POPULARITY
Chtělo by se skoro napsat = krev, pot a slzy. Rozhodně tenhle díl není pro nováčky a ani citlivější, raději vás varujeme předem. A moc dobře víte, že my to běžně neděláme. :)V tomhle díle Lascivní.cz podcastu se potřetí potkáváme s tajemným Noirotem = a vědomě navazujeme na naše dřívější rozhovory o jeho cestě kolem shibari a o akcích Rope Spirit, Nebula a Scarlet (kterým pomáhá v rámci týmu na svět skrze HellEvents crew).Právě poslední Scarlet je pro tuhle epizodu klíčová, protože tam se hodně přirozeně překlápí nit z provazů do něčeho ještě ostřejšího a to jsou needleplay a bloodplay.Tentokrát už nejde tolik o estetiku uzlů, ale o RACK. Tedy o techniky, kde je riziko reálné a práce s ním musí být vědomá, připravená a zodpovědná. Ptáme se Noirota, co pro něj needleplay / bloodplay vlastně znamená, kde vidí hranici mezi „intenzivní hrou“ a zbytečným hazardem a jak se mění mindset, když do hry vstoupí krev, jehla, kůže a mnohem vyšší nároky na kontrolu.Jdeme i do praxe: jaké to vyžaduje přípravy, co všechno je potřeba řešit předem (prostor, pomůcky, sterilita, plán, následná péče), jak důležitá je odbornost a proč tady nejde o improvizaci ani o „koukám na video a zkusím“. Otevíráme i to, co je na tom paradoxně nejvíc psychologické – souhlas, práce se strachem, s očekáváním, s tím, že adrenalin může svádět k přepálení… a že někdy je nejvíc „dominantní“ umět včas říct stop.A samozřejmě řešíme i tu osobní rovinu, neboli co ho na tom láká. Je to rituál, estetika, kontrola, posun limitů, intenzita sdílená v bezpečí? A co ho naopak děsí - nejen fyzicky, ale i tím, jak snadno se dá téma fetish romantizovat a zapomenout, že tohle jsou techniky, které si žádají respekt, pokoru a čistou hlavu.Je to epizoda pro všechny, kdo cítí zvědavost směrem k „ostřejším“ hrám, ale chtějí o nich slyšet bez machrování a bez senzace - spíš jako o disciplíně, která může být krásná… jen když se bere vážně.Kam dál pokračovat:https://www.instagram.com/saint.noirot/https://hellevents.cz/cs/Celý díl (43 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (podcast a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na Forendors.cz/Lascivni.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!2) Podívejte se na naše reálné recenze pomůcek (https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!3) Máme i praktické internetové kurzy a e-booky kolem kinků a hraček v rámci naší Lascivní univerzity / akademie - https://www.lascivni.cz/kurzy/ i https://www.lascivni.cz/e-booky/.4) Kde můžete spolehlivě a diskrétně nakupovat hračky?V jakých českých obchodech sami nakupujeme pomůcky pro testování? A proč zrovna na těchto? Máme je ověřené z hromady objednávek!Tyto můžeme rozhodně doporučit:Sexshop.cz (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva!),Růžovýslon.cz (KUPON LASCIVNI - 15 % sleva na bestsellery),Sexshop51.cz, (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva na nezlevněné kousky) adalších +20 jsme v rámci redakce testovali zde...Image by Silvia by Pixabay
Už dnes startuje světový šampionát ve fotbale a česká reprezentace jde do akce v pátek ve 4 hodiny ráno českého času proti Jižní Koreji. Co může na netradičního soupeře platit? Jak dokázal Miroslav Koubek a realizační tým připravit svěřence na zápasy ve vysoké nadmořské výšce?„Rozhodně nemáme sedmé, nebo osmé nejhorší mužstvo na turnaji. S takovými názory nesouhlasím,“ říká fotbalový expert Radiožurnálu Sport Pavel Horváth. Dejte si speciální díl Desítky před vrcholnou akcí.
Moudrost souvisí jak s poznáním (tedy že toho hodně víme), tak s charakterem (pozná se podle ctnostného jednání, chování v integritě). Nemělo by chybět umění vyvažovat zájmy jednotlivce a společnosti nebo schopnost být umírnění a nepřehánět na žádnou stranu. Podle nejrůznějších kritérií je rozpoznatelné, že moudrost je těžko dosažitelná. Rozhodně totiž nejde o techniku, ale o dlouhodobé hromadění zkušeností. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
V tomhle díle Lascivní.cz podcastu se vracíme k Joan von Brook - spoluzakladatelce Subspace studia, známé riggerce a taky modelce. Rozhodně umí mluvit o provazech tak, že z toho není „návod“, ale živá disciplína se vším, co k ní patří = řemeslo, emoce, bezpečí, komunita i tlak na výkon.Navazujeme na náš starší rozhovor (pokud si ho chcete připomenout, je tady: https://www.lascivni.cz/rozhovory/joan-von-brook-bondage-lektorka/) a hned na začátku si dáme co se od minula změnilo. Jaký „aha moment“ Joan došel až časem, jak se proměnil její způsob učení a co už dneska po lidech nechce „protože se to přece musí umět“. Zajímá nás i to, kdo na workshopy chodí častěji než dřív - a jak poznat, že byl workshop fakt dobrý, ne podle aplausu, ale podle toho ticha, koncentrace a signálů v místnosti.Hodně prostoru dáme bezpečnosti, hranicím a souhlasu. Prakticky, ne obecně. Joan má zkušenost i s tím, když se věci nepovedou (nervy, zranění, realita těla), takže řešíme, kde lidi bezpečnost „odkývou“, ale reálně ji nemají zvládnutou, jak učit vázané říkat STOP i ve stresu nebo studu. Jak vypadá dobrý pre-talk a jaké chyby riggerů nejčastěji vedou k nepohodlí či problémům. A taky co by měl mít rigger po ruce - nejen nástroje, ale i postup a mindset, když se něco začne kazit.Otevíráme i linku, která je v komunitě citlivá a přitom častá - muži, kteří chtějí být vázaní ženami. Kde je hranice mezi kinkem a tím, že si někdo plete workshop s erotickou službou? Jak nastavit pravidla tak, aby se ženy-riggerky cítily bezpečně a nebyly automaticky sexualizované? A co poradit ženám, které chtějí začít vázat muže, ale bojí se očekávání okolí nebo toho „nároku“, který se někdy plíživě objeví.Vedle toho nás baví i „sexy“ část, která je překvapivě řemeslná. Neboli rozdíl mezi umět uvázat a umět vést zážitek, jestli Joan učí víc přes dril nebo přes hru a jaký mýtus o shibari jí bere nejvíc energie vyvracet. A kdy naopak říká studentům „tohle ještě nedělej doma“ – a proč.Nakonec jdeme do toho, proč vázání vlastně tak láká. Jak umí provaz vyrobit intimitu i bez erotiky. A co si z toho lidi můžou přenést do běžného vztahu, jak pracovat s dojetím, třesem nebo „vypnutím“ vázaného člověka. Plus co je pro Joan známka dobrého konce scény.A protože Joan není jen „lektorka“, ale i člověk uprostřed komunity, dáme i pohled z backstage - rozdíl mezi vázáním pro publikum a pro prožitek. Co publikum nevidí a je to 80 % práce, jak se vyrovnává s tlakem „být pořád dobrá“… a jak do toho všeho promlouvá i osobní život a to, co jí bondage dává mimo kink.Kam dál:https://www.instagram.com/joan_von_brook/https://subspacestudio.czCelý díl (1 hodina a 39 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (podcast a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na Forendors.cz/Lascivni.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!2) Mrkněte se na naše reálné recenze pomůcek (https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!
Obyvatelstvo Ruska se v posledních týdnech bouří proti některým opatřením centrální vlády. Někteří analytici hovoří o tom, že se pod Putinem kývá židle a můžou přijít na scénu významnější otřesy. Takových vyjádření jsme ovšem za poslední čtyři roky slyšeli už celou řadu, a proto nás bude zajímat, jaká je realita. O tom si v novém Studiu Alarm+ povídáme s rusistou a sémiotikem Tomášem Glancem, který momentálně působí na Univerzitě v Curychu. Představili jsme také jeho novou knihu Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině, která nedávno vyšla v nakladatelství Karolinum. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
Ženy XYZ #45: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata. ožná jste se také ve škole učili, že před patriarchátem existoval bájný matriarchát, jehož dokladem jsou nálezy sošek, takzvaných venuší. Dnes už víme, že to tak nebylo, to ale neznamená, že neexistovala řada rovnostářských společností, v jejichž centru byly ženy. Některá společenství takto fungují dodnes. Čím se od nich můžeme inspirovat? A skončily by všechny války, kdyby světu vládly ženy? Na živém natáčení podcastu Ženy XYZ ve Zlíně si o tom povídaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.
Verdikt nad Janou Nagyovou (ANO) v kauze Čapí hnízdo otevřelo debatu, jestli je správně nastavený vztah mezi českými soudy. Ministerstvo spravedlnosti prosazuje novelu, která omezuje pravomoci odvolacích soudů. „Rozhodně to nelze spojovat s kauzou paní Nagyové nebo pana premiéra,“ namítá v Pro a proti ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). „V evropském dvojinstančním systému má mít konečné slovo odvolací soud,“ nesouhlasí poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Čakanie na vládne opatrenia na pomoc občanom a ekonomike stále trvá. Hovorí sa o nižších daniach, podpore firiem dokonca aj o zrušení transakčnej dane. Zatiaľ čo minister Drucker hovoril, že je na tom dohoda, minister financií to vzápätí poprel. Opozícia hovorí, že sa koalícia len háda a podľa PS sú opatrenia slabé, nekompletné a prichádzajú neskoro. Aj zamestnávatelia a odborári odkazujú vláde, že podnikatelia a zamestnanci nemôžu byť pre štát bankomatom.Čo teda na zverejnené návrhy prorastových opatrení hovoria naše podniky a opozícia? Čo by ľudom a zamestnávateľom skutočne pomohlo? Dúfajú, že vláda pomôže s cenami energií či zruší toľko kritizovanú transakčnú daň?Braňo Závodský sa rozprával s generálnym sekretárom Asociácie priemyselných zväzov a dopravy Andrejom Laszom a s poslancom tieňovým ministrom financií za PS Štefanom Kiššom.
Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.
Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.
Prezident Petr Pavel ve středu na debatě Deníku s občany v Litomyšli připomněl myšlenku vytvoření Spojených států evropských jako možné cesty k posílení role Evropy. Jeho poradce Jan Macháček v pořadu Echo Prime Time uvedl, že jde zatím o nejasný koncept bez konkrétní podoby, zatímco Jiří Weigl z Institutu Václava Klause, který je i poradcem ministra Petra Macinky, varoval, že podobné návrhy by mohly vést k oslabení až likvidaci české suverenity. Shodli se naopak na tom, že spor mezi Hradem a vládou o zastoupení na summitu NATO je zbytečně vyhrocený.Macháček uvedl, že stejně jako prezident má i on tendenci věřit tomu, že celky, aby mohly dobře institucionálně a pragmaticky fungovat, směřují k vyzkoušenému systému. „Na jedné straně je to národní stát, na druhé funkční federace nebo konfederace. Evropská unie není ani jedno z toho,“ myslí si Macháček. Dodal, že EU je stále projekt a nestálý útvar a bylo by dobré, aby měla stabilnější charakteristiky.Weigla Pavlův návrh nenadchl. „Pan prezident mě opakovaně překvapuje tím, že přichází s návrhy, které by suverenitu státu, jehož je hlavou, zlikvidovaly. Vím, že navrhoval, abychom se zbavili v EU práva veta, což by nás, jakožto suverénní stát, velmi oslabilo. Je velkým zastáncem eura, což zase znamená oslabení,“ řekl. To vše je podle něj krok k úplné likvidaci České republiky jako samostatného státu. „Stali bychom se provincií, spolkovou zemí té projektované federace. Myslím, že bychom si na tyto iniciativy měli dávat velký pozor,“ varoval.Macháček připomněl, že Spojené státy evropské jsou zatím jen slogan, a téma tak pro něj v tuto chvíli příliš neznamená. „Museli bychom se prezidenta zeptat, jak to myslí a jaké vidí podrobnosti v tom, co navrhuje. Rozhodně mi ale nepřipadá jako někdo, kdo by si přál likvidaci české suverenity,“ uvedl s tím, že by nejprve potřeboval vědět, jaký je obsah prezidentovy představy. „A to je pak na detailní rozbory všech národů. Žádné takové předložené ani promyšlené nejsou,“ vysvětlil Macháček a doplnil, že suverenita by se ani v případě zrušení veta v EU neztratila. „Prezident řekl, že chce zahájit debatu. Ta neprobíhá, neprobíhá ani na evropské úrovni. Myslím, že se to nestane, a není ani dynamika, že bychom k tomu směřovali,“ uzavřel.
Adéla Jůnová Macková, která je další historičkou u našeho mikrofonu, se věnuje orientu, Čechům na Blízkém Východě, ale také třeba postavení žen ve vědě. Rozhodně ale nezapře ani svou vlastní vášeň pro cestování a také pro cestovatele a jejich osudy.
Ze skupiny koňáků, kteří se zajímají o welfare a fyzioterapii koní, energetickou práci a komunikaci se zvířaty a osobní rozvoj je málokdo, kdo by na kurzu nepotkal Aničku – a hlavně, všichni ji mají rádi.Ana Casamayor je Španělka narozená v Uruguayi, ale v Čechách žije již od 90. let. Její neuvěřitelně pozitivní energie a zápal do vzdělávání je nesmírně inspirující. Rozhodně byste neřekli, že je to člověk, který se v posledních letech hned dvakrát musel poprat s rakovinou. Tenhle rozhovor vás pohladí po duši. Díky Aničko!
Je neudržateľné, aby Maďarská aliancia komunikovala, že sa spojí s tým, kto ponúkne viac, vraví bývalý minister zahraničných vecí Ivan Korčok. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom hovorí, čo pre Roberta Fica znamená výsledok maďarských volieb, ako vníma posledný vývoj vo vyšetrovaní financovania kampane Petra Pellegriniho, ale aj, čo sa preňho zmenilo tým, že ho delegáti snemu PS zvolili za podpredsedu.
Americký prezident Donald Trump má za sebou produktivní velikonoční svátky. Nejprve během nich na své sociální síti TruthSocial nadával Íráncům do bastardů a zároveň chválil Alláha. Hned po nich se rozhodl genocidně slibovat, že je ochotný vymazat celý Írán z mapy. Chtěl tím říct, že je skutečně připraven použít jaderné zbraně? V tuhle chvíli těžko říct. Rozhodně ale chtěl, aby si to myslel zbytek světa.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Aké zmeny v daňovej asignácii nastali v roku 2026? Je snaha vlády o likvidáciu neziskového sektora účinná alebo vyvolá skôr opačný efekt? Ako je na tom Slovensko so súkromným darcovstvom? Hostia: Fedor Blaščák, správca Nadácie otvorenej spoločnosti (OSF) Martin Mlýnek, finančný riaditeľ OSF
Jedinečný pohled na pětiletý vztah muže a ženy. Od prvního okouzlení přes vrcholné chvíle štěstí až po pády a rozchody. To je charakteristika muzikálu Pět let zpět v Divadle Hybernia, ve kterém se na jevišti objeví Anna Prášilová Fialová a Ondřej Rychlý.
Je překvapivé, že nám stopování v džungli jde tak dobře. Sama bych ti, drahý otče, asi nezastavila...Hlavní je nenechat se znervóznit, říkali jsme si těch pár prvních dní, než jsme začali být lehce nervózní. Naše devítidenní dovolená s dcerou se z geopolitických důvodů prodloužila na neurčito.Není se na koho zlobit, není komu co vyčítat, ale zůstali jsme zaseklí v Thajsku a blízkém okolí. Agentura, přes kterou máme koupené letenky, se přitom snaží: už třikrát nám sehnala zdarma náhradní odlet, ale ten byl dvakrát pár dní předem zrušen. Teď nám v aplikaci zeleně svítí páteční přesun přes Emiráty do Athén, ale jak se následně dostat do Prahy vůbec neřešíme, protože ono se to nejspíš zase změní.Rozhodně si nepřipadáme uvěznění. Odletět můžeme, tak jako spousta Čechů, jen jsme na to příliš spořiví. Jednoduše stačí koupit nové jednosměrné letenky do Evropy a vyhnout se oblasti Blízkého východu. Populární jsou teď trasy třeba přes Soul nebo přes Astanu, ale jedna taková letenka vyjde zhruba na třicet pět tisíc, a proto raději čekáme.Zapeklité požehnáníV dobách covidu jsem byl šokovaný, že lockdowny a život v dočasné izolaci některým lidem z mého okolí vlastně vyhovují. Teď zažívám něco podobného – objektivně jsme v trudné a nejisté situaci, těžko říci, jak z ní ven, ale vnitřně to zatím vnímám jako požehnání.V předvečer jejích šestnáctých narozenin jsme s dcerou přeletěli levnou vnitrostátní linkou ze severothajského buddhistického kláštera mezi opice a varany na pláž v oblasti Krabi, a to už jsem měl v hlavě plán: „Když teď máme minimálně týden času navíc," nabídl jsem Apolence, „ukážu ti, jak se tady stopuje."K mé radosti souhlasila a o následném putování je dnešní podcast.Sám mám tuto cestu projetou, a tak jsem věděl, že se není čeho bát. Thajsko je ideální zemí pro stopařské začátečníky. Bývá sice vedro, ale na auto se málokdy čeká déle než deset minut, a pak se to střídá stylem, který musí teenagery bavit. Auta jedou velmi klidně džunglí a my se často vezeme na korbě.Do MalajsieNejprve jsem takhle Apolenku vzal na ostrůvek u města Satun, což je těsně nad malajskou hranicí. Oproti turistickému Krabi je to zásadní změna, protože sem se už cizincům nechce. Ostrov měří na délku pět kilometrů, jsou tu dvě malé rybářské vesnice s mešitou, odkud se v podvečer vždy line modlitba, uprostřed roste palmový, mangovníkový a kaučukovníkový les.Apolenčiny vrstevnice chodí v dlouhých muslimských šátcích, ale zároveň jsou velmi komunikativní, vysmáté a chtějí se kamarádit: klidně dceru vezmou na skútr a hodí ji do našeho kempu, kde mimochodem platíme za noc v pohodlném stanu s matrací, větrákem a zásuvkami 300 korun.Apolenka oceňuje, že tu žijí stovky dobře živených koček, a vadí jí snad jenom jediná věc – je přísná vegetariánka a to nikdo z ostrovanů nechápe, protože veškerá místní kuchyně je založená na rybách a mořských plodech, hlavně krabech.Ostrov je tak malý, že dva dny docela stačí, a protože máme pořád zjevně dost času, zamíříme úzkou silnicí ještě více na jih do Malajsie. „Má dvacátá osmá navštívená země," překvapí mě dcera – když jsem byl přesně v jejím věku, poprvé jsem spatřil moře…Víza nejsou potřeba, celníci na obou stranách hranice se na těch pár cizinců denně usmívají a skvěle se stopuje tam i tam.„Jsem až překvapená," říká Apolenka v podcastu, „jak nám to jde snadno. Asi to bude mnou – upřímně řečeno, kdybych viděla jen tebe, radši bych nezastavila…"V Malajsii dojedeme na ostrov Penang, kde škrábou azurové nebe desítky mrakodrapů. Je to taková menší Dubaj hned vedle pláží a tropické džungle.Žijí tu hlavně Číňané, ale zároveň navštěvujeme chrámy snad všech světových náboženství. Zdejší světoznámý přístav George Town učinil z Penangu před více než dvěma stovkami let tolerantní a multikulturní místo, kam se poslední dobou začínají stěhovat za kvalitním a přitom levným životním stylem také Češi. O tom ale až v příštím, pátečním podcastu. Teď jdeme s Apolenkou hledat nějaké pořádné malajské želvy.
Spojené státy začínají otevřeně tlačit na Česko kvůli výdajům na obranu a vláda Andreje Babiše by se mohla dostat do přímého střetu s Washingtonem. V pořadu Echo Prime Time to řekl publicista Roman Joch.Americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick v posledních dnech veřejně upozornil, že pokud Česko nesplní své závazky vůči NATO, ovlivní to celou alianci. Podle Jocha jde o mimořádně tvrdý krok. „Já si nepamatuju vůbec od amerického ambasadora po pádu komunismu od roku 1989 takovýto tlak veřejně,“ uvedl Joch.Debata se přitom soustředí na obranné výdaje. Andrej Babiš opakovaně odmítl cestu k výdajům ve výši 3,5 procenta HDP, což je cíl, který Spojené státy prosazují mezi spojenci. Joch připustil, že Babišova argumentace má určitou logiku. Český stát se podle něj skutečně nachází ve složité fiskální situaci. „Legislativci američtí to chápou, diplomaté to chápou, že my jsme skutečně ve fiskálně obtížné situaci. V tom má premiér Babiš pravdu. Rozhodně,“ řekl.Sledujte celý rozhovor!
260303_politika_Winkler . Každý vidí, ako osem rokov funguje Bratislava a ako sa v nej realizujú projekty. A každý sám sa bude musieť rozhodnúť, či dá takémuto riadeniu mesta znovu dôveru, alebo uprednostní alternatívu v podobe strany Dunaj. V TASR TV to povedal líder tejto strany Martin Winkler. . Zdôraznil, že Dunaj je nová regionálna strana, založená 17. novembra 2025, ale jej zakladatelia nie sú nepopísaným listom papiera. „Celý život žijem, pracujem tu v Bratislave. Mám za sebou mnoho úspešných projektov. Moju firmu využívajú každý mesiac desaťtisíce Bratislavčanov. Tieto skúsenosti a takýto spôsob riadenia chcem preniesť aj do mesta,“ vyhlásil...
Myslela jsem, že tohle „období" už máme za sebou. Jenže minule v obchoďáku to bylo docela peklo. Byla jsem zpocená až na zadku. A Tonda rudý od pláče. Ale uvědomila jsem si, co příště potřebuju udělat jinak, abych jeho vztekání líp zvládla. Předplatné Nevýchovy: https://www.nevychova.cz/predplatne/
Padouch, nebo hrdina? Rozhodně někdo, o kom se mluví. A to i v zahraničí. Jaké jméno si udělal šéf české diplomacie a vicepremiér Petr Macinka (AUTO)? Co řekl v Mnichově a co dělal v USA? Poví Martin Ehl, hlavního analytika a expert na zahraniční politiku z Hospodářských novin. Ptá se Matěj Skalický.
Padouch, nebo hrdina? Rozhodně někdo, o kom se mluví. A to i v zahraničí. Jaké jméno si udělal šéf české diplomacie a vicepremiér Petr Macinka (AUTO)? Co řekl v Mnichově a co dělal v USA? Poví Martin Ehl, hlavního analytika a expert na zahraniční politiku z Hospodářských novin. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Padouch, nebo hrdina? Rozhodně někdo, o kom se mluví. A to i v zahraničí. Jaké jméno si udělal šéf české diplomacie a vicepremiér Petr Macinka (AUTO)? Co řekl v Mnichově a co dělal v USA? Poví Martin Ehl, hlavního analytika a expert na zahraniční politiku z Hospodářských novin. Ptá se Matěj Skalický.
Padouch, nebo hrdina? Rozhodně někdo, o kom se mluví. A to i v zahraničí. Jaké jméno si udělal šéf české diplomacie a vicepremiér Petr Macinka (AUTO)? Co řekl v Mnichově a co dělal v USA? Poví Martin Ehl, hlavního analytika a expert na zahraniční politiku z Hospodářských novin. Ptá se Matěj Skalický.
Aleš Valenta je olympijský vítěz v akrobatických skocích na lyžích ze Salt Lake City 2002. „Rozhodně si neříkám: ‚Jo, to byly časy.‘ Jsem spíš muž přítomnosti a budoucnosti,“ usmívá se sportovec a nyní i trenér. Jaká je cesta k novému českému talentu v akrobatickém lyžování? Co sleduje u juniorských reprezentantů? A proč je podle něj gymnastika základem všeho?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Aleš Valenta je olympijský vítěz v akrobatických skocích na lyžích ze Salt Lake City 2002. „Rozhodně si neříkám: ‚Jo, to byly časy.‘ Jsem spíš muž přítomnosti a budoucnosti,“ usmívá se sportovec a nyní i trenér. Jaká je cesta k novému českému talentu v akrobatickém lyžování? Co sleduje u juniorských reprezentantů? A proč je podle něj gymnastika základem všeho?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Aleš Valenta je olympijský vítěz v akrobatických skocích na lyžích ze Salt Lake City 2002. „Rozhodně si neříkám: ‚Jo, to byly časy.‘ Jsem spíš muž přítomnosti a budoucnosti,“ usmívá se sportovec a nyní i trenér. Jaká je cesta k novému českému talentu v akrobatickém lyžování? Co sleduje u juniorských reprezentantů? A proč je podle něj gymnastika základem všeho?
Poslanci schválili rozpočet na tento rok se schodkem 310 miliard. Podle Národní rozpočtové rady je to v rozporu se zákonem. Podle ministryně financí Aleny Schillerové je návrh reálný a pravdivý. Jak dlouho takové rozpočty uneseme?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zástupci vládní koalice v noci schválili základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už tedy Sněmovna nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.Opozice rozpočet označila za nezodpovědný a v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Opírá se přitom o stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR). Pochybnosti vyjádřil i prezident Petr Pavel. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to odmítá a trvá na tom, že tato pravidla se na její rozpočet kvůli mimořádným okolnostem nevztahují. V posledních dnech několikrát zopakovala, že rozpočet je realistický a pravdivý. S předsedou sněmovního rozpočtového výboru Vladimírem Pikorou (Motoristé) se shodla, že navržený schodek je maximum možného. „Rozhodně jedeme rozpočet, který je na Stanjurově podvozku,“ řekl Pikora s odkazem na předchozího šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS). „Záleží na tom, jestli bude vláda chtít přidávat nějaké výdaje v průběhu roku. Tohle riziko si člověk uvědomí, když jsme se dozvěděli, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce otevřít zákon o důchodovém pojištění. Chce nejen upravovat parametry důchodového systému, které byly řečeny před volbami. Ale je tam něco, co nás znervózňuje. To znamená, že to má proběhnout rychle a mají tam být nějaké změny už od září letošního roku. Nevíme jaké. Tak pak by byla otázka, jak by se financovaly, jestli by ten problém nebyl větší,“ řekl v Ptám se já předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Že by státní rozpočet na letošní rok odporoval zákonu o rozpočtové odpovědnosti popřel i premiér Andrej Babiš (ANO) už v sobotním rozhovoru pro televizi Nova, kde odmítl stanovisko Národní rozpočtové rady a označil ji za zbytečnou instituci.„My jsme zřízeni zákonem. Tím zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Teoreticky by někdo mohl i ten zákon zrušit, byť z našeho pohledu by to bylo v jasném rozporu s evropským právem, které platí. Neexistuje žádná země v Evropské unii, která by něco takového udělala, dokonce ani Orbánovo Maďarsko rozpočtovou radu nezrušilo,“ uzavřel Hampl. Jak se neztratit v číslech a politických proklamacích? Jaký je rozpočet nové vlády? A na co si musíme v příštích letech dát největší pozor?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Spoluzakladatel a předseda spolku Milión chvilek pro demokracii Mikuláš Minář snil v éře vzestupu hnutí o tom, že sesbírá milión podpisů za lepší politiku. Během několika let jich však získali přes 400 tisíc. O šest let později jejich spolek během dvou měsíců sesbíral třičtvrtě miliónu. Jak sám řekl, až to bude milión, uspořádají setkání příznivců na pražské Letné. Rozhodně příští neděli chtějí v různých obcích a městech uspořádat lokální vystoupení nejen na podporu prezidenta, ale i jako protest proti reorientaci české zahraniční politiky a útokům na prezidenta republiky. V podcastu se s Mikulášem Minářem bavíme také o řadě osobních témat. Co v životě hledá? Jaké má profesní ambice? Co pro něho znamená koučink, který se stal jeho profesí? Není to jen jiná forma světského náboženství bez Boha? V další části hovoříme o tom, jak je demokracie celosvětově na ústupu a jestli – jak říká Petr Pithart – jsme skutečně možná poslední, kdo ji ještě zažijí.
Premiér Andrej Babiš (ANO) žádá o další odklad systému emisních povolenek ETS2, který se týká silniční dopravy a vytápění budov. V dopisu lídrům Evropské unie před blížícím se summitem napsal, že povolenky ničí evropský průmysl. S tím souhlasí v Pro a proti europoslanec hnutí ANO Ondřej Knotek. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) je problém složitější: „Rozhodně si za vysokou cenu elektrických energií nemůžeme jenom zelenými opatřeními."Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rozhodně to nelze brát na lehkou váhu. Lehkých vah se ostatně obezita netýká, jde o těžké téma. Přesto je podcast o obezitě a současných možnostech její léčby svým způsobem podcastem o štěstí. Jeho hosty jsou vedoucí lékařka Centra léčby obezity při FN Motol Dita Pichlerová a doktor Jakub Mitro z obezitologické poradny v Plzni. Ve podcastu se dozvíte, jaký profit přinášejí léky na hubnutí orgánům, kolik tyto léky stojí a jak se k jejich hrazení staví zdravotní pojišťovny. A také uslyšíte příběhy konkrétních pacientů.
Rozhodně to nelze brát na lehkou váhu. Lehkých vah se ostatně obezita netýká, jde o těžké téma. Přesto je podcast o obezitě a současných možnostech její léčby svým způsobem podcastem o štěstí. Jeho hosty jsou vedoucí lékařka Centra léčby obezity při FN Motol Dita Pichlerová a doktor Jakub Mitro z obezitologické poradny v Plzni. Ve podcastu se dozvíte, jaký profit přinášejí léky na hubnutí orgánům, kolik tyto léky stojí a jak se k jejich hrazení staví zdravotní pojišťovny. A také uslyšíte příběhy konkrétních pacientů.
V roce 2010 se objevila věc, bez níž si dnes nedokážeme představit svůj život – chytrý mobil. Stal se dveřmi k internetu a komunikaci se světem. Po 15 letech jsme svědky celosvětového tažení politiků proti mobilům.Důvod? Neexistuje sice shoda lékařů, že mobilní technologie prokazatelně škodí zdraví, přestože se tuší, že přispívají k epidemii duševních problémů zejména u mladých lidí. Rozhodně je shoda na tom, že v základních a středních školách se podílejí na destrukci výuky a narušují koncentraci žáků a studentů.O těchto a dalších věcech si v podcastu Kecy a politika povídáme s Michaelou Mlíčkovou Jelínkovou, která spoluzaložila iniciativu Digibalanc.Loňská studie ministerstva zdravotnictví z Nizozemí ukázala, že 27 procent mladých se cítí být závislých na mobilu – a podstatné je, že jim v tom není dobře. Mobilní komunikace z velké části lidí dělá tak trochu ADHD děti, které se nejsou schopné zkoncentrovat, jsou nervní, stále něco ťukají do mobilů a rozposílají dalším.Slavný teoretik médií McLuhan geniálně popsal nástup elektronických médií už v sedmdesátých letech, jejichž prodloužením jsou chytré mobily a sociální sítě. McLuhan tvrdil, že není důležité, co s médiem děláme, ale co toto médium dělá s námi.Z tohoto úhlu pohledu je jednoznačným ziskem používání mobilů akčnost, s níž můžeme komunikovat s celým světem. Záporným rysem je narušené soustředění a horší schopnost pohybovat se v reálném čase.Přestože ve více než dvaceti zemích Evropské unie přijímají různá opatření k omezování používání mobilů během školní výuky, v Česku dodnes nezačala ani veřejná debata o tomto problému. Podcast Kecy a politika se rozhovorem s Michaelou Mlíčkovou Jelínkovou pokouší toto téma otevřít.
Do hotcastu Pot přišla herečka, modelka a moderátorka Monika Timková. Na televizní obrazovce ji můžete znát z pohádek jako princeznu, ale dnes si ji diváci spojují hlavně s reality show Naked Attraction, kde nazí lidé hledají lásku. S Eliškou Soukupovou mluvila o svém vztahu k nahotě, tlaku po odvysílání pořadu i o tom, koho by ráda viděla v odhaleném boxu ona sama.
S politology Jiřím Lechem a Lucií Tungul o tom, jak může vypadat nová česká zahraniční politika. Je sundání ukrajinské vlajky z budovy Poslanecké sněmovny čistě symbolické gesto, nebo se Česko připojí k proruskému bloku zemí jako je Slovensko a Maďarsko? A jak si premiér Andrej Babiš z hnutí ANO bude hlídat vlastní zájmy v Evropské unii? Volby skončily a vládní strany nyní musí své předvolební sliby převést do reality, která je ale často komplikovanější, než voličům tvrdili. Okolní státy už nyní varují před nástupem nové vlády a změnou české pozice. Co to pro nás bude znamenat a v čem může nová vláda na tu předchozí navázat. O tom diskutovali politologové Jiří Lech a Lucie Tungul z Univerzity Palackého v Divadle nacucky v Olomouci na Debatě Respektu, kterou moderovala Dominika Perlínová.
„Často za námi chodí v porodnici první den maminky, že má miminko koliky. To není moc možné, koliky přicházejí později. Bývá to spíš zácpa, protože střevo není z dělohy zvyklé na stravu a na takový provoz,“ říká pediatr Cyril Matějka v epizodě Houpaček, kdy se věnujeme bolení dětského břicha.
„Často za námi chodí v porodnici první den maminky, že má miminko koliky. To není moc možné, koliky přicházejí později. Bývá to spíš zácpa, protože střevo není z dělohy zvyklé na stravu a na takový provoz,“ říká pediatr Cyril Matějka v epizodě Houpaček, kdy se věnujeme bolení dětského břicha.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ve více než 100minutovém speciálu se ještě vracíme k nedávným sněmovním volbám. Zůstala totiž řada otázek, na které výzkumy sociologických agentur neodpověděly. Pokusili jsme se o to s politickým geografem Petrem Sokolem, s nímž si procházíme voličské posuny v jednotlivých okresech a docházíme k zajímavým závěrům.Tento akademik, bývalý zaměstnanec Evropského parlamentu a dnes i poslanec na kandidátce SPOLU, tvrdí, že volby rozhodla vyšší volební účast v bývalých sudetských okresech, kde je Andrej Babiš nejsilnější. Andrej Babiš sice bodoval i ve vnitrozemských oblastech, ale nárůst v regionech, kde se po roce 1945 kompletně vyměnilo obyvatelstvo, byl nejvyšší. Ukazuje to, že téma bývalých německých oblastí je širší problém, než by se dal vyjádřit v socioekonomických pojmech.Velké rozpaky panovaly také ohledně politického zařazení strany Motoristé sobě. Někteří komentátoři se spokojili s konstatováním, že fakticky jde o pravé voličské křídlo ODS, které přešlo k nové straně. Volební výsledky na úrovni okresů však ukazují, že nejmenšího výsledku dosáhla tato strana ve voličských baštách občanských demokratů. Když Sokol srovnal letošní voličskou geografii Motoristů se sněmovními volbami v roce 2010, vyšlo mu, že pro ně hlasovali někdejší voliči strany Věci veřejné.Agentura IPSOS také konstatovala, že z 380 tisíc voličů Motoristů jich jen 40 tisíc přešlo od ODS. Jinak Motoristé brali ze všech stran a hlavně z tábora nevoličů z minulých voleb. Ti buď v roce 2021 neměli hlasovací právo (a letos šli volit poprvé), nebo minule nebyli u volebních uren. Rozhodně jde ve své většině o politicky vlažnější lidi, kteří rádi volí protestně.Petr Sokol také vysvětluje velmi zajímavou věc. V české politice podle něj existují dvě dvojice stran, jejichž voliči se překrývají. Je to jednak ANO a SPD. Šokující je ovšem dvojice SPOLU a Piráti.Tyto a další věci v novém speciálu.
Asi jen málokdo z těch, co tenkrát už byli na světě, může tvrdit, že do jejich života rok 1989 vůbec nezasáhl. Rozhodně by to nemohl tvrdit Václav Havel. Čtyři měsíce z něj strávil ve vězení, na jeho samém konci se stal prezidentem. Havlovu cestu z pankrácké cely do Vladislavského sálu zachycují i nahrávky z rozhlasového archivu.
Asi jen málokdo z těch, co tenkrát už byli na světě, může tvrdit, že do jejich života rok 1989 vůbec nezasáhl. Rozhodně by to nemohl tvrdit Václav Havel. Čtyři měsíce z něj strávil ve vězení, na jeho samém konci se stal prezidentem. Havlovu cestu z pankrácké cely do Vladislavského sálu zachycují i nahrávky z rozhlasového archivu.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rusko spouští svou vlastní aplikaci na posílání zpráv. Jmenuje se Max. Proč to dělá a je dobrý nápad ji vyzkoušet? „Rozhodně by nebyl dobrý nápad ji používat, ani kdyby to v Evropě šlo, což nejde.“
Může se zhroutit demokracie a vrátit se nesvoboda? Rozhodně ano. Demokratický systém vládnutí je ve skutečnosti velmi křehký a zdaleka není samozřejmý. Když se podíváme na statistiky, tak zjistíme, že států, které jsou demokraciemi, v posledních letech ve světě setrvale ubývá. Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times, tvrdí, že demokracie a volný trh je na Západě dokonce ve větším ohrožení, než si myslíme. (Vysíláme v repríze.)
Stretnutie Trump, Zelenskyj a Putin, rokovanie o mieri, ale aj bezpečnostné záruky pre Ukrajinu, na ktorých by sa mali podieľať Spojené štáty.To by mohli byť výsledky rozhovorov s americkým prezidentom, ktorý sa po minulotýždňovom stretnutí s Vladimirom Putinom stretol aj s ukrajinským prezidentom a európskymi lídrami.Ako to vyzeralo, čo sa zmenilo a k čomu by to mohlo na Ukrajine viesť?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta expertky na Ukrajinu a výskumníčky v think-tanku Európska rada pre zahraničné vzťahy Jany Kobzovej.Zdroj zvukov: BBC, AFP News Agency, YouTube/The White HouseOdporúčanieMojím dnešným odporúčaním je... no chcel som povedať čosi ľahšie, ale nová videoherná Mafia: The Old Country ľahšia zase až tak nie je. Zažijete v nej zhruba pätnásťhodinový návrat ku koreňom série a k príbehu v naozaj nádhernom prostredí Sicílie... a aj keď herné mechaniky miestami trochu škrípu, mňa to bavilo.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
CELÝ ZÁZNAM ZE STUDIA N LIVE V HRADCI KRÁLOVÉ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Z center mnoha českých, moravských a slezských měst se staly výkladní skříně pro turisty, útočiště pro auta a bezduché plochy, kde není proč zůstávat. Když stojí káva na Staroměstském náměstí 260 korun, fontána na tom Václavském působí jako levně vypadající napodobenina a z Velkého náměstí v Hradci Králové se stalo obří parkoviště, je načase se ptát, komu patří město. Studio N se vydalo do Hradce Králové, aby s reportérem Jankem Rubešem, architektkou Šárkou Dlouhou a ředitelem místní galerie moderního umění Františkem Zachovalem hledalo odpovědi. „To není drahé kafe. To je cedulka ‚jdi pryč‘,“ říká reportér Janek Rubeš. A dodává: „Snažím se Pražákům říct: běžte žít zpátky do centra města. Běžte na pivo na Staromák. Když na to zanevřeme, tak ten Staromák už nebude nikdy náš.“ Právě to, jak veřejný prostor ztrácí kontakt s každodenním životem lidí, je hlavním tématem debaty, kterou jsme natáčeli živě v Hradci Králové. V centru pozornosti je nejen Praha, ale právě i Hradec – město, které bývalo vzorem promyšleného urbanismu, ale dnes na mnoha místech působí odtažitě, nepřístupně a nelidsky. „Rozhodně bych lidem vrátil Velké náměstí v Hradci Králové,“ říká ředitel místní galerie František Zachoval. „Tady se nedá chodit, není tu přirozený stín. Nejsou to jen auta, jsou to i předzahrádky, které jsou zabetonované. S kočárkem tu neprojdete. Pěší a cyklisté jsou ostrakizováni. Dříve tu byly vzrostlé kaštany – suverénně pokáceny. Dnes jsou tu betonové krychle na chodnících, kterým se musíte vyhýbat. Je to bizarní.“ Podobně to vidí i Šárka Dlouhá, vedoucí odboru hlavního architekta města: „Máme vícero náměstí, na kterých lidé nejsou – třeba Ulrichovo náměstí. Je to velká plocha, ale lidé tam nemají důvod se zdržet. Dalo by se tam něco vymyslet.“ A dodává, že stejný problém se týká i okrajových částí: „Na sídlišti Moravské Předměstí máme obrovský rádoby bulvár. Věřím, že by se tam lidé mohli pohybovat víc. Ale obchody jsou prázdné. Nakupuje se na periferii, v obchodních centrech.“ Města tak ztrácejí to nejdůležitější – přirozené důvody k pobytu, stín, přívětivost, smysl. A tím i své obyvatele. Jak může vypadat empatická ulice, ve které se cítí všichni dobře? Můžeme si centra vzít zpět? Jakou inspiraci vidí hosté na Moravském náměstí v Brně, v Litomyšli a Pardubicích? A jak může každý z nás využít svůj vliv na samosprávu a developery? Podívejte se na celou epizodu Studia N live z Hradce Králové o tom, jak centra našich měst probrat z kómatu. Celý díl najdete na herohero.co/studion
Kancléř Friedrich Merz to zřejmě myslí skutečně vážně se záměrem oživit německé hospodářství. A je kvůli tomu ochotný vzít do ruky hodně peněz ve formě nejrůznějších státních podpor. To představuje velkou změnu u politika, jenž měl pověst ekonomického liberála. Čili stoupence hospodářského systému, který si vystačí sám, maximálně s několika jemnými korekturami ze strany vlády. Rozhodně však nepotřebuje obří miliardové programy garantované státem.
Podle Organizace spojených národů je v současnosti na celém světě asi 100 milionů běženců. Čelíme tak prý největší uprchlické krizi od druhé světové války. Ta způsobila nedobrovolnou migraci především v Evropě. K útěkům a vyhánění obyvatel docházelo během celé války. Nejsilnější migrační vlny ale přinesl její konec. Velmi výrazně se dotkly našeho pohraničí.