Podcasts about velk brit

Před 10 lety rozhodli obyvatelé Velké Británie v referendu o vystoupení z Evropské unie. Co přinesl brexit? Jaká je aktuálně česká pozice a vyjednávací síla v EU? A co by pro Česko mělo být prioritou při vyjednávání o novém unijním rozpočtu? Poslechněte si debatu se zástupci vládních i opozičních stran a hnutí.

Česká boxerka Johana Rajmontová byla hostem podcastu Men's Factor. Rajmontová patří mezi úspěšné české boxerky, zároveň ale pracuje s problémovou mládeží v diagnostickém ústavu, kde se denně setkává s příběhy zanedbávání, závislostí i psychických problémů. Raimontová se k boxu dostala až ve 25 letech, začínala jen rekreačně, ale trenér v ní rozpoznal talent a motivoval ji k prvním zápasům. „Mě to hrozně začalo bavit,“ vzpomíná.Dnes boxuje na mezinárodní úrovni a přiznává, že nejtěžší soupeřky potkala především v Irsku a Velké Británii. Podle ní jsou tamní boxerky profesionálněji připravené a mohou se sportu věnovat naplno, zatímco většina českých sportovců musí vedle tréninku chodit do zaměstnání.Velkou část podcastu věnovala své práci v diagnostickém ústavu. Podle Raimontové veřejnost často vnímá tamní klienty jen jako problémové děti, realita je ale mnohem složitější. Mnozí pocházejí z rodin poznamenaných závislostmi, násilím nebo zanedbáváním. „To jsou tak strašně silné příběhy,“ říká boxerka. Připomíná, že řada mladistvých potřebuje především podporu, stabilitu a někoho, kdo jim ukáže jinou životní cestu. „Ty děti v nás často hledají mámu. Přijdou za vámi, chtějí si povídat, chtějí pochválit za něco, co se jim povedlo. Když vidíte, z jakých rodin některé přicházejí, není těžké pochopit proč. Často jim nechybí jen pravidla nebo dohled. Chybí jim někdo, kdo by jim ukázal cestu, věnoval pozornost a dal jim pocit, že na nich někomu záleží.“Raimontová zároveň upozorňuje na rostoucí počet mladých lidí s psychickými problémy, sebepoškozováním nebo závislostmi na lécích a nových psychoaktivních látkách. Vedle rodinného prostředí hraje podle ní významnou roli i parta vrstevníků a vliv sociálních sítí. Přesto věří, že řada příběhů může skončit dobře. Sama zná bývalé klienty, kteří dnes pracují, mají rodiny a dokázali se zařadit do běžného života.

Vínové barety, odznaky s padáky a heslo Strach je smrtelný hřích – to jsou symboly, které neodmyslitelně patří k parašutistům. Historie československých výsadkářů se měla začít psát v roce 1939. K prvnímu dubnu tehdy měla vzniknout první zkušební jednotka v rámci československé armády, takzvaná letecká pěchota. Jenže přišel Mnichov a okupace, a tak se první kapitola československých parašutistů začala psát později a úplně jinde, ve Velké Británii a Sovětském svazu.

Přes 41 tisíc lidí připlulo loni na loďkách z Francie do Velké Británie. Jde o nejvyšší číslo od roku 2022. Britské vlády přitom slibují zastavení příchodu migrantů, zničení převaděčských gangů a platí stovky milionů eur Francii, aby zabránila uprchlíkům v cestě přes kanál La Manche. Pomůže migraci zastavit nová dohoda mezi Londýnem a Paříží? Jaké jsou příběhy těch, kteří na cestě do Británie riskují životy? A může migrace ovlivnit nadcházející prezidentské volby ve Francii?

Přes 41 tisíc lidí připlulo loni na loďkách z Francie do Velké Británie. Jde o nejvyšší číslo od roku 2022. Britské vlády přitom slibují zastavení příchodu migrantů, zničení převaděčských gangů a platí stovky milionů eur Francii, aby zabránila uprchlíkům v cestě přes kanál La Manche. Pomůže migraci zastavit nová dohoda mezi Londýnem a Paříží? Jaké jsou příběhy těch, kteří na cestě do Británie riskují životy? A může migrace ovlivnit nadcházející prezidentské volby ve Francii?Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jozefína Růžičková se před osmnácti lety přestěhovala z Prahy do jihočeských Prachatic a při rodičovské dovolené začala vařit marmelády. Od té doby její výrobky získaly přes sto medailí na prestižní světové soutěži ve Velké Británii, je také absolutní vítězkou letošního ročníku Chutná hezky. Jihočesky.Všechny díly podcastu Jihočeši můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vražda, která naštvala Anglii. Southampton, pět bodných ran a mrtvý student, kterého policie původně považovala za pachatele. Vrah teď dostal doživotí. Otázky ale zůstávají, stejně jako obvinění z rasismu nebo marný boj proti útokům noži. Hostem V12 je Ivan Kytka, novinář dlouhodobě žijící ve Velké Británii. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vražda, která naštvala Anglii. Southampton, pět bodných ran a mrtvý student, kterého policie původně považovala za pachatele. Vrah teď dostal doživotí. Otázky ale zůstávají, stejně jako obvinění z rasismu nebo marný boj proti útokům noži. Hostem V12 je Ivan Kytka, novinář dlouhodobě žijící ve Velké Británii. Ptá se Matěj Skalický.

Vražda, která naštvala Anglii. Southampton, pět bodných ran a mrtvý student, kterého policie původně považovala za pachatele. Vrah teď dostal doživotí. Otázky ale zůstávají, stejně jako obvinění z rasismu nebo marný boj proti útokům noži. Hostem V12 je Ivan Kytka, novinář dlouhodobě žijící ve Velké Británii. Ptá se Matěj Skalický.

Kdysi byla symbolem politické nestability Itálie. Nyní je to Velká Británie, kde se střídají ministerští předsedové jako na běžícím pásu. Momentálně bojuje o svůj politický život nepopulární labourista Keir Starmer, jehož se chce strana zbavit a doufá, že výměnou lídra se znovu posune v průzkumech na přední příčky, kde ji nyní ohrožují ostře nastupující zelení. I konzervativci bojují o své tradiční místo v politickém duopolu, na pravici se je snaží nahradit Reform UK Nigela Farage. A do toho všeho se snaží prorazit ještě Liberální demokraté. Chaos trvá minimálně od brexitového referenda před deseti lety. O tom, proč je Británie ve vleklé krizi, hovoříme s historiky Martinem Kovářem a Hynkem Fajmonem, politologem a publicistou Alexanderem Tomským, který v Británii dlouhá léta žil, a ekonomem Petrem Bartoněm.

Británie se mění před očima. Labouristé ztrácí dech, konzervativci tápou, Nigel Farage sílí a v průzkumech dokonce vede. „Systém dvou stran se teď zhroutil, to se v celých dějinách britské demokracie nikdy nestalo. Po 14 letech konzervativních vlád byli lidi tak naštvaní, že buď nešli k volbám, nebo volili naschvál druhou stranu,“ říká v Osobnosti Plus vydavatel, překladatel a konzervativec Alexander Tomský, který ve Velké Británii žil přes 20 let.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zaitgeist #21 S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů. Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí  81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.Až vás robot obejmehttps://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme

„Ukrajinská zkušenost nespočívá jen ve vedení technologické války a přežití na bojišti. Je širší,“ zdůraznil na konferenci Křehká bezpečnost ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj. A jmenuje deset zkušeností, které si Západ může osvojit. „Drahé, vysoce přesné zbraně nahradila opotřebovávací válka založená na levných, masově vyráběných, poměrně přesných zbraních,“ upozorňuje na jednu z nich. „Úspěch tak určuje odolnost společnosti a ekonomiky.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volby do lokální samosprávy konané 7. května zatřásly základy britské politiky. V Anglii se potvrdil drtivý nástup krajně pravicové Reform UK a také další úpadek vládní Labour Party, která přišla bezmála o 1500 zastupitelů. Premiér Keir Starmer ale dál odmítá odstoupit. Zatímco se mu ve straně už rýsuje vyzyvatel, Green Party v čele se Zachem Polanskim posiluje a míří na pozici nejsilnější levicové strany. Může to architekt Brexitu Nigel Farage dotáhnout až do Downing Street 10? Jsou konzervativci odepsaná strana? Skončil v Británii definitivně tradiční systém dvou stran? A co se pokazilo v projektu Your Party? Ve Studiu Alarm o situaci ve Velké Británii debatovali Jan Bělíček a David Scharf. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Jedním ze způsobů, jak mohou děti obcházet ověřování věku online, jsou virtuální privátní sítě (VPN). Například po zavedení povinného ověřování zletilosti u některých online služeb ve Velké Británii jejich popularita raketově vzrostla. Podle některých organizací proto VPN představují díru v zákonech, kterou je potřeba zacelit. „To by byl obrovský zásah do fungování internetu a ochrany soukromí,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velká Británie zakáže cigarety lidem, kteří se narodili po roce 2008. Bude tento zákon efektivní prevencí kouření, nebo jen posílí obchod na černém trhu? „Minulost nasvědčuje, že by zákon mohl zafungovat. Existuje na něm společenský konsensus,“ vyzdvihuje v Pro a proti psycholog a výzkumník závislostí Ladislav Csémy. „Úplný zákaz není cestou, trh zaplaví nelegální zboží. Důležitý je preventivní přístup,“ říká poradce a bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před stoletím se narodila Alžběta II. Na to, že jednou bude vládnout Velké Británii, by asi vsadil tehdy málokdo. My se alezaměříme u této příležitosti na něco trochu jiného. Jak se o Alžbětě II. psalo a mluvilo u nás před rokem 1989? Kde se vzala všechna na nostalgie po britské koruně, kterou jsme už nějaký čas zavalováni. Můžou za to filmy a seriály jako Královna, Crown nebo Audience u královny? A jaká v nich je česká stopa?

Šedesát pokojů, pět hvězdiček a centrum Rigy. Společnost Czech Inn zamířila do šesté země a rozjela hotelové podnikání v Lotyšsku. „Pobaltí je rychle rostoucí trh. Riga je krásné město a její vzdálenost od Prahy je podobná jako do Říma či Paříže, létají tam dva lety denně. Hotelový trh je v Lotyšsku poměrně rozvinutý a hotely jsou tam ze 70 procent obsazené. Je tam bezpečno, čisto, krásná příroda i blízkost moře. A o třetinu nižší ceny,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy majitel Czech Inn Hotels Jaroslav Svoboda. Společnost tak aktuálně vlastní nebo provozuje 29 hotelů. Vedle Česka i v Portugalsku, Velké Británii, Maďarsku a Gruzii. „Určitě ale letos přesáhneme číslo třicet. Naší ambicí je vstoupit do Visegradské čtyřky, na čemž teď pracujeme. Zajímavá je pro nás ale i střední a východní Evropa a Pobaltí,“ dodává Svoboda. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Tereza Hepburn, česká spisovatelka žijící v Londýně, hodnotí život ve Velké Británii skoro deset let po Brexitu. Lidé by podle ní i podle průzkumů volili úplně jinak a opačně. Mluví také o tom, jaké to je začít žít v jiné zemi.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ve vesnici Boko Temboni na východě Tanzanie vznikl před třinácti lety sirotčinec Karibu Nyumbani. Pod vedením tří žen – Tanzanky, Angličanky a Češky, v něm dnes žije 34 dětí. Provoz zařízení je financován hlavně díky příspěvkům od dárců. Největší část peněz pochází z Velké Británie a z Německa. Značnou sumu do sirotčince investovali i čeští dobrovolníci. Reportér Marek Jakšič se vydal na místo, aby zachytil jeho každodenní atmosféru.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

My Češi toho o Abrahamu Lincolnovi moc nevíme. Z románové četby nebo televizních seriálů o válce Severu proti Jihu, nám možná zůstal v paměti zidealizovaný obrázek o zrušení otroctví nebo o atentátu, který byl na něho spáchán. Ve skutečnosti se 16. prezident Spojených států dostal k osvobození černochů tak trochu náhodou. Morálně podle všeho s otroctvím opravdu nesouhlasil. Několik jeho příbuzných mělo sice farmy s otroky, ale jeho otec otroky jako uvědomělý baptista nechtěl. Nicméně Abraham Lincoln proti otroctví dlouho vůbec nic nedělal, a to z ryze politických důvodů. Byl to pragmatický a umírněný politik, který vždy hledal kompromisní řešení. Změnu přinesla až válka Severu s Jihem.Lincoln pak vyhlásil osvobození otroků v lednu 1863, kdy na to, co se dělo na Jihu, neměl žádný vliv. Udělal to jen proto, aby oslabil Jih. Chtěl tím jednak vyvolat vzpoury otroků, ale především zabránit tomu, aby evropské mocnosti – jako třeba Velká Británie, Francie nebo Španělsko – nemohly Jih podpořit, protože jejich veřejné mínění by to neuneslo. Nakonec vše rozhodlo dobytí Atlanty v září 1864, kterém následovala v roce 1865 kapitulace Jihu. Ovšem právě osvobození otroků výrazně přispělo ke konečnému vítězství Severu. Na jeho základě se totiž černoši mohli hlásit do služby v ozbrojených silách, čímž výraznou mírou ovlivnili složení armády Unie – tedy Severu. Dohromady jich v ní sloužilo téměř 200 000, což bylo asi 10 % všech vojáků.Vedle toho je ale třeba vidět, že Lincoln přijímal nebo toleroval politiku, která byla pro domorodé národy – tedy indiány – zcela devastující, což poněkud relativizuje pozdější mýtus o jeho univerzalistické humanitě.

Život v zahraničí bývá plný překvapení — co mě zaujalo, když jsem trávil rok ve Skotsku, v Irsku a Anglii?

Velká Británie, Francie a Německo odmítly požadavek Donalda Trumpa, aby se zapojily do námořní mise v Hormuzském průlivu. Cílem operace mělo být znovuotevření této klíčové vodní cesty. Jmenované státy tak učinily i přes Trumpovu pohrůžku, že odmítnutí bude pro NATO znamenat, jak řekl, „velmi špatnou budoucnost“. Napětí mezi Evropou a Spojenými státy ohledně situace na Blízkém východě mapuje britský deník Financial Times.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Mladší bratr britského krále Andrew Mountbatten Windsor, kterému král už v minulosti odebral titul prince, byl zadržen v den svých 66. narozenin britskou policií. Je podezřelý ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci - údajně předával citlivé informace sexuálnímu delikventovi Jeffreymu Epsteinovi. Jak může další skandál kolem mladšího králova bratra otřást monarchií? A co se bude dít dál?Host: Tereza Hepburn Anteneová - novinářka a spisovatelka žijící ve Velké BritániiČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Je u nás ohrožována nebo omezována svoboda slova? Je na její ochranu třeba zřizovat zvláštní podvýbor poslanecké sněmovny? „Extrémem je stav ve Velké Británii, kde počty lidí, kteří jsou za různé výroky na internetu stíháni, jsou obrovské a my musíme předcházet tomu, abychom se pomalu nebo rychle blížili ke stavu, jaký teď je v Británii. Já myslím, že v ČR to je v zárodku,“ říká poslanec za SPD, předseda Svobodných Libor Vondráček. Na co se podvýbor pro svobodu slova zaměří?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výrazně zvýšit těžbu ropy ve Venezuele, i když Američanům půjde vše s jejím převzetím hladce, bude trvat dlouho. Úvahy, že by akce Spojených států mohla znamenat překreslení těžby ropy či obchodu ve světě, jsou v nejbližší době nereálné. „V sousední Guyaně trvalo zprovoznění těžby ropy asi 15 let, v Kazachstánu 30 let,“ říká velvyslanec Česka ve Velké Británii a expert na energetickou bezpečnost Václav Bartuška v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Britským Královským letectvem (RAF) prošly během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Jeden z nich je hrdina bitvy o Británii Josef František a tím druhým František Hekl, stíhač 312. československé perutě. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v říjnu 2025.)

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

Nejdříve strávil pět let v Bruselu, pak tři roky v Londýně a teď se reportér a moderátor České televize Lukáš Dolanský vrací zpět. „Průměrný Brit se má diametrálně hůř než průměrný Čech,“ říká a chválí si návrat domů.„Jedna z věcí, kterou si člověk uvědomí po návratu, je, jak tady krásně všechno funguje. Spousta lidí nadává na něco, co si úplně neumí představit, jak to funguje, respektive nefunguje venku,“ vypráví zkušený novinář, reportér a moderátor České televize, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Dolanský má za sebou dlouhé roky práce v novinách, naposledy vedl domácí rubriku Lidových novin. Z nich ale v roce 2010 odešel do České televize, kde se věnoval domácí politice a parlamentnímu zpravodajství. Brzy přešel k moderování analyticko-zpravodajského pořadu Události, komentáře.„To jsem dělal asi čtyři nebo pět let, ale ještě jsem v sobě měl touhu se vrátit zpátky, jak my říkáme: na plac. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý na to, abych seděl jenom ve studiu a říkal: ‚Tak já vám tu otázku zopakuji ještě jednou‘,“ popisuje svoji cestu, jak se z domácího reportéra stal zpravodaj v Bruselu.„Přišel jsem s myšlenkou, která se nakonec ujala, že bruselský post je vlastně domácí politika akorát v zahraničí, v angličtině. A na tom trvám. Unijní politika je primárně o českých europoslancích, o českém komisaři, o českém pohledu na věc,“ říká Dolanský, který se nikdy před tím nevěnoval zahraniční agendě.Nejsilnější zážitek - smrt královnyPo pěti letech v Bruselu pro něj přišlo překvapení. Místo návratu do Prahy totiž dostal nabídku na zpravodajský post ve Velké Británii. A pouhých 11 dní po jeho příjezdu, když nestihl ani vybalit, přišla největší zpravodajská událost, kterou tam zažil - 8. září 2022 zemřela královna Alžběta II..„To byl asi největší zážitek, nejen ten jeden samotný den, ale i těch několik dnů a týdnů, které následovaly,“ vzpomíná Dolanský a pokračuje:„Ten samotný den mi ráno zavolal editor a řešili jsme, že na tom královna není dobře. Večer jsem vstupoval do Událostí a na začátku říkal, že ta situace není dobrá, ale že stav je stabilizovaný. Pak jsme tam stáli a já jsem si všiml, že se pomalu spouští vlajka na půl žerdi na Buckinghamském paláci. V tu chvíli nám všem tam začaly pípat telefony. S tou samotnou zprávou.“Královna zemřela během dne, na veřejnost se ale zpráva dostala až v podvečer. Čekalo se totiž mimo jiné na vhodný čas pro večerní zpravodajství veřejnoprávní BBC.„Dodneška si na to vzpomínám, jak ze všech elektronických billboardů v Londýně zmizela reklama a všude byl jenom portrét královny. Večer jsem se vracel domů deštivým temným Londýnem, projížděl jsem taxíkem a všude tenhle portrét. To byl extrémně silný moment,“ vypráví. A doplňuje to historkami.„My jsme ještě všechno měli v krabicích, jen jsem někde vydoloval jednu košili a jedno sako a jeden černý svetr, který jsem každý večer pral, aby byl ráno čistý a já v něm mohl znovu jít před Buckinghamský palác.“Právě témata o britské královské rodině patřila spolu s brexitem mezi to nejčastější, o čem Dolanský natáčel.„My jako Češi jsme neuvěřitelní britofilové. A je to vidět samozřejmě i na tom, co jsem všechno natočil kolem královské rodiny během pohřbu, během korunovace a tak,“ popisuje novinář.Jaké je odjet na zpravodajské posty do zahraničí s malými dětmi? Jakou má Lukáš Dolanský zkušenost s britským školstvím? A jakou pozici mají v Británii veřejnoprávní média po skandálu BBC s neobjektivním zpravodajství z Gazy a upraveným projevem Donalda Trumpa?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

O roli ruské firmy Aéza v dezinformační kampani Doppelganger jsme v investigaci.cz psali už před rokem. Aéza tehdy hostovala falešné klony západních médií, které napodobovaly seriózní evropská a americká média a šířily prokremelskou propagandu. Na jaře roku 2025 byli ale zakladatelé společnosti Aéza překvapivě obviněni ruskými úřady z poskytování infrastruktury pro provoz darknetového tržiště s drogami. A tento měsíc byla navíc Aéza umístěna na sankční seznamy USA, Velké Británie a Austrálie.Fenomén ruské hostingové firmy Aéza dlouhodobě sleduje reportérka investigace.cz Kristina Vejnbender. Natáčel s ní Jiří Slavičínský.

Do čela českého a slovenského Mastercard nastoupila před dvěma lety, předtím ale dlouhá léta žila ve Velké Británii, kde získavala zkušenosti zejména v segmentu fintechu. A ty se ji nyní více než hodí, jelikož tento segment spolu s novými moderními technologiemi jako je umělá inteligence (AI) začíná silně promlouvat do platebních technologií i samotného bankovních služeb. “Konečně se jednotlivé věci jako je digitální identita, AI, tokenizace a třeba i otevřené bankovnictví začínají propojovat,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu šéfka Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Jana Lvová, která patří i do Forbes výběru nejvlivnějších žen Česka. Jaké jsou trendy v platebních službách? Kam se dnes posouvá segment kyberbezpečnosti? Je Revolut pro Mastercard konkurencí? A zmizí někdy zcela z trhu klasické platební karty? To vše si poslechněte v podcastu.

Do čela českého a slovenského Mastercard nastoupila před dvěma lety, předtím ale dlouhá léta žila ve Velké Británii, kde získavala zkušenosti zejména v segmentu fintechu. A ty se ji nyní více než hodí, jelikož tento segment spolu s novými moderními technologiemi jako je umělá inteligence (AI) začíná silně promlouvat do platebních technologií i samotného bankovních služeb. “Konečně se jednotlivé věci jako je digitální identita, AI, tokenizace a třeba i otevřené bankovnictví začínají propojovat,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu šéfka Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Jana Lvová, která patří i do Forbes výběru nejvlivnějších žen Česka. Jaké jsou trendy v platebních službách? Kam se dnes posouvá segment kyberbezpečnosti? Je Revolut pro Mastercard konkurencí? A zmizí někdy zcela z trhu klasické platební karty? To vše si poslechněte v podcastu.

Petr Fiala nebude v lednu kandidovat na předsedu ODS. Po dvanácti letech bude v čele této umírněně pravicové strany stát nová postava. Jak Petr Fiala zformoval ODS a českou politiku?Zlomovým bodem jeho politické kariéry bylo, když si ho v roce 2011 premiér Petr Nečas vybral jako poradce pro vědu a výzkum. Po rekonstrukci vlády o rok později se stal ministrem školství. Když padla Nečasova vláda, napadlo šéfa jihomoravské ODS Pavla Blažka vtáhnout Fialu na kandidátku této strany. O tři měsíce později, v době těžké krize této strany, se stal jejím předsedou.Fiala měl dovnitř strany zvláštní politický styl. Svým kreditem bývalého rektora vysoké školy vracel ODS dobré jméno, poškozené v souvislosti s různými aférami, a hlavně se ji pokoušel oddlužit. Tento podcast se nezabývá jeho politickým působením ve vládě, ale řízením ODS, které by bylo možné charakterizovat větami jako „hlavně do ničeho moc nezasahovat“, nebo „ráno moudřejší večera“, popřípadě problémy se „dají také vyčekat“.Byl to politik patřící do blahobytné éry Angely Merkelové, který se však – na rozdíl od ní – v rozhodujících momentech vždy dokázal postavit za správné hodnoty a na správnou stranu.Otázkou je, co bude s Petrem Fialou dál. Včera řekl, že zůstává poslancem. Nikdo ale neví, jaký model veřejného angažmá dále zvolí. Bude to jako v případě odstupujícího předsedy sociální demokracie Sobotky, který v nové sněmovně seděl pár měsíců, našel si práci a odešel? Anebo bude Fiala následovat příklad britského konzervativce Camerona? Po svém odstoupení z funkce premiéra Velké Británie si uvnitř strany udržoval svůj vliv a když za pár let vláda potřebovala posílit, stal se novým ministrem zahraničí.Na tyto a další otázky Petr Fiala zatím neodpověděl.

Občanské průkazy jsou běžnou součástí života na našem kontinentu. Neplatí to ale o Velké Británii. Tamní vláda přišla s nápadem, že by cosi jako digitální průkaz identity zavedla, a spolehlivě se postarala o velmi bouřlivou debatu.

Mezi země uznávající palestinský stát se nově zařadila skupina významných hráčů Západu, včetně Velké Británie nebo Francie. Má jít o součást tlaku na Izrael, tamní premiér Benjamin Netanjahu ale ze svého postupu v Pásmu Gazy nebo ohledně Západního břehu Jordánu zatím neuhýbá. Jaký má diplomatická ofenziva smysl? A jakým způsobem by na ni Netanjahu mohl odpovědět?Host: Irena Kalhousová - ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě KarlověČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Francie se připojují ke skoro 150 zemím světa, které uznávají Stát Palestina. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že jde o odměnu terorismu. „Zvyšuje se tlak na Izrael, aby zastavil vojenské operace,“ nesouhlasí s ním v Pro a proti europoslankyně Lucia Yar (Progresivní Slovensko). „Chybný krok, který ničemu nepomůže,“ odmítá uznat Palestinu europoslanec a bývalý ministr zahraniční i obrany Alexandr Vondra (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tři čtvrtiny Čechů odmítají euro. Zavedeme někdy evropskou jednotnou měnu? Proč se jí tak bojíme? Velká Británie se dnes chystá uznat Palestinu jako nezávislý stát. Jak zareaguje Izrael? A Prahou právě teď projíždí velký tramvajový průvod. Jak se změnila pražská MHD za 150 let?

Řadami královského letectva RAF prošlo během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Prvním je hrdina Bitvy o Británii Josef František a druhým je František Hekl, stíhač 312. československé perutě RAF. V říjnu 1941 se během cvičného letu zřítil se svým letounem do jezera a nehodu nepřežil. Bylo mu 26 let. Jeho zbrusu nový památník stojí ve Skotsku, na břehu jezera Loch Doon.

Řadami královského letectva RAF prošlo během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Prvním je hrdina Bitvy o Británii Josef František a druhým je František Hekl, stíhač 312. československé perutě RAF. V říjnu 1941 se během cvičného letu zřítil se svým letounem do jezera a nehodu nepřežil. Bylo mu 26 let. Jeho zbrusu nový památník stojí ve Skotsku, na břehu jezera Loch Doon.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Po delší době jsme zase kompletní a tak bylo o čem mluvit. Třeba o tom, jak politici ANO řeší partnerské krize, jak evropské šlechtické rody spolupracují s Ruskem, o Trumpově ukrajinské anabázi, ve zprávičkách z Rajchu si povíme, jak Trump nasazuje národní gardu přímo ve Washingtonu D.C., ale samozřejmě dojde i na zprávy ze světa technologií, podíváme se na report Amnesty International, který zkoumal vliv algoritmů na loňské xenofobní protesty ve Velké Británii, jak společnost Meta "samoreguluje" svojí AI a kam vedou králičí nory dlouhých rozhovorů s chatboty a na závěr samozřejmě odpovíme i na některé Vaše dotazy.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Spisovatele Karla Čapka jako autora detektivek představuje výstava ve spisovatelově památníku u Dobříše. A uslyšíte Kateřinu Kněžíkovou, která během srpna zpívá Káťu Kabanovou ve stejnojmenné opeře Leoše Janáčka ve Velké Británii. K poslechu zve Michaela Vetešková.

Podle zatím oficiálně nepotvrzených zpráv Spojené státy rozmisťují jaderné zbraně na území Velké Británie. „Spojené státy s velkou pravděpodobností chtěly, aby svět věděl, že se tak děje. U svých transportních letounů C-17 nevypnuli transpondéry, tzv. odpovídače. Byly to specifické letouny, které slouží pouze a výhradně k převozu jaderných zařízení, respektive jaderných bomb Spojených států amerických,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Představitelé hnutí Stačilo! a SOCDEM oznámili podobu spolupráce pro říjnové sněmovní volby. Jsou podobná spojenectví několika stran novou podobou české politiky? A co to přinese do budoucna? Velká Británie a dalších dvacet čtyři zemí vyzvaly k ukončení války v Pásmu Gazy. Jakou mají podobné výzvy naději? A na příliš mnoho turistů si stěžuje řada míst v Česku. Probereme, jak s fenoménem tzv. overturismu žít.

Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. Tak se jmenuje nová kniha investigativního novináře Jaroslava Spurného, která nejen mapuje známá fakta ohledně největšího teroristického útoku v dějinách Česka, ale přináší i nové a nečekané souvislosti.Podcast Kecy a politika věnoval celé kauze před čtyřmi roky první dvě epizody. Byly založeny na kritice postojů tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který se – z tehdejšího a hlavně z dnešního pohledu – mýlil téměř ve všem.Autor knihy vychází ze zprávy Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, která detailně popisuje všechny okolnosti předcházející výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, jehož výsledkem byli dva mrtví a evakuované okolní vesnice.Přestože k celé události došlo už v roce 2014, zlom ve vyšetřování nastal až o čtyři roky později, kdy se dva ruští agenti pokusili ve Velké Británii zavraždit agenta Skripala a jeho dceru Julii. Následně došlo k prozrazení obou tváří a český vyšetřovatel si je ztotožnil s lidmi, kteří se v roce 2014 motali kolem Vrbětic.O těchto a dalších souvislostech nový speciál podcastu Kecy a politika.

Nejvyšší soud ve Velké Británii rozhodl, že transgender ženy z pohledu práva nejsou ženami. Povede verdikt k lepší ochraně žen a dívek, nebo k diskriminaci lidí, kteří si změnili pohlaví? A jaká je česká debata o právech transgender osob? Diskutovat bude Lucie Vopálenská s nezávislou senátorkou Danielou Kovářovou a místopředsedkyní hnutí STAN a poslankyní Michaelou Šebelovou.

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.

Římské rozhovory. EU se odvážila pokutovat americké giganty, ale jen nesměle. Velká koalice vypadá čím dál pravděpodobněji. Úleva pro jinak tristní Socdem. Trumpova cla jako trest za chudobu. USA se za Suezské krize postavily spolu se SSSR proti Francii a Velké Británii