Podcasts about moskv

Íránský ministr zahraničních věcí Abbás Arakčí se v pondělí v Moskvě setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle světových agentur jsou hlavním důvodem americké údery na íránské jaderné provozy. Otázkou ovšem je, jaký bude výsledek.

Vladimir Vladimirovič Putin. Líný diktátor, který by chtěl být mocným carem. Poví o něm vzácný host – britská novinářka Catherine Beltonová. Catherine byla roky zpravodajkou v Moskvě a teď píše pro americký deník The Washington Post. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.

Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenský premiér Robert Fico je připraven vetovat návrh na zastavení veškerého dovozu plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska. Řekl to i přímo v Moskvě, kam se vydal na oslavě výročí konce druhé světové války. „Slovenská ekonomika momentálně žije na ruských energiích, protože jsou levnější než jiné,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor slovenského magazínu Trend.

Slovenský premiér Robert Fico je připraven vetovat návrh na zastavení veškerého dovozu plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska. Řekl to i přímo v Moskvě, kam se vydal na oslavě výročí konce druhé světové války. „Slovenská ekonomika momentálně žije na ruských energiích, protože jsou levnější než jiné,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor slovenského magazínu Trend.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Do Ruska se po několikaleté přestávce vrátí český velvyslanec. Už o víkendu by se měl své role ujmout diplomat, bývalý náměstek a expert na vyzbrojování Daniel Koštoval. Co bude v Moskvě jeho hlavním úkolem?Hostem Ptám se já byl nový velvyslanec v Moskvě Daniel Koštoval. Česká republika bude mít poprvé od ruského vpádu na Ukrajinu v roce 2022 svého velvyslance přímo v Rusku. Daniel Koštoval má do Moskvy odjet tento víkend. Jeho předchůdce Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května 2024, už od roku 2022 ale pobýval v Praze a Česko zastupovali diplomaté na nižší úrovni.Jak už nový velvyslanec Koštoval naznačil minulý týden novinářům, očekává s ruskou stranou dialog. Jako hlavní cíl si stanovil pochopit, jaké jsou ruské zájmy a záměry vůči Česku a přenést informace tak, aby se česká vláda rozhodovala na základě faktů. V Rusku chce především hájit české zájmy. „Rusko má vůči Česku své mocenské zájmy,“ řekl v Prám se já Koštoval. A připomněl ruský návrh pro NATO z prosince 2021: „Tam se říká, že by měl být vrácen stav poměru v Evropě před květen 1997 a že by jsme neměli být plnohodnotným členem NATO (…) A to je pro nás nepřijatelné.“Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij už vyjádřil očekávání, že Koštovalův nástup kladně ovlivní rusko-české kontakty v Moskvě a snad i vylepší komunikaci mezi ruskou ambasádou v Praze a českým ministerstvem zahraničí. Tu Zmejevskij označil za „sporadickou“ a odrážející „téměř nulovou“ úroveň nynějších vztahů mezi zeměmi.Daniel Koštoval nastupuje na post velvyslance v Moskvě s dlouholetými zkušenostmi diplomata. Působil také na ministerstvu obrany například jako náměstek pro vyzbrojování a poslední roky v soukromém sektoru jako bezpečnostní analytik. V jakém stavu jsou česko-ruské vztahy? Proč v Moskvě potřebujeme velvyslance? A jaký očekává vývoj ohledně jednání o ukončení války na Ukrajině?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR SI PUSŤTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Putinův režim zorganizoval v Moskvě vojenskou přehlídku na počest vítězství ve Velké vlastenecké válce. „Byla to velmi dobře provedená ruská mediální operace. Viděli jsme sice muzejní kousky, ale chyběla tam nejmodernější technika,“ všímá si politický geograf Michael Romancov. Putin chtěl podle něj ukázat své velké vítězství. Nejdůležitějším hostem byl čínský vůdce Si Ťin-pching, středoevropské oči ale na kamerách ruské státní televize dlouho hledaly slovenského premiéra Roberta Fica. „Na tribuně jsme ho nezahlédli, možná se tam někde krčil. Objevil se až u hrobu neznámého vojína, a to ve třetí řadě za důležitými světovými politiky. Fico se v Moskvě zachoval jako František Ringo Čech, který držel pero, ale nepodepsal,“ říká ve společné epizodě Studia N a Romancov a spol.

Orwell napsal, že „kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá také minulost.“ V posledních týdnech jsme byli svědky toho, jak si někteří politici vytahují z historie symboly a události, aby jimi zdůvodnili své politické kroky.Minulý týden na pražském náměstí Republiky a nedalekém Staroměstském náměstí demonstrovaly proruské politické strany. První z nich měla podtitul demonstrace „Za urovnání vztahů s Ruskou federací.“ Na demonstraci mluvil také bývalý politik z devadesátých let Miroslav Sládek. Na jeho příběhu je možné popsat, jak se posunula politika. Tento zakladatel českého populismu byl vždy primárně protiněmecký, stejně jako většina radikálních stran z okraje společnosti. Dnes vidí hlavní zlo v Evropské unii a naopak vyzdvihuje dobré vztahy s Ruskem.Ještě výraznější posun se odehrál na Slovensku. Svou cestou na oslavy výročí konce války v Moskvě premiér Fico jen zvýraznil svou proruskou politiku, která je raritní v celé Evropě. Slučuje v sobě fašistické a komunistické tradice a směřuje slovenskou zahraniční politiku na Východ.Fico nikdy nedělal konzistentní zahraniční politiku, ta vždycky byla jen odleskem politiky vnitřní, které všechno přizpůsoboval. Z jeho kroků lze vyčíst, že počítá s předčasnými volbami a svou obhajobou ruských zájmů chce na svou stranu přitáhnout voliče ze Slovenské národní strany a Republiky. Celé Slovensko tím však vtahuje do izolace.

Slovenský premiér Robert Fico po návratu z Moskvy, kde byl na Dni vítězství, zhodnotil svou návštěvu jako významný diplomatický úspěch. Okomentoval tak svá jednání s představiteli Ruska, Číny, Vietnamu a Brazílie. Co chtěl Robert Fico svojí přítomností v Moskvě ukázat? A jak se změnil rok od atentátu? Politolog Petr Just vysvětlí i to, jak válka na Ukrajině ovlivňuje národní zahraniční politiky a co pro ODS znamená ve volebním roce nepravomocně odsouzený starosta Řeporyjí.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenský premiér Robert Fico po návratu z Moskvy, kde byl na Dni vítězství, zhodnotil svou návštěvu jako významný diplomatický úspěch. Okomentoval tak svá jednání s představiteli Ruska, Číny, Vietnamu a Brazílie. Co chtěl Robert Fico svojí přítomností v Moskvě ukázat? A jak se změnil rok od atentátu? Politolog Petr Just vysvětlí i to, jak válka na Ukrajině ovlivňuje národní zahraniční politiky a co pro ODS znamená ve volebním roce nepravomocně odsouzený starosta Řeporyjí.

Jako jediný představitel členského státu Evropské unie se slovenský premiér Robert Fico zúčastnil oslav konce druhé světové války přímo v Moskvě. Při příležitosti tak zvaného Dne vítězství nad fašismem položil společně s nejvyššími politickými představiteli dalších zemí květiny u hrobu neznámého vojína.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Rudém náměstí v Moskvě se uskutečnila vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Zúčastnil se jí ruský prezident Vladimir Putin či čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě byl také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chyběla.

Na Rudém náměstí v Moskvě se uskutečnila vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Zúčastnil se jí ruský prezident Vladimir Putin či čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě byl také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chyběla.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruská agentura RIA Novosti prohlásila Slovensko za jednu z mála evropských zemí, která ctí památku sovětských vojáků. Ocenila rozhodnutí slovenského premiéra Roberta Fica zúčastnit se v Moskvě přehlídky k 80. výročí konce druhé světové války. „Dělat strašáka z Roberta Fica jen proto, že pojede na přehlídku do Moskvy, mi přijde hloupé,“ říká v Pro a proti europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!). „Velmi smutný postoj,“ hodnotí europoslanec z TOP 09 Ondřej Kolář.

Ten paradox nemůže být zřetelnější. Zatímco v Moskvě rachotí 9. května, tedy s jednodenním zpožděním výročí konce 2. světové války, po Rudém náměstí pásy tanků a vojenskou přehlídku provázejí z Kremlu litanie orwellovských lží o údajně „nacistickém Západu“, který je třeba „osvobodit“, připomínají si ve stejný den státy Unie výročí „Schumanovy deklarace“. Den, který se od roku 1985 slaví v EU rozhodnutím Evropské rady jako Den Evropy.

Moskevské vojenské přehlídky k výročí konce války se účastnili i evropští politici, například europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) nebo slovenský premiér Robert Fico. „Nemůžeme se spoléhat na to, že Fico naše obranné snahy proti Moskvě, kde teď s nimi slaví, nezavetuje v Radě Evropské unie,“ kritizuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která se účastní kyjevského bezpečnostního fóra.

Rusko oslavilo den vítězství tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě, které se tentokrát účastnilo i několik zahraničních státníků, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Byla pompéznější, po invazi na Ukrajinu byly přehlídky skromnější. Nejezdili na ně zahraniční lídři, ale Putinovi se podařilo tento trend zlomit a bylo na něm vidět, že si to užívá,“ konstatuje novinářka Petra Procházková.

Ve chvíli, kdy začíná další rozhovor projektu Co se děje se světem, probíhá tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Jaká je momentálně vojenská síla Ruska? „Kapacita a dosah jaderné triády Ruské federace jsou prakticky neomezené a co se týče počtu, kvality, ale i kvantity, tak je nadřazena všem ostatním vyjma USA,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Jak je na tom Rusko z hlediska konvenčních zbraní? Poslechněte si celý rozhovor.

Moskevské vojenské přehlídky k výročí konce války se účastnili i evropští politici, například europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) nebo slovenský premiér Robert Fico. „Nemůžeme se spoléhat na to, že Fico naše obranné snahy proti Moskvě, kde teď s nimi slaví, nezavetuje v Radě Evropské unie,“ kritizuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která se účastní kyjevského bezpečnostního fóra.

Moskevské vojenské přehlídky k výročí konce války se účastnili i evropští politici, například europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) nebo slovenský premiér Robert Fico. „Nemůžeme se spoléhat na to, že Fico naše obranné snahy proti Moskvě, kde teď s nimi slaví, nezavetuje v Radě Evropské unie,“ kritizuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která se účastní kyjevského bezpečnostního fóra.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S historikem umění Ivanem Folettim o vojenské přehlídce v Moskvě, oslavách porážky nacistického Německa i rehabilitaci Stalina současným ruským režimem. Moderuje Štěpán Sedláček.

Ruská agentura RIA Novosti prohlásila Slovensko za jednu z mála evropských zemí, která ctí památku sovětských vojáků. Ocenila rozhodnutí slovenského premiéra Roberta Fica zúčastnit se v Moskvě přehlídky k 80. výročí konce druhé světové války. „Dělat strašáka z Roberta Fica jen proto, že pojede na přehlídku do Moskvy, mi přijde hloupé,“ říká v Pro a proti europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!). „Velmi smutný postoj,“ hodnotí europoslanec z TOP 09 Ondřej Kolář.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko oslavilo den vítězství tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě, které se tentokrát účastnilo i několik zahraničních státníků, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Byla pompéznější, po invazi na Ukrajinu byly přehlídky skromnější. Nejezdili na ně zahraniční lídři, ale Putinovi se podařilo tento trend zlomit a bylo na něm vidět, že si to užívá,“ konstatuje novinářka Petra Procházková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ten paradox nemůže být zřetelnější. Zatímco v Moskvě rachotí 9. května, tedy s jednodenním zpožděním výročí konce 2. světové války, po Rudém náměstí pásy tanků a vojenskou přehlídku provázejí z Kremlu litanie orwellovských lží o údajně „nacistickém Západu“, který je třeba „osvobodit“, připomínají si ve stejný den státy Unie výročí „Schumanovy deklarace“. Den, který se od roku 1985 slaví v EU rozhodnutím Evropské rady jako Den Evropy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žádný konflikt v dějinách lidstva nepřinesl tolik obětí, krve a zkázy jako 2. světová válka. Žádný ale také neměl tolik konců. Poprvé bezpodmínečnou kapitulaci podepsali Němci 7. května 1945 v severofrancouzském městě Remeši, podruhé o den později v Berlíně, kdy už měl ovšem Stalin v Moskvě na kalendáři datum 9. května, takže od té doby se Den vítězství slaví v každé zemi jinak.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během vojenské přehlídky v Moskvě 9. května nejspíš uslyšíme o tom, jak se Rusko obětovalo k záchraně evropské civilizace. Ale nic o tom, jak Sovětský svaz spolupracoval s Hitlerovou říší. Jednostranná interpretace druhé světové války se stala součástí politické identity Ruska. Intenzivně s ní pracuje zejména prezident Vladimir Putin, který rozpoutal válku proti Ukrajině s tvrzením, že je potřeba porazit tamní nacisty. Proč je to i po 80 letech pro Rusko tak důležité?Host: Tomáš Glanc -  rusista z Institutu východoevropských studií na Curyšské univerzitěČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Pokud nás rádi posloucháte, zvažte prosím podporu 5:59 v soutěži Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Mockrát děkujeme! Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

"Je to národní strategie přežití, zbabělý oportunismus. Lidé se bojí, že přijdou Rusové, a nechtějí dopadnout jako Ukrajinci v Buči. Tak se s nimi radši chtějí kamarádit," říká na adresu Slováků. Sám se ze Slovenska odstěhoval po volebním vítězství Roberta Fica. Bude mít podle něho slovenský premiér dost silný žaludek na páteční vojenskou přehlídku v Moskvě s vojáky, kteří dost možná zabíjeli na Ukrajině? A co 8. května vlastně slaví Slováci, když byli Hitlerovi přisluhovači? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí

S čím přiletěl do Moskvy vyslanec Donalda Trumpa v rámci snah dojednat klid zbraní na Ukrajině? Jak dnes odpověděl ředitel České televize Jan Souček na kritické hlasy, které volají po jeho rezignaci? A jak přijal ocenění za Knihu roku autor románu Letnice Miroslav Hlaučo?

S čím přiletěl do Moskvy vyslanec Donalda Trumpa v rámci snah dojednat klid zbraní na Ukrajině? Jak dnes odpověděl ředitel České televize Jan Souček na kritické hlasy, které volají po jeho rezignaci? A jak přijal ocenění za Knihu roku autor románu Letnice Miroslav Hlaučo?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osvobození Československa uvítala vláda v Košicích, kde také vyhlásila svůj program. Jenže ten byl napsán a schválen v Moskvě. Londýnský exil mohl už jen komentovat. neměl by to tedy být spíše program moskevský? A proč se pak stále divíme, že se stal základem stalinizace Československa? A dá se to dnes s něčím aktuálním srovnávat?

Není vůbec jisté, jestli by se od počátku 60. let po vzoru Castrovy Kuby, mohly některé jihoamerické země přimknout k Moskvě. Ale komunismu se tamní pravice civilní i vojenská obávala, a vlastně preventivně se, a nikoli demokratickou cestou, chápala moci.

Není vůbec jisté, jestli by se od počátku 60. let po vzoru Castrovy Kuby, mohly některé jihoamerické země přimknout k Moskvě. Ale komunismu se tamní pravice civilní i vojenská obávala, a vlastně preventivně se, a nikoli demokratickou cestou, chápala moci.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naprostá většina evropských zemí nesouhlasí s tím, aby se odvolávaly západní sankce proti Rusku výměnou za jeho souhlas s velmi částečným příměřím ve válce s Ukrajinou. Shodly se na tom tři desítky lídrů takzvané koalice ochotných ve čtvrtek v Paříži. Postavili tak hráz případným pokusům Spojených států protlačit příměří mezi Ruskem a Ukrajinou přes západní ústupky Moskvě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili četní evropští politici. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.

Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili četní evropští politici. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oba jeho dědečkové byli komunisté, sám shodou okolností prožil dospívání v Moskvě druhé poloviny osmdesátých let, a dnes patří k nejrespektovanějším zahraničním reportérům. Začínal v Nově, ale od roku 2006 působí v zahraniční redakci České televize. Byl jejím prvním zpravodajem na Blízkém Východě. Tam jsme se také seznámili, když jsme při jedné z mých návštěv Tel Avivu zašli v roce 2016 na pivo.Nedávno oslavil osmačtyřicáté narozeniny, vlastně den před natáčením našeho podcastu v Knihovně Čermáka a Staňka. Cítí už krizi středního věku? Je potetovaný, má dlouhé vlasy a jezdí na motorce … ale to všechno prý už dávno. Povídali jsme si o tom, co nás oba baví a považujeme za důležité: o žurnalistice i válce, o lásce a nenávisti, dětech a o tom, jak vidí budoucnost. Co odpověděl? To se dozvíte. Přeju příjemný poslech!A jako bonus si můžete přečíst článek, který jako vždy podle přepisu podcastu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet).Jakub Szántó: Mezi válečnými zónami a mýty o objektivitěRenomovaný válečný zpravodaj otevřeně hovoří o své cestě světem konfliktů, židovské identitě a budoucnosti Blízkého východuV pražské knihovně Čermák Staněk se rozléhá smích. Jakub Szántó, jeden z nejrespektovanějších českých válečných zpravodajů, právě popsal svůj první televizní vstup. Tehdy mladý reportér předstíral telefonát do pouštní telefonní budky a z obrazovky komerční televize znělo jeho slavné "Hello, Charlie". Dnes, o více než dvacet let později, sedí před publikem jako ostřílený veterán, který přežil bombardování v Gaze, pašoval alkohol v lahvičkách od ústní vody a vyjednával s muži ozbrojenými kalašnikovy na desítkách checkpointů.Szántóva cesta začala neobvykle - v Moskvě pozdní sovětské éry, kam se v devíti letech přestěhoval s matkou učitelkou. "Nosili jsme bledě modré pionýrské košile, ne bílé jako ostatní, a naše rudé šátky byly krásné lněné, ne ty jejich hnusné oranžové z uměliny," vzpomíná s úsměvem na dětské projevy vlastenectví v cizí zemi. Bylo mu třináct, když se vrátil do Československa, které se mezitím změnilo ze socialistického na raně kapitalistické."Všichni poslouchali muziku a já poslouchal Hurvínka na kazetách. Četl jsem Rasputina a myslel, že je to Saturnin," popisuje kulturní šok, který zažil. "Když někdo mluvil o Cimrmanech, myslel jsem, že jsou to nějací sousedi."Do světa novinařiny vstoupil náhodou. Vystudoval mezinárodní teritoriální studia, získal doktorát z moderní historie prací o českém fašistickém časopisu Vlajka, a nakonec skončil v roce 1999 v televizních novinách. "Jediná moje kvalifikace byla, že jsem studoval něco, co se týkalo mezinárodního dění, a měl jsem nějaké jazyky," přiznává.Jeho vyprávění o začátcích v TV Nova odhaluje absurditu mediálního světa devadesátých let. "Chtěl jsem zachraňovat svět, dělat reportáže o hladovějících dětech v Africe," říká. "A nakonec jsem dělal zvířecí tečky na konci zpráv." Za každou vážnou reportáž o převratu v Zimbabwe musel natočit několik zpráv o Pamele Anderson a jejích údajně umělých tělních partiích.Přesto se mu podařilo postupně vybudovat pozici respektovaného zahraničního reportéra. V roce 2006 přešel do České televize, kde zůstává dodnes. "Zahraniční redakce České televize je větší než řada celých redakcí v menších novinách," říká s hrdostí. "Obsluhuje celý svět a dělá to, co má - poskytuje kontext, ve kterém by lidé měli zprávy vidět."Když Szántó mluví o své práci válečného reportéra, je překvapivě střízlivý. "Drtivou většinu času je to hrozná nuda. Logistika, přesuny, mluvení s blbci, dávání jedné gumážky za druhou." Přesto se mezi těmito okamžiky skrývají zážitky, které stojí za to.Jeho kniha "Za oponou války", za kterou získal řadu ocenění, nabízí pohled do zákulisí práce válečného zpravodaje. Je pravdivá zromantizovaná představa válečného zpravodaje, který každý večer skončí v hotelu na baru, láme do sebe panáky a pak má divoký sex s produkční z turecké televize? “Na Blízkém východě to tak není. Proto vždycky chceme bydlet v křesťanských čtvrtích - protože tam je ten bar," říká s úsměvem.Szántó, sám židovského původu, strávil pět let jako zpravodaj na Blízkém východě. Své židovství nepovažuje za překážku objektivity, naopak kritizuje tuto představu jako předsudek: "Je zajímavé, že se u Žida automaticky předpokládá, že nebude k Izraeli kritický, ale když přijede Ian Pappé nebo vydá knihu Noam Chomsky, nikdo to neřeší."V souvislosti s vydáním své nové knihy "Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh" nabízí střízlivý pohled na možná řešení: "Gaza je palestinská a měla by být základem budoucí palestinské státnosti. Problém je, že po 7. říjnu 2023 se Hamásu podařilo jediné, a t definitivně zabít mírový tábor v Izraeli."Když přichází řeč na současnou geopolitickou situaci, Szántóův tón se mění. Mluví o znepokojení nad směřováním světa po nástupu Donalda Trumpa do čela americké administrativy. Zvlášť ho děsí Trumpova politika vůči Rusku a Ukrajině.Přesto si zachovává jistou dávku optimismu. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší."Ve svých 48 letech se Szántó dál věnuje reportování ze světových konfliktů, jezdí na motorce, chodí na metalové koncerty se svými syny, a přitom píše knihy, které pomáhají pochopit složitost světa. Je to muž mnoha rozporů - válečný reportér s doktorátem z historie, otec a dobrodruh, Čech i Žid, skeptik i optimista."Písmácká sousedská tradice od Národního obrození pořád žije," říká na závěr. "Jsou věci, které nejsou hezké, ale furt je docela proč být hrdý na to, že jsme Češi."

S odstupem let nelze než obdivovat dramaturgii, která byla zvolena v prvních měsících roku 1990 pro první zahraniční cesty nově zvoleného československého prezidenta. Václav Havel se svým doprovodem odletěl na několik bleskově dojednaných návštěv, jejichž průběh a ohlas byl výjimečný. Berlín, Bonn, Reykjavík, Toronto, Washington, New York. A pak přišla na řadu Moskva….

Téměř třiadvacet let, přesně 8345 dní, trvala okupace našich zemí armádou „bratrů ve zbrani“. Ukončila ji až dohoda mezi vládami Československa a Svazu sovětských socialistických republik o odchodu sovětských vojsk z území tehdejší ČSSR. Tu ministři zahraničí obou zemí Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze podepsali 26. února 1990 v Moskvě. Československo se tak stalo první zemí východního bloku, která dokázala vyprovodit sovětské vojáky ze svého území.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko se chystá na další protivládní protesty. Občanští aktivisté začali svolávat demonstrace na podporu pro evropského směřování země po prosincové návštěvě premiéra Roberta Fica (Směr) v Moskvě. „Opozice a aktivisti tvrdí, že vládní koalice chce dostat Slovensko z Evropské unie a NATO. Ale to je nesmysl, je to náš životní prostor a v integraci jsme došli dále než ostatní státy Visegrádské skupiny,“ zdůrazňuje vládní poslanec Marián Kéry (Směr).

Slovensko se chystá na další protivládní protesty. Občanští aktivisté začali svolávat demonstrace na podporu pro evropského směřování země po prosincové návštěvě premiéra Roberta Fica (Směr) v Moskvě. „Opozice a aktivisti tvrdí, že vládní koalice chce dostat Slovensko z Evropské unie a NATO. Ale to je nesmysl, je to náš životní prostor a v integraci jsme došli dále než ostatní státy Visegrádské skupiny,“ zdůrazňuje vládní poslanec Marián Kéry (Směr).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přestat se ptát, co udělá Trump, a začít přemýšlet o tom, co udělá Evropa. Těmito slovy vyzval účastníky Světového ekonomického fóra v Davosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jen tak podle něj Evropa potvrdí roli globálního hráče. Kdo všechno bude přítomen jednání o míru na Ukrajině? A je ukončení války pro Donalda Trumpa skutečně prioritou? Analytik Michal Smetana ještě vysvětlí, co je za eskalací vztahů mezi Bratislavou a Kyjevem a jak dopadla schůzka v Moskvě.

S jakými úkoly se chystá do Damašku nový šéf českého zastupitelského úřadu? Má Sýrie namířeno k demokratickému řízení? A proč do Damašku nevysíláme velvyslance? Vladimír Kroc se zeptal nového chargé d'affaires v Sýrii, bývalého velvyslance v Moskvě, Vítězslava Pivoňky.

S jakými úkoly se chystá do Damašku nový šéf českého zastupitelského úřadu? Má Sýrie namířeno k demokratickému řízení? A proč do Damašku nevysíláme velvyslance? Vladimír Kroc se zeptal nového chargé d'affaires v Sýrii, bývalého velvyslance v Moskvě, Vítězslava Pivoňky.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Erik Tabery a Martin M. Šimečka mluví v Československém podcastu o dopadech Ficovy návštěvy v Moskvě pro Slovensko i pro celou EU

Evropský politický rok začíná předsednictvím Polska v Radě Evropské unie. Přichází po maďarském, které bylo kvůli postojům premiéra Orbána plné kontroverzí včetně jeho s nikým nekoordinované návštěvy Putina v Moskvě.

Co mohl sledovat slovenský premiér cestou do Moskvy a jaké další dozvuky by ještě mohlo mít jeho setkání se šéfem Kremlu? Jak odpoví německá politická scéna na páteční vražedný útok na vánočních trzích v Magdeburgu? A jak se na vánoční svátky chystají domovy seniorů v Česku?

Jak chce vláda urychlit výstavbu dálnic a chystá se při tom spolupracovat i s opozicí? Proč Ústavní soud vyhověl koalici Stačilo!, která zpochybnila výsledky krajských voleb v Libereckém kraji? Jaké jsou důkazy o tom, že Rusové používají na Ukrajině chemické zbraně? – a bylo právě toto důvodem zabití ruského generála v Moskvě?

Rusové v uplynulém roce vystupňovali rozvratné akce v Evropě, aby vyvolali chaos a atmosféru strachu. V únoru byl ve Španělsku zastřelen ruský zběh zřejmě na objednávku Moskvy. V březnu zločinci najatí ruskou vojenskou rozvědkou GRU zapálili ukrajinské sklady ve východním Londýně. Západ Moskvě připisuje i řadu žhářských útoků po celé Evropě, například v polských nákupních centrech nebo v jedné německé továrně, píše britský expert na Rusko Mark Galeotti pro týdeník Spectator.

Získala japonský Řád vycházejícího slunce a působí jako mezinárodní poradkyně japonské vlády pro jadernou regulaci. Od začátku války na Ukrajině na svém Twitteru pravidelně informuje o radiační situaci na okupovaném území. „Kdyby se Putin rozhodl pro použití jaderné zbraně, do hodiny má po Petrohradu i Moskvě. To ho odradí,“ vysvětluje Dana Drábová, proč se takové situace nebojí. Jak by vypadal zásah atomovou zbraní? A jak bezpečné jsou české elektrárny?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.