POPULARITY
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně vyjádřil nespokojenost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle něj zabíjí mnoho lidí. Co vlastně byla pro Trumpa ta poslední kapka ve vztahu k Rusku? A byla skutečně poslední? Moderuje Barbora Tachecí.
„Podstatným dělítkem našich politických preferencí není rozkol levice a pravice, nebo města a vesnice, ani mezi vzdělanými a nevzdělanými. Zásadní propast spočívá mezi šťastnými a nešťastnými,“ říká v Osobnosti Plus spisovatel a novinář Aleš Palán. „Hledání radosti je přitom úkol každého dne, každé hodiny. Je to taková hra na slepou bábu,“ doplňuje.
Karol Duchoň, přezdívaný Slovenský Tom Jones, zemřel v 35 letech, letos by mu bylo 75. Úspěšný slovenský režisér Peter Bebjak o talentovaném zpěvákovi natočil životopisný film, který představil na filmovém festivalu v Karlových Varech. „Chápu návrat Duchoně. Pro mou generaci je to vzpomínkový optimismus, připomenout si nějak staré časy,“ přibližuje Bebjak v pořadu Osobnost Plus.
"Není reálné, aby ji skutečně obdržel. Navíc, když to navrhuje Benjamin Netanhaju," okomentovala čerstvou nominaci Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru. Jaké šance dává tomu, že se Trumpovi podaří dojednat příměří mezi Hamásem a Izraelem? A co říká na plán na přesun Palestinců z Pásma Gazy do tábora ve válkou zničeném Rafahu? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí
Pro politika, který to dělá s touhou něco změnit je odvaha nezbytná. Tomu, kdo tam jde pro osobní benefity, pak naopak překáží, je přesvědčený Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí za vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS) a spoluzakladatel strany TOP 09. „Takové typy ji odkládají v šatně,“ doplňuje pro Český rozhlas Plus dlouholetý politik. Odvaha je podle něj nezbytná pro politiky, kteří se pro dosažení svých cílů nebojí zápasit. A za takového se považuje.
Hnutí ANO se podle posledních průzkumů nezadržitelně řítí k triumfu v říjnových volbách. Andrej Babiš (ANO) ale ví, že sestavit vládu nebude jednoduché. S kým bude nejpravděpodobněji ANO skládat koalici a koho by se měl Babiš spíše obávat? „Obojí je SPD Tomia Okamury. Společně Babišem mají pohodlnou většinu, problémem ale mohou být osobní spory,“ odhaduje pro Český rozhlas Plus Václav Dolejší, politický reportér webu Seznam Zprávy.
V neděli 6. července uplynulo 610 let od smrti kazatele Jana Husa. Ten před svým odchodem do Kostnice zřejmě pobýval na hradě Krakovec na Rakovnicku. A právě tam si ho lidé po celý víkend připomínali.
Léto pro většinu z nás znamená slunce, výlety a dobrodružství, někdo má ovšem před očima statistiky s vyšším výskytem úrazů. „Jenom v hlavním městě denně zavolá na tísňovou linku zhruba 700 volajících, což je opravdu velké množství,“ říká pro Český rozhlas Plus Jana Poštová, mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. V pořadu Osobnost ji doplňuje kolega Karel Kirs. Oba se na podzim představí jako průvodci druhé série oblíbeného podcastu Urgent.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stal se tváří rebelů v ODS. Kritizuje, že strana v koalici Spolu sklouzává k bezideovému středovému mainstreamu a nabízí recepty typické pro levici. „Pro mě by byl nejlepší výsledek, kdyby koalice uspěla. A kdyby současně s tím Občanská demokratická strana prošla hlubokou sebereflexí,“ říká k nadcházejícím sněmovním volbám ve vysílání Českého rozhlasu Plus bývalý ministr vnitra a bývalý místopředseda ODS Ivan Langer.
Izraelská armáda je motivovaná a v zemi má velmi specifické postavení. „Od střední školy už nějakým způsobem tipuje, kdo je na co dobrý. Jestli by se měl v armádě učit programovat, anebo jestli by náhodou neměl být pilot,“ popisuje pro Český rozhlas Plus spisovatel a bývalý izraelský voják David Shorf, který sloužil v Gaze i na Západním břehu Jordánu.
Vltava je řeka plná inspirace. Točí se kolem ní řada příběhů, osobností, řemesel a zajímavých staveb, na které má upozornit letošní projekt Národního památkového ústavu s názvem VLTAVA slavná & splavná. Cílem je představit řeku nejen jako vodáckou atrakci, ale především jako kulturní fenomén.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Válka na Ukrajině už trvá přes tři roky. Politikům ale podle podnikatele a podcastera Jana Dobrovského chybí odvaha. „Měl jsem dojem, že by mohla nastat chvíle, kdy by se našlo řešení, kdy budou západní politici ochotni trošku bouchnout do stolu a lépe vyzbrojovat Ukrajinu a pokusit se najít to odstrašení, které může Rusko odvrátit od jeho mocenských a imperiálních snah. Ale to se nestalo,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus.
Literatura dokáže zachytit, co je ve vzduchu. Její varování ale lidé často neslyší, je přesvědčená spisovatelka Radka Denemarková, která se nedávno vrátila z cest po Tchaj-wanu a předtím byla v Izraeli a Palestině. „Totalitní vládci spoléhají na společenskou rezignaci, únavu a dezinformace,“ popisuje pro Český rozhlas Plus. „Přitom už od roku 2015 tu byly signály o tom, co se děje ve světě,“ připomíná s tím, že dnes se stále víc zemí vzdaluje demokracii a mění se v totalitu.
„Drahý Donalde, gratuluji vám a děkuji vám za vaši rozhodnou akci v Íránu, bylo to něco mimořádného, něco, co se nikdo jiný neodvážil udělat,“ napsal generální tajemník NATO Mark Rutte Donaldu Trumpovi po jeho útoku na Írán. „Rutte to říká upřímně,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus českoamerický investiční bankéř Ondřej Jonáš. „Byl to důkaz americké vojenské moci a politicky to Trumpovi neuškodilo,“ míní.
Blíží se říjnové volby do Sněmovny. Při oslovování voličů je klíčová autenticita, je přesvědčený politický marketér, spisovatel a producent Jakub Horák. „Bohužel, lidem se to nemá říkat ‚profesorsky‘, ale má se jim taky trochu zalichotit, jak to ti populisté umí,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus. „Komu se daří předstírat, že je autentický, je Andrej Babiš (ANO). Včetně těch jeho výlevů,“ tvrdí. Na „inteligentnější voliče“ vládních stran by to ale podle něj nefungovalo.
V noci ze soboty na neděli zaútočily Spojené státy na jaderný program Íránu. Použily 14 bomb, kterými disponují jako jediné na světě a které jsou určené k průniku do hluboce ukrytých objektů, jako stál v íránském Fordo. „V některých případech lze situaci řešit jenom vojensky. Ozbrojená akce často vede k obnovení šancí na diplomatické řešení,“ je přesvědčený v pořadu Osobnost Plus bývalý velvyslanec v Izraeli a Spojených státech Michael Žantovský.
Polské nadšení z ukrajinských úspěchů na frontě vystřídaly napjaté vztahy. „Ukrajinci velmi záhy pochopili, že Polsko mají na sto procent a za každých okolností na své straně. A tím pádem, v souladu s bohužel tvrdou diplomatickou logikou, se o Poláky nemusí až tolik starat,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CERVO a bývalý velvyslanec Polska na Slovensku.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl si údajně vysloužil přezdívku „muž, kterého každý cituje a nikdo neposlouchá“. „Pokud mohu soudit z ohlasů, které dostáváme, tak řadu čtenářů máme, ať už jsou to analytici, když se to týká odborné veřejnosti, když se to týká důchodu, tak lidé z penzijních fondů, taky z ministerstev,“ říká Hampl v pořadu Osobnost Plus k doporučením, která Národní rozpočtovou radu vytváří.
Česko čekají na podzim sněmovní volby. V současné době ve volebních modelech vede hnutí ANO, aktuálně se jeho podpora pohybuje okolo 34 procent. „Andrej Babiš (ANO) lituje, že ve svém druhém mandátu za pandemie, kdy ‚prokopl‘ pětisetmiliardové schodky, toho ‚neprokopl‘ víc, aby tehdy vyhrál volby,“ říká v pořadu Osobnost Plus hlavní analytička Czech News Center Lenka Zlámalová.
Zmena ústavy, ktorú Robert Fico pred rokom predstavil ako hrádzu proti progresivizmu, neprinesie len zavedenie dvoch pohlaví do základného dokumentu štátu, ale otvára dvere na zmenu smerovania Slovenska. Odborníci z oblasti práva adresovali vláde list, v ktorom upozorňujú, že takto naformulovaná zmena ústavy by Slovensko vzdialila od európskych hodnôt. Desiatky rešpektovaných osobností upozorňujú, že vlády- táto aj budúce- by svojvoľne mohli určovať, čo znamená národná identita, zhoršilo by sa dodržiavanie ľudských práv či uplatňovanie rozhodnutí medzinárodných súdov. Pridal sa k ním aj verejný ochranca práv Robert Dobrovodský. Ombudsman upozorňuje, že ľudské práva a ich dosiahnutý štandard nie sú podľa Dobrovodského na európskom kontinente ani tak výsledkom legislatívnej činnosti národných parlamentov, ale v podstatnej miere medzinárodných organizácií, ktoré reflektovali utrpenia miliónov jednotlivcov v zaobchádzaní s nimi zo strany suverénnych štátov počas druhej svetovej vojny a v stredoeurópskom kontexte aj zo strany nasledujúcej komunistickej diktatúry. Hlasovať o návrhu by sa mohlo už budúci týždeň, pokiaľ nedôjde k dohode v koalícii, viacerí pripúšťajú, že trojkoalícia zmenu ústavy presunie až na september.
Zmena ústavy, ktorú Robert Fico pred rokom predstavil ako hrádzu proti progresivizmu, neprinesie len zavedenie dvoch pohlaví do základného dokumentu štátu, ale otvára dvere na zmenu smerovania Slovenska. Odborníci z oblasti práva adresovali vláde list, v ktorom upozorňujú, že takto naformulovaná zmena ústavy by Slovensko vzdialila od európskych hodnôt. Desiatky rešpektovaných osobností upozorňujú, že vlády- táto aj budúce- by svojvoľne mohli určovať, čo znamená národná identita, zhoršilo by sa dodržiavanie ľudských práv či uplatňovanie rozhodnutí medzinárodných súdov. Pridal sa k ním aj verejný ochranca práv Robert Dobrovodský. Ombudsman upozorňuje, že ľudské práva a ich dosiahnutý štandard nie sú podľa Dobrovodského na európskom kontinente ani tak výsledkom legislatívnej činnosti národných parlamentov, ale v podstatnej miere medzinárodných organizácií, ktoré reflektovali utrpenia miliónov jednotlivcov v zaobchádzaní s nimi zo strany suverénnych štátov počas druhej svetovej vojny a v stredoeurópskom kontexte aj zo strany nasledujúcej komunistickej diktatúry. Hlasovať o návrhu by sa mohlo už budúci týždeň, pokiaľ nedôjde k dohode v koalícii, viacerí pripúšťajú, že trojkoalícia zmenu ústavy presunie až na september.
Roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a nejbohatším mužem světa, podnikatelem Elonem Muskem ovládla sociální sítě. Kdo má v souboji zatím navrch? „Řekl bych, že ten, kdo má nabito lépe na první výstřel, je Donald Trump. On má bezprostřední vliv na Elona Muska, může jeho firmám výrazně uškodit,“ usuzuje v pořadu Osobnost Plus Bořek Lizec, bývalý generální konzul v Chicagu a někdejší velvyslanec v Kanadě, expert CEVRO univerzity.
Osobností roku České asociace streetwork se letos stala sociální pracovnice a vedoucí projektu Housing Youth v Praze Kateřina Sehnoutková z nízkoprahového denního centra NADĚJE. Takzvanou ČASovanou botu, ocenění za přínos v oblasti nízkoprahových sociálních služeb, získala za dlouholetou práci s mladými lidmi bez domova. „Odhadujeme, že v hlavním městě je více jak 300 lidí ve věku 18 až 26 let bez střechy nad hlavou,“ říká v rozhovoru věnovaném projektu Housing Youth.
Izrael pokračuje ve vojenských operacích, civilní oběti narůstají a mezinárodní kritika sílí. „Seriózní odhad, jak dlouho ještě bude konflikt trvat, dnes nikdo nemůže mít. Je to otázka velmi dlouhodobá, protože Blízký východ má úplně jiné časové harmonogramy a navíc obě strany věří, že čas dělá pro ně,“ říká bývalý důstojník zpravodajské služby na Blízkém východě Libor Kutěj.
Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.
V kyjevských ulicích řvou sirény a zároveň zní techno. V kyjevských bytech se balí kufry k útěku, ale i vybalují knihy, protože život pokračuje. „Teď jsou velmi časté třeba hackerské útoky na různé instituce, ať už jsou to nemocnice, požární stanice nebo bankovnictví,“ říká pro Český rozhlas Plus analytik a novinář Adam Sybera, který momentálně pracuje v redakci The Kyiv Independent.
Před více než třemi lety začala válka na Ukrajině. Podle bývalého českého prezidenta a premiéra Václava Klause mělo Rusko hledat jiné řešení, ale oprávněně se cítilo ohroženo. „Americké a evropské tajné služby musely půl roku sledovat, co se připravuje, vyjednávat zásadním způsobem se mělo předtím. To je tragédie, že svět dopustil a my všichni jsme dopustili, aby válka začala,” říká Klaus ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Britský premiér Keir Starmer byl zcela zásadní pro vytvoření koalice ochotných a je jeden z mála lídrů, kteří dokáží v klidu jednat s Donaldem Trumpem. Doma mu ale pod rukama probíhá politická revoluce – zažitou dvojici stran v průzkumech přeskočila antiimigrační Reform UK Nigela Farage. „Pro britské voliče není zahraniční politika v každodenním životě takovou prioritou jako třeba pro nás,“ říká v pořadu Osobnost Plus Ivan Kytka, novinář žijící v Londýně.
Český spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět vydal novou knihu mikropovídek Třísky svobody, ve které se zabývá komunistickým terorem nastoleným po roce 1948. Toto období totiž podle něj v české společnosti zanechalo „dodnes mokvající ránu“. „Život byl v té době ve stejném, možná dokonce v dramatičtějším ohrožení než během Protektorátu Čechy a Morava,“ zůrazňuje Padevět v pořadu Osobnost Plus.
Žijeme v době, kdy nám algoritmus během vteřiny servíruje přesně to, co chceme slyšet. A možná právě proto už neslyšíme vůbec nic jiného. „V okamžiku, kdy se zavedou algoritmy sociálních sítí, běží polarizace a extremizace názorů velmi rychle,“ popisuje neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček pro Český rozhlas Plus.
V pondělí odpoledne českého času se má odehrát telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem poté, co ve čtvrtek minulý týden skončila rusko-ukrajinská jednání fiaskem. „Trump má páku na to, aby zatlačil na Putina například tím, že otevře bianko účet Volodymyru Zelenskému,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen.
Zatímco hodnoty chápeme jako něco, co leží mimo nás a k čemu se můžeme přiblížit, ctnosti leží uvnitř nás, je přesvědčená filozofka Josefína Formanová. „Ctnosti musíte mít nejdřív k sobě a skrze ně se dopracovat k hodnotám,“ říká pro Český rozhlas Plus. „Ctnost je schopnost zaujmout ke světu stanovisko z pozice vnitřní autority, odstoupit od prvotních impulzů. Sváry ve společnosti vychází právě z prvotních impulzů,“ poukazuje na způsob, jak by lidé k sobě mohli najít cestu.
Česko vysílá do Moskvy po dvouleté přestávce svého velvyslance, nově jím bude Daniel Koštoval. „Z posledních mediálních výstupů a trochu i z projevu prezidenta Vladimira Putina na Rudém náměstí se mi zdá, že Ruská federace ubrala z emočního provokativního slovníku vůči evropským státům,“ říká pro Český rozhlas Plus a doplňuje: „Možná, i s počínajícím jednáním v Istanbulu, je za tím úvaha, že má smysl si začít alespoň základně povídat a vyměňovat si názory.“
V Moskvě dnes platí, že i paranoia je projevem zdravého rozumu, tvrdí Igor Lukeš, který na univerzitě v Bostonu přednáší o dějinách Ruska. Ruského prezidenta Vladimira Putina považuje za přítele šéfa Bílého domu Donalda Trumpa a připomíná spekulace, zda ruský prezident nevládne americké administrativě. „Ruská politická kultura je od dob Potěmkina geniální v manipulování reality, v předstírání, že fikce je realitou a realita vůbec neexistuje,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus.
„Řekněte v čínských obchodních halách nebo na veletrzích jméno Donald Trump a z různých koutů se ozve tiché uchechtnutí,“ píše BBC ve své reportáži z Číny. Prezident Si Ťin-pching dává Spojeným státům najevo, že Peking nemá v plánu v celní válce ustupovat. „Je to trochu performativní. Ve skutečnosti situace pro Čínu nevypadá zas tak růžově,“ komentuje sinolog Martin Hála.
Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.
Donald Trump je nejlepším řešením pro Evropu a pro celý svět, prohlásil v listopadu Andrej Babiš (ANO). Jenže průzkum vzápětí ukázal, že Trumpovu politiku v Česku podporuje jen 20 procent lidí a 40 procent jako hlavního představitele trumpismu u nás vidí Andreje Babiše. A začal velký obrat. „Červená čepice Babišovi sluší,“ nenechává se zmást Petros Michopulos, spoluautor podcastu Kecy a politika v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Americký prezident Donald Trump před nástupem do funkce sliboval, že ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Místo toho však rozpoutal celní válku s Čínou nebo i Evropskou unií. „Myslím, že Spojené státy rozhodně jsou silnější a respektovanější zemí – minimálně u nepřátel,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus Marek Koten, ekonom a místopředseda české pobočky Republicans Overseas, organizace americké Republikánské strany.
"Je to národní strategie přežití, zbabělý oportunismus. Lidé se bojí, že přijdou Rusové, a nechtějí dopadnout jako Ukrajinci v Buči. Tak se s nimi radši chtějí kamarádit," říká na adresu Slováků. Sám se ze Slovenska odstěhoval po volebním vítězství Roberta Fica. Bude mít podle něho slovenský premiér dost silný žaludek na páteční vojenskou přehlídku v Moskvě s vojáky, kteří dost možná zabíjeli na Ukrajině? A co 8. května vlastně slaví Slováci, když byli Hitlerovi přisluhovači? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí
Tak jako každé volby budou podle spisovatele, právníka a někdejšího politika Petra Pitharta i ty letošní přelomové. „Lze si jenom přát, aby nebyly přelomové na další desetiletí. Aby byly přelomové jenom na čtyři další roky, v to doufám,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus. „Výsledek se bude zase točit kolem těch pěti procent (hranice pro vstup do Sněmovny) a nikdo nemůže vědět, kolik stran bude nad a kolik bude pod. Myslím, že může propadnout zase hodně hlasů,“ předpovídá.
To, co dnes vidíme v Americe, se blíží absolutní moci. Donald Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec, a Evropská unie to není. Za každý jeho výrok bouchla v Kremlu minimálně jedna lahev šampaňského, je přesvědčená prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V Trumpově administrativě kromě ignorance sílí i přesvědčení, že Unie vznikla, aby škodila Spojeným státům,“ říká pro Český rozhlas Plus.
„Je to jen začátek, zatím jste nic neviděli,“ prohlásil americký prezident v oslavném projevu ke své první stovce dnů v Bílém domě na mítinku v Michiganu. Své dosavadní vládnutí nazval nejúspěšnějšími prvními sto dny mezi všemi americkými vládami v historii země. „Politiku chápe jako jednu velkou reality show,“ komentuje začátek Trumpova druhého mandátu dpro Český rozhlas Plus Matyáš Zrno, šéfredaktor serveru Aktuálně.cz.
Svět prochází něčím ještě podstatnějším, než byla průmyslová revoluce, je přesvědčený novinář, signatář Charty 77 a spoluzakladatel a lídr Občanského fóra Jan Urban. „Digitální nebo informační revoluce má mnohem hlubší důsledky na ekonomiku, na politiku. A pokud se tomu politika nepřizpůsobí, tak skončíme, jako tomu bylo před první i druhou světovou válkou, u radikálních řešení a nesmyslů. A ve válce,“ říká pro Český rozhlas Plus.
"Upřímně si nemyslím, že u Česka je nějaký kulturně konzervativní přelom na pořadu dne, na to tady není dost takto smýšlejících voličů", říká k převratným změnám, které ve Spojených státech provádí Donald Trump. Jakou nejradikálnější změnu od podzimních voleb očekává? A bude Andrej Babiš chtít v případě vítězství přiblížit Česko Ficovu Slovensku? Moderuje Barbora Tachecí.
Mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Ukrajinu, aby uznala ruskou kontrolu nad téměř všemi okupovanými částmi Ukrajiny a smířila se s tím, že nebude členem NATO. Spojené státy navíc zruší sankce, které na Rusko uvalily po roce 2014. „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je mezi dvěma mlýnskými kameny, zato v Rusku museli otevřít pár lahví dobrého šampaňského,“ hodnotí návrh pro Český rozhlas Plus politický geograf Jan Kofroň.
Slovenský premiér Robert Fico se ohradil proti varování šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové před svou cestou do Moskvy na květnové oslavy 80. výročí porážky fašismu. Její slova Fico označil za neuctivá a potvrdil, že 9. května do Moskvy pojede. „Myslím, že tím chce přikrýt svoji politiku,“ komentuje chování slovenského premiéra pro Český rozhlas Plus bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer.
Ani poté, co se Donald Trump stal podruhé americkým prezidentem, nezná jazzový hudebník Rudy Linka jediného člověka, který by ho volil. „Myslím, že Trump dělá dobře to, že se o něm všichni bavíme. Má to rád. Není moment, kdy bych si v Americe pustil televize a nebavili se tam o něm,“ oceňuje Linka a pro Český rozhlas Plus. Ještě víc si ale všímá, jak se zhoršila atmosféra v New Yorku, kde žije, a jaké negativní dopady Trumpovo prezidentství má.
Na konci května vyprší ultimátum, které dal Donald Trump nejvyššímu vůdci Íránu Alímu Chámeneímu na dohodu o jaderném programu. Nebude-li dohoda, Írán zažije slovy amerického prezidenta bombardování, jaké ještě nikdy neviděl. „Nejen pro Trumpa, ale i pro celý svět je nadřazeno to, aby Írán do své výzbroje nezavedl jadernou zbraň,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Vlastislav Bříza, bezpečnostní expert a odborník na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
CELÝ HODINOVÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Války se vedou proto, aby někdo vyhrál a někdo prohrál. Ale celní války mají vždycky jenom poražené,“ říká ve Studiu N bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Americká cla podle něj ekonomiku našeho typu poškodí více než jiné. „Trumpova hra nemá žádná pravidla, která kdy byla v globální politice napsaná nebo nepsaně platila,“ tvrdí. Fialově vládě vyčítá, že nepřišla se systémovými řešeními. „Stanjura se Schillerovou si v poctivosti rozpočtování nemají co vyčítat,“ říká. S obavami se dívá na blížící se parlamentní volby: „Pokud bude Babiš vládnout s radikály, je namístě se obávat toho, že začne utahovat šrouby jako Fico a Orbán. To, co se děje například s médii na Slovensku nebo v Maďarsku, mu velmi konvenuje,“ varuje Kalousek. Proč se Evropa nechová jako sebevědomá ekonomická velmoc? Jak dlouho ještě dokáže žít Česká republika na dluh? A proč nakonec nezaložil novou stranu? Podívejte se na celý rozhovor.
Počet civilních obětí ruské agrese stále roste. Rusko stupňuje letecké útoky, čtyři východní regiony už Moskva formálně připojila ke svému území a americký prezident Donald Trump ani jeho vyjednavači nedostali dosud od ruského prezidenta Vladimira Putina nic. „Pro Rusko taky není úplně komfortní, stejně jako pro nás v Evropě, že nikdy nevíte, s čím se Trump probudí a co řekne,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus znalkyně Ruska a novinářka Deníku N Petra Procházková.