Podcasts about moskv

Kanárci live se blíží! * Kdy: 22. září 2026 od 19:00* Kde: Divadlo Palace, Praha* Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/kanarci-v-siti-live/cebnb/Těšíme se na vás!Evropská komise pozastavila holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše výplatu části dotací z unijních fondů kvůli střetu zájmů, přičemž případ na základě podnětu opozičních Pirátů vyšetřuje Úřad evropského veřejného žalobce. Vedení ministerstva obrany pod kontrolou SPD zakázalo náčelníkovi Generálního štábu Miroslavu Hlaváčovi plánovanou cestu na Ukrajinu a místo toho připravuje diplomatické návštěvy Pekingu a Pchjongjangu. Petr Macinka naletěl falešnému pozvání do studia a bez ochranky jednal s recesisty vydávajícími se za dezinformátota Thomas Pauknerem a Macinkův stranický kolega Filip Turek šířil nepodložené zprávy o úniku yperitu na Šumavě. Mezinárodní dění poznamenalo drtivé vítězství krajně pravicové AfD v Sasku-Anhaltsku, odhalení nelegálního zahraničního financování Faragovy strany Reform UK a servilní vystupování Trumpových emisarů Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskvě. Technologický sektor čelí restrikcím po zákazu školních AI chatbotů v New Yorku.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Státní rozpočet není soubor čísel k věření, jak předvádí vláda Andreje Babiše. Snížení schodku o deset či dvacet miliard není cestou ke konsolidaci. Volební tsunami v Sasku-Anhaltsku může otřást i Berlínem. Kushner a Witkoff v Moskvě a Kyjevě. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Kamila Pešeková.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner přijeli v neděli na svou první návštěvu Ukrajiny v pozici emisarů prezidenta Donalda Trumpa, který deklaruje přání ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. V sobotu se dvojice setkala v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bílý dům následně uvedl, že byly projednány plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už uplynul více než týden od nečekané návštěvy šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě a stále ještě nevíme žádné podrobnosti o tom, o čem tam jednal. Diplomacie za zavřenými dveřmi je Kremlem preferovaným způsobem vedení jednání. Zní to logicky – v kritické okamžiky je nejlepší, když můžete svému protějšku říct vše natvrdo, bez diplomatických formalit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ztracené miliony a nevýhodné smlouvy v Pražském arcibiskupství, vatikánská diplomacie v Moskvě i připomínka dramatického útěku dalajlamy do indického exilu. I to jsou témata dnešní Vertikály s Naďou Hávovou. Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šéf CIA nečekaně navštívil Moskvu, souvisí to s tlakem USA na Írán, nebo jde o vyjednávání kolem Ukrajiny? Podaří se Mariu Draghimu prostřednictvím nové Rhine Group proměnit jeho vlastní zprávu o konkurenceschopnosti v něco hmatatelného? Senát zamítl novelu stavebního zákona. Proč se opozice mimo jiné v prohlášení senátorského klubu ODS a TOP 09 postavila proti výstavbě? Co o sobě prozradil Václav Moravec v posledním rozhovoru? Je 29 let vězení přiměřený trest v bitcoinové kauze? A proč se novináři dostávají ke spisům dřív, než rozhodne soudPartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Podzimní schůzka, londýnský hotel. Tři muži a zelený čaj. V něm smrtící polonium. Otrava Alexandra Litviněnka. To je další příběh letního minispeciálu JEDY, dnes s Ivanou Milenkovičovou z nadačního fondu Prague Civil Society Centre, která působila jako rozhlasová zpravodajka v Moskvě. Ptá se Matěj Skalický.

Podzimní schůzka, londýnský hotel. Tři muži a zelený čaj. V něm smrtící polonium. Otrava Alexandra Litviněnka. To je další příběh letního minispeciálu JEDY, dnes s Ivanou Milenkovičovou z nadačního fondu Prague Civil Society Centre, která působila jako rozhlasová zpravodajka v Moskvě. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podzimní schůzka, londýnský hotel. Tři muži a zelený čaj. V něm smrtící polonium. Otrava Alexandra Litviněnka. To je další příběh letního minispeciálu JEDY, dnes s Ivanou Milenkovičovou z nadačního fondu Prague Civil Society Centre, která působila jako rozhlasová zpravodajka v Moskvě. Ptá se Matěj Skalický.

Podzimní schůzka, londýnský hotel. Tři muži a zelený čaj. V něm smrtící polonium. Otrava Alexandra Litviněnka. To je další příběh letního minispeciálu JEDY, dnes s Ivanou Milenkovičovou z nadačního fondu Prague Civil Society Centre, která působila jako rozhlasová zpravodajka v Moskvě. Ptá se Matěj Skalický.

Hostem čtvrteční Desítky Pavla Horvátha byl bývalý fotbalista Luboš Kalouda. Řeč byla samozřejmě o jeho úspěšném angažmá ve Zbrojovce Brno, ale také výjimečném tažení na mistrovství světa fotbalistů do 20 let v roce 2007 v Kanadě. Jak prožíval období ve Spartě a jak to vnímali fanoušci Brna? A co mu dala životní etapa v Astrachaně? Poslechněte si celý rozhovor.

Po summitu NATO v Ankaře se do Insideru vrací Tomáš Kopečný, bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny a spoluautor muniční iniciativy. Naučili jsme se jednat s Trumpem? Jaké jsou výstupy k Ukrajině, Rusku a Číně? Proč je pro Kyjev tak zásadní licence na výrobu raket do Patriotů? Jak summit čtou v Moskvě a v Pekingu?A co si z české účasti odnesl svět? Podle Kopečného hlavně bizár kolem sporu prezidenta s premiérem o to, kdo má Česko na summitu zastupovat. Možná to ale byl geniální tah. Zahraniční média řešila český kabinet kuriozit, a ne to, že Česko patří k nejhorším členům aliance z hlediska výdajů na obranu.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Život bývalého syrského diktátora Bašára Asada v luxusním bytě v Moskvě se zdá na první pohled klidný a pohodlný. Žije tam na vlastní náklady; přesněji z miliard dolarů, které se mu za dobu své vlády podařilo do Moskvy převést. Se svou rodinou však dnes obývá jen ateliérový byt v Moskvě a vilu v její rezidenční čtvrt Rubljovka, kde bydlí ruská smetánka a politická elita. Nedaleko žije i svržený proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovič, píše izraelský server Ynet.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O bezpečnosti se jedná i koncem tohoto týdne, který přinesl například memorandum mezi Spojenými státy a Íránem, taky setkání zástupců NATO, setkání představitelů zemí EU. I tento týden ukrajinské drony zasáhly cíle v Moskvě. Jak je možné, že se Ukrajincům daří poškodit například tamní rafinerii? „Útoky sílí. Ukrajina posílila stran svých prostředků vzdušného boje s delším dosahem. To je velmi pozitivní zpráva,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Naivkové, kteří ještě donedávna věřili pohádce pro chudé, že Donald Trump je poslušným pejsánkem svého ruského páníčka Putina, pokud není rovnou agentem FSB, asi nyní nevycházejí z údivu: jak je možné, že Rusko tu válku po mnoha letech ne a ne vyhrát? Kde je tedy ona slavná Trumpova pomoc Moskvě? Kde je tak zvaný „duch Anchorage“, který se stal údajným symbolem americké zrady?

Naivkové, kteří ještě donedávna věřili pohádce pro chudé, že Donald Trump je poslušným pejsánkem svého ruského páníčka Putina, pokud není rovnou agentem FSB, asi nyní nevycházejí z údivu: jak je možné, že Rusko tu válku po mnoha letech ne a ne vyhrát? Kde je tedy ona slavná Trumpova pomoc Moskvě? Kde je tak zvaný „duch Anchorage“, který se stal údajným symbolem americké zrady?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Měla to být rutinní akce. Sjezd spisovatelů na konci jara 1956 měl být událostí, jakých komunistický režim zorganizoval desítky a stovky. Jenže nakonec se jeho průběh vymkl komunistům z kontroly. Paradoxně za to mohly události v Moskvě, kde se kriticky podívali na éru stalinismu. Na československém sjezdu se literáti nedrželi zkrátka: Jaroslav Seifert prohlásil, že spisovatelé byli nuceni ke lži. „Moskva zasela bouři, kterou Praha sklízí,“ napsal exilový časopis Svědectví.

Měla to být rutinní akce. Sjezd spisovatelů na konci jara 1956 měl být událostí, jakých komunistický režim zorganizoval desítky a stovky. Jenže nakonec se jeho průběh vymkl komunistům z kontroly. Paradoxně za to mohly události v Moskvě, kde se kriticky podívali na éru stalinismu. Na československém sjezdu se literáti nedrželi zkrátka: Jaroslav Seifert prohlásil, že spisovatelé byli nuceni ke lži. „Moskva zasela bouři, kterou Praha sklízí,“ napsal exilový časopis Svědectví.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Prvními, kdo by měl hlídat politiky, aby si neuzurpovali moc, jsou sami občané,“ říká v Osobnosti Plus filozof a aktivista Václav Němec. Aby upozornil na schizofrenii české zahraniční politiky ve vztahu k Moskvě, účastnil se malování ukrajinské vlajky v areálu ruské ambasády, a veřejně vystupuje na obranu demokratických institucí. „Pozoruji s velkým znepokojením, že současná vláda se snaží zničit některé instituce demokratického státu, Třeba veřejnoprávní média,“ tvrdí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nepokoje radikálních fanoušků na pražském fotbalovém derby odhalují strukturální problémy, korupční minulost a netransparentní kapitálové přesuny spojené s českými oligarchy. V obcích na Litomyšlsku a Kroměřížsku probíhají koordinované nátlakové kampaně koaličních stran proti budování větrných elektráren, které zneužívají přirozený strach obyvatel k politické mobilizaci. Domácí politická scéna čelí postupné erozi demokratických konvencí a posouvání Overtonova okna prostřednictvím cílených verbálních útoků na úřad prezidenta. Výroky populistických politiků v německých médiích záměrně sabotují strategické česko-německé vztahy a sudetoněmecký dialog v Brně, což kontrastuje s usmiřujícím prohlášením České biskupské konference. Personální změny v SPD ukazují ideologické paradoxy krajní pravice a její úzké vazby na německou AfD. Slovenský premiér Robert Fico se účastí na oslavách Dne vítězství v Moskvě ocitá v úplné mezinárodní izolaci.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Slovenský premiér Robert Fico byl jediný lídr členské země Evropské unie, který se zúčastnil oslav konce druhé světové války v Moskvě. I když nešel na vojenskou přehlídku na Rudém náměstí, recepce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se zúčastnil a mezi oběma delegacemi proběhla bilaterální jednání.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak ruská agrese na Ukrajině ovlivňuje letošní oslavy konce druhé světové války v Moskvě? Koncentrace alergenů je v těchto dnech vysoká. Jak se daří léčba alergií? Maďarsko bude mít po dnešku nového premiéra. Jaká bude jeho vláda a jeho první kroky?

Jak ruská agrese na Ukrajině ovlivňuje letošní oslavy konce druhé světové války v Moskvě? Koncentrace alergenů je v těchto dnech vysoká. Jak se daří léčba alergií? Maďarsko bude mít po dnešku nového premiéra. Jaká bude jeho vláda a jeho první kroky?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes je státní svátek, a zdaleka ne jen u nás – připomínáme si totiž už 81. výročí konce 2. světové války v Evropě a s ním i osvobození a definitivní pád nacistické hrůzovlády. V Rusku se ale bude slavit až zítra – když totiž nacisté kapitulovali, v Moskvě už bylo kvůli časovému posunu po půlnoci a tedy devátého.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vzácným hostem Sportovních ozvěn je Václav Vochoska, legendární veslař, který vybojoval dvě olympijské medaile – bronz v Montrealu a Moskvě. Teď přebírá kormidlo jihočeské sekce Českého klub olympioniků.Všechny díly podcastu Sportovní ozvěny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká vláda trvá na snižování výdajů na zbrojení. Režisér, scenárista a major v záloze Václav Marhoul proto rozděluje politiky podle toho, zda vidí v Rusku hrozbu, a připomíná, že současná opozice se Moskvě podvolovat nechce. „Ale kroky SPD, ty bych nazval pomalu zkorumpovanou kolaborací. Podlézají Rusku a snaží se torpédovat obranyschopnost České republiky,“ tvrdí v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alena Machoninová je rusistka, filoložka, prozaička a tentokrát také hostka podcastu MDŽ. V Rusku, konkrétně v Moskvě, žila 15 let a stále se tam vrací. Může proto mluvit o tamní opozici i společnosti, která se vyrovnává s tlakem propagandy, tíživou atmosférou války, kterou Rusko vede na Ukrajině i každodenním životem v hlavním městě, jehož občané přichází v poslední době o svá privilegia. Přeceňuje západní svět roli státní propagandy? Proč ruská opozice kritizuje oceňovaný film Pan Nikdo proti Putinovi? A proč je důležité podporovat Rusy, kteří se v zemi navzdory všemu rozhodli zůstat?Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyPodcast MDŽ má nově vlastní kanál. Odebírejte ho na Spotify, Apple podcasts, nebo v dalších aplikacích.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Alena Machoninová je rusistka, filoložka, prozaička a tentokrát také hostka podcastu MDŽ. V Rusku, konkrétně v Moskvě, žila 15 let a stále se tam vrací. Může proto mluvit o tamní opozici i společnosti, která se vyrovnává s tlakem propagandy, tíživou atmosférou války, kterou Rusko vede na Ukrajině i každodenním životem v hlavním městě, jehož občané přichází v poslední době o svá privilegia. Přeceňuje západní svět roli státní propagandy? Proč ruská opozice kritizuje oceňovaný film Pan Nikdo proti Putinovi? A proč je důležité podporovat Rusy, kteří se v zemi navzdory všemu rozhodli zůstat? Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Podcast MDŽ má nově vlastní kanál. Odebírejte ho na Spotify, Apple podcasts, nebo v dalších aplikacích. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jaro roku 1956 bylo horké: v únoru se nejvyšší českoslovenští komunističtí představitelé v Moskvě dozvěděli, že Stalin byl zločinec. O měsíc později to sdělili svým nejbližším v Praze a nakonec celému národu. Začalo se o tom mluvit a výsledkem byl politický pád muže, který byl téměř symbolem stalinismu u nás – Alexeje Čepičky.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruské úřady o víkendu zadržely řadu organizátorů demonstrace proti vypínání internetu, kteří chtěli v Moskvě i jinde v neděli 29. března uspořádat protestní akci. Soud je potrestal 15 dny vězení. Všechny protesty, ohlášené v 17 regionech, úřady zakázaly s odvoláním na bezpečnostní opatření nebo pandemii, a varovaly, že za účast na nepovolených akcích hrozí zatčení i uvěznění.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Není to tak, že by tímto začala třetí světová válka,“ říká expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza k americko-izraelským úderům proti Íránu. Přesto podle něj nejde o izolovaný konflikt, který by se Evropy netýkal. „Nacházíme se v situaci, kterou já bych nazval mezivládí. Končí staré pořádky a ty nové se ještě neetablovaly,“ popisuje dobu, v níž podle něj padá důvěra mezi spojenci, slábne význam mezinárodního práva a svět se posouvá od multilaterálního řádu k tvrdé geopolitice. Právě v takovém světě podle něj státy často sahají k síle a proto je podle něj důležité „vybrat si stranu“. Bříza proto připomíná, že spor o íránský jaderný program není jen technický detail, ale otázka bezpečnosti celého regionu i Západu. „Není v zájmu naší civilizace, aby Írán disponoval jadernou zbraní nebo nosiči jaderných zbraní,“ říká a vysvětluje, proč podle něj Izrael dlouhodobě nemůže připustit, aby se taková hrozba přiblížila k realitě. Současná operace má podle něj jediný hlavní cíl: eliminovat íránský jaderný program a jeho raketové kapacity, nikoli nutně změnit režim v Teheránu. Velkou roli v celé krizi hraje i americký prezident Donald Trump. Bříza připomíná jeho styl politiky, který shrnuje slovy: „low cost, high impact“ - tedy jako snahu dosáhnout velkého geopolitického efektu za co nejnižší cenu. „Donald Trump není milovník válek,“ říká expert, ale zároveň připouští, že jeho kroky jsou často nevyzpytatelné a pro spojence i protivníky obtížně čitelné. Právě tato nevyzpytatelnost podle něj může působit i jako forma odstrašení vůči Rusku nebo dalším mocnostem. Rozhovor se dotýká také otázky, jestli útoky mohou Írán skutečně oslabit, co by znamenalo zhroucení režimu ajatolláhů a jak velké je riziko, že se pozornost světa odvrátí od války na Ukrajině. Bříza upozorňuje, že současná operace může mít paradoxně i nepřímý dopad na ruskou válku: Írán byl dlouho jedním z klíčových dodavatelů zbraní Moskvě a jeho oslabení tuto osu narušuje. Je útok na Írán legitimní, nebo jen další porušení mezinárodního práva? Opravdu se svět nachází v období „mezivládí“ mezi starým a novým řádem? Může současná operace zastavit íránský jaderný program - a co by přišlo potom? A proč podle Břízy dnes státy stále častěji volí sílu místo diplomacie? I o tom je rozhovor.

Hella je literární debut rusistky Aleny Machoninové. Vychází ze skutečného osudu Heleny Frischerové, prostějovské rodačky, která prošla gulagem a zbytek života strávila v Moskvě. Za knihu získala v roce 2024 cenu Magnesia Litera.

USA se dál snaží dosáhnout míru na Ukrajině. Jednají s oběma stranami, Rusko však dává opakovaně najevo nechuť k ústupkům. Evropa a Ukrajina se ale vzepřely návrhu 28bodového plánu, který vycházel výrazně vstříc Moskvě. O dalším možném vývoji na Ukrajině bude v podcastu Zbytečná válka hovořit redaktor Alex Švamberk s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým. Věnovat se budou i nárůstu napětí na Blízkém východě, zejména v Libanonu.

USA se dál snaží dosáhnout míru na Ukrajině. Jednají s oběma stranami, Rusko však dává opakovaně najevo nechuť k ústupkům. Evropa a Ukrajina se ale vzepřely návrhu 28bodového plánu, který vycházel výrazně vstříc Moskvě. O dalším možném vývoji na Ukrajině bude v podcastu Zbytečná válka hovořit redaktor Alex Švamberk s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým. Věnovat se budou i nárůstu napětí na Blízkém východě, zejména v Libanonu.

Zatímco ukrajinská delegace o víkendu zamířila na Floridu, kde jednala s Američany o podmínkách ukončení války, kterou před téměř čtyřmi lety rozpoutalo Rusko, v Moskvě probíhalo jiné setkání, a to mezi prezidentem Vladimirem Putinem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Oficiálně spolu měli jednat o ruských dodávkách energií. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Tomáš Brolík, byla to i součást Orbánovy kampaně před dubnovými volbami v Maďarsku. Může mu nadbíhání Rusku zafungovat? Mohlo by to ohrozit vztahy v rámci V4? A jak probíhají další jednání týkající se ukončení války na Ukrajině?

Patří k dobrému tónu posledních let zlehčovat události z listopadu 1989 poukazováním na to, že šlo o „státní převrat“ (komunisté) nebo že „revoluce byla řízená“ (F. Turek). Jiní zase tvrdí, že nešlo o revoluci, ale jen o předání moci. A to je špatně? Předáním moci přece revoluce začínají – může to být poklidnou nebo násilnou cestou. Titíž lidé, kteří vytýkají sametové revoluci její mírový ráz, by v případě násilného průběhu dnes fňukali, že to nešlo mírovou cestou jako v Polsku a Maďarsku. Prostě – šlo to, jak to šlo.Podstatné je, že skutečná revoluce nastala až po změně politické garnitury, která musela vlastnicky proměnit ráz celé ekonomiky a naše zahraničněpolitické ukotvení (EU, NATO). Samozřejmě, že tajné služby všech zemí se pokoušely ovlivnit průběh těchto událostí. Podstatné ovšem je, že tehdejší vládcové našeho prostoru, kteří dnes sedí v Moskvě, jsou roztrpčeni tím, že vyklidili tento region. Putinovo stanovisko je to nejlepší doporučení, že to před 36 lety vlastně nedopadlo tak špatně.V těchto týdnech dochází k předání jiné moci – od odstupující Fialovy k Babišově garnituře. Problém je, že firma Agrofert, patřící Babišovi, je největším příjemcem evropských zemědělských dotací a sám Babiš je podle zákona z roku 2017 ve těžkém střetu zájmů. Navíc prezident republiky při sestavování vlády je vázán nálezem Ústavního soudu (IV. ÚS 17/20) z února 2020, kde se praví, že „je povinností prezidenta republiky přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády, k tomu, zda jmenováním může střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který ústava, popř. zákon předvídá“.Tohle je podstata střetu Petra Pavla a Andreje Babiše – nikoli osobní konflikt bývalých kandidátů na prezidenta republiky.

Návštěva polského prezidenta Karola Nawrockého v Německu s sebou přinesla téma, které se v polsko-německých vztazích vynořuje jako rozvodněná ponorná řeka. Řeka, která může přinést do vztahů dvou největších sousedů České republiky pohromu. Jsou jí nikdy nevyplacené reparace Německa Polsku za 2. světovou válku a nacistickou okupaci, která Polsku a Polákům přinesla obrovské škody.

Je to už 57 let od počátku sovětské okupace Československa. Začala 21. srpna 1968 vpádem vojsk „spřátelených států“ Varšavské smlouvy, rozhodlo se o ní v Moskvě – a poměrně málo se zdůrazňuje, že trvala více než dvacet let. Poslední z desítek tisíc sovětských vojáků odešli v roce 1991. Příběhy 20. století tentokrát přináší vzpomínky na srpen 1968, na to, jak okupace zasáhla do životů lidí, kteří ji nepřijali, a na brutálně potlačené demonstrace z roku 1969.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ázerbajdžánské úřady zakázaly všechny kulturní akce, které pořádaly ruské instituce, ať už státní, nebo soukromé. Stejně tak byla zrušena cesta ruského vicepremiéra Alexeje Overčuka do Baku nebo společné zasedání rusko-ázerbajdžánské meziparlamentní komise v Moskvě. V pondělí bezpečnostní složky obsadily kanceláře ruského mediaholdingu Sputnik, zatkly dva jeho pracovníky a obvinily je, že jsou ve skutečnosti agenty ruské tajné služby FSB.

Íránský ministr zahraničních věcí Abbás Arakčí se v pondělí v Moskvě setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle světových agentur jsou hlavním důvodem americké údery na íránské jaderné provozy. Otázkou ovšem je, jaký bude výsledek.

Vladimir Vladimirovič Putin. Líný diktátor, který by chtěl být mocným carem. Poví o něm vzácný host – britská novinářka Catherine Beltonová. Catherine byla roky zpravodajkou v Moskvě a teď píše pro americký deník The Washington Post. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.

Slovenský premiér Robert Fico je připraven vetovat návrh na zastavení veškerého dovozu plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska. Řekl to i přímo v Moskvě, kam se vydal na oslavě výročí konce druhé světové války. „Slovenská ekonomika momentálně žije na ruských energiích, protože jsou levnější než jiné,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor slovenského magazínu Trend.

CELÝ ROZHOVOR SI PUSŤTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Putinův režim zorganizoval v Moskvě vojenskou přehlídku na počest vítězství ve Velké vlastenecké válce. „Byla to velmi dobře provedená ruská mediální operace. Viděli jsme sice muzejní kousky, ale chyběla tam nejmodernější technika,“ všímá si politický geograf Michael Romancov. Putin chtěl podle něj ukázat své velké vítězství. Nejdůležitějším hostem byl čínský vůdce Si Ťin-pching, středoevropské oči ale na kamerách ruské státní televize dlouho hledaly slovenského premiéra Roberta Fica. „Na tribuně jsme ho nezahlédli, možná se tam někde krčil. Objevil se až u hrobu neznámého vojína, a to ve třetí řadě za důležitými světovými politiky. Fico se v Moskvě zachoval jako František Ringo Čech, který držel pero, ale nepodepsal,“ říká ve společné epizodě Studia N a Romancov a spol.

Na Rudém náměstí v Moskvě se uskutečnila vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Zúčastnil se jí ruský prezident Vladimir Putin či čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě byl také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chyběla.

Ruská agentura RIA Novosti prohlásila Slovensko za jednu z mála evropských zemí, která ctí památku sovětských vojáků. Ocenila rozhodnutí slovenského premiéra Roberta Fica zúčastnit se v Moskvě přehlídky k 80. výročí konce druhé světové války. „Dělat strašáka z Roberta Fica jen proto, že pojede na přehlídku do Moskvy, mi přijde hloupé,“ říká v Pro a proti europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!). „Velmi smutný postoj,“ hodnotí europoslanec z TOP 09 Ondřej Kolář.

Ten paradox nemůže být zřetelnější. Zatímco v Moskvě rachotí 9. května, tedy s jednodenním zpožděním výročí konce 2. světové války, po Rudém náměstí pásy tanků a vojenskou přehlídku provázejí z Kremlu litanie orwellovských lží o údajně „nacistickém Západu“, který je třeba „osvobodit“, připomínají si ve stejný den státy Unie výročí „Schumanovy deklarace“. Den, který se od roku 1985 slaví v EU rozhodnutím Evropské rady jako Den Evropy.

Rusko oslavilo den vítězství tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě, které se tentokrát účastnilo i několik zahraničních státníků, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Byla pompéznější, po invazi na Ukrajinu byly přehlídky skromnější. Nejezdili na ně zahraniční lídři, ale Putinovi se podařilo tento trend zlomit a bylo na něm vidět, že si to užívá,“ konstatuje novinářka Petra Procházková.

Moskevské vojenské přehlídky k výročí konce války se účastnili i evropští politici, například europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) nebo slovenský premiér Robert Fico. „Nemůžeme se spoléhat na to, že Fico naše obranné snahy proti Moskvě, kde teď s nimi slaví, nezavetuje v Radě Evropské unie,“ kritizuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která se účastní kyjevského bezpečnostního fóra.

"Je to národní strategie přežití, zbabělý oportunismus. Lidé se bojí, že přijdou Rusové, a nechtějí dopadnout jako Ukrajinci v Buči. Tak se s nimi radši chtějí kamarádit," říká na adresu Slováků. Sám se ze Slovenska odstěhoval po volebním vítězství Roberta Fica. Bude mít podle něho slovenský premiér dost silný žaludek na páteční vojenskou přehlídku v Moskvě s vojáky, kteří dost možná zabíjeli na Ukrajině? A co 8. května vlastně slaví Slováci, když byli Hitlerovi přisluhovači? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí