Podcasts about demokracie

Volíme, diskutujeme, hádáme se o hodnoty, identitu, kulturu nebo práva. Ale ve chvíli, kdy jde o samotné rozdělení bohatství, zůstává vliv většiny lidí téměř nulový.  Americký politolog Jeffrey A. Winters tomu říká éra participativní nerovnosti, v níž má hlas skoro každý, ale vliv na nerovnost skoro nikdo. Winters popisuje svět, v němž vedle sebe dokážou existovat otevřená politická soutěž, svobodné volby a extrémní majetková nerovnost. Co když je největším problémem dnešní demokracie to, že funguje právě tak, jak potřebují držitelé skutečné ekonomické moci?  Oligarchie nemusí demokracii rušit, aby ji ovládala. Stačí, když dokáže chránit majetek před daněmi, regulací a přerozdělením. Winters vysvětluje, proč nestačí sledovat příjmy, ale musíme se dívat na majetek. Dnešní koncentrace bohatství v rukou superbohatých v Česku je větší než ve starověkém Římě. Nejde tu o závist vůči bohatým, ale o otázku, co se stane s demokracií, když si nejbohatší mohou koupit média, politický vliv i samotná pravidla hry? Podcastem provází publicista Petr Bittner. Hlas Jeffrey A. Wintersovi v českém znění propůjčil Petr Pěknic. 

Když v 5. století před Kristem Řecko vytvářelo demokracii, tedy princip ochrany základních práv a rovnosti občanů, zřejmě by nikoho nenapadlo, jak dlouhá bude cesta k demokracii, ve které žijeme. Její prvky byly zaváděny postupně, a to i v monarchiích, jako bylo habsburské Rakousko. Tedy stát, jehož součástí byly české země po čtyři staletí. Přesto v něm až do jeho konce v roce 1918 hlavní úlohu sehrával císař.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před dvaceti lety jako prognostik předpověděl nástup miliardářů do čela státu. Dnes sociolog Pavol Frič z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy varuje, že vývoj směřuje ke stále většímu extremismu. V Osobnosti Plus popisuje střídání populistických sezón se sezónami standardních politických stran. „Pro demokracii může být smrtící, pokud ve volbách znovu vyhraje populismus řezaný extremismem. Suneme se tím směrem,“ varuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloPoslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo, který se natáčel 12. května v Litomyšli

Ranní brífink Jana T. Beránka: Do Česka to zatím moc nedoléhá, ale v americké politice je velmi rušno. Naplno se tam rozjel takzvaný gerrymandering – tendence politiků upravovat volební obvody tak, aby jejich strana dostala co nejvíc hlasů. Může to ještě zvrátit prohru, ke které podle průzkumů směřovali vládnoucí republikáni? A v jakém stavu jsou teď demokrati, kteří by je mohli porazit?

Ranní brífink Jana T. Beránka: Do Česka to zatím moc nedoléhá, ale v americké politice je velmi rušno. Naplno se tam rozjel takzvaný gerrymandering – tendence politiků upravovat volební obvody tak, aby jejich strana dostala co nejvíc hlasů. Může to ještě zvrátit prohru, ke které podle průzkumů směřovali vládnoucí republikáni? A v jakém stavu jsou teď demokrati, kteří by je mohli porazit?

Rozmnoží-li se v nějakém státě hrubí a neomalení křiklouni, stáhnou se ti mlčenliví zpátky. Tichý střed je proti nepřátelství a štítí se drsného zápasu. Uspokojení nalézá ve spolupráci, protože mu záleží na solidní budoucnosti dětí. Zmizí-li z politického života tiší pracanti, zůstanou v něm jen robustní řvouni, kteří jsou ochotni ve jménu vítězství a zisku nejen riskovat, ale i obětovat vlastní rodinu, včetně dětí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celou epizodu najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloUž za pouhých šestnáct měsíců čekají Slovensko další parlamentní volby. Jakkoliv země pod Ficovou vládou prožívá zejména ekonomicky velmi složité období, průzkumy zatím jednoznačnou převahu opozice neukazují.Poslechněte si záznam druhé části slavnostního živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo s hosty Petrem Bárdym a Rastislavem Káčerem 

Maestro Kubelík mě pozval do dalšího Nejlepšího podcastu, kde jsem debatoval s Petrem Robejškem; první část rozhovoru nepovažuji ze své strany za moc zvládnutou – nesedlo mi dané téma. Přesto rozhovor publikuji; nechci schovávat neúspěchy. – Petr Robejšek; politik; politolog; komentátor; publicista – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Předseda poslanecké sněmovny nedávno prohlásil, že T. G. Masaryk byl přítel přímé demokracie. Tak se pojďme podívat, co o plebiscitu prezident myslel a říkal. Nebo jak se k plebiscitu postavila ústava roku 1920. A jak dopadly plebiscitní komise na Těšínsku, na Spiši, na Oravě… A co referendum roku 1938? Samá přímá demokracie.

Potýkají se západní společnosti s leností, anebo naopak žijeme ve světě, který fetišizoval práci? Tyto dvě protichůdné teze se střetávají v samém středu naší společnosti. Když se podíváme na počet odpracovaných hodin, zjistíme, že Češi pracují výrazně méně než například v šedesátých letech, před zavedením pětidenního pracovního týdne. Přesto má řada lidí pocit, že pracujeme intenzivněji než kdy dříve. A možná je to v jistém smyslu pravda – protože práce není jen otázkou času, ale i energie, soustředění, únavy a nasazení, které nelze vyjádřit v hodinách.Mnozí filosofové i sociologové si všímají, že vedle rostoucí citlivosti na stres – a tedy i rychlejšího pocitu přetížení – se proměnil i sám rámec práce. Dávno už neplatí představa work-life balance. Spíše žijeme ve světě work-life blending, kde se volný čas vpíjí do práce a práce do volného času. Práce je natolik neuchopitelná, že často ani nevíme, kdy vlastně pracujeme – a přitom nikdy skutečně nekončí.Je však třeba dodat, že se proměňuje i vztah k práci. Zatímco pro dvacáté století bylo určující pojetí Maxe Webera, který chápal práci jako „povolání“, původně spjaté s božím řádem, pro století jednadvacáté se možná stane ikonickým jiný obrat: „bullshit job“, v českém překladu Davida Šíra „práce na hovno“. Tento posun výmluvně zachycuje proměnu práce z něčeho, co utvářelo naši identitu, v něco, co ji rozkládá. Stále větší část společnosti je prý placena za činnosti, které postrádají smysl, a to právě i podle těch lidí, kteří je vykonávají.A přesto není tak snadné se práce vzdát – a možná ani dobré o tom snít. Spíše je třeba hledat způsoby, jak práci vrátit smysl tam, kde se z ní vytratil. Už proto, že nejde jen o výdělek ani o vlastní identitu. Vedle škol možná neexistuje jiné místo než právě práce, které nutí téměř všechny vstupovat do kontaktu s lidmi mimo vlastní sociální okruh a společně hledat řešení napříč názorovými rozdíly, někdy i propastmi. V tomto smyslu může být práce – nebo by mohla být – celoživotní školou porozumění.KapitolyI. Lenost i vzpoura proti práci [úvod až 9:45]II. Méně hodin, více tlaku [9:45 až 31:25]III. Od pohrdání prací k její oslavě [31:25 až 44:20]IV. Povolání bez Boha [44:20 až 57:45]V. Místo volna „práce na hovno“ [57:45 až 01:12:15]VI. Work-Life-Blending [01:12:15 až 01:23:00]VII. Místo, kde se ještě učíme spolu žít [01:23:00 až konec]BibliografieMarkéta Bidrmanová, Proč Česko zaostává? Podle Zamrazilové z ČNB lidi přestala zajímat práce. Seznam Zprávy. 2023. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-proc-cesko-zaostava-podle-zamrazilove-z-cnb-lidi-prestala-zajimat-prace-232308.Teresa Bücker, Alle_Zeit: Eine Frage von Macht und Freiheit, Berlin: Ullstein Hardcover, 2022.David Graeber, Práce na hovno, přel. David Šír, Praha: Malvern, 2026.„Hours worked (indicator)“, OECD. Dostupné z: https://www.oecd.org/en/data/indicators/hours-worked.html.Tereza Matějčková, „Práce? Hrůza, ale zas ne taková jako zábava,“ in: Echo Prime, 14. 6. 2024, dostupné z: https://www.echoprime.cz/a/HPEit/prace-hruza-ale-zas-ne-takova-jako-zabavaHartmut Rosa, „Demokracie potřebuje hlas, ale také uši a srdce“, in: Tereza Matějčková, Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 269–275.Hartmut Rosa, Situation und Konstellation: Vom Verschwinden des Spielraums, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2026.YouGov, British jobs are meaningless, say workers, 2015, https://yougov.com/en-gb/articles/13005-british-jobs-meaningless.Max Weber, Protestantská etika a duch kapitalismu, přel. Aleš Valenta, Miloš Havelka, Praha: Argo, 2023.Ema Zenklová, „Frustrovaná generace Z. Není líná, buduje strategie přežití“, in: Novinky.cz, 26. 3. 2026, https://www.novinky.cz/clanek/dite-rodina-frustrovana-generace-z-neni-lina-buduje-strategie-preziti-40569172.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: 35othr5vCtcf1MiP2u3sReqBv3vqVWc5Pc Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Sedmým vystupujícím „Konference Svobodného přístavu 2026: Svoboda včera, dnes a zítra“ byl Milan Mikulecký v debatě s Urzou na téma „Demokracie, nebo anarchie?“. Demokracie představuje status quo – systém, ve kterém žijeme, ať už se nám to líbí nebo ne; anarchie, oproti tomu, přináší možnost změny, avšak s otázkou, zda a pro koho by byl takový (ne)systém vhodný. O tom a dalším tématem debatuje Milan Mikulecký s Urzou. Bezpečnostní analytik, pilot a jeden ze zakladatelů spolku Skupina D. Milan Mikulecký zastával řadu manažerských postů jak v byznysu, tak ve státní správě v České republice (působil jako poradce několika ministrů obrany) i v zahraničí. Dnes působí jako ředitel pro evropské operace v American Heritage Museum. Je také příslušníkem Aktivních záloh Speciálních sil Armády ČR. Ve volném čase se snaží skloubit svou lásku k létání a k historické technice s prací v neziskovém sektoru, aktuálně se naplno angažuje ve dvou projektech: TMFC z.s. a Skupina D z.s.. Je autorem podcastu Hlas na poušti, který od roku 2023 pravidelně vychází na serveru Novinky.cz. Urza je anarchistický autor; tvoří autonomní vzdělávací iniciativu Svobodný přístav a působí v sebeřízené škole Ježek bez klece. Napsal přes tisíc libertariánských textů na web i do tištěných médií a první českou knihu o anarchokapitalismu; první česká kniha o anarchoagorismu z jeho pera už je na cestě! O svobodě, vždělávání, volném trhu a roli státu ve společnosti nejen přes patnáct let čte, přemýšlí a píše, ale též přednáší, diskutuje, beseduje a točí videa; více naleznete na stránkách https://www.urza.cz/. Svoboda je pro něj celoživotním tématem, kterému se věnuje jak teoreticky, tak prakticky – hledáním cest, jak ji žít v každodenním světě.

Za 16 let vlády Viktora Orbána se Maďarsko výrazně proměnilo. Mnohé státní instituce nahradily nové a významné pozice obsadili lidé loajální k vládní straně Fidesz. Politika prosakuje i do občanské sféry, kultury nebo sportu. Premiér už v roce 2014 oznámil, že buduje neliberální stát zaměřený na národní zájmy a efektivitu. Odborníci ale často poukazují na autokratické prvky režimu. Jak systém hodnotí Češi žijící v Maďarsku?Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: 35othr5vCtcf1MiP2u3sReqBv3vqVWc5Pc Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Druhým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2026: Svoboda včera, dnes a zítra“ byl Martin Čaban se svou přednáškou „Svoboda a demokracie se navzájem potřebují“. Může existovat svoboda bez demokracie? A demokracie bez svobody? Jak souvisí demokracie s násilím? Minimalizuje ho? Jak vidí slabiny demokracie ten, kdo ji považuje za nejlepší zřízení? Martin Čaban je komentátor Seznam Zpráv se zaměřením na politiku a ekonomiku. Českou politickou scénu sleduje už více než 20 let, a to zejména s důrazem na oblast zdravotnictví, ale také na rozpočtovou politiku, sociální témata a především penzijní systém. Nevyhýbá se ani pohledu na stranickou politiku a zákulisní politické hry. Dvanáct let působil v ekonomickém deníku E15, kde postupně zastával pozice editora, komentátora a zástupce šéfredaktorky. Dlouhodobě přispíval také do odborného časopisu Zdravotnické noviny. Od března 2020 působí jako komentátor v redakci Seznam Zpráv. Ke svobodě má vztah jako její každodenní, možná až nezaslouženě privilegovaný a vděčný uživatel, který je v případě potřeby připraven ji obhajovat.

Série zemských a místních voleb u našich největších sousedů přinesla fiasko pro tamní sociální demokracii - koaličního partnera CDU/CSU kancléře Friedricha Merze. Jejich radikální protivník, Alternativa pro Německo, naopak stále sílí. Proč se německá SPD vydala na sestupný kurz, který připomíná osud české sociální demokracie?Host: Zuzana Lizcová - vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UKČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Proč se dnes tolik lidí cítí bezmocně? Britská ekonomka, novinářka a autorka knihy Vulture Capitalism Grace Blakeley ukazuje, že nejde o náhodu ani o osobní selhání, ale o důsledek kapitalismu, ve kterém dnes žijeme. Vysvětluje, jak jeho neoliberální podoba rozložila solidaritu, proměnila občany v osamělé konkurenty a proč z frustrace, hněvu a ztráty kontroly těží krajní pravice.  Blakeley ale nenabízí jen diagnózu. Ukazuje, kde může začít změna – v trpělivém organizování zdola a v rozhovorech, v nichž lidé zjišťují, že jejich problémy nejsou jen jejich a že to, co prožívají jako osobní selhání, je ve skutečnosti sdílená politická zkušenost. Demokracie totiž není služba, kterou si objednáme u státu. Je to dovednost, kterou se musíme znovu naučit dělat společně.  Podcastem provází publicista Petr Bittner. Hlas Grace Blakeley v českém znění propůjčila Anita Krausová.

O politické scéně v Německu se dlouho tvrdilo, že je ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi poměrně stabilní. Oslabování tradičních politických stran na úkor populistických hnutí levého nebo pravého spektra probíhalo v Německu velmi pomalu. Poslední dekádu ztrácejí takzvané státotvorné strany své voliče – postupně a bez přestání. Týká se to konzervativců i sociálních demokratů, tedy CDU a SPD.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co fascinuje na Donaldu Trumpovi i ty lidi, kteří z jeho činů neprofitují? Knihu Situace a konstelace (2026) od německého sociologa Hartmuta Rosy můžeme číst jako pokus o odpověď. Rosa sám upozorňuje na „lehkost“, s níž Donald Trump a jeho okolí jednají. Možná ta lehkost fascinuje právem – a zároveň odpovídá na jednu z hlubokých bolestí současnosti. V moderních, přeregulovaných společnostech jsme totiž tuto schopnost z velké části ztratili. Naše jednání je stále více svázáno procedurami, pravidly a kontrolními mechanismy. Práce se pak stává ubíjející: místo uplatnění vlastního úsudku sledujeme předepsané postupy, často navíc pod zesíleným dohledem digitálních systémů.Úřednice dnes nemůže nad chybějícím dokumentem prostě mávnout rukou – systém ji nepustí dál. Podobně i lékař nebo učitel jsou stále více svázáni předem danými procedurami, jejichž se stávají spíše vykonavateli než samostatně jednajícími profesionály. Tento posun ke směrnicím a návodům nachází Hartmut Rosa i v dětské hře. Lego bývalo souborem prostých kostek, z nichž dítě samo vymýšlelo, co postaví. Dnes dostává přesný návod a sadu figurek, z nichž má sestavit předem daný model.Ale je-li toto problém, řešení by se mohlo zdát jednoduché: osvobodit lidi od byrokracie, vrátit jim možnost jednat podle vlastního úsudku a naplnit tak příslib osvícenství. Jenže Hartmut Rosa, který ve svém celoživotním díle navazuje mimo jiné na Maxe Webera a Georga Simmela, si takové zjednodušení nemůže dovolit. Oba zmínění myslitelé ukazují, že byrokracie není jen omezením, ale také podmínkou podstatné formy svobody. Umožňuje jednotlivci vymanit se z tlaku skupiny. Teprve neosobnost byrokratických pravidel zajišťuje, že nezáleží na tom, zda člověk pochází „ze správné“ rodiny nebo zda je katolík či bezvěrec. V tomto smyslu je byrokracie zvláště důležitá pro ty, kdo nepatří k aristokracii vlivu, moci a majetku. Právě jim otevírá prostor k jednání tím, že i mocné podřizuje pravidlům a transparentnosti.Podle Hartmuta Rosy jsme se však ocitli v paradoxní situaci: pomocí směrnic jsme sice omezili libovůli silných, zároveň však blokujeme i ty slabší. Ve snaze odstranit svévoli jsme napříč společností potlačili schopnost reagovat na konkrétní situace. Právě tato schopnost je přitom pro dobrý vztah ke světu klíčová. Člověk závisí na možnosti odpovídat, jednat pružně, učit se ze zkušenosti a nechat se situacemi proměňovat. Pokud tento prostor mizí, vznikají nové formy odcizení – svět se stává sice kontrolovatelným, ale zároveň „němým“. Rosa proto vyzývá k obnovení schopnosti improvizace a situativního úsudku. Uvědomuje si, že se tím znovu otevírá prostor i pro nespravedlnost. Jenže právě v tomto napětí se rodí jediný smysluplný vztah ke světu i k druhému člověku. A také platí, že teprve jako jednající bytosti se stáváme dospělými, ba zralými.KapitolyI. Svět podle návodu [úvod až 25:10]II. Dobrý život potřebuje souzvuk [25:10 až 39:55]III. Když pravidla ničí spravedlnost [39:55 až 57:40]IV. Osvobozující byrokracie [57:40 až 01:04:15]V. Improvizace jako podmínka svobody [01:04:15 až konec]BibliografieHartmut Rosa, „Demokracie potřebuje hlas, ale také uši a srdce“, in: Tereza Matějčková, Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 269–275.Hartmut Rosa, Situation und Konstellation: Vom Verschwinden des Spielraums, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2026.Hartmut Rosa, Unverfügbarkeit, Wien: Residenz Verlag, 2018.

AI boti předstírající lidi se stávají novým rizikem pro demokracie. Nejde jen o šíření dezinformací – moderní AI agenti dokážou vytvářet iluzi většinového názoru tím, že simulují běžné uživatele a „normální“ diskusi. Výsledkem je manipulace veřejné debaty bez nutnosti šířit očividné lži.Koordinované roje AI agentů mohou zaplavit sociální sítě komentáři, reakcemi a příspěvky, které působí autenticky. Tím vzniká efekt falešného konsenzu, kdy lidé získají dojem, že určitý názor je většinový. Tento psychologický efekt může ovlivnit rozhodování voličů, důvěru ve instituce i vnímání reality.Klíčový problém je, že tato manipulace je subtilní a těžko odhalitelná. AI nemusí lhát – stačí, když dostatečně věrohodně napodobí lidské chování a zaplní informační prostor. Vývoj tak otevírá zásadní otázky o regulaci AI, ochraně veřejné debaty a budoucnosti demokracie v digitálním věku.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czVolební preference ukazují, že ODS už není lídrem opozice, o jeden procentní bod ji překonali Starostové, 3,5 % má Martin Kuba. Stabilním číslem jedna je hnutí ANO. „ODS se snaží stát STANem, navzájem se budou přetlačovat o malé místečko ve středu politické scény. Ale není to fotbalová liga pro dospělé, spíš pro juniory,“ říká Daniel Kaiser.„Společenská nálada se vyhrocuje, aniž by se reálně stalo cokoliv, co by ospravedlňovalo tu vyšší tóninu hysterie. A STAN tuhle vypjatější interpretaci nyní reprezentuje lépe,“ soudí Maciej Ruczaj.„Blok spojený s ANO je zatím nehnutý. Ale jak dlouho to vydrží? A co se stane jednou po odchodu Andreje Babiše?“ ptá se Jiří Peňás. Jak Česká televize naloží s odchodem Václava Moravce. A je to ohrožení demokracie? Přikloní se Německo opět k jaderné energii? Mezi Ukrajinou, Slovenskem a Maďarskem to vře.Na Echo Poradě diskutují Maciej Ruczaj, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Pavel Štrunc. X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Co vězí za útokem Spojených států a Izraele na Írán? Jak se fyzická likvidace vrcholných představitelů tamního režimu odrazí v mezinárodních vztazích? Vladimír Kroc se ptal na souvislosti a možné dopady aktuálních událostí na Česko. „V momentě, kdy dojde k přerušení dodávek z Perského zálivu, celosvětová poptávka se navýší a celá řada zemí nakonec vezme zavděk i ruskou ropou a zemním plynem, protože jim nemusí nic jiného zbýt,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Josef Kraus.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co vězí za útokem Spojených států a Izraele na Írán? Jak se fyzická likvidace vrcholných představitelů tamního režimu odrazí v mezinárodních vztazích? Vladimír Kroc se ptal na souvislosti a možné dopady aktuálních událostí na Česko. „V momentě, kdy dojde k přerušení dodávek z Perského zálivu, celosvětová poptávka se navýší a celá řada zemí nakonec vezme zavděk i ruskou ropou a zemním plynem, protože jim nemusí nic jiného zbýt,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Josef Kraus.

Současná vláda dělá stejnou chybu, jako ta předchozí. Řeší veřejnoprávní média bez jakékoli debaty o tom, co vlastně mají dělat a komu sloužit. Co má dnes Česká televize skutečně dělat a kolik Moláčků připadá na jednoho Stacha? Horlivá debata ohledně zákazu sociálních sítí. Má stát regulovat sociální sítě přes občanku? NERV skončil, nebo je to celé tak trochu jinak? A co se skutečně odehrálo v pozadí konce europoslankyně Nikoly Bartůšek ve frakci Patriotů?Vstupenky na MASHUP 2026: https://goout.net/cs/listky/mashup-2026-novy-svet-x-insider-x-bruselsky-diktat/xeljb/Dotazník k přihlášení do Young Guns: https://nwcmrs.typeform.com/to/SqPklp00⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: - Miroslav Lajčák ponúkal Roberta Fica človekovi, ktorý chcel zničiť EU - Česko nás doháňa v ničení demokracie míľovými krokmi

Českou politickou scénou rezonují SMS zprávy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), ve kterých podle Hradu vyhrožoval prezidentovi Petru Pavlovi. „Bohužel, celý svět se stal svým způsobem hrubší, tvrdší, někdo říká pragmatičtější, já bych řekl cyničtější. A projevuje se to i v politice a v chování politiků,“ poukazuje v Osobnosti Plus ředitel organizace Člověk v tísni a bývalý studentský vůdce Šimon Pánek.

Českou politickou scénou rezonují SMS zprávy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), ve kterých podle Hradu vyhrožoval prezidentovi Petru Pavlovi. „Bohužel, celý svět se stal svým způsobem hrubší, tvrdší, někdo říká pragmatičtější, já bych řekl cyničtější. A projevuje se to i v politice a v chování politiků,“ poukazuje v Osobnosti Plus ředitel organizace Člověk v tísni a bývalý studentský vůdce Šimon Pánek.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloRozpadne se koalice ANO, SPD a Motoristů? Co potřebuje opozice, aby dokázala vyhrát příští volby? A proč je hloupé urážet voliče hnutí ANO? Na dotazy posluchačů odpovídá další epizoda podcastu Dobrovský&Šídlo

„Demokracie už dneska nemá žádná pravidla. A demokracie je leckdy zaskočena sama sebou. Já myslím, že lidstvo bude muset přemýšlet o něčem jiném. Možná, že to bude muset vypadat trošku jinak – všechno na světě,“ říká herec a bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 07.12.2025, www.RadioUniversum.cz https://www.radiouniversum.cz/podporte-nas/

„Dobré ráno z Bratislavského hradu, za chviličku se přiblíží naše delegace českého Parlamentu,“ říká na svém selfie videu ze Slovenska poslanec za ANO a předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček. Není to pochopitelně pravda.

Iveta Radičová je  bývalá premiérka Slovenska, také bývalá ministryně obrany Slovenska - a také je profesorka sociologie a děkanka na panevropské univerzitě.  Už tento setup je pro mne tématem snad na deset rozhovorů na půl dne:-) Jak vidí mužské ego v politice? A ženskou roli? Kromě toho mne zajímalo, kam se posouvá Slovensko a na co bychom si měli dávat pozor u nás v Česku. Existuje už na Slovensku strach vyjádřit nesouhlas? Mizí demokracie?O tom všem v dnešním rozhovoru s premiérkou a socioložkou Ivetou Radičovou.Pro moje odběratele jen dodávám, že celou délku více než hodinového rozhovoru navíc bez reklam najdete na mém kanálu herohero.co/petrhorky.Support the show

Nedávno jsme oslavili 36 let od sametové revoluce. S každým výročím se pojí bilancování – v jakém stavu je demokracie, občanská společnost či veřejný prostor. Jak moc se oslabila sounáležitost a solidarita, z čehož profitují především ti nejbohatší, nejnedotknutelnější.

Hosté v studiu: Magdalena Fajtová, redaktorka týdeníku Respekt. Konstantinos Tsivos, historik Ústavu řeckých a latinských studií, Georgi Bečev, balkanolog, zástupce Bulharské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny. Moderátor: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal

„Ideologizace, homogenizace, nedialogičnost, technokratizace univerzit povede k tomu, že znovu budou vznikat bytové semináře. A dokonce už fungují,“ říká docent Aleš Prázný v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 11.11.2025, www.RadioUniversum.cz

„To, co jsme si mysleli, to, co si moje maminka myslela, že je demokracie, tak demokracie není. Je to zase jenom hra na demokracii, ale řídí to síly, které žádnou demokracii nechtějí. To bylo pro mě poznání, že se vlastně od komunismu nic nezměnilo,“ říká režisér Tomáš Vorel v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 09.11.2025, www.RadioUniversum.cz

Jejich zbraní je slovo. Političtí marketéři. Lidé, kteří od devadesátých let obrátili propagaci politických stran naruby. Z voleb udělali hru, ve které k vítězství není třeba program. Stačí kampaň. O tom je seriál Jakuba Horáčka Kampaň! Průvodce dějinami politického marketingu. Dnešní díl má název Demokracie vstupuje na trh.

Jejich zbraní je slovo. Političtí marketéři. Lidé, kteří od devadesátých let obrátili propagaci politických stran naruby. Z voleb udělali hru, ve které k vítězství není třeba program. Stačí kampaň. O tom je seriál Jakuba Horáčka Kampaň! Průvodce dějinami politického marketingu. Dnešní díl má název Demokracie vstupuje na trh.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letáky se tiskly v Německu a fenomén Klaus. V úvodní epizodě seriálu Kampaň! se vydáme do éry prvních svobodných voleb po roce 1989. Objevíme, jak se rodily volební strategie, kdo stál za prvními kampaněmi a co vlastně znamenal politický marketing v době, kdy se Češi teprve učili demokracii a tržnímu hospodářství.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mám pocit, že současnost se čím dál tím víc přibližuje k událostem z 30. a 40. let minulého století. Zvláště zřetelně je to vidět na vztahu k cizincům a migraci. Tehdy i dnes nacionalističtí politici dělají z menšin obětní beránky, protože nejsou sami schopní řešit skutečné problémy. Je to nejlevnější řešení, svádět vlastní selhání na lidi, kteří patří k jiné kultuře.“

Pomáhali budovať prvú demokratickú republiku, bojovali proti ľudákom a nacistom v Slovenskom národnom povstaní, a počas komunizmu prišli o všetko. Dejiny rodiny Tvarožkovcov ukazujú spletité a neraz tragické osudy presvedčených demokratov v moderných dejinách Slovenska. Po rokoch núteného zabúdania sa dnes ich príbeh postupne stáva súčasťou veľkých dejín Slovenska. Najnovšie vychádza vo vydavateľstve Absynt kniha Zuzany Kepplovej, pod názvom Tvarožkovci, Súkromné dejiny demokracie.V podcaste Dejiny vám prinášame záznam z prvej verejnej diskusie práve o tejto knihe. Príbeh Tvarožkovcov je s prvou republikou životne prepojený. Je príbehom rodiny, ktorá si prvú republiku považovala, a ktorá republiku budovala. Čo sa dozvedáme o Československu vďaka, alebo práve cez príbeh Tvarožkovcov? Čo vnáša do nášho chápania demokracie práve príbeh Tvarožkovcov? Ktoré sú podľa Tvarožkovcov samotných základné princípy tvarožkovského étosu? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala so spisovateľkou a publicistkou Zuzanou Kepplovou, autorkou knihy Tvarožkovci, Súkromné dejiny demokracie. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Demokracie umírá tam, kde se začínáme víc bát než věřit v emancipaci, kde se stáváme mechanismy strachu a zastrašování, a to je právě to, co české společnosti hrozí, napsala filozofka Alice Koubová před volbami v sérii Česká volba pro server Seznam Zprávy. Bojí se stále toho, že se z Česka stane autoritářský stát? „Jednoznačně, protože se do vlády dostávají strany, které explicitně používají násilnou rétoriku,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus.

Demokracie umírá tam, kde se začínáme víc bát než věřit v emancipaci, kde se stáváme mechanismy strachu a zastrašování, a to je právě to, co české společnosti hrozí, napsala filozofka Alice Koubová před volbami v sérii Česká volba pro server Seznam Zprávy. Bojí se stále toho, že se z Česka stane autoritářský stát? „Jednoznačně, protože se do vlády dostávají strany, které explicitně používají násilnou rétoriku,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si speciální epizodu podcastu Dobrovský & Šídlo, kde D&Š hostovali v živém natáčení podcastu Bárdy & Káčer v Bratislavě v úterý 21. 10. 2025.

Demokracie je komplikovaná a nepřehledná záležitost. Oč lepší je diktatura. Odpovědný člověk něco nařídí, dlouho se o tom nediskutuje, všichni mají klid na práci a brzy je vše hotovo. Tak zní obvyklá výhrada k příliš zdlouhavým schvalovacím procesům a neřízeným debatám v rámci běžného demokratického provozu. Zvláštní je však okolnost, že se v rámci demokracie obvykle neudělá tolik chyb jako v diktatuře.

Štvrtá vláda Roberta Fica bude mať o chvíľu dva roky. Za sebou má tri konsolidácie, novelu trestných kódexov a teraz aj národnú identitu a dve pohlavia v ústave. Okrem toho, že Smer rozhádal opozíciu a do ulíc dostal už aj odborárov, premiér hovorí o národnej identite v súvislosti s ruskou ropou.Je teda premiér a vládna koalícia po dvoch rokoch vlády vnútorne posilnená? Stojí opozícia pred krízou vzťahov? Čo hovoria ľudia v prieskumoch? A skutočne dnes Slovensko potrebovalo takéto ústavné zmeny, ak si pre vládne príjmy musíme uťahovať opasky a za našimi hranicami stále zúri krvavá ruská vojna? Ako môže vláda takéto zmeny využiť? Hrozí, že pôjdeme proti Európskej únii?Braňo Závodský sa rozprával s politológom a prezidentom Inštitútu pre verejné otázky Grigorijom Mesežnikovom.

České předvolební běsnění jde do finále. Krom záplavy politické reklamy, všudypřítomných billboardů s tvářemi lídrů stran a jejich nejbližších nebo hromady audiovizuálního balastu na sociálních sítí jsme se i letos dočkali standardního žánru takzvaných „přesvědčovacích postů, akcí a videí“.

Demokracie nad propastí. Další fáze kampaně ANO. Část dětí v Rusku chodí do „stalinských škol“. Amerika a drogový boss Maduro.

„Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot,“ zní slavný výrok Winstona Churchilla z 13. května 1940, kdy Británii hrozilo napadení hitlerovským Německem. Jako britský premiér chtěl tehdy připravit národ na těžké časy, ale zároveň ho sjednotit a motivovat k odporu. Povedlo se mu to skvěle.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátora odpovídá Tomáš Raždík, lídr hnutí Švýcarská demokracie.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátora odpovídá Jiří Paroubek, lídr České suverenity sociální demokracie.

PŘIPOJTE SE DO KOMUNITY POSLUCHAČŮ A POSLUCHAČEK STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE CELÉ EPIZODY Znepokojivá data o rostoucím násilí na školách, prudká radikalizace dospívajících a čím dál hlubší politický rozkol mezi mladými muži a ženami. Filozofka Alice Koubová ve Studiu N rozebírá, co dnes formuje psychiku mladých mužů, proč jsou zranitelní vůči manipulaci a jak algoritmy, společenský tlak i nedostatek mezilidské solidarity vedou ke hněvu, který se obrací proti ženám nebo celé společnosti. Dvanáctiletý chlapec hledá videa o autech. Algoritmus mu nabídne těla žen. O chvíli později srovnání ženy s oslem. Pak narážky na neschopnost žen řídit. A nakonec Andrew Tate. „Nemusí zadat ani slovo násilí nebo zneužívání žen. Algoritmus ho do manosféry dovede sám,“ říká filozofka Alice Koubová. Ve Studiu N mluví o tom, kdo dnes podle jejího výzkumu formuje mladé muže: „Chlapi, kteří mluví o tom, co znamená úspěch, jsou často spojeni se silovou rétorikou. Typicky je to devadesátkový ředitel, který nastoupil jako mladý muž po odchodu komunistické nomenklatury a zvykl si na to, že všechno řídí a je nenahraditelný. Vnímal by jako křivdu, kdyby měl svou pozici předat někomu z mladší generace. Je do sebe zahleděný a glosuje okolí z pozice neotřesitelné moci,“ říká Koubová. Druhým vzorem je typ zahraniční internetové celebrity, jako je Andrew Tate – muž, který chce získat moc silově, bez pochybností a diskuze, „v jistém smyslu až imperialistickým způsobem“, říká filozofka. „Podobné typy bychom našli například kolem politické strany Motoristé.“ Rozdíly mezi mladými muži a ženami se netýkají jen hodnot, ale čím dál víc i volebního chování. „U generace Z vidíme zásadní politický rozkol. Mladí muži volí úplně jinak než mladé ženy,“ všímá si Koubová. „Rozdíl mezi tím, koho volí muži a ženy mezi dvaceti a osmadvaceti lety, je největší ze všech generací v mnoha demokraciích světa. Mladí dospělí muži mají statisticky větší tendenci volit pravicové extremistické strany.“ V rozhovoru jsme se dotkli i širších společenských souvislostí: jak vypadá odolná společnost, kde máme slepé skvrny i proč bychom měli hlasitěji odmítat násilí – ať už na sítích, nebo v reálném světě. „Demokracie je režim, který aspiruje na to, říkat absolutní ne násilí všeho druhu. Když to necháme jen na některých jedincích, kteří to pak strašným způsobem odnesou, kolaborujeme tím na systému,“ říká Koubová. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion