Podcasts about zbyte

Proti záměru ministerstva životního prostředí zavést zálohy na PET lahve a plechovky od nápojů se zdvihl silný odpor. Argumenty proti tomuto kroku vznášejí obce, obchodníci nebo zpracovatelé odpadů. Dává zálohování PET lahví a plechovek ekologický a ekonomický smysl? Hosty Pro a proti byli vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí na ministerstvu životního prostředí David Surý a místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proti záměru ministerstva životního prostředí zavést zálohy na PET lahve a plechovky od nápojů se zdvihl silný odpor. Argumenty proti tomuto kroku vznášejí obce, obchodníci nebo zpracovatelé odpadů. Dává zálohování PET lahví a plechovek ekologický a ekonomický smysl? Hosty Pro a proti byli vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí na ministerstvu životního prostředí David Surý a místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal.

Pokud chceme hubnout musíme jednoduše přijímat méně energie než vydáme v průběhu času. A to učím v mé členské sekci: https://www.martinbarna.cz/clenskasekce/ Příjem vs. výdej energie Pro dosažení svých cílů je třeba pochopit, že tělo má dva režimy. Bavíme se o postavení těla do stavu rozkladu, kdy čerpá energii ze svých zásob (katabolize - kalorický deficit). Anebo do stavu budování, kdy je nadbytečná energie z jídla investována do zvyšování hmotnosti (anabolize - kalorický přebytek). Lidské tělo neustále touží po udržování hodnot na stejném bodě (homeostáza). Jak u spalování, tak u příjmu energie apod. To znamená, že se snaží držet příjem a výdej energie na stejné výši. Abychom tělo donutili vystoupit z této rovnováhy a hubnout či nabírat, musíme zásobám těla umožnit, buď ubývat nebo přibývat. Základním principem pro tyto změny bude vždy balanc mezi příjmem energie a výdejem energie. Hlavní a klíčovou roli ve změně tělesné hmotnosti hraje celkový příjem energie. A až potom ostatní věci jako živiny apod. Proto se vyplatí, jakožto naprostý základ pro změnu, řešit prvně to, zda a jak jsme schopni dosáhnout optimálního příjmu a výdeje energie, vzhledem k našim cílům. Zbytečně se nezatěžovat časováním jídel, suplementy, složením apod., pokud nejsme schopni udržet příjem a výdej jako celek tak, abychom hubli. Jak to tedy funguje? Představme si tělo jako auto. Motor jsou svaly (větší motor spaluje více energie a větší svaly také). Máme také do jisté míry naplněnou palivovou nádrž (zjednodušeně tuky na těle/v břiše). Pokud chceme hubnout, potřebujeme více jezdit, abychom více spálili z nádrže. Musíme také dolévat benzín (kalorie/jídlo), aby byl pořád dostatek energie na jízdu, ale abychom také postupně snižovali to, nakolik je nádrž obecně plná. Tento princip je nadřazený všemu ostatnímu, co ve stravě řešíme, pokud se bavíme o nabírání a snižování váhy. Zaměřme se prvně na toto. Pokud máme tento naprostý základ zvládnutý, má cenu se začít zabývat dalšími věcmi. Be Effective #dieta #hubnuti #kcal #kalorie #kalorickydeficit

Z Ukrajiny se vrátil Radek Matula, který nedávno skončil ve funkci velvyslance v Kyjevě. O svých zážitcích, zkušenostech, vyhlídkách Ukrajiny a české pomoci hovořil v podcastu Zbytečná válka s redaktorem Alexem Švamberkem.

Máme za sebou říjnovou keynote a naše dojmy jsou rozpačité.

Válka Izraele s Hamásem trvá tři týdny a už má dopad na situaci v regionu. Odkládá se podpis dohody Izraele se Saúdskou Arábií, což byl jeden z cílů útočníků, uvedl v podcastu Zbytečná válka šéf teritoriálního odboru pro Blízký Východ ministerstva zahraničí Petr Hladík. Připomněl, že brutálně se Hamás choval už při převzetí moci nad Gazou. Domnívá se, že k útoku se rozhodlo vedení Hamásu, které nedocenilo, jaký budou mít zvěrstva dopad.

Koprodukční slovensko-česko-ukrajinský film Světloplachost bude mít českou premiéru 27. října na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Protože zachycuje život během ruské invaze v krytu na konečné stanici charkovského metra na ostřelovaném sídlišti Saltivka, stal se jeho režisér Ivan Ostrochovský hostem podcastu Zbytečná válka.

Teda má je Klárka.  A věřte mi, že je podává dost originálně :) www.fajnradio.cz 

V České republice probíhá debata, zda poslat do Ruska nového velvyslance a jestli ho v Moskvě vůbec máme mít a jestli by nestačil chargé d´affaires. Prezident Petr Pavel se nechal slyšet, že si nedokáže představit, že by Česko žádalo o souhlas Vladimira Putina. Redaktor Novinek Alex Švamberk hovořil v podcastu Zbytečná válka s šéfem teritoriálního odboru ministerstva zahraničí pro Blízký východ a severní Afriku Petrem Hladíkem na téma, jaké jsou úlohy diplomatů v zemích, které nám nejsou nakloněné, a proč je důležitý právě velvyslanec.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Pomáhat má smysl a je to náš úkol zde na zemi - i tak by se dalo shrnout životní krédo lékaře Tomáše Šebka, chirurga, účastníka misí organizace Lékaři bez hranic, pilota, spisovatele, oddávajícího, sportovce...

„Udržitelnost je dneska buzzword, které je velmi často používané velkými řetězci. Stalo se z něj něco, co teď jako konzumenti rádi slyšíme. Je potřeba se ale dívat na fakta a hledat skutečnější slova než udržitelnost. Je to široký pojem a vlastně nikdo moc neví, co si pod ním představit. Osobně si myslím, že je to etický a zodpovědnější přístup k výrobě,” popisuje význam často skloňované udržitelnosti designér oblečení Daniel Weber.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na každý všední den. Takže vlastně 15 naprosto zbytečný hlasový spam, který vás ale bude BAVIT. www.fajnradio.cz

Od útoku Ruska na Ukrajinu uplynulo půldruhého roku. Dopady války se projevují i ve městech na západě Ukrajiny. Situace v ulicích vypadá klidně, dokud není vyhlášen letecký poplach. Popsal v podcastu Zbytečná válka konzul ve Lvově David Nový při rozhovoru s redaktorem Novinek Alexem Švamberkem. Zmínil i pokračující pomoc, kterou rozhodně nevnímá jako vyhazování peněz z okna.

Klárka Miklasová je docela vtipný. Zkuste ji. Živě každý všední den po 10:00 na Fajn Radiu. Nebo teď a tady! www.fajnradio.cz

V podcastu Zbytečná válka probírali redaktor Novinek Alex Švamberk a analytik Milan Mikulecký postoj G20 k Rusku. Upozornili, že není možné spoléhat na Indii. Zaměřili se zejména na rizika návštěvy Kim Čong-una v Rusku a věnovali se i problémům ruských a ukrajinských sil s nedostatkem mužstva.

Moldavsko je jednou ze zemí, kterou výrazně ovlivňuje ruská agrese na Ukrajině. O tom, jaké má válka na dvoumilionový stát dopady, když je navíc část území v Podněstří kontrolována proruskými separatisty, hovořil redaktor Novinek Alex Švamberk v podcastu Zbytečná válka s českým velvyslancem v Moldavsku Stanislavem Kázeckým. Ten varoval, že pokud by Moldavsko nebylo přijato do EU, bude opět v ruské vlivové zóně.  

Hrnou se na nás každý den. Klárka Miklasová je pro nás každý den třídí, vybírá ty největší perly a ty potom komentuje. Bulvár. www.fajnradio.cz 

Klárka Miklasová nám každý den krátce po desíté dopoledne dává ve vysílání Fajn Radia "náboje" do zbytečných konverzací. Necháš se inspirovat i ty? www.fajnradio.cz

O relativně nehybné frontě i plánovaných dodávkách stíhaček F-16 hovořili v podcastu Zbytečná válka redaktor Novinek Alex Švamberk a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Oba se zaměřili na geopolitický dopad konfliktu a na dění v Indo-Pacifické oblasti. Mikulecký varoval, začínáme být otupělí, a to není dobře. Rozhovor vznikl v pondělí, proto se nemohl věnovat pozdější události, pravděpodobné smrti Jevgenije Prigožina.

KLÍČ K HUBNUTÍ Znalost jednoduchého zákonu fyziky. Pokud chceme hubnout musíme jednoduše přijímat méně energie než vydáme v průběhu času. Příjem vs. výdej energie Pro dosažení svých cílů je třeba pochopit, že tělo má dva režimy. Bavíme se o postavení těla do stavu rozkladu, kdy čerpá energii ze svých zásob (katabolize - kalorický deficit). Anebo do stavu budování, kdy je nadbytečná energie z jídla investována do zvyšování hmotnosti (anabolize - kalorický přebytek). Lidské tělo neustále touží po udržování hodnot na stejném bodě (homeostáza). Jak u spalování, tak u příjmu energie apod. To znamená, že se snaží držet příjem a výdej energie na stejné výši. Abychom tělo donutili vystoupit z této rovnováhy a hubnout či nabírat, musíme zásobám těla umožnit, buď ubývat nebo přibývat. Základním principem pro tyto změny bude vždy balanc mezi příjmem energie a výdejem energie. Jak vidíme na obrázku, hlavní a klíčovou roli ve změně tělesné hmotnosti hraje celkový příjem energie. A až potom ostatní věci jako živiny apod. Proto se vyplatí, jakožto naprostý základ pro změnu, řešit prvně to, zda a jak jsme schopni dosáhnout optimálního příjmu a výdeje energie, vzhledem k našim cílům. Zbytečně se nezatěžovat časováním jídel, suplementy, složením apod., pokud nejsme schopni udržet příjem a výdej jako celek tak, abychom hubli. Jak to tedy funguje? Představme si tělo jako auto. Motor jsou svaly (větší motor spaluje více energie a větší svaly také). Máme také do jisté míry naplněnou palivovou nádrž (zjednodušeně tuky na těle/v břiše). Pokud chceme hubnout, potřebujeme více jezdit, abychom více spálili z nádrže. Musíme také dolévat benzín (kalorie/jídlo), aby byl pořád dostatek energie na jízdu, ale abychom také postupně snižovali to, nakolik je nádrž obecně plná. Tento princip je nadřazený všemu ostatnímu, co ve stravě řešíme, pokud se bavíme o nabírání a snižování váhy. Zaměřme se prvně na toto. Pokud máme tento naprostý základ zvládnutý, má cenu se začít zabývat dalšími věcmi. Be Effective #kalorie #kalorickydeficit #fyzika #gravitace #dieta #hubnuti #fitness

Klárka Miklasová a její hodnocení událostí končícího týdne. www.fajnradio.cz 

Naprostá většina českých spotřebitelů chce podle ředitele marketingu Air Bank Oldřicha Dostála od své banky v zásadě jednoduché věci. „Pokud to nejsou ‚bankovní fanatici‘, chtějí hlavně to, aby je banka zbytečně neotravovala. Aby měli svůj bankovní život co nejjednodušší. A pochopitelně, aby to celé fungovalo,“ říká Dostál v nové epizodě podcastu Kapitola, který vychází na INFO.CZ.

BCAA = zbytečný suplement - pointou suplementace této kategorie je doplnit ve stravě další bílkoviny, které nejste schopni nebo nechcete sníst z jídla - nezapomínejte, že byste se měli naučit sníst svůj cíl bílkovin primárně z JÍDLA, tvoří to dobrý návyk a také přehled o tom, jaké potraviny mají vyšší obsah bílkovin - pokud přesto potřebujete aminokyseliny/bílkoviny dodat, je lepší koupit si rovnou například syrovátkový protein, na 1 odměrku obsahuje často podobně či více BCAA, než dávka samotného suplementu BCAA a navíc obsahuje i další důležité aminokyseliny - BCAA = Branched Chain Amino Acids = Aminokyseliny s rozvětveným řetězcem - jsou to konkrétně aminokyseliny Leucine, Valine, Isoleucine, všechny tyto aminokyseliny obsahují v dostatečné míře i živočišné potraviny jako maso, ryby, sýry apod, proto začal tento příspěvek tak, že máte spíše jíst potraviny bohaté na bílkoviny a naučit se je rozlišovat a poté případně dokoupit spíše protein - tyto aminokyseliny obsahuje i ten proteinový prášek, takže například syrovátkový protein na dávku bílkovin i konkrétně aminokyselin BCAA vyjde levněji a dodáte nejen je, ale "i více" Proto klientům doporučuji BCAA nekupovat. Mimo to za poslední 3 roky vyšlo několik studií, které jasně ukázaly, že pokud máte dostatek bílkovin na den, jsou BCAA naprosto k ničemu a žádný další efekt na svalový růst nemají. Všimněte si, že tedy i ze studií vyplývá to, co klientům radím již několik let a píšu výše/vysvětluji ve videu. Jak vyprat proteinový suplement řeším v minulém videu "Jak vybrat protein?" Členská sekce: www.martinbarna.cz/clenskasekce ✅

Komentář Ivana Hoffmana. 07.08.2023, www.RadioUniversum.cz

Velké pracovní nasazení spojené s touhou po ocenění od nadřízeného, které nepřichází. I tak může začínat cesta k syndromu vyhoření. „Stres je velká potíž. Jsou situace, nad kterými prostě nemáme kontrolu. A když je těch situací hodně, řetězí se, trvají v čase dlouho, tak je stres protahovaný a skončí to něčím špatným. Buď nás to dotáhne až do deprese, nebo může být hybným kamenem syndromu vyhoření,“ popisuje terapeutka a lektorka kurzů prevence vyhoření Klára Dušková.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Shrnutí událostí z měsíce 07/23 Kapitoly: 00:00 Úvod 01:07 AI v Rukou Útočníků 08:11 Revolut a Kyberloupež 10:50 Předávání Dat Mezi EU a USA 13:41 Připomínky k Novému ZKB 16:40 Microsoft a Ukradený Podpisový Klíč 23:11 Oznamování Incidentů Subjekty v USA 26:40 Info-stealing Malware a Firemní Credentials 32:40 Zranitelnosti v Kernelu Ubuntu 34:43 Zbytečná Varování NÚKIBu? 38:18 Vzpomínka na Kevina Mitnicka Odkazy: https://untrustednetwork.net/ https://stanovo.cz Sledujte nás na Twitteru: https://twitter.com/AlefSecurity https://twitter.com/Jk0pr #IT #ITBezpecnost #CyberSecurity #novinky #microsoft #nukib #nis2 #AI #ChatGPT #GPT #kevinmitnick

Klárka Miklasová každý den ve svém vysílání hodnotí to co se děje. Po svém. My v rádiu tomu říkáme "bitch news" :) www.fajnradio.czSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Redaktor novinek Alex Švamberk probírá v podcastu Zbytečná válka  s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým, proč je postup ukrajinských sil tak pomalý. Věnují se, co může nadcházející summit NATO  přinést Kyjevu a proč Volodymyr Zelenskyj minulý týden navštívil několik zemí NATO i pomalému postupu ukrajinských sil na frontě. Mikulecký zmiňuje také dva políčky, které Rusku vyťalo Turecko.

Pokud chceme hubnout musíme jednoduše přijímat méně energie než vydáme v průběhu času. Příjem vs. výdej energie Pro dosažení svých cílů je třeba pochopit, že tělo má dva režimy. Bavíme se o postavení těla do stavu rozkladu, kdy čerpá energii ze svých zásob (katabolize - kalorický deficit). Anebo do stavu budování, kdy je nadbytečná energie z jídla investována do zvyšování hmotnosti (anabolize - kalorický přebytek). Lidské tělo neustále touží po udržování hodnot na stejném bodě (homeostáza). Jak u spalování, tak u příjmu energie apod. To znamená, že se snaží držet příjem a výdej energie na stejné výši. Abychom tělo donutili vystoupit z této rovnováhy a hubnout či nabírat, musíme zásobám těla umožnit, buď ubývat nebo přibývat. Základním principem pro tyto změny bude vždy balanc mezi příjmem energie a výdejem energie. Hlavní a klíčovou roli ve změně tělesné hmotnosti hraje celkový příjem energie. A až potom ostatní věci jako živiny apod. Proto se vyplatí, jakožto naprostý základ pro změnu, řešit prvně to, zda a jak jsme schopni dosáhnout optimálního příjmu a výdeje energie, vzhledem k našim cílům. Zbytečně se nezatěžovat časováním jídel, suplementy, složením apod., pokud nejsme schopni udržet příjem a výdej jako celek tak, abychom hubli. Jak to tedy funguje? Představme si tělo jako auto. Motor jsou svaly (větší motor spaluje více energie a větší svaly také). Máme také do jisté míry naplněnou palivovou nádrž (zjednodušeně tuky na těle/v břiše). Pokud chceme hubnout, potřebujeme více jezdit, abychom více spálili z nádrže. Musíme také dolévat benzín (kalorie/jídlo), aby byl pořád dostatek energie na jízdu, ale abychom také postupně snižovali to, nakolik je nádrž obecně plná. Tento princip je nadřazený všemu ostatnímu, co ve stravě řešíme, pokud se bavíme o nabírání a snižování váhy. Zaměřme se prvně na toto. Pokud máme tento naprostý základ zvládnutý, má cenu se začít zabývat dalšími věcmi. Be Effective #dieta #hubnuti #kcal #kalorie #kalorickydeficit Napiš mi o svůj e-book o hubnutí zdarma a koukni na můj videokurz na ⁠martinbarna.cz/videokurz

Waze tu je s námi už deset let. Teď chtějí něco podobného udělat i Mapy od Seznamu. Google zimersoval Hradčany, Karlův most a další lokality v Praze. Evropský parlament hlasoval o legislativě AI Act (a Kuba bude hodně vařit z vody).EU by mohla rozdělit Google (zase si trošku zavaříme z vody). Twitteru hrozí, že bude platit astronomické odškodné hudebním vydavatelům. Kdyby ho to položilo, zbyde nám ještě nějaká normální sociální síť? A je vůbec Twitter normální, nebo je to už stejné bahno jako Facebook00:27 – 10 let Waze pod Googlem02:46 – Immersive View v mapách05:50 – Zbytečně zelené mapy06:38 – AI Act13:28 – EU chce rozdělit Google21:33 – Warez na Twitteru26:59 – Dá se utéct z Twitteru?Týden Živě je diskuzní pořad redaktorů webů Živě.cz a MobilMania.cz, ve kterých rozebírají zajímavá témata týkající se počítačů, internetu, mobilních a jiných technologií. Sledovat ho můžete také jako video. Vychází každý týden.

Britská královna Alžběta II. za dlouhá desetiletí vlády zažila patnáct premiérů a ve Vatikánu sedm papežů. V letech jejího panování byla postavena a zase zbourána berlínská zeď a ve Washingtonu i v Moskvě se vystřídala řada vrcholných představitelů. Nic z toho královna nekomentovala. Zůstávala přísně apolitická. I o tom hovoří v Portrétech historik Martin Kovář.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak být soběstačný v kuchyni a jak co nejméně plýtvat potravinami? Přesně na těchto otázkách postavil své kulinářské umění Pavel Drdel, majitel strakonické restaurace Sůl a řepa. „V práci je pro mě největší výzvou zelenina. Přemýšlím, jak ji zpracovat od kořene až po nať,“ říká. Co se naučil v Itálii? A setkal se při své práci se závistí nebo s nepochopením? Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posledních deset dnů války na Ukrajině bylo ve znamení řady útoků bezpilotními prostředky na ruská zařízení, včetně velmi podivného útoku na Kreml. V pátek je spolu v podcastu Zbytečná válka probírali bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a redaktor Novinek Alex Švamberk. V diskuzi připomněli, že proti silnějšímu Rusku je každý ukrajinský úspěch cenný. Věnovali se i bojům v Súdánu, které mohou vyvolat migrační krizi, a dění na Blízkém východě.

Česká republika patří k zemím, které vojensky nejvíce pomáhají Ukrajině. Těžké zbraně tam dodala jako první, takže následovaly další země. Ministryně obrany Jana Černochová v podcastu Zbytečná válka řekla, že k záchraně Kyjeva pomohla výraznou měrou dělostřelecká munice z České republiky.

Rusko stupňuje jaderné hrozby, když avizovalo pozastavení své účastni ve smlouvě START a rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku. Jestli roste riziko jejich použití a nové závody v jaderném zbrojení probíral v podcastu Zbytečná válka s expertem na jaderné zbraně Vlastislavem Břízou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy redaktor Novinek Alex Švamberk.

Ani na Velikonoce nevynecháme. Zatímco ve čtvrtek jste si možná pochutnali na zeleném pivu, Honza s Filipem budou žasnout nad umem německých inženýrů, kteří naopak vynalezli pivo práškové. Ale bude toho více! Podívejte se na souhrn událostí ze světa techniky a počítačů Týden Živě.00:16 – Pivo v prášku03:13 – Sluchátka s displejem09:08 – Tlačítkové telefony13:11 – Neúspěšný KaiOS16:48 – ROG Ally17:46 – Zbytečný Apríl19:18 – 50 let od prvního mobilu22:13 – Lepší opravy v EU26:33 – Jak telefonujete?Týden Živě je diskuzní pořad redaktorů webů Živě.cz a MobilMania.cz, ve kterých rozebírají zajímavá témata týkající se počítačů, internetu, mobilních a jiných technologií. Sledovat ho můžete také jako video. Vychází každý týden.

Pomoc Ukrajině není jen humanitární, ale i vojenská. Zbraně pro ni pomáhá nakupovat iniciativa Dárek pro Putina, který působí v rámci Nadačního fondu pro Ukrajinu. Spoluzakladatelem je podnikatel, majitel Jablotronu Dalibor Dědek, který v podcastu Zbytečná válka uvedl, proč se rozhodl vybírat peníze na nákup zbraní pro Ukrajinu, kolik se jich vybralo a na co a co by rád ještě pro Ukrajinu pořídil.

Majitel ruské soukromé Wagnerovy armády Jevgenij Prigožin v pondělí oznámil, že nad radnicí v Bachmutu zavlála ruská vlajka. Redaktor novinek Alex Švamberk a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký v podcastu Zbytečná válka se však shodli, že to nic nemění na situaci na frontě a ruská zimní ofenziva jako celek selhala, pokud nějaká vůbec začala. Věnovali se však i atentátu na ruského blogera Vladlena Tatarského.

(00:00) - Úvod (14:17) - Očekávání platby (25:51) - Důvod výjimky platby (37:01) - Něco důležitějšího než platba ----------------------------- ► http://www.krestanekurim.cz ► http://www.krestanekurim.cz/youtube ► http://www.krestanekurim.cz/spotify ► http://www.krestanekurim.cz/facebook ► http://www.krestanekurim.cz/instagram

Rusko minulý týden ve čtvrtek spustilo rozsáhlé ostřelování Ukrajiny. O velkou ofenzivu, kterou Moskva slibovala, se však podle českého velvyslance na Ukrajině Radka Matuly nejedná. Rusko na takový útok nemá dostatek sil, prostředků ani vycvičených vojáků, řekl v podcastu Zbytečná válka. Hovořil také o tom, jak se liší poplachy na základě hrozícího nebezpečí, jak Ukrajinci zvládli zimu či jakou pomoc aktuálně nejvíce potřebují.

Redaktor novinek Alex Švamberk a bezpečnostní analytik a bývalý poradce ministra obrany Milan Mikulecký v podcastu Zbytečná válka probírali aktuální situaci v bojích u Bachmutu, ruský postup na Kupjansk i jaký význam opět ve válce hrají zákopy. Došlo i na otázku, co mohou změnit dodávky západních tanků a kolik by jich bylo potřeba.

„Pro sedláka jsou nejhorší státní zásahy. Když dostane polský sadař dotaci na vývoz, tak tady přejede celý trh s jablky, protože nikdo není schopen konkurovat cenou. A lidi, kteří mají plnou pusu řečí, že podporují české potraviny a české výrobce, když mluví na kamery, a že jsou velcí vlastenci a že kupují české výrobky, tak to není pravda. Nic takového se neděje, to všechno jsou jenom řeči,“ říká sedlák, sadař a palírník Jiřík Syrovátka v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 19.02.2023

Polsko je zemí, která nejvíce podporuje Ukrajinu. Proč tomu tak, je i když obě země měly v minulosti spory se v podcastu Zbytečná válka vysvětlovat ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj, který studoval na Karlově univerzitě.

Na Ukrajinu dodal Český Červený kříž 416 tun pomoci, uvedl v podcastu Zbytečná válka jeho prezident Marek Jukl. Připomněl i zásady organizace pomáhat všem bez výjimky a také to, že i žoldnéře a zahraniční bojovníky chrání ženevské konvence.

Zbytečně prodlužovaný strach je k ničemu a zdržuje od lásky a štěstí. Je to vlastně negativně vykonstruovaná předtucha toho, co se nakonec vůbec nemusí stát. Člověk sedá do letadla, polyká neurol, pro jistotu ho zapije dvojitou whiskou, aby pak zjistil, že přistát se dá i s hořícím křídlem.

Zprvu to vypadalo jako špatný vtip odpůrců současného prezidenta. Miloš Zeman prý chce do zásoby jmenovat předsedu Ústavního soudu, přestože tomu dosavadnímu Pavlu Rychetskému končí mandát až v srpnu, kdy ve funkci bude už nová prezidentka nebo nový prezident. A ono je to snad pravda, Zeman přiznal, že se dotázal právníků a ti mu prý řekli, že to může udělat.

Náklady na elektřinu jsou sice v současné době vysoké, ale dají se snížit. Jak ušetřit náklady díky spotřebě, rozebírá energetická expertka SZ Zuzana Kubátová s Janem Bérešem, energetickým analytikem srovnávače Ušetřeno.cz.Platby za elektřinu jsou v současnosti jedním z nejvyšších výdajů domácností. Snížením spotřeby energií se však dají srazit i účty. Které spotřebiče jsou největšími energožrouty? Jak a kolik se dá na spotřebě ušetřit? To se dozvíte v podcastu Ve vatě speciál, tentokrát s Janem Bérešem, energetickým analytikem ze srovnávače Ušetřeno.cz.Pokud domácnosti rozdělíme podle toho, na co elektřinu používají, největší spotřebu budou mít ty, které elektřinou i topí.„Je třeba zamyslet se nad tím, jak správně vytápět kterou místnost, a podle toho se i přizpůsobit. Nemít všude 25 stupňů, ale ideálně v dětském a obývacím pokoji 20 až 22 stupňů maximálně. V těch ostatních pokojích 17 až 19 stupňů a v místnostech, kde se nepohybujeme, i kolem 15 stupňů bohatě stačí,“ říká Béreš.To, jak spotřebitel hospodaří s teplem, bude mít dopad na jeho celkové výdaje za elektřinu. „Tady platí jednoduchá poučka. Co jeden stupeň dolů, to šest procent úspory energie,“ dodává Béreš.Největší omyl lidé dělají u pokojových přímotopů. „Mají příkon kolem 2000 W a provoz jedné hodiny přímotopu stojí 19 Kč s tím, že pokud bych si takto přitápěl celou zimu, řekněme nějakých 90 dní, tak se mi to ve faktuře objeví o nějakých 17,5 tisíce dráž,“ počítá analytik.Další výdaje domácnosti platí za provoz spotřebičů. Největším žroutem energie je lednice, tam ten rozdíl může být výrazný. „Pokud mám starší lednici, která má větší spotřebu, kolem 450 kWh za rok, tam za roční provoz můžeme zaplatit kolem 4000 až 5000 Kč. U úspornější, s nějakými ekonomickými režimy, se spotřeba pohybuje kolem 150 kWh za rok,“  říká Béreš s tím, že roční provoz bude v tomto případě stát kolem 800 až 900 Kč.Většina lidí ale netuší, jakou spotřebu jejich lednice má. Nejnáročnější jsou chladničky s datem výroby před rokem 2000 a platí to, že čím starší datum výroby je, tím větší spotřebu lednice má. „Ty novější už mají energetické štítky a tam už je potřeba spotřebu dohledat,“ říká Béreš.Má ale smysl zaměřit se i na další spotřebiče, například na počítače. Rozdíl mezi stolním počítačem a notebookem může být velmi výrazný. „Když budeme počítat běžný provoz, tedy osmihodinový pracovní režim, tak u stolního počítače mě spotřeba vycházela při starých cenách kolem 12 korun, u notebooku kolem dvou korun,“ popisuje Béreš.Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Ruský prezident Vladimir Putin ohlásil mobilizaci asi 300 tisíc rezervistů a pohrozil Západu použitím jaderného arzenálu. Jak vážná je tato hrozba? „Nemůžeme to brát na lehkou váhu. Už se nám jednou stalo, že jsme nebrali stoprocentně vážně hrozbu invaze na Ukrajinu. Tuto chybu bychom neměli opakovat,“ míní bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Jsem přesvědčen, že to je zase pouze verbální zastrašování,“ myslí si naopak poslanec Pavel Žáček (ODS).

Třicet dva bilionů korun, to je třicet dva tisíc miliard. Tuto jen velmi těžko představitelnou sumu chce po Německu jako reparace za škody způsobené přepadením Polska a nacistickou okupací vymáhat šéf polského vládnoucího Práva a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski.