Podcasts about moskva

20. sajandi alguses hakati Venemaal kurjategijaid tuvastama sõrmejälgede võrdlemise abil, mis osutus seni kasutuses olnud meetodeist parimaks.

Moskva a Teherán mají ke spojenectví daleko; Nobelovka pro Trumpa; Trumpova touha po Grónsku postrádá jakýkoli smysl; Dopis, který prezident nikdy neměl napsat; Péče o seniory je velký úkol vlády Andreje Babiše i dalších vlád. Nezadržitelně stárneme; Digitálně sníh neodhrabeš

Ruští hurápatrioté už týden vyzývají Kreml, aby okamžitě poslal protiletecké jednotky i s obsluhou do Teheránu, méně exaltovaní jedinci zase s povzdechem dumají o možné ztrátě dalšího spojence Ruska kvůli spiknutí Spojených států a Izraele.

Taas kuuleme krimijutte Moskva politseiülema Arkadi Koško mälestusteraamatust.

Napetosti med Rusijo in ZDA so se po zajetju ruskega tankerja še zaostrile. Moskva je ostro obsodila ameriško potezo. V Washingtonu pa poudarjajo, da je zaseženo plovilo del venezuelske senčne flote, ki je prevažalo sankcionirano nafto. Druge teme: - Ameriški apetiti po prevzemu Grenlandije vse večji. Pri pridobitvi ozemlja poudarjajo diplomatsko pot, a ne izključujejo vojaškega posredovanja. - Vlada danes na obisku v primorsko-notranjski regiji o pomoči za elektrointenzivna podjetja - Zaradi mraza za večji del države izdano oranžno opozorilo. V mraziščih temperature tudi do -20 stopinj

„Doufáme, že administrativa Donalda Trumpa, vyznačující se racionálním a pragmatickým přístupem, neudělá fatální chybu a zdrží se dalšího sklouzávání do situace, která hrozí nepředvídatelnými důsledky pro celou západní polokouli,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení pár dní před americkým útokem.

Moskva mier nechce. V záujme jej vládcov je v nej pokračovať, lebo koniec vojny by ohrozil ich moc. Čo si o tom myslí generál Pavel Macko?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v jeho sídle na Floridě, kde navázali na jednání vedoucí k ukončení ruské agrese na Ukrajině. Ta přitom pokračovala i o víkendu. Moskva na Kyjev vyslala na 500 dronů a 40 raket a zaměřila se hlavně na civilní a energetickou infrastrukturu. Obě hlavy států schůzku hodnotily pozitivně, stejně jako lídři EU či NATO. Skutečně se ale jednání někam posunula? Jak se k možným ústupkům staví Ukrajinci a Ukrajinky? A proč se zkraje týdne šéf Bílého domu schází s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

Mirovna pogajanja za končanje vojne v Ukrajini pretresa nov incident. Rusija Ukrajino obtožuje poskusa napada na rezidenco predsednika Putina v Novgorodu. Moskva bo zato preučila svoje pogajalsko izhodišče, je sporočil ruski zunanji minister Lavrov. Ukrajinski predsednik Zelenski je obtožbe označil za lažne. Drugi poudarki oddaje: - Direktorji javnih zdravstvenih zavodov opozarjajo na še vedno nejasno ločnico med javnim in zasebnim zdravstvom. - Ugotovitve o slabo vzdrževanem električnem omrežju po snegolomu v Halozah. - Na Reki tudi letos veliko zanimanja za študij slovenščine.

Incremental adaptation in modern warfare has astonished military observers globally. Ukraine's meticulously planned Operation Spider Web stands as a stark reminder of how bottom-up innovation combined with hi-tech solutions can prove their mettle on the battlefield. It has also exposed the recurring flaw in the strategic mindsets of the great powers: undermining small powers, their propensity for defence, and their will to resist. Having large-scale conventional militaries and legacy battle systems, great powers are generally guided by a hubris of technological preeminence and expectations of fighting large-scale industrial wars. In contrast, small powers don't fight in the same paradigm; they innovate from the bottom up, leveraging terrain advantage by repurposing dual-use tech, turning the asymmetries to their favour. History offers notable instances of great power failures in asymmetric conflicts. From the French Peninsular War to the US withdrawal from Afghanistan, these conflicts demonstrate the great powers' failure to adapt to the opponent's asymmetric strategies. This is partly due to their infatuation with the homogeneity of military thought, overwhelming firepower and opponents' strategic circumspection to avoid symmetric confrontation with the great powers. On the contrary, small powers possess limited means and objectives when confronting a great power. They simply avoid fighting in the opponent's favoured paradigm. Instead, they employ an indirect strategy of attrition, foster bottom-up high-tech innovation and leverage terrain knowledge to increase attritional cost and exhaust opponents' political will to fight. Similarly, small powers are often more resilient, which is manifested by their higher threshold of pain to incur losses, an aspect notably absent in great powers' war calculus. Operation Spider Web In the Operation Spider Web, Ukraine employed a fusion of drone technology with human intelligence (HUMINT) to attack Russia's strategic aviation mainstays. Eighteen months before the attack, Ukraine's Security Services (SBU) covertly smuggled small drones and modular launch systems compartmentalised inside cargo trucks. These drones were later transported close to Russian airbases. Utilising an open-source software called ArduPilot, these drones struck a handful of Russia's rear defences, including Olenya, Ivanovo, Dyagilevo and Belaya airbases. Among these bases, Olenya is home to the 40th Composite Aviation Regiment-a guardian of Russia's strategic bomber fleet capable of conducting long-range strikes. The operation not only damaged Russia's second-strike capability but also caught the Russian military off guard in anticipating such a coordinated strike in its strategic depth. Russia's rugged terrain, vast geography and harsh climate realities shielded its rear defences from foreign incursions. Nonetheless, Ukraine's bottom-up innovation in hi-tech solutions, coupled with a robust HUMINT network, enabled it to hit the strategic nerve centres, which remained geographically insulated for centuries. Since the offset of hostilities, Ukraine has adopted a whole-of-society approach to enhance its defence and technological ecosystem. By leveraging creativity, Ukraine meticulously developed, tested and repurposed the dual-use technologies to maximise its warfighting potential. From sinking Russia's flagship Moskva to hitting its aviation backbones, Ukraine abridged the loop between prototyping, testing, and fielding drones in its force structures. Underrated aspects? Another underrated aspect of Ukraine's success is the innovate or perish mindset. Russia's preponderant technology and overwhelming firepower prompted Ukrainians to find a rapid solution to defence production. Most of Ukraine's defence industrial base is located in Eastern Ukraine, which sustained millions of dollars' worth of damage from Russia's relentless assaults. Therefore, the Ukrainian government made incremental changes in Military Equipment ...

Tormod og Jørn dykker ned i de siste utviklingene i krigen. Episoden starter med en grundig gjennomgang av et massivt russisk luftangrep, hvor Ukraina skjøt ned hundrevis av droner og missiler, og diskuterer F-16-flyenes rolle i luftforsvaret. Du får også høre om det tragiske tapet av den legendariske helikopterpiloten Aleksander Sjemet, kjent fra Azovstal-oppdragene, og spekulasjoner rundt hans dødsårsak. Videre gir podkasten en oppdatering fra frontlinjen, med mindre bevegelser i Sumy, Kursk, Vovtsjansk og Zaporizjzja. Du får innsikt i den dynamiske naturen av krigføringen og hvorfor tradisjonelle frontlinjer ofte er utdaterte. Episoden presenterer en oppsiktsvekkende video av russisk hestekavaleri i aksjon, angrepet av droner, og trekker historiske paralleller. Ukrainapodden dekker også angrepet på to russiske SU-30 kampfly i Lipetsk og den dramatiske likvideringen av den russiske generalen Fanil Sarvarovi Moskva – den tredje generalen som er drept i hovedstaden. Avslutningsvis analyseres et mislykket russisk mekanisert angrep ved Dobropillja, ledet av den kontroversielle general Sukhrab Akmedov, hvis taktikk igjen førte til store tap for Russland. Podkasten avsluttes med en varm julehilsen og takk til lytterne.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Turerna kring Ukraina är så många att det kan kännas jättesvårt att förstå vad som egentligen pågår. Möten mellan statsledare och amerikanska sändebud avlöser varandra i rasande takt, Rysslands president Vladimir Putin vägrar ändå att kompromissa och håller fast vid sina maximalistiska krav. USAs president Donald Trump hoppas i sin tur på fred före julafton. Så var står vi just nu, och har freden alls kommit närmare? Läget i Ukraina diskuteras av René Nyberg som är tidigare ambassadör i både Moskva och Berlin, och Joakim Paasikivi, som är militärexpert och geopolitisk rådgivare för advokatbyrån Mannheimer Swartling. Maria Nylund leder diskussionen.. E-post: slaget@yle.fi

Ruska vojska zmaguje vzdolž celotne ukrajinske fronte; Moskva pa ne bo popuščala na pogajanjih o miru, če Kijev in Zahod ne sprejmeta ruskih pogojev, ki vključujejo nevtralnost Ukrajine in umik ukrajinske vojske z ozemelj, ki jih ima Rusija za svoja. To so glavni poudarki tradicionalnega letnega pogovora ruskega predsednika Vladimirja Putina z izbranimi novinarji. Ob tem je posvaril, da bi uporaba zamrznjenega ruskega premoženja v tujini za pomoč pri obnovi Ukrajine pomenila krajo.

Diplomatický tlak na ukrajinského prezidenta Zelenského sílí. Zaslouží americká strana ocenit? Jaké jsou reálné šance na uzavření mírové dohody do Vánoc, jak by si mnozí přáli? „Aby se mír uzavřel třeba zítra, nesměla by Moskva trvat na začlenění Donbasu a dalších oblastí do svého území. Musela by říct: Bude to svobodná ekonomická zóna. Jenže oni říkali: demilitarizovaná zóna, kde budou mít své vojáky,“ přibližuje rusista Karel Svoboda v pořadu Jak to vidí...Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diplomatický tlak na ukrajinského prezidenta Zelenského sílí. Zaslouží americká strana ocenit? Jaké jsou reálné šance na uzavření mírové dohody do Vánoc, jak by si mnozí přáli? „Aby se mír uzavřel třeba zítra, nesměla by Moskva trvat na začlenění Donbasu a dalších oblastí do svého území. Musela by říct: Bude to svobodná ekonomická zóna. Jenže oni říkali: demilitarizovaná zóna, kde budou mít své vojáky,“ přibližuje rusista Karel Svoboda v pořadu Jak to vidí...

Včera byla jmenována nová vláda, dnes a zítra zasedne a den nato odjede premiér Babiš na zasedání Evropské rady do Bruselu. Hlavním bodem má být rozhodnutí o tom, jak financovat válčící Ukrajinu.Andrej Babiš už minulý týden při cestě po západní Evropě zjistil, že bezpečnostní hrozby ze strany Ruska jsou větší, než si původně myslel. Snad každá země čelí větším či menším provokacím ze strany Ruska. Německý kancléř Merz po desítkách dronových provokací kolem největších letišť rozhodl, že budou vybavena obranným protidronovým zařízením. Nemluvě už o drobnostech, které ve druhé polovině roku narušily vzdušný prostor Polska, Rumunska, Moldavska a Estonska a které byly prokazatelně ruské. Moskva také nese odpovědnost za nedávné sabotáže na polských železnicích.Nikdo neříká, že Rusko chce vyprovokovat třetí světovou válku s NATO. Jeho cílem je narušovat jednotu zemí Severoatlantické aliance a v jednu chvíli dokázat, že neplatí článek 5 o společné obraně. Tím by NATO fakticky ztratilo smysl své existence a s ním by se zhroutila celá bezpečnostní architektura západní a střední Evropy.Za této situace premiér Babiš evidentně bere zpátečku ve své kritice viníků ukrajinské války. Vhodným partnerem, který bude vyvažovat proruské síly ve své vládě, je prezident Petr Pavel. Jak se jejich vztah nakonec vyvine?

Samtidigt som Europas ledare åker till Kina och ber om hjälp med Ukraina så stärks Pekings armkrok med Moskva. Vad är Kinas syn på kriget i Ukraina? Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radios app. Både Frankrikes president och Tysklands utrikesminister har nyligen besökt Kina för att få Pekings hjälp att påverka Ryssland gällande kriget i Ukraina. Båda dessa möten gick så där för européerna. Istället för konstruktiva samtal om Ukraina möttes gästerna av den kinesiska regimens föreläsningar om Taiwan och Kinas infekterade läge med Japan. Wang Yi, Pekings utrikesnestor, besökte också Moskva samtidigt som de amerikanska sändebuden var där för att mäkla fred i kriget i Ukraina. Och Wang Yi fick ett betydligt bekvämare mottagande än amerikanerna. Vad säger det om relationen mellan Kina och Ryssland. Hur hänger kinesernas syn på kriget i Ukraina ihop med deras ambitioner för Taiwan? Använder Peking kriget i Ukraina för stärka den egna maktsfären i Östasien, och är det här bevis på att Kina och Ryssland gemensamt strävar efter en ny multipolär världsordning?Medverkande: Moa Kärnstrand, Kinakorrespondent. Hanna Sahlberg, Kinareporter. Fredrik Wadström, Rysslandskorrespondent.Programledare: Björn DjurbergProducent: Mattias Dellert

Vi kalder det fredsforhandlinger: Det hektiske forløb, vi i de her dage er vidner til - med samtaler skiftevis i Washington, Geneve og Moskva. Det lyder som slutspurt, hvor vi kun mangler at tilbagelægge de sidste stakåndede meter til en fredsaftale. Men er det overhovedet fred, parterne ønsker – og arbejder for? Eller er den fred, der kan indgås nu, lige uspiselig for russerne, ukrainerne og europæerne? Og hvis ingen af dem egentlig ønsker en fredsaftale nu, hvad er de så ude på? Og hvorfor taler de så hele tiden om konstruktive samtaler og roser Donald Trump for hans lederskab? Hvis man spørger Politikens internationale kommentator Michael Jarlner, som er dagens gæst i 'Du lytter til Politiken', så står svaret måske skrevet i USA's nye nationale sikkerhedsstrategi, som netop er kommet – og har skabt rystelser i Europa. For det ligner afskeden med en gammel verdensorden. Og begyndelsen på en ny og mere skræmmende.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Spojené státy mění postoj k Rusku, jejich nová bezpečnostní strategie už ho neoznačuje za přímou hrozbu. Moskva to pochopitelně vítá. „Dá se věřit tomu, že tohle je v podstatě ruský návrh, který se podařilo prosadit přes Kirilla Dmitrijeva,“ komentuje obsah strategie rusistka Daniela Kolenovská z Katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy. „Zdá se, že když si americký prezident Donald Trump tento plán bral za svůj, tak ho ani příliš nečetl,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moskva kriminaalpolitsei ülem Arkadi Koško oli tuntud selle poolest, et ta suunas uurimise sageli õigele rajale märgates just pisidetaile.

Rusko čelí kvůli válce na Ukrajině sankcím, rostoucí inflaci a nedostatku pracovních sil, a tak svou válečnou ekonomiku vylepšuje jednou z nejstarších a nejstabilnějších komodit na světě – zlatem. Moskva je hromadí už skoro 20 let, ale dnes zlato spolu s ropou hraje v Putinově válečné mašinérii zásadní roli.

Rusko čelí kvůli válce na Ukrajině sankcím, rostoucí inflaci a nedostatku pracovních sil, a tak svou válečnou ekonomiku vylepšuje jednou z nejstarších a nejstabilnějších komodit na světě – zlatem. Moskva je hromadí už skoro 20 let, ale dnes zlato spolu s ropou hraje v Putinově válečné mašinérii zásadní roli.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Den andra december 2025 träffas Ryssland och USA i Moskva. Runt ett ovalt bord pratar de om den plan för fred i Ukraina som lades fram för två veckor sedan. Vid bordet sitter, förutom USA:s särskilda sändebud Steve Witkoff och Vladimir Putin, en rysk finansman. Han heter Kirill Dmitriev och anses vara den som läckte fredsplanen från första början. Hur hamnade han där? Programledare: Linnéa Hjortstam. Med DN:s utrikeskorrespondent Anna-Lena Laurén. Producent: Elinor Ahlborn

Trumps Ukraine-fredsplan er på tur igen. Steve Witkoff, Trumps forhandler og forretningspartner, og svigersøn Kushner er tilbage i Moskva. Nu med en såkaldt bearbejdet fredsplan. Men hvad siger Putin? Hvorfor skulle han gå på kompromis med sin vision for fremtidens Rusland? For Putin handler krigen i Ukraine om at genskabe, hvad han ser som den russiske civilisations overlegenhed. Det kan han ikke med et selvstændigt Ukraine. Derfor har han ofret tæt på 1 million dræbte og sårede russere. Derfor er Ruslands økonomi i dag en krigsøkonomi og Rusland et militaristisk diktatur, hvor Putin omgiver sig med en loyal elite, som skal føre projektet videre, når han en gang er borte. Det forstår mange europæere - men gør Trump og hans forhandlere? Det endevender vi i Verden ifølge Gram. Medvirkende: Flemming Splidsboel, forsker ved DIIS, Matilde Kimer, DR's Rusland- og Ukrainekorrespondent og Lykke Friis, direktør i Tænketanken Europa. Vært: Steffen Gram.

Vender Witkoff og Kusher hjem med gode nyheder til Trump ovenpå gårdsdagens møde i Moskva? Hvordan opererer virksomhederne, der står bag falsk vejhjælp? Er SU luksus eller livsnødvendig? Dagens værter: Ole Brink og Anne Kirstine Hermann.

Europa har återigen hamnat vid sidlinjen av fredssamtalen där USA förhandlar med Ryssland. Samtidigt går åsikterna isär om framtida europeisk trupp till Ukraina. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radios app. När Donald Trumps sändebud åker till Moskva för att möta Vladimir Putin är det återigen tydligt att USA håller i taktpinnen och Europa hamnar vid sidan av. Samtidigt fortsätter Europas tungviktare att betona vikten av europeiskt inflytande och säkerhetsgarantier för Ukraina, men frågan om framtida fredsbevarande europeisk trupp till Ukraina splittrar. Frankrike och Emmanuel Macron har varit drivande i diskussionen tillsammans med Storbritannien, men för Tyskland och Friedrich Merz är frågan om att skicka soldater utomlands känslig. Både Tyskland och Frankrike är just nu samtidigt i färd med att införa ny frivillig militärtjänst för att stärka sina respektive försvarsmakter. Hör om hur det står till med försvarsviljan i de båda länderna och hur diskussionen låter när fler unga fransmän och tyskar nu ska motiveras till att vilja göra militärtjänst. Tyskland inspireras uttryckligen av Sverige och försvarsminister Pistorius pratar om ”den svenska modellen” som en förebild.Medverkande: Andreas Liljeheden, Brysselkorrespondent. Cecilia Blomberg, korrespondent i Paris. Katarina von Arndt, korrespondent i Berlin. Programledare: Parisa HöglundProducent: Therese Rosenvinge

Trumps spesialutsending Steve Witkoff møter Putin i Moskva i dag. Men spørsmålet er om Russland er interessert i å forhandle frem en fredsavtale. Vi oppsummerer nyhetene for deg, i dag også om den nye Diddy-dokumentaren.

Lars Calmfors sparkar igång debatten igen. Bekräftat: Witkoff till Moskva. Utbredd människohandel på sexköpssajter. Annas son bytte skola efter judehat. Rättegången inleddes idag mot den man som står åtalad för mord på ambulanssjukvårdare. Och nu är det bekräftat: MTV lämnar Europa. Programledare: Magnus Thorén.

Danes začenjata veljati zadnji dve pravici iz zakona o dolgotrajni oskrbi: pravica do oskrbe v instituciji, torej v domovih, in pravica do denarnega prejemka. Od začetka lanskega leta je mogoče izbrati oskrbovalca družinskega člana. Ključna pravica do dolgotrajne oskrbe na domu je začela veljati prvega julija, a so jo začeli izvajati v komaj nekaj primerih. Prav tako od poletja vsi plačujemo prispevek za dolgotrajno oskrbo. Drugi poudarki oddaje: - Pravica do plačevanja z gotovino je odslej ustavna pravica, bodo to popoldne razglasili v državnem zboru. Omejitve za plačevanje s kovanci in bankovci so lahko le tehnične ali varnostne. - Sodeč po sporočilih Bruslja, Washingtona in Kijeva bi lahko bili blizu mirovnemu dogovoru o Ukrajini. Moskva je, pred jutrišnjim obiskom ameriškega odposlanca Steva Wittkofa, bolj zadržana. - Nogometna zveza - po odhodu Matjaža Keka - išče novega selektorja. Kot najresnejšega kandidata omenjajo nekdanjega Kekovega pomočnika Boštjana Cesarja.

(11:00): Er Mette Frederiksen en dårlig leder når hun ikke lykønsker Socialdemokratiet på Ærø? Medvirkende: Carsten Hansen, lokalformand for Socialdemokratiet på Ærø. (30:00): Hvordan påvirker korruptionssagen i Ukraine den våbenfabrik, som skal opføres i Skrydstrup?Medvirkende: Mads Skau, borgmester for Venstre i Haderslev Kommune. (44:00): Hvad mener NATO med, at de vil intensivere sine forebyggende angreb for at modvirke hybridkrig fra Moskva? Medvirkende: Rasmus Brun Pedersen, lektor i International Politik ved Institut for Statskundskab på Aarhus Universitet. Værter: Anne Phillipsen og Nicolai DandanellSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Jätkame krimijuttudega Moskva politseiülema Arkadi Koško mälestusteraamatust.

Just nu pågår hårda förhandlingar om de ryska miljarder som finns på frysta konton i väst. Moskva har sagt att vi kommer känna av konsekvenserna för evigt om vi rör pengarna. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radios app. Nya fredsdiskussioner – och nya bombningarTrycket ökar på att få fram en fredsplan och nästa vecka ska Trump skicka sitt sändebud till Moskva för att träffa Putin. Samtidigt fortsätter bombningarna mot Ukraina, och kostnaderna för att bygga upp landet igen beräknas bli enorma. ”Nästa år kan Ukrainas statsfinanser ta slut. Det är därför det är så stor diskussion nu kring hur man ska få in nytt kapital”, säger Calle Håkansson, forskare vid FOI:s enhet för internationell säkerhetspolitik.Stor oenighet inom EUEtt förslag är att använda den ryska centralbankens pengar som finns på frysta konton i Belgien. ”Vi måste sätta press på Ryssland”, säger EU:s utrikeschef Kaja Kallas. Men frågan är extremt känslig och vissa menar att konsekvenserna skulle bli katastrofala.Programledare:Hanna MalmodinProducent:Olof WijnbladhMedverkande och röster i programmet:Calle Håkansson, forskare FOI internationell säkerhetspolitikKnut Kainz Rognerud, ekonomikommentator Ekot Ulrik Tideström, Sveriges sändebud för återuppbyggnad av UkrainaVidar Gothenby, enhetschef internationella sanktioner och penningtvättstillsyn FITorbjörn Becker, chef östekonomiska institutet HHS Kaja Kallas, EU:s utrikeschef Donald Trump, president USA Bart De Wever, premiärminister Belgien Grant Shapps, fd transportminister i Storbritannien ekonomiekotextra@sverigesradio.se

Podle zpravodajských agentur boj o kontrolu nad Pokrovskem na východě Ukrajiny dál zuří, na proruských sociálních sítích však už zvítězila Moskva. Komu je určena tato propaganda a proč je oblast pro Rusko tak významná? Ukrajinistka Lenka Víchová v pořadu Jak to vidí přibližuje nejen aktuální situaci na frontě, ale i to, co pro Volodymyra Zelenského znamená korupční skandál v ukrajinské energetice či proč americký emisar radil Vladimiru Putinovi, jak jednat s Donaldem Trumpem.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle zpravodajských agentur boj o kontrolu nad Pokrovskem na východě Ukrajiny dál zuří, na proruských sociálních sítích však už zvítězila Moskva. Komu je určena tato propaganda a proč je oblast pro Rusko tak významná? Ukrajinistka Lenka Víchová v pořadu Jak to vidí přibližuje nejen aktuální situaci na frontě, ale i to, co pro Volodymyra Zelenského znamená korupční skandál v ukrajinské energetice či proč americký emisar radil Vladimiru Putinovi, jak jednat s Donaldem Trumpem.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko teď sedí v hledišti a náramně se baví, jak rozděluje euroatlantickou civilizaci,“ říká analytik mezinárodních vztahů Vlastislav Bříza, když vysvětluje, proč se podle něj Moskva dostala „do strašně komfortní situace“ a proč i upravený americký plán míru může skončit tak, že se pošle návrh do Moskvy a ta řekne prosté a jednoduché „ne“. V rozhovoru detailně rozebírá, proč věří, že oba tyto závěry budou pro Rusko úspěch a že jedinou silou, která může přimět Kreml k dohodě, je tlak. „To je jediné, co ruskou stranu přiměje k jednání,“ dodává expert. Popisuje tři nejzásadnější neuralgické body: nevydání Donbasu, skutečné bezpečnostní záruky, bez nichž bude jakýkoli mír „jen přestávka“ a armádu, kterou podle něj nelze limitovat pod úroveň, která by Ukrajině umožnila odstrašit agresora. Mluví i o stavu ruské společnosti, o ekonomice přepnuté do válečného režimu a o evropské bezmoci. „My nemáme iniciativu. My honíme kočku za ocas,“ kritizuje Bříza. Přesto věří, že posilující Evropa - zejména Německo, Polsko a státy severu - může vytvořit sílu, která Rusko zastaví. Zastavuje se také u nedávného korupčního skandálu na Ukrajině, který podle něj nevytváří „dobrý koktejl“ ani pro morálku společnosti, ani pro ochotu Západu pomáhat. „Tohle je největší oslabení prezidenta Zelenského za celou dobu války,“ myslí si analytik. Všímá si i změny Zelenského rétoriky po zveřejnění amerického plánu: vždycky byl vznětlivý, teď mluvil smířlivě, protože ví, v jak oslabené pozici se ocitl. A Bříza dodává, že ho možná čeká osud Winstona Churchilla. Co dnes znamená „čestný mír“ a kde je hranice mezi kompromisem a kapitulací? Má Evropa ještě čas, nebo už hraje druhé housle příliš dlouho? Přijme někdy Rusko plán, který Ukrajinu skutečně ochrání? A proč si Bříza myslí, že se Zelenskyj může dočkat osudu Winstona Churchilla? To vše zazní v rozhovoru.

Donald Trump chcel Putinovu vojnu na Ukrajine ukončiť do 24 hodín, no vojna trvá už 1371 dní. Trumpov najnovší, pôvodne 28 bodový mierový plán, má po rokovaniach s európskou koalíciou ochotných a Ukrajinou v Ženeve už len 19 bodov. Trump dal pôvodne Zelenskému ultimátum na jeho prijatie, ktoré malo vypršať zajtra. Pre Ukrajinu by to však prakticky znamenalo kapituláciu a pre Európu ohrozenie našej bezpečnosti.Čo všetko mierový plán obsahuje teraz, ako sa k nemu stavia Kyjev a čo naň povie Moskva? Čo pre mier môže urobiť Európa a Slovensko? Je to už reálny plán, ktorý skutočne môže ukončiť krvavú ruskú vojnu?A čo vybavil na summite v Afrike náš premiér? Berie nás Európa vážne po slovách štátneho tajomník ministerstva obrany Melichera, ktorý volá po Ukrajine pod Ruskou kontrolou a premiér na základe mailov medzi jeho poradcom Lajčákom a Epsteinom konšpiruje o páde jeho vlády v roku 2018 a vražde Jána a Martiny?Braňo Závodský sa rozprával s poslancami Národnej rady, predsedom Zahraničného výboru parlamentu za Smer – SD Mariánom Kérym a podpredsedom Zahraničného výboru za hnutie PS Tomášom Valášekom.

Endnu en gang har Donald Trump spredt skræk og rædsel i Ukraine og resten af Europa med en diplomatisk bombe. Fredag serverede han en fredsplan fro Ukraine, som lignede noget, der var skrevet i Moskva. Lige siden har præsident Zelenskyj og de europæiske toppolitikere forsøgt at stoppe ulykken med en stribe af hastemøder. Men er det lykkedes dem? Har udspillet rent faktisk sat gang i noget, der kunne blive til fred? Og hvad har Europa lært? Det svarer Politikens EU-korrespondent, Karin Axelsson, på i dagens afsnit. Vi hører gerne fra dig, skriv til: dulyttertilpolitiken@pol.dkSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Mierový plán pre Ukrajinu či taktický manéver Moskvy? Z 28 na 19 - na toľko sa mal znížiť počet bodov mierového plánu pre Ukrajinu. A ak ten pôvodný považoval Kyjev a jeho európski spojenci za „zoznam želaní Kremľa“ – hoc z pera Washingtonu, nový – po úpravách „koalície ochotných“ – sa môže stať bázou pre ďalšie rokovania. Z Kyjeva zaznieva opatrné „áno“, doplnené „potrebou ďalších úprav“. A Moskva? Ak v AbúZabí americká strana o rokovaniach s ruskou delegáciou hovorila v termínoch „dobré“ a „zostávame optimistickí“, kontrastne pôsobia pokračujúce masívne ruské útoky na ukrajinské ciele, nevynímajúc metropolu Kyjev. A z viacerých európskych vládnych adries zaznieva, že „ak sa vojna na Ukrajine skončí, uvoľnia sa ruské zdroje na ovplyvňovanie iných oblastí“. Donald Trump najnovšie hovorí už len o „pár zostávajúcich bodoch nezhody“ a chce sa stretnúť so Zelenským.A čo skúsenosť s prvým obyvateľom Kremľa? Raz už o neútočení hovoril. Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Ja si dokonca myslím, že celá táto akcia s tým 28-bodovým plánom bola vo veľkej miere zo strany Kremľa aj takpovediac PR akcia na ukázanie toho, že v skutočnosti Ukrajina nechce mier. To bolo proste „blame game,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie a analytik Globsecu Miroslav Wlachovský.„Ukrajina je vo veľmi ťažkom postavení. Je v podstate medzi dvoma mlynskými kameňmi, tak ako to prezident Zelenskyj koniec-koncov povedal. Podľa mňa jednoducho Ukrajina pristúpila k tomu racionálne v tom zmysle, že my musíme teraz ukázať, že máme ochotu rokovať o mieri,“ dopĺňa.„Ak sa nepodarí dosiahnuť mier, ktorý - a ja to hovorím od začiatku celého tohto - potrestá agresora a odškodní obeť aspoň do nejakej miery, tak proste nebude spravodlivý a povedie k ďalším napätiam, povedie k pokračovaniu konfliktu,“ hovorí Wlachovský. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Mierový plán pre Ukrajinu či taktický manéver Moskvy? Z 28 na 19 - na toľko sa mal znížiť počet bodov mierového plánu pre Ukrajinu. A ak ten pôvodný považoval Kyjev a jeho európski spojenci za „zoznam želaní Kremľa“ – hoc z pera Washingtonu, nový – po úpravách „koalície ochotných“ – sa môže stať bázou pre ďalšie rokovania. Z Kyjeva zaznieva opatrné „áno“, doplnené „potrebou ďalších úprav“. A Moskva? Ak v AbúZabí americká strana o rokovaniach s ruskou delegáciou hovorila v termínoch „dobré“ a „zostávame optimistickí“, kontrastne pôsobia pokračujúce masívne ruské útoky na ukrajinské ciele, nevynímajúc metropolu Kyjev. A z viacerých európskych vládnych adries zaznieva, že „ak sa vojna na Ukrajine skončí, uvoľnia sa ruské zdroje na ovplyvňovanie iných oblastí“. Donald Trump najnovšie hovorí už len o „pár zostávajúcich bodoch nezhody“ a chce sa stretnúť so Zelenským.A čo skúsenosť s prvým obyvateľom Kremľa? Raz už o neútočení hovoril. Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Ja si dokonca myslím, že celá táto akcia s tým 28-bodovým plánom bola vo veľkej miere zo strany Kremľa aj takpovediac PR akcia na ukázanie toho, že v skutočnosti Ukrajina nechce mier. To bolo proste „blame game,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie a analytik Globsecu Miroslav Wlachovský.„Ukrajina je vo veľmi ťažkom postavení. Je v podstate medzi dvoma mlynskými kameňmi, tak ako to prezident Zelenskyj koniec-koncov povedal. Podľa mňa jednoducho Ukrajina pristúpila k tomu racionálne v tom zmysle, že my musíme teraz ukázať, že máme ochotu rokovať o mieri,“ dopĺňa.„Ak sa nepodarí dosiahnuť mier, ktorý - a ja to hovorím od začiatku celého tohto - potrestá agresora a odškodní obeť aspoň do nejakej miery, tak proste nebude spravodlivý a povedie k ďalším napätiam, povedie k pokračovaniu konfliktu,“ hovorí Wlachovský. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Máme se bát Ruska? Mnozí tvrdí, že Rusko je vojensky vyčerpané a ani případný vítězný mír s Ukrajinou, na který tlačí Spojené státy, mu jen tak nevrátí jeho sílu. Je tedy nesmyslné si myslet, že Moskva může zaútočit na Evropu, a je zbytečné vydávat horentní částky na zbrojení. Jenže tato logická úvaha stojí na dvou chybných předpokladech.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Den russiske humanoid-robot AIDOL fik sin store debut… og faldt direkte på scenen. Det ser sjovt ud, men er også en perfekt reminder om, at hype ikke kan snyde fysikkens love — heller ikke i Moskva. USA har til gengæld besluttet sig for at smadre hverdagen for den franske ICC-dommer Nicolas Guillou, som nu er sanktioneret i en grad, hvor han hverken kan bruge Google, Apple, Visa eller bestille et hotel uden at blive afvist. Det er geopolitik i den mest digitale form. Google er tilbage i ringen med Gemini 3 Pro, der slår benchmark-rekorder og nu bygger alt fra websites til små spil direkte inde i Workspace. Samtidig kalder Morgan Freeman AI-stemmekloning for et “røveri af hans identitet”, Disney-animatorer opfordrer til piratkopiering som protest, og nye undersøgelser viser, at 97 % ikke kan høre forskel på AI-musik og mennesker. Og hvis du er træt af AI-indhold, så tester TikTok nu en “se mindre AI”-knap - fordi PR strategier er også noget man kan stjæle fra vesten.

Poslanke in poslanci bodo danes prižgali zeleno luč za najverjetneje edino v tem mandatu, skupno pa 12-to spremembo ustave. V njej bo po novem zapisana pravica do uporabe gotovine. Predlog ima praktično soglasno podporo. Druge teme: - Izteka se kampanja pred nedeljskim referendumom o pomoči pri prostovoljnem končanju življenja. Od polnoči volilni molk. - Vse več podrobnosti ameriškega mirovnega načrta za Ukrajino. Ta ne bo sprejela dogovora, ki bi prekoračil njene rdeče črte, Moskva za takojšnja pogajanja. - V šolah in vrtcih z dobrotami, kakršne so jedli že babice in dedki, končali teden slovenske hrane.

I 1999 flytter Anna Libak med mand og to små børn til Moskva. Hun bliver Ruslands-korrespondent for Berlingske, og han får job som fuldmægtig på ambassaden. Efter fire år flytter familien hjem igen, og kort efter får Christian job i Bruxelles. Anna Libak bliver i København med deres to små børn. Hun prøver efter bedste evne at være en rigtig mor, selvom hun godt ved, at hun ikke ligner de andre mødre i skolen, og bliver set på som en, der vil stjæle de andres mænd, når hun ankommer alene til sammenkomster på børnenes skole. Vært: Anne Sofie Kragh Klipper: Leo Peter Larsen Redaktør: Michelle Mølgaard Andersen Research: Sarah BechSee omnystudio.com/listener for privacy information.

I veckans avsnitt möter vi tv-producenten Joachim Brobeck, hjärnan bakom supersuccén Förrädarna. Tillsammans djupdyker vi i vad som gjort programmet till ett av Sveriges mest hyllade tv-format, hur det nu spridits till över 30 länder – och varför även TikTok-generationen plötsligt sitter bänkad framför linjär tv. Dessutom bjuder Brobeck på helt galna behind-the-scenes-berättelser du absolut inte vill missa.Vi får också höra om Joachims långa karriär i tv-branschen, fylld av både framgångar och dramatiska ögonblick. Han delar bland annat en otrolig historia från inspelningen av Astronauterna 2003, då en motor började brinna under en tyngdlöshetsflygning i Moskva. Han berättar även om starka stunder från produktioner som Idol, Talang, Robinson och Fångarna på fortet. Dessutom reder vi ut vad en tv-producent egentligen gör – från att hålla visionen levande, leda teamet och få hela den kreativa maskinen att gå ihop.Ett avsnitt fyllt av drama, humor, tv-magi och unika insikter bakom kulisserna.Följ Joachim här: https://www.instagram.com/jockebrobeck/ Ta del av Framgångsakademins kurser.Beställ "Mitt Framgångsår".Följ Alexander Pärleros på Instagram.Följ Alexander Pärleros på Tiktok.Bästa tipsen från avsnittet i Nyhetsbrevet.I samarbete med Convendum.I samarbete med Convendum. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

I veckans avsnitt möter vi tv-producenten Joachim Brobeck, hjärnan bakom supersuccén Förrädarna. Tillsammans djupdyker vi i vad som gjort programmet till ett av Sveriges mest hyllade tv-format, hur det nu spridits till över 30 länder – och varför även TikTok-generationen plötsligt sitter bänkad framför linjär tv. Dessutom bjuder Brobeck på helt galna behind-the-scenes-berättelser du absolut inte vill missa.Vi får också höra om Joachims långa karriär i tv-branschen, fylld av både framgångar och dramatiska ögonblick. Han delar bland annat en otrolig historia från inspelningen av Astronauterna 2003, då en motor började brinna under en tyngdlöshetsflygning i Moskva. Han berättar även om starka stunder från produktioner som Idol, Talang, Robinson och Fångarna på fortet. Dessutom reder vi ut vad en tv-producent egentligen gör – från att hålla visionen levande, leda teamet och få hela den kreativa maskinen att gå ihop.Ett avsnitt fyllt av drama, humor, tv-magi och unika insikter bakom kulisserna.Följ Joachim här: https://www.instagram.com/jockebrobeck/ Ta del av Framgångsakademins kurser.Beställ "Mitt Framgångsår".Följ Alexander Pärleros på Instagram.Följ Alexander Pärleros på Tiktok.Bästa tipsen från avsnittet i Nyhetsbrevet.I samarbete med Convendum.I samarbete med Convendum. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Ngày 01/12/1934, đảng viên trẻ Đảng Cộng sản Liên Xô Leonid Nikolayev bí mật lẻn vào điện Smolny ở Leningrad dùng súng lục bắn chết Sergey Mironovich Kirov, ủy viên Bộ Chính trị, người lãnh đạo Thành ủy thành phố Leningrad. Hung thủ bị bắt ngay tại chỗ. Để điều tra vụ ám sát này, một ban chuyên án do Stalin lãnh đạo lập tức từ Moskva đến Leningrad.Xem thêm.

Moskva traži od Vučića da objasni izjavu o prodaji municije iz Srbije. Određen jednomjesecni pritvor za devetoricu osumnjičenih za napad na srpsku nacionalnu manjinu u Splitu. U Republici Srpskoj u subotu počinje predizborna kampanja za izbor novog predsjednika tog bh. entiteta.

Stovky miliárd eur sa nachádzajú na účtoch vo finančných inštitúciách v Belgicku a ďalších krajinách. Formálne síce patria Rusku, no Moskva na ne nedosiahne.Vrcholní predstavitelia chcú peniaze požičiať Ukrajine. Na jednej strane by to odbremenilo európske rozpočty, na druhej strane by to pomohlo krajine, ktorá čelí vojenskej invázii. Podarí sa dnes lídrom dosiahnuť dohodu? Ako by takzvaný reparačný úver fungoval? Akému veľkému ekonomickému tlaku vlastne Rusko čelí?Na tieto otázky odpovieme v diskusii s ekonómom a analytikom Globsecu Vladimírom Vaňom.

Hrozba ničivými Tomahawkami ako cesta k mierovej diplomacii po osi Putin-Trump-Orbán? V Budapešti ako „ostrove mieru“, ako o ňom hovorí maďarský premiér? A dostane sa k stolu Volodymyr Zelenskyj?Otázky a paradoxy v nich, ktoré zachytáva vývoj posledných dní a hodín. Na počiatku bola hrozba poskytnutia striel s plochou dráhou letu, ktoré si šiel rovno do oválnej pracovne pýtať prezident napadnutej Ukrajiny. Ešte cestou tam ho predstihol dlhým telefonátom s Trumpom agresor Vladimír Putin.Výsledok? Správy o stretnutí Trump-Putin. V Budapešti Viktora Orbána, „ktorého máme radi“, ako podotkol americký prezident. Bez prísľubu Tomahawkov. A so síce neoficiálnou, no požiadavkou ukrajinského Donbasu ako výmeny za Putinove „áno“ mieru.Sú to znaky mierovej diplomacie? A čo s volaním litovského šéfa diplomacie po mieste za rokovacím stolom pre Volodymyra Zelenského? „Rokovania o konci agresie Ruska proti Ukrajine sa nemôžu uskutočniť len s agresorom, Ukrajina musí byť ich súčasťou,“ volal Litovčan Kestutis Budrys.Kontrasty, ktoré viedli až k zrušeniu avizovanej schôdzky lídrov „v najbližšej budúcnosti“, ako to nakoniec oznámil Biely dom. Téma pre bývalého šéfa diplomacie slovenskej diplomacie Miroslava Wlachovského.„Som presvedčený, že ide opätovne o odďalovaciu taktitu Putina,“ hovorí Wlachovský. „Nemajú dohodu na substancii rokovaní, v takom prípade mi (stretnutie Trump-Putin) nedáva zmysel,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vad är grejen med att spela in Musik i Studio?Är det musiken, eller är det människorna som gör upplevelsen?Vi analyserar vinnaren från Intervision song contest Duc Phuc med låten Phu Dong Thien Vuong.BRICS-ländernas version av Eurovision. Moskva och Ryssland är med på nåt sätt här.Kan artister AUTOMATISKT skådespela, och BÖR dessa göra det på scen? Som en Straight man?Eller måste man vara Per Andersson, eller Björn Gustafsson för att klara detta med bravur?Vad är Funky Drummer, och varför har den använts så mycket i moderna Musikproduktioner?Förresten, är det på DIN arbetsplats vi kommer och Poddar härnäst? Maila oss!Varmt välkomna!Vill du ha din låt uppspelad direktmed tillhörande analys.Maila oss låtlänk + info om projektet till: Musiksnacket@iwm.seLänk till Spellista:https://open.spotify.com/playlist/25dSufz7mpKXI0vbMclpgz?si=77c7b74518db43fd#recension #analyser #musik #analys #spotify #Podcast #podd #musiksnacket #Artist #Musiker #scen #studio #AI