POPULARITY
„Doufám, že teď už nebudu zatížený tím, jestli jsem víc Vietnamec nebo Čech. Teď už jsem do mikrofonu všechno vyřval a můžu konečně řešit něco víc, třeba společnost,“ říká režisér prvního viet filmu natočeného v Česku Dužan Duong. Jeho Letní škola, 2001 měla premiéru na filmovém festivalu v Karlových Varech a teď má osm nominací na Českého lva, mimo jiné i za nejlepší film. „Snažím se nebrat si tyto úspěchy moc osobně,“ přiznává v Osobnosti Plus.
Při protestech v Íránu zemřely už tisíce lidí, další jsou zranění nebo ve vězení. Jaká budoucnost zemi čeká? „Vyhlídka budoucnosti je hrozná a cítím z mladých lidí, že je potřeba, aby ten režim byl pryč. ‚Je nám jedno, co pro to obětujeme, prostě půjdeme do ulic, i když do nás střílí.‘ Nevím, jak to bude teď po těch posledních protestech, ale tuhle odvahu a velkou sílu hodně vidím,“ říká v pořadu Osobnost Plus íránsko-česká režisérka Širín Nafariehová.
Spor o Grónsko pokračuje. Americký prezident Donald Trump sice na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu oznámil, že plánovaná cla na státy, které mu v otázce Grónska odporují, nakonec neuvalí. Napětí mezi Evropou a USA je ale i nadále na historickém vrcholu. „Trump absolutně nerespektuje zavedená pravidla mezinárodní politiky,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Osobností, která zanechala v naší historii mimořádnou stopu, je Ivan Medek (1925–2010). Charismatický muž, jehož život probíhal na pomyslné sinusoidě – prožil celkem šest politických režimů, ale sjednocujícím prvkem jeho života byla osobní statečnost a mravní rámec. A to i za cenu ústrků, perzekucí, zatýkání. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Svět se láme a pravidla mizí. Rusko útočí, Amerika tlačí a Čína, alespoň navenek, mlčí. Experti varují, že masivně zbrojí, je čím dál agresivnější a prostřednictvím půjček ovládá stále víc prostoru. „Čína se samozřejmě chce stát hlavní mocností, která bude určovat mezinárodní pravidla a bude ovlivňovat běh věcí na celém světě. To je obecně známo a Čína se tím netají,“ potvrzuje v pořadu Osobnost Plus sinoložka Olga Lomová.
„Delší cesta z mistrovství světa pomohla k tomu, že i ze smutné stříbrné medaile jsme udělali veselou stříbrnou. Byla to skvělá jízda,“ glosuje hokejový trenér juniorské reprezentace do 20 let Patrik Augusta. „Chvilku to bylo smutné. Ale pak jsme si uvědomili, že kdyby nám někdo řekl před turnajem, že budeme hrát finále a bude mít stříbrnou medaili, tak to bereme všemi deseti,“ popisuje v Osobnosti Plus rozpoložení týmu po turnaji.
Začátkem ledna nařídil americký prezident Donald Trump únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ten byl převezen do Spojených států a má být souzen za narkoterorismus. Kam bude Venezuela směřovat po Madurově sesazení? „Na normalizaci vztahů s USA by autoritářské elity vydělaly, Trump má v plánu spolupracovat s vládnoucí diktaturou,“ říká expert na Jižní Ameriku z Institutu politologických studií FSV UK Jaroslav Bílek, host Osobnosti Plus.
V Íránu dál probíhají protesty proti islamistické vládě. Teokratický režim reaguje násilným potlačováním demonstrací a americký prezident Donald Trump vzkazuje Íráncům, že pomoc je na cestě. „Mladí Íránci touží po svobodě. USA jde především o vlastní zájmy, nabízí se ropa,“ připomíná v pořadu Osobnost Plus Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
Popis současnosti založený na výběru pěkných věcí a vytěsnění mizérie nemůže být jiný než nepravdivý, napsal o prezidentově novoročním projevu dokumentarista Adam Drda. „Přišlo mi to neadekvátní situaci, v níž zrovna nastoupila vláda extrémních populistů, která se okamžitě začala projevovat tak, jak se projevuje od té doby,“ objasňuje v Osobnosti Plus. „Není žádný důvod, proč by prezident republiky, zvolený jako oponent Andreje Babiše (ANO), měl vykreslovat báječnou situaci.“
Z cesty na Ukrajinu se vrátil český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), kterého doprovázel místopředseda zahraničního výboru Filip Turek (za Motoristy). Jejich hodnocení války se sice neshoduje, podle novinářky Petry Procházkové z Deníku N s tím ale mají problém jen Češi a spíš ještě nevoliči Motoristů. „Ukrajincům je úplně jedno, o čem nějaký pan Turek, o kterém většina Ukrajiny v životě neslyšela, hovoří,“ tvrdí novinářka.
„Investice jenom do obrany nás nezachrání. Musíme investovat i do útoku,“ je přesvědčený bývalý diplomat a bezpečnostní poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Tomáš Pojar. Doufá proto, že současná vláda Andreje Babiše (ANO) bude brát bezpečnost a obranu Česka vážně, i když na hodnocení je ještě brzy. „Když se podívám na to, co je napsáno v programovém prohlášení vlády, v oblasti obrany a bezpečnosti, tak s tím problém nemám,“ říká v pořadu Osobnost Plus.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se po několika dnech mlčení vyjádřil k novoročnímu projevu Tomia Okamura (SPD) a jeho vyznění označil za snahu získat voliče. „Byl to projev předsedy Poslanecké sněmovny,“ oponuje Babišovi v pořadu Osobnost Plus Jindřich Šídlo, komentátor Seznam Zpráv. „To, že byl Okamurův projev natočen jako laciný youtubový klip, je jiná věc. Okamura je předsedou Sněmovny, protože pro něj hlasovali všichni poslanci hnutí ANO. Tohle je jejich spoluodpovědnost.“
Pokud by se česká vláda začala chovat jako ta na Slovensku, nastal by čas nejen na vzdor a kritiku, ale přímo na neposlušnost, je přesvědčený bývalý politik, poradce prezidenta Václava Havla a zpěvák Michael Kocáb. Uznává, že vláda nastoupila do úřadu nedávno, přesto vnímá některé signály. „Novoroční projev Tomia Okamury (SPD) je skandální a je nutno ho pranýřovat. Mluví jenom sám za sebe, možná ani ne za celé SPD a rozhodně ne za stát,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus.
Extremistický jazyk proniká do každodenní reality, všímá si filozof Tomáš Koblížek, který se věnuje vztahu mezi jazykem, myšlením a skutečností. „Žijeme v docela složité době přechodu. Objevují se velmi tvrdé a nenávistné projevy a zdá se, že existují lidé, kteří tvrdí, že je to normální, přijatelné a že takhle se prostě mluví. Lidé si ale třeba nemusí být jistí, jestli to opravdu je normální. A tohle mě zajímám čím dál víc,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus.
Už jsou to skoro tři roky, co byl na Vladimira Putina vydán mezinárodním trestním soudem zatykač. A tím to prozatím skončilo. „Jako prezident, který je ve funkci, je v současné době bohužel nedotknutelný,“ uznává pro Český rozhlas Plus vyšetřovatel válečných zločinů Vladimír Dzuro. „Když vidíte obviněného válečného zločince, jak je vítán na americkém území odsouzeným zločincem, tak je vám z toho smutno.“ (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v srpnu 2025.)
Mírová dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem je nadosah. To alespoň tvrdí americký prezident Donald Trump po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a telefonátu do Kremlu. Rusko ovšem mezitím dál útočí na civilní cíle. Blíží se skutečně konec války? A jaké se nabízejí budoucí scénáře pro Donbas? Moderuje Světlana Witowská.
Ve speciálním dílu se setkáme s jednou nejvýraznějších osobností současné medicíny. Pozvání moderátorky Šárky Volemanové přijal prof. MUDr. Pavel Dřevínek, Ph. D., přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol, vedoucí Centra cystické fibrózy FN Motol. Nahlédneme do světa jeho profese, tedy bakterií, virů a onemocnění, které nese název cystická fibróza. Pozvání přijala také jeho manželka MUDr. Eva Dřevínková, jejíž profesí je plastická chirurgie.
Za roli vyšetřovatele Jiřího Markoviče v kriminální sérii Metoda Markovič – Hojer dostal Petr Lněnička nedávno Českého lva. „Trvalo to, než jsem se pana Markoviče v sobě zbavil. Nánosů, které zřejmě i on musel v sobě nést a musely ho ovlivňovat,“ říká herec, který už natáčí druhou sérii, tentokrát věnovanou případu spartakiádního vraha Jiřího Straky. Mezitím se ale Petr Lněnička stihl blýsknout také v dalším oceňovaném snímku – ve filmu Vlny ztvárnil postavu Jana Petránka.
Uzurpace a kumulace moci politiků, populismus, propaganda, ohrožená veřejnoprávní média. Podle filozofa Václava Němce je třeba podobná ohrožení demokracie kritizovat. „Prvními, kdo by měl hlídat politiky, aby si neuzurpovali moc, jsou sami občané. Podle demokratického pojetí suverenity jsou vlastně jiným zdrojem politické moci ve státě,“ zdůrazňuje v pořadu Osobnost Plus, který vysíláme v repríze. Hlídat by se měli i politici navzájem: „Od toho máme princip dělby moci.“
Nový vládní kabinet dále vyvolává otázky. Prezident Petr Pavel zřejmě definitivně nejmenuje Filipa Turka (nestr. za Motoristy sobě) do žádného z ministerských křesel, Petr Macinka (Motoristé sobě) zatím budí rozruch kontroverzními kroky na ministerstvu zahraničí i životního prostředí. Jak personální situaci ukočíruje předseda vlády? Má vláda jednotnou vizi? „Babiš se nechová jako premiér, nechce se zapojovat do sporu,“ říká pro Osobnost Plus filozof a publicista Petr Fischer.
Stále více federací podle něj vrací ruské sportovce zpět do hry. „Ruští občané a sportovci jsou občany země, která vede imperialistickou válku, která denně zabíjí stovky, možná tisíce lidí,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus bývalý hokejista Dominik Hašek, který byl za své výroky o ruské agresi a účasti ruských sportovců na mezinárodních soutěžích veřejně varován bývalým ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem.
Evropská unie se shodla na půjčce pro Ukrajinu, ale bez Česka, Maďarska a Slovenska. „Andrej Babiš přiřadil Prahu do této toxické skupiny zemí. Bude se s námi zacházet jako s někým, kdo není spolehlivý a solidární partner, kdo neunese odpovědnost za celek,“ říká sociolog Ivan Gabal.
Nová vláda ANO, SPD a Motoristů má za sebou první jednání. Mimo jiné odmítla takzvaný migrační pakt, systém emisních povolenek ETS2 nebo přijala nový stavební zákon. Dá se očekávat, že nastupující garnitura bude držet nohu na plynu i nadále? Jak velkou protiváhou ve vládě budou Babišovi jeho koaliční partneři? „Menší strany možná získaly křesla, ale v prosazování programových priorit je ANO bude schopné převálcovat,“ míní politoložka Petra Vodová.
Naše společnost je stále zatížená stereotypy i tradičními představami o rozdělení rolí. Na rodičovskou dovolenou v Česku odchází jen minimum mužů a pracující matky se často cítí provinile. „Je 21. století, máme zdroje, které máme, říkáme holkám, že můžou být, co chtějí, ale vlastně to nejde a je tam hrozně moc překážek,” upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Aneta Martinek, CEO Holky z Marketingu a autorka knihy Holky to chtěj taky.
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) soudí, že resort obrany předala nové vládě v lepším stavu, než ve kterém ho přebírala. Nejen česká armáda se ale musí adaptovat na napjaté geopolitické prostředí. „Jsem přesvědčen, že budoucí válčiště bude ovládat robotické autonomní systémy,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek.
Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.
Prezident v pondělí jmenoval novou vládu. Jak velký problém je hodnotová nejednotnost koalice? A jak velké riziko je, že SPD bude vládu tlačit k radikálnějším krokům, než na jaké má ANO odvahu? „Jejich pozice není nějak silná. Já si myslím, že už na nominacích je zjevné, že si to v tomhle Babiš šéfuje,“ říká v pořadu Osobnost Plus politolog a novinář Vratislav Dostál z Aktuálně.cz.
„Ach, ta historie na facebooku. Za to se snad stydí každý z nás, když na mě vyskočí jednou za čas, nejraději bych ji celou smáz,“ začíná takzvaná rychlovka Jana Pokorného alias Pokáče, která glosuje dění kolem problematických postů Filipa Turka (za Motoristy). „Preferuji rychlovky nepolitické, protože politika je vyhrocené téma. Takže se snažím psát, když je hokej nebo Vánoce. Jenže ty jsou každý rok stejné. Zato ve společnosti se dějí různé věci,“ říká v Osobnosti Plus.
Narodil se 10. prosince 1818 v Semilech ve stejném roce, kdy Mary Shelleyová v Londýnu vydala román Frankenstein neboli moderní Prométheus. Prožil bohatý a plodný život. Patří k zásadním osobnostem české politiky, národohospodářství i kultury. Postupně se stal mistrem cechu mlynářského, doktorem práv, velkostatkářem na zámku Maleč i svobodným pánem s husitským řemdihem ve znaku. Jednou veleben jako vůdce českého národa, jindy zase zatracován jako jeho bídný zrádce.
Česká národní mentalita se odráží v každodenní politice, a jak můžeme pozorovat, zabýváme se směšnými kauzami a prkotinami. Situace v Evropě je napjatá a Češi čekají za bukem, co se bude dít, je přesvědčený politolog, překladatel a nakladatel Alexander Tomský. „Naše politika se nezabývá tím podstatným. Potřebujeme udělat zásadní ekonomickou reformu, ale o tom se vůbec nemluví,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus.
Matúš Tomáška svoj život zasvätil šíreniu povedomia o veľkých osobnostiach slovenských dejín. Predovšetkým o Milanovi Rastislavovi Štefánikovi. Venuje sa aj osobnosti Štefana Osuského a slávnemu rodu Tvarožkovcov, ktorí všetci pochádzali z Kopaníc okolo Brezovej pod Bradlom a ktorí formovali našu históriu. Hovoriť s Katou Martinkovou bude aj o Občianskom združení odkaz Štefánik, o aktivitách Infobodu Bradlo, ktorý interaktívne vzdeláva mladých i seniorov, o výchove jeho detí i o lezení po horách a umelých stenách. | Hosť: Matúš Tomáška (šíriteľ odkazu významných osobností). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.
„Kdyby se s naší firmou něco stalo, celý obor 3D tiskáren ovládne Čína. Od Číňanů bychom si ale měli všichni vzít jejich dravost,“ říká vývojář Josef Průša, který dostal od prezidenta medaili za zásluhy. Před lety začínal v plesnivém sklepě, dnes je jeho firma s 3D tiskárnami jediná ze Západu v první pětce největších výrobců tiskáren na světě. „Vše, co se dnes vyrábí, se nejprve vytiskne na 3D tiskárně. Dávno před tím, než uvažujete o ochraně duševního vlastnictví,“ varuje.
Donald Trump stupňuje tlak na Nicoláse Madura. Americké válečné lodi jsou na dostřel od Venezuely, Trumpova administrativa zdvojnásobila odměnu za Madurovo dopadení. Bílý dům to zdůvodňuje bojem proti přílivu drog do USA. „Trump je nepředvídatelný, lidi se zajímají spíš o to, jak sehnat kousek jídla,“ popisuje současnou atmosféru a poměry v třicetimilionové zemi Eduard Freisler, novinář a autor knihy Venezuela: Rozklad ráje.
Pokud se generál Jaromír Zůna, nominovaný SPD na vedení resortu obrany, ministrem skutečně stane, bude to druhý přiznaný člen normalizační KSČ ve vládě Andreje Babiše. Hned po premiérovi, který „rudou knížku“ získal rok před Zůnou v roce 1980. „Členem strany byl současný prezident také a myslím si, že svůj úřad vykonává velmi solidně,“ soudí v Osobnosti Plus advokát, bývalý politik a někdejšín člen ČSSD (nynější SOCDEM) Jiří Dienstbier.
"ODS se hodně uzavřela a zapouzdřila," říká o výzvách lednového kongresu strany. Vidí někoho, kdo stranu otevře a rozhýbá? A proč si myslí, že ODS jako samostatná strana už nikdy nevyhraje žádné volby? Ptá se Barbora Tachecí.
Americký náměstek ministra obrany Daniel Driscoll tvrdí, že Rusko vyrábí čím dál víc zbraní dlouhého doletu a hromadí je ve skladu. Podle Driscolla tak Rusové mohou Ukrajině zasadit drtivý konečný úder a pak by mohli zaútočit jinde. „Říká to člen Trumpovy administrativy, buďme opatrní. Může to tak být, ale nemusí. Evidentně jsme se dostali do doby, kdy začíná být konflikt na Ukrajině čím dál víc o Američanech,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov.
Paříž se kvůli příchodu čínského giganta rychlé módy rozdělila na dva tábory. On-line prodejce Shein tam minulý týden otevřel první kamenný obchod. Na jedné straně se táhly dlouhé fronty zvědavých zákazníků, na straně druhé policejní kordony a demonstranti. „Otevřelo to zajímavou debatu, protože móda je ve Francii jeden z klíčových byznysů,“ říká novinářka Adéla Šponerová, autorka knihy On Fashion.
Byla to nejsilnější, ale taky nejšílenější cesta, kterou jsem doteď podnikl, tvrdí zpěvák Ben Cristovao. S přírodovědcem Arthurem Sniegoněm strávil 20 dní v Kongu, kde se vydali po stopách kriticky ohroženého slona pralesního. Natočili společně dokument Kongo: Cena slona. „Vzniklo to komunikačním šumem,“ říká Cristovao v pořadu Osobnost Plus. „Moje prvotní představa byla, že se pojedeme mrknout na ohroženého slona. Pak proběhl šok z toho, co se tam reálně děje a co nás čeká.“
Spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, sociolog Alexandr Charičev vydal text, ve kterém mluví o rozkolu ruské společnosti a hrozící občanské válce. Nakolik se mu ale dá věřit? A jak může vzniknout občanská válka v zemi, ve které je společnost apolitická a opozice nemá podporu? „Představa, že část Ruska začne vyjadřovat velkou nespokojenost, je nereálná,“ říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Ve středu vyrazí Andrej Babiš (ANO) na Hrad představit programové prohlášení své budoucí vládní koalice. A zatímco prezident pořád čeká na slíbenou informaci, jak Babiš naloží se svým střetem zájmů, aspirující premiér mu vzkazuje, že střet zájmů není zákonnou překážkou pro jeho jmenování premiérem. „Jmenování premiéra je regulováno Ústavou a ta prezidentovi dává určitý stupeň volnosti, takže nemusí jmenovat hned,“ říká v Osobnosti Plus filozof a bývalý politik Daniel Kroupa.
Na téma ruské agrese na Ukrajině je v programovém prohlášení zřejmě nastupující vlády jedna věta. Text nezmiňuje Rusko ani cílové procento HDP, které má nastupující vláda v úmyslu do obrany Česka investovat. „Obrana asi není na předním místě veřejných politik, kterými se chce možná vláda Andreje Babiše (ANO) prioritně zabývat. Ale bezpečnostní situace donutí jakoukoli příští vládu, aby do obrany investovala,“ říká bezpečnostní analytik CEVRO Institutu Jan Jireš.
Novým newyorským starostou je demokratický kandidát Zohran Mamdani. „Ti, kdo ho volili a nesouhlasí se všemi jeho názory, si mysleli, že je to taková dobrá kuriozita, exotický případ, který nezpůsobí až tak velké škody,“ tvrdí ředitel Občanského institutu Roman Joch. Mamdani je kontroverzní zejména levicovými postoji, kvůli nimž jej část kritiků včetně prezidenta Donalda Trumpa označuje za komunistu. „Je to radikální socialista s důrazem na slovo radikální,“ přibližuje Joch.
Umění elitního vyjednavače je naučit se zjišťovat důležité informace, aniž by se ptal. Při práci musím 80 procent času naslouchat, tvrdí špička v oboru a bezpečnostní expert Adam Dolník. „Je potřeba odlišit vyjednávání, které probíhá za zavřenými dveřmi, od signalizace navenek,“ zdůrazňuje v pořadu Osobnost Plus a dodává: „U povolebního vyjednávání nejde o to ovlivnit druhou stranu, ale vypadat nějak před voliči. Dobrý vyjednavač se ale nestará o to, jak vypadá.“
Budoucí vláda ANO, SPD a Motoristů sobě podepsala koaliční smlouvu a sepsala programové prohlášení. I přes dobrý stav české ekonomiky však nemůže zaplatit všechny sliby a zároveň dodržet zákon o rozpočtové odpovědnosti, upozorňuje někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. „Je tam obrovský rozpor mezi tím, co vláda slibuje zařídit a ufinancovat, kolik na to potřebuje peněz a mezi tím, kolik na to bude mít zdrojů,” upozorňuje pro Český rozhlas Plus.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že je třeba po 33 letech obnovit testování jaderných zbraní. „Nadzemní testy s apokalyptickým hřibem, jak jsme to znali z prvních dekád studené války, podle mě vůbec nehrozí. Ani omylem,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Vlastislav Bříza, expert na mezinárodní vztahy a bezpečnostní otázky Univerzity Karlovy. Trumpovo prohlášení označuje za vzkaz Rusku a Číně a připomíná, že ani tyto velmoci netestují zbraně nadzemí a s oním hřibem.
Osudová facka, která převrátila život několika lidem. To je základ dokumentární inscenace, kterou pro Dejvické divadlo napsal a režíruje Jiří Havelka na základě podcastu Odpustit?. „V příběhu se agresor a oběti snaží setkat a pochopit celou záležitost. A justice se snaží o nápravu. Postupně příběh rozkrývá několik vrstev a zjistíme, že to celé není černobílé,“ říká herečka Lenka Krobotová, která hraje jednu z hlavních rolí, advokátku Kláru Kalibovou z organizace In IUSTITIA.
Demokracie umírá tam, kde se začínáme víc bát než věřit v emancipaci, kde se stáváme mechanismy strachu a zastrašování, a to je právě to, co české společnosti hrozí, napsala filozofka Alice Koubová před volbami v sérii Česká volba pro server Seznam Zprávy. Bojí se stále toho, že se z Česka stane autoritářský stát? „Jednoznačně, protože se do vlády dostávají strany, které explicitně používají násilnou rétoriku,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus.
„Co je nespravedlnost, lehce poznáme, co je spravedlnost přesně nevíme, tu musíme nalézt. Je to nekonečná cesta hledání a tápání,“ říká v knize Karla Hvížďaly Nalézání sebe a spravedlnosti bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. V knize mluví také o krizi liberální demokracie a české povaze. „Žijeme v zemi, ve které se většina lidí cítí do značné míry osamělá,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus Rychetský.
„Takhle hloupí lidé už v Evropě nejsou,“ říká na adresu Donalda Trumpa bývalý diplomat v Rusku Vladimír Votápek. Podle něj má ruský prezident Vladimir Putin nad tím americkým navrch. „Slyšel jsem jednoho ukrajinského kolegu přirovnávat to zamražení: Trump je bezpečně uklizený v mrazáku a vždy, když se začne ohřívat a mohl by něco dělat, tak ho Putin dostane zase do mrazáku zpátky,“ glosuje v pořadu Osobnost Plus.
Po prvním roce kabinetu Petra Fialy (ODS) mu bylo jasné, že další volby vládní strany prohrají, tvrdí Petr Pithart, někdejší premiér i předseda Senátu. „První rok byl docela impozantní. Zvládli jsme české předsednictví, přišli jsme se dvěma skutečně originálními myšlenkami – formát, že se jednou za čas sejdou všechny státy Evropy, i ty, které neaspirují na členství v Unii. Vzápětí přišla česká muniční iniciativa. Skvělé,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus. Pak ale přišly chyby.