Podcasts about elekt

Bude opozici stačit mírnější formulace trestného činu neoprávněná činnost pro cizí moc, kterou po kritice navrhl ministr spravedlnosti? Jak složité je odpojit baltské státy od ruské elektrické sítě a připojit je na tu evropskou? A jak se průvodci v Kutné hoře připravují na zvýšený zájem o jejich město vyvolaný druhým dílem historické počítačové hry Kingdom Come: Deliverance?

Bude opozici stačit mírnější formulace trestného činu neoprávněná činnost pro cizí moc, kterou po kritice navrhl ministr spravedlnosti? Jak složité je odpojit baltské státy od ruské elektrické sítě a připojit je na tu evropskou? A jak se průvodci v Kutné hoře připravují na zvýšený zájem o jejich město vyvolaný druhým dílem historické počítačové hry Kingdom Come: Deliverance? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Němci tomu říkají Dunkelflaute – epizoda dlouhá obvykle pár dnů, kdy se na Baltu a v Severním moři přestanou točit větrníky a nebe nejen nad Berlínem zakryje nízká oblačnost.V takových časech mají energetici napilno, protože páteř německé energetiky nevyrábí a za větrné parky a soláry musejí zaskakovat všechny dostupné elektrárny, byť sebešpinavější.Toto období se na přelomu roku prodloužilo z pár dnů na několik týdnů. „Moc nefouká, nesvítí, je jakoby napůl zataženo. To moc neprospívá obnovitelným zdrojům, hlavně větrníkům,“ říká v pořadu Inside Talks šéf ČEPS Martin Durčák.Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl?Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.aiNový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Jak výhodný je pro obce postižené povodněmi nový vládní dotační program Živel 1? Mohla by se německá CDU/CSU ve snaze zpřísnit azylovou politiku i dál opírat o hlasy krajně pravicové AfD? Proč chce ministerstvo průmyslu zakázat mařiče elektřiny typu fén?

Jak výhodný je pro obce postižené povodněmi nový vládní dotační program Živel 1? Mohla by se německá CDU/CSU ve snaze zpřísnit azylovou politiku i dál opírat o hlasy krajně pravicové AfD? Proč chce ministerstvo průmyslu zakázat mařiče elektřiny typu fén?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Elektřina vypadává a ne všude je bezpečno, přesto je necelé dva měsíce po pádu diktátorského režimu Bašára Asada podle reportéra Seznam Zpráv mezi lidmi v syrských městech cítit hlavně úleva. Zároveň s ní se ale zejména mezi křesťany v zemi šíří obavy z toho, co bude dál. Jak si miliony Syřanů zvykají na novou realitu pod vládou islamistického hnutí, které západní země vedou mezi teroristickými organizacemi?Host: Milan Rokos - reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Co by pro Ukrajinu znamenalo, kdyby Slovensko zastavilo dodávky elektřiny? Jak reálný je plán na to, že by Slovensko hostilo mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou? A co budou zkoumat dvě výpravy Masarykovy univerzity na Antarktidě? Poslechněte si celou polední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Co by pro Ukrajinu znamenalo, kdyby Slovensko zastavilo dodávky elektřiny? Jak reálný je plán na to, že by Slovensko hostilo mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou? A co budou zkoumat dvě výpravy Masarykovy univerzity na Antarktidě? Poslechněte si celou polední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Co by pro Ukrajinu znamenalo, kdyby Slovensko zastavilo dodávky elektřiny? Jak reálný je plán na to, že by Slovensko hostilo mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou? A co budou zkoumat dvě výpravy Masarykovy univerzity na Antarktidě? Poslechněte si celou polední publicistiku s Věrou Štechrovou.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nákup energií ve firmě je trochu alchymie. Na rozdíl od domácností to nefunguje tak, že si vedení vybere jeden ceník pro elektřinu a další pro zemní plyn. Místo fixních kontraktů firmy naopak stále častěji volí postupné nákupy energií, což jim umožňuje flexibilněji reagovat na pohyby cen a lépe rozložit rizika. Stejně jako u nákupu akcií nemá moc smysl spoléhat na to, že se povede nákup přesně ve chvíli, kdy jsou ceny na dně. "Rozložení nákupu do více kroků zákazníkům umožňuje vyhnout se extrémním výkyvům a zajistit si stabilnější ceny," říká ředitel úseku Komoditní produkty a služby v ČEZ ESCO Martin Kročil. Pomáhá to například v době, kdy do cen promlouvají geopolitické vlivy i sezónní faktory. Výhled na příští roky naznačuje, že ceny energií by mohly mírně klesat díky rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů a posilování kapacit alternativních dodavatelů plynu. Kročil v podcastu vysvětluje, jak postupné nákupy přesně fungují, jak moc se jejich cena odlišuje od spotových cen a podle jakých vzorců se vypočítává. Hovořil také o zájmu tuzemských firem o elektřinu s certifikátem původu i o poptávce po přímých kontraktech (PPA) s výrobci obnovitelné energie.

Kuba se opakovaně potýká s rozsáhlými výpadky proudu. Naposledy se ostrov v Karibiku ponořil do tmy koncem října, dokonce na několik dní. Kromě restaurací nebo barů nefungovaly ani školy nebo úřady. Nemocnice mohly přijímat pacienty jen díky vlastním generátorům, na které se kubánská vláda v posledních letech spoléhá stále častěji. Energetická infrastruktura v zemi je zastaralá a investice do ní nízké. Havana z toho viní mimo jiné americké sankce.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: V pátek by měl Energetický regulační úřad zveřejnit, jak se v příštím roce změní cena regulované složky u dodávek zemního plynu a elektřiny. Tu platí zákazníci podle toho, na území kterého distributora se nachází jejich odběrné místo, a tato částka je stejná, ať už jim samotnou komoditu prodává jakýkoliv dodavatel. Podrobnosti a očekávanou změnu cen v Ranním brífinku prozradí reportér Hospodářek Jan Brož, který se specializuje právě na energetiku.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: V pátek by měl Energetický regulační úřad zveřejnit, jak se v příštím roce změní cena regulované složky u dodávek zemního plynu a elektřiny. Tu platí zákazníci podle toho, na území kterého distributora se nachází jejich odběrné místo, a tato částka je stejná, ať už jim samotnou komoditu prodává jakýkoliv dodavatel. Podrobnosti a očekávanou změnu cen v Ranním brífinku prozradí reportér Hospodářek Jan Brož, který se specializuje právě na energetiku. 

Kogenerace může hrát klíčovou roli v transformaci české energetiky. S hostem Václavem Kleinem rozebíráme, jak tento způsob kombinované výroby tepla a elektřiny nabízí efektivní, flexibilní a udržitelné řešení pro nahrazení uhelných zdrojů. Dozvíte se, proč jsou kogenerační jednotky důležité pro rychlou dekarbonizaci, jak jejich decentralizovaný charakter přináší výhody nejen v energetice, ale i lokálním komunitám, a proč jejich výstavba významně přispívá stabilitě české energetické sítě. Kromě toho instalace jednotek v teplárnách vede k větší energetické nezávislosti a umožňuje lepší regulaci ceny tepla v dobách drahých energií.

Preken | 33. søndag i det alminnelige kirkeår (år B) | Biskop-elekt Msgr. Fredirk HansenAv biskop elekt Msgr. Fredirk Hansen, 17. november, 2024, 1130Meld deg på vårt nyhetsbrev herPrekene for 33. søndag i det alminnelige kirkeår (år B) av Biskop elekt Msgr. Fredirk HansenLyd:Flerkameraproduksjon ved frivillige fra St Olav menighet, OsloEvangeliumMark 13,24–32Han skal samle sine utvalgte fra de fire verdenshjørnerPå den tid sa Jesus til disiplene sine:«Når den store trengselstiden er forbi, da skal solen bli formørket, og månen miste sitt lys, stjernene skal falle ned fra himmelen, og himmelkreftene skal gå av lage.Og da skal de få se Menneskesønnen komme i skyene, i all sin makt og herlighet. Da skal han sende ut sine engler for å samle sine utvalgte fra de fire verdenshjørner, fra jordens ende til himmelens ytterste grense.La fikentreet tjene som eksempel: Når grenene blir myke og treet får løv, da vet dere at sommeren er nær. Slik skal dere også, når dere ser alt dette skje, vite at han står like for døren.Ja, sannelig, jeg sier dere, at vårt eget slektledd skal ikke gå i grav, før alt sammen er skjedd. Himmel og jord skal forgå, men mine ord skal bli stående. Men dagen eller timen vet ingen, hverken englene i himmelen eller Sønnen, bare Faderen.» Episode: https://share.transistor.fm/s/60206331 Podcast: https://www.ewtn.no

Češi začínají platit za Síkelovy chyby. Spoléhat na dovoz elektřiny z Německa je sebevražda Ekonomická redaktorka Markéta Malá varuje, že závislost na dovozu energie přináší vysoká rizika a může Česko vystavit nečekaným výkyvům cen a dostupnosti elektřiny. V novém Hrotcastu také připomíná dva roky starý výrok tehdejšího ministra průmyslu Jozefa Síkely, který zavání naivitou.Provozovatel energetické soustavy ČEPS vydal minulý týden se zpožděním zprávu o zdrojové přiměřenosti do roku 2040. Ta je zásadní pro budoucnost Česka a týká se každého z nás. „Znamená to, jaký mix zdrojů naše země má a jak by měl vypadat. Počítá se tam s dovozem. Z čistého výrobce bude Česko dovozcem energií, ale od koho a za kolik to bude, není jasné,“ popisuje ekonomická redaktorka Echo24 Markéta Malá.„Navíc tam chybí data za Německo, což je důležité vzhledem k budování plynových elektráren na našem území. Německo by mělo být napřed a chceme sledovat ten proces,“ upozorňuje v novém Hrotcastu.Podle zprávy ČEPS ale nehrozí, že by do budoucna nemělo Česko energie. Úřad si je jistý, že bude vždycky „kde brát“. Své zraky upíná k právě k sousední zemi. Jenže minulý týden nastalo něco, co by mělo optimismus brzdit. Něco, k čemuž bude docházet asi často a není to nic zase tak překvapivého: změna počasí. Minulý týden v Německu nefoukalo, nesvítilo sluníčko. „Došlo u nich k tomu, že cena elektřiny na krátkodobém trhu vylétla nad 800 eur za megawatthodinu, což byl zatím letos rekord, protože zkrátka nejely větrné a solární elektrárny. Takže se musely rychle nahodit záložní flexibilní zdroje,“ popisuje Malá.Tím vystřelily nahoru emise, u našich západních sousedů dokonce pálili ty nejšpinavější zdroje včetně mazutu. Ale hlavně muselo Německo skokově navýšit dovoz elektřiny. Ve středu 6. listopadu se tak Česko stalo jejím čtvrtým největším vývozcem. Ovšem podle ČEPS bude Česko do pár let – s tím, jak bude postupně vypínat uhelné zdroje energie – elektřinu dovážet. Neví se, odkud to bude a za kolik. Podle Markéty Malé ČEPS počítá s tím, že budeme věřit Němcům a Francouzům, že nám energie vždycky dodají. Jenže i to má své „ale“.„V zelených plánech se počítá s tím, že se bude vyrábět zelený vodík a to znamená, že elektřinu, která by mohla být přebytková z výroby v Německu nebo ve Francii, mohou oni spotřebovat pro svůj průmysl. Tudíž pro nás nebude,“ varuje ekonomická novinářka.V souvislosti s evropskou důvěrou je třeba vybavit si dva roky starý výrok tehdejšího ministra průmyslu Josefa Síkely, který po jednání s německým ministrem prohlásil, že pokud by české domácnosti neměly plyn, Německo zastaví část svého průmyslu „a my pak od nich dostaneme tu potřebnou část plynu“.Právě s Josefem Síkelou souvisí zpráva, že energetický regulátor vydal nový cenový návrh, kolik by se v příštím roce mělo platit za regulovanou složku u plynu. Konkrétní čísla budou jasná během listopadu. Ale už teď je jasné, že poplatek za tranzit plynu se kvůli tomu, abychom mohli dotovat fungování NET4GAS, protože ten má obrovský pokles tržeb, zvýší.„Koupili jsme zadlužené plynovody, už jimi neteče ruský plyn, který přes nás tekl do Německa, tak se to nyní bude muset nějak zafinancovat. Odpověď vlády na to je, že dodavatelé naopak snižují ceny,“ říká redaktorka Echo24. „Navíc v příštím roce má být splatná část dluhopisů NET4GAS, což jsou jednotky miliard, zatím není jasné, kde se na to vezme,“ upozorňuje Markéta Malá. Jaká je energetická budoucnost Česka? Budeme opravdu čím dál závislejší na jiných, nebo můžeme tenhle stav ještě zvrátit? Poslechněte si Hrotcast.

Jaké úpravy by uvítaly nevládní organizace ve vládním návrhu revize sociálních dávek? Proč Česko bude už po příštím roce nuceno dovážet elektřinu a přestane být takzvaným čistým exportérem? Jaké jsou aktivity Centra Paraple, které na dnešním galavečeru oslaví třicet let od založení?

Jaké úpravy by uvítaly nevládní organizace ve vládním návrhu revize sociálních dávek? Proč Česko bude už po příštím roce nuceno dovážet elektřinu a přestane být takzvaným čistým exportérem? Jaké jsou aktivity Centra Paraple, které na dnešním galavečeru oslaví třicet let od založení?

Jaké úpravy by uvítaly nevládní organizace ve vládním návrhu revize sociálních dávek? Proč Česko bude už po příštím roce nuceno dovážet elektřinu a přestane být takzvaným čistým exportérem? Jaké jsou aktivity Centra Paraple, které na dnešním galavečeru oslaví třicet let od založení?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak bude vypadat česká energetika? Jaké budou ceny, spotřeba i zdroje? ČEPS připravil scénáře, podle kterých se po roce 2025 Česko změní na dovozce energií.Od roku 2025 by se Česko mohlo změnit z exportéra elektřiny na importéra. Počítá s tím takzvaný MAF, tedy možný scénář toho, jak bude v následujících letech energetika vypadat, který každoročně vydává ČEPS.„Vývoj je podobný, jako jsme očekávali v minulých letech, ale nové je to, že se díváme na import energie i z pohledu ekonomičnosti,“ říká v rozhovoru pro Inside Talks Martin Durčák s tím, že více než polovinu elektřiny z celkového importu dovezeme proto, že se to zkrátka vyplatí.Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize Penty, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.ai.Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Statisícům českých domácností doběhnou během listopadu 2024 tříleté smlouvy na dodávky elektřiny, které uzavřely po krachu Bohemia Energy. Nové smlouvy budou pravděpodobně méně výhodné, protože elektřina je celkově dražší, než byla koncem roku 2021. Kdo chce získat výhodnější cenu, tomu se podle oslovených odborníků obvykle vyplatí s dodavatelem vyjednávat. Rozdíl může být i 15 procent.

Během září si lidé a různé organizace rozdělili víc než 150 MWh elektrické energie z malých výroben elektřiny. Jde třeba o odběr energie ze sousedovy sluneční elektrárny.

Česko se zbavuje energetické závislosti na ruském plynu a ropě. Podle všeho se to daří – u ropy je navýšení kapacity ropovodu TAL před dokončením. To by mělo zajistit zásobování i v případě, kdyby Rusko definitivně zavřelo kohouty ropovodu Družba.

Česko se zbavuje energetické závislosti na ruském plynu a ropě. Podle všeho se to daří – u ropy je navýšení kapacity ropovodu TAL před dokončením. To by mělo zajistit zásobování i v případě, kdyby Rusko definitivně zavřelo kohouty ropovodu Družba.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příběhy klimatické změny #11 s analytikem Janem Krčálem o nové studii ekonomických příčin a dopadech odklonu od uhlí v české energetice z dílny projektu Fakta o klimatu

Energetikům se povedlo zprovoznit menší ze dvou rozvoden. Na vytápění a teplou vodu ještě lidé ve třiadvacetitisícovém městě stále čekají. Teplárnu řeka zatopila a rozsah škod se teprve ukazuje.

Některá města mají stále problémy s dodávkami elektřiny. Jak dlouho ještě výpadky potrvají? „Například v Bohumíně stále čekáme, až nám opadne voda, v Krnově už ta voda jde dolů. Tam se zatopily naše velké rozvodny a musí dojít k odčerpání vody, k odbahnění, čištění stanic, vysoušení a zprovoznění. Trvá to nějakou dobu. Můžeme se bavit o dvou třech dnech, ale budeme se snažit dodávku elektřiny zokruhovat všude, kde je to možné,“ říká mluvčí Skupiny ČEZ Soňa Holingerová.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká opatření pro nejbližší hodiny a dny projednávala odpoledne Ústřední povodňová komise? Kde je riziko zvláště vysoké? Jaké kroky v této souvislosti podniká vedení kraje Vysočina? Potvrzují se předpovědi, podle nichž by na Sázavě mohl být největší průtok v historii? A jaké komplikace představuje nynější mimořádná situace pro českou energetickou síť?

Jaká opatření pro nejbližší hodiny a dny projednávala odpoledne Ústřední povodňová komise? Kde je riziko zvláště vysoké? Jaké kroky v této souvislosti podniká vedení kraje Vysočina? Potvrzují se předpovědi, podle nichž by na Sázavě mohl být největší průtok v historii? A jaké komplikace představuje nynější mimořádná situace pro českou energetickou síť? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaderný fyzik Ondřej Novák říká, že tendr na stavbu dvou nových bloků elektrárny v Dukovanech je dobrá zpráva. Jádro se podle něj vyplatí, i když se může prodražit. "Řádově během pár let budeme muset začít importovat elektřinu, protože jí nebudeme mít dost," říká Novák v podcastu Prostor X. Korejská firma KHNP, kterou vláda vybrala, je dle Nováka spolehlivý dodavatel. Budoucnost energetiky ale vidí i v malých jaderných reaktorech, které by mohly vznikat na místech současných uhelných elektráren. K jejich rozjezdu se ale bude muset stát přizpůsobit, například dodat odborníky na jádro na stavební úřady. V energetické úspory jako řešení pro Česko příliš nevěří. "Svět směřuje dopředu technologicky a s tím dochází i ke zvyšování spotřeby. Máme úspornější přístroje, zároveň je jich ale v běžné domácnosti daleko víc než před dvaceti lety." Spotřebu bude v budoucnu navyšovat i robotizace průmyslu. Za jak dlouho v Česku skončí výroba elektřiny z uhlí? Pomůžou Česku obnovitelné zdroje energie? A proč se vyplatí sázet na jaderné elektrárny a malé reaktory? Nejen na tyto otázky odpovídá Novák v podcastu.

Trh s energiemi se po krizi z roku 2022 relativně stabilizoval. Ceny se ustálily na nové rovnovážné úrovni, dodavatelé snižují ceníky a před mnoha zákazníky, kterým brzy končí fixace, stojí otázka, zda je fixovat i nadále a případně na jak dlouhou dobu. Podle šéfa největšího alternativního dodavatele elektřiny a plynu v Česka EP Energy Trading (EPET) Petra Švece ale už moc prostoru ke snížení cen energií na trhu není. „Pokud vezmeme fundamenty a okolní podmínky energetického trhu, tak se můžeme v podstatě bavit o tom, že ceny komodit mohou jít ještě někde o deset procent níže. Víc už to asi nedáme,“ dává prognózy ohledně vývoje cen elektřinu a zemního plynu pro letošní rok. Je energetická krize opravdu za námi? Prosadí se LNG plyn, nebo jej vytlačí levnější zemní plyn? A co se stane s cenami elektřiny a plynu v Česku, až začneme elektřinu dovážet? To vše jsme s Petrem Ševcem probírali v podcastu.

Umělá inteligence přinesla novou technologickou revoluci, současně ale způsobuje nečekaný problém: spotřebovává velké množství elektřiny. Problém je to až tak velký, že by mohlo jít o takzvanou „černou labuť“, tedy těžko předvídatelnou událost s obrovskými důsledky, jako byla například finanční krize nebo pandemie covidu. Jak moc technologie zvyšují spotřebu elektřiny? A narazili jsme na nejslabší článek rozmachu AI? Filip Titlbach se ptá redaktorů slovenského Denníku N Tomáše Grečka a Tomáše Hrivňáka.

O čem jsme se s Michalem Šnobrem bavili? Green deal nikdo měnit nebude. Jestli potřebujeme nové jaderné bloky teď není jasné a vědět to budeme možná za deset let. Vedení ČEZ přesluhuje a řídí českou politiku. Elektřiny bude v Česku vždycky dostatek. Budoucnost energetiky je decentralizace výroby, ale tu nikdo neřeší. Místo toho všichni zašlapávají OZE do země.  Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Maximalistická varianta, při které by si vláda objednala rovnou čtyři nové jaderné bloky, je riskantní. Pokud by se totiž jejich stavba prodražila – a to se už stalo u všech evropských projektů –, tak v budoucnu potáhnout cenu elektřiny v Česku zbytečně vzhůru. Drahé bloky by navíc smazaly výhodu, kterou by mohla přinést levnější elektřina z větrných elektráren, energetické úspory, nebo také lepší propojení sítí v Evropě umožňující výhodnější částečný dovoz elektřiny.

Na levou paži si nechala vytetovat slovo důstojnost, ráda mluví o ekosystému dobrých skutků. Lucie Hyblerová opustila jistotu korporátní práce, založila společnost Breakfaststory na pomoc seniorům, handicapovaným a znevýhodněným lidem, a na sociálním e-shopu nabízí výrobky ze sociálních dílen. „Chci lidem dát důstojnost a peníze, z dobrého slova si elektřinu nezaplatí,“ vysvětluje. Co znamená dražba dobrých skutků?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na levou paži si nechala vytetovat slovo důstojnost, ráda mluví o ekosystému dobrých skutků. Lucie Hyblerová opustila jistotu korporátní práce, založila společnost Breakfaststory na pomoc seniorům, handicapovaným a znevýhodněným lidem, a na sociálním e-shopu nabízí výrobky ze sociálních dílen. „Chci lidem dát důstojnost a peníze, z dobrého slova si elektřinu nezaplatí,“ vysvětluje. Co znamená dražba dobrých skutků?

Rozvoj fotovoltaik v domácnostech a nástup nových zdrojů elektrické energie si vyžádá zásadní proměnu elektroenergetických sítí. Do jejich posílení a modernizace má jít v příštích deseti letech v Česku skoro půl bilionu korun. Tyto investice se promítnou do částek, které za elektřinu platí koncoví zákazníci. Podle šéfa sdružení provozovatelů sítí Mariana Ruska půjde o jednotky stovek korun za rok.

Za necelé dva měsíce si budeme vybírat nové zástupce v Evropském parlamentu. Energetika a nahrazování fosilních paliv bude jedním z velkých témat i dalších pěti let. Průkopníkem v některých oblastech je v tomto ohledu Dánsko. To už před několika lety umožnilo to, co nedávno schválila i Evropská unie, tedy zavádět takzvané energetické komunity. Do jedné z nich, na ostrov Samsø, se v rámci seriálu k evropským volbám vydal trajektem redaktor Jakub Lucký.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě. Konstatuje to zpráva Evropské agentury pro životní prostředí, podle níž klimatická rizika ohrožují nejen ekosystémy, vodní zdroje nebo zdraví obyvatel, ale také energetickou bezpečnost. „Ta není jen o tom, že jste schopen každou chvíli rozsvítit. Má i aspekt udržitelnosti, tedy že nerozsvítím na úkor někoho, kdo za 20 let už rozsvítit nebude moci,“ vysvětluje odborník na energetiku Martin Záklasník.

V uplynulých dvou letech létaly akcie ČEZ nahoru a dolů, skoro jako u technologických titulů. Takhle divoký vývoj letos nebude. V nejbližších letech ho zářné výsledky nečekají. Ceny energií klesají, říká analytička Anna Píchová.V květnu loňského roku se akcie největšího tuzemského výrobce elektřiny dostaly na své maximum 1 225 Kč. Tam se podle analytičky Anny Píchové letos už nepodívají.„V dlouhodobějším horizontu se tam vrátit mohou, v letošním roce to s velkou pravděpodobností nebude, pokud nepřijde nějaká neočekávaná zpráva. Ale jen na základě hospodaření firmy by se tam akcie podívat s největší pravděpodobností neměly,“ řekla v investičním podcastu Ve vatě.Za poslední rok ztratila akcie energetického polostátního kolosu přes 17 procent. Jen od začátku roku propadla o více než 12 procent. „V uplynulých dvou letech tak akcie ČEZ byly poměrně volatilní, ta volatilita byla někdy podobná až skoro těm technologickým titulům,“ glosuje vedoucí analytiků v Cyrrus Anna Píchová.Analytici zhoršili předpověď ohledně dalšího vývoje v ČEZ a doporučení investorům změnili z „koupit“ na „akumulovat“. To obvykle značí, že mají zájemci akcie nakupovat, když jejich cena klesne. Ale experti už nečekají tak výrazný a rychlý růst.Za neradostným vývojem nestojí zdaleka jen mlhavé výroky politiků o budoucnosti firmy. Hlavní faktor, který ziskovost a tedy i cenu akcie ovlivňuje, je vývoj cen elektřiny. A ta zlevňuje.Cenu elektřinu táhne dolů slabý průmysl„Tržby ČEZ se odvíjí od vyrobeného množství energie, které je víceméně fixní. Hodně fluktuuje cena, takže tržby jsou hodně závislé na vývoji ceny. A cena elektrické energie má od loňského roku sestupnou trajektorii, v letošním roce by tomu nemělo být jinak. V letošním roce by, s ohledem na slabý průmysl, měla jít cena elektrické energie ještě níž.“Cenu totiž ovlivňuje hlavně poptávka, která se snížila v celé Evropské unii. Zároveň máme letos poměrně teplou zimu a důležitou roli hrají i emisní povolenky. „Velká nabídka povolenek na trhu tlačí jejich cenu dolů. Ale v horizontu tří až 10 let, kdy jich bude na trhu dostupných méně, by jejich cena měla jít zase nahoru. Když o euro vzroste nebo klesne cena povolenky, tak zhruba o půl eura vzroste nebo klesne cena elektrické energie,“ uvedla Anna Píchová.Na stáří jsou lepší investiceDlouhodobý vývoj lze těžko předjímat, i proto by s dlouhodobým horizontem Píchová doporučila investovat spíše jinam. „Myslím, že jsou na stáří lepší investice.“Zestátnění podniků, v němž stát drží skoro 70 procent, ale považuje v příštích pět letech za nepravděpodobné. „Myslím si, že úplně ze stolu spadla možnost zestátnění. Zestátnění byla reakce na energetickou krizi v roce 2022, kdy premiér řekl, že stát by chtěl mít důležitou infrastrukturu, hlavně výrobu energií, pod sebou, nicméně ten správný moment na to zestátnění, vykoupení, vyplacení těch minoritních akcionářů vlastně promeškal,“ uvedla Píchová v podcastu.Výsledky hospodaření ČEZ za loňský rok se dozvíme 21. března. Jaká ze zisku vyplyne dividenda, tak lze zatím jen odhadovat. „Čekáme dividendu okolo 70 Kč na akcii, přičemž výplatní poměr by měl být znovu 100 procent,“ tuší Píchová.Jaké dopady by na akcionáře mělo rozdělení společnosti na dvě části? Přišel čas se akcie zbavit? Nebo ji naopak kvůli poklesu ceny nakoupit? Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Podle ekonomické analytičky Jany Klímové jsou poklesy u cen elektřiny a plynu trendem, který pozorujeme na zahraničních trzích dlouhodobě. „Poklesy se dějí po celý rok, nejedná se o náhlý skok,“ osvětluje situaci. Protože se však jedná o tržní cenu komodit, koncový zákazník prozatím větší změnu nepocítí. K cenám energií se totiž připočítává regulovaná složka, která se loni zvyšovala. Analytička varuje před výhodnými fixacemi na tři roky, které se mnohdy nevyplatí.

Rozumná klimatická politika se neobejde bez poutavých příběhů. Elektřina jako největší politikum. Femicida. Útok jemenských povstalců na norskou loď může zasáhnout i nás.

Každá politická doba má svá hlavní témata a kdo by ještě před časem myslel, jak s tím zahýbe něco tak samozřejmého, jako léta byla elektrická energie. Přírodní produkt, který si člověk osvojil, naučil se ho vyrábět a napojil na něj téměř celý svůj život.

Do jaké míry můžou zdejší domácnosti pocítit konečné rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o nastavení regulované složky energií? Nakolik vyvážený rozpočet pro příští rok schválila po mnohahodinové debatě Poslanecká sněmovna? A jak se do dějin světové diplomacie zapsal Henry Kissinger?

Švejkovská lidová moudrost „pokud vláda zdraží pivo, padne“ už dávno neplatí. Kabinet Petra Fialy fatálně ohrožuje skokové zdražení něčeho úplně jiného - elektřiny. Regulovaná složka její ceny (asi polovina z celkové částky) pro domácnosti vyskočí proti letošnímu roku o 70 procent a pro největší firmy až o 200 procent.„Vláda si proti sobě poštvala rozčílené vlastní voliče a podporovatele z řad podnikatelů. Asi je zaskočily dva momenty. Nejprve premiérovo zlehčování, že to tak dramatické nebude. A následně krčení rameny, že s rozhodnutím nezávislého regulačního úřadu nic moc dělat nemůže,“ komentuje Lucie Stuchlíková.Podle reportérské dvojice by se Fialův kabinet měl pokusit domluvit s hlavními hráči na energetickém trhu a rozložit skokové zdražení do více let. Zároveň se domnívají, že asi není náhoda, když Česko má v regionu nejdražší nejen elektřinu, ale třeba i bydlení, potraviny anebo v minulosti mobilní datové služby.„Stali jsme se docela drahou zemí, i když platová úroveň tomu neodpovídá. Evidentně u nás v mnoha oborech moc nefunguje trh a konkurence, přesněji řečeno úřady, které to mají hlídat,“ vysvětluje Václav Dolejší.Jak šetří elektřinou Vlevo dole? Myjí se energobaroni každý den? A sebrali byste bagetu ze země? Poslechněte si elektrifikující aktuální epizodu Vlevo dole!----- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V České republice by mohlo do roku 2050 vzniknout osm tisíc megawatt jaderných zdrojů, domnívá se šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. S novými reaktory počítá i klimaticko-energetický plán. Podle některých ekologů se ale jádro stalo obsesí vlády a kabinet na něj sází příliš, aniž by využíval dostatečně potenciál obnovitelných zdrojů.

Proč Energetický regulační úřad před týdnem oznámil výrazné zvýšení regulované složky cen energií? Neměl úřad zároveň vysvětlit odběratelům, o kolik se tím energie prodraží, a předejít tak zbytečným obavám? A nakolik se zvýšení regulované složky dotkne domácnosti? Vladimír Kroc se ptal předsedy Rady Energetického regulačního úřadu Stanislava Trávníčka.

Poslové nejextrémnějších procesů ve vesmíru – kdo to jsou? Přiblížíme s fyzikem, který získal ocenění za jejich zkoumání. Jak se vyhnout internetovému podvodu nebo jak si vytvořit dostatečně silné heslo? V Česku zahájila provoz první plnicí stanice na biometan, palivo pro nákladní dopravu vyráběné z odpadů. V čem je jeho největší potenciál?

Zatímco většina zemí Evropské unie ekonomicky roste, byť třeba jen velmi pomalu, česká ekonomika klesá – ve třetím čtvrtletí letošního roku to podle předběžného odhadu bylo o šest desetin procenta. A v tomto ohledu je na tom Česko skoro nejhůř v Evropě. „Nedělal bych dalekosáhlé závěry z pár desetinek, ale je to důvod zpozornět. Krátkodobě to lze vysvětlit tím, že jsme země více postižená inflací,“ míní europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Proč nemůže zlevnit elektřina – tak zní klíčová otázka, která bude v příštích měsících určovat ekonomickou rozvahu domácností a nepřímo i politickou situaci Česka. Na odpověď čekáme.