Podcasts about Slovo

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Papež imenoval svojega naslednika na Dikasteriju za škofe.Leon XIV.: Evropske institucije potrebujejo ljudi, ki znajo živeti zdravo laičnost.»Ohranjanje človeških glasov in obrazov.« Tema za 60. svetovni dan sredstev družbenega obveščanja.Slovo od Bogdana Vidmarja.Letno srečanje skupnosti DiŽ.

Slovo empatie se dávno stalo střelivem v kulturních válkách. Elon Musk prohlásil, že západní kulturu oslabuje, a po smrti Charlieho Kirka zaplavila sociální sítě jemu připsaná věta, že „empatii nesnáší“, protože je to „smyšlený new age pojem“. Do debaty byla navíc zatažena i Hannah Arendtová s výrokem, podle něhož kultura odmítající empatii upadá do barbarství.Jde však o manipulaci. Třeba u Kirka se opomnělo zmínit, že v daném citátu nezavrhoval ohled na druhého, ale rozlišoval mezi empatií (vciťováním), kterou odmítal, a sympatií (soucitem), k níž se hlásil. Citát přisouzený Arendtové je nejspíše smyšlený – a ironicky připsaný autorce, která empatií proslulá nebyla, jak ukazuje i její nekompromisní kniha Eichmann v Jeruzalémě. Deborah Nelsonová ji proto ve své oceňované knize Tough Enough zařadila mezi ženy, které spojovaly břitký intelekt s tvrdostí.Sama empatie je ovšem fascinující téma, již tím, že se vzpírá podobné válečnické inscenaci. Primatologové ukazují, že lidé i lidoopi jsou na sebe přirozeně naladění – neuronové zrcadlení patří k samé podstatě soužití, není mimořádným výkonem. Skutečným výkonem je naopak schopnost zrcadlení blokovat: bez této brzdy bychom jen přejímali emoce a stanoviska druhých a nebyli schopni samostatného myšlení. Byli bychom, řečeno s Rousseauem, „divoši“ – soucitní, ale bezmocní a snadno manipulovatelní.Na tuto odvrácenou stránku upozorňuje i americko-německý myslitel Fritz Breithaupt, autor knih Kultury empatie a Temná strana empatie. Empatie je sice nezbytná pro lidské soužití, zároveň ale může oslabovat vlastní já a ukazuje se jako sporný zdroj morálky. Morální otázky zplošťuje a vyhrocuje: kdo se příliš vciťuje, má sklon k černobílému vidění i k dělení na přátele a nepřátele. Od přiměřené reakce jsme pak spíše dále než blíže. Nelze ani tvrdit, že by empatie byla automatickou dobrou vlastností. Vždyť se jí vyznačuje kvalitní manipulátor i mučitel.Máme se tedy empatii odnaučit? I kdyby to bylo možné, žádoucí by to nebylo. Být empatický činí život lepším. Empatičtější člověk žije v komplexnější skutečnosti – vstřebává do svého života světy druhých, a rozšiřuje si tak vlastní obzor. Empatie je v tomto smyslu příjemná i z čistě sobeckých důvodů. Může být východiskem k hlubšímu vnímání reality; má i svou estetickou stránku: empatie nás činí vnímavější vůči kráse. Zárukou dobra však sama o sobě není. Klíč k dobru spočívá v propojení empatie se soudností a odvahou jednat.KapitolyI. Bitva citátů – smyšlených [úvod až 10:30]II. Energetika mozku a cena vciťování [10:30 až 29:00]III. Rousseau, Smith, Schopenhauer: tři cesty k soucitu [29:00 až 54:00]IV. Jsme dnes méně empatičtí? [54:00 až 01:02:15]V. Temná stránka empatie [01:02:15 až konec]BibliografieFritz Breithaupt, Kulturen der Empathie, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2009.Fritz Breithaupt, Die dunkle Seite der Empathie, Berlin: Suhrkamp, 2017, viz také anglický překlad: The Dark Sides of Empathy, přel. Andrew B. Hamilton, Ithaca, NY: Cornell University Press, 2019.„Fact check: Charlie Kirk Once Said Empathy Was a ‘New Age Term', in: Yahoo News, 25. 3. 2021.Sara H. Konrath, Edward H. O'Brien, Courtney Hsing, „Changes in Dispositional Empathy in American College Students over Time: A Meta-Analysis“, in: Personality and Social Psychology Review, 2/15, 2011, str. 180–198.Zachary B. Wolf, „Elon Musk Wants to Save Western Civilization from Empathy“, in: CNN, 5. 3. 2025, https://edition.cnn.com/2025/03/05/politics/elon-musk-rogan-interview-empathy-doge

Když Pán Ježíš chodil tady po zemi, říkal, že 'Boží království je mezi vámi'. Jak ho lze poznat a rozpoznat? Jak v něm žít, jak lze pomáhat jeho šíření? O tom všem uslyšíte ve Svátečním slově kazatele Církve bratrské Romana Touška.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Klíčové slovo: Jak žít to, co si nevybereš. Host: Jana Frantíková. Moderuje: Kateřina Hodecová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Súhrn diania v kresťanskom svete od vedúceho redaktora Sveta kresťanstva Pavla Rábaru. V aktuálnom súhrne sa dozviete: aký prípad má na stole odvolací súd štátu Vatikán, ako pápež Lev XIV. uvažuje o liturgickom spore v rímskokatolíckej cirkvi, a ktorú zo svojich kníh najnovšie rozšíril český historik Jaroslav Šebek.

Piše Muanis Sinanović, bere Bernard Stramič. Kritiška recepcija in interpretacija pisanja Uroša Zupana, enega najpomembnejših slovenskih pesnikov zadnjih desetletij, je v veliki meri zašla v slepo ulico. Generacijski sopotniki, ki so spremljali njegovo pot vse od prvenca do ustoličenja kot modernega klasika, velikokrat ponavljajo že večkrat izrečeno. In nadaljujejo z enakim navdušenjem. Po drugi strani je statičnost njegovega pisanja vir frustracij za del mlajše generacije, katere poezija je bolj politično nabita. Figura velikega pesnika, ki je arbiter vseh zadev, ki se tičejo poezije, jih moti. Ta odpor krepijo tudi Zupanove polemike, v katerih, v skladu s svojo od začetka poti izpričano antiintelektualistično držo, zagovarja larpurlartizem in izključuje alternative. Na drugi strani pa, kot je v literarnih spopadih zgodovine izpričano, ti mladi včasih v celoti zavračajo Zupanovo novejše pisanje in se včasih lotijo že kar objestnih napadov. K obema pristopoma bi veljalo pristopiti dialektično. Res je, da je Zupanov brezpogojni zagovor statičnosti in esteticizma lahko v apokaliptičnih časih, ki še posebej zadevajo mlade, neokusen. Obenem pa je treba poudariti, da se ravno v teh časih Zupanova poezija kaže kot izjema, kot nekaj, kar zanika dani red stvari in je kot taka lahko celo bolj subverzivna in nehote politična kot poezija, ki deklarativno izraža politična prepričanja. Svet Zupanove poezije, ki tipa »skrivnostno podlogo« sveta, kaže na možnost neke druge, izginjajoče eksistence kot nasprotja vulgarni in razpadajoči stvarnosti. Čeprav bi se komu zdelo, da je Zupanova drža povsem arogantna, ni tako. O tem priča že odlična uvodna pesem najnovejše zbirke Skrivnostna podloga – Kraj nesrečnega imena (Slovo od starega sveta). Zupan v njej z mehko prodornostjo svojega toka dolgih, polpripovednih, slutenj polnih verzov izriše tri etape narodove zgodovine. Od buditeljstva 19. stoletja, ki je temeljilo na književnosti, prek utrjevanja identitete skozi književnost 20. stoletja do našega 21. stoletja, ko se zdi, da se dogaja epohalni obrat, ki briše tako književnost kot identiteto in spomin. Zupan se zaveda, da je na nekako relikt prejšnjih časov, in se v novem počuti izgubljenega. Tudi nekatere druge pesmi v zbirki Skrivnostna podloga so vrhunske. To so tiste, v katerih se, kljub zunanjemu videzu omenjene statičnosti, lirski subjekt spopada z lastno minljivostjo, smrtnostjo in krhkostjo telesa. Z osamljenostjo v kozmosu, v svetu znanih krajev in sorodnikov, ki se srečujejo v času pogrebov. In še vedno iščejo odgovore na vprašanje eksistence. In se sprašujejo o »skrivnostni podlogi«. V njegovih verzih je opaziti nekakšno neinstitucionalno, skoraj cankarjansko sled duhovnosti, ki pa je veliko bolj agnostična in sluteča, kot je bila pri Cankarju. Drugi sklop pesmi se vrača v okrilje znanega zajemanja referenc iz življenja prijateljev in kulture, ki jih je oblikovala. Te pesmi se gibljejo med tenkočutnim upesnjevanjem izgube nekega sveta, določenim avtizmom in na nekem mestu tudi neposrečeno provokacijo. Ta bi lahko bila boljša, če bi se Zupanu ljubilo dejansko razumeti pozicije njegovih nasprotnic. Tretje pesmi pa so pesmi čiste statike, meditativnega večnega zdaj. Pesmi opisov svetlobe in teme, domačih prostorov in ulic, listja in letnih časov. Zajemajo neko doživljanje, ki je danes, kot rečeno, dragoceno. Po drugi strani pa lahko vzbujajo odpor zaradi občutka, da, denimo, letni časi pod vplivom podnebnih sprememb izginjajo, da čas zaradi svetovnih katastrof teče vedno hitreje in je tovrstno doživljanje v resnici navaden privilegij. V skladu z močjo vsebine niha tudi moč forme. Pri tem moramo dodati, da je Uroš Zupan izkušen pesnik, od katerega ne moremo pričakovati veliko slabih verzov. Ni pa nezmotljiv, kot se je tu in tam verjelo. Zbirko Skrivnostna podloga je najbolje brati prav v neodločljivosti, v kombinaciji notranjega in zunanjega pogleda, dialektiki minulega in nastalega sveta. Ne eskapistično niti ne angažirano.

SPvR opäť navštívil krajinu neobmedzených nemožností. Pri vskutku klamlivom pohľade na zašlú mladosť priestoru, času ale aj konkrétnych osôb prichádza čas terapie.  ... Terapie pomocou novej série esejí, doteraz nevyslovených myšlienok a vysporiadania sa s naším príbehom krásnej krajiny, ale príšerného štátu. Aké boli naše sny a kam sme to dotiahli? Viac si môžete prečítať na našom Substacku:

Že žijeme ve velmi uspěchané době asi netřeba pořád opakovat. Ale položme si otázku jinak: Víme, co je nejvyšší obětí za náš uspěchaný život? Odpověď můžete hledat spolu s emeritním kazatelem Evangelické církve metodistické Zdeňkem Eberlem u poslechu Svátečního slova.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Kde koření vděčnost a co dělá se životem člověka? Jak důležitá je vděčnost na cestě k Bohu a co nám chybí, když vděční nejsme? Nejen tyto otázky řeší rozhovor, po jehož vyslechnutí možná budete na otázku "Jak se máš?" odpovídat: "Děkuju, mám se dobře, nic mi neschází." Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Viktória Lisáková // Sk 8, 26 - 40

Europoslanec a lídr Motoristů Filip Turek v rozhovoru pro Echo24 označil Piráty a STAN za progresivní komunisty. Podle něj by jejich účast ve vládě znamenala tragédii a pokračování současného rozkladu. „Jsme v kulturní válce. Musíme bránit národní zájem, jinak nás sem natahají migranty a zničí průmysl emisními povolenkami,“ varuje Turek. Motoristé podle Turka chtějí být součástí příští vlády a nehodlají skončit v opozici. Možnou toleranci ze strany hnutí Stačilo, v jehož čele stojí bývalí komunisté, nevyloučil. „Pokud bude na stole otázka, jestli tady vládnou progresivisté z Pirátů a STAN, nebo bude vláda tiše tolerovaná konzervativními komunisty, vždycky budu hájit národní zájem. A klidně i s Marťany,“ říká s odkazem na známý výrok Jiřího Paroubka.Jako červené linie označuje Turek zastavení migračního paktu, odmítnutí emisních povolenek pro domácnosti ETS2 a zablokování Green Dealu v současné podobě. „Tohle je ohrožení existence naší civilizace. Buď se tomu postavíme, nebo skončíme,“ zdůrazňuje.S kým by podle něj měl vládnout Andrej Babiš, když vyhraje volby jak Turek očekává? Sledujte celý rozhovor!

V Omeletkách se budeme bavit o velikostech. Zkoušela jsem si nějaké starší modely, jestli by ještě šly nosit. Moje dcera mě skepticky pozorovala a já zase skepticky pozorovala sebe. „Záda se mi ohnula, pleť mám šedivou, vlasy mi nedržej… No a ty tu, stojíš a koukáš!“ A dcera pravila: „Buď ráda, že máš v pořádku aspoň zrak!“ Halina Pawlowská přečte povídku Co jedla babička, když chtěla zhubnout. Uslyšíte příspěvek Barbory Skoumalové Květák.

Neděle je vzácný a specifický den, přesto nám často jaksi protéká mezi prsty. Umíme dělat více věcí najednou, technologický pokrok vede k neustálému zrychlování a to naší duši ale vůbec nesvědčí. O neděli jako daru pro náš život mluví ve Svátečním slově kazatel Evangelické církve metodistické Pavel ProcházkaTento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Přátelství může být i mnohem důležitější než láska. A mnohem důležitější než vztahy rodinné. Dobře prožívané přátelství nám může pomoci projít těžkostmi, bolestmi a především může nastavit zrcadlo našemu životu. Aby měly přátelské vztahy dobré místo v životě každého člověka, i o tom mluví psycholog Marek Macák, když upozorňuje na to, co je znakem dobrého a přínosného přátelství, jaký rozdíl mezi přátelským a partnerským vztahem a zda platí, že partner může být zároveň nejbližší přítel. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Slovo networking v sobě skrývá naše vztahy a spojení s druhými. Přes kolik lidí jsme schopni se dostat k prezidentovi nebo jiným známým osobnostem? Odpověď, která zazní v přednášce Davida Pokorného nás možná překvapí. Přednáška zazněla na Brodfestu.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Slovo nahraté na konferencii Deň zázrakov. Prvou témou nás previedol evanjelizátor Peter Lipták. Deň zázrakov je séria špeciálnych chválových stretnutí zameraných na modlitbu za uzdravenie a oslobodenie. Je rozširením formátu Noci zázrakov. Tentokrát nám v troch samostatných blokoch slúžili traja šeciálni hostia: Peter Lipták, Daniel Pech a Zoe Gonzales zo španielskeho Tenerife.

https://www.walkeravolf.cz⁠Název: Zpráva z HádaAutor: Edita DufkováŽánr: ScifiČte: Jiří WittekFormát: MP3 download (nekráceno)

„Niekedy sa môže stať, že veci začnú fungovať...“ spievala Para na svojom debutovom albume - a či sa tak naozaj stalo, posúdite sami, keď si vypočujete crossover rozhovor, ktorý pripravil Martin Bajaník z projektu Hurbanista so SPvR. Osamelý bežec zišiel z cesty a horský cyklista zosadol zo svojho stroja, aby sa poprechádzali po národnom psyché a podali náhľad jedného z exulantov naň a súvisiace otázky. Ďalšie rozhovory projektu Hurbanista.sk nájdete streamoch, alebo na YouTube tu: https://www.youtube.com/@hurbanistapodcast , resp. na webe: https://www.hurbanista.sk/ Eseje SPvR v textovej podobe sú k dispozícii na: https://spvr.substack.com/ Potešíte nás, keď si všetky naše platformy zapnete na odber a podporíte nás akokoľvek formou. SPvR by chcel vysloviť špeciálne poďakovanie Martinovi Bajaníkovi z projektu Hurbanista.sk za príležitosť a skvelý rozhovor aj následnú spoluprácu.

Pravděpodobně mi mnozí dáte za pravdu, že štěstí, jak jsme si ho dříve ve svém životě představovali, bylo často jen iluzí. Život jde zkrátka jinudy, dějí se věci, které bychom si nevybrali... Znamená to ale, že štěstí nemůžeme prožívat? Právě naopak, jen je důležité, co si pod tím pojmem představujeme. Ve Svátečním slově hovoří kazatel a vedoucí Bratrské jednoty baptistů Pavel Coufal.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

O výchově už byly popsány stohy knih a vědeckých prací, přesto je to vždycky znovu výzva pro každého rodiče, vychovatele a učitele. To nejdůležitější totiž nejsou vědomosti, ale charakter. Jak se takový charakter učí, buduje, předává? Na kloub tématu se v Klíčovém pokusila dostat Kateřina Hodecová v rozhovoru s Danem Joklem, předsedou Rady Dorostové unie a vedoucím Dorostového odboru Církve bratrské.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Oleksandra Simochko zjišťovala, jak funguje kurz "Vítejte v České republice" neziskové organizace Slovo 21. Lidija Stevanović si povídala se srbskou básnířkou Marijou Marković Moderuje: Ilona Zasidkovyčová Připravila: Tajana MančalováVšechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hrůzné činy, jakých jsou lidé schopni, ale i velikost Božího milosrdenství, které se nad námi klene, připomene Sváteční Slovo Luďka Brdečko.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

K Ježíšovým výrokům „Já jsem“ zapsaným v Janově evangeliu, přidáváme v letní sérii v pořadu Klíčové slovo ještě jeden z Lukášova evangelia. „Já jsem mezi vámi jako ten, který slouží,“ říká Ježíš svým učedníkům ve velmi specifické situaci. Kdy Bůh slouží člověku a proč jsou lidé zváni k tomu, aby byli Božíma rukama a nohama ve světě? Lucie Endlicherová se ptá důstojníka Armády spásy Petra Janouška, který v současné době působí na Aljašce. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Biblická úvaha: Duchovní dětství (4/11): Boží slovo. Autor, čte: Karel Řežábek.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Žalm 119:81-96 - Ivo Márföldi

LUMPENPROLETÁRI VŠETKÝCH KRAJÍN, SPOJTE SA!   „Jakápak to avantgarda, když jí razí cestu garda?“ Valeriu Butulescu    „Ja viem, že som *okot – ale to je môj štýl.“ Takto nejako sa pred, ak ma pamäť neklame, dvoma dekádami, vyjadril jeden účastník legendárnej slovenskej reality show Mojsejovci. Ak každá kontra/revolúcia potrebuje výstrel z Auróry, toto bol TEN kanonier a toto bola TÁ salva slovenského lumpenproletariátu. Medzičasom táto avantgarda dozrela na mejnstrím – a my – elity – žneme, čo sme zasiali.   SPvR prináša novú esej o spoločnosti, zmysle našich činov a možnej náplne našej kultúrnej existencie.   Ďalšie eseje na Substracku: https://spvr.substack.com/   Youtube: https://www.youtube.com/@slavomirolsovsky6978

Značka "Pozor - státní hranice!" měla v totalitní době mnohem větší důležitost než dnes. Že se ale na hranici můžeme pohybovat i v duchovní oblasti, připomíná ve Svátečním slově Vladimír Drbal.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Slovo nahraté na pravidelnom stretnutí v Bučanoch pri Trnave s názvom Worship night (večer uctievania). Každý utorok v párny týžden o 18.15

Ježíš často mluvil v podobenstvích a jeho posluchači velmi dobře rozuměli, co jim tím chce říct. My jsme v nebezpečí, že mnohé takové příběhy a alegorie chápeme spíše duchovně nebo filosoficky, ale ony mají i svou zemitou podstatu. Co se skrývá v Ježíšově vyjádření "Já jsem pravý vinný kmen", probírali Kateřina Hodecová a biskup Apoštolské církve Martin Moldan.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Ježíš Kristus uměl jednoduchým způsobem vyjádřit hlubokou podstatu, třeba když řekl, že máme být jako věřící lidé solí a světlem tomuto světu. Právě sůl se bude sypat Svátečním slovem Petra Kulíka.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Žalmy 119:17-32 káže Dávid Spodniak

"Nikdo nepřichází k otci než skrze mne," řekl Ježíš svým učedníkům a ještě před tím to specifikoval: "JÁ jsem ta cesta, pravda i život." Posunuly se významy? Rozumíme pod tímto prohlášením už jednotlivým termínům jinak, chápeme, co tenkrát Ježíš lidem skutečně řekl? To všechno jsou otázky pro teologa Pavla Černého, kterého k mikrofonu Klíčového slova pozvala Kateřina Hodecová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

„Slovo je dláto, kterým tvoříme – v metaforickém smyslu slova – lidské bytosti, které jsou kolem nás. Slovem můžete zranit – a s tím mají jistě své zkušenosti všichni učitelé. Já si někdy takové chvíle v životě dodnes vyčítám, přestože je to dávná minulost,“ přiznává katolický kněz a bioetik Marek Orko Vácha v pořadu Hovory.

Še zadnjič to poletje se oziramo proti prejšnji sezoni Frekvence X, v kateri sta Neža Borkovič in Ajda Kus raziskovali naš spomin ter ugotavljali, kaj vse zmore forenzična znanost in kako bi zvenela znanost, če bi podatke namesto s sliko predstavljali z zvokom. Evoluciji življenja na kopnem sta se posvetili z zgodbo o jajcih, naših "čašah nesmrtnosti", in se čudili temu, kar je ostalo od naših veličastnih ledenikov.Bližnjice do omenjenih epizod: Na kraju "zločina" forenzične znanosti Slovo ledenikov: Kako bodo videti Alpe brez belega klobuka? Spomini nas gradijo, brez njih izgubimo sami sebe Kako zveni znanost? Njegovo veličanstvo: Jajce

Vážení poslucháči, ako sa nám v tomto marazme žije? Prečo stále nedokážeme nájsť cestu von? Aj to je témou esejistického kvarteta SPvR. V jeho autorskom čítaní vám prinášame ďalšie dva diely tejto sociálnej eseje. Vypočujte si ich a zamyslite sa - Kam kráčať ďalej: – Čaká nás opäť Matovič? – Alebo iná liga? – Iný Smer? Patreone:

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: - Prečo treba Ukrajine držať palce, aby Trump dodržal slovo a podporoval ju v boji? - Čo sa v skutočnosti skrýva za Ficovým bojom za „lacný“ ruský plyn?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Minulý týden jsem si lehl do postele a říkal si: dá se umřít na vyčerpání?“ popisuje marketér Radim Svoboda moment, kdy si uvědomil, kam ho jeho tempo může dohnat. Pracovní snídaně od sedmi, večeře pozdě večer, schůzka za schůzkou. „Já si stav únavy prostě nepřiznám. Nevím, co to je,“ říká muž, který je jedním z nejvýše postavených Čechů v globálním marketingu – pracoval pro giganty jako Coca-Cola, řídil agentury v Chicagu, New Yorku a působil také v Moskvě. Svoboda popisuje, co ho žene dopředu – dlouhou dobu přitom žil ve světě, kde se z osmačtyřicátého patra mrakodrapu díval na Manhattan, měl řidiče a limuzínu, která ho vozila až k letadlu, jímž létal za byznysem po celém světě a přesto si často připadal „jen jako obyčejnej kluk z Havířova“. „Ve mně zůstalo, že jsem úplně nikdo a abych někdo byl, tak se musím hodně snažit,“ říká marketingový konzultant dnes už z jiné perspektivy. Co mu změnilo život, ovšem nebyla žádná další lákavá pracovní nabídka, ale nádor na mozku. Diagnóza, která přišla z ničeho nic, ve chvíli, kdy řešil další schůzku. „Přišlo totální odmítání, vůbec jsem si to nepřipouštěl,“ popisuje Svoboda, jak zvažoval, že nepůjde k doktorovi na další vyšetření, protože ho čekaly pracovní povinnosti. Přežil a dnes už ví, že zdraví je jenom jedno a bez něj žádný další projekt realizovat jednoduše nejde. A také se rozhodl žít jinak – odstěhoval se do Kostariky, mimo bublinu globálního marketingu a do světa s jiným tempem. Tedy alespoň trochu. „Vesmír mi řekl: Radime, zpomal. Snažím se to poslouchat, ale hrozně to neumím,“ přiznává brandový stratég. V rozhovoru vzpomíná i na dobu, kdy žil v Moskvě, kterou z hlediska marketingu popisuje jako neopakovatelnou. Pracoval tam v době, kdy Kreml najímal britskou marketingovou agenturu, Medveděv vyjednával s podnikateli v Silicon Valley a Rusko se snažilo působit jako moderní západní demokracie. „Všichni jim to sežrali i s navijákem,“ říká o tehdejším prokremlském marketingu. Sám Svoboda kampaně pro politiky odmítá. „Do politického marketingu se moje firma nepustí, i když tady byly nabídky. V politice jsem dlouhou dobu neviděl správnou věc, pouze propagandy a osobní prospěch,“ říká marketér. Dnes ho zajímá úplně jiná výzva: jak udělat Česko srozumitelnější světu. Když se ho v zahraničí někdo zeptá, odkud je, většinou odpovídá „z Prahy“. Novotvar Czechia mu nesedí a podle něj ho ani nikdo nezná a navíc je to podobné s Čečnou. „Czech Republic je vznešené. Slovo ‚republic‘ má hodnotu, signalizuje to lidem v zahraničí, že to je sofistikovaný stát,“ tvrdí konzultant. Jak by se Česko mělo prodávat a s čím si ho v zahraničí nejvíce spojují? Kde leží etické hranice marketingu? Co všechno se musí stát, aby člověk opravdu zpomalil? A jak se dá zůstat pokorný, když se dostanete do pozic, kde se o vás všichni starají? Poslechněte si celý rozhovor.

Vážení poslucháči, ako sa nám v tomto marazme žije? Prečo stále nedokážeme nájsť cestu von? Aj to je témou esejistického kvarteta SPvR. V jeho autorskom čítaní vám prinášame prvé dva diely tejto sociálnej eseje. Vypočujte si ich a zamyslite sa. Máte pocit, že je to málo? Už dnes si môžete vypočuť pokračovanie na našom Patreone:

Náš dlouholetý hudební redaktor a moderátor Jaroslav Kopejtko se loučí s rozhlasovým mikrofonem. Od července se z něj stává penzista.

1. Budú peniaze pre biznis krídlo a rok 2035 je ďaleko. 2. Slovo predsedu Smeru už neplatí a samosprávam sa to vôbec nepáči. 3. Slovensko a Maďarsko budú postupovať spoločne, ale ešte nevieme ako.

Právě dnes slaví narozeniny. „Slovo jubileum zavání jakýmsi bilancováním. A to se blíží konec. To já neplánuju. Ani životní ani ten pěvecký,“ usmívá se v Blízkých setkáních známá zpěvačka. Na co ráda vzpomíná ve spojitosti s Karlem Gottem? S kým bude na svých koncertech zpívat? Kdo ji přišel do kavárny popřát k narozeninám? Kam se vypravila kvůli seriálu? Nesestříhaný záznam rozhovoru včetně písniček najdete jako podcast k off-line poslechu pouze v aplikaci mujRozhlas.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uplynuvší týždeň sa niesol v znamení troch k… Ale nie, nejdeme do osobných invektív, aspoň tentoraz nie: máme na mysli koaličnú radu, ktorá zasadla, kotrolnú návštevu z Europarlamentu v Zlodejistane - a KDH, ktoré mieša karty. Ale stali sa aj neudalosti a tým sa tiež pozrieme pod kapotu. Jáj - a ešte nám odsúdili ďalšieho k… Kažimíra! Nuž, keď ide, tak ide. #Slovodobitky. Kontroverzne konzumujúco kvalitné! Podporiť nás môžete cez Patreon: https://www.patreon.com/silnyvyber/membership alebo kúpou šalomčeka: https://www.buymeacoffee.com/silny_vyber  Počúvať nás už môžete nielen ušami: https://sentienhq.com/ .

Ateizmus vyhrýzol do duše národa dieru, a tá si pýta čímsi zaplniť. Príjemným benefitom pre SmeroHlaSNS je, že nároky nie sú vysoké, ba čo viac, sú dosť pokleslé. V princípe je možné do nej strčiť čokoľvek. Vieru v Rusko ako vo veľké dubisko Slovanov, v avivážny smerizmus SPĽ, ale aj RKA Ficlam. Je to primitívne? Príliš na prvú? No dobre - ale koľko sa dá z toho vytrieskať politického kapitálu! #Slovodobitky. Plné vítamínu K. Podporiť nás môžete cez Patreon: https://www.patreon.com/silnyvyber/membership alebo kúpou šalomčeka: https://www.buymeacoffee.com/silny_vyber  Počúvať nás už môžete nielen ušami: https://sentienhq.com/ .   1. ZRODENIE FICLAMU Slováci sú národ skromný, ale prečo im nedopriať čosi viac ako číry zlodejizmus. Kým teda Matúš Napchaj-Vačok vyznáva klasickú „filozofiu“, ktorá je síce stará, ale jará, súdruhovia v Smere-SSR sa rozhodli pridať plyn. A dôkladne podojac pokus o zabitie svojho „voccu“ založili Ficlam - náboženstvo doslova abrahámovské!   https://domov.sme.sk/c/23491085/atentat-fico-vyrocie-demokrati.html    https://dennikn.sk/tema/robert-fico/    https://domov.sme.sk/t/9456/vlada-roberta-fica  2.NA OPOZIČNEJ FRONTE KĹUD? Krátka správa o stave opodemu (pocta RND).   https://komentare.sme.sk/c/23489175/kedy-opozicia-pochopi-co-sa-deje-pise-ivan-miklos.html   https://www.youtube.com/watch?v=rbaktjFJUnk    https://dennikn.sk/tema/modra-koalicia/   https://dennikn.sk/tema/sas/    https://dennikn.sk/tema/progresivne-slovensko/  3. HABEMUS PACTUM! U nás doma vieme, že slová sa hovoria - a chlieb sa je - ale aj tak: pozrime sa, ako sa  zatvrdnutý stred (poklona pánu Michaličovi) v Spolku dohodol, že ktoré z toho Zugspitze problémov vyrieši.   https://www.spd.de/fileadmin/Dokumente/Koalitionsvertrag2025_bf.pdf    https://www.politico.eu/article/hungary-eu-commission-funding-budget-michael-mcgrath-rule-of-law/    https://www.youtube.com/watch?v=_1Q4p9IGsXc   https://www.delorscentre.eu/en/publications/detail/publication/the-german-coalition-agreement-whats-in-it-for-europe    (V tejto téme bežíme v stope, urobenej tu:   https://e.dennikn.sk/4640757/eurofondy-tak-ako-ich-pozname-koncia-nemusi-to-byt-zla-sprava/   4. SPvR NAD KNIHOU A FILMOM Kávy není nikdy dost! A nielen kávy, ale aj kníh či filmov, ktoré reflektujú bytie naše slovenské v tomto čase pohnutom. A že sa nám aj na jar urodilo, hoci ešte Ficek nešél klásky žmolit:   Nová kniha Petra Bárdyho: Fico. Posadnutý pomstou.   https://www.martinus.sk/3139657-fico-posadnuty-pomstou/kniha    A pokračovanie filmu Miki - s názvom Maus.  Nie, žartujeme - Černák. https://www.csfd.cz/film/1558940-cernak/prehled/