Podcasts about demokracie

Demokracie umírá tam, kde se začínáme víc bát než věřit v emancipaci, kde se stáváme mechanismy strachu a zastrašování, a to je právě to, co české společnosti hrozí, napsala filozofka Alice Koubová před volbami v sérii Česká volba pro server Seznam Zprávy. Bojí se stále toho, že se z Česka stane autoritářský stát? „Jednoznačně, protože se do vlády dostávají strany, které explicitně používají násilnou rétoriku,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus.

Demokracie umírá tam, kde se začínáme víc bát než věřit v emancipaci, kde se stáváme mechanismy strachu a zastrašování, a to je právě to, co české společnosti hrozí, napsala filozofka Alice Koubová před volbami v sérii Česká volba pro server Seznam Zprávy. Bojí se stále toho, že se z Česka stane autoritářský stát? „Jednoznačně, protože se do vlády dostávají strany, které explicitně používají násilnou rétoriku,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko si 28. října připomnělo Den vzniku samostatného československého státu. Vrcholem oslav bylo předávání státních vyznamenání na Pražském hradě, kde prezident ocenil 48 osobností. Konkrétní jména ale nejsou podle spisovatele Pavla Kosatíka důležitá. „Důležitý je pocit, že souvisíme a že o tom někdo přemýšlí, aby to mělo řád a hodnotu. A to se včera povedlo,“ říká. Proč je nutné si vznik demokracie neustále připomínat? A jak se do historie zapsal spisovatel Ivan Klíma?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko si 28. října připomnělo Den vzniku samostatného československého státu. Vrcholem oslav bylo předávání státních vyznamenání na Pražském hradě, kde prezident ocenil 48 osobností. Konkrétní jména ale nejsou podle spisovatele Pavla Kosatíka důležitá. „Důležitý je pocit, že souvisíme a že o tom někdo přemýšlí, aby to mělo řád a hodnotu. A to se včera povedlo,“ říká. Proč je nutné si vznik demokracie neustále připomínat? A jak se do historie zapsal spisovatel Ivan Klíma?

Poslechněte si speciální epizodu podcastu Dobrovský & Šídlo, kde D&Š hostovali v živém natáčení podcastu Bárdy & Káčer v Bratislavě v úterý 21. 10. 2025.

Kdybys byl mlčel, zůstal bys filozofem, pravil antický myslitel Anicius Boëthius. Neboli někdy se vyplatí vyčkávat v pozadí, pozorovat a vyhlížet vhodnou chvíli ke vstupu do debaty. Bývalý prezident Václav Klaus je ekonom, ale tentokrát správně radil zůstat filozofem. Konkrétně Motoristům sobě, kteří se hned po volbách hrnuli do vlády a odmítli zůstat bokem. Prý to jejich voliči chtěli a jen v exekutivě mohou prosadit svoje představy o úsporném státu a vyrovnaném rozpočtu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czPokračují jednání o budoucí vládě a spolu s nimi také grilování Motoristů, které už se zdaleka netýká jen Filipa Turka. Budou nakonec v koalici? „Zajímavá je i hysterie k dalším členům strany, podepisování petic v momentě, kdy ti lidé ještě jmenovaní. Nikomu to neupírám, ale zároveň se mi zdá, že petenti předběhli docela důležitý krok,“ říká Tereza Matějčková.Bude novým předsedou ODS Martin Kupka? Daniel Kaiser, který s ním do Týdeníku Echo udělal rozhovor, to považuje za pravděpodobné. „On je v rámci strany reprezentant toho starého režimu. Nic se nezmění a bude pokračovat fialovská ODS až do hořkých konců,“ myslí si Kaiser.Jsou vysokoškolské tituly ještě podstatné? A jak to dopadne s emisními povolenkami pro domácnosti?Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Demokracie je komplikovaná a nepřehledná záležitost. Oč lepší je diktatura. Odpovědný člověk něco nařídí, dlouho se o tom nediskutuje, všichni mají klid na práci a brzy je vše hotovo. Tak zní obvyklá výhrada k příliš zdlouhavým schvalovacím procesům a neřízeným debatám v rámci běžného demokratického provozu. Zvláštní je však okolnost, že se v rámci demokracie obvykle neudělá tolik chyb jako v diktatuře.

Štvrtá vláda Roberta Fica bude mať o chvíľu dva roky. Za sebou má tri konsolidácie, novelu trestných kódexov a teraz aj národnú identitu a dve pohlavia v ústave. Okrem toho, že Smer rozhádal opozíciu a do ulíc dostal už aj odborárov, premiér hovorí o národnej identite v súvislosti s ruskou ropou.Je teda premiér a vládna koalícia po dvoch rokoch vlády vnútorne posilnená? Stojí opozícia pred krízou vzťahov? Čo hovoria ľudia v prieskumoch? A skutočne dnes Slovensko potrebovalo takéto ústavné zmeny, ak si pre vládne príjmy musíme uťahovať opasky a za našimi hranicami stále zúri krvavá ruská vojna? Ako môže vláda takéto zmeny využiť? Hrozí, že pôjdeme proti Európskej únii?Braňo Závodský sa rozprával s politológom a prezidentom Inštitútu pre verejné otázky Grigorijom Mesežnikovom.

„Teď jde o Česko,“ zní předvolební kampaň koalice Spolu, která ve svých videoklipech ukazuje rozčílené hulákající lidi, kteří působí až nebezpečně. „Tihle rozhodnou za tebe,“ sděluje video s hrozivým hudebním podkresem. Ukazuje spoluobčanky a spoluobčany, kterým bojovnice za demokracii Danuše Nerudová, europoslankyně za STAN, říká „užiteční idioti“ nebo „dezoláti“. Takzvaný „demokratický blok“ se před volbami opět snaží mobilizovat voliče a voličky na tom, že je třeba naši demokracii uchránit od komunismu, Ruska, fašismu, a tak dále. V zoufalé snaze udržet se u moci tak vykresluje snad polovinu populace České republiky jako nebezpečí. Je taková strategie slučitelná s demokratickou debatou? A žijeme dnes vůbec v demokracii? Mají opravdu všichni lidi možnost o své budoucnosti reálně rozhodovat? V novém dílu podcastu Hysterie si Karolína a Magdalena povídají také o tom, co se skrývá za iniciativami Jsme mistři a Štít demokracie. Jaké peníze do těchto kampaní proudí a kdo má na udržení statu quo reálný zájem. Demokratický jedi a dubajský prorok Petr Ludwig, který freneticky sdílí AI obrázky a statistiky o tom, kolik lidí vidělo jeho status, má nově po boku Tonyho Pášmu, který zase sází na citace z Pelíšků a tričko I love volby. Štít demokracie pak doplňuje strategické partnerství s Knihovnou Václava Havla. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

České předvolební běsnění jde do finále. Krom záplavy politické reklamy, všudypřítomných billboardů s tvářemi lídrů stran a jejich nejbližších nebo hromady audiovizuálního balastu na sociálních sítí jsme se i letos dočkali standardního žánru takzvaných „přesvědčovacích postů, akcí a videí“.

České předvolební běsnění jde do finále. Krom záplavy politické reklamy, všudypřítomných billboardů s tvářemi lídrů stran a jejich nejbližších nebo hromady audiovizuálního balastu na sociálních sítí jsme se i letos dočkali standardního žánru takzvaných „přesvědčovacích postů, akcí a videí“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Společnost není ještě připravena na změnu. To, že brblá a je nespokojená a u piva kritizuje všechno možné, tak to ještě neznamená, že si společnost přeje změnu. Nejsou ochotni pro to nic udělat,“ říká bývalý prezident Václav Klaus v rozhovoru pro pořad Právě teď. 27.09.2025, www.RadioUniversum.cz

„Jsme v podobné situaci jako za komunistů. Tázání nám není zakázáno, ale jsme za tázání trestáni. Už nás lidé nenálepkují proto, že máme jiný názor, ale cejchují nás, a na nás zůstává stigma," upozorňuje profesor Maxmilián Kašparů v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 21.09.2025, www.RadioUniversum.cz

„Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot,“ zní slavný výrok Winstona Churchilla z 13. května 1940, kdy Británii hrozilo napadení hitlerovským Německem. Jako britský premiér chtěl tehdy připravit národ na těžké časy, ale zároveň ho sjednotit a motivovat k odporu. Povedlo se mu to skvěle.

Demokracie nad propastí. Další fáze kampaně ANO. Část dětí v Rusku chodí do „stalinských škol“. Amerika a drogový boss Maduro.

„Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot,“ zní slavný výrok Winstona Churchilla z 13. května 1940, kdy Británii hrozilo napadení hitlerovským Německem. Jako britský premiér chtěl tehdy připravit národ na těžké časy, ale zároveň ho sjednotit a motivovat k odporu. Povedlo se mu to skvěle.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Demokracie nad propastí. Další fáze kampaně ANO. Část dětí v Rusku chodí do „stalinských škol“. Amerika a drogový boss Maduro.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátora odpovídá Tomáš Raždík, lídr hnutí Švýcarská demokracie.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátora odpovídá Tomáš Raždík, lídr hnutí Švýcarská demokracie.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátora odpovídá Jiří Paroubek, lídr České suverenity sociální demokracie.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátora odpovídá Jiří Paroubek, lídr České suverenity sociální demokracie.

„Média byla dřív hlídací pes demokracie, ale dneska se naopak z médií stalo to, co drží systém při životě. Protože nebýt médií, tak si politici nemůžou vůbec dovolit to, co si dovolují. Média naprosto ztratila svou funkci v pomoci a v zastání se lidí,“ říká spisovatel Jan Tománek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 16.09.2025, www.RadioUniversum.cz

Čtení s Respektem s filozofem Matejem Cíbikem o aktuální kondici liberalismu ve střední Evropě, vnitřních rozporech systému, hloupých i nebezpečných politikách ohrožujících liberální stát a jeho nové knize. Moderuje Štěpán Sedláček.Liberalismus - pro jedny představuje vytoužený systém spojený s hodnotami jako je svoboda, rovnost emancipovaných občanů a vzájemný respekt a to i ve vztahu ke státu. Liberálně demokratické uspořádání funguje jako hrací pole se spravedlivými pravidly umožňující soutěž různých myšlenek a přístupů ve veřejné debatě, trhu i politice, kde má mít každý člověk šanci bez ohledu na svůj původ. Jiným zní označení liberál a liberální stát v uších jako výsměch z úst kosmopolitních elit a obyvatel metropolí, nálepka ospravedlňující neoliberální postupy a sílící ekonomickou či majetkovou nerovnost nebo jako ideologie, která pro někoho nebezpečně relativizuje určité tradice a identity. A nezanedbatelná část lidí také pokukuje po jiných teoriích a systémech v nichž jednotlivec není stavěn takto vysoko. A právě o různých podobách liberalismu ve střední Evropě, jeho kondici, nepochopení i ohrožení mluví v rozhovoru slovenský filosof Matej Cíbik, který působí na CEU ve Vídní, učí na Univerzitě Pardubice, a je autorem nové knihy Liberálové a ti druzí (Academia, 2025). V čem vidí hlavní ohrožení liberální demokracie ve střední Evropě. Jaké pesimistické a optimistické scénáře může čekat Maďarsko, Slovensko i Česko po parlamentních volbách? Nejen na to se ptá Štěpán Sedláček. Přijměte pozvání na další debatu Čtení s Respektem o knize izraelského historika Juvala N. Harariho - Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné po AI8. 10. od 19:30 v Antikvariátu Dejvického divadla:https://www.dejvickedivadlo.cz/program?m=10&r=2025

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jan Dobrovský se po dvou letech vrátil na rozhovor a znovu přinesl svůj skeptický pohled na svět. „Jsem teď čerstvě důchodce, takže mám celý život před sebou. Jsem skeptik celý život a bohužel ve značném počtu případů se mi ta skepse vyplácí,“ říká podnikatel a podcaster hned v úvodu. Podle něj žijeme ve „válečném stavu“ – ne v podobě světové války, ale ve světě, kde „mnoho zemí je v horkém konvenčním konfliktu a ty ostatní jsou v moderním soft konfliktu“. Pandemie podle něj jen urychlila pocit nejistoty a ukázala, že jsme politicky i společensky nepřipravení. Politika se podle něj vyprázdnila a je dnes postavená na marketingových tricích, nikoli na obsahu toho, co chce politik dosáhnout. Mluvili jsme také o únavě z demokracie. Dobrovský říká, že lidé ztrácejí naději a hledají vůdce, který zjednoduší cíl v jedno – „postarám se o vás“. I kdyby šlo o sliby nesplnitelné nebo o člověka, který je zločinec, část společnosti je ochotná mu věřit, protože „má aspoň chuť bouchnout do stolu“. Demokracie je ale podle něj ze své podstaty nejistota – je to množství debat, dohod a kulturních válek. „A to je pořád jenom nejistota,“ tvrdí. Velká část rozhovoru se věnovala nadcházejícím volbám a pocitu, že není koho volit. Dobrovský rozumí frustraci, ale odmítá rezignaci na účast: „Když někdo nemá ani chuť zabývat se tím, kdo na kandidátce je, a nejde volit, tak se vlastně nestará o nic a je spoluviníkem toho stavu, který pak vznikne.“ Kritizuje i agresivní předvolební rétoriku, která podle něj posouvá politickou kulturu někam, kde jsme ještě nebyli. Mluvili jsme ale i o kandidatuře bývalého hudebníka J.A.R. Oty Klempíře a o morálce. Pokud jde o jeho spolupráci s StB, Dobrovský říká, že selhání je lidské, ale není lidské si z toho dělat přednost. Podle něj existují obecné principy morálky, jejichž porušení znamená ztrátu důstojnosti. Silná část rozhovoru patřila i situaci v Gaze a podpoře Izraele. „Válka je krutá věc, ale když už k ní dojde, pravidla naší normální civilizace se mění. Musíš se zbavit nebezpečí, protože jinak nepřežiješ,“ myslí si Dobrovský a dodává, že i přes chyby izraelské vlády zůstává země demokratickým právním státem a věří, že válečné zločiny budou následně potrestány. V závěru mluví také o tom, že krize mohou být pro společnost i příležitostí. Připomíná, jak válka na Ukrajině „stmelila nestmelitelné“. Západ ale na druhé straně podle něj hledá spíš pohodlí než odvahu. „Kdyby ale Evropa pomohla vyhrát válku na Ukrajině, tak entuziasmus z vyhrané války posouvá civilizace dopředu. Když válku prohraješ, společnost stagnuje a hledá nové koncepty, protože selhala,“ dodává k tomu, jak málo lidí v Evropě je dnes ochotno bránit svoji vlast. Jak se podle něj dá v dnešním světě hledat naděje? Proč je důležité jít k volbám i tehdy, když máte pocit, že není koho volit? A kde leží hranice morálky v politice i ve válce? Poslechněte si celý rozhovor.

Demokracie na Západě prochází hlubokou vnitřní krizí a oslabuje i její postavení v globálním měřítku, píše ve své nové knize Kacířské eseje o budoucnosti svobody a demokracie filosof Václav Němec. „Krize je stav, kdy se teprve rozhoduje o tom, jestli se ty patologické tendence zafixují, anebo jestli ještě dokážeme najít nějaké východisko,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

PŘIPOJTE SE DO KOMUNITY POSLUCHAČŮ A POSLUCHAČEK STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE CELÉ EPIZODY Znepokojivá data o rostoucím násilí na školách, prudká radikalizace dospívajících a čím dál hlubší politický rozkol mezi mladými muži a ženami. Filozofka Alice Koubová ve Studiu N rozebírá, co dnes formuje psychiku mladých mužů, proč jsou zranitelní vůči manipulaci a jak algoritmy, společenský tlak i nedostatek mezilidské solidarity vedou ke hněvu, který se obrací proti ženám nebo celé společnosti. Dvanáctiletý chlapec hledá videa o autech. Algoritmus mu nabídne těla žen. O chvíli později srovnání ženy s oslem. Pak narážky na neschopnost žen řídit. A nakonec Andrew Tate. „Nemusí zadat ani slovo násilí nebo zneužívání žen. Algoritmus ho do manosféry dovede sám,“ říká filozofka Alice Koubová. Ve Studiu N mluví o tom, kdo dnes podle jejího výzkumu formuje mladé muže: „Chlapi, kteří mluví o tom, co znamená úspěch, jsou často spojeni se silovou rétorikou. Typicky je to devadesátkový ředitel, který nastoupil jako mladý muž po odchodu komunistické nomenklatury a zvykl si na to, že všechno řídí a je nenahraditelný. Vnímal by jako křivdu, kdyby měl svou pozici předat někomu z mladší generace. Je do sebe zahleděný a glosuje okolí z pozice neotřesitelné moci,“ říká Koubová. Druhým vzorem je typ zahraniční internetové celebrity, jako je Andrew Tate – muž, který chce získat moc silově, bez pochybností a diskuze, „v jistém smyslu až imperialistickým způsobem“, říká filozofka. „Podobné typy bychom našli například kolem politické strany Motoristé.“ Rozdíly mezi mladými muži a ženami se netýkají jen hodnot, ale čím dál víc i volebního chování. „U generace Z vidíme zásadní politický rozkol. Mladí muži volí úplně jinak než mladé ženy,“ všímá si Koubová. „Rozdíl mezi tím, koho volí muži a ženy mezi dvaceti a osmadvaceti lety, je největší ze všech generací v mnoha demokraciích světa. Mladí dospělí muži mají statisticky větší tendenci volit pravicové extremistické strany.“ V rozhovoru jsme se dotkli i širších společenských souvislostí: jak vypadá odolná společnost, kde máme slepé skvrny i proč bychom měli hlasitěji odmítat násilí – ať už na sítích, nebo v reálném světě. „Demokracie je režim, který aspiruje na to, říkat absolutní ne násilí všeho druhu. Když to necháme jen na některých jedincích, kteří to pak strašným způsobem odnesou, kolaborujeme tím na systému,“ říká Koubová. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Čtyři zásady demokracie, kterých by se na počátku 21. století měly vlády držet a občané na nich trvat, popsal Yuval Noah Harari, jeden z nejvlivnějších myslitelů současnosti, takto: jsou to důvěrnost, decentralizace, vzájemnost a systém dohledu, který musí vždy ponechávat prostor pro změnu a odpočinek. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Veřejný prostor není klub, ze kterého mohu někoho vyloučit,“ tvrdí filozof a publicista Václav Bělohradský, který varuje před tím, že svoboda slova se dnes neomezuje zákazem, ale neviditelnými normami. Mluví o pojmu „měkké ostrakizace“ a tvrdí, že právě ona je pro český kulturní rámec typická. „Potlačené ve společnosti je nebezpečnější než to vyslovené. To, co se bojíte vyslovit, se změní v symptom, v nemoc,“ komentuje filozof. Nesvoboda slova se podle něj dnes projevuje například hegemonními slovy, která přestáváme chápat jako politická – jako třeba „dobro“, „pravda“ nebo „krása“. Ostrakizace je podle něj i důvodem, proč se část veřejnosti pohoršovala nad tím, že kdysi vystoupil na sjezdu hnutí ANO. „Já zásadně publikuju bez honorářů. Dostal jsem pravda, jednu koblihu, kterou jsem tam skutečně sežral ke kafi. Byla docela dobrá,“ směje se Bělohradský. Vzpomíná i na emigraci v roce 1970 a své rozhodnutí odejít popisuje bez heroizace. „Ve mně není ten typ statečnosti, který ta země tehdy potřebovala. Ten typ hrdinství, který vyžaduje třeba i vězení, nebo i to, že musíte počítat, že se budete živit nějak tak z vděčnosti vůči těm, kteří vám dají práci a upadnete do zvláštního typu závislosti na pomoci druhých,“ přiznává a mluví o různých formách odvahy. V širších souvislostech se Bělohradský zamýšlí také nad úpadkem Západu. „Proč jsou všichni naši nepřátelé najednou? Jsou to miliardy lidí. To je nová situace, do které se Evropa dostala,“ říká k tomu, že jsme si dlouho mysleli, že se Evropa stane třetím pólem vůči Americe a Rusku. Upozorňuje také na to, že demokracie je systém, který je z principu nestabilní – protože umožňuje vznik i šíření ‚nebezpečných myšlenek‘. „Demokracie je ideokracie – vláda názorových většin. A nemůžu předem zaručit, že ty názory nebudou nebezpečné,“ vysvětluje publicista. Jak dnes vypadá mocenská struktura ukrytá v běžném jazyce? Co dnes znamená být „levičák“? A jaký nejabsurdnější argument slyšel, pokud jde o jeho vystoupení na sjezdu hnutí ANO? Poslechněte si celý rozhovor.

Pro sociální demokraty, kteří se koncem června zúčastnili autogramiády Miloše Zemana v Bohumíně, to musel být šok. Exprezident se zde pochlubil, že přiměl Janu Maláčovou a Kateřinu Konečnou, aby obnovily jednání o umístění několika kandidátů SOCDEM na kandidátkách komunistického hnutí Stačilo!

Pro sociální demokraty, kteří se koncem června zúčastnili autogramiády Miloše Zemana v Bohumíně, to musel být šok. Exprezident se zde pochlubil, že přiměl Janu Maláčovou a Kateřinu Konečnou, aby obnovily jednání o umístění několika kandidátů SOCDEM na kandidátkách komunistického hnutí Stačilo!Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volební rok pokračuje ve znamení spojování. Měsíc před uzavřením kandidátních listin ohlásilo vedení Sociální demokracie záměr kandidovat spolu s hnutím Stačilo! „Vedení Sociální demokracie si neví rady,“ říká komentátor Petr Hartman. „A učinilo zoufalý pokus.“ Co se změnilo od února, kdy snahy o společný postup SOCDEM a Stačilo! padly? Kam míří spojenectví Pirátů a Zelených? A co udržuje stabilní podporu koalice Spolu?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volební rok pokračuje ve znamení spojování. Měsíc před uzavřením kandidátních listin ohlásilo vedení Sociální demokracie záměr kandidovat spolu s hnutím Stačilo! „Vedení Sociální demokracie si neví rady,“ říká komentátor Petr Hartman. „A učinilo zoufalý pokus.“ Co se změnilo od února, kdy snahy o společný postup SOCDEM a Stačilo! padly? Kam míří spojenectví Pirátů a Zelených? A co udržuje stabilní podporu koalice Spolu?

Aké nároky by sme mali klásť na politikov a verejne činných ľudí? Čo to má spoločné s učením Ježiša Krista? Kto sú skutoční vlastenci a kto sa na nich len hrá? Prečo Robert Fico bojuje proti demokratickým politikom, občianskej spoločnosti a slobodným médiám?Aj toto sú témy aktuálneho dielu podcastu Bárdy & Káčer ktorý sme nahrali v Nitre a ktorého hosťom bol Juraj Rizman.

Literatura dokáže zachytit, co je ve vzduchu. Její varování ale lidé často neslyší, je přesvědčená spisovatelka Radka Denemarková, která se nedávno vrátila z cest po Tchaj-wanu a předtím byla v Izraeli a Palestině. „Totalitní vládci spoléhají na společenskou rezignaci, únavu a dezinformace,“ popisuje pro Český rozhlas Plus. „Přitom už od roku 2015 tu byly signály o tom, co se děje ve světě,“ připomíná s tím, že dnes se stále víc zemí vzdaluje demokracii a mění se v totalitu.

Literatura dokáže zachytit, co je ve vzduchu. Její varování ale lidé často neslyší, je přesvědčená spisovatelka Radka Denemarková, která se nedávno vrátila z cest po Tchaj-wanu a předtím byla v Izraeli a Palestině. „Totalitní vládci spoléhají na společenskou rezignaci, únavu a dezinformace,“ popisuje pro Český rozhlas Plus. „Přitom už od roku 2015 tu byly signály o tom, co se děje ve světě,“ připomíná s tím, že dnes se stále víc zemí vzdaluje demokracii a mění se v totalitu.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mediální mainstream je v situaci obchodníka, který má zákazníkům vnutit vadný, neprodejný produkt. A jediné štěstí, které má premiér Fiala a jeho lidé, je, že Česká televize a Český rozhlas, respektive jejich managementy, mají obrovskou motivaci zmanipulovat diváky a posluchače." 02.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Byla to docela obyčejná situace: Vládní koalice složená z křesťanské unie a sociálních demokratů, pyšnící se pohodlnou nadpoloviční většinou si hodlala zvolit svého kancléře. Rutinní situace se ale proměnila v drama. Friedrichu Merzovi se ke zvolení nedostávalo šesti hlasů stranických kolegů. Celkem se na jeho volbu vykašlalo 18 kolegyň a kolegů z vládní koalice.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Komu a proč vadí liberální demokracie? Pozorujeme její soumrak? A jakou roli v tom hraje americký prezident Donald Trump? Téma pro docentku Petru Guasti, politoložku se specializací na demokratické režimy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Komu a proč vadí liberální demokracie? Pozorujeme její soumrak? A jakou roli v tom hraje americký prezident Donald Trump? Téma pro docentku Petru Guasti, politoložku se specializací na demokratické režimy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.

Bohumínská buňka strany SOCDEM vyzvala vedení strany, aby zvážilo zrušení místní organizace anebo vyloučení jejich členů. Ohradila se tak vůči údajnému vyjednávání o propouštění členů strany kvůli výrokům, se kterými vedení strany nesouhlasilo. „Vylučování ze strany v době, kdy nám už tak ubývá členů, není asi to nejhlavnější téma,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu senátor a místostarosta Bohumína na Karvinsku Petr Vícha (SOCDEM).

Bohumínská buňka strany SOCDEM vyzvala vedení strany, aby zvážilo zrušení místní organizace anebo vyloučení jejich členů. Ohradila se tak vůči údajnému vyjednávání o propouštění členů strany kvůli výrokům, se kterými vedení strany nesouhlasilo. „Vylučování ze strany v době, kdy nám už tak ubývá členů, není asi to nejhlavnější téma,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu senátor a místostarosta Bohumína na Karvinsku Petr Vícha (SOCDEM).

Bohumínská buňka strany SOCDEM vyzvala vedení strany, aby zvážilo zrušení místní organizace anebo vyloučení jejich členů. Ohradila se tak vůči údajnému vyjednávání o propouštění členů strany kvůli výrokům, se kterými vedení strany nesouhlasilo. „Vylučování ze strany v době, kdy nám už tak ubývá členů, není asi to nejhlavnější téma,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu senátor a místostarosta Bohumína na Karvinsku Petr Vícha (SOCDEM).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Liberálové se děsí, jak rychle se pod tlakem autoritářského prezidenta Trumpa drolí demokracie v USA. Zároveň ve většině evropských států posilují antisystémové strany.

„Občané jsou zcela pasivní, protože jsou postiženi konzumistickou demencí, takže konzumují politiku stejně, jako konzumují meníčko u McDonald's. To nejsou opravdoví občané ve smyslu Homo politicus, kteří se snaží den po dni sledovat, a jak mohou, tak i ovlivňovat politiku." 2. díl, 02.05.2025, www.RadioUniversum.cz

Od inaugurace amerického prezidenta uplynulo ani ne sto dní a svět se nepřestává divit: Globální hospodářství se otřásá v základech, burzy se propadají, americká demokracie čelí nepřetržitým útokům Trumpovy administrativy, na sekretariátech evropských spojenců panuje zmatek. Úplně nejhůř je na tom ale statečná Ukrajina, kterou Donald Trump bez váhání zradil, když zjistil, že by byl nátlak na Putina příliš komplikovaný.

Demokracie umírá u volebních uren. Dost bylo lhaní, že je Rusko proti válce. Jak lobbisté zlobbovali zákon o lobbingu k obrazu svému. Filip Turek se chlubí porušováním pravidel. Typický antisystémový politik. Byznys a sen o hubnutí.

Před nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu jsme byli přesvědčeni, že Spojené státy mají natolik robustní systém demokratických brzd a pojistek, že tu autoritářská vláda nemůže uspět. Po nástupu Trumpa k moci se ovšem systém brzd a pojistek začal hroutit.

NA CELOU EPIZODU SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Broligarchie je jen mediální nálepka, která odráží zvláštní vývoj v Americe, kde několik málo technologických gigantů zdánlivě spojilo svůj ekonomický zájem se zájmem autoritářského populisty. Ve světě spíš sledujeme něco, čemu už se delší dobu říká technofeudalismus. Začíná být naprosto nemožné regulovat globální monopoly,“ říká ve Studiu N politoložka Zora Hesová z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Sledujeme zlomové globální přeskupování politické moci? Proč přibývá států, které se odchylují od liberální demokracie? A jak se efektivně bránit autoritářům? Podívejte se na celou epizodu.   

NA CELOU EPIZODU SE MŮŽETE PODÍVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N CDU/CSU sice v Německu vyhrála volby, ale jejich výsledek je hořkosladký. Friedrich Merz se chystá převzít moc, jenže ho čekají těžká rozhodnutí – od sestavení vlády přes řešení krize německé ekonomiky až po posílení evropské soudržnosti v době amerického odklonu od transatlantické spolupráce. Jaký dopad bude mít jeho politika na Česko, Evropu a podporu Ukrajiny? A proč stále víc mladých Němců tíhne k radikálním stranám? Filip Titlbach mluví s vedoucí Katedry německých a rakouských studií na FSV UK Zuzanou Lizcovou.