Podcasts about sssr

Na začátku byla tajná dohoda mezi Sovětským svazem a Československem. Psal se rok 1945. I když druhá světová válka teprve nedávno skončila, blížila se další. Studená. Sověti si dobře uvědomovali, že Američané mají atomové zbraně, které jim dávají drtivou převahu. SSSR nutně potřeboval uran a Československo k němu nabídlo snadný přístup – založený na otrocké práci desetitisíců politických vězňů.

Před 70 lety se ve východní Evropě děly věci. Všechno to začalo v únoru XX. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu, kde Nikita Chruščov na tajném zasedání pronesl projev odsuzující kult osobnosti a Stalina. Co ho k tomu vedlo, co tím sledoval a kdo všechno měl z jeho slov v Kremlu vítr nebo dokonce smrt?

Historie nám nabízí symbolická data, která mají být zásadními předěly. Sled dějin bývá ale mnohem barvitější, komplikovanější a rozhodují leckdy události, o kterých toho víme málo. Takový je i příběh toho, jak se Československo stává vazalem Sovětského svazu a součástí komunistického bloku.

Historie nám nabízí symbolická data, která mají být zásadními předěly. Sled dějin bývá ale mnohem barvitější, komplikovanější a rozhodují leckdy události, o kterých toho víme málo. Takový je i příběh toho, jak se Československo stává vazalem Sovětského svazu a součástí komunistického bloku.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Jakubem Rákosníkem, Ditou Malečkovou, Petrem Horkým a Klárou Melíškovou o knize Yuvala Noaha Harariho Nexus a moci manipulativních příběhů, které mnohdy vítězí nad pravdou. Moderuje Štěpán Sedláček.„Bavíme se o potenciálním konci lidských dějin. Ne o konci dějin jako takových, ale o konci etapy, které dominovali lidé,“ píše v knize Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI (Jan Melvil Publishing, 2025) v souvislosti s nástupem umělé inteligence. Jako klíčovou přitom hodnotí schopnost AI utvářet kulturní prostředí lidí a vládnout mocí příběhů i obrazů. Ty hrají v dějinách lidstva naprosto zásadní úlohu, jak už izraelský historik popsal ve svém prvním globální bestselleru Sapiens: Stručný příběh lidstva i dvou dalších knihách, které napsal před nástupem současných modelů generativní umělé inteligence.Co představuje podle Harariho v této technologické a informační revoluci spojené s AI hlavní nebezpečí? A jak se jich podle něj lze vyvarovat? Můžou pomoct historické paralely s honem na čarodějnice nebo na kulaky v SSSR? Nejen o tom debatovali v rámci Čtení s Respektem sociální historik Jakub Rákosník, filozofka a teoretička nových médií Dita Malečková s novinářem Petrem Horkým pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka v Antikvariátu Dejvického divadla. Úryvky z knihy četla herečka Klára Melíšková.

In this episode, the Literacy Talks team is joined by researcher Jake Downs for a lively recap of the Society for the Scientific Study of Reading (SSSR) Conference. From practitioner-day takeaways and cutting-edge studies to unexpected laughs and zero conference swag, they unpack the insights, surprises, and trends shaping the future of literacy instruction.Chat about this episode in The Science of Reading Collective.Explore the Reading Horizons Discovery® Product Suite.Access past show notes.Read the transcripts.

Přibližujeme vesmír všem. Takové je motto amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který vznikl 29. července 1958 na přímý příkaz prezidenta Dwighta Eisenhovera. A to za poměrně pohnutých okolností. V 50. letech minulého století se rozhořel boj o dobytí vesmíru. Prim v něm hrály dvě největší mocnosti: USA a SSSR, což v době studené války znamenalo souboj o světovládu a technologickou převahu.

Přibližujeme vesmír všem. Takové je motto amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který vznikl 29. července 1958 na přímý příkaz prezidenta Dwighta Eisenhovera. A to za poměrně pohnutých okolností. V 50. letech minulého století se rozhořel boj o dobytí vesmíru. Prim v něm hrály dvě největší mocnosti: USA a SSSR, což v době studené války znamenalo souboj o světovládu a technologickou převahu.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z největších dětských hvězd československé popové scény 80. let byl určitě Josef Melen. Rodák z Litoměřic, který s hudbou začínal s kapelou svého tatínka, později se však dostal do hledáčku velkých hráčů tehdejšího šoubyznysu jako František Janeček, Ladislav Štaidl nebo F. R. Čech. Poslední jmenovaný pro něj do češtiny přetextoval skladbu No Milk Today od anglické skupiny Herman's Hermits, která v tehdejším Československu proslula pod jménem Né, pětku né. Mezi hity jeho repertoáru však patřila i píseň Údolí vran, jíž pod jménem David's Song složil slavný skladatel Vladimir Cosma a přibližně o dekádu později ji hrála i skupina The Kelly Family. O tom, jaké to bylo být dítětem ve světě dospělých, ale i snaze prosadit se i v dospělosti hovořil Josef v dalším On Air ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Celý záznam najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloV červenci 1991 jsme zrušili Varšavskou smlouvu. U stolu a v budově, kde se to stalo, o téhle neuvěřitelné době mluvíme s ženou, která tomu tehdy byla velmi blízko: Diplomatkou Danou HuňátovouPoslechněte si další epizodu podcastu Dobrovský & Šídlo natočenou živě v Černínském paláci v Praze 1. července 2025.

Na západě, ale i v některých zemích socialistického tábora volali lidé po větší svobodě, protestovalo se proti konzumní společnosti, místo kolektivismu začal být kladen důraz na individuální lidský osud a řešil se pocit odcizení nebo absurdity lidského údělu, v roce 1960 byla u nás přijata nová ústava, která mimo jiné změnila název státu na „Československá socialistická republika“ – ve zkratce ČSSR. Socialistickou republikou bylo v té době podle názvu ještě Rumunsko, Albánie, Mongolsko a samozřejmě Svaz sovětských socialistických republik – SSSR. K přijetí nové ústavy žádný zvláštní důvod nebyl, KSČ ji chtěla jen jako výraz dovršení výstavby socialismu. Režim se v té době evidentně cítil silný. Kolektivizace zemědělství byla dokončena skoro na 100%, čímž byla zejména v českých zemích provedena nejdokonaleji ze všech zemí socialistického tábora. I tentokrát jsme byli jsme papežštější než papež, čímž jsme si kromě jiného zadělali na současné problémy s velkými lány, na kterých agrokombináty typu Agrofert, pěstují průmyslové plodiny.

„Gender je levicový ideologický konstrukt, ničí autonomii člověka, jde proti volnému trhu, je antikonzervativní, a má kořeny v marxismu a v bolševickém Sovětském svazu," říká sociolog Petr hlávka v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 06.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Když se řekne Stalin a SSSR, většina lidí si jako tu nejšílenější formu perzekuce představí pracovní tábory na Sibiři a sledování tajnou policií. Tenhle režim měl ale i spoustu "mírnějších" způsobů, jak lidem kontrolovat život a většina z nich byla fakt hodně bizarní.

Branko Zečević je kod Vladimira Stankovića u 178. epizodi podkasta Biznis Priče

Miodrag Škrbić gost je kod Vladimira Stankovića u 176. epizodi podkasta Biznis Priče

Římské rozhovory. EU se odvážila pokutovat americké giganty, ale jen nesměle. Velká koalice vypadá čím dál pravděpodobněji. Úleva pro jinak tristní Socdem. Trumpova cla jako trest za chudobu. USA se za Suezské krize postavily spolu se SSSR proti Francii a Velké Británii

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.

Římské rozhovory. EU se odvážila pokutovat americké giganty, ale jen nesměle. Velká koalice vypadá čím dál pravděpodobněji. Úleva pro jinak tristní Socdem. Trumpova cla jako trest za chudobu. USA se za Suezské krize postavily spolu se SSSR proti Francii a Velké BritániiVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vzpomínáte ještě na Francise Fukuyamu, amerického politologa, který už v roce 1989, celé měsíce před pádem berlínské zdi, napsal článek s názvem Konec historie? Argumentoval v něm, že by rozpadem Sovětského svazu skončila nejen studená válka, ale i dějiny lidstva. V něčem Fukuyama projevil značnou jasnozřivost: SSSR se skutečně rozpadl, do zemí Sovětského bloku přišla svoboda.

Vzpomínáte ještě na Francise Fukuyamu, amerického politologa, který už v roce 1989, celé měsíce před pádem berlínské zdi, napsal článek s názvem Konec historie? Argumentoval v něm, že by rozpadem Sovětského svazu skončila nejen studená válka, ale i dějiny lidstva. V něčem Fukuyama projevil značnou jasnozřivost: SSSR se skutečně rozpadl, do zemí Sovětského bloku přišla svoboda. Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za Stalina byly potraty v Sovětském svazu zakázány. Podle Stalinových plánů měla země být ve stavu permanentní války, pro kterou musel stát mít dostatek vojáků. Chruščov změnil kurs SSSR na mírovou koexistenci se Západem a potraty povolil. Putin je nezakázal, ale dělá vše pro to, aby nepřišel o žádného ještě nenarozeného vojáka.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Československo nás zradilo, tvrdí Rusíni neboli obyvatelé Podkarpatské Rusi, která byla za první republiky součástí země. „Za připojení Podkarpatska k SSSR jsme nebojovali! Bojovali jsme za svobodné Československo,“ říká na nahrávce pro Paměť národa Ivan Mohorita, bývalý vězeň sovětského gulagu, veterán z východní fronty, strýc známého někdejšího komunistického funkcionáře Vasila Mohority.

Československo nás zradilo, tvrdí Rusíni neboli obyvatelé Podkarpatské Rusi, která byla za první republiky součástí země. „Za připojení Podkarpatska k SSSR jsme nebojovali! Bojovali jsme za svobodné Československo,“ říká na nahrávce pro Paměť národa Ivan Mohorita, bývalý vězeň sovětského gulagu, veterán z východní fronty, strýc známého někdejšího komunistického funkcionáře Vasila Mohority.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Československo nás zradilo, tvrdí Rusíni neboli obyvatelé Podkarpatské Rusi, která byla za první republiky součástí země. „Za připojení Podkarpatska k SSSR jsme nebojovali! Bojovali jsme za svobodné Československo,“ říká na nahrávce pro Paměť národa Ivan Mohorita, bývalý vězeň sovětského gulagu, veterán z východní fronty, strýc známého někdejšího komunistického funkcionáře Vasila Mohority.

S Vladimírem Votápkem o tom, jaké Rusko bylo, je a jaké by mohlo býtNadcházející živá vystoupení:25.3.2025 - 19:00 - České Budějovice, Biograf Kotva ➡️ https://tinyurl.com/32kc67t722.4.2025 - 19:00 - Dačice, kulturní dům Beseda ➡️ https://tinyurl.com/2htrw3ej20.5.2025 - 19:30 - Panelka Luleč ➡️  https://tinyurl.com/wsm2wyppX

Narodil se 12. února 1908 v Paříži. Jeho obrázky vydávalo během jednoho roku i 16 francouzských periodik. Vedle laskavých postaviček andílků a zvířátek se Effel věnoval především politické kresbě. „Karikatura má být pravdivá a elegantní,” říkal. Byl socialista a komunista, díky tomu se jako jeden z mála západních umělců stal doslova kultem v SSSR. Měl blízký vztah i k Československu. Na základě jeho kreseb vznikl v tuzemsku slavný animovaný film Stvoření světa.

Narodil se 12. února 1908 v Paříži. Jeho obrázky vydávalo během jednoho roku i 16 francouzských periodik. Vedle laskavých postaviček andílků a zvířátek se Effel věnoval především politické kresbě. „Karikatura má být pravdivá a elegantní,” říkal. Byl socialista a komunista, díky tomu se jako jeden z mála západních umělců stal doslova kultem v SSSR. Měl blízký vztah i k Československu. Na základě jeho kreseb vznikl v tuzemsku slavný animovaný film Stvoření světa.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bryan and Peter wrap up the old year with their take on the Soul Searching Solstice Run from lat month. Then they look ahead to all that awaits us in 2025. Plus, a Clyde Army Kitchen! 

„Už od XIV. sjezdu KSČ, respektive od roku 1971 až do zhruba konce roku 1987, byla ve vedení strany stále ta stejná garda 14 lidí. Po nástupu Michaila Gorbačova v SSSR ale byli konfrontováni s nutností dělat reformy,“ vysvětluje historik Jan Kalous.

„Už od XIV. sjezdu KSČ, respektive od roku 1971 až do zhruba konce roku 1987, byla ve vedení strany stále ta stejná garda 14 lidí. Po nástupu Michaila Gorbačova v SSSR ale byli konfrontováni s nutností dělat reformy,“ vysvětluje historik Jan Kalous.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se na scéně na pozici prvního muže Sovětského svazu (SSSR) objevil v březnu 1985 Michail Sergejevič Gorbačov, asi si nikdo nedokázal představit, jak zásadní roli sehraje. V okolních zemích komunistického bloku rostla nespokojenost, která zdánlivě s děním v SSSR dvakrát nesouvisela. Jen v Československu se zastavil čas – a naše ekonomika mlela z posledního. Začínalo být jasné, že k politické změně musí dojít i u nás, jen nikdo nevěděl, kdy to „praskne“.

Když se na scéně na pozici prvního muže Sovětského svazu (SSSR) objevil v březnu 1985 Michail Sergejevič Gorbačov, asi si nikdo nedokázal představit, jak zásadní roli sehraje. V okolních zemích komunistického bloku rostla nespokojenost, která zdánlivě s děním v SSSR dvakrát nesouvisela. Jen v Československu se zastavil čas – a naše ekonomika mlela z posledního. Začínalo být jasné, že k politické změně musí dojít i u nás, jen nikdo nevěděl, kdy to „praskne“. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V noci z úterý na středu uplyne přesně 56 let, co došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pro mnohé znamenala událost zlomový bod ve vztahu k Sovětskému svazu a komunistické ideologii. „Mladým lidem, kteří rok 1968 nezažili a chtějí načerpat atmosféru, doporučuji zhlédnout filmové týdeníky, které jsou velmi autentické,“ říká filozof z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václav Němec pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

U jedanaestoj epizodi Radar Foruma, izazivač Sead Spahović ugostio je publicistu Zlatoja Martinova, a njih dvojica osvetlili su složene teme iz perioda Drugog svetskog rata. Martinov ističe da savremeni istoričari selektivno koriste nemačke dokumente zaplenjene nakon pada Berlina, koji otkrivaju prijateljske odnose između Hitlera i Staljina, o čemu i piše u svojoj knjizi Treći rajh i SSSR (1939-1941), a koji su omogućili Hitlerove vojne uspehe na zapadu Evrope. „Ako im je trebalo da se govori loše o Staljinu, što su i radili posle 1948, oni su koristili neke od tih dokumenata, a ako su govorili protiv Hitlera, opet su uzimali iste dokumente… ali niko nije sagledao celinu tih odnosa koji su od aprila-marta 1939, pa do 22. juna 1941. zapravo bili toliko prijateljski, nažalost, da su i te kako uticali na tok rata. Nikada Hitler ne bi tako lako osvojio u tom periodu i Holandiju i Norvešku i Dansku, Belgiju, Luksemburg, Francusku, najznačajniju evropsku demokratsku zemlju, da nije Staljin držao leđa Hitleru na istoku“, priča Martinov. On je posebno istakao njihov tajni Pakt o nenapadanju koji je uključivao podelu interesnih sfera gde je Staljin insistirao na bazama na Dardanelima i Bosforu, kompletnoj kontroli nad Bugarskom, sve do Sredozemlja, što je, naglašava Martinov, za Sile osovine bilo neprihvatljivo. Spahović je upitao i za razloge zbog kojih Srbi imaju averziju prema Zapadu. Martinov povezuje to s dugim periodima strane dominacije i različitim kulturnim uticajima, nasuprot građanskim nacijama Zapada koje su razvile svoj identitet kroz prosvetiteljstvo i Francusku revoluciju. Sagovornici su se dotakli i tanke linije između ekstremne levice i desnice, te razloga Putinovog okretanja Aziji. Za kraj, razmišljajući o trenutnim globalnim trendovima, sagovornici su izrazili zabrinutost za budućnost Evrope i sveta, poredeći današnje prilike sa onima iz predvečerja Drugog svetskog rata. „Mi živimo sada u izvesnoj 1936/37, tu smo negde, i to je jako opasno, plašim se za budućnost Evrope i sveta“, kaže Martinov. Više na www.radar.rs

Druhým nejmocnějším mužem v SSSR byl dlouho ideologický tajemník Michail Suslov. V roce 1962 řekl spisovateli Vasiliji Grossmanovi, že jeho román Život a osud nebude otištěn nikdy. Nikdy. Mimo jiné proto, že autor přirovnává stalinský Sovětský svaz k hitlerovskému Německu.

Od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách. V roce 1992 odjela jako jejich zpravodajka do Moskvy a působila na území bývalého SSSR až do roku 2001, tedy skoro deset let. I když se pak jako zpravodajka vypravila do řady válečných konfliktů, v Asii i Africe, teď se vrací k Putinovu Rusku. Zahraniční reportérce Deníku N Petře Procházkové vyšla nová kniha Cesta Rusů k válce. Přináší v ní 28 rozhovorů s ruskými intelektuály, propagandisty i novináři. Co pro reportérku tato země znamená? A kdo jsou dnešní Rusové? Petry Procházkové se ptáme v podcastu.

V roce 1925 začalo v zavolžské stepi u města Saratov nedaleko Kazachstánu působit družstvo (komuna) Reflektor. Tvořili je vystěhovalci z Československa, kteří vyslyšeli leninské výzvy a vydali se do Sovětského svazu, aby tam budovali komunismus a šli příkladem v boji pracujících za lepší svět.

V roce 1925 začalo v zavolžské stepi u města Saratov nedaleko Kazachstánu působit družstvo (komuna) Reflektor. Tvořili je vystěhovalci z Československa, kteří vyslyšeli leninské výzvy a vydali se do Sovětského svazu, aby tam budovali komunismus a šli příkladem v boji pracujících za lepší svět.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 1925 začalo v zavolžské stepi u města Saratov nedaleko Kazachstánu působit družstvo (komuna) Reflektor. Tvořili je vystěhovalci z Československa, kteří vyslyšeli leninské výzvy a vydali se do Sovětského svazu, aby tam budovali komunismus a šli příkladem v boji pracujících za lepší svět.

Tzv. Space race byl nikým oficálně nevyhlášená soutěž mezi USA a SSSR o to, kdo "ovládne" vesmír. V úspěších se země víceméně střídaly a nakonec to dopadlo remízou a usmířením. Mezitím se stalo hodně neuvěřitelných i bizarních věcí, do vesmíru se podívala spousta zvířat i lidí a golfové míčky jsou díky NASA mnohem lepší, než byly dřív.

Demokracie v pasti? Ministr Blažek chystá novelu, jež uleví věznicím, ale pomůže i bohatým, aby kriminálu unikli. Lež, velká lež, státní politika. Jako za SSSR. Trans* lidem pomohl k důstojnosti až Ústavní soud. Vlády, minulé ani ta současná toho schopny nebyly. Dobudovat Evropskou unii.

„Nazdar, soudruzi!“ „Zdar, soudruhu ministře obrany!“ „Soudruhu nejvyšší veliteli!“ To zaznělo ve čtvrtek 9. května na Rudém náměstí, kde probíhala vojenská přehlídka ruských ozbrojených sil za účasti soudruha nejvyššího velitele Vladimira Putina. Tak se musí oslovovat příslušníci ruských ozbrojených složek.

Historicky nejdelší československé čekání na další zlatou medaili z MS se odehrálo mezi lety 1949 a 1972. Po srpnu 1968 navíc dodala hokejovým bitvám s dominantním výběrem SSSR speciální náboj touha pokořit okupanty aspoň na ledě.Světový šampionát se měl v Praze hrát už necelý rok po okupaci v roce 1969. Ale to vzhledem k náladě ve společnosti vůbec nebylo možné. Hrálo se ve Stockholmu a českoslovenští hokejisté tam po dvou výhrách se Sověty svým soupeřům nepodali ruce a ještě si někteří z nich přelepili komunistické hvězdy na státním znaku svého dresu. Doma byli oslavovanými hrdiny, jenže nové z Moskvy dosazené komunistické vedení země postupně rozjelo „normalizaci“, která i jen symbolický odboj postupně otupovala.V roce 1972 už normalizátoři došli k závěru, že mají situaci pevně v rukou, a tak se v Praze konečně mohl uskutečnit světový šampionát, po tři roky odkládaný. Protřelí komunističtí manipulátoři školení z Moskvy ale nenechali nic náhodě. Před startem mistrovství svolali všechny novináře na sekretariát KSČ a nepokrytě jim vyhrožovali. Ve Sportovní hale, kde se šampionát konal poprvé, byly rozmístěny kamery monitorující sebemenší prohřešky.První řadu sedadel za mantinelem obsadili při každém zápase zvláštně uniformně se chovající „civilisté“ a na schody mezi sektory před zahájením zápasů vždy napochodovaly estébácké kordony příslušníků s bílými helmami. Ti se ještě víc „proslavili“ později v listopadu 1989. V roce 1972 během šampionátu sem tam vyvedli některého z diváků, který se podle jejich názoru choval až příliš spontánně či divoce. Takové byly výchozí podmínky turnaje.„Ti policajti se vůbec nekoukali na hokej, dívali se do hlediště, aby tam nebyla nějaká výtržnost. Pochopitelně. Byl to první start ruského mančaftu po okupaci v Praze,“ vzpomíná v rozhovoru pro podcast Nosiči ledu na pražský šampionát po více než půl století jeho tehdejší účastník, reprezentační obránce Vladimír Bednář. „Čekali, že něco bude, no a nebylo. Protože jsme je porazili, tak byl klid. Kdybychom prohráli, tak by bylo kdovíco,“ dodává.Zlatou medailí z domácího šampionátu zakončil Vladimír Bednář svou fantastickou první pětiletku jako profesionální hokejista, během níž dvakrát vyhrál s Duklou Jihlava domácí titul a ze tří světových šampionátů a jedněch olympijských her pokaždé přivezl medaili. Tím si bohužel svou dávku štěstí vybral. Půl roku po šampionátu ho nešťastně odražený puk trefil do oka a dlouho nebylo jisté, zda úplně neoslepne. Nakonec se nejhorší prognóza nepotvrdila a díky své buldočí zarputilostí se znovu dokázal vrátit na ligové stadiony, i když měl značná omezení. Pověst jedné z největších plzeňských hokejových legend mu každopádně nikdo vzít nemůže.Jak se k hokeji dostal? Jak prožíval své premiérové mistrovství světa v roce 1969, kde došlo k legendárním vítězným soubojům se sovětskou sbornou? A jak se mu na sklonku kariéry hrálo nejprve v Norsku a potom v hokejově exotické Jugoslávii? O tom všem mluví Vladimír Bednář v šesté epizodě podcastové série Nosiči ledu.

Když se občas říká, že sportovci bojují za celý národ, bývá v tom jistá nadsázka. V roce 1969 to ale během hokejového mistrovství světa platilo doslova. Hokej se tehdy stal symbolem československého odboje proti sovětské okupaci.Na jaře roku 1969 se mělo na počest výročí 60 let hokeje v Československu hrát mistrovství světa po 10 letech v Praze a vůbec poprvé v nedávno postavené Sportovní hale. Jenže za dané situace to pochopitelně nebylo možné. A tak se šampionát přesunul do Švédska.„My jsme byli připravovaný na to a všichni jsme se těšili, že v Praze bude mistrovství světa, to bylo daný, proto se trénovalo, ale když sem vtrhli ty ruský blbci, přišlo od komunistů na (hokejový) svaz, že by tady z toho něco mohlo bejt, což bylo úplně jasný,“ vzpomíná tehdejší člen reprezentačního týmu a útočník pražské Sparty Jan „Gusta“ Havel, host čtvrté epizody podcastové série Nosiči ledu.Dva zápasy proti sovětské sborné ve Stockholmu pak poskytly českloslovenskému výběru - a jeho prostřednictvím celému národu - v symbolické rovině vrátit okupantům políček. A oba skončily vítězstvím. Jaká byla tehdy v týmu atmosféra? Jak to bylo s různými formami protestu, který hokejisté pro utkání se Sověty přichystali? A jaké místo dva slavné hokejové pátky z jara 1969 mají v úspěšné kariéře sparťanského kanonýra, který s hokejem začínal na rybníce v Pašince u Kolína? To a mnohem víc se dozvíte v dnešním dílu podcastové série Nosiči ledu.

Slavný román George Orwella 1984 měl dnes tak trochu zapomenutého, ale rozhodně důležitého předchůdce: román My od ruského spisovatele Jevgenije Zamjatina.

Ve 40. a 50. letech bylo polské město Kowary a jeho okolí odříznuté od okolního světa. Příjezdové cesty kontroloval nechvalně známý Sbor vnitřní bezpečnosti. Dovnitř bylo možné vjet jen se speciálním povolením. Ti uvnitř byli neustále pověřovaní. U Kowar se totiž nachází uranové doly, ve kterých v té době těžili rudu Sověti.

Ve 40. a 50. letech bylo polské město Kowary a jeho okolí odříznuté od okolního světa. Příjezdové cesty kontroloval nechvalně známý Sbor vnitřní bezpečnosti. Dovnitř bylo možné vjet jen se speciálním povolením. Ti uvnitř byli neustále pověřovaní. U Kowar se totiž nachází uranové doly, ve kterých v té době těžili rudu Sověti. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Štěpánovi Antonijovi a Vasilině Mesárové bylo 17 let, když se rozhodli prchnout přes hranice do Sovětského svazu. Na podzim 1939 a během roku 1940 uteklo do SSSR přes 5,5 tisíce převážně mladých lidí z Podkarpatské Rusi.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posledních devět let je Kreml velmi aktivní v Africe. Natolik, že ruská média nadšeně hovoří o velkolepém návratu Moskvy na černý kontinent v duchu Sovětského svazu. Je to značně nadsazené, na africkou politiku dob SSSR, kdy Kreml financoval nejrůznější místní režimy, současné Rusko nemá dost prostředků. Nicméně nejpozději od roku 2014 je v Africe Moskva velmi aktivní. Není to náhodou, bylo to totiž po anexi Krymu a zavedení prvních sankcí proti Putinovu režimu.