Podcasts about moskv

Lars Bangert Struwe og Mikkel Vedby Rasmussen taler i denne særudgave af Krisecast om Wagnergruppen og dens leder Prigosjins mytteri mod Moskv og den igangværende ukrainske modoffensiv.

Pokus o převrat znovu ukázal jedno: Rusko není jednotný stát, ale volné souručenství různých „vorů v zakoně“, tedy oligarchů a gangsterů, které formálně zastřešuje prezident Putin. Jestli Prigožinův sobotní pa-puč něco ukázal, tak to, že Rusko vstoupilo do fáze nestability, což bude mít dopad na jeho budoucnost. Co se stalo? Všichni oslabili, kdo tedy posílil? A jaký to bude mít dopad na válku s Ukrajinou? Podcast Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka, Petros Michopulos rozebírají aktuální politická témata. Občas z režie glosuje i Martin Bartkovský. Jedná se o zkrácenou verzi. Celých 90 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.pickey.cz/kecyapolitika

Ruský režim prezidenta Putina čelil o víkendu vzpouře wagnerovců vedených Jevgenijem Prigožinem. Žoldnéři obsadili Rostov na Donu na jihozápadě Ruska, neznámý počet wagnerovců pak zamířil k Moskvě. Prigožin se zřejmě pokusil odstranit velení ruské armády. Nakonec ale vzpouru ještě týž den večer ukončil. Důvod? Nechtěl prý prolévat ruskou krev. Co se to vlastně v Rusku stalo? Byl to pokus o převrat? https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130626/

K letošnímu 115. výročí narození Františka Kriegela vyšla nejprve kniha Martina Gromana Kriegel: Voják a lékař komunismu a zároveň se objevil v kinech hraný film s názvem Muž, který stál v cestě režírovaný Petrem Nikolajevem i dokument režisérů Martina Slunečka a Miloslava Šmídmajera Sám proti Moskvě – a je to dobře. Charakter i osud tohoto muže je výjimečný a klade před nás otázku, na kterou si musíme odpovědět sami: Jakou cenu má život, když jednáme proti svému svědomí?

Ruská válka na Ukrajině a snaha Evropy zbavit se energetické závislosti na Moskvě byly velkým impulsem pro petrochemický průmysl jinde ve světě. Mimo jiné to oživilo skomírající projekty na zpracování a export LNG v Severní Americe. Mnozí tamní politici to označují za velkou obchodní příležitost, evropští zase za bezpečnou a nezávadnou alternativu k ruskému plynu. Většinou už ale nedodávají, že další rozvoj této infrastruktury je také bezpečnostní hrozbou. Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Britská královna Alžběta II. za dlouhá desetiletí vlády zažila patnáct premiérů a ve Vatikánu sedm papežů. V letech jejího panování byla postavena a zase zbourána berlínská zeď a ve Washingtonu i v Moskvě se vystřídala řada vrcholných představitelů. Nic z toho královna nekomentovala. Zůstávala přísně apolitická. I o tom hovoří v Portrétech historik Martin Kovář.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moskva oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk, vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev už Moskvě odpověděl svými podmínkami. Jde Putinovi opravdu o mír? A jak by měla Ukrajina zareagovat? Vítek Svoboda mluví se zahraniční reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou.

Rodák z Pardubic vkročil do budovy rozhlasu v Praze na Vinohradech už za studií žurnalistiky. Během šestadvaceti let byl reportérem, stálým zahraničním zpravodajem v Londýně a Moskvě. Při krátkodobých reportážních cestách pracoval v mnoha dalších zemích.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl při tom, když začala válka na Ukrajině. Předtím byl zpravodajem v Polsku, na Balkáně, v Libyi, v Moskvě i na Slovensku. Je čerstvým držitelem Ceny Ferdinanda Peroutky. Toto prestižní ocenění obdržel v únoru roku 2023 za mimořádnou zpravodajskou práci nejen v krizových oblastech. Hostem Záletů je Martin Dorazín, od ledna tohoto roku stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině. Mluvíme spolu na dálku.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před pětaosmdesáti lety, 12. května 1968, se v Moskvě narodil Andrej Amalrik. Na přelomu 60. a 70. let se proslavil knížkou, v níž předpověděl zánik Sovětského svazu. Česky vyšla v exilu a pro ty, kterým se dostala do ruky, to bylo mimořádně zajímavé čtení – jak v pořadu Portréty potvrdí historik Eduard Burget.

Před pětaosmdesáti lety, 12. května 1968, se v Moskvě narodil Andrej Amalrik. Na přelomu 60. a 70. let se proslavil knížkou, v níž předpověděl zánik Sovětského svazu. Česky vyšla v exilu a pro ty, kterým se dostala do ruky, to bylo mimořádně zajímavé čtení – jak v pořadu Portréty potvrdí historik Eduard Burget.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výročí vítězství nad fašistickým Německem ve 2. světové válce si 9. května připomnělo i Rusko. Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě však byla o poznání střídmější, než tomu bylo kdysi. Jak se na kremelské pojetí oslav dívat v souvislosti s válkou na Ukrajině? Kam se válečný konflikt za dobu trvání posunul? A jakou roli v něm může sehrát Peking? Zita Senková si povídala s analytikem Janem Ludvíkem.

Alfou a omegou jeho profesního zájmu je střední Evropa a postsovětské republiky. Takže sledoval i včerejší tradiční vojenskou přehlídku u příležitosti Dne vítězství v Moskvě a Putinův projev plný absurdit. Jaká z nich je podle něj nejnebezpečnější? Co se stane, pokud Ukrajina neuspěje se svojí dlouho chystanou ofenzívou? A od které západoevropské země očekává, že bude Ukrajinu do vyjednávání s Putinem nejvíc tlačit? Moderuje Barbora Tachecí.

Zatímco loni touto dobou se svět obával ruských oslav Dne vítězství a toho, co Kreml dál osnuje, letos se tradičních vojenských oslav neobává takřka nikdo. Jaká je nálada přímo v Rusku? A v jaké pozici je Vladimír Putin?Hostem Ptám se já byl politolog, rusista a novinář žijící v Moskvě Jiří Just.Oslavy na 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa ve druhé světové válce, letos letos nebudou tak velkolepé. Z „bezpečnostních důvodů“ je v souvislosti s válkou na Ukrajině na řadě míst omezili nebo úplně zrušili. Oslavy s vojenskou přehlídkou naopak hodlá uspořádat Moskva. Podle prezidentské kanceláře na plánu nic nezměnil ani nedávný dronový incident v centru města, který ruská strana označila za pokus o útok na Kreml a samotného Vladimira Putina. Z útoku hned obvinila Ukrajinu a posléze Spojené státy.I na moskevském Rudém náměstí ale bude letos přehlídka pravděpodobně chudší než dřív. Očekává se, že k vidění nebude takové množství vojenské techniky jako minulých letech. Kreml také nemá přilišné důvody k oslavám kvůli neuspokojivému vývoji „speciální vojenské operace“, jak označuje vpád ruských jednotek na Ukrajinu.Fronta se v posledních měsících posunula minimálně. Pár dní před výročím Šéf Vagnerovců Jevgenij Prigožin ostře zkritizoval ruské nejvyšší velení a oznámil, že se jeho muži brzy stáhnou od východoukrajinského Bachmutu, který se stal symbolem bojů. Přigožin je ale zatím jednou z mála ruských veřejných osobností, které během války otevřeně kritizují nejvyšší představitele Ruska.Jak silná je pozice Vladimira Putina? Může ho někdo nahradit? A pociťují běžní lidé dopady západních sankcí a následky války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Zatímco řada ruských měst zrušila letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce, v Moskvě na tradiční vojenské přehlídce prezident Vladimir Putin vyzval k vítězství v nynější válce, kterou ruská vojska loni v únoru na jeho rozkaz rozpoutala vpádem na Ukrajinu. „Je to v zásadě jeden z mála svorníků současné ruské společnosti. Ta přehlídka se prostě nemohla nekonat,“ konstatuje šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Je, nebo není dokončená modernizace D1? A jak kvalitní jsou reklamované opravy? Jak pomůže obětem domácího násilí jeho definice zakotvená v zákoně? Jak vypadala v Moskvě tradiční vojenská přehlídka ke konci druhé světové války v čase války, kterou vede Rusko proti Ukrajině? Poslechněte si polední publicistiku s Věrou Štechrovou.

S odstupem let nelze než obdivovat dramaturgii, která byla zvolena v prvních měsících roku 1990 pro první zahraniční cesty nově zvoleného československého prezidenta. Václav Havel se svým doprovodem odletěl na několik bleskově dojednaných návštěv, jejichž průběh a ohlas byl výjimečný. Berlín, Bonn, Reykjavík, Toronto, Washington, New York. A pak přišla na řadu Moskva….Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byla to tehdy senzace: v květnu 2016 se v Moskvě konala slavnostní prezentace knížky Ivana Serova Poznámky z kufru. Lesk události dodala přítomnost ruského ministra kultury Vladimira Medinského. Ivan Serov nebyl jen tak nějakým autorem. Ve druhé polovině 50. let byl šéfem všemocného KGB. V pořadu Portréty o něm hovoří historik Jan Adamec.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na 25 let do vězení za údajnou vlastizradu poslal soud v Moskvě tento týden opozičního politika a publicistu Vladimira Kara-Murzu. Ke 22 letům vězení byl už loni odsouzen novinář Ivan Safronov. A obvinění ze špionáže teď čelí i americký novinář Evan Gershkovich. Co tyto případy prozrazují o fungování ruské justice? O tom v dnešní epizodě mluvíme s advokátem, který obhajoval právě Safronova a který kvůli své práci nakonec musel Rusko opustit.Host: Ivan Pavlov - ruský advokát, zakladatel právnických projektů Tým 29 a První odděleníČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Rodina zámečníka Koutného z České Třebové odjela ve 30. letech minulého století do Sovětského svazu. Manželé hledali v této zemi životní štěstí. Zažili bídu, jakou si do té doby neuměli představit. Hladomor. Jejich šestiletá dcera Božena si v Moskvě zapamatovala první ruské slovo, naučila se ho od umírajícího na ulici – těsně před smrtí stále dokola opakoval slovo „pogodi“. Jiný člověk mu totiž stahoval boty, slovo „pogodi“ znamená počkej.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To je největší bolest české politiky: Jenom jsme hlavu vytáhli z východní řiti, tak okamžitě někteří politici hledají jinou řiť, ať už je bruselská, berlínská nebo washingtonská. Vždyť snad, proboha, můžeme mít větší sebevědomí, nikdo z nás přece netvrdí, že se máme s otevřenou náručí rozběhnout na východ k Moskvě. Přece máme své spojenecké závazky směrem na Západ, ale nemusíme se chovat lokajsky,“ říká politik, muzikant i publicista Petr Štěpánek v rozhovoru pro pořad Politikos s Ivanem Hoffmanem. 27.03.2023, www.RadioUniversum.cz

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga v Moskvě působila zdánlivě jako vítězství obou stran. Šéf Kremlu Vladimir Putin ukázal, že navzdory mezinárodnímu zatykači z Haagu má stále na geopolitickém hřišti vlivné přátele. Peking zase po předchozím zprostředkovaném míru mezi Íránem a Saudskou Arábií mohl prohlubovat image „mírotvůrce“. Ruský nezávislý list Novaya Gazeta ale v analýze dokládá, že Rusko potřebuje Čínu daleko víc.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Umírněný pragmatik a zároveň kovaný stalinista. Tak hodnotí historik Jan Adamec dlouholetého vůdce italských komunistů Palmira Togliattiho. Bylo možné spojit takové protiklady v jedné osobě? Bylo: jako umírněný vystupoval Togliatti doma v Itálii, jako stalinista v Moskvě.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podcast: s Tomášem Lindnerem o hlubokých kořenech německé závislosti na Rusku a změně, kterou země v reakci na ruskou agresi na Ukrajině prochází na mnoha úrovních

Už více než rok se Západ snaží Moskvě navýšit cenu za ruskou invazi na Ukrajinu. Svůj desátý balíček sankcí přijala Evropská unie, další restrikce zavádějí i Washington nebo Londýn. Předpovědi, že ruská ekonomika vlivem sankcí zkolabuje, se ale zatím nenaplnily. Jak Rusko tlaku odolává? A je možné sankce zesílit a zabránit jejich obcházení?Host: Francesco Giumelli - expert na mezinárodní sankce z Groningenské univerzity v NizozemskuČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Dva prezidenti, dva projevy před výročím ruské invaze na Ukrajinu. Jeden pronese americký prezident Joe Biden ve Varšavě, druhý pak ruský prezident Vladimír Putin v Moskvě. Biden včera nečekaně navštívil Kyjev. Během ní šéf Bílého domu slíbil nový balík vojenské pomoci Ukrajině za v přepočtu víc než deset miliard korun. Ruský prezident už se nechal slyšet, že nynější konflikt na Ukrajině rozpoutal Západ. Ten se podle něj snaží zničit Rusko - mimo jiné ekonomickými sankcemi - a dodává Ukrajině zbraně. Moskva se naopak snažila válku zastavit. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130221/

Nebýt v únoru 1948 lidí jako byl František Kriegel, nepotřebovali jsme v roce 1968 lidi jako byl František Kriegel. Něco na tom je, ale bylo to o dost složitější. A protože se blíží vydání knihy Martina Gromana Kriegel, je čas na jeden speciální díl o této postavě, se kterou posluchači Přepište dějiny už nějaký ten pátek žijí. Takže, jaký byl Kriegel před rokem 1968? V bonusové verzi na HeroHero a Gazetistu pak nejen probereme, proč vlastně v Moskvě v roce 1968 nepodepsal, ale celý díl podcastu jsme obohatili o archivní a unikátní vzpomínky pamětníků na Františka Kriegla. A samozřejmě Kriegel tento týden také v Deníku N.

Zahraniční média si všímají, že gesta nové izraelské vlády z posledních dnů naznačují vstřícnost vůči Moskvě. Mění vláda Benjamina Netanjahua postoj Izraele k válce na Ukrajině a přiklání se na ruskou stranu? Odrazí se to na jeho vztazích se Západem? Nebo by Izrael naopak mohl sehrát pozitivní roli prostředníka jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou? Debatovat budou bývalý velvyslanec v Izraeli, někdejší náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider a publicista Pavel Novotný. Moderuje Karolína Koubová.

Nic nevěděli! Lenka Víchová je známá ukrajinistka. Než jsem se vydal znovu do Kyjeva, povídal jsem si s ní tom, jak jako devatenáctiletá studentka vnímala pokus o puč v Moskvě v roce 1991, který zažila v Záporoží a v Kyjevě. Jejím vyprávěním začínám zvláštní časově omezený seriál podcastu Poutník z Ukrajiny.

Jaké jsou výhledy na ukončení ukrajinsko-ruského konfliktu? Jan Moláček, redaktor Deníku N a bývalý stálý zpravodaj České televize v Berlíně, Vídni a Moskvě věří, že dokud bude u moci Vladimir Putin, tak cesta ven není.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké jsou výhledy na ukončení ukrajinsko-ruského konfliktu? Jan Moláček, redaktor Deníku N a bývalý stálý zpravodaj České televize v Berlíně, Vídni a Moskvě věří, že dokud bude u moci Vladimir Putin, tak cesta ven není.

Hostem podcastu Zbytečná válka je politický geograf a náměstek ministra zahraničí Evropu Jaroslav Kurfürst. Jeho sekce zodpovídá i za vztahy s Ruskem. Diplomat, který působil na českém velvyslanectví v Moskvě se dlouhodobě zabývá Ruskem a jeho historií. Tématem byly především paralely mezi carským a současným ruským imperialismem.

Ukrajina minulý týden oznámila, že na hranicích s Běloruskem pokračuje ve výstavbě betonové zdi. Režim Alexandra Lukašenka, který je z ekonomického pohledu zcela závislý na Moskvě, plně podporuje ruské tažení na Ukrajině. Rusko na oplátku Bělorusům nabídlo k jejich dluhu čítajícímu skoro jeden a půl miliardy dolarů výhodnou úrokovou sazbu. Zapojí se Bělorusko do války proti Ukrajině? A jak situaci vnímá běloruská opozice, která ve válce dlouhodobě stojí na straně Ukrajiny?Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prořídlé ulice, vytapetované výlohy, prázdná křesla v holičstvích a ženy v dámských klubech. Jak se částečná mobilizace promítla do každodenního života v Moskvě, ilustruje reportáž deníku The New York Times. Páteční odpoledne v holičství Chop-Chop v centru ruské metropole bývala rušná. „Obvykle bychom teď měli plno,“ popisuje vedoucí podniku paní Olja. Mnoho klientů i polovina holičů, uprchlo z Ruska, aby se vyhnuli povolávacímu rozkazu.

Prořídlé ulice, vytapetované výlohy, prázdná křesla v holičstvích a ženy v dámských klubech. Jak se částečná mobilizace promítla do každodenního života v Moskvě, ilustruje reportáž deníku The New York Times. Páteční odpoledne v holičství Chop-Chop v centru ruské metropole bývala rušná. „Obvykle bychom teď měli plno,“ popisuje vedoucí podniku paní Olja. Mnoho klientů i polovina holičů, uprchlo z Ruska, aby se vyhnuli povolávacímu rozkazu.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nespokojení Rusové prchají od počátku okupace Ukrajiny přes hranice. Někteří našli útočiště v Pobaltí, dokud to ještě bylo možné. Jací utečenci v pobaltských státech působí a o co usilují? Jsou to pouze Rusové? Moderuje Jan Bumba.

Nespokojení Rusové prchají od počátku okupace Ukrajiny přes hranice. Někteří našli útočiště v Pobaltí, tamní státy ale spolu s Finskem a Polskem ovšem přestaly uznávat turistická víza a omezily vstup Rusů na své území. „Dnes sem míří především Ukrajinci, jsou to lidé různých přesvědčení a původem z různých oblastí,“ popisuje bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Moskvě Ivana Milenkovičová po návratu z Pobaltí.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Martin Dvořák, náměstek ministra zahraničních věcí, diplomat Emil Aslan, politolog, katedra bezpečnostních studií, Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Lumír Němec, bezpečnostní expert a veterán války v Afghánistánu Václav Černohorský, zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek, zahraniční zpravodaj ČT v Moskvě https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000371004/

Rusko anektuje čtyři další regiony na východě Ukrajiny. Kyjev i Západ označují referenda, která se v regionech odehrála, za zmanipulovaná a anexi regionů, které tvoří až 15 procent území Ukrajiny, za nelegální. Jak vnímají jejich připojení sami Rusové? A jaká je v Moskvě a dalších částech země atmosféra po nedávném vyhlášení mobilizace?Host: Ina Ruck - moskevská zpravodajka německé veřejnoprávní televize ARDČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jak se firmy připravují na nutné úspory v energetické špičce, o kterých rozhodla EU? S jakým zájmem budou v Moskvě sledovat dnešní Putinův projev k anexi ukrajinského území? A proč především sledovat druhé kolo senátních voleb?

Evropská komise pracuje na novém balíku sankcí proti Rusku. Potvrdil to šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Řekl, že nepochybuje o tom, že na připravovaných restrikcích se znovu shodnou všechny státy sedmadvacítky. Maďarsko ale tento týden vyzvalo ke zrušení i stávajících sankcí proti Moskvě.

Paradoxně na Světový den míru oznámil ruský prezident Putin částečnou mobilizaci. Zdůvodnil ji obranou před Západem. Mobilizace se má týkat 300 tisíc ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností. Cíl ruské operace na Ukrajině se podle Putina nezměnil, je jím „osvobození“ Donbasu. Jak velkým zlomem to pro další vývoj konfliktu může být? A jaká atmosféra zavládla v Moskvě bezprostředně po Putinovu projevu?

Bylo to zvláštní setkání. V Kazachstánu se sešli dva vládci, kteří jeden druhého potřebují, ale jejichž vzájemné postavení se v průběhu let jednoznačně mění ve prospěch pouze jednoho z nich. V případě Číny a Ruska tím, kdo získává, je novodobá říše středu, protože vládci v Moskvě marně usilují, aby nástupnická země Sovětského svazu obnovila svůj někdejší status supervelmoci z časů, kdy se o globální vliv přetahovala se Spojenými státy.

Soud v Moskvě poslal na 22 let do vězení se zvýšenou ostrahou ruského novináře Ivana Safronova. Ten byl obžalován kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Podle agentury TASS jde v Rusku o nejpřísnější verdikt udělený za trestný čin vlastizrady za poslední roky. Z uniklých dokumentů obžaloby ale plyne, že Safronov prostě jen umí vyhledávat informace na internetu. Co rozsudek říká o ruské spravedlnosti? A je Ivan Safronov politický vězeň? V podcastu hovoří reportérka Deníku N Petra Procházková. Moderuje Vítek Svoboda.

František Fabičovic vybudoval spolu se svou manželkou firmu Alca, která dodává nejen sanitární výrobky. Podnikali i na Východě. „Ještě 18. února jsem si odlétali z Moskvy, z výstavy jsme si nesli spousty zakázek. A pak se to 24. února pokazilo, všechno se přetrhlo. Zrušili jsme sklady v Petrohradu i Samaře, zůstali jsme jen v Moskvě, kde se ještě něco doprovádá. Ale Rusko a Ukrajina, to všechno se přetrhlo. Bělorusko to samé,“ popisuje podnikatel.

Získat relevantní informace aktuálním dění v Rusku je teď nesmírně obtížné. Řada zpravodajů musela zemi opustit. Do exilu se stáhla i nezávislá ruská média. Jak ruský režim prezentuje válku na Ukrajině? A jakými změnami prochází ruská společnost? Někdejší zpravodajka v Moskvě v audiozáznamu ještě přiblíží, jak výrazně Rusové pociťují dopady sankcí, i to, jakým způsobem se Rusko snaží rozptýlit dojem, že není v mezinárodní izolaci.

Název prvotiny jednoho z největších rusky píšících spisovatelů 20. století Fazyla Iskandera byl Patálie s kozloturem. Vyšla v Moskvě v roce 1966 a v lehce zahalené podobě se vysmívala sovětskému šílenství kolem Chruščovova pobláznění kukuřicí. Iskander byl nelítostný a zároveň moc vtipný.

Když se v Moskvě v březnu 1945 dohadoval vládní program, později nazvaný Košický, byli na to exiloví komunisté připraveni. Na rozdíl od demokratů, kteří z Londýna přiletěli s prázdnýma rukama. I to, že se Beneš vracel domů přes Moskvu, bylo symbolické - už v roce 1943 podepsala exilová vláda se SSSR Smlouvu o přátelství. Neznamená to, že už tehdy bylo rozhodnuto. Ale cesta byla nastoupena.

Sotva začal platit šestý balík sankcí proti Moskvě, už se v Evropské unii začíná opatrně mluvit o balíčku sedmém. Debata bude pravděpodobně pokračovat i v období, kdy se předsednictví v Radě EU ujme Česko, myslí si ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). „Bohužel to nevypadá, že by válka na Ukrajině spěla k nějakému rychlému závěru,“ konstatuje.

Čekali na to všichni. O tom, co dnes pronese ruský diktátor Vladimir Putin na vojenské přehlídce v Moskvě, se vedly debaty: očekávalo se oficiální vyhlášení války Ukrajině, mobilizace, ukončení války i představení nové zbraně. Nakonec Putin poděkoval vojákům a z války obvinil Západ. Jak to celé chápat? O tom si ve Studiu N povídáme s reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou, která se právě nachází na Ukrajině.