Podcasts about cestou

Na svém kontě má za roky hraní mnoho rolí. Do povědomí lidí se zapsala zejména jako svérázná moderátorka Radka Vrbíková v seriálu Dobré ráno, Brno!, za kterou nedávno získala Českého lva. V pořadu Až na dřeň mluvila herečka Zuzana Zlatohlávková nejen o své práci, ale také o svém dětství, které nebylo vždycky jednoduché.

Na svém kontě má za roky hraní mnoho rolí. Do povědomí lidí se zapsala zejména jako svérázná moderátorka Radka Vrbíková v seriálu Dobré ráno, Brno!, za kterou nedávno získala Českého lva. V pořadu Až na dřeň mluvila herečka Zuzana Zlatohlávková nejen o své práci, ale také o svém dětství, které nebylo vždycky jednoduché.Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na svém kontě má za roky hraní mnoho rolí. Do povědomí lidí se zapsala zejména jako svérázná moderátorka Radka Vrbíková v seriálu Dobré ráno, Brno!, za kterou nedávno získala Českého lva. V pořadu Až na dřeň mluvila herečka Zuzana Zlatohlávková nejen o své práci, ale také o svém dětství, které nebylo vždycky jednoduché.

Ve Vltavínu se vypravíme za Janem Švecem, ze Švecburgu a Kváskovic. Cestou zpět kolem Vodňan se pak zastavíme v archivní reportáži u malíře Jana Zrzavého, který ve Vodňanech bydlel. Dále vás pořad zavede do Vodňanských Svobodných hor a přes Zechovice u Volyně pro změnu dolů ke Chvalšinám, respektive nahoru na Kleť.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výnosy z daní z hazardních her každoročně rostou, loni poprvé překonaly hranici 20 miliard korun, celkové daňové inkaso se vyšplhalo na 21,4 miliardy. Ovšem mnoho tradičních značek, jako Rebuy Stars a další, v Česku skončilo nebo mají problémy. „Český trh s hazardními hrami prochází výraznou reformou. Ještě před deseti lety se dalo říct, že Česko je kasinem Evropy, měli jsme tu téměř sto tisíc povolených výherních hracích automatů, téměř devět tisíc heren a kasin a v přepočtu na obyvatele jsme byli druhá země na světě, co do počtu hazardních her,“ řekl Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her, v diskusi Hospodářských novin, která se konala na začátku května. Spolu s ním o regulaci hazardu debatovali Tomáš Pintér, starosta obce Planá, a Jakub Žofčák, analytik z Centra ekonomických a tržních analýz a Metropolitní univerzity Praha.

„Předpokládám, že v roce 1968 ještě rok 1968 neexistoval. Nikdo si v tom roce neříkal, ty vole, to, co teď žijem, to je ten slavnej šedesátej vosmej, kterej se zapíše do historie. Všechno se děje až několik let po tom, co se to dělo,“ píše bulharský spisovatel – a hvězda letošního Světa knih – Georgi Gospodinov v knize Časokryt. Jako by citoval Ladislava Hejdánka. Ten si právě v roce 1968 poznamenal: „Po událostech se formuje zkušenost. A teprve skrze zkušenost se události stávají událostmi. Teprve teď se na tom začne pořádně pracovat, na tom, co je, co byl rok 1968.“Překvapivá tato shoda není. Možná se v dějinách točí jen pár myšlenek, které se vynořují v nových souvislostech. V tomto případě je kongenialita dána tím, že oba autoři, ostatně jako mnozí před nimi, uvažují o „události“, tedy také o tom, jak je čas spjatý s vlastním vyprávěním, osobním prožitkem a individuálním hodnocením. Důraz na „událost“ souvisí s tím, že to rozhodující bývá v našich rukách. Nejsme bezmocní. Jedna věc je, že se něco stalo; ale událost je to, co z toho uděláme. Zde vyvstává důstojnost člověka: není jen politickým nebo společenským tvorem, také umí stát sám za sebe – a často je samota jednoho to, co druhému otevírá cestu.Že je člověk sám, není popis izolace. Naopak. Pravá samota je aspoň pro Ladislava Hejdánka samotou tváří v tvář pravdě. Té je prý třeba odevzdat svůj život. Zní to vzletně i dutě. Co si s tím počít? Na obecné rovině můžeme říct, že sloužit pravdě znamená neustat v úsilí o vymaňování se ze spárů sebe sama. Ale ani to nevnáší do věci příliš světla. Kniha Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy. Konflikty filosofa s komunistickou mocí 1967–1989, která vyšla péčí vydavatele Jana Hrona v roce 2024, však cestu ukazuje. Třeba v dopisech z vazby vydává Ladislav Hejdánek svědectví o tom, co obraty jako „služba pravdě“, jež bez doprovodné zkušenosti zní nepatřičně, mohou znamenat.Mohou znamenat třeba vděk vršovickému faráři Jaromíru Dusovi, kvůli kterému se ocitl ve vazbě. Dus si u něho doma uschoval osvětové letáky, které měly občany zpravit o tom, že nemusí dorazit k volbám. Nakonec byl – nedopatřením – zadržen i Hejdánek a na několik měsíců se ocitl ve vazbě. Dus jej vrátil do „správných kolejí“; „byl jsem krásně zavřený“, píše Ladislav Hejdánek. Ve vazbě sepisuje pro svou dceru Janu Úvod do filosofování, spis, který lze číst v tradici „útěcha z filosofie“.Dokumenty vydané v knize Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy dosvědčují ještě jednu s pravdou související věc: kterak tento český filozof kutil na tom, co sám označoval jako vnitřní osvobození. Základem mu je schopnost vzdorovat, tedy schopnost nenechat se strhnout. Strhnout kým nebo čím? To se může měnit. Třeba módou, davem, druhými, institucí, pohodlím, strachem, nakonec i sebou samým. Cestou je naopak tříbit vnímavost vůči krachům a utrpení, neboť ty nás upozorňují na naše meze, které mohou být prahem určeným k překročení. Pro Ladislava Hejdánka nakonec platí, že výjimečnost člověka, ba jeho dokonalost je úzce spjatá se schopností trpět. Romantizaci utrpení v tom nehledejme. Jen se zde svědčí o tom, že radost je překonaná bolest.KapitolyI. Význam svědka v digitální době (úvod až 18:50)II. „Průšvihy jsou moje univerzity. Učím se všemi póry.“ (18:50 až 32:20)III. Filosofie, utěšovatelka (32:20 až 43:50)IV. V roce 1968 také nejspíš nebyl rok 1968. (43:50 až 56:00)V. Člověk je skutečný, nakolik klade odpor. (56:00 až konec)BibliografieVáclav Bělohradský, Čas pléthokracie. Když části jsou větší než celky a světový duch spadl z koně, Praha: 65. pole, 2021.Ladislav Hejdánek, „Vítězí pravda v dějinách?“, in: Češi a Evropa, Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2017.Ladislav Hejdánek, Úvod do filosofování, Praha: OIKOYMENH, 2021.Ladislav Hejdánek, Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy. Konflikty filosofa s komunistickou mocí 1967–1989, vyd. Jan Hron, Červený Kostelec: Pavel Mervart 2024.

Novým papežem byl zvolen americký kardinál Robert Francis Prevost. Je mu 69 let, pochází z Chicaga a přijal jméno Lev XIV. A kdyby se nestal papežem, tak by se prý příští neděli v Praze na Malé Straně účastnil biřmování augustiniánů. Do Česka prý jezdil docela často a vždy tu byl rád. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novým papežem byl zvolen americký kardinál Robert Francis Prevost. Je mu 69 let, pochází z Chicaga a přijal jméno Lev XIV. A kdyby se nestal papežem, tak by se prý příští neděli v Praze na Malé Straně účastnil biřmování augustiniánů. Do Česka prý jezdil docela často a vždy tu byl rád.

Progresívne Slovensko ostro kritizuje plánovanú cestu premiéra Roberta Fica do Moskvy. Označuje ju za neakceptovateľnú a tvrdí, že podrýva spoločnú zahraničnú politiku Európskej únie v čase prebiehajúcej ruskej agresie na Ukrajine. V Téme diskutoval bývalý predseda vlády, poslanec Európskeho parlamentu Ľudovít Ódor (PS/Renew Europe).  

Po dlouhé době nás navštíví naše oblíbená Hanka Doupovcová a popovídáme si.www.hankadoupovcova.czwww.jezditelka.eu

Dnešní výběr zajímavých nových desek bude obzvláště pestrý. Vidláčtí rockeři Six Gun Sally vás deskou Stand Up vytáhnou na motorkářskou párty, esenci jižanského přístupu k muzice plné soulu a gospelu nabídne na albu The Sound Of Muscle Shoals utajený rocker Mike Farris a bluegrassová superstar Alison Krauss se znovu dala dohromady s kapelou Union Station a vznikla tak deska Arcadia.

Dnešní výběr zajímavých nových desek bude obzvláště pestrý. Vidláčtí rockeři Six Gun Sally vás deskou Stand Up vytáhnou na motorkářskou párty, esenci jižanského přístupu k muzice plné soulu a gospelu nabídne na albu The Sound Of Muscle Shoals utajený rocker Mike Farris a bluegrassová superstar Alison Krauss se znovu dala dohromady s kapelou Union Station a vznikla tak deska Arcadia.

Ak chcete podporovať môj podcast, pridajte sa na herohero.co/odznova Môžete pozerať rozhovory bez omeškania, bez reklamy a aj bonusy z niektorých živých podujatí. POdporiť ma môžete aj na č.ú: SK45 8330 0000 0022 0165 1060 - do poznámky uveďte, že ide o dar DAKUJEM

„Úprimne? Nerozumiem štátu, ktorý nastavuje niečo takéto. Pre mňa je to ako streliť si do vlastnej nohy“, hovorí Laura Dittel z Karpatskej nadácie, ktorá aktuálne vystupuje aj za Platformu za demokraciu. Reaguje na koaličný zámer so zákonom o neziskových organizáciách. Posilniť dôveru v neziskový sektor verzus jeho stigmatizácia a šikana. Už v horizonte hodín sa má v parlamente rozhodovať o budúcnosti mimovládneho sektora u nás. Koaličná väčšina deklaruje, že dôveru mu má zabezpečiť kontrola jeho finančných tokov a rovnako kontrola toho, s kým sa stretáva. Mimovládky reagujú, že nejde o zabezpečenie dôvery, ale o „frontálny útok na slobodnú občiansku spoločnosť“ a snahu odradiť mimovládny sektor od verejného angažovania. Cestou majú byť nejasné formulácie o lobingu len pre niektorých, či zahltenie novými povinnosťami. Ako by nová úprava zasiahla napríklad takú Karpatskú nadáciu a teda mimovládnu organizáciu, ktorá sa na východe Slovenska snaží o skvalitňovanie života v miestnych komunitách, či ukazuje šance rómskym ženám alebo vedie deti a študentov k naplneniu svojich vysnívaných vynálezov? Pozrieme sa na to s Laurou Dittel z Karpatskej nadácie. „Vidíme veľké riziko, že ustane občianska aktivita. Že sa výrazne zníži počet občianskych iniciatív, ktoré pomáhajú najzraniteľnejším. Úprimne? Nerozumiem štátu, ktorý takéto niečo nastavuje. Pre mňa je to ako streliť si do vlastnej nohy“, hovorí Dittel, ktorá je aj v Platforme za demokraciu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Úprimne? Nerozumiem štátu, ktorý nastavuje niečo takéto. Pre mňa je to ako streliť si do vlastnej nohy“, hovorí Laura Dittel z Karpatskej nadácie, ktorá aktuálne vystupuje aj za Platformu za demokraciu. Reaguje na koaličný zámer so zákonom o neziskových organizáciách. Posilniť dôveru v neziskový sektor verzus jeho stigmatizácia a šikana. Už v horizonte hodín sa má v parlamente rozhodovať o budúcnosti mimovládneho sektora u nás. Koaličná väčšina deklaruje, že dôveru mu má zabezpečiť kontrola jeho finančných tokov a rovnako kontrola toho, s kým sa stretáva. Mimovládky reagujú, že nejde o zabezpečenie dôvery, ale o „frontálny útok na slobodnú občiansku spoločnosť“ a snahu odradiť mimovládny sektor od verejného angažovania. Cestou majú byť nejasné formulácie o lobingu len pre niektorých, či zahltenie novými povinnosťami. Ako by nová úprava zasiahla napríklad takú Karpatskú nadáciu a teda mimovládnu organizáciu, ktorá sa na východe Slovenska snaží o skvalitňovanie života v miestnych komunitách, či ukazuje šance rómskym ženám alebo vedie deti a študentov k naplneniu svojich vysnívaných vynálezov? Pozrieme sa na to s Laurou Dittel z Karpatskej nadácie. „Vidíme veľké riziko, že ustane občianska aktivita. Že sa výrazne zníži počet občianskych iniciatív, ktoré pomáhajú najzraniteľnejším. Úprimne? Nerozumiem štátu, ktorý takéto niečo nastavuje. Pre mňa je to ako streliť si do vlastnej nohy“, hovorí Dittel, ktorá je aj v Platforme za demokraciu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Asi stěží si dokážeme plně uvědomit všemožné sítě, jež nás obklopují. Cesty propojující jednotlivé body, neuvěřitelně husté struktury. Spojnice viditelné, ale i neviditelné. Transfer ať už lidí, zboží nebo informací, z jednoho místa do druhého, se skokově zrychlil a hranici tohle tempo ještě pořád nemá.

Asi stěží si dokážeme plně uvědomit všemožné sítě, jež nás obklopují. Cesty propojující jednotlivé body, neuvěřitelně husté struktury. Spojnice viditelné, ale i neviditelné. Transfer ať už lidí, zboží nebo informací, z jednoho místa do druhého, se skokově zrychlil a hranici tohle tempo ještě pořád nemá.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V parku u pardubického zámku mohli v těchto dnech kolemjdoucí pozorovat při práci dva plemenné hřebce. Služby města Pardubic si je spolu s jejich ošetřovateli najaly na vláčení terénu, tedy tradiční úpravy luk po zimě. Právě tato technika pomáhá zbavit trávník stařiny a drnů. Koně už v parku loni pomáhali při sečení, ale na vláčení tam byli poprvé.

Muži s potlačovanými emocemi, on-line nenávist, nucené potraty, vykořisťovaní dělníci, ukradené intimní fotografie anebo kompostování těl nebožtíků. Pardubická část festivalu promítne originální a aktuální filmy od 25. do 29. března.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Muži s potlačovanými emocemi, on-line nenávist, nucené potraty, vykořisťovaní dělníci, ukradené intimní fotografie anebo kompostování těl nebožtíků. Pardubická část festivalu promítne originální a aktuální filmy od 25. do 29. března.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Františkem Trojanem

Na úpatí hradu Radyně u Starého Plzence v Plzeňském kraji se nachází zajímavé skalky různých tvarů i názvů. Vydat se k nim můžeme přímo z města po skalní stezce, která nás vyvede až nahoru na Radyňskou pahorkatinu. Cestou uvidíme ohromný lom a čeká nás i vyhlídka na Starý Plzenec a široké okolí. A k tomu procházka krásnou přírodou.

Na úpatí hradu Radyně u Starého Plzence v Plzeňském kraji se nachází zajímavé skalky různých tvarů i názvů. Vydat se k nim můžeme přímo z města po skalní stezce, která nás vyvede až nahoru na Radyňskou pahorkatinu. Cestou uvidíme ohromný lom a čeká nás i vyhlídka na Starý Plzenec a široké okolí. A k tomu procházka krásnou přírodou.

Na úpatí hradu Radyně u Starého Plzence v Plzeňském kraji se nachází zajímavé skalky různých tvarů i názvů. Vydat se k nim můžeme přímo z města po skalní stezce, která nás vyvede až nahoru na Radyňskou pahorkatinu. Cestou uvidíme ohromný lom a čeká nás i vyhlídka na Starý Plzenec a široké okolí. A k tomu procházka krásnou přírodou.

Na úpatí hradu Radyně u Starého Plzence v Plzeňském kraji se nachází zajímavé skalky různých tvarů i názvů. Vydat se k nim můžeme přímo z města po skalní stezce, která nás vyvede až nahoru na Radyňskou pahorkatinu. Cestou uvidíme ohromný lom a čeká nás i vyhlídka na Starý Plzenec a široké okolí. A k tomu procházka krásnou přírodou.

Na úpatí hradu Radyně u Starého Plzence v Plzeňském kraji se nachází zajímavé skalky různých tvarů i názvů. Vydat se k nim můžeme přímo z města po skalní stezce, která nás vyvede až nahoru na Radyňskou pahorkatinu. Cestou uvidíme ohromný lom a čeká nás i vyhlídka na Starý Plzenec a široké okolí. A k tomu procházka krásnou přírodou.

Na úpatí hradu Radyně u Starého Plzence v Plzeňském kraji se nachází zajímavé skalky různých tvarů i názvů. Vydat se k nim můžeme přímo z města po skalní stezce, která nás vyvede až nahoru na Radyňskou pahorkatinu. Cestou uvidíme ohromný lom a čeká nás i vyhlídka na Starý Plzenec a široké okolí. A k tomu procházka krásnou přírodou.

Na úpatí hradu Radyně u Starého Plzence v Plzeňském kraji se nachází zajímavé skalky různých tvarů i názvů. Vydat se k nim můžeme přímo z města po skalní stezce, která nás vyvede až nahoru na Radyňskou pahorkatinu. Cestou uvidíme ohromný lom a čeká nás i vyhlídka na Starý Plzenec a široké okolí. A k tomu procházka krásnou přírodou.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na úpatí hradu Radyně u Starého Plzence v Plzeňském kraji se nachází zajímavé skalky různých tvarů i názvů. Vydat se k nim můžeme přímo z města po skalní stezce, která nás vyvede až nahoru na Radyňskou pahorkatinu. Cestou uvidíme ohromný lom a čeká nás i vyhlídka na Starý Plzenec a široké okolí. A k tomu procházka krásnou přírodou.

Na úpatí hradu Radyně u Starého Plzence v Plzeňském kraji se nachází zajímavé skalky různých tvarů i názvů. Vydat se k nim můžeme přímo z města po skalní stezce, která nás vyvede až nahoru na Radyňskou pahorkatinu. Cestou uvidíme ohromný lom a čeká nás i vyhlídka na Starý Plzenec a široké okolí. A k tomu procházka krásnou přírodou.

Na úpatí hradu Radyně u Starého Plzence v Plzeňském kraji se nachází zajímavé skalky různých tvarů i názvů. Vydat se k nim můžeme přímo z města po skalní stezce, která nás vyvede až nahoru na Radyňskou pahorkatinu. Cestou uvidíme ohromný lom a čeká nás i vyhlídka na Starý Plzenec a široké okolí. A k tomu procházka krásnou přírodou.

Na úpatí hradu Radyně u Starého Plzence v Plzeňském kraji se nachází zajímavé skalky různých tvarů i názvů. Vydat se k nim můžeme přímo z města po skalní stezce, která nás vyvede až nahoru na Radyňskou pahorkatinu. Cestou uvidíme ohromný lom a čeká nás i vyhlídka na Starý Plzenec a široké okolí. A k tomu procházka krásnou přírodou.

Na úpatí hradu Radyně u Starého Plzence v Plzeňském kraji se nachází zajímavé skalky různých tvarů i názvů. Vydat se k nim můžeme přímo z města po skalní stezce, která nás vyvede až nahoru na Radyňskou pahorkatinu. Cestou uvidíme ohromný lom a čeká nás i vyhlídka na Starý Plzenec a široké okolí. A k tomu procházka krásnou přírodou.

Antonín Baudyš patřil k nejvýraznějším politikům KDU-ČSL první poloviny 90. let. Byl místopředsedou české i federální vlády a prvním ministrem obrany samostatné republiky. Ve speciálu Portrétů na něj zavzpomíná Cyril Svoboda, který byl několik let předsedou KDU-ČSL.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud chcete udělat něco dobrého pro své zdraví, můžete si udělat pěší výlet na vrch Jarník, který se tyčí přímo nad jihočeským Pískem. Cestou vás čeká řada zajímavostí, jako třeba obora s muflony a daňky nebo soustava tří rybníků, které jsou ale ve skutečnosti čtyři. Na samotnému vrcholu pak stojí rozhledna.

Pokud chcete udělat něco dobrého pro své zdraví, můžete si udělat pěší výlet na vrch Jarník, který se tyčí přímo nad jihočeským Pískem. Cestou vás čeká řada zajímavostí, jako třeba obora s muflony a daňky nebo soustava tří rybníků, které jsou ale ve skutečnosti čtyři. Na samotnému vrcholu pak stojí rozhledna.

Pokud chcete udělat něco dobrého pro své zdraví, můžete si udělat pěší výlet na vrch Jarník, který se tyčí přímo nad jihočeským Pískem. Cestou vás čeká řada zajímavostí, jako třeba obora s muflony a daňky nebo soustava tří rybníků, které jsou ale ve skutečnosti čtyři. Na samotnému vrcholu pak stojí rozhledna.

Pokud chcete udělat něco dobrého pro své zdraví, můžete si udělat pěší výlet na vrch Jarník, který se tyčí přímo nad jihočeským Pískem. Cestou vás čeká řada zajímavostí, jako třeba obora s muflony a daňky nebo soustava tří rybníků, které jsou ale ve skutečnosti čtyři. Na samotnému vrcholu pak stojí rozhledna.

Ewerton, Šín, Rigo, Prekop a další – hbitou a šikovnou ofenzivní sílu aktuálního Baníku vnímá celá liga. Nic z toho by ale nebylo možné bez agresivního napadání a poctivého presinku pracanta Jiřího Bouly. „Z mého pohledu je to takový avatar v nejlepším slova smyslu, který spojuje dvě tři pozice ve středu pole, skvělý box-to-box záložník,“ říká v novém díle pořadu iSkaut na adresu ostravského záložníka redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Michal Kvasnica: „S Rigem je to středovka par excelence, balíček, který musí Baníku závidět i ty největší kluby,“ zdůrazňuje. „Boula je trošku zvíře a Rigo je víc fotbalista – vždycky to ale musí být takhle namixované,“ dodává Jiří Fejgl: „Boulova největší zbraň je jeho agresivita, kterou on se naučil regulovat. On totiž hrál s prominutím jako čuně, ale to už neplatí.“ Čím zaujal Boula Ivana Haška a Jindřicha Trpišovského? Jak vedla jeho netradiční cesta na ligové výsluní? Jaké jsou nedostatky v jeho hře? Celý díl pořadu iSkaut najdete na www.liganaruby.cz

O ala Gui Deodato, tricampeão da Copa Super 8, e o armador Alexey Borges, MVP da competição em 2025, são dois destaques do Flamengo nesta temporada. Na roda do Ubuntu, eles falam de controle mental, raciocínio rápido no jogo e importância do tempo para si e com a família. Os desafios para enfrentar o racismo estrutural na modalidade existem e também foi assunto. Vem pra resenha! Para ouvir esse e outros episódios, basta acessar o link na bio ou dar play no seu aplicativo de áudio favorito.

„Všetko, čo sme doteraz videli a počuli, stojí a padá na liste z dielne ChatGPT, ktorý bol nešťastne málo editovaný. Ak tu hrozí štátny prevrat, komunikácia premiéra by mala byť podložená hodnovernými informáciami. Tie sme dodnes nevideli“, reaguje expert na hybridné hrozby Viktor Breiner. Protivládny puč, za ktorým stoja nielen mimovládky, opozícia či médiá, ale aj expertná skupina, ktorá má za sebou akcie v Gruzínsku či kyjevský Majdan. S cieľom povaliť jeho vládu. Cestou okupácia vládnych budov, preskakovanie plotov a štátny prevrat. Optika najmocnejšieho muža krajiny – premiéra Roberta Fica. Opiera ju o informácie tajnej služby, ktorá ako sa ukázalo zmonitorovala komunikáciu organizátorov protestov v Banskej Bystrici. S tým rozdielom, že tá nehovorí o žiadnej okupácii, či násilnostiach – naopak zdôrazňujú potrebu nenásilnej akcie.Napriek tomu premiér naďalej hovorí o hrozbe štátneho prevratu a zasadla bezpečnostná rada štátu, ktorú si vyžiadal prezident. V komunite expertov na hybridné hrozby zaznieva, že tu prebieha riadená hybridná operácia s cieľom zlikvidovať demokratické princípy, no zo strany premiéra. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Všetko, čo sme doteraz videli a počuli, stojí a padá na liste z dielne ChatGPT, ktorý bol nešťastne málo editovaný. Ak tu hrozí štátny prevrat, komunikácia premiéra by mala byť podložená hodnovernými informáciami. Tie sme dodnes nevideli“, reaguje expert na hybridné hrozby Victor Breiner. Protivládny puč, za ktorým stoja nielen mimovládky, opozícia či médiá, ale aj expertná skupina, ktorá má za sebou akcie v Gruzínsku či kyjevský Majdan. S cieľom povaliť jeho vládu. Cestou okupácia vládnych budov, preskakovanie plotov a štátny prevrat. Optika najmocnejšieho muža krajiny – premiéra Roberta Fica. Opiera ju o informácie tajnej služby, ktorá ako sa ukázalo zmonitorovala komunikáciu organizátorov protestov v Banskej Bystrici. S tým rozdielom, že tá nehovorí o žiadnej okupácii, či násilnostiach – naopak zdôrazňujú potrebu nenásilnej akcie.Napriek tomu premiér naďalej hovorí o hrozbe štátneho prevratu a zasadla bezpečnostná rada štátu, ktorú si vyžiadal prezident. V komunite expertov na hybridné hrozby zaznieva, že tu prebieha riadená hybridná operácia s cieľom zlikvidovať demokratické princípy, no zo strany premiéra. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Vnímam to tak, že je tu snaha zapáčiť sa novej americkej administratíve. A vzhľadom na fakt, že Meta je globálna spoločnosť, môžeme sa obávať minimálne rozšírenia takýchto trendov aj do Európskej únie a Slovensko v nej“, hovorí Daniel Milo, expert na dezinformácie a hybridné hrozby, ktorý stál ešte nedávno na čele Centra na boj proti hybridným hrozbám na ministerstve vnútra. Návrat slobody prejavu na Facebook a Instagram, koniec cenzúre na sociálnych sieťach a viac politického obsahu. Zámery, ktoré nedávno ohlásil úspešný miliardár a ich ideátor Mart Zuckerberg. A dostali nálepku kontroverznosti. Cestou k ohlásenej „slobode“ má byť koniec fact-checkerov a teda overovateľov správ, lebo „že boli politicky zaujatí“. Nahradiť ich majú tzv. Comunity Notes a teda akési korekčné poznámky užívateľov z komunity sociálnych sietí. Zuckerberg ohlásil rovnako viac politiky na svojich sociálnych sieťach a podporu novej Trumpovej administratíve. Čo to môže znamenať pre komunitu užívateľov, ktorá počíta viac ako tri a pol miliardy členov celosvetovo? Naviac v situácii, keď dezinformácie rozvracajú spoločnosti a sociálne siete vyhrávajú voľby. A z Donalda Trumpa sa stáva staronový americký prezident? Témy pre Daniela Mila, experta na dezinformácie a hybridné hrozby. „Vnímam to tak, že je tu snaha zapáčiť sa novej americkej administratíve. A vzhľadom na fakt, že Meta je globálna spoločnosť, môžeme sa obávať minimálne rozšírenia takýchto trendov aj do Európskej únie a Slovensko v nej“, hovorí Milo.„Skúsenosť zo siete X (bývalý Twitter) ukazuje, že zrušením takýchto bariér (v podobe overovania správ) k šíreniu nenávistného obsahu či falošných správ došlo k zásadnému zvýšeniu takéhoto obsahu na danej platforme“, uvádza Milo. Je podľa neho preukázané, že miera toxického obsahu narástla na sieti X o desať percent. „Ak sa niečo podobné bude diať aj na globálnej platforme, akou je Facebook alebo Instagram, nie je to dobrý signál pre nikoho, a ani pre Slovensko“, dodáva. Chcú využiť túto príležitosť, aby ich podnikanie malo čo najlepšie podmienky. To znamená mať dobrý vzťah s nastupujúcou administratívou Trumpa. Toto je podľa mňa najlogickejšie vysvetlenie. Hľadať za tým rozhodnutie, ktoré by bolo založené na nejakých dátoch o cenzúre, alebo že by boli hlasy Republikánov úmyselne umlčiavané, na to nevidím žiadne potvrdenie. Ide o politický ťah vedenia Mety, ktorá sa snaží byť na strane víťazov“, hovorí Milo. V Európe sme pred možným dôsledkami zmien v nastaveniach Zuckerbergových sociálnych sietí podľa Mila „na papieri“ chránení veľmi dobre. Hovorí pritom o Digital services acte. R ozhodujúce však bude podľa neho uplatňovanie tejto úpravy v praxi. „Veľmi veľké online platformy majú povinnosť vyhodnocovať riziká a na ročnej báze o tom majú podávať správu. Medzi systémové riziká patrí aj šírenie informácií, ktoré majú negatívny dosah na demokratické procesy, verejný diskurz a volebné procesy“, vysvetľuje. Platformy majú povinnosť robiť všetko pre odstránenie týchto rizík. V prípade, že tak neurobia, Európska komisia ich môže sankcionovať vysokými pokutami. „Otázkou je – a to bude kľúčová téma – či s novou americkou administratívou, v ktorej má Donald Trump Elona Muska ako svoju pravú ruku, bude Európska komisia ochotná aplikovať tieto sankcie voči porušovateľom“, hovorí Daniel Milo. Len v prípade spoločnosti Meta by výška sankcií predstavovala približne 8 miliár eur. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Vnímam to tak, že je tu snaha zapáčiť sa novej americkej administratíve. A vzhľadom na fakt, že Meta je globálna spoločnosť, môžeme sa obávať minimálne rozšírenia takýchto trendov aj do Európskej únie a Slovensko v nej“, hovorí Daniel Milo, expert na dezinformácie a hybridné hrozby, ktorý stál ešte nedávno na čele Centra na boj proti hybridným hrozbám na ministerstve vnútra. Návrat slobody prejavu na Facebook a Instagram, koniec cenzúre na sociálnych sieťach a viac politického obsahu. Zámery, ktoré nedávno ohlásil úspešný miliardár a ich ideátor Mart Zuckerberg. A dostali nálepku kontroverznosti. Cestou k ohlásenej „slobode“ má byť koniec fact-checkerov a teda overovateľov správ, lebo „že boli politicky zaujatí“. Nahradiť ich majú tzv. Comunity Notes a teda akési korekčné poznámky užívateľov z komunity sociálnych sietí. Zuckerberg ohlásil rovnako viac politiky na svojich sociálnych sieťach a podporu novej Trumpovej administratíve. Čo to môže znamenať pre komunitu užívateľov, ktorá počíta viac ako tri a pol miliardy členov celosvetovo? Naviac v situácii, keď dezinformácie rozvracajú spoločnosti a sociálne siete vyhrávajú voľby. A z Donalda Trumpa sa stáva staronový americký prezident? Témy pre Daniela Mila, experta na dezinformácie a hybridné hrozby. „Vnímam to tak, že je tu snaha zapáčiť sa novej americkej administratíve. A vzhľadom na fakt, že Meta je globálna spoločnosť, môžeme sa obávať minimálne rozšírenia takýchto trendov aj do Európskej únie a Slovensko v nej“, hovorí Milo.„Skúsenosť zo siete X (bývalý Twitter) ukazuje, že zrušením takýchto bariér (v podobe overovania správ) k šíreniu nenávistného obsahu či falošných správ došlo k zásadnému zvýšeniu takéhoto obsahu na danej platforme“, uvádza Milo. Je podľa neho preukázané, že miera toxického obsahu narástla na sieti X o desať percent. „Ak sa niečo podobné bude diať aj na globálnej platforme, akou je Facebook alebo Instagram, nie je to dobrý signál pre nikoho, a ani pre Slovensko“, dodáva. Chcú využiť túto príležitosť, aby ich podnikanie malo čo najlepšie podmienky. To znamená mať dobrý vzťah s nastupujúcou administratívou Trumpa. Toto je podľa mňa najlogickejšie vysvetlenie. Hľadať za tým rozhodnutie, ktoré by bolo založené na nejakých dátoch o cenzúre, alebo že by boli hlasy Republikánov úmyselne umlčiavané, na to nevidím žiadne potvrdenie. Ide o politický ťah vedenia Mety, ktorá sa snaží byť na strane víťazov“, hovorí Milo. V Európe sme pred možným dôsledkami zmien v nastaveniach Zuckerbergových sociálnych sietí podľa Mila „na papieri“ chránení veľmi dobre. Hovorí pritom o Digital services acte. R ozhodujúce však bude podľa neho uplatňovanie tejto úpravy v praxi. „Veľmi veľké online platformy majú povinnosť vyhodnocovať riziká a na ročnej báze o tom majú podávať správu. Medzi systémové riziká patrí aj šírenie informácií, ktoré majú negatívny dosah na demokratické procesy, verejný diskurz a volebné procesy“, vysvetľuje. Platformy majú povinnosť robiť všetko pre odstránenie týchto rizík. V prípade, že tak neurobia, Európska komisia ich môže sankcionovať vysokými pokutami. „Otázkou je – a to bude kľúčová téma – či s novou americkou administratívou, v ktorej má Donald Trump Elona Muska ako svoju pravú ruku, bude Európska komisia ochotná aplikovať tieto sankcie voči porušovateľom“, hovorí Daniel Milo. Len v prípade spoločnosti Meta by výška sankcií predstavovala približne 8 miliár eur. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

O západočeském lázeňském městě se říká: „Kdo nebyl na Dianě, neviděl Karlovy Vary“. A i když je tahle krásná karlovarská vyhlídka na vrcholu lázeňského lesa s náročným terénem, můžete se na ni dostat i pohodlně, a to lanovkou. Její spodní stanici najdete v ulici Mariánská hned vedle Grandhotelu Pupp. Odtud jezdí každých 15 minut kolejová lanovka přímo pod rozhlednu Diana. Cestou se postupně otevírají výhledy na pomalu se vzdalující město.

O západočeském lázeňském městě se říká: „Kdo nebyl na Dianě, neviděl Karlovy Vary“. A i když je tahle krásná karlovarská vyhlídka na vrcholu lázeňského lesa s náročným terénem, můžete se na ni dostat i pohodlně, a to lanovkou. Její spodní stanici najdete v ulici Mariánská hned vedle Grandhotelu Pupp. Odtud jezdí každých 15 minut kolejová lanovka přímo pod rozhlednu Diana. Cestou se postupně otevírají výhledy na pomalu se vzdalující město.

Středočeský Karlštejn není zajímavý jenom krásným středověkým hradem. Cestou ke známé památce narazíte i na jeden pozoruhodný geologický unikát. Když ve směru od vlakového nádraží přejdete most přes řeku Berounku, bude se před vámi tyčit tak zvaná Budňanská skála, která vás zavede do období starších prvohor.

Otevřená vrátka pro návrat islamistů, šance pro občanskou společnost i politická katastrofa pro sousední Indii. To všechno je revoluce, která letos v srpnu smetla 15 let trvající vládu bangladéšské premiérky Šajch Hasíny Vadžídové a její strany Awami League. Bangladéš měl přitom v posledních letech vysoký ekonomický růst, takže v HDP na obyvatele prakticky dohnal sousední Indii.

„V hebrejčine je obsahom pojmu pokánie cesta naspäť, k svojim počiatkom. Inak – vrátiť sa k sebe samému, k takému, aký som v skutočnosti“, hovorí rabín Miša Kapustin. A takúto cestu k sebe podľa neho potrebuje aj Slovensko zmietané rozdelením. Rabín pritom používa obraz „pohľadu do zrkadla“.Aj on bol terčom vraha zo Zámockej. A cez neho aj komunita za ním. Komunita, ktorá je na Slovensku síce menšia ako tá vietnamská či tá z Číny, no historicky je so Slovenskom previazaná od nepamäti.Miša Kapustin, hlavný liberálny rabín Slovenska. A za ním dvojtisícová komunita židov. Menšina národnostná i náboženská.Ako sa žije s vedomím, že ste „terčom“? S vedomím, že ste boli na zozname radikála, ktorý neváhal zabíjať len z nenávisti k inakosti? Naviac terčom v čase, keď sa takýmito terčami stávajú ďalší. Mimovládne organizácie, kultúrne inštitúcie či novinári. A rovno pričinením vládnych politikov, ktorí z nich robia či už „krvilačných bastardov“, alebo podhadzujú anonymnej mase sveta sociálnych sietí videá s útokmi na nich. Ako na takúto realitu terčov? A ako z nej? Téma pre židovského rabína Mišu Kapustina. „Bohužiaľ podobné veci (vražda na Zámockej) sa môžu opakovať. Nikdy nevieš, čo má kto v hlave. Toho mladého muža si totiž predtým všimol len málokto. A málokto ho bral vážne“, upozorňuje rabín Kapustin. V tomto vidí možné zdroje radikalizácie. Cestou de-radikalizácie je potom podľa neho opak prehliadania jednotlivcov a opak toho, že sa im nedáva váha. Nebezpečenstvom pre jednu spoločnosť vidí v prejavoch nenávisti a vulgarizmu. „Viem, prečo sa to robí. Nenávisť totiž spája ľudí ľahšie, ako prejavy priazne či argumenty. Kto tu už číta programy strán. Ale ak voči oponentovi použiješ nenávistné prejavy, k tomu jednoduchou rečou, si vypočutý oveľa rýchlejšie“, ilustruje Kapustin. Konštatuje pritom, že takýto postup síce môže vyhrávať voľby, no neprináša dobré výsledky. „Odporúčal by som, aby sme sa viac pozerali do zrkadla. Aby každý jeden nezabudol, kto vlastne je. Zrkadlo to ukáže. Lebo často zabúdame, kto sme, kvôli funkciám, maskám, ktoré si nasadzujeme...To vystaveniu sa zrkadlu je prvá vec, ktorú by som odporučil. A druhá je, aby sme nestrácali ľudskosť“, hovorí rabín Miša Kapustin. A dodáva, že jeho tretím odporúčaním je menej kritiky len pre samotnú kritiku. „Kritika je stratou času, ak za ňou nie sú ďalšie kroky. Ak ale vieš, aký bude druhý a tretí krok, vtedy má význam“. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Slováky čeká po roce vlády Roberta Fica tvrdý pád do reality. Fico, který se ještě na jaře a nedlouho před atentátem zaklínal vizí sociálního demokrata, teď Slovákům zvýšil daně. Nejvíce ve střední Evropě. Jde tak ve stopách Viktora Orbána, který v Maďarsku udělal před roky to samé.