Podcasts about sssr

Na západě, ale i v některých zemích socialistického tábora volali lidé po větší svobodě, protestovalo se proti konzumní společnosti, místo kolektivismu začal být kladen důraz na individuální lidský osud a řešil se pocit odcizení nebo absurdity lidského údělu, v roce 1960 byla u nás přijata nová ústava, která mimo jiné změnila název státu na „Československá socialistická republika“ – ve zkratce ČSSR. Socialistickou republikou bylo v té době podle názvu ještě Rumunsko, Albánie, Mongolsko a samozřejmě Svaz sovětských socialistických republik – SSSR. K přijetí nové ústavy žádný zvláštní důvod nebyl, KSČ ji chtěla jen jako výraz dovršení výstavby socialismu. Režim se v té době evidentně cítil silný. Kolektivizace zemědělství byla dokončena skoro na 100%, čímž byla zejména v českých zemích provedena nejdokonaleji ze všech zemí socialistického tábora. I tentokrát jsme byli jsme papežštější než papež, čímž jsme si kromě jiného zadělali na současné problémy s velkými lány, na kterých agrokombináty typu Agrofert, pěstují průmyslové plodiny.

„Gender je levicový ideologický konstrukt, ničí autonomii člověka, jde proti volnému trhu, je antikonzervativní, a má kořeny v marxismu a v bolševickém Sovětském svazu," říká sociolog Petr hlávka v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 06.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Když se řekne Stalin a SSSR, většina lidí si jako tu nejšílenější formu perzekuce představí pracovní tábory na Sibiři a sledování tajnou policií. Tenhle režim měl ale i spoustu "mírnějších" způsobů, jak lidem kontrolovat život a většina z nich byla fakt hodně bizarní.

Branko Zečević je kod Vladimira Stankovića u 178. epizodi podkasta Biznis Priče

Miodrag Škrbić gost je kod Vladimira Stankovića u 176. epizodi podkasta Biznis Priče

Římské rozhovory. EU se odvážila pokutovat americké giganty, ale jen nesměle. Velká koalice vypadá čím dál pravděpodobněji. Úleva pro jinak tristní Socdem. Trumpova cla jako trest za chudobu. USA se za Suezské krize postavily spolu se SSSR proti Francii a Velké Británii

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.

Římské rozhovory. EU se odvážila pokutovat americké giganty, ale jen nesměle. Velká koalice vypadá čím dál pravděpodobněji. Úleva pro jinak tristní Socdem. Trumpova cla jako trest za chudobu. USA se za Suezské krize postavily spolu se SSSR proti Francii a Velké BritániiVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vzpomínáte ještě na Francise Fukuyamu, amerického politologa, který už v roce 1989, celé měsíce před pádem berlínské zdi, napsal článek s názvem Konec historie? Argumentoval v něm, že by rozpadem Sovětského svazu skončila nejen studená válka, ale i dějiny lidstva. V něčem Fukuyama projevil značnou jasnozřivost: SSSR se skutečně rozpadl, do zemí Sovětského bloku přišla svoboda.

Vzpomínáte ještě na Francise Fukuyamu, amerického politologa, který už v roce 1989, celé měsíce před pádem berlínské zdi, napsal článek s názvem Konec historie? Argumentoval v něm, že by rozpadem Sovětského svazu skončila nejen studená válka, ale i dějiny lidstva. V něčem Fukuyama projevil značnou jasnozřivost: SSSR se skutečně rozpadl, do zemí Sovětského bloku přišla svoboda. Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za Stalina byly potraty v Sovětském svazu zakázány. Podle Stalinových plánů měla země být ve stavu permanentní války, pro kterou musel stát mít dostatek vojáků. Chruščov změnil kurs SSSR na mírovou koexistenci se Západem a potraty povolil. Putin je nezakázal, ale dělá vše pro to, aby nepřišel o žádného ještě nenarozeného vojáka.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Československo nás zradilo, tvrdí Rusíni neboli obyvatelé Podkarpatské Rusi, která byla za první republiky součástí země. „Za připojení Podkarpatska k SSSR jsme nebojovali! Bojovali jsme za svobodné Československo,“ říká na nahrávce pro Paměť národa Ivan Mohorita, bývalý vězeň sovětského gulagu, veterán z východní fronty, strýc známého někdejšího komunistického funkcionáře Vasila Mohority.

Československo nás zradilo, tvrdí Rusíni neboli obyvatelé Podkarpatské Rusi, která byla za první republiky součástí země. „Za připojení Podkarpatska k SSSR jsme nebojovali! Bojovali jsme za svobodné Československo,“ říká na nahrávce pro Paměť národa Ivan Mohorita, bývalý vězeň sovětského gulagu, veterán z východní fronty, strýc známého někdejšího komunistického funkcionáře Vasila Mohority.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Československo nás zradilo, tvrdí Rusíni neboli obyvatelé Podkarpatské Rusi, která byla za první republiky součástí země. „Za připojení Podkarpatska k SSSR jsme nebojovali! Bojovali jsme za svobodné Československo,“ říká na nahrávce pro Paměť národa Ivan Mohorita, bývalý vězeň sovětského gulagu, veterán z východní fronty, strýc známého někdejšího komunistického funkcionáře Vasila Mohority.

S Vladimírem Votápkem o tom, jaké Rusko bylo, je a jaké by mohlo býtNadcházející živá vystoupení:25.3.2025 - 19:00 - České Budějovice, Biograf Kotva ➡️ https://tinyurl.com/32kc67t722.4.2025 - 19:00 - Dačice, kulturní dům Beseda ➡️ https://tinyurl.com/2htrw3ej20.5.2025 - 19:30 - Panelka Luleč ➡️  https://tinyurl.com/wsm2wyppX

Narodil se 12. února 1908 v Paříži. Jeho obrázky vydávalo během jednoho roku i 16 francouzských periodik. Vedle laskavých postaviček andílků a zvířátek se Effel věnoval především politické kresbě. „Karikatura má být pravdivá a elegantní,” říkal. Byl socialista a komunista, díky tomu se jako jeden z mála západních umělců stal doslova kultem v SSSR. Měl blízký vztah i k Československu. Na základě jeho kreseb vznikl v tuzemsku slavný animovaný film Stvoření světa.

Narodil se 12. února 1908 v Paříži. Jeho obrázky vydávalo během jednoho roku i 16 francouzských periodik. Vedle laskavých postaviček andílků a zvířátek se Effel věnoval především politické kresbě. „Karikatura má být pravdivá a elegantní,” říkal. Byl socialista a komunista, díky tomu se jako jeden z mála západních umělců stal doslova kultem v SSSR. Měl blízký vztah i k Československu. Na základě jeho kreseb vznikl v tuzemsku slavný animovaný film Stvoření světa.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bryan and Peter wrap up the old year with their take on the Soul Searching Solstice Run from lat month. Then they look ahead to all that awaits us in 2025. Plus, a Clyde Army Kitchen! 

Bulharsko je země, kterou znovu začínáme objevovat po desetiletích, kdy jsme někdejší své oblíbené letovisko přehlíželi. To nynější objevování však není jenom turistické, je i historické či vědecké, jak ostatně doloží host dvacáté epizody podcastu Hej, Slované a bratrů Jakuba a Lukáše Novosadových. Literární historik Jakub Mikulecký je totiž autorem dosud jediné koncepčně ucelené monografie o bulharské neoficiální literatuře z doby socialismu. Literární disent patří rovněž k českým dějinám, je to příběh aspoň v základních konturách všeobecně známý. Ale jak fungoval v jiných podmínkách? Obzvláště v podmínkách země, která svůj socialismus budovala jako věrnou kopii sovětského a nepřipouštěla odchylky, dokonce ani když byla v Moskvě vyhlášena perestrojka. Nejen o tom je nová epizoda Hejslovanů.  Na začátku si vysvětlíme, proč starší generace Bulharů a Bulharek cítí sympatie k Čechům a Slovákům. Přestože socialistické Bulharsko bylo od čtyřicátých let 20. století budováno jako kopie Sovětského svazu, přestože se bulharští političtí lídři, především generální tajemník bulharské komunistické strany Todor Živkov, neodvažovali vytvářet vlastní politiku (a drželi se tvrdé sovětské linie, i když v SSSR začínaly Gorbačovovy reformy) a přestože tak v zemi na rozdíl od jiných sovětských satelitů nikdy nedošlo ani k pokusu o demokratizaci či převrat, byla částí bulharské společnosti sovětská okupace Československa vnímána jako nespravedlnost a Čechoslováci jako hrdinové a oběť. Tato emoce v pamětnících zůstává, zatímco mládež už k nám silnější pouto necítí. Bulharské moderní dějiny jsou mimo jiné dějiny monarchistické: a nikoli nezajímavé, vždyť poslední bulharský car Simenon II. se po pádu komunismu vrátil do rodné země ze španělského exilu a v roce 2001 se jako Simeon Sakskoburggotski stal bulharským premiérem, což je kariérně světový politický unikát. Ale bulharské dějiny jsou rovněž dějiny země, která se za druhé světové války přiklonila k nacistickému Německu a fašistické Itálii, protože v tomto spojenectví cítila naději, že by mohla realizovat svůj národní ideál Velkého Bulharska: státu, jemuž by přináležela také území Makedonie, Thrákie, Dobrudži a východních oblastí Srbska v okolí města Pirot. Ostatně jde o téma dodnes živé, protože bulharským traumatem je neuillyská smlouva z roku 1919, po níž Bulharsko muselo postoupit mnohá území, na něž si činilo historický nárok, okolním státům. Jakub Mikulecký vysvětlí, proč Bulharsko zůstávalo „chvostem Evropy“, který Západ poněkud přehlížel a nechával ho zcela ve sféře vlivu sovětského Ruska. Dozvíme se, jak vypadal bulharský exil, jenž měl několik proudů včetně monarchistického a silného anarchistického, čímž je ojedinělý. Stejně jako je v evropských dějinách osmdesátých let výjimečné, co tehdy vrcholilo právě v Bulharsku: totiž „obrodné procesy“ neboli násilná asimilační politika, která měla za cíl udělat z bulharských Turků Bulhary. Represivní složky státu nutily Turky přejmenovat se a přijmout bulharská jména, což je konkrétní doklad, že socialistický režim v Bulharsku korodoval a stále víc propadal národovectví. Ani tato kapitola pověsti Bulharska na Západě tehdy neprospěla.  V druhé půli se diskuse přesune k literárním a literárněhistorickým otázkám. Sourozenci se svým hostem vytyčí termínové pole a vysvětlí, co je literatura šuplíková, samizdatová a co konfiskovaná a zda ji známe z českého prostředí. Pak dojde na úlohu vědeckofantastické literatury v neoficiální literatuře a na překlady světové literatury do bulharštiny. V Bulharsku totiž nezřídka vycházely texty, které v češtině v té době vyjít nemohly, na kterých však bulharský režim chtěl ukázat, že i na Západě jsou autoři kritičtí ke kapitalismu (například beatnici). Samostatnou kapitolou je takzvaná „bulharská literární palachiáda“ aneb texty, jež reagovaly na upálení Jana Palacha a jež sice vznikaly bezprostředně po činu českého studenta, avšak ke čtenářům se dostaly až po roce 1989.

„Už od XIV. sjezdu KSČ, respektive od roku 1971 až do zhruba konce roku 1987, byla ve vedení strany stále ta stejná garda 14 lidí. Po nástupu Michaila Gorbačova v SSSR ale byli konfrontováni s nutností dělat reformy,“ vysvětluje historik Jan Kalous.

„Už od XIV. sjezdu KSČ, respektive od roku 1971 až do zhruba konce roku 1987, byla ve vedení strany stále ta stejná garda 14 lidí. Po nástupu Michaila Gorbačova v SSSR ale byli konfrontováni s nutností dělat reformy,“ vysvětluje historik Jan Kalous.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se na scéně na pozici prvního muže Sovětského svazu (SSSR) objevil v březnu 1985 Michail Sergejevič Gorbačov, asi si nikdo nedokázal představit, jak zásadní roli sehraje. V okolních zemích komunistického bloku rostla nespokojenost, která zdánlivě s děním v SSSR dvakrát nesouvisela. Jen v Československu se zastavil čas – a naše ekonomika mlela z posledního. Začínalo být jasné, že k politické změně musí dojít i u nás, jen nikdo nevěděl, kdy to „praskne“.

Když se na scéně na pozici prvního muže Sovětského svazu (SSSR) objevil v březnu 1985 Michail Sergejevič Gorbačov, asi si nikdo nedokázal představit, jak zásadní roli sehraje. V okolních zemích komunistického bloku rostla nespokojenost, která zdánlivě s děním v SSSR dvakrát nesouvisela. Jen v Československu se zastavil čas – a naše ekonomika mlela z posledního. Začínalo být jasné, že k politické změně musí dojít i u nás, jen nikdo nevěděl, kdy to „praskne“. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V noci z úterý na středu uplyne přesně 56 let, co došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pro mnohé znamenala událost zlomový bod ve vztahu k Sovětskému svazu a komunistické ideologii. „Mladým lidem, kteří rok 1968 nezažili a chtějí načerpat atmosféru, doporučuji zhlédnout filmové týdeníky, které jsou velmi autentické,“ říká filozof z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václav Němec pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

U jedanaestoj epizodi Radar Foruma, izazivač Sead Spahović ugostio je publicistu Zlatoja Martinova, a njih dvojica osvetlili su složene teme iz perioda Drugog svetskog rata. Martinov ističe da savremeni istoričari selektivno koriste nemačke dokumente zaplenjene nakon pada Berlina, koji otkrivaju prijateljske odnose između Hitlera i Staljina, o čemu i piše u svojoj knjizi Treći rajh i SSSR (1939-1941), a koji su omogućili Hitlerove vojne uspehe na zapadu Evrope. „Ako im je trebalo da se govori loše o Staljinu, što su i radili posle 1948, oni su koristili neke od tih dokumenata, a ako su govorili protiv Hitlera, opet su uzimali iste dokumente… ali niko nije sagledao celinu tih odnosa koji su od aprila-marta 1939, pa do 22. juna 1941. zapravo bili toliko prijateljski, nažalost, da su i te kako uticali na tok rata. Nikada Hitler ne bi tako lako osvojio u tom periodu i Holandiju i Norvešku i Dansku, Belgiju, Luksemburg, Francusku, najznačajniju evropsku demokratsku zemlju, da nije Staljin držao leđa Hitleru na istoku“, priča Martinov. On je posebno istakao njihov tajni Pakt o nenapadanju koji je uključivao podelu interesnih sfera gde je Staljin insistirao na bazama na Dardanelima i Bosforu, kompletnoj kontroli nad Bugarskom, sve do Sredozemlja, što je, naglašava Martinov, za Sile osovine bilo neprihvatljivo. Spahović je upitao i za razloge zbog kojih Srbi imaju averziju prema Zapadu. Martinov povezuje to s dugim periodima strane dominacije i različitim kulturnim uticajima, nasuprot građanskim nacijama Zapada koje su razvile svoj identitet kroz prosvetiteljstvo i Francusku revoluciju. Sagovornici su se dotakli i tanke linije između ekstremne levice i desnice, te razloga Putinovog okretanja Aziji. Za kraj, razmišljajući o trenutnim globalnim trendovima, sagovornici su izrazili zabrinutost za budućnost Evrope i sveta, poredeći današnje prilike sa onima iz predvečerja Drugog svetskog rata. „Mi živimo sada u izvesnoj 1936/37, tu smo negde, i to je jako opasno, plašim se za budućnost Evrope i sveta“, kaže Martinov. Više na www.radar.rs

Druhým nejmocnějším mužem v SSSR byl dlouho ideologický tajemník Michail Suslov. V roce 1962 řekl spisovateli Vasiliji Grossmanovi, že jeho román Život a osud nebude otištěn nikdy. Nikdy. Mimo jiné proto, že autor přirovnává stalinský Sovětský svaz k hitlerovskému Německu.

Od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách. V roce 1992 odjela jako jejich zpravodajka do Moskvy a působila na území bývalého SSSR až do roku 2001, tedy skoro deset let. I když se pak jako zpravodajka vypravila do řady válečných konfliktů, v Asii i Africe, teď se vrací k Putinovu Rusku. Zahraniční reportérce Deníku N Petře Procházkové vyšla nová kniha Cesta Rusů k válce. Přináší v ní 28 rozhovorů s ruskými intelektuály, propagandisty i novináři. Co pro reportérku tato země znamená? A kdo jsou dnešní Rusové? Petry Procházkové se ptáme v podcastu.

V roce 1925 začalo v zavolžské stepi u města Saratov nedaleko Kazachstánu působit družstvo (komuna) Reflektor. Tvořili je vystěhovalci z Československa, kteří vyslyšeli leninské výzvy a vydali se do Sovětského svazu, aby tam budovali komunismus a šli příkladem v boji pracujících za lepší svět.

V roce 1925 začalo v zavolžské stepi u města Saratov nedaleko Kazachstánu působit družstvo (komuna) Reflektor. Tvořili je vystěhovalci z Československa, kteří vyslyšeli leninské výzvy a vydali se do Sovětského svazu, aby tam budovali komunismus a šli příkladem v boji pracujících za lepší svět.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 1925 začalo v zavolžské stepi u města Saratov nedaleko Kazachstánu působit družstvo (komuna) Reflektor. Tvořili je vystěhovalci z Československa, kteří vyslyšeli leninské výzvy a vydali se do Sovětského svazu, aby tam budovali komunismus a šli příkladem v boji pracujících za lepší svět.

Tzv. Space race byl nikým oficálně nevyhlášená soutěž mezi USA a SSSR o to, kdo "ovládne" vesmír. V úspěších se země víceméně střídaly a nakonec to dopadlo remízou a usmířením. Mezitím se stalo hodně neuvěřitelných i bizarních věcí, do vesmíru se podívala spousta zvířat i lidí a golfové míčky jsou díky NASA mnohem lepší, než byly dřív.

Demokracie v pasti? Ministr Blažek chystá novelu, jež uleví věznicím, ale pomůže i bohatým, aby kriminálu unikli. Lež, velká lež, státní politika. Jako za SSSR. Trans* lidem pomohl k důstojnosti až Ústavní soud. Vlády, minulé ani ta současná toho schopny nebyly. Dobudovat Evropskou unii.

„Nazdar, soudruzi!“ „Zdar, soudruhu ministře obrany!“ „Soudruhu nejvyšší veliteli!“ To zaznělo ve čtvrtek 9. května na Rudém náměstí, kde probíhala vojenská přehlídka ruských ozbrojených sil za účasti soudruha nejvyššího velitele Vladimira Putina. Tak se musí oslovovat příslušníci ruských ozbrojených složek.

Historicky nejdelší československé čekání na další zlatou medaili z MS se odehrálo mezi lety 1949 a 1972. Po srpnu 1968 navíc dodala hokejovým bitvám s dominantním výběrem SSSR speciální náboj touha pokořit okupanty aspoň na ledě.Světový šampionát se měl v Praze hrát už necelý rok po okupaci v roce 1969. Ale to vzhledem k náladě ve společnosti vůbec nebylo možné. Hrálo se ve Stockholmu a českoslovenští hokejisté tam po dvou výhrách se Sověty svým soupeřům nepodali ruce a ještě si někteří z nich přelepili komunistické hvězdy na státním znaku svého dresu. Doma byli oslavovanými hrdiny, jenže nové z Moskvy dosazené komunistické vedení země postupně rozjelo „normalizaci“, která i jen symbolický odboj postupně otupovala.V roce 1972 už normalizátoři došli k závěru, že mají situaci pevně v rukou, a tak se v Praze konečně mohl uskutečnit světový šampionát, po tři roky odkládaný. Protřelí komunističtí manipulátoři školení z Moskvy ale nenechali nic náhodě. Před startem mistrovství svolali všechny novináře na sekretariát KSČ a nepokrytě jim vyhrožovali. Ve Sportovní hale, kde se šampionát konal poprvé, byly rozmístěny kamery monitorující sebemenší prohřešky.První řadu sedadel za mantinelem obsadili při každém zápase zvláštně uniformně se chovající „civilisté“ a na schody mezi sektory před zahájením zápasů vždy napochodovaly estébácké kordony příslušníků s bílými helmami. Ti se ještě víc „proslavili“ později v listopadu 1989. V roce 1972 během šampionátu sem tam vyvedli některého z diváků, který se podle jejich názoru choval až příliš spontánně či divoce. Takové byly výchozí podmínky turnaje.„Ti policajti se vůbec nekoukali na hokej, dívali se do hlediště, aby tam nebyla nějaká výtržnost. Pochopitelně. Byl to první start ruského mančaftu po okupaci v Praze,“ vzpomíná v rozhovoru pro podcast Nosiči ledu na pražský šampionát po více než půl století jeho tehdejší účastník, reprezentační obránce Vladimír Bednář. „Čekali, že něco bude, no a nebylo. Protože jsme je porazili, tak byl klid. Kdybychom prohráli, tak by bylo kdovíco,“ dodává.Zlatou medailí z domácího šampionátu zakončil Vladimír Bednář svou fantastickou první pětiletku jako profesionální hokejista, během níž dvakrát vyhrál s Duklou Jihlava domácí titul a ze tří světových šampionátů a jedněch olympijských her pokaždé přivezl medaili. Tím si bohužel svou dávku štěstí vybral. Půl roku po šampionátu ho nešťastně odražený puk trefil do oka a dlouho nebylo jisté, zda úplně neoslepne. Nakonec se nejhorší prognóza nepotvrdila a díky své buldočí zarputilostí se znovu dokázal vrátit na ligové stadiony, i když měl značná omezení. Pověst jedné z největších plzeňských hokejových legend mu každopádně nikdo vzít nemůže.Jak se k hokeji dostal? Jak prožíval své premiérové mistrovství světa v roce 1969, kde došlo k legendárním vítězným soubojům se sovětskou sbornou? A jak se mu na sklonku kariéry hrálo nejprve v Norsku a potom v hokejově exotické Jugoslávii? O tom všem mluví Vladimír Bednář v šesté epizodě podcastové série Nosiči ledu.

Když se občas říká, že sportovci bojují za celý národ, bývá v tom jistá nadsázka. V roce 1969 to ale během hokejového mistrovství světa platilo doslova. Hokej se tehdy stal symbolem československého odboje proti sovětské okupaci.Na jaře roku 1969 se mělo na počest výročí 60 let hokeje v Československu hrát mistrovství světa po 10 letech v Praze a vůbec poprvé v nedávno postavené Sportovní hale. Jenže za dané situace to pochopitelně nebylo možné. A tak se šampionát přesunul do Švédska.„My jsme byli připravovaný na to a všichni jsme se těšili, že v Praze bude mistrovství světa, to bylo daný, proto se trénovalo, ale když sem vtrhli ty ruský blbci, přišlo od komunistů na (hokejový) svaz, že by tady z toho něco mohlo bejt, což bylo úplně jasný,“ vzpomíná tehdejší člen reprezentačního týmu a útočník pražské Sparty Jan „Gusta“ Havel, host čtvrté epizody podcastové série Nosiči ledu.Dva zápasy proti sovětské sborné ve Stockholmu pak poskytly českloslovenskému výběru - a jeho prostřednictvím celému národu - v symbolické rovině vrátit okupantům políček. A oba skončily vítězstvím. Jaká byla tehdy v týmu atmosféra? Jak to bylo s různými formami protestu, který hokejisté pro utkání se Sověty přichystali? A jaké místo dva slavné hokejové pátky z jara 1969 mají v úspěšné kariéře sparťanského kanonýra, který s hokejem začínal na rybníce v Pašince u Kolína? To a mnohem víc se dozvíte v dnešním dílu podcastové série Nosiči ledu.

Slavný román George Orwella 1984 měl dnes tak trochu zapomenutého, ale rozhodně důležitého předchůdce: román My od ruského spisovatele Jevgenije Zamjatina.

Ve 40. a 50. letech bylo polské město Kowary a jeho okolí odříznuté od okolního světa. Příjezdové cesty kontroloval nechvalně známý Sbor vnitřní bezpečnosti. Dovnitř bylo možné vjet jen se speciálním povolením. Ti uvnitř byli neustále pověřovaní. U Kowar se totiž nachází uranové doly, ve kterých v té době těžili rudu Sověti.

Ve 40. a 50. letech bylo polské město Kowary a jeho okolí odříznuté od okolního světa. Příjezdové cesty kontroloval nechvalně známý Sbor vnitřní bezpečnosti. Dovnitř bylo možné vjet jen se speciálním povolením. Ti uvnitř byli neustále pověřovaní. U Kowar se totiž nachází uranové doly, ve kterých v té době těžili rudu Sověti. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Štěpánovi Antonijovi a Vasilině Mesárové bylo 17 let, když se rozhodli prchnout přes hranice do Sovětského svazu. Na podzim 1939 a během roku 1940 uteklo do SSSR přes 5,5 tisíce převážně mladých lidí z Podkarpatské Rusi.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posledních devět let je Kreml velmi aktivní v Africe. Natolik, že ruská média nadšeně hovoří o velkolepém návratu Moskvy na černý kontinent v duchu Sovětského svazu. Je to značně nadsazené, na africkou politiku dob SSSR, kdy Kreml financoval nejrůznější místní režimy, současné Rusko nemá dost prostředků. Nicméně nejpozději od roku 2014 je v Africe Moskva velmi aktivní. Není to náhodou, bylo to totiž po anexi Krymu a zavedení prvních sankcí proti Putinovu režimu.

There are so many valuable reading and literacy conferences it can be challenging to attend them all, but our Literacy Talks audience is in luck. Donell Pons, one of our podcast hosts, traveled to the SSSR Conference, and in this episode, she shares many of the insights and new data points she learned at this event. From the importance of teaching letter/sound combinations to the role of oral language comprehension, listeners will have the opportunity to take a deeper dive into reading science's meta-analyses and recent studies. It's like having a front-row seat at this important event for reading educators!Subscribe to our Literacy Talks podcast digest and never miss an episode! We'll send you summaries of every session, links to the resources discussed on each show, and some extra goodies so that your learning never stops.Subscribe to our podcast digest today at readinghorizons.com/literacytalks.

Jedním z největších vykonstruovaných politických procesů v celém komunistickém bloku byl v listopadu 1952 proces s Rudolfem Slánským a spol., jak ho tehdy označili. Na konci bylo 11 trestů smrti a jejich popel skončil někde na zamrzlé silnici. Tyto „nevinné oběti“ ale před svými procesy také posílaly lidi na šibenice a podílely se na trestech pro celé rodiny odsouzených. Každá revoluce tak požírá své děti, jak tvrdil už francouzský revolucionář Pierre Vergniaud.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Ruska proudí kondolence k úmrtí posledního sovětského vůdce Michaila Gorbačova. Jeho jméno je synonymem změn v SSSR, které nakonec vedly až k rozpadu komunistického impéria. Gorbačov sám je považován za lídra, který zásadní měrou přispěl k ukončení studené války. Je ale jeho odkaz tak jednoznačný? A jak se vztahoval k současnému vládci Ruska?Host: Josef Pazderka - novinář a bývalý zpravodaj České televize v RuskuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Vojenská okupace Československa je důsledkem dohody mezi USA a SSSR. Moskva ztratí zásahem jakékoliv morální právo kritizovat Američany za to, co dělají ve Vietnamu. Za tuto dohodu velmocí zaplatí Čechoslováci daň.“

Episode 102:This week we're continuing Russia in Revolution An Empire in Crisis 1890 - 1928 by S. A. Smith[Part 1]Introduction[Part 2-5]1. Roots of Revolution, 1880s–1905[Part 6-8]2. From Reform to War, 1906-1917[Part 9-12]3. From February to October 1917[Part 13]4. Civil War and Bolshevik PowerThe Expansion of Soviets[Part 14 - This Week]4. Civil War and Bolshevik PowerCivil War - 0:22[Part 15 - 16?]4. Civil War and Bolshevik Power[Part 17 - 19?]5. War Communism[Part 20 - 22?]6. The New Economic Policy: Politics and the Economy[Part 23 - 26?]7. The New Economic Policy: Society and Culture[Part 27?]ConclusionFigures 4.1 - 10:02German prisoners-of-war demonstrate in Moscow in 1918. Their banner reads ‘Long live the World Revolution!'4.2 - 12:40Red Army soldiers going off to fight.4.3 - 38:22Lenin speaks to troops being sent to the Polish Front in Moscow, 5 May 1920. Trotsky and Kamenev are standing on the step of the platform.Footnotes:22) 0:40The following section draws on: Jonathan D. Smele, The ‘Russian' Civil Wars, 1916–1926 (London: Hurst, 2016); Evan Mawdsley, The Russian Civil War (New York: Pegasus, 2005); W. Bruce Lincoln, Red Victory: A History of the Russian Civil War (New York: Simon and Schuster, 1989).23) 1:01Krivosheev (ed.), Rossiia i SSSR v voinakh XX veka.24) 1:23Naselenie Rossii v XX veke, vol. 1, 148.25) 6:21Joshua Sanborn, ‘The Genesis of Russian Warlordism: Violence and Governance during the First World War and the Civil War', Contemporary European History, 19 (2010), 195–213.26) 6:37Geoffrey Swain, Russia's Civil War (2nd edn) (Stroud: History Press, 2008).27) 8:04P. N. Vrangel', Zapiski (noiabr' 1916–noiabr 1920) (2 vols), vol. 1 (Moscow: Kosmos, 1991), 100.28) 9:08Peter Kenez, Civil War in South Russia, 1918: The First Year of the Volunteer Army (Berkeley: University of California Press, 1971).29) 11:37Mark von Hagen, Soldiers in the Proletarian Dictatorship: The Red Army and the Soviet Socialist State, 1917–1930 (Ithaca, NY: Cornell University Press, 1990); Francesco Benvenuti, The Bolsheviks and the Red Army, 1918–1922 (Cambridge: Cambridge University Press, 1988).30) 12:42V. Ia. Grosul, ‘Krasnye generaly grazhdanskoi voiny', Rossiiskaia istoriia, 4 (2011), 139–54.31) 15:46A. Lunacharskii, ‘Revolutionary Silhouettes' (1923), .32) 18:28Eduard Dune, Notes of a Red Guard, trans. and ed. Diane P. Koenker and S. A. Smith (Urbana: University of Illinois Press, 1993).33) 19:06Richard Pipes, The Russian Revolution (New York: Knopf, 1990), 770.34) 20:42Dobrovol'skii, ‘Partiia sotsialistov-revoliutsionerov', ch. 4, section 2.35) 22:02Yanni Kotsonis, ‘Arkhangel'sk, 1918: Regionalism and Populism in the Russian Civil War', Russian Review, 51:4 (1992), 526–44; Liudmila G. Novikova, ‘Northerners into Whites: Popular Participation in the Counter-Revolution in Arkhangel'sk Province, Summer–Autumn 1918', Europe-Asia Studies, 60:2 (2008), 277–93.36) 25:09A. G. Kavtaradze, Voennye spetsialisty na sluzhbe Respubliki sovetov 1917–1920gg. (Moscow: Nauka, 1988).37) 26:49G. A. Trukan, Put' k totalitarizmu, 1917–1929gg. (Moscow: Nauka, 1994), 61.38) 28:15S. Karpenko, ‘The White Dictatorships': Bureaucracy in the South of Russia: Social Structure, Living Conditions, and Performance (1918–1920)', Soviet and Post-Soviet Review, 37:1 (2010), 84–96.39) 29:18Peter Kenez, Civil War in South Russia, 1919–1920: The Defeat of the Whites (Berkeley: University of California Press, 1977), 88–93, 282.40) 43:43Orlando Figes, ‘The Red Army and Mass Mobilization during the Russian Civil War', Past and Present, 129 (1990), 168–211; Sanborn, Drafting the Russian Nation.41) 44:50Kavtaradze, Voennye spetsialisty, 175–8.42) 45:33Norman G. O. Pereira, White Siberia: The Politics of Civil War (Montreal: McGill-Queen's University Press, 1996).43) 48:52Jonathan D. Smele, Historical Dictionary of the ‘Russian' Civil Wars, 1916–1926 (2 vols) (Lanham, MD: Rowman and Littlefield, 2015), 1303.44) 52:47Figes, People's Tragedy, 699.

Episode 99:This week we're continuing Russia in Revolution An Empire in Crisis 1890 - 1928 by S. A. Smith[Part 1]Introduction[Part 2-5]1. Roots of Revolution, 1880s–1905[Part 6-8]2. From Reform to War, 1906-1917[Part 9-10]3. From February to October 1917Dual PowerLenin and the BolsheviksThe Aspirations of Soldiers and WorkersThe Provisional Government in Crisis[Part 11 - This Week]Revolution in the Village - 0:25The Nationalist Challenge - 10:43Class, Nation and Gender - 26:04[Part 12]3. From February to October 1917[Part 13 - 16?]4. Civil War and Bolshevik Power[Part 17 - 19?]5. War Communism[Part 20 - 22?]6. The New Economic Policy: Politics and the Economy[Part 23 - 26?]7. The New Economic Policy: Society and Culture[Part 27?]ConclusionFootnotes:55) 0:32Orlando Figes, Peasant Russia, Civil War: The Volga Countryside in Revolution, 1917–1921 (Oxford: Clarendon Press, 1989); John Channon, ‘The Peasantry in the Revolutions of 1917', in E. R. Frankel et al. (eds), Revolution in Russia: Reassessments of 1917 (Cambridge: Cambridge University Press, 1992), 105–30.56) 2:41Graeme J. Gill, Peasants and Government in the Russian Revolution (Basingstoke: Macmillan, 1979), 46–63, 75–88.57) 3:29J. L. H. Keep, The Russian Revolution: A Study in Mass Mobilization (New York: Norton, 1976), 179.58) 5:35Keep, Russian Revolution, 160.59) 7:52Channon, ‘The Landowners', in Service (ed.), Society and Politics in the Russian Revolution, 120–46.60) 8:47Aaron B. Retish, Russia's Peasants in Revolution and Civil War: Citizenship, Identity, and the Creation of the Soviet State, 1914–1922 (Cambridge: Cambridge University Press, 2008); John Channon, ‘The Bolsheviks and the Peasantry: The Land Question during the First Eight Months of Soviet Rule', Slavonic and East European Review, 66:4 (1988), 593–624.61) 10:20V. V. Kabanov, Krest'ianskaia obshchina i kooperatsiia Rossii XX veka (Moscow: RAN, 1997), 81.62) 10:59Ronald G. Suny, ‘Nationalism and Class in the Russian Revolution: A Comparative Discussion', in Frankel et al. (eds), Revolution in Russia, 219–46; Ronald G. Suny, The Revenge of the Past: Nationalism, Revolution and the Collapse of the Soviet Union (Stanford, CA: Stanford University Press, 1993), ch. 2.63) 11:21Mark von Hagen, ‘The Great War and the Mobilization of Ethnicity in the Russian Empire', in B. R. Rubin and Jack Snyder (eds), Post-Soviet Political Order: Conflict and State Building (London: Routledge, 1998), 34–57.64) 12:58John Reshetar, The Ukrainian Revolution, 1917–1920 (Princeton, NJ: Princeton University Press, 1952); Bohdan Krawchenko, Social Change and National Consciousness in Twentieth-Century Ukraine (Basingstoke: Macmillan, 1985), ch. 1.65) 15:35Steven L. Guthier, ‘The Popular Base of Ukrainian Nationalism in 1917', Slavic Review, 38:1 (1979).66) 16:11David G. Kirby, Finland in the Twentieth Century (London: Hurst, 1979), 46; Anthony F. Upton, The Finnish Revolution, 1917–1918 (Minneapolis: University of Minnesota Press, 1980), ch. 6.67) 22:57Ronald G. Suny, The Making of the Georgian Nation (Bloomington: Indiana University Press, 1988), ch. 9.68) 24:06Tadeusz Świętochowski, Russian Azerbaijan, 1905–1920: The Shaping of National Identity in a Muslim Community (Cambridge: Cambridge University Press, 1985), ch. 4.69) 29:23Boris I. Kolonitskii, ‘Antibourgeois Propaganda and Anti-“Burzhui” Consciousness in 1917', Russian Review, 53 (1994), 183–96 (187–8).70) 29:44Donald J. Raleigh, Revolution on the Volga: 1917 in Saratov (Ithaca, NY: Cornell University Press, 1986).71) 30:20T. A. Abrosimova, ‘Sotsialisticheskaia ideeia v massovom soznanii 1917g.', in Anatomiia revoliutsii. 1917 god v Rossii: massy, partii, vlast' (St Petersburg: Glagol', 1994), 176–87 (177).72) 30:46Steinberg, Voices, 17.73) 31:22Michael C. Hickey, ‘The Rise and Fall of Smolensk's Moderate Socialists: The Politics of Class and the Rhetoric of Crisis in 1917', in Donald J. Raleigh (ed.), Provincial Landscapes: Local Dimensions of Soviet Power, 1917–53 (Pittsburgh: University of Pittsburgh Press, 2001), 14–35.74) 32:57Kolonitskii, ‘Antibourgeois Propaganda', 190, 191.75) 32:49Kolonitskii, ‘Antibourgeois Propaganda', 189.76) 33:00Figes and Kolonitskii, Interpreting, 154.77) 34:00A. Ia. Livshin and I. B. Orlov, ‘Revolutsiia i spravedlivost': posleoktiabr'skie “pis'ma vo vlast' ”, in 1917 god v sud'bakh Rossii i mira: Oktiabr'skaia revoliutsiia (Moscow: RAN, 1998), 254, 255, 259.78) 34:12Howard White, ‘The Urban Middle Classes', in Service (ed.), Society and Politics in the Russian Revolution, 64–85.79) 34:35Bor'ba za massy v trekh revoliutsiiakh v Rossii: proletariat i srednie gorodskie sloi (Moscow: Mysl', 1981), 19.80) 35:18O. N. Znamenskii, Intelligentsiia nakanune velikogo oktiabria (fevral'-oktiabr' 1917g.) (Leningrad: Nauka, 1988), 8–9.81) 35:53Bor'ba za massy, 169.82) 36:45Michael C. Hickey, Competing Voices from the Russian Revolution (Santa Barbara, CA: ABC-CLIO, 2011), 387.83) 38:05Michael Hickey, ‘Discourses of Public Identity and Liberalism in the February Revolution: Smolensk, Spring 1917', Russian Review, 55:4 (1996), 615–37 (620); V. V. Kanishchev, ‘ “Melkoburzhuaznaia kontrrevoliutsiia”: soprotivlenie gorodskikh srednikh sloev stanovleniiu “diktatury proletariata” (oktiab'r 1917–avgust 1918g.)', in 1917 god v sud'bakh Rossii i mira, 174–87.84) 39:14Stockdale, Paul Miliukov, 258.85) 40:53Revoliutsionnoe dvizhenie v avguste 1917g. (razgrom Kornilovskogo miatezha) (Moscow: Izd-vo AN SSSR, 1959), 407.86) 41:58V. F. Shishkin, Velikii oktiabr' i proletarskii moral' (Moscow: Mysl', 1976), 57.87) 42:18Steinberg, Voices, 113.88) 44:32O. Ryvkin, ‘ “Detskie gody” Komsomola', Molodaia gvardiia, 7–8 (1923), 239–53 (244); Krupskaya, ‘Reminiscences of Lenin'.89) 45:58Ruthchild, Equality and Revolution, 227.90) 46:36Engel, Women in Russiā, 135; Ruthchild, Equality, 231.91) 47:49Jane McDermid and Anna Hillyard, Women and Work in Russia, 1880–1930 (Harlow: Longman, 1998), 167.92) 48:31Engel, Women in Russia, 141.93) 49:01Sarah Badcock, ‘Women, Protest, and Revolution: Soldiers' Wives in Russia during 1917', International Review of Social History, 49 (2004), 47–70.94) 49:19Steinberg, Voices, 98.95) 50:03D. P. Koenker and W. G. Rosenberg, Strikes and Revolution in Russia, 1917 (Princeton, NJ: Princeton University Press, 1989), 314.96) 50:21Smith, Red Petrograd, 193.97) 51:37Z. Lilina, Soldaty tyla: zhenskii trud vo vremia i posle voiny (Perm': Izd-vo Petrogradskogo Soveta, 1918), 8.98) 51:59L. G. Protasov, Vserossiiskoe uchreditel'noe sobranie: istoriia rozhdeniia i gibeli (Moscow: ROSSPEN, 1997), 233.99) 52:31Beate Fieseler, ‘The Making of Russian Female Social Democrats, 1890–1917', International Review of Social History, 34 (1989), 193–226.

Episode 95:This week we're continuing Russia in Revolution An Empire in Crisis 1890 - 1928 by S. A. Smith[Part 1]Introduction[Part 2-5]1. Roots of Revolution, 1880s–1905[Part 6]2. From Reform to War, 1906-1917Prospects for Reform[Part 7 - This Week]2. From Reform to War, 1906–1917On the Eve of War - 0:32First World War - 12:47[Part 8]2. From Reform to War, 1906–1917[Part 9 - 11?]3. From February to October 1917[Part 12 - 15?]4. Civil War and Bolshevik Power[Part 16 - 18?]5. War Communism[Part 19 - 21?]6. The New Economic Policy: Politics and the Economy[Part 22 - 25?]7. The New Economic Policy: Society and Culture[Part 26?]ConclusionFootnotes:45) 1:23Michael Melancon, The Lena Goldfields Massacre and the Crisis of the Late Tsarist State (College Station: Texas A&M University Press, 2006), 116.46) 2:34Haimson and Petrusha, ‘Two Strike Waves in Imperial Russia', 107.47) 3:07Hogan, Forging Revolution, 161.48) 3:29F. A. Gaida, ‘Politicheskaia obstanovka v Rossii nakanune Pervoi mirovoi voiny v otsenke gosudarstvennykh deiatelei i liderov partii', Rossiiskaia istoriia, 6 (2011), 123–35; Jonathan W. Daly, The Watchful State: Security Police and Opposition in Russia, 1906–1917 (DeKalb: Northern Illinois University Press, 2004), 147.49) 4:29Victoria E. Bonnell, Roots of Rebellion: Workers' Politics and Organizations in St Petersburg and Moscow, 1900–1914 (Berkeley: University of California Press, 1983).50) 5:24Shestoi s”ezd RSDLP (bol'shevikov): Avgust 1917 goda. Protokoly (Moscow, 1958), 47.51) 5:37D. A. Loeber (ed.), Ruling Communist Parties and their Status under Law (Dordrecht: Martinus Nijhoff, 1986), 63. Not all historians are persuaded that the Bolsheviks were taking over leadership of the labour movement: see R. B. McKean, St Petersburg Between the Revolutions: Workers and Revolutionaries, June, 1907–February 1917 (London: Yale University Press, 1990).52) 6:20Postnikov, Territorial'noe razmeshchenie, 56.53) 6:44Patricia Herlihy, The Alcoholic Empire: Vodka and Politics in Late Imperial Russia (Oxford: Oxford University Press, 2002), 145.54) 8:34V. B. Aksenov, ‘ “Sukhoi zakon” 1914 goda: ot pridvornoi intrigi do revoliutsii', Rossiiskaia istoriia, 4 (2011), 126–39.55) 8:44For a view that individual and collective actors recoiled from taking decisive action in the political and social crisis on the eve of the war, for fear that they would be overwhelmed by an accelerating process of social polarization, see Leopold H. Haimson, ‘ “The Problem of Political and Social Stability in Urban Russia on the Eve of War” Revisited', Slavic Review, 59:4 (2000), 848–75.56) 8:58Dowler, Russia in 1913, 279.57) 9:24Gilbert, Radical Right, ch. 6.58) 9:29Rossiia 1913 god: statistiko-dokumental'nyi spravochnik (St Petersburg: BLITs, 1995), 413–14.59) 9:58William C. Fuller, Civil–Military Conflict in Imperial Russia, 1881–1914 (Princeton, NJ: Princeton University Press, 1985), 257.60) 10:50Mark D. Steinberg, Petersburg: Fin de Siècle (New Haven: Yale University Press, 2011), 244.61) 11:40Gatrell, Government, Industry, and Rearmament.62) 12:17.63) 13:02Norman Stone, The Eastern Front, 1914–1917 (London: Penguin, 1998).64) 15:43Mark Mazower, Dark Continent: Europe's Twentieth Century (London: Allen Lane, 1998), ix; David Stevenson, 1914–1918: The History of the First World War (London: Penguin, 2005), xix.65) 16:10G. F. Krivosheev (ed.), Rossiia i SSSR v voinakh XX veka: poteri vooruzhyennykh sil. Statisticheskoe issledovanie (Moscow: OLMA, 2001).66) 17:34Boris Kolonitskii, Tragicheskaia erotika: obrazy, imperatorskoi sem'i v gody Pervoi mirovoi voiny (Moscow: NLO, 2010), 73.67) 18:25Joshua Sanborn, Imperial Apocalypse: The Great War and the Destruction of the Russian Empire (Oxford: Oxford University Press, 2014), 29.68) 19:26Cited in Peter Gatrell, ‘Tsarist Russia at War: The View from Above, 1914–February 1917', Journal of Modern History, 87:3 (2015), 668–700 (689).69) 19:54David R. Stone, The Russian Army in the Great War: The Eastern Front, 1914–1917 (Lawrence: University Press of Kansas, 2015), 48; Eric Lohr, Nationalizing the Russian Empire: The Campaign Against Enemy Aliens during the First World War (Cambridge, MA: Harvard University Press, 2003), 136.70) 21:17Peter Gatrell, A Whole Empire Walking: Refugees in Russia during World War One (Bloomington: Indiana University Press, 1999), 3.71) 21:29Tomas Balkelis, ‘Demobilization and Remobilization of German and Lithuanian Paramilitaries after the First World War', Journal of Contemporary History, 50:1 (2015), 38–57 (38).72) 23:22Donald Bloxham, The Great Game of Genocide: Imperialism, Nationalism and the Destruction of the Ottoman Armenians (Oxford: Oxford University Press, 2005).73) 24:04Edward J. Erickson, Ottoman Army Effectiveness in World War One (London: Routledge, 2007), 1.74) 24:04A. B. Astashov, Russkii front v 1914-nachale 1917 goda: voennyi opyt i sovremennost' (Moscow: Novyi Khronograf, 2014), 19, 23.75) 25:54P. P. Shcherbinin, ‘Women's Mobilization for War (Russian Empire)', International Encyclopedia of the First World War, .76) 27:34Stone, Russian Army, 4.77) 29:05Stone, Russian Army, ch. 7.78) 30:33Edward D. Sokol, The Revolt of 1916 in Russian Central Asia (Baltimore: Johns Hopkins Press, 1954). Gene Huskey refers to an ‘unknown genocide', in which 100,000 to 120,000 out of 780,000 Kyrghyz were slaughtered: Gene Huskey, ‘Kyrgyzstan: The Politics of Demographic and Economic Frustration', in Ian Bremmer and Ray Taras (eds), (Cambridge: Cambridge University Press, 1997), 400.79) 31:01Astashov, Russkii front, 116, 160.80) 31:10William G. Rosenberg, ‘Reading Soldiers' Moods: Russian Military Censorship and the Configuration of Feeling in World War I', American Historical Review, 119:3 (2014), 714–40 (716).81) 32:54A. B. Astashov and P. A. Simmons, Pis'ma s voiny 1914–1917 (Moscow: Novyi khronograf, 2015), 128.82) 33:25Joshua Sanborn, ‘The Mobilization of 1914 and the Question of the Russian Nation', Slavic Review, 59:2 (2000), 267–89; S. A. Smith, ‘Citizenship and the Russian Nation during World War I: A Comment', Slavic Review, 59:2 (2000), 316–29.83) 33:38Astashov, Russkii front, 133–4, 179–87.84) 34:24Quoted in A. B. Astashov, ‘Russkii krest'ianin na frontakh Pervoi mirovoi voiny', Otechestvennaia istoriia, 2 (2003), 72–86 (75); Karen Petrone, The Great War in Russian Memory (Bloomington: Indiana University Press, 2011), 91.85) 34:44Mark von Hagen, ‘The Entangled Front in the First World War', in Eric Lohr et al. (eds), The Empire and Nationalism at War (Bloomington, IN: Slavica, 2014), 9–48 (36); Sanborn, Imperial Apocalypse, 130.86) 35:28Igor V. Narskii, ‘The Frontline Experience of Russian Soldiers in 1914–16', Russian Studies in History, 51:4 (2013), 31–49.87) 36:21Astashov, Russkii front, 224, 279–300.88) 36:45Krivosheev (ed.), Rossiia, table 52.89) 37:02Dietrich Beyrau, ‘Brutalization Revisited: The Case of Russia', Journal of Contemporary History, 50:1 (2015), 15–37 (18).90) 37:29Krivosheev (ed.), Rossiia, table 56.

Professor Ahmet. T. Kuru comes on The Pakistan Experience to discuss Authoritarianism and Underdevelopment in Islamic Countries. We get into a deep dive on whether Secularism is Islamic, the Ulema-State nexus and Modernity. Ahmet T. Kuru (PhD, University of Washington) is the director of Center for Islamic and Arabic Studies and Bruce E. Porteous Professor of Political Science at San Diego State University. He was a postdoctoral scholar at Columbia University. Kuru is the author of Secularism and State Policies toward Religion: The United States, France, and Turkey (Cambridge University Press, 2009), which received Society for the Scientific Study of Religion (SSSR)'s Book Award. He is also the co-editor (with Alfred Stepan) of Democracy, Islam, and Secularism in Turkey (Columbia University Press, 2012). Kuru's articles appeared in various journals including World Politics, Comparative Politics, and Political Science Quarterly. His recent book, Islam, Authoritarianism, and Underdevelopment: A Global and Historical Comparison (Cambridge University Press, 2019) became the co-winner of the American Political Science Association's International History and Politics Section Book Award and received honorable mention of SSSR's Book Award. Kuru's works have been translated into Arabic, Bosnian, Chinese, French, Indonesian, Malay, Persian, and Turkish. Chapters: 0:00 Secularists vs Islamists 12:00 Is Islam against Secularism? 20:00 Is there evidence for Secularism? 32:30 Abrogation Principle and understanding Verses 37:30 The Ulema-State unison in Sunni history 47:30 Why did Islamic societies not progress? 53:30 Is Modern Islam compatible with Modernity? 1:01:00 Democracy and Underdevelopment in Islamic countries 1:15:30 Peoples Q&As The Pakistan Experience is an independently produced podcast looking to tell stories about Pakistan through conversations. Please consider supporting us on Patreon: https://www.patreon.com/thepakistanexperience And Please stay in touch: https://twitter.com/ThePakistanExp1 https://www.facebook.com/thepakistanexperience https://instagram.com/thepakistanexpeperience The podcast is hosted by comedian and writer, Shehzad Ghias Shaikh. Shehzad is a Fulbright scholar with a Masters in Theatre from Brooklyn College. He is also one of the foremost Stand-up comedians in Pakistan and frequently writes for numerous publications. Instagram.com/shehzadghiasshaikh Facebook.com/Shehzadghias/ Twitter.com/shehzad89

Stovky žáků ze škol z celé republiky dokončují své rozhlasové reportáže v rámci projektu Příběhy našich sousedů neziskové organizace Post Bellum. Měli za úkol objevit zajímavého pamětníka ve svém okolí, natočit jeho vzpomínky a vytvořit reportáž. Dětem práci zkomplikoval především covid-19.