Podcasts about dlouh

Blížící se Velikonoce bývají pro trh s vejci každoroční zkouškou. Letos se přitom krátce před svátky sešlo hned několik negativních vlivů, od ptačí chřipky přes povinnou přestavby chovů až po změny v obchodních pravidlech. To vše může mít dopad na dostupnost vajec i jejich cenu. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé se do nabídky v první řadě promítá pokles stavů tuzemských nosnic. Kvůli ptačí chřipce bylo jen například v Královéhradeckém kraji utraceno zhruba 240 tisíc mladých slepic, obnova těchto chovů potrvá měsíce. V součtu s odstávkami chovů kvůli přestavbám technologií před zákazem klecových chovů může dosáhnout letošní pokles stavů nosnic před Velikonocemi kolem deseti procent. „Opravdu každé procento je na tom obchodu vidět,“ říká Dlouhá. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Schwarzenberský plavební kanál je velkolepé dílo. Jeho stavitel Josef Rosenauer, který největší část kanálu dostavěl v roce 1793, byl skutečně geniální, když dokázal postavit zařízení, které ke svému účelu sloužilo dlouhých 170 let. Přesto ale jedna část, jedna z těch nejviditelnějších a zároveň nejdůležitějších, byla postavena až bezmála 20 let po jeho smrti – skoro 400 metrů dlouhý tunel u Jeleních vrchů.

Schwarzenberský plavební kanál je velkolepé dílo. Jeho stavitel Josef Rosenauer, který největší část kanálu dostavěl v roce 1793, byl skutečně geniální, když dokázal postavit zařízení, které ke svému účelu sloužilo dlouhých 170 let. Přesto ale jedna část, jedna z těch nejviditelnějších a zároveň nejdůležitějších, byla postavena až bezmála 20 let po jeho smrti – skoro 400 metrů dlouhý tunel u Jeleních vrchů.

Dlouhá zimní přestávka je za námi, v sobotu se béčko vrací do druholigového kolotoče

Typickým poznávacím znamením houslisty Pavla Šporcla jsou modré housle. Dlouhá léta k nim patřil také šátek, který teď po více než dvaceti letech znovu vytahuje na pódium. Z klasických koncertních síní se totiž vydal i mezi rockové fanoušky – a s kapelou už stihl natočit i desku.

Typickým poznávacím znamením houslisty Pavla Šporcla jsou modré housle. Dlouhá léta k nim patřil také šátek, který teď po více než dvaceti letech znovu vytahuje na pódium. Z klasických koncertních síní se totiž vydal i mezi rockové fanoušky – a s kapelou už stihl natočit i desku.

John Philip Holland se narodil 24. února 1841 ve vesnici Liscannor v Irsku. V dospělosti emigroval do USA. Nad novým typem ponorek začal uvažovat při rekonvalescenci poté, co jednou v zimě uklouzl na zledovatělé bostonské ulici a zlomil si nohu. Navrhl kovovou konstrukci ponorky a k pohonu využil kombinaci benzínového a elektrického motoru. Dlouhých dvacet let usiloval o přijetí jeho ponorek americkým námořnictvem, což se mu podařilo roku 1900.

Typickým poznávacím znamením houslisty Pavla Šporcla jsou modré housle. Dlouhá léta k nim patřil také šátek, který teď po více než dvaceti letech znovu vytahuje na pódium. Z klasických koncertních síní se totiž vydal i mezi rockové fanoušky – a s kapelou už stihl natočit i desku.

Typickým poznávacím znamením houslisty Pavla Šporcla jsou modré housle. Dlouhá léta k nim patřil také šátek, který teď po více než dvaceti letech znovu vytahuje na pódium. Z klasických koncertních síní se totiž vydal i mezi rockové fanoušky – a s kapelou už stihl natočit i desku.

Typickým poznávacím znamením houslisty Pavla Šporcla jsou modré housle. Dlouhá léta k nim patřil také šátek, který teď po více než dvaceti letech znovu vytahuje na pódium. Z klasických koncertních síní se totiž vydal i mezi rockové fanoušky – a s kapelou už stihl natočit i desku.

Typickým poznávacím znamením houslisty Pavla Šporcla jsou modré housle. Dlouhá léta k nim patřil také šátek, který teď po více než dvaceti letech znovu vytahuje na pódium. Z klasických koncertních síní se totiž vydal i mezi rockové fanoušky – a s kapelou už stihl natočit i desku.

Typickým poznávacím znamením houslisty Pavla Šporcla jsou modré housle. Dlouhá léta k nim patřil také šátek, který teď po více než dvaceti letech znovu vytahuje na pódium. Z klasických koncertních síní se totiž vydal i mezi rockové fanoušky – a s kapelou už stihl natočit i desku.

Typickým poznávacím znamením houslisty Pavla Šporcla jsou modré housle. Dlouhá léta k nim patřil také šátek, který teď po více než dvaceti letech znovu vytahuje na pódium. Z klasických koncertních síní se totiž vydal i mezi rockové fanoušky – a s kapelou už stihl natočit i desku.

Typickým poznávacím znamením houslisty Pavla Šporcla jsou modré housle. Dlouhá léta k nim patřil také šátek, který teď po více než dvaceti letech znovu vytahuje na pódium. Z klasických koncertních síní se totiž vydal i mezi rockové fanoušky – a s kapelou už stihl natočit i desku.

Typickým poznávacím znamením houslisty Pavla Šporcla jsou modré housle. Dlouhá léta k nim patřil také šátek, který teď po více než dvaceti letech znovu vytahuje na pódium. Z klasických koncertních síní se totiž vydal i mezi rockové fanoušky – a s kapelou už stihl natočit i desku.

Typickým poznávacím znamením houslisty Pavla Šporcla jsou modré housle. Dlouhá léta k nim patřil také šátek, který teď po více než dvaceti letech znovu vytahuje na pódium. Z klasických koncertních síní se totiž vydal i mezi rockové fanoušky – a s kapelou už stihl natočit i desku.

John Philip Holland se narodil 24. února 1841 ve vesnici Liscannor v Irsku. V dospělosti emigroval do USA. Nad novým typem ponorek začal uvažovat při rekonvalescenci poté, co jednou v zimě uklouzl na zledovatělé bostonské ulici a zlomil si nohu. Navrhl kovovou konstrukci ponorky a k pohonu využil kombinaci benzínového a elektrického motoru. Dlouhých dvacet let usiloval o přijetí jeho ponorek americkým námořnictvem, což se mu podařilo roku 1900.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

At a medieval castle in the Belgian countryside last week, European leaders gathered to discuss competitiveness, deregulation, industrial policy and the future of the Single Market. In this episode, we unpack what this retreat was all about: Who's pushing for cutting red tape? Who wants deeper integration? Is deregulation the key to the EU's economic growth? Is “pragmatic federalism” the secret ingredient for a powerful Europe? To answer these questions, we sit down with MLex managing editor for Europe, Kait Bolongaro, president of Eurochambres, Vladimír Dlouhý and President of the Foundation for European Progressive Studies and former EU Commissioner, Nicolas Schmit. This is an extract from the weekly Euronews podcast Brussels, My Love?. To continue listening, visit the Brussels, My Love? feed on your favourite podcast app. You can also find us on YouTube and on our website.Europe Today is Euronews' daily podcast hosted by Maria Tadeo and Méabh Mc Mahon, broadcasting directly from Brussels, at the heart of Europe. Every morning, we deliver the top and exclusive stories shaping the European Union (EU) and beyond.Stay ahead with the key news and insights that matter in Europe today. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Dlouhá léta pluly ohromné nákladní lodě plné kontejnerů do Evropy Suezským průplavem. Nyní se však kvůli útokům na lodě ze strany Húthíů volí výrazně delší a dražší trasu kolem celé Afriky kolem Mysu Dobré naděje. Doprava je tak o 15 dnů delší a cesta zabere 50 až 55 dnů, říká v pořadu Agenda Seznam Zpráv Byznys výkonný ředitel společnosti NTG Air & Ocean David Knobloch. Cena dopravy je nyní oproti době bez pirátů podle Knoblocha o 60 procent vyšší, neustále se to však mění. Například v době covidu byla přeprava jednoho kontejneru až osm tisíc dolarů, což je pět až osmkrát více než nyní, kdy vychází na 1320 dolarů. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Dnes si budeme povídat o románech i několika spisovatelích. Otec jednou věřil, že bude oceněn za svou poezii. Opravdu cenu převzal a přiznal se, že si připravil dva projevy. Jeden krátký a jeden dlouhý. Řekl: „Děkuji Vám.“ Bylo hrobové ticho. Otec dodal: „Vidím, že je čas i na můj dlouhý projev. Tak tedy: Děkuji vám mnohokrát…“ Přidáme recept Haliny Pawlowské na máslová vajíčka a na vláčný chlebíček. Uslyšíte i příspěvek posluchače Viktora Sembery Čertovský sen.

Dlouhé rozhodování, málo leadů, silná konkurence a iluze, že AI všechno vyřeší.Ve 166. díle se dozvíte, co skutečně brzdí růst B2B firem a kde mají největší prostor ke zlepšení.Pro více tipů nás sledujte na sociálních sítích:

Britský velvyslanec v České republice Matt Field poskytl rozhovor serveru Seznam Zprávy. Zajímavý je mimo jiné tím, že není až tak vyhýbavě diplomatický, jak to s ambasadory bývá.

Britský velvyslanec v České republice Matt Field poskytl rozhovor serveru Seznam Zprávy. Zajímavý je mimo jiné tím, že není až tak vyhýbavě diplomatický, jak to s ambasadory bývá.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kulturní život se na vesnicích často odehrává kolem tří míst: hasičské zbrojnice, hospody a kostela. Do kostela v obci Dlouhý Most se vypravil redaktor Patrik Fišer.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kulturní život se na vesnicích často odehrává kolem tří míst: hasičské zbrojnice, hospody a kostela. Do kostela v obci Dlouhý Most se vypravil redaktor Patrik Fišer.

Dlouhá léta úspěšně podnikal. Pak ale přišlo vyhoření, jehož následkem se mu život začal sypat pod rukama. Rozpad rodiny i ztráta finančních jistot ho nakonec donutily k přesunu do Švýcarska, kde se chtěl opět postavit na nohy. Namísto plánovaného jednoho roku si však Jakub Sádlík pobyt v zemi helvétského kříže protáhnul na devět let. Během nich vystřídal hned několik zaměstnání a do hloubky se seznámil i s puntičkářskou švýcarskou náturou. Nejen o ní vypráví Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

V minulosti pracovala jako zdravotní sestra na chirurgii, vždy ale měla blízko přírodě a bylinám. Dlouhá léta působila jako holistická terapeutka, věnovala se práci v bylinné lékárně. Jednoho rána se vzbudila a věděla, že musí v životě udělat změnu. A odletěla do Peru.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze své sexuální orientace si rád dělám srandu, klidně i drsnější, říká český BeetlejuiceNaše redakce má kouzlo, návštěvníci se v ní otevírají k naprosté upřímnosti. Tentokrát navštívil podcast Host Reportéra herec a zpěvák Jan Sklenář, který už druhým rokem září coby Beetlejuice v jedné z nejnáročnějších a zároveň nejhezčích muzikálových rolí dneška.V rozhovoru popisuje neuvěřitelné scény z příprav tohoto muzikálu: „Na americkou verzi jsme se jeli podívat s Leošem Marešem do Atlanty a už do divadla jsem k nadšení všech okolo vyrazil převlečený v kostýmu. Leoše potom napadlo, že si večer vyrazíme na basketbalovou NBA, a koupil lístky do první řady. I tam jsem se samozřejmě vydal převlečený za Beetlejuice, a i když kolem seděly hollywoodské hvězdy, pozornost kamer v hale se soustředila hlavně na mě.“Zatímco Beetlejuice uvádí pražské Hudební divadlo Karlín, skutečným domovem Jana Sklenáře je nedaleké Divadlo v Dlouhé. Protože je odmalička velmi extrovertní a nedokáže přibržďovat zábavu, nepřekvapí historka o tom, kterak si ho nedávno po jakési noční vylomenině zavolala tamní paní ředitelka do kanceláře a unaveně konstatovala: „Honzo, vždyť ti bude brzy padesát. Kdy už se konečně přestaneš chovat jako puberťák?“S upřímností sobě vlastní tehdy konstatoval, že nejspíš bohužel nikdy.V podcastu vděčně vypráví o tom, jak mohl vyrůstat v brněnském evangelickém prostředí. Jako devítiletého chlapce jej zasáhla tragická smrt faráře Vladimíra Kaluse při zbytečné havárii, jejímž druhým účastníkem byl policista: „Náš farář otevřeně nesouhlasil s komunistickým režimem, a tak to v nás všech vzbudilo velké podezření.“Mnohem zábavnější jsou historky o tom, jak se Jan Sklenář později vyrovnával se svou homosexuální orientací. „Já to s velkým překvapením zjistil až ve svých dvaceti,“ směje se, „když jsem nastoupil na JAMU.“Mohl za to kolega, herec Miroslav Zavičár: „Můj vůbec první kluk a dnes už dávno manžel, jsme spolu osmadvacátým rokem. Došlo k tomu tak, že jsem strašně záviděl spolužákům, kteří můžou bydlet na kolejích, a trávil s nimi spoustu času. Občas jsem i přespal, nejdřív pokud možno u nějaké spolužačky, ale jednou jsem přistál v posteli u Míry a najednou cítím, že se pod peřinou začalo něco dít.“I když je Jan Sklenář vnímaný hlavně jako skvělý divadelní herec, má jednu dlouhodobou a čím dál reálněji vypadající ambici. „Nejpozději do těch svých padesáti bych rád natočil sólové hudební album,“ říká. „Už na tom ostatně makám.“

Jedno slovo, jedna hláska a spousta historie. Proč se Asie vyslovuje s dlouhým Á? Odpověď vede přes latinu, němčinu i Vídeň. Více nám řekne náš bohemista.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jako malý uprchlík žil Československu. Dlouhé roky nepoznal své vlastní rodiče a jak sám říká vychovávala ho ulice. Přesto se z něj stal úspěšný režisér. V čem se liší jeho pohled na svět od ostatních lidí, co člověka formuje a jak se hledá smysl života? Nejen to se dozvíte od dnešního výjimečného hosta Ponte Reports.

Do letošního mistrovství světa v Americe to fotbal nestihne. Zatím jen přemýšlí nahlas, jak změnit zákon o ofsajdu, aby mohlo padat víc gólů. Fotbalový podcast MVP na Seznam Zprávách rozebral pravidlovou revoluci.Dlouhé roky čekal fotbalový svět na to, až se zavede pomoc od videa, protože zpomalené a rozfázované záběry prokážou daleko víc, než vidí lidské oko. Když k tomu konečně došlo, zjišťuje se prakticky při každém sporném okamžiku, že to nestačí. Šedé zóny nadále existují. Především při posuzování ofsajdových momentů a při (ne)hraní rukou v pokutovém území. Nelze uplatnit stoprocentní mustr, aby se situace posuzovaly jednotně. I tomu se věnoval podcast MVP, vůbec první v novém kalendářním roce 2026.„Zabýváme se pravidlem o ofsajdu. V budoucnu možná bude muset být hráč zcela za obráncem, aby se o ofsajd jednalo. Momentálně jsme v testovací fázi,“ prohlásil nedávno prezident fotbalové federace Gianni Infantino.Co to znamená? Změní se pravidlo o ofsajdu? A pokud ano, tak jak?---Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Do Koutů nad Desnou v Olomouckém kraji se dá přijet vlakem od Šumperka. Vlakové koleje tu končí. Dnes jsou Kouty součástí obce Loučná nad Desnou, která se spolu s dalšími osadami táhne údolím řeky Desné v délce asi sedmi kilometrů. Sjezdovek a rekreačních zařízení je tady víc. Nový skiareál se sjezdovkou pod horní nádrží přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně je ale dominantní.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Seniorů bez domova nebo ohrožených ztrátou bydlení v Moravskoslezském kraji přibývá. Upozorňuje na to Armáda spásy. Jejich ostravský domov Přístav má plná nejen lůžka, ale taky pořadník žádostí o ně.

Dlouhé roky je spojovala láska k divadlu, hudbě a také ke studiu Ypsilon, které bylo jejich společnou domovskou scénou. Jana Synková a Jan Jiráň spolu stáli na jevišti nesčetněkrát. Věděli jste ale, že společně také skládali písně? I o tom se dozvíte v Úžasných životech.

Když dva dělají totéž, nebývá to většinou totéž. Dlouhá léta vládli Iberskému poloostrovu dva diktátoři: ve Španělsku Franco, v Portugalsku Salazar. Autoritářské systémy v jejich zemích byly zásadně odlišné. Měli něco společného? Téma pro speciál Portrétů věnovaný diktátorům a pro historika Jana Adamce.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouhá desetiletí byla spolková republika zvyklá na to, že o politickou moc v zemi soupeřily jen tři strany. Od 80. let to byly už strany čtyři, po sjednocení Německa pět a od vypuknutí migrační krize se v německém parlamentu – jak se zdá – natrvalo usídlila šestá strana: Alternativa pro Německo (AfD), kterou německá kontrarozvědka považuje za pravicově extremistickou stranu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Internet zásadně změnil to, jak přijímáme informace, jak s nimi pracujeme a co dokážeme. Teď se nám před očima mění i to, jak k němu přistupujeme. Dlouhé roky to byly internetové prohlížeče a vyhledávače, kdo fungoval jako určitý dveřník či klíčník pro vstup do světa nekonečných jedniček a nul. Jenže nástup umělé inteligence postavil na hlavu i tuto zdánlivou konstantu.

Internet zásadně změnil to, jak přijímáme informace, jak s nimi pracujeme a co dokážeme. Teď se nám před očima mění i to, jak k němu přistupujeme. Dlouhé roky to byly internetové prohlížeče a vyhledávače, kdo fungoval jako určitý dveřník či klíčník pro vstup do světa nekonečných jedniček a nul. Jenže nástup umělé inteligence postavil na hlavu i tuto zdánlivou konstantu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Egyptě vracejí do přírody papyrus, který z ní zmizel už před mnoha lety. Texas, to nejsou jen kovbojové a žluté růže, ale taky české koláče, které tam přivezli čeští přistěhovalci. Podnebí v Pobaltí není na hroznové víno, ale na pšenici a ječmen už ano, takže tam můžou vařit pivo.

Dvě filmové premiéry čekají na podzim herce Jana Dlouhého. V říjnu snímek Fichtelberg, kde se objeví v hlavní roli, a v listopadu film Neporazitelní. Jak snášel Jan Dlouhý davy lidí během předpremiéry Fichtelbergu? „Dost jsem se lekl, to musím říct. Všem jsem chtěl vyhovět, všem něco podepsat... šokovalo mě to,“ vypráví s úsměvem. „Musíš zůstat sám sebou. Nemůžeš se nechat roztrhat,“ vzpomíná na radu své maminky Petry Jungmanové a strýce Michala Dlouhého.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pláč i naštvání. Dánsko se omluvilo za temnou minulost. Dlouhá léta nasazovalo Inuitkám antikoncepci a omezovalo v Grónsku porodnost. Zaznívá obvinění z genocidy. Proč je to Kodani líto až teď? Vysvětluje skandinavistka Helena Březinová z Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický.

Pláč i naštvání. Dánsko se omluvilo za temnou minulost. Dlouhá léta nasazovalo Inuitkám antikoncepci a omezovalo v Grónsku porodnost. Zaznívá obvinění z genocidy. Proč je to Kodani líto až teď? Vysvětluje skandinavistka Helena Březinová z Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pláč i naštvání. Dánsko se omluvilo za temnou minulost. Dlouhá léta nasazovalo Inuitkám antikoncepci a omezovalo v Grónsku porodnost. Zaznívá obvinění z genocidy. Proč je to Kodani líto až teď? Vysvětluje skandinavistka Helena Březinová z Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický.

Herec a dabér Jan Vondráček má na kontě téměř stovku audioknih. Přesto sám na čtení nemá čas. „Pořád se učím nějaké texty, večer mě bolí oči od světel na jevišti, takže ke knihám, které si chci přečíst, se už nedostanu. Říkávám, že už čtu knížky jenom za peníze,“ směje se. V rozhovoru s Vasilem Fridrichem uvažoval, proč hraje často padouchy a jaké změny ho čekají v jeho domovském Divadle v Dlouhé.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sedmapadesáté výročí okupace Československa v srpnu 1968 se pro většinu politiků stalo záminkou k vyjádření postoje k budoucnosti Česka. Strany vládní koalice to vesměs považují za nejtragičtější etapu českých dějin. ANO mlčí a Tomio Okamura naznačuje, že Rusko má své bezpečnostní zájmy, které je třeba respektovat. Lídr hnutí Stačilo Sterzik vnímá dvacetiletou okupaci ruskými vojsky jako období rozkvětu. Chválí okupanty, že „odešli bez jediného výstřelu a všechno nám tady nechali.“Dlouhá desetiletí se vedly diskuse, kdo Rudou armádu v srpnu 1968 do republiky pozval. Existoval minimálně jeden zvací dopis, který podepsali špičkoví představitelé KSČ s žádostí o invazi, aby se zachránil socialismus. Jak by dnes vypadal podobný zvací dopis? Tak, jak ho poslal Sterzik v roce 2022 Putinovi, když mu vyjádřil podporu? Anebo to bude mít podobu zrušení paragrafu trestního zákoníku o spolupráci s cizí mocí, jak se o tom intenzivně mluví?V hodnocení minulosti a budoucnosti se také promítá otázka, kdo bude vládnout s pravděpodobným vítězem voleb, hnutím ANO. Má smysl pro některou z vládních stran se obětovat a zadržovat Andreje Babiše? Anebo by bylo lepší nechat vládnout koalici ANO, SPD a Stačilo?

CELÝ ZÁZNAM ZE STUDIA N LIVE V HRADCI KRÁLOVÉ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Z center mnoha českých, moravských a slezských měst se staly výkladní skříně pro turisty, útočiště pro auta a bezduché plochy, kde není proč zůstávat. Když stojí káva na Staroměstském náměstí 260 korun, fontána na tom Václavském působí jako levně vypadající napodobenina a z Velkého náměstí v Hradci Králové se stalo obří parkoviště, je načase se ptát, komu patří město. Studio N se vydalo do Hradce Králové, aby s reportérem Jankem Rubešem, architektkou Šárkou Dlouhou a ředitelem místní galerie moderního umění Františkem Zachovalem hledalo odpovědi. „To není drahé kafe. To je cedulka ‚jdi pryč‘,“ říká reportér Janek Rubeš. A dodává: „Snažím se Pražákům říct: běžte žít zpátky do centra města. Běžte na pivo na Staromák. Když na to zanevřeme, tak ten Staromák už nebude nikdy náš.“ Právě to, jak veřejný prostor ztrácí kontakt s každodenním životem lidí, je hlavním tématem debaty, kterou jsme natáčeli živě v Hradci Králové. V centru pozornosti je nejen Praha, ale právě i Hradec – město, které bývalo vzorem promyšleného urbanismu, ale dnes na mnoha místech působí odtažitě, nepřístupně a nelidsky. „Rozhodně bych lidem vrátil Velké náměstí v Hradci Králové,“ říká ředitel místní galerie František Zachoval. „Tady se nedá chodit, není tu přirozený stín. Nejsou to jen auta, jsou to i předzahrádky, které jsou zabetonované. S kočárkem tu neprojdete. Pěší a cyklisté jsou ostrakizováni. Dříve tu byly vzrostlé kaštany – suverénně pokáceny. Dnes jsou tu betonové krychle na chodnících, kterým se musíte vyhýbat. Je to bizarní.“ Podobně to vidí i Šárka Dlouhá, vedoucí odboru hlavního architekta města: „Máme vícero náměstí, na kterých lidé nejsou – třeba Ulrichovo náměstí. Je to velká plocha, ale lidé tam nemají důvod se zdržet. Dalo by se tam něco vymyslet.“ A dodává, že stejný problém se týká i okrajových částí: „Na sídlišti Moravské Předměstí máme obrovský rádoby bulvár. Věřím, že by se tam lidé mohli pohybovat víc. Ale obchody jsou prázdné. Nakupuje se na periferii, v obchodních centrech.“ Města tak ztrácejí to nejdůležitější – přirozené důvody k pobytu, stín, přívětivost, smysl. A tím i své obyvatele. Jak může vypadat empatická ulice, ve které se cítí všichni dobře? Můžeme si centra vzít zpět? Jakou inspiraci vidí hosté na Moravském náměstí v Brně, v Litomyšli a Pardubicích? A jak může každý z nás využít svůj vliv na samosprávu a developery? Podívejte se na celou epizodu Studia N live z Hradce Králové o tom, jak centra našich měst probrat z kómatu. Celý díl najdete na herohero.co/studion

Kam přijede, tam bourá sály. Je ztělesním soucitu a po světě chodí proto, aby zmírňoval lidské trápení. Kdo ho potkal osobně, ten říká, že je to úplně obyčejný chlapík, ale má nakažlivě dobrou náladu. Přesto jsou na světě politici, dokonce i celé státy, které by ho rády viděly v naprosté izolaci. Bojí se ho víc než ekonomických sankcí, víc než občanské války. Mluvíme o Jeho Svátosti 14. dalajlámovi, občanským jménem Tändzin Gjamccho, který nedávno oslavil 90. narozeniny.