100 let české státnosti ve Středočeském kraji

Brdy se pro veřejnost otevřely v lednu 2016. Turisty přitom lákaly už v předminulém století. Opuštěný hrad Valdek navštívili například Karel Hynek Mácha nebo Božena Němcová. Vojáci se do hustých lesů nastěhovali až ve 20. letech minulého století.       

Lánská obora byla poprvé oplocená před více než 300 lety. Důvodem bylo organizované i divoké pytláctví. Kdysi se tady pořádaly velkolepé hony. Dnes je to nádherné místo, kde se nerušeně pasou jeleni a daňci. Nad hlavami jim šumí koruny majestátních dubů.     

Ve Středočeském kraji už po dvě desetiletí roste počet obyvatel. Stěhuje se sem hodně mladých lidí a díky tomu se tady od roku 2006 rodí více dětí, než kolik osob umírá. Jedním z hlavních důvodů je výstavba satelitních městeček v okolí Prahy.    

Hvězdárna Ondřejov letos slaví 120 let od svého založení. Hvězdáři tam dodnes chodí s baterkou. K pozorování totiž potřebují dokonalou tmu, a tak výstavbu veřejného osvětlení odmítli.    

Poutní areál Svatý Jan pod Skalou s kostelem Narození sv. Jana Křtitele a jeskyní sv. Ivana byl letos v červenci prohlášen národní kulturní památkou. Vede tudy Svatojakubská cesta napříč Evropou a ze skály nad vesnicí je neuvěřitelně krásný výhled.    

Pokud platí „Kde se pivo vaří, tam se dobře daří“, pak musí být Středočeský kraj rájem na zemi. Ochutnat tady můžete klasické ležáky i pivní speciály. Roste zájem také o nealkoholická piva.   

Středočeský kraj to nejsou jen hrady a historické památky. Benešovská sbírka moderního umění vznikla v roce 1990. Muzeum umění a designu v současnosti spravuje 13 tisíc sbírkových předmětů. Ve sbírkách najdete grafiku, obrazy a sochy, ale také třeba židle, hračky nebo žehličky. Secesní budova v centru Benešova prošla rekonstrukcí a první návštěvníci se sem podívají už příští týden.    

Na náměstí v Kácově najdete Malé muzeum techniky  Jawy od Sázavy. Sběratel Wojta Pražák si splnil sen a vystavuje tady 70 motocyklů české a slovenské výroby. Z výlohy bývalého obchodního domu na vás dýchne nostalgie i vůně motorů.   

Řeka Vltava bývala první magistrálou, která nás spojovala s Evropou. Parníky se po ní plaví už více než 100 let. Dnes slouží hlavně k rekreaci – malé čluny se tady potkávají s plachetnicemi a parníky a v zátokách kotví hausbóty.    

Poblíž obce Míšov leží rozlehlý vojenský areál. Vybudován byl v letech 1964 – 1968.  I když vznikl ještě před okupací v srpnu 1968, sloužil výhradně sovětské armádě. Až do roku 1990 sem žádný československý občan nevstoupil. Parta nadšenců z Nadace Železná opona tady před pěti lety otevřela Atom muzeum.   

Cyklistika má ve středních Čechách velkou tradici. A tak není divu, že první novodobé cyklostezky začaly vznikat právě ve Středočeském kraji. Postaveny byly kolem roku 2004 v Polabí v koridoru Nymburk – Poděbrady – Kolín a také kolem Kladna a v okolí Rakovníka. V současnosti mapy Středočeského kraje nabízejí 380 kilometrů cyklostezek. 

Naprostá většina krajů má slavné zoologické zahrady. Jen Středočeši dlouho neměli nic. Po sametové revoluci tady ale vzniklo několik zajímavých zahrad. Například v ZOO Chleby chovají langury - tedy opice, které jsou vzácnější než pandy. Dalším středoevropským unikátem je motýlárium ve Voticích.

V době budování socialismu se do exotických zemí nejezdilo. Středočeši si dovolenou ale uměli užít. Na chvíle strávené pod stanem u Sázavy nebo u Berounky většina z nás ráda vzpomíná.

Gramofonové desky z Loděnice u Berouna hrají v Japonsku i v Americe. Zatímco jiné firmy v devadesátých letech zanikly, tady se privatizace podařila. Většinový majitel firmy GZ Média je Středočech. Rozený Kladeňák Ing. Zdeněk Pelc získal titul Podnikatel roku 2015.

Ve Středočeském kraji se na přelomu tisíciletí začaly objevovat zajímavé stavby. Jednou z nich je anténní stožár na umělém návrší u Hrubého Jeseníku jen pár kilometrů od Nymburka. Turistům slouží jako rozhledna. Myslivci odtud počítají laně a zajíce.   

Městem rukavičkářů se Dobříš stala už za první republiky. Ze středních Čech putovaly do světa miliony párů rukavic v padesáti barevných odstínech. Zdejším učilištěm prošly stovky učňů. Dnes by náročné vzory zvládlo ušít jen pár lidí. Historii rukavičkářů si můžete připomenout v muzeu na Mírovém náměstí v Dobříši.

Ve skanzenu Mayrau ve Vinařicích se můžete vydat o desítky let nazpátek. Vrátíte se do doby, kdy byl kladenský revír největším dodavatelem uhlí v českých zemích.

V polovině ledna 1989 odstartovala série protestních akcí známá jako „Palachův týden“. Nepokoje ale neprobíhaly jen na Václavském náměstí v Praze. Do Všetat u Mělníka zamířily stovky lidí uctít památku Jana Palacha. Všetaty se kvůli tomu staly cílem policejní brutality.

Středočeské Milovice se na dlouhých 23 let staly symbolem okupace a zrady. Poslední sovětský voják odsud odešel 21. června 1991 – tedy na den přesně před 27 lety. Místo vojáků se do opravených domů nastěhovaly mladé rodiny. Milovice díky tomu patří k městům s nejnižším věkovým průměrem v republice.

Jarmila Novotná sklízela velké úspěchy nejen v Metropolitní opěře v New Yorku, ale také jako filmová herečka. Zájem o ni měli hollywoodští producenti, ona ale role většinou odmítala. Chtěla se soustředit především na operní kariéru. Nové role se učila na zámku v Litni.

Radar na vrchu Písek (691 metrů nad mořem) už třicet let pomáhá řídit leteckou dopravu na našem území. Za Rakouska-Uherska na vrchu bývala dřevěná rozhledna. V dobách studené války tam stávaly hned dva radary, které měly sloužit k obraně socialistické vlasti. Dnes se na tomto kopci tyčí třicet metrů vysoký stožár zakončený modrou bambulí, odborně zvanou RADOME.

Možná vás to překvapí, ale první triatlon v Evropě se konal v roce 1980 na Slapech. „Železného muže“ zorganizovali tři kamarádi, kteří mají společnou chalupu v Přední Hluboké. Start i cíl byl u nich na dvorku. Dnes je triatlon olympijskou disciplínou.

Jiří Drvola zasvětil posledních 40 let všemu, co se týká historie piva. Jeho specializací jsou ale hlavně pivní lahve s nápisy. Do České knihy rekordů se zapsal hned několikrát.

Bílí jeleni v oboře nedaleko malebného zámku Žleby jsou evropským unikátem. Jejich troubení vás na podzim nenechá na pochybách, kdo je pánem lesa. Nejkrásnější jsou v létě, kdy mají zářivě bílou srst.

Socialistické hospodářství zaznamenalo v roce 1973 pozoruhodný úspěch. Mladoboleslavské automobilce se tehdy podařilo vyrobit milion vozů jednoho typu. Šlo o osobní vůz řady ŠKODA 1000 MB/Š 100 s motorem vzadu.

Příbramský důl číslo 16 se v roce 1975 zapsal do historie naší země jako nejhlubší důl v republice. Šachta v lokalitě Háje dosahuje hloubky 1 838,4 m. V nejhlubším místě je teplota až 40 stupňů.

Dvojice hravých medvědů od Kolína baví děti i jejich rodiče už přes 50 let. Slavný seriál Pojďte pane, budeme si hrát! se natáčel v letech 1965 až 1973.

Vodní nádrž Švihov je největší vodárenskou nádrží v České republice. Výstavba začala v roce 1965 a dokončena byla o deset let později. Když fouká vítr, jsou tady vlny jako na moři.

Spisovatel Ota Pavel se sice narodil v Praze, duší i tělem byl ale Středočech. Nejhezčí kouty našeho regionu zvěčnil ve svých knížkách. U přívozu v Luhu pod Branovem se vám vybaví atmosféra filmu Smrt krásných srnců.

Plastovým sáčkům na mléko se někdy přezdívalo „igelitové vemeno“. Družstvo SMĚR je začalo vyrábět v Jílovém u Prahy na nové lince dovezené ze Západu. Plastové pytlíky od mléka uměli Češi už tehdy dokonale recyklovat. Balili do nich dětem svačiny nebo z nich dělali odpařovače vody na ústřední topení.

Filmový věhlas získal Středočeský kraj především v šedesátých letech, od té doby sem míří filmaři z celého světa. V roce 1966 natočil režisér Jiří Menzel na nádraží v Loděnici Ostře sledované vlaky. Později snímek získal Oskara za nejlepší cizojazyčný film.

Experiment, který vyvolal senzaci, se odehrál 3. července 1963. První umělý déšť na českém území vytvořil inženýr František Pustina z tehdejšího podniku Vodohospodářský rozvoj v Praze. Pomáhali mu vědci z Akademie věd.

Unikátní růžový sad byl na místě lidické tragédie založen v roce 1955. Po roce 1990 růže vymřely kvůli nedostatku péče. V roce 2001 se do obnovy sadu pustilo dvacet zahradníků. Z leteckého pohledu mají záhony tvar tří květů. Největší růže symbolizuje lidické muže, menší růže symbolizuje lidické ženy a nejmenší patří dětem.

Zatímco na Západě v 60. letech vlasáči protestovali proti válce ve Vietnamu, u nás se bouřili proti maloměšťáctví a levicovému režimu. Mániček se obávali i organizátoři Mělnického vinobraní.

Už v 50. letech minulého století šetřily socialistické ženy každou minutu. Po šichtě v práci předložily rodině gulášovku z pytlíku a knedlíky z prášku. Vitana a Maggi se staly synonymem pro rychlé vaření doma, na chatě i pod stanem.

Po únoru 1948 se z poctivých živnostníků stali šmelináři a ze soukromých zemědělců kulaci. Statky musely opustit rodiny, které tam hospodařily i po několik století.

Šestice věžových domů v kladenském Rozdělově vyrostla v 50. letech. Sídliště Vítězného února mělo být vzorovým areálem, nikdy ale nebylo dokončeno. Jeho obyvatelé si mohli užívat luxusu v podobě podlahového topení a prádelny se sušárnou. Součástí byla i terasa s pozorovatelnou.

Zatímco budování socialismu bylo v plném proudu, ve středočeských lágrech otročily tisíce nevinných lidí. Nechvalně proslulý byl tábor Vojna u Lešetic. Uran na atomové bomby tady těžili čeští političtí vězni spolu s vrahy a zloději.

Asi nenajdeme Čecha, který by neznal obrázky Josefa Lady a jeho kocoura v botách. Mikeš prý skutečně v Hrusicích žil. Josef Lada o něm vyprávěl pohádky svým dcerám Evičce a Alence. Dnes si příběhy o mluvícím kocourkovi můžete přečíst v japonštině, čínštině nebo korejštině.

Nacistické Německo kapitulovalo v noci z 8. na 9. Května. Svět se radoval, že je válce konec. Některé německé jednotky ale pokračovaly v boji a události ve středních Čechách dostaly tragický spád. Poslední bitva se odehrála teprve o několik dnů později. Krveprolití dodnes připomíná Památník ve Slivici – Milíně.

Roztoky u Prahy si oblíbili bohatí židovští obchodníci a továrníci. Postavili si tady 20 nádherných vil, které se dědily z generace na generaci. Těžce vydobytý životní styl ale přerostl v tragédie celých rodin.

Tank číslo 23 do Prahy nepřijel v květnu, ale až v červenci roku 1945. Natřený na růžovo teď odpočívá ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech.