Podcasts about rozhodn

Na podzim bude jasno o tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. „Bitva o televizi a rozhlas je o tom, kam má směřovat tahle země a jestli vítěz bere vše a může si dělat, co chce,“ říká moderátor ČT Martin Řezníček. Vláda Andreje Babiše (ANO) má jasno v tom, že chce zrušit současný model veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky má nahradit financování ze státního rozpočtu. Konkrétní návrh, o kterém by poslanci měli jednat už na podzim, ale známý není. „Do dneška nevíme, co přesně v tom návrhu bude. A bude záležet na každém slovu, na každé čárce. Bude to bitva o cizelování každého slovíčka. Ale že něco chtějí udělat, je naprosto jasné. A vsadil bych si na to, že i udělají,“ odhaduje jedna z hlavních tváří České televize, moderátor Událostí Martin Řezníček, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Veřejnoprávně Zaměstnanci ČT i Českého rozhlasu plány vlády kritizují a bojí se o ohrožení nezávislosti. Politici podle nich nepřekládají dostatečné pojistky dalšího nezávislého fungování obou médií. Na Kavčích Horách i na Vinohradech proto vznikla protestní akce Veřejnoprávně a proběhla už i první výstražná stávka. Řezníček součástí iniciativy Veřejnoprávně není, kolegy ale podporuje. „Jsem ochoten zajít daleko,“ říká k tomu. Snahu změnu financování bere jako snahu o omezení nezávislosti veřejnoprávních médií, i když politici tvrdí opak. „Nebyl jsem přímo u toho, ale slyšel jsem, že i koaliční politici jsou schopní neformálně říci v Poslanecké sněmovně, že vlastně nejde o financování veřejnoprávních médií, že jde jenom o zpravodajství, aby fungovalo lépe ve prospěch vládnoucí většiny. Když vám tohle někdo přizná jako koaliční politik, tak si pak říkáte: ‚Opravdu vám jde o blaho téhle země?‘“ říká Řezníček a pokračuje: „Jedna věc je, co vám politici řeknou v rozhovoru. Druhá, jak útočí téměř denně na sociálních sítích, na tiskových konferencích vlády. A jak od těchto politiků máte potom brát jejich tvrzení, že jim nejde o oslabení televize a rozhlasu, když na ně permanentně útočí?“ Boj za poplatky nezávislost neohrožuje Řezníček kromě moderování zastává v televizi řadu funkcí. Je zástupcem šéfredaktora zpravodajství, šéfem zahraniční redakce a také šéfem moderátorů. V letech 2012 až 2017 byl zpravodajem ČT ve Spojených státech amerických. I když se zaměstnanci televize do bitvy o poplatky veřejně vložili, podle Řezníčka to nijak neovlivňuje jeho práci, fungování redakce ani nezávislost zpravodajství. „Nemám pocit, že by tam docházelo k nějakému ohrožení editoriální nezávislosti. Rozhodně nikdo neříká: ‚Tohle budeme hrát, tohle nebudeme hrát z toho důvodu, že to někomu uškodí nebo někomu pomůže.‘ Vůbec nic takového se tam neděje,“ tvrdí. A ovlivněn prý rozhodně není ani on sám. „Nestalo se mi jedinkrát za dobu kariéry, kdy jsem moderoval Události, komentáře, nebo jsem potom zastupoval, když odešel Václav Moravec, v nedělní debatě, že bych nepoložil otázku jenom proto, že bych se bál, jak to dopadne s televizí nebo s rozhlasem. To bych se ráno nepodíval sám na sebe do zrcadla.“ Kritika od Andreje Babiše Sám Řezníček je častým terčem kritiky politiků. Andrej Babiš ho ještě jako šéf opozice opakovaně kritizoval i od sněmovního řečnického pultíku. Nemůže mu odpustit prezidentskou debatu, kterou Řezníček moderoval v lednu 2023 právě mezi Babišem a Petrem Pavlem. Andrej Babiš na debatu tehdy přišel bez ohlášení na poslední chvíli. „S Andrejem Babišem jsem od té prezidentské debaty nijak nekomunikoval. Nevím, co si o mně myslí. Asi to nebude nic hezkého. Ale můžu soudit jenom z jeho veřejných vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde jsem se dostal, nemyslím, že úplně právem, do stejné skupiny lidí, jako je Miroslav Kalousek a někteří ostatní, kde, když je příležitost kopnout do České televize, tak kopne,“ říká k tomu populární moderátor a pokračuje: „Ale útoky od populistů mě se nijak nedotýkají. Opravdu ne. A možná mě ta prezidentská debata, nejen průběh prezidentské debaty, ale to, co tomu těsně předcházelo, a potom hlavně co následovalo, možná nějak zocelilo. Já si z toho opravdu nic nedělám.“ Jak vnímá útoky politiků ve studiu? Mají ještě smysl veřejnoprávní média? A jak zpravodajství ČT pomohla konkurence v podobě CNN Prima News? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Co vlastně znamená být dominantní ženou? Je dominance vlastnost, kterou člověk má od narození, nebo se dá naučit? A kolik z práce profesionální dominy tvoří psychologie, komunikace a práce s lidskými emocemi, o kterých veřejnost téměř nikdy neslyší?Do Lascivního podcastu tentokrát přijala pozvání Queen UniKitty, která dlouhodobě bourá stereotypy kolem ženské dominance, BDSM i profesionální femdom scény. Místo senzací a šokujících historek se snaží ukazovat lidskou stránku své práce. Rozhodně otevřeně mluví o vztahové dynamice, sebevědomí, komunikaci i o tom, proč dominance zdaleka nezačíná ani nekončí v dungeonu.Tentokrát jsme se nechtěli ptát jen na to, jak vypadá práce profesionální dominy. Zajímala nás především žena za přezdívkou Queen UniKitty. Kde končí profesionální role a začíná obyčejná Tereza? Jak ji tahle práce změnila jako člověka? Co ji za roky naučili klienti a dokáže po náročných sessions úplně vypnout, nebo si část své dominantní energie odnáší i do běžného života?Velkou část rozhovoru věnujeme psychologii. Proč lidé vlastně přicházejí za profesionální dominou? Opravdu hledají bolest, nebo mnohem častěji bezpečný prostor, důvěru a možnost být chvíli sami sebou? Bavíme se o tom, kde končí BDSM a začíná obyčejný lidský rozhovor, proč jsou empatie a schopnost naslouchat jedny z nejdůležitějších vlastností dobré dominy a jak často odcházejí lidé s pocitem, že potřebovali především někoho, kdo je nebude soudit.Otevíráme také téma žen a dominance. Proč Queen UniKitty podporuje ženy, které chtějí objevovat svou dominantní stránku? Je pro ně těžší přijmout moc a kontrolu než pro muže submisivitu? A jaké předsudky podle ní česká společnost vůči dominantním ženám stále má?Řeč přijde i na partnerské vztahy. Může femdom fungovat jen v ložnici, nebo se časem přirozeně promítá i do každodenního života? Jak se hledá partner, když se profesionálně pohybujete ve světě BDSM, a musí být partner automaticky submisivní? Dotkneme se také proměny české BDSM komunity, vlivu sociálních sítí, edukace i toho, zda dnešní zájem o BDSM přináší více informovaných lidí, nebo naopak více zkreslených představ.Pokud vás zajímá ženská dominance bez senzacechtivosti, psychologie vztahů, komunikace, respekt a lidské příběhy, které se za zavřenými dveřmi dungeonu odehrávají, tenhle rozhovor byste si rozhodně neměli nechat ujít.Kam pokračovat:https://www.instagram.com/queen.unikitty/https://www.queen-unikitty.comhttps://fetlife.com/users/18231005Celý díl (1 hodina a 16 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a testery sex-hraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.2) Mrkněte se na naše reálné recenze pomůcek (⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!3) Kde můžete spolehlivě a diskrétně nakupovat hračky?V jakých českých obchodech  nakupujeme pomůcky pro testování? A proč zrovna zde? Máme je ověřené z +10 let objednávek!Tyto můžeme rozhodně doporučit:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sexshop.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva!),⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Růžovýslon.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (KUPON LASCIVNI - 15 % sleva na bestsellery),⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sexshop51.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva na nezlevněné kousky) adalších +20 jsme  ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠v rámci redakce testovali zde...⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Umelá inteligencia sa stáva bežnou súčasťou fungovania firiem. Potvrdzujú to aj výsledky spoločnosti Lenovo, ktorá za sebou má historicky najúspešnejší rok. Práve AI riešenia boli podľa Vladimíra Varzalyho, Country manažéra Lenovo Slovakia, hlavným motorom rastu. „Umelá inteligencia a zariadenia, ktoré s ňou súvisia, dnes predstavujú približne 33 percent obratu celej firmy.“ Výrazne rástol aj predaj počítačov vybavených neurónovými procesormi, ktoré urýchľujú spracovanie úloh umelej inteligencie. Zároveň sa menia aj očakávania zákazníkov. Nestačí už len výkonný hardvér – firmy požadujú komplexné riešenia, kvalitné služby, bezpečnosť dát a partnera, ktorý ich prevedie digitálnou transformáciou. Najväčší prínos AI dnes vidí V. Varzaly v odbúravaní rutinných administratívnych činností. Spracovanie dokumentov, faktúr či interných procesov dokáže automatizácia výrazne zrýchliť a zamestnancom uvoľniť priestor na hodnotnejšiu prácu. Viac podrobností sa dozviete v podcaste.

Do Íránu se vrátí jaderní inspektoři a USA rozmrazí Teheránu 12 miliard dolarů. Tak zní první konkrétní dohoda v rámci memoranda o ukončení války, které Spojené státy uzavřely s Íránem ve Švýcarsku. „Tady je trochu problém, že Írán tvrdí: My jsme nikdy o jadernou zbraň neusilovali,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus politický geograf Michael Romancov.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chtělo by se skoro napsat = krev, pot a slzy. Rozhodně tenhle díl není pro nováčky a ani citlivější, raději vás varujeme předem. A moc dobře víte, že my to běžně neděláme. :)V tomhle díle Lascivní.cz podcastu se potřetí potkáváme s tajemným Noirotem = a vědomě navazujeme na naše dřívější rozhovory o jeho cestě kolem shibari a o akcích Rope Spirit, Nebula a Scarlet (kterým pomáhá v rámci týmu na svět skrze HellEvents crew).Právě poslední Scarlet je pro tuhle epizodu klíčová, protože tam se hodně přirozeně překlápí nit z provazů do něčeho ještě ostřejšího a to jsou needleplay a bloodplay.Tentokrát už nejde tolik o estetiku uzlů, ale o RACK. Tedy o techniky, kde je riziko reálné a práce s ním musí být vědomá, připravená a zodpovědná. Ptáme se Noirota, co pro něj needleplay / bloodplay vlastně znamená, kde vidí hranici mezi „intenzivní hrou“ a zbytečným hazardem a jak se mění mindset, když do hry vstoupí krev, jehla, kůže a mnohem vyšší nároky na kontrolu.Jdeme i do praxe: jaké to vyžaduje přípravy, co všechno je potřeba řešit předem (prostor, pomůcky, sterilita, plán, následná péče), jak důležitá je odbornost a proč tady nejde o improvizaci ani o „koukám na video a zkusím“. Otevíráme i to, co je na tom paradoxně nejvíc psychologické – souhlas, práce se strachem, s očekáváním, s tím, že adrenalin může svádět k přepálení… a že někdy je nejvíc „dominantní“ umět včas říct stop.A samozřejmě řešíme i tu osobní rovinu, neboli co ho na tom láká. Je to rituál, estetika, kontrola, posun limitů, intenzita sdílená v bezpečí? A co ho naopak děsí - nejen fyzicky, ale i tím, jak snadno se dá téma fetish romantizovat a zapomenout, že tohle jsou techniky, které si žádají respekt, pokoru a čistou hlavu.Je to epizoda pro všechny, kdo cítí zvědavost směrem k „ostřejším“ hrám, ale chtějí o nich slyšet bez machrování a bez senzace - spíš jako o disciplíně, která může být krásná… jen když se bere vážně.Kam dál pokračovat:https://www.instagram.com/saint.noirot/https://hellevents.cz/cs/Celý díl (43 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!2) Podívejte se na naše reálné recenze pomůcek (⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!3) Máme i praktické internetové kurzy a e-booky kolem kinků a hraček v rámci naší Lascivní univerzity / akademie - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/kurzy/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/e-booky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.4) Kde můžete spolehlivě a diskrétně nakupovat hračky?V jakých českých obchodech sami nakupujeme pomůcky pro testování? A proč zrovna na těchto? Máme je ověřené z hromady objednávek!Tyto můžeme rozhodně doporučit:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sexshop.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva!),⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Růžovýslon.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (KUPON LASCIVNI - 15 % sleva na bestsellery),⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sexshop51.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva na nezlevněné kousky) adalších +20 jsme  ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠v rámci redakce testovali zde...⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Image by Silvia by Pixabay

Už dnes startuje světový šampionát ve fotbale a česká reprezentace jde do akce v pátek ve 4 hodiny ráno českého času proti Jižní Koreji. Co může na netradičního soupeře platit? Jak dokázal Miroslav Koubek a realizační tým připravit svěřence na zápasy ve vysoké nadmořské výšce?„Rozhodně nemáme sedmé, nebo osmé nejhorší mužstvo na turnaji. S takovými názory nesouhlasím,“ říká fotbalový expert Radiožurnálu Sport Pavel Horváth. Dejte si speciální díl Desítky před vrcholnou akcí.

Moudrost souvisí jak s poznáním (tedy že toho hodně víme), tak s charakterem (pozná se podle ctnostného jednání, chování v integritě). Nemělo by chybět umění vyvažovat zájmy jednotlivce a společnosti nebo schopnost být umírnění a nepřehánět na žádnou stranu. Podle nejrůznějších kritérií je rozpoznatelné, že moudrost je těžko dosažitelná. Rozhodně totiž nejde o techniku, ale o dlouhodobé hromadění zkušeností. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

V tomhle díle Lascivní.cz podcastu se vracíme k Joan von Brook - spoluzakladatelce Subspace studia, známé riggerce a taky modelce. Rozhodně umí mluvit o provazech tak, že z toho není „návod“, ale živá disciplína se vším, co k ní patří = řemeslo, emoce, bezpečí, komunita i tlak na výkon.Navazujeme na náš starší rozhovor (pokud si ho chcete připomenout, je tady: https://www.lascivni.cz/rozhovory/joan-von-brook-bondage-lektorka/) a hned na začátku si dáme co se od minula změnilo. Jaký „aha moment“ Joan došel až časem, jak se proměnil její způsob učení a co už dneska po lidech nechce „protože se to přece musí umět“. Zajímá nás i to, kdo na workshopy chodí častěji než dřív - a jak poznat, že byl workshop fakt dobrý, ne podle aplausu, ale podle toho ticha, koncentrace a signálů v místnosti.Hodně prostoru dáme bezpečnosti, hranicím a souhlasu. Prakticky, ne obecně. Joan má zkušenost i s tím, když se věci nepovedou (nervy, zranění, realita těla), takže řešíme, kde lidi bezpečnost „odkývou“, ale reálně ji nemají zvládnutou, jak učit vázané říkat STOP i ve stresu nebo studu. Jak vypadá dobrý pre-talk a jaké chyby riggerů nejčastěji vedou k nepohodlí či problémům. A taky co by měl mít rigger po ruce - nejen nástroje, ale i postup a mindset, když se něco začne kazit.Otevíráme i linku, která je v komunitě citlivá a přitom častá - muži, kteří chtějí být vázaní ženami. Kde je hranice mezi kinkem a tím, že si někdo plete workshop s erotickou službou? Jak nastavit pravidla tak, aby se ženy-riggerky cítily bezpečně a nebyly automaticky sexualizované? A co poradit ženám, které chtějí začít vázat muže, ale bojí se očekávání okolí nebo toho „nároku“, který se někdy plíživě objeví.Vedle toho nás baví i „sexy“ část, která je překvapivě řemeslná. Neboli rozdíl mezi umět uvázat a umět vést zážitek, jestli Joan učí víc přes dril nebo přes hru a jaký mýtus o shibari jí bere nejvíc energie vyvracet. A kdy naopak říká studentům „tohle ještě nedělej doma“ – a proč.Nakonec jdeme do toho, proč vázání vlastně tak láká. Jak umí provaz vyrobit intimitu i bez erotiky. A co si z toho lidi můžou přenést do běžného vztahu, jak pracovat s dojetím, třesem nebo „vypnutím“ vázaného člověka. Plus co je pro Joan známka dobrého konce scény.A protože Joan není jen „lektorka“, ale i člověk uprostřed komunity, dáme i pohled z backstage - rozdíl mezi vázáním pro publikum a pro prožitek. Co publikum nevidí a je to 80 % práce, jak se vyrovnává s tlakem „být pořád dobrá“… a jak do toho všeho promlouvá i osobní život a to, co jí bondage dává mimo kink.Kam dál:https://www.instagram.com/joan_von_brook/https://subspacestudio.czCelý díl (1 hodina a 39 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!2) Mrkněte se na naše reálné recenze pomůcek (⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!

Obyvatelstvo Ruska se v posledních týdnech bouří proti některým opatřením centrální vlády. Někteří analytici hovoří o tom, že se pod Putinem kývá židle a můžou přijít na scénu významnější otřesy. Takových vyjádření jsme ovšem za poslední čtyři roky slyšeli už celou řadu, a proto nás bude zajímat, jaká je realita. O tom si v novém Studiu Alarm+ povídáme s rusistou a sémiotikem Tomášem Glancem, který momentálně působí na Univerzitě v Curychu. Představili jsme také jeho novou knihu Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině, která nedávno vyšla v nakladatelství Karolinum. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Ženy XYZ #45: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata. ožná jste se také ve škole učili, že před patriarchátem existoval bájný matriarchát, jehož dokladem jsou nálezy sošek, takzvaných venuší. Dnes už víme, že to tak nebylo, to ale neznamená, že neexistovala řada rovnostářských společností, v jejichž centru byly ženy. Některá společenství takto fungují dodnes. Čím se od nich můžeme inspirovat? A skončily by všechny války, kdyby světu vládly ženy? Na živém natáčení podcastu Ženy XYZ ve Zlíně si o tom povídaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Verdikt nad Janou Nagyovou (ANO) v kauze Čapí hnízdo otevřelo debatu, jestli je správně nastavený vztah mezi českými soudy. Ministerstvo spravedlnosti prosazuje novelu, která omezuje pravomoci odvolacích soudů. „Rozhodně to nelze spojovat s kauzou paní Nagyové nebo pana premiéra,“ namítá v Pro a proti ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). „V evropském dvojinstančním systému má mít konečné slovo odvolací soud,“ nesouhlasí poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čakanie na vládne opatrenia na pomoc občanom a ekonomike stále trvá. Hovorí sa o nižších daniach, podpore firiem dokonca aj o zrušení transakčnej dane. Zatiaľ čo minister Drucker hovoril, že je na tom dohoda, minister financií to vzápätí poprel. Opozícia hovorí, že sa koalícia len háda a podľa PS sú opatrenia slabé, nekompletné a prichádzajú neskoro. Aj zamestnávatelia a odborári odkazujú vláde, že podnikatelia a zamestnanci nemôžu byť pre štát bankomatom.Čo teda na zverejnené návrhy prorastových opatrení hovoria naše podniky a opozícia? Čo by ľudom a zamestnávateľom skutočne pomohlo? Dúfajú, že vláda pomôže s cenami energií či zruší toľko kritizovanú transakčnú daň?Braňo Závodský sa rozprával s generálnym sekretárom Asociácie priemyselných zväzov a dopravy Andrejom Laszom a s poslancom tieňovým ministrom financií za PS Štefanom Kiššom.

Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Prezident Petr Pavel ve středu na debatě Deníku s občany v Litomyšli připomněl myšlenku vytvoření Spojených států evropských jako možné cesty k posílení role Evropy. Jeho poradce Jan Macháček v pořadu Echo Prime Time uvedl, že jde zatím o nejasný koncept bez konkrétní podoby, zatímco Jiří Weigl z Institutu Václava Klause, který je i poradcem ministra Petra Macinky, varoval, že podobné návrhy by mohly vést k oslabení až likvidaci české suverenity. Shodli se naopak na tom, že spor mezi Hradem a vládou o zastoupení na summitu NATO je zbytečně vyhrocený.Macháček uvedl, že stejně jako prezident má i on tendenci věřit tomu, že celky, aby mohly dobře institucionálně a pragmaticky fungovat, směřují k vyzkoušenému systému. „Na jedné straně je to národní stát, na druhé funkční federace nebo konfederace. Evropská unie není ani jedno z toho,“ myslí si Macháček. Dodal, že EU je stále projekt a nestálý útvar a bylo by dobré, aby měla stabilnější charakteristiky.Weigla Pavlův návrh nenadchl. „Pan prezident mě opakovaně překvapuje tím, že přichází s návrhy, které by suverenitu státu, jehož je hlavou, zlikvidovaly. Vím, že navrhoval, abychom se zbavili v EU práva veta, což by nás, jakožto suverénní stát, velmi oslabilo. Je velkým zastáncem eura, což zase znamená oslabení,“ řekl. To vše je podle něj krok k úplné likvidaci České republiky jako samostatného státu. „Stali bychom se provincií, spolkovou zemí té projektované federace. Myslím, že bychom si na tyto iniciativy měli dávat velký pozor,“ varoval.Macháček připomněl, že Spojené státy evropské jsou zatím jen slogan, a téma tak pro něj v tuto chvíli příliš neznamená. „Museli bychom se prezidenta zeptat, jak to myslí a jaké vidí podrobnosti v tom, co navrhuje. Rozhodně mi ale nepřipadá jako někdo, kdo by si přál likvidaci české suverenity,“ uvedl s tím, že by nejprve potřeboval vědět, jaký je obsah prezidentovy představy. „A to je pak na detailní rozbory všech národů. Žádné takové předložené ani promyšlené nejsou,“ vysvětlil Macháček a doplnil, že suverenita by se ani v případě zrušení veta v EU neztratila. „Prezident řekl, že chce zahájit debatu. Ta neprobíhá, neprobíhá ani na evropské úrovni. Myslím, že se to nestane, a není ani dynamika, že bychom k tomu směřovali,“ uzavřel.

Adéla Jůnová Macková, která je další historičkou u našeho mikrofonu, se věnuje orientu, Čechům na Blízkém Východě, ale také třeba postavení žen ve vědě. Rozhodně ale nezapře ani svou vlastní vášeň pro cestování a také pro cestovatele a jejich osudy.

Ze skupiny koňáků, kteří se zajímají o welfare a fyzioterapii koní, energetickou práci a komunikaci se zvířaty a osobní rozvoj je málokdo, kdo by na kurzu nepotkal Aničku – a hlavně, všichni ji mají rádi.Ana Casamayor je Španělka narozená v Uruguayi, ale v Čechách žije již od 90. let. Její neuvěřitelně pozitivní energie a zápal do vzdělávání je nesmírně inspirující. Rozhodně byste neřekli, že je to člověk, který se v posledních letech hned dvakrát musel poprat s rakovinou. Tenhle rozhovor vás pohladí po duši. Díky Aničko!

Je neudržateľné, aby Maďarská aliancia komunikovala, že sa spojí s tým, kto ponúkne viac, vraví bývalý minister zahraničných vecí Ivan Korčok. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom hovorí, čo pre Roberta Fica znamená výsledok maďarských volieb, ako vníma posledný vývoj vo vyšetrovaní financovania kampane Petra Pellegriniho, ale aj, čo sa preňho zmenilo tým, že ho delegáti snemu PS zvolili za podpredsedu.

Americký prezident Donald Trump má za sebou produktivní velikonoční svátky. Nejprve během nich na své sociální síti TruthSocial nadával Íráncům do bastardů a zároveň chválil Alláha. Hned po nich se rozhodl genocidně slibovat, že je ochotný vymazat celý Írán z mapy. Chtěl tím říct, že je skutečně připraven použít jaderné zbraně? V tuhle chvíli těžko říct. Rozhodně ale chtěl, aby si to myslel zbytek světa.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aké zmeny v daňovej asignácii nastali v roku 2026? Je snaha vlády o likvidáciu neziskového sektora účinná alebo vyvolá skôr opačný efekt? Ako je na tom Slovensko so súkromným darcovstvom? Hostia: Fedor Blaščák, správca Nadácie otvorenej spoločnosti (OSF) Martin Mlýnek, finančný riaditeľ OSF

Padouch, nebo hrdina? Rozhodně někdo, o kom se mluví. A to i v zahraničí. Jaké jméno si udělal šéf české diplomacie a vicepremiér Petr Macinka (AUTO)? Co řekl v Mnichově a co dělal v USA? Poví Martin Ehl, hlavního analytika a expert na zahraniční politiku z Hospodářských novin. Ptá se Matěj Skalický.

Padouch, nebo hrdina? Rozhodně někdo, o kom se mluví. A to i v zahraničí. Jaké jméno si udělal šéf české diplomacie a vicepremiér Petr Macinka (AUTO)? Co řekl v Mnichově a co dělal v USA? Poví Martin Ehl, hlavního analytika a expert na zahraniční politiku z Hospodářských novin. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Padouch, nebo hrdina? Rozhodně někdo, o kom se mluví. A to i v zahraničí. Jaké jméno si udělal šéf české diplomacie a vicepremiér Petr Macinka (AUTO)? Co řekl v Mnichově a co dělal v USA? Poví Martin Ehl, hlavního analytika a expert na zahraniční politiku z Hospodářských novin. Ptá se Matěj Skalický.

Aleš Valenta je olympijský vítěz v akrobatických skocích na lyžích ze Salt Lake City 2002. „Rozhodně si neříkám: ‚Jo, to byly časy.‘ Jsem spíš muž přítomnosti a budoucnosti,“ usmívá se sportovec a nyní i trenér. Jaká je cesta k novému českému talentu v akrobatickém lyžování? Co sleduje u juniorských reprezentantů? A proč je podle něj gymnastika základem všeho?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aleš Valenta je olympijský vítěz v akrobatických skocích na lyžích ze Salt Lake City 2002. „Rozhodně si neříkám: ‚Jo, to byly časy.‘ Jsem spíš muž přítomnosti a budoucnosti,“ usmívá se sportovec a nyní i trenér. Jaká je cesta k novému českému talentu v akrobatickém lyžování? Co sleduje u juniorských reprezentantů? A proč je podle něj gymnastika základem všeho?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aleš Valenta je olympijský vítěz v akrobatických skocích na lyžích ze Salt Lake City 2002. „Rozhodně si neříkám: ‚Jo, to byly časy.‘ Jsem spíš muž přítomnosti a budoucnosti,“ usmívá se sportovec a nyní i trenér. Jaká je cesta k novému českému talentu v akrobatickém lyžování? Co sleduje u juniorských reprezentantů? A proč je podle něj gymnastika základem všeho?

Poslanci schválili rozpočet na tento rok se schodkem 310 miliard. Podle Národní rozpočtové rady je to v rozporu se zákonem. Podle ministryně financí Aleny Schillerové je návrh reálný a pravdivý. Jak dlouho takové rozpočty uneseme?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zástupci vládní koalice v noci schválili základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už tedy Sněmovna nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.Opozice rozpočet označila za nezodpovědný a v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Opírá se přitom o stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR). Pochybnosti vyjádřil i prezident Petr Pavel. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to odmítá a trvá na tom, že tato pravidla se na její rozpočet kvůli mimořádným okolnostem nevztahují. V posledních dnech několikrát zopakovala, že rozpočet je realistický a pravdivý. S předsedou sněmovního rozpočtového výboru Vladimírem Pikorou (Motoristé) se shodla, že navržený schodek je maximum možného. „Rozhodně jedeme rozpočet, který je na Stanjurově podvozku,“ řekl Pikora s odkazem na předchozího šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS). „Záleží na tom, jestli bude vláda chtít přidávat nějaké výdaje v průběhu roku. Tohle riziko si člověk uvědomí, když jsme se dozvěděli, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce otevřít zákon o důchodovém pojištění. Chce nejen upravovat parametry důchodového systému, které byly řečeny před volbami. Ale je tam něco, co nás znervózňuje. To znamená, že to má proběhnout rychle a mají tam být nějaké změny už od září letošního roku. Nevíme jaké. Tak pak by byla otázka, jak by se financovaly, jestli by ten problém nebyl větší,“ řekl v Ptám se já předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Že by státní rozpočet na letošní rok odporoval zákonu o rozpočtové odpovědnosti popřel i premiér Andrej Babiš (ANO) už v sobotním rozhovoru pro televizi Nova, kde odmítl stanovisko Národní rozpočtové rady a označil ji za zbytečnou instituci.„My jsme zřízeni zákonem. Tím zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Teoreticky by někdo mohl i ten zákon zrušit, byť z našeho pohledu by to bylo v jasném rozporu s evropským právem, které platí. Neexistuje žádná země v Evropské unii, která by něco takového udělala, dokonce ani Orbánovo Maďarsko rozpočtovou radu nezrušilo,“ uzavřel Hampl. Jak se neztratit v číslech a politických proklamacích? Jaký je rozpočet nové vlády? A na co si musíme v příštích letech dát největší pozor?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Spoluzakladatel a předseda spolku Milión chvilek pro demokracii Mikuláš Minář snil v éře vzestupu hnutí o tom, že sesbírá milión podpisů za lepší politiku. Během několika let jich však získali přes 400 tisíc. O šest let později jejich spolek během dvou měsíců sesbíral třičtvrtě miliónu. Jak sám řekl, až to bude milión, uspořádají setkání příznivců na pražské Letné. Rozhodně příští neděli chtějí v různých obcích a městech uspořádat lokální vystoupení nejen na podporu prezidenta, ale i jako protest proti reorientaci české zahraniční politiky a útokům na prezidenta republiky. V podcastu se s Mikulášem Minářem bavíme také o řadě osobních témat. Co v životě hledá? Jaké má profesní ambice? Co pro něho znamená koučink, který se stal jeho profesí? Není to jen jiná forma světského náboženství bez Boha? V další části hovoříme o tom, jak je demokracie celosvětově na ústupu a jestli – jak říká Petr Pithart – jsme skutečně možná poslední, kdo ji ještě zažijí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) žádá o další odklad systému emisních povolenek ETS2, který se týká silniční dopravy a vytápění budov. V dopisu lídrům Evropské unie před blížícím se summitem napsal, že povolenky ničí evropský průmysl. S tím souhlasí v Pro a proti europoslanec hnutí ANO Ondřej Knotek. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) je problém složitější: „Rozhodně si za vysokou cenu elektrických energií nemůžeme jenom zelenými opatřeními."Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhodně to nelze brát na lehkou váhu. Lehkých vah se ostatně obezita netýká, jde o těžké téma. Přesto je podcast o obezitě a současných možnostech její léčby svým způsobem podcastem o štěstí. Jeho hosty jsou vedoucí lékařka Centra léčby obezity při FN Motol Dita Pichlerová a doktor Jakub Mitro z obezitologické poradny v Plzni. Ve podcastu se dozvíte, jaký profit přinášejí léky na hubnutí orgánům, kolik tyto léky stojí a jak se k jejich hrazení staví zdravotní pojišťovny. A také uslyšíte příběhy konkrétních pacientů.

Rozhodně to nelze brát na lehkou váhu. Lehkých vah se ostatně obezita netýká, jde o těžké téma. Přesto je podcast o obezitě a současných možnostech její léčby svým způsobem podcastem o štěstí. Jeho hosty jsou vedoucí lékařka Centra léčby obezity při FN Motol Dita Pichlerová a doktor Jakub Mitro z obezitologické poradny v Plzni. Ve podcastu se dozvíte, jaký profit přinášejí léky na hubnutí orgánům, kolik tyto léky stojí a jak se k jejich hrazení staví zdravotní pojišťovny. A také uslyšíte příběhy konkrétních pacientů.

V roce 2010 se objevila věc, bez níž si dnes nedokážeme představit svůj život – chytrý mobil. Stal se dveřmi k internetu a komunikaci se světem. Po 15 letech jsme svědky celosvětového tažení politiků proti mobilům.Důvod? Neexistuje sice shoda lékařů, že mobilní technologie prokazatelně škodí zdraví, přestože se tuší, že přispívají k epidemii duševních problémů zejména u mladých lidí. Rozhodně je shoda na tom, že v základních a středních školách se podílejí na destrukci výuky a narušují koncentraci žáků a studentů.O těchto a dalších věcech si v podcastu Kecy a politika povídáme s Michaelou Mlíčkovou Jelínkovou, která spoluzaložila iniciativu Digibalanc.Loňská studie ministerstva zdravotnictví z Nizozemí ukázala, že 27 procent mladých se cítí být závislých na mobilu – a podstatné je, že jim v tom není dobře. Mobilní komunikace z velké části lidí dělá tak trochu ADHD děti, které se nejsou schopné zkoncentrovat, jsou nervní, stále něco ťukají do mobilů a rozposílají dalším.Slavný teoretik médií McLuhan geniálně popsal nástup elektronických médií už v sedmdesátých letech, jejichž prodloužením jsou chytré mobily a sociální sítě. McLuhan tvrdil, že není důležité, co s médiem děláme, ale co toto médium dělá s námi.Z tohoto úhlu pohledu je jednoznačným ziskem používání mobilů akčnost, s níž můžeme komunikovat s celým světem. Záporným rysem je narušené soustředění a horší schopnost pohybovat se v reálném čase.Přestože ve více než dvaceti zemích Evropské unie přijímají různá opatření k omezování používání mobilů během školní výuky, v Česku dodnes nezačala ani veřejná debata o tomto problému. Podcast Kecy a politika se rozhovorem s Michaelou Mlíčkovou Jelínkovou pokouší toto téma otevřít.

Do hotcastu Pot přišla herečka, modelka a moderátorka Monika Timková. Na televizní obrazovce ji můžete znát z pohádek jako princeznu, ale dnes si ji diváci spojují hlavně s reality show Naked Attraction, kde nazí lidé hledají lásku. S Eliškou Soukupovou mluvila o svém vztahu k nahotě, tlaku po odvysílání pořadu i o tom, koho by ráda viděla v odhaleném boxu ona sama.

S politology Jiřím Lechem a Lucií Tungul o tom, jak může vypadat nová česká zahraniční politika. Je sundání ukrajinské vlajky z budovy Poslanecké sněmovny čistě symbolické gesto, nebo se Česko připojí k proruskému bloku zemí jako je Slovensko a Maďarsko? A jak si premiér Andrej Babiš z hnutí ANO bude hlídat vlastní zájmy v Evropské unii? Volby skončily a vládní strany nyní musí své předvolební sliby převést do reality, která je ale často komplikovanější, než voličům tvrdili. Okolní státy už nyní varují před nástupem nové vlády a změnou české pozice. Co to pro nás bude znamenat a v čem může nová vláda na tu předchozí navázat. O tom diskutovali politologové Jiří Lech a Lucie Tungul z Univerzity Palackého v Divadle nacucky v Olomouci na Debatě Respektu, kterou moderovala Dominika Perlínová.

„Často za námi chodí v porodnici první den maminky, že má miminko koliky. To není moc možné, koliky přicházejí později. Bývá to spíš zácpa, protože střevo není z dělohy zvyklé na stravu a na takový provoz,“ říká pediatr Cyril Matějka v epizodě Houpaček, kdy se věnujeme bolení dětského břicha.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Často za námi chodí v porodnici první den maminky, že má miminko koliky. To není moc možné, koliky přicházejí později. Bývá to spíš zácpa, protože střevo není z dělohy zvyklé na stravu a na takový provoz,“ říká pediatr Cyril Matějka v epizodě Houpaček, kdy se věnujeme bolení dětského břicha.

Ve více než 100minutovém speciálu se ještě vracíme k nedávným sněmovním volbám. Zůstala totiž řada otázek, na které výzkumy sociologických agentur neodpověděly. Pokusili jsme se o to s politickým geografem Petrem Sokolem, s nímž si procházíme voličské posuny v jednotlivých okresech a docházíme k zajímavým závěrům.Tento akademik, bývalý zaměstnanec Evropského parlamentu a dnes i poslanec na kandidátce SPOLU, tvrdí, že volby rozhodla vyšší volební účast v bývalých sudetských okresech, kde je Andrej Babiš nejsilnější. Andrej Babiš sice bodoval i ve vnitrozemských oblastech, ale nárůst v regionech, kde se po roce 1945 kompletně vyměnilo obyvatelstvo, byl nejvyšší. Ukazuje to, že téma bývalých německých oblastí je širší problém, než by se dal vyjádřit v socioekonomických pojmech.Velké rozpaky panovaly také ohledně politického zařazení strany Motoristé sobě. Někteří komentátoři se spokojili s konstatováním, že fakticky jde o pravé voličské křídlo ODS, které přešlo k nové straně. Volební výsledky na úrovni okresů však ukazují, že nejmenšího výsledku dosáhla tato strana ve voličských baštách občanských demokratů. Když Sokol srovnal letošní voličskou geografii Motoristů se sněmovními volbami v roce 2010, vyšlo mu, že pro ně hlasovali někdejší voliči strany Věci veřejné.Agentura IPSOS také konstatovala, že z 380 tisíc voličů Motoristů jich jen 40 tisíc přešlo od ODS. Jinak Motoristé brali ze všech stran a hlavně z tábora nevoličů z minulých voleb. Ti buď v roce 2021 neměli hlasovací právo (a letos šli volit poprvé), nebo minule nebyli u volebních uren. Rozhodně jde ve své většině o politicky vlažnější lidi, kteří rádi volí protestně.Petr Sokol také vysvětluje velmi zajímavou věc. V české politice podle něj existují dvě dvojice stran, jejichž voliči se překrývají. Je to jednak ANO a SPD. Šokující je ovšem dvojice SPOLU a Piráti.Tyto a další věci v novém speciálu.

Asi jen málokdo z těch, co tenkrát už byli na světě, může tvrdit, že do jejich života rok 1989 vůbec nezasáhl. Rozhodně by to nemohl tvrdit Václav Havel. Čtyři měsíce z něj strávil ve vězení, na jeho samém konci se stal prezidentem. Havlovu cestu z pankrácké cely do Vladislavského sálu zachycují i nahrávky z rozhlasového archivu.

Asi jen málokdo z těch, co tenkrát už byli na světě, může tvrdit, že do jejich života rok 1989 vůbec nezasáhl. Rozhodně by to nemohl tvrdit Václav Havel. Čtyři měsíce z něj strávil ve vězení, na jeho samém konci se stal prezidentem. Havlovu cestu z pankrácké cely do Vladislavského sálu zachycují i nahrávky z rozhlasového archivu.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko spouští svou vlastní aplikaci na posílání zpráv. Jmenuje se Max. Proč to dělá a je dobrý nápad ji vyzkoušet? „Rozhodně by nebyl dobrý nápad ji používat, ani kdyby to v Evropě šlo, což nejde.“

Může se zhroutit demokracie a vrátit se nesvoboda? Rozhodně ano. Demokratický systém vládnutí je ve skutečnosti velmi křehký a zdaleka není samozřejmý. Když se podíváme na statistiky, tak zjistíme, že států, které jsou demokraciemi, v posledních letech ve světě setrvale ubývá. Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times, tvrdí, že demokracie a volný trh je na Západě dokonce ve větším ohrožení, než si myslíme. (Vysíláme v repríze.)

Stretnutie Trump, Zelenskyj a Putin, rokovanie o mieri, ale aj bezpečnostné záruky pre Ukrajinu, na ktorých by sa mali podieľať Spojené štáty.To by mohli byť výsledky rozhovorov s americkým prezidentom, ktorý sa po minulotýždňovom stretnutí s Vladimirom Putinom stretol aj s ukrajinským prezidentom a európskymi lídrami.Ako to vyzeralo, čo sa zmenilo a k čomu by to mohlo na Ukrajine viesť?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta expertky na Ukrajinu a výskumníčky v think-tanku Európska rada pre zahraničné vzťahy Jany Kobzovej.Zdroj zvukov: BBC, AFP News Agency, YouTube/The White HouseOdporúčanieMojím dnešným odporúčaním je... no chcel som povedať čosi ľahšie, ale nová videoherná Mafia: The Old Country ľahšia zase až tak nie je. Zažijete v nej zhruba pätnásťhodinový návrat ku koreňom série a k príbehu v naozaj nádhernom prostredí Sicílie... a aj keď herné mechaniky miestami trochu škrípu, mňa to bavilo.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠

CELÝ ZÁZNAM ZE STUDIA N LIVE V HRADCI KRÁLOVÉ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Z center mnoha českých, moravských a slezských měst se staly výkladní skříně pro turisty, útočiště pro auta a bezduché plochy, kde není proč zůstávat. Když stojí káva na Staroměstském náměstí 260 korun, fontána na tom Václavském působí jako levně vypadající napodobenina a z Velkého náměstí v Hradci Králové se stalo obří parkoviště, je načase se ptát, komu patří město. Studio N se vydalo do Hradce Králové, aby s reportérem Jankem Rubešem, architektkou Šárkou Dlouhou a ředitelem místní galerie moderního umění Františkem Zachovalem hledalo odpovědi. „To není drahé kafe. To je cedulka ‚jdi pryč‘,“ říká reportér Janek Rubeš. A dodává: „Snažím se Pražákům říct: běžte žít zpátky do centra města. Běžte na pivo na Staromák. Když na to zanevřeme, tak ten Staromák už nebude nikdy náš.“ Právě to, jak veřejný prostor ztrácí kontakt s každodenním životem lidí, je hlavním tématem debaty, kterou jsme natáčeli živě v Hradci Králové. V centru pozornosti je nejen Praha, ale právě i Hradec – město, které bývalo vzorem promyšleného urbanismu, ale dnes na mnoha místech působí odtažitě, nepřístupně a nelidsky. „Rozhodně bych lidem vrátil Velké náměstí v Hradci Králové,“ říká ředitel místní galerie František Zachoval. „Tady se nedá chodit, není tu přirozený stín. Nejsou to jen auta, jsou to i předzahrádky, které jsou zabetonované. S kočárkem tu neprojdete. Pěší a cyklisté jsou ostrakizováni. Dříve tu byly vzrostlé kaštany – suverénně pokáceny. Dnes jsou tu betonové krychle na chodnících, kterým se musíte vyhýbat. Je to bizarní.“ Podobně to vidí i Šárka Dlouhá, vedoucí odboru hlavního architekta města: „Máme vícero náměstí, na kterých lidé nejsou – třeba Ulrichovo náměstí. Je to velká plocha, ale lidé tam nemají důvod se zdržet. Dalo by se tam něco vymyslet.“ A dodává, že stejný problém se týká i okrajových částí: „Na sídlišti Moravské Předměstí máme obrovský rádoby bulvár. Věřím, že by se tam lidé mohli pohybovat víc. Ale obchody jsou prázdné. Nakupuje se na periferii, v obchodních centrech.“ Města tak ztrácejí to nejdůležitější – přirozené důvody k pobytu, stín, přívětivost, smysl. A tím i své obyvatele. Jak může vypadat empatická ulice, ve které se cítí všichni dobře? Můžeme si centra vzít zpět? Jakou inspiraci vidí hosté na Moravském náměstí v Brně, v Litomyšli a Pardubicích? A jak může každý z nás využít svůj vliv na samosprávu a developery? Podívejte se na celou epizodu Studia N live z Hradce Králové o tom, jak centra našich měst probrat z kómatu. Celý díl najdete na herohero.co/studion

Kancléř Friedrich Merz to zřejmě myslí skutečně vážně se záměrem oživit německé hospodářství. A je kvůli tomu ochotný vzít do ruky hodně peněz ve formě nejrůznějších státních podpor. To představuje velkou změnu u politika, jenž měl pověst ekonomického liberála. Čili stoupence hospodářského systému, který si vystačí sám, maximálně s několika jemnými korekturami ze strany vlády. Rozhodně však nepotřebuje obří miliardové programy garantované státem.

Andrej Babiš má sice stále podporu u zhruba třetiny českých voličů, ale vidí, že jeho kredit v určitých krajích upadá. Typické je to na severu Čech, kde v řadě měst propukají korupční skandály komunálních politiků hnutí ANO. Babiš je současně pod tlakem své kauzy Čapí hnízdo, kterou minulý týden řešil odvolací vrchní soud a 23. června by se měl vynést nějaký verdikt – buďto Babiše pravomocně osvobodí, nebo vrátí celou věc pražskému městskému soudu, který se už jednou s připomínkami vrchního soudu nevypořádal. Na druhou stranu nemá pravdu Babiš, když tvrdí, že ho někdo chce poškodit před volbami. Pokud ho soud osvobodí, jistě to využije jako bič na soudy a vládu. Pokud vrátí kauzu k dalšímu projednání, povleče se celý případ odhadem ještě dva roky. Rozhodně nebude na podzim přebírat premiérskou funkci jako pravomocně odsouzený. Problém je jiný. Jestli platí staré rčení, že ryba smrdí od hlavy, má Andrej Babiš těžkou pozici v tom, jak disciplinovat své straníky, kteří jen – v rámci tiché dohody – napodobují Babišovo chování. Aby všechny tyhle kauzy překryl, zbývá mu už jediné – demonstrativně rozpustit například krajskou organizaci v Ústí a vybudovat ji odznova, jako kdysi krajskou organizaci ANO na jižní Moravě. I tak mezi některými jeho spolustraníky bude viset němá otázka: proč ty, Andreji, můžeš a my ne?

Podle Organizace spojených národů je v současnosti na celém světě asi 100 milionů běženců. Čelíme tak prý největší uprchlické krizi od druhé světové války. Ta způsobila nedobrovolnou migraci především v Evropě. K útěkům a vyhánění obyvatel docházelo během celé války. Nejsilnější migrační vlny ale přinesl její konec. Velmi výrazně se dotkly našeho pohraničí.

Pro bezpečnost ve světě je stále důležitější satelitní komunikace. „Kosmické aktivity mohou být součástí další průmyslové revoluce, která už řadu let startuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Václav Kobera, ředitel Odboru kosmických aktivit a nových technologií na ministerstvu dopravy. V posledních letech význam družicové komunikace podtrhla válka na Ukrajině.