Podcasts about moskv

Naivkové, kteří ještě donedávna věřili pohádce pro chudé, že Donald Trump je poslušným pejsánkem svého ruského páníčka Putina, pokud není rovnou agentem FSB, asi nyní nevycházejí z údivu: jak je možné, že Rusko tu válku po mnoha letech ne a ne vyhrát? Kde je tedy ona slavná Trumpova pomoc Moskvě? Kde je tak zvaný „duch Anchorage“, který se stal údajným symbolem americké zrady?

Naivkové, kteří ještě donedávna věřili pohádce pro chudé, že Donald Trump je poslušným pejsánkem svého ruského páníčka Putina, pokud není rovnou agentem FSB, asi nyní nevycházejí z údivu: jak je možné, že Rusko tu válku po mnoha letech ne a ne vyhrát? Kde je tedy ona slavná Trumpova pomoc Moskvě? Kde je tak zvaný „duch Anchorage“, který se stal údajným symbolem americké zrady?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Měla to být rutinní akce. Sjezd spisovatelů na konci jara 1956 měl být událostí, jakých komunistický režim zorganizoval desítky a stovky. Jenže nakonec se jeho průběh vymkl komunistům z kontroly. Paradoxně za to mohly události v Moskvě, kde se kriticky podívali na éru stalinismu. Na československém sjezdu se literáti nedrželi zkrátka: Jaroslav Seifert prohlásil, že spisovatelé byli nuceni ke lži. „Moskva zasela bouři, kterou Praha sklízí,“ napsal exilový časopis Svědectví.

„Prvními, kdo by měl hlídat politiky, aby si neuzurpovali moc, jsou sami občané,“ říká v Osobnosti Plus filozof a aktivista Václav Němec. Aby upozornil na schizofrenii české zahraniční politiky ve vztahu k Moskvě, účastnil se malování ukrajinské vlajky v areálu ruské ambasády, a veřejně vystupuje na obranu demokratických institucí. „Pozoruji s velkým znepokojením, že současná vláda se snaží zničit některé instituce demokratického státu, Třeba veřejnoprávní média,“ tvrdí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nepokoje radikálních fanoušků na pražském fotbalovém derby odhalují strukturální problémy, korupční minulost a netransparentní kapitálové přesuny spojené s českými oligarchy. V obcích na Litomyšlsku a Kroměřížsku probíhají koordinované nátlakové kampaně koaličních stran proti budování větrných elektráren, které zneužívají přirozený strach obyvatel k politické mobilizaci. Domácí politická scéna čelí postupné erozi demokratických konvencí a posouvání Overtonova okna prostřednictvím cílených verbálních útoků na úřad prezidenta. Výroky populistických politiků v německých médiích záměrně sabotují strategické česko-německé vztahy a sudetoněmecký dialog v Brně, což kontrastuje s usmiřujícím prohlášením České biskupské konference. Personální změny v SPD ukazují ideologické paradoxy krajní pravice a její úzké vazby na německou AfD. Slovenský premiér Robert Fico se účastí na oslavách Dne vítězství v Moskvě ocitá v úplné mezinárodní izolaci.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Slovenský premiér Robert Fico byl jediný lídr členské země Evropské unie, který se zúčastnil oslav konce druhé světové války v Moskvě. I když nešel na vojenskou přehlídku na Rudém náměstí, recepce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se zúčastnil a mezi oběma delegacemi proběhla bilaterální jednání.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak ruská agrese na Ukrajině ovlivňuje letošní oslavy konce druhé světové války v Moskvě? Koncentrace alergenů je v těchto dnech vysoká. Jak se daří léčba alergií? Maďarsko bude mít po dnešku nového premiéra. Jaká bude jeho vláda a jeho první kroky?

Jak ruská agrese na Ukrajině ovlivňuje letošní oslavy konce druhé světové války v Moskvě? Koncentrace alergenů je v těchto dnech vysoká. Jak se daří léčba alergií? Maďarsko bude mít po dnešku nového premiéra. Jaká bude jeho vláda a jeho první kroky?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes je státní svátek, a zdaleka ne jen u nás – připomínáme si totiž už 81. výročí konce 2. světové války v Evropě a s ním i osvobození a definitivní pád nacistické hrůzovlády. V Rusku se ale bude slavit až zítra – když totiž nacisté kapitulovali, v Moskvě už bylo kvůli časovému posunu po půlnoci a tedy devátého.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vzácným hostem Sportovních ozvěn je Václav Vochoska, legendární veslař, který vybojoval dvě olympijské medaile – bronz v Montrealu a Moskvě. Teď přebírá kormidlo jihočeské sekce Českého klub olympioniků.Všechny díly podcastu Sportovní ozvěny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká vláda trvá na snižování výdajů na zbrojení. Režisér, scenárista a major v záloze Václav Marhoul proto rozděluje politiky podle toho, zda vidí v Rusku hrozbu, a připomíná, že současná opozice se Moskvě podvolovat nechce. „Ale kroky SPD, ty bych nazval pomalu zkorumpovanou kolaborací. Podlézají Rusku a snaží se torpédovat obranyschopnost České republiky,“ tvrdí v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alena Machoninová je rusistka, filoložka, prozaička a tentokrát také hostka podcastu MDŽ. V Rusku, konkrétně v Moskvě, žila 15 let a stále se tam vrací. Může proto mluvit o tamní opozici i společnosti, která se vyrovnává s tlakem propagandy, tíživou atmosférou války, kterou Rusko vede na Ukrajině i každodenním životem v hlavním městě, jehož občané přichází v poslední době o svá privilegia. Přeceňuje západní svět roli státní propagandy? Proč ruská opozice kritizuje oceňovaný film Pan Nikdo proti Putinovi? A proč je důležité podporovat Rusy, kteří se v zemi navzdory všemu rozhodli zůstat?Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyPodcast MDŽ má nově vlastní kanál. Odebírejte ho na Spotify, Apple podcasts, nebo v dalších aplikacích.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Paní Milena Uhrová celý život pracovala jako zubní technik. Práce pro ní byla koníčkem. Vyžaduje totiž tvůrčí talent a manuální šikovnost. Svůj dávný sen si ale splnila až odchodem do důchodu. Začala vyrábět panenky a jako členka Českého panenkového klubu úspěšně vystavovala na klubových výstavách v Kyjevě, Moskvě, Gruzii a Praze.

Jaro roku 1956 bylo horké: v únoru se nejvyšší českoslovenští komunističtí představitelé v Moskvě dozvěděli, že Stalin byl zločinec. O měsíc později to sdělili svým nejbližším v Praze a nakonec celému národu. Začalo se o tom mluvit a výsledkem byl politický pád muže, který byl téměř symbolem stalinismu u nás – Alexeje Čepičky.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruské úřady o víkendu zadržely řadu organizátorů demonstrace proti vypínání internetu, kteří chtěli v Moskvě i jinde v neděli 29. března uspořádat protestní akci. Soud je potrestal 15 dny vězení. Všechny protesty, ohlášené v 17 regionech, úřady zakázaly s odvoláním na bezpečnostní opatření nebo pandemii, a varovaly, že za účast na nepovolených akcích hrozí zatčení i uvěznění.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Není to tak, že by tímto začala třetí světová válka,“ říká expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza k americko-izraelským úderům proti Íránu. Přesto podle něj nejde o izolovaný konflikt, který by se Evropy netýkal. „Nacházíme se v situaci, kterou já bych nazval mezivládí. Končí staré pořádky a ty nové se ještě neetablovaly,“ popisuje dobu, v níž podle něj padá důvěra mezi spojenci, slábne význam mezinárodního práva a svět se posouvá od multilaterálního řádu k tvrdé geopolitice. Právě v takovém světě podle něj státy často sahají k síle a proto je podle něj důležité „vybrat si stranu“. Bříza proto připomíná, že spor o íránský jaderný program není jen technický detail, ale otázka bezpečnosti celého regionu i Západu. „Není v zájmu naší civilizace, aby Írán disponoval jadernou zbraní nebo nosiči jaderných zbraní,“ říká a vysvětluje, proč podle něj Izrael dlouhodobě nemůže připustit, aby se taková hrozba přiblížila k realitě. Současná operace má podle něj jediný hlavní cíl: eliminovat íránský jaderný program a jeho raketové kapacity, nikoli nutně změnit režim v Teheránu. Velkou roli v celé krizi hraje i americký prezident Donald Trump. Bříza připomíná jeho styl politiky, který shrnuje slovy: „low cost, high impact“ - tedy jako snahu dosáhnout velkého geopolitického efektu za co nejnižší cenu. „Donald Trump není milovník válek,“ říká expert, ale zároveň připouští, že jeho kroky jsou často nevyzpytatelné a pro spojence i protivníky obtížně čitelné. Právě tato nevyzpytatelnost podle něj může působit i jako forma odstrašení vůči Rusku nebo dalším mocnostem. Rozhovor se dotýká také otázky, jestli útoky mohou Írán skutečně oslabit, co by znamenalo zhroucení režimu ajatolláhů a jak velké je riziko, že se pozornost světa odvrátí od války na Ukrajině. Bříza upozorňuje, že současná operace může mít paradoxně i nepřímý dopad na ruskou válku: Írán byl dlouho jedním z klíčových dodavatelů zbraní Moskvě a jeho oslabení tuto osu narušuje. Je útok na Írán legitimní, nebo jen další porušení mezinárodního práva? Opravdu se svět nachází v období „mezivládí“ mezi starým a novým řádem? Může současná operace zastavit íránský jaderný program - a co by přišlo potom? A proč podle Břízy dnes státy stále častěji volí sílu místo diplomacie? I o tom je rozhovor.

Hella je literární debut rusistky Aleny Machoninové. Vychází ze skutečného osudu Heleny Frischerové, prostějovské rodačky, která prošla gulagem a zbytek života strávila v Moskvě. Za knihu získala v roce 2024 cenu Magnesia Litera.

Hella je literární debut rusistky Aleny Machoninové. Vychází ze skutečného osudu Heleny Frischerové, prostějovské rodačky, která prošla gulagem a zbytek života strávila v Moskvě. Za knihu získala v roce 2024 cenu Magnesia Litera.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

USA se dál snaží dosáhnout míru na Ukrajině. Jednají s oběma stranami, Rusko však dává opakovaně najevo nechuť k ústupkům. Evropa a Ukrajina se ale vzepřely návrhu 28bodového plánu, který vycházel výrazně vstříc Moskvě. O dalším možném vývoji na Ukrajině bude v podcastu Zbytečná válka hovořit redaktor Alex Švamberk s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým. Věnovat se budou i nárůstu napětí na Blízkém východě, zejména v Libanonu.

Zatímco ukrajinská delegace o víkendu zamířila na Floridu, kde jednala s Američany o podmínkách ukončení války, kterou před téměř čtyřmi lety rozpoutalo Rusko, v Moskvě probíhalo jiné setkání, a to mezi prezidentem Vladimirem Putinem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Oficiálně spolu měli jednat o ruských dodávkách energií. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Tomáš Brolík, byla to i součást Orbánovy kampaně před dubnovými volbami v Maďarsku. Může mu nadbíhání Rusku zafungovat? Mohlo by to ohrozit vztahy v rámci V4? A jak probíhají další jednání týkající se ukončení války na Ukrajině?

Patří k dobrému tónu posledních let zlehčovat události z listopadu 1989 poukazováním na to, že šlo o „státní převrat“ (komunisté) nebo že „revoluce byla řízená“ (F. Turek). Jiní zase tvrdí, že nešlo o revoluci, ale jen o předání moci. A to je špatně? Předáním moci přece revoluce začínají – může to být poklidnou nebo násilnou cestou. Titíž lidé, kteří vytýkají sametové revoluci její mírový ráz, by v případě násilného průběhu dnes fňukali, že to nešlo mírovou cestou jako v Polsku a Maďarsku. Prostě – šlo to, jak to šlo.Podstatné je, že skutečná revoluce nastala až po změně politické garnitury, která musela vlastnicky proměnit ráz celé ekonomiky a naše zahraničněpolitické ukotvení (EU, NATO). Samozřejmě, že tajné služby všech zemí se pokoušely ovlivnit průběh těchto událostí. Podstatné ovšem je, že tehdejší vládcové našeho prostoru, kteří dnes sedí v Moskvě, jsou roztrpčeni tím, že vyklidili tento region. Putinovo stanovisko je to nejlepší doporučení, že to před 36 lety vlastně nedopadlo tak špatně.V těchto týdnech dochází k předání jiné moci – od odstupující Fialovy k Babišově garnituře. Problém je, že firma Agrofert, patřící Babišovi, je největším příjemcem evropských zemědělských dotací a sám Babiš je podle zákona z roku 2017 ve těžkém střetu zájmů. Navíc prezident republiky při sestavování vlády je vázán nálezem Ústavního soudu (IV. ÚS 17/20) z února 2020, kde se praví, že „je povinností prezidenta republiky přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády, k tomu, zda jmenováním může střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který ústava, popř. zákon předvídá“.Tohle je podstata střetu Petra Pavla a Andreje Babiše – nikoli osobní konflikt bývalých kandidátů na prezidenta republiky.

Návštěva polského prezidenta Karola Nawrockého v Německu s sebou přinesla téma, které se v polsko-německých vztazích vynořuje jako rozvodněná ponorná řeka. Řeka, která může přinést do vztahů dvou největších sousedů České republiky pohromu. Jsou jí nikdy nevyplacené reparace Německa Polsku za 2. světovou válku a nacistickou okupaci, která Polsku a Polákům přinesla obrovské škody.

80 let pro každého. Babišova touha po samostatném většinovém vládnutí se nenaplní. Miliardy robotů jsou na dohled. Skoro. Záhada londýnské demonstrace. Nawrocki žádal v Berlíně o reparace. Ale měl by je žádat spíš po Moskvě. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Návštěva polského prezidenta Karola Nawrockého v Německu s sebou přinesla téma, které se v polsko-německých vztazích vynořuje jako rozvodněná ponorná řeka. Řeka, která může přinést do vztahů dvou největších sousedů České republiky pohromu. Jsou jí nikdy nevyplacené reparace Německa Polsku za 2. světovou válku a nacistickou okupaci, která Polsku a Polákům přinesla obrovské škody.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Martin Štorkán a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:filmy Hodina zmizení, Hříšníci, Superman, Thunderbolts a Fantastická 4: První krokydruhé řady seriálů Wednesday, Hra na oliheň a Sandman (Netflix)reality show Ano, šéfe! (Prima)Album private music od Deftonesvystoupení Tresky jednoskvrnné, Pasti a mata213 na festivalu Povalečtelemost Woodyho Allena s filmovým festivalem v Moskvěvýstavu Lucie Hoškové Jsme jenom dunící kov (Hidden Gallery)knihu Lucie Hlavinkové Barabizna (Albatros)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě vzkázal, že Ukrajina nebude čekat na gesta dobré vůle, když nejsou vyslyšeny její výzvy k míru. Prezident USA Donald Trump vyhrožuje Moskvě sankcemi, pokud se mírové rozhovory nenastartují. A Vladimir Putin mlčí. „Rusové ve své propagandě bojují s kolektivním Západem a chtějí jednat s jeho pravým vůdcem, kterým je Trump, a ne s poskokem, kterým je pro ně Zelenskyj,“ říká Ondřej Šmigol z Echo24 a týdeníku Echo.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je to už 57 let od počátku sovětské okupace Československa. Začala 21. srpna 1968 vpádem vojsk „spřátelených států“ Varšavské smlouvy, rozhodlo se o ní v Moskvě – a poměrně málo se zdůrazňuje, že trvala více než dvacet let. Poslední z desítek tisíc sovětských vojáků odešli v roce 1991. Příběhy 20. století tentokrát přináší vzpomínky na srpen 1968, na to, jak okupace zasáhla do životů lidí, kteří ji nepřijali, a na brutálně potlačené demonstrace z roku 1969.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mohly by výhrady hnutí STAN vůči ministryni spravedlnosti poznamenat výrazněji vztahy uvnitř vládní koalice? Bude mít dnešní schůzka šéfa Kremlu s vyslancem Donalda Trumpa větší vliv na další postup Washingtonu vůči Moskvě? A do jaké míry nová unijní legislativa omezuje používání kamer s rozpoznáváním obličejů, jejichž provoz na pražském letišti musela policie dočasně přerušit?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Minulý týden jsem si lehl do postele a říkal si: dá se umřít na vyčerpání?“ popisuje marketér Radim Svoboda moment, kdy si uvědomil, kam ho jeho tempo může dohnat. Pracovní snídaně od sedmi, večeře pozdě večer, schůzka za schůzkou. „Já si stav únavy prostě nepřiznám. Nevím, co to je,“ říká muž, který je jedním z nejvýše postavených Čechů v globálním marketingu – pracoval pro giganty jako Coca-Cola, řídil agentury v Chicagu, New Yorku a působil také v Moskvě. Svoboda popisuje, co ho žene dopředu – dlouhou dobu přitom žil ve světě, kde se z osmačtyřicátého patra mrakodrapu díval na Manhattan, měl řidiče a limuzínu, která ho vozila až k letadlu, jímž létal za byznysem po celém světě a přesto si často připadal „jen jako obyčejnej kluk z Havířova“. „Ve mně zůstalo, že jsem úplně nikdo a abych někdo byl, tak se musím hodně snažit,“ říká marketingový konzultant dnes už z jiné perspektivy. Co mu změnilo život, ovšem nebyla žádná další lákavá pracovní nabídka, ale nádor na mozku. Diagnóza, která přišla z ničeho nic, ve chvíli, kdy řešil další schůzku. „Přišlo totální odmítání, vůbec jsem si to nepřipouštěl,“ popisuje Svoboda, jak zvažoval, že nepůjde k doktorovi na další vyšetření, protože ho čekaly pracovní povinnosti. Přežil a dnes už ví, že zdraví je jenom jedno a bez něj žádný další projekt realizovat jednoduše nejde. A také se rozhodl žít jinak – odstěhoval se do Kostariky, mimo bublinu globálního marketingu a do světa s jiným tempem. Tedy alespoň trochu. „Vesmír mi řekl: Radime, zpomal. Snažím se to poslouchat, ale hrozně to neumím,“ přiznává brandový stratég. V rozhovoru vzpomíná i na dobu, kdy žil v Moskvě, kterou z hlediska marketingu popisuje jako neopakovatelnou. Pracoval tam v době, kdy Kreml najímal britskou marketingovou agenturu, Medveděv vyjednával s podnikateli v Silicon Valley a Rusko se snažilo působit jako moderní západní demokracie. „Všichni jim to sežrali i s navijákem,“ říká o tehdejším prokremlském marketingu. Sám Svoboda kampaně pro politiky odmítá. „Do politického marketingu se moje firma nepustí, i když tady byly nabídky. V politice jsem dlouhou dobu neviděl správnou věc, pouze propagandy a osobní prospěch,“ říká marketér. Dnes ho zajímá úplně jiná výzva: jak udělat Česko srozumitelnější světu. Když se ho v zahraničí někdo zeptá, odkud je, většinou odpovídá „z Prahy“. Novotvar Czechia mu nesedí a podle něj ho ani nikdo nezná a navíc je to podobné s Čečnou. „Czech Republic je vznešené. Slovo ‚republic‘ má hodnotu, signalizuje to lidem v zahraničí, že to je sofistikovaný stát,“ tvrdí konzultant. Jak by se Česko mělo prodávat a s čím si ho v zahraničí nejvíce spojují? Kde leží etické hranice marketingu? Co všechno se musí stát, aby člověk opravdu zpomalil? A jak se dá zůstat pokorný, když se dostanete do pozic, kde se o vás všichni starají? Poslechněte si celý rozhovor.

Ázerbajdžánské úřady zakázaly všechny kulturní akce, které pořádaly ruské instituce, ať už státní, nebo soukromé. Stejně tak byla zrušena cesta ruského vicepremiéra Alexeje Overčuka do Baku nebo společné zasedání rusko-ázerbajdžánské meziparlamentní komise v Moskvě. V pondělí bezpečnostní složky obsadily kanceláře ruského mediaholdingu Sputnik, zatkly dva jeho pracovníky a obvinily je, že jsou ve skutečnosti agenty ruské tajné služby FSB.

Íránský ministr zahraničních věcí Abbás Arakčí se v pondělí v Moskvě setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle světových agentur jsou hlavním důvodem americké údery na íránské jaderné provozy. Otázkou ovšem je, jaký bude výsledek.

Vladimir Vladimirovič Putin. Líný diktátor, který by chtěl být mocným carem. Poví o něm vzácný host – britská novinářka Catherine Beltonová. Catherine byla roky zpravodajkou v Moskvě a teď píše pro americký deník The Washington Post. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.

Slovenský premiér Robert Fico je připraven vetovat návrh na zastavení veškerého dovozu plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska. Řekl to i přímo v Moskvě, kam se vydal na oslavě výročí konce druhé světové války. „Slovenská ekonomika momentálně žije na ruských energiích, protože jsou levnější než jiné,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor slovenského magazínu Trend.

CELÝ ROZHOVOR SI PUSŤTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Putinův režim zorganizoval v Moskvě vojenskou přehlídku na počest vítězství ve Velké vlastenecké válce. „Byla to velmi dobře provedená ruská mediální operace. Viděli jsme sice muzejní kousky, ale chyběla tam nejmodernější technika,“ všímá si politický geograf Michael Romancov. Putin chtěl podle něj ukázat své velké vítězství. Nejdůležitějším hostem byl čínský vůdce Si Ťin-pching, středoevropské oči ale na kamerách ruské státní televize dlouho hledaly slovenského premiéra Roberta Fica. „Na tribuně jsme ho nezahlédli, možná se tam někde krčil. Objevil se až u hrobu neznámého vojína, a to ve třetí řadě za důležitými světovými politiky. Fico se v Moskvě zachoval jako František Ringo Čech, který držel pero, ale nepodepsal,“ říká ve společné epizodě Studia N a Romancov a spol.

Orwell napsal, že „kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá také minulost.“ V posledních týdnech jsme byli svědky toho, jak si někteří politici vytahují z historie symboly a události, aby jimi zdůvodnili své politické kroky.Minulý týden na pražském náměstí Republiky a nedalekém Staroměstském náměstí demonstrovaly proruské politické strany. První z nich měla podtitul demonstrace „Za urovnání vztahů s Ruskou federací.“ Na demonstraci mluvil také bývalý politik z devadesátých let Miroslav Sládek. Na jeho příběhu je možné popsat, jak se posunula politika. Tento zakladatel českého populismu byl vždy primárně protiněmecký, stejně jako většina radikálních stran z okraje společnosti. Dnes vidí hlavní zlo v Evropské unii a naopak vyzdvihuje dobré vztahy s Ruskem.Ještě výraznější posun se odehrál na Slovensku. Svou cestou na oslavy výročí konce války v Moskvě premiér Fico jen zvýraznil svou proruskou politiku, která je raritní v celé Evropě. Slučuje v sobě fašistické a komunistické tradice a směřuje slovenskou zahraniční politiku na Východ.Fico nikdy nedělal konzistentní zahraniční politiku, ta vždycky byla jen odleskem politiky vnitřní, které všechno přizpůsoboval. Z jeho kroků lze vyčíst, že počítá s předčasnými volbami a svou obhajobou ruských zájmů chce na svou stranu přitáhnout voliče ze Slovenské národní strany a Republiky. Celé Slovensko tím však vtahuje do izolace.

Na Rudém náměstí v Moskvě se uskutečnila vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Zúčastnil se jí ruský prezident Vladimir Putin či čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě byl také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chyběla.

Rusko oslavilo den vítězství tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě, které se tentokrát účastnilo i několik zahraničních státníků, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Byla pompéznější, po invazi na Ukrajinu byly přehlídky skromnější. Nejezdili na ně zahraniční lídři, ale Putinovi se podařilo tento trend zlomit a bylo na něm vidět, že si to užívá,“ konstatuje novinářka Petra Procházková.

Moskevské vojenské přehlídky k výročí konce války se účastnili i evropští politici, například europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) nebo slovenský premiér Robert Fico. „Nemůžeme se spoléhat na to, že Fico naše obranné snahy proti Moskvě, kde teď s nimi slaví, nezavetuje v Radě Evropské unie,“ kritizuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která se účastní kyjevského bezpečnostního fóra.

Ruská agentura RIA Novosti prohlásila Slovensko za jednu z mála evropských zemí, která ctí památku sovětských vojáků. Ocenila rozhodnutí slovenského premiéra Roberta Fica zúčastnit se v Moskvě přehlídky k 80. výročí konce druhé světové války. „Dělat strašáka z Roberta Fica jen proto, že pojede na přehlídku do Moskvy, mi přijde hloupé,“ říká v Pro a proti europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!). „Velmi smutný postoj,“ hodnotí europoslanec z TOP 09 Ondřej Kolář.

Ten paradox nemůže být zřetelnější. Zatímco v Moskvě rachotí 9. května, tedy s jednodenním zpožděním výročí konce 2. světové války, po Rudém náměstí pásy tanků a vojenskou přehlídku provázejí z Kremlu litanie orwellovských lží o údajně „nacistickém Západu“, který je třeba „osvobodit“, připomínají si ve stejný den státy Unie výročí „Schumanovy deklarace“. Den, který se od roku 1985 slaví v EU rozhodnutím Evropské rady jako Den Evropy.

Během vojenské přehlídky v Moskvě 9. května nejspíš uslyšíme o tom, jak se Rusko obětovalo k záchraně evropské civilizace. Ale nic o tom, jak Sovětský svaz spolupracoval s Hitlerovou říší. Jednostranná interpretace druhé světové války se stala součástí politické identity Ruska. Intenzivně s ní pracuje zejména prezident Vladimir Putin, který rozpoutal válku proti Ukrajině s tvrzením, že je potřeba porazit tamní nacisty. Proč je to i po 80 letech pro Rusko tak důležité?Host: Tomáš Glanc -  rusista z Institutu východoevropských studií na Curyšské univerzitěČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Pokud nás rádi posloucháte, zvažte prosím podporu 5:59 v soutěži Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Mockrát děkujeme! Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

"Je to národní strategie přežití, zbabělý oportunismus. Lidé se bojí, že přijdou Rusové, a nechtějí dopadnout jako Ukrajinci v Buči. Tak se s nimi radši chtějí kamarádit," říká na adresu Slováků. Sám se ze Slovenska odstěhoval po volebním vítězství Roberta Fica. Bude mít podle něho slovenský premiér dost silný žaludek na páteční vojenskou přehlídku v Moskvě s vojáky, kteří dost možná zabíjeli na Ukrajině? A co 8. května vlastně slaví Slováci, když byli Hitlerovi přisluhovači? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí

S čím přiletěl do Moskvy vyslanec Donalda Trumpa v rámci snah dojednat klid zbraní na Ukrajině? Jak dnes odpověděl ředitel České televize Jan Souček na kritické hlasy, které volají po jeho rezignaci? A jak přijal ocenění za Knihu roku autor románu Letnice Miroslav Hlaučo?

Není vůbec jisté, jestli by se od počátku 60. let po vzoru Castrovy Kuby, mohly některé jihoamerické země přimknout k Moskvě. Ale komunismu se tamní pravice civilní i vojenská obávala, a vlastně preventivně se, a nikoli demokratickou cestou, chápala moci.

Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili četní evropští politici. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.

Oba jeho dědečkové byli komunisté, sám shodou okolností prožil dospívání v Moskvě druhé poloviny osmdesátých let, a dnes patří k nejrespektovanějším zahraničním reportérům. Začínal v Nově, ale od roku 2006 působí v zahraniční redakci České televize. Byl jejím prvním zpravodajem na Blízkém Východě. Tam jsme se také seznámili, když jsme při jedné z mých návštěv Tel Avivu zašli v roce 2016 na pivo.Nedávno oslavil osmačtyřicáté narozeniny, vlastně den před natáčením našeho podcastu v Knihovně Čermáka a Staňka. Cítí už krizi středního věku? Je potetovaný, má dlouhé vlasy a jezdí na motorce … ale to všechno prý už dávno. Povídali jsme si o tom, co nás oba baví a považujeme za důležité: o žurnalistice i válce, o lásce a nenávisti, dětech a o tom, jak vidí budoucnost. Co odpověděl? To se dozvíte. Přeju příjemný poslech!A jako bonus si můžete přečíst článek, který jako vždy podle přepisu podcastu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet).Jakub Szántó: Mezi válečnými zónami a mýty o objektivitěRenomovaný válečný zpravodaj otevřeně hovoří o své cestě světem konfliktů, židovské identitě a budoucnosti Blízkého východuV pražské knihovně Čermák Staněk se rozléhá smích. Jakub Szántó, jeden z nejrespektovanějších českých válečných zpravodajů, právě popsal svůj první televizní vstup. Tehdy mladý reportér předstíral telefonát do pouštní telefonní budky a z obrazovky komerční televize znělo jeho slavné "Hello, Charlie". Dnes, o více než dvacet let později, sedí před publikem jako ostřílený veterán, který přežil bombardování v Gaze, pašoval alkohol v lahvičkách od ústní vody a vyjednával s muži ozbrojenými kalašnikovy na desítkách checkpointů.Szántóva cesta začala neobvykle - v Moskvě pozdní sovětské éry, kam se v devíti letech přestěhoval s matkou učitelkou. "Nosili jsme bledě modré pionýrské košile, ne bílé jako ostatní, a naše rudé šátky byly krásné lněné, ne ty jejich hnusné oranžové z uměliny," vzpomíná s úsměvem na dětské projevy vlastenectví v cizí zemi. Bylo mu třináct, když se vrátil do Československa, které se mezitím změnilo ze socialistického na raně kapitalistické."Všichni poslouchali muziku a já poslouchal Hurvínka na kazetách. Četl jsem Rasputina a myslel, že je to Saturnin," popisuje kulturní šok, který zažil. "Když někdo mluvil o Cimrmanech, myslel jsem, že jsou to nějací sousedi."Do světa novinařiny vstoupil náhodou. Vystudoval mezinárodní teritoriální studia, získal doktorát z moderní historie prací o českém fašistickém časopisu Vlajka, a nakonec skončil v roce 1999 v televizních novinách. "Jediná moje kvalifikace byla, že jsem studoval něco, co se týkalo mezinárodního dění, a měl jsem nějaké jazyky," přiznává.Jeho vyprávění o začátcích v TV Nova odhaluje absurditu mediálního světa devadesátých let. "Chtěl jsem zachraňovat svět, dělat reportáže o hladovějících dětech v Africe," říká. "A nakonec jsem dělal zvířecí tečky na konci zpráv." Za každou vážnou reportáž o převratu v Zimbabwe musel natočit několik zpráv o Pamele Anderson a jejích údajně umělých tělních partiích.Přesto se mu podařilo postupně vybudovat pozici respektovaného zahraničního reportéra. V roce 2006 přešel do České televize, kde zůstává dodnes. "Zahraniční redakce České televize je větší než řada celých redakcí v menších novinách," říká s hrdostí. "Obsluhuje celý svět a dělá to, co má - poskytuje kontext, ve kterém by lidé měli zprávy vidět."Když Szántó mluví o své práci válečného reportéra, je překvapivě střízlivý. "Drtivou většinu času je to hrozná nuda. Logistika, přesuny, mluvení s blbci, dávání jedné gumážky za druhou." Přesto se mezi těmito okamžiky skrývají zážitky, které stojí za to.Jeho kniha "Za oponou války", za kterou získal řadu ocenění, nabízí pohled do zákulisí práce válečného zpravodaje. Je pravdivá zromantizovaná představa válečného zpravodaje, který každý večer skončí v hotelu na baru, láme do sebe panáky a pak má divoký sex s produkční z turecké televize? “Na Blízkém východě to tak není. Proto vždycky chceme bydlet v křesťanských čtvrtích - protože tam je ten bar," říká s úsměvem.Szántó, sám židovského původu, strávil pět let jako zpravodaj na Blízkém východě. Své židovství nepovažuje za překážku objektivity, naopak kritizuje tuto představu jako předsudek: "Je zajímavé, že se u Žida automaticky předpokládá, že nebude k Izraeli kritický, ale když přijede Ian Pappé nebo vydá knihu Noam Chomsky, nikdo to neřeší."V souvislosti s vydáním své nové knihy "Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh" nabízí střízlivý pohled na možná řešení: "Gaza je palestinská a měla by být základem budoucí palestinské státnosti. Problém je, že po 7. říjnu 2023 se Hamásu podařilo jediné, a t definitivně zabít mírový tábor v Izraeli."Když přichází řeč na současnou geopolitickou situaci, Szántóův tón se mění. Mluví o znepokojení nad směřováním světa po nástupu Donalda Trumpa do čela americké administrativy. Zvlášť ho děsí Trumpova politika vůči Rusku a Ukrajině.Přesto si zachovává jistou dávku optimismu. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší."Ve svých 48 letech se Szántó dál věnuje reportování ze světových konfliktů, jezdí na motorce, chodí na metalové koncerty se svými syny, a přitom píše knihy, které pomáhají pochopit složitost světa. Je to muž mnoha rozporů - válečný reportér s doktorátem z historie, otec a dobrodruh, Čech i Žid, skeptik i optimista."Písmácká sousedská tradice od Národního obrození pořád žije," říká na závěr. "Jsou věci, které nejsou hezké, ale furt je docela proč být hrdý na to, že jsme Češi."

S odstupem let nelze než obdivovat dramaturgii, která byla zvolena v prvních měsících roku 1990 pro první zahraniční cesty nově zvoleného československého prezidenta. Václav Havel se svým doprovodem odletěl na několik bleskově dojednaných návštěv, jejichž průběh a ohlas byl výjimečný. Berlín, Bonn, Reykjavík, Toronto, Washington, New York. A pak přišla na řadu Moskva….

Slovensko se chystá na další protivládní protesty. Občanští aktivisté začali svolávat demonstrace na podporu pro evropského směřování země po prosincové návštěvě premiéra Roberta Fica (Směr) v Moskvě. „Opozice a aktivisti tvrdí, že vládní koalice chce dostat Slovensko z Evropské unie a NATO. Ale to je nesmysl, je to náš životní prostor a v integraci jsme došli dále než ostatní státy Visegrádské skupiny,“ zdůrazňuje vládní poslanec Marián Kéry (Směr).

Přestat se ptát, co udělá Trump, a začít přemýšlet o tom, co udělá Evropa. Těmito slovy vyzval účastníky Světového ekonomického fóra v Davosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jen tak podle něj Evropa potvrdí roli globálního hráče. Kdo všechno bude přítomen jednání o míru na Ukrajině? A je ukončení války pro Donalda Trumpa skutečně prioritou? Analytik Michal Smetana ještě vysvětlí, co je za eskalací vztahů mezi Bratislavou a Kyjevem a jak dopadla schůzka v Moskvě.