Podcasts about moskva

Tommy Persson är inte bara en av Sveriges främsta långdistanslöpare genom tiderna utan också mannen som kallar sig själv historienörd och som faktiskt skrev boken om svensk historia, folktro och mytologi. Vi pratar om maratonloppet i Columbus 1980 när Tommy sprang 2.11.02 och var bara två minuter från dåvarande världsrekord, om OS i Moskva och hur lite som krävdes för att ett lopp skulle gå från dröm till plåga. Det blir också en ärlig inblick i rivaliteten och vänskapen med Kjell Erik Ståhl, vem som var “bäst i Sverige” när och hur det egentligen kändes inifrån. Tommy berättar om träningen som byggde honom: mängd utan hysteri, fartlek i bokskogen, långa intervaller och ett tydligt motstånd mot att låta prylar styra kroppen. Vi fastnar i den stora frågan som många löpare brottas med än i dag: varför är vi så rädda för att vila och för att känna oss långsamma. Ett avsnitt som blandar löparhistoria, praktiska träningsinsikter och en varm hyllning till en epok där känsla ofta slog kontroll. Tack för att du lyssnar!Följ Spring med Petra & CO i sociala medier:Instagram: https://www.instagram.com/springmedpetraFacebook: https://www.facebook.com/springmedpetraFölj Petra:Instagram: https://www.instagram.com/maratonpetraVill du nå en aktiv och köpstark målgrupp?Bli samarbetspartner till Spring med Petra & CO! Mejla petra.manstrom@gmail.com så snackar vi vidare! Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Upokojenci bodo, kot kaže, maja prejeli višje pokojnine. Svet zavoda za pokojninsko in invalidsko zavarovanje je namreč potrdil dodatno 1-odstotno uskladitev, ki jo bo v kratkem odobrila še vlada. Ob očitkih, da gre za predvolilna darila, pa svetnica zavoda iz upokojenskih vrst Frančiška Četkovič meni, da redno zvišanje v višini 4,2 odstotka ne ustreza potrebam ljudi. Rast cen življenjskih potrebščin je po njenih beseda več kot šestodstotna, zato je pravično, da se sprejme tak sklep. Druge teme: - Ali za napadom na spletni profil Gibanja Svoboda stoji mednarodni kriminal? - Kijev in Moskva še naprej ujeta med pogajanji, napadi in nezaupljivimi pogledi. - Bolniške odsotnosti: odslej novi režimi gibanja ter ostrejše sankcije in nadzori.

Ukrajina si připomněla čtvrté výročí napadení Ruskem. Podporu Kyjevu vyjádřili evropští spojenci, Moskva přesto na jejich adresu dál vysílá výhrůžky. „Nic se nezměnilo. Vladimir Putin stále otáčí realitu a staví se do role oběti, nikoli agresora,“ říká politický geograf Libor Jelen. Jak ruský režim udržuje klid ve společnosti a tempo na frontě? A existuje v dnešním Rusku ještě skutečná opozice?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina si připomněla čtvrté výročí napadení Ruskem. Podporu Kyjevu vyjádřili evropští spojenci, Moskva přesto na jejich adresu dál vysílá výhrůžky. „Nic se nezměnilo. Vladimir Putin stále otáčí realitu a staví se do role oběti, nikoli agresora,“ říká politický geograf Libor Jelen. Jak ruský režim udržuje klid ve společnosti a tempo na frontě? A existuje v dnešním Rusku ještě skutečná opozice?

Minevajo štiri leta od začetka vojne v Ukrajini, njenega konca še ni na vidiku. Kamen spotike ostajajo predvsem ozemeljska vprašanja, Kijev in Moskva si poleg zračnih napadov izmenjujeta tudi očitke o odgovornosti za neuspeh mirovnega procesa. Zdi se, da mednarodni pozivi k miru vedno znova naletijo na gluha ušesa. Drugi poudarki oddaje: Vlada bo predlagala izredno uskladitev pokojnin za dodatni odstotek. Po novem električnem mrku težave na vzhodu države povečini odpravljene. Slovenski kriminalisti razkrili mednarodno kriminalno združbo.

Hosť: Katarína Mathernová (veľvyslankyňa Európskej únie na Ukrajine). | Presne pred štyrmi rokmi spustila Moskva plno-formátovú inváziu na Ukrajinu. Pôvodný zámer Ruska, obsadiť celý štát za tri dni zlyhal a v súčasnosti je z neho opotrebovávací konflikt. Ani jedna zo strán nemá sily v ňom zvíťaziť. Čo sa za štyri roky konfliktu zmenilo, sa veľvyslankyne Európskej únie na Ukrajine Kataríny Mathernovej priamo v Kyjeve, spýtala Anna Síposová. | Presne pred štyrmi rokmi Moskva spustila inváziu na Ukrajinu. | Moderuje: Anna Síposová. | Diskusiu K veci pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v  Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Ženevi se bodo nadaljevali pogovori med Ukrajino in Rusijo ob posredovanju ZDA glede končanja vojne v Ukrajini. Moskva je napovedala širši nabor tem kot na minulih pogovorih v Abu Dabiju. V Ženevi se bodo danes nadaljevala tudi pogajanja med Iranom in ZDA o iranskem jedrskem programu. Kot so sporočili iz Teherana, so v Ženevo prišli s konkretnimi predlogi za dosego pravičnega sporazuma. V oddaji tudi o tem: - Evropska komisija poziva Izrael, naj razveljavi ukrepe na Zahodnem bregu - Projekt drugega bloka krške nuklearke se nadaljuje, vlada v pripravo prostorskega načrta - Po državi zadnja pustna rajanja pred pokopom pusta - Na zadnji olimpijski skakalni tekmi Prevc in Lanišek peta

Vene naftatulud on kukkunud, USA ja Euroopa sanktsioonid purevad Moskva sissetulekuid, kuid kaua läheb et toimub Vene majanduse varing.

Moskva začala v posledních dnech omezovat přístup k některým internetovým službám. Tato informace má řadu možných významů. Jeden nepochybně souvisí i s tím, co se v poslední době odehrálo v Íránu.

Moskva začala v posledních dnech omezovat přístup k některým internetovým službám. Tato informace má řadu možných významů. Jeden nepochybně souvisí i s tím, co se v poslední době odehrálo v Íránu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V teh dneh je naša pozornost usmerjena zlasti v zimske olimpijske igre Milano Cortina, še ene, na katerih je Mednarodni olimpijski komite ruskim športnikom nastope dovolil le pod nevtralno zastavo. Kako igre spremljajo v Rusiji in kako je prepoved sploh vplivala na ruske športnike? Z moskovsko dopisnico Heleno Ponudič tudi o boju ruske dume proti zahodnim sankcijah na drugih področjih ter poteku vojne in pogajanj o njenem končanju le nekaj dni pred četrto obletnico začetka ruskih napadov na Ukrajino.

Lederen av terror-organisasjonen PLO, President for "staten" "Palestina" leder for Fatah og PA, Mahmoud Abbas er på besøk i Norge. Han mottas med røde løpere, smil og klemmer, royal lunsj på slottet, og besøk på Stortinget og hos Støre og Barth Eide. Dersom statsminister i Israel, Netanyahu, hadde landet i Norge ville han blitt arrester, men når Presidenten for det såkalte landet palestina lander i Norge, så får han audiens med Kongen, håndtrykk og smil. Hvorfor denne forskjellen?Journalist, analytiker, og sivilingeniør, Kjell Erik Eilertsen er med for å kommentere saken. Eilertsen ble selv nektet adgang til pressekonferansen med Abbas i Oslo, begrunnet fra SMK at han ikke hadde pressekort. Det er verdt å huske at Mahmoud Abbas hyllet massakrene den 7. oktober: "Den 7. oktober var en strategisk seier for den palestinske saken" sa han til PA sin offisielle daglige avis, Al-Hayat Al-Jadida. Og det var Palestinian Media Watch som oversatte og eksponerte dette. Abbas har gjennom PA betalt martyrlønn til de terroristene som var involvert i 7. oktober. I 2025 ble det utbetalt rundt $200 millioner til militante og deres familier, ifølge US State Department. For 2026 anslås det å være $315 millioner, skjult som lønninger, pensjoner eller sosiale ytelser for å omgå internasjonalt press. Mahmoud Abbas sin egen PHD-avhandling fra 1982 i Moskva handlet blant annet om å si at sionistene samarbeidet med nazister, og at det var en løgn at seks millioner jøder ble drept.Da er det merkelig at det blir såpass god stemning på Slottet.***► NY BOK UTE NÅ: Frykt og Stillhet - jødiske stemmer i Norge etter 7. oktober. Bestill her:  https://bok.norli.no/frykt-og-stillhet► STØTT ARBEIDET PÅ VIPPSOm du ønsker å støtte arbeidet med denne podcasten, kan du bidra med et stort eller lite beløp, etter eget ønske. All støtte settes pris på, og du bidrar til arbeidet med å lage flere episoder. Bruk Vippsnummer: #823278►  ⁠BLI ⁠⁠⁠⁠MEDLEM⁠⁠⁠⁠⁠ Fremover vil de som er støttemedlemmer få tilgang til episodene først. Da støtter du podcasten med det samme som prisen av en kaffe hver måned. Setter stor pris på om du blir støttemedlem. Tusen takk.► Annonsere på Henrik Beckheim Podcast?Send en mail til post@henrikbeckheim.no ► MERCH: Kjøp klær, kopper, capser og mer: https://henrikbeckheim.com/store► Linker:⁠⁠Youtube⁠⁠ | ⁠⁠Nettside⁠⁠ | ⁠⁠TikTok⁠⁠ | ⁠⁠Instagram⁠⁠ | Podimo | ⁠⁠Facebook⁠⁠ | ⁠⁠Apple

Moskva má na Slovensku od decembra nového veľvyslanca. Igora Bratčikova nahradil Sergej Andrejev. Do Bratislavy prišiel zo svojho predchádzajúceho pôsobiska v Poľsku. V postavení prvého muža Moskvy tam neváhal spochybniť besnenie Rusov v ukrajinskej Buči s masovými hrobmi, ulicami posiatymi mŕtvymi civilistami, príbehmi mučenia, znásilňovania i únosov. Označil ich za „inscenáciu“. Rovnakú, akou mala byť červená tekutina na jeho tvári, ktorými ho poliali nespokojní Poliaci a mala symbolizovať krv, ktorú majú Rusi na rukách na Ukrajine.Práve za jeho veľvyslancovania sa muselo z Varšavy porúčať 45 ruských agentov s diplomatickým krytím.„Budovanie siete tajných agentov a spolupracovníkov ruských tajných služieb v Poľsku, koordinovaná a šírená propaganda priamo veľvyslancom“. Podľa opozície sa tieto aktivity zbiehajú práve v novom šéfovi ruskej ambasády na Slovensku. Navrhujú preňho dokonca sprísniť tresty za vyzvedačstvo.Koho posiela Moskva na Slovensko? Diplomata či koordinátora spravodajských služieb? A s akými cieľom?Téma pre bezpečnostného analytika Victora Breinera.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Moskva má na Slovensku od decembra nového veľvyslanca. Igora Bratčikova nahradil Sergej Andrejev. Do Bratislavy prišiel zo svojho predchádzajúceho pôsobiska v Poľsku. V postavení prvého muža Moskvy tam neváhal spochybniť besnenie Rusov v ukrajinskej Buči s masovými hrobmi, ulicami posiatymi mŕtvymi civilistami, príbehmi mučenia, znásilňovania i únosov. Označil ich za „inscenáciu“. Rovnakú, akou mala byť červená tekutina na jeho tvári, ktorými ho poliali nespokojní Poliaci a mala symbolizovať krv, ktorú majú Rusi na rukách na Ukrajine.Práve za jeho veľvyslancovania sa muselo z Varšavy porúčať 45 ruských agentov s diplomatickým krytím.„Budovanie siete tajných agentov a spolupracovníkov ruských tajných služieb v Poľsku, koordinovaná a šírená propaganda priamo veľvyslancom“. Podľa opozície sa tieto aktivity zbiehajú práve v novom šéfovi ruskej ambasády na Slovensku. Navrhujú preňho dokonca sprísniť tresty za vyzvedačstvo.Koho posiela Moskva na Slovensko? Diplomata či koordinátora spravodajských služieb? A s akými cieľom?Téma pre bezpečnostného analytika Victora Breinera.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Tormod og Jørn tar et dypdykk ned i situasjonen langs frontlinjen, hvor Russland rykker frem nesten overalt. Det eneste lyspunktet for Ukrainas del er Kupjansk, hvor ukrainske styrker sakte, men sikkert, rydder byen. Vi snakker også om Starlink i Ukraina og hvorfor russiske krigsbloggere hater Elon Musk om dagen, korrupsjon, Vest-Sahara (https://vest-sahara.no/nb), og fredssamtalene i Abu Dhabi.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Trumpov paradox. Ak v Bielom dome hovorí o nádeji na dobré správy o vojne na Ukrajine, Vladimír Putin neprestáva útočiť. A to aj napriek prísľubu týždňovej pauzy pre arktické mrazy. Od nedele pokračujú jeho jednotky v ostreľovaní centrál elektriny či vody, v utorok zlikvidovali aj symbol odporu Ukrajincov v druhej svetovej vojne – pamätník Matky vlasti. Ukrajinské mestá hlásia masívne výpadky elektriny a tepla. Teplomery vykazujú aj dvadsať stupňov pod nulou. A v predvečer trojstranných rokovaní na pôdoryse Moskva-Kyjev-Washington Volodymyr Zelenskyj prichádza s kritikou: Moskva preferuje teror pred diplomaciou.Na situáciu sa pozrieme s našou vyslanou reportérkou na Ukrajine Stanislavou Harkotovou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Trumpov paradox. Ak v Bielom dome hovorí o nádeji na dobré správy o vojne na Ukrajine, Vladimír Putin neprestáva útočiť. A to aj napriek prísľubu týždňovej pauzy pre arktické mrazy. Od nedele pokračujú jeho jednotky v ostreľovaní centrál elektriny či vody, v utorok zlikvidovali aj symbol odporu Ukrajincov v druhej svetovej vojne – pamätník Matky vlasti. Ukrajinské mestá hlásia masívne výpadky elektriny a tepla. Teplomery vykazujú aj dvadsať stupňov pod nulou. A v predvečer trojstranných rokovaní na pôdoryse Moskva-Kyjev-Washington Volodymyr Zelenskyj prichádza s kritikou: Moskva preferuje teror pred diplomaciou.Na situáciu sa pozrieme s našou vyslanou reportérkou na Ukrajine Stanislavou Harkotovou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Radio FF är en nystartad podd av Gaisarna Torben Hansen och Pontus Teiler där det tjötas om manlighet, GAIS, huliganism, hur man uppför sig när GAIS är ute i europacuperna och mycket annat. I fjärde avsnittet fortsätter Torben och gästen Johan RedTop Larsson att prata om GAIS och framförallt om Moskvaresan 1990. Avsnittet är inspelat i januari 2026.

Hostia: Ján Mažgút (poslanec a člen Výboru NR SR pre európske záležitosti za Smer-SD) a Zora Jaurová (poslankyňa a členka Výboru NR SR pre európske záležitosti za PS). | Európska komisia (EK) v piatok oznámila, že začala konanie o porušení povinnosti (infringement) proti Slovensku. Dôvodom je nedávne prijatie zákona o zmene Úradu na ochranu oznamovateľov (ÚOO) na nový úrad. Tento krok je podľa Komisie v rozpore so smernicou o ochrane oznamovateľov a Chartou základných práv Európskej únie. Aké konkrétne výhrady prezentovala EK? Ide o formálne a odstrániteľné aspekty, alebo je problém samotná idea transformácie úradu? Mal návrh zohľadniť výhrady ÚOO, ktorými vopred upozorňoval na možný nesúlad s európskou legislatívou? Aký očakávate ďalší postup? Opozícia žiada premiéra, aby vysvetlil zahraničné cesty (Moskva, Washington, Paríž) a vystúpenia na Európskej rade. Hovorí sa aj o zvolaní mimoriadnych výborov parlamentu. Francúzsky prezident Macron hovoril po stretnutí s premiérom o „strategickom prebudení“. Majú poslanci, vrátane koaličných, dostatočné informácie k pôsobení? Aké otázky o stretnutiach so zahraničnými lídrami ostali nezodpovedané? Reakcia na to, že europarlamentný Výbor pre kontrolu rozpočtu sa venoval téme dotácií z PPA. | Eurokomisia namieta rušenie ÚOO. | Moderuje: Marta Jančkárová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Ciril Keršmanc ni več kandidat za ustavnega sodnika. Predsednica Nataša Pirc Musar je ob umiku njegove kandidature napovedala novo kandidatko, ki naj bi jo koalicija podpirala. Po besedah poslanke Nataše Avšič Bogovič iz Svobode gre za ime, ki je bilo že v igri, in sicer Barbara Kresal. Druge teme: - Moskva in Kijev naj bi se dogovorila za delno zaustavitev zračnih napadov do nedelje, potem ko so številni v ukrajinski prestolnici ostali brez ogrevanja v dneh izjemno nizkih temperatur. Po besedah kremeljskega govorca Dmitrija Peskova je bil pobudnik premirja ameriški predsednik. Kot je dejal, je Donald Trump osebno zaprosil ruskega kolego Putina, da do konca meseca ustavi napade na Kijev in tako pospeši mirovna pogajanja. - Mednarodna skupnost z Belo hišo na čelu je pozdravila premirje v Siriji, ki ga je Damask sklenil s tam delujočimi kurdski borci. Dogovor sledi spopadom med stranema, v katerih je sirska vojska osvojila obsežna območja pod nadzorom kurdskih sil, ki so nekoč obvladovale več kot četrtino države. - Del kmečkih organizacij za prihodnji petek napoveduje nov protest v Ljubljani, od vlade med drugim zahtevajo zaščito domačih pridelovalcev. Številna združenja ne podpirajo protesta. Anton Medved iz kmečkega sindikata pravi, da se bodo sicer udeležili protesta, a opozarja.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Dodávky zbraní a výcvik pilotů na straně jedné, na té druhé jen o pár let později antisemitsky laděné soudní procesy a otevřená nenávist k sionismu. Vazby mezi Československem a Izraelem se od čtyřicátých let nejprve pevně propletly, aby byly následně násilně přetrhány. To vše dle pokynů Sovětského svazu.

Radio FF är en nystartad podd av Gaisarna Torben Hansen och Pontus Teiler där det tjötas om manlighet, GAIS, huliganism, hur man uppför sig när GAIS är ute i europacuperna och mycket annat. I tredje avsnittet så är det Torben och gästen Johan RedTop Larsson som pratar om orientering, makt, uppväxt, solitärer, familjeliv, GAIS, målvakter, en förenings själ och mycket annat. Detta är del ett av två, samtalet mellan Torben och RedTop fortsätter och då ska det snackas Moskva 1990. Del två kommer nästa vecka! Avsnittet är inspelat i januari 2026.

Středobodem nedávno obnovených mírových rozhovorů mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou v Abú Dhabí se stal Donbas. Moskva trvá na předání celého tohoto území, Kyjev postoupení strategické oblasti odmítá. Washington tvrdí, že došlo k významným pokrokům. „Neumím si představit, že by Volodymyr Zelenskyj vydal příkaz k opuštění Donbasu. Může to vést k destabilizaci země,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Středobodem nedávno obnovených mírových rozhovorů mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou v Abú Dhabí se stal Donbas. Moskva trvá na předání celého tohoto území, Kyjev postoupení strategické oblasti odmítá. Washington tvrdí, že došlo k významným pokrokům. „Neumím si představit, že by Volodymyr Zelenskyj vydal příkaz k opuštění Donbasu. Může to vést k destabilizaci země,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odpovedi štirih maksilofacialnih kirurgov na ljubljanskem kliničnem centru bodo, kot kaže, obveljale. Današnji sestanek ni bil uspešen, saj razširjeni strokovni kolegij ni pristal na pogoje, ki so jih postavili kirurgi. Generalni direktor Marko Jug je dejal, da so jim ponudili drugačno organizacijo, kar bodo storili znova, težko pa bodo v kratkem zgradili novo maksilofacialno kliniko. Druge teme: - Finančna uprava bo nadaljevala izvršbe na socialno pomoč dolžnikom, saj je prepričana, da za to ne potrebuje predhodne presoje na centrih za socialno delo. Kot uspešne ocenjuje tudi skupne patrulje s policijo, ki jih izvaja od novembra, pravi generalni direktor Fursa Peter Grum. Kot dodaja, so tako nekaterim prekrškarjem zarubili skupno 44 vozil. - Končalo se je zasedanje Svetovnega gospodarskega foruma v Davosu, ki ga je zaznamoval predvsem ameriški predsednik Donald Trump. Prav njegova nepredvidljivost je največja skrb tudi za slovenske gospodarstvenike. Evropa bo uspešna, če stopi skupaj, meni pravnik Miro Cerar, in sicer tako da pokaže svojo moč, a ne zaostruje konflikta, kar je po njegovem domača naloga za evropske voditelje. - Ozemeljska vprašanja so ključni dejavnik za končanje vojne v Ukrajini, sporoča Moskva. V ospredje postavlja umik ukrajinskih sil iz Donbasa. Kot je dejal svetovalec ruskega predsednika Jurij Ušakov, si želijo diplomatske rešitve, a bodo, dokler ni dosežena, tudi na bojišču sledili svojim ciljem.

Russiske og kinesiske skiber sejler op og ned langs Grønland, og I kan ikke forsvare Grønland, erklærer Trump - som et af argumenterne for at annektere Grønland. For Grønland er nødvendigt for USA's sikkerhed - og for det "gyldne forsvars-skjold", Trump vil bygge. Og Trump har selv talt om sit "psykologiske" behov for at eje det Grønland, han har ønsket sig i en årrække. Men hvad er virkeligheden? Udgør Kina og Rusland i Arktis en trussel mod USA's nationale sikkerhed? Hvordan opererer de i Arktis og langs Grønland? Hvis de er en trussel, hvorfor har USA så ikke handlet før? Så hvad ved vi om de kinesiske og russiske aktiviteter i Arktis og ved Grønland? Medvirkende: Camilla Nørup Sørensen, Lektor og Kina-ekspert hos Forsvarsakademiet, Carsten Rasmussen, tidl. forsvarsattache i Moskva og Beijing, og Lise Wiederholt Christensen, post.doc på Center for Militære Studier, Københavns Universitet. Vært: Steffen Gram.

Præsident Trumps trusler om at overtage kontrollen med Grønland har sendt NATO ud i en eksistentiel krise. Imens sidder de og fryder sig i Moskva og Beijing. Spørgsmålet er om NATO-alliancen, og dermed sikkerhedsfundamentet for Danmark og resten af Europa, kan reddes? Gæst: Simon Kruse, Berlingskes sikkerhedspolitiske korrespondent Vært: Julie Lindhardt Høimark See omnystudio.com/listener for privacy information.

20. sajandi alguses hakati Venemaal kurjategijaid tuvastama sõrmejälgede võrdlemise abil, mis osutus seni kasutuses olnud meetodeist parimaks.

Ruští hurápatrioté už týden vyzývají Kreml, aby okamžitě poslal protiletecké jednotky i s obsluhou do Teheránu, méně exaltovaní jedinci zase s povzdechem dumají o možné ztrátě dalšího spojence Ruska kvůli spiknutí Spojených států a Izraele.

Moskva a Teherán mají ke spojenectví daleko; Nobelovka pro Trumpa; Trumpova touha po Grónsku postrádá jakýkoli smysl; Dopis, který prezident nikdy neměl napsat; Péče o seniory je velký úkol vlády Andreje Babiše i dalších vlád. Nezadržitelně stárneme; Digitálně sníh neodhrabeš

Taas kuuleme krimijutte Moskva politseiülema Arkadi Koško mälestusteraamatust.

Napetosti med Rusijo in ZDA so se po zajetju ruskega tankerja še zaostrile. Moskva je ostro obsodila ameriško potezo. V Washingtonu pa poudarjajo, da je zaseženo plovilo del venezuelske senčne flote, ki je prevažalo sankcionirano nafto. Druge teme: - Ameriški apetiti po prevzemu Grenlandije vse večji. Pri pridobitvi ozemlja poudarjajo diplomatsko pot, a ne izključujejo vojaškega posredovanja. - Vlada danes na obisku v primorsko-notranjski regiji o pomoči za elektrointenzivna podjetja - Zaradi mraza za večji del države izdano oranžno opozorilo. V mraziščih temperature tudi do -20 stopinj

„Doufáme, že administrativa Donalda Trumpa, vyznačující se racionálním a pragmatickým přístupem, neudělá fatální chybu a zdrží se dalšího sklouzávání do situace, která hrozí nepředvídatelnými důsledky pro celou západní polokouli,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení pár dní před americkým útokem.

Moskva mier nechce. V záujme jej vládcov je v nej pokračovať, lebo koniec vojny by ohrozil ich moc. Čo si o tom myslí generál Pavel Macko?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v jeho sídle na Floridě, kde navázali na jednání vedoucí k ukončení ruské agrese na Ukrajině. Ta přitom pokračovala i o víkendu. Moskva na Kyjev vyslala na 500 dronů a 40 raket a zaměřila se hlavně na civilní a energetickou infrastrukturu. Obě hlavy států schůzku hodnotily pozitivně, stejně jako lídři EU či NATO. Skutečně se ale jednání někam posunula? Jak se k možným ústupkům staví Ukrajinci a Ukrajinky? A proč se zkraje týdne šéf Bílého domu schází s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

Včera byla jmenována nová vláda, dnes a zítra zasedne a den nato odjede premiér Babiš na zasedání Evropské rady do Bruselu. Hlavním bodem má být rozhodnutí o tom, jak financovat válčící Ukrajinu.Andrej Babiš už minulý týden při cestě po západní Evropě zjistil, že bezpečnostní hrozby ze strany Ruska jsou větší, než si původně myslel. Snad každá země čelí větším či menším provokacím ze strany Ruska. Německý kancléř Merz po desítkách dronových provokací kolem největších letišť rozhodl, že budou vybavena obranným protidronovým zařízením. Nemluvě už o drobnostech, které ve druhé polovině roku narušily vzdušný prostor Polska, Rumunska, Moldavska a Estonska a které byly prokazatelně ruské. Moskva také nese odpovědnost za nedávné sabotáže na polských železnicích.Nikdo neříká, že Rusko chce vyprovokovat třetí světovou válku s NATO. Jeho cílem je narušovat jednotu zemí Severoatlantické aliance a v jednu chvíli dokázat, že neplatí článek 5 o společné obraně. Tím by NATO fakticky ztratilo smysl své existence a s ním by se zhroutila celá bezpečnostní architektura západní a střední Evropy.Za této situace premiér Babiš evidentně bere zpátečku ve své kritice viníků ukrajinské války. Vhodným partnerem, který bude vyvažovat proruské síly ve své vládě, je prezident Petr Pavel. Jak se jejich vztah nakonec vyvine?

Samtidigt som Europas ledare åker till Kina och ber om hjälp med Ukraina så stärks Pekings armkrok med Moskva. Vad är Kinas syn på kriget i Ukraina? Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radios app. Både Frankrikes president och Tysklands utrikesminister har nyligen besökt Kina för att få Pekings hjälp att påverka Ryssland gällande kriget i Ukraina. Båda dessa möten gick så där för européerna. Istället för konstruktiva samtal om Ukraina möttes gästerna av den kinesiska regimens föreläsningar om Taiwan och Kinas infekterade läge med Japan. Wang Yi, Pekings utrikesnestor, besökte också Moskva samtidigt som de amerikanska sändebuden var där för att mäkla fred i kriget i Ukraina. Och Wang Yi fick ett betydligt bekvämare mottagande än amerikanerna. Vad säger det om relationen mellan Kina och Ryssland. Hur hänger kinesernas syn på kriget i Ukraina ihop med deras ambitioner för Taiwan? Använder Peking kriget i Ukraina för stärka den egna maktsfären i Östasien, och är det här bevis på att Kina och Ryssland gemensamt strävar efter en ny multipolär världsordning?Medverkande: Moa Kärnstrand, Kinakorrespondent. Hanna Sahlberg, Kinareporter. Fredrik Wadström, Rysslandskorrespondent.Programledare: Björn DjurbergProducent: Mattias Dellert

Vi kalder det fredsforhandlinger: Det hektiske forløb, vi i de her dage er vidner til - med samtaler skiftevis i Washington, Geneve og Moskva. Det lyder som slutspurt, hvor vi kun mangler at tilbagelægge de sidste stakåndede meter til en fredsaftale. Men er det overhovedet fred, parterne ønsker – og arbejder for? Eller er den fred, der kan indgås nu, lige uspiselig for russerne, ukrainerne og europæerne? Og hvis ingen af dem egentlig ønsker en fredsaftale nu, hvad er de så ude på? Og hvorfor taler de så hele tiden om konstruktive samtaler og roser Donald Trump for hans lederskab? Hvis man spørger Politikens internationale kommentator Michael Jarlner, som er dagens gæst i 'Du lytter til Politiken', så står svaret måske skrevet i USA's nye nationale sikkerhedsstrategi, som netop er kommet – og har skabt rystelser i Europa. For det ligner afskeden med en gammel verdensorden. Og begyndelsen på en ny og mere skræmmende.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Moskva kriminaalpolitsei ülem Arkadi Koško oli tuntud selle poolest, et ta suunas uurimise sageli õigele rajale märgates just pisidetaile.

Rusko čelí kvůli válce na Ukrajině sankcím, rostoucí inflaci a nedostatku pracovních sil, a tak svou válečnou ekonomiku vylepšuje jednou z nejstarších a nejstabilnějších komodit na světě – zlatem. Moskva je hromadí už skoro 20 let, ale dnes zlato spolu s ropou hraje v Putinově válečné mašinérii zásadní roli.

Trumps Ukraine-fredsplan er på tur igen. Steve Witkoff, Trumps forhandler og forretningspartner, og svigersøn Kushner er tilbage i Moskva. Nu med en såkaldt bearbejdet fredsplan. Men hvad siger Putin? Hvorfor skulle han gå på kompromis med sin vision for fremtidens Rusland? For Putin handler krigen i Ukraine om at genskabe, hvad han ser som den russiske civilisations overlegenhed. Det kan han ikke med et selvstændigt Ukraine. Derfor har han ofret tæt på 1 million dræbte og sårede russere. Derfor er Ruslands økonomi i dag en krigsøkonomi og Rusland et militaristisk diktatur, hvor Putin omgiver sig med en loyal elite, som skal føre projektet videre, når han en gang er borte. Det forstår mange europæere - men gør Trump og hans forhandlere? Det endevender vi i Verden ifølge Gram. Medvirkende: Flemming Splidsboel, forsker ved DIIS, Matilde Kimer, DR's Rusland- og Ukrainekorrespondent og Lykke Friis, direktør i Tænketanken Europa. Vært: Steffen Gram.

Europa har återigen hamnat vid sidlinjen av fredssamtalen där USA förhandlar med Ryssland. Samtidigt går åsikterna isär om framtida europeisk trupp till Ukraina. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radios app. När Donald Trumps sändebud åker till Moskva för att möta Vladimir Putin är det återigen tydligt att USA håller i taktpinnen och Europa hamnar vid sidan av. Samtidigt fortsätter Europas tungviktare att betona vikten av europeiskt inflytande och säkerhetsgarantier för Ukraina, men frågan om framtida fredsbevarande europeisk trupp till Ukraina splittrar. Frankrike och Emmanuel Macron har varit drivande i diskussionen tillsammans med Storbritannien, men för Tyskland och Friedrich Merz är frågan om att skicka soldater utomlands känslig. Både Tyskland och Frankrike är just nu samtidigt i färd med att införa ny frivillig militärtjänst för att stärka sina respektive försvarsmakter. Hör om hur det står till med försvarsviljan i de båda länderna och hur diskussionen låter när fler unga fransmän och tyskar nu ska motiveras till att vilja göra militärtjänst. Tyskland inspireras uttryckligen av Sverige och försvarsminister Pistorius pratar om ”den svenska modellen” som en förebild.Medverkande: Andreas Liljeheden, Brysselkorrespondent. Cecilia Blomberg, korrespondent i Paris. Katarina von Arndt, korrespondent i Berlin. Programledare: Parisa HöglundProducent: Therese Rosenvinge

Trumps spesialutsending Steve Witkoff møter Putin i Moskva i dag. Men spørsmålet er om Russland er interessert i å forhandle frem en fredsavtale. Vi oppsummerer nyhetene for deg, i dag også om den nye Diddy-dokumentaren.

Lars Calmfors sparkar igång debatten igen. Bekräftat: Witkoff till Moskva. Utbredd människohandel på sexköpssajter. Annas son bytte skola efter judehat. Rättegången inleddes idag mot den man som står åtalad för mord på ambulanssjukvårdare. Och nu är det bekräftat: MTV lämnar Europa. Programledare: Magnus Thorén.

Jätkame krimijuttudega Moskva politseiülema Arkadi Koško mälestusteraamatust.

Donald Trump chcel Putinovu vojnu na Ukrajine ukončiť do 24 hodín, no vojna trvá už 1371 dní. Trumpov najnovší, pôvodne 28 bodový mierový plán, má po rokovaniach s európskou koalíciou ochotných a Ukrajinou v Ženeve už len 19 bodov. Trump dal pôvodne Zelenskému ultimátum na jeho prijatie, ktoré malo vypršať zajtra. Pre Ukrajinu by to však prakticky znamenalo kapituláciu a pre Európu ohrozenie našej bezpečnosti.Čo všetko mierový plán obsahuje teraz, ako sa k nemu stavia Kyjev a čo naň povie Moskva? Čo pre mier môže urobiť Európa a Slovensko? Je to už reálny plán, ktorý skutočne môže ukončiť krvavú ruskú vojnu?A čo vybavil na summite v Afrike náš premiér? Berie nás Európa vážne po slovách štátneho tajomník ministerstva obrany Melichera, ktorý volá po Ukrajine pod Ruskou kontrolou a premiér na základe mailov medzi jeho poradcom Lajčákom a Epsteinom konšpiruje o páde jeho vlády v roku 2018 a vražde Jána a Martiny?Braňo Závodský sa rozprával s poslancami Národnej rady, predsedom Zahraničného výboru parlamentu za Smer – SD Mariánom Kérym a podpredsedom Zahraničného výboru za hnutie PS Tomášom Valášekom.

Endnu en gang har Donald Trump spredt skræk og rædsel i Ukraine og resten af Europa med en diplomatisk bombe. Fredag serverede han en fredsplan fro Ukraine, som lignede noget, der var skrevet i Moskva. Lige siden har præsident Zelenskyj og de europæiske toppolitikere forsøgt at stoppe ulykken med en stribe af hastemøder. Men er det lykkedes dem? Har udspillet rent faktisk sat gang i noget, der kunne blive til fred? Og hvad har Europa lært? Det svarer Politikens EU-korrespondent, Karin Axelsson, på i dagens afsnit. Vi hører gerne fra dig, skriv til: dulyttertilpolitiken@pol.dkSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Mierový plán pre Ukrajinu či taktický manéver Moskvy? Z 28 na 19 - na toľko sa mal znížiť počet bodov mierového plánu pre Ukrajinu. A ak ten pôvodný považoval Kyjev a jeho európski spojenci za „zoznam želaní Kremľa“ – hoc z pera Washingtonu, nový – po úpravách „koalície ochotných“ – sa môže stať bázou pre ďalšie rokovania. Z Kyjeva zaznieva opatrné „áno“, doplnené „potrebou ďalších úprav“. A Moskva? Ak v AbúZabí americká strana o rokovaniach s ruskou delegáciou hovorila v termínoch „dobré“ a „zostávame optimistickí“, kontrastne pôsobia pokračujúce masívne ruské útoky na ukrajinské ciele, nevynímajúc metropolu Kyjev. A z viacerých európskych vládnych adries zaznieva, že „ak sa vojna na Ukrajine skončí, uvoľnia sa ruské zdroje na ovplyvňovanie iných oblastí“. Donald Trump najnovšie hovorí už len o „pár zostávajúcich bodoch nezhody“ a chce sa stretnúť so Zelenským.A čo skúsenosť s prvým obyvateľom Kremľa? Raz už o neútočení hovoril. Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Ja si dokonca myslím, že celá táto akcia s tým 28-bodovým plánom bola vo veľkej miere zo strany Kremľa aj takpovediac PR akcia na ukázanie toho, že v skutočnosti Ukrajina nechce mier. To bolo proste „blame game,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie a analytik Globsecu Miroslav Wlachovský.„Ukrajina je vo veľmi ťažkom postavení. Je v podstate medzi dvoma mlynskými kameňmi, tak ako to prezident Zelenskyj koniec-koncov povedal. Podľa mňa jednoducho Ukrajina pristúpila k tomu racionálne v tom zmysle, že my musíme teraz ukázať, že máme ochotu rokovať o mieri,“ dopĺňa.„Ak sa nepodarí dosiahnuť mier, ktorý - a ja to hovorím od začiatku celého tohto - potrestá agresora a odškodní obeť aspoň do nejakej miery, tak proste nebude spravodlivý a povedie k ďalším napätiam, povedie k pokračovaniu konfliktu,“ hovorí Wlachovský. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.