Podcasts about obchod

Na trhu se starožitnostmi se objevily vzácné historické listiny, které ale měly patřit státu. Někdo se je snažil prodat pod skrytou identitou. Blížila se aukce. Bylo nutné prodejce rychle vypátrat, ale nevyplašit. Případ převzalo 1. oddělení pražské kriminálky. Na co všechno detektivové přišli? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Kauza Emisie - známa aj ako kauza Interblue - patrí medzi najikonickejšie kauzy prvej vlády Roberta Fica. Rezort životného prostredia vedený nominantmi Jána Slotu v nej nevýhodne predal naše emisné kvóty garážovej firme Interblue, teda firme s absolútne netransparentným vlastníckym pozadím. Obchod za niekoľko desiatok miliónov bol však tak škandalózny, že premiér Fico - a to po opakovaných výmenách slotových ministrov - rezort životného prostredia napokon Slovenskej národnej strane odobral.Prípad bol síce vyšetrovaný políciou, prokurátor však po ukončení vyšetrovania skonštatoval, že sa žiadny trestný čin nestal. Nové vyšetrovanie otvorené po roku 2021 však výsledky predsa len prinieslo, už v ďalšom roku pozadie emisného biznisu odkryli a prišli aj prvé obvinenia. Napokon ale kauza končí v koši. A dôvod? Premlčanie vyplývajúce z novely trestných kódexov prijatých vládou Roberta Fica.A záver? Skutok sa stal, bol trestným činom a vyšetrovanie preukázalo záujem poškodiť Slovenskú republiku. Štát si nárokoval škodu za takmer 50 miliónov, napokon však Slovensko žiadne peniaze nezíska a obvinení ministerskí úradníci do väzenia nepôjdu. Kauza sa teda stala, a aj keď podľa orgánov činných v trestnom konaní javí znaky trestného činu, trestnoprávne - a ani iné dôsledky, za ňu už nik neponesie. Rovnako tak mnohomiliónovú škodu, ktorú Slovensko utrpelo, nám nik nenahradí.Počúvate Aktuality Nahlas. Dnes o kauze emisie a zametaní takýchto veľkých prípadov siahajúcich do tých najvyšších poschodí moci. V druhej časti dnešného podcastu sa pozrieme na znepokojivý trend radikalizácie našej mládeže, predovšetkým mladých mužov a chlapcov, a tiež na to, ako sa narastajúcemu trendu toxickej maskulinity môžu jej obete brániť. O tejto téme budeme v Aktualitách diskutovať aj na budúcotýždňovej Pohode.Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Kauza Emisie - známa aj ako kauza Interblue - patrí medzi najikonickejšie kauzy prvej vlády Roberta Fica. Rezort životného prostredia vedený nominantmi Jána Slotu v nej nevýhodne predal naše emisné kvóty garážovej firme Interblue, teda firme s absolútne netransparentným vlastníckym pozadím. Obchod za niekoľko desiatok miliónov bol však tak škandalózny, že premiér Fico - a to po opakovaných výmenách slotových ministrov - rezort životného prostredia napokon Slovenskej národnej strane odobral.Prípad bol síce vyšetrovaný políciou, prokurátor však po ukončení vyšetrovania skonštatoval, že sa žiadny trestný čin nestal. Nové vyšetrovanie otvorené po roku 2021 však výsledky predsa len prinieslo, už v ďalšom roku pozadie emisného biznisu odkryli a prišli aj prvé obvinenia. Napokon ale kauza končí v koši. A dôvod? Premlčanie vyplývajúce z novely trestných kódexov prijatých vládou Roberta Fica.A záver? Skutok sa stal, bol trestným činom a vyšetrovanie preukázalo záujem poškodiť Slovenskú republiku. Štát si nárokoval škodu za takmer 50 miliónov, napokon však Slovensko žiadne peniaze nezíska a obvinení ministerskí úradníci do väzenia nepôjdu. Kauza sa teda stala, a aj keď podľa orgánov činných v trestnom konaní javí znaky trestného činu, trestnoprávne - a ani iné dôsledky, za ňu už nik neponesie. Rovnako tak mnohomiliónovú škodu, ktorú Slovensko utrpelo, nám nik nenahradí.Počúvate Aktuality Nahlas. Dnes o kauze emisie a zametaní takýchto veľkých prípadov siahajúcich do tých najvyšších poschodí moci. V druhej časti dnešného podcastu sa pozrieme na znepokojivý trend radikalizácie našej mládeže, predovšetkým mladých mužov a chlapcov, a tiež na to, ako sa narastajúcemu trendu toxickej maskulinity môžu jej obete brániť. O tejto téme budeme v Aktualitách diskutovať aj na budúcotýždňovej Pohode.Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Kauza Emisie - známa aj ako kauza Interblue - patrí medzi najikonickejšie kauzy prvej vlády Roberta Fica. Rezort životného prostredia vedený nominantmi Jána Slotu v nej nevýhodne predal naše emisné kvóty garážovej firme Interblue, teda firme s absolútne netransparentným vlastníckym pozadím. Obchod za niekoľko desiatok miliónov bol však tak škandalózny, že premiér Fico - a to po opakovaných výmenách slotových ministrov - rezort životného prostredia napokon Slovenskej národnej strane odobral.Prípad bol síce vyšetrovaný políciou, prokurátor však po ukončení vyšetrovania skonštatoval, že sa žiadny trestný čin nestal. Nové vyšetrovanie otvorené po roku 2021 však výsledky predsa len prinieslo, už v ďalšom roku pozadie emisného biznisu odkryli a prišli aj prvé obvinenia. Napokon ale kauza končí v koši. A dôvod? Premlčanie vyplývajúce z novely trestných kódexov prijatých vládou Roberta Fica.A záver? Skutok sa stal, bol trestným činom a vyšetrovanie preukázalo záujem poškodiť Slovenskú republiku. Štát si nárokoval škodu za takmer 50 miliónov, napokon však Slovensko žiadne peniaze nezíska a obvinení ministerskí úradníci do väzenia nepôjdu. Kauza sa teda stala, a aj keď podľa orgánov činných v trestnom konaní javí znaky trestného činu, trestnoprávne - a ani iné dôsledky, za ňu už nik neponesie. Rovnako tak mnohomiliónovú škodu, ktorú Slovensko utrpelo, nám nik nenahradí.Počúvate Aktuality Nahlas. Dnes o kauze emisie a zametaní takýchto veľkých prípadov siahajúcich do tých najvyšších poschodí moci. V druhej časti dnešného podcastu sa pozrieme na znepokojivý trend radikalizácie našej mládeže, predovšetkým mladých mužov a chlapcov, a tiež na to, ako sa narastajúcemu trendu toxickej maskulinity môžu jej obete brániť. O tejto téme budeme v Aktualitách diskutovať aj na budúcotýždňovej Pohode.Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Do indické zoo Vantara, která se prezentuje jako záchranné a chovatelské zařízení, se dováží obrovské množství zvířat z celého světa. Míří do ní i tisíce zvířat z Česka. Tomu, jak se do Vantary dostávají i velmi ohrožené a chráněné druhy, se ve spolupráci se Süddeutsche Zeitung věnuje reportérka investigace.cz Barbora Šturmová. O tajemné indické zoo, kontrole obchodu s ohroženými druhy a přístupu českých úřadů s ní natáčel Jiří Slavičínský.Už dvanáct let vracíme do hry příběhy, které by jinak zapadly. Oslavte s námi 12. narozeniny redakce investigace.cz tím, že podpoříte naši práci na ⁠Darujme.cz (https://www.darujme.cz/darovat/1211386)⁠. Děkujeme!

Pitbull dorazil do Prahy a boostnul byznys s punčocháčema. Macklemore slaví narozeniny, Ewa Farna přidává druhý koncert v Edenu; a kam tě může zavést navigace? Zjistíš ve WAKE UP SHOW.

Ohledně podezřelého bitcoinového obchodu ministra spravedlnosti Pavla Blažka položily pár týdnů zpět jeho úřadu dotazy také Hospodářské noviny. V nejnovějším dílu politického podcastu HN Podpásovka prozradíme, jak je tehdy ministerstvo zahrálo do autu. Politický reportér Ondřej Leinert a komentátor Petr Honzejk rozeberou, jaké dopady kauza může mít na preference koalice Spolu. Vzpomenou, v čem jim ministr Blažek připomněl bývalého premiéra Stanislava Grosse. Blažek je přesto o několik levelů dál. Proč? A dojde i na jiná témata? Tentokrát ne, Blažkův „počin“ je totiž natolik výjimečný, že si vysloužil vůbec první monotematickou Podpásovku.

Chomutovský primátor za ANO Milan Petrilák čelí podezření, že byl jedním z aktérů neprůhledného byznysu s dotacemi, za které se nakupovaly výrobní linky na respirátory. Spojil se kvůli tomu s mužem, o kterém se mluví jako o šedé eminenci Ústeckého kraje. Petrilák přitom stanul v čele Chomutova ani ne před rokem, poté, co musel kvůli machinacím s veřejnými zakázkami skončit jeho předchůdce z ANO. Co kauzy říkají o situaci hnutí ANO na Ústecku?Host: Lukáš Valášek - investigativní reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

4 strategie pro master closing: Jak uzavírat více obchodů!

Městečko Mccheta leží na soutoku řek Kura a Aragvi ve východní Gruzii. Kdysi tudy měla vést jedna z větví Hedvábné stezky. Obchod a projíždějící karavany přinášely prosperitu a metropole tak narostla až do velikosti 100 tisíc obyvatel. Tyhle časy jsou už dávno pryč, Mccheta je ale pořád domovem možná nejvýznamnější gruzínské památky.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Svět čeká, co bude se cly Donalda Trumpa. Jenže zboží v obchodech v Americe mezitím dochází. „To zboží nebude, a pak bude dražší,“ varuje investiční specialista Michal Semotan ve speciálu podcastu Ve vatě.Dvě z pěti 3D tiskáren, které společnost Prusa Research vyrobí, míří do Spojených států. Zatímco svět je v tenzi, jaká cla nakonec Trump celému světu „napaří“, Josef Průša přezdívaný „král 3D tisku“ je relativně v klidu. Tarify ve výši deseti či dvaceti procent by pro jeho zboží zvlášť velký problém nebyly, obzvlášť pokud americký prezident uvalí na Čínu cla přes sto procent.Druhá největší ekonomika světa totiž své domácí technologické výrobce masivně dotuje. Trumpova cla ve výši 125 procent na dovoz čínského zboží by však mohla tento doping odmazat a startovní pozice by se srovnala, myslí si Průša. „Na první pohled to vypadá, že na tom budeme lépe oproti Číně, kde je většina naší konkurence,“ uvažuje podnikatel v podcastu Ve vatě.Ale celní války mají i svou odvrácenou stranu, kterou si byznysmen dobře uvědomuje. Zdražení celé řady zboží a následný pokles poptávky. „Cla by dorovnala dotace, které do našeho oboru dávají v Číně, to by bylo hezké. Ale nesmí se stát to, že celý trh pak zkolabuje, když se běžným lidem všechno zdraží,“ říká.Zboží dochází, svět čeká na dohoduPřestože je platnost cel odložená zhruba do začátku července a lídři dotčených zemí s americkým prezidentem horečně vyjednávají, obchod mezi kontinenty už zpomalil. Lodě naložené zbožím čekají v asijských přístavech.„Čím déle se bude nejistota prodlužovat, tím déle budou lodě někde čekat, a tím větší dopad to na ekonomiku bude mít. To zboží nebude, a pak bude dražší. V zájmu obou stran je dohodnout se co nejrychleji a snížit tarify na co nejnižší úroveň, aby škody byly co nejnižší,“ přemýšlí portfolio manažer Michal Semotan z J&T Investiční společnosti.Obchody zatím doprodávají staré zásoby, ale ty mohou už za pár týdnů dojít. „Lidi to zatím ještě moc nevnímají, protože všechen maloobchod ještě prodává sklady, které nakupovali, platili a proclívali předtím, než tarify přišly,“ popisuje situaci v Americe Josef Průša.Američané však už začínají být v nákupech zdrženlivější, s příchodem recese do Ameriky totiž počítají téměř všechny velké americké banky. „Za mě je pravděpodobnost recese zhruba 60 procent,“ odhaduje analytička One Family Office Anna Píchová. „Už chodí výstražná data o spotřebě a je velká pravděpodobnost, že druhý kvartál bude taky negativní,“ dodává.Když recese ve Spojených státech udeří, Evropa bude se zpožděním následovat. „Je to propojené, takže si myslím, že je pravděpodobné, že se recese přelije i sem,“ odhaduje Michal Semotan. Oba se shodují, že k nějakým dohodám však nakonec dojde a cla v drakonické výši, jak je Trump prezentoval začátkem dubna, nakonec nebudou.„K dohodě mezi Čínou a Spojenými státy, myslím, dojde. Nějaká cla na určité typy zboží ale zůstanou,“ předpovídá analytička Anna Píchová. Jestli je pro firmy složité odhadnout budoucí vývoj, investoři nejsou o mnoho moudřejší.Jak přestavět portfolio?Přebudovat portfolio, aby bylo vůči případným clům imunní, ale není jednoduché. Možnost je zaměřit se na firmy, které produkují výhradně v USA, ovšem i ty často odebírají součástky z Asie, které budou tarify zasaženy.„Pokud se tomu chcete úplně vyhnout, tak byste se museli soustředit na telekomunikační firmy nebo pojišťovny,“ doporučuje Semotan, který do portfolia dokupoval například tituly jako automobilka Rivian či výrobce solárů First Solar.Opouštět americké akcie a vrhnout se ryze na ty evropské ani Píchová ani Semotan nedoporučují. „Americké firmy jsou tak dobré díky jejich investicím do výzkumu a vývoje. Kolik ony investovaly do vývoje nových produktů, nových technologií, neinvestoval žádný jiný region. A je tam kapitál. Amerika není tak významná jenom proto, že je tam přívětivé podnikatelské prostředí,“ uvedla Píchová.„50 procent Amerika, 30 procent Evropa a 20 procent třeba ostatní trhy. A případně bych pro dynamického investora klidně zařadil pět až 10 procent krypto,“ modeluje Michal Semotan ideálně diverzifikované portfolio pro příští měsíce.Největší chybou by ovšem bylo nechat se Trumpem „rozhodit“, připomíná Anna Píchová. „Rozhodně zběsile neměnit tu svoji strategii, když vám všechno padá pod rukama, nedělat unáhlené obchody. Maximálně portfolio doplnit o věci, které třeba popadaly a kterým věříte. Proto by každý investor měl mít část portfolia v hotovosti, aby ji mohl využít k dokupování,“ radí analytička Píchová.Trumpův budíček pro Evropu?Trumpova razantní celní politika by mohla být budíčkem pro Evropu, která svým růstem za USA roky pokulhává.„Jestliže se Evropa chytne za nos a některá nesmyslná nařízení zruší a bude se tady více investovat, bude se tady více vyrábět a využije se ten potenciál podpůrného balíčku, který se schválil v Německu, tak ekonomika dostane velký impuls a ono se to postupně propíše do firem, do zisků firem a do toho, že spotřebitelé budou mít víc peněz, budou víc utrácet, stát vybere víc na daních,“ říká Semotan s tím, že vybrané evropské akcie by se mohly v dohlednu vyšvihnout.Podle Průši se závod mezi USA a Evropou bude lámat na tom, kdo se jako první naučí v praxi využívat umělou inteligenci. „Tady v Evropě jsme víc na jistotu než v Americe. Tam když někdo dostane nápad, tak hned do toho jde. Tady chybí dravost. Nadchnout lidi je tu složitější.“Průšova společnost před časem expandovala i za oceán. V americkém státě Delaware buduje fabriku, kde bude 3D tiskárny produkovat pro americký trh.„Od léta loňského roku tam děláme pilotní výrobu. Máme novou fabriku o 10 000 m² a budeme tam přesouvat větší a větší část výroby. Všechno bude záležet na tom, na které komponenty se nám tam podaří sehnat lokální dodavatele,“ říká zakladatel firmy.Svou výrobu do USA Průša kompletně přesouvat nehodlá. „Mně je tady dobře. Jsme globální firma, takže mně dává největší smysl dělat to na obou kontinentech zároveň.“Zároveň se mu v posledních pěti letech daří odpoutat od závislosti na asijských komponentech. „U předchozí generace tiskáren jsme měli do 30 procent komponentů z Asie, teď jsme na tom daleko lépe. Úplně bez Číny bychom to zvládli, bez Asie ale ne,“ uvedl vývojář v podcastu Ve vatě. Nové tiskárny jsou proto navržené tak, aby šly vyrobit kdekoli na světě.„Po letech přesouvání výroby do Asie jsou lidi, kteří tyto technologie tady zvládali, už dávno v důchodech. Fabriky jsou rozebrané. A ty zkušenosti už tady nejsou, takže přenést tu výrobu narychlo během dvou, tří let na západ je v podstatě nereálné,“ lituje Průša.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý ...

V pěších zónách v Liberci už přes měsíc platí jednotný čas pro povolený vjezd. Magistrát hodnotí výsledky kladně, provozovatelé obchodů si ale na vyhlášku stěžují.

Zhubl téměř dvanáct kilo, takže si pochvaluje dobrou kondici. A dobré kondici se těší i jeho společnost GZ Media. „Ta je na tom ještě lépe, protože hubnout nepotřebuje,“ říká pobaveně Zdeněk Pelc a se smíchem souhlasí s tím, že firma klidně může ještě „přibrat“. Však k tomu má také nakročeno: po severoamerickém kontinentu plánuje GZ Media expanzi do Asie. Kam přesně do Asie chce GZ Media zamířit? V čem tato expanze spočívá? Na jakém úspěchu firma spolupracovala s Yoko Ono a synem Johna Lennona? Jak se společnosti daří v porovnání s minulými léty? Jak je Zdeněk Pelc rozhodnutý ohledně budoucího předávání firmy rodině? A proč se za něj modlí sestry Boromejky? Tohle vše – a ještě mnoho dalšího – se dozvíte v novém díle Forbes Byznys podcastu.

Má bohatou zkušenost v salesu - třeba jako spoluzakladatel agentury 2FRESH, kde strávil víc jak 17 let. Dneska firmám pomáhá stavět obchodní týmy tak, aby generovaly výsledky a byly úspěšné. Věnuje se tedy tomu, co řeší velká část z vás - mých posluchačů. Takže se v dnešním rozhovoru zaměříme právě na to, jak obchod ve firmě nastartovat. Mým hostem je Tomáš Wojcik z 1st Innovation. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

O budoucnosti problémové ubytovny Neptun, ale také o koncepci bydlení s náměstkyní jabloneckého primátora Lenkou Opočenskou (Společně pro Jablonec).

Čína odpověděla na americká cla ve výši 145 procent a zdaňuje od soboty zboží ze Spojených států 125 procenty. „Pokud by Evropská unie přijala část čínské nadprodukce, tak to může krátkodobě prospět peněženkám evropských zákazníků,“ uznává pro Český rozhlas Plus analytička Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na Čínu Ivana Karásková. „Dlouhodobě jde ale o dumping a v konečném důsledku to není žádná výhra.“

Čína odpověděla na americká cla ve výši 145 procent a zdaňuje od soboty zboží ze Spojených států 125 procenty. „Pokud by Evropská unie přijala část čínské nadprodukce, tak to může krátkodobě prospět peněženkám evropských zákazníků,“ uznává pro Český rozhlas Plus analytička Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na Čínu Ivana Karásková. „Dlouhodobě jde ale o dumping a v konečném důsledku to není žádná výhra.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Ukrainie żałoba po kolejnym nieludzkim ataku Rosjan, którzy zamordowali dziesiątki cywilów i ranili ponad 100 osób. Komentarz Dmytra Antoniuka w Poranku Radia Wnet.

Honza už s námi není, a tak jsme mohli naplnit celou epizodu díly, která otevírají diskusi. Obchod s chudobou, krize bydlení, občanská neposlušnost, toxická maskulinita – a dobrých deset dalších palčivých témat z adrenalinového seriálu Urgent, který už Ivča viděla celý! To Viktor viděl Adolescenta a taky film se slepým Langmajerem… Ale to spíš jděte do kina na Dny evropského filmu.

Pražský realitní trh si připsal další velkou transakci, a to v podobě administrativního centra The Square stojící nad stanicí metra Budějovická v Praze 4. Obchod uzavřela nemovitostní skupina Mint Investments jako kupující a Realitní fond Komerční banky jako prodávající. V budově sídlí například Státní fond životního prostředí.Za důvody koupě budovy The Square označil nový majitel mix atraktivní lokality, kvalitní parametry nemovitosti a zároveň příznivou situaci na trhu. „Přesnou cenu prozradit nemůžu, ale je to částka nad jednu miliardu korun,“ řekl v Agendě SZ Byznys Sebastien Dejanovski z vedení Mint Investments.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Obchod s chudobou a život tzv. skleněných dětí, tedy sourozenců lidí s handicapem. To jsou dokumenty, které můžete aktuálně vidět v českých kinech. Jmenují se Dům bez východu a Ta druhá. „První z filmů zachycuje situaci, o které bychom chtěli věřit, že už v Česku není vůbec možná,“ říká o Domu bez východu filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký. „Oba filmy jsou zásadními výpověďmi o svých tématech, jakkoliv jsou pojaté úplně jinak. Oba stojí za zhlédnutí,“ dodává.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Naši moderátori Diana a Albert ti dnes, 22. februára, prinášajú epizódu nášho unikátneho UP NEWS - špeciálu. Každú sobotu ťa zoberieme na cestu 

Fenomény:...nechceš bony?! V socialistických obchodoch sa stáli rady na toaletný papier, banány či mandarínky. A potom tu bol TUZEX. Obchod kde sa dali kúpiť veci z “prehnitého Západu” - značkové džínsy, elektronika, parfémy, hračky aj potraviny. K nákupu vytúžených texasiek či kazeťáku ste potrebovali západnú menu alebo tuzexové poukážky - bony, ktoré pred Tuzexom ponúkali veksláci, fenomén vtedajšej doby. Ľudia, ktorí si dokázali zarobiť na tú dobu veľké peniaze a po revolúcii mnohí z nich využili zárobky aj kontakty a začali podnikať. Adam Havlík z Ústavu pro studium totalitních režimů napísal knihu Marky, bony, digitálky: veksláci a fenomén veksláctví v socialistickém Československu, a v cykle Fenomény s Marianou Jaremkovou rozprával o tejto komunite, hierarchii, ktorá v nej fungovala, životnom štýle, statuse vekslákov v spoločnosti, spolupráci s ŠtB aj o slovenskom špecifiku - tuzexových babkách.

Správy. Téma dňa. Z rokovania Európskeho parlamentu. Oscarový film Obchod na Korze. Šport.

Když moc usilujeme o to, získat všechno co chceme, většinou ztratíme to, co máme. Což dokazuje i příběh o Jákobovi a Ezauovi z prvních kapitol Bible. Více ve Svátečním slově Karla Fridricha.

Jak pevná je v době protestů na Slovensku Ficova vládní koalice? Podle čeho se pozná kvalita českých vysokých škol? Jak dopadl plánovaný bojkot obchodů, ke kterému Chorvatsko přiměly rostoucí ceny?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bohumínská skupina Bochemie Group expanduje v elektrotechnickém průmyslu. Vlastní továrnu na energetická úložiště v Německu, staví podobný závod v Saúdské Arábii. Známá chemička však nechce zůstat jen u výroby velkých baterií. Spojuje se s mladou firmou Second Foundantion, aby s ní naskočila do nově vznikajícího oboru – obchodu s flexibilitou.Bochemie je typický reprezentant domácího průmyslu. Její historie sahá k roku 1904. Fabrika s více než 120letou tradicí dnes vyrábí chemické speciality pro průmyslové odběratele i pro vlastní zpracování. Od toho nemusí být k energetice daleko.„Bochemie 70 let vyrábí aktivní hmoty pro akumulátory. K jejich výrobě, tedy k energoprůmyslu, je logická cesta,“ vysvětluje v Agendě SZ Byznys David Vodička, syn většinového majitele Bochemie a člen představenstva zodpovědný za elektroenergetický byznys.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Jak ušetřit v obchodě?

Kolik času v životě strávíš čekáním ve frontě? Víc než sexem. A portál Death List zveřejnil, kdo má v roce 2025 umřít. Nejsme tam! Hezkej pátek s WAKE UP SHOW!

https://www.myswitzerland.com/cs/ Co změní pravidla hry v B2B obchodu? Rok 2025 slibuje návrat osobních setkání, zaměření na kvalitní leady a důvěru podpořenou jednoduchostí procesů. Inspirujte se hlavními trendy.

Letos v létě označilo americké ministerstvo zahraničí skandinávskou skupinu Nordic Resistance Movement za teroristickou organizaci. Toto neonacistické hnutí má vazby na e-shop ze Švédska s velmi specifickým zbožím. Obchod Midgård zásobuje předměty s neonacistickou tematikou celou Evropu. Seznam jeho zákazníků před nedávnem zveřejnila švédská skupina Antifascistisk aktion. Mezi nakupujícími jsou i Češi v minulosti odsouzení za rasově motivované násilné trestné činy. Článek najdete na investigace.cz.

Internet je pokazený. Všetko je zadarmo, takže sme produktom obchodu s našou pozornosťou. Na akúkoľvek bežnú činnosť potrebujeme účet a odovzdať osobné údaje. Z pôvodne decentralizovanej siete sa stáva centralizovaná sieť ovládaná korporáciami a cez korporácie štátmi. Koncept sociálnej identity je centralizovaný a neprenosný medzi službami. Aj napriek tomu neustále vznikajú lastovičky, ktoré tieto problémy […]

Na dnešek mám připravený rozhovor, který jsem vedl s investorem Pavlem Rybou v dubnu 2024 v Zikmundově vile ve Zlíně v rámci konference na festivalu Neznámá Země 2024. Bavili jsme se o tom, jak je navenek rozkreslená politická mapa světa, tedy kde se oddělují aktivity Ruska, Číny a západního světa, přitom ale kde všude je to propojené z hlediska obchodování a byznysu vůbec - jen to zkrátka nebývá moc vidět. Omlouvám se za zhoršenou kvalitu zvuku - informace, které zazněly mi ale připadají tak zajímavé a důležité, že jsem se rozhodl video i audio zveřejnit i tak. Snad budete obsahem nadšeni a zaujati stejně jako jsem byl já. Pokud budete chtít celý rozhovor bez reklam, pojďte na herohero.co/petrhorky!00:00 Nástup hegemonie USA a konec zlatého standartu.16:28 Systém je neudržitelný.20:51 Čína hromadí zlato a připravuje se na pád dolaru.33:19 Kolik zlata má Česko?Support the Show.

Lídři EU podle očekávání jmenovali von der Leyenovou, Costu a Kallasovou. Tři postsovětští poutníci do Unie. Pravicová internacionála: noční můra, anebo fraška? Obchod s chudobou není tajemstvím. Řešit ho žádná vláda nechce. Prezident Petr Pavel je úspěšným moderátorem pouze v zahraničních tématech. Na koleně, za pochodu ani před volbami se reformy dělat nedají.

Návštěva tzv. vyloučených lokalit v Ústeckém kraji přiměla prezidenta Petra Pavla k odvážné úvaze. Nahlas řekl to, co všichni ví a politici neřeší: chudí lidé žijí v naprosto nevyhovujících a předražených bytech a miliardy, které jim stát posílá, putují k vlastníkům těchto ubytoven. Ti inkasují peníze, aniž by se jakkoliv snažili o zlepšení a zvelebení svých domů. Státní peníze tak jedny udržují v šílených podmínkách a z druhých dělají miliardáře.

Máme spoustu představ, jak by se měla Čína chovat, co by měli změnit, ale velmi často to až tragikomicky odráží, jak málo toho o této veliké zemi, její historii a jejích obyvatelích víme. Podobně zas Číňané ani jejich politici často nerozumí nám. Nemyslím si, že bychom to dokázali změnit jedním rozhovorem, ale má smysl alespoň nějaká témata otevřít. Sinolog Ondřej Kučera z Palackého univerzity v Olomouci přijal pozvání na speciální konferenci, kterou jsme v rámci festivalu Neznámá Země uspořádali v Zikmundově vile ve Zlíně. A vy, kteří jste na místě nebyli osobně, máte právě teď příležitost slyšet úvodní debatu.Dodám, že celý rozhovor a bez reklam najdete na mém účtu na Herohero, tedy na adrese https://herohero.co/petrhorky. Těším se na Vaše reakce, ahoj, Váš Petr Horký.00:00 Číňané nemají vojenské, ale ekonomické ambice.10:06 Čína potřebuje globální trh.14:48 Číňané myslí jinak, nám nerozumí.19:32 Vztahy Čína - Rusko.Support the Show.

W ramach obchodów 75-lecia sydnejskiego piłkarskiego Klubu Sportowego Polonia zaplanowano szereg imprez m.in. warsztaty piłkarskie z trenerami Legii Warszawa w lipcu br. oraz 3-dniowe obchody rocznicy w październiku br. z Polskim Festiwalem organizowanym na terenie klubu, mówią Prezes i wice-prezes klubu Adam Biziuk i Jacek Lisowski.

Obchod funguje bez přestávky v jihočeském Táboře od roku 1920. Dnes ho má na starosti Lukáš Čadil, pravnuk zakladatele provozovny.

Obchod funguje bez přestávky v jihočeském Táboře od roku 1920. Dnes ho má na starosti Lukáš Čadil, pravnuk zakladatele provozovny.

#119 Silný výber – PRVÝ KONŠTRUKTÍVNY DIEL!  Nebudeme sa tu hrabať v etymológii slova kocovina, no ale povedzme si na rovinu, že to, čo predviedol Pelle a jeho spojenci v kampani, tak toľko špiny sa snáď ani do jedného Slovenska nezmestí… Ale národ ich prekukol a poslal ich tam, kam takíto naničhodníci patria… Tak nieeee… To sme si už asi príliš uhli z tých našich staronových fľaštičiek... Nuž teda, ako ďalej? Povieme si - podobne ako v Markíze - po úvodných 25 minútach reklamy:-)! Silný výber. Predposledná nádej. Váš obľúbený podcast môžete teraz podporiť aj cez náš Patreon, alebo kúpou šalomčeka: https://www.patreon.com/silnyvyber/membership  https://www.buymeacoffee.com/silny_vyber  Pripíjame a pripomíname:  narodeniny nášho cteného poslucháča Martina Cíferského (47), prvá schôdza Patreonistov 14. 4. 2024, vivat Leverkusen, s dňom roždenija, Alla - a zrodil sa aj finál mix nového albumu Stana Petrova!  Historický kalendár Jána Žideka (výber) Pripomíname a pripijame si Deň narcisov. Pred 2777 rokmi podľa legendy založil Romulus a Remus Rím. Pred 112 rokmi sa potopila loď Titanic. Pred 58 rokmi Československý film Obchod na korze získal Oskara. Pred 81 rokmi Albert Hoffman objavil psychedelické účinky LSD. Animovaný seriál Simpsonovci sa prvýkrát objavil na televíznych obrazovkách pred 37 rokmi. Pred 55 rokmi odvolali Alexandra Dubčeka z čela komunistickej strany Československa. Pripili sme si s:  Slivka se žirafou… A The Deacon Whisky: https://deacon.sovereignbrands.com/ Endorse:  https://www.bux.sk/knihy/771277-prirastla-k-horam.html#additional-info--content--stranky  Hudba v podcaste:  George Gershwin – Rhapsody in Blue Odporúčaná hudba:  Bystrík – Chceš to nahlas https://www.youtube.com/watch?v=HWTTro1wDbU  Peter Bič Project – Perly https://www.youtube.com/watch?v=TsLv4OwrwxA 

Nadějný pokles cen hypoték brzdí. Banky si nakupují peníze na finančním trhu nejdráž od začátku roku.  Ceny bytů v atraktivních lokalitách už zase útočí na své maximální ceny, říká hypoteční expert Libor Ostatek.Zatímco loni vystoupaly u některých hypoték úroky až k sedmi procentům, teď je banky nabízejí za průměrnou cenu 5,19 procenta. Ceny jsou nejníž za dlouhou dobu, jak vyplývá z posledních dat z Hypomonitoru České bankovní asociace.I v příštích měsících budou ceny úvěrů na bydlení klesat. Přestože centrální bankéři budou  nejspíš dál setrvale snižovat základní úrokovou sazbu, žádné cenové „zemětřesení“ hypoteční expert Libor Ostatek v nejbližších měsících neočekává .„Dává mi logiku, že bychom se do poloviny roku mohli dostat do rozmezí 4,8 až pět procent. Nebude to nějaký dramatický pokles. Cena peněz dál neklesá, ale za poslední tři týdny roste,“ říká odborník Broker Trust a Golem Finance v podcastu Ve vatě.Banky si kupují peníze za drahoPrávě rostoucí cena tzv. dlouhých peněz je pro cenu hypoték s fixací na tři a více let klíčová. „Teď je cena dlouhodobých peněz, ze kterých se odvíjejí tříleté a pětileté fixace, nejvyšší za letošní rok, vyskočila o půl procenta. Čekali jsme, že banky budou v dubnu pokračovat v trendu poměrně výrazného snižování posledních dvou měsíců, kdy se to opravdu hnulo, ale teď stojí na brzdě,“ vysvětluje Ostatek.Druhý důvod, proč banky s úpravou cen hypoték polevily, se podle experta podcastu Ve vatě skrývá za tzv. účelně vynaloženými náklady. Od 1. září se výrazně zpřísňují pravidla, za kterých smí klient s hypotékou z banky „utéct“ jinam ještě před koncem fixace. Do konce srpna bude chtít někteří klienti logicky využít toho, že v případě odchodu takřka žádnou „pokutu“ neplatí.„Banky musí pracovat s novým typem rizika, a to riziko nyní naceňují. Útěk z fixace je pro spotřebitele extrémně ‚levný‘. A banky musí naceňovat to riziko nově, protože jim to může přinést poměrně výrazné ztráty,“ říká Ostatek. Kvůli tomuto riziku s dalšími slevami zatím váhají, míní.Kam až se sazby hypoték dostanouS koncem roku by se bonitní klienti mohli podle Ostatka dostat na nabídky kolem čtyř procent. „Na konci roku bych očekával sazby někde kolem 4,5 až 4,7 procenta. Nejbonitnější klienti budou dostávat průměrně sazby mezi čtyřmi až 4,5 procenta,“ predikuje hypoteční expert Ostatek.Hypotéky s nejkratšími fixacemi budou více zlevňovat už v létě, míní Ostatek. Ty totiž výrazně ovlivňuje Česká národní banka svými sazbami. „U jednoletých můžou sazby klesat trošku výrazněji už v průběhu léta. Částečně možná zlevní dvouletá fixace. Otázka je, co bude s tou tříletou,“ uvažuje Libor Ostatek. Tzv. jednoletky si však nyní bere jen minimum klientů, drtivá většina preferuje tříleté fixace.Obchod s byty se po dvou letech stagnace zase rozbíhá. V březnu si Češi v vzali v souhrnu hypotéky zhruba za 15 miliard korun. „V březnu jsme poprvé po téměř dvou letech překonali hranici 5000 poskytnutých hypoték za měsíc, která je takovou vstupenkou do ‚normálního‘ stavu.  Předcovidový stav byl kolem sedm až osm tisíc hypoték za měsíc,“ spočítal Libor Ostatek.Byty kolem velkých měst už zase zdražujíPrůměrná výše hypotéky stoupla už loni přes tři miliony korun a jde dál nahoru. Velký vliv mělo vypnutí hypotečního limitu DSTI. Rodiny mohou po tomto rozvolnění pravidel ze strany ČNB vydávat na měsíční splátku více peněz vůči svým čistým příjmům. Pomohlo to bonitnějším rodinám, které si tak mohou dovolit větší, luxusnější a tedy i dražší nemovitosti.S volnějšími pravidly a lepšími úroky hypoték roste svižně nabídková cena bytů. „Když se podíváme na růst nabídkových cen, tak poměrně výrazně pádí prstenec kolem ekonomicky aktivních měst a metropolí, jako je Praha. My jsme na průměrné nabídkové ceně bytů relativně blízko toho, co tady bylo na maximu v únoru nebo v dubnu roku 2022,“ srovnává Ostatek.„V únoru nebo v dubnu roku 2022 jsme se vykývli na 4,3 milionu. A po dvou letech jsme najednou zpátky téměř na maximu 4,7 milionu v nabídkových cenách. Myslím si, že to je hodnota, kterou překonáme v květnu, možná v červnu.“Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zástupci prostějovské radnice jednali tento týden s několika desítkami podnikatelů o tom, jak zabránit vylidňování centra města. Podle majitelů obchodů by vedení Prostějova mělo zvážit povolení alespoň dočasného vjezdu na centrální náměstí a také přidat parkovací místa. Vedení samosprávy to zvažuje.

Kulový blesk - tedy hooodně stěhování, to nás potkalo v červenci. Obchod, dům a kancelář, všechno jsme měnili. A jak nám AI ušetřila desetitisíce korun? O tom je nové Slyšíme se. Přidej se mezi předplatitele a získej přístup k bonusům: https://podcasters.spotify.com/pod/show/slysimese/subscribe

Evropská unie, tedy její členské státy a instituce, se už řadu měsíců hašteří kvůli dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Napřed napadené zemi velkoryse otevřely hranice, ale po dvou letech je chtějí zase částečně uzavřít, protože ukrajinská konkurence se nelíbí evropským farmářům. A to ve chvíli, kdy ukrajinská obrana ochabuje a potřebuje nutně každý dolar a každé euro na nákup chybějícího vojenského vybavení a munice.

Jozef Kroner a New York /a l'occasion du 100e anniversaire de ce grand acteur/, prix Oscar pour le film le Mirroir aux alouettes /Obchod na korze/. Portrait du poly historien Matej Bel. La tragédie du village Kaliste.

Edite Grosmanovej nacisti zobrali detstvo. Bola v prvom transporte do koncentračného tábora Auschwitz. Pre náš podcast hovorila ako jedna z troch posledných žijúcich Sloveniek z prvých transportov. 25. marca si pripomenieme mimoriadne smutné výročie. Pred 82 rokmi odišiel zo Slovenska prvý dievčenský židovský transport. Vypravili ho z Popradu do koncentračného tábora Auschwitz.V marcové dni krátko po sebe odišli viaceré transporty. V úplne prvom transporte bolo tisíc mladých žien. Do októbra 1942 bolo z územia ľudáckej slovenskej republiky vyvezených takmer 58 000 obyvateľov židovského pôvodu. Ďalších 13 000 bolo deportovaných po potlačení Slovenského národného povstania.Deportácie a hrôzy holokaustu neobišli ani slovenských Židov, ktorí sa počas vojny, po arbitráži ocitli na maďarskom území.Edita Grosmanová je jednou z troch žijúcich Sloveniek z prvých transportov. Manželka scenáristu oscarového filmu Obchod na korze Ladislava Grosmana zažila strašné veci, ktoré sú pre nás úplne nepredstaviteľné. Prežívala krásne detstvo, a zrazu, z ničoho nič, prišlo peklo. Dnes o tom hovorí pokojným hlasom a mrzí ju jedine to, že v spoločnosti sa zasa zdvíha násilie a extrémizmus.

Středobodem většiny tradičních měst jsou náměstí. Hlavním důvodem, proč vznikala, byl obchod. V minulosti měla ale sídla rozdílná práva, takže byť existovaly vesnice s rozměrným centrálním prostorem, nebyl využíván pro trhy. Obchod se rozvíjel například v Telči, které pro Leonardo Plus popisuje architektka Zuzana Pešková: „Naši předkové dávali velmi rádi na odiv, co si mohou nebo nemohou dovolit. Ve zdobných štítech budov dávali najevo svoji bohatost,“ zmínila.

Obchod so zbraňami bol lukratívnou súčasťou zahraničného obchodu komunistického Československa. Zatiaľ čo oficiálna propaganda hovorila o mieri,  československé zbrojovky a tajné služby dohadovali obchody od Sýrie až po Latinskú Ameriku, pričom neraz predávali obom stranám vojenských konfliktov. V tejto epizóde podcastu Dejiny  sa pozrieme na Československo v globálnom obchode so zbraňami v  posledných dvoch desaťročiach vlády komunistickej strany Československa. Do akej miery sa dnes výskumníci a verejnosť môžu dostať k informáciam o často utajovanom obchode so zbraňami? S akými zbraňami obchodovali slovenské zbrojovky v Dubnici nad Váhom a v Martine? Do akých krajín predávalo Československo? Aké záujmy sa stretali v tomto lukratívnom obchode? A aká bola úloha tajných služieb? Aký mala vplyv zbrojárska výroba na širšiu spoločnosť? A ako fungovali mestá, v ktorých sa výroba zameriavala takmer výlučne na zbrojársku výrobu? A napokon, ako sa obchod so zbraňami mení po páde komunizmu v 1989? Agáta Šústová Drelová sa rozprávala so škótskou historičkou Rosamund Johnston z Výskumného Centra Dejín Transformácií na Viedenskej Univerzite. Rosamund Johnston sa výskumne venuje kultúrnym a sociálnym dejinám strednej a východnej Európy v druhej polovici 20. storočia. Onedlho jej vo vydavateľstve Stanfordskej Univerzity vyjde kniha Red Tape, Radio and Politics in Czechoslovakia (Červená páska, Rozhlas a politika v Československu). – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠predplatne.sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ - Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.