Podcasts about velk brit

Petr Fiala nebude v lednu kandidovat na předsedu ODS. Po dvanácti letech bude v čele této umírněně pravicové strany stát nová postava. Jak Petr Fiala zformoval ODS a českou politiku?Zlomovým bodem jeho politické kariéry bylo, když si ho v roce 2011 premiér Petr Nečas vybral jako poradce pro vědu a výzkum. Po rekonstrukci vlády o rok později se stal ministrem školství. Když padla Nečasova vláda, napadlo šéfa jihomoravské ODS Pavla Blažka vtáhnout Fialu na kandidátku této strany. O tři měsíce později, v době těžké krize této strany, se stal jejím předsedou.Fiala měl dovnitř strany zvláštní politický styl. Svým kreditem bývalého rektora vysoké školy vracel ODS dobré jméno, poškozené v souvislosti s různými aférami, a hlavně se ji pokoušel oddlužit. Tento podcast se nezabývá jeho politickým působením ve vládě, ale řízením ODS, které by bylo možné charakterizovat větami jako „hlavně do ničeho moc nezasahovat“, nebo „ráno moudřejší večera“, popřípadě problémy se „dají také vyčekat“.Byl to politik patřící do blahobytné éry Angely Merkelové, který se však – na rozdíl od ní – v rozhodujících momentech vždy dokázal postavit za správné hodnoty a na správnou stranu.Otázkou je, co bude s Petrem Fialou dál. Včera řekl, že zůstává poslancem. Nikdo ale neví, jaký model veřejného angažmá dále zvolí. Bude to jako v případě odstupujícího předsedy sociální demokracie Sobotky, který v nové sněmovně seděl pár měsíců, našel si práci a odešel? Anebo bude Fiala následovat příklad britského konzervativce Camerona? Po svém odstoupení z funkce premiéra Velké Británie si uvnitř strany udržoval svůj vliv a když za pár let vláda potřebovala posílit, stal se novým ministrem zahraničí.Na tyto a další otázky Petr Fiala zatím neodpověděl.

Občanské průkazy jsou běžnou součástí života na našem kontinentu. Neplatí to ale o Velké Británii. Tamní vláda přišla s nápadem, že by cosi jako digitální průkaz identity zavedla, a spolehlivě se postarala o velmi bouřlivou debatu.

Mezi země uznávající palestinský stát se nově zařadila skupina významných hráčů Západu, včetně Velké Británie nebo Francie. Má jít o součást tlaku na Izrael, tamní premiér Benjamin Netanjahu ale ze svého postupu v Pásmu Gazy nebo ohledně Západního břehu Jordánu zatím neuhýbá. Jaký má diplomatická ofenziva smysl? A jakým způsobem by na ni Netanjahu mohl odpovědět?Host: Irena Kalhousová - ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě KarlověČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil v pondělí v newyorském sídle OSN, že Francie uznává palestinský stát a nabídl mírový plán. Krátce předtím Palestinu uznaly také Velká Británie, Kanada, Austrálie, Portugalsko.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velká Británie se zařadila mezi země, které formálně uznaly Palestinu jako stát. Co vedlo Londýn k uznání její svébytnosti? „Motivace vyšla z historické odpovědnosti, tlaku labouristických poslanců i veřejného mínění,“ vysvětluje novinář Ivan Kytka. Jak reagoval Izrael? A co to znamená pro vztahy s USA?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velká Británie se zařadila mezi země, které formálně uznaly Palestinu jako stát. Co vedlo Londýn k uznání její svébytnosti? „Motivace vyšla z historické odpovědnosti, tlaku labouristických poslanců i veřejného mínění,“ vysvětluje novinář Ivan Kytka. Jak reagoval Izrael? A co to znamená pro vztahy s USA?

Francie, Belgie, Portugalsko a Malta vyhlásily na okraji letošního zasedání Valného shromáždění OSN, že uznávají stát Palestina. Totéž učinily například Velká Británie, Austrálie či Kanada. Tedy vesměs země, které dosud stály spíše po boku Izraele. Došla jim však trpělivost s režimem Benjamina Netanjahua a s jeho nelidskou, surovou likvidací palestinského pásma Gazy pod záminkou boje proti teroristům z hnutí Hamás.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Francie se připojují ke skoro 150 zemím světa, které uznávají Stát Palestina. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že jde o odměnu terorismu. „Zvyšuje se tlak na Izrael, aby zastavil vojenské operace,“ nesouhlasí s ním v Pro a proti europoslankyně Lucia Yar (Progresivní Slovensko). „Chybný krok, který ničemu nepomůže,“ odmítá uznat Palestinu europoslanec a bývalý ministr zahraniční i obrany Alexandr Vondra (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tři čtvrtiny Čechů odmítají euro. Zavedeme někdy evropskou jednotnou měnu? Proč se jí tak bojíme? Velká Británie se dnes chystá uznat Palestinu jako nezávislý stát. Jak zareaguje Izrael? A Prahou právě teď projíždí velký tramvajový průvod. Jak se změnila pražská MHD za 150 let?

Tři čtvrtiny Čechů odmítají euro. Zavedeme někdy evropskou jednotnou měnu? Proč se jí tak bojíme? Velká Británie se dnes chystá uznat Palestinu jako nezávislý stát. Jak zareaguje Izrael? A Prahou právě teď projíždí velký tramvajový průvod. Jak se změnila pražská MHD za 150 let?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řadami královského letectva RAF prošlo během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Prvním je hrdina Bitvy o Británii Josef František a druhým je František Hekl, stíhač 312. československé perutě RAF. V říjnu 1941 se během cvičného letu zřítil se svým letounem do jezera a nehodu nepřežil. Bylo mu 26 let. Jeho zbrusu nový památník stojí ve Skotsku, na břehu jezera Loch Doon.

Řadami královského letectva RAF prošlo během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Prvním je hrdina Bitvy o Británii Josef František a druhým je František Hekl, stíhač 312. československé perutě RAF. V říjnu 1941 se během cvičného letu zřítil se svým letounem do jezera a nehodu nepřežil. Bylo mu 26 let. Jeho zbrusu nový památník stojí ve Skotsku, na břehu jezera Loch Doon.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem středečního pořadu Na place s Davidem Novotným byla triatlonistka Tereza Zimovjanová. Ve studiu Radiožurnálu Sport prozradila, jak se těší na závod světové série v Karlových Varech, který je na programu o druhém zářijovém víkendu. Jaká disciplína z triatlonu je pro ni nejtěžší? Proč vyrazila za tréninkem a tréninkovou skupinou do Velké Británie? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Halleyova kometa je snad nejznámější vlasaticí na světě. 4. září 1682 toto ještě bezejmenné kosmické těleso pozoroval také Edmond Halley a přesně předpověděl jeho návrat, proto dnes nese jeho jméno. Halley nebyl jen uznávaným vědcem a v pořadí teprve druhým královským astronomem v historii Velké Británie. Jeho pokusy a mnohdy překvapivé vynálezy zasahovaly do oborů jako potápění či pojišťovnictví.

Halleyova kometa je snad nejznámější vlasaticí na světě. 4. září 1682 toto ještě bezejmenné kosmické těleso pozoroval také Edmond Halley a přesně předpověděl jeho návrat, proto dnes nese jeho jméno. Halley nebyl jen uznávaným vědcem a v pořadí teprve druhým královským astronomem v historii Velké Británie. Jeho pokusy a mnohdy překvapivé vynálezy zasahovaly do oborů jako potápění či pojišťovnictví.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Celosvětový fenomén a jedna z nejstabilnějších značek na trhu. Poprvé byla vydána v srpnu 1955 ve Velké Británii na popud tehdejšího generálního ředitele irského pivovaru Guinness. Od té doby vychází každoročně a byla přeložena do 37 jazyků. Kniha měla vlastní televizní show, stolní i počítačovou hru, a v Hollywoodu dokonce uvažovali o celovečerním filmu. Bylo jí prodáno už přes milion výtisků. To vše na základě mysliveckého sporu o to, který lovný pták je nejrychlejší.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po delší době jsme zase kompletní a tak bylo o čem mluvit. Třeba o tom, jak politici ANO řeší partnerské krize, jak evropské šlechtické rody spolupracují s Ruskem, o Trumpově ukrajinské anabázi, ve zprávičkách z Rajchu si povíme, jak Trump nasazuje národní gardu přímo ve Washingtonu D.C., ale samozřejmě dojde i na zprávy ze světa technologií, podíváme se na report Amnesty International, který zkoumal vliv algoritmů na loňské xenofobní protesty ve Velké Británii, jak společnost Meta "samoreguluje" svojí AI a kam vedou králičí nory dlouhých rozhovorů s chatboty a na závěr samozřejmě odpovíme i na některé Vaše dotazy.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Odkaz na video s prezentací: https://youtu.be/VbBeHvflyWEMyslíte si, že vám v cestě stojí jen angličtina?

Čeští baseballisté do 23 let vybojovali na domácím Mistrovství Evropy stříbrné medaile. V jubilejním 150. díle Monday Ballcastu se ohlížíme za celým turnajem, od úvodních zápasů až po dramatické finále. Kromě ohlédnutí za šampionátem se podcast věnuje i dalším tématům. Připomíná nadcházející Mistrovství Evropy žen a blížící se semifinále baseballové extraligy. Časová osa: 0:00: Úvod 2:02: Zápas s Francií, přerušený kvůli dešti a dohrávaný další den. 10:02: Utkání proti Velké Británii a skvělý výkon Jana Kozla. 15:50: Zápas s Izraelem a potvrzení prvního místa ve skupině. 20:51: Semifinále proti Itálii a postup do finále. 26:56: Finálový zápas s Velkou Británií a dramatický obrat. 48:45: Očekávání před Mistrovstvím Evropy žen. 50:00: Preview semifinále baseballové extraligy. 56:23: Závěr 

V nové epizodě se podíváme na návrh Velké Británie zakázat placení výkupného, masivní kyberútok na Aeroflot a znepokojivý nárůst bankovních podvodů v Česku. Rozebíráme operaci proti proruské skupině NoName057(16), únik AI konverzací indexovaných Googlem i nebezpečné zranitelnosti v SharePoint on-premise. Na závěr přidáváme doporučení pro bezpečnostní architekty a manažery.

Spisovatele Karla Čapka jako autora detektivek představuje výstava ve spisovatelově památníku u Dobříše. A uslyšíte Kateřinu Kněžíkovou, která během srpna zpívá Káťu Kabanovou ve stejnojmenné opeře Leoše Janáčka ve Velké Británii. K poslechu zve Michaela Vetešková.

Do Skotska zamířil Donald Trump, a to ve dnech, kdy se uzavírala klíčová fáze evropsko-amerického vyjednávání o clech. Velké Británie, která už není členem Evropské unie, se to už netýká, anebo možná přece jen trochu ano. I ona chce s Amerikou obchodovat, nebo spíše to životně potřebuje.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Masivní kyberútok na ruský Aeroflot ochromil letecký provoz a způsobil únik dat. Velká Británie zavádí přelomový zákaz placení výkupného po ransomware útocích. Microsoft odhaluje, že SharePoint zranitelnosti aktivně zneužívá čínská skupina Storm-2603 k šíření ransomwaru Warlock. Sophos a SonicWall vydaly záplaty na kritické chyby umožňující vzdálené spuštění kódu.

Podle zatím oficiálně nepotvrzených zpráv Spojené státy rozmisťují jaderné zbraně na území Velké Británie. „Spojené státy s velkou pravděpodobností chtěly, aby svět věděl, že se tak děje. U svých transportních letounů C-17 nevypnuli transpondéry, tzv. odpovídače. Byly to specifické letouny, které slouží pouze a výhradně k převozu jaderných zařízení, respektive jaderných bomb Spojených států amerických,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Představitelé hnutí Stačilo! a SOCDEM oznámili podobu spolupráce pro říjnové sněmovní volby. Jsou podobná spojenectví několika stran novou podobou české politiky? A co to přinese do budoucna? Velká Británie a dalších dvacet čtyři zemí vyzvaly k ukončení války v Pásmu Gazy. Jakou mají podobné výzvy naději? A na příliš mnoho turistů si stěžuje řada míst v Česku. Probereme, jak s fenoménem tzv. overturismu žít.

Představitelé hnutí Stačilo! a SOCDEM oznámili podobu spolupráce pro říjnové sněmovní volby. Jsou podobná spojenectví několika stran novou podobou české politiky? A co to přinese do budoucna? Velká Británie a dalších dvacet čtyři zemí vyzvaly k ukončení války v Pásmu Gazy. Jakou mají podobné výzvy naději? A na příliš mnoho turistů si stěžuje řada míst v Česku. Probereme, jak s fenoménem tzv. overturismu žít.

Představitelé hnutí Stačilo! a SOCDEM oznámili podobu spolupráce pro říjnové sněmovní volby. Jsou podobná spojenectví několika stran novou podobou české politiky? A co to přinese do budoucna? Velká Británie a dalších dvacet čtyři zemí vyzvaly k ukončení války v Pásmu Gazy. Jakou mají podobné výzvy naději? A na příliš mnoho turistů si stěžuje řada míst v Česku. Probereme, jak s fenoménem tzv. overturismu žít.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dštít oheň a síru na Evropskou unii není tentokrát jen obvyklou léčkou populistů na voliče. Je to vzhledem k situaci ve světě balancování na ledě tak tenkém, že se podobá téměř ekonomické sebevraždě. Když Karel Havlíček z hnutí ANO viní Evropskou komisi z „totální neschopnosti“ vyjednat s Donaldem Trumpem celní podmínky podobné těm, které si dojednala Velká Británie, protože prý „nemá silné vyjednavače ani jasnou strategii“, manipuluje s voliči způsobem, volajícím do nebes. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koncertní klavírista a vysokoškolský pedagog prof. René Adámek byl spojen s Ostravskou univerzitou 20 let. Zcestoval celý svět, koncertoval v Polsku, Maďarsku, Německu, Francii, Rakousku, Itálii a Velké Británii, vystupoval na hudebních festivalech u nás i v zahraničí. A 21. července oslaví sedmdesátku.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovor s nejsympatičtějším velvyslancem Velké Británie. Matthew Field dorazil do Brna, kde byl hostem skvělé hodinové talkshow.

Prázdniny jsou dobou hudebních festivalů a letních scén. České hudbě se na nich daří doma i v zahraničí. „Letos bude česká stopa bude výrazná především v Provence a Velké Británii,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček a upozorňuje na specifika festivalu v anglickém Glyndebourne, kde vystoupí Kateřina Kněžíková v Kátě Kabanové? V audiozáznamu dál komentuje mural s Miladou Horákovou, slovní hodnocení žáků, přejmenovávání zastávek nebo volbu ředitele ČT.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prázdniny jsou dobou hudebních festivalů a letních scén. České hudbě se na nich daří doma i v zahraničí. „Letos bude česká stopa bude výrazná především v Provence a Velké Británii,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček a upozorňuje na specifika festivalu v anglickém Glyndebourne, kde vystoupí Kateřina Kněžíková v Kátě Kabanové? V audiozáznamu dál komentuje mural s Miladou Horákovou, slovní hodnocení žáků, přejmenovávání zastávek nebo volbu ředitele ČT.

„Británie už je ve stavu, že muslimská komunita fakticky převzala řízení země. To je stav Velké Británie v roce 2025. Je to tak dva nebo tři měsíce, kdy byly vydány nové guidelines, instrukce, pro soudy, pro soudce, jak mají vynášet rozsudky,“ říká sociolog Petr Hampl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 15.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Společně s Adamem Wojnarem pro vás natáčíme sérii podcastů o tom, jak se dá investovat do nemovitostí ve Velké Británii, v čem je to jiné než v Česku a pro koho mohou být takové investice zajímavé. Dneska se podíváme na to, co to může nejvíce zkomplikovat a jaké otázky Adam u svých klientů řeší nejčastěji. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. Tak se jmenuje nová kniha investigativního novináře Jaroslava Spurného, která nejen mapuje známá fakta ohledně největšího teroristického útoku v dějinách Česka, ale přináší i nové a nečekané souvislosti.Podcast Kecy a politika věnoval celé kauze před čtyřmi roky první dvě epizody. Byly založeny na kritice postojů tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který se – z tehdejšího a hlavně z dnešního pohledu – mýlil téměř ve všem.Autor knihy vychází ze zprávy Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, která detailně popisuje všechny okolnosti předcházející výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, jehož výsledkem byli dva mrtví a evakuované okolní vesnice.Přestože k celé události došlo už v roce 2014, zlom ve vyšetřování nastal až o čtyři roky později, kdy se dva ruští agenti pokusili ve Velké Británii zavraždit agenta Skripala a jeho dceru Julii. Následně došlo k prozrazení obou tváří a český vyšetřovatel si je ztotožnil s lidmi, kteří se v roce 2014 motali kolem Vrbětic.O těchto a dalších souvislostech nový speciál podcastu Kecy a politika.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mezinárodní kritika Izraele kvůli humanitární situaci v Gaze sílí. Vyslovila ji drtivá většina evropských zemí, USA, ale třeba i nový papež. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritiku ostře odmítl. Kam může situace zajít? Hostem Ptám se já byla analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Humanitární situace v Pásmu Gazy vyvolala ostré reakce Západu. Evropská unie v souvislosti s katastrofálními podmínkami v Gaze chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi unií a židovským státem. Znepokojení vyjádřili také představitelé USA, Kanady a Velké Británie nebo nový papež Lev XIV.Do otevřené kritiky Izraele se pustil i český prezident Petr Pavel, který označil humanitární situaci v Gaze za neudržitelnou a vyžadující velice urgentní řešení. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. K prudkému zhoršení humanitární situace v Pásmu Gazy vedla více než dvouměsíční izraelská blokáda. Dodávky nové pomoci a zásob potravin do oblasti nepřicházely od začátku března, kdy vypršela první fáze příměří s teroristickým hnutím Hamás. Izrael o víkendu oznámil omezené obnovení dodávek, podle humanitárních organizací se tak ale stále neděje. Nedávnou kritiku od EU Izrael odmítl jako naprosté nepochopení složité reality. Premiér Netanjahu poté oznámil, že Izrael je nyní ochoten přistoupit na dočasné příměří kvůli výměně rukojmích. Zároveň dodal, že po skončení současné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy bude celá oblast pod kontrolou židovského státu.Ofenzivu zahájil Izrael 7. října 2023 v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců. Při něm ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli asi 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle dnešních údajů  ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 53 600 Palestinců.Do jaké pozice na mezinárodní scéně se Izrael dostal? Chystá se změna české politiky vůči Izraeli? A sílí antisemitské nálady ve světě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ani po dvouhodinovém telefonátu s Donaldem Trumpem se Vladimir Putin nezavázal k míru. Jak hodnotí průběh a smysl pondělního rozhovoru Bílý dům, který původně prosazoval třicetidenní příměří na Ukrajině? Přidají se Spojené státy k sedmnáctému balíku protiruských sankcí, které zavádí EU a Velká Británie? Amerikanista Jiří Pondělíček ještě vysvětlí, jaké jsou priority zahraniční politiky Donalda Trumpa, i to, proč jsou jeho vztahy vždy tolik vyhrocené.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vánoce roku 1946 si členové Dismanova rozhlasového dětského souboru možná pamatovali až do konce svého života. Celé svátky totiž strávili na zájezdech ve Velké Británii, kde během tří měsíců odehráli téměř stovku představení.

Nejvyšší soud ve Velké Británii rozhodl, že transgender ženy z pohledu práva nejsou ženami. Povede verdikt k lepší ochraně žen a dívek, nebo k diskriminaci lidí, kteří si změnili pohlaví? A jaká je česká debata o právech transgender osob? Diskutovat bude Lucie Vopálenská s nezávislou senátorkou Danielou Kovářovou a místopředsedkyní hnutí STAN a poslankyní Michaelou Šebelovou.

Římské rozhovory. EU se odvážila pokutovat americké giganty, ale jen nesměle. Velká koalice vypadá čím dál pravděpodobněji. Úleva pro jinak tristní Socdem. Trumpova cla jako trest za chudobu. USA se za Suezské krize postavily spolu se SSSR proti Francii a Velké Británii

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

U běžné hypotéky si vezmete úvěr, který postupně splácíte, a na konci máte nemovitost. U reverzní hypotéky je to naruby. Senior si vezme spotřebitelský úvěr, ten se platí až když zemře nebo se dům prodá.Zatímco ve Spojených státech nebo ve Velké Británii je reverzní hypotéka léty prověřený produkt, u nás je zatím v plenkách. V Česku ji poskytuje například firma Finemo. Za deset let od svého vzniku poskytla zhruba 700 obrácených hypoték.Princip je jednoduchý. Klient, minimálně šedesátiletý, dostane půjčku. Svou nemovitost zastaví, ale až do smrti zůstává jejím vlastníkem. Dostane peníze - naráz či formou pravidelné renty - a během svého života nemusí dluh umořovat. Pokud nechce, nic nesplácí. Naakumulovaný dluh se vyrovnává až po smrti vlastníka domu či bytu. Musí ho uhradit například dědicové, kteří nechtějí o rodinnou nemovitost přijít. Jinak se dům prodá a závazek se zaplatí z výnosu.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Adam Wojnar je realitní investor a podnikatel, který se zaměřuje hlavně na Velkou Británii. V ní vlastní čtyři nájemní domy a pomáhá v ní hledat vhodné nemovitosti pro investici i svým klientům. Pro ně zprostředkoval desítky realitních transakcí v hodnotě více než 100 milionů korun. V minulém díle (odkaz najdete v popisku) jsme si povídali o tom, proč je podle Adama Británie pro investory zajímavá. Dneska se podíváme na konkrétní nemovitosti a na některé z 38 investic, které už Adam v Británii udělal. Minulý díl najdete tady: https://rostecky.cz/investice-do-nemovitosti-v-britanii-adam-wojnar-t53842 Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Čtvrtým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Vláďa Krupa se svou přednáškou „Historie kulturních válek“. Politická agitace od masového rozšiřování volebního práva probíhá nejen přímými metodami, jako jsou předvolební kampaně nebo reklamní spoty, ale také prostřednictvím nepřímých vlivů, které mají dlouhodobý a často nenápadný dopad na veřejné mínění. Těmito nepřímými metodami jsou například romány, písně, divadelní hry, filmy a další formy masově konzumované kultury. Tyto kulturní vlivy často formují politické názory lidí, kteří se straní přímým politickým poselstvím. Příklad vlivu těchto kulturních metod je proces, který probíhal ve Velké Británii 19. století. Tam se kombinací literárních vlivů a programů Fabiánské společnosti podařilo přetvořit étos klasického liberalismu na evoluční socialismus. Klíčovými postavami této změny byli například John Stuart Mill, Bernard Shaw, Sidney Webb nebo autoři jako Carlyle, Ruskin a Kingsley. Tento proces přeměny veřejného mínění z vnímání státní moci jako brzdícího faktoru pokroku na vnímání státu jako záruky svobody a motoru pokroku byl do značné míry dosažen právě nenásilnou cestou kulturních vlivů. Vladimír Krupa je spoluzakladatel českého Mises institutu, organizace zaměřující se na šíření myšlenek rakouské ekonomické školy a svobody jednotlivce. Jako významný překladatel a autor článků se dlouhodobě věnuje tématům hospodářských dějin a peněžní historie, což mu umožňuje pohled na kulturní války z unikátního ekonomického a historického úhlu.

Adam Wojnar je realitní investor a podnikatel, který začal svou kariéru v roce 2004 odchodem do Velké Británie, kde se nejprve živil třeba jako uklízeč, barman, číšník a za 5 let takhle vystřídal asi 13 prací včetně té pro Londýnskou banku. Postupně pak začal budovat vlastní byznys a dneska má v Británii čtyři nájemní domy, zprostředkoval pro české a slovenské investory desítky realitních transakcí v hodnotě více než 100 milionů korun a založil realitku pro správu nemovitostí. Klientům pomáhá nakupovat nemovitosti v Británii a diverzifikovat tak jejich investiční portfolio i mimo Česko, potažmo Evropskou unii, což zejména v posledních letech začíná být pro spoustu investorů velmi aktuální. Povídat si budeme o tom, v čem je Británie tak zajímavá, pro koho a jak se dá vybudovat tak velký byznys. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Zatímco evropští politici se obávají o spolehlivost transatlantických vazeb a vrcholní představitelé Velké Británie a Francie míří do Washingtonu, aby pár naléhavých otázek položili Donaldu Trumpovi, na Ukrajině se (možná i díky americkému prezidentovi a jeho nedávným výrokům) znovu začalo mluvit o volbách všech formátů.

Hned druhý den po pádu režimu Bašára Asada začaly vlády některých evropských zemí hromadně pozastavovat vyřizování žádostí o udělení azylu syrským uprchlíkům, píše nezávislý ruský portál Meduza. Mezi prvními o tomto opatření informovalo Německo, po něm následovalo Rakousko, Velká Británie, Holandsko, Švédsko a několik dalších zemí. Francouzské ministerstvo vnitra oznámilo, že možnost pozastavit přijímání žádostí od Syřanů zvažuje, ale ještě k němu nepřikročilo.

Každý těm ostrovům říkal jinak – Britové Falklandy, Argentinci Malvíny. V dubnu 1982 byly už téměř 150 let v držení Velké Británie. Argentinci to ovšem považovali za nezákonné. A tak se vojenská junta vedená generálem Leopoldem Galtierim rozhodla tyto ostrovy obsadit v domnění, že Británie si to vzhledem ke vzdálenosti od Londýna a ke stavu britského loďstva a ekonomiky bude muset nechat líbit. To byl ovšem mylný předpoklad.