Podcasts about velk brit

Halleyova kometa je snad nejznámější vlasaticí na světě. 4. září 1682 toto ještě bezejmenné kosmické těleso pozoroval také Edmond Halley a přesně předpověděl jeho návrat, proto dnes nese jeho jméno. Halley nebyl jen uznávaným vědcem a v pořadí teprve druhým královským astronomem v historii Velké Británie. Jeho pokusy a mnohdy překvapivé vynálezy zasahovaly do oborů jako potápění či pojišťovnictví.

Halleyova kometa je snad nejznámější vlasaticí na světě. 4. září 1682 toto ještě bezejmenné kosmické těleso pozoroval také Edmond Halley a přesně předpověděl jeho návrat, proto dnes nese jeho jméno. Halley nebyl jen uznávaným vědcem a v pořadí teprve druhým královským astronomem v historii Velké Británie. Jeho pokusy a mnohdy překvapivé vynálezy zasahovaly do oborů jako potápění či pojišťovnictví.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Celosvětový fenomén a jedna z nejstabilnějších značek na trhu. Poprvé byla vydána v srpnu 1955 ve Velké Británii na popud tehdejšího generálního ředitele irského pivovaru Guinness. Od té doby vychází každoročně a byla přeložena do 37 jazyků. Kniha měla vlastní televizní show, stolní i počítačovou hru, a v Hollywoodu dokonce uvažovali o celovečerním filmu. Bylo jí prodáno už přes milion výtisků. To vše na základě mysliveckého sporu o to, který lovný pták je nejrychlejší.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po delší době jsme zase kompletní a tak bylo o čem mluvit. Třeba o tom, jak politici ANO řeší partnerské krize, jak evropské šlechtické rody spolupracují s Ruskem, o Trumpově ukrajinské anabázi, ve zprávičkách z Rajchu si povíme, jak Trump nasazuje národní gardu přímo ve Washingtonu D.C., ale samozřejmě dojde i na zprávy ze světa technologií, podíváme se na report Amnesty International, který zkoumal vliv algoritmů na loňské xenofobní protesty ve Velké Británii, jak společnost Meta "samoreguluje" svojí AI a kam vedou králičí nory dlouhých rozhovorů s chatboty a na závěr samozřejmě odpovíme i na některé Vaše dotazy.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Odkaz na video s prezentací: https://youtu.be/VbBeHvflyWEMyslíte si, že vám v cestě stojí jen angličtina?

Čeští baseballisté do 23 let vybojovali na domácím Mistrovství Evropy stříbrné medaile. V jubilejním 150. díle Monday Ballcastu se ohlížíme za celým turnajem, od úvodních zápasů až po dramatické finále. Kromě ohlédnutí za šampionátem se podcast věnuje i dalším tématům. Připomíná nadcházející Mistrovství Evropy žen a blížící se semifinále baseballové extraligy. Časová osa: 0:00: Úvod 2:02: Zápas s Francií, přerušený kvůli dešti a dohrávaný další den. 10:02: Utkání proti Velké Británii a skvělý výkon Jana Kozla. 15:50: Zápas s Izraelem a potvrzení prvního místa ve skupině. 20:51: Semifinále proti Itálii a postup do finále. 26:56: Finálový zápas s Velkou Británií a dramatický obrat. 48:45: Očekávání před Mistrovstvím Evropy žen. 50:00: Preview semifinále baseballové extraligy. 56:23: Závěr 

V nové epizodě se podíváme na návrh Velké Británie zakázat placení výkupného, masivní kyberútok na Aeroflot a znepokojivý nárůst bankovních podvodů v Česku. Rozebíráme operaci proti proruské skupině NoName057(16), únik AI konverzací indexovaných Googlem i nebezpečné zranitelnosti v SharePoint on-premise. Na závěr přidáváme doporučení pro bezpečnostní architekty a manažery.

Spisovatele Karla Čapka jako autora detektivek představuje výstava ve spisovatelově památníku u Dobříše. A uslyšíte Kateřinu Kněžíkovou, která během srpna zpívá Káťu Kabanovou ve stejnojmenné opeře Leoše Janáčka ve Velké Británii. K poslechu zve Michaela Vetešková.

Do Skotska zamířil Donald Trump, a to ve dnech, kdy se uzavírala klíčová fáze evropsko-amerického vyjednávání o clech. Velké Británie, která už není členem Evropské unie, se to už netýká, anebo možná přece jen trochu ano. I ona chce s Amerikou obchodovat, nebo spíše to životně potřebuje.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Masivní kyberútok na ruský Aeroflot ochromil letecký provoz a způsobil únik dat. Velká Británie zavádí přelomový zákaz placení výkupného po ransomware útocích. Microsoft odhaluje, že SharePoint zranitelnosti aktivně zneužívá čínská skupina Storm-2603 k šíření ransomwaru Warlock. Sophos a SonicWall vydaly záplaty na kritické chyby umožňující vzdálené spuštění kódu.

Podle zatím oficiálně nepotvrzených zpráv Spojené státy rozmisťují jaderné zbraně na území Velké Británie. „Spojené státy s velkou pravděpodobností chtěly, aby svět věděl, že se tak děje. U svých transportních letounů C-17 nevypnuli transpondéry, tzv. odpovídače. Byly to specifické letouny, které slouží pouze a výhradně k převozu jaderných zařízení, respektive jaderných bomb Spojených států amerických,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Představitelé hnutí Stačilo! a SOCDEM oznámili podobu spolupráce pro říjnové sněmovní volby. Jsou podobná spojenectví několika stran novou podobou české politiky? A co to přinese do budoucna? Velká Británie a dalších dvacet čtyři zemí vyzvaly k ukončení války v Pásmu Gazy. Jakou mají podobné výzvy naději? A na příliš mnoho turistů si stěžuje řada míst v Česku. Probereme, jak s fenoménem tzv. overturismu žít.

Představitelé hnutí Stačilo! a SOCDEM oznámili podobu spolupráce pro říjnové sněmovní volby. Jsou podobná spojenectví několika stran novou podobou české politiky? A co to přinese do budoucna? Velká Británie a dalších dvacet čtyři zemí vyzvaly k ukončení války v Pásmu Gazy. Jakou mají podobné výzvy naději? A na příliš mnoho turistů si stěžuje řada míst v Česku. Probereme, jak s fenoménem tzv. overturismu žít.

Představitelé hnutí Stačilo! a SOCDEM oznámili podobu spolupráce pro říjnové sněmovní volby. Jsou podobná spojenectví několika stran novou podobou české politiky? A co to přinese do budoucna? Velká Británie a dalších dvacet čtyři zemí vyzvaly k ukončení války v Pásmu Gazy. Jakou mají podobné výzvy naději? A na příliš mnoho turistů si stěžuje řada míst v Česku. Probereme, jak s fenoménem tzv. overturismu žít.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dštít oheň a síru na Evropskou unii není tentokrát jen obvyklou léčkou populistů na voliče. Je to vzhledem k situaci ve světě balancování na ledě tak tenkém, že se podobá téměř ekonomické sebevraždě. Když Karel Havlíček z hnutí ANO viní Evropskou komisi z „totální neschopnosti“ vyjednat s Donaldem Trumpem celní podmínky podobné těm, které si dojednala Velká Británie, protože prý „nemá silné vyjednavače ani jasnou strategii“, manipuluje s voliči způsobem, volajícím do nebes. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koncertní klavírista a vysokoškolský pedagog prof. René Adámek byl spojen s Ostravskou univerzitou 20 let. Zcestoval celý svět, koncertoval v Polsku, Maďarsku, Německu, Francii, Rakousku, Itálii a Velké Británii, vystupoval na hudebních festivalech u nás i v zahraničí. A 21. července oslaví sedmdesátku.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovor s nejsympatičtějším velvyslancem Velké Británie. Matthew Field dorazil do Brna, kde byl hostem skvělé hodinové talkshow.

Prázdniny jsou dobou hudebních festivalů a letních scén. České hudbě se na nich daří doma i v zahraničí. „Letos bude česká stopa bude výrazná především v Provence a Velké Británii,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček a upozorňuje na specifika festivalu v anglickém Glyndebourne, kde vystoupí Kateřina Kněžíková v Kátě Kabanové? V audiozáznamu dál komentuje mural s Miladou Horákovou, slovní hodnocení žáků, přejmenovávání zastávek nebo volbu ředitele ČT.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prázdniny jsou dobou hudebních festivalů a letních scén. České hudbě se na nich daří doma i v zahraničí. „Letos bude česká stopa bude výrazná především v Provence a Velké Británii,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček a upozorňuje na specifika festivalu v anglickém Glyndebourne, kde vystoupí Kateřina Kněžíková v Kátě Kabanové? V audiozáznamu dál komentuje mural s Miladou Horákovou, slovní hodnocení žáků, přejmenovávání zastávek nebo volbu ředitele ČT.

„Británie už je ve stavu, že muslimská komunita fakticky převzala řízení země. To je stav Velké Británie v roce 2025. Je to tak dva nebo tři měsíce, kdy byly vydány nové guidelines, instrukce, pro soudy, pro soudce, jak mají vynášet rozsudky,“ říká sociolog Petr Hampl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 15.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Rozhlasový reportér a téměř pět let také zpravodaj Českého rozhlasu v Londýně Jaromír Marek zúročil své působení v britském království a napsal knihu Lišky pod Big Benem s podtitulem Vesele i vážně o Velké Británii. Poslechněte si Ex libris, které výjimečně vzniklo přímo na veletrhu Svět knihy. Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Společně s Adamem Wojnarem pro vás natáčíme sérii podcastů o tom, jak se dá investovat do nemovitostí ve Velké Británii, v čem je to jiné než v Česku a pro koho mohou být takové investice zajímavé. Dneska se podíváme na to, co to může nejvíce zkomplikovat a jaké otázky Adam u svých klientů řeší nejčastěji. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czNeměl nakonec J. D. Vance pravdu, když říkal, že svoboda slova je v Evropě ohrožená? Problémy se objevují i v zemích jako jsou Německo či Velká Británie. „Stará představa svobody slova je spojená se starým světem médií. Zatímco my žijeme v době sociálních sítí, kde svou svobodu slova uplatňuje milion lidí,“ uvažuje Jiří Peňás. „V Německu aktuálně říká jenom 40 procent lidí, že mají svobodu slova. V roce 1990 to bylo 80 procent a rapidně to kleslo během covidu,“ dodává Tereza Matějčková.Chybí demokracii bůh? Matějčková se ve svém textu pro Týdeník Echo inspirovala knihou Jana Loffelda Když Bůh nikomu nechybí. „Neustále se bavíme o ohrožení demokracie. Často to připisujeme populistům. Ale zdá se mi, že si dostatečně neuvědomujeme, že západní demokracie vyrůstá z biblického příběhu. Stojí na zvláštních pojmech jako je lidská důstojnost nebo svoboda. Nejsou pro ně data, ale je pro ně příběh,“ vysvětluje.Proč Petr Fiala vsadil v kampani na dezinformační tabulku? Jak velká je šance, že se Motoristé dostanou do Sněmovny? A proč zájem o ně upadá? Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Maciej Ruczaj a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. Tak se jmenuje nová kniha investigativního novináře Jaroslava Spurného, která nejen mapuje známá fakta ohledně největšího teroristického útoku v dějinách Česka, ale přináší i nové a nečekané souvislosti.Podcast Kecy a politika věnoval celé kauze před čtyřmi roky první dvě epizody. Byly založeny na kritice postojů tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který se – z tehdejšího a hlavně z dnešního pohledu – mýlil téměř ve všem.Autor knihy vychází ze zprávy Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, která detailně popisuje všechny okolnosti předcházející výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, jehož výsledkem byli dva mrtví a evakuované okolní vesnice.Přestože k celé události došlo už v roce 2014, zlom ve vyšetřování nastal až o čtyři roky později, kdy se dva ruští agenti pokusili ve Velké Británii zavraždit agenta Skripala a jeho dceru Julii. Následně došlo k prozrazení obou tváří a český vyšetřovatel si je ztotožnil s lidmi, kteří se v roce 2014 motali kolem Vrbětic.O těchto a dalších souvislostech nový speciál podcastu Kecy a politika.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mezinárodní kritika Izraele kvůli humanitární situaci v Gaze sílí. Vyslovila ji drtivá většina evropských zemí, USA, ale třeba i nový papež. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritiku ostře odmítl. Kam může situace zajít? Hostem Ptám se já byla analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Humanitární situace v Pásmu Gazy vyvolala ostré reakce Západu. Evropská unie v souvislosti s katastrofálními podmínkami v Gaze chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi unií a židovským státem. Znepokojení vyjádřili také představitelé USA, Kanady a Velké Británie nebo nový papež Lev XIV.Do otevřené kritiky Izraele se pustil i český prezident Petr Pavel, který označil humanitární situaci v Gaze za neudržitelnou a vyžadující velice urgentní řešení. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. K prudkému zhoršení humanitární situace v Pásmu Gazy vedla více než dvouměsíční izraelská blokáda. Dodávky nové pomoci a zásob potravin do oblasti nepřicházely od začátku března, kdy vypršela první fáze příměří s teroristickým hnutím Hamás. Izrael o víkendu oznámil omezené obnovení dodávek, podle humanitárních organizací se tak ale stále neděje. Nedávnou kritiku od EU Izrael odmítl jako naprosté nepochopení složité reality. Premiér Netanjahu poté oznámil, že Izrael je nyní ochoten přistoupit na dočasné příměří kvůli výměně rukojmích. Zároveň dodal, že po skončení současné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy bude celá oblast pod kontrolou židovského státu.Ofenzivu zahájil Izrael 7. října 2023 v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců. Při něm ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli asi 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle dnešních údajů  ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 53 600 Palestinců.Do jaké pozice na mezinárodní scéně se Izrael dostal? Chystá se změna české politiky vůči Izraeli? A sílí antisemitské nálady ve světě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ani po dvouhodinovém telefonátu s Donaldem Trumpem se Vladimir Putin nezavázal k míru. Jak hodnotí průběh a smysl pondělního rozhovoru Bílý dům, který původně prosazoval třicetidenní příměří na Ukrajině? Přidají se Spojené státy k sedmnáctému balíku protiruských sankcí, které zavádí EU a Velká Británie? Amerikanista Jiří Pondělíček ještě vysvětlí, jaké jsou priority zahraniční politiky Donalda Trumpa, i to, proč jsou jeho vztahy vždy tolik vyhrocené.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalí šéfové české diplomacie Cyril Svoboda a Tomáš Petříček se shodují, že se musí hledat nová mírová řešení mezi Ruskem a Ukrajinou. Zároveň se domnívají, že Ukrajina nesplňuje příslušné požadavky k tomu, aby se stala členem EU nebo NATO. Klíčovou roli v geopolitických vztazích hrají Spojené státy, Rusko a Čína. "Vedle toho hraje roli vedlejšího partnera i Evropa. Evropská unie ale už není, co bývala. Spíše se scházejí a jednají samostatně velké evropské státy jako je Německo, Polsko, Francie nebo Velká Británie. To podle mě není dobré a vidím v tom riziko," říká Svoboda v pořadu Echo Prime Time.Ocenil, že Česko a evropské státy podporují Ukrajinu. Zároveň dodal, že bychom měli hledat nové cesty a mírová řešení. "Měli bychom hledat nová politická řešení a zkoušet i jiné možnosti," řekl Svoboda. S tím souhlasí i Tomáš Petříček. "Náš vztah k Ukrajině bychom neměli nijak přehodnocovat, ale zároveň bychom se měli porozhlédnout po novém řešení tohoto konfliktu. Měli bychom pokračovat ve finanční podpoře a vojenských dodávkách, ale zároveň bychom měli prozkoumat i jiné cesty," uvedl Petříček.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Vánoce roku 1946 si členové Dismanova rozhlasového dětského souboru možná pamatovali až do konce svého života. Celé svátky totiž strávili na zájezdech ve Velké Británii, kde během tří měsíců odehráli téměř stovku představení.

Vánoce roku 1946 si členové Dismanova rozhlasového dětského souboru možná pamatovali až do konce svého života. Celé svátky totiž strávili na zájezdech ve Velké Británii, kde během tří měsíců odehráli téměř stovku představení.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejvyšší soud ve Velké Británii rozhodl, že transgender ženy z pohledu práva nejsou ženami. Povede verdikt k lepší ochraně žen a dívek, nebo k diskriminaci lidí, kteří si změnili pohlaví? A jaká je česká debata o právech transgender osob? Diskutovat bude Lucie Vopálenská s nezávislou senátorkou Danielou Kovářovou a místopředsedkyní hnutí STAN a poslankyní Michaelou Šebelovou.

Římské rozhovory. EU se odvážila pokutovat americké giganty, ale jen nesměle. Velká koalice vypadá čím dál pravděpodobněji. Úleva pro jinak tristní Socdem. Trumpova cla jako trest za chudobu. USA se za Suezské krize postavily spolu se SSSR proti Francii a Velké Británii

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

U běžné hypotéky si vezmete úvěr, který postupně splácíte, a na konci máte nemovitost. U reverzní hypotéky je to naruby. Senior si vezme spotřebitelský úvěr, ten se platí až když zemře nebo se dům prodá.Zatímco ve Spojených státech nebo ve Velké Británii je reverzní hypotéka léty prověřený produkt, u nás je zatím v plenkách. V Česku ji poskytuje například firma Finemo. Za deset let od svého vzniku poskytla zhruba 700 obrácených hypoték.Princip je jednoduchý. Klient, minimálně šedesátiletý, dostane půjčku. Svou nemovitost zastaví, ale až do smrti zůstává jejím vlastníkem. Dostane peníze - naráz či formou pravidelné renty - a během svého života nemusí dluh umořovat. Pokud nechce, nic nesplácí. Naakumulovaný dluh se vyrovnává až po smrti vlastníka domu či bytu. Musí ho uhradit například dědicové, kteří nechtějí o rodinnou nemovitost přijít. Jinak se dům prodá a závazek se zaplatí z výnosu.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Adam Wojnar je realitní investor a podnikatel, který se zaměřuje hlavně na Velkou Británii. V ní vlastní čtyři nájemní domy a pomáhá v ní hledat vhodné nemovitosti pro investici i svým klientům. Pro ně zprostředkoval desítky realitních transakcí v hodnotě více než 100 milionů korun. V minulém díle (odkaz najdete v popisku) jsme si povídali o tom, proč je podle Adama Británie pro investory zajímavá. Dneska se podíváme na konkrétní nemovitosti a na některé z 38 investic, které už Adam v Británii udělal. Minulý díl najdete tady: https://rostecky.cz/investice-do-nemovitosti-v-britanii-adam-wojnar-t53842 Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Čtvrtým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Vláďa Krupa se svou přednáškou „Historie kulturních válek“. Politická agitace od masového rozšiřování volebního práva probíhá nejen přímými metodami, jako jsou předvolební kampaně nebo reklamní spoty, ale také prostřednictvím nepřímých vlivů, které mají dlouhodobý a často nenápadný dopad na veřejné mínění. Těmito nepřímými metodami jsou například romány, písně, divadelní hry, filmy a další formy masově konzumované kultury. Tyto kulturní vlivy často formují politické názory lidí, kteří se straní přímým politickým poselstvím. Příklad vlivu těchto kulturních metod je proces, který probíhal ve Velké Británii 19. století. Tam se kombinací literárních vlivů a programů Fabiánské společnosti podařilo přetvořit étos klasického liberalismu na evoluční socialismus. Klíčovými postavami této změny byli například John Stuart Mill, Bernard Shaw, Sidney Webb nebo autoři jako Carlyle, Ruskin a Kingsley. Tento proces přeměny veřejného mínění z vnímání státní moci jako brzdícího faktoru pokroku na vnímání státu jako záruky svobody a motoru pokroku byl do značné míry dosažen právě nenásilnou cestou kulturních vlivů. Vladimír Krupa je spoluzakladatel českého Mises institutu, organizace zaměřující se na šíření myšlenek rakouské ekonomické školy a svobody jednotlivce. Jako významný překladatel a autor článků se dlouhodobě věnuje tématům hospodářských dějin a peněžní historie, což mu umožňuje pohled na kulturní války z unikátního ekonomického a historického úhlu.

Adam Wojnar je realitní investor a podnikatel, který začal svou kariéru v roce 2004 odchodem do Velké Británie, kde se nejprve živil třeba jako uklízeč, barman, číšník a za 5 let takhle vystřídal asi 13 prací včetně té pro Londýnskou banku. Postupně pak začal budovat vlastní byznys a dneska má v Británii čtyři nájemní domy, zprostředkoval pro české a slovenské investory desítky realitních transakcí v hodnotě více než 100 milionů korun a založil realitku pro správu nemovitostí. Klientům pomáhá nakupovat nemovitosti v Británii a diverzifikovat tak jejich investiční portfolio i mimo Česko, potažmo Evropskou unii, což zejména v posledních letech začíná být pro spoustu investorů velmi aktuální. Povídat si budeme o tom, v čem je Británie tak zajímavá, pro koho a jak se dá vybudovat tak velký byznys. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Zatímco evropští politici se obávají o spolehlivost transatlantických vazeb a vrcholní představitelé Velké Británie a Francie míří do Washingtonu, aby pár naléhavých otázek položili Donaldu Trumpovi, na Ukrajině se (možná i díky americkému prezidentovi a jeho nedávným výrokům) znovu začalo mluvit o volbách všech formátů.

Rozložení geopolitických sil v současném světě se mění. Jakou roli by v evropské bezpečnosti mělo a chtělo hrát Spojené království? Novinář žijící v Londýně Ivan Kytka ještě přiblíží, jak je ve Velké Británii komentována zahraniční politika administrativy Donalda Trumpa, i to, za jakých podmínek bude od dubna možné cestovat do Velké Británie, kdy země zavede povinnou placenou registraci.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve věku 81 let zemřela 22. ledna 1901 královna, která vládla Spojenému království Velké Británie a Irska 63 let a sedm měsíců. Doba jejího panování je známá jako viktoriánské období. Charakterizuje ji bouřlivý průmyslový, politický, vědecký a vojenský rozvoj. Ona sama byla ale také známá tím, že věnovala až skandlání přízeň svým dvěma osobním sluhům. Jak se seznámila se svým manželem? Jak suverénně ve svých 18 letech nastoupila na trůn? Poslechněte si Příběhy z kalendáře.

Ani nový britský zákon, jenž má odhalit skutečné zahraniční vlastníky majetku na britském území, nedokáže opravdové majitele kompletně odkrýt. Ukázala to nová investigace OCCRP, která zkoumala, zda rodina ázerbájdžánského autoritářského prezidenta Ilhama Alijeva stále skrývá svůj britský majetek za offshorovými společnostmi navzdory novému zákonu. Zato v Česku Alijevovi blízcí i azerská elita zcela otevřeně vlastní firmy a nemovitosti. Majetek tu má například prezidentův tchán, úředník ministerstva daní, nebo bratr šéfa prezidentovy ochranky.  Článek Barbory Šturmové čte Renata Klusáková. Text si můžete také přečíst na⁠ webu⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠investigace.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (https://www.investigace.cz/azerske-nemovitosti-zustavaji-ve-velke-britanii-skryty-navzdory-novemu-zakonu-v-cesku-vlastni-majetek-azerbajdzansky-urednik-ministerstva-dani-nebo-bratr-sefa-ochranky-prezidenta-alijeva/). Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X (Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 

Sklárna v polském Piotrkowie Tribunalskim má ve světě velké jméno. Její ručně vyráběné vánoční ozdoby vždy směřovaly hlavně na západ – do Velké Británie a ještě dál. Dodnes je nabízejí velké americké obchodní domy s luxusním bytovým vybavením a dekoracemi jako Gump's nebo Hallmark. Domácí zákazníci ale dávají přednost levnější čínské konkurenci.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hned druhý den po pádu režimu Bašára Asada začaly vlády některých evropských zemí hromadně pozastavovat vyřizování žádostí o udělení azylu syrským uprchlíkům, píše nezávislý ruský portál Meduza. Mezi prvními o tomto opatření informovalo Německo, po něm následovalo Rakousko, Velká Británie, Holandsko, Švédsko a několik dalších zemí. Francouzské ministerstvo vnitra oznámilo, že možnost pozastavit přijímání žádostí od Syřanů zvažuje, ale ještě k němu nepřikročilo.

Každý těm ostrovům říkal jinak – Britové Falklandy, Argentinci Malvíny. V dubnu 1982 byly už téměř 150 let v držení Velké Británie. Argentinci to ovšem považovali za nezákonné. A tak se vojenská junta vedená generálem Leopoldem Galtierim rozhodla tyto ostrovy obsadit v domnění, že Británie si to vzhledem ke vzdálenosti od Londýna a ke stavu britského loďstva a ekonomiky bude muset nechat líbit. To byl ovšem mylný předpoklad.

Pokud nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče. Čekací lhůty jako ve Velké Británii a operace v lacinějších zahraničních zemích, varuje v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová.Veřejné zdravotnictví přestává zvládat. Náklady na péči převyšují vybrané pojistné. Čekací lhůty na důležitá vyšetření či operace se počítají nezřídka na měsíce. A část lékařů si nechá od pacientů platit „bokem“ mimo pojišťovny.„Na to, jaké do něj jdou peníze, vykazuje české zdravotnictví úžasné výsledky. Mnoho podstatně bohatších vyspělých zemí nám českou péči závidí,“ podotýká na úvod Jana Matesová. Pokud však nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče, varuje a jako odstrašující příklad dává Velkou Británii.„Už přinejmenším druhé desetiletí tam vypravují velká letadla pacientů, kteří letí na operaci třeba do Řecka. Nutnou dobu strávíte na lůžku v Řecku, pak vás zase jiné letadlo vypravované národním zdravotním systémem dopraví zpátky do Británie a jdete si lehnout do postele. Tohle nás může čekat,“ popisuje v podcastu Ve vatě.Kdo ve Velké Británii spoléhá na péči hrazenou z veřejného pojištění, na ošetření si počká, a to velmi dlouho. „Na opravu zubního kazu dítě v Británii čeká až pět let. Když máte angínu, tak průměrná čekací lhůta na praktika jsou tři týdny,“ líčí Matesová.Kdo si to může dovolit, platí si soukromé zdravotní pojištění. Zbytek je odkázán na horší a pomalejší služby veřejného systému nebo pomoc různých veřejných spolků a neziskovek. „Systém zdravotní péče ve Spojeném království je docela pravděpodobný scénář, co budeme mít u nás za dvacet třicet let,“ popisuje ekonomka v podcastu, co se stane, pokud se systém nezmění.Válek chce zavést soukromé pojištěníTaké tuzemský ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce v Česku zavést komerční zdravotní pojištění.„Jestli tohle bude umožněno v České republice, zatím je proti tomu veliký odpor i mezi některými politickými stranami, tak o tom určitě uvažujte. Hlavně s nějakým předstihem, než na vás dolehnou zdravotní potíže. Když se začnete pojišťovat ve věku 60 let, tak už to pojistné bude drahé,“ doporučuje Jana Matesová, jak se zajistit v „děravém“ systému.Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s více než 500 miliardami korun, za 10 let se náklady více než zdvojnásobily. Zdravotní pojištění si odvádí 4,5 milionu lidí, zatímco za více než šest milionů (děti, důchodci, matky na rodičovské, nezaměstnaní) hradí pojištění stát.Systém však nelícuje. „Současný příspěvek státu je 2 085 Kč na pojištěnce. V letošním roce 25 000 na člověka ročně, ale průměrný náklad na léčbu jednoho pacienta je 55 000, zbytek se tedy musí doplatit rozdělením od těch ostatních, kteří platí zdravotní pojištění, anebo z jiných kapitol státního rozpočtu,“ vysvětluje Jana Matesová.Za registraci tisícovku, ale regulační poplatek vadíDalší výzva celého systému je personální, dodává ekonomka. „Dosud bylo zdravotnictví dotované přesčasovou prací lékařů a zhruba do roku 2016 až 2017 i sestřiček. Ti to drželi, ale nová mladá generace lékařů už není ochotná pracovat za normální úvazek jakkoliv dlouho a ani za platby přesčasů není ochotná pracovat 100 hodin týdně.“Ekonomové se shodují, že je potřeba do systému dostat více peněz ze soukromých zdrojů. Peníze poplatníků tečou doktorům napřímo už nyní, bez pojišťovny. „Soukromé peníze tam plynou už teď, ale neplynou tam transparentně. Lidé třeba hledají ambulantního specialistu nebo praktika. A najdou v okolí jedině takového, který řekne, že vstupní prohlídka je za tisíc korun nebo za dva tisíce. Začínalo to kdysi u gynekologů, dnes je to u kdekoho,“ všímá si Matesová.Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví nemá přes 920 tisíc lidí, z toho 131 tisíc dětí. Za registraci platí podle průzkumu zhruba každý třetí pacient.Minimem pro vylepšení bilance zdravotnictví by podle ekonomky bylo obnovení regulačního poplatku v ordinacích. „Regulačním poplatek by teď byl třeba 70 až 80 Kč, tedy zhruba dva a půl lahváče desítky. Pokud na to strany, které tvrdí, že zastupují sociálně slabší část voličů, nepřistoupí, budou sociálně slabší proti sobě. Ti bohatší se zařídí sami,“ říká Jana Matesová v podcastu.Za léky platíme pakatelNevyhnutelné bude podle ní i navýšení spoluúčasti u léků. Tu máme zastropovanou u osob nad 70 let na 500 korunách. Ti, kteří v tomto kalendářním roce dosáhnou aspoň 65 a všichni invalidé, ji mají zastropovanou na tisíci korunách. A všichni ostatní mají strop na pěti tisících.Reformovat zaslouží i neefektivní systém nemocnic. „Moderní přístroje na diagnostiku jsou obrovsky drahé. Gama nůž, radiologické ultrazvuky, cétéčka nemůžete mít v každé nemocnici. Ale tam, kde jsou, by měly jet sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Ležící pacienti tam jedou v noci nebo je tam navážejí sanitky z domů s pečovatelskou službou,“ navrhuje Jana Matesová.Zeštíhlení počtu nemocnic by podle ekonomky zlepšilo i kvalitu péče. „Lékař, který vykoná šest operací určitého typu za rok, prostě není lékař, ke kterému byste s důvěrou šli. Vy chcete k někomu, kdo jich udělá ročně třeba padesát.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

V prosinci to bude 30 let od chvíle, kdy Ukrajina podepsala tzv. Budapešťské memorandum, které jí výměnou za přesun jaderných zbraní do Ruska mělo zajistit nedotknutelnost hranic. Memorandum podepsali představitelé Ruska, Velké Británie, USA a Ukrajiny. Dnes už víme: kdyby si tyto zbraně Ukrajinci ponechali, nejspíš by se dnes na jejich území nebojovalo. O to víc, že se svými 176 mezikontinentálními střelami s jadernými hlavicemi byla Ukrajina třetí největší jadernou mocností. Tlak Západu a Ruska byl tak silný, že nakonec vyměnila hlavice za podpis dohody, kterou Rusko už v roce 2014 rozhodlo ignorovat. Jak dnes vypadá situace na rusko-ukrajinském bojišti? Ukrajinský generál Marčenko nedávno prohlásil, že fronta na Donbase se zhroutila vinou nedostatku zbraní, lidí a špatného vedení. Nutno podotknout, že objem západní pomoci Ukrajině se letos zmenšil a z 61 miliard dolarů, které schválil Kongres USA, dorazilo do Kyjeva necelých deset procent. Bidenova administrativa také blokuje snahy Ukrajiny udeřit na území Ruska. Změní něco v tomto směru americké prezidentské volby? Politický analytik Jefim Fištejn soudí, že nový prezident Trump je příznivcem strategie známé jako "mír skrze sílu." Podle něj se bude snažit dostat ruského prezidenta Putina k jednacímu stolu a situaci nějak vyhrotit – buď uzavřením příměří, nebo vyššími dodávkami vojenské techniky. Fištejn byl jedním z mála českých pozorovatelů, který předpověděl výsledek amerických voleb. Domnívá se, že tentokrát nebudeme svědky obyčejné výměny jedné politické administrativy za druhou, ale půjde o hlubší politický zvrat.

Hrozba útoku při koncertech Taylor Swiftové ve Vídni. Radikalizovaný mladík chtěl zaútočit za pomoci výbušnin. Byl zatčen, koncerty zrušeny. Vlna protimuslimských nepokojů ve Velké Británii. Násilí spustila falešná zpráva z internetu, že v severoanglickém Southportu útočil imigrant a muslim. Ve skutečnosti tři dívky zabil a dalších deset lidí zranil rodák z velšského Cardiffu, jehož rodina je původem z Rwandy a nemá s islámem nic společného. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130808/

Stovky policistů v ulicích britských měst se snaží zastavit největší nepokoje za poslední roky. Dav se už pokusil zapálit hotel pro žadatele o azyl v Rotherhamu, hořela také dětská knihovna v Liverpoolu nebo občanská poradna v Sunderlandu. Nepokoje vyvolalo zabití tří malých dívek a jedna šířící se dezinformace. Jak se Velká Británie dostala do takové krize? A jak se z ní dostane ven? Ptáme se politoložky Magdy Leichtové ze St. Antony's College na Oxfordské univerzitě.