Podcasts about demokracie

Od inaugurace amerického prezidenta uplynulo ani ne sto dní a svět se nepřestává divit: Globální hospodářství se otřásá v základech, burzy se propadají, americká demokracie čelí nepřetržitým útokům Trumpovy administrativy, na sekretariátech evropských spojenců panuje zmatek. Úplně nejhůř je na tom ale statečná Ukrajina, kterou Donald Trump bez váhání zradil, když zjistil, že by byl nátlak na Putina příliš komplikovaný.

Demokracie umírá u volebních uren. Dost bylo lhaní, že je Rusko proti válce. Jak lobbisté zlobbovali zákon o lobbingu k obrazu svému. Filip Turek se chlubí porušováním pravidel. Typický antisystémový politik. Byznys a sen o hubnutí.

Od inaugurace amerického prezidenta uplynulo ani ne sto dní a svět se nepřestává divit: Globální hospodářství se otřásá v základech, burzy se propadají, americká demokracie čelí nepřetržitým útokům Trumpovy administrativy, na sekretariátech evropských spojenců panuje zmatek. Úplně nejhůř je na tom ale statečná Ukrajina, kterou Donald Trump bez váhání zradil, když zjistil, že by byl nátlak na Putina příliš komplikovaný. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Demokracie umírá u volebních uren. Dost bylo lhaní, že je Rusko proti válce. Jak lobbisté zlobbovali zákon o lobbingu k obrazu svému. Filip Turek se chlubí porušováním pravidel. Typický antisystémový politik. Byznys a sen o hubnutí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czSkončila demokracie v Rumunsku a Francii, kde soudy znemožnily volební účast dvěma prezidentským kandidátům? „Každá ta společnost je jiná a každá ta kauze je úplně jiná,“ tvrdí Maciej Ruczaj. „Jako podobnost vnímám stále častější trend využívat prostředky výjimečného stavu v rámci politického boje.“Tento trend má naví řadu obhájců. „Ti budou argumentovat jednak tím, že to je důkaz, že demokracie je silná, protože se umí postavit svému ohrožení. A jde i o to, že je to soudní rozhodnutí a platí zásada, že do soudů se nemluví,“ upozorňuje Jiří Peňás.Hrozí něco podobného i u nás, kde je zatím klid? A jak bojuje demokracie proti ohrožení v Polsku?V podcastu Echo Porada dnes diskutují Markéta Malá, Jiří Peňás, Maciej Ruczaj a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Na kandidátkách hnutí SPD budou ve sněmovních volbách i představitelé Svobodných, Trikolory a strany PRO. Co si od toho hnutí slibuje? Neobchází tím volební zákon? Jak se SPD staví k debatám o posílení obranyschopnosti Česka? A podpoří vládní návrh na zpřísnění azylových a migračních pravidel? Moderuje Tomáš Pancíř.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

NATO, nebo evropská armáda? Netanjahu se zbavuje kritiků a nové získává. Dusno kolem kandidátky Spolu. Výtah do sněmovny pro dezinformátory na sedm? STAČILO! Všichni nám lžou. Demokracie je slušnostVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Co vlastně je demokracie?... Je to typ lidské kultury, rostoucí z obecně sdíleného mravního řádu, je to duch veřejného života či vůbec lidského soužití, je to zcela specifický druh odpovědnosti za svět. Demokracie je nemyslitelná bez tolerance, porozumění, respektu jedněch k druhým a jejich společného respektu k jistým hodnotám.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prepad hodnoty Tesly môže byť len v začiatkoch, ak sa nenaplnia Muskove sľuby

Před nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu jsme byli přesvědčeni, že Spojené státy mají natolik robustní systém demokratických brzd a pojistek, že tu autoritářská vláda nemůže uspět. Po nástupu Trumpa k moci se ovšem systém brzd a pojistek začal hroutit.

Před nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu jsme byli přesvědčeni, že Spojené státy mají natolik robustní systém demokratických brzd a pojistek, že tu autoritářská vláda nemůže uspět. Po nástupu Trumpa k moci se ovšem systém brzd a pojistek začal hroutit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z Masarykova náměstí v Českých Budějovicích (dnešní náměstí Přemysla Otakara II.) se stal Adolf Hitler Platz. Třída dr. Beneše (dnešní Pražská) byla přejmenována na Konrad Henlein Strasse, Wilsonovo náměstí (na začátku dnešní Lidické třídy) na Hermann Göring Platz... Takové změny přinesl počátek okupace českých zemí nacisty v březnu 1939.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

NA CELOU EPIZODU SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Broligarchie je jen mediální nálepka, která odráží zvláštní vývoj v Americe, kde několik málo technologických gigantů zdánlivě spojilo svůj ekonomický zájem se zájmem autoritářského populisty. Ve světě spíš sledujeme něco, čemu už se delší dobu říká technofeudalismus. Začíná být naprosto nemožné regulovat globální monopoly,“ říká ve Studiu N politoložka Zora Hesová z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Sledujeme zlomové globální přeskupování politické moci? Proč přibývá států, které se odchylují od liberální demokracie? A jak se efektivně bránit autoritářům? Podívejte se na celou epizodu.   

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

NA CELOU EPIZODU SE MŮŽETE PODÍVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N CDU/CSU sice v Německu vyhrála volby, ale jejich výsledek je hořkosladký. Friedrich Merz se chystá převzít moc, jenže ho čekají těžká rozhodnutí – od sestavení vlády přes řešení krize německé ekonomiky až po posílení evropské soudržnosti v době amerického odklonu od transatlantické spolupráce. Jaký dopad bude mít jeho politika na Česko, Evropu a podporu Ukrajiny? A proč stále víc mladých Němců tíhne k radikálním stranám? Filip Titlbach mluví s vedoucí Katedry německých a rakouských studií na FSV UK Zuzanou Lizcovou.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠„Nedivím se, že slušní lidi, kteří se uživí dobře jinde, nejdou do politiky,“ říká egyptolog Miroslav Bárta po necelých pěti měsících od svého zvolení do Senátu. Na to, že čelil výsměchu kvůli své teorii o zrodu, růstu a úpadku civilizací, si během let zvykl, vstupem do politiky se ale automaticky zařadil do kategorie druhořadého občana, na kterého je pohlíženo jako na hajzla a zloděje. Že to bude takhle děsivé, nečekal, svého rozhodnutí ale nelituje. Je přesvědčený, že nemáme jinou možnost než zkoušet směřovat k tomu, abychom byli lepší než ti před námi. Prakticky je to naše povinnost a s vědomím toho kandidoval. Česká republika podle něj netrpí nedostatkem osobností, problém je, že ve vedení země chybí miliardáři, ředitelé firem, vojáci nebo vědci. Jejich zapojení je tím nejdůležitějším, co tuzemská politika potřebuje, bez nich se nepohneme. Za nevyhnutelnou považuje i změnu fungování EU, která najela na slepou kolej a řítí se do betonové zdi. Dost možná k ní přitom dojde skokově, protože papiňák se tlakuje a vše nasvědčuje tomu, že poklička z něj brzo odlítne. A silně destabilizovaná je i demokracie. Navzdory tomu ale nevnímá budoucnost jako ztracenou. Radši bude Don Quijote než lúzr v rohu, který jenom nadává. Poslechněte si, co je podle Miroslava Bárty potřeba k tomu, aby právě naše civilizace byla tou, která překročí Rubikon. A kdyby Vás zajímala kniha amerického spisovatele Francise Fukuyamy, na kterou odkazuje, tak se jmenuje Identita: Volání po důstojnosti a politika resentimentu.

Bývalá predsedníčka vlády Iveta Radičová v podcaste s Mirom Kernom vysvetľuje, prečo Slovensko pod vedením Roberta Fica opúšťa systém demokracie a čo treba, aby sa to zastavilo.

My teraz bojujeme o samotné základy demokracie v našej krajine a o naše základné ľudské práva - ako je sloboda prejavu či zhromažďovania. Toto je boj, ktorý nás čaká a ktorý si budeme musieť veľmi tvrdo obhájiť, tvrdí bývalý splnomocnenec vlády pre občiansku spoločnosť Filip Vagač. A prečo podľa neho vládna moc útočí na Tretí sektor? Pretože mu nastavuje kritické zrkadlo, hovorí Vagač.Tretí sektor patrí medzi piliere našej občianskej spoločnosti už vyše 30 rokov. Napokon, zákony o slobode prejavu a zhromažďovania boli jedny z úplne prvých, ktoré po Novembri 89 parlament prijal v ich demokratickej podobe. Mimovládne organizácie tak tvoria piliere v oblasti zdravotníctva, vzdelávania, kultúry, ekológie či charity a formujú politiky týchto kľúčových segmentov verejného života. Mimovládny sektor je však - okrem médií či politickej opozície, aj čoraz väčším tŕňom v očiach aktuálnej vládnej moci. Snaha prakticky akýmkoľvek spôsobom obmedziť silu a vplyv mimovládok a dostať Tretí sektor pod kontrolu moci tak ani zďaleka nie je u konca.Vládni politici chcú dnes mimovládky rozdeľovať na ušľachtilé a tie ostatné a vytlačiť Tretí sektor z oblasti politiky, ktorú si takpovediac "vyárendovali" sami pre seba a to napriek tomu, že moc v tomto štáte pochádza od občanov, nie politických strán.Ustojí Tretí sektor tento tlak a ako snaha vlády osedlať si ich môže ovplyvniť kvalitu nášho života? A čo sa vlastne skrýva za snahou vlády?"Ten boj o naše základné ľudské práva sa neskončil a my ich budeme musieť ďalej brániť. Zostávam optimista. Verím v silu občianskej spoločnosti a jednotlivcov, ktorí sa nenechajú kúpiť a sú ochotní pre pravdu položiť aj život, ako i tomu, že v dejinách sa vždy ukázalo, že to bola tá silnejšia časť spoločnosti, hovorí Filip Vagač, ktorý pripomenul aj príklad Mahátmu Ghándiho, ktorého boj o nezávislosť Indie vyzeral na začiatku úplne beznádejne až nezmyselne, no napokon sa mu podarilo poraziť celé Britské impérium. "Na začiatku všetky takéto boje vyzerajú úplne nezmyselne no napriek tomu si myslím, že jediná cesta vedieť cez to, že človek za svoje hodnoty je ochotný bojovať, isť znova a znova na tie námestia a presviedčať ostatných pretože iná cesta neexistuje." Ráno Nahlas s bývalým Splnomocnencom vlády pre rozvoj občianskej spoločnosti a dnes programovým riaditeľom Platformy pre demokraciu Filipom Vagačom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Teraz hráme o samotné základy našej demokracie. bude to tvrdý boj, zostávam však optimista, tvrdí Filip Vagač.My teraz bojujeme o samotné základy demokracie v našej krajine a o naše základné ľudské práva - ako je sloboda prejavu či zhromažďovania. Toto je boj, ktorý nás čaká a ktorý si budeme musieť veľmi tvrdo obhájiť, tvrdí bývalý splnomocnenec vlády pre občiansku spoločnosť Filip Vagač. A prečo podľa neho vládna moc útočí na Tretí sektor? Pretože mu nastavuje kritické zrkadlo, hovorí Vagač.Tretí sektor patrí medzi piliere našej občianskej spoločnosti už vyše 30 rokov. Napokon, zákony o slobode prejavu a zhromažďovania boli jedny z úplne prvých, ktoré po Novembri 89 parlament prijal v ich demokratickej podobe. Mimovládne organizácie tak tvoria piliere v oblasti zdravotníctva, vzdelávania, kultúry, ekológie či charity a formujú politiky týchto kľúčových segmentov verejného života. Mimovládny sektor je však - okrem médií či politickej opozície, aj čoraz väčším tŕňom v očiach aktuálnej vládnej moci. Snaha prakticky akýmkoľvek spôsobom obmedziť silu a vplyv mimovládok a dostať Tretí sektor pod kontrolu moci tak ani zďaleka nie je u konca.Vládni politici chcú mimovládky rozdeľovať na ušľachtilé a tie ostatné a vytlačiť Tretí sektor z oblasti politiky, ktorú si takpovediac "vyárendovali" sami pre seba a to napriek tomu, že moc v tomto štáte pochádza od občanov, nie politických strán.Ustoja mimovládky tento tlak moci a ako snaha vlády osedlať si ich môže ovplyvniť kvalitu nášho života? A čo sa vlastne skrýva za snahou vlády?"Ten boj o naše základné ľudské práva sa neskončil a my ich budeme musieť ďalej brániť. Zostávam optimista. Verím v silu občianskej spoločnosti a jednotlivcov, ktorí sa nenechajú kúpiť a sú ochotní pre pravdu položiť aj život, ako i tomu, že v dejinách sa vždy ukázalo, že to bola tá silnejšia časť spoločnosti, hovorí Filip Vagač, ktorý pripomenul aj príklad Mahátmu Ghándiho, ktorého boj o nezávislosť Indie vyzeral na začiatku úplne beznádejne až nezmyselne, no napokon sa mu podarilo poraziť celé Britské impérium. "Na začiatku všetky takéto boje vyzerajú úplne nezmyselne no napriek tomu si myslím, že jediná cesta vedieť cez to, že človek za svoje hodnoty je ochotný bojovať, isť znova a znova na tie námestia a presviedčať ostatných pretože iná cesta neexistuje." Ráno Nahlas s bývalým Splnomocnencom vlády pre rozvoj občianskej spoločnosti a dnes programovým riaditeľom Platformy pre demokraciu Filipom Vagačom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

„Evropská unie v současném rozložení není subjektem, který by dokázal snižovat regulace. Ona je postavena na tom, že bude regulovat. A do této regulace vnáší kritéria, která nejsou hospodářská, ale jsou ideologická, a těchto ideologických kritérií bude víc a víc,“ říká politolog a bývalý diplomat Petr Drulák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 10.01.2025, www.RadioUniversum.cz

Bude předseda SPD Tomio Okamura zbaven poslanecké imunity a stíhán pro podezření z rasismu? Jakou diskusi lze očekávat? A může mu kauza pomoct v předvolební kampani? „Soudě podle toho, jak k tomu přistupuje Tomio Okamura, ta diskuse v únoru bude žhavá. Včera měl tiskovou konferenci, kterou si uzmul pro sebe, uzmul si ji k další propagandě,“ komentuje zakladatelka a ředitelka organizace In Iustitia, právnička Klára Kalibová.

Bude předseda SPD Tomio Okamura zbaven poslanecké imunity a stíhán pro podezření z rasismu? Jakou diskusi lze očekávat? A může mu kauza pomoct v předvolební kampani? „Soudě podle toho, jak k tomu přistupuje Tomio Okamura, ta diskuse v únoru bude žhavá. Včera měl tiskovou konferenci, kterou si uzmul pro sebe, uzmul si ji k další propagandě,“ komentuje zakladatelka a ředitelka organizace In Iustitia, právnička Klára Kalibová.

Bude předseda SPD Tomio Okamura zbaven poslanecké imunity a stíhán pro podezření z rasismu? Jakou diskusi lze očekávat? A může mu kauza pomoct v předvolební kampani? „Soudě podle toho, jak k tomu přistupuje Tomio Okamura, ta diskuse v únoru bude žhavá. Včera měl tiskovou konferenci, kterou si uzmul pro sebe, uzmul si ji k další propagandě,“ komentuje zakladatelka a ředitelka organizace In Iustitia, právnička Klára Kalibová.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V podcastu Marie Bastlové Ptám se já mluvil Jiří Přibáň, známý český právník a sociolog, od loňského června soudce Ústavního soudu. Jedním z témat byla i česká demokracie.

V podcastu Marie Bastlové Ptám se já mluvil Jiří Přibáň, známý český právník a sociolog, od loňského června soudce Ústavního soudu. Jedním z témat byla i česká demokracie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak dokázal Orbán ohnout demokratický systém a jeho instrumenty tak, že se z liberála stal faktickým oligarchickým autokratem, který místo demokracie řídí kleptokracii? Daří se jeho model Ficovi aplikovat rychleji a podaří se orbánovskou franšízu přenést Babišovi i do České republiky? Jak v Maďarsku zkrachovala prorodinná politika a proč se ji snaží kopírovat i okolní země? Jak Orbán překresluje volební obvody, aby znemožnil uspět opozici? Kolik žalob Orbán podá na lídra opozice, aby se udržel u moci? A mnoho dalších zajímavých věcí o orbánovském Maďarsku, o kterých se u nás moc nemluví.

Už jen málokterý návrh zákona se projednává v Poslanecké sněmovně normálním způsobem. Zcela standardními průvodními jevy se stávají procedurální kličky, naschvály, obstrukce, nekonečné projevy, noční jednání, osobní útoky.

Už jen málokterý návrh zákona se projednává v Poslanecké sněmovně normálním způsobem. Zcela standardními průvodními jevy se stávají procedurální kličky, naschvály, obstrukce, nekonečné projevy, noční jednání, osobní útoky.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý svět mluví o překotném pádu syrského režimu Bašára Asada. Analytici se předhánějí v odhalování příčin a odhadování budoucnosti. Je tu ale jeden aspekt celé situace v Sýrii, který se moc často nezmiňuje. Pracovně mu říkám: Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina!Odkaz na mé Herohero: https://herohero.co/petrhorkyKnihy Břetislava Turečka:https://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/bretislav-turecek-850700:00 Boj zájmových skupin.06:55 Je dobře, že Asad padl?12:41 Polepšení teroristé?17:44 Mohla tam být „tichá dohoda“?22:20 Role Turecka.27:41 Co bude se zavřenými bojovníky IS?31:43 Co se bude dít?Support the show

Rumunsko těsně před druhým kolem hlasování zrušilo prezidentské volby. Je to v Evropě bezprecedentní krok. A klade nám zásadní otázku: Do jaké míry se může demokracie bránit vlastnímu zničení, aniž by přitom popřela sama sebe? Jak vidíme, není to už otázka akademická, ale naprosto aktuální a samozřejmě časem může týkat i nás.

V německém parlamentu se už nějakou dobu probírá návrh, který by oficiálně spustil jednání o zákazu politického hnutí Alternativa pro Německo (AfD), které je sice dnes druhou nejpopulárnější stranou, podle mnoha politiků a odborníků narušuje ústavní pořádek země.

Rumunsko těsně před druhým kolem hlasování zrušilo prezidentské volby. Je to v Evropě bezprecedentní krok. A klade nám zásadní otázku: Do jaké míry se může demokracie bránit vlastnímu zničení, aniž by přitom popřela sama sebe? Jak vidíme, není to už otázka akademická, ale naprosto aktuální a samozřejmě časem může týkat i nás. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V německém parlamentu se už nějakou dobu probírá návrh, který by oficiálně spustil jednání o zákazu politického hnutí Alternativa pro Německo (AfD), které je sice dnes druhou nejpopulárnější stranou, podle mnoha politiků a odborníků narušuje ústavní pořádek země.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vládní koalice obhajuje konečnou podobu rozpočtu pro příští rok? Nakolik pádné jsou výhrady z opozičních řad a do jaké míry vzali předkladatelé připomínky odborné ekonomické obce? Jak obstál jihokorejský demokratický systém ve zkoušce, které jí vystavil prezident, když vyhlásil na několik hodin stanné právo?

Jak vládní koalice obhajuje konečnou podobu rozpočtu pro příští rok? Nakolik pádné jsou výhrady z opozičních řad a do jaké míry vzali předkladatelé připomínky odborné ekonomické obce? Jak obstál jihokorejský demokratický systém ve zkoušce, které jí vystavil prezident, když vyhlásil na několik hodin stanné právo?

Čtení s Respektem #8 o knize Věk revolucí, rozpadu dělení na pravici a levici i vítězství Donalda Trumpa s Jiřím Pehem, Markétou Křížovou, Jiřím Sobotou a Antonii Formanovou. Moderuje Štěpán Sedláček.

Pětatřicet let po listopadu 1989 – ano, výročí studentské demonstrace bude už zítra – se s demokratickým zřízením státu zcela ztotožňuje podle výzkumu NMS Market Research necelá polovina Čechů a Češek, přesně 46 procent. Čtvrtina pak demokracii dává přednost před autoritářstvím „za určitých okolností“.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Martinem Uhlířem

„Domnievam sa, že z pohľadu vlády Slovenskej republiky by istá preferencia, hoci asi aj krátkozraká, mohla byť v podobe prezidenta Trumpa. Môže tam byť istá preferencia silového štýlu politiky“. Pohľad na prezidentské voľby v Spojených štátoch optikou bezpečnostného analytika Mateja Kandríka z Adapt Institute.Exprezident Republikánov, ktorý vyprovokoval až krvavý útok na Kapitol, verzus viceprezidentka, ktorá zachraňuje Demokratov – po tom, ako neodhadli sily Joe-a Bidena. Exprezident, ktorý Putina nazýva priateľom, no rovnako, že by neváhal zaútočiť priamo do srdca Moskvy, ak by tá „šla po Ukrajine“, verzus viceprezidentka s deklarovanou podporou Zelenského. Vyše tristo miliónov Američanov si už v horizonte hodín vyberie svoju budúcnosť personifikovanú v postave nového prezidenta. Na výsledky týchto v poradí už 60tych prezidentských volieb však čaká aj svet – vzhľadom na to, že sú v čase Putinovej vojny na Ukrajine, či Netanjahuovho krvavého tiahnutia voči militantom Hamasu a Hizballáhu s rozkolísanou bezpečnostnou situáciou v širšom regióne. Čo čaká svet a s ním aj Slovensko s Donaldom Trumpom a čo s Kamalou Harrisovou? Téma pre bezpečnostného analytika Mateja Kandríka z Adapt Institute, ktorý sa čerstvo vrátil z volebnej Ameriky. „Význam Spojených štátov v dnešnom svete je enormný. Ide o superveľmoc, ktorej vplyv, záujmy, spojenectvá, ale aj nepriateľstvá majú globálny rozsah. Spojené štáty sú významným hráčom v každej časti sveta“, hovorí Kandrík. „Preto sú poctivo sledované, študované, analyzované prakticky úplne všade“, dopĺňa. Predvolebné prieskumy hovoria, že výsledky budú tesné. A podľa Kandríka tesný výsledok nahráva stratégii ich spochybnenia Donaldom Trumpom. „Vidíme to už teraz, kandidát Trump hovorí, že voľby mu môžu byť ukradnuté. Opakuje tak svoj naratív z posledných volieb, kedy to skončilo tragicky, útokom na Kapitol“, dopĺňa analytik Adapt Institute. Ak by vyhral Donald Trump Kandrík predpokladá jeho tlak na ukončenie vojny na Ukrajine, otázkou však stále zostáva ako. V prípade Blízkeho východu zas očakáva podporu tvrdej línie izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. „Nepotešili by sa mu v Teheráne“, tvrdí analytik. V prípade víťazstva Kamaly Harris Matej Kandrík hovorí o kontinuite Bidenovej administratívy vo všetkých oblastiach. A teda podporu Ukrajine. „Od Kamaly Harris nemáme žiadne špecifické vyjadrenia a konkrétne predstavy, ako by pomoc Kyjevu mala ďalej vyzerať“. A v prípade Izraela dôraz na vyváženejšiu vojenskú operáciu a zabezpečenie humanitárnej pomoci postihnutým týmto konfliktom.Matej Kandrík však upozorňuje, že nech vyhrá voľby v USA ktorýkoľvek kandidát, vždy bude korigovaný kongresom. „Americký prezident nie je suverénom, nie je diktátorom a bude v mnohom záležať aj od povolebného zloženia kongresu“, hovorí.Prezidentské voľby v USA však podľa analytika nevyhráva zahraničná politika, ale témy tej domácej. xxx„Nepozerajme sa len na osoby politických lídrov. Videli sme to v USA koniec koncov aj pomerne nedávno, keď sme čakali takmer pol roka na schválenie balíčka pomoci Ukrajine, ktorý vtedy blokoval kongres. O zložení kongresu sa bude tiež rozhodovať v týchto voľbách. Zastúpenie republikánov a demokratov v ňom do veľkej miery určí, ako bude tá politika vyzerať. Americký prezident - nech je ním ktokoľvek - nie je suverénom, nie je diktátorom a bude v mnohom záležať aj od povolebného zloženia kongresu. Čiže inak povedané, nech je Donald Trump akýkoľvek, nemôže si robiť, čo chce. Je viazaný samotným kongresom.Presne tak. Uvediem konkrétny príklad. Veľa sa hovorilo a špekuloval o tom, že by Donald Trump mohol nariadiť vystúpenie Spojených štátov z NATO. No nie je to právne možné. Práve kvôli tomu, že rozviazanie...

Ještě pár hodin mají kandidáti na amerického prezidenta na to, aby přesvědčili voliče. V úterý 5. 11. Spojené státy čeká hlavní hlasovací den. Další díl seriálu sleduje situaci v Pensylvánii – tam je souboj demokratky Kamaly Harrisové a republikána Donalda Trumpa zatím naprosto vyrovnaný. Poslechněte si reportáž.

Demokracie u nás vzkvétá už přes 30 let. Jenže co to vlastně ta demokracie je? Proč ji neměl Platón rád? Kvůli čemu Havel varoval před těmi, kteří ji neberou vážně? A co vůbec dělá demokracie v podcastové sérii o politickém extremismu? Osmý díl Extrému s Janem Charvátem z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.

Demokracie u nás vzkvétá už přes 30 let. Jenže co to vlastně ta demokracie je? Proč ji neměl Platón rád? Kvůli čemu Havel varoval před těmi, kteří ji neberou vážně? A co vůbec dělá demokracie v podcastové sérii o politickém extremismu? Osmý díl Extrému s Janem Charvátem z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Demokracie u nás vzkvétá už přes 30 let. Jenže co to vlastně ta demokracie je? Proč ji neměl Platón rád? Kvůli čemu Havel varoval před těmi, kteří ji neberou vážně? A co vůbec dělá demokracie v podcastové sérii o politickém extremismu? Osmý díl Extrému s Janem Charvátem z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.

Na oslabování demokracie dnes pracují nejen její nepřátelé, populisté a extrémisté, ale také její zastánci, některými svými kroky i vláda Petra Fialy. Není to žádná specialita Česka, demokracie tak strádá ve všech koutech západního světa.

Americké prezidentské volby jsou pověstně komplikované. Před pár dny demokratický kandidát na viceprezidenta Tim Walz zmínil možnost, že by se mohly zjednodušit a změnit na přímé. Pak ale svůj výrok zase odvolal. Tim Walz neřekl nic jiného, než že král je nahý. Učinil tak navíc jen na uzavřeném setkání pro sponzory, ale věc se dostala ven. Hned poté se Walz zalekl své odvahy a prohlásil, že souhlasí s kampaní Kamaly Harrisové, jež s žádnou reformou tohoto druhu nepočítá.

Tu je v opozícií Harabin či Republika a to znamená, že vláda je pod tlakom ešte krajnejšej pravice než aký ona sama produkuje. Fico vie, že sa neudrží pri moci tým, že bude doručovať sľubované výsledky vládnutia a tak namiesto toho, musí čoraz viac ukazovať nepriateľov a údajných vinníkov, tvrdí bývalý šéf SDĽ Peter Weiss. Podľa neho ide o veľmi nebezpečnú politiku pretože premiér sa ocitol v špirále radikalizácie, ktorú už nemá pod kontrolou.Vláda uvalila na bedrá občanov viac ako dva a pol miliardový konsolidačný balíček. Ficov kabinet pri tom poruší viacero sociálno-demokratických princípov a dokonca i jasných sľubov z úst samotného premiéra. Namiesto diskusie o tom, ako ekonomicky, ale i celospoločensky dostať Slovensko z nelichotivých a doslova až posledných miest v životnej úrovni vo všetkých možných merateľných parametroch, sa však vláda rozhodla ísť cestou hľadania vnútorných nepriateľov a eskalovania konflitktov. Z politických oponentov, ale i médií či občianskej spoločnosti sa tak postupne stávajú nielen oponenti moci, ale priam nepriatelia štátnosti v slovníku nápadne podobnom normalizačnej moci v ére bývalého režimu.Izolácia Slovenska sa však čoraz viac prejavuje aj na medzinárodnom poli, kde vládnej politike deklarovaných siločiar na všetky štyri svetové strany prestávajú rozumieť i naši najvernejší spojenci a v panteóne našich strategických väzieb sa tak čoraz viac ocitajú výhradne Rusi, ktorí vedú brutálnu vojnu s našim východným susedom a Maďari, ktorí zasa nepokryte poškuľujú po revízií Trianonu.Máme dočinenia s krízou vládnutia. Je to zrkadlo celkového úpadku strategických politických elít od Novembra 89. Zároveň však platí, že toto je najslabšia vláda SMERu v histórií. Je to nekoncepčná vláda, je to vláda, ktorá sa nedrží ani svojho vlastného vládneho programu a je to vláda, ktorá stratila i svoj sociálno-demokratický charakter. Jej vládnutie sa dnes celkom podriaďuje politike ukazovania na ideologického nepriateľa a jeho vytvárania, tvrdí bývalý predseda Strany demokratickej ľavice a exdiplomat Peter Weiss. A aký je podľa neho dôvod takejto politiky? Robert Fico sa dostal po roku 2020 spať k moci tým, že sa orientoval na čoraz viac radikálnejších voličov, ktorých pritom on sám radikalizoval, no a dnes sa sám ocitol vo vleku ich radikalizmu, tvrdí Weiss.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Rok po volebním triumfu a následném návratu do čela slovenské vlády se Robert Fico potýká s demisí první členky kabinetu. Jinak se ale zdá, že drží moc pevně v rukou. Podle kritiků však Ficova koalice zachází na poměry demokratické země až příliš daleko. V jakém stavu tedy je současné Slovensko?   Host: Aneta Világi - politoložka z Filozofické fakulty Univerzity Komenského v BratislavěČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Sociální demokracie (SOCDEM) má o víkendu sjezd, během kterého do boje o křeslo předsedy/kyně vstoupí bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a někdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.

Přestože volby v sousedním Sasku a Durynsku dopadly tragicky, voliči dali přednost krajní levici a pravici, přece jen výsledky skýtají jistou naději v to, že nejde o soumrak demokracie. I když oslabily strany vládní koalice, přesto tu stále zůstává demokratická alternativa v podobě opozičních křesťanských demokratů.

Každý týden se ve slovenské politice stane několik věcí, které zemi o kus vzdálí demokratickému prozápadnímu vývoji. A které ztěžují jeho partnerům, České republice v první řadě, se Slovenskem jednat.