Podcasts about velk brit

Společně s Adamem Wojnarem pro vás natáčíme sérii podcastů o tom, jak se dá investovat do nemovitostí ve Velké Británii, v čem je to jiné než v Česku a pro koho mohou být takové investice zajímavé. Dneska se podíváme na to, co to může nejvíce zkomplikovat a jaké otázky Adam u svých klientů řeší nejčastěji. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Ani po dvouhodinovém telefonátu s Donaldem Trumpem se Vladimir Putin nezavázal k míru. Jak hodnotí průběh a smysl pondělního rozhovoru Bílý dům, který původně prosazoval třicetidenní příměří na Ukrajině? Přidají se Spojené státy k sedmnáctému balíku protiruských sankcí, které zavádí EU a Velká Británie? Amerikanista Jiří Pondělíček ještě vysvětlí, jaké jsou priority zahraniční politiky Donalda Trumpa, i to, proč jsou jeho vztahy vždy tolik vyhrocené.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vánoce roku 1946 si členové Dismanova rozhlasového dětského souboru možná pamatovali až do konce svého života. Celé svátky totiž strávili na zájezdech ve Velké Británii, kde během tří měsíců odehráli téměř stovku představení.

Vánoce roku 1946 si členové Dismanova rozhlasového dětského souboru možná pamatovali až do konce svého života. Celé svátky totiž strávili na zájezdech ve Velké Británii, kde během tří měsíců odehráli téměř stovku představení.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejvyšší soud ve Velké Británii rozhodl, že transgender ženy z pohledu práva nejsou ženami. Povede verdikt k lepší ochraně žen a dívek, nebo k diskriminaci lidí, kteří si změnili pohlaví? A jaká je česká debata o právech transgender osob? Diskutovat bude Lucie Vopálenská s nezávislou senátorkou Danielou Kovářovou a místopředsedkyní hnutí STAN a poslankyní Michaelou Šebelovou.

Římské rozhovory. EU se odvážila pokutovat americké giganty, ale jen nesměle. Velká koalice vypadá čím dál pravděpodobněji. Úleva pro jinak tristní Socdem. Trumpova cla jako trest za chudobu. USA se za Suezské krize postavily spolu se SSSR proti Francii a Velké Británii

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.

USA a Evropané neměli vždy stejné zájmy, Trump dnes není prvním případem. V roce 1956 se USA neváhaly postavit v OSN proti Francii a Velké Británii, a to dokonce spolu se Sověty.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

U běžné hypotéky si vezmete úvěr, který postupně splácíte, a na konci máte nemovitost. U reverzní hypotéky je to naruby. Senior si vezme spotřebitelský úvěr, ten se platí až když zemře nebo se dům prodá.Zatímco ve Spojených státech nebo ve Velké Británii je reverzní hypotéka léty prověřený produkt, u nás je zatím v plenkách. V Česku ji poskytuje například firma Finemo. Za deset let od svého vzniku poskytla zhruba 700 obrácených hypoték.Princip je jednoduchý. Klient, minimálně šedesátiletý, dostane půjčku. Svou nemovitost zastaví, ale až do smrti zůstává jejím vlastníkem. Dostane peníze - naráz či formou pravidelné renty - a během svého života nemusí dluh umořovat. Pokud nechce, nic nesplácí. Naakumulovaný dluh se vyrovnává až po smrti vlastníka domu či bytu. Musí ho uhradit například dědicové, kteří nechtějí o rodinnou nemovitost přijít. Jinak se dům prodá a závazek se zaplatí z výnosu.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Nový díl Studia Alarm se věnuje Hnutí pro život, Alianci pro rodinu, ale také Velké Británii a kontroverznímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle nějhož nejsou trans ženy ženy. „Jan Gregor, společně s Janou Jochovou nejviditelnější tvář ultrakonzervativní organizace Aliance pro rodinu, je i v tomto roce opět na výplatní pásce ministerstva spravedlnosti,“ otevírá nový díl Studia Alarm Jan Bělíček a připomíná tak spolupráci, na niž jsme upozornili minulý týden. Na otázky, proč ministerstvo spravedlnosti dává práci Janu Gregorovi, a s čím jim tento ultrakonzervativní lobbista vůbec radí, jsme stále nedostali odpověď. Spolupráci politiků a antigenderového hnutí se redakce Alarmu věnovala opravdu do hloubky v sérii Mezi Bohem a ultrapravicí, která může být aktuální také v kontextu plánovaného sobotního Pochodu pro život. Na této akci Hnutí pro život sice najdeme líbivé slogany jako „někdy stačí prostě pomoct“ nebo „mít ségru je cool“, pravý cíl této organizace (jak ostatně přiznal i Radim Ucháč) je nicméně zákaz interrupcí, což zároveň znamená omezení lékařské péče pro ženy. Magdalena Dušková v novém díle studia Alarm připomíná historii i ideologické zázemí těchto aktivistů. Předseda Ucháč například stával v ulicích s drastickými a krvavými fotografiemi zvířecích embryí a s nápisem STOP GENOCIDĚ. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Adam Wojnar je realitní investor a podnikatel, který se zaměřuje hlavně na Velkou Británii. V ní vlastní čtyři nájemní domy a pomáhá v ní hledat vhodné nemovitosti pro investici i svým klientům. Pro ně zprostředkoval desítky realitních transakcí v hodnotě více než 100 milionů korun. V minulém díle (odkaz najdete v popisku) jsme si povídali o tom, proč je podle Adama Británie pro investory zajímavá. Dneska se podíváme na konkrétní nemovitosti a na některé z 38 investic, které už Adam v Británii udělal. Minulý díl najdete tady: https://rostecky.cz/investice-do-nemovitosti-v-britanii-adam-wojnar-t53842 Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

“Dobrých stříleček není nikdy dost!” pravili hoši z Lootboxu a jali se zkoušet Fragpunk. A vy si můžete poslechnout jak jim tahle šíleně barevná kombinace CSka a několika dalších věcí sedla! Tomáš se z nějakého důvodu pustil do hlídání strašidelného majáku a nakonec jsme se dostali i do okolí jedné atomové elektrárny ve Velké Británii. Poučí, ale i pobaví, ale i poučí!

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Čtvrtým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Vláďa Krupa se svou přednáškou „Historie kulturních válek“. Politická agitace od masového rozšiřování volebního práva probíhá nejen přímými metodami, jako jsou předvolební kampaně nebo reklamní spoty, ale také prostřednictvím nepřímých vlivů, které mají dlouhodobý a často nenápadný dopad na veřejné mínění. Těmito nepřímými metodami jsou například romány, písně, divadelní hry, filmy a další formy masově konzumované kultury. Tyto kulturní vlivy často formují politické názory lidí, kteří se straní přímým politickým poselstvím. Příklad vlivu těchto kulturních metod je proces, který probíhal ve Velké Británii 19. století. Tam se kombinací literárních vlivů a programů Fabiánské společnosti podařilo přetvořit étos klasického liberalismu na evoluční socialismus. Klíčovými postavami této změny byli například John Stuart Mill, Bernard Shaw, Sidney Webb nebo autoři jako Carlyle, Ruskin a Kingsley. Tento proces přeměny veřejného mínění z vnímání státní moci jako brzdícího faktoru pokroku na vnímání státu jako záruky svobody a motoru pokroku byl do značné míry dosažen právě nenásilnou cestou kulturních vlivů. Vladimír Krupa je spoluzakladatel českého Mises institutu, organizace zaměřující se na šíření myšlenek rakouské ekonomické školy a svobody jednotlivce. Jako významný překladatel a autor článků se dlouhodobě věnuje tématům hospodářských dějin a peněžní historie, což mu umožňuje pohled na kulturní války z unikátního ekonomického a historického úhlu.

Adam Wojnar je realitní investor a podnikatel, který začal svou kariéru v roce 2004 odchodem do Velké Británie, kde se nejprve živil třeba jako uklízeč, barman, číšník a za 5 let takhle vystřídal asi 13 prací včetně té pro Londýnskou banku. Postupně pak začal budovat vlastní byznys a dneska má v Británii čtyři nájemní domy, zprostředkoval pro české a slovenské investory desítky realitních transakcí v hodnotě více než 100 milionů korun a založil realitku pro správu nemovitostí. Klientům pomáhá nakupovat nemovitosti v Británii a diverzifikovat tak jejich investiční portfolio i mimo Česko, potažmo Evropskou unii, což zejména v posledních letech začíná být pro spoustu investorů velmi aktuální. Povídat si budeme o tom, v čem je Británie tak zajímavá, pro koho a jak se dá vybudovat tak velký byznys. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Tři roky po padesátce vydal svou nejlepší desku, která se trefně jmenuje Všechno nejlepší. Spokojená je nejen kritika, ale i on osobně – hudebník a kulturní antropolog David Doubek, známější pod jménem Ventolin. Je paradoxní, že ho dodnes spousta náhodných posluchačů považuje spíše za legrační figurku, za kuriózní atrakci na hudební scéně, ačkoli nic není vzdálenější pravdě.Ano, Ventolin umí být vtipný (novou desku například začíná refrénem „blbost už mě neláká, dnes budu za moudrýho fešáka“), ale jeho hudba je mezinárodní a současná. Spoustu fanoušků má například v Polsku a nedávno absolvoval pár koncertů ve Velké Británii, kam se hodlá vracet.V podcastu Host Reportéra vypráví o tom, že i když je z desky nadšený, její vznik nebyl vůbec snadný.„Musel jsem překonávat srandovní, ale i vážnější překážky,“ zmiňuje. „Dřív jsem například vždycky natáčel ve svém domácím studiu, ale loni to nějak nešlo. Naproti máme stánek, kde se během dne srocují hluční štamgasti, v bytě pode mnou furt někdo rapoval. Nic proti, naopak, ale najednou jsem se nedokázal soustředit a radši jezdil tvořit a natáčet jinam. Jak do profesionálního studia, tak třeba minimalisticky do hotelů. A jednou mi jako pracoviště na pár hodin dobře posloužil i břeh Jizery…“Byla to nová výzva. „Najednou jsem nehrotil perfektní kvalitu nahrávky, a to je asi dobře. Část muzikantů mívá tendenci řešit spoustu až ezoterických detailů, které posluchače nezajímají – já mezi takové patřil.“Největší problém nastal, když si v jednom hotelu nerozsvítil a usedl do prostoru, kde mylně tušil postel. Chyba ho stála zlomené žebro: „Do té doby jsem netušil, jak moc může takové zranění ovlivnit kvalitu života, prvních pár týdnů bylo krutých. Jsem navíc astmatik, a astma v kombinaci se zlomeným žebrem nikomu nepřeju – to je hardcore. Systematicky jsem musel užívat jak painkillery, tak samozřejmě ventolin,“ zmiňuje v podcastu své umělecké jméno s malým v.Dnes už je ale vše v pořádku a Ventolin se těší na křty. První proběhne 28. března v pražském sále ARCHA+ a druhý 4. dubna na brněnské Flédě.

Zatímco Donald Trump vidí území jako obchodní artikl, Vladimir Putin jako kořist. Jak tyto rozdílné pohledy formují současný svět? A proč Evropa v technologickém i hospodářském závodě stále ztrácí? Poslechněte si nový Hrotcast s ekonomem Pavlem Kohoutem, který odhaluje souvislosti, jež hýbou globální scénou.Donald Trump se přiřítil do mezinárodního obchodu i vztahů jako cunami. Jenže ačkoli chce dát najevo sílu a rozhodnost, jeho kroky ho usvědčují z opaku. „To, co dělá v zahraniční politice, je velmi nešťastné. Jeho administrativa dala najevo slabost i ochotu ustoupit a Amerika přestává být chápána jako supervelmoc,“ říká Pavel Kohout, ekonom z investičního fondu Algorithmic Sicav.A přidává postřeh o dvou těžkých vahách světové politiky, které nyní krouží kolem sebe i ukrajinského bojiště. „Trump je obchodník a realiťák. Pro něj je území něco, s čím se dá obchodovat. Vladimir Putin je stepní válečník. Jeho prizmatem je zisk území otázka prestiže, pro níž je ochoten i schopen obětovat vše,“ zdůrazňuje v novém Hrotcastu.Jeho postřeh koreluje s realitou. Zatímco ruský vůdce sousední Ukrajinu napadl a její území chce získat silou, americký prezident podmínil pokračování pomoci Kyjevu převzetím kontroly nad obrovským množstvím ukrajinského nerostného bohatství.Trump ale rozjíždí i jinou válku – obchodní. Neohlíží se přitom na soupeře Spojených států, ale ani na jejich spojence. Aktuálně vyhlásil, že již brzy uvalí 25procentní clo na zboží z EU. „Nejhorší možný výsledek by byl, kdyby došlo na celní války a vzájemné zvyšování cel mezi Evropou a USA. Znamenalo by to další problémy pro náš průmysl,“ varuje Kohout.Evropa by se podle něj měla držet zpátky a neeskalovat konflikt s americkým prezidentem, i když na poli Unie existuje pokušení napařit Trumpovi v odvetě vysoká cla. Zboží ze Spojených států je už teď zatíženo vyššími poplatky v Evropě, než je tomu naopak, podotýká známý ekonom. Podle něj cla nejsou zdravým prostředkem pro ekonomický růst.USA pod novým vedením, ale třeba i Velká Británie, chtějí masivně podporovat rozvoj umělé inteligence. Vyspělý svět si od ní slibuje urychlení hospodářského rozvoje. Ujíždí Evropě v nejvyspělejších technologiích vlak? Datová centra jsou v Evropě drahá kvůli drahým energiím, analyzuje Kohout. Zároveň tvrdí, že i na našem kontinentu vznikají skvělé projekty v AI, jen je neumíme tak dobře prodat.Například Francie podle něj přišla s novým chatbotem s umělou inteligencí nazvaným Le Chat, který vzbudil obrovskou pozornost mezi experty. Veřejnost o něm ale příliš neví, protože Evropa zaostává v PR proti Spojeným státům nebo Číně, jež nedávno překvapila svým pokročilým AI nástrojem DeepSeek.Nastal čas, abychom od Pekingu začali opisovat? Kohout dává za příklad, jaký obrovský skok udělala asijská velmoc v automobilovém průmyslu, který naopak v Evropě čím dál víc skomírá. „Teď se jen divíme, jaký zázrak Čína v automotive dokázala. A jde i o marketing, jako když koupila starou britskou značku MG. Evropa naopak postupuje zákazy a pokutami. Huráplánování, zákazy a povely nemají ekonomickou logiku,“ hodnotí.Přesto v Evropě vidí společnosti, které mají našlápnuto k velkým věcem. Které to jsou? A může jich být víc? Co si Pavel Kohout myslí o Green Dealu? A nastal pád starého kontinentu? O tom všem v novém Hrotcastu.

Zatímco evropští politici se obávají o spolehlivost transatlantických vazeb a vrcholní představitelé Velké Británie a Francie míří do Washingtonu, aby pár naléhavých otázek položili Donaldu Trumpovi, na Ukrajině se (možná i díky americkému prezidentovi a jeho nedávným výrokům) znovu začalo mluvit o volbách všech formátů.

Rozložení geopolitických sil v současném světě se mění. Jakou roli by v evropské bezpečnosti mělo a chtělo hrát Spojené království? Novinář žijící v Londýně Ivan Kytka ještě přiblíží, jak je ve Velké Británii komentována zahraniční politika administrativy Donalda Trumpa, i to, za jakých podmínek bude od dubna možné cestovat do Velké Británie, kdy země zavede povinnou placenou registraci.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve věku 81 let zemřela 22. ledna 1901 královna, která vládla Spojenému království Velké Británie a Irska 63 let a sedm měsíců. Doba jejího panování je známá jako viktoriánské období. Charakterizuje ji bouřlivý průmyslový, politický, vědecký a vojenský rozvoj. Ona sama byla ale také známá tím, že věnovala až skandlání přízeň svým dvěma osobním sluhům. Jak se seznámila se svým manželem? Jak suverénně ve svých 18 letech nastoupila na trůn? Poslechněte si Příběhy z kalendáře.

Ani nový britský zákon, jenž má odhalit skutečné zahraniční vlastníky majetku na britském území, nedokáže opravdové majitele kompletně odkrýt. Ukázala to nová investigace OCCRP, která zkoumala, zda rodina ázerbájdžánského autoritářského prezidenta Ilhama Alijeva stále skrývá svůj britský majetek za offshorovými společnostmi navzdory novému zákonu. Zato v Česku Alijevovi blízcí i azerská elita zcela otevřeně vlastní firmy a nemovitosti. Majetek tu má například prezidentův tchán, úředník ministerstva daní, nebo bratr šéfa prezidentovy ochranky.  Článek Barbory Šturmové čte Renata Klusáková. Text si můžete také přečíst na⁠ webu⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠investigace.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (https://www.investigace.cz/azerske-nemovitosti-zustavaji-ve-velke-britanii-skryty-navzdory-novemu-zakonu-v-cesku-vlastni-majetek-azerbajdzansky-urednik-ministerstva-dani-nebo-bratr-sefa-ochranky-prezidenta-alijeva/). Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X (Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 

Sklárna v polském Piotrkowie Tribunalskim má ve světě velké jméno. Její ručně vyráběné vánoční ozdoby vždy směřovaly hlavně na západ – do Velké Británie a ještě dál. Dodnes je nabízejí velké americké obchodní domy s luxusním bytovým vybavením a dekoracemi jako Gump's nebo Hallmark. Domácí zákazníci ale dávají přednost levnější čínské konkurenci.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý těm ostrovům říkal jinak – Britové Falklandy, Argentinci Malvíny. V dubnu 1982 byly už téměř 150 let v držení Velké Británie. Argentinci to ovšem považovali za nezákonné. A tak se vojenská junta vedená generálem Leopoldem Galtierim rozhodla tyto ostrovy obsadit v domnění, že Británie si to vzhledem ke vzdálenosti od Londýna a ke stavu britského loďstva a ekonomiky bude muset nechat líbit. To byl ovšem mylný předpoklad.

Hned druhý den po pádu režimu Bašára Asada začaly vlády některých evropských zemí hromadně pozastavovat vyřizování žádostí o udělení azylu syrským uprchlíkům, píše nezávislý ruský portál Meduza. Mezi prvními o tomto opatření informovalo Německo, po něm následovalo Rakousko, Velká Británie, Holandsko, Švédsko a několik dalších zemí. Francouzské ministerstvo vnitra oznámilo, že možnost pozastavit přijímání žádostí od Syřanů zvažuje, ale ještě k němu nepřikročilo.

Hned druhý den po pádu režimu Bašára Asada začaly vlády některých evropských zemí hromadně pozastavovat vyřizování žádostí o udělení azylu syrským uprchlíkům, píše nezávislý ruský portál Meduza. Mezi prvními o tomto opatření informovalo Německo, po něm následovalo Rakousko, Velká Británie, Holandsko, Švédsko a několik dalších zemí. Francouzské ministerstvo vnitra oznámilo, že možnost pozastavit přijímání žádostí od Syřanů zvažuje, ale ještě k němu nepřikročilo.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče. Čekací lhůty jako ve Velké Británii a operace v lacinějších zahraničních zemích, varuje v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová.Veřejné zdravotnictví přestává zvládat. Náklady na péči převyšují vybrané pojistné. Čekací lhůty na důležitá vyšetření či operace se počítají nezřídka na měsíce. A část lékařů si nechá od pacientů platit „bokem“ mimo pojišťovny.„Na to, jaké do něj jdou peníze, vykazuje české zdravotnictví úžasné výsledky. Mnoho podstatně bohatších vyspělých zemí nám českou péči závidí,“ podotýká na úvod Jana Matesová. Pokud však nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče, varuje a jako odstrašující příklad dává Velkou Británii.„Už přinejmenším druhé desetiletí tam vypravují velká letadla pacientů, kteří letí na operaci třeba do Řecka. Nutnou dobu strávíte na lůžku v Řecku, pak vás zase jiné letadlo vypravované národním zdravotním systémem dopraví zpátky do Británie a jdete si lehnout do postele. Tohle nás může čekat,“ popisuje v podcastu Ve vatě.Kdo ve Velké Británii spoléhá na péči hrazenou z veřejného pojištění, na ošetření si počká, a to velmi dlouho. „Na opravu zubního kazu dítě v Británii čeká až pět let. Když máte angínu, tak průměrná čekací lhůta na praktika jsou tři týdny,“ líčí Matesová.Kdo si to může dovolit, platí si soukromé zdravotní pojištění. Zbytek je odkázán na horší a pomalejší služby veřejného systému nebo pomoc různých veřejných spolků a neziskovek. „Systém zdravotní péče ve Spojeném království je docela pravděpodobný scénář, co budeme mít u nás za dvacet třicet let,“ popisuje ekonomka v podcastu, co se stane, pokud se systém nezmění.Válek chce zavést soukromé pojištěníTaké tuzemský ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce v Česku zavést komerční zdravotní pojištění.„Jestli tohle bude umožněno v České republice, zatím je proti tomu veliký odpor i mezi některými politickými stranami, tak o tom určitě uvažujte. Hlavně s nějakým předstihem, než na vás dolehnou zdravotní potíže. Když se začnete pojišťovat ve věku 60 let, tak už to pojistné bude drahé,“ doporučuje Jana Matesová, jak se zajistit v „děravém“ systému.Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s více než 500 miliardami korun, za 10 let se náklady více než zdvojnásobily. Zdravotní pojištění si odvádí 4,5 milionu lidí, zatímco za více než šest milionů (děti, důchodci, matky na rodičovské, nezaměstnaní) hradí pojištění stát.Systém však nelícuje. „Současný příspěvek státu je 2 085 Kč na pojištěnce. V letošním roce 25 000 na člověka ročně, ale průměrný náklad na léčbu jednoho pacienta je 55 000, zbytek se tedy musí doplatit rozdělením od těch ostatních, kteří platí zdravotní pojištění, anebo z jiných kapitol státního rozpočtu,“ vysvětluje Jana Matesová.Za registraci tisícovku, ale regulační poplatek vadíDalší výzva celého systému je personální, dodává ekonomka. „Dosud bylo zdravotnictví dotované přesčasovou prací lékařů a zhruba do roku 2016 až 2017 i sestřiček. Ti to drželi, ale nová mladá generace lékařů už není ochotná pracovat za normální úvazek jakkoliv dlouho a ani za platby přesčasů není ochotná pracovat 100 hodin týdně.“Ekonomové se shodují, že je potřeba do systému dostat více peněz ze soukromých zdrojů. Peníze poplatníků tečou doktorům napřímo už nyní, bez pojišťovny. „Soukromé peníze tam plynou už teď, ale neplynou tam transparentně. Lidé třeba hledají ambulantního specialistu nebo praktika. A najdou v okolí jedině takového, který řekne, že vstupní prohlídka je za tisíc korun nebo za dva tisíce. Začínalo to kdysi u gynekologů, dnes je to u kdekoho,“ všímá si Matesová.Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví nemá přes 920 tisíc lidí, z toho 131 tisíc dětí. Za registraci platí podle průzkumu zhruba každý třetí pacient.Minimem pro vylepšení bilance zdravotnictví by podle ekonomky bylo obnovení regulačního poplatku v ordinacích. „Regulačním poplatek by teď byl třeba 70 až 80 Kč, tedy zhruba dva a půl lahváče desítky. Pokud na to strany, které tvrdí, že zastupují sociálně slabší část voličů, nepřistoupí, budou sociálně slabší proti sobě. Ti bohatší se zařídí sami,“ říká Jana Matesová v podcastu.Za léky platíme pakatelNevyhnutelné bude podle ní i navýšení spoluúčasti u léků. Tu máme zastropovanou u osob nad 70 let na 500 korunách. Ti, kteří v tomto kalendářním roce dosáhnou aspoň 65 a všichni invalidé, ji mají zastropovanou na tisíci korunách. A všichni ostatní mají strop na pěti tisících.Reformovat zaslouží i neefektivní systém nemocnic. „Moderní přístroje na diagnostiku jsou obrovsky drahé. Gama nůž, radiologické ultrazvuky, cétéčka nemůžete mít v každé nemocnici. Ale tam, kde jsou, by měly jet sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Ležící pacienti tam jedou v noci nebo je tam navážejí sanitky z domů s pečovatelskou službou,“ navrhuje Jana Matesová.Zeštíhlení počtu nemocnic by podle ekonomky zlepšilo i kvalitu péče. „Lékař, který vykoná šest operací určitého typu za rok, prostě není lékař, ke kterému byste s důvěrou šli. Vy chcete k někomu, kdo jich udělá ročně třeba padesát.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

V prosinci to bude 30 let od chvíle, kdy Ukrajina podepsala tzv. Budapešťské memorandum, které jí výměnou za přesun jaderných zbraní do Ruska mělo zajistit nedotknutelnost hranic. Memorandum podepsali představitelé Ruska, Velké Británie, USA a Ukrajiny. Dnes už víme: kdyby si tyto zbraně Ukrajinci ponechali, nejspíš by se dnes na jejich území nebojovalo. O to víc, že se svými 176 mezikontinentálními střelami s jadernými hlavicemi byla Ukrajina třetí největší jadernou mocností. Tlak Západu a Ruska byl tak silný, že nakonec vyměnila hlavice za podpis dohody, kterou Rusko už v roce 2014 rozhodlo ignorovat. Jak dnes vypadá situace na rusko-ukrajinském bojišti? Ukrajinský generál Marčenko nedávno prohlásil, že fronta na Donbase se zhroutila vinou nedostatku zbraní, lidí a špatného vedení. Nutno podotknout, že objem západní pomoci Ukrajině se letos zmenšil a z 61 miliard dolarů, které schválil Kongres USA, dorazilo do Kyjeva necelých deset procent. Bidenova administrativa také blokuje snahy Ukrajiny udeřit na území Ruska. Změní něco v tomto směru americké prezidentské volby? Politický analytik Jefim Fištejn soudí, že nový prezident Trump je příznivcem strategie známé jako "mír skrze sílu." Podle něj se bude snažit dostat ruského prezidenta Putina k jednacímu stolu a situaci nějak vyhrotit – buď uzavřením příměří, nebo vyššími dodávkami vojenské techniky. Fištejn byl jedním z mála českých pozorovatelů, který předpověděl výsledek amerických voleb. Domnívá se, že tentokrát nebudeme svědky obyčejné výměny jedné politické administrativy za druhou, ale půjde o hlubší politický zvrat.

Data jsou základ, ale musejí dávat smysl. Díky nim pochopíte své zákazníky, shodli se v novém BrandVoice podcastu Hana Součková, generální ředitelka společnosti SAP ČR, a Petr Novák, místopředseda představenstva společnosti Hopi Holding. Roky předtím úspěšně podnikali v logistice, pak se ale rozhodli udělat krok do neznáma. Jen těsně před covidovou pandemií koupil Hopi Holding společnost Perfect Canteen, kterou vybudoval šéfkuchař a jeden z televizních Kluků v akci Filip Sajler. V Hopi byli přesvědčeni, že firmu dokážou dál rozvíjet a najdou na trhu nezaplněné místo. „Inspirovali jsme se zejména ve Velké Británii a asijských zemích a rozhodli jsme se nabídnout lidem něco, co tu zatím chybělo. Chlazené jídlo v kvalitním provedení, které si zákazník sám ohřeje třeba v kanceláři nebo večer doma,“ přibližuje Petr Novák z nejužšího vedení Hopi. Přiznává ale, že to ze začátku nebylo jednoduché. Na jaký údaj se oba ráno podívají jako první? Čemu se podle zkušeností SAP při zavádění nových systémů vyhnout? Jaké další plány mají v Hopi s chytrými lednicemi? A kolik srnek se pase před jejich centrálou? Celou diskusi si můžete poslechnout v novém díle Forbes BrandVoice podcastu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR V důsledku hromadného přijímání uprchlíků, kteří v roce 2014 začali ve velkém přicházet do Německa, se země potýká s velkým problémem, který stále narůstá. Podle reportérky Markéty Kutilové tam sílí hlas nemalé skupiny lidí, kteří chtějí prosadit právo šaría a politicky i nábožensky ovládnout Starý kontinent. Při pohledu na některá města ve Velké Británii, Francii nebo ve zmiňovaném Německu je patrné, že se islámským radikálům krůček po krůčku daří obsazovat radnice a dostávat do vedení nejrůznějších institucí. Vědí, že čas hraje pro ně, nepřemýšlí totiž v horizontu příštích pár let, ale generací. Kutilová je přesvědčená, že se jedná o vývoj, který těžko někdo zvrátí, protože většina ze čtvrtmilionu migrantů, kteří do Evropy každoročně míří, pochází z islámských zemí. Děje se to bez jakékoli kontroly nad tím, kdo přichází, odkud a proč. Na řecko-makedonské hranici na vlastní oči viděla stovky roztrhaných pasů, protože začínat nový život je s novou identitou o poznání snazší. Zvlášť pro ty, kteří byli členy radikálních organizací, nebo kmenů. Mladí muži často tvrdí, že jsou nezletilí, aby mohli využít výhod azylu a tzv. slučování rodin, což dostihlo třeba Švédsko, kde o svém věku lhalo 60 % žadatelů. Vyloučeno není ani to, že tisíce kilometrů od Islámského státu potká oběť na ulici znovu svého trýznitele. Programy tzv. deradikalizace přitom ve státech, které je zavedly, vykazují pouze 10 až 15% úspěšnost. Co by pomohlo situaci zlepšit? Kudy vede cesta z tzv. černé Afriky, kdo se na ni vydává a kolik stojí? Jaká je pozice Hizballáhu a jak jeho působení vnímají samotní Libanonci? Jak to vypadá v největším syrském detenčním táboře? Nebo podle čeho si vybírá témata svých reportáží a pociťuje vůbec ještě strach? I na to jsem se reportérky Markéty Kutilové ptal.

Byl konec roku 2019. Evropou se pomalu začal plížit covid a Velká Británie se připravovala na vystoupení z EU. Právě v této době velkých změn i nejistot naházel Libor Smolík věci do auta a se svou partnerkou Míšou spěchal vstříc novému životu v Anglii. Navzdory těžkopádnému startu se tam zabydleli a založili rodinu, a po takřka čtyřech letech si život na největším evropském ostrově nemohou vynachválit. Nejen o britské povaze a stereotypech vypráví Smolík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Britská unie fašistů nebyla nikdy doopravdy úspěšným hnutím. Ani před druhou světovou válkou, natož během ní. Její vůdce Oswald Mosley, kdysi nadějný mladý politik, je něčím mezi šášou a anglickým Mussolinim. Ale Mosley není člověkem, který bude nejvíce spojován s britským fašismem, to bude jeho švagrová, jistá Unity Mitford. A to hlavně pro její vztah s mnohem významnějším fašistickým vůdcem.

Ulice Lauder Road na předměstí Edinburghu působní jako ta nejklidnější ulice celého města. Zleva i zprava ji lemují vily a rodinná sídla, daleko od městského ruchu. Těžko by člověk čekal, že jeden z domů býval rušným místem, kam jezdili o vzácných chvílích volna odpočívat českoslovenští vojáci, kteří během druhé světové války sloužili ve Velké Británii.

Ulice Lauder Road na předměstí Edinburghu působní jako ta nejklidnější ulice celého města. Zleva i zprava ji lemují vily a rodinná sídla, daleko od městského ruchu. Těžko by člověk čekal, že jeden z domů býval rušným místem, kam jezdili o vzácných chvílích volna odpočívat českoslovenští vojáci, kteří během druhé světové války sloužili ve Velké Británii.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kartel Christyho Kinahana stojí podle Europolu nejméně za 20 vraždami v Evropě. Irská média uvádějí, že skupina řídí jeden z největších evropských drogových kartelů, neboť má monopol na dovoz peruánského kokainu do Velké Británie a kontroluje až třetinu evropského obchodu s touto drogou. Hledaný mafián Kinahan zvaný „švihák Don“ se už několik let podle všeho schovává v Dubaji i s dvěma syny, s nimiž šéfuje svému zločineckému impériu. Ukrývá se pomocí falešných dokladů a pod vymyšlenou identitou byznysmena Vincenta Christophera. Pátá část letní série investigace.cz o různých mafiích se věnuje irské rodině Kinahanů. Audioverze článku od Mahuleny Kopecké je pátým dílem ze série textů o organizovaném zločinu, které vycházejí v průběhu celého léta na webu ⁠investigace.cz⁠ pod názvem Mafie. Čte Renata Klusáková. ⁠Článek si můžete přečíst na webu⁠ investigace⁠⁠⁠⁠⁠.cz⁠ - https://www.investigace.cz/irsko-mafie-kinahan/ Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X (Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Rozkrýváme zásadní investigativní kauzy. Bez vaší pomoci to teď nezvládneme. Nemáme paywall ani žádné reklamy. Jsme financování výhradně z darů a příspěvků od našich čtenářů či filantropických nadací. Pokud můžete, podpořte prosím naši práci, ⁠⁠⁠investigace.cz⁠⁠⁠ vás teď opravdu potřebuje! ⁠⁠⁠⁠⁠https://www.investigace.cz/podpora-a-dekujeme/⁠

Velká Británie se vyrovnává s nejhorší vlnou proti-imigrantských a krajně pravicových násilných nepokojů za poslední léta. Roznítily je fámy a dezinformace, které začaly po sociálních sítích kolovat po vražedném útoku, při němž v jednom britském přímořském městě zemřely tři malé dívky. Jakou roli sehrála krajně pravicová extremistická hnutí?Host: Ivana Kottasová - novinářka, reportérka CNN v BritániiČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Hrozba útoku při koncertech Taylor Swiftové ve Vídni. Radikalizovaný mladík chtěl zaútočit za pomoci výbušnin. Byl zatčen, koncerty zrušeny. Vlna protimuslimských nepokojů ve Velké Británii. Násilí spustila falešná zpráva z internetu, že v severoanglickém Southportu útočil imigrant a muslim. Ve skutečnosti tři dívky zabil a dalších deset lidí zranil rodák z velšského Cardiffu, jehož rodina je původem z Rwandy a nemá s islámem nic společného. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130808/

Stovky policistů v ulicích britských měst se snaží zastavit největší nepokoje za poslední roky. Dav se už pokusil zapálit hotel pro žadatele o azyl v Rotherhamu, hořela také dětská knihovna v Liverpoolu nebo občanská poradna v Sunderlandu. Nepokoje vyvolalo zabití tří malých dívek a jedna šířící se dezinformace. Jak se Velká Británie dostala do takové krize? A jak se z ní dostane ven? Ptáme se politoložky Magdy Leichtové ze St. Antony's College na Oxfordské univerzitě.

Na Blízkém východě nadále narůstá napětí. Stále více zemí nabádá své občany, aby co nejdřív opustili Libanon. Ke Spojeným státům, Velké Británii nebo Francii se přidala i Saúdská Arábie. Obávají se možných úderů Íránu na Izrael, ve kterých může důležitou roli hrát právě v Libanonu sídlící Hizballáh. Šéf americké diplomacie Antony Blinken svým spojencům sdělil, že útok by měl Teherán spustit v pondělí nebo úterý. Pořadem provázel Jiří Václavek. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130805/

Host: Lukáš Dolanský, zpravodaj ČT ve Velké Británii Pořadem provázel Martin Jonáš https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058040801/

Parlamentní volby ve Velké Británii a Francii mohly a určitě také vzbudily dojem, že se evropská levice navrací v nezměněné síle. Opět nabídne Evropanům to, co vždy nabízela a co konzervativní a už vůbec ne liberální pravice, není s to předložit: poměry nejen sociálně vlídné, ale vlídné především k těm nejbezbrannějším a nejchudším.

Velká Británie má novou vládu. Po 14 letech, kdy zemi vládli konzervativci, převzali moc středoleví labouristé. Jak chce kabinet premiéra Keira Starmera restartovat zemi? Povede se vládě najít s ostatními členskými státy EU shodu na řešení nelegální migrace? Novinář Ivan Kytka v audiozáznamu ještě vysvětlí, co ze svého historického debaklu vyvodili konzervativci, i co vedlo britskou královskou rodinu k otevření soukromých prostor Buckinghamského paláce turistům.

Velká Británie zažívá zásadní obrat: labouristé vyhráli parlamentní volby a po 14 letech vystřídali vládnoucí konzervativce. Nový britský premiér Keir Starmer slibuje, že jeho vláda nebude nikoho přehlížet a vybuduje důvěru veřejnosti ve stát. Britové a Britky jsou ale z politiky otrávení a od nastupující administrativy si toho příliš neslibují, říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem politoložka ze St. Antony's College na University of Oxford Magda Leichtová. Obyvatelé ostrovního státu jsou přitom ohroženi chudbou nejvíce za desítky let. V jakém stavu premiér Starmer zemi přebírá? Má nová vláda šanci nastartovat ekonomický růst po letech stagnující životní úrovně? A jak s volebními výsledky zamával většinový volební systém? Odpovídáme ve Studiu N. Nové epizody Studia N najdete každý všední den odpoledne na našem webu, na YouTube a v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších. Sledovat nás můžete také na Instagramu.    

Francii čeká těžké vyjednávání o sestavení příští vlády. Národní shromáždění v novém složení by mělo poprvé zasednout příští týden ve čtvrtek. Jak se výsledky vítězství Nové Lidové fronty promítnou do chodu ekonomiky? Co je z hlediska ekonomiky pro Francii zásadní? Podaří se prosadit důchodovou reformu? Ekonom Richard Hindls ještě vysvětlí, v jaké hospodářské kondici převzali labouristé ve Velké Británii moc od konzervativců, i to, jak se vyvíjejí reálné mzdy v Česku.

Výsledky právě skončených parlamentních voleb ve dvou rozhodujících evropských zemích – tedy ve Francii a Velké Británii – s velkým zájmem a znepokojením sledoval celý starý kontinent. Zcela mimořádnou pozornost jim ovšem věnovaly metropole dvou stran válečného konfliktu na Ukrajině – a očekávání Kyjeva a Moskvy byla diametrálně odlišná.

Když na konci května britský premiér Rishi Sunak oznámil, že se parlamentní volby v ostrovní zemi uskuteční už 4. července, mnohé tím překvapil. Teď průzkumy ukazují, že jeho konzervativce čeká za dva týdny nejspíš drtivá porážka. Proč jsou Britové a Britky tak naštvaní na svoji vládu? A jaká bude Velká Británie s labouristy u moci? Ptáme se Magdy Leichtové, expertky na mezinárodní vztahy z projektu University Consortium na St. Antony's College Oxfordské univerzity.

Jaké jsou britské komentáře k dění na Slovensku, kde došlo k atentátu na premiéra Roberta Fica? Jak daleko je realizace plánu Spojeného království ohledně deportace nelegálních migrantů do Rwandy? A jak Londýn reaguje na výhrůžky Moskvy? Na otázky odpovídá přímo z Velké Británie novinář Ivan Kytka.

Hosté: Jaroslava Rezlerová, prezidentka, Asociace poskytovatelů personálních služeb; generální ředitelka, Manpower Group Václav Štětka, Loughborough University, Velká Británie Věra Kovářová /STAN/, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, místopředsedkyně poslaneckého klubu Radek Vondráček /ANO/, předseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna, místopředseda hnutí Pořadem provázela Tereza Řezníčková https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370502/

Kolik by stát na nové dani vydělal? Vedla by k omezení spotřeby cukru? Budete kupovat sladké limonády míň, když budou dražší? Ministr zdravotnictví Válek /TOP 09/ chce zavést spotřební daň z nápojů s vysokým obsahem cukru. Tedy limonád nebo džusů. Argumentuje tím, že velmi sladké nápoje škodí zdraví - mimo jiné podporují obezitu. NERV doporučuje vybírat jí podle toho, kolik gramů cukru nápoje obsahují. Litr limonády nebo džusu by tak podražil o několik korun. Plán podporuje většina vládních stran. Proti je zatím ODS. V Evropě je podobná daň ve 12 zemích – například ve Finsku, Belgii, Francii, Velké Británii či v Polsku. Pořadem provázel Jiří Václavek https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130429/

Evropský parlament zavřel ve čtvrtek své dveře a europoslanci skončili své pětileté období, které bylo v mnohém mimořádné a nabité událostmi. Pět let byla v tomto případě opravdu dlouhá doba. Stačí jen připomenout, že na počátku tohoto Evropského parlamentu byly v jeho řadách ještě europoslanci z Velké Británie. A vydrželi tam až do roku 2020, kdy Británie definitivně z Evropské unie odešla a její europoslanci s ní.

Velká Británie v poslední době nevzkvétá. Shodují se na tom odborníci na ekonomiku a podle průzkumů také britská veřejnost. Přesto v ostrovní zemi i po Brexitu zůstává hodně lidí s českým pasem. Drtivá většina jich dorazila v posledních dvou nebo třech desetiletích za prací nebo partnerem. České velvyslanectví sice nemá přesnou statistiku, ale podle mluvčího Michala Žižlavského jistou celkem spolehlivou představu má na základě informací britských úřadů.