Podcasts about znamen

Termín „sarajevské safari“ je sice znám několik desetiletí, ale znovu se připomněl v poslední době. Znamená komerční vraždění za bosenské války v devadesátých letech, kdy Srbové umožňovali bohatým cizincům přijet do Sarajeva a za peníze si zastřelit dospělého, za příplatek dítě, zdarma jako bonus starce. Znovu se termín objevil teď, kdy událost začala prošetřovat italská prokuratura a kdy se současně znovu objevilo obvinění srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, že se těchto událostí účastnil. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi ovšem tuto tezi v novém díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované problematizují: podle Jakuba je to klasický spin, který má odvrátit pozornost od aktuálních velkých problémů Srbska, jež čelí nebývalé energetické krizi.To je totiž tak: jediná srbská rafinerie NIS už vlastně není srbská, neboť její většinu Srbové dávno prodali Rusům. To se ovšem nelíbí Američanům, kteří Srbsku dali ultimátum, dokdy musejí rafinerii odkoupit zpět, znárodnit ji nebo pro ni najít jiného kupce, než na Srbsko (respektive rafnierii) uvalí sankce. Ultimátum ovšem vypršelo na začátku prosince, a protože se nestalo nic, rafinerie nesmí vyrábět (taky nevyrábí) a Srbsko jede ze svých energetických zásob. Leč ty mu docházejí, takže hrozí, že uprostřed zimy nebude mít země plyn, benzín ani naftu. Prezident vytváří kouřové clony v podobě vděčných mediálních kauz, aby překryl tento průšvih. Znárodnit podnik ale odmítá, protože by to byl příliš komunistický prostředek. Takže jak situaci shrnuje Jakub: „Srbsko je v aktuní energetické krizi, kterou nemá jak vyřešit.“Zdá se, že Srbové bláhově čekali na to, že se Američané nějak dohodnou s Ruskem na míru nebo příměří v Ukrajině, sankce se zruší a věc se tak vyřeší sama. To se ale nestalo. Proto Vučić přišel s novým řešením: počkat dalších padesát dní. Nezůstává však pouze u tohoto nápadu: při návštěvě v Bruselu navrhl, aby do Evropské unive vstoupily všechny nečlenské země západního Balkánu společně (Srbsko kdysi bylo premiantem, za poslední desetiletí však nevyřešilo jedinou přístupovou kapitolu, takže se bude jenom dívat, jak za dva roky do EU vstupuje Černá Hora – její prezident ostatně do Srbska v reakci na Vučićovo vystoupení ironicky vzkázal, že jeho nápad je skvělý a že se tedy v Bruselu spolu uvidí za dva roky.)Ještě jinak se v Srbsku pokoušeli zavázat si Američany a vyřešit svůj energetický problém: totiž odprodat jim symbol svého ponížení z devadesátých let, budovu generálního štábu v centru města, kterou bombardovalo NATO a která tam poškozená stojí jako památník dodnes. Plánem bylo prodat dům firmě Donalda Trumpa, která by na jeho místě vystavěla2 / 2luxusní hotel, čímž by se uvolnila pozice rafinerie. Jenže i z toho sešlo: Američané vzkázali, že sankce platí, následně Trumpův zeď Jared Kushner, který se o obchod stará, oznámil, že z tohoto byznysu neude nic (v době natáčení epizody ještě nebyla informace známa).Dozvíte se ale další fóry: jak jel Aleksandr Vučić bez ohlášení do Ameriky na party amerického prezidenta a zda mu to vyšlo, anebo ne, anebo jak v Bělehradě přes noc byla tajně zbourána celá městská čtvrť, aby na jejím místě mohly vyrůst luxusní rezorty. Zkrátka podcast, který uvádí věci do nových souvislostí.

V tomto díle Roman Zelenka Podcast si povídám se Zdeňkem Michálkem – zkušeným manažerem, mentorem a koučem, který se více než 25 let pohybuje na pomezí byznysu a rozvoje lidí. Zdeněk začínal v Tatře Kopřivnice, kde se vypracoval až na ředitele závodu. Dnes stojí za vzdělávací a poradenskou firmou HM PARTNERS a dlouhodobě pomáhá organizacím hledat smysluplnou strategii, která funguje nejen na papíře, ale i v realitě. V rozhovoru se dotýkáme témat: co dnes skutečně znamená dobré vedení, co je to vědomý leadership, jak propojit výkon, lidskost a dlouhodobou udržitelnost, a proč je role lídra často víc o otázkách než o odpovědích. Tento díl je určený všem, kdo vedou lidi, týmy nebo organizace a cítí, že chtějí vést vědoměji, klidněji a s větším smyslem. Přeji inspirativní poslech. Roman Zelenka Podcast můžete podpořit na

Světlo přitom do Plzně přicestovalo už před týdnem. Od té doby ho uchovávali koordinátoři doma. „Každý z nás má tři olejové svíčky a střežíme je,“ popisuje skaut Petr Beroušek.

Asi čtvrtina všech léků, které používáme v moderní medicíně, vychází z rostlin tropických deštných lesů. Jde o jeden z nejsrozumitelnějších důvodů, proč se i v Česku zajímat o osud Amazonského pralesa. Ten hlavně kvůli chovu hovězího dobytka stále mizí a hrozí mu degradace v savanu. Co všechno i nám prales dává a jak o toto dědictví pečují tamní domorodci?

Asi čtvrtina všech léků, které používáme v moderní medicíně, vychází z rostlin tropických deštných lesů. Jde o jeden z nejsrozumitelnějších důvodů, proč se i v Česku zajímat o osud Amazonského pralesa. Ten hlavně kvůli chovu hovězího dobytka stále mizí a hrozí mu degradace v savanu. Co všechno i nám prales dává a jak o toto dědictví pečují tamní domorodci?Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aký bude rok 2026 na Slovensku z pohľadu technológií? Čaká nás možné spojenie dvoch mobilných sietí, povinné bezhotovostné platby u obchodníkov aj novinky v roamingu.Telekom a O2 úspešne dokončili zdieľanie sietí takmer na celom území Slovenska. Pozornosť sa teraz obracia na zostávajúcich dvoch hráčov – 4ku a Orange. Prečo sú títo operátori na seba takpovediac odkázaní, aké prekážky stoja v ceste ich spojeniu a čo by takáto dohoda priniesla obom stranám?Druhou veľkou témou sú bezhotovostné platby, ktoré budú musieť obchodníci povinne prijímať. Znamená to definitívny koniec nutnosti nosiť hotovosť aj v malých prevádzkach a ohrozia napríklad platby cez QR kódy dominanciu platobných kariet?Na záver rozoberáme pozitívnu zmenu v roamingu – do zóny s domácimi cenami pribudnú dve krajiny mimo EÚ.O tom, čo nás čaká, sa rozpráva moderátor Maroš Žofčin s redaktorom Živé.sk Filipom Maxom.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk. TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Ako funguje zdieľaná sieť Telekomu a O2 a prečo z nej vynechali dve mestá.Prečo je možné spojenie sietí 4ky a Orangeu a čo tým obaja získajú.Problém s čínskym hardvérom v sieti 4ky.Povinné bezhotovostné platby a možný koniec výhovoriek obchodníkov.Môžu platby cez QR kódy v budúcnosti nahradiť platby kartou či mobilom?Nové krajiny v regulovanom roamingu: Ukrajina a Moldavsko.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Slovo bolo nahraté na pravidelnom stretnutí v Bučanoch pri Trnave s názvom Worship night (večer uctievania). Každý utorok v párny týžden o 18.15. Pozývame vás.

O které konkrétní oblasti se jedná? Jak se v nich lidé stravují? Jaké další faktory hrají roli v dlouhověkosti? Které potraviny by se na našem stole měly objevovat častěji, kdy bychom se Blue Zones nechali inspirovat? Jaké místo zaujímá v jídelníčku tamních obyvatel maso, alkohol či káva? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

Báseň je ze sbírky Znamení větrů, vydalo nakladatelství Václav Petr v roce 1940, čtu z výboru Nejsem hoden, vydalo nakladatelství Virgo Art v roce 2019. Podpořit činnost Poetického klubu můžete na➤ https://www.poetickyklub.cz/podporanebo na Ko-fihttps://ko-fi.com/poetickyklubnebo na Forendors ➤ https://www.forendors.cz/poetickyklubPodcasty „Báseň na každý den“ a „Poetický klub“ poslouchejte na Spotify, Apple, Google, YouRadio, České Podcasty nebo Audiolibrix.Domovská stránka podcastu je na ➤ https://www.poetickyklub.czOdebírejte novinky Poetického klubu do e-mailu ➤ https://www.poetickyklub.cz/novinky-poetickeho-klubu

Voice: Magda Neporová, Štěpán Švagr, David Hora

Slovanské pohanství bývá obestřeno mýty i romantikou, odborníci jej ovšem popisují jako praktický a pestrý náboženský systém zakořeněný v každodennosti. Do Hergot!u přišli religionisté z Akademie věd ČR Jiří Dynda a Pavel Horák, aby vysvětlili, jak vznikal obraz „starých Slovanů“, kdo na něj navazuje dnes a jak tato tradice žije v současném Česku.

Slovanské pohanství bývá obestřeno mýty i romantikou, odborníci jej ovšem popisují jako praktický a pestrý náboženský systém zakořeněný v každodennosti. Do Hergot!u přišli religionisté z Akademie věd ČR Jiří Dynda a Pavel Horák, aby vysvětlili, jak vznikal obraz „starých Slovanů“, kdo na něj navazuje dnes a jak tato tradice žije v současném Česku.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lepší pochyby 3. - Komunita víry bude ve svém středu mít lidi ve všech čtyřech fázích víry: v jednoduchosti, komplexitě, zamotanosti, i v harmonii. Naším úkolem je vytvořit prostředí, kde lidé mohou svou víru žít v souladu s fází, kde se nacházejí. Abychom toho mohli docílit, potřebujeme mít nějaký sjednocující cíl pro všechny fáze. Pomůže nám začít s koncem v mysli. Začínat s myšlenou na konec znamená mít jasnou představu cíle. Znamená to vědět, kam směřujeme. To nám umožní lépe pochopit, kde se v současnosti nacházíme, a nasměrovat své kroky správným směrem. Co by mohl být tedy pro nás ten konec, který bychom měli mít na mysli? “V Kristu Ježíši přece záleží na víře, která se projevuje láskou.” To je cíl víry. Platí pro všechny fáze. Komunita, která prosazuje víru projevující se láskou, ve svém středu vítá lidi na jakémkoliv bodě své cesty. Pochybnosti jsou důležité, dekonstrukce je nutná, rekonstrukce je naplňující. Na druhé straně zkušenosti, v druhé naivitě, začínáme znovu mít jistotu, už ale bez potřeby vnímat nesouhlas jako válku. Když se nakonec postavíme před Boha, otázka nebude znít: Pochyboval jsi? Bude znít: Miloval jsi? Víra není absence pochyb. Víra je přítomnost lásky.

Vojna na Ukrajine trvá už štvrtý rok. Ukrajinci sa stále statočne bránia a Rusom sa nedarí splniť žiadne zo svojich pôvodných cieľov. Darí sa im však ničiť Ukrajinu a vraždiť civilistov. Ukrajina ale zažíva aj obrovský korupčný škandál, po ktorom prišli o miesta ministri spravodlivosti a energetiky. Rusi medzitým podľa všetkého stupňujú svoje sabotáže a diverzné akcie v Poľsku. Naposledy mali útočiť na dôležitú železničnú trať.Čo to všetko znamená? Čo sa dnes deje na fronte a ako to vyzerá pri Pokrovsku? Ako po ruských útokoch fungujú ukrajinské elektrárne a energetické siete pred zimou? Čo znamenajú odkazy na tvrdú odpoveď z Poľska? Ako je na tom s obranou Slovensko? Dokážeme zladiť naše výdavky s požiadavkami NATO? A prečo minister vnútra rokuje o obrannej spolupráci v komunistickom Vietname?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom mimoparlamentnej strany DS-ODS Pavlom Mackom.

Od příštího roku nebudou soudy rozlišovat mezi střídavou a výlučnou péčí. Rodiny se mají na uspořádání dohodnout. Kritici ale varují, že nový systém selže u vysoce konfliktních rozchodů. „Novela z mého pohledu konzervuje tu nejhorší praxi, která se tady ujala,” varuje v Pro a proti advokátka Daniela Holá z Holá Legal. „Je určitě potřeba, aby byla dopracována,” upozorňuje Gabriela Donati z advokátní kanceláře Donati Legal.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolka, to jsou architektky a socioložky původem z Košic. Chtějí, aby města byla inkluzivní, feministická, přístupná pro staré lidi, děti i pro včely.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolka, to jsou architektky a socioložky původem z Košic. Chtějí, aby města byla inkluzivní, feministická, přístupná pro staré lidi, děti i pro včely.

Autenticita se skloňuje ve všech pádech, původní význam se ale často vytrácí v marketingových heslech a příručkách osobního rozvoje. Psychoterapeut a kouč Michal Mynář varuje před zjednodušenou představou, že být autentický znamená najít své neměnné pravé já. Taková honba je podle něj slepou uličkou. Skutečná autenticita totiž není stav, ale nekončící tvůrčí proces, ve kterém neustále balancujeme mezi potřebou svobodně se projevit a touhou po bezpečí. Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Autenticita se skloňuje ve všech pádech, původní význam se ale často vytrácí v marketingových heslech a příručkách osobního rozvoje. Psychoterapeut a kouč Michal Mynář varuje před zjednodušenou představou, že být autentický znamená najít své neměnné pravé já. Taková honba je podle něj slepou uličkou. Skutečná autenticita totiž není stav, ale nekončící tvůrčí proces, ve kterém neustále balancujeme mezi potřebou svobodně se projevit a touhou po bezpečí.

Rouška, pravda, poněkud vyšla z módy. Při návštěvě u křehčího, oslabeného, staršího či déle ležícího pacienta v nemocnici ale přece využívejme zkušeností z „doby rouškové“.

Přináší stáří jen ubývání sil a pocit ztráty soběstačnosti, nebo může být i obdobím klidu, přijetí a nových začátků? Mnozí z nás se dříve či později ocitnou v situaci, kdy zvažují odchod do domova seniorů. Jak poznat, kdy je ten správný čas k takovému kroku? O tom všem si povídáme s Janou Balcarovou, ředitelkou Domova seniorů Oáza v Novém Městě nad Metují.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Umělá inteligence vtrhla do našich životů. Začíná ovlivňovat celou řadu lidských aktivit. Abychom se ji naopak naučili využívat my, tak je dobré ji poznat a ovládnout. Právě o to se snaží Festival Dny AI, kterého se i letos účastní Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě.

Karel Kolářík zasvětil hasičské profesi celý život. Už jako malý kluk se účastnil týmových soutěží mladých hasičů a následovaly kroky, které určily celou jeho životní cestu.

Karel Kolářík zasvětil hasičské profesi celý život. Už jako malý kluk se účastnil týmových soutěží mladých hasičů a následovaly kroky, které určily celou jeho životní cestu.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vševědoucí Bůh klade otázky… Znamená to snad, že něco neví? To asi ne. Co tedy sleduje, když se na člověka ptá? Některé důležité principy Božího jednání s lidmi ilustruje nejen na zkušenosti proroka Jeremiáše důstojník Armády spásy Petr Janoušek.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

01 Krátce 01 Podzimní sobota ve znamení mezinárodních jazykových zkoušek by Zpravodaj Kahan

Československý vlčák přes den v kotci vyje, i když je tam třeba jen hodinu. To je jeden z dotazů, na který v naší poradně odpovídal bývalý policejní kynolog Stanislav Beníšek.

Československý vlčák přes den v kotci vyje, i když je tam třeba jen hodinu. To je jeden z dotazů, na který v naší poradně odpovídal bývalý policejní kynolog Stanislav Beníšek.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Československý vlčák přes den v kotci vyje, i když je tam třeba jen hodinu. To je jeden z dotazů, na který v naší poradně odpovídal bývalý policejní kynolog Stanislav Beníšek.

Máme rozeznávat znaky času, "kairos" - tedy čas spásy. Čas příchodu Páně, čas svého obrácení, zřeknutí se veškerého zla. A pak se rozhodnout pro dobro. Duchovní slovo - P. Josef Michalčík

„Nejsilnějším pilířem pozitivního rodičovství je vztah k dětem, na tom všechno stojí. Jenže rodičem se nikdo z nás nerodí, v žádné škole vás rodičovství nenaučí. Je to škola, protože když jsme připraveni a víme, co dělat, zvládáme náročné situace mnohem líp,“ říká Petra Nováková, lektorka Programu pozitivního rodičovství. „Nikdy nevíte, co vás v roli mámy nebo táty zítra čeká.“

„Nejsilnějším pilířem pozitivního rodičovství je vztah k dětem, na tom všechno stojí. Jenže rodičem se nikdo z nás nerodí, v žádné škole vás rodičovství nenaučí. Je to škola, protože když jsme připraveni a víme, co dělat, zvládáme náročné situace mnohem líp,“ říká Petra Nováková, lektorka Programu pozitivního rodičovství. „Nikdy nevíte, co vás v roli mámy nebo táty zítra čeká.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Lebo mne žiť je: Kristus, a umrieť: zisk.“ List Filipským 1:21 Pre mnohých nekresťanov život znamená byť zdravý a bohatý. Znamená to byť zdravý ako ryba, mať dobrú prácu a nikomu nič nedlhovať. Ale pre kresťana to tak nie je. Za dobré veci v živote vďačí Bohu. Sú to Božie dary, ale nie je to niečo, […] Hans Erik Nissen

Evangelium Lk 17,5-10 (2 min.) a kázání "Znamení Boží důvěry" (13 min.) o 27. neděli v mezidobí v Novém Sedle (1. čtení Hab 1,2-3;2,2-4), celkem 15 min.

Důležité je publikum oslovit, a pak je zajímavé, když výstava končí, sledovat, jak rezonuje, vysvětluje členka kurátorské rady Designbloku Michaela Kádnerová. Spolu s ní do R-streamu Radiožurnálu na pražském Výstavišti zavítala i úspěšná česká designérka Lucie Koldová, která na přehlídce přestavuje výběr toho nejlepšího ze své mezinárodní tvorby. Co je to v designu úspěch?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vítězství ANO ve sněmovních volbách není nijak překvapivé. Rozdíl mezi hnutím Andreje Babiše a doposud vládnoucí koalicí Spolu je však šokující. Tvoří totiž jedenáct procentních bodů. Znamená to konec uskupení, které tvoří ODS, TOP 09 a lidovci? Jak se bude skládat příští kabinet a kdo by mohl být v jeho čele? V čem se liší politika ANO, Motoristů a SPD, kteří by příští vládu mohly sestavit? Co se Sněmovnou udělá rekordní počet zvolených žen a jak to vlastně bude fungovat s postojem Motoristů? I na tyto otázky odpovídá ve speciálním povolebním podcastu redakce Respektu. Moderuje Zuzana Machálková.

Herečka a zpěvačka Hana Holišová, která propůjčila svůj hlas páté sérii podcastu POTMĚ, se vůbec poprvé ujala i role moderátorky podcastu. V prvním díle nové série zpovídá Blanku Janečkovou – zpěvačku, maminku tří dětí a milovnici zvířat, kterou si diváci možná pamatují z pěvecké soutěže Hlas Česko Slovenska. Povídaly si o Blančině hudební cestě, vášni k pomalým rytmům i r'n'b a gospelu, Blančiných hudebních snech, ale i o společném emotivním setkání na benefičním koncertě Světlo pro Světlušku, které přerostlo v přátelství. Všechny díly podcastu POTMĚ můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ženy XYZ #9: Tenisová šampionka Serena Williams zeštíhlela s pomocí léku napodobujícího funkci hormonu GLP-1, který reguluje chuť k jídlu a pocit sytosti. Světu to dala slavná sportovkyně vědět v reklamní kampani firmy, v níž jako člen správní rady a investor působí její manžel a která k existujícím léčivům jiných výrobců dodala další s názvem Zepbound. Znamená to, že tenistka, která celou kariéru bořila rasové i genderové stereotypy, nakonec podlehla tlaku na uniformní štíhlost, která se znovu vrací do módy, a vzala to medicínskou “zkratkou”? Nebo naopak ukázala, jak obtížné je snížit hmotnost, i když je člověk vrcholový sportovec a má k tomu odpovídající podmínky? A že tedy hrají roli i jiné faktory než pevná vůle spojená s jídelníčkem a pohybem? A mají léky založené na imitaci GLP-1 nějaké rizika? V devátém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Duchovnost nelze zúžit jen na náboženství nebo církev. Je to zkušenost, která prostupuje celý život a může se odehrávat uvnitř i vně církevních struktur. O tom, jak ji chápat a žít, mluví v pořadu Hergot! autoři kolektivní monografie Co znamená být duchovní Tomáš Sixta a Kateřina Bauer.

(Dis)komfort. 2. - Žijeme v době, kdy pohodlí vnímáme jako samozřejmost a vrchol kvality života. A tento postoj se přenáší i do našeho duchovního života a nese riziko zpohodlnění. Jenže Ježíš nás nezve k pohodlí, ale k nesení kříže – každý den a za každých okolností. Následování není jen poetická fráze, ale radikální výzva vykročit mimo komfortní zónu. Znamená to říct “ano” i tehdy, když to bolí, a být připraveni jít kamkoli, kdykoli a dát cokoli. Pohodlí nás naplní jen z krátkodobého hlediska, je ale něco, co přináší opravdovou dlouhodobou plnost?

Rozhodnutí uznat palestinský stát nedávno oznámily například Francie nebo Kanada, ke kterým se tento týden přidala také Austrálie s tím, že Británie či Nový Zéland stejný krok zvažují. „Často je to forma politického tlaku. Řada států k tomu dává podmínku, že se má zlepšit humanitární situace v Pásmu Gazy, že má Izrael dosáhnout příměří, omezit ofenzivu," vysvětluje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Podle mezinárodního práva je k tomu, aby byl nějaký stát uznaný, potřeba nějaké jasné teritorium, populace, která tam žije a vláda, která území kontroluje a může jednat s ostatními. Řada států chce uznat Palestinu dokud vůbec je co uznat, protože situace v Gaze se dál zhoršuje, je téměř srovnaná se zemí a Izrael otevřeně mluví o tom, že zvažuje úplnou anexi. A zároveň současná izraelská vláda rozšiřuje osady na Západním břehu Jordánu. Je to i symbolické gesto," dodává. Například Izrael ale krok států kritizuje s tím, že nahrává teroristickému hnutí Hamás. Jak konkrétně? Jaké jsou protiargumenty k tomu, aby vznikl palestinský stát? Jak se orientovat v dění, když se strany vzájemně obviňují ze lží? A jak to je s přístupem novinářů do Pásma Gazy?

Čtení s Repesktem: Rozhovor se švédským filosofem a transhumanistou o možných dopadech nástupu obecné umělé inteligence a superinteligence, smyslu života i možnosti, že všichni žijeme v nějakém matrixu i jeho nejnovější knize Deep Utopia: Life and Meaning in a Solved World (Hluboká utopie: Život a smysl v vyřešeném světě) Moderuje Štěpán Sedláček.Přepis rozhovoru si můžete přečíst zde: Nick Bostrom: Čeká nás krok do neznáma. AI může změnit skoro vše, co znamená být člověkem

Štátna hymna od skladateľa Oskara Rózsu sa používa len minimálne a za svoj symbol si ju vybrala len konšpiračná a krajne pravicová scéna. Teraz však má nový problém. Heraldická komisia ministerstva vnútra, ktorá má na starosti štátne symboly, tvrdí, že Rózsova skladba má iný notový zápis ako ten, ktorý hymne predpisuje zákon.Znamená to teda, že verzia hymny od Oskara Rózsu podľa zákona nie je predpísanou štátnou hymnou? A je možné, že sa bude meniť zákon o štátnych symboloch, aby sa ňou mohla stať? Alebo bude znieť naďalej na väčšine podujatí stará hymna?Viac sa dozviete v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas.Nahrávali Peter Hanák a Kristína Braxatorová.Naše podcasty nájdete na webe Aktuality.sk v sekcii Podcasty, na Spotify, Apple Podcastoch, na Youtube a aj v iných podcastových aplikáciách. Odporúčame aj naše spoplatnené podcasty Mafiánsky štát a TELO, ktoré sú dostupné len na webe Aktualít po prihlásení sa do služby predplatného Aktuality Navyše.

Štátna hymna od skladateľa Oskara Rózsu sa používa len minimálne a za svoj symbol si ju vybrala len konšpiračná a krajne pravicová scéna. Teraz však má nový problém. Heraldická komisia ministerstva vnútra, ktorá má na starosti štátne symboly, tvrdí, že Rózsova skladba má iný notový zápis ako ten, ktorý hymne predpisuje zákon.Znamená to teda, že verzia hymny od Oskara Rózsu podľa zákona nie je predpísanou štátnou hymnou? A je možné, že sa bude meniť zákon o štátnych symboloch, aby sa ňou mohla stať? Alebo bude znieť naďalej na väčšine podujatí stará hymna?Viac sa dozviete v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas.Nahrávali Peter Hanák a Kristína Braxatorová.Naše podcasty nájdete na webe Aktuality.sk v sekcii Podcasty, na Spotify, Apple Podcastoch, na Youtube a aj v iných podcastových aplikáciách. Odporúčame aj naše spoplatnené podcasty Mafiánsky štát a TELO, ktoré sú dostupné len na webe Aktualít po prihlásení sa do služby predplatného Aktuality Navyše.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Partner tohoto podcastu je

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „S minimální mzdou se nedá vyžít. A reálná kupní síla českých mezd klesla za posledních pět let nejvíc v celé Evropské unii,“ říká antropoložka a analytička Lucie Trlifajová. Ve Studiu N mluví o tom, co všechno by měl člověk pokrýt, aby mohl vést důstojný život – a proč to pro velkou část lidí zůstává mimo dosah. Co znamená v roce 2025 důstojný život? Zaplatit si zubaře, umožnit dětem kroužky nebo mít úspory aspoň na malou dovolenou v Česku. Pro mnoho lidí je to ale nedostupný luxus. „Aby mohl člověk dobře fungovat ve společnosti, musí mít alespoň nějaké základní materiální zabezpečení,“ říká Trlifajová v rozhovoru. „Mluvíme o ekonomických předpokladech, které se ve společnosti očekávají. Ve výpočtech pracujeme s tím, co je vnímáno jako standard – tedy o čem se mluví, co je ve veřejné debatě přítomné.“ Zatímco takzvaná minimální důstojná mzda by podle výpočtů měla být kolem 46 tisíc korun měsíčně (v Praze a Brně dokonce přes 50 tisíc), státem garantovaná minimální mzda v Česku činí necelých 21 tisíc korun. „S minimální mzdou člověk nevyžije. Možná by se to dalo zvládnout s vlastním bydlením bez nákladů na údržbu, ale drtivá většina nejchudších lidí žije v nájmu,“ upozorňuje Trlifajová. Reálná kupní síla českých mezd klesala v posledních pěti letech nejvíce v celé Evropské unii. A dopady na společnost jsou čím dál patrnější: „Máme velkou skupinu lidí, kteří na tom nejsou úplně špatně, ale žijí v trvalé ekonomické nejistotě. Pětina obyvatel Česka nemá ani na nečekaný výdaj okolo 15 tisíc korun. U nejchudších jsou to až dvě třetiny lidí.“ To podle Trlifajové podrývá základní společenské vazby. „Jeden z příslibů demokracie je, že když se bude člověk snažit a dost pracovat, dostane se ke stabilitě. Ale velký podíl lidí toho nedosáhne – a vede to k sociálním pnutím.“ Česká společnost se podle ní polarizuje hlavně na základě majetku. Nejvíce je to vidět u dostupnosti bydlení. „Máme obrovský rozdíl mezi těmi, kdo vlastní, a těmi, kdo nevlastní. Dopadá to především na mladé.“ Jak se počítá důstojnost? Kdo v Česku vydělává na chudobě? Kolik lidí u nás žije v podmínkách, které by ve většině západní Evropy byly nepřijatelné? A co se stane, když to politici budou dál přehlížet? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion.

Robert Fico lieta za agresorom Putinom do Moskvy a našich spojencov považuje za vojnových štváčov. Hrozí zablokovaním európskych sankcií proti Moskve. Chváli autoritatívne a komunistické režimy, a napriek tomu, že jeho vláda má len tesnú väčšinu v parlamente a za sebou polročnú vládnu krízu, chcel by meniť politický systém na Slovensku. Prekáža mu, že máme veľa politických strán a že v takej Číne či Vietname si tamojšie režimy veci môžu plánovať, no u nás musia byť každé štyri roky slobodné voľby, ktoré vraj prerušia kontinuitu.Čo chce premiér povedať ak hovorí, že liberálna demokracia zlyhala? Znamená jeho politika na všetky štyri svetové strany hlavne inšpiráciu totalitným východom? Čo sú to vlastne za režimy v Číne, Vietname či Uzbekistane, kam rád cestuje a ako fungujú? Ako môže Robert Fico zmeniť Slovensko a aké na to má nástroje? A čo na to Európska únia, ktorej sa teraz vyhráža, že nepodporí protiruské sankcie? A čo znamenali odkazy šéfky európskej diplomacie Kallas či nemeckého kancelára Merza pre premiéra a pre Slovensko?Braňo Závodský sa rozprával s politológom Filozofickej fakulty UK profesorom Jozefom Bátorom.

„Na učitelském povolání je asi nejtěžší to, že děti mají různé potřeby, různou míru znalostí a dovedností, ale my je ve třídě máme všechny v jednu chvíli. Děti jsou různě připravené se učit, a každý učitel pak má jen omezený čas čtyř pěti vyučovacích hodin a přitom všem máme někam spolu jít, nejlépe v co nejefektivnější vzájemné propojení pro téma,“ vysvětluje učitelka Anna Babanová.

Česko zřejmě získá z Evropské unie zhruba 2,8 miliardy korun na obnovu zasažených oblastí loňskými povodněmi. Jaká je konkrétní situace v Olomouckém kraji? Co pro vývoj války na Ukrajině znamená, že Západ už nebrání Ukrajině v použití zbraní v hloubi Ruska? A jaké jsou nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů? A připlatí si za ně?