Podcasts about edvard bene

Tento týden je plný výročí spojených s koncem druhé světové války. Nejde mluvit o konci druhé světové a nepromluvit o jejím počátku, spadajícím do konce třicátých let, kdy se Adolf Hitler pokusil zničit Československo.V době Mnichova, koncem září 1938, hrály západní země o čas, protože potřebovaly několik let na přezbrojení před další válkou. Proto naznačily, že se raději dohodnou s Německem, než aby splnily spojeneckou smlouvu s Československem a zaútočily na hitlerovský stát. Československo nejdříve mobilizovalo 1,2 milionu lidí, aby později kapitulovalo před Hitlerovým nátlakem.Tehdejší politický stratég Edvard Beneš vsadil na to, že půjde jen o prolog ke světové válce, která pomůže obnovit republiku. To se v roce 1945 podařilo, ale postupné sovětizaci země stejně nezabránil.V podcastu se pokoušíme popsat pozadí Pražského povstání, stejně jako okupace v srpnu 1968. Snažíme se najít paralely s dnešní situací v podobě rusko-ukrajinské války. Jaké to jsou?Hitler přesvědčil svět, že mu jde o práva sudetských Němců, přestože to byl jen předstupeň k rozpoutání války. Také prezident Putin přesvědčuje svět, že Ukrajina je jenom mylná státní existence a vojenskou operací chce pouze ochránit rusky mluvící obyvatelstvo na Donbase.Celý rok 1938 se také manévrovalo a hrálo o to, kdo bude viníkem konfliktu. Platí to i dnes. Také v současnosti slyšíme hlasy, že Ukrajinci se sice brání na svém území, ale měli by přihlížet k oprávněným bezpečnostním zájmům Ruska. Namísto kapitulace však hájí svou suverenitu.Hrdinství, kolaborace a kapitulace se vinou nejen českými dějinami.

První měsíce roku 1945 přinesly řadu významných událostí. Adolf Hitler prohrál v jedné z posledních velkých operací druhé světové války v Ardenách a sovětská vojska osvobodila největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi. S vyhlídkou konce války se k návratu domů chystal exilový prezident Edvard Beneš. To všechno se dochovalo v rozhlasovém archivu.

První měsíce roku 1945 přinesly řadu významných událostí. Adolf Hitler prohrál v jedné z posledních velkých operací druhé světové války v Ardenách a sovětská vojska osvobodila největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi. S vyhlídkou konce války se k návratu domů chystal exilový prezident Edvard Beneš. To všechno se dochovalo v rozhlasovém archivu.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

⁠⁠Odkaz na celý díl „Nebýt židů v podnikání, tak dějiny českého hospodářského liberalismu by byl neobyčejně krátký příběh,” říká historik, spisovatel a scénárista Pavel Kosatík. Dějiny Československa jsme s ním rozebrali z pohledu podnikání i kvůli jeho nové knize Podnikání pod Davidovou hvězdou. Zastavili jsme u klíčových událostí a osobností 20. století. Proč je podle Pavla Kosatíka Edvard Beneš nejvlivnější česká postava minulého století? V čem se v ČR špatně interpretuje Mnichovská dohoda? Proč se domnívá, že Slováci mají blíže k Maďarům? Skončili jsme v současnosti, kde se podle něj berou proruské sympatie? Pro fanoušky Kosatíkovi knižní a televizní tvorby máme dobré zprávy, během rozhovoru prozradil, jaké nové projekty chystá. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Stosunki wzajemne między Polską a Czechosłowacją między pierwszą a drugą wojną światową rzadko kiedy były tak dobre, żeby można było je określić mianem "chłodne". Oba państwa miały odmienne interesy, w innych miejscach widziały też zagrożenia, problemy i ich rozwiązanie.W 51, urodzinowym odcinku Czechostacji (tak, tak, nadaję już rok) profesor Grzegorz Gąsior, historyk Instytutu Studiów Interkulturowych Europy Środkowo-Wschodniej Wydziału Lingwistyki Stosowanej Uniwersytetu Warszawskiego, krok po kroku prowadzi mnie przez meandry relacji polsko-czechosłowackich w międzywojniu.Rozmawiamy więc i konflikcie o Śląsk Cieszyński, do którego prawo rościły sobie oba kraje, ale który to Czechosłowacja, jeszcze w styczniu 1919 roku, zajęła siłą.Jest też o Układzie z Monachium, po którym Polska, w tym samym czasie co Hitler Sudety, przyłączyła Śląsk Cieszyński - dla odmiany - do swojego terytorium.Jest o wzajemnych relacjach obu państw z Niemcami i tym, dlaczego z punktu widzenia Czechosłowacji Węgry nie były dobrym sojusznikiem. I o tym, że dla przywódców obu krajów, to sąsiad był państwem sezonowym.Rozmawiamy też o kilku raczej pozorowanych próbach porozumienia, o roli jaką odegrała Polska w formowaniu czechosłowackiego wojska na chwilę przed tym, nim sama została istnieć.Oraz o ostrych sporach, które niemalże przerodziły się w kolejny konflikt zbrojny, tuż po drugiej wojnie światowej.Opowiadam nawet jeden suchy dowcip, w którym w rolę leśniczego wciela się Józef Stalin.***Jeśli podcast, który jak już wspominałem, skończył właśnie rok, Wam się podoba i chcecie pomóc go rozwijać, możecie zostać Patronami lub Patronkami Czechostacji w serwisie Patronite. W tym tygodniu zdecydowali się na to:Anna, Jakub, Jarosław, Łukasz, Marek, Mariusz i TomaszBardzo Wam dziękuję za zaufanie

*Podporte podcast Dejiny v aplikácii Toldo na sme.sk/extradejiny. Dejiny československej vlády v exile počas druhej svetovej vojny sú téma, ktorá sa objavuje vo verejnom diskurze skôr sporadicky, pričom neraz ide len o strohé informácie – v skratke to, čo sa väčšine z nás vybaví ako prvé, je pár určujúcich postáv: prezident Edvard Beneš či Ján Masaryk – vieme o ich angažovaní v rokovaniach s veľmocami – v prípade Beneša, samozrejme, s predstaviteľmi Sovietskeho zväzu. Ich dennodenný program a pôsobenie v Londýne však zostáva viac-menej obskúrne. Aké boli okolnosti vzniku exilovej československej vlády v Londýne? Ako exilová vláda fungovala? Aká bola jej agenda a jej vzťahy s ostatnými exilovými vládami? Akú úlohu zohral Edvard Beneš či Ján Masaryk? A napokon aké lekcie pre súčasnosť nám poskytujú dejiny exilu? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s Pavol Jakubcom, historikom diplomacie a medzinárodných vzťahov. Dr. Jakubec je absolventom dejín na univerzitách v Prahe a Osle, momentálne pôsobí na univerzite v Göteborgu. Je tiež členom New Diplomatic History Network, interdisciplinárneho tímu zameraného na komplexné porozumenie diplomatickým aktérom a praktikám v dejinách. Pavol Jakubec je autorom štúdií vo viacerých jazykoch. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jen dva paragrafy má zákon přijatý v roce 2004 – říká se mu Lex Beneš –, ve kterých se píše, že se Edvard Beneš zasloužil o stát. Navrhli ho dva poslanci sociální demokracie: Radko Martínek a Karel Šplíchal a poslankyně KSČM Jitka Gruntová. Vzápětí se objevila ve veřejném prostoru polemika, jestli byl Lex Beneš správným krokem.

Jen dva paragrafy má zákon přijatý v roce 2004 – říká se mu Lex Beneš –, ve kterých se píše, že se Edvard Beneš zasloužil o stát. Navrhli ho dva poslanci sociální demokracie: Radko Martínek a Karel Šplíchal a poslankyně KSČM Jitka Gruntová. Vzápětí se objevila ve veřejném prostoru polemika, jestli byl Lex Beneš správným krokem.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stojí ve vesnici Aston Abbots. Z původního vybavení už nic nezbylo, stále je tam ale krb v místnosti, ve které Beneš přijímal návštěvy. Stovky let staré arabské dokumenty a rukopisy uchovávají rodinné knihovny ve starém Jeruzalémě. Jedna z nich nabízí i pravidelný přístup pro veřejnost. Knihovna rodiny Chálidí staré rukopisy sbírá, restauruje i digitalizuje. Je ukrytá nedaleko Řetězové brány k mešitě al-Aksá a nahlédneme do ní v Reportážích zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Stojí ve vesnici Aston Abbots. Z původního vybavení už nic nezbylo, stále je tam ale krb v místnosti, ve které Beneš přijímal návštěvy. Stovky let staré arabské dokumenty a rukopisy uchovávají rodinné knihovny ve starém Jeruzalémě. Jedna z nich nabízí i pravidelný přístup pro veřejnost. Knihovna rodiny Chálidí staré rukopisy sbírá, restauruje i digitalizuje. Je ukrytá nedaleko Řetězové brány k mešitě al-Aksá a nahlédneme do ní v Reportážích zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na konci května uplynulo 140 let od narození Edvarda Beneše. Zpravodaj Jaromír Marek si ho zajel připomenout do míst, kde trávil možná nejtěžší léta své politické kariéry. Po okupaci Československa nacisty našel útočiště v Anglii. Pracoval v Londýně, žil však v hodinu a půl vzdálené vesnici Aston Abbots. Jeho tehdejší sídlo The Abbey je dnes v soukromých rukách. Z původního vybavení nic nezůstalo, ale stále se v něm můžete usadit u krbu, kde Edvard Beneš přijímal návštěvy.

Na konci května uplynulo 140 let od narození Edvarda Beneše. Zpravodaj Jaromír Marek si ho zajel připomenout do míst, kde trávil možná nejtěžší léta své politické kariéry. Po okupaci Československa nacisty našel útočiště v Anglii. Pracoval v Londýně, žil však v hodinu a půl vzdálené vesnici Aston Abbots. Jeho tehdejší sídlo The Abbey je dnes v soukromých rukách. Z původního vybavení nic nezůstalo, ale stále se v něm můžete usadit u krbu, kde Edvard Beneš přijímal návštěvy.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Muž přezdívaný prezident budovatel se narodil 28. května 1884 v Kožlanech do rolnické rodiny. Po studiích práv a filozofie se brzy aktivně zapojil do politiky a během první světové války byl jednou z hlavních osobností českého odboje.

Muž přezdívaný prezident budovatel se narodil 28. května 1884 v Kožlanech do rolnické rodiny. Po studiích práv a filozofie se brzy aktivně zapojil do politiky a během první světové války byl jednou z hlavních osobností českého odboje.

Muž přezdívaný prezident budovatel se narodil 28. května 1884 v Kožlanech do rolnické rodiny. Po studiích práv a filozofie se brzy aktivně zapojil do politiky a během první světové války byl jednou z hlavních osobností českého odboje.

Muž přezdívaný prezident budovatel se narodil 28. května 1884 v Kožlanech do rolnické rodiny. Po studiích práv a filozofie se brzy aktivně zapojil do politiky a během první světové války byl jednou z hlavních osobností českého odboje.

Muž přezdívaný prezident budovatel se narodil 28. května 1884 v Kožlanech do rolnické rodiny. Po studiích práv a filozofie se brzy aktivně zapojil do politiky a během první světové války byl jednou z hlavních osobností českého odboje.

Muž přezdívaný prezident budovatel se narodil 28. května 1884 v Kožlanech do rolnické rodiny. Po studiích práv a filozofie se brzy aktivně zapojil do politiky a během první světové války byl jednou z hlavních osobností českého odboje.

Muž přezdívaný prezident budovatel se narodil 28. května 1884 v Kožlanech do rolnické rodiny. Po studiích práv a filozofie se brzy aktivně zapojil do politiky a během první světové války byl jednou z hlavních osobností českého odboje.

Muž přezdívaný prezident budovatel se narodil 28. května 1884 v Kožlanech do rolnické rodiny. Po studiích práv a filozofie se brzy aktivně zapojil do politiky a během první světové války byl jednou z hlavních osobností českého odboje.

Muž přezdívaný prezident budovatel se narodil 28. května 1884 v Kožlanech do rolnické rodiny. Po studiích práv a filozofie se brzy aktivně zapojil do politiky a během první světové války byl jednou z hlavních osobností českého odboje.

Muž přezdívaný prezident budovatel se narodil 28. května 1884 v Kožlanech do rolnické rodiny. Po studiích práv a filozofie se brzy aktivně zapojil do politiky a během první světové války byl jednou z hlavních osobností českého odboje.

Muž přezdívaný prezident budovatel se narodil 28. května 1884 v Kožlanech do rolnické rodiny. Po studiích práv a filozofie se brzy aktivně zapojil do politiky a během první světové války byl jednou z hlavních osobností českého odboje.

Na konci května uplyne 140 let od narození druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Muže, který stál v první polovině minulého století u všech klíčových momentů naší země. Podílel se na vzniku samostatné republiky, zažil její rozpad a zánik v roce 1938 a 1939, byl u jejího obnovení v roce 1945 i ovládnutí komunistickou stranou o tři roky později.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Edvard Beneš se narodil 28. května 1884 v Kožlanech na severním Plzeňsku v rodině rolníka jako desáté dítě. V obci chodil do základní školy a ministroval ve zdejším kostele.

Historian Vít Smetana on President Edvard Beneš' exile government in London 

Historian Vít Smetana on President Edvard Beneš' exile government in London 

Pełnej wersji podcastu posłuchasz w aplikacji Onet Audio.  Całość TYLKO w aplikacji Onet Audio. Subskrybuj pakiet Onet Premium i słuchaj bez limitu.   Władimir Putin oskarża Polskę w wywiadzie z Tuckerem Carlsonem o wybuch II wojny światowej, a Witold Jurasz i dr Krzysztof Rak – polski historyk, dyrektor Fundacji Współpracy Polsko-Niemieckiej i autor między innymi książki pt. “Polska. Niespełniony sojusznik Hitlera” rozmawiają o... Czechosłowacji. Jaką winę ponosimy względem Czechosłowacji i co sprawiło, że nie doceniła ona Polski oraz przede wszystkim – zagrożenia ze strony Niemiec? Czy sojusz polsko-czechosłowacki byłoby w ogóle możliwy, skoro ówczesny prezydent Czechosłowacji Edvard Beneš postrzegał Polskę jako państwo nie do końca odpowiedzialne? Dlaczego Adolf Hitler wziął się najpierw za Polskę, a później za Czechosłowację, nie odwrotnie? Rozmowa o zniuansowanej polityce czasów drugiej wojny światowej, układzie monachijskim i efekcie, jaki miało zajęcie Czechosłowacji przez Niemcy na dalsze losy świata. 

V polovině září 1938, v době vrcholící krize česko-německých vztahů, poslal prezident Edvard Beneš tajně do Francie ministra Jaromíra Nečase, aby Francouzům tlumočil údajnou ochotu české strany odstoupit nacistickému Německu část pohraničí. Benešova intrika za zády vlády i parlamentu nezůstala díky Nečasovi zapomenuta. Jak ale dopadl on sám? V Portrétech o tom pohovoří historik Michal Pehr.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

28 października 1918 r. Czechosłowacja wyodrębniła się z Austro-Węgier. W tym samym dniu do Genewy przybyła czesko-słowacka delegacja, w której uczestniczyli: Karel Kramář, który w listopadzie został pierwszym w historii premierem Czechosłowacji oraz Edvard Beneš, późniejszy prezydent kraju. Na Placu Wacława odbyła wielka manifestacja patriotyczna, a u stóp pomnika św. Wacława pisarz Alois Jirásek odczytał zgromadzonym ustawę o powstaniu Czechosłowacji. Od 1918 w stosunkach między Czechosłowacją a Polską dochodziło do konfliktów wokół kilku spornych terenów, z czego największy na terenie Śląska Cieszyńskiego. Aby jednak zrozumieć skomplikowane losy tej ziemi oraz problematykę ustalania granicy, trzeba rozpocząć od historii Księstwa Cieszyńskiego.

Tisícročná nadvláda Uhorska nad Slovenskom sa na konci prvej svetovej vojny definitívne skončila. Aj keď sme boli súčasťou Rakúsko-Uhorska, vo vojne sme spolu s Čechmi boli na strane Dohodových mocností. Po ich víťazstve náš spoločný štát uznali, a tak vznikla Prvá Československá republika, o ktorej si povieme v dnešnej časti Schooltagu. Kľúčové slová: dejepis, maturita, Schooltag, Československá republika, Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik, Edvard Beneš, 28. október

Andrej Babiš a vendu le grand groupe Mafra – Un nouveau mammifère détecté sur le territoire tchèque – Edvard Beneš, le deuxième président tchécoslovaque

Andrej Babiš a vendu le grand groupe Mafra – Un nouveau mammifère détecté sur le territoire tchèque – Edvard Beneš, le deuxième président tchécoslovaque

Málokterý politik svými rozhodnutími určoval ve 20. století směr Československa tak, jako právě dlouholetý ministr zahraničí první republiky, druhý československý prezident a hlavní představitel hned dvou odbojů. Jeho osudové volby ovlivňují českou společnost dodnes.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident, jehož jméno a odkaz dodnes přetřásáme v souvislosti s dekrety vydanými po 2.světové válce. Těžko říct, jestli někdo někdy čelil složitější politické situaci, než on během obou svých prezidentství.

Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk a mnoho dalších, které také jistě znáte. To byli svobodní zednáři. Jejich společenství je stále pro mnohé tajemným a rojí se kolem něj řada fantaskních teorií. Pravda je o mnoho prostší. U nás se jim dařilo hlavně za první republiky.

Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk a mnoho dalších, které také jistě znáte. To byli svobodní zednáři. Jejich společenství je stále pro mnohé tajemným a rojí se kolem něj řada fantaskních teorií. Pravda je o mnoho prostší. U nás se jim dařilo hlavně za první republiky.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

#101 Silný výber – PRVÝ POŁUDNIOWOPOLSKI DIEL! 101… Mimochodom jeden z najlepších albumov Depeche Mode, hoci „živák“... No nič, pomaly to balíme na letnú pauzu, domov volá, konečne košer, pláže, Tel Aviv a Haifa:-)... Takže si to dôkladne s nami užite - lebo cez letné prázdniny budeme s vami veeeeľmi občasne, najmä cez Bodky na Instáči a rôzne špeciály, ktoré nachystáme, aby ste nemali absťák:-)... V kazdym przypadku - máte k dispo takmer celý historický archív SV, čiže môžete aj dobehnúť zameškané… Toľko na dnes, záverom už len klasický veršík:-): náš podkástik v úcte majte - poriadne ho nazdieľajte:-)… Silný výber: plážoví inžinieri at their best! Pripíjame a pripomíname: Vojna na Ukrajine trvá už 101 dní. In memoriam Andy Fletcher, gratulujeme Veronike a Matúšovi k sobášu a Maxovi k maturite, 500 dní Navaľného vo väzení… Historický kalendár Jána Žideka (výber) Pripomíname si Medzinárodný deň detí. 70 rokov vlády Jej Veličenstva Alžbety II. 79 rokov oslavuje džezový hudobník Peter Lipa. Pred 14 rokmi sa stanovil konverzný kurz na sumu 30,1260 koruny za euro. Pred 138 sa narodil český politik a štátnik Edvard Beneš. 75 rokov oslavuje dlhoročný poslanec NR SR František Mikloško. Pred 12 rokmi zomrel český hudobník Petr Muk. 108 rokov od predvedenia padáku Štefanom Baničom. Podporiť nás môžete aj takto:  https://www.paypal.com/paypalme/volebnanoc  https://www.paypal.com/paypalme/slavomirolsovsky?country.x=LU&locale.x=en_US  Endorse:  Nová EP od nášho priateľa Allana Vilhana v projekte Blue Moon Science ft. visual art od Waldemar Švábenský a LOTTA v tracku Vidina https://bluemoonscience.co.uk/music/tides-and-ep    Vypočujte si aj naše ďalšie podcasty: Kunstkamera:  https://kunstfilter.podbean.com/ Hybadlo: https://hybadlo.podbean.com/   Hudba v podcaste:  George Gershwin – Rhapsody in Blue Odporúčaná hudba:  Heľenine oči – Lángoš https://www.youtube.com/watch?v=D5-nai9QPgY  Uhol dopadu – Kde je pravda https://www.youtube.com/watch?v=KXg5sMstJT4  

Edvard Beneš se zasloužil o stát – to je zákon. Málokterý politik svými rozhodnutími určoval ve 20. století směr Československa tak, jako právě dlouholetý ministr zahraničí první republiky, druhý československý prezident a hlavní představitel hned dvou odbojů. Jeho osudové volby ovlivňují českou společnost dodnes.

V listopadu uplynulo už 25 let od smrti Eduarda Táborského, osobního tajemníka a právního poradce Edvarda Beneše. Jaké vzpomínky zanechal na druhého československého prezidenta? V pořadu Portréty o tom hovoří historik Michal Pehr.

V listopadu uplynulo už 25 let od smrti Eduarda Táborského, osobního tajemníka a právního poradce Edvarda Beneše. Jaké vzpomínky zanechal na druhého československého prezidenta? V pořadu Portréty o tom hovoří historik Michal Pehr.

„Slovensko svým udatným bojem dokázalo věrnost rozhodné většiny slovenského lidu myšlence jednotné Československé republiky,“ řekl v srpnu 1945 na oslavách prvního výročí Slovenského národního povstání Edvard Beneš. Neříkal pravdu.

Ačkoli pocházel ze spíše chudší rodiny, stal se ministrem zahraničí, premiérem i hlavou státu.

Životy slavných | 25. února 1948 přijal prezident Edvard Beneš demisi části nekomunistických ministrů a doplnil vládu podle návrhu Klementa Gottwalda. 

„Jste nenapravitelný, nebezpečný pesimista,“ rozčílil se prý Edvard Beneš v březnu 1938 na francouzského profesora a novináře, který si dovolil mu sdělit, že Francie patrně nikdy Československu v případném konfliktu s nacistickým Německem nepomůže. David Hertl Účinkuje: historička Doubravka Olšáková Připravil: David Hertl Premiéra: 2018-09-27

Na jaře 1948 došlo v Československu ke stabilizaci totalitního režimu. Proběhly první plně nesvobodné volby, byla schválena komunistická ústava a prezident Edvard Beneš byl nahrazen předsedou KSČ Klementem Gottwaldem. Pavel Hlavatý

„Rozdupat ho jako hada! Ten musí viset na nejbližším stromě!“ Řekl údajně Edvard Beneš v březnu 1948 na adresu svého někdejšího přítele Zdeňka Fierlingera. Možná vystihl přání mnoha lidí. Zdeněk Fierlinger, zrádce své strany a své země, se ale v klidu dožil 85 let.

a cura di Massimiliano SamsaLeós Janàček (1854 - 1928) - Sinfonietta, VI/18Leós Janàček (1854 - 1928) - Sinfonietta, VI/18Fanfara: Allegretto. Allegro maestosoIl castello: Andante. AllegrettoIl castello della regina: ModeratoLa strada del castello: AllegrettoIl municipio: Andante con motoPrima esecuzione: Praga, Smetana-Saal, 26 giugno 1926Wiener PhilharmonikerSir Charles Mackerras, direttoreIniziata nel 1925 ed eseguita per la prima volta a Praga il 26 giugno 1926, la Sinfonietta è l'ultima composizione orchestrale di Janàček, ma anche la più originale e imprevedibile. L'originalità sta nell'unione di una forma classica come quella della sinfonia con un organico insolito, dominato da un forte schieramento di ottoni: oltre a 4 corni, 4 tromboni e 2 tube tenori vi figurano complessivamente ben 14 trombe (l'idea iniziale sembra fosse dovuta all'ascolto di una banda militare in un parco di Pisek). L'imprevedibilità è invece data dai rapporti che si vengono a creare tra l'impianto formale e l'organizzazione del materiale al suo interno. In realtà, del classico principio sinfonico rimane soltanto l'elemento dell'elaborazione tematica (che però Janàček sottomette alle proprie leggi di sviluppo a blocchi contrapposti) e una certa simmetria di corrispondenze e relazioni fra i singoli movimenti. Che sono cinque, contraddistinti da una continua flessibilità agogica e da una diversa distribuzione dell'organico orchestrale, suddiviso in sezioni: solo alla fine l'intera orchestra si riunisce in una sorta di festosa, generale celebrazione di tono giubilante.La fanfara introduttiva dell'Allegretto iniziale (trombe, tube tenori e timpani) ritorna, intensificata, anche alla conclusione dell'ultimo tempo, in una ripetizione ampliata però con la presenza degli archi e dei legni: ciò stabilisce una forma ad arco di assoluta novità, nella quale si dispongono i vari movimenti, ognuno con differente intonazione e carattere. Il secondo e il quarto elaborano motivi di danza della tradizione morava e ceca, con effetti graffianti e accenti intensamente drammatici. Il denso Moderato centrale è il cuore della composizione, e ne riassume in veemente crescendo dinamico ed espressivo tutta la stupefacente sostanza melodica e ritmica, con soluzioni armoniche e timbriche affatto inedite.Testo tratto da: https://www.flaminioonline.it/Guide/Janacek/Janacek-Sinfonietta618.html********Vítězslav Novák - Piano Quintet in la minore, Op. 121. Allegro molto moderato2. Andante - Variazioni su un'antica canzone d'amore boema del XV secolo3. Allegro risoluto - Slovakian Kubin QuartetIl Quintetto per pianoforte in la minore è il primo di una serie di opere del cosiddetto periodo moravo ed è stato composto nel 1897. L'opera mostra il suo incanto per la Moravia e le sue melodie popolari, alcune delle quali sono incluse in quest'opera. Il primo tema del movimento di apertura è basato sul canto popolare Hear the Earth tremare e gemere mentre il movimento centrale è basato su una canzone d'amore moravo del XV secolo O Elsa, adorabile Elsa, mentre il tema principale del terzo movimento è una parafrasi di un Canzone nuziale della Moravia.*********Vítězslava Kaprálová (1915-1940) - Military SinfoniettaBrno PhilharmonicOlga Machonova-Pavlu, direttoreLa Sinfonietta militare op. 11 è stata la composizione di diploma della compositrice ceca Vitezslava Kaprálová che ha portato a termine con successo i suoi studi al Conservatorio di Praga. Kaprálová iniziò a lavorarci il 29 maggio 1936 e completò il lavoro il 23 febbraio 1937. Dedicò la composizione a Edvard Beneš, presidente della Repubblica cecoslovacca. L'opera fu eseguita per la prima volta dalla Filarmonica Ceca sotto la direzione della stessa Kaprálová, in un concerto organizzato dal Consiglio Nazionale delle Donne nella Sala Lucerna di Praga il 26 novembre 1937. L'anno successivo la Sinfonietta aprì il festival ISCM a Londra. In questa occasione, Kaprálová diresse il lavoro con la BBC Orchestra.

Druhý československý prezident (zvolený 18. prosince 1935), čtvrtý předseda vlády a první ministr zahraničí – to byl Edvard Beneš (1884–1948). V jeho politické kariéře se odrážely vlastně všechny velké události československých dějin první poloviny 20. století.

Osobnost Edvarda Beneše budí dodnes řadu protichůdných reakcí. Mnozí jej viní za Mnichov nebo za vyhnání německých obyvatel z našeho území po skončení II. světové války, ale také za únor 1948. Jiní na něj nekriticky pohlížejí jako na jednoho z nejdůležitějších architektů Československa a geniálního diplomata. Těžko ale vykládat osobnost Edvarda Beneše černobíle, bez znalosti jeho dětství, rodiny, dospívání a studia, počátků politické kariéry, a především bez kontextu doby. S historikem Michalem Stehlíkem se proto budeme v Zátiší věnovat „fenoménu Beneš“ do větší hloubky, a to u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa. V rámci slavnostního Zátiší budete mít možnost získat knihu Edvard Beneš - Drama mezi Hitlerem a Stalinem od Antoine Marése s věnováním Michala Stehlíka a dárkový balíček od Národní muzeum.

Může to znít jako nadsázka. Nezávislý stát Čechů a Slováků přece dojednal Tomáš Garrigue Masaryk a jeho spolupracovníci, především Edvard Beneš.

Před 75 lety podepsal prezident Edvard Beneš dekret, kterým zbavil Němce československého občanství, a zahájil tak organizovaný odsun německého obyvatelstva. „Stále jsme si nepřiznali, že ten odsun – popřípadě transfer či vyhnání, názvy se různí – nebyl úplně v pořádku. Byť v té době byl politicky i společensky nevyhnutelný,“ říká publicista Jiří Padevět.

Za vznikem Československa stojí nadšení hrstky mužů, kteří měli sen samostatného státu Čechů a Slováků. Alois Rašín, Karel Kramář, Edvard Beneš, Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik. Jejich odhodlání hnala vidina svobodného národnostního určení bez dohledu bortící se monarchie Rakousko - Uherska. Po náročných diplomatických jednáních a bez jediného výstřelu se mohli na konci října 1918 radovat ze vzniku Československa.

Může to znít jako nadsázka. Nezávislý stát Čechů a Slováků přece dojednal Tomáš Garrigue Masaryk a jeho spolupracovníci, především Edvard Beneš.

„Slovensko svým udatným bojem dokázalo věrnost rozhodné většiny slovenského lidu myšlence jednotné Československé republiky,“ řekl v srpnu 1945 na oslavách prvního výročí Slovenského národního povstání Edvard Beneš. Neříkal pravdu.

Edvard Beneš kormidloval československú zahraničnú politiku po celé medzivojnové obdobie. V najkritickejších chvíľach bol prezidentom a mužom, na ktorého pleciach spočívala zodpovednosť za ťažké rozhodnutia. Dodnes preto táto postava našich dejín vyvoláva veľké emócie a protichodné postoje. Mali alebo nemali sme sa podvoliť mníchovskému diktátu v septembri roku 1938? A prečo Beneš ráznejšie nezakročil proti komunistom v kritických februárových dňoch v roku 1948?  Zvykne sa mu klásť vina za všetky porážky a národné traumy. Čo však reálne mohol tento muž pre svoju krajinu urobiť a čo aj napokon urobil? Bol politikom, ktorý iba večne ustupoval alebo mužom s hlbokým zmyslom pre realitu, ktorý Čechov a Slovákov uchránil pred najhoršími pohromami? JaroValent z magazínu Historická revue sa rozprával s Tomášom Jahelkom z Katedry politológie Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity.

01:48 – Začiatok Hitlerovho konca 02:51– Karpatsko-duklianska operácia 04:44 – Situácia v Slovenskom štáte 07:40 – Generál Viest: Slovensko sa ocitne vo sfére vojnových udalostí 11:49 – Slovenská národná rada (Vianočná dohoda) 15:00 – Kto ovládal armádu? Zdroje nájdeš v článku: https://pandorinaskrinka.sk/benes-planoval-povstanie-v-cechach-no-odohralo-sa-na-slovensku/ Edvard Beneš sa nikdy nestal „prezidentom – budovateľom“, ako to hlásala jeho propaganda. V skutočnosti stál na čele republiky v dobe jej zániku. Bol to on, kto v roku 1938 prijal Mníchovskú dohodu, čím zlikvidoval Masarykovo Československo. Počas druhej svetovej vojny v londýnskom exile vyvinul enormné úsilie, aby obnovil Československo a odstavil svojich politických konkurentov. Súčasťou týchto jeho aktivít bol aj vojenský prevrat, povstanie, ktoré chcel v českých krajinách. Mali to byť Češi, ktorí sa hrdinsky vzoprú nacistickým vojskám v súčinnosti s postupom spojeneckých armád. Nečakaný postup sovietskych vojsk a dohoda medzi Rooseveltom a Stalinom, však za miesto vojenského prevratu určili Slovensko. Pandorina skrinka na Facebooku: https://www.facebook.com/pandorinaskrinka.sk/ Páči sa ti tento podcast? Budem ti vďačná za akýkoľvek finančný príspevok, ktorým sa rozhodneš podporiť moju tvorbu. https://www.patreon.com/pandorinaskrinka #pandorinaskrinka #podcast #najbližšiekpravde