ohlásil prezident Trump, ale k níž se staví rezervovaně izraelská vláda? Proč v Česku přibývá případů nebezpečného pronásledování, takzvaného stalkingu? A jak účinně se je daří stíhat?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ženy XYZ se Silvií Lauder a Dominikou Perlínovou o problematickém vztahu amerického prezidenta vůči ženám.Když se Donald Trump stal v roce 2016 poprvé prezidentem, nastoupil do čela USA politik s vysoce problematickým vztahem k ženám. To se záhy začalo projevovat v krocích, které měly dopad nejen na Američanky, ale kvůli omezení zahraniční pomoci i na ženy po celém světě. Jaké následky měla další rozhodnutí, například zrušení federálního práva na interrupce nebo politika namířená proti trans lidem? A jak vážně je nutné brát nově otevřenou debatu o tom, jestli americké ženy opravdu potřebují právo z nejzákladnějších, tedy volební? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder a Dominika Perlínová.

„Fabriky pořád chrlí věci… A když nemůžou odcházet do Ameriky, chodí do zbytku světa a do Evropy,“ vysvětluje důsledky amerických dovozních cel hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Jaké dopady mají vlny veder na energetickou infrastrukturu? Proč zdražení plynu představuje větší problém než výkyvy cen pohonných hmot? A v čem je zrádný výpočet meziroční inflace?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Fabriky pořád chrlí věci… A když nemůžou odcházet do Ameriky, chodí do zbytku světa a do Evropy,“ vysvětluje důsledky amerických dovozních cel hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Jaké dopady mají vlny veder na energetickou infrastrukturu? Proč zdražení plynu představuje větší problém než výkyvy cen pohonných hmot? A v čem je zrádný výpočet meziroční inflace?

1. Severná Amerika: Budúcnosť vojny v Iráne je nejasná 2. Ázia: Masové protesty v Indii 3. Latinská Amerika: V Nikarague už voľby nebudú 4. Afrika: Tragická nehoda pripomenula zlý stav ciest v Ugande 

Jak dopadnou na státy sedmadvacítky včetně Česka dovozní cla, která i na Unii nově uvalila Trumpova administrativa? Jaké bylo působení proruské skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír, o které dnes rozhodoval soud? A jak pestrá je letošní programová nabídka Letní filmové školy v Uherském Hradišti?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak podložené jsou výhrady odborů Letiště Praha proti nominaci Radomíra Lašáka na post šéfa této akciové společnosti? Jak je nastaven legislativní návrh, který má posílit protidronovou ochranu kritické infrastruktury v Česku? A co sleduje Trumpova administrativa uvalením nových dovozních cel na Kanadu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Horko na Blízkém východě. Válka v Íránu pokračuje. Kdo si začal? Selhala diplomatická jednání? A jak je to teď s Hormuzským průlivem? Odpovídá Břetislav Tureček, blízkovýchodní expert z Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Horko na Blízkém východě. Válka v Íránu pokračuje. Kdo si začal? Selhala diplomatická jednání? A jak je to teď s Hormuzským průlivem? Odpovídá Břetislav Tureček, blízkovýchodní expert z Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Horko na Blízkém východě. Válka v Íránu pokračuje. Kdo si začal? Selhala diplomatická jednání? A jak je to teď s Hormuzským průlivem? Odpovídá Břetislav Tureček, blízkovýchodní expert z Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět bezpečnějším místem určitě není,“ říká odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. Podle něj pokračuje turbulence, která začala plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu, zároveň se ale za poslední měsíce změnila situace na bojišti. Rusko už nemá strategickou iniciativu tak pevně v rukou jako dřív a Ukrajina dokázala jeho tlak výrazně otupit. „Poslední dva roky je tím bohem války dronová armáda,“ tvrdí Bříza. Drony podle něj způsobují až 80 procent ztrát na bojišti a Ukrajina díky nim i autonomním systémům dokáže nahrazovat to, co jí nejvíc chybí: lidi. Zároveň ale varuje před představou, že válku rozhodne jedna zbraň. „Je to vždy kombinace různých zbraňových systémů, taktiky i strategie,“ dodává. Za klíčový považuje Bříza i vývoj dálkových dronů, střel s plochou dráhou letu a balistických raket. Právě v tom podle něj leží lekce, kterou si prezident Volodymyr Zelenskyj odnesl z ponižujícího jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě: „Prezident Zelenskyj si z toho postupně vzal ponaučení, že nemůže spoléhat na nikoho jiného než sám na sebe,“ popisuje expert. Ukrajina podle něj za poslední rok udělala obrovský kus práce a buduje kapacity, které jednou mohou odrazovat Rusko od dalšího útoku. Ukrajinské útoky na ruské rafinerie, vojenský průmysl i systémy navádění raket jsou podle Břízy důležité nejen vojensky, ale i psychologicky. Rusové začínají cítit, že se jich válka týká, Ukrajinci vidí, že se nejen brání, ale umějí také zasahovat Rusko a západní spojenci dostávají důvod věřit, že další podpora má smysl. V rozhovoru se ale mluví i o Donaldu Trumpovi, Íránu a hranicích americké síly. Bříza říká, že Írán nesmí získat jadernou zbraň, zároveň ale kritizuje načasování americké kampaně i to, že Trump podle něj neměl plán B. Spojené státy podle něj počítaly s tím, že mohutná vojenská síla dostane teokratický režim „na kolena“, jenže to se nestalo. „Fatální podcenění situace,“ hodnotí Bříza. „Nic z toho se nepovedlo,“ dodává k cílům, které si Washington stanovil: likvidaci jaderného programu, balistických raket, podpory terorismu i íránského námořnictva. Za klíčové teď považuje, zda se Írán ve finální dohodě vzdá vysoce obohaceného uranu a zaváže se nevyvíjet jadernou zbraň. Nechtěným důsledkem války podle něj navíc je, že v Íránu už nevládnou ajatolláhové, ale íránské revoluční gardy. Může Ukrajina skutečně donutit Putina k jednání? Má Zelenskyj po měsících vývoje vlastních zbraní konečně „karty“, které mu Trump dřív upíral? Hrozí ruská mobilizace, nebo jaderná eskalace? A rozhodne se až u vyjednávacího stolu, jestli byla americká akce proti Íránu strategickou porážkou? Sledujte celý rozhovor.

Vláda si konečne splnila svoj ústavný záväzok – odkladala to iba pol roka. Ukrajine sa podarilo na niekoľkých miestach zasiahnuť rafinériu na okraji Moskvy. Trumpova administratíva obhajuje svoju... zvláštnu rámcovú dohodu o prímerí s Iránom.

V Studiu ob 17ih na Prvem bomo v središče postavili financiranje javnih medijskih servisov. Državni zbor ima na mizi predlog o ukinitvi RTV-prispevka za naš javni servis in prehod na neposredno financiranje javne radiotelevizije iz sredstev državnega proračuna. Kaj bo odločila politika, bo znano v prihodnjih mesecih. Kaj bi takšen način financiranja pomenil za neodvisnost javnega medija? Kako so financirani takšni javni servisi po Evropi? Ti se marsikje – tako kot slovenski – srečujejo s posegi politike v programe, nezadostnim financiranjem ter posledično krčenjem vsebin in zaposlenih. Dopisniki RTV Slovenija iz Hrvaške, Italije, Avstrije, Nemčije, Srbije ter Bosne in Hercegovine orisujejo izzive javnih medijev v omenjenih državah; predstavnik Evropske radiodifuzne zveze predstavlja posledice financiranja RTV sistema neposredno iz državnega proračuna; kot izjemno slabi praksi predstavljamo ZDA, kjer je Trumpova administracija ukinila financiranje javnih medijev, in Grčijo.

Naivkové, kteří ještě donedávna věřili pohádce pro chudé, že Donald Trump je poslušným pejsánkem svého ruského páníčka Putina, pokud není rovnou agentem FSB, asi nyní nevycházejí z údivu: jak je možné, že Rusko tu válku po mnoha letech ne a ne vyhrát? Kde je tedy ona slavná Trumpova pomoc Moskvě? Kde je tak zvaný „duch Anchorage“, který se stal údajným symbolem americké zrady?

Naivkové, kteří ještě donedávna věřili pohádce pro chudé, že Donald Trump je poslušným pejsánkem svého ruského páníčka Putina, pokud není rovnou agentem FSB, asi nyní nevycházejí z údivu: jak je možné, že Rusko tu válku po mnoha letech ne a ne vyhrát? Kde je tedy ona slavná Trumpova pomoc Moskvě? Kde je tak zvaný „duch Anchorage“, který se stal údajným symbolem americké zrady?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skandály fotbalového šampionátu. Rozhodčí ze Somálska otočen na letišti. A problémy měl i irácký a íránský mančaft. Proč? Co se Američanům nezdá? A jaké to bude mít důsledky? Hostem Vinohradské 12 je Jan Kaliba, zvláštní zpravodaj na MS ve fotbale. Ptá se Matěj Skalický.

Skandály fotbalového šampionátu. Rozhodčí ze Somálska otočen na letišti. A problémy měl i irácký a íránský mančaft. Proč? Co se Američanům nezdá? A jaké to bude mít důsledky? Hostem Vinohradské 12 je Jan Kaliba, zvláštní zpravodaj na MS ve fotbale. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skandály fotbalového šampionátu. Rozhodčí ze Somálska otočen na letišti. A problémy měl i irácký a íránský mančaft. Proč? Co se Američanům nezdá? A jaké to bude mít důsledky? Hostem Vinohradské 12 je Jan Kaliba, zvláštní zpravodaj na MS ve fotbale. Ptá se Matěj Skalický.

Ukrajinské útoky opäť zasiahli Rusko v čase, keď sa Petrohrad pripravoval na „prestížne“ ekonomické fórum. Generál Pavel Macko analyzuje aktuálny vývoj na bojisku, Putinove vyhlásenia o postupe ruskej armády aj šance na diplomatické riešenie vojny. V druhej časti sa venujeme prímeriam a bojom na Blízkom východe, budúcnosti českej armády, kauze systému KUB a novým aktivitám čínskej špionáže.

Zoltán Andruskó si na súd v Pezinku pripravil pikantné novinky. Ako na ne reaguje Tibor Gašpar? Trumpova vojna v Iráne pokračuje, denuklearizačná dohoda stále nie je na stole.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se USA a Írán blíží dohodě. Jenže není jasné, o čem přesně se jedná ani kdy by mohlo skutečně dojít k průlomu. A přestože se intenzita konfliktu značně snížila, jeho ekonomické dopady a stále výbušný potenciál působí nervozitu i daleko za hranicemi Blízkého východu. Jaké jsou vyhlídky na skutečnou cestu k míru? Host: Kian Šarífí - zpravodaj Rádia Svobodná Evropa-Rádia Svoboda v Praze, který se specializuje na dění v Íránu a na Blízkém východě Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se USA a Írán blíží dohodě. Jenže není jasné, o čem přesně se jedná ani kdy by mohlo skutečně dojít k průlomu. A přestože se intenzita konfliktu značně snížila, jeho ekonomické dopady a stále výbušný potenciál působí nervozitu i daleko za hranicemi Blízkého východu. Jaké jsou vyhlídky na skutečnou cestu k míru?Host: Kian Šarífí - zpravodaj Rádia Svobodná Evropa-Rádia Svoboda v Praze, který se specializuje na dění v Íránu a na Blízkém východěČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Americký prezident Donald Trump sliboval, že zkrotí inflaci a zajistí nová pracovní místa. Zatímco americká armáda operuje v Íránu, Spojené státy se potýkají s rostoucími cenami paliv i živobytí a Trumpova podpora klesá i u skalních voličů. „On je intuitivní, impulzivní a kulturně nevzdělaný politik. V tom je jeho základní malér,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus publicista Dušan Neumann, který žije v Pensylvánii.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak číst výsledky sociologického průzkumu pro Český rozhlas, který sondoval názory veřejnosti na nadcházející brněnský sjezd Sudetoněmeckého sdružení? Jaké nejzajímavější příspěvky zazněly na mezinárodní konferenci ČRo Plus k evropské bezpečnosti i ve vztahu k válce na Ukrajině? A jak by mohla Trumpova administrativa dál postupovat poté, co vznesla vůči kubánskému exprezidentovi Raúlu Castrovi obvinění ze čtyřnásobné vraždy v souvislosti s incidentem z roku 1996?

Jak číst výsledky sociologického průzkumu pro Český rozhlas, který sondoval názory veřejnosti na nadcházející brněnský sjezd Sudetoněmeckého sdružení? Jaké nejzajímavější příspěvky zazněly na mezinárodní konferenci ČRo Plus k evropské bezpečnosti i ve vztahu k válce na Ukrajině? A jak by mohla Trumpova administrativa dál postupovat poté, co vznesla vůči kubánskému exprezidentovi Raúlu Castrovi obvinění ze čtyřnásobné vraždy v souvislosti s incidentem z roku 1996?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě při minulých prezidentských volbách v USA měl Donald Trump stěží nějakého loajálnějšího spojence než georgijskou republikánskou kongresmanku Marjorie Taylor Greeneovou, zvanou MTG. Za uplynulý rok a půl se ale jejich vztah zcela rozpadl. Na jejich hádce se dají dobře ilustrovat štěpící linie Trumpova „hnutí“ Make America Great Again neboli MAGA.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Apple se zbavil procesorů od Intelu ve svých počítačích, obě firmy však překvapivě mají navázat spolupráci. Podle deníku WSJ dosáhly prvotní dohody, na kterou prý tlačila Trumpova administrativa. Tim Cook navíc ví, že spoléhat se na jediného dodavatele není rozumné. Zvlášť když sídlí na Tchaj-wanu. Intel bude pro Apple každopádně vyrábět čipy, jen nevíme jaké. Hodnota akcií výrobce procesorů, jehož majoritním vlastníkem je od loňska americká vláda, po oznámení vzrostla. Navíc má za sebou po dlouhé době dobré čtvrtletí. Růst hodnoty podpořila ještě třetí zásadní zpráva – Intel pro Elona Muska postaví továrnu na čipy Terafab. Microsoft mezitím pracuje na tom, aby zrychlil a zlepšil Windows 11. Jeho iniciativě se interně přezdívá K2. Kromě optimalizací na straně softwaru dosáhnou Jedenáctky lepšího výkonu tím, že vyždímají procesor. Zaujalo nás, že Microsoft si bere příklad ze SteamOS a chtěl by ho v herním výkonu dohnat. Vědět o sobě dal také Google, když představil novou třídu počítačů Googlebook. Moc toho k nim ale neřekl. Zřejmě nahradí Chromebooky. Prim na platformě budou hrát Chrome, AI a aplikace z Androidu. O operačním systému víme pouze to, že má být moderní. Google nás nejspíš jen připravuje na plnohodnotné oznámení během konference I/O. 01:05 – Apple se baví s Intelem 05:40 – Intel se baví s Muskem 11:22 – Projekt Windows K2 19:14 – Googlebooky místo Chromebooků

Jak vážně ohrožují bezpečnost okolních zemí ruské dronové útoky na západ Ukrajiny? Jak dopadne na provozovatele živé kulturní produkce rozhodnutí Nejvyššího soudu ve sporu Divadla Járy Cimrmana s jedním z dědiců Ladislava Smoljaka? A jak vážně brát varování čínského prezidenta Donaldu Trumpovi před chybným postupem v otázce Tchaj-wanu?

Jak vážně ohrožují bezpečnost okolních zemí ruské dronové útoky na západ Ukrajiny? Jak dopadne na provozovatele živé kulturní produkce rozhodnutí Nejvyššího soudu ve sporu Divadla Járy Cimrmana s jedním z dědiců Ladislava Smoljaka? A jak vážně brát varování čínského prezidenta Donaldu Trumpovi před chybným postupem v otázce Tchaj-wanu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump se vymezil vůči papežovi Lvu XIV., který opakovaně kritizuje jeho mezinárodní politiku. Vzkázal mu, že se nemá plést do světských záležitostí a že je slabým papežem, zejména pokud jde o postoj ke kriminalitě nebo o zahraniční politiku. „Papež není politik, který by velel armádám, ale duchovní vůdce a hlava celosvětové církve. A z Trumpova hlediska je úplně kontraproduktivní, aby na něho útočil,“ podivuje se konzervativní analytik Roman Joch.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká plán má pro Maďarsko připravený jeho příští premiér Péter Magyar a jak akceschopná je jeho strana Tisza? Co výsledek maďarských voleb znamená pro Evropskou unii a středoevropské partnery Maďarska? A jakou by podobu by mohla mít blokáda Hormuzského průlivu, kterou chce ode dneška zavést Trumpova administrativa?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Spojené státy sice vnímáme jako našeho spojence, ale jako mnohem méně spolehlivého spojence,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana, když popisuje, jak se podle něj proměnila role Ameriky v posledních měsících. Mluví o tom, že zažíváme nejhlubší krizi transatlantických vztahů od založení NATO v roce 1949 a že důvěra v americké závazky napříč aliančními státy dramaticky klesla a dál klesá. Do rozhovoru vstupuje i válka s Íránem, kterou označuje za naprostý strategický debakl a selhání epických rozměrů. Připomíná přitom Vietnam, Irák i Afghánistán jako konflikty, ve kterých Spojené státy dokázaly vyhrávat bitvy, ale prohrát strategicky. Smetana zároveň odmítá argumenty, že útoky zastavily íránský jaderný program. „Nemáme žádnou evidenci, že by Irán nebyl schopen svůj jaderný program obnovit,“ upozorňuje a dodává, že naopak se výrazně zvýšila jeho motivace pro získání jaderné zbraně. Kritizuje i představu, že by vojenský tlak vedl ke změně režimu. „To už není seriózní analýza, to je prostě jenom roztleskávání,” dodává. Odborník mluví také o tom, jak Donald Trump pracuje s hrozbami: vykazuje vzorec velmi silných výhrůžek, které následně neplní, čímž podle něj oslabuje důvěryhodnost Spojených států. A Smetana nešetří ani jeho schopnosti: „Donald Trump není kompetentní vykonávat úřad prezidenta. Oblasti zahraniční politiky absolutně nerozumí,“ hodnotí analytik. Do širšího obrazu patří i dopady na Evropu a Ukrajinu. „Je naprosto jasné, že administrativa Donalda Trumpa nebere Ukrajinu jako prioritu,“ říká Smetana a upozorňuje, že konflikt posílil Rusko – ekonomicky, politicky i strategicky. „Pokud někdo z tohoto konfliktu skutečně benefitoval, tak je to Rusko,“ dodává. Evropa se podle něj musí připravit na scénář, kdy se na Spojené státy nebude moci plně spolehnout. „Musíme pracovat s realistickou variantou, že americké závazky jsou oslabeny,“ varuje. Jak moc je dnes NATO funkční aliance? Je Donald Trump skutečně nepředvídatelný, nebo jen důsledný ve své logice? Může konflikt s Íránem ještě eskalovat – a kdo z něj ve skutečnosti těží? A je Evropa připravená na svět, ve kterém se na USA nemůže spoléhat? I to se dozvíte v rozhovoru.

Do rednih parlamentarnih volitev je še 5 dni, danes se začenja predčasno glasovanje. Trajalo bo do vključno četrtka, vsak dan od 7-ih do 19-ih na 98-ih namenskih voliščih. Druge teme: - Države Evropske unije se ne želijo pridružiti koaliciji ameriškega predsednika Trumpa, ki bi varovala ladje v Hormuški ožini. - Trumpova hotenja po zavzetju Kube vse bolj očitna, potem ko je ameriška blokada državo pahnila v električni mrk. - Uporabljati se je začel zakon o Skladu za financiranje zdravljenja redkih bolezni.

Donald Trump si přeje najít v Íránu „svou Delcy Rodríguezovou“. Tuto venezuelskou prezidentku, někdejší pravou ruku diktátora Nicoláse Madura, totiž ponechal u moci a teď si to nemůže vynachválit. Trump s Caracasem uzavírá jednu obchodní smlouvu za druhou, ze země čerpá ropu, zlato a další nerostné zdroje.

Chovat se v NATO jako černý pasažér se České republice vymstí. Poslankyně Šichtařová skončila. Podle Babiše jsou mobily „strašlivě škodlivé pro děti“, ale zakazovat se nebudou. Stínová vláda ODS není recept na úspěch. Největší vývozci zbraní. Trumpova venezuelská banka aneb jak revolucionáři „svrhli“ revoluci. Moderuje Kamila Pešeková.

Proč odvolali Kabátka. Blíží se Řehkův konec ve vedení armády. EU by měla rychle a dobře odpovědět na ukrajinskou přihlášku. Trumpova zpráva o stavu Unie. Thielovo Sauronovo oko. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Jan Fingerland.

Trumpova cla dostala ránu. Uvidíme, jestli opravdu chce být „hodný chlapec“; Nemilé zprávy pro Donalda Trumpa; Propojení EET s paušální daní je chyba; Válku slovenského premiéra Fica s generálním prokurátorem Žilinkou odnese právní stát; Má smysl, aby Minář svolal na Letnou demonstraci? Jistě. Občan má povinnost hájit demokracii; Gordický uzel současné politiky

Když v pátek dopoledne dostal Donald Trump zprávu o tom, že Nejvyšší soud zasadil zásadní ránu jeho obchodním válkám, měl si prý sprostě ulevit. Americký prezident byl zrovna uprostřed mítinku s guvernéry jednotlivých států, když ho poradci spravili o nemilé zprávě.

"Rada míru má neomezený potenciál," prohlásil Donald Trump v předvečer jejího inauguračního zasedání ve Washingtonu. Zapíše se Trumpova rada do historie jako instituce, která dokázala vyřešit globální konflikty? Nebo už teď je důvod o tom pochybovat? A jakými vrstvami americké společnosti nejvíc hýbe spor mezi právem veřejnosti na informace a právem na ochranu soukromí neobviněných lidí, kteří figurují v Epsteinových spisech? Moderuje Barbora Tachecí.

Na první zasedání Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, míří český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v roli pozorovatele, vláda totiž pozvánku ke členství nepřijala. „Je důležité z první ruky vidět, kam se celá záležitost posouvá nebo kdo a kolik bude přispívat. Možná bude i příležitost mluvit s americkými protějšky, to vždy vítám,“ hodnotí prorektor CEVRO Univerzity a bývalý vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Evropa pochopila, že co bylo doposud a co Evropanům vyhovovalo, je už nenávratně pryč. O svou bezpečnost se Evropa musí starat na prvním místě sama a nespoléhat se pouze na Spojené státy. Tento závěr není vůbec překvapivý. Zvlášť když Trumpova administrativa stále dokola opakuje, že od Evropanů očekává větší snahu.

Spoluautor České muniční iniciativy a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny hovoří zcela otevřeně o tom, proč Česko skončilo u žvatlací diplomacie a kde zůstaly reálné činy. Proč Česko podporovalo Ukrajinu ze státní kasy překvapivě málo a kde se láme schopnost dělat v zahraniční politice něco víc než jen PR? Známe limity evropské obrany i kapacity NATO. Jak se změnilo ukrajinské bojiště? A jak Trumpova éra ovlivňuje bezpečnost kontinentu?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

1. EÚ plánuje podporiť domácu priemyselnú výrobu 2. Horúčka v umelej inteligencii predražuje počítače a tablety 3. Z jastraba môže byť Trumpova holubica 4. Riaditeľ Nvidie vysvetľoval, či cúva z investície do OpenAI

Trumpova Rada míru. Zaměří se pouze na Gazu? Nemůže ohrozit fungování a autoritu OSN? Americký prezident k ní má výhrady, navíc chce Nobelovku. Má se k Radě přidat i Česko? Odpovídá Kateřina Weissová, ředitelka Centra transatlantických vztahů CEVRO univerzity. Ptá se Matěj Skalický.

Trumpova Rada míru. Zaměří se pouze na Gazu? Nemůže ohrozit fungování a autoritu OSN? Americký prezident k ní má výhrady, navíc chce Nobelovku. Má se k Radě přidat i Česko? Odpovídá Kateřina Weissová, ředitelka Centra transatlantických vztahů CEVRO univerzity. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo si počká, ten se dočká. Ne vždycky, ale mnohdy ano. Už dvojnásobný český premiér se toho občas přidržuje. Nechce se mu k některým otázkám moc vyjadřovat, a když, tak jen napůl a čeká, jak se věci vyvinou. Například u Trumpova mimořádně agresivního úsilí získat Grónsko.

Před rokem americký prezident Donald Trump ve svém inauguračním projevu slíbil, že Americe začíná zlatý věk. Za tu dobu dokázal podpořit tamní ekonomiku, ale také změnit globální obchodní řád. „Říct, že co se v USA za rok stalo, je důsledek jeho politik, by bylo předčasné. Nechci naskakovat na tu vlnu, že Trumpa teď v Evropě nemáme rádi, ale hodnotit prezidenta po roce není fér,“ komentuje dosavadní průběh funkčního období prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Zatímco Spojené státy odhánějí své nejbystřejší mozky, Čína zdvojnásobuje své investice do výzkumu a staví se do popředí průmyslové transformace. To se projevuje i na poli boje proti klimatickým změnám, píše vedoucí pracovnice pro mezinárodní klimatickou politiku v Centru pro americký pokrok Frances Colónová na webu španělského listu El País.