Podcasts about magdal

Orķestra "Sinfonietta Rīga" mūziķi diriģenta Normunda Šnē vadībā sākusi gatavošanos franču 20. gadsimta komponista un diriģenta Pjēra Bulēza simtgadei, kas sadarbībā ar Parīzē bāzēto "IRCAM" centru koncertzālē "Lielais Dzintars" norisināsies 27. septembrī. Koncerts iecerēts kā viens no vērienīgākajiem Liepājas kā 2027. gada Eiropas Kultūras galvaspilsētas ieskaņas notikumiem. Sarunā "Klasikas" studijā Normunds Šnē akcentē Pjēra Bulēza personības šķautnes un viņa radošo centienu virzienus, no komponista izaugot par izcilu diriģentu. Pieskaramies viņa veidotajam "IRCAM" mūzikas izpētes centram Parīzē un laikmetīgās mūzikas ansamblim Ensemble Intercontemporain, kā arī novitātēm, kas pilnā spektrā būs sadzirdamas abos izvēlētajos opusos, ko klausītāji varēs baudīt Bulēza simtgadei veltītajā koncertā Liepājas "Lielajā dzintarā".  "Reizēm man liekas, ka par Bulēzu mums ir mazliet nepareizs priekšstats," teic Normunds Šnē. "Daudziem liekas, ka viņš ir stingrs, akadēmisks, ar nenormāli augstām prasībām, kas dzird partitūrā katru noti. Tā ir, protams, bet īstenībā viņa lielākā stihija varētu būt izaicinājums, kaut kādā ziņā protests. Neaizmirsīsim, ka viņš savā jaunībā rīkoja koncertzālēs skaņas akcijas pret koncertiem un to programmām, ja tie viņam šķita pārāk akadēmiski. Vienā no intervijām, kurā viņam ļoti patika stāstīt par sevi, par savu mūziku, par saviem estētiskajiem uzskatiem, Bulēzs saka, ka mūzika ir jāattīra no uzfrizētības, no pārliecīgās kārtības, kaut gan var teikt, ka visas viņa interpretācijas ir ārkārtīgi pārdomātas un sakārtotas, tajā pašā laikā viņš kā komponists savā ziņā iet tam pretī. Viņam tiešām ir izaicinošs raksturs – parādiet, vai jūs to varat! Parādiet, cik ātri jūs to varat nospēlēt! Bieži tempi ir uz izpildāmības robežas un no mūziķiem tiek prasīt mazliet spēja pārkāpt sev pāri un sasniegt jaunus apvāršņus." * Pjērs Bulēzs ir 20. gadsimta laikmetīgās mūzikas revolucionārs, kurš satricināja tradīcijas un līdz ar domubiedriem ieviesa jaunus skaniskās domāšanas veidus. Kā komponists, diriģents un domātājs Bulēzs atvēra durvis sonorikai, elektroniskajai mūzikai un radīja nākotnes mūzikas institūciju IRCAM (Parīze), kas kļuvis par vienu no nozīmīgākajiem mūzikas izpētes institūtiem pasaulē. Spožs radītājs, nesaudzīgs diktators, varbūt ģēnijs.   Koncerta pirmajā daļā latviešu vijolniece Magdalēna Geka atskaņos Pjēra Bulēza skaņdarbu vijolei “Anthèmes II” (1997). Šajā darbā notiek nemitīga transformācija un jutīgs dialogs starp cilvēku un tehnoloģiju. Vijole savijas ar dzīvo elektroniku, kas reāllaikā transformē un atspoguļo instrumenta skaņu telpiski daudzdimensionālā ainavā. Programmas kulminācijā starptautiska solistu un skaņu meistaru komanda sadarbībā ar kamerorķestri “Sinfonietta Rīga” diriģenta Normundu Šnē vadībā atskaņos vienu no Bulēza iespaidīgākākajiem un skaistākajiem skaņdarbiem “Répons” (1980–1984), kurā izmantoti dažnedažādi IRCAM ieroči – elektroniski instrumenti, skaņu sintēze, datorprogrammas, kas ļauj atskaņošanas laikā elektroniski strādāt ar skaņu.  Atskaņojums prasa īpašu telpas iekārtojumu un skaņu aparatūru, ko nodrošinās IRCAM speciālisti sadarbībā ar “Lielā dzintara” kolēģiem. Visiespaidīgākā klausīšanās pieredze būšot sēdvietās partera zonā, kurā klausītājus ieskaus gan mūziķi, gan skaņu aparatūra.  

Na Slovensku se v úterý konaly protivládní protesty, které svolala nejsilnější opoziční strana Progresivní Slovensko. V Bratislavě se podle organizátorů sešlo kolem osmnácti tisíc lidí, další tisíce protestujících byly v jiných městech napříč sousední zemí. Důvodem byl návrh nového konsolidačního balíčku, který má dopadnout hlavně na živnostníky a zaměstnance. Kritice však vláda Roberta Fica čelí z více stran. Kvůli sblížení Slovenska s Ruskem i Čínou, ale také kvůli tlaku na instituce a omezování svobody médií, bude jeho Smer vyhozen ze Strany evropských socialistů, která chce v říjnu definitivně ukončit členství nejsilnější slovenské vládní strany. Jak ve Výtahu Respektu upozorňuje Magdaléna Fajtová, pro Slovensko oslabení v Evropském parlamentu není dobrou zprávou. Co ale vyhazov znamená pro Smer? Proč se kvůli slovenské vládě přeli europoslanci a europoslankyně na plenárním zasedání ve Štrasburku? A hrozí sousední zemi nějaký postih ze strany EU?

Poté, co OSN vyhlásila ve městě Gaza, v němž žije milion lidí, hladomor, kterým trpí přes půl milionu lidí, Izrael požaduje odvolání zprávy s tím, že pokud se tak nestane, bude země usilovat o omezení financování organizace. Vláda Benjamina Netanjahua odmítá, že by k hladomoru docházelo. Stejně tak ale dál odmítá do Pásma Gazy pustit zahraniční novináře, kteří by situaci mohli popsat a ověřit informace obou stran. Izraelské ministerstvo pro diasporu a potírání antisemitismu namísto toho uspořádalo návštěvu Pásma Gazy pro influencery z Izraele a Spojených států, kdy cílem podle ministerstva bylo vyvrátit lži Hamásu o podvýživě a nedostatečné humanitární pomoci. Informoval o tom deník Haarec. Humanitární situace přitom podle mezinárodních organizací dál zůstává katastrofální a nedochází k posunu ani v otázce propuštění izraelských rukojmích. V Tel Avivu kvůli tomu v týdnu v demonstrovalo proti Netanjahuově vládě kolem 350 tisíc lidí. Je v dohlednu debata o příměří? Co vyplynulo ze strategického jednání o situaci v Pásmu Gazy, které ve středu v Bílém domě uspořádal prezident Donald Trump? A mění svůj přístup ke krokům izraelské vlády Česko? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Magdaléna Fajtová.

Vlídná komunikace

Svētceļojuma pieredze Rīgas Sv. Franciska un Rīgas Sv. Marijas Magdalēnas draudžu grupās. Reportāžas sagatavoja Viktorija Rače un Dina Florena.

Tu neesi radīts izolācijai! Dievs Tevi ir radījis, lai Tu būtu brāļu un māsu kopienā. Tev ir vajadzīgs viņu atbalsts, lai Tu augtu ticībā, savukārt, Tu pats esi aicināts būt par svētību viņiem. Par kopienas nozīmi sludina misionārs Žozefs Bastēns.

Šeit dzirdēsi reportāžas no Rīgas Sv. Marijas Magdalēnas draudzes svētceļojuma uz Aglonu. Elza ir dzimusi un dzīvo Francijā, bet jau kopš bērnības regulāri dodas svētceļojumos uz Aglonu. Kaspars nepieder nevienai konfesijai, bet šogad ir izvēlējies pievienoties svētceļnieku grupai. Ceļā uz Aglonu ir arī Agnese. Kāpēc viņi ir ceļā? Klausies Dinas Florenas sagatavotās reportāžas.

Jēzus Tevi ne vien sauc vārdā, bet arī aicina īpašā misijā - pasludināt citiem Dzīvību. Ko tas nozīmē Tev? Par šo tēmu konferencē svētceļniekiem runā misionārs Žozefs Bastēns.

Vypočujte si záznam diskusie o knihe Fenomén YMCA a zistite viac o histórii organizácie, ale aj budovy na Karpatskej v Bratislave, ktorá čaká na absolútne nevyhnutnú rekonštrukciu strechy a skrýva extrémne veľa zaujímavých zákutí a obyvateľov.    O fenoméne YMCA diskutujú historik Lukáš Krajčír z Historického ústavu SaV, Magdaléna Kvasnicová zo Stavebnej fakulty STU v Bratislave, moderátorkou je Lucia Škyrtová.    

Liturgické čítania na každý deň z rímskokatolíckeho liturgického kalendára. Svätej Márie Magdalény (sviatok) Pies 3, 1-4a Ž 63, 2. 3-4. 5-6. 8-9 R.: Za tebou prahne moja duša, Pane, Bože môj. Jn 20, 1-2. 11-18 Tento podcast vám prinášajú študenti, členovia tímu a priatelia Kolégia Antona Neuwirtha. Email: podcast@kolegium.org

durée : 00:50:48 - Les Nuits de France Culture - par : Antoine Dhulster - En 1986, l'émission "Du jour au lendemain" donnait la parole au préhistorien Louis-René Nougier pour évoquer la naissance des civilisations, sujet de son dernier ouvrage. Le codécouvreur de la grotte de Rouffignac en Dordogne plaidait pour la reconnaissance du monde magdalénien d'Europe occidentale. - réalisation : Emily Vallat

Trochu EU, trochu Rusko. A doma mezitím barikády. Srbský prezident razí politiku všech azimutů a už několikátý měsíc čelí masovým demonstracím. Část Srbů ho obviňuje z napojení na zločinné podsvětí. Víc o tom ví Magdaléna Fajtová, reportérka Respektu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trochu EU, trochu Rusko. A doma mezitím barikády. Srbský prezident razí politiku všech azimutů a už několikátý měsíc čelí masovým demonstracím. Část Srbů ho obviňuje z napojení na zločinné podsvětí. Víc o tom ví Magdaléna Fajtová, reportérka Respektu. Ptá se Matěj Skalický.

Evropská komise v týdnu předložila legislativní návrh, kterým se EU zavazuje, že do konce roku 2027 postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy. Týká se to jak dovozu zemního plynu, tak i poskytování služeb v terminálech LNG. Šéfka EK Ursula von der Leyen již dříve uvedla, že Rusko plyn a ropu využívá jako zbraň a že Evropská unie se již svojí závislostí nesmí podílet na financování ruské agrese na Ukrajině. Jak ale ve Výtahu Respektu upozorňuje Magdaléna Fajtová, závislosti se Evropská unie zcela nezbaví, jen se přesune na USA: „Nejvíc zkapalněného plynu členské státy odebírají právě ze Spojených států. Plyn ale nakupujeme také ze zemí jako Alžírsko nebo z Azerbajdžánu. EU zřejmě v tomto směru spoléhá na to, že USA budou minimálně co se byznysu týče dodržovat nějaká pravidla. Ale samozřejmě mají možnost určovat si poměrně vysokou cenu." Jak se vlastně státům EU podařilo snížit dodávku ruského plynu a ropy od invaze na Ukrajinu v roce 2022? Jak si stojí Česko? A nemohou unijní plány zablokovat státy jako Maďarsko nebo Slovensko?

Výtah z prvního dne konference Globsec Forum a rozhovor s Magdalénou Fajtovou. Moderuje Štěpán Sedláček.V Praze se už po druhé koná bezpečnostní konference GLOBSEC Forum, která se do české metropole přesunula z Bratislavy. Dvacátý ročník zahájil prezident Petr Pavel, který se za Česko chystá do Haagu na summit Severoatlantické aliance, kde budou za dva týdny členské země jednat mimo jiné o zvyšování výdajů na obranu. Co ukázala vystoupení českých i zahraničních politiků na 20. ročníku prestižní konference v souvislosti s bezpečnostními výzvami, kterým dnes Evropa čelí i s ohledem na změnu přístupu ze strany vlády USA? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu z prvního dne konference od Štěpána Sedláčka a Magdalény Fajtové.

Kto by ju nepoznal?! Budovu s nápisom YMCA, situovanú na rohu rušnej Šancovej a Karpatskej ulice v Bratislave. Prvá budova Združenia mladých kresťanských mužov na európskom kontinente. Stojí tam viac ako 120 rokov, a za túto dobu musela neraz za seba zabojovať. Otvárali ju v decembri 1923 a pred dvadsiatimi rokmi (2005) sa stala Národnou kultúrnou pamiatkou. O jej minulosti, vleku spoločensko-politických zmien, hodnotách a otvorenosti, tiež o palácovej architektúre Alojza Balána, bude Zuzana Golianová hovoriť vo Fenoménoch so svojimi hosťami. Pozvanie prijali: Magdaléna Kvasnicová z Katedry architektúry Stavebnej fakulty STU Lukáš Krajčír z Historického ústavu SAV Rado Jančula – riaditeľ budovy Lucia Škyrtová, ktorá pracuje v správe budovy YMCA ako facility manažérka.

Městský soud v Praze se v týdnu vrátil k případu takzvané Kutnohorské sekty, v níž byl usmrcen mimo jiné i její vůdce Richard Šifer. Obviněné jsou kvůli tomu dvě ženy - kutnohorská zubařka Magdaléna a důchodkyně Irena S., které nyní státní zástupkyně navrhla trest šestnáct let za mřížemi ve věznici se zvýšenou ostrahou. „Kdyby dostaly velmi nízký trest, může se stát, že podobně budou u soudu následně argumentovat i další pachatelé. Ze strany státní zástupkyně ani soudkyně to tedy není jednoduché. Výše trestu, kterou státní zástupkyně navrhuje, mě nicméně překvapila," říká ve Výtahu Respektu Martin Štorkán. „Poté, co jsme si za poslední dva roky u soudu vyslechli, tak minimálně to, jak Šifer na ženy působil, by měla být polehčující okolnost. Ony uvěřily, že kontroluje každou jejich myšlenku a krok. Bály se trestu, který může přijít a který v případě některých členů sekty také přišel," dodává. Jak státní zástupkyně svůj návrh odůvodnila? Jak se brání obhájci penzistky Ireny? A v jaké fázi je momentálně kutnohorská kauza?

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Voice: Magda Neporová, Magdaléna Studená, Natálie Novotná, Štěpán Švagr

Voice: Magda Neporová, Magdaléna Studená, Natálie Novotná, Štěpán Švagr

Voice: Magda Neporová, Magdaléna Studená, Natálie Novotná, Štěpán Švagr

Voice: Magda Neporová, Magdaléna Studená, Natálie Novotná, Štěpán Švagr

Voice: Magda Neporová, Magdaléna Studená, Natálie Novotná, Štěpán Švagr

Voice: Magda Neporová, Magdaléna Studená, Natálie Novotná, Štěpán Švagr

Voice: Magda Neporová, Magdaléna Studená, Natálie Novotná, Štěpán Švagr

Voice: Magda Neporová, Magdaléna Studená, Natálie Novotná, Štěpán Švagr

Voice: Magda Neporová, Magdaléna Studená, Natálie Novotná, Štěpán Švagr

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Wann hat der Mensch gelernt, Feuer zu machen? Archäologen suchen weltweit nach Spuren - vom Fischkochen bis zum Magdalénien-Ofen an der Saale. Diese Podcast-Folge ist eine Spurensuche zwischen Glut, Stein und Wissenschaft. Ein Podcast von Dagmar Röhrlich. Habt Ihr Feedback? Anregungen? Wir freuen uns, von Euch zu hören: WhatsApp (https://wa.me/491746744240) oder iq@br.de

Prostitutka, matka Ježíšova nemanželského dítěte ve stylu šifry mistra Leonarda... S jakými nálepkami máte Máří Magdalénu spojenou vy? K seznámení s realitou nás zve mozaikový host Lucie Endlicherová.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

La transition des maisons rondes aux habitations rectangulaires marque une étape essentielle dans l'évolution des sociétés humaines. Ce changement, qui s'est opéré progressivement entre le Néolithique (environ -10 000 à -3 000 av. J.-C.) et l'âge du Bronze (environ -3 000 à -1 200 av. J.-C.), reflète des transformations profondes dans l'organisation sociale, économique et cognitive des communautés humaines.1. Une évolution liée à la sédentarisation et à l'agriculture (-10 000 à -5 000 av. J.-C.)À l'âge de pierre, plus précisément durant le Paléolithique supérieur (environ -40 000 à -10 000 av. J.-C.), les premiers habitats humains étaient souvent circulaires ou ovales, une forme adaptée aux groupes nomades. Ces structures temporaires étaient faites de peaux tendues sur des perches ou de matériaux facilement disponibles comme le bois et l'os (ex. : huttes des Magdaléniens en France vers -15 000 av. J.-C.).Avec l'arrivée du Néolithique (à partir de -10 000 av. J.-C. au Moyen-Orient, et vers -6 000 av. J.-C. en Europe), l'agriculture et l'élevage se développent. Les populations se sédentarisent et construisent des maisons plus durables en torchis, pierre et bois. La nécessité de stocker des céréales et des outils entraîne une recherche d'optimisation de l'espace, favorisant peu à peu l'abandon des maisons rondes au profit de formes rectangulaires, comme observé dans le site de Çatal Höyük (Turquie, vers -7 500 av. J.-C.).2. Une meilleure organisation sociale et domestique (-7 000 à -3 000 av. J.-C.)Les maisons rondes étaient associées à une organisation communautaire, où tout le monde partageait le même espace. Avec l'augmentation de la population et la complexification des sociétés, la maison rectangulaire permet une division fonctionnelle des espaces : des pièces distinctes apparaissent pour le stockage, la cuisine et le repos. Vers -5 000 av. J.-C., dans les premières cités de Mésopotamie, les habitations prennent déjà la forme de blocs rectangulaires, organisés en rues et quartiers.3. Une construction plus efficace et modulaire (-4 000 à -1 200 av. J.-C.)Les premières civilisations urbaines (Sumériens, Égyptiens, Harappéens) adoptent définitivement l'architecture rectangulaire. En Mésopotamie (vers -3 500 av. J.-C.), les Sumériens bâtissent des maisons en briques rectangulaires, qui permettent une meilleure stabilité et extensibilité. En Europe aussi, les constructions de l'âge du Bronze (vers -2 500 av. J.-C.) suivent ce modèle, comme en témoignent les villages palafittes des Alpes ou les habitations en pierres des îles Britanniques.4. Une évolution cognitive et symbolique (-3 000 av. J.-C. et après)Avec l'essor des grandes civilisations, la géométrie devient essentielle dans l'architecture. Les Égyptiens, vers -2 700 av. J.-C., utilisent déjà des plans orthogonaux pour leurs villes et temples. En Grèce et à Rome, la forme rectangulaire devient la norme pour les maisons, les forums et les temples, reflétant une compréhension avancée des mathématiques et du concept d'urbanisme planifié.ConclusionLe passage des maisons rondes aux habitations rectangulaires s'est fait sur plusieurs millénaires, entre -10 000 et -1 200 av. J.-C., et reflète une évolution sociale, économique et cognitive. Ce changement a permis une meilleure organisation de l'espace, a favorisé la croissance des premières villes, et a accompagné l'essor des grandes civilisations antiques. Hébergé par Acast. Visitez acast.com/privacy pour plus d'informations.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Erikem Taberym a Magdalénou Fajtovou

Poslechněte si:01:12 Nejstarší pravěká těžba surovin09:55 Jak dokáže kaktus přežít bez vody?19:03 Objev rozpínání vesmíru25:49 Lze vypnout geny bez zásahu do DNA?34:09 Umí želvy číst magnetickou mapu?44:38 Je sova moudrá?Hovoří archeolog Pavel Burgert, botanička Magdaléna Chytrá nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co sova ví? Jennifer Ackermanové nakladateství Kazda čte Dana Černá.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Anna Magdaléna Hroboňová herectvo ešte len študuje, no jej umenie už dobre poznáme. Na dosky, ktoré znamenajú svet vstúpila ako študentka druhého ročníka herectva na VŠMU rovno do Slovenského národného divadla ako záskok, odvtedy je súčasťou viacerých predstavení na našej prvej scéne a hrá aj v Divadle Andreja Bagara v Nitre, v Štúdiu L+S v Bratislave, či v divadle Lab. Poznáme ju už aj z televíznych obrazoviek. Pochádza zo slávneho a vzácneho evanjelického rodu Hroboňovcov. Hovoriť s Katou Martinkovou budeme aj o jej rodičoch – evanjelických farároch v Lučenci, o jej mnohočlennej rodine – pochádza zo šiestich súrodencov, o hudbe, ktorou žije i o radosti z toho, keď sa môže s láskou starať o svojich blízkych. | Hosť: Anna Magdaléna Hroboňová (herečka). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Poslechněte si:01:12 Nejstarší pravěká těžba surovin09:55 Jak dokáže kaktus přežít bez vody?19:03 Objev rozpínání vesmíru25:49 Lze vypnout geny bez zásahu do DNA?34:09 Umí želvy číst magnetickou mapu?44:38 Je sova moudrá?Hovoří archeolog Pavel Burgert, botanička Magdaléna Chytrá nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co sova ví? Jennifer Ackermanové nakladateství Kazda čte Dana Černá.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

„Byla jsem v šoku, nečekala jsem, že to hnutí vyvolává takovou podporu veřejnosti. Šli jsme s velkým průvodem, cesty lemovaly stovky lidí. Když jsem se ptala, co cítí, říkali, že velkou naději,“ popisuje novinářka Magdaléna Fajtová setkání s protestujícími i podporující veřejností v srbském Novém Sadu.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

„Už na školní praxi jsem si začala uvědomovat, že o ženy nepečujeme tak, jak by potřebovaly, že je dost nepodporujeme. Snažila jsem se vybírat si pracoviště, kde mě systém nebude nutit, abych byla součástí porodnického násilí. Skončilo to tak, že nejsem zaměstnaná nikde,“ říká Magdaléna Ezrová, porodní asistentka a hlavní autorka knihy Rodit násilím.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Už na školní praxi jsem si začala uvědomovat, že o ženy nepečujeme tak, jak by potřebovaly, že je dost nepodporujeme. Snažila jsem se vybírat si pracoviště, kde mě systém nebude nutit, abych byla součástí porodnického násilí. Skončilo to tak, že nejsem zaměstnaná nikde,“ říká Magdaléna Ezrová, porodní asistentka a hlavní autorka knihy Rodit násilím.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Hochweis, Olga www.deutschlandfunk.de, Büchermarkt

Brinkmann, Sigrid www.deutschlandfunk.de, Büchermarkt

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Magdaléna Vášáryová prijala pozvanie do podcastu Bárdy & Káčer, kde priniesla sviatočný nádych pozitívneho myslenia. Hovorila o potrebe najprv búrať, aby sme mohli budovať – a minimálne búranie, podľa jej slov, naša vláda nepochybne ovláda. Prezradila aj, čo považuje za najväčší problém strednej Európy, či aké to bolo sa priateliť s Viktorom Orbánom.Magdaléna Vášaryová označuje súčasnú dobu ako skúšku a tie môže byť pozitívne, ale čo je horšie je, že ako spoločnosť sa zbavujeme ľudí, ktorí vyčnievajú z davu a potom nás riadi podpriemer typu Machala.Podcast Bárdy & Káčer vzniká v spolupráci s Aktuality.sk a vďaka podporovateľom cez služby NAVYŠE.Potvrďte si posielanie notifikácií k novým dielom na svojej obľúbenej platforme aj na Youtube Bárdy and Káčer, ďakujeme.Všetky podcasty Aktuality.sk nájdete na jednej stránke tu.Na odber všetkých nových dielov podcastu Bárdy & Káčer sa môžete prihlásiť cez iTunesalebo Spotify.

durée : 00:50:46 - Les Nuits de France Culture - par : Antoine Dhulster - En 1986, l'émission "Du jour au lendemain" donnait la parole au préhistorien Louis-René Nougier pour évoquer la naissance des civilisations, sujet de son dernier ouvrage. Le codécouvreur de la grotte de Rouffignac en Dordogne plaidait pour la reconnaissance du monde magdalénien d'Europe occidentale. - réalisation : Emily Vallat

Podle Ústavního soudu smí vést porodní asistentky domácí porody. „Byl bych raději, kdyby všechny ženy rodily v porodnici, ale respektuji, že je to jejich rozhodnutí,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a senátor Ondřej Šimetka (ODS). Připomíná, že podle soudu domácí porody potřebují nová legislativní pravidla. S tím souhlasí i prezidentka Unie porodních asistentek Magdaléna Ezrová.