Podcasts about Slovo

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

Hřích je takové zvláštní slovo, kterému se v běžné mluvě raději vyhýbáme. Ale když se ohlédneme za svým životem a jsme vnitřně poctiví, asi se mu nevyhneme... Slovo hřích nicméně nestojí v Bibli nikdy osamoceně - a o tom svědčí i další žalmy, které postupně procházíme v cyklu Bible Guide. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

V její dramaturgii vznikl legendární pořad Možná přijde i kouzelník, podílela se na Televarieté. Na svém kontě má také spoustu knih. Píše romány, cestopisy i odborné knihy.

Interná logistika – pre väčšinu ľudí neviditeľná, no pre podniky životne dôležitá. O tom, prečo bez nej nevznikne ani „chlieb na náš stôl“, aké trendy formujú túto oblasť a ako udržateľnosť mení logistiku zvnútra, hovorí Martin Urban, konateľ spoločnosti Jungheinrich Slovensko. Slovo logistika má korene vo vojenskej oblasti a znamená dodať správny tovar na správne miesto a v správny čas. Interná logistika predstavuje všetky operácie, ktoré prebiehajú vo vnútri podniku – od výrobných hál až po distribučné centrá. Ako vysvetľuje Martin Urban, „je to oblasť, ktorá síce funguje v zákulisí, ale je chrbtovou kosťou biznisu každej modernej spoločnosti“. Viac podrobností si vypočujete v podcaste.

Slovo nahraté na konferencii Deň zázrakov. Druhou témou nás previedol evanjelizátor Daniel Pech.Deň zázrakov je séria špeciálnych chválových stretnutí zameraných na modlitbu za uzdravenie a oslobodenie. Je rozširením formátu Noci zázrakov. Tentokrát nám v troch samostatných blokoch slúžili traja šeciálni hostia: Peter Lipták, Daniel Pech a Zoe Gonzales zo španielskeho Tenerife.

„Verné je to slovo a hodno každého prijatia, že Kristus Ježiš prišiel na svet spasiť hriešnikov, z ktorých prvým som ja.“ (1Tim 1:15) Jedného večera, keď mal kázať Brownlow North (1810-1875), prišiel k nemu neznámy človek, podal mu list a povedal, že si ho má prečítať hneď teraz, skôr než bude kázať. Keď ho otvoril, […] MUDr. Viera Roháčková

Každý jsme jiný a to je dobře. Být osobnost je dnes důležité a ceněné. Zároveň se v mnoha oblastech srovnáváme a poměřujeme - což je vlastně nelogické... Proč je to pro nás tak důležité, zkoumá Jana Frantíková ve Svátečním slově.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Už o pár dní sa predstaví slovenským divákom ako slovenský športovec 20. storočia - krasokorčuliar Ondrej Nepela. Český herec Josef Trojan niekdajšieho olympionika zo ZOH v Sapore pred nakrúcaním nepoznal. "Je to vlastne smutné a poukazuje, že jeho odkaz bol vo vtedajšom komunistickom Československu, po jeho odchode do západného Nemecka, takmer úplne potlačený a odsunutý na vedľajšiu koľaj. Veľmi málo sa o ňom potom písalo. Jeho hviezda teda nepokračovala v žiarení, skôr zhasínala. Aj to je dôležitý dôvod, prečo točiť filmy o podobných osudoch a pripomínať si ich," uviedol v relácii Ide o nás potomok zo slávnej hereckej rodiny. Pre úlohu Nepelu sa Josef Trojan snažil vycibriť si slovenčinu a, samozrejme, nechýbali ani tréningy na ľade. Najradšej vraj rozpráva príhodu, že keď sa na ľade ocitol so svojím dablérom - slovenským krasokorčuliarom Adamom Hagarom - štáb si pri nakrúcaní scén mýlil. "Bolo fajn zistenie, že som sa v základných prvkoch dokázal pohybovať s takou samozrejmosťou, až to mohlo niekoho pomýliť," vysvetlil spokojne Trojan. Slovo spokojnosť však v jeho profesionálnom slovníku nie je časté. A dokonalosť tiež nie - vraj sa o ňu ani nesnaží, chce sa však príbližiť tomu, aby stvárnil každú postavu čo najlepšie. V relácii sme sa pozreli na obety, ktoré si pýtala rola Nepelu, ale aj motivácie a zručnosti, ktoré si Josef Trojan zobral z predchádzajúcich projektov.  Nehovorili sme však len o príprave na nakrúcanie. Témou sa stali aj jeho názory na politiku a občianske postoje. Hovorili sme o rodine, keďže jeho otcom je herec Ivan Trojan a mamou herečka Klára Pollertová. A nevyhli sme sa ani téme duševných problémov, ktoré musel v minulosti riešiť. Hovoriť o nich sa nehanbí a pre ľudí, ktorí zľahčujú mentálne problémy, má jasný odkaz. Aký? Pozrite si v novej epizóde Ide o nás.

Klíčové slovo: Dennodenně. Host: Jiřina Gina Čunková. Moderuje: Lucie Endlicherová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Chvála je vlastně vyslovené uznání a vděčnost, jak popisuje v dnešním Svátečním slově kazatel Bratrské jednoty baptistů Petr Coufal. Jaké jsou tedy její kořeny i ovoce?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Peter Pavelka - slovo chevra by Kresťania Žilina

Katka Kocyan je mladá žena, která společně s manželem i dvěma malými dětmi žije několik posledních let na Ukrajině a společně budují mosty mezi lidmi, církvemi, mezi potřebnými a pomáhajícími. Proč šli zrovna tam a jaké to je žít ve válečné zemi popisuje v rozhovoru s Petrem Húštěm.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

In this week's episode of The Pioneer Podcast, I discuss a very important component of the history of communism in South Africa. I refer to the paper that was published by the Secretary General of the South African Communist Party (SACP), Joe Slovo shortly after the fall of the Berlin Wall, in which he asked the question "Has socialism failed?". Slovo had some interesting observations about the perceived failure of communism and why he believed that there still would be a future for communism in South Africa. You can support Lex Libertas here - https://www.lexlibertas.org.za/support-us

Jak žít smysluplný život - to je otázka, kterou si možná každý formulujeme jinak, ale ve skutečnosti ji nosíme ve svém nitru a čas od času se vynoří s novou naléhavostí. Co má v životě smysl, a jaký? Svou zkušenost vám v dnešním Svátečním slově nabídne Marek Prokeš.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Prázdné břicho nemá uši. Tohle je jedno kurdské přísloví, které přesně vystihuje i to, co učil své učedníky Ježíš: pomáhejte lidem kolem sebe a když to nebudete dělat, vaše slova budou prázdná. Právě Kurdistán se stal domovem Benjamína, hosta Klíčového slova, se kterým si o životě bez elektřiny a službě bližním povídala Kateřina Hodecová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Biblická úvaha: Slovo o slově. Autor, čte: David Novák.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Jezdíte vlakem? Pak vám bude blízké prostředí nádraží, které inspirovalo Marii Frydrychovou k přemýšlení o čekání na vytržení. Poslechněte si její Sváteční slovo.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Potřebuje církev více prostoru, odpočinku nebo života? A co dělat proto, aby byla věrohodná i v dnešním světě? ... a brány pekelné ji nepřemohou. Tak právě to říká v evangeliu Ježíš o církvi. Jak je na tom ovšem církev v 21. století? O roli církve ve světě debatují Lucie Endlicherová kazatel Církve bratrské Pavel Plchot. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Papež imenoval svojega naslednika na Dikasteriju za škofe.Leon XIV.: Evropske institucije potrebujejo ljudi, ki znajo živeti zdravo laičnost.»Ohranjanje človeških glasov in obrazov.« Tema za 60. svetovni dan sredstev družbenega obveščanja.Slovo od Bogdana Vidmarja.Letno srečanje skupnosti DiŽ.

Věk magie se blíží ke svému vrcholu. Intriky bují, klany čarodějů zbrojí a připravují se na nejistou budoucnost. Maverick stojí těsně před počátkem své profesionální kariéry. Není nejsilnější, není nejchytřejší, není nejnadanější, nemá vlivné příbuzné a přátele. Zato má silného nepřítele, a to přímo v domovském klanu.Maverick, čaroděj na odstřel, hraje o život, a aby alespoň chvíli držel se zubatou krok, musí použít všechno, co umí a čím vládne - důvtip, ostrou čepel, nekompromisní kouzla. Je otázka, zda mu to bude stačit…https://www.walkeravolf.czAutor: Miroslav ŽambochŽánr: FantasyČte: Štěpán CoufalFormát: MP3 download (nekráceno)Obálka: Lukáš TůmaDélka: 2 hodiny a 5 minut

Slovo empatie se dávno stalo střelivem v kulturních válkách. Elon Musk prohlásil, že západní kulturu oslabuje, a po smrti Charlieho Kirka zaplavila sociální sítě jemu připsaná věta, že „empatii nesnáší“, protože je to „smyšlený new age pojem“. Do debaty byla navíc zatažena i Hannah Arendtová s výrokem, podle něhož kultura odmítající empatii upadá do barbarství.Jde však o manipulaci. Třeba u Kirka se opomnělo zmínit, že v daném citátu nezavrhoval ohled na druhého, ale rozlišoval mezi empatií (vciťováním), kterou odmítal, a sympatií (soucitem), k níž se hlásil. Citát přisouzený Arendtové je nejspíše smyšlený – a ironicky připsaný autorce, která empatií proslulá nebyla, jak ukazuje i její nekompromisní kniha Eichmann v Jeruzalémě. Deborah Nelsonová ji proto ve své oceňované knize Tough Enough zařadila mezi ženy, které spojovaly břitký intelekt s tvrdostí.Sama empatie je ovšem fascinující téma, již tím, že se vzpírá podobné válečnické inscenaci. Primatologové ukazují, že lidé i lidoopi jsou na sebe přirozeně naladění – neuronové zrcadlení patří k samé podstatě soužití, není mimořádným výkonem. Skutečným výkonem je naopak schopnost zrcadlení blokovat: bez této brzdy bychom jen přejímali emoce a stanoviska druhých a nebyli schopni samostatného myšlení. Byli bychom, řečeno s Rousseauem, „divoši“ – soucitní, ale bezmocní a snadno manipulovatelní.Na tuto odvrácenou stránku upozorňuje i americko-německý myslitel Fritz Breithaupt, autor knih Kultury empatie a Temná strana empatie. Empatie je sice nezbytná pro lidské soužití, zároveň ale může oslabovat vlastní já a ukazuje se jako sporný zdroj morálky. Morální otázky zplošťuje a vyhrocuje: kdo se příliš vciťuje, má sklon k černobílému vidění i k dělení na přátele a nepřátele. Od přiměřené reakce jsme pak spíše dále než blíže. Nelze ani tvrdit, že by empatie byla automatickou dobrou vlastností. Vždyť se jí vyznačuje kvalitní manipulátor i mučitel.Máme se tedy empatii odnaučit? I kdyby to bylo možné, žádoucí by to nebylo. Být empatický činí život lepším. Empatičtější člověk žije v komplexnější skutečnosti – vstřebává do svého života světy druhých, a rozšiřuje si tak vlastní obzor. Empatie je v tomto smyslu příjemná i z čistě sobeckých důvodů. Může být východiskem k hlubšímu vnímání reality; má i svou estetickou stránku: empatie nás činí vnímavější vůči kráse. Zárukou dobra však sama o sobě není. Klíč k dobru spočívá v propojení empatie se soudností a odvahou jednat.KapitolyI. Bitva citátů – smyšlených [úvod až 10:30]II. Energetika mozku a cena vciťování [10:30 až 29:00]III. Rousseau, Smith, Schopenhauer: tři cesty k soucitu [29:00 až 54:00]IV. Jsme dnes méně empatičtí? [54:00 až 01:02:15]V. Temná stránka empatie [01:02:15 až konec]BibliografieFritz Breithaupt, Kulturen der Empathie, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2009.Fritz Breithaupt, Die dunkle Seite der Empathie, Berlin: Suhrkamp, 2017, viz také anglický překlad: The Dark Sides of Empathy, přel. Andrew B. Hamilton, Ithaca, NY: Cornell University Press, 2019.„Fact check: Charlie Kirk Once Said Empathy Was a ‘New Age Term', in: Yahoo News, 25. 3. 2021.Sara H. Konrath, Edward H. O'Brien, Courtney Hsing, „Changes in Dispositional Empathy in American College Students over Time: A Meta-Analysis“, in: Personality and Social Psychology Review, 2/15, 2011, str. 180–198.Zachary B. Wolf, „Elon Musk Wants to Save Western Civilization from Empathy“, in: CNN, 5. 3. 2025, https://edition.cnn.com/2025/03/05/politics/elon-musk-rogan-interview-empathy-doge

Když Pán Ježíš chodil tady po zemi, říkal, že 'Boží království je mezi vámi'. Jak ho lze poznat a rozpoznat? Jak v něm žít, jak lze pomáhat jeho šíření? O tom všem uslyšíte ve Svátečním slově kazatele Církve bratrské Romana Touška.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Klíčové slovo: Jak žít to, co si nevybereš. Host: Jana Frantíková. Moderuje: Kateřina Hodecová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Súhrn diania v kresťanskom svete od vedúceho redaktora Sveta kresťanstva Pavla Rábaru. V aktuálnom súhrne sa dozviete: aký prípad má na stole odvolací súd štátu Vatikán, ako pápež Lev XIV. uvažuje o liturgickom spore v rímskokatolíckej cirkvi, a ktorú zo svojich kníh najnovšie rozšíril český historik Jaroslav Šebek.

Piše Muanis Sinanović, bere Bernard Stramič. Kritiška recepcija in interpretacija pisanja Uroša Zupana, enega najpomembnejših slovenskih pesnikov zadnjih desetletij, je v veliki meri zašla v slepo ulico. Generacijski sopotniki, ki so spremljali njegovo pot vse od prvenca do ustoličenja kot modernega klasika, velikokrat ponavljajo že večkrat izrečeno. In nadaljujejo z enakim navdušenjem. Po drugi strani je statičnost njegovega pisanja vir frustracij za del mlajše generacije, katere poezija je bolj politično nabita. Figura velikega pesnika, ki je arbiter vseh zadev, ki se tičejo poezije, jih moti. Ta odpor krepijo tudi Zupanove polemike, v katerih, v skladu s svojo od začetka poti izpričano antiintelektualistično držo, zagovarja larpurlartizem in izključuje alternative. Na drugi strani pa, kot je v literarnih spopadih zgodovine izpričano, ti mladi včasih v celoti zavračajo Zupanovo novejše pisanje in se včasih lotijo že kar objestnih napadov. K obema pristopoma bi veljalo pristopiti dialektično. Res je, da je Zupanov brezpogojni zagovor statičnosti in esteticizma lahko v apokaliptičnih časih, ki še posebej zadevajo mlade, neokusen. Obenem pa je treba poudariti, da se ravno v teh časih Zupanova poezija kaže kot izjema, kot nekaj, kar zanika dani red stvari in je kot taka lahko celo bolj subverzivna in nehote politična kot poezija, ki deklarativno izraža politična prepričanja. Svet Zupanove poezije, ki tipa »skrivnostno podlogo« sveta, kaže na možnost neke druge, izginjajoče eksistence kot nasprotja vulgarni in razpadajoči stvarnosti. Čeprav bi se komu zdelo, da je Zupanova drža povsem arogantna, ni tako. O tem priča že odlična uvodna pesem najnovejše zbirke Skrivnostna podloga – Kraj nesrečnega imena (Slovo od starega sveta). Zupan v njej z mehko prodornostjo svojega toka dolgih, polpripovednih, slutenj polnih verzov izriše tri etape narodove zgodovine. Od buditeljstva 19. stoletja, ki je temeljilo na književnosti, prek utrjevanja identitete skozi književnost 20. stoletja do našega 21. stoletja, ko se zdi, da se dogaja epohalni obrat, ki briše tako književnost kot identiteto in spomin. Zupan se zaveda, da je na nekako relikt prejšnjih časov, in se v novem počuti izgubljenega. Tudi nekatere druge pesmi v zbirki Skrivnostna podloga so vrhunske. To so tiste, v katerih se, kljub zunanjemu videzu omenjene statičnosti, lirski subjekt spopada z lastno minljivostjo, smrtnostjo in krhkostjo telesa. Z osamljenostjo v kozmosu, v svetu znanih krajev in sorodnikov, ki se srečujejo v času pogrebov. In še vedno iščejo odgovore na vprašanje eksistence. In se sprašujejo o »skrivnostni podlogi«. V njegovih verzih je opaziti nekakšno neinstitucionalno, skoraj cankarjansko sled duhovnosti, ki pa je veliko bolj agnostična in sluteča, kot je bila pri Cankarju. Drugi sklop pesmi se vrača v okrilje znanega zajemanja referenc iz življenja prijateljev in kulture, ki jih je oblikovala. Te pesmi se gibljejo med tenkočutnim upesnjevanjem izgube nekega sveta, določenim avtizmom in na nekem mestu tudi neposrečeno provokacijo. Ta bi lahko bila boljša, če bi se Zupanu ljubilo dejansko razumeti pozicije njegovih nasprotnic. Tretje pesmi pa so pesmi čiste statike, meditativnega večnega zdaj. Pesmi opisov svetlobe in teme, domačih prostorov in ulic, listja in letnih časov. Zajemajo neko doživljanje, ki je danes, kot rečeno, dragoceno. Po drugi strani pa lahko vzbujajo odpor zaradi občutka, da, denimo, letni časi pod vplivom podnebnih sprememb izginjajo, da čas zaradi svetovnih katastrof teče vedno hitreje in je tovrstno doživljanje v resnici navaden privilegij. V skladu z močjo vsebine niha tudi moč forme. Pri tem moramo dodati, da je Uroš Zupan izkušen pesnik, od katerega ne moremo pričakovati veliko slabih verzov. Ni pa nezmotljiv, kot se je tu in tam verjelo. Zbirko Skrivnostna podloga je najbolje brati prav v neodločljivosti, v kombinaciji notranjega in zunanjega pogleda, dialektiki minulega in nastalega sveta. Ne eskapistično niti ne angažirano.

SPvR opäť navštívil krajinu neobmedzených nemožností. Pri vskutku klamlivom pohľade na zašlú mladosť priestoru, času ale aj konkrétnych osôb prichádza čas terapie.  ... Terapie pomocou novej série esejí, doteraz nevyslovených myšlienok a vysporiadania sa s naším príbehom krásnej krajiny, ale príšerného štátu. Aké boli naše sny a kam sme to dotiahli? Viac si môžete prečítať na našom Substacku:

V Omeletkách se budeme bavit o velikostech. Zkoušela jsem si nějaké starší modely, jestli by ještě šly nosit. Moje dcera mě skepticky pozorovala a já zase skepticky pozorovala sebe. „Záda se mi ohnula, pleť mám šedivou, vlasy mi nedržej… No a ty tu, stojíš a koukáš!“ A dcera pravila: „Buď ráda, že máš v pořádku aspoň zrak!“ Halina Pawlowská přečte povídku Co jedla babička, když chtěla zhubnout. Uslyšíte příspěvek Barbory Skoumalové Květák.

„Niekedy sa môže stať, že veci začnú fungovať...“ spievala Para na svojom debutovom albume - a či sa tak naozaj stalo, posúdite sami, keď si vypočujete crossover rozhovor, ktorý pripravil Martin Bajaník z projektu Hurbanista so SPvR. Osamelý bežec zišiel z cesty a horský cyklista zosadol zo svojho stroja, aby sa poprechádzali po národnom psyché a podali náhľad jedného z exulantov naň a súvisiace otázky. Ďalšie rozhovory projektu Hurbanista.sk nájdete streamoch, alebo na YouTube tu: https://www.youtube.com/@hurbanistapodcast , resp. na webe: https://www.hurbanista.sk/ Eseje SPvR v textovej podobe sú k dispozícii na: https://spvr.substack.com/ Potešíte nás, keď si všetky naše platformy zapnete na odber a podporíte nás akokoľvek formou. SPvR by chcel vysloviť špeciálne poďakovanie Martinovi Bajaníkovi z projektu Hurbanista.sk za príležitosť a skvelý rozhovor aj následnú spoluprácu.

LUMPENPROLETÁRI VŠETKÝCH KRAJÍN, SPOJTE SA!   „Jakápak to avantgarda, když jí razí cestu garda?“ Valeriu Butulescu    „Ja viem, že som *okot – ale to je môj štýl.“ Takto nejako sa pred, ak ma pamäť neklame, dvoma dekádami, vyjadril jeden účastník legendárnej slovenskej reality show Mojsejovci. Ak každá kontra/revolúcia potrebuje výstrel z Auróry, toto bol TEN kanonier a toto bola TÁ salva slovenského lumpenproletariátu. Medzičasom táto avantgarda dozrela na mejnstrím – a my – elity – žneme, čo sme zasiali.   SPvR prináša novú esej o spoločnosti, zmysle našich činov a možnej náplne našej kultúrnej existencie.   Ďalšie eseje na Substracku: https://spvr.substack.com/   Youtube: https://www.youtube.com/@slavomirolsovsky6978

„Slovo je dláto, kterým tvoříme – v metaforickém smyslu slova – lidské bytosti, které jsou kolem nás. Slovem můžete zranit – a s tím mají jistě své zkušenosti všichni učitelé. Já si někdy takové chvíle v životě dodnes vyčítám, přestože je to dávná minulost,“ přiznává katolický kněz a bioetik Marek Orko Vácha v pořadu Hovory.

Še zadnjič to poletje se oziramo proti prejšnji sezoni Frekvence X, v kateri sta Neža Borkovič in Ajda Kus raziskovali naš spomin ter ugotavljali, kaj vse zmore forenzična znanost in kako bi zvenela znanost, če bi podatke namesto s sliko predstavljali z zvokom. Evoluciji življenja na kopnem sta se posvetili z zgodbo o jajcih, naših "čašah nesmrtnosti", in se čudili temu, kar je ostalo od naših veličastnih ledenikov.Bližnjice do omenjenih epizod: Na kraju "zločina" forenzične znanosti Slovo ledenikov: Kako bodo videti Alpe brez belega klobuka? Spomini nas gradijo, brez njih izgubimo sami sebe Kako zveni znanost? Njegovo veličanstvo: Jajce

Vážení poslucháči, ako sa nám v tomto marazme žije? Prečo stále nedokážeme nájsť cestu von? Aj to je témou esejistického kvarteta SPvR. V jeho autorskom čítaní vám prinášame ďalšie dva diely tejto sociálnej eseje. Vypočujte si ich a zamyslite sa - Kam kráčať ďalej: – Čaká nás opäť Matovič? – Alebo iná liga? – Iný Smer? Patreone:

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: - Prečo treba Ukrajine držať palce, aby Trump dodržal slovo a podporoval ju v boji? - Čo sa v skutočnosti skrýva za Ficovým bojom za „lacný“ ruský plyn?

Vážení poslucháči, ako sa nám v tomto marazme žije? Prečo stále nedokážeme nájsť cestu von? Aj to je témou esejistického kvarteta SPvR. V jeho autorskom čítaní vám prinášame prvé dva diely tejto sociálnej eseje. Vypočujte si ich a zamyslite sa. Máte pocit, že je to málo? Už dnes si môžete vypočuť pokračovanie na našom Patreone: