Podcasts about romsk

Romsk kultur och poesi av Shemso Avdic och Ajvanho Ismailovic. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play.

Romsk musik- Romani musika Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play.

Podchytit dítě z neuspokojivých poměrů a připravit ho na samostatnou budoucnost. To je cílem církevního řádu salesiánů, kteří se po celém světě zaměřují na práci s mládeží a rodinami. V Českých Budějovicích mají farnost v lokalitě Čtyři Dvory, patří do ní přes 40 tisíc obyvatel tamních sídlišť.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Silné téma sterilizace romských žen nově zpracovává i divadelní hra Dajori. Název v romštině znamená maminka a odkazuje k nezákonným zákrokům, které ženám znemožnily mít další děti. Vůbec poprvé se inscenace hrála i v Ostravě. Téma si přitom divadelní soubor Ara Art nevybral náhodně. O odškodnění totiž mohou romské ženy stát naposledy žádat do konce tohoto roku.

Jak se dojednávala nejrozsáhlejší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války? Jak odpoví hnutí Hamás a Hizballáh na útoky, při kterých přišli o život dva jejich předáci? Dnes si připomínáme Den romského holocaustu – kdy nacisti zavraždili přes 4 tisíce Romů v tábože v Osvětimi.

Jak se dojednávala nejrozsáhlejší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války? Jak odpoví hnutí Hamás a Hizballáh na útoky, při kterých přišli o život dva jejich předáci? Dnes si připomínáme Den romského holocaustu – kdy nacisti zavraždili přes 4 tisíce Romů v tábože v Osvětimi.

Jak se dojednávala nejrozsáhlejší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války? Jak odpoví hnutí Hamás a Hizballáh na útoky, při kterých přišli o život dva jejich předáci? Dnes si připomínáme Den romského holocaustu – kdy nacisti zavraždili přes 4 tisíce Romů v tábože v Osvětimi.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se dojednávala nejrozsáhlejší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války? Jak odpoví hnutí Hamás a Hizballáh na útoky, při kterých přišli o život dva jejich předáci? Dnes si připomínáme Den romského holocaustu – kdy nacisti zavraždili přes 4 tisíce Romů v tábože v Osvětimi.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na začátku srpna si budeme připomínat osmdesát let od největší masové vraždy Romů ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau, kdy nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor. V noci z 2. na 3. srpna 1944 zplynovali víc než čtyři tisíce Romů. Romský holokaust bereme jako doplněk k tomu židovskému, který dominuje historickému vyprávění o nacistických zločinech. Je toto zamlčování a upozaďování romského holokaustu spojené s faktem, že koncentrační tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu provozovali za protektorátu čeští četníci? Romský holokaust je přitom vyvrcholením dekády trvající perzekuce a kriminalizace Romů po celé Evropě. U nás ji definuje především tzv. zákon o potulných cikánech z roku 1927, který vedl k systematické evidenci Romů žijících na území Československa, která posloužila ke koncentraci Romů v táborech během druhé světové války. Pouze ti, kteří utekli na Slovensko nebo se vyhnuli transportům podplacením českých četníků, přežili vražednou mašinérii koncentračních táborů. Po konci války se pak Romové, kteří přežili, vracejí zpět do svých domovů, nacházeli však svůj majetek zabavený a byli bez nároku na jakékoliv odškodnění. Navíc se na úřadech museli vypořádávat s lidmi, kteří je během první republiky perzekuovali a během protektorátu posílali do koncentráků. Ale kde se vůbec vzaly koncentrační tábory? A jak se vzpomínalo na romský holokaust za komunismu a po roce 1989? To vše se dozvíte v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou. V podcastu dále přinášíme tipy na knižní a seriálové novinky, nebo se podíváme na novou vládní „radu starších“, která by se měla vymezovat vůči „revizionistickému zneužívání historie“ a rozdělovat peníze paměťovým institucím. Playlist:

Zrození a smrt dělí jen tenounká hranice. Přesvědčíme se o tom v tradičním venkovském příběhu Ilony Ferkové i v povídce z města od Reny Horvátové. Cestu z venkovské zábavy i osidlování nového domu provázejí podivné okolnosti. Nikdo nepochybuje, že za vším stojí mulové – duchové mrtvých.

Jak se historie tábora pro Romy a Sinty v Letech u Písku odráží v novém památníku romského holokaustu? Má Alternativa pro Německo problém se špiony ve vlastních řadách a jak mohou tato podezření ovlivnit její šance v eurovolbách? A s jakými plány přichází do Dejvického divadla jeho příští umělecký šéf Jiří Havelka?

Jak se historie tábora pro Romy a Sinty v Letech u Písku odráží v novém památníku romského holokaustu? Má Alternativa pro Německo problém se špiony ve vlastních řadách a jak mohou tato podezření ovlivnit její šance v eurovolbách? A s jakými plány přichází do Dejvického divadla jeho příští umělecký šéf Jiří Havelka?

Jak se historie tábora pro Romy a Sinty v Letech u Písku odráží v novém památníku romského holokaustu? Má Alternativa pro Německo problém se špiony ve vlastních řadách a jak mohou tato podezření ovlivnit její šance v eurovolbách? A s jakými plány přichází do Dejvického divadla jeho příští umělecký šéf Jiří Havelka?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vychovala ho babička. Přála si, aby z něj něco bylo. Ještě do třicítky toužil udělat projekt, co i ostatní posune dál. Poznat příběh nejenom Nikolase Petika můžete v neděli 21. dubna v Paláci Pardubice.

Vychovala ho babička. Přála si, aby z něj něco bylo. Ještě do třicítky toužil udělat projekt, co i ostatní posune dál. Poznat příběh nejenom Nikolase Petika můžete v neděli 21. dubna v Paláci Pardubice.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Robert Řehák, zvláštní zmocněnec pro holocaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání, Ministerstvo zahraničních věcí Karel Karika /Piráti/, ambasador vládní zmocněnkyně pro romské záležitosti, předseda Československé romské unie https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370410/

I 50 år har han forskat om och skrivit romernas historia: om förintelsen och slaveriet. Hans romska bibliotek är världens största. Men var ska det hamna nu? Följ med hem till Ian Hancock i Texas. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play. -Han är ju den första internationellt kända, romska akademiska rösten och intellektuella rösten i det offentliga samtalet. Det säger Jan Selling, professor vid Institutionen för romska studier vid Södertörns högskola om Ian Hancock.-Han var inte först med att ta upp den romska förintelsen. Han var inte heller riktigt först med att ta upp antiziganismen, men att skapa det här sammanhanget i en berättelse om romsk frigörelse, det var banbrytande, säger Jan Selling. Ian Hancock föddes i London 1942, mitt under brinnande världskrig. Hans romska familj hade på hans pappas sida rötterna i Ungern. Många av släktingarna bodde fortfarande i vagnar, men reste inte runt.Hans pappa var resande försäljare av läskpapper och hans mamma skötte familjen. Han fick tidigt lära sig att ligga lågt med sitt romska arv, berättar han för reporter Agnes Lakatos från Sveriges Radios romska redaktion, Radio Romano, när hon besöker honom i hans hem utanför Austin, Texas.-Just keep quiet about it. Absolutely. Don't tell anybody what you are. På samma gata som familjen Hancock i London bodde några judar som överlevt Förintelsen. De berättade om romerna i koncentrationslägren, vilket väckte unge Ians nyfikenhet på sitt eget ursprung.Hans stora intresse för språk gjorde att han så småningom fick möjlighet till högre utbildning, vid University of London. Där fick han också rådet att inte vara öppen med att han är rom.-You wouldn't be taken seriously if you call yourself a Gypsy.Efter sin doktorsavhandling inom lingvistik i London, erbjöds han en plats vid University of Texas i Austin. Där forskade han och undervisade som lingvist i 46 år och skrev mer än 450 böcker och vetenskapliga artiklar. Men det dröjde länge innan han började forska om romernas språk och historia och uttala sig i romska frågor. För även i USA uppmanades han att dölja sin etnicitet. Idag är han en stark romsk röst, både inom akademin och i samhället. Under närmare 60 års tid som forskare har Ian Hancock också samlat på sig en enormt bibliotek med böcker på romani och böcker om romer på många språk.-Biblioteket är en unik källa för framtida forskning om romernas historia, säger Debbie Folaron, forskare vid universitetet i Montreol.Inom forskarvärlden väntar många nu spänt på vart biblioteket ska ta vägen i framtiden. I programmet får vi följa med in mellan hyllorna. Ett program av Agnes LakatosProducent: Lotta MalmstedtSlutmix: Mattias MiselliEtt program från 2024

Segregace romských dětí v českém školství trvá. Těžko si představit jinou oblast, která by byla českou politikou tak okatě a tak dlouhodobě přehlížena, jako je právě tato.

Segregace romských dětí v českém školství trvá. Těžko si představit jinou oblast, která by byla českou politikou tak okatě a tak dlouhodobě přehlížena, jako je právě tato.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diskriminace romských dětí ve vzdělávání pokračuje. I po 16 letech od prohraného případu u Evropské soudu pro lidská práva. Ministerstvo školství má prý ale plán, co s tím. Detaily znají kolegyně Jana Karasová z domácí redakce Českého rozhlasu a Anna Košlerová z webu iRozhlas.cz. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z Česka stále mizí léky. Kde selhává kontrola a může se nelegální vývoz projevit na nedostatku některých léčiv? Proč se nedaří omezovat segregaci Romů ve školách? Rusko oznámilo rozmístění vojáků a zbraní na hranici s Finskem. Jak důležitá oblast to je?

Z Česka stále mizí léky. Kde selhává kontrola a může se nelegální vývoz projevit na nedostatku některých léčiv? Proč se nedaří omezovat segregaci Romů ve školách? Rusko oznámilo rozmístění vojáků a zbraní na hranici s Finskem. Jak důležitá oblast to je? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ida Kelarová studovala hudbu v akademickém prostředí konzervatoře, nejšťastnější ale je, když svým silným emocím může dát volný průchod. Z Walesu a Skandinávie přesídlila na Vysočinu, odkud se se svým mužem Dežem Duždou věnuje chodu souboru Čhavorenge. V něm zpívají i romské děti z chudých slovenských osad. Ida jim dává respekt a lásku, ale také pevné mantinely. Jak se paní Kelarové daří učit děti životu v pravdě? I o tom ve Vizitce mluvila s Renátou Spisarovou. Repríza Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Feri krechuneski muzika ande adjesutno programo. Romsk jul musik. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play.

Třináct let chodil na housle, hru na cimbál s ním doma piloval otec, na dobrý prstoklad dohlížela babička, vynikající kontrabasistka. Nauku ho doučoval folklorista Štěpán Kotek a mnohé pochytil od „kmotra“ rodiny, dalšího bílého muzikanta Jana Rokyty st. Už jako kluk nahrával v rozhlase a přes kytaru, kterou ovšem jeho otec neměl rád, se dostal až k popu. O hudební cestě Josefa Gini mladšího z legendární opavské Romské lidové hudby si povídala Renáta Spisarová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zpěvačka, muzikantka a sbormistryně Ida Kelarová je první Romkou, která byla oceněna vysokým státním vyznamenání – 28. října převzala rukou prezidenta republiky státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury, výchovy a školství. „Když ceremoniál začal, zahrály žesťové nástroje, zamrazilo mě, jak to bylo silné. Po dlouhé době jsem v ten moment ucítila hrdost, kterou jsem už dlouho necítila. To bylo krásné,“ vypráví Ida Kelarová. V čem je výjimečný její sbor Čhavorenge?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představíme vám úspěšného mladého kluka z Hradce Králové Marsella Bendiga, kráčejícího ve stopách svého o pět let staršího bratra Honzy. Ten před lety zabodoval v soutěži Československá SuperStar. Mladší Marsell zase získal před několika měsíci jako první romský herec Českého lva za vedlejší roli ve filmu Benger. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jek programo pa romane gila, aj o artisto Vikingo Norwego si amentsa pa telefono!

Petr Pavel se po 28 letech jako teprve druhý český prezident po Václavu Havlovi zúčastnil pietního aktu k připomenutí romského holocaustu na místě koncentračního tábora v Letech u Písku. „Pro mě to má velký symbolický význam: Byl jsem tam v roce 1995, kdy tam poprvé přijel Václav Havel a byl to dost surrealistický zážitek,“ vzpomíná novinář Jindřich Šídlo.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Den 30 juli 2022 kör en bil på en fembarnsmamma och hennes pojkvän på Hisingen i Göteborg. I bilen sitter hennes två söner. Mamman dör av sina skador och snart blossar en debatt om hederskultur upp. Dokumentären gjordes av Linnéa Beijer och Viola Gad i april och maj 2023. Producent var Isabelle Swahn. Anton Lundholm har läst in storebrorsans röst. Julia Fredriksson, Robin Andersson och Lana Zand har läst in övriga röster. Ljuden är hämtade från Sveriges Radio och Göteborgsposten.

David Druid blev stannad av polisen på väg in till sändningen. Linnea Wikblad är chockad över ryktet att Kylie Jenner och Timothée Chalamet dejtar. Vuxna som fortfarande håller för näsan när de hoppar i vattnet - dags att sluta med det? Effie Karabuda om Elon Musks "sanna" och icke politiska korrekta version av ChatGPT. Matbloggaren Zofia Selimi om romsk balkanmat och uppväxten under flykt. P3 Nyheter om att danskar förbjuds att outa misstänkt 32-åring & nattklubbar livestreamar utan samtycke.

Hon driver ett av sveriges populäraste matkonton på Instagram och berättar i sin nya kokbok "Zofias romska balkanmat" för första gången om sitt romska ursprung. Hon gästar programmet och lär oss om romsk balkanmat och bjuder David Druid och Linnea Wikblad på några maträtter från boken. Hon berättar också om hur hon fick fly från Balkan på grund av inbördeskriget och senare kom till Sverige.

Jana Zwyrtek Hamplová /nestr./, senátorka Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Pořadem provázel Michal Kubal https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370403/

Letos v červenci začala demolice vepřína, který stál na místě tzv. cikánského tábora v Letech u Písku. Koncentrák v Letech spravovaly za německé okupace české protektorátní úřady a o jeho provoz se staralo protektorátní četnictvo (dlouho pod vedením sadistického velitele Josefa Janovského).

Letos v červenci začala demolice vepřína, který stál na místě tzv. cikánského tábora v Letech u Písku. Koncentrák v Letech spravovaly za německé okupace české protektorátní úřady a o jeho provoz se staralo protektorátní četnictvo (dlouho pod vedením sadistického velitele Josefa Janovského).Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos v červenci začala demolice vepřína, který stál na místě tzv. cikánského tábora v Letech u Písku. Koncentrák v Letech spravovaly za německé okupace české protektorátní úřady a o jeho provoz se staralo protektorátní četnictvo (dlouho pod vedením sadistického velitele Josefa Janovského).

„Když si to člověk znovu prožije, tak to nic příjemného není. Hlavně, když máte pocit, že se toho za těch 20 nebo 30 let moc nezměnilo. Někam jsme se určitě posunuli, ale ne všude,“ popisuje Patrik Banga návrat do těžších momentů svého dětství, na které vzpomíná v nové knize Skutečná cesta ven. Jeho dospívání bylo poznamenané rasovou diskriminací i policejní šikanou, ale jak sám říká, na Žižkově byl a vždycky bude doma.

„Když si to člověk znovu prožije, tak to nic příjemného není. Hlavně, když máte pocit, že se toho za těch 20 nebo 30 let moc nezměnilo. Někam jsme se určitě posunuli, ale ne všude,“ popisuje Patrik Banga návrat do těžších momentů svého dětství, na které vzpomíná v nové knize Skutečná cesta ven. Jeho dospívání bylo poznamenané rasovou diskriminací i policejní šikanou, ale jak sám říká, na Žižkově byl a vždycky bude doma.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Baví ho hledat hloubku v tom, co se zdá na první pohled povrchní, a role si vybírá i podle toho, s kým bude na filmu či divadle pracovat. „S těmi lidmi budu muset trávit kus života a není čas ztrácet čas,“ říká herec Jan Cina. Právě se vrátil z New Yorku, kde hrál s týmem režisérky Constanzy Macras. Roli v divadelně-pohybové inscenaci Open For Everything dostal jako záskok a, jak ve Vizitce řekl Ondřeji Cihlářovi, splnil se mu tak sen, který ani neměl.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nemáme romská bistra, romské knížky o vaření ani romské šéfkuchaře. Přitom romská kuchyně má svůj příběh, množství rituálů a typické recepty. Většině lidí skrytý příběh jsme odhalily s romistkou Inkou Jurkovou a autorkou romského Vaření s Maruškou na Youtube, Marií Gailovou. Poznejte s námi tento kulturní fenomén. 

V Letech na Písecku začíná demolice bývalého areálu vepřína, v jehož místech stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Proč trvá důstojná úprava dějiště velké lidské tragédie tak dlouho? Jak bude vypadat definitivní památník, který má na místě vepřína stát? Vladimír Kroc se ptal ministra kultury Martina Baxy z ODS.

V Letech na Písecku začíná demolice bývalého areálu vepřína, v jehož místech stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Proč trvá důstojná úprava dějiště velké lidské tragédie tak dlouho? Jak bude vypadat definitivní památník, který má na místě vepřína stát? Vladimír Kroc se ptal ministra kultury Martina Baxy z ODS.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Desítky romských matek, které s dětmi prchají před válkou z Ukrajiny, končí na brněnském hlavním nádraží. Žijí ve třech velkých vojenských stanech, spí na holé zemi, k dispozici teď mají toalety, cisternu s pitnou vodou a kontejner na odpadky. Proč se o ně Brno neumí důstojně postarat? Hostem Vítka Svobody je reportérka Deníku N Jana Ustohalová, která jejich příběh mapuje.

Když redaktorka romského vysílání Českého rozhlasu Iveta Demeterová maturovala na průmyslovce, byla tam jediná Romka. „Dnes je úplně jiná doba a těch studentů je tam daleko víc,“ popisuje.

Středobodem přijímání nejen uprchlíků z Ukrajiny se stalo pražské hlavní nádraží. I přes chvályhodnou koordinaci uprchlické pomoci zůstalo v budově až několik stovek lidí, převážně Romů. Vedení Prahy proto žádá stát, aby pomohl s přerozdělováním uprchlíků. „Jsem rád, že vláda vzala na vědomí, že je v Praze čtyřikrát víc uprchlíků na hlavu než jinde. Věci se začínají řešit a dávají se do pohybu,“ uvádí host Interview Plus primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

Středobodem přijímání nejen uprchlíků z Ukrajiny se stalo pražské hlavní nádraží. I přes chvályhodnou koordinaci uprchlické pomoci zůstalo v budově až několik stovek lidí, převážně Romů. Vedení Prahy proto žádá stát, aby pomohl s přerozdělováním uprchlíků. „Jsem rád, že vláda vzala na vědomí, že je v Praze čtyřikrát víc uprchlíků na hlavu než jinde. Věci se začínají řešit a dávají se do pohybu,“ uvádí host Interview Plus primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč chce ministr vnitra změnit pravidla pro přijímání uprchlíků z Ukrajiny? Jak se krajům daří ubytovávat romské uprchlíky? A co má Liberec společného s nejznámější filmovou cenou Oscar? Poslechněte si celou odpolední publicistiku.

Proč chce ministr vnitra změnit pravidla pro přijímání uprchlíků z Ukrajiny? Jak se krajům daří ubytovávat romské uprchlíky? A co má Liberec společného s nejznámější filmovou cenou Oscar? Poslechněte si celou odpolední publicistiku. Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes je Mezinárodní den Romů. Jaká je jejich situace? Polovina z nich v Česku žije ve vyloučených lokalitách. „Stát hasí jen lokální požáry, nenabízí systémové řešení,” říká v rozhovoru s Vítkem Svobodou ředitelka Romského muzea kultury Jana Horváthová. V podcastu zazní píseň Soven, čhave, soven ze sbírek Muzea romské kultury.