Podcasts about znamen

„Poctivě učit znamená dotýkat se toho, co je v lidské bytosti životně nejdůležitější. Znamená to hledat přístup k tomu nejcitlivějšímu a nejvnitřnějšímu v osobnosti dítěte i dospělého. Mistr útočí, proniká, pustoší, aby mohl vyčistit a znovu postavit,“ poznamenává George Steiner v knize Lekce mistrů. Zvlášť zaujme závěr citované pasáže: tento literární vědec a celoživotní učitel je přesvědčen, že každá výuka je svým způsobem násilná. Musí narušit způsob, jakým dítě či mladý člověk běžně myslí, a podrobit jej disciplíně.S vděkem proto Steiner v týdeníku Die Zeit vzpomíná na učitelku starořečtiny, která po žácích házela křídy. „Musíme se bát. Potřebujeme staromódní disciplínu při učení, a pak se z toho stane radost. Obrátí se to. Jednoho dne si řekneme: I já umím číst Homéra.“ Steiner tímto přístupem zosobňuje tu linii západní intelektuální tradice, která počítá s tím, že vztah mezi učitelem a žákem bývá spojen i se zraňováním – často oboustranným.Jiný postoj zastává Komenský. V jeho koncepci není učitel mág s právem manipulace, ale zahradník, který své žáky nenásilně vede. „Učitel má napodobovat přírodu: nic neurychluje, nic nevynechává, ale všechno činí ve svůj čas a postupně,“ poznamenává v Didactica magna. V otázce kázně se však Steiner i Komenský zas potkávají. Heslo škola hrou nelze zaměňovat za škola zábavou.Jak Steiner, tak třeba Jan Patočka, který Komenského dílo svébytně rozvíjí, zdůrazňují, že dvacáté století – ač se označuje za století výchovy – je jedinečné svou vnitřní nevychovaností a neukázněností. Představa úcty k učiteli či mistrovi je dnes téměř směšná. Ale jsme pak ještě vůbec schopni učit druhé – a učit sebe?I. Kdo má učit? Zahradník, nebo kouzelník? [úvod až 17:25]II. „Na hřišti nepoužíváme profánní jazyk“ [17:25 až 30:25]III. Steiner: Učení je odmítnutí učit [30:25 až 48:50]IV. Komenský: Člověk je animal disciplinabile [48:50 až 01:01:45]V. Století výchovy přeje nevychovanosti [01:01:45 až konec]BibliografieJohn Dewey, Democracy and Education: An Introduction to the Philosophy of Education. New York: Macmillan, 1916.Philip Kitcher, The Main Enterprise of the World: Rethinking Education. New York, NY: Oxford University Press, 2021.Jan Amos Komenský, Didaktika, Praha: Dědictví Komenského, státní pedagogické nakladatelství, 1951, str. 67.Jonathan Lear, Imagining the End: Mourning and Ethical Life, Cambridge, MA: Harvard University Press, 2022.Tereza Matějčková, Žijeme v době „záchodové kultury“? George Steiner, velikán humanitní vzdělanosti, v Evropě nevidí budoucnost, in: Pravda neexistuje?, 10. díl, 23. 1. 2024, volná část: https://www.youtube.com/watch?v=y4nKcR0jKW0Jan Patočka, „Jan Amos Komenský a dnešní člověk“, in: Komeniologické studie, II, Praha: OIKOYMENH, 1998.Plutarch, Moralia, sv I, přel. Frank Cole Babbitt, Cambridge, MA: Harvard University Press, 1927.„Public Health Monitor Young Adults 2024“ (Gezondheidsmonitor Jongvolwassenen 2024) provedeno organizacemi: GGD'en (Gemeentelijke Gezondheidsdiensten), RIVM a GGD GHOR Nederland.Iris Radisch – George Steiner, Pessimisten sind lächerlich, in: Die Zeit, 17/2014, online: 16. 4. 2014. https://www.zeit.de/2014/17/george-steinerGeorge Steiner, Lekcie majstrov, přel. Martina Ivanová, Bratislava: Artforum, 2022.

V jubilejnej 250. epizóde podcastu Zlepšuj sa som privítal špeciálneho hosťa – Milana Bardúna, známeho ako Milan Bez Mapy. Tento rozhovor nie je o cestovaní. Je o rovnováhe, autentickom živote a o tom, čo znamená starať sa o seba.

Strach nás spojuje víc než rozum či řeč, říká Judith Shklarová. Dokud žijeme, obáváme se ublížení – tělesného, duševního i duchovního. Na tomto prostém vhledu staví svůj „liberalismus strachu“. Esej stejného jména vyšel roku 1989, v době, kdy Francis Fukuyama oznamoval „konec dějin“.Shklarová odmítá politický romantismus i spásné příběhy. Liberalismus podle ní nevyrůstá ze vznešených ideálů ani ze svobodného trhu, ale z potřeby chránit lidi před fanatismem a krutostí. Je to zřízení, v němž se lze svobodně rozhodovat beze strachu – a minimem, bez něhož svoboda nemůže existovat, je schopnost státu zabránit krutosti. Úkolem státu proto není uskutečnit summum bonum, nejvyšší dobro, ale bránit summum malum, nejvyššímu zlu.I proto je Shklarová „fenomenoložkou negativity“. Jak sama připomíná, často nevíme, kým chceme být, natož co je nejvyšší dobro. Zato víme, kým být nechceme, čeho se na sobě samých bojíme a čemu se chceme vyhnout – jako jednotlivci i jako společnost. Ctnostné jednání začíná často ne tím, že přesně víme, co udělat, ale tím, že si přiznáme, že tady „něco nehraje“.Ve své knize Obyčejné neřesti (jediné dostupné česky, v překladu Daniely a Karla Theinových) pojmenovává Shklarová krutost, pokrytectví, snobství, zradu a misantropii jako hlavní praskliny, jimiž do demokracie proniká strach. A přece: neřesti nemáme jen nenávidět. S výjimkou krutosti v sobě leckdy nesou i zrno dobra. Pokrytectví je zavrženíhodné, ale tam, kde jsou vysoké nároky, je přítomné nevyhnutelně – a jen cynik si může dovolit tvářit se, že se ho netýká. Ale cynik je krutosti blíže než pokrytec.Problémem není sama existence neřestí, ale to, že nás otupují a tím nás činí náchylnějšími k jediné absolutně zavrženíhodné neřesti, jíž je krutost. Politika svobody proto nezačíná vymýcením neřestí, nýbrž rozhodnutím být vnímavější vůči každodenní krutosti. Vůči té jsme ostatně zranitelní všichni – jako její oběti i jako její původci. Zkrátka: máme se čeho bát – a to je to jediné, co nás spojuje.KapitolyI. „Bolest nesmíme nechat přenechat biologům“ [začátek až 25:40]II. Judith Shklarová? Fenomenoložka negativity [25:40 až 47:25]III. Politická filozofie musí začít od krutosti [47:25 až 58:00]IV. Pozor na nenávist neřestí [58:00 až konec]BibliografieHannes Bajohr, „Am Leben zu sein heißt Furcht zu haben“, in: Judith Shklar, Liberalismus der Furcht, Berlin: Matthes Seitz, 2013, str. 131–167.Hannes Bajohr – Rieke Trimçev, ad Judith Shklar. Leben – Werk – Gegenwart, Hamburg: Europäische Verlagsanstalt, 2024.Judith N. Shklar, The Liberalism of Fear, in: Nancy L. Rosenblum (vyd.), Liberalism and the Moral Life, Cambridge: Harvard University Press, 1989.Judith Shklar, Obyčejné neřesti, přel. Karel Thein – Daniela Theinová, Praha: Karolinum, 2023.Simone Weil, La personne et le sacré, Paris: Payot, 2017.Bernard Williams, „The Liberalism of Fear“, G. Hawthorn (vyd.), In the Beginning Was the Deed: Realism and Moralism in Political Argument, Princeton: Princeton University, Press, 2005, str. 52–61.

Pravděpodobně mi mnozí dáte za pravdu, že štěstí, jak jsme si ho dříve ve svém životě představovali, bylo často jen iluzí. Život jde zkrátka jinudy, dějí se věci, které bychom si nevybrali... Znamená to ale, že štěstí nemůžeme prožívat? Právě naopak, jen je důležité, co si pod tím pojmem představujeme. Ve Svátečním slově hovoří kazatel a vedoucí Bratrské jednoty baptistů Pavel Coufal.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Herečka a zpěvačka Hana Holišová, která propůjčila svůj hlas páté sérii podcastu POTMĚ, se vůbec poprvé ujala i role moderátorky podcastu. V prvním díle nové série zpovídá Blanku Janečkovou – zpěvačku, maminku tří dětí a milovnici zvířat, kterou si diváci možná pamatují z pěvecké soutěže Hlas Česko Slovenska. Povídaly si o Blančině hudební cestě, vášni k pomalým rytmům i r'n'b a gospelu, Blančiných hudebních snech, ale i o společném emotivním setkání na benefičním koncertě Světlo pro Světlušku, které přerostlo v přátelství. Všechny díly podcastu POTMĚ můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ženy XYZ #9: Tenisová šampionka Serena Williams zeštíhlela s pomocí léku napodobujícího funkci hormonu GLP-1, který reguluje chuť k jídlu a pocit sytosti. Světu to dala slavná sportovkyně vědět v reklamní kampani firmy, v níž jako člen správní rady a investor působí její manžel a která k existujícím léčivům jiných výrobců dodala další s názvem Zepbound. Znamená to, že tenistka, která celou kariéru bořila rasové i genderové stereotypy, nakonec podlehla tlaku na uniformní štíhlost, která se znovu vrací do módy, a vzala to medicínskou “zkratkou”? Nebo naopak ukázala, jak obtížné je snížit hmotnost, i když je člověk vrcholový sportovec a má k tomu odpovídající podmínky? A že tedy hrají roli i jiné faktory než pevná vůle spojená s jídelníčkem a pohybem? A mají léky založené na imitaci GLP-1 nějaké rizika? V devátém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Voice: Štěpán Švagr, Magda Neporová, Anna Kubátová, Natálie Novotná

ESET odhalil první ransomware poháněný umělou inteligencí s názvem PromptLock. Znamená to začátek nové éry kybernetických hrozeb? V epizodě 296 se podíváme na to, jak může AI proměnit svět ransomwaru, a přidáme i další aktuální novinky z kyberprostoru – od zneužívání Claude AI pro masové útoky přes nové ransomwarové kmeny Cephalus či Sinobi až po detailní analýzu sextortion kampaní posledních čtyř let. Nevynecháme ani společné varování NÚKIB a NSA před čínským aktérem Salt Typhoon. A na závěr se podíváme i na pozitivní projekt týdne, kterým je KYBER CENA ROKU 2025.

Nedeľa 31.8.2025 - Čo v praxi znamená príkaz "posväcujte Boha vo svojom srdci" ? by Kresťania Žilina

Nizozemská Grand Prix v Zandvoortu otočila kormidlem v boji o titul. Osudný dým z McLarenu Landa Norrise zmrazil úsměv na tvářích jeho fanoušků. Znamená jeho odstoupení ze závodu konec mistrovským ambicím? V našem novém díle se ponoříme do detailní analýzy technické závady, která ho vyřadila z boje, a vysvětlíme, proč tahle záležitost o titulu nerozhodla. Znovu také kroutíme hlavou nad verdikty sportovních komisařů. Pod drobnohledem rozebereme kontroverzní incidenty mezi dvojicemi Sainz – Lawson a Leclerc – Russell, které opět vyvolaly debatu o konzistenci rozhodování. Vrcholem všeho je pak bizarní a nesmyslný trest pro Lewise Hamiltona. Proč dostal penalizaci za opatření, které postrádalo logiku, a jak to ovlivní jeho start v Monze? Zatímco někteří chybovali, Red Bull s Maxem Verstappenem předvedl na domácí půdě odvážnou a chytrou strategii, která jim v náročných podmínkách zachránila cenné body. Jak to v Red Bullu dokázali, zatímco jiní tápali? Zaměříme se i na budoucnost. Poodhalíme vám, proč mladá hvězda Isack Hadjar, o kterém se mluví v souvislosti s Red Bullem, ve skutečnosti o sedačku v hlavním týmu (určitě!) nestojí a proč by pro něj taková nabídka byla spíše polibkem smrti. A co nás čeká dál? Podíváme se do křišťálové koule a prozradíme, jaké neuvěřitelné rychlosti, atakující hranici 400 km/h, dosáhnou nové formule už od příštího roku. Teda mohly by. A na vlně rychlosti se rovnou přesuneme na nadcházející Velkou cenu Itálie. Kdo bude králem rovinek v legendárním „chrámu rychlosti“ v Monze a na jaké drama se můžeme těšit?

Duchovnost nelze zúžit jen na náboženství nebo církev. Je to zkušenost, která prostupuje celý život a může se odehrávat uvnitř i vně církevních struktur. O tom, jak ji chápat a žít, mluví v pořadu Hergot! autoři kolektivní monografie Co znamená být duchovní Tomáš Sixta a Kateřina Bauer.

Duchovnost nelze zúžit jen na náboženství nebo církev. Je to zkušenost, která prostupuje celý život a může se odehrávat uvnitř i vně církevních struktur. O tom, jak ji chápat a žít, mluví v pořadu Hergot! autoři kolektivní monografie Co znamená být duchovní Tomáš Sixta a Kateřina Bauer.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čím by mělo být v 21. století církevní školství specifické? V čem se má lišit od toho necírkevního? Hosté: ředitelka brněnské základní školy Filipka a Evangelického gymnázia Ruth Konvalinková a pedagog Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži Karel Gamba.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

(Dis)komfort. 2. - Žijeme v době, kdy pohodlí vnímáme jako samozřejmost a vrchol kvality života. A tento postoj se přenáší i do našeho duchovního života a nese riziko zpohodlnění. Jenže Ježíš nás nezve k pohodlí, ale k nesení kříže – každý den a za každých okolností. Následování není jen poetická fráze, ale radikální výzva vykročit mimo komfortní zónu. Znamená to říct “ano” i tehdy, když to bolí, a být připraveni jít kamkoli, kdykoli a dát cokoli. Pohodlí nás naplní jen z krátkodobého hlediska, je ale něco, co přináší opravdovou dlouhodobou plnost?

Usušili jste si letos levanduli? Stačí ji uchovávat v látkovém pytlíku a využít v kuchyni. Stačí malá špetka do marmelády nebo pod maso.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednání Trumpa s Putinem přineslo několik špatných zpráv a jednu naději. Vysvětlujeme vše, co je známo o tom, co si oba muži řekli. Putin do hry zároveň vrátil požadavek, jehož naplnění by pro Česko mělo naprosto zhoubné následky. A může Ukrajina přistoupit na plán, který americký a ruský prezident podle všeho mají? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na předprodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Kvůli globálním změnám klimatu ledovce tají, ustupují a odkrývají nová pobřeží. Znamená to zásadní proměnu krajiny, ekosystému, ale i ekonomiky. Detailně tento jev popsal mezinárodní tým vědců vedený Janem Kavanem z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhodnutí uznat palestinský stát nedávno oznámily například Francie nebo Kanada, ke kterým se tento týden přidala také Austrálie s tím, že Británie či Nový Zéland stejný krok zvažují. „Často je to forma politického tlaku. Řada států k tomu dává podmínku, že se má zlepšit humanitární situace v Pásmu Gazy, že má Izrael dosáhnout příměří, omezit ofenzivu," vysvětluje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Podle mezinárodního práva je k tomu, aby byl nějaký stát uznaný, potřeba nějaké jasné teritorium, populace, která tam žije a vláda, která území kontroluje a může jednat s ostatními. Řada států chce uznat Palestinu dokud vůbec je co uznat, protože situace v Gaze se dál zhoršuje, je téměř srovnaná se zemí a Izrael otevřeně mluví o tom, že zvažuje úplnou anexi. A zároveň současná izraelská vláda rozšiřuje osady na Západním břehu Jordánu. Je to i symbolické gesto," dodává. Například Izrael ale krok států kritizuje s tím, že nahrává teroristickému hnutí Hamás. Jak konkrétně? Jaké jsou protiargumenty k tomu, aby vznikl palestinský stát? Jak se orientovat v dění, když se strany vzájemně obviňují ze lží? A jak to je s přístupem novinářů do Pásma Gazy?

To je mazec!

To je mazec!See omnystudio.com/listener for privacy information.

Myšlenka na den je z nedělní polední modlitby papeže Lva na kampusu Tor Vergata v Římě při Jubileu mladých.

V Omeletkách si budeme povídat o znamení. Jsou dobrá a špatná. A také osudová. Má kamarádka hodila svatební kytici. Pověra říká, že kdo ji chytí, do roka se vdá. Nikdy bych nevěřila, jak ošklivé zranění na obličeji může způsobit puget růží v krepu. Potrefená kamarádka Táňa se ale do roka vdala. Za ošetřujícího lékaře. Halina Pawlowská přečte svou povídku Žlutá velryba. Uslyšíte příspěvek Lenky Herdové Střípky ze seznamky. A přidáme recept na pomazánku ze sardinek v tomatě.

Ak by ste dostali na výber z dvoch možností, čo by ste si zvolili? Mali by ste možnosť vidieť zázrak na vlastné oči, alebo by ste chceli byť súčasťou zázraku. Peter, učeník Pána Ježiša, chcel viac, ako sa len pozerať na to, že Ježiš chodí po vode. On chcel zažiť aké to je chodiť po vode. A dokázal to. Petrovo chodenie po vode popiera všetky naše fyzikálne zákony a predsa je možné. Viete, čo to znamená? Znamená to, že vôbec nevieme ako môže fungovať naša zem a celý vesmír okolo nás. Jeden muž chodiaci po vode dokazuje, že aj ty môžeš byť súčasťou nadprirodzených vecí.

Čtení s Repesktem: Rozhovor se švédským filosofem a transhumanistou o možných dopadech nástupu obecné umělé inteligence a superinteligence, smyslu života i možnosti, že všichni žijeme v nějakém matrixu i jeho nejnovější knize Deep Utopia: Life and Meaning in a Solved World (Hluboká utopie: Život a smysl v vyřešeném světě) Moderuje Štěpán Sedláček.Přepis rozhovoru si můžete přečíst zde: Nick Bostrom: Čeká nás krok do neznáma. AI může změnit skoro vše, co znamená být člověkem

Štátna hymna od skladateľa Oskara Rózsu sa používa len minimálne a za svoj symbol si ju vybrala len konšpiračná a krajne pravicová scéna. Teraz však má nový problém. Heraldická komisia ministerstva vnútra, ktorá má na starosti štátne symboly, tvrdí, že Rózsova skladba má iný notový zápis ako ten, ktorý hymne predpisuje zákon.Znamená to teda, že verzia hymny od Oskara Rózsu podľa zákona nie je predpísanou štátnou hymnou? A je možné, že sa bude meniť zákon o štátnych symboloch, aby sa ňou mohla stať? Alebo bude znieť naďalej na väčšine podujatí stará hymna?Viac sa dozviete v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas.Nahrávali Peter Hanák a Kristína Braxatorová.Naše podcasty nájdete na webe Aktuality.sk v sekcii Podcasty, na Spotify, Apple Podcastoch, na Youtube a aj v iných podcastových aplikáciách. Odporúčame aj naše spoplatnené podcasty Mafiánsky štát a TELO, ktoré sú dostupné len na webe Aktualít po prihlásení sa do služby predplatného Aktuality Navyše.

Štátna hymna od skladateľa Oskara Rózsu sa používa len minimálne a za svoj symbol si ju vybrala len konšpiračná a krajne pravicová scéna. Teraz však má nový problém. Heraldická komisia ministerstva vnútra, ktorá má na starosti štátne symboly, tvrdí, že Rózsova skladba má iný notový zápis ako ten, ktorý hymne predpisuje zákon.Znamená to teda, že verzia hymny od Oskara Rózsu podľa zákona nie je predpísanou štátnou hymnou? A je možné, že sa bude meniť zákon o štátnych symboloch, aby sa ňou mohla stať? Alebo bude znieť naďalej na väčšine podujatí stará hymna?Viac sa dozviete v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas.Nahrávali Peter Hanák a Kristína Braxatorová.Naše podcasty nájdete na webe Aktuality.sk v sekcii Podcasty, na Spotify, Apple Podcastoch, na Youtube a aj v iných podcastových aplikáciách. Odporúčame aj naše spoplatnené podcasty Mafiánsky štát a TELO, ktoré sú dostupné len na webe Aktualít po prihlásení sa do služby predplatného Aktuality Navyše.

Boj skončil, alespoň o podobu kandidátních listin pro blížící se sněmovní volby. Lhůta pro jejich podání totiž vypršela. Znamená to, že se nahlášené pořadí na nich většinou už nebude měnit. Teoreticky to sice možné ještě necelý týden bude, prakticky bude tato možnost využita maximálně v ojedinělých případech. Méně než 60 dní před volbami už existuje pouze možnost se kandidatury vzdát, nebo může být člověk zmocněncem odvolán. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Partner tohoto podcastu je

Podnikatelé často připomínají hokejové sólisty – místo aby přihráli, chtějí všechno urvat sami. Jenže tahle strategie, která jim kdysi pomohla přežít a uspět, je dnes brzdí. Delegování není jen o předání úkolů, ale hlavně o změně myšlení – z dělníka na lídra, z výkonného článku na architekta firmy. Znamená to pochopit, kam chci podnikání dostat, jaká má být moje role a co už bych ve firmě dělat neměl. Když si podnikatel vytvoří vlastní job description a začne měřit, čím skutečně tráví čas, často zjistí, že většinu věcí může a musí pustit. Jenže v tom mu často brání minulost, špatné zkušenosti, nedůvěra v lidi nebo potřeba mít vše pod kontrolou. Proto je delegování především proces osobní proměny – vyžaduje vnitřní posun, odvahu i schopnost zpomalit a přemýšlet, co má ve firmě největší vliv. Founder se musí stát hlavou systému, ne jeho výkonným kolečkem. Bez toho firma nevyroste – a on se z ní nikdy neuvolní. Chcete-li se mnou toto téma probrat více do hloubky a zjistit, jak pustit otěže vaší firmy a začít konečně delegovat, neváhejte mne kontaktovat na e-mailu jiri@rostecky.cz nebo na https://rostecky.cz/spoluprace Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. „Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky. Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hraniceHnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Jsem přesvědčen, že obrana Evropy dosud stála na hliněných nohou a že je potřeba posílit obranu Evropy. Ale nemělo by to být provázeno válečným šílenstvím. Obrana je obrana. Proto máme ministerstva obrany, ne ministerstva války,“ říká prezident Asociace obranného průmyslu obrany Jiří Hynek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 15.07.2025, www.RadioUnviersum.cz

Začátek epizody Vilma s Mírou oslavili poslechem ukázky z extra tajné pilotní epizody Slejváku, kdy se ještě úplně nevědělo, kdo bude pořad moderovat. Osmého července to byl totiž přesně rok od první vydané epizody s názvem „Helena Vondráčková je stejně autentická jako Charli xcx. Slejvák manifestuje zlatou éru popu.“

Začátek epizody Vilma s Mírou oslavili poslechem ukázky z extra tajné pilotní epizody Slejváku, kdy se ještě úplně nevědělo, kdo bude pořad moderovat. Osmého července to byl totiž přesně rok od první vydané epizody s názvem „Helena Vondráčková je stejně autentická jako Charli xcx. Slejvák manifestuje zlatou éru popu.“Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „S minimální mzdou se nedá vyžít. A reálná kupní síla českých mezd klesla za posledních pět let nejvíc v celé Evropské unii,“ říká antropoložka a analytička Lucie Trlifajová. Ve Studiu N mluví o tom, co všechno by měl člověk pokrýt, aby mohl vést důstojný život – a proč to pro velkou část lidí zůstává mimo dosah. Co znamená v roce 2025 důstojný život? Zaplatit si zubaře, umožnit dětem kroužky nebo mít úspory aspoň na malou dovolenou v Česku. Pro mnoho lidí je to ale nedostupný luxus. „Aby mohl člověk dobře fungovat ve společnosti, musí mít alespoň nějaké základní materiální zabezpečení,“ říká Trlifajová v rozhovoru. „Mluvíme o ekonomických předpokladech, které se ve společnosti očekávají. Ve výpočtech pracujeme s tím, co je vnímáno jako standard – tedy o čem se mluví, co je ve veřejné debatě přítomné.“ Zatímco takzvaná minimální důstojná mzda by podle výpočtů měla být kolem 46 tisíc korun měsíčně (v Praze a Brně dokonce přes 50 tisíc), státem garantovaná minimální mzda v Česku činí necelých 21 tisíc korun. „S minimální mzdou člověk nevyžije. Možná by se to dalo zvládnout s vlastním bydlením bez nákladů na údržbu, ale drtivá většina nejchudších lidí žije v nájmu,“ upozorňuje Trlifajová. Reálná kupní síla českých mezd klesala v posledních pěti letech nejvíce v celé Evropské unii. A dopady na společnost jsou čím dál patrnější: „Máme velkou skupinu lidí, kteří na tom nejsou úplně špatně, ale žijí v trvalé ekonomické nejistotě. Pětina obyvatel Česka nemá ani na nečekaný výdaj okolo 15 tisíc korun. U nejchudších jsou to až dvě třetiny lidí.“ To podle Trlifajové podrývá základní společenské vazby. „Jeden z příslibů demokracie je, že když se bude člověk snažit a dost pracovat, dostane se ke stabilitě. Ale velký podíl lidí toho nedosáhne – a vede to k sociálním pnutím.“ Česká společnost se podle ní polarizuje hlavně na základě majetku. Nejvíce je to vidět u dostupnosti bydlení. „Máme obrovský rozdíl mezi těmi, kdo vlastní, a těmi, kdo nevlastní. Dopadá to především na mladé.“ Jak se počítá důstojnost? Kdo v Česku vydělává na chudobě? Kolik lidí u nás žije v podmínkách, které by ve většině západní Evropy byly nepřijatelné? A co se stane, když to politici budou dál přehlížet? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion.

Lídři skupiny G7 přijali na závěr summitu v Kanadě nový balíček sankcí proti Rusku. Společné prohlášení k Ukrajině však chybělo. Znamená to, že Západ přesunul pozornost jinam? Jak takový posun může nahrávat ruským zájmům? Ukrajinistka Lenka Víchová komentuje, jak se bude Ukrajina vyrovnávat s tím, že zůstává ve stínu izraelsko-íránského konfliktu. Vysvětluje i, co přinese nový polský prezident ve vztazích s Kyjevem, a přibližuje snahy o zmírnění ukrajinské demografické krize.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Robert Fico lieta za agresorom Putinom do Moskvy a našich spojencov považuje za vojnových štváčov. Hrozí zablokovaním európskych sankcií proti Moskve. Chváli autoritatívne a komunistické režimy, a napriek tomu, že jeho vláda má len tesnú väčšinu v parlamente a za sebou polročnú vládnu krízu, chcel by meniť politický systém na Slovensku. Prekáža mu, že máme veľa politických strán a že v takej Číne či Vietname si tamojšie režimy veci môžu plánovať, no u nás musia byť každé štyri roky slobodné voľby, ktoré vraj prerušia kontinuitu.Čo chce premiér povedať ak hovorí, že liberálna demokracia zlyhala? Znamená jeho politika na všetky štyri svetové strany hlavne inšpiráciu totalitným východom? Čo sú to vlastne za režimy v Číne, Vietname či Uzbekistane, kam rád cestuje a ako fungujú? Ako môže Robert Fico zmeniť Slovensko a aké na to má nástroje? A čo na to Európska únia, ktorej sa teraz vyhráža, že nepodporí protiruské sankcie? A čo znamenali odkazy šéfky európskej diplomacie Kallas či nemeckého kancelára Merza pre premiéra a pre Slovensko?Braňo Závodský sa rozprával s politológom Filozofickej fakulty UK profesorom Jozefom Bátorom.

Jihokorejská společnost KHNP vyhrála tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, francouzská EDF proti tomuto rozhodnutí podala žalobu. Proč podpisu smlouvy s KHNP oponoval eurokomisař Stéphane Séjourné? Jednal neoprávněně ve prospěch EDF? „Zatím jsem se nesetkal s tím, že by za mnou Séjourné přišel a lobboval za francouzské firmy,“ tvrdí eurokomisař pro mezinárodní partnerství a bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Jihokorejská společnost KHNP vyhrála tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, francouzská EDF proti tomuto rozhodnutí podala žalobu. Proč podpisu smlouvy s KHNP oponoval eurokomisař Stéphane Séjourné? Jednal neoprávněně ve prospěch EDF? „Zatím jsem se nesetkal s tím, že by za mnou Séjourné přišel a lobboval za francouzské firmy,“ tvrdí eurokomisař pro mezinárodní partnerství a bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Na učitelském povolání je asi nejtěžší to, že děti mají různé potřeby, různou míru znalostí a dovedností, ale my je ve třídě máme všechny v jednu chvíli. Děti jsou různě připravené se učit, a každý učitel pak má jen omezený čas čtyř pěti vyučovacích hodin a přitom všem máme někam spolu jít, nejlépe v co nejefektivnější vzájemné propojení pro téma,“ vysvětluje učitelka Anna Babanová.

Česko zřejmě získá z Evropské unie zhruba 2,8 miliardy korun na obnovu zasažených oblastí loňskými povodněmi. Jaká je konkrétní situace v Olomouckém kraji? Co pro vývoj války na Ukrajině znamená, že Západ už nebrání Ukrajině v použití zbraní v hloubi Ruska? A jaké jsou nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů? A připlatí si za ně?

Česko zřejmě získá z Evropské unie zhruba 2,8 miliardy korun na obnovu zasažených oblastí loňskými povodněmi. Jaká je konkrétní situace v Olomouckém kraji? Co pro vývoj války na Ukrajině znamená, že Západ už nebrání Ukrajině v použití zbraní v hloubi Ruska? A jaké jsou nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů? A připlatí si za ně?

Současní mladí muži často nevědí, co to znamená být mužem, a potýkají se s nejistotou umocněnou sociálními sítěmi a nedostatkem pozitivních mužských vzorů. Podle Pavla Kučery, pořadatele kurzů a mužských kruhů, je klíčové, aby se muži naučili mluvit o svých pocitech a našli si komunitu, kde mohou sdílet své zkušenosti. Velkou roli hrají i otcové, kteří by měli se syny otevřeně komunikovat o mužství, říká v podcastu Moderní láska.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koniec dodávok ruského plynu, ropy či jadrového paliva. Európska únia predstavila plán, ako sa chce odtrhnúť od ruských fosílnych palív a prestať financovať Putinovu vojnu na Ukrajine. Práve cez nákup ropy či plynu totiž únia Putinovi len minulý rok poslala vyššie čiastky než bola samotná pomoc Ukrajine. Premiér Robert Fico však plán únie vehementne odmieta a tvrdí, že ide proti zdravému rozumu. Zároveň sa odvoláva na to, že členské štáty sa nikdy nezaviazali k úplnému zastaveniu dovozu fosílnych palív z Ruska, ale len k postupnému znižovaniu závislosti na nich. Energo analytik Radovan Potočár tvrdí, že ide len o slovičkárenie. „Ako keby sa žiaci a učiteľka počas triednickej hodiny na niečom dohodli a potom, keď sa dohoda začne vykonávať, jeden zo žiakov začne hľadať kľučky a slovíčka, čo by sa dalo spochybniť a prečo dohoda neplatí,“ opisuje s tým, že sme v štvrtom roku plnoformátovej vojny a my stále platíme Rusku za dovozy energií. Ako opodstatnené nevidí ani obavy premiéra z toho, že by sme ako Európa ostali závislí na inej krajine mimo Ruska, napríklad Spojených štátoch, ktoré sú už dnes najväčším dodávateľom skvapalneného plynu do Európy. „Žiadna závislosť nie je dobrá, ale taká miera, akej sme boli svedkami pri ruskom plyne, tu určite nevzniká. Dodávky LNG získavame na globálnom trhu vďaka terminálom na príjem tankerov, nie vďaka potrubiu, ktoré má jeden začiatok a jeden koniec. Znamená to menšiu odkázanosť na jednom konkrétnom zdroji,“ dodáva Potočár. Iná je aj situácia čo sa týka jadrového paliva. Je pravda, že všetky fungujúce reaktory na Slovensku sú ruského typu, a teda využívajú ruské palivo, prípadné alternatívy sa však riešia už dlhšie. Zmluvy s americkým Westinghousom a francúzskym Framatomom Slovensko podpísalo už počas minulých rokov a podobnú trajektóriu sledujú aj ďalšie jadrové mocnosti. „Z roka na rok sa to uskutočniť nedá, ale v priebehu dlhšieho obdobia áno. A toto by malo byť dostatočné časové obdobie na to, aby sa to podarilo,“ dodáva. Ako má koniec nákupu fosílnych palív od Ruska vyzerať, nakoľko je niečo také reálne? A čo reči Roberta Fica o tom, že takéto niečo je nepredstaviteľné a čisto politické rozhodnutie? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá energo analytik Radovan Potočár. ​V rozhovore sa dozviete: 2:00 Pôvod stopnutia ruských fosílnych palív ​​​​​​​3:25 Ako sa chce Európa odtrhnúť od závislosti na Rusku 6:45 Slovenský kontrakt s Gazspromom 10:29 Vedela by EÚ prežiť bez ruského plynu? 14:03 Hrozba ďalšej závislosti na inom štáte 17:58 Čo je tieňová flotila 20:17 Potenciálni zákazníci pre Putinove palivá v Európe 23:02 Obavy z vysokých cien plynu 26:10 Slovensko a iná ako ruská ropa 31:05 Alternatívne jadrové palivá 37:48 Bude môcť Fico plán únie vetovať? – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení dodatečných cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Znamená to konec obchodní války mezi oběma zeměmi? Dá se říci, že jedna strana vyhrála nad tou druhou? Jak pokračují jednání o možném převzetí TikToku? A co dohoda mezi Spojenými státy a Čínou znamená pro světovou ekonomiku a pro finanční trhy? Tomáš Pancíř se zeptal ekonoma z ekonomického institutu CERGE-EI Viléma Semeráka.

Je americký pápež pokračovaním prekvapení? Akou správou je jeho zvolenie? Čo znamená, že nadväzuje na Augustína a ako nadviaže na Františka?

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „I když má papež František pověst obrovského liberála a reformátora, nezměnil jedinou část katolické doktríny. Přetvořil ale církev na úrovni praxe,“ říká ve Studiu N teolog Jaroslav Franc z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Vatikán během jeho působení zásadně proměnil způsob komunikace. Papež František přestal používat zájmeno já a z papežského slovníku zmizely i příkazy a požadavky,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem.  V čem byl jeho pontifikát přelomový? Proč se mnohokrát dostal do konfliktu s tradičními představiteli katolické církve? A kdy budeme mít papežku? Podívejte se na celý rozhovor.

V ordinacích lékařů končí ti, kteří to se sportem přeženou, anebo se ani hýbat nezačali. To, že nemáte čas, je podle fyzioterapeuta a bývalého sportovce Jiřího Švarce jen výmluva. „Chůzí si totiž můžete proložit úplně do jakékoli části dne. Můžete jít pěšky třeba pro kávu, a ne výtahem. Nemusíte si objednávat jídlo až na stůl, ale pěkně si pro něj zajít. Když někdo řekne, že nemá čas – to neberu,“ říká v pořadu Hovory.

Necelé dva měsíce po předčasných volbách vznikla v Německu nová vláda, kterou budou tvořit křesťanští a sociální demokraté. Na německé poměry byla koalice dojednána v rekordně krátkém čase. Pokud proběhne schvalování dohody budoucími partnery hladce, bude předseda křesťanských demokratů Friedrich Merz zvolen začátkem května desátým kancléřem Spolkové republiky.