Podcasts about moskva

Ruský prezident Vladimir Putin sehrál před světem podivnou hru o vyhlášení velikonočního příměří na Ukrajině. I přes údajný klid zbraní zaznamenala země podle svého prezidenta téměř 3 tisíce dělostřeleckých a dronových útoků. Vysmívá se Rusko snahám o mírová jednání? Hostem Ptám se já byl politolog a publicista Jiří Just. Po konci takzvaného velikonočního příměří, které v sobotu na 30 hodin vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, ruské síly podle ukrajinských úřadů v pondělí plně obnovily útoky na ukrajinské území. Na některých místech se ovšem bojovalo i o víkendu během vyhlášeného příměří. Podle ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského jen za neděli Moskva porušila krátkodobé příměří téměř v 3 tisících případech.„Bylo to samozřejmě pouze a jen gesto Vladimira Putina,“ uvedl politolog a publicista Jiří Just, který dlouhodobě žije v Rusku. „Ruští experti se domnívají, že to bylo gesto, kterým chtěl Vladimir Putin údajně ukázat, že je stoupencem míru, zastavení války. Byl to signál vůči Donaldu Trumpovi a americké administrativě. Zkrátka jen taková hra, která ho měla ukázat v lepším světle.“Představitelé Washingtonu včetně prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech naznačili, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody.Jak v úterý uvedla agentura TASS, konkrétní jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se teď neplánují. Putin podle Kremlu ale vyjádřil ochotu jednat. „Drtivá většina Rusů, více než 70 procent, podle průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada Center, si přeje konec války. Ale přeje si putinský konec války, tudíž, že Rusko zvítězí, že dostane všechno, co si přeje,“ upozornil Just. Jak válku dnes vnímají samotní Rusové? A jaký obrázek vysílá ruská propaganda o prezidentu Donaldu Trumpovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Yevgeny Prigozhin leder den privateide Wagner gruppen til et opprør mot Moskva, Putin erklærer han som terrorist, men lar han slippe unna til Hviterussland. Noen uker etterpå styrter flyet til Prigozhin og han omkommer. Var det Putin som sto bak? Dårlig vedlikehold? Eller var det iscenesatt av Prigozhin selv for å lure verden til å tro at han var død? Konspirasjonspodden tar en titt. Ansvarlig redaktør er Kristin Ward Heimdal. Hør alle episodene fra Konspirasjonspodden eksklusivt hos Podme. Prøv gratis på podme.com.

Ob največjem in najstarejšem krščanskem prazniku veliki noči, ki jo danes praznujejo Cerkve tako zahodnega kot vzhodnega sveta, se napadi med Ukrajino in Rusijo kljub enostransko razglašenemu začasnemu premirju niso ustavili. Kijev je do 16-e ure naštel več kot 900 primerov topniškega obstreljevanja, o več stotih poroča tudi Moskva. Ob tem naj bi z obeh strani fronte v zrak poletelo več sto brezpilotnih letalnikov. Kremelj pa je medtem sporočil, da podaljšanja premirja ne bo. To se bo uradno izteklo ob polnoči po tamkajšnjem času. V oddaji tudi: - Ker spremenjenega zakona o socialnem varstvu še ni v medresorskem usklajevanju, pristojni inštitut in civilna držba zaskrbljena - V 95-em letu se je poslovila pesnica in pisateljica Neža Maurer. - Tadej Pogačar na Nizozemskem ni ubranil naslova na Amstel Goldu iz pred dveh let - tokrat osvojil drugo mesto.

Delegace Američanů a Rusů daly v Istanbulu jasně najevo, že jednají o normalizaci působení svých diplomatických misí, a nikoli o válce na Ukrajině. Kromě Donalda Trumpa, který sní o získání Nobelovy ceny míru, nechce Rusko ani Ukrajina, ani Evropská unie konflikt v této chvíli ukončit. Nikdo není spokojen se svou vyjednávací pozicí a v sázce je pověst všech, píše politoložka Nina Chruščovová z americké New School v New Yorku pro server organizace Project Syndicate.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svetovno javnost je presenetilo povelje ruskega predsednika Vladimirja Putina o ustavitvi spopadov v Ukrajini za čas velike noči. Po navedbah Kremlja naj bi premirje že veljali in bo trajalo do jutri opolnoči. Ukrajinski predsednik Volodimir Zelenski je po nekaj urah nejasnosti sporočil, da je tudi Kijev pripravljen spoštovati prekinitev ognja, če jo bo spoštovala tudi Moskva. Ukrajinska stran namreč poroča o napadih ruskega topništva, že pred tem pa so glede ustavitve ognja izrazili skeptičnost.

Počet civilních obětí ruské agrese stále roste. Rusko stupňuje letecké útoky, čtyři východní regiony už Moskva formálně připojila ke svému území a americký prezident Donald Trump ani jeho vyjednavači nedostali dosud od ruského prezidenta Vladimira Putina nic. „Pro Rusko taky není úplně komfortní, stejně jako pro nás v Evropě, že nikdy nevíte, s čím se Trump probudí a co řekne,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus znalkyně Ruska a novinářka Deníku N Petra Procházková.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #52 s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny o tom, čeho chce Moskva docílit ve válce i v jednáních o míru

Počet civilních obětí ruské agrese stále roste. Rusko stupňuje letecké útoky, čtyři východní regiony už Moskva formálně připojila ke svému území a americký prezident Donald Trump ani jeho vyjednavači nedostali dosud od ruského prezidenta Vladimira Putina nic. „Pro Rusko taky není úplně komfortní, stejně jako pro nás v Evropě, že nikdy nevíte, s čím se Trump probudí a co řekne,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus znalkyně Ruska a novinářka Deníku N Petra Procházková.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I RÆSONs podcastserie Geopol stiller professor Mikkel Vedby Rasmussen og ph.d. Lars Bangert Struwe skarpt på tidens største geopolitiske udfordringer. To kinesiske soldater er taget til fange i Ukraine. Russerne indleder en forårsoffensiv og ukrainerne er på tilbagetog omkring Kursk. Imens mødes europæerne i Bruxelles, og USA's særlig udsending, Wittkoff, er på endnu et besøg i Moskva. Men derudover virker Donald Trump fuldstændig til at have glemt Ukrainekrigen. Men med Oliepriserne fald – efter Trumps toldkrig – kan det få betydning for Kremls evne til at føre krig. Og så sker der måske noget nyt på fronten i Ukraine. I denne episode taler Mikkel Vedby og Lars Struwe om, hvor krigen – og forhandlingerne om fred – er på vej hen?

Donald Trump v kampani s nadsázkou sliboval, že válku na Ukrajině vyřeší do 24 hodin. Po nástupu do funkce uznal, že to bude trvat déle. Jeho tým zmiňoval, že doufá v dosažení příměří do Velikonoc. Kam Trump dokázal za tři měsíce konflikt posunout?  Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Americký prezident Donald Trump opět vyjádřil přesvědčení, že by se už brzy mohlo přiblížit jím slibované příměří na Ukrajině. V pondělí prohlásil, že brzy budou na stole velmi dobré návrhy na zastavení konfliktu. Trumpova zpočátku velmi intenzivní iniciativa ale zatím žádné konkrétní změny nebo zklidnění situace nepřinesla. Podle Kopečného Ukrajinci pochopili, jak přistupovat k Trumpovi. „Prezident Zelenskyj to od schůzky v Bílém domě dělá dobře. Ukrajina už přesně ví, co Trumpa zajímá. Nejsou to emoce, ale pragmaticky hovoří o ekonomických výhodách toho spojení. Když Zelenskyj začne mluvit o patriotech, okamžitě řekne: my si to chceme zaplatit za vlastní peníze, pojďme se o tom bavit,“ popsal Kopečný.Boje na Ukrajině ale dál pokračují a oběťmi krvavých útoků jsou i nadále civilisté. Podle OSN už od zahájení ruské agrese proti Ukrajině v únoru 2022 zahynuly tisíce ukrajinských civilistů, včetně žen a dětí. Civilních obětí přibývá i na ruské straně. Moskva ale stále trvá na tom, že ruská armáda útočí „výhradně na vojenské a vojenství blízké cíle.“ Kreml toto tvrzení zopakoval i po nedělním leteckém úderu na město Sumy na severu Ukrajiny. Ruský útok na Květnou neděli, kdy mnoho věřících mířilo do kostela, podle úřadů připravil o život 35 lidí včetně dvou dětí a dalších 119 lidí zranil. Úder, který patří k nejtragičtějším v letošním roce, označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za terorismus. Jaké máme další plány týkající se pomoci Ukrajině? A jak daleko je konec války?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

"Keskpäevatunni" stuudios Priit Hõbemägi, Ainar Ruussaar ja Marek Strandberg. Kirikute ja koguduste seaduse muudatused on sisse viidud, mida teeb nüüd Moskva? Vene varilaevastiku laev peeti kinni. Erakonnaseaduse eelnõu ja erakondade rahastamine on päevakorras. Õiguskantsler andis oma seisukoha. Kutseharidus osaliselt tasuliseks.

"Keskpäevatunni" stuudios Priit Hõbemägi, Ainar Ruussaar ja Marek Strandberg. Kirikute ja koguduste seaduse muudatused on sisse viidud, mida teeb nüüd Moskva? Vene varilaevastiku laev peeti kinni. Erakonnaseaduse eelnõu ja erakondade rahastamine on päevakorras. Õiguskantsler andis oma seisukoha. Kutseharidus osaliselt tasuliseks.

I år, 2025, er det femti år siden atomfysikeren og dissidenten Andrej Sakharov mottok Nobels fredspris. Hvem var han, hvorfor fikk han prisen og hvilke paralleller kan vi trekke til dagens Russland? I denne samtalen hører du: Morten Jentoft, tidligere utenriksmedarbeider og mangeårig Moskva-korrespondent i NRK. Bjørn Helge Vangen, Hovedbibliotekar, Det Norske Nobelinstitutt. Kjersti Fløgstad, direktør Nobels Fredssenter (moderator).

V luči negotove carinske politike po vsem svetu so danes v Varšavi zasedali finančni ministri Unije. Evropski komisar za gospodarstvo Valdis Dombrovskis je sporočil, da bodo ameriške carine bolj prizadele ameriško gospodarstvo kot evropsko. Druge teme: - ZDA za hitrejšo pot do končanja vojne v Ukrajini; Moskva kritično o evropski politiki do Rusije - Marijan Papež ostaja na čelu Zavoda za pokojninsko in invalidsko zavarovanje. - Župani haloških občin proti postavitvi vetrnic v občinah Žetale in Rogatec

Poeten Rokhl Korn (1898-1982) levde ett minst sagt kringflackande liv. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play. Uppvuxen på landet i Galizien i nuvarande Polen evakuerades hon under kriget till Uzbekistan och sedan Moskva, för att efter kriget kort återvända till Polen och sedan tillbringa två år i Stockholm innan hon emigrerade till Montreal, Kanada.I jiddischkretsar var hon en tongivande efterkrigspoet som gav ut åtta diktsamlingar och två band kortprosa. I sin senare diktning använde hon orden för att återskapa en förlorad värld - sin trygga barndom. Ett exempel på detta presenteras här. Jiddischisten Miriam Isaacs i Washington DC lärde sig läsa på samma bibliotek i Montreal som Rokhl Korn föreläste i. I programmet berättar Miriam mer om den stora jiddischpoeten.

Darrell Castle talks about efforts to end the war in Ukraine as well as the apparent military buildup in the Middle East for a coming US attack against Iran and its Nuclear Research Facilities. Transcription / Notes PEACE WITH RUSSIA—WAR WITH IRAN Hello, this is Darrell Castle with today's Castle Report. This is Friday the 4th day of April in the year of our Lord 2025. I will be talking about efforts to end the war in Ukraine as well as a recent New York Times article which attempts to explain the war against Russia. I will also talk a little about the apparent military buildup in the Middle East for a coming US attack against Iran and its Nuclear Research Facilities. Last Sunday, March 30, 2025, the New York Times published an extensive article by investigative reporter Adam Entous entitled “The Partnership: The Secret History of the War in Ukraine.” Mr. Entous claims to have interviewed many sources in various countries while working on the report which he says took over a year to complete. His report provides some answers to the question of how Ukraine was able to effectively keep Russia at bay and on the defensive for over three years. You know my position by now that the Times has become nothing more than a mouthpiece for the Democrat Party so this article which started a year before the presidential election is puzzling. I suppose the idea is that it can't hurt Biden now so why not publish and reveal what many of us have suspected all along. I certainly suspected it but I admit that I didn't suspect the extent of US involvement alleged by the Times article. Mr. Entous would have had to talk to and probably clear his article through some very high-ranking individuals and the Russians were certain to see it right at the time when negotiations with Putin are at a critical stage. The article then, is an admission to Putin of America's vast involvement in and orchestration of the war conducted by the United States directly against nuclear armed Russia. “The United States was woven into the killing of Russian soldiers on sovereign Russian soil.” The article alleges that the United Staes waged and is still waging an undeclared, unauthorized war against Russia. American officers, some deployed inside Ukraine, have been selecting targets for attack and authorizing individual strikes, making those officers in essence combatants. The article presents a picture of the war in which the American military, entered into an informal partnership with the Ukrainian Government and the US planned everything Ukraine did. Everything from large scale troop movements to every long-range strike were planned by American officers who even directed Ukraine's counter-offensives. The Americans decided what Russian troops and civilian targets to attack, transmitted targeting data and launch codes to the Ukrainians for the weapons provided by the taxpayers of the United States. The intelligence gathering system was vast including satellite surveillance as well as people on the ground, and it allowed for everything from big picture battle strategy down to precise targeting information for individual soldiers on the field. The US command center in Wiesbaden, Germany oversaw and reviewed each long-range HIMARS missile strike against Russians and advised Ukrainians of how to position their launchers and how to most effectively time the strikes. One European intelligence officer quoted in the article said that the US was so closely involved that it was effectively part of the “kill-chain.” The American effort was known as Task Force Dragon and was far more detailed and involved than I have time to review in this report. The last thing I will say is that the US provided information that allowed for the sinking of the Moskva, the flagship of the Russian Black Sea fleet and also the missile attack against Kerch bridge which runs from the Russian mainland to Crimea. Well folks, this information and a lot more than I have mentione...

Efter att SVT:s Uppdrag granskning sänt flera uppmärksammade reportage om Swedbanks penningtvätt av miljarder åt ryska och ukrainska oligarker, blev journalisten Axel Gordh Humlesjö kontaktad av en mystisk, utländsk underrättelsekälla. Källan påstod sig ha information om högt uppsatta svenska bankchefer som köpt sex av lyxprostituerade på hotell Metropol i Moskva.Tillsammans med journalisten och författaren Lars Berge skrev Humlesjö den bästsäljande boken Honungsfällan – en skildring av hur världens största penningtvättskandal också kunde ha inslag av klassiska ryska agentmetoder, som så kallade "honungsfällor", i syfte att utöva utpressning.De två gästar podden för att prata om bankchefernas möjliga uppsåt och ansvar – och om hur pengar, sex och makt vävs samman i den globala skuggvärlden.Stötta gärna podden på Swish 123 535 48 57 (Storyhood) Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nanna imponeras av Erykah Badous bbl-outfit och ikoniska leverans av punchline. Kristofer pitchar en reality med alla diktatorer som flyttat till Rublyovka, väster om Moskva. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o posledných udalostiach z rusko-ukrajinskej vojny. Rozoberajú aj reportáž o americkej pomoci pri potopení krížnika Moskva, prítomnosť ruskej propagandy v Bielom dome, možnosť usporiadania prezidentských volieb na Ukrajine a neobídu ani clá, ktoré ohlásil Donald Trump voči väčšine amerických obchodných partnerov.

Politické zemětřesení, tak komentují ve Francii rozsudek nad Marine Le Penovou. Pravicová politička mimo jiné nesmí pět let kandidovat, přitom průzkumy jí dávaly velkou šanci v prezidentských volbách za dva roky. Je francouzská demokracie v ohrožení? A proč Le Penovou podpořili Viktor Orbán, ale také Moskva? Moderuje Šarka Fenyková.

Skal man forstå Trumps revolusjon må man forstå hva som har skjedd med Vesten siden Murens fall. Ett trekk som er gjennomgående er at Vesten ikke lenger tåler uenighet. Da snakker vi ikke om Trumps USA, men Bidens, Obamas og EU. En stor og dyptgående verdikonflikt innad i Vesten er noe nytt.Under den kalde krigen hadde vi en motsetning mellom de Moskva-lojale og Nato-tilhengerne. På venstresiden svermet en god del for Moskva langt inn i Ap. Men det var ikke en verdikonflikt som den vi ser nå hvor Demokratene i USA kan si om Trump og Musk at de ikke er mennesker. De forsøker å være mennesker, men er det ikke, var en setning som ble ytret under Tesla-protestene i USA lørdag. Selv under den kald krigen ville ingen sagt at kommunistene utga seg for å være mennesker.Biden og Hillary omtalte Trump-velgerne som avskum.Vi har invitert Glenn Diesen i studio. Han har blitt en moderne dissident i det nye Vesten fordi han målbærer et annet syn på bl.a. krigen i Ukraina enn det krigspartiet går inn for.Hele det politiske livet er spent for krigsvognen og avvikende meninger stemples som pro-Putin. Det er nå blitt så ille at selv Wolfgang Wee stemples av Aftenpostens politiske redaktør som talerør for Kreml. Da går det over i farse.Men hvordan havnet vi her? Det er det viktig å få svar på. Vi spør Diesen og gjennomgår tiden etter Murens fall. Noen innsikter dukker opp underveis og vi tror seerne vil ha utbytte av dem.

V saúdskoarabském Rijádu se jedná o příměří na Ukrajině, které zprostředkovávají USA pod vedením Donalda Trumpa. Zatím však dohodly jen ukončení bojů v Černém moři, které Moskva navíc podmiňuje zrušením některých západních sankcí. „Vladimir Putin vidí, že Trump, natož Evropská unie nejsou schopni ho zahnat tak do kouta, aby to musel vzdát,” poukazuje v Osobnosti Plus Alexej Kelin, historik a spoluautor knihy Dějiny Ruska 20. století.

Ukrajina a Rusko uzavřely se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří v Černém moři. V úterý to oznámil Bílý dům po jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou v Rijádu. Moskva ale platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínila zrušením sankcí na některé banky a další společnosti.

Državni zbor bo danes potrdil resolucijo o preprečevanju korupcije, ki bo nadomestila 20 let star dokument. Pristojni odbor jo je potrdil brez glasu proti. V njej je opisanih 77 strateških ciljev pri odpravi korupcije, na podlagi katerih bo protikorupcijska komisija pripravila akcijski načrt. Drugi poudarki: - Moskva in Kijev neenotna v zvezi z dogovorom o nenapadanju energetske infrastrukture in v morju. - Srbski predsednik Vučić na srečanju v Bruslju zanikal uporabo zvočnega topa in obljubil pojasnila. - Neja Dvornik s šestim mestom na zadnjem veleslalomu sezone dosegla uvrstitev kariere.

Har Putin någon hållhake på USA:s president? Tre före detta KGB-agenter hävdar att Donald Trump blev ”kultiverad” och även rekryterad av Moskva redan på 1980-talet. Den tidigare underrättelseofficeren Thom Thavenius går igenom uppgifterna om kodnamn Krasnov och varnar: Det är risk för att information som europeiska underrättelsetjänster nu delar med USA skickas vidare till Ryssland. Inläsare: Staffan Dopping

Det er tre år siden jeg spurgte, hvorfor Putin? Hvorfor skulle du starte en krig i Ukraine? I dag er verdens øjne vendt mod Trump, men jeg mener, der er grund til at se mod Moskva igen. Derfor har jeg inviteret Flemming Rose med i studiet til en samtale, hvor vi forsøger at komme tættere på at gennemskue Putins ønsker for fremtiden. Vært: Svend Brinkmann. Gæst: Flemming Rose, Chefredaktør Frihedsbrevet. Glæd dig til dagens episode, som du nu kan høre i DR Lyd.

Donald Trumps kopplingar till Ryssland går tillbaka ända till 1980-talet. Sedan dess har han regelbundet rest till landet, försökt bygga ett Trump Tower och arrangerat en skönhetstävling i Moskva. Flera granskningar har dessutom visat att ryska pengar strömmat in i hans affärer. Är det därför Trump gång på gång hyllar Vladimir Putin? Har Ryssland någon form av hållhake på honom? Gäst: Stefan Ingvarsson, analytiker vid Centrum för Östeuropastudier vid utrikespolitiska institutet. Producent och programledare: Olivia Bengtsson. Klipp i avsnittet: Donald Trumps tal vid CPAC och National press club år 2014, CNN. Kontakt: podcast@aftonbladet.se

V saúdskoarabském Rijádu se jedná o příměří na Ukrajině, které zprostředkovávají USA pod vedením Donalda Trumpa. Zatím však dohodly jen ukončení bojů v Černém moři, které Moskva navíc podmiňuje zrušením některých západních sankcí. „Vladimir Putin vidí, že Trump, natož Evropská unie nejsou schopni ho zahnat tak do kouta, aby to musel vzdát,” poukazuje v Osobnosti Plus Alexej Kelin, historik a spoluautor knihy Dějiny Ruska 20. století.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina a Rusko uzavřely se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří v Černém moři. V úterý to oznámil Bílý dům po jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou v Rijádu. Moskva ale platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínila zrušením sankcí na některé banky a další společnosti.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historien om Rysslands framgångsrikaste musikexport någonsin är också en berättelse om ett Ryssland som kunde ha blivit något helt annat. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play. Regnet vräker ner från den mörka himlen. Under rader av svarta paraplyer står en anonym, grå folkmassa. Apatiskt stirrar de in genom ett högt, taggtrådsbeklätt stängsel. På andra sidan står två genomblöta tonårstjejer, klädda i skoluniform. Slipsarna är prydligt knutna, men de vita skjortorna har blivit genomskinliga och de rutiga kjolarna är väldigt korta. När regissören ropar action lutar sig den mörkhåriga tjejen fram och kysser sin rödhåriga vän. Det är höst i Moskva år 2000 och 15-åringarna framför kameran har precis skapat historia.Medverkande: Charlotte Nordin Sundberg och Fredrik WadströmProgrammet är gjort och programlett av Joanna Korbutiak i mars 2025Producent Robin JonssonExekutiv producent Lars TruedsonSlutmix Fredrik NilssonP3 Musikdokumentär produceras av Tredje Statsmakten MediaLjudklippen i programmet kommer från dokumentärfilmerna Anatomy of t.A.T.u (2003), New Century Ego Interview (TVS, 2002) och t.A.T.u. v Podnebesnoy (STS, 2004). En intervjuspecial gjord av den ryska mediepersonligheten Ksenia Sobtjak (2021), intervjuer hos ryska MTV (2001), Jimmy Kimmel live! (ABC, 2003), The Frank Skinner Show (BBC, 2005) och det ukrainska tv-programmet Lögndetektorn (2014). Samt Neposedys konsert (ryska kanal 1, 1998), Vladimir Putins nyårstal (1999), filmen Fucking Åmål (1998) och Eurovision Song Contest (BBC, 2003 och 2009).

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden po telefonátu s Donaldem Trumpem přislíbil přerušení útoků na energetické cíle na Ukrajině. Obě země ale dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Má Rusko o příměří zájem?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).Rusko začalo se Spojenými státy v Rijádu vyjednávat o možném zastavení bojů na Ukrajině. Cílem jednání je podle americké delegace dosáhnout příměří v Černém moři, což by mohl být startovací můstek pro dosažení celkového zastavení bojů.Spojené státy nedávno navrhly třicetidenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev na tento návrh přistoupil, ruský prezident Vladimir Putin na požadavek svého amerického protějšku Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nekývl. Přislíbil pouze přerušení útoků na energetické cíle. Přesto obě země dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Kyjev pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany naopak obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia. Má Putin o příměří zájem? Máme nabídnout české vojáky pro mírovou misi na Ukrajině? A jaký máme plán pro záchranu Radia Svobodná Evropa?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Riadu danes zasedata ameriška in ruska delegacija, ki poskušata narediti korak naprej v pogajanjih za mir v Ukrajini. Poglavitni temi pogovorov naj bi bili plovba v Črnem morju in prekinitev napadanja energetske infrastrukture. V oddaji tudi o tem: - Visoka evropska zunanjepolitična predstavnica Kaja Kallas v Izraelu pozvala k vrnitvi za pogajalsko mizo - V drugi izdaji ljudskih obveznic vpis nekoliko manjši - izdali jih bodo za 250 milijonov evrov - Zdravniška zbornica svari pred manjšim številom storitev, ki naj bi jih prinesla nova zakonodaja

Oleg Gordievskij, en av världens mest kända dubbelagenter, har avlidit vid 86 års ålder i sitt hem i Surrey, England. Som högt uppsatt KGB-officer värvades han av Storbritanniens underrättelsetjänst under kalla kriget och blev en ovärderlig källa för både MI6 och MI5. Hans insatser ledde bland annat till att 25 sovjetiska spioner utvisades från Storbritannien och att den svenske spionen Stig Bergling kunde avslöjas. Gordievskij spelade även en nyckelroll i att avvärja en kärnvapenkonflikt på 1980-talet.Med anledning av hans bortgång repriserar vi nu Historia Nu-avsnittet om Oleg Gordievskij, där författaren Ben Macintyre berättar om spionens dramatiska liv och avgörande roll i det kalla krigets skuggvärld.I detta avsnitt av Historia Nu samtalar programledaren med författaren Ben Macintyre som skrivit boken Spion och förrädare – Kalla krigets största spionhistoria. Samtalet är på engelska.KGB-översten Oleg Gordievskij arbetade under elva år för den brittiska underrättelsetjänsten MI6. Gordijevskij avslöjade spioner som svenske Stig Berling och norske Arne Treholt, briefade västledare som Margot Thatcher och Ronald Reagan inför toppmöten och förhindrande ett kärnvapenanfall från det allt mer paranoida Sovjetunionen.Oleg Gordievskij växte upp i en KGB-familj, men blev spion åt väst eftersom han avskydde det sovjetiska systemet. När KGB var Gordievskij på spåren lyckades MI6 smuggla ut honom från det slutna Sovjetunionen där en välfylld blöja kunde avleda gränspolisens spårhundar.Gordievskij var son till en NKDV-man, föregångaren till KGB, som arbetat för säkerhetstjänsten under den stora terrorn på 1930-talet. Gordievskij växte upp tillsammans med andra familjer som arbetade för den ryska säkerhetstjänsten. Vid tidig ålder lärde han sig tyska. Som en KGB-trainee, tillbringade han sex månader i Östberlin när Berlinmuren byggdes.Gordijevskijs besvikelse över den grå totalitära världen i Moskva på 1960-talet bara ökade. Men det var den sovjetiska invasionen av Tjeckoslovakien 1968 som drev Gordijevskij mot väst. Han bestämde sig för att bekämpa det kommunistiska systemet inifrån.I augusti 1968, och började sända hemliga signaler till danska och brittiska underrättelsetjänster om att han kanske var villig att samarbeta med dem. 1974 gick han med på att överlämna hemligheter till MI6, vilket han betraktade som "inget mindre än att underminera det sovjetiska systemet". Efter att han lärt sig att tala engelska blev Gordievskij placerad i London i juni 1982. Han avancerade stadigt i graderna med hjälp av hemlig hjälp och manipulation från MI6.Bild: Oleg Gordievskilj i KGB-uniform. Montage. Wikipedia, Public Domain.Musik: At The Crossroads av Jayson Wayne Brown, Storyblocks AudioLyssna också på Able Archer – när världen var minuter från kärnvapen-utplåning. Vill du stödja podden och samtidigt höra ännu mer av Historia Nu? Gå med i vårt gille genom att klicka här: https://plus.acast.com/s/historianu-med-urban-lindstedt. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Veckopanelen med Anna-Karin Wyndhamn, Vesna Prekopic och Lars Calmfors under ledning av Magnus Thorén. Northvolt i historisk konkurs, kommer fler gröna satsningar att följa efter? Stopp för digitala prov efter säkerhetsbrister och Socialdemokraterna vill rusta försvaret med hjälp av miljardlån. Handelskriget är i full gång, kan det betyda nya prisökningar och en ny lågkonjunktur? Har vi kommit närmare en vapenvila i Ukraina? Och kan president Trump vara köpt av Moskva?

Veckopanelen med Anna-Karin Wyndhamn, Vesna Prekopic och Lars Calmfors under ledning av Magnus Thorén. Northvolt i historisk konkurs, kommer fler gröna satsningar att följa efter? Stopp för digitala prov efter säkerhetsbrister, och Socialdemokraterna vill rusta försvaret med hjälp av miljardlån. Handelskriget är i full gång, kan det betyda nya prisökningar och en ny lågkonjunktur? Har vi kommit närmare en vapenvila i Ukraina? Och kan president Trump vara köpt av Moskva?

Po americko-ukrajinskej dohode zo saudskoarabskej Džiddy sa čakalo na definitívnu odpoveď Moskvy. Okamžité 30-dňové prímerie, výmena zajatcov a návrat unesených ukrajinských detí. Kremeľ najprv reagoval, že potrebuje detaily. A ak Vladimír Putin defiloval pred vojakmi v maskáčoch už v takmer vybojovanej Kurskej oblasti, Donald Trump tlačil novým ultimátom o tvrdých ekonomických sankciách, ak by Moskva dohodu odmietla. Z Putinových úst nakoniec zaznelo „nie“ pre prímerie. Podľa očakávania hovoril o trvalom mieri, volá však po ďalších konzultáciách s americkou stranou. Ešte predtým to „Net“ zaznelo z úst jeho poradcu Jurija Ušakova, ktorý hovoril o urovnaní, ktoré by zohľadňovalo záujmy jeho krajiny. Aké sú možnosti, pred ktorými stojíme? Téma pre reportérku Stanislavu Harkotovú v Kyjeve. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Po americko-ukrajinskej dohode zo saudskoarabskej Džiddy sa čakalo na definitívnu odpoveď Moskvy. Okamžité 30-dňové prímerie, výmena zajatcov a návrat unesených ukrajinských detí. Kremeľ najprv reagoval, že potrebuje detaily. A ak Vladimír Putin defiloval pred vojakmi v maskáčoch už v takmer vybojovanej Kurskej oblasti, Donald Trump tlačil novým ultimátom o tvrdých ekonomických sankciách, ak by Moskva dohodu odmietla. Z Putinových úst nakoniec zaznelo „nie“ pre prímerie. Podľa očakávania hovoril o trvalom mieri, volá však po ďalších konzultáciách s americkou stranou. Ešte predtým to „Net“ zaznelo z úst jeho poradcu Jurija Ušakova, ktorý hovoril o urovnaní, ktoré by zohľadňovalo záujmy jeho krajiny. Aké sú možnosti, pred ktorými stojíme? Téma pre reportérku Stanislavu Harkotovú v Kyjeve. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Smučarska skakalka Nika Prevc je štiri tekme pred koncem sezone potrdila še drugi veliki kristalni globus. V samem vrhu in brez konkurence je bila tudi na današnji prvi tekmi norveške turneje. Ostali poudarki oddaje: Rusija ni naklonjena ameriškemu predlogu o 30-dnevnem premirju v Ukrajini, saj meni, da gre le za odmor ukrajinski vojski, Moskva pa pričakuje dolgotrajen sporazum. Vlada z novim zakonom o gostinstvu omejuje kratkotrajno oddajanje stanovanj. Iz novele črtano določilo o brezplačni pitni vodi iz javnega vodovoda za goste v gostinskih obratih. Udeleženci po požaru v Puconcih poudarjajo: javna služba sežiganja gorljivih komunalnih odpadkov ne deluje. Državo pozivajo k ureditvi.

Olle Walleräng är Stor grabb och en av 2010-talets främsta löpare i Sverige. Olles löparkarriär resulterade i flertalet SM-medaljer, sex av dem individuella guld och man visste alltid att med Olle på startlinjen så skulle han vara långt upp i fältet. Skadorna avlöste dock varandra under karriären och vi får en insikt i hur Olle kunde fortsätta med ett driv och en ambition om att bli så bra löpare som han kunde. Skadorna till trots så presterade Olle tider som fortfarande rankar honom som en av de snabbaste i svensk historia. Missa inte veckans huvudintervju med en löpare som flugit under radarn allt för länge.  Abeba Aregawi blev svensk inför friidrottssäsongen 2013 och kom att vinna både Inomhus-EM och Världsmästerskapen i Moskva över 1500m. 2016 försvann hon efter att ha ertappats med det nyligen dopingklassade preparatet meldonium. Hon friades senare från dopinganklagelserna då nivån av preparatet var så lågt att det var fullt möjligt att det konsumerats under en period då det var lagligt. Detta till trots försvann Abeba Aregawi från löparscenen och många trodde att karriären var över. I förra sommaren kom hon tillbaka och sprang 10 kilometer på 31.05 och vid helgens Lissabon halvmaraton förbättrade hon det svenska rekordet med två minuter då hon löpte på 66.36. Manne har fått prata med Lorenzo Nesi för att få mer insikt i detta spännande fall.  Manne har sprungit sitt längsta långpass inför Hannover Marathon. John funderar på att skära i hälsenan.  Veckans Sponsorer: Löplabbet, Flowlife och Saucony  Stor rea hos Flowlife Och beställer för minst 1000 kr och använder koden Flowrun får du dessutom en otrolig goodiebag på köpet med flowtank, boxbollen, Supernatural-tuggummi och en NOCCO. Totalt värde ca 790 kr.  Löplabbet Daily Trainer-guide finns nu ut - Guide        

Amerikanska företrädare är på väg till Moskva, enligt Trump. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play. Efter de havererade relationerna mellan Ukraina och USA, lägger länderna nu fram förslag om vapenvila till Ryssland.Dessutom, hör om hur banden mellan Moskva och Donald Trump går långt tillbaka. Från planer på Trump Tower i Moskva till skönhetstävlingar till anklagelser om politisk påverkan.Gäster är Carolina Vendil Palin, forskningsledare för Rysslandsprogrammet vid Totalförsvarets forskningsinstitut, FOI. Stefan Ingvarsson, analytiker vid Centrum för Östeuropastudier vid Utrikespolitiska Institutet. Sveriges Radios tidigare Rysslandskorrespondent Johanna Melén och Ukrainakorrespondent Lubna El-Shanti.Programledare: Fredrik WadströmProducent: Marina Nilsson Malmström

S odstupem let nelze než obdivovat dramaturgii, která byla zvolena v prvních měsících roku 1990 pro první zahraniční cesty nově zvoleného československého prezidenta. Václav Havel se svým doprovodem odletěl na několik bleskově dojednaných návštěv, jejichž průběh a ohlas byl výjimečný. Berlín, Bonn, Reykjavík, Toronto, Washington, New York. A pak přišla na řadu Moskva….

(12:00): Franciska Rosenkilde: LA's kampagne er privilegieblind. Medvirkende: Franciska Rosenkilde, politisk leder for Alternativet. (45:00): Ukraine har i nat ramt Moskva med adskillige droneangreb. Medvirkende: Jacob Kaarsbo, selvstændig sikkerhedspolitisk analytiker. Værter: Kasper Harboe & Mathias WissingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Všem nám dochází čas. Moskva dělá ústupky, jen když se cítí slabá. To říká v exkluzivním rozhovoru pro Vinohradskou 12 Dmytro Kuleba, bývalý ukrajinský ministr zahraničí. Jak podle něj zachránit „superkrizi“ mezi Washingtonem a Kyjevem? Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I de russiske medier bliver Zelenskyjs skænderi med Trump udlagt som et bevis på det Putin hele tiden har sagt Ukraines præsident er ham, der står i vejen for en fredelig løsning på krigen. Der er knaster i våbenhvilen mellem Israel og Hamas. Israel har lukket adgangen til nødhjælp ind i Gaza fordi de mener at Hamas bruger det selv. Det afviser Hamas. Der er slået en kile ind mellem Danmark og Grønland. Og her en uge før det grønlandske valg, taler vi med grønlandske folketingsmedlem Aaja Chemnitz; om forholdet kan og skal genoprettes igen. Vært: Adrian Busk Medvirkende: Kristina Pedersen, postdoc ved CBS. Aaja Chemnitz, Folketingsmedlem for partiet IA.

Trumps försök att agera fredsmäklare splittrar västvärlden. Om det blir ett avtal som gynnar Ryssland kan Sverige stå näst på tur. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play. Under sin presidentvalskampanj lovade Donald Trump att avsluta kriget i Ukraina på hundra dagar. Ett vallöfte han menade allvar med, men det är bara en huvudstad i Europa som verkar jubla.– Moskva har svårt att dölja sin förtjusning över den här händelseutvecklingen. Det Trump gör är att bekräfta deras världsbild om hur världen är beskaffad, säger Maria Engqvist, analytiker på Rysslandsprogrammet på Totalförsvarets Forskningsinstitut.Det här har fått analytiker att dra historiska paralleller, bland annat till Münchenöverenskommelsen 1938. Hitler ville införliva en del av Tjeckoslovakien i det tyska riket. Krav som flera länder, med Storbritannien i spetsen, gick med på. Tjeckoslovakien fick inte ens vara med vid förhandlingarna.– Tanken var ju såhär: det här är det sista han vill ha och sedan har vi säkrat fred i Europa. Men det var i princip tvärtom, säger Fredrik Wesslau forskare vid centrum för Östeuropastudier på Utrikespolitiska institutet.Några månader senare invaderade Tyskland Polen och andra världskriget var ett faktum.En annan historisk fredsförhandling som det går att dra paralleller till är Jalta-konferensen som hölls i andra världskrigets slutskede 1945. Stormakterna, USA, Storbritannien och Ryssland, gjorde upp om hur världens skulle delas upp. Stalin kunde nöjt åka hem till Moskva med vetskapen om att hans land fått en rejäl buffertzon i Europa.– Och jag tycker man ser de tendenserna i Trump-administrationen, att det är såhär de ser världen. Och det är mycket möjligt att det kommer bli en slags överenskommelse mellan Washington och Moskva när USA säger okej, såhär, Östeuropa, Ukraina, det tillhör Rysslands intressesfär, vi har inget där att göra, säger Wesslau.Nato svajarUkraina känner sig överkörda, men det gör även övriga Europa. Och en fråga som börjat ställas allt mer är hur intresserade Trump och USA är av Nato.– Trump har ju tydligt uttalat att Europas säkerhet är Europas problem. Så man kan fundera på om USA skulle ställa upp i någon större omfattning. Det är den ena biten. Och sen har vi då kärnvapenavskräckningen. Och det kan bara bli rena spekulationer. Gäller den fortfarande eller gäller den inte?, säger generalmajor Karlis Neretnieks som varit brigadchef inom Försvarsmakten och även rektor på Försvarshögskolan.Europa har på senare år börjat rusta upp ganska ordentligt. Men enligt många bedömare är det både för lite och för sent. Som ett exempel kan man titta på produktionskapaciteten av artillerigranater. Ryssland tros kunna producera fem miljoner per år, medans Europa väntas kunna komma upp i 720 000 per år, men först 2028.Hotet mot SverigeDet finns en risk att Ryssland kommer ut ur Ukrainakriget som vinnare samtidigt som Nato är försvagat. Det skulle betyda att Ryssland kan flytta stora mängder soldater och materiel från slagfälten i Ukraina till andra områden.– Då kan man frigöra i storleksordningen, kanske 200 000 man och 2 000 stridsvagnar. Man kanske kan frigöra två- till tretusen artilleripjäser, säger generalmajor Karlis Neretnieks.Risken är att Ukraina utsätt för en attack igen, men även andra länder riskerar att attackeras. Ett område som pekas ut är Baltikum men för att lyckas med den operationen måste Ryssland först ta Gotland som kommer vara en viktig bas för att hjälpa till att försvara Baltikum.– För att se till att de inte kan få den hjälpen. Så är den naturliga [21:36] åtgärden att bygga någon sorts. Ska vi kalla det för mur. Genom Östersjön på ett eller annat sätt. Alltså hindra så att NATO inte kan flyga över Östersjön. Inte köra fartyg över Östersjön. Och det gör [21:51] man. I första hand genom att ta Gotland naturligtvis, säger generalmajor Karlis Neretnieks.

I 25 år har professor Mikkel Vedby Rasmussen arbejdet med dansk udenrigspolitik, og i RÆSONs nye podcast – Lille Land, Hvorhen? – stiller han spørgsmålet: Hvor meget står tilbage? Mikkel Vedby Rasmussen har arbejdet i Forsvarsministeriets kontorer, spist feltrationer med danske styrker i Afghanistans ørken, hørt russiske generaler fortælle om deres strategier i Moskva og i Washington hørt om, hvordan USA ville lede den frie verden. I premiereudgaven af Lille Land, Hvorhen? taler Mikkel Vedby Rasmussen med historiker, dr.phil. og tidligere chefredaktør for Politiken, Bo Lidegaard, om, hvordan Danmarks måske vigtigste diplomat i det 20. århundrede ville have klaret det 21. århundredes krise omkring Grønland og USA. Og hvad vil det sige at være en god diplomat i dag?

Spojené státy se pod vedením prezidenta Trumpa rázně vrhly na řešení války na Ukrajině. Jejich administrativa se sešla s ruskou stranou. Evropu i samotnou Ukrajinu přitom nechala na druhé koleji. Co chce Amerika vyjednat? Hostem Ptám se já byl ředitel Evropské obranné agentury a diplomat Jiří Šedivý.Administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa spustila slibované kroky k ukončení války na Ukrajině. Zatím ale bez přímé účasti Kyjeva i Evropy. V úterý se v saúdskoarabském Rijádu sešli pouze delegace USA a Ruska a shodli se na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení konfliktu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrova po schůzce prohlásil, že ukrajinské členství v NATO by Moskva považovala za hrozbu. Podle šéfa americké diplomacie Marca Rubia bylo jednání s Rusy zatím pouze „prvním krokem na dlouhé cestě“. Všichni, kdo se účastní konfliktu, podle něj musejí souhlasit s řešením, které válku ukončí. Sama Trumpova administrativa už ale v předchozích prohlášeních dala najevo, že Ukrajina nemůže s členstvím v NATO počítat a bude se muset smířit i s územními ztrátami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rusko-americkou schůzku zkritizoval s tím, že se při ní hovořilo „o Ukrajině bez Ukrajiny“. Francie mezitím svolala na středu - tento týden v pořadí už druhé - jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě, na které tentokrát přizvala i další spojenci včetně Česka. Je selhání Evropy, že na prvních jednáních o Ukrajině nebyla? Co průběh vyjednávání znamená pro naše bezpečí? A dokáže Evropa sestavit armádu, kterou by na Ukrajinu poslala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jaké jsou současné česko-slovenské vztahy? Oslabí TOP 09 rozhodnutí Markéty Pekarové Adamové nekandidovat ve sněmovních volbách? Dostává se po prvním americko-ruském setkání od invaze roku 2022 Moskva z mezinárodní izolace? A jak mohou pomáhat drony při záchraně života?

Ugens Radio Information handler om Trumps løfter til Putin, og om valget i Grønland. Vi tegner også et portræt af CDU-formand Friedrich Merz, og så når vi lige omkring en fisket sag herhjemme --- Med Trumps beslutning om at forhandle direkte med Putin om en fredsaftale i Ukraine bør sløret endegyldigt være trukket fra øjnene af europæerne: Det transatlantiske forhold er reduceret til et transaktionelt forhold – og Europa er alene hjemme. Eller som USA's tidligere nationale sikkerhedsrådgiver John Bolton onsdag sagde til amerikansk tv: »De drikker vodka direkte fra flasken i Kreml i aften. Det var en stor dag for Moskva«. Vores europakorrespondent Tore Keller udlægger den nye verdensorden, og hvad den betyder for Europas sikkerhed. Og så skal vi til Tyskland, hvor den 69-årige tyske CDU-formand og kanslerkandidat Friedrich Merz er snublende tæt på en sejr ved valget d. 23 februar. Med skattelettelser og en stram asylpolitik vil han forene Tyskland og igen gøre landet til en af verdens førende industrinationer. Men hvem er denne kontroversielle forretningsmand, som har brudt den såkaldte brandmur i tysk politik og lukket det højrenationale parti AfD ind i varmen? Vores tysklandskorrespondent Nina Branner tegner et portræt. Vi skal også på en godt 3.000 kilometer lang rejse til den fjernere del af Rigsfællesskabet, hvor den grønlandske valgkamp – i skyggen af USA's stigende interesse og en generelt højspændt geopolitisk situation – er i fuld gang. Hvem kæmper om magten? Hvad er på spil? Politisk analytiker Lars Trier Mogensen gør os klogere. Og endelig skal det handle om fisk. For den nye klimaafgift, som danske fiskere har skullet betale siden nytår har – ifølge fiskeriminister Jacob Jensen (V) – ramt fiskeriet så hårdt, at regeringen efter bare en måned har valgt at trække afgiften tilbage. Ifølge ministeren har afgiften medført »en markant nedgang i landinger af fisk i danske havne« – men passer det nu også, eller er det snarere en belejlig fortælling ført frem af fiskerne selv og deres interesseorganisation? Klimamedarbejder Marie Sæhl kigger forbi.