Podcasts about velk brit

Mladší bratr britského krále Andrew Mountbatten Windsor, kterému král už v minulosti odebral titul prince, byl zadržen v den svých 66. narozenin britskou policií. Je podezřelý ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci - údajně předával citlivé informace sexuálnímu delikventovi Jeffreymu Epsteinovi. Jak může další skandál kolem mladšího králova bratra otřást monarchií? A co se bude dít dál?Host: Tereza Hepburn Anteneová - novinářka a spisovatelka žijící ve Velké BritániiČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Je u nás ohrožována nebo omezována svoboda slova? Je na její ochranu třeba zřizovat zvláštní podvýbor poslanecké sněmovny? „Extrémem je stav ve Velké Británii, kde počty lidí, kteří jsou za různé výroky na internetu stíháni, jsou obrovské a my musíme předcházet tomu, abychom se pomalu nebo rychle blížili ke stavu, jaký teď je v Británii. Já myslím, že v ČR to je v zárodku,“ říká poslanec za SPD, předseda Svobodných Libor Vondráček. Na co se podvýbor pro svobodu slova zaměří?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá Kláry Joklové a Martina Urbance ze spolku Wikimedia ČR. Nezisková a komunitní Wikipedie oslavila 15. ledna 25 let. V době čím dál větší komercionalizace pozornosti a v době, kdy v USA i Velké Británii sílí tlaky na její regulaci, představuje Wikipedie paradox: internetový projekt, kde se znalost chápe jako společné dobro, nikoliv jako produkt. Jak Wikipedii pomáhá nebo škodí AI? Jak může spolupracovat s komerčním světem bez ztráty kytičky?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během studií na mosteckém gymnáziu se rozhodla odjet do Británie na prázdniny studovat angličtinu. Během léta zjistila, že by ve Velké Británii mohla zůstat a začít studovat střední školu. Po britské „maturitě“ pokračovala na Oxford Brookes University. Celkem strávila v Británii 11 let. Z Čech odešla jen s baťůžkem a během studií chodila na brigády, aby se uživila. Dnes učí angličtinu v Litvínově. Jaké výhody a nevýhody mají studia v zahraničí? Jak moc je to finančně náročné? A jaký je hlavní rozdíl v britském a českém školském systému? To vše se dozvíte v rozhovoru s Helenou Jozovou v Ponte Reports.

Mladí muži generace Z míří častěji do církve než zástupci předchozí generace, bylo možné dočíst se v poslední době v několika různých zprávách. Přijde trend z Velké Británie a Spojených států také k nám? O manosféře, kulturních válkách a ochotě jít s druhým člověkem jeho kus cesty mluví Lucie Endlicherová s tajemníkem České evangelikální aliance Jiřím Ungerem. Co potřebuje církev, aby byla srozumitelná a přitažlivá i v 21. století?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Výrazně zvýšit těžbu ropy ve Venezuele, i když Američanům půjde vše s jejím převzetím hladce, bude trvat dlouho. Úvahy, že by akce Spojených států mohla znamenat překreslení těžby ropy či obchodu ve světě, jsou v nejbližší době nereálné. „V sousední Guyaně trvalo zprovoznění těžby ropy asi 15 let, v Kazachstánu 30 let,“ říká velvyslanec Česka ve Velké Británii a expert na energetickou bezpečnost Václav Bartuška v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Britským Královským letectvem (RAF) prošly během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Jeden z nich je hrdina bitvy o Británii Josef František a tím druhým František Hekl, stíhač 312. československé perutě. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v říjnu 2025.)

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

S takzvanou radiofonií se začalo experimentovat v druhém desetiletí 20. století. V roce 1922 pak ve Velké Británii vznikla společnost BBC, která začala nabízet každodenní vysílání pořadů.

Velká Británie má vážné ekonomické problémy a podle toho vypadá i politika – podle průzkumů se tam k moci derou doslova klauni. Co je s Británií špatně a jak to souvisí s brexitem? Vysvětlujeme taky, co přináší tak zvaný chat control a jakým způsobem se v uplynulých dnech docela podstatně změnil Green Deal. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Nejdříve strávil pět let v Bruselu, pak tři roky v Londýně a teď se reportér a moderátor České televize Lukáš Dolanský vrací zpět. „Průměrný Brit se má diametrálně hůř než průměrný Čech,“ říká a chválí si návrat domů.„Jedna z věcí, kterou si člověk uvědomí po návratu, je, jak tady krásně všechno funguje. Spousta lidí nadává na něco, co si úplně neumí představit, jak to funguje, respektive nefunguje venku,“ vypráví zkušený novinář, reportér a moderátor České televize, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Dolanský má za sebou dlouhé roky práce v novinách, naposledy vedl domácí rubriku Lidových novin. Z nich ale v roce 2010 odešel do České televize, kde se věnoval domácí politice a parlamentnímu zpravodajství. Brzy přešel k moderování analyticko-zpravodajského pořadu Události, komentáře.„To jsem dělal asi čtyři nebo pět let, ale ještě jsem v sobě měl touhu se vrátit zpátky, jak my říkáme: na plac. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý na to, abych seděl jenom ve studiu a říkal: ‚Tak já vám tu otázku zopakuji ještě jednou‘,“ popisuje svoji cestu, jak se z domácího reportéra stal zpravodaj v Bruselu.„Přišel jsem s myšlenkou, která se nakonec ujala, že bruselský post je vlastně domácí politika akorát v zahraničí, v angličtině. A na tom trvám. Unijní politika je primárně o českých europoslancích, o českém komisaři, o českém pohledu na věc,“ říká Dolanský, který se nikdy před tím nevěnoval zahraniční agendě.Nejsilnější zážitek - smrt královnyPo pěti letech v Bruselu pro něj přišlo překvapení. Místo návratu do Prahy totiž dostal nabídku na zpravodajský post ve Velké Británii. A pouhých 11 dní po jeho příjezdu, když nestihl ani vybalit, přišla největší zpravodajská událost, kterou tam zažil - 8. září 2022 zemřela královna Alžběta II..„To byl asi největší zážitek, nejen ten jeden samotný den, ale i těch několik dnů a týdnů, které následovaly,“ vzpomíná Dolanský a pokračuje:„Ten samotný den mi ráno zavolal editor a řešili jsme, že na tom královna není dobře. Večer jsem vstupoval do Událostí a na začátku říkal, že ta situace není dobrá, ale že stav je stabilizovaný. Pak jsme tam stáli a já jsem si všiml, že se pomalu spouští vlajka na půl žerdi na Buckinghamském paláci. V tu chvíli nám všem tam začaly pípat telefony. S tou samotnou zprávou.“Královna zemřela během dne, na veřejnost se ale zpráva dostala až v podvečer. Čekalo se totiž mimo jiné na vhodný čas pro večerní zpravodajství veřejnoprávní BBC.„Dodneška si na to vzpomínám, jak ze všech elektronických billboardů v Londýně zmizela reklama a všude byl jenom portrét královny. Večer jsem se vracel domů deštivým temným Londýnem, projížděl jsem taxíkem a všude tenhle portrét. To byl extrémně silný moment,“ vypráví. A doplňuje to historkami.„My jsme ještě všechno měli v krabicích, jen jsem někde vydoloval jednu košili a jedno sako a jeden černý svetr, který jsem každý večer pral, aby byl ráno čistý a já v něm mohl znovu jít před Buckinghamský palác.“Právě témata o britské královské rodině patřila spolu s brexitem mezi to nejčastější, o čem Dolanský natáčel.„My jako Češi jsme neuvěřitelní britofilové. A je to vidět samozřejmě i na tom, co jsem všechno natočil kolem královské rodiny během pohřbu, během korunovace a tak,“ popisuje novinář.Jaké je odjet na zpravodajské posty do zahraničí s malými dětmi? Jakou má Lukáš Dolanský zkušenost s britským školstvím? A jakou pozici mají v Británii veřejnoprávní média po skandálu BBC s neobjektivním zpravodajství z Gazy a upraveným projevem Donalda Trumpa?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

O roli ruské firmy Aéza v dezinformační kampani Doppelganger jsme v investigaci.cz psali už před rokem. Aéza tehdy hostovala falešné klony západních médií, které napodobovaly seriózní evropská a americká média a šířily prokremelskou propagandu. Na jaře roku 2025 byli ale zakladatelé společnosti Aéza překvapivě obviněni ruskými úřady z poskytování infrastruktury pro provoz darknetového tržiště s drogami. A tento měsíc byla navíc Aéza umístěna na sankční seznamy USA, Velké Británie a Austrálie.Fenomén ruské hostingové firmy Aéza dlouhodobě sleduje reportérka investigace.cz Kristina Vejnbender. Natáčel s ní Jiří Slavičínský.

Do čela českého a slovenského Mastercard nastoupila před dvěma lety, předtím ale dlouhá léta žila ve Velké Británii, kde získavala zkušenosti zejména v segmentu fintechu. A ty se ji nyní více než hodí, jelikož tento segment spolu s novými moderními technologiemi jako je umělá inteligence (AI) začíná silně promlouvat do platebních technologií i samotného bankovních služeb. “Konečně se jednotlivé věci jako je digitální identita, AI, tokenizace a třeba i otevřené bankovnictví začínají propojovat,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu šéfka Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Jana Lvová, která patří i do Forbes výběru nejvlivnějších žen Česka. Jaké jsou trendy v platebních službách? Kam se dnes posouvá segment kyberbezpečnosti? Je Revolut pro Mastercard konkurencí? A zmizí někdy zcela z trhu klasické platební karty? To vše si poslechněte v podcastu.

Petr Fiala nebude v lednu kandidovat na předsedu ODS. Po dvanácti letech bude v čele této umírněně pravicové strany stát nová postava. Jak Petr Fiala zformoval ODS a českou politiku?Zlomovým bodem jeho politické kariéry bylo, když si ho v roce 2011 premiér Petr Nečas vybral jako poradce pro vědu a výzkum. Po rekonstrukci vlády o rok později se stal ministrem školství. Když padla Nečasova vláda, napadlo šéfa jihomoravské ODS Pavla Blažka vtáhnout Fialu na kandidátku této strany. O tři měsíce později, v době těžké krize této strany, se stal jejím předsedou.Fiala měl dovnitř strany zvláštní politický styl. Svým kreditem bývalého rektora vysoké školy vracel ODS dobré jméno, poškozené v souvislosti s různými aférami, a hlavně se ji pokoušel oddlužit. Tento podcast se nezabývá jeho politickým působením ve vládě, ale řízením ODS, které by bylo možné charakterizovat větami jako „hlavně do ničeho moc nezasahovat“, nebo „ráno moudřejší večera“, popřípadě problémy se „dají také vyčekat“.Byl to politik patřící do blahobytné éry Angely Merkelové, který se však – na rozdíl od ní – v rozhodujících momentech vždy dokázal postavit za správné hodnoty a na správnou stranu.Otázkou je, co bude s Petrem Fialou dál. Včera řekl, že zůstává poslancem. Nikdo ale neví, jaký model veřejného angažmá dále zvolí. Bude to jako v případě odstupujícího předsedy sociální demokracie Sobotky, který v nové sněmovně seděl pár měsíců, našel si práci a odešel? Anebo bude Fiala následovat příklad britského konzervativce Camerona? Po svém odstoupení z funkce premiéra Velké Británie si uvnitř strany udržoval svůj vliv a když za pár let vláda potřebovala posílit, stal se novým ministrem zahraničí.Na tyto a další otázky Petr Fiala zatím neodpověděl.

Občanské průkazy jsou běžnou součástí života na našem kontinentu. Neplatí to ale o Velké Británii. Tamní vláda přišla s nápadem, že by cosi jako digitální průkaz identity zavedla, a spolehlivě se postarala o velmi bouřlivou debatu.

Mezi země uznávající palestinský stát se nově zařadila skupina významných hráčů Západu, včetně Velké Británie nebo Francie. Má jít o součást tlaku na Izrael, tamní premiér Benjamin Netanjahu ale ze svého postupu v Pásmu Gazy nebo ohledně Západního břehu Jordánu zatím neuhýbá. Jaký má diplomatická ofenziva smysl? A jakým způsobem by na ni Netanjahu mohl odpovědět?Host: Irena Kalhousová - ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě KarlověČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil v pondělí v newyorském sídle OSN, že Francie uznává palestinský stát a nabídl mírový plán. Krátce předtím Palestinu uznaly také Velká Británie, Kanada, Austrálie, Portugalsko.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velká Británie se zařadila mezi země, které formálně uznaly Palestinu jako stát. Co vedlo Londýn k uznání její svébytnosti? „Motivace vyšla z historické odpovědnosti, tlaku labouristických poslanců i veřejného mínění,“ vysvětluje novinář Ivan Kytka. Jak reagoval Izrael? A co to znamená pro vztahy s USA?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velká Británie se zařadila mezi země, které formálně uznaly Palestinu jako stát. Co vedlo Londýn k uznání její svébytnosti? „Motivace vyšla z historické odpovědnosti, tlaku labouristických poslanců i veřejného mínění,“ vysvětluje novinář Ivan Kytka. Jak reagoval Izrael? A co to znamená pro vztahy s USA?

Francie, Belgie, Portugalsko a Malta vyhlásily na okraji letošního zasedání Valného shromáždění OSN, že uznávají stát Palestina. Totéž učinily například Velká Británie, Austrálie či Kanada. Tedy vesměs země, které dosud stály spíše po boku Izraele. Došla jim však trpělivost s režimem Benjamina Netanjahua a s jeho nelidskou, surovou likvidací palestinského pásma Gazy pod záminkou boje proti teroristům z hnutí Hamás.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Francie se připojují ke skoro 150 zemím světa, které uznávají Stát Palestina. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že jde o odměnu terorismu. „Zvyšuje se tlak na Izrael, aby zastavil vojenské operace,“ nesouhlasí s ním v Pro a proti europoslankyně Lucia Yar (Progresivní Slovensko). „Chybný krok, který ničemu nepomůže,“ odmítá uznat Palestinu europoslanec a bývalý ministr zahraniční i obrany Alexandr Vondra (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tři čtvrtiny Čechů odmítají euro. Zavedeme někdy evropskou jednotnou měnu? Proč se jí tak bojíme? Velká Británie se dnes chystá uznat Palestinu jako nezávislý stát. Jak zareaguje Izrael? A Prahou právě teď projíždí velký tramvajový průvod. Jak se změnila pražská MHD za 150 let?

Tři čtvrtiny Čechů odmítají euro. Zavedeme někdy evropskou jednotnou měnu? Proč se jí tak bojíme? Velká Británie se dnes chystá uznat Palestinu jako nezávislý stát. Jak zareaguje Izrael? A Prahou právě teď projíždí velký tramvajový průvod. Jak se změnila pražská MHD za 150 let?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řadami královského letectva RAF prošlo během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Prvním je hrdina Bitvy o Británii Josef František a druhým je František Hekl, stíhač 312. československé perutě RAF. V říjnu 1941 se během cvičného letu zřítil se svým letounem do jezera a nehodu nepřežil. Bylo mu 26 let. Jeho zbrusu nový památník stojí ve Skotsku, na břehu jezera Loch Doon.

Řadami královského letectva RAF prošlo během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Prvním je hrdina Bitvy o Británii Josef František a druhým je František Hekl, stíhač 312. československé perutě RAF. V říjnu 1941 se během cvičného letu zřítil se svým letounem do jezera a nehodu nepřežil. Bylo mu 26 let. Jeho zbrusu nový památník stojí ve Skotsku, na břehu jezera Loch Doon.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Halleyova kometa je snad nejznámější vlasaticí na světě. 4. září 1682 toto ještě bezejmenné kosmické těleso pozoroval také Edmond Halley a přesně předpověděl jeho návrat, proto dnes nese jeho jméno. Halley nebyl jen uznávaným vědcem a v pořadí teprve druhým královským astronomem v historii Velké Británie. Jeho pokusy a mnohdy překvapivé vynálezy zasahovaly do oborů jako potápění či pojišťovnictví.

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Po delší době jsme zase kompletní a tak bylo o čem mluvit. Třeba o tom, jak politici ANO řeší partnerské krize, jak evropské šlechtické rody spolupracují s Ruskem, o Trumpově ukrajinské anabázi, ve zprávičkách z Rajchu si povíme, jak Trump nasazuje národní gardu přímo ve Washingtonu D.C., ale samozřejmě dojde i na zprávy ze světa technologií, podíváme se na report Amnesty International, který zkoumal vliv algoritmů na loňské xenofobní protesty ve Velké Británii, jak společnost Meta "samoreguluje" svojí AI a kam vedou králičí nory dlouhých rozhovorů s chatboty a na závěr samozřejmě odpovíme i na některé Vaše dotazy.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Spisovatele Karla Čapka jako autora detektivek představuje výstava ve spisovatelově památníku u Dobříše. A uslyšíte Kateřinu Kněžíkovou, která během srpna zpívá Káťu Kabanovou ve stejnojmenné opeře Leoše Janáčka ve Velké Británii. K poslechu zve Michaela Vetešková.

Do Skotska zamířil Donald Trump, a to ve dnech, kdy se uzavírala klíčová fáze evropsko-amerického vyjednávání o clech. Velké Británie, která už není členem Evropské unie, se to už netýká, anebo možná přece jen trochu ano. I ona chce s Amerikou obchodovat, nebo spíše to životně potřebuje.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle zatím oficiálně nepotvrzených zpráv Spojené státy rozmisťují jaderné zbraně na území Velké Británie. „Spojené státy s velkou pravděpodobností chtěly, aby svět věděl, že se tak děje. U svých transportních letounů C-17 nevypnuli transpondéry, tzv. odpovídače. Byly to specifické letouny, které slouží pouze a výhradně k převozu jaderných zařízení, respektive jaderných bomb Spojených států amerických,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Představitelé hnutí Stačilo! a SOCDEM oznámili podobu spolupráce pro říjnové sněmovní volby. Jsou podobná spojenectví několika stran novou podobou české politiky? A co to přinese do budoucna? Velká Británie a dalších dvacet čtyři zemí vyzvaly k ukončení války v Pásmu Gazy. Jakou mají podobné výzvy naději? A na příliš mnoho turistů si stěžuje řada míst v Česku. Probereme, jak s fenoménem tzv. overturismu žít.

Představitelé hnutí Stačilo! a SOCDEM oznámili podobu spolupráce pro říjnové sněmovní volby. Jsou podobná spojenectví několika stran novou podobou české politiky? A co to přinese do budoucna? Velká Británie a dalších dvacet čtyři zemí vyzvaly k ukončení války v Pásmu Gazy. Jakou mají podobné výzvy naději? A na příliš mnoho turistů si stěžuje řada míst v Česku. Probereme, jak s fenoménem tzv. overturismu žít.

Rozhovor s nejsympatičtějším velvyslancem Velké Británie. Matthew Field dorazil do Brna, kde byl hostem skvělé hodinové talkshow.

Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. Tak se jmenuje nová kniha investigativního novináře Jaroslava Spurného, která nejen mapuje známá fakta ohledně největšího teroristického útoku v dějinách Česka, ale přináší i nové a nečekané souvislosti.Podcast Kecy a politika věnoval celé kauze před čtyřmi roky první dvě epizody. Byly založeny na kritice postojů tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který se – z tehdejšího a hlavně z dnešního pohledu – mýlil téměř ve všem.Autor knihy vychází ze zprávy Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, která detailně popisuje všechny okolnosti předcházející výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, jehož výsledkem byli dva mrtví a evakuované okolní vesnice.Přestože k celé události došlo už v roce 2014, zlom ve vyšetřování nastal až o čtyři roky později, kdy se dva ruští agenti pokusili ve Velké Británii zavraždit agenta Skripala a jeho dceru Julii. Následně došlo k prozrazení obou tváří a český vyšetřovatel si je ztotožnil s lidmi, kteří se v roce 2014 motali kolem Vrbětic.O těchto a dalších souvislostech nový speciál podcastu Kecy a politika.

Vánoce roku 1946 si členové Dismanova rozhlasového dětského souboru možná pamatovali až do konce svého života. Celé svátky totiž strávili na zájezdech ve Velké Británii, kde během tří měsíců odehráli téměř stovku představení.

Nejvyšší soud ve Velké Británii rozhodl, že transgender ženy z pohledu práva nejsou ženami. Povede verdikt k lepší ochraně žen a dívek, nebo k diskriminaci lidí, kteří si změnili pohlaví? A jaká je česká debata o právech transgender osob? Diskutovat bude Lucie Vopálenská s nezávislou senátorkou Danielou Kovářovou a místopředsedkyní hnutí STAN a poslankyní Michaelou Šebelovou.

Římské rozhovory. EU se odvážila pokutovat americké giganty, ale jen nesměle. Velká koalice vypadá čím dál pravděpodobněji. Úleva pro jinak tristní Socdem. Trumpova cla jako trest za chudobu. USA se za Suezské krize postavily spolu se SSSR proti Francii a Velké Británii

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.

U běžné hypotéky si vezmete úvěr, který postupně splácíte, a na konci máte nemovitost. U reverzní hypotéky je to naruby. Senior si vezme spotřebitelský úvěr, ten se platí až když zemře nebo se dům prodá.Zatímco ve Spojených státech nebo ve Velké Británii je reverzní hypotéka léty prověřený produkt, u nás je zatím v plenkách. V Česku ji poskytuje například firma Finemo. Za deset let od svého vzniku poskytla zhruba 700 obrácených hypoték.Princip je jednoduchý. Klient, minimálně šedesátiletý, dostane půjčku. Svou nemovitost zastaví, ale až do smrti zůstává jejím vlastníkem. Dostane peníze - naráz či formou pravidelné renty - a během svého života nemusí dluh umořovat. Pokud nechce, nic nesplácí. Naakumulovaný dluh se vyrovnává až po smrti vlastníka domu či bytu. Musí ho uhradit například dědicové, kteří nechtějí o rodinnou nemovitost přijít. Jinak se dům prodá a závazek se zaplatí z výnosu.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zatímco evropští politici se obávají o spolehlivost transatlantických vazeb a vrcholní představitelé Velké Británie a Francie míří do Washingtonu, aby pár naléhavých otázek položili Donaldu Trumpovi, na Ukrajině se (možná i díky americkému prezidentovi a jeho nedávným výrokům) znovu začalo mluvit o volbách všech formátů.