Podcasts about pacient

Život už změnil stovkám Čechů. - Bažant Edwardsův patří k nejvzácnějším ptákům světa. Ve volné přírodě ho nikdo nepozoroval už víc než pětadvacet let. Přesto teď i díky pražské zoo vznikla naděje na jeho návrat do Vietnamu. - Inovátorka módy Marie Rysulová je nominovaná na prestižní ocenění Ekozásek - bojuje proti "fast fashion" a ekologické stopě textilu. Moderuje Naděžda Hávová.

Pacientů na Oddělení akutního příjmu Kliniky kardiologie IKEM přibývá. Zatímco v roce 2024 zde zdravotníci ošetřili více než 6 000 pacientů, loni už jejich počet vzrostl na 7 400. Letos by jich mohlo být až 8 000.Více než polovina případů přitom souvisí s poruchami srdečního rytmu, nikoli s infarktem, jak by se mohlo zdát. Vypadá to na akutním příjmu jako v televizních seriálech, kde panuje chaos, křik a adrenalin? A kdy je naopak čas volat záchrannou službu? Na to odpovídá vedoucí oddělení Martin Holek v nejnovějším IKEM Podcastu.

Moderní medicína umí stále víc, ne každý pacient se ale k inovativní léčbě dostane. Problémem bývá financování i nastavení systému.

Moderní medicína umí stále víc, ne každý pacient se ale k inovativní léčbě dostane. Problémem bývá financování i nastavení systému.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tři geniální spisovatelé, jejichž knihy jsou už desítky let součástí povinný četby snad na každý škole u nás. Jejich jména zná i ten největší analfabet, ale co vlastně víme o jejich životních osudech? Ani jeden se nedožil padesátky a všichni tři mají za sebou příběh jak z hollywoodskýho filmu.Pokud chcete epizodu v plném znění, běžte na:forendors.cz/pandikralovnaherohero.co/podcastpribehy

Teď budeme mluvit o dobrovolnictví, což je ryze nehonorovaná činnost, která ale může mít až zázračný efekt. Na letošním ročníku slavnostního předávání cen Křesadlo zazářila také MUDr. Lenka Vavřičková, vedoucí lékařka oddělení protetické stomatologie na Stomatologické klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Teď budeme mluvit o dobrovolnictví, což je ryze nehonorovaná činnost, která ale může mít až zázračný efekt. Na letošním ročníku slavnostního předávání cen Křesadlo zazářila také MUDr. Lenka Vavřičková, vedoucí lékařka oddělení protetické stomatologie na Stomatologické klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Být v domácím prostředí a v klidu se tam léčit, je určitě nejlepší a nejpohodlnější,“ popisuje jeden z bonusů primář oddělení Jednodenní péče šternberské nemocnice Peter Gálóczy.

Rīgas rajona tiesa Jūrmalā imunologam Jevgēnijam Ņikiforenko par seksuālu vardarbību pret pacientēm piespriedusi 13 gadu cietumsodu un septiņu gadu liegumu strādāt par ārstu. Prokurore iepriekš lūdza tiesu piemērot par gadu ilgāku cietumsodu. Pēc pilna sprieduma sagatavošanas to būs iespējams pārsūdzēt Rīgas apgabaltiesā. Ņikiforenko ir Latvijā pirmais zināmais ārsts, kurš tiek tiesāts par šādiem noziedzīgiem nodarījumiem. Tiesas procesa laikā savu vainu viņš neatzina, un arī šodien no komentāriem medijiem atteicās.  Šīs lietas izmeklēšana tika sākta pēc tam, kad Latvijas Radio sadarbībā ar Baltijas pētnieciskās žurnālistikas centru „Re:Baltica” ziņoja par vairākām sievietēm, kas imuno-loga veiktās darbības vērtēja kā seksuālu izmantošanu.

Jak pokračuje transformace pražských fakultních nemocnic? A kdy budeme vědět víc o vzniku supernemocnice v Letňanech, kterou prosazuje Andrej Babiš? „Čekáme na pokyn, zatím běží studie. Já vím, že i když všechno dobře půjde, tak musíme vědět, jak budeme následujících pět let řídit stávající nemocnice,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Petr Kolouch, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Fakultní nemocnice Bulovka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Marcelem Heczkem, primářem kardiologie Městské nemocnice Ostrava jsme mluvili o metodě pulsního pole, která se používá při léčbě pacientů se srdeční arytmií.Všechny díly podcastu Lékárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Marcelem Heczkem, primářem kardiologie Městské nemocnice Ostrava jsme mluvili o metodě pulsního pole, která se používá při léčbě pacientů se srdeční arytmií.

V Česku je ve Fakultní nemocnici Bulovka hospitalizovaný americký lékař, který byl v africké Ugandě v kontaktu s nakaženým ebolou. Nemá příznaky a podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha za ANO rozšíření nákazy nehrozí. Světová zdravotnická organizace předpokládá, že se kmen eboly zvaný Bundibugyo bude šířit hlavně v oblasti Konga a sousední Ugandy. Na ohnisko nemoci se ale tentokrát přišlo se značným zpožděním. Jaký to může mít na vývoj epidemie vliv?Host: Petr Smejkal - hlavní epidemiolog Pražského institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM)Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku.

Rehabilitace pomocí robotických přístrojů pomáhá hlavně pacientům po cévní mozkové příhodě nebo pacientům s roztroušenou sklerózou. Využijí je i lidé po ortopedických operacích.

Mým dnešním hostem je pan docent Ondřej Měšťák. Ve své praxi se zaměřuje především na estetickou a rekonstrukční plastickou chirurgii, zejména na operace prsů, obličeje a korektivní zákroky, které pacientům pomáhají nejen ke změně vzhledu, ale často i k obnovení sebevědomí a kvality života.

Zdravie sa čoraz viac stáva otázkou peňazí a holé prežitie sa neraz mení na zápas o súcit a spolupatričnosť. Na portáli Donio tvorí téma zdravia takmer polovicu zbierok a v minulom roku sme takto vyzbierali 4,4 milióna eur, hovorí Zuzana Suchová. Pacient sa stal rukojemníkom systému, dopĺňa ju Simona Stískalová. Ak Slovensko nie je pre chorých a umierajúcich, tak pre koho je táto krajina? Napriek ústavnej garancií zdravotnej starostlivosti sa Slovensko čoraz viac mení na krajinu, kde je zdravie podmienené finančnými možnosťami či sociálnym statusom. O dvojkoľajnom zdravotníctve - teda zdravotníctve pre bohatých, no a potom pre tých ostatných, dokonca otvorene hovorí už aj Verejný ochranca práv. Najvyšší kontrolný úrad zasa po hĺbkovej kontrole liekovej politiky posúva jej závery na Generálnu prokuratúru a hovorí o fatálne zlyhávajúcom štáte ako i o spleti nekontrolovaných a neprehľadných lobistických záujmov dominujúcich zdravotnej politike slovenských vlád. Do zdravotníctva síce ročne prúdi už približne 10 miliárd a ďalšiu približne polmiliardu doň ako pacienti investujeme v džungli neprehľadných a nepredvídateľných poplatkov, no ak vám ide o život či zdravie, čoraz viac úlohy štátu preberajú charitatívne zbierky a platformy ako Donio. Prečo sa charita stala doslova povinnou jazdou pre rodiny s ťažkými diagnózami a kde končí hranica medzi solidaritou a neschopnosťou vládnej moci pri zabezpečovaní základných práv občanov? No a kedy sa konečne dočkáme zmysluplnej liekovej politiky, ktorú síce ministerstvo už dlho sľubuje, no jej výsledok stále vidieť nie je? Pre koho je tento štát, ak nie pre nás, občanov-pacientov a na čo nám je taký štát, ktorí nás nepodrží v našich najťažších okamihoch? Ráno Nahlas o liekovej politike, charitatívnych život zachraňujúcich zbierkach ako i absentujúcom či zlyhávajúco štáte. Zuzana Suchová z Donia a Simona Stískalova z Platformy pomáhajúcich organizácií. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Zdravie sa čoraz viac stáva otázkou peňazí a holé prežitie sa neraz mení na zápas o súcit a spolupatričnosť. Na portáli Donio tvorí téma zdravia takmer polovicu zbierok a v minulom roku sme takto vyzbierali 4,4 milióna eur, hovorí Zuzana Suchová. Pacient sa stal rukojemníkom systému, dopĺňa ju Simona Stískalová. Ak Slovensko nie je pre chorých a umierajúcich, tak pre koho je táto krajina? Napriek ústavnej garancií zdravotnej starostlivosti sa Slovensko čoraz viac mení na krajinu, kde je zdravie podmienené finančnými možnosťami či sociálnym statusom. O dvojkoľajnom zdravotníctve - teda zdravotníctve pre bohatých, no a potom pre tých ostatných, dokonca otvorene hovorí už aj Verejný ochranca práv. Najvyšší kontrolný úrad zasa po hĺbkovej kontrole liekovej politiky posúva jej závery na Generálnu prokuratúru a hovorí o fatálne zlyhávajúcom štáte ako i o spleti nekontrolovaných a neprehľadných lobistických záujmov dominujúcich zdravotnej politike slovenských vlád. Do zdravotníctva síce ročne prúdi už približne 10 miliárd a ďalšiu približne polmiliardu doň ako pacienti investujeme v džungli neprehľadných a nepredvídateľných poplatkov, no ak vám ide o život či zdravie, čoraz viac úlohy štátu preberajú charitatívne zbierky a platformy ako Donio. Prečo sa charita stala doslova povinnou jazdou pre rodiny s ťažkými diagnózami a kde končí hranica medzi solidaritou a neschopnosťou vládnej moci pri zabezpečovaní základných práv občanov? No a kedy sa konečne dočkáme zmysluplnej liekovej politiky, ktorú síce ministerstvo už dlho sľubuje, no jej výsledok stále vidieť nie je? Pre koho je tento štát, ak nie pre nás, občanov-pacientov a na čo nám je taký štát, ktorí nás nepodrží v našich najťažších okamihoch? Ráno Nahlas o liekovej politike, charitatívnych život zachraňujúcich zbierkach ako i absentujúcom či zlyhávajúco štáte. Zuzana Suchová z Donia a Simona Stískalova z Platformy pomáhajúcich organizácií. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

M

Stěhující se velké bolesti po celém těle, extrémní únava a stavy, kdy člověk nemůže bez bolesti ležet ani sedět, natož stát. Momentální ochrnutí a problémy s pamětí. Tak vypadá fibromyalgie. Trpí ji necelá tisícovka lidí v Česku. Neexistují léky, které by pomohly k vyléčení. Lékaři nevědí, co nemoc způsobuje. I když jí trpí většinou ženy, nevyhýbá se ani mužům. Například u Františka Hausenblase vypukla ze dne na den. Jaké to je a je se s ní dá (pře)žít. A na koho se obrátit v případě, že na fibromyalgii máme podezření a praktický lékař ji nerozpozná? Na tyto otázky odpoví František Hausenblas a Vlasta Štochlová.

„V zubarine pacient dokáže vnímať len dve veci, a to je to, či ho samotné ošetrenie bolí, alebo či ho ten zub už po ošetrení prestal bolieť,“ hovorí v  rozhovore EY Začínajúci Podnikateľ roka 2025, majiteľ a  zakladateľ spoločnosti Dental Friends s.r.o., Martin Cuper. Na starosti má 18 kliník s  približne 180 zamestnancami po celom Slovensku, kde Dr. Úsmev funguje štyri roky. Tento rok plánuje spoločnosť expandovať do Prahy a  vlastnú kliniku majú už aj v  Dubaji. S  ďalšími majiteľmi spolu prevádzkujú približne 50 zdravotníckych zariadení. „Myslím si, že dokážem ponúknuť klientovi alebo zákazníkovi, nech už je to v akomkoľvek sektore podnikania, niečo, čo je preňho nedostatočné v rámci konkurencie. A povedzme si pravdu, že zdravotníctvo na Slovensku je segment, ktorý má obrovské vákuum a ktoré je ešte možné vyplniť,“ hovorí. Okrem podnikania v oblasti zdravotníctva a tetovania si Cuper vyskúšal aj pôsobenie v komunálnej politike. Svoj návrat do tohto prostredia však už neplánuje.Ak si chcete vypočuť podnikateľský príbeh spoločnosti Dental Friends s.r.o., nájdete ho v  podcaste Prečo práve oni?, kde predstavujeme príbehy úspešných slovenských podnikateľov zo súťaže EY Podnikateľ roka. Podcast vychádza každú stredu a  moderuje ho Adela Vinczeová. Podcast Prečo práve oni? a tento článok vám prináša  spoločnosť EY. Pravidlá spolupráce medzi inzerentmi a redakciou si môžete pozrieť v  tomto odkaze. 

Gegužės 12-ąją, Tarptautinę slaugytojų dieną, pokalbis su bendrosios praktikos slaugytoja Greta Medišauskaite. Ji slaugo pacientus namuose ir dalyvauja slaugytojų pritraukimo projekte.Ved. Agnė Skamarakaitė

Pomáhat lidem v léčení budou na Benešovsku hned dva nové parky. Jeden vzniká v areálu nemocnice v Benešově, druhý v Rehabilitačním ústavu Kladruby.

Dříve zdravotníci neměli žádný prostor, kde by se mohli v klidu věnovat pacientovi a jeho rodině. Teď nemocnice opravila starou nevyužívanou zasedací místnost.

Seguint aquest article de la sèrie de Things We Do for No Reason, us expliquem que no es recomana mantenir de forma rutinària un accés venós en els pacients hospitalitzats. Si ja no el precisen per cap terapèutica o prova diagnòstica no aporten res, però sí que poden presentar complicacions. El contingut d’aquesta recomanació és molt semblant al d’un essencial que també vam comentar en un altre Menys és Més. L’article en PDF Transcripció de l’àudio

Pacient cítí bolest, ale lékař ji nepotvrzuje. Data nic neukazují a diagnóza zůstává neznámá. Situace, ve které se ocitá značná část společnosti. Například jen u endometriózy, kterou trpí přibližně deset procent žen, trvá diagnostika mezi sedmi až deseti lety. Vzniká tak propast mezi pacienty, lékaři a vědou. Jak na dialog mezi těmito oblastmi? Jak by měl postupovat pacient, který má potíže, ale nedostává se mu odpovědi, jak je řešit? Co lékařům brání v tom, aby pátrali po možné diagnóze? A jak by vědě prospělo, kdyby v ní byli pacienti rovnými partnery, nikoliv jen "subjekty"? V záznamu z debaty Respektu na mezinárodním festivalu populárně-vědeckých filmů AFO v Olomouci debatovaly neuroložka Oblastní nemocnice Příbram, lékařská poradkyně SMÁCI z.s. a pacientka s chronickým onemocněním Anežka Dašková, vědecká pracovnice v CREATIC a členka lektorského týmu EUPATI Lenka Součková, která rovněž působí v CZECRIN, a Sára Filipová - doktorandka v oboru Lékařské chemie a klinické biochemie na Univerzitě Palackého v Olomouci, která se zaměřuje na endometriózu. Moderuje Zuzana Machálková.

Teisininkai sako, kad pernai rudenį įsigaliojusi nauja Pacientų skundų nagrinėjimo tvarkos aprašo redakcija įnešė reikšmingų pokyčių į paciento teisių gynimo sistemą. Skundų nagrinėjimas pertvarkomas iš tradicinės institucinės kontrolės į dialogu grįstą modelį, kuriame didesnė atsakomybė tenka ir pacientui, ir sveikatos priežiūros įstaigai, o viešojo administravimo institucija veikia kaip moderatorė. Tačiau pastebima, kad toks reguliavimas kartu kelia klausimų dėl ginčo silpnesniosios šalies – paciento – teisių apsaugos pakankamumo. Naują pacientų skundų nagrinėjimo tvarką komentuoja advokatų kontoros „Ellex Valiunas“ gyvybės mokslų ir sveikatos priežiūros reguliavimo advokatė Andra Lapė.

Intelektinė nuosavybė: kada ir kaip atsiranda, kaip pastaruoju metu kinta, kodėl vis dar nepakankamai saugome tai, kas priklauso tik mums? Tai aptariame su Valstybinio patentų biuro direktore Vita Kiriliauskaite.Teisininkai sako, kad pernai rudenį įsigaliojusi nauja Pacientų skundų nagrinėjimo tvarkos aprašo redakcija įnešė reikšmingų pokyčių į paciento teisių gynimo sistemą. Skundų nagrinėjimas pertvarkomas iš tradicinės institucinės kontrolės į dialogu grįstą modelį, kuriame didesnė atsakomybė tenka ir pacientui, ir sveikatos priežiūros įstaigai, o viešojo administravimo institucija veikia kaip moderatorė. Tačiau pastebima, kad toks reguliavimas kartu kelia klausimų dėl ginčo silpnesniosios šalies – paciento – teisių apsaugos pakankamumo. Naują pacientų skundų nagrinėjimo tvarką komentuoja advokatų kontoros „Ellex Valiunas“ gyvybės mokslų ir sveikatos priežiūros reguliavimo advokatė Andra Lapė.Europos Sąjungoje formuojasi nauja vartotojų apsaugos kryptis – vadinamoji teisė taisyti prekes, kuri skatina vietoje jų keitimo ar išmetimo pirmiausia sudaryti galimybę prekę pataisyti. Šią kryptį jau perima ir Lietuvos teisė: pakeisti Civilinio kodekso straipsniai numato papildomas pardavėjų pareigas, o vartotojams suteikia daugiau galimybių reikalauti prekių taisymo. Naujosios nuostatos keičia ne tik vartotojų teisių apimtį, bet ir pardavėjų atsakomybės trukmę, informavimo pareigas bei garantinio aptarnavimo praktiką. Pokalbyje dalyvauja advokatų profesinės bendrijos AVOCAD advokatas Eimantas Čepas.Ved. Artūras Matusas

Nemocnice v Děčíně zaznamenala v posledních třech letech prudký nárůst počtu bariatrických operací. To jsou redukční operace žaludku, které pomáhají morbidně obézním pacientům zhubnout, udržet si zdravou váhu a zbavit se spousty zdravotních obtíží spojených s tloušťkou. Ročně takových zákroků provedou na chirurgickém oddělení děčínské nemocnice víc než pět desítek.

„Překapávané kafe je dělané těsně předtím, než vyjíždíme. Máme tady čokoládu, ovocné, zelené i černé čaje. Dáváme k tomu sušenky, šlehačku nebo skořici na posypání,“ popisuje Petra Humlerová.

Pacientům nabízí komplexní péči od diagnostiky přes operaci až po následnou rehabilitaci. Právě v tom se liší od jiných zdravotnických zařízení v regionu.

Vláda chce škrtnout 100 milionů korun na propagaci nepovinných očkování. Ke koaliční SPD, která očkování dlouhodobě zpochybňuje, se nečekaně přiklonil premiér Andrej Babiš. Ustoupí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tlaku? Hostem Ptám se já byl šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.Vládní SPD dál požaduje úpravy národní očkovací strategie schválené předchozím kabinetem. Podle hnutí jde o nepřijatelný nátlak na občany a lékaře. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) ale zásadní úpravy strategie dlouhodobě odmítá.Naposledy minulý týden prohlásil, že i nepovinné očkování bude dál hrazené ze zdravotního pojištění a jeho resort ho bude doporučovat a propagovat. Ustoupil ale v tom, že nepůjde o státem placenou kampaň, se kterou strategie počítala. Škrtnutí 100 milionů korun na propagaci očkování potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO), který minulý čtvrtek jednal se zástupci SPD. Vojtěch uklidňuje, že propagaci si jeho resort zajistí vlastními kanály. A že bude dál pracovat na zvyšování proočkovanosti, dělat maximální osvětu a očkování doporučovat. Otevřený spor ve vládě ale znepokojil mnoho odborníků a lékařů, kteří před snahou SPD o zásahy do očkovací strategie varují. V Česku se lidé povinně očkují proti devíti nemocem, jako jsou spalničky, černý kašel nebo záškrt. Další očkování podstupují dobrovolně, v takovém případě si je platí sami, nebo je hradí zdravotní pojišťovny.Šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt v rozhovoru pro Ptám se já apeloval, aby se v otázce očkování v prvé řadě řešil postoj českých zdravotníků. „Je to horší u sester. A co mě nejvíce zaráží, je to až šokující, jak úplně bez mrknutí oka přehlédnou potřeby a zájmy svých pacientů. Věřím, že ty sestřičky jsou vynikající, že pečují dobře, ale vztah k očkování a k veřejnému zdraví chrání životy pacientů, o které pečují,“ prohlásil. „Je dokázáno, že když je v nemocnicích vysoká proočkovanost personálu, tak je potom o desítky procent menší počet úmrtí v nemocnici, těch křehkých pacientů, které ohrožuje jakákoliv infekce,“ dodal Cikrt. Jaké dopady by měly případné změny v národní očkovací strategii? A proč Češi očkování tak málo věří?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Klastrovými bolestmi hlavy trpí v Česku zhruba jeden člověk z tisíce. Záchvaty jsou natolik intenzivní, že se jen těžko snášejí. Ataky mohou trvat až tři měsíce a vracejí se i několikrát denně. Následovat ale může dlouhé období bez potíží. I proto jde o onemocnění, které se obtížně rozpoznává.

Klastrovými bolestmi hlavy trpí v Česku zhruba jeden člověk z tisíce. Záchvaty jsou natolik intenzivní, že se jen těžko snášejí. Ataky mohou trvat až tři měsíce a vracejí se i několikrát denně. Následovat ale může dlouhé období bez potíží. I proto jde o onemocnění, které se obtížně rozpoznává.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnešní rozhovor je velmi silný, pozvání přijali dva muži, kteří denně zachraňují lidské životy.MuDr. Petr Vojtíšek – primář kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny a MuDr. Jan Bilík – vedoucí lékař Letecké záchranné služby operačního střediska Ústí nad Labem a také anesteziolog a intenzivista. Oba z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Čeká nás velmi poutavé vyprávění o životě na záchrance, v letecké službě a na oddělení ARO. Kdo rozhodne o vzletu vrtulníku? Kde se dá přistát? Kolik pacientů může ležet na oddělení ARO? Kolik stojí jeden vzlet vrtulníku? To vše a mnohem víc se dozvíte v rozhovoru s lékaři ústecké nemocnice v Ponte Reports.      

Když se bavíme o medicíně, inovacích a zavádění nových technologií do nemocnic, patří náš host mezi nejpovolanější lékaře v Česku. Ondřej Volný, neurolog a jeden z nejmladších tuzemských docentů, je totiž předsedou České společnosti pro AI a inovativní digitální technologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně. „Je potřeba, aby AI nástroje byly bezpečné. Aby byly vysvětlitelné, aby neznevýhodňovaly určité skupiny pacientů, aby nedošlo k porušení ochrany citlivých dat… spousta důležitých podmínek. Ale i když je všechny splníte, ještě to neznamená, že vám zdravotnická zařízení otevřou dveře,“ říká. Jaké všechny AI nástroje už dnes používají české nemocnice? Měl by mít pacient možnost si vybrat, jestli ho v nemocnici bude „léčit AI“? Kdy je umělá inteligence lepší než průměrný lékař? Jak by si přál, aby vypadala česká medicína v roce 2050? A proč by se dobrovolně postavil do první řady na testování senzorů implantovaných do podkoží, které by uživatele informovaly o tom, jak se jeho tělu daří?

Když se bavíme o medicíně, inovacích a zavádění nových technologií do nemocnic, patří náš host mezi nejpovolanější lékaře v Česku. Ondřej Volný, neurolog a jeden z nejmladších tuzemských docentů, je totiž předsedou České společnosti pro AI a inovativní digitální technologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně. „Je potřeba, aby AI nástroje byly bezpečné. Aby byly vysvětlitelné, aby neznevýhodňovaly určité skupiny pacientů, aby nedošlo k porušení ochrany citlivých dat… spousta důležitých podmínek. Ale i když je všechny splníte, ještě to neznamená, že vám zdravotnická zařízení otevřou dveře,“ říká. Jaké všechny AI nástroje už dnes používají české nemocnice? Měl by mít pacient možnost si vybrat, jestli ho v nemocnici bude „léčit AI“? Kdy je umělá inteligence lepší než průměrný lékař? Jak by si přál, aby vypadala česká medicína v roce 2050? A proč by se dobrovolně postavil do první řady na testování senzorů implantovaných do podkoží, které by uživatele informovaly o tom, jak se jeho tělu daří?

Një podcast për shëndetin, ndryshe nga të tjerët! “Shëndet me Almën” sjell për ju informacion të saktë, me gjuhë të thjeshtë për shëndetin dhe mirëqenien. Çdo të hënë, gazetarja Alma Demiraj me një karrierë të gjatë në fushën e shëndetësisë, do të diskutojë me mjekë profesionistë shqiptarë dhe të huaj tema që na prekin në jetën e përditshme; që nga zemra te diabeti, nga ushqyerja te shëndeti mendor. Informimi i saktë është hapi i parë për një jetë të shëndetshme.

Rozhodně to nelze brát na lehkou váhu. Lehkých vah se ostatně obezita netýká, jde o těžké téma. Přesto je podcast o obezitě a současných možnostech její léčby svým způsobem podcastem o štěstí. Jeho hosty jsou vedoucí lékařka Centra léčby obezity při FN Motol Dita Pichlerová a doktor Jakub Mitro z obezitologické poradny v Plzni. Ve podcastu se dozvíte, jaký profit přinášejí léky na hubnutí orgánům, kolik tyto léky stojí a jak se k jejich hrazení staví zdravotní pojišťovny. A také uslyšíte příběhy konkrétních pacientů.

Rozhodně to nelze brát na lehkou váhu. Lehkých vah se ostatně obezita netýká, jde o těžké téma. Přesto je podcast o obezitě a současných možnostech její léčby svým způsobem podcastem o štěstí. Jeho hosty jsou vedoucí lékařka Centra léčby obezity při FN Motol Dita Pichlerová a doktor Jakub Mitro z obezitologické poradny v Plzni. Ve podcastu se dozvíte, jaký profit přinášejí léky na hubnutí orgánům, kolik tyto léky stojí a jak se k jejich hrazení staví zdravotní pojišťovny. A také uslyšíte příběhy konkrétních pacientů.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli si nemůžete přivodit chronickou bolest třeba jenom nedobrými myšlenkami? Tomáš Rychnovský se tomuto tématu věnuje skoro celý život, a tak už toho hodně vybádal, naučil se, spousty věcí a jevů si všiml. Začíná dnešní hausbotový rozhovor!To je pro dnešek vše, kdybyste chtěli pokračování rozhovoru a k tomu ještě speciální bonus s konkrétními radami pro každého z nás, pojďte na můj kanál http://herohero.co/petrhorky.Odkazy:https://tomasrychnovsky.cz00:00 Nová kniha: Žít bez bolesti.01:48 Nejčastější problémy pacientů – fyzické vs. duševní.05:38 První příklad z praxe – očekávání od partnera.10:23 Začni u sebe, jinak nezměníš ostatní.15:51 Další příklady z praxe.18:43 Tomášův osobní příklad – nečekat od druhých, že se změní.20:59 Mužský pohled – jak dosáhnout klidu a přestat očekávat.25:43 Pojmenování vlastních strastí a práce s nimi.30:53 Bolest jako cesta k osobnímu rozvoji.Support the show

„Když vidím reakci pacientů, strašně mě naplňuje, že to má smysl,“ říká dobrovolnice. Jejich skupina sem do olomoucké Fakultní nemocnice chodí pravidelně.

Tento rozhovor jsme plánovali docela dlouho, protože bylo třeba najít mezeru v časovém plánu slavného neurochirurga tak, abychom si ani jeden nemuseli vyčítat, že neplýtváme časem, který by jinak mohl posloužit pacientům k léčbě. Nakonec se to povedlo a věřím, že využitý čas našeho natáčení bude přínosný i pro vás!To je pro dnešek na veřejných platformách všechno - kompletní znění najdete jako odběratelé na http://herohero.co/petrhorky . Díky za každou podporu, díky které může Hausbot Petra Horkého fungovat a růst!00:00 Život chirurga.05:16 Práce s pacientem při vědomí.08:19 Co nás bolí?10:26 Ovládání člověka skrz mozek.19:31 Průběh operace.27:31 Inovace, které změnily způsob léčby.Support the show

„Víte, jaký je nejlepší pacient pro Big Pharma? Pacient, který má těžkou nemoc, bere drahé léky, ale zemře do tří let, aby se neukázalo, že ty léky nejsou účinné. To je skvělý pacient,“ říká profesor Peter Staněk v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 05.12.2025, www.RadioUniversum.cz

V čem spočívá princip precizní onkologie a čím se liší od klasických přístupů? - Jak soudci a soudkyně v Česku uvažují o trestné činnosti spojené se sexualizovaným násilím? Přineseme výsledky kvalitativní studie, která vznikla v době, kdy vrcholila debata o redefinici legislativy. - Má 32 elektrod, dokáže měnit svůj tvar a vznikl v Česku. Řeč je o novém katetru pro pacienty se srdeční arytmií. Moderuje Martin Matějka.

Jak sladily strany vznikající koalice svůj program v oblasti životního prostředí? Hrálo v rozhodnutí poslat do vazby nebezpečného schizofrenika i to, že Psychiatrická nemocnice Bohnice nebyla schopná zabránit jeho útěku? A v čem byla historická společná modlitba papeže Lva XIV. a britského krále Karla III. v Sixtinské kapli?

Co napovídá návrat rukojmích Hamásu do Izraele o dalších vyhlídkách mírového plánu pro Gazu? Co lze očekávat od jednání státníků v egyptském Šarm aš-Šajchu? Nakolik je technicky složité doložit autenticitu příspěvků na sociálních sítích a jejich autorů? A jak je nastaven režim vycházek v psychiatrických nemocnicích pro potenciálně rizikové osoby?

Konsolidovať sa má aj v zdravotníctve, ktoré predseda NKÚ Ľubomír Andrassy označil za čiernu dieru verejných financií. Poslanci namiesto potrebnej reformy odhlasovali, že do tejto čiernej diery pritečie ešte viac peňazí. Zamestnancom i živnostníkom zvýšili zdravotné odvody o jeden percentuálny bod, čo by malo priniesť do verejných zdrojov dodatočných 360 miliónov eur. Čo však z toho bude mať pacient? „O čo viac ľudia zaplatia na odvodoch, o to menej môže potom štát zaplatiť za poistencov štátu,“ vysvetľuje v rozhovore zdravotnícka analytička Jana Ježíková, ktorá v rokoch 2020 - 2021 pôsobila ako štátna tajomníčka ministerstva zdravotníctva. Približuje, že z hľadiska objemu zdrojov v zdravotníctve je najdôležitejšie, ako bude vyzerať budúcoročný štátny rozpočet a výdavkové limity. Podľa toho bude jasné, ako sa peniaze budú čerpať. V rezorte však rozhodne je veľký potenciál na zlepšenie hospodárenia. Napríklad systém platieb zdravotných poisťovní každý rok vytvára nerovnosti a podľa Ježíkovej je to dôvod, prečo musí štát pravidelne dofinancovávať podvyživené štátne nemocnice desiatkami miliónov eur. „Keby VšZP platila nemocniciam toľko, koľko im platia Dôvera a Union, tak za šesť uplynulých rokov by ušetrila 330 miliónov eur,“ hovorí Ježíková. Dodáva, že aktuálne sa to už mení a súkromné poisťovne sa začínajú približovať výškou platieb štátnej VšZP. „Ja sa pýtam, prečo to súkromné poisťovne nerobili aj doteraz? Prečo doteraz platili nemocniciam menej ako štátna VšZP, tie sa potom zadlžovali a my všetci sme to museli hasiť z našich daní." Analytička v rozhovore rozporuje tvrdenie, že súkromné nemocnice hospodária efektívnejšie, a vysvetľuje, prečo Penta a Agel nemajú v českom zdravotníckom systéme takú pozíciu ako na Slovensku. Reláciu Index moderuje Eva Mihočková. V článku sa dozviete: 1:50 Prečo viac peňazí v zdravotníctve pacienti nepocítia 5:11 Ako bude šetriť ministerstvo zdravotníctva? 8:32 Ako zefektívniť systém zdravotnej starostlivosti? 12:51 Ktoré nemocnice hospodária lepšie? 28:15 Prečo patrí slovenské zdravotníctvo medzi najslabšie v EÚ See omnystudio.com/listener for privacy information.

Končno smo le prešli v tako napovedovano vročo politično jesen. Kaj dobrega lahko prinese soočanje različnih mnenj na domačem in svetovnem prizorišču? Kdo sploh ne pride do besede in kaj ne na dnevni red? Ali je manj res več ali bi moralo veljati ravno obratno?

„Zdravie je dnes predmetom obchodovania a kšeftovania medzi úzkymi záujmovými skupinami. Toto je problém rezortu zdravotníctva a toho, že ľudia z ministerstva, ktorí by mali obhajovať ústavné princípy a solidárne prerozdeľovanie verejných zdrojov, to proste nerobia. Pacient ich vôbec nezaujíma a dlhodobo tolerujú systém, ktorý je neférový a nahráva lobistickým skupinám.“ To sú až šokujúco otvorené a tvrdo kritické slová šéfa Najvyššieho kontrolného úradu, ktoré po viacerých kontrolách v oblasti zdravotníctva povedal v máji tohto roku práve pre Aktuality.Tieto tvrdenia Ľubomíra Andrassyho - spolu s výsledkami kontrol NKÚ - vyvolali mimoriadny ohlas verejnosti, ale aj ostro nesúhlasné reakcie subjektov finančnej skupiny Penta. Dnes vám preto - v mene vyváženosti - prinášame v Aktualitách Nahlas rozhovor s generálnym riaditeľom Penta Hospitals International Petrom Lednickým. Témou bude slovenské zdravotníctvo, jeho efektivita, vplyv lobistov súkromných finančných skupín a moc veľkého kapitálu, ale aj o čom bola kauza Gorila.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

S tím by ale nově měli pomoct speciální koordinátoři. Jejich úkolem bude nejen pacienta objednávat na vyšetření, a zkrátit tak čekací lhůty, ale taky třeba poskytovat základní psychologickou podporu. - Víc než stovka studentů z desítek zemí od Nového Zélandu po Mexiko zítra přijede do Olomouce. Na Letní škole slovanských studií se tam budou učit česky a poznávat českou kulturu. Jak? - Žluté letadlo zvané čmelák teď na Vysočině vypouští na pole vajíčky drobných vosiček. Ty mají zemědělcům pomoct v boji proti zavíječi kukuřičnému, který jim ničí úrodu. Moderuje Ondřej Látal.