Podcasts about osobnost

Polské nadšení z ukrajinských úspěchů na frontě vystřídaly napjaté vztahy. „Ukrajinci velmi záhy pochopili, že Polsko mají na sto procent a za každých okolností na své straně. A tím pádem, v souladu s bohužel tvrdou diplomatickou logikou, se o Poláky nemusí až tolik starat,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CERVO a bývalý velvyslanec Polska na Slovensku.

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl si údajně vysloužil přezdívku „muž, kterého každý cituje a nikdo neposlouchá“. „Pokud mohu soudit z ohlasů, které dostáváme, tak řadu čtenářů máme, ať už jsou to analytici, když se to týká odborné veřejnosti, když se to týká důchodu, tak lidé z penzijních fondů, taky z ministerstev,“ říká Hampl v pořadu Osobnost Plus k doporučením, která Národní rozpočtovou radu vytváří.

Byl to obyčejný kluk z Chocně, který prožil život dobrodruha. Vlastní ctižádostí a pracovitostí se stal osobností, kterou obdivoval i Ernest Hemingway. Přesto je John L. Brom v Česku téměř neznámý. Snaží se to napravit cestovatel, novinář, muzikant, filmař a také autor výstavy Martin Šíl z Kadaně. Poslechněte si rozhovor o neuvěřitelném životě Ladislava alias Johna L. Broma a výstavě o něm, kterou můžete celé prázdniny vidět v Kadani. Proč se jmenuje Bílý kanibal? S jakými prvorepublikovými hvězdami točil filmy? Co zažil v Africe? A vydá se Martin po jeho stopách?

Česko čekají na podzim sněmovní volby. V současné době ve volebních modelech vede hnutí ANO, aktuálně se jeho podpora pohybuje okolo 34 procent. „Andrej Babiš (ANO) lituje, že ve svém druhém mandátu za pandemie, kdy ‚prokopl‘ pětisetmiliardové schodky, toho ‚neprokopl‘ víc, aby tehdy vyhrál volby,“ říká v pořadu Osobnost Plus hlavní analytička Czech News Center Lenka Zlámalová.

Roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a nejbohatším mužem světa, podnikatelem Elonem Muskem ovládla sociální sítě. Kdo má v souboji zatím navrch? „Řekl bych, že ten, kdo má nabito lépe na první výstřel, je Donald Trump. On má bezprostřední vliv na Elona Muska, může jeho firmám výrazně uškodit,“ usuzuje v pořadu Osobnost Plus Bořek Lizec, bývalý generální konzul v Chicagu a někdejší velvyslanec v Kanadě, expert CEVRO univerzity.

Osobností roku České asociace streetwork se letos stala sociální pracovnice a vedoucí projektu Housing Youth v Praze Kateřina Sehnoutková z nízkoprahového denního centra NADĚJE. Takzvanou ČASovanou botu, ocenění za přínos v oblasti nízkoprahových sociálních služeb, získala za dlouholetou práci s mladými lidmi bez domova. „Odhadujeme, že v hlavním městě je více jak 300 lidí ve věku 18 až 26 let bez střechy nad hlavou,“ říká v rozhovoru věnovaném projektu Housing Youth.

Osobností roku České asociace streetwork se letos stala sociální pracovnice a vedoucí projektu Housing Youth v Praze Kateřina Sehnoutková z nízkoprahového denního centra NADĚJE. Takzvanou ČASovanou botu, ocenění za přínos v oblasti nízkoprahových sociálních služeb, získala za dlouholetou práci s mladými lidmi bez domova. „Odhadujeme, že v hlavním městě je více jak 300 lidí ve věku 18 až 26 let bez střechy nad hlavou,“ říká v rozhovoru věnovaném projektu Housing Youth.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael pokračuje ve vojenských operacích, civilní oběti narůstají a mezinárodní kritika sílí. „Seriózní odhad, jak dlouho ještě bude konflikt trvat, dnes nikdo nemůže mít. Je to otázka velmi dlouhodobá, protože Blízký východ má úplně jiné časové harmonogramy a navíc obě strany věří, že čas dělá pro ně,“ říká bývalý důstojník zpravodajské služby na Blízkém východě Libor Kutěj.

Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.

V kyjevských ulicích řvou sirény a zároveň zní techno. V kyjevských bytech se balí kufry k útěku, ale i vybalují knihy, protože život pokračuje. „Teď jsou velmi časté třeba hackerské útoky na různé instituce, ať už jsou to nemocnice, požární stanice nebo bankovnictví,“ říká pro Český rozhlas Plus analytik a novinář Adam Sybera, který momentálně pracuje v redakci The Kyiv Independent.

Veronika Králíková z Bavorova sbírá tradice a snaží se je prostřednictvím sociálních sítí, kde vystupuje jako Bavorovská hospodyňka, předávat dál. V Dámské jízdě tentokrát připomene letnice. Dále pořad představí novou stezku historických osobností v Chlumu u Třeboně, kterou s podporou radnice vymysleli žáci zdejší školy, a přidá inspirativní tipy pro dobrou pohodu a zdraví. K poslechu zve Mirka Nezvalová.Všechny díly podcastu Dámská jízda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před více než třemi lety začala válka na Ukrajině. Podle bývalého českého prezidenta a premiéra Václava Klause mělo Rusko hledat jiné řešení, ale oprávněně se cítilo ohroženo. „Americké a evropské tajné služby musely půl roku sledovat, co se připravuje, vyjednávat zásadním způsobem se mělo předtím. To je tragédie, že svět dopustil a my všichni jsme dopustili, aby válka začala,” říká Klaus ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Britský premiér Keir Starmer byl zcela zásadní pro vytvoření koalice ochotných a je jeden z mála lídrů, kteří dokáží v klidu jednat s Donaldem Trumpem. Doma mu ale pod rukama probíhá politická revoluce – zažitou dvojici stran v průzkumech přeskočila antiimigrační Reform UK Nigela Farage. „Pro britské voliče není zahraniční politika v každodenním životě takovou prioritou jako třeba pro nás,“ říká v pořadu Osobnost Plus Ivan Kytka, novinář žijící v Londýně.

Český spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět vydal novou knihu mikropovídek Třísky svobody, ve které se zabývá komunistickým terorem nastoleným po roce 1948. Toto období totiž podle něj v české společnosti zanechalo „dodnes mokvající ránu“. „Život byl v té době ve stejném, možná dokonce v dramatičtějším ohrožení než během Protektorátu Čechy a Morava,“ zůrazňuje Padevět v pořadu Osobnost Plus.

Žijeme v době, kdy nám algoritmus během vteřiny servíruje přesně to, co chceme slyšet. A možná právě proto už neslyšíme vůbec nic jiného. „V okamžiku, kdy se zavedou algoritmy sociálních sítí, běží polarizace a extremizace názorů velmi rychle,“ popisuje neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček pro Český rozhlas Plus.

V pondělí odpoledne českého času se má odehrát telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem poté, co ve čtvrtek minulý týden skončila rusko-ukrajinská jednání fiaskem. „Trump má páku na to, aby zatlačil na Putina například tím, že otevře bianko účet Volodymyru Zelenskému,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen.

Zatímco hodnoty chápeme jako něco, co leží mimo nás a k čemu se můžeme přiblížit, ctnosti leží uvnitř nás, je přesvědčená filozofka Josefína Formanová. „Ctnosti musíte mít nejdřív k sobě a skrze ně se dopracovat k hodnotám,“ říká pro Český rozhlas Plus. „Ctnost je schopnost zaujmout ke světu stanovisko z pozice vnitřní autority, odstoupit od prvotních impulzů. Sváry ve společnosti vychází právě z prvotních impulzů,“ poukazuje na způsob, jak by lidé k sobě mohli najít cestu.

Česko vysílá do Moskvy po dvouleté přestávce svého velvyslance, nově jím bude Daniel Koštoval. „Z posledních mediálních výstupů a trochu i z projevu prezidenta Vladimira Putina na Rudém náměstí se mi zdá, že Ruská federace ubrala z emočního provokativního slovníku vůči evropským státům,“ říká pro Český rozhlas Plus a doplňuje: „Možná, i s počínajícím jednáním v Istanbulu, je za tím úvaha, že má smysl si začít alespoň základně povídat a vyměňovat si názory.“

V Moskvě dnes platí, že i paranoia je projevem zdravého rozumu, tvrdí Igor Lukeš, který na univerzitě v Bostonu přednáší o dějinách Ruska. Ruského prezidenta Vladimira Putina považuje za přítele šéfa Bílého domu Donalda Trumpa a připomíná spekulace, zda ruský prezident nevládne americké administrativě. „Ruská politická kultura je od dob Potěmkina geniální v manipulování reality, v předstírání, že fikce je realitou a realita vůbec neexistuje,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus.

„Řekněte v čínských obchodních halách nebo na veletrzích jméno Donald Trump a z různých koutů se ozve tiché uchechtnutí,“ píše BBC ve své reportáži z Číny. Prezident Si Ťin-pching dává Spojeným státům najevo, že Peking nemá v plánu v celní válce ustupovat. „Je to trochu performativní. Ve skutečnosti situace pro Čínu nevypadá zas tak růžově,“ komentuje sinolog Martin Hála.

Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.

Donald Trump je nejlepším řešením pro Evropu a pro celý svět, prohlásil v listopadu Andrej Babiš (ANO). Jenže průzkum vzápětí ukázal, že Trumpovu politiku v Česku podporuje jen 20 procent lidí a 40 procent jako hlavního představitele trumpismu u nás vidí Andreje Babiše. A začal velký obrat. „Červená čepice Babišovi sluší,“ nenechává se zmást Petros Michopulos, spoluautor podcastu Kecy a politika v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Americký prezident Donald Trump před nástupem do funkce sliboval, že ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Místo toho však rozpoutal celní válku s Čínou nebo i Evropskou unií. „Myslím, že Spojené státy rozhodně jsou silnější a respektovanější zemí – minimálně u nepřátel,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus Marek Koten, ekonom a místopředseda české pobočky Republicans Overseas, organizace americké Republikánské strany.

"Je to národní strategie přežití, zbabělý oportunismus. Lidé se bojí, že přijdou Rusové, a nechtějí dopadnout jako Ukrajinci v Buči. Tak se s nimi radši chtějí kamarádit," říká na adresu Slováků. Sám se ze Slovenska odstěhoval po volebním vítězství Roberta Fica. Bude mít podle něho slovenský premiér dost silný žaludek na páteční vojenskou přehlídku v Moskvě s vojáky, kteří dost možná zabíjeli na Ukrajině? A co 8. května vlastně slaví Slováci, když byli Hitlerovi přisluhovači? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí

Tak jako každé volby budou podle spisovatele, právníka a někdejšího politika Petra Pitharta i ty letošní přelomové. „Lze si jenom přát, aby nebyly přelomové na další desetiletí. Aby byly přelomové jenom na čtyři další roky, v to doufám,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus. „Výsledek se bude zase točit kolem těch pěti procent (hranice pro vstup do Sněmovny) a nikdo nemůže vědět, kolik stran bude nad a kolik bude pod. Myslím, že může propadnout zase hodně hlasů,“ předpovídá.

To, co dnes vidíme v Americe, se blíží absolutní moci. Donald Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec, a Evropská unie to není. Za každý jeho výrok bouchla v Kremlu minimálně jedna lahev šampaňského, je přesvědčená prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V Trumpově administrativě kromě ignorance sílí i přesvědčení, že Unie vznikla, aby škodila Spojeným státům,“ říká pro Český rozhlas Plus.

„Je to jen začátek, zatím jste nic neviděli,“ prohlásil americký prezident v oslavném projevu ke své první stovce dnů v Bílém domě na mítinku v Michiganu. Své dosavadní vládnutí nazval nejúspěšnějšími prvními sto dny mezi všemi americkými vládami v historii země. „Politiku chápe jako jednu velkou reality show,“ komentuje začátek Trumpova druhého mandátu dpro Český rozhlas Plus Matyáš Zrno, šéfredaktor serveru Aktuálně.cz.

Svět prochází něčím ještě podstatnějším, než byla průmyslová revoluce, je přesvědčený novinář, signatář Charty 77 a spoluzakladatel a lídr Občanského fóra Jan Urban. „Digitální nebo informační revoluce má mnohem hlubší důsledky na ekonomiku, na politiku. A pokud se tomu politika nepřizpůsobí, tak skončíme, jako tomu bylo před první i druhou světovou válkou, u radikálních řešení a nesmyslů. A ve válce,“ říká pro Český rozhlas Plus.

"Upřímně si nemyslím, že u Česka je nějaký kulturně konzervativní přelom na pořadu dne, na to tady není dost takto smýšlejících voličů", říká k převratným změnám, které ve Spojených státech provádí Donald Trump. Jakou nejradikálnější změnu od podzimních voleb očekává? A bude Andrej Babiš chtít v případě vítězství přiblížit Česko Ficovu Slovensku? Moderuje Barbora Tachecí.

Mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Ukrajinu, aby uznala ruskou kontrolu nad téměř všemi okupovanými částmi Ukrajiny a smířila se s tím, že nebude členem NATO. Spojené státy navíc zruší sankce, které na Rusko uvalily po roce 2014. „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je mezi dvěma mlýnskými kameny, zato v Rusku museli otevřít pár lahví dobrého šampaňského,“ hodnotí návrh pro Český rozhlas Plus politický geograf Jan Kofroň.

Slovenský premiér Robert Fico se ohradil proti varování šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové před svou cestou do Moskvy na květnové oslavy 80. výročí porážky fašismu. Její slova Fico označil za neuctivá a potvrdil, že 9. května do Moskvy pojede. „Myslím, že tím chce přikrýt svoji politiku,“ komentuje chování slovenského premiéra pro Český rozhlas Plus bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer.

Ani poté, co se Donald Trump stal podruhé americkým prezidentem, nezná jazzový hudebník Rudy Linka jediného člověka, který by ho volil. „Myslím, že Trump dělá dobře to, že se o něm všichni bavíme. Má to rád. Není moment, kdy bych si v Americe pustil televize a nebavili se tam o něm,“ oceňuje Linka a pro Český rozhlas Plus. Ještě víc si ale všímá, jak se zhoršila atmosféra v New Yorku, kde žije, a jaké negativní dopady Trumpovo prezidentství má.

Na konci května vyprší ultimátum, které dal Donald Trump nejvyššímu vůdci Íránu Alímu Chámeneímu na dohodu o jaderném programu. Nebude-li dohoda, Írán zažije slovy amerického prezidenta bombardování, jaké ještě nikdy neviděl. „Nejen pro Trumpa, ale i pro celý svět je nadřazeno to, aby Írán do své výzbroje nezavedl jadernou zbraň,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Vlastislav Bříza, bezpečnostní expert a odborník na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Osobností výročí týdne je tentokrát průmyslník a mecenáš Theodor Grohmann. Narodil se 27. dubna 1844 ve Cvikově v rodině textilního průmyslníka Karla Grohmanna – muže, který do Čech přinesl tajemství barvení příze na červeno.

CELÝ HODINOVÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Války se vedou proto, aby někdo vyhrál a někdo prohrál. Ale celní války mají vždycky jenom poražené,“ říká ve Studiu N bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Americká cla podle něj ekonomiku našeho typu poškodí více než jiné. „Trumpova hra nemá žádná pravidla, která kdy byla v globální politice napsaná nebo nepsaně platila,“ tvrdí. Fialově vládě vyčítá, že nepřišla se systémovými řešeními. „Stanjura se Schillerovou si v poctivosti rozpočtování nemají co vyčítat,“ říká. S obavami se dívá na blížící se parlamentní volby: „Pokud bude Babiš vládnout s radikály, je namístě se obávat toho, že začne utahovat šrouby jako Fico a Orbán. To, co se děje například s médii na Slovensku nebo v Maďarsku, mu velmi konvenuje,“ varuje Kalousek. Proč se Evropa nechová jako sebevědomá ekonomická velmoc? Jak dlouho ještě dokáže žít Česká republika na dluh? A proč nakonec nezaložil novou stranu? Podívejte se na celý rozhovor.

Počet civilních obětí ruské agrese stále roste. Rusko stupňuje letecké útoky, čtyři východní regiony už Moskva formálně připojila ke svému území a americký prezident Donald Trump ani jeho vyjednavači nedostali dosud od ruského prezidenta Vladimira Putina nic. „Pro Rusko taky není úplně komfortní, stejně jako pro nás v Evropě, že nikdy nevíte, s čím se Trump probudí a co řekne,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus znalkyně Ruska a novinářka Deníku N Petra Procházková.

Lidé se při vybírání politických stran či osobností rozhodují na základě emocí, nikoliv rozumu nebo etických zásad. Upozorňuje na to filozof a etik David Černý z Ústavu státu a práva Akademie věd, podle kterého rozhodování dnešní společnosti ovlivňují také technologie. Velký vliv na nás bude mít v budoucnu i umělá inteligence (AI). „Nedokážeme už rozeznat, jestli mluvíme se strojem, nebo s člověkem,“ varuje etik Černý v pořadu Osobnost Plus.

Americké technologické firmy přesvědčily Donalda Trumpa, aby telefony, počítače, čipy a další elektroniku, kterou do USA dováží z Číny, vyřadil z povinnosti platit nová cla. Někteří američtí novináři to interpretují jako první vstřícný krok směrem k Pekingu. „Trump je totálně korumpovatelný, mnohokrát o tom přesvědčil,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus politolog a publicista Tomáš Klvaňa z New York University v Praze.

V politice se v současné době daří těm politikům, o kterých mnozí odborníci říkají, že nemají vymezené žádné hodnoty. Jak ale rozeznat hodnotovou a nehodnotovou politiku? A co preferují voliči? „Přibývá lidí, kteří tak trošku plavou na povrchu a nejsou ukotveni v dlouhodobějších hodnotách,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus sociolog Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že cla, která mění dosavadní pravidla světového obchodu, zavedl proto, že se Spojeným státům jejich dosavadní podpora ostatním zemím světa nevyplatila. „Amerika musí unést svoji vlastní velkorysost,“ namítá bývalý politik, hudební skladatel a zpěvák Michal Kocáb. Přesto pro Český rozhlas Plus uznává, že svět na Washingtonu možná až příliš závisel.

Minisérie Adolescent, která sleduje případ chlapce obviněného z vraždy spolužačky, vyvolala velký ohlas. A také otázky o životě dospívajících na sociálních sítích. „Je to série hlavně pro rodiče dospívajících, protože jim pomáhá dospět do porozumění dětskému světu, jak ho dnes opravdu zažívají,“ říká v pořadu Osobnost Plus Michaela Slussareff, která se na Univerzitě Karlově věnuje vlivu nových technologií na společnost.

"Nemyslím si, že by byl mír někde na blízkém horizontu. Nemyslím si to proto, že současná vláda Izraele dostala obrovskou vzpruhu v podobě amerického prezidenta Trumpa," říká. Zapíše se podle ní Trump jednou do historie jako ten, který Izraeli přinesl mír, nebo eskalaci konfliktu? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Francouzský soud uznal šéfku krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla s dalšími asi dvěma desítkami lidí obviněna ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu. „Jestli dokáží situaci využít, že budou dál budovat příběh o tom, jakými jsou oběťmi establishmentu – to se může stát. Ale nemyslím si, že by je to v tuto chvíli těšilo,“ říká v pořadu Osobnost Plus Jakub Eberle, odborník na mezinárodní politiku.

Donald Trump se o víkendu poprvé ostře ohradil proti Vladimiru Putinovi. V televizi NBC řekl, že je velmi rozzloben na ruského prezidenta za jeho slova o Volodymyru Zelenském a pohrozil Rusku tvrdými sankcemi, pokud se nezastaví boje na Ukrajině. „Je to dočasná změna taktiky. Trump vyřkne maximalistický cíl, ze kterého je kam slevovat. Druhá strana chvíli vzdoruje, a pak se dohodnou někde uprostřed. Tak to bylo vždy,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus publicista Jefim Fištejn.

Na přístupu Američanů ke Kremlu děsí sociologa a někdejšího politika Ivana Gabala vstřícnost k ruským imperiálním ambicím a bezohlednost k Ukrajincům. Těší ho naopak, že se na pomoci Kyjevu shodly některé evropské i další země, chválí pro Český rozhlas Plus. „Je to pokrok – je to dobrovolná spolupráce nad rámec Evropské unie. Proto Jsou tam i Britové, Kanaďané, generální tajemník NATO,“ vyjmenovává členy vznikající takzvané koalice ochotných.

Alzheimerovu nemoc považuje vedle globálního oteplování za jeden z největších problémů současného světa. „Nemoc postihuje skoro půl miliardy lidí. Neznám čísla globálně, ale v Americe jsou náklady na péči skoro půl trilionu dolarů každý rok,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus neurolog a vědec Martin Tolar, který už několik let hledá na tuto smrtelnou nemoc mozku účinný lék.

Americký prezident Donald Trump od začátku svého druhého mandátu usiluje o rychlý konec války na Ukrajině. Zatím se mu však podařilo dojednat jen omezené příměří, které navíc Kreml podmiňuje zrušením některých západních sankcí. „Z pohledu Trumpa je to určitě úspěch. Pořád se chlubí tím, že je ten, který by měl pomalu dostat Nobelovu cenu za mír,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus amerikanistka z Masarykovy univerzity v Brně Denisa Krásná.

V saúdskoarabském Rijádu se jedná o příměří na Ukrajině, které zprostředkovávají USA pod vedením Donalda Trumpa. Zatím však dohodly jen ukončení bojů v Černém moři, které Moskva navíc podmiňuje zrušením některých západních sankcí. „Vladimir Putin vidí, že Trump, natož Evropská unie nejsou schopni ho zahnat tak do kouta, aby to musel vzdát,” poukazuje v Osobnosti Plus Alexej Kelin, historik a spoluautor knihy Dějiny Ruska 20. století.

Strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se chystají k podpisu nové koaliční smlouvy. „Podpis sám je formalita. Je to příležitost oficiálně říct, ‚jsme tady, stále ještě budeme dělat kampaň‘ – protože si toho nebylo úplně možné v poslední době všimnout. Ale když si vzpomenete na to, jak ta koalice vypadala před čtyřmi lety, kdy vznikla, a porovnáte to s dneškem, tak není potřeba moc dodávat. Všechno to vidíte,“ shrnuje v pořadu Osobnost Plus komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

Americká delegace zavrhla plán britského premiéra Keira Starmera na mezinárodní síly, které by podpořily příměří na Ukrajině. Podle vyslance Stevea Witkoffa tato myšlenka vychází z naivní představy, že britský premiér a další evropští lídři chtějí být jak Winston Churchill. „Je to velká urážka britského premiéra. Jen se tím ukazuje, že jsme sice pořád jeden civilizační okruh, ale nějak se nám toto společenství rozpadá,“ říká historik, filozof a publicista Petr Hlaváček.