Podcasts about pomohla

„Paní mi řekla, o jaké dávky bychom si mohli požádat. Pomohla mi s vyplněním formulářů, dala mi odkazy na pečovatelské služby,“ vypráví pro Český rozhlas Sever Petra, která se stará o maminku.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.

„Jeho způsob života, oslavy, zábava a alkohol se musely v jeho zdraví nutně projevit,“ říká o slovenském zpěvákovi Karolu Duchoňovi režisér Peter Bebjak, který o něm natočil film. „Často navštěvoval nemocnice a určitě mu to nepomáhalo k tomu, aby si prodloužil život,“ dodává k jeho smrti v pouhých pětatřiceti letech. Bylo hodně složité vytvořit obraz slovenského Toma Jonese? Lze Karola Duchoně dnes soudit? Bylo obtížné přemluvit Vojtu Kotka k malé roli Karla Gotta?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už jste vybrali nejlepší stranickou hymnu, nejroztomilejší politické zvíře i nejkurióznější facku. V letní sérii politického bizáru Vlevo dole se tentokrát podíváme na celebrity, které se zapojily do kampaní.Politické strany se už tradičně před volbami snaží získat přízeň nějaké celebrity, aby ukázaly, že je mají rádi známí lidé - nejčastěji herci, zpěváci nebo sportovci. Ale se sháněním to mají čím dál těžší, málokteré z hvězd se v posledních letech chce riskovat, že občanskou angažovaností ztratí část svých fanoušků.Své by o tom mohl vyprávět třeba herec Martin Dejdar, který se v roce 2013 rozhodl v prezidentských volbách aktivně podporovat Miloše Zemana. Dejdar tím tehdy dokonce rozlítil scenáristy Jiřího Stránského a Hynka Bočana, autory Zdivočelé země. V jejich televizním seriálu o zvůli komunistického režimu v poválečném pohraničí hrál Dejdar hlavní roli Antonína Maděry, kterou podle nich podporou Zemana „zradil“.Jiné celebrity jsou zas podezírané z toho, že jejich podpora politickým stranám není zas tak nezištná. Přesně to se letos přihodilo Bolku Polívkovi: v květnu promluvil na zahájení předvolební roadshow koalice Spolu, zároveň jeho Divadlo Bolka Polívky získalo letos od města Brna vedeného primátorkou Markétou Vaňkovou z ODS rekordní dotaci, takže opozice ho viní z toho, že jde o odměnu za politickou podporu.Na nepochybně upřímnou náklonnost Jiřiny Bohdalové se ovšem může spolehnout Miloš Zeman. Herečka ho neochvějně podporuje od prezidentských voleb v roce 2013. Tu a tam se potkají dodnes. „Už mi, lásko, není dvacet let,“ zpívala Bohdalová například před dvěma roky na křtu Zemanovy knihy Spiknutí. V ní exprezident paranoidně viní z hospitalizace po volbách v roce 2021 všechny okolo, jen ne svůj zdravotní stav.Do politických kampaní se v minulosti zapojily mnohé další známé tváře. Ke stálicím rozhodně patří „pravdoláskařka“ Eva Holubová, která se občansky hodně angažuje - podporuje liberální a zelené strany. A ohromný zájem vždy byl o megastar Jaromíra Jágra - nejprve podpořil politiky ODS, později pak natočil legendární kuřecí video s Andrejem Babišem.Poslechněte si celou epizodu TOP 5 Vlevo dole a vyberte vítěze ankety!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Slovenský tím získal tento rok na medzinárodnom Turnaji mladých fyzikov vo Švédsku zlatú medailu. "Nie je to ľahká súťaž. Porotcovia vám dávajú spätnú väzbu, ktorá je často oveľa tvrdšia, než by ste chceli. Nie každý to vie spracovať," hovorí Boris Vavrík, ktorý sa od roku 2010 venuje generáciám súťažiacich stredoškolákov ako tímlíder. Vavrík hovorí, že fyziku bežne využíva aj v každodennom živote. „Hrám squash, a keď viem, ako funguje trenie či energia, tak napríklad viem, ako dodať loptičke potrebnú energiu, ako zabrzdiť, aby som si neublížil. No a pri umývaní riadu si napríklad spomeniem na povrchové napätie. To je kľúčom k tomu, aby šla mastnota dobre dole. So zvyšujúcou sa teplotou klesá, a preto sa umýva teplou vodou.“

V Rybníku u České Třebové nově fungují sdílená kola. Vesnice s asi 800 obyvateli je samostatnou jednotkou a na provoz kol přispívá. Reportérka Barbora Soukupová ale zjistila, že její napojení na nedalekou Českou Třebovou hraje hlavní roli v tom, proč mají místní o sdílená kola takový zájem.

Novinářku Svobodné Evropy Alsu Kurmaševovou předloni v říjnu poslali v Rusku do vazby. Na svobodu se dostala přesně před rokem, v rámci velké výměny vězňů. Proč ji zatkli a jaké pro ni bylo vězení? I na tyto dotazy odpovídá v pořadu Zbytečná válka.

Jedna z prvních věcí, kterou po volbách uděláme, bude zrušení televizního a rozhlasového poplatku, slibuje hnutí ANO. Plány na zásadní změny týkající se ČT a ČRo mají i další opoziční strany. Máme se o veřejnoprávní média bát?Hostem Ptám se já byl bývalý ředitel ČT a ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie Petr Dvořák.Poté, co Rada České televize letos na jaře odvolala z funkce generálního ředitele Jana Součka a vybrala jako jeho nástupce Hynka Chudárka, zažívá ČT relativně klidné období. To by se ale mohlo změnit už po podzimních sněmovních volbách. Opoziční strany, mezi nimi i dosavadní favorit voleb, hnutí ANO, totiž prohlašují, že provedou zásadní změny ve financování a fungování veřejnoprávních médií. Bývalý šéf televize Petr Dvořák je zatím optimistický: „Současný management České televize patřil k mým nejbližším spolupracovníkům 12 let. A já věřím tomu, že i v tom tandemu, který nakonec z volby vypadl, to znamená generální ředitel Hynek Chudárek a jeho statutární zástupce Milan Fridrich, přispěje k tomu, že televize se nebude užírat nějakými vnitřními spory a nastartuje přesně tím směrem, aby se dokázala obhájit.“Nové vedení televize by podle něj ale mělo v příštím půlroce jasně říct, jak a kam hodlá investovat peníze z navýšených poplatků. ČT a zejména její zpravodajství před sebou má podle Dvořáka také další velký úkol. „A to je vrátit důvěryhodnost, která za poslední rok a půl klesla o asi šest nebo sedm procentních bodů, což je poměrně zásadní. Tohle je věc, které by se teď vedení zpravodajství mělo velmi intenzivně věnovat.“„Myslím, že jedním z důvodů, proč byl Jan Souček odvolán, bylo i to, že ve zpravodajství se děly věci, které se těžko vysvětlují. A sám za sebe musím říct, že se mě to také i osobně dotýkalo v momentě, kdy jsem viděl, jak tam vzniká tlak na Václava Moravce. Byl jsem nervózní, když jsem viděl, jakým způsobem, kdy a s jakým vysvětlením došlo ke zrušení 168 hodin,“ prohlásil bývalý ředitel ČT. Pomohla, nebo uškodila veřejnoprávním médiím bitva vládní koalice o zvýšení poplatků? V jaké kondici je Česká televize po dramatické výměně na pozici ředitele? A jak zásadní je pro Prahu projekt Vltavské filharmonie.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kvalitní ozimý ječmen se letos urodil na severním Plzeňsku. Pomohla mu jarní vláha. Kvůli počasí nicméně zemědělci nabírají mírné zpoždění se sklizní.

„Realita je konglomerát her. Nepochybně se i uvnitř Trumpovy administrativy, i uvnitř Putinovy administrativy hrají složité hry, boj o pozice. Na jedné straně kvalifikovaní lidé vedou jednání a řeší konflikt na Ukrajině. Trump se chce upřímně stát mírotvorcem, ale uvnitř se vedou boje o to, kdo bude ve větší přízni,“ říká docent Radim Valenčík v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 22.07.2025, www.RadioUniversum.cz

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

Maxim Habanec přijal opět pozvání do TRADESHOW podcastu. Poprvé jako otec, poprvé jako téměř domestikovaný obyvatel Japonska. O Japonsku, snowboardingu, japonském jídle a nátuře lidí v zemi vycházejícího slunce jsme se bavili ze všeho nejvíc. Moc mě zajímalo, kolik času nyní v Japonsku tráví a jak často se tam chystá s rodinou vracet a jestli mu pak nějaké místní jídlo chybí v Praze. Logicky jsme se ale také bavili o jeho současných ambicích ve skateboardingu, o závodech, workshopech pro děti v Maxspace i legendární sérii Skate of Mind a dalších tématech. Skoro 90 minut dlouhý podcast je nyní dostupný na Youtube, Spotify a dalších podcastových platformách. Díky moc za support Tradeshow podcastu, dejte vědět, jestli vás tyhle delší formáty baví. Pokud chcete podpořit vznik dalších dílů, kupujte Tradeshow věci na webu. Díky! Web: https://www.tradeshow.czIG: https://www.instagram.com/tradeshow.cz/YT: https://www.youtube.com/@TRADESHOWCZ Tradeshop: https://www.tradeshow.cz/tradeshopIG: https://www.instagram.com/radimstezka/IG: https://www.instagram.com/maximhabanec/ 

Co stojí v programu, který Motoristé sobě představili na sobotním sněmu v Olomouci? Pomohla by straně spolupráce s Přísahou? O co jde ve střetech mezi sunnitskými beduínskými kmeny a milicemi drúzů v Sýrii? Co znamenalo zapojení Izraele, který do konfliktu zasáhl leteckými údery? A jak hodnotí letošní ročník festivalu Colours of Ostrava jeho nastupující ředitel?

Co stojí v programu, který Motoristé sobě představili na sobotním sněmu v Olomouci? Pomohla by straně spolupráce s Přísahou? O co jde ve střetech mezi sunnitskými beduínskými kmeny a milicemi drúzů v Sýrii? Co znamenalo zapojení Izraele, který do konfliktu zasáhl leteckými údery? A jak hodnotí letošní ročník festivalu Colours of Ostrava jeho nastupující ředitel?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Splnomocnenec vlády pre súd o vodné dielo Gabčíkovo - Nagymaros Metod Špaček opisuje v čom je podstata dlhoročného sporu s Maďarskom a v podcaste s Mirom Kernom vysvetľuje, prečo by bol predaj lacnej energie Maďarsku pre nás nevýhodný. Lovte slová v novej hre Denníka N. Zahrajte si Slovosleď: www.dennikn.sk/slovosled

„Abychom věděli, co čeká našeho Jarouška, potřebovali jsme znát jeho diagnózu. Bez ní jsme byli ztracení. Pomohlo nám až speciální Centrum precizní medicíny v Brně. Nálepka Alazamiho syndrom nám přinesla naději – možnost zjistit si více o tomto vzácném onemocnění a také se postavit k otázce dalšího dítěte s větší jistotou,“ říká Kateřina Ševčíková, maminka dnes šestiletého Jaroslava.

V tomto vydání Vltavínu budeme v našich toulkách po hranicích pokračovat. Navštívíme tvrz Tichou na samé hranici jižních Čech a Rakouska a poté překročíme hranice Portugalska a Španělska při pouti do Santiaga de Compostela s Dagmar Javoříkovou. Ve druhé polovině Vltavínu si povíme o keltském zlatě na jihu Čech a o Varvažově.

Už půl století stojí na Smržovce současná sáňkařská dráha, která je už také jedinou závodní dráhou u nás. V posledních letech sotva stála, hrozil její konec. Do čela TJ Saně Smržovka se v roce 2024 dostali Ondřej a Jakub Hymanovi, kterým dráha pomohla až na olympiádu a tak se pustili do její záchrany.

V tomto vydání Vltavínu budeme v našich toulkách po hranicích pokračovat. Navštívíme tvrz Tichou na samé hranici jižních Čech a Rakouska a poté překročíme hranice Portugalska a Španělska při pouti do Santiaga de Compostela s Dagmar Javoříkovou. Ve druhé polovině Vltavínu si povíme o keltském zlatě na jihu Čech a o Varvažově.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už půl století stojí na Smržovce současná sáňkařská dráha, která je už také jedinou závodní dráhou u nás. V posledních letech sotva stála, hrozil její konec. Do čela TJ Saně Smržovka se v roce 2024 dostali Ondřej a Jakub Hymanovi, kterým dráha pomohla až na olympiádu a tak se pustili do její záchrany.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Roudném u Českých Budějovic se konala fotbalová exhibice. Sešly se osobnosti ze světa sportu i kultury a společně podpořily centrum Arpida, které se stará o zdravotně postižené. Dorazil třeba bývalý motocyklový reprezentant Jakub Smrž nebo herec Jiří Mádl.Všechny díly podcastu Sportovní ozvěny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Majitelé pozemků nutných pro stavbu protipovodňové ochrany Troubek na Přerovsku jsou v posledních měsících ochotnější k jejich prodeji nebo směně. Podle samosprávy je to díky povodním, které loni v září ohrožovaly i Troubky. Lidem se prý připomněly katastrovální záplavy v roce 1997, kdy řeka Bečva smetla v obci několik desítek domů a způsobila smrt devíti lidí.

Na poslednom stretnutí terapeutickej skupiny pre rodičov, ktorí stratili blízkeho – dieťa, manžela, manželku, partnera či partnerku – sme v Plamienku nahrali tento podcast. Ako im skupina pomohla? Čo im priniesla? Ako dnes vnímajú svoj život? Priali by sme si, aby ich slová inšpirovali aj Vás.

Prečo strácame zrak? Čo na krátkozrakosť a ďalekozrakosť Znížiť dioptrie bez operácie očí? | Zlož okuliare - Pomôže mrkva na lepší zrak? Je možné dobre vidieť aj v pokročilom veku bez operácie? Danielu nájdete tu: https://provitalis.sk/online-kurzy a jej kurz môžete vyskúšať v lepšej cene po zadaní kupónu: ZRAK10. Uvidíte, ako funguje Bates MethodAko sa dá cvičiť s očami, aby sme nepotrebovali okuliare? Dá sa získať zrak naspäť, aj keď je človek takmer nevidiaci? Dnes sa budem na tieto otázky rozprávať s odborníčkou na Batesovu metódu, ktorá sa roky venuje ľuďom a mnohí z nich vidia ako za mladi. Vítam v rozhovore Danielu Maťuchovú... Pýtala som sa aj: Mne zvykla babka hovoriť, že ak budem jesť mrkvu, budem dobre vidieť. A ešte kyslú kapustu. Mala babka pravdu? Ty si sa dostala k tejto metóde, tak, že si chcela pomôcť synovi, ktorý je ťažko chorý. Povedz, pre tých, ktorí ťa nepoznajú, kúsok tvojej cesty a začiatkov...A zbavila si sa okuliarov aj ty?Kto bol Bates? Povedzme príbeh o tom, ako môže slepý zrazu vidieť...Pomohla si aj ty niekomu, kto bol na tom so zrakom naozaj zle a dnes vidí ako orol? Tvojmu synovi si pomôcť ale nedokázala.. prečo? Na ktoré poruchy a choroby zraku je metóda najlepšia? ( problémy i krátkozrakých, ďalekozrakých.. A čo tupozrakí? Verím, že epizóda pomôže...Ďakujem, že ma podporujete na herohero alebo tu na YouTubeAj vďaka vám vzniká tento obsahChcete ma začať podporovať? Info tu: https://herohero.co/odznovaMnohí sa pýtate, kedy bude obsahu viac. Kedy bude tá miniTV Odznova.No bude, keď vás bude 2 000. Skôr neviem najať tím (kameraman + strihač + novinárka + korektorka...)Ja budem trpezlivá. Ale napadlo mi, že ak by každý zohnal 10-20 ľudí zo svojho okolia, tak by sa to mohlo podariť dosť skoro..Podpora je možná aj tu na YouTube.. zmysel to pre má od 5,99€ (50% z vášho predplatného mi zoberie YouTube ako províziu. Tak si to viete spočítať...) Predplatné 2,99 je bez nároku na obsah vopred. Ide len o sympatizovanie, za čo ďakujemAk nechcete platiť kartou, možné je podporovať aj cez číslo účtu: SK45 8330 0000 0022 0165 1060 - do poznámky uveďte, že ide o dar Chcete záznam z festivalu? LINK: https://www.budeakonebolo.sk/videozaznam-z-festivalu-odznova-v-pravdivosti-2024/Živé podujatie 14.5.2025 https://tickpo.zoznam.sk/sk/listky/odznova-daniel-macovsky-ako-nepodlahnut-manipulacii-44009/0:01:00 Mrkva a lepší zrak?0:04:00 Ako sa Daniela zbavila krátkozrakosti - Batesova metóda0:07:30 Prečo odkladať okuliare?0:09:00 Kedy začnú problémy so zrakom u detí0:13:00 Obrazovky a strata zraku0:17:00 Práca pred monitorom a Bates metoda0:21:00 Šošovka v oku a očná guľa0:26:00 Knihy o očiach od Daniely0:30:00 Cviky na oči pri kávičke0:33:40 Ako slepý začal vidieť0:37:00 Online kurz pre domáce použitie0:44:00 Krátkozrakosť a dlhozrakosť podľa povahy človeka0:46:00 Omyly diagnostikovania u detí0:52:00 Omyly pri nosení slnečných okuliarov0:58:00 Binokulárne videnie0:59:53 Záverečný odkaz

Češi považují za nejvážnější problém českého školství nedostatečné kapacity mateřských škol. V průzkumu agentury Median pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus se na tom shodlo začátkem května přes 80 procent z 1000 respondentů. Co by s tím udělali politici? „Není to o tom, že by se nestavělo. Pomohla by větší koordinace obcí, které jsou ve své bezprostřední blízkosti. Stálo by za to i odbourat byrokracii, aby mohly vznikat dětské skupiny,“ říká Matěj Gregor (Motoristé sobě).

Pomohla by vyšší spoluúčast pacientů českému zdravotnictví? „Naše zdravotnictví potřebuje více peněz. Na spoluúčast se ale nemůžeme dívat jako na zdroj peněz, má spíš výchovný charakter,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Dobrý sluha, zlý pan. Nesmíme vytvářet bariéry pro všechny kvůli pár zneužívačům,“ míní odborník na ekonomiku zdravotnictví Jakub Hlávka z Masarykovy univerzity.

Pomohla by vyšší spoluúčast pacientů českému zdravotnictví? „Naše zdravotnictví potřebuje více peněz. Na spoluúčast se ale nemůžeme dívat jako na zdroj peněz, má spíš výchovný charakter,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Dobrý sluha, zlý pan. Nesmíme vytvářet bariéry pro všechny kvůli pár zneužívačům,“ míní odborník na ekonomiku zdravotnictví Jakub Hlávka z Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bylo strašné horko, lidé odkládali, co už neunesli. Osmdesátileté stařenky se sotva vlekly. Okraje cesty byly poseté odhozenými věcmi. Nesměli jsme se zastavit,“ vzpomíná Maria Pekařová na pochod 20 tisíc Němců. Z Brna je vyhnali 30. května 1945 a ozbrojenci je za krutých podmínek vedli do Pohořelic a dál k rakouským hranicím. Nebyla to ojedinělá událostí – patří k mnoha případům poválečného násilí v osvobozeném Československu.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bylo strašné horko, lidé odkládali, co už neunesli. Osmdesátileté stařenky se sotva vlekly. Okraje cesty byly poseté odhozenými věcmi. Nesměli jsme se zastavit,“ vzpomíná Maria Pekařová na pochod 20 tisíc Němců. Z Brna je vyhnali 30. května 1945 a ozbrojenci je za krutých podmínek vedli do Pohořelic a dál k rakouským hranicím. Nebyla to ojedinělá událostí – patří k mnoha případům poválečného násilí v osvobozeném Československu.

Proč lidem epilepsie tak nahání strach? Jak se člověk vyrovná s touto diagnózou a omezeními, která přináší? Jak se u dlouhodobé léčby vytváří důvěra mezi lékařem a pacientem? Zvýšil asistenční pes Tomášovi kvalitu života? Jak se paní doktorka staví k tomu, co jejím pacientům ordinuje "doktor Google"? Pomohla jí lépe se vcítit do postojů pacientů zkušenost z doby, kdy sama na čas onemocněla? Může být i pro ostatní inspirativní pravidlo: "Mám epilepsii, ale epilepsie nemá mě"?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč lidem epilepsie tak nahání strach? Jak se člověk vyrovná s touto diagnózou a omezeními, která přináší? Jak se u dlouhodobé léčby vytváří důvěra mezi lékařem a pacientem? Zvýšil asistenční pes Tomášovi kvalitu života? Jak se paní doktorka staví k tomu, co jejím pacientům ordinuje "doktor Google"? Pomohla jí lépe se vcítit do postojů pacientů zkušenost z doby, kdy sama na čas onemocněla? Může být i pro ostatní inspirativní pravidlo: "Mám epilepsii, ale epilepsie nemá mě"?

„Už len štyristo nových hrobov v Užhorode, ktoré zmenili park na cintorín. A má to byť len tretina tých, ktorí sa hoci v rakve no vrátili. Po zvyšku nie sú zatiaľ stopy“. Realita dnešnej Ukrajiny očami Pavla Vilčeka, ktorý vedie najväčšiu charitu na Slovensku – Spišskú katolícku charitu. Premiérovi by podľa neho pomohla „terapia Ukrajinou“. Detail, ktorý udrie do očí každému – takmer úplná absencia mužov v produktívnom veku a množstvo čerstvých hrobov. A na otázku: „Čo potrebujete?“ jednoznačná odpoveď – „liečiť ľudské traumy spôsobené vojnou“. Momentum zachytené v reportážnej správe z čerstvej cesty na Ukrajinu. A ak v niektorých mestách akoby ani vojnu cítiť nebolo, vyvracať to majú miestne cintoríny. Denne tam kopú nové a nové hroby. Za obeťami Putinovej agresie pritom nezostávajú len mŕtvi vojaci, ale aj rodiny bez otcov, manželov, synov či bratov. „A hoci mŕtvym už pomôcť nedokážeme, stále sú tu ich rodiny a blízki. Tí potrebujú našu pomoc viac ako kedykoľvek predtým“. Z Ukrajiny sa čerstvo vrátila najväčšia charitatívna organizácia na Slovensku – Spišská katolícka charita. A hoci sa stará najmä o núdznych, v kontexte toho, čo sa deje v posledných dňoch a týždňoch na Slovensku, verejne dala podporu „nenásilnej forme vyjadrenia občianskych postojov“, „pokojným zhromaždeniam“ a „demokratickým hodnotám“. Odmietla rovnako „akékoľvek rozdeľovanie spoločnosti“. Len dva dni pred vyhlásením tu z úst premiéra zaznelo, že na námestiach kričí tretina Ukrajincov! Charita nielen ako pomocná ale i ochranná ruka pre tých v núdzi i napádaných politikmi? Na tému sa pozrieme s Pavlom Vilčekom, ktorý vedie spišskú charitu. „Mestá a dediny bez mužov, a ak, tak v uniformách“, rozvíja „do oči bijúce“ detaily z Ukrajiny Pavol Vilček. V Užhorode, ktorý je od frontovej línie vzdialený na vyše tisíc kilometrov, vojna podľa neho už aj park mení na cintorín. „Už tam je nejakých štyristo nových hrobov. A miestni hovoria, že z ďalších toľko obetí vojny ani nemali čo pochovať“, rozpráva riaditeľ charity. Tragédiou vojny sú detské siroty, na ktoré upriamuje pozornosť Vilček. „Len v Mukačeve sa staráme o stopäťdesiat detí“, uvádza. A za ich príbehmi nie sú len padlí otcovia, ale aj tragédie matiek, ktoré to nezvládli. „Naše psychologičky poznajú bolestné prípady žien, matiek, ktoré sa pre besnenie ruských vojakov v prvých dňoch agresie upili k smrti“, pokračuje Vilček. Hovorí pritom o obetiach, ktorých psychika neuniesla následky hromadného znásilňovania. „Musím povedať, že najnúdznejší ľudia Európy sú dnes na Ukrajine a v charite sa im snažíme pomáhať“, rozpráva Pavol Vilček. Majú pritom skúsenosť, že neraz ich ľudia odkázaní na pomoc označovali až výrazom „Bog“. „Keď sa zrazu zjavili s pomocou, pre tých ľudí boli doslova Bohom. V beznádeji už ani nevideli svetlo na konci tunela. A zrazu niekto príde, dokonca zo Slovenska, a prinesie im pomoc“, vykresľuje položenie Ukrajincov zasiahnutých Putinovou agresiou. „To najhoršie, čo vidím na Ukajine, je nenávisť. My si to nedokážeme predstaviť, koľko je v nich nenávisti. Voči Putinovi, Rusom. Voči okupantom, ktorí k nim prišli“, pokračuje Vilček. Terapia Ukrajinou pre slovenského premiéraČo hovorí na fakt, že s týmto nenávideným Putinom sa stretáva premiér Fico, pýtam sa riaditeľa Vilčeka. Nekazí Charite týmto príklonom k Moskve ich misiu medzi Ukrajincami? „Oni sú na pomoc odkázaní. A bežní ľudia, s ktorými som sa stretol politiku neriešia. Oni trpia. Keď trpíte, neriešite nejakého premiéra zo Slovenska“, hovorí. Dodáva, že jeho skúsenosť je zo západu Ukrajiny. „Istotne, keby sme šli viac na východ – už do Kyjeva, či...

„Už len štyristo nových hrobov v Užhorode, ktoré zmenili park na cintorín. A má to byť len tretina tých, ktorí sa hoci v rakve no vrátili. Po zvyšku nie sú zatiaľ stopy“. Realita dnešnej Ukrajiny očami Pavla Vilčeka, ktorý vedie najväčšiu charitu na Slovensku – Spišskú katolícku charitu. Premiérovi by podľa neho pomohla „terapia Ukrajinou“. Detail, ktorý udrie do očí každému – takmer úplná absencia mužov v produktívnom veku a množstvo čerstvých hrobov. A na otázku: „Čo potrebujete?“ jednoznačná odpoveď – „liečiť ľudské traumy spôsobené vojnou“. Momentum zachytené v reportážnej správe z čerstvej cesty na Ukrajinu. A ak v niektorých mestách akoby ani vojnu cítiť nebolo, vyvracať to majú miestne cintoríny. Denne tam kopú nové a nové hroby. Za obeťami Putinovej agresie pritom nezostávajú len mŕtvi vojaci, ale aj rodiny bez otcov, manželov, synov či bratov. „A hoci mŕtvym už pomôcť nedokážeme, stále sú tu ich rodiny a blízki. Tí potrebujú našu pomoc viac ako kedykoľvek predtým“. Z Ukrajiny sa čerstvo vrátila najväčšia charitatívna organizácia na Slovensku – Spišská katolícka charita. A hoci sa stará najmä o núdznych, v kontexte toho, čo sa deje v posledných dňoch a týždňoch na Slovensku, verejne dala podporu „nenásilnej forme vyjadrenia občianskych postojov“, „pokojným zhromaždeniam“ a „demokratickým hodnotám“. Odmietla rovnako „akékoľvek rozdeľovanie spoločnosti“. Len dva dni pred vyhlásením tu z úst premiéra zaznelo, že na námestiach kričí tretina Ukrajincov! Charita nielen ako pomocná ale i ochranná ruka pre tých v núdzi i napádaných politikmi? Na tému sa pozrieme s Pavlom Vilčekom, ktorý vedie spišskú charitu. „Mestá a dediny bez mužov, a ak, tak v uniformách“, rozvíja „do oči bijúce“ detaily z Ukrajiny Pavol Vilček. V Užhorode, ktorý je od frontovej línie vzdialený na vyše tisíc kilometrov, vojna podľa neho už aj park mení na cintorín. „Už tam je nejakých štyristo nových hrobov. A miestni hovoria, že z ďalších toľko obetí vojny ani nemali čo pochovať“, rozpráva riaditeľ charity. Tragédiou vojny sú detské siroty, na ktoré upriamuje pozornosť Vilček. „Len v Mukačeve sa staráme o stopäťdesiat detí“, uvádza. A za ich príbehmi nie sú len padlí otcovia, ale aj tragédie matiek, ktoré to nezvládli. „Naše psychologičky poznajú bolestné prípady žien, matiek, ktoré sa pre besnenie ruských vojakov v prvých dňoch agresie upili k smrti“, pokračuje Vilček. Hovorí pritom o obetiach, ktorých psychika neuniesla následky hromadného znásilňovania. „Musím povedať, že najnúdznejší ľudia Európy sú dnes na Ukrajine a v charite sa im snažíme pomáhať“, rozpráva Pavol Vilček. Majú pritom skúsenosť, že neraz ich ľudia odkázaní na pomoc označovali až výrazom „Bog“. „Keď sa zrazu zjavili s pomocou, pre tých ľudí boli doslova Bohom. V beznádeji už ani nevideli svetlo na konci tunela. A zrazu niekto príde, dokonca zo Slovenska, a prinesie im pomoc“, vykresľuje položenie Ukrajincov zasiahnutých Putinovou agresiou. „To najhoršie, čo vidím na Ukajine, je nenávisť. My si to nedokážeme predstaviť, koľko je v nich nenávisti. Voči Putinovi, Rusom. Voči okupantom, ktorí k nim prišli“, pokračuje Vilček. Terapia Ukrajinou pre slovenského premiéraČo hovorí na fakt, že s týmto nenávideným Putinom sa stretáva premiér Fico, pýtam sa riaditeľa Vilčeka. Nekazí Charite týmto príklonom k Moskve ich misiu medzi Ukrajincami? „Oni sú na pomoc odkázaní. A bežní ľudia, s ktorými som sa stretol politiku neriešia. Oni trpia. Keď trpíte, neriešite nejakého premiéra zo Slovenska“, hovorí. Dodáva, že jeho skúsenosť je zo západu Ukrajiny. „Istotne, keby sme šli viac na východ – už do Kyjeva, či bližšie k...

Zavražděná mladá barmanka v jednom z pražských podniků. Neznámý pachatel ji za bílého dne ubodal a odnesl si několik tisíc korun. Policii chyběli svědci, ale nakonec pomohla zásadní stopa. Oběť stačila těsně před smrtí poslat SMS zprávu, kde svého vraha zčásti popsala. Zpočátku složitý případ vyřešili pražští kriminalisté v rekordně krátké době. Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Neznám sama sebe bez toho, že bych zpívala, přiznává mezzosopranistka Bella Adamova. Umělecká kritika jí předvídá velkou budoucnost. Adamova ovšem připouští, že kvůli studiu v zahraničí dlouho nebyla v kontaktu s českou hudební scénou. „Kontakty jsem si musela budovat velmi těžce sama. Pomohla mi k tomu Akademie v Kroměříži, kam jsem jela za Kateřinou Kněžíkovou, která se stala mojí mentorkou,“ říká a v pořadu Hovory na Českém rozhlase Plus mluví i o svém čečenském původu.

Malíř Augustin Němejc se narodil v Nepomuku na jižním Plzeňsku 15. března 1861. Zpočátku o něm nikdo moc nevěděl. Všechno změnil jeden jeho obraz, který vystavil na zemské výstavě.

Azylový dům Boétheia čelil letos v září ničivé povodni, která zasáhla nejen zařízení, ale i okolní komunitu. „Vody bylo až 1,5 metru nad zemí,“ popisuje situaci ředitel Kamil Archel. Zatímco přízemí bylo kompletně zničeno, druhé patro zůstalo nezasažené, i když se potýkalo s výpadky elektřiny a vody.

Na českém trhu letos nejvíc vyrostly akcie bankovní skupiny Erste, zhodnotily skoro o půlku. Globálně vyhrála americká energetická společnost Vistra, její akcie přidaly 315 %. Trhy na nás byly hodné, říká analytička Anna Píchová.Nejznámější akciový index S&P 500, který zahrnuje 500 největších na burze obchodovaných podniků v USA, posílil od začátku roku o 27 %. A silný růst pokračuje už druhým rokem. „Americké ekonomice se poměrně daří, i když hodně lidí čekalo, že se tam něco začne zadrhávat. Pomohla i  podzimní euforie po zvolení Donalda Trumpa, narostl rizikový apetit a na trhy  připlulo spoustu peněz,“ ohlíží se za letoškem akciová analytička Anna Píchová v investičním podcastu Ve vatě.Ani evropské akcie se ale nenechaly zahanbit. Německý index DAX vyrostl za rok o necelých 19 %. Ještě o něco lépe se dařilo Pražské burze měřené indexem PX, který posílil o 20,5 %. „Trhy na nás byly opravdu hodné. Na někoho víc, na někoho méně. Ne všem titulům se dařilo,“ glosuje výsledky analytička One Family Office Píchová.Ve fenomenálním růstu (+37,5 %) pokračovaly technologické firmy a bodovaly tituly ze sektoru komunikace, kam spadají například i akcie Meta (+37 %). Naopak zdravotnictví jako celek „udělalo“ za letošek „jen“ 7,8 %.Vítěz roku vyrábí energii z jádraVítěznou akcií roku překvapivě není firma z technologické oblasti, ale elektrárenská společnost Vistra, jejíž akcie za letošek vyrostly o 315 %. Za jejím úspěchem přitom stojí neutuchající zájem o čipy, poháněný rozmachem umělé inteligence. „Všechen ten hardware je ale potřeba napájet a k tomu je potřeba spoustu elektrické energie. Tím se dostala do popředí Vistra, která elektřinu vyrábí v jaderných elektrárnách,“ vysvětluje Anna Píchová.Na stříbrné příčce letošních nejvýkonnějších akcií skončil Palantir, třetí příčka patří americké realitní společnosti Texas Pacific Land. Palantir vyvíjí software a zpracovává big data, často pro státní sektor. „Letos se firma poprvé dostala do indexu pětistovky nejvýkonnějších firem z USA, S&P 500. „Pokud půjde na burzu Nasdaq, tak bude i zařazena do indexu Nasdaq, takže další impuls pro akcie,“ předpovídá Píchová.Nvidia, která dodává čipy, potřebné pro trénování a provoz jazykových modelů AI, Microsoftu, Googlu i Amazonu, je nejvýkonnější firma amerického indexu za posledních pět, deset, patnáct i dvacet let. Otázka ale je, jestli jsou její akcie vysoko naceněné stále ještě právem. „Už to začíná být trošičku horší, ta firma nemůže takhle rychle růst tak dlouhou dobu, jak se čeká, třeba dalších 5–10 let,“ pochybuje Píchová.Banky bodovalySkvěle se letos vedlo i ve finančním sektoru, a to i v Česku. Dařilo se Monetě, akcie Erste Group (do skupiny patří Česká spořitelna) to letos dotáhla dokonce na nejlepší akcii z pražské burzy, zhodnotila o necelých 46 %. „Za růstem akcí stojí silné výsledky banky a její silná pozice na tuzemském trhu,“ říká Píchová s tím, že druhým nejvíc rostoucím titulem Burzy Praha se nečekaně stala Kofola.Ze zahraničních finančních domů stojí za pozornost globální investiční společnost KKR. I ta letos poprvé pronikla do indexu S&P 500 a hned se stala nejvýkonnější finanční společností v indexu. Zaměřuje se na private equity (investice do soukromého kapitálu, pozn.red.), na investice do infrastruktury a nemovitostí. Akcie letos přidala 93 %.Zvlášť podzimní měsíce finančníkům přály. „Bylo to kvůli zvolení Donalda Trumpa. Lehká deregulace finančního světa, která se čeká, by zvlášť některým menším bankám měla pomoci, ale uvidíme,“ podotýká Anna Píchová.Akcie Volkswagenu padajíKončící rok naopak nebyl dobrý pro automobilky, zvlášť pro ty německé, což je reprezentováno nejenom Volkswagenem, který letos ztratil skoro 30 %. Podobně je na tom další německá automobilka BMW.  Úplně nejhorší automobilkou je evropsko-americký Stellantis, který v tom letošním roce ztratil 46 % své hodnoty.Ne všem výrobcům automobilů se vedlo špatně. „Někdo by možná čekal Teslu z Ameriky. Ta to není. Je to ale jiná americká automobilka, a sice General Motors, která letos zhodnotila o 53 %, takže i překonala ten celkový index S&P 500,“ všímá si analytička.Losery roku jsou, podle dosavadních výsledků, síť amerických lékáren Walgreens (- 66,5 %), nedařilo se ani výrobci vakcín Moderna a chemické firmě Celanese.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Prerušený trest pre odsúdeného skorumpovaného bývalého špeciálneho prokurátora Kováčika. Nekonečné novely trestného zákona, alebo zrušenie úrady špeciálnej prokuratúry. Opozícia sa v parlamente pokúša odvolať ministra. Ani napriek rozvadenej koalícii a rozkole v klube SNS na to dosť hlasov na to ale nemá.Aké sú teda argumenty politickej opozície ak vláda trvá na to, že jej návrh je neopodstatnený a minister neporušil žiaden zákon ani pri prepustenom Kováčikovi? Prečo je pre ňu problém novelizovaný trestný zákon ak prešiel aj cez ústavný súd? Pomohla naozaj zlodejom a korupčníkom? A v čom je problém s rušením špeciálnej prokuratúry, ak už minister políciu zreorganizoval nanovo? V akom stave je spravodlivosť na Slovensku?Braňo Závodský sa rozprával s bývalou ministerkou spravodlivosti, poslankyňou strany Sloboda a Solidarita Máriou Kolíkovou.