Podcasts about komunist

Mezi nepřátele komunistického režimu patřili mimo jiné vojáci ze západního odboje včetně parašutistů. Komunisté dokonce stanovili, který protinacistický odboj byl ten správný a který ten špatný. Špatný byl samozřejmě ten ze Západu, kde bojovalo zhruba 5000 československých vojáků. A ani šedesátá léta, která v mnoha oblastech totalitního státu přinesla lidem úlevu, neznamenala pro parašutisty takovou rehabilitaci, kterou si přáli, upozorňuje historik Jiří Plachý.

Mezi nepřátele komunistického režimu patřili mimo jiné vojáci ze západního odboje včetně parašutistů. Komunisté dokonce stanovili, který protinacistický odboj byl ten správný a který ten špatný. Špatný byl samozřejmě ten ze Západu, kde bojovalo zhruba 5000 československých vojáků. A ani šedesátá léta, která v mnoha oblastech totalitního státu přinesla lidem úlevu, neznamenala pro parašutisty takovou rehabilitaci, kterou si přáli, upozorňuje historik Jiří Plachý.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nedomyslel jsem to. Ti, co to domysleli, utekli. A já blbec jsem tady zůstal,“ vzpomínal Tomáš Sedláček pro Paměť národa na komunistický převrat v únoru 1948. O tři toky později byl zatčen, vyslýchán a mučen v neblaze proslulém Domečku. Ke kolika letům byl odsouzen? A co o metodách používaných komunisty řekl Mikuláši Kroupovi bývalý vyšetřovatel Jaroslav Řičica, který při výsleších mlátil Tomáše Sedláčka? To uslyšíte v bonusu Hlasů paměti.

Çdo mëngjes zgjohuni me “Wake Up”, programi i njëkohshëm radio-televiziv i “Top Channel” e “Top Albania Radio”, në thelb ka përcjelljen e informacionit më të nevojshëm për mëngjesin. Në “Wake Up” gjeni leximin e gazetave, analiza të ndryshme, informacione utilitare, këmbimin valuator, parashikimin e motit, biseda me të ftuarit në studio për tema të aktualitetit, nga jeta e përditshme urbane e deri tek arti dhe spektakli si dhe personazhe interesantë. Zgjimi në “Wake Up” është ritmik dhe me buzëqeshje. Gjatë tri orëve të transmetimit, na shoqëron edhe muzika më e mirë, e huaj dhe shqiptare. 

Bojovali u Tobruku, v krvavých střetech na Dukle, projevili hrdinství u Sokolova a odvahu ve vzduchu i na pevnině během operace Overlord. Za druhé světové války odešly z okupované vlasti tisíce mužů a žen, aby se podíleli na porážce nacistického Německa. Na začátku roku 1945 se dlouhá cesta Čechoslováků domů začala po šesti letech konečně blížit ke svému cíli. Jedním z nich byl i Tomáš Sedláček.

Národní obrození, ve kterém František Palacký prožil svá činorodá léta, bylo období z dnešního pohledu někdy až úsměvného národovectví. Ironií je, že právě pojmy jako národ nebo vlastenectví v pozdějších letech dostávaly zcela jiný význam. Byl Palacký jen romantickým historikem? Historik Jiří Hanuš pro Český rozhlas Plus upozorňuje, že Palacký byl také vlastencem s kulturně-hodnotovým programem a dokázal ovlivňovat lidi okolo sebe, stejně jako veřejnost.

Národní obrození, ve kterém František Palacký prožil svá činorodá léta, bylo období z dnešního pohledu někdy až úsměvného národovectví. Ironií je, že právě pojmy jako národ nebo vlastenectví v pozdějších letech dostávaly zcela jiný význam. Byl Palacký jen romantickým historikem? Historik Jiří Hanuš pro Český rozhlas Plus upozorňuje, že Palacký byl také vlastencem s kulturně-hodnotovým programem a dokázal ovlivňovat lidi okolo sebe, stejně jako veřejnost.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Martinem Štorkánem, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou o aktuálním politickém dění v Česku

V pondělí představilo své lídry do sněmovních voleb hnutí Stačilo. Základ tvoří Komunistická strana a řada zájmů v pozadí. Je jasné, že Stačilo bylo primárně budováno jako záchranný kruh pro tonoucí KSČM. Zároveň se hnutí profiluje jako B tým Andreje Babiše, ochotný s ním kdykoli vstoupit do vládní koalice. Mezi hlavní sponzory patří zemědělští agrobaroni, kteří v minulých volbách stáli za Tomiem Okamurou. Vlivnou skupinou je také uhelná lobby, za jejíž zájmy se europoslankyně Konečná celá léta staví. Spojujícím znakem je ovšem strategická orientace na Rusko a jeho podpora invaze na Ukrajinu. Je to paradox, protože Česká komunistická strana se neorientuje na podobné strany západní Evropy nebo ruské komunisty, ale na Putinovu garnituru, která v Rusku zavedla autoritativní oligarchický systém pod dohledem tajné služby FSB. KSČM v tomto kontextu není ani komunistická ve smyslu zavádění socialismu, ani česká a moravská, protože hájí ruské zájmy. Velkou otázkou také bude, jak dopadne volební souboj v Moravskoslezském kraji, kde proti sobě půjdou Andrej Babiš, Tomio Okamura a Kateřina Konečná. Tři kapři v jednom rybníku, kdo půjde z kola ven?

S nadsázkou jde konstatovat, že komunistická strana v Česku kapitulovala. Její předsedkyně Kateřina Konečná sice bude ve sněmovních volbách lídryní hnutí Stačilo!, to je však pyšné, že si před nedávnem zvolilo vedení, z nějž nikdo nikdy komunistickou legitimaci nevlastnil. Předsedou se stal Daniel Sterzik, který na sociálních sítích i protivládních demonstracích proslul přezdívkou Vidlák, místopředsedy pak europoslanec Ondřej Dostál a Pavlína Procházková.

Komunisté patří minulosti, doba přeje onačejším sekáčům. Konec syrské pohádky. Když prezident není homo politicus. Je Fiala „nejhorší premiér na světě“, jak tvrdí ANO?

S nadsázkou jde konstatovat, že komunistická strana v Česku kapitulovala. Její předsedkyně Kateřina Konečná sice bude ve sněmovních volbách lídryní hnutí Stačilo!, to je však pyšné, že si před nedávnem zvolilo vedení, z nějž nikdo nikdy komunistickou legitimaci nevlastnil. Předsedou se stal Daniel Sterzik, který na sociálních sítích i protivládních demonstracích proslul přezdívkou Vidlák, místopředsedy pak europoslanec Ondřej Dostál a Pavlína Procházková.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Komunisté patří minulosti, doba přeje onačejším sekáčům. Konec syrské pohádky. Když prezident není homo politicus. Je Fiala „nejhorší premiér na světě“, jak tvrdí ANO?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lech Wałęsa apeluje do Donalda Trumpa aby nie szedł drogą komunistów. Były prezydent Polski wysłał do obecnego prezydenta Ameryki list. Podpisało się pod nim 40 opozycjonistów więzionych w czasie PRL. Porównują działania Trumpa wobec Zełenskiego w Białym Domu do przesłuchań SB i komunistycznych sal sądowych. Apelują o wywiązanie się Ameryki z gwarancji bezpieczeństwa dla Ukrainy. Czy Trump posłucha? Na razie zatrzymał pomoc wojskową dla Ukrainy. W Polsce kandydat na prezydenta obwinia o to prezydenta Ukrainy, Wołodymyra Zełenskiego. A obecni rządzący nie mogą jakoś przeprowadzić reform, które nie podobają się hierarchom katolickim. Prymas sprzeciwia się likwidacji Funduszu Kościelnego. I co będzie? A państwo są za czy przeciw? #polityka #trump #wałęsa #zełenski #Ukraina #Putin ----------------------------------------------------

O počtu osob, které skončily během vlády komunistické strany z politických důvodů na popravišti, se doposud vedly spory. Do věci se snaží vnést jasno tým 30 historiků vedený Petrem Mallotou. Zpracovali proto čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Práce má více než 3600 stran a snaží se podrobně zdokumentovat všechny vykonané rozsudky trestu smrti po únoru 1948. Více si poslechněte v pořadu Ex libris.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 77 lety 25. února 1948 ovládla Československo komunistická strana. Stala se hegemonem politické scény na více než 40 let. Komunisté sice formálně získali vládu nad zemí v souladu s Ústavou, ve skutečnosti ale celý proces provázel tvrdý nátlak na politiky včetně prezidenta Edvarda Beneše. Na vytlačení ostatních stran se KSČ, nejsilnější česká strana po volbách v roce 1946, pečlivě připravovala.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Františkem Trojanem

„Byla to společnost srabů“. Tak označil jeden můj kamarád pocit generace, která zažila ideály roku 1968 a pak vstoupila do společnosti, která rychle dala přednost poslušnému přežívání před vlastní integritou. V ideály socialismu již nikdo – snad kromě Jiřiny Švorcové – nemohl věřit, přesto se k nimi poslušně každý den hlásil. Všichni věděli, že nás Sovětská svaz okupuje, ale na veřejnosti hovořili o bratské pomoci. Většina národa spíše nesouhlasila s vládou komunistické strany, účastí na schůzích, volbách a jiných rituálech ji ale dále podporovala. Lidé se prostě naučili, že k tomu, aby člověk přežil, je potřeba neustále něco předstírat. A ze všeho nejvíc je třeba předstírat poslušnost.Václav Havel napsal ve svém legendárním otevřeném dopise Gustávu Husákovi, že k takové poslušnosti přinutil lidi strach. Ovšem je třeba připomenout, že v době normalizace už nikdo tím, že by nechtěl chválit socialismus a vyjadřovat neochvějnou lásku k Sovětskému svazu, neriskoval – jako v 50. letech – život nebo kriminál ale jenom své místo nebo kariérní postup. A přesto se většina národa rychle podřídila. Něco jiného byl samozřejmě otevřený odpor vůči režimu, který bezpečnostní aparát nemilosrdně trestal. To byl případ řady chartistů, které ovšem většinová společnost nechala zcela izolované, a naopak podepsala odevzdaně tzv. Antichartu, ačkoli text Charty 77 nikdy nečetla. Prostě - jako v marxistickém světovém názoru vychovaný národ - jsme potvrdili tezi Bertolda Brechta, že nejdřív musí být chleba, a až potom je na řadě morálka. Patočkův apel, že „morálka tu není k tomu, aby společnost fungovala, nýbrž prostě proto, že člověk je člověkem,“ se ukázal pro nás jako příliš náročný úkol. A tak zatímco Jan Patočka hovořil o „životě v pravdě“, většina společnosti zvolila život ve lži. A právě tohle je jedno z nejvíce negativních dědictví dvacetileté normalizace.Více v dalším díle podcastu Minulost není historie.

Krátce před Vánoci zveřejnilo předsednictvo SOCDEM usnesení, obsahující jedinou větu: „Vedení Sociální demokracie může vyjednávat o variantách postupu do sněmovních voleb v roce 2025 a jednat s dalšími politickými subjekty.“

Krátce před Vánoci zveřejnilo předsednictvo SOCDEM usnesení, obsahující jedinou větu: „Vedení Sociální demokracie může vyjednávat o variantách postupu do sněmovních voleb v roce 2025 a jednat s dalšími politickými subjekty.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Můžeme vlastně začít stejně jako v minulém díle: nadcházejí nejkrásnější svátky v roce – Vánoce, i když teď ty pravoslavné. V čem se liší od našich? Je toho víc, než by se mohlo zdát: například se nedávají dárky, nebo jen maličké, a místo stromku je důležitější dubová větev. Co se vlastně v rodinách jí? A jak velká je úzká rodina a jak velká je široká rodina? Nejen o tom mudrují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi s Andrejem Perdihem ze Slovinska, kde sice slaví západní Vánoce, ale dárky si dávají jindy, s Ivanou Kalinou Tabak, která sice dvacet let žije u nás, ale sváteční radost cítí až v lednu na datum pravoslavné, a s Irynou Kovalčukovou, která vzpomíná na Vánoce na Ukrajině a připomíná, že když společnost přejde z jednoho typu kalendáře na druhý a posune tak datum Vánoc, není pro duši jednoduché ujasnit si, kdy se má radovat. Tak spokojený a požehnaný nový rok vám všem, přátelé! Andrej Perdih je slovinský jazykovědec a velký čechofil, který svým vyprávěním tvoří přechod mezi západními a východními Vánoci. Slovinci dle jeho slov slaví svátky narození Páně podobně jako my na Západě – leč se zásadním rozdílem: dárky si dávají buď na Mikuláše, nebo k Novému roku. Proč to tak je? A co je to tradiční vánoční slovinská potica? Spíše závin, nebo bábovka? Rozhodně ani vánočka, ani štola, protože – jak vyjde najevo – neznají-li sourozenci poticu, nezná jejich host zdejší tradiční pečivo. Nakonec dojde na vzpomínku, že Slovinsko jako země katolická v národnostně i vírou pestrobarevné Jugoslávii bylo tehdejším režimem na svátky sledováno a tajná policie si hlídala, kdo na Vánoce chodí do kostela, aby ho pak mohla popotahovat. Dalším hostem je muzikoložka a dramaturgyně Moravské filharmonie Olomouc Ivana Kalina Tabak. Více než polovinu života strávila na Slovensku nebo v Česku – nyní žije v Brně, kde také vychovává své děti. Ačkoli kvůli nim slaví také české Vánoce, nikdy je nepřijala za své, a těší se na svátky vždy domů do srbské Vojvodiny. Ivana připomíná, že Vánoce v Srbsku jsou výrazně rodinné, schází se z českého pohledu široké příbuzenstvo, zatímco v Srbsku jsou tety, strýcové, bratranci i sestřenice pořád ta nejužší rodina. Nedávají se dárky, jenom ty tradiční jako ovoce nebo oříšky (anebo se do pečiva zapeče penízek), ale to vše smějí děti jíst až po tradičním pokrmu: což je kapr se sušenými švestkami na bílém víně a na rýži z trouby. Když Lukáš mlsně projeví zájem takové jídlo ochutnat, Ivana ho na něj pozve. Čechům, kteří si jej vyzkoušejí, totiž prý velmi chutná.  Třetím hostem je pracovnice v sociálních službách s dětmi Iryna Kovalčuková, která pochází ze středoukrajinské žitomirské oblasti a se svým ukrajinským manželem žije v Česku již přes dvacet let. Iryna žije také mezi oběma typy Vánoc, i když na ty ukrajinské spíše už jenom vzpomíná: především na to, jak je prožívala její maminka nebo babička. Připomíná, že také na Ukrajině za Sovětského svazu režim sledoval, kdo chodí na svátky do kostela, aby z toho dotyčný mohl mít potíže, jaké uvolnění přineslo ukrajinské osamostatnění v devadesátých letech. Také hovoří o tom, že Ukrajina sice změnila kalendář z juliánského (jenž je o třináct dní opožděn) na gregoriánský a slavit Vánoce by tedy měla ve stejném termínu jako my, jenže to je pro leckoho těžké přijmout, a proto bude potřeba počkat na další generace, až se s tím srovnají. Zároveň říká, že Ukrajina už takovou změnu zažila, když byla od roku 1918 poprvé chvíli samostatná – a že její babička si to ještě pamatuje. Aneb konečně podcast, který vám udělá pořádek v datech.

Okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 posílila oblíbený příběh o tom, jak jsme se stali obětí silnějších a bezohlednějších mocností, ačkoli pravda byla na naší straně. Nejpatetičtěji tento příběh Pražského jara odvyprávěl Milana Kundery ve svém eseji Český úděl, uveřejněném o Vánocích 1968, čili čtyři měsíce po okupaci: „To byl pokus, jímž Češi a Slováci poprvé od konce středověku stanuli opět ve středu světových dějin a adresovali světu svou výzvu.“ Příběh o zadušení pokusu o socialismus s lidskou tváří vojsky států Varšavské smlouvy plynule navazuje na příběh o Mnichovské zradě. Jenomže v roce 1968 jsme se bránit nejspíš vůbec nemohli. Lidí, jako byl generál Prchlík, který již v červenci 1968 navrhoval poslat vojska k východní hranici, bylo ve vedení státu minimálně. Generál Prchlík na to později také tvrdě doplatil. Vedení KSČ bylo rozštěpené a například ministr obrany Martin Dzúr vydal vojákům rozkaz neklást okupačním armádám odpor.  Brežněv už měl v rukávu pojistku, protože od 20. června probíhalo v ČSSR vojenské cvičení armád Varšavské smlouvy nazvané Šumava. Po skončení cvičení tu zůstala řada styčných důstojníků.   Jak píše Milan Šimečka ve své knize Naděje a zklamání, z Moskvy se vrátilo vedení KSČ sice fyzicky celé, ale morálně zcela zlomené. Ovšem mělo stále silnou podporu lidu.  Dubček a spol. se tedy pokusili o kvadraturu kruhu, tedy uklidnit Kreml a zachránit reformy. Zároveň ale respektoval vůli vedení KSČ, kde již byla řada zastánců sovětské okupace. Většina veřejnosti mu přesto dál věřila, poslouchala ho a následovala ho.  Více v dalším díle podcast Minulost není historie.

Vánoce si všichni tak trochu představujeme podobně. Štědrý večer má své rituály: stromeček, dárky, kadidlo, prskavky, svíčky, adventní věnec, smažený kapr, koledy, půlnoční mše s takzvanou Rybovkou. Komunistům se v 50. letech podařilo mnohé poničit, zakázat a zrušit. S vánočními svátky totálně narazili. Dědu Mráze nikdo nechtěl.

Vánoce si všichni tak trochu představujeme podobně. Štědrý večer má své rituály: stromeček, dárky, kadidlo, prskavky, svíčky, adventní věnec, smažený kapr, koledy, půlnoční mše s Rybovkou.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vánoce si všichni tak trochu představujeme podobně. Štědrý večer má své rituály: stromeček, dárky, kadidlo, prskavky, svíčky, adventní věnec, smažený kapr, koledy, půlnoční mše s Rybovkou.

Rok 1956 byl v socialistickém bloku docela bouřlivý. Nejdříve na XX. sjezdu KSSS Nikita Chruščov vystoupil proti tzv. kultu osobnosti a odhalil některé Stalinovy zločiny. Pak následovalo Poznaňské povstání proti komunistické vládě v Polsku. Proti dělníkům museli nasadit polští komunisté 10 000 vojáků Polské lidové armády a příslušníků státní bezpečnosti s asi 360 tanky a 30 obrněnými transportéry. O život přišlo asi 70 protestujících a 8 příslušníků bezpečnostních sil. V říjnu vypuklo v Maďarsku celonárodní povstání proti sovětské diktatuře. Maďaři proti komunistům statečně bojovali se zbraní v ruce a Sověti nakonec museli podniknout masivní vojenskou intervenci za pomocí tanků a nejmodernějších bojových letadel. Maďarů padly desetitisíce, možná statisíce. Již v roce 1953 došlo i v NDR k lidovému povstání, kdy statisíce dělníků vstoupily do stávky a na mohutných demonstracích požadovali odstoupení vlády a svobodné volby. Československo ale setrvávalo v mrtvolném klidu. Žádná revoluční nálada - jako v okolních zemích - v Čechách nepanovala. Češi byli poslušní a zřejmě se domnívali, že se mají relativně dobře. Antonín Novotný, který vedl KSČ od odvolání Slánského, neměl zájem provádět nějaké změny, ani připomínat zločiny stalinismu. Horlivost českých komunistů byla tak velká, že při návštěvě Moskvy v létě 1953 bylo vedení KSČ dokonce pokáráno za dosavadní hospodářskou politiku, zejména za přílišné investice do těžkého průmyslu a mechanické združstevňování. Dá se tedy říci, že naši komunisté byli jsme papežštější než sám papež. Až po období určitého tápání začala velice opatrná destalinizace. Spisovatelé začali kritizovat umlčování svých kolegů, probudili se i studenti. Ta pravá Chruščovovská euforie ovšem nastala až s vážnými ekonomickými problémy třetí pětiletky na počátku 60. let, kdy došlo k poklesu národního důchodu o jednotky procent, na což Novotný reagoval politickou čistkou ve straně, kulturním uvolněním a přípravou technokratické reformy. Pohyb se společnosti začal pomalu směřovat k celkovému uvolnění 60. let, které bylo i u nás ovlivněno atmosférou kulturní a společenské revolty především mladých lidí

Setkat se osobně s prezidentem republiky, předsedou vlády, předsedou parlamentu, nebo dokonce generálním tajemníkem komunistické strany, ocitnout se v blízkosti lidí, kteří byli ve své době téměř bez výjimky předmětem oslav a zbožňování státních médií – to musela být pro každého zvláštní zkušenost. V archivu Českého rozhlasu se nachází množství více či méně humorných scének ze setkání nejvyšších představitelů strany a státu se zástupci občanů.

Setkat se osobně s prezidentem republiky, předsedou vlády, předsedou parlamentu, nebo dokonce generálním tajemníkem komunistické strany, ocitnout se v blízkosti lidí, kteří byli ve své době téměř bez výjimky předmětem oslav a zbožňování státních médií – to musela být pro každého zvláštní zkušenost. V archivu Českého rozhlasu se nachází množství více či méně humorných scének ze setkání nejvyšších představitelů strany a státu se zástupci občanů.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsem poprvé sdělil na Občanském fóru, že by Havel měl být prezidentem, tak mě skoro vyhnali. A Havel se bál, že by Olga nesouhlasila. Hlasovali jsme, a byli jsme asi jenom čtyři pro Havla, a ostatní byli proti. Neuvěřitelné,“ říká hudebník – a jedna z hlavních postav Sametové revoluce – Michael Kocáb v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 24.11.2024, www.RadioUniversum.cz

Na sametovou revoluci lidé vzpomínají jako na nejkrásnější chvíle v životě, ale také na vzplanutí marných nadějí. Velká očekávání vystřídalo bolestivé střízlivění a kocovina, konstatují autoři podcastu Století příběhů Adam Drda a Mikuláš Kroupa.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V předvečer letošních oslav Dne boje za svobodu a demokracii spolek Listopad ještě neskončil znovu vznesl požadavek postavit Komunistickou stranu Čech a Moravy mimo zákon. Programem ani stanovami sice nejde proti demokratickému právnímu státu, některá její stanoviska jsou však na pováženou.

V předvečer letošních oslav Dne boje za svobodu a demokracii spolek Listopad ještě neskončil znovu vznesl požadavek postavit Komunistickou stranu Čech a Moravy mimo zákon. Programem ani stanovami sice nejde proti demokratickému právnímu státu, některá její stanoviska jsou však na pováženou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Československo za éry komunistů mělo, stejně jako další totalitní státy, řadu nepřátel. Patřili mezi ně i mladí lidé, kteří vybočovali z řady. Terčem perzekuce se stala i hudba, kterou poslouchali, a jejich životní styl včetně oblékání a úpravy vlasů. Celé čtyři dekády jsou tak lemovány absurdními soudními procesy, které to potvrzují: proti rock 'n' rollu, proti undergroundu, proti punku. Jmenovatel byl jediný: prý byli zaprodanci Západu a agenty imperialismu.

Československo za éry komunistů mělo, stejně jako další totalitní státy, řadu nepřátel. Patřili mezi ně i mladí lidé, kteří vybočovali z řady. Terčem perzekuce se stala i hudba, kterou poslouchali, a jejich životní styl včetně oblékání a úpravy vlasů. Celé čtyři dekády jsou tak lemovány absurdními soudními procesy, které to potvrzují: proti rock 'n' rollu, proti undergroundu, proti punku. Jmenovatel byl jediný: prý byli zaprodanci Západu a agenty imperialismu. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dvě lídryně oslabené české levice - Jana Maláčová ze SOCDEM a Kateřina Konečná z KSČM - to chtějí dát dohromady a jít do sněmovních voleb společně. Obě o to dost usilují. Aby se jim to povedlo, musejí ale zavřít oči nad rozdíly.Jinak by šéfka komunistů Kateřina Konečná musela žádat, ať SOCDEM také začne zpochybňovat členství Česka v EU a NATO. Nebo ať také začne omlouvat válečného agresora Vladimíra Putina tím, že ho vyprovokovali „ukrajinští fašisté“.A obráceně, předsedkyně sociální demokracie Jana Maláčová by musela trvat na vyškrtnutí pasáží z programu některých subjektů sdružených ve Stačilo!, kde se mluví o „zákazu propagace homosexuality a genderu na školách nebo o ochraně dětí před genetickými experimenty“.Shodnou se na jednom - hlasitě kritizují současnou Fialovu vládu. Komunisté i sociální demokraté říkají, že by se rádi stali koaličními partnery v budoucím kabinetu vedeném Andrejem Babišem, lídrem hnutí ANO.„Jana Maláčová je při námluvách ve slabší pozici, protože podpora SOCDEM je v současnosti extrémně nízká – kolem dvou procent. A ona si to vyhodnotila tak, že nemá jinu alternativu a že je lepší vsadit na rudou než na zelenou. Tedy na spojení s komunisty, protože po liberálním progresivním směru prostě není poptávka,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Obě ženy tvrdí, že se chtějí bavit jen o tom, co je spojuje - tedy o ekonomických a sociálních tématech, jako je patří zvyšování mezd, zlepšování pracovních podmínek nebo řešení krize bydlení. Naopak rozpory v zahraniční politice či hodnotových tématech se vůbec nechtějí zabývat.Šéfka KSČM Konečná by ráda přibrala sociální demokraty do levicové koalice Stačilo!, s níž už bodovala v letošních evropských i krajských volbách. V ní jsou kromě komunistů ale i pravicoví extrémisté bojující s genderovými otázkami nebo různí dezinformátoři, kteří varují před chemtrails.„Sama jsem zvědavá, jestli členům SOCDEM v případě spojení budou víc vadit antisystémové síly, nebo spíš definitivní prolomení bariéry zvané Bohumínské usnesení, které bránilo vzájemné spolupráci mezi komunisty a sociálními demokraty,“ říká Lucie Stuchlíková.Sociologové se nicméně domnívají, že levicová obdoba Spolu má šanci uspět u levicově smýšlejících lidí, kteří nemají rádi Andreje Babiše, a proto nechtějí volit hnutí ANO.Co bude Jana Maláčová ochotná tolerovat, aby vrátila sociální demokracii zpět do hry? Nebudou v případném partnerství problémem silná ega obou lídryň? A obchází Evropou spíš strašidlo komunismu, nebo pravicového extrémismu?----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Hladké převzetí moci komunisty v únoru 1948 bylo umožněno i tím, že s nimi spolupracovali příslušníci jiných politických stran. Mezi lidovci to byl například Alois Petr (1889–1951). Podřídil svoji stranu komunistům a pomáhal jim, jak jen mohl. Proč? Na to se v Portrétech pokusí odpovědět historik Michal Pehr.

Hladké převzetí moci komunisty v únoru 1948 bylo umožněno i tím, že s nimi spolupracovali příslušníci jiných politických stran. Mezi lidovci to byl například Alois Petr (1889–1951). Podřídil svoji stranu komunistům a pomáhal jim, jak jen mohl. Proč? Na to se v Portrétech pokusí odpovědět historik Michal Pehr.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Důmyslná strategie ANO vs. Nejasné signály premiéra Fialy. Debakl Pirátů. Komunisté se vracejí, Stačilo! získalo 40 krajských mandátů. Komisařovy limity vlivu. Braniboři ve volbách.

Jedním z uskupení, které ve volbách nepochybně uspělo, je koalice Stačilo!, kterou vede předsedkyně komunistů Kateřina Konečná. Stačilo! se sice tváří jako něco nového, ale v podstatě jsou to přejmenovaní komunisté, kteří na sebe nabalili několik dalších nevýrazných subjektů.

Důmyslná strategie ANO vs. Nejasné signály premiéra Fialy. Debakl Pirátů. Komunisté se vracejí, Stačilo! získalo 40 krajských mandátů. Komisařovy limity vlivu. Braniboři ve volbách.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním z uskupení, které ve volbách nepochybně uspělo, je koalice Stačilo!, kterou vede předsedkyně komunistů Kateřina Konečná. Stačilo! se sice tváří jako něco nového, ale v podstatě jsou to přejmenovaní komunisté, kteří na sebe nabalili několik dalších nevýrazných subjektů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volební Výtah Respektu: S Ondřejem Kundrou, Martinem Štorkánem, Filipem Zelenkou, Františkem Trojanem a Ivanou Svobodovou o volbách do Senátu a zastupitelstev krajů. Moderuje Štěpán Sedláček

Moderní český národ i stát se formoval také díky husitskému hnutí. A přišly chvíle, kdy si moderní společnost naopak formovala husitství. Jak si události 15. století přibarvovali komunisté v 50. letech?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Upadek muru berlińskiego uchodzi za symbol upadku komunizmu w Europie. Ale nie byłoby tego gdyby nie wydarzenia, które rozgrywały się w Polsce pod koniec lat 80. Powstanie ogromnego ruchu społecznego, jakim była "Solidarność" i trwanie jej mitu wyróżniało Polskę wśród tzw. demokracji ludowych. Co było tak niezwykłego w tej historii? Jak to możliwe, że w komunistycznej Polsce doszło do wyborów 4 czerwca 1989 roku? Dlaczego komuniści zdecydowali się na ich organizację? Jaki był międzynarodowy kontekst tych wydarzeń? Parę lat wcześniej generał Jaruzelski wprowadził stan wojenny. Czy nie mógł ponownie użyć siły wobec opozycji pod koniec lat 80.? Jak przebiegły wybory z czerwca 1989 roku? Dlaczego komuniści tak sromotnie je przegrali? Przypomnimy przebieg obrad Okrągłego Stołu, a także rolę spotkań opozycji i komunistów w Magdalence. O tym wszystkim w podcaście Muzeum Historii Polski z serii Inne historie Polski. Rozmawiają Cezary Korycki i jego gość, dr Michał Przeperski z Muzeum Historii Polski, autor książki pt. „Dziki Wschód. Transformacja po polsku 1986 – 1993”.

Ani smrt Stalina a Gottwalda nezabránila, aby vedení československých komunistů dál posílalo na smrt ve vykonstruovaných procesech své spolupracovníky. Byl to i případ Osvalda Závodského. Proč musel zemřít? Otázka pro historika Zdeňka Doskočila a pořad Portréty.

Ani smrt Stalina a Gottwalda nezabránila, aby vedení československých komunistů dál posílalo na smrt ve vykonstruovaných procesech své spolupracovníky. Byl to i případ Osvalda Závodského. Proč musel zemřít? Otázka pro historika Zdeňka Doskočila a pořad Portréty.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dosavadní průzkumy k červnovým evropským volbám nejsou na první pohled zvlášť překvapivé. Ovšem bližší pohled odhaluje jeden detail, který by mohl být klíčem pro další vývoj české politiky. Tedy pro to, na čí stranu se nakonec vychýlí mocenské kyvadlo v naší zemi.

Komunisté se s těmi, kteří s nimi nesouhlasili, nijak zvlášť „nepárali“. Někteří skončili na popravišti, někteří ve věznicích, další pod tlakem utíkali do exilu. Existují ale příběhy, které jsou dodnes s velkým otazníkem. Co se vlastně stalo? A proč? Otázky, na které neumíme odpovědět – i proto, že v archivech jsou stále nezpracované a nedigitalizované dokumenty, které by některé odpovědi mohly alespoň naznačit.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dne 29. prosince 1989 byl zvolen prezident Československé socialistické republiky. Stal se jím Václav Havel, který byl ještě před pár měsíci politickým vězněm. Nekomunista, nestraník a velký oponent komunistického režimu pro kterého hlasoval parlament plný komunistů, tedy s menší částí poslanců vyměněných už procesem kooptace.