Podcasts about demokracie

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Veřejný prostor není klub, ze kterého mohu někoho vyloučit,“ tvrdí filozof a publicista Václav Bělohradský, který varuje před tím, že svoboda slova se dnes neomezuje zákazem, ale neviditelnými normami. Mluví o pojmu „měkké ostrakizace“ a tvrdí, že právě ona je pro český kulturní rámec typická. „Potlačené ve společnosti je nebezpečnější než to vyslovené. To, co se bojíte vyslovit, se změní v symptom, v nemoc,“ komentuje filozof. Nesvoboda slova se podle něj dnes projevuje například hegemonními slovy, která přestáváme chápat jako politická – jako třeba „dobro“, „pravda“ nebo „krása“. Ostrakizace je podle něj i důvodem, proč se část veřejnosti pohoršovala nad tím, že kdysi vystoupil na sjezdu hnutí ANO. „Já zásadně publikuju bez honorářů. Dostal jsem pravda, jednu koblihu, kterou jsem tam skutečně sežral ke kafi. Byla docela dobrá,“ směje se Bělohradský. Vzpomíná i na emigraci v roce 1970 a své rozhodnutí odejít popisuje bez heroizace. „Ve mně není ten typ statečnosti, který ta země tehdy potřebovala. Ten typ hrdinství, který vyžaduje třeba i vězení, nebo i to, že musíte počítat, že se budete živit nějak tak z vděčnosti vůči těm, kteří vám dají práci a upadnete do zvláštního typu závislosti na pomoci druhých,“ přiznává a mluví o různých formách odvahy. V širších souvislostech se Bělohradský zamýšlí také nad úpadkem Západu. „Proč jsou všichni naši nepřátelé najednou? Jsou to miliardy lidí. To je nová situace, do které se Evropa dostala,“ říká k tomu, že jsme si dlouho mysleli, že se Evropa stane třetím pólem vůči Americe a Rusku. Upozorňuje také na to, že demokracie je systém, který je z principu nestabilní – protože umožňuje vznik i šíření ‚nebezpečných myšlenek‘. „Demokracie je ideokracie – vláda názorových většin. A nemůžu předem zaručit, že ty názory nebudou nebezpečné,“ vysvětluje publicista. Jak dnes vypadá mocenská struktura ukrytá v běžném jazyce? Co dnes znamená být „levičák“? A jaký nejabsurdnější argument slyšel, pokud jde o jeho vystoupení na sjezdu hnutí ANO? Poslechněte si celý rozhovor.

Pro sociální demokraty, kteří se koncem června zúčastnili autogramiády Miloše Zemana v Bohumíně, to musel být šok. Exprezident se zde pochlubil, že přiměl Janu Maláčovou a Kateřinu Konečnou, aby obnovily jednání o umístění několika kandidátů SOCDEM na kandidátkách komunistického hnutí Stačilo!

Pro sociální demokraty, kteří se koncem června zúčastnili autogramiády Miloše Zemana v Bohumíně, to musel být šok. Exprezident se zde pochlubil, že přiměl Janu Maláčovou a Kateřinu Konečnou, aby obnovily jednání o umístění několika kandidátů SOCDEM na kandidátkách komunistického hnutí Stačilo!Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volební rok pokračuje ve znamení spojování. Měsíc před uzavřením kandidátních listin ohlásilo vedení Sociální demokracie záměr kandidovat spolu s hnutím Stačilo! „Vedení Sociální demokracie si neví rady,“ říká komentátor Petr Hartman. „A učinilo zoufalý pokus.“ Co se změnilo od února, kdy snahy o společný postup SOCDEM a Stačilo! padly? Kam míří spojenectví Pirátů a Zelených? A co udržuje stabilní podporu koalice Spolu?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volební rok pokračuje ve znamení spojování. Měsíc před uzavřením kandidátních listin ohlásilo vedení Sociální demokracie záměr kandidovat spolu s hnutím Stačilo! „Vedení Sociální demokracie si neví rady,“ říká komentátor Petr Hartman. „A učinilo zoufalý pokus.“ Co se změnilo od února, kdy snahy o společný postup SOCDEM a Stačilo! padly? Kam míří spojenectví Pirátů a Zelených? A co udržuje stabilní podporu koalice Spolu?

Aké nároky by sme mali klásť na politikov a verejne činných ľudí? Čo to má spoločné s učením Ježiša Krista? Kto sú skutoční vlastenci a kto sa na nich len hrá? Prečo Robert Fico bojuje proti demokratickým politikom, občianskej spoločnosti a slobodným médiám?Aj toto sú témy aktuálneho dielu podcastu Bárdy & Káčer ktorý sme nahrali v Nitre a ktorého hosťom bol Juraj Rizman.

Literatura dokáže zachytit, co je ve vzduchu. Její varování ale lidé často neslyší, je přesvědčená spisovatelka Radka Denemarková, která se nedávno vrátila z cest po Tchaj-wanu a předtím byla v Izraeli a Palestině. „Totalitní vládci spoléhají na společenskou rezignaci, únavu a dezinformace,“ popisuje pro Český rozhlas Plus. „Přitom už od roku 2015 tu byly signály o tom, co se děje ve světě,“ připomíná s tím, že dnes se stále víc zemí vzdaluje demokracii a mění se v totalitu.

Literatura dokáže zachytit, co je ve vzduchu. Její varování ale lidé často neslyší, je přesvědčená spisovatelka Radka Denemarková, která se nedávno vrátila z cest po Tchaj-wanu a předtím byla v Izraeli a Palestině. „Totalitní vládci spoléhají na společenskou rezignaci, únavu a dezinformace,“ popisuje pro Český rozhlas Plus. „Přitom už od roku 2015 tu byly signály o tom, co se děje ve světě,“ připomíná s tím, že dnes se stále víc zemí vzdaluje demokracii a mění se v totalitu.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Důvěra ve vlastní vládu je ve společnosti značně nízká, mnozí volají po přímé demokracii a po rozhodování v referendu. Přímá demokracie ale má svá rizika, vyžaduje dostatek dobrých informací a schopnost kritického myšlení. Obojího je v dnešním světě pomálu. Tento podcast uvažuje o informační bariéře přímé demokracie.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&utm_source=youtube. Ďakujeme. „Fico hovorí o zmene politického systému, lebo jeho voliči cítia nostalgiu za obdobím socializmu,“ hovoria komentátori Postoja.

„Mediální mainstream je v situaci obchodníka, který má zákazníkům vnutit vadný, neprodejný produkt. A jediné štěstí, které má premiér Fiala a jeho lidé, je, že Česká televize a Český rozhlas, respektive jejich managementy, mají obrovskou motivaci zmanipulovat diváky a posluchače." 02.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Byla to docela obyčejná situace: Vládní koalice složená z křesťanské unie a sociálních demokratů, pyšnící se pohodlnou nadpoloviční většinou si hodlala zvolit svého kancléře. Rutinní situace se ale proměnila v drama. Friedrichu Merzovi se ke zvolení nedostávalo šesti hlasů stranických kolegů. Celkem se na jeho volbu vykašlalo 18 kolegyň a kolegů z vládní koalice.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Komu a proč vadí liberální demokracie? Pozorujeme její soumrak? A jakou roli v tom hraje americký prezident Donald Trump? Téma pro docentku Petru Guasti, politoložku se specializací na demokratické režimy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Komu a proč vadí liberální demokracie? Pozorujeme její soumrak? A jakou roli v tom hraje americký prezident Donald Trump? Téma pro docentku Petru Guasti, politoložku se specializací na demokratické režimy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.

Bohumínská buňka strany SOCDEM vyzvala vedení strany, aby zvážilo zrušení místní organizace anebo vyloučení jejich členů. Ohradila se tak vůči údajnému vyjednávání o propouštění členů strany kvůli výrokům, se kterými vedení strany nesouhlasilo. „Vylučování ze strany v době, kdy nám už tak ubývá členů, není asi to nejhlavnější téma,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu senátor a místostarosta Bohumína na Karvinsku Petr Vícha (SOCDEM).

Bohumínská buňka strany SOCDEM vyzvala vedení strany, aby zvážilo zrušení místní organizace anebo vyloučení jejich členů. Ohradila se tak vůči údajnému vyjednávání o propouštění členů strany kvůli výrokům, se kterými vedení strany nesouhlasilo. „Vylučování ze strany v době, kdy nám už tak ubývá členů, není asi to nejhlavnější téma,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu senátor a místostarosta Bohumína na Karvinsku Petr Vícha (SOCDEM).

Bohumínská buňka strany SOCDEM vyzvala vedení strany, aby zvážilo zrušení místní organizace anebo vyloučení jejich členů. Ohradila se tak vůči údajnému vyjednávání o propouštění členů strany kvůli výrokům, se kterými vedení strany nesouhlasilo. „Vylučování ze strany v době, kdy nám už tak ubývá členů, není asi to nejhlavnější téma,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu senátor a místostarosta Bohumína na Karvinsku Petr Vícha (SOCDEM).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Liberálové se děsí, jak rychle se pod tlakem autoritářského prezidenta Trumpa drolí demokracie v USA. Zároveň ve většině evropských států posilují antisystémové strany.

Liberálové se děsí, jak rychle se pod tlakem autoritářského prezidenta Trumpa drolí demokracie v USA. Zároveň ve většině evropských států posilují antisystémové strany. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Občané jsou zcela pasivní, protože jsou postiženi konzumistickou demencí, takže konzumují politiku stejně, jako konzumují meníčko u McDonald's. To nejsou opravdoví občané ve smyslu Homo politicus, kteří se snaží den po dni sledovat, a jak mohou, tak i ovlivňovat politiku." 2. díl, 02.05.2025, www.RadioUniversum.cz

Demokracie umírá u volebních uren. Dost bylo lhaní, že je Rusko proti válce. Jak lobbisté zlobbovali zákon o lobbingu k obrazu svému. Filip Turek se chlubí porušováním pravidel. Typický antisystémový politik. Byznys a sen o hubnutí.

Od inaugurace amerického prezidenta uplynulo ani ne sto dní a svět se nepřestává divit: Globální hospodářství se otřásá v základech, burzy se propadají, americká demokracie čelí nepřetržitým útokům Trumpovy administrativy, na sekretariátech evropských spojenců panuje zmatek. Úplně nejhůř je na tom ale statečná Ukrajina, kterou Donald Trump bez váhání zradil, když zjistil, že by byl nátlak na Putina příliš komplikovaný.

Od inaugurace amerického prezidenta uplynulo ani ne sto dní a svět se nepřestává divit: Globální hospodářství se otřásá v základech, burzy se propadají, americká demokracie čelí nepřetržitým útokům Trumpovy administrativy, na sekretariátech evropských spojenců panuje zmatek. Úplně nejhůř je na tom ale statečná Ukrajina, kterou Donald Trump bez váhání zradil, když zjistil, že by byl nátlak na Putina příliš komplikovaný. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Demokracie umírá u volebních uren. Dost bylo lhaní, že je Rusko proti válce. Jak lobbisté zlobbovali zákon o lobbingu k obrazu svému. Filip Turek se chlubí porušováním pravidel. Typický antisystémový politik. Byznys a sen o hubnutí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na kandidátkách hnutí SPD budou ve sněmovních volbách i představitelé Svobodných, Trikolory a strany PRO. Co si od toho hnutí slibuje? Neobchází tím volební zákon? Jak se SPD staví k debatám o posílení obranyschopnosti Česka? A podpoří vládní návrh na zpřísnění azylových a migračních pravidel? Moderuje Tomáš Pancíř.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

NATO, nebo evropská armáda? Netanjahu se zbavuje kritiků a nové získává. Dusno kolem kandidátky Spolu. Výtah do sněmovny pro dezinformátory na sedm? STAČILO! Všichni nám lžou. Demokracie je slušnostVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Co vlastně je demokracie?... Je to typ lidské kultury, rostoucí z obecně sdíleného mravního řádu, je to duch veřejného života či vůbec lidského soužití, je to zcela specifický druh odpovědnosti za svět. Demokracie je nemyslitelná bez tolerance, porozumění, respektu jedněch k druhým a jejich společného respektu k jistým hodnotám.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prepad hodnoty Tesly môže byť len v začiatkoch, ak sa nenaplnia Muskove sľuby

Před nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu jsme byli přesvědčeni, že Spojené státy mají natolik robustní systém demokratických brzd a pojistek, že tu autoritářská vláda nemůže uspět. Po nástupu Trumpa k moci se ovšem systém brzd a pojistek začal hroutit.

Před nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu jsme byli přesvědčeni, že Spojené státy mají natolik robustní systém demokratických brzd a pojistek, že tu autoritářská vláda nemůže uspět. Po nástupu Trumpa k moci se ovšem systém brzd a pojistek začal hroutit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

NA CELOU EPIZODU SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Broligarchie je jen mediální nálepka, která odráží zvláštní vývoj v Americe, kde několik málo technologických gigantů zdánlivě spojilo svůj ekonomický zájem se zájmem autoritářského populisty. Ve světě spíš sledujeme něco, čemu už se delší dobu říká technofeudalismus. Začíná být naprosto nemožné regulovat globální monopoly,“ říká ve Studiu N politoložka Zora Hesová z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Sledujeme zlomové globální přeskupování politické moci? Proč přibývá států, které se odchylují od liberální demokracie? A jak se efektivně bránit autoritářům? Podívejte se na celou epizodu.   

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

NA CELOU EPIZODU SE MŮŽETE PODÍVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N CDU/CSU sice v Německu vyhrála volby, ale jejich výsledek je hořkosladký. Friedrich Merz se chystá převzít moc, jenže ho čekají těžká rozhodnutí – od sestavení vlády přes řešení krize německé ekonomiky až po posílení evropské soudržnosti v době amerického odklonu od transatlantické spolupráce. Jaký dopad bude mít jeho politika na Česko, Evropu a podporu Ukrajiny? A proč stále víc mladých Němců tíhne k radikálním stranám? Filip Titlbach mluví s vedoucí Katedry německých a rakouských studií na FSV UK Zuzanou Lizcovou.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠„Nedivím se, že slušní lidi, kteří se uživí dobře jinde, nejdou do politiky,“ říká egyptolog Miroslav Bárta po necelých pěti měsících od svého zvolení do Senátu. Na to, že čelil výsměchu kvůli své teorii o zrodu, růstu a úpadku civilizací, si během let zvykl, vstupem do politiky se ale automaticky zařadil do kategorie druhořadého občana, na kterého je pohlíženo jako na hajzla a zloděje. Že to bude takhle děsivé, nečekal, svého rozhodnutí ale nelituje. Je přesvědčený, že nemáme jinou možnost než zkoušet směřovat k tomu, abychom byli lepší než ti před námi. Prakticky je to naše povinnost a s vědomím toho kandidoval. Česká republika podle něj netrpí nedostatkem osobností, problém je, že ve vedení země chybí miliardáři, ředitelé firem, vojáci nebo vědci. Jejich zapojení je tím nejdůležitějším, co tuzemská politika potřebuje, bez nich se nepohneme. Za nevyhnutelnou považuje i změnu fungování EU, která najela na slepou kolej a řítí se do betonové zdi. Dost možná k ní přitom dojde skokově, protože papiňák se tlakuje a vše nasvědčuje tomu, že poklička z něj brzo odlítne. A silně destabilizovaná je i demokracie. Navzdory tomu ale nevnímá budoucnost jako ztracenou. Radši bude Don Quijote než lúzr v rohu, který jenom nadává. Poslechněte si, co je podle Miroslava Bárty potřeba k tomu, aby právě naše civilizace byla tou, která překročí Rubikon. A kdyby Vás zajímala kniha amerického spisovatele Francise Fukuyamy, na kterou odkazuje, tak se jmenuje Identita: Volání po důstojnosti a politika resentimentu.

Bývalá predsedníčka vlády Iveta Radičová v podcaste s Mirom Kernom vysvetľuje, prečo Slovensko pod vedením Roberta Fica opúšťa systém demokracie a čo treba, aby sa to zastavilo.

My teraz bojujeme o samotné základy demokracie v našej krajine a o naše základné ľudské práva - ako je sloboda prejavu či zhromažďovania. Toto je boj, ktorý nás čaká a ktorý si budeme musieť veľmi tvrdo obhájiť, tvrdí bývalý splnomocnenec vlády pre občiansku spoločnosť Filip Vagač. A prečo podľa neho vládna moc útočí na Tretí sektor? Pretože mu nastavuje kritické zrkadlo, hovorí Vagač.Tretí sektor patrí medzi piliere našej občianskej spoločnosti už vyše 30 rokov. Napokon, zákony o slobode prejavu a zhromažďovania boli jedny z úplne prvých, ktoré po Novembri 89 parlament prijal v ich demokratickej podobe. Mimovládne organizácie tak tvoria piliere v oblasti zdravotníctva, vzdelávania, kultúry, ekológie či charity a formujú politiky týchto kľúčových segmentov verejného života. Mimovládny sektor je však - okrem médií či politickej opozície, aj čoraz väčším tŕňom v očiach aktuálnej vládnej moci. Snaha prakticky akýmkoľvek spôsobom obmedziť silu a vplyv mimovládok a dostať Tretí sektor pod kontrolu moci tak ani zďaleka nie je u konca.Vládni politici chcú dnes mimovládky rozdeľovať na ušľachtilé a tie ostatné a vytlačiť Tretí sektor z oblasti politiky, ktorú si takpovediac "vyárendovali" sami pre seba a to napriek tomu, že moc v tomto štáte pochádza od občanov, nie politických strán.Ustojí Tretí sektor tento tlak a ako snaha vlády osedlať si ich môže ovplyvniť kvalitu nášho života? A čo sa vlastne skrýva za snahou vlády?"Ten boj o naše základné ľudské práva sa neskončil a my ich budeme musieť ďalej brániť. Zostávam optimista. Verím v silu občianskej spoločnosti a jednotlivcov, ktorí sa nenechajú kúpiť a sú ochotní pre pravdu položiť aj život, ako i tomu, že v dejinách sa vždy ukázalo, že to bola tá silnejšia časť spoločnosti, hovorí Filip Vagač, ktorý pripomenul aj príklad Mahátmu Ghándiho, ktorého boj o nezávislosť Indie vyzeral na začiatku úplne beznádejne až nezmyselne, no napokon sa mu podarilo poraziť celé Britské impérium. "Na začiatku všetky takéto boje vyzerajú úplne nezmyselne no napriek tomu si myslím, že jediná cesta vedieť cez to, že človek za svoje hodnoty je ochotný bojovať, isť znova a znova na tie námestia a presviedčať ostatných pretože iná cesta neexistuje." Ráno Nahlas s bývalým Splnomocnencom vlády pre rozvoj občianskej spoločnosti a dnes programovým riaditeľom Platformy pre demokraciu Filipom Vagačom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Teraz hráme o samotné základy našej demokracie. bude to tvrdý boj, zostávam však optimista, tvrdí Filip Vagač.My teraz bojujeme o samotné základy demokracie v našej krajine a o naše základné ľudské práva - ako je sloboda prejavu či zhromažďovania. Toto je boj, ktorý nás čaká a ktorý si budeme musieť veľmi tvrdo obhájiť, tvrdí bývalý splnomocnenec vlády pre občiansku spoločnosť Filip Vagač. A prečo podľa neho vládna moc útočí na Tretí sektor? Pretože mu nastavuje kritické zrkadlo, hovorí Vagač.Tretí sektor patrí medzi piliere našej občianskej spoločnosti už vyše 30 rokov. Napokon, zákony o slobode prejavu a zhromažďovania boli jedny z úplne prvých, ktoré po Novembri 89 parlament prijal v ich demokratickej podobe. Mimovládne organizácie tak tvoria piliere v oblasti zdravotníctva, vzdelávania, kultúry, ekológie či charity a formujú politiky týchto kľúčových segmentov verejného života. Mimovládny sektor je však - okrem médií či politickej opozície, aj čoraz väčším tŕňom v očiach aktuálnej vládnej moci. Snaha prakticky akýmkoľvek spôsobom obmedziť silu a vplyv mimovládok a dostať Tretí sektor pod kontrolu moci tak ani zďaleka nie je u konca.Vládni politici chcú mimovládky rozdeľovať na ušľachtilé a tie ostatné a vytlačiť Tretí sektor z oblasti politiky, ktorú si takpovediac "vyárendovali" sami pre seba a to napriek tomu, že moc v tomto štáte pochádza od občanov, nie politických strán.Ustoja mimovládky tento tlak moci a ako snaha vlády osedlať si ich môže ovplyvniť kvalitu nášho života? A čo sa vlastne skrýva za snahou vlády?"Ten boj o naše základné ľudské práva sa neskončil a my ich budeme musieť ďalej brániť. Zostávam optimista. Verím v silu občianskej spoločnosti a jednotlivcov, ktorí sa nenechajú kúpiť a sú ochotní pre pravdu položiť aj život, ako i tomu, že v dejinách sa vždy ukázalo, že to bola tá silnejšia časť spoločnosti, hovorí Filip Vagač, ktorý pripomenul aj príklad Mahátmu Ghándiho, ktorého boj o nezávislosť Indie vyzeral na začiatku úplne beznádejne až nezmyselne, no napokon sa mu podarilo poraziť celé Britské impérium. "Na začiatku všetky takéto boje vyzerajú úplne nezmyselne no napriek tomu si myslím, že jediná cesta vedieť cez to, že človek za svoje hodnoty je ochotný bojovať, isť znova a znova na tie námestia a presviedčať ostatných pretože iná cesta neexistuje." Ráno Nahlas s bývalým Splnomocnencom vlády pre rozvoj občianskej spoločnosti a dnes programovým riaditeľom Platformy pre demokraciu Filipom Vagačom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Bude předseda SPD Tomio Okamura zbaven poslanecké imunity a stíhán pro podezření z rasismu? Jakou diskusi lze očekávat? A může mu kauza pomoct v předvolební kampani? „Soudě podle toho, jak k tomu přistupuje Tomio Okamura, ta diskuse v únoru bude žhavá. Včera měl tiskovou konferenci, kterou si uzmul pro sebe, uzmul si ji k další propagandě,“ komentuje zakladatelka a ředitelka organizace In Iustitia, právnička Klára Kalibová.

Bude předseda SPD Tomio Okamura zbaven poslanecké imunity a stíhán pro podezření z rasismu? Jakou diskusi lze očekávat? A může mu kauza pomoct v předvolební kampani? „Soudě podle toho, jak k tomu přistupuje Tomio Okamura, ta diskuse v únoru bude žhavá. Včera měl tiskovou konferenci, kterou si uzmul pro sebe, uzmul si ji k další propagandě,“ komentuje zakladatelka a ředitelka organizace In Iustitia, právnička Klára Kalibová.

Bude předseda SPD Tomio Okamura zbaven poslanecké imunity a stíhán pro podezření z rasismu? Jakou diskusi lze očekávat? A může mu kauza pomoct v předvolební kampani? „Soudě podle toho, jak k tomu přistupuje Tomio Okamura, ta diskuse v únoru bude žhavá. Včera měl tiskovou konferenci, kterou si uzmul pro sebe, uzmul si ji k další propagandě,“ komentuje zakladatelka a ředitelka organizace In Iustitia, právnička Klára Kalibová.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V podcastu Marie Bastlové Ptám se já mluvil Jiří Přibáň, známý český právník a sociolog, od loňského června soudce Ústavního soudu. Jedním z témat byla i česká demokracie.

Jak dokázal Orbán ohnout demokratický systém a jeho instrumenty tak, že se z liberála stal faktickým oligarchickým autokratem, který místo demokracie řídí kleptokracii? Daří se jeho model Ficovi aplikovat rychleji a podaří se orbánovskou franšízu přenést Babišovi i do České republiky? Jak v Maďarsku zkrachovala prorodinná politika a proč se ji snaží kopírovat i okolní země? Jak Orbán překresluje volební obvody, aby znemožnil uspět opozici? Kolik žalob Orbán podá na lídra opozice, aby se udržel u moci? A mnoho dalších zajímavých věcí o orbánovském Maďarsku, o kterých se u nás moc nemluví.

Už jen málokterý návrh zákona se projednává v Poslanecké sněmovně normálním způsobem. Zcela standardními průvodními jevy se stávají procedurální kličky, naschvály, obstrukce, nekonečné projevy, noční jednání, osobní útoky.

Rumunsko těsně před druhým kolem hlasování zrušilo prezidentské volby. Je to v Evropě bezprecedentní krok. A klade nám zásadní otázku: Do jaké míry se může demokracie bránit vlastnímu zničení, aniž by přitom popřela sama sebe? Jak vidíme, není to už otázka akademická, ale naprosto aktuální a samozřejmě časem může týkat i nás.

V německém parlamentu se už nějakou dobu probírá návrh, který by oficiálně spustil jednání o zákazu politického hnutí Alternativa pro Německo (AfD), které je sice dnes druhou nejpopulárnější stranou, podle mnoha politiků a odborníků narušuje ústavní pořádek země.

Jak vládní koalice obhajuje konečnou podobu rozpočtu pro příští rok? Nakolik pádné jsou výhrady z opozičních řad a do jaké míry vzali předkladatelé připomínky odborné ekonomické obce? Jak obstál jihokorejský demokratický systém ve zkoušce, které jí vystavil prezident, když vyhlásil na několik hodin stanné právo?

Pětatřicet let po listopadu 1989 – ano, výročí studentské demonstrace bude už zítra – se s demokratickým zřízením státu zcela ztotožňuje podle výzkumu NMS Market Research necelá polovina Čechů a Češek, přesně 46 procent. Čtvrtina pak demokracii dává přednost před autoritářstvím „za určitých okolností“.

Demokracie u nás vzkvétá už přes 30 let. Jenže co to vlastně ta demokracie je? Proč ji neměl Platón rád? Kvůli čemu Havel varoval před těmi, kteří ji neberou vážně? A co vůbec dělá demokracie v podcastové sérii o politickém extremismu? Osmý díl Extrému s Janem Charvátem z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.

Na oslabování demokracie dnes pracují nejen její nepřátelé, populisté a extrémisté, ale také její zastánci, některými svými kroky i vláda Petra Fialy. Není to žádná specialita Česka, demokracie tak strádá ve všech koutech západního světa.

Americké prezidentské volby jsou pověstně komplikované. Před pár dny demokratický kandidát na viceprezidenta Tim Walz zmínil možnost, že by se mohly zjednodušit a změnit na přímé. Pak ale svůj výrok zase odvolal. Tim Walz neřekl nic jiného, než že král je nahý. Učinil tak navíc jen na uzavřeném setkání pro sponzory, ale věc se dostala ven. Hned poté se Walz zalekl své odvahy a prohlásil, že souhlasí s kampaní Kamaly Harrisové, jež s žádnou reformou tohoto druhu nepočítá.