Podcasts about cestou

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Byli jsme na Ukrajině, pár dnů před 28. říjnem roku 2025. Cestou domů jsme zastavili u památníku bitvy u Zborova. Bojovalo se tu 1. července roku 1917. Pohled na jména padlých hrdinů rozvířil v mysli kolotoč myšlenek. Padlí ve válce tehdy, padlí ve válce v tomto prostoru Evropy dnes. Proč? A jak jejich oběť interpretujeme? A nastane někdy čas, kdy už o svobodu nebudeme muset bojovat?

Podporujem, pretože „pomáha, aby nikto nezostal vynechaný“ či „pretože verím, že zmena vo vzdelávaní začína pri tých, ktorí deti (a cez ne aj celé rodiny) vedú ďalej, inšpirujú a dávajú im pocit, že na nich záleží, nech pochádzajú odkiaľkoľvek“. Len dve vyjadrenia na adresu programu, ktorý sme pôvodne poznali pod názvom Teach for Slovakia, dnes skrátene Teach.Na Slovensku je desať rokov. A dáva dokopy šikovných a ambicióznych ľudí, ktorým nie je jedno, ako to vyzerá so vzdelávaním u nás. Cestou je osobná skúsenosť s prácou učiteľa, neraz v náročných podmienkach aj vylúčených komunít. Bez nevyhnutnosti pedagogickej kvalifikácie. No v komunite, ktorá čerpá z tridsaťročných skúseností programu v celom svete. S ambíciou pripravovať lídrov, ktorí si realitu školstva zažili na vlastnej koži a boli hnacou silou a súčasťou pozitívnych zmien v školstve.Čo program Teach krajine priniesol? A ako sa vyrovnáva napríklad s exodom pätiny študentov, ktorí Slovensko kvôli ďalšiemu vzdelávaniu opúšťajú a svoju budúcnosť tu ani nevidia?Otázky pre tých, ktorí tu program Teach zakladali. Hosťami Ráno Nahlas sú Stanislav Boledovič a Anna Symington-Maar.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Podporujem, pretože „pomáha, aby nikto nezostal vynechaný“ či „pretože verím, že zmena vo vzdelávaní začína pri tých, ktorí deti (a cez ne aj celé rodiny) vedú ďalej, inšpirujú a dávajú im pocit, že na nich záleží, nech pochádzajú odkiaľkoľvek“. Len dve vyjadrenia na adresu programu, ktorý sme pôvodne poznali pod názvom Teach for Slovakia, dnes skrátene Teach.Na Slovensku je desať rokov. A dáva dokopy šikovných a ambicióznych ľudí, ktorým nie je jedno, ako to vyzerá so vzdelávaním u nás. Cestou je osobná skúsenosť s prácou učiteľa, neraz v náročných podmienkach aj vylúčených komunít. Bez nevyhnutnosti pedagogickej kvalifikácie. No v komunite, ktorá čerpá z tridsaťročných skúseností programu v celom svete. S ambíciou pripravovať lídrov, ktorí si realitu školstva zažili na vlastnej koži a boli hnacou silou a súčasťou pozitívnych zmien v školstve.Čo program Teach krajine priniesol? A ako sa vyrovnáva napríklad s exodom pätiny študentov, ktorí Slovensko kvôli ďalšiemu vzdelávaniu opúšťajú a svoju budúcnosť tu ani nevidia?Otázky pre tých, ktorí tu program Teach zakladali. Hosťami Ráno Nahlas sú Stanislav Boledovič a Anna Symington-Maar.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

251022_politika_Sipos Celý článok nájdete TU: https://www.teraz.sk/publicistika/sipos-fico-sa-obava-prevratu-preto/915505-clanok.html . Hnutie Slovensko opakovane registrovalo obavy premiéra Roberta Fica (Smer-SD) z prevratu, preto sa k nemu rozhodlo pokojnou cestou dospieť v parlamentných voľbách v rolu 2027. V TASR TV to povedal predseda poslaneckého klubu Hnutia Slovensko Michal Šipoš. . Reagoval tým na otázku, prečo hnutie internetovú stránku, na ktorej zisťuje názory jej návštevníkov na niektoré spoločenské problémy, nazvalo Prevrat2027. „Chceme, aby to bolo v riadnych demokratických voľbách, aby sme urobili prevrat aj v tom, aby sme pretavili do zákonov a programového vyhlásenia vlády tých pár riešení, o ktorých hovoria ľudia, keď sa s nimi stretávame,“ povedal....

Dobytí severního pólu odehrálo Divadlo Járy Cimrmana už tisíckrát. Jakým vývojem prošlo obsazení a dramaturgické vedení semináře věhlasných cimrmanologů? „Něco jsme ztratili, ale něco jsme i získali. Třeba dovedeme opakovat to, co mělo úspěch,“ usmívá se Zdeněk Svěrák při besedě festivalu Prix Bohemia Radio. Jak vzpomíná na premiéru, kdy jej zaskočil nečekaný návrh herečky z publika? Jak se z naivních neherců stávají vážení umělci? A jak se s divadlem sžil Ondřej Vetchý?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dobytí severního pólu odehrálo Divadlo Járy Cimrmana už tisíckrát. Jakým vývojem prošlo obsazení a dramaturgické vedení semináře věhlasných cimrmanologů? „Něco jsme ztratili, ale něco jsme i získali. Třeba dovedeme opakovat to, co mělo úspěch,“ usmívá se Zdeněk Svěrák při besedě festivalu Prix Bohemia Radio. Jak vzpomíná na premiéru, kdy jej zaskočil nečekaný návrh herečky z publika? Jak se z naivních neherců stávají vážení umělci? A jak se s divadlem sžil Ondřej Vetchý?

Dobytí severního pólu odehrálo Divadlo Járy Cimrmana už tisíckrát. Jakým vývojem prošlo obsazení a dramaturgické vedení semináře věhlasných cimrmanologů? „Něco jsme ztratili, ale něco jsme i získali. Třeba dovedeme opakovat to, co mělo úspěch,“ usmívá se Zdeněk Svěrák při besedě festivalu Prix Bohemia Radio. Jak vzpomíná na premiéru, kdy jej zaskočil nečekaný návrh herečky z publika? Jak se z naivních neherců stávají vážení umělci? A jak se s divadlem sžil Ondřej Vetchý?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dobytí severního pólu odehrálo Divadlo Járy Cimrmana už tisíckrát. Jakým vývojem prošlo obsazení a dramaturgické vedení semináře věhlasných cimrmanologů? „Něco jsme ztratili, ale něco jsme i získali. Třeba dovedeme opakovat to, co mělo úspěch,“ usmívá se Zdeněk Svěrák při besedě festivalu Prix Bohemia Radio. Jak vzpomíná na premiéru, kdy jej zaskočil nečekaný návrh herečky z publika? Jak se z naivních neherců stávají vážení umělci? A jak se s divadlem sžil Ondřej Vetchý?

Ještě před uzavřením dohody o příměří izraelská armáda přepadla humanitární flotilu a posádku odvlekla do vězení. V něm byli mimo jiné vystavování izraelské propagandě, popisuje v rozhovoru českou účastnice Šárka Přikrylová. Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Ľudia majú najradšej keď im povieš kto za to, čo sa stalo môže a čo všetko mu urobíme. To ale nefunguje, svet - i politika, sú oveľa zložitejšie, tvrdí publicista Samuel Marec. Podľa neho je vážnym problémom, že u nás mizne politický aj spoločenský stred a dokonca sa už nevieme zhodnúť ani na tom, čo je realita, v ktorej žijeme. Ako hľadať spoločenskú zhodu -a na čom a s kým?Najviac počuť extrémne hlasy a na extrémne hlasy prichádzajú extrémne reakcie. Celé je to extrémne. Výsledkom je začarovaný kruh: Miznutie stredu, radikalizácia umiernených, pocit ohrozenia a únos debaty úplne mimo akýkoľvek normálny rámec. Zánik spoločnej reality. Napísal po vražde Charlieho Kirka publicista Samuel Marec.Ako sa podarilo znova uniesť našu verejnú debatu a opäť ju zradikalizovať postavou z iného kontinentu, kultúry i society? Ako bolo možné spojiť takmer trojmiliardovú konsolidáciu s matkou predsedu opozičného PS a kde napokon skončila neúspešná snaha obviniť z atentátu na premiéra prakticky celú opozíciu? No a kde v tom všetkom zostalo to vládne zaklínanie sa slobodou slova a rešpektovania iných názorov?Napokon, čo o nás hovori, že sa namiesto riešenia reálnych a skutočne obrovských problémov, ktoré na Slovensku máme, radšej dookola riešime pseudotémy, ktoré namajú na kvalitu našich životov prakticky žiadny vplyv?Koniec dejín bol na Slovensku už nespočetnekrát. Toľkokrát si tu ľudia mysleli, že to, čo práve žijeme, tu už bude navždy, ale napokon to nikdy navždy nebolo. Vždy sa to podarilo zmeniť k lepšiemu, ale podarilo sa to len potom, slzami, snahou a poctivou prácou. Ak si niekto myslí, že sa to tu vyrieši pár demonštráciami na námestí, tak takto to nefunguje, hovorí Samo Marec.Aktuálne výskumy ukazujú, že slovenská spoločnosť je mimoriadne polarizovaná a verejný diskurz poháňajú predovšetkým negatívne emócie. Strácame už schopnosť používať spoločný jazyk a zdieľať spoločné hodnoty? A na čom sa ešte vieme zhodnúť a s kým sa ešte dá vôbec zmysluplne diskutovať? Podľa Marca je strata Zdieľanej reality vážny problém pretože bez nej prakticky nie je šanca vybudovať niečo, ako spoločnú víziu - kto sme a kam smerujeme, ale ani to, že keď by sem prišla napr. vojna, tak všetci neutečieme lebo je tu niečo spoločné, čo stojí za to brániť. Takéto niečo na Slovensku dnes absolútne neexistuje, dodáva publicista.Ráno Nahlas s publicistom Samom Marcom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Ľudia majú najradšej keď im povieš kto za to, čo sa stalo môže a čo všetko mu urobíme. To ale nefunguje, svet - i politika, sú oveľa zložitejšie, tvrdí publicista Samuel Marec. Podľa neho je vážnym problémom, že u nás mizne politický aj spoločenský stred a dokonca sa už nevieme zhodnúť ani na tom, čo je realita, v ktorej žijeme. Ako hľadať spoločenskú zhodu - a na čom a s kým?Najviac počuť extrémne hlasy a na extrémne hlasy prichádzajú extrémne reakcie. Celé je to extrémne. Výsledkom je začarovaný kruh: Miznutie stredu, radikalizácia umiernených, pocit ohrozenia a únos debaty úplne mimo akýkoľvek normálny rámec. Zánik spoločnej reality. Napísal po vražde Charlieho Kirka publicista Samuel Marec.Ako sa podarilo znova uniesť našu verejnú debatu a opäť ju zradikalizovať postavou z iného kontinentu, kultúry i society? Ako bolo možné spojiť takmer trojmiliardovú konsolidáciu s matkou predsedu opozičného PS a kde napokon skončila neúspešná snaha obviniť z atentátu na premiéra prakticky celú opozíciu? No a kde v tom všetkom zostalo to vládne zaklínanie sa slobodou slova a rešpektovania iných názorov?Napokon, čo o nás hovorí, že sa namiesto riešenia reálnych a skutočne obrovských problémov, ktoré na Slovensku máme, radšej dookola riešime pseudotémy, ktoré nemajú na kvalitu našich životov prakticky žiadny vplyv?Koniec dejín bol na Slovensku už nespočetnekrát. Toľkokrát si tu ľudia mysleli, že to, čo práve žijeme, tu už bude navždy, ale napokon to nikdy navždy nebolo. Vždy sa to podarilo zmeniť k lepšiemu, ale podarilo sa to len potom, slzami, snahou a poctivou prácou. Ak si niekto myslí, že sa to tu vyrieši pár demonštráciami na námestí, tak takto to nefunguje, hovorí Samo Marec.Aktuálne výskumy ukazujú, že slovenská spoločnosť je mimoriadne polarizovaná a verejný diskurz poháňajú predovšetkým negatívne emócie. Strácame už schopnosť používať spoločný jazyk a zdieľať spoločné hodnoty? A na čom sa ešte vieme zhodnúť a s kým sa ešte dá vôbec zmysluplne diskutovať? Podľa Marca je strata Zdieľanej reality vážny problém pretože bez nej prakticky nie je šanca vybudovať niečo, ako spoločnú víziu - kto sme a kam smerujeme, ale ani to, že keď by sem prišla napr. vojna, tak všetci neutečieme lebo je tu niečo spoločné, čo stojí za to brániť. Takéto niečo na Slovensku dnes absolútne neexistuje, dodáva publicista.Ráno Nahlas s publicistom Samom Marcom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Peter Čuřík | 21.9.2025

Parta nadšenců se chystá na tuto sobotu 27. září připomínku 50. výročí stěhování kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Uskuteční se pouť, která půjde po trase, kterou musela památka urazit po kolejích. Pochod zpříjemní hudba i divadelní představení. Pochod vyjde v 15 hodin od jezera Most. Pořadatelé chystají i řadu překvapení! Více v dnešním Ponte Reports.   

„Od opozície by som čakal konkrétnosti, napríklad dohodu o tieňovej vláde, nie nereálne témy tipu generálny štrajk,“ tvrdí politológ Radoslav Štefančík.„Slovensko potrebuje prevrátiť.“ Cestou má byť generálny štrajk. V symbolický 17. november ako deň slobody a demokracie. Pozvaní majú byť všetci – odbory, zamestnávatelia, veľkí i malí – akýsi národný front.Vládne bezmála trojmiliardové šetrenie spojilo opozíciu. Kričí, že nemožno na jednej strane vyberať peniaze od ľudí a na druhej rozhadzovať.A po dnešnom koaličnom skrátení parlamentnej rozpravy o konsolidácii opozícia avizuje protesty nové. Už v najbližší utorok.Je generálny štrajk reálny? Či stačí už to, že poslúži opozícii dať sa dokopy? Má sa vládna zostava obávať?Téma pre Radoslava Štefančíka, politológa bratislavskej Ekonomickej univerzity.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Od opozície by som čakal konkrétnosti, napríklad dohodu o tieňovej vláde, nie nereálne témy tipu generálny štrajk,“ tvrdí politológ Radoslav Štefančík.„Slovensko potrebuje prevrátiť.“ Cestou má byť generálny štrajk. V symbolický 17. november ako deň slobody a demokracie. Pozvaní majú byť všetci – odbory, zamestnávatelia, veľkí i malí – akýsi národný front.Vládne bezmála trojmiliardové šetrenie spojilo opozíciu. Kričí, že nemožno na jednej strane vyberať peniaze od ľudí a na druhej rozhadzovať.A po dnešnom koaličnom skrátení parlamentnej rozpravy o konsolidácii opozícia avizuje protesty nové. Už v najbližší utorok.Je generálny štrajk reálny? Či stačí už to, že poslúži opozícii dať sa dokopy? Má sa vládna zostava obávať?Téma pre Radoslava Štefančíka, politológa bratislavskej Ekonomickej univerzity.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Milan Ondrík patrí k najobsadzovanejším a najoceňovanejším slovenským hercom. Len nedávno sa vrátil z festivalu v Benátkach, kde uviedol film Terezy Nvotovej Otec. Ten bude bojovať za Slovensko o Oscara, rozhodli členovia Slovenskej filmovej a televíznej akadémie. „Keď som prijal ponuku na film Otec, vedel som, že to sa zahrať nedá. Vedel som, že to môžem len prežiť,“ priznal v relácii Ide o nás. Práca na filme ho emočne zasiahla natoľko, že sa mu stierali hranice medzi rolou a realitou. „Cestou domov som musel zastať, pretože som nevidel na cestu. Nevedel som, či je to plač, alebo smiech, a zľakol som sa, že sa otvorila nejaká brána, ktorá zašla ďaleko,“ opísal silný zážitok.   Pre Milana Ondríka je herectvo hľadaním pravdy. Práve to je kľúčom k jeho práci aj k tomu, ako si vyberá úlohy. Drží sa pritom myšlienky, ktorá ho sprevádza. „To, čo je pravdivé a presné, je krásne,“ cituje režiséra Ingmara Bergmana. „Môže to byť aj negatívne, aj pozitívne. A toho sa držím.“ V rozhovore sme však otvorili aj ďalšie témy. Ako sa vyrovnáva s nenávistnými reakciami po stvárnení Mikuláša Černáka? Prečo si myslí, že je v herectve dôležité „nahrávať“ kolegom, a nie len „strieľať góly“? Ako si vyberá úlohy a prečo zásadne netočí viacero projektov naraz? Čo ho naučil svet zápasníkov a ako doma rozoberá jednotlivé úlohy, ktoré sa rozhodne prijať. Dozviete sa ešte omnoho viac – v novej epizóde Ide o nás.

Nezdravě se přizpůsobovat svému okolí, nebo si držet povýšený odstup? Existuje třetí cesta - milovat svoje město, obětavě mu sloužit a přinést změnu k lepšímu.

Today's episode is about some interesting places around Banska Bystrica. In the Slovak lesson, you will learn some words from my travel vocabulary. You will also learn how to say “Respect traditions“ in Slovak. At the end of this episode, you can find my day trips itinerary and tips for travelers to Banska Bystrica.Episode notesIn today's episode, I'm talking about some interesting places around Banska Bystrica. In the Slovak lesson, you will learn some words from my travel vocabulary. You will also learn how to say “Respect traditions“ in Slovak. At the end of this episode, you can find my day trips itinerary and tips for travelers to Banska Bystrica.Slovak lesson1.    cestovateľ / cestovatelia (traveler / travelers)2.    cestovný plán / itinerár (travel plan / itinerary)3.    verejná doprava (public transport)4.    vlakové spojenie (train connection)5.    autobusové spojenie (bus connection)6.    prenájom auta (rent a car)7.    cestovný ruch (tourism)8.    poznávanie pamiatok (sightseeing)9.    miestny festival (local festival)10. tradičná kultúra (traditional culture)11. kultúrne dedičstvo (cultural heritage)12. Rešpektujte tradície (Respect traditions)Cestovný plán / itinerár: Deň 1: Ráno navštívte Španiu Dolinu s kostolom a popoludní Harmaneckú jaskyňu. Obe miesta sa nachádzajú severne od Banskej Bystrice.(Day 1: Visit Špania Dolina with its church in the morning and Harmanecká jaskyňa in the afternoon. Both are located north of Banská Bystrica.)Deň 2: Ráno navštívte Hrad v Ľupči východne od Banskej Bystrice. Vráťte sa na obed do BB a popoludní navštívte Tajov, ktorý sa nachádza západne od Banskej Bystrice. (Day 2: Visit Ľupča Castle in the morning, east of Banská Bystrica. Return to Banská Bystrica for lunch and in the afternoon visit Tajov, it's west of Banská Bystrica.)Deň 3: Navštívte drevený kostol v Hronseku. Pokračujte do Zvolena, ktorý je vzdialený len 12 km od Hronseku. Naobedujte sa na hlavnom námestí a navštívte Zvolenský zámok. Cestou späť si neskôr v popoludní oddýchnite v termálnych kúpeľoch Sliač alebo Kováčová.(Day 3: Visit the Hronsek wooden church. Continue to Zvolen, only 12 km / 7.5 miles from Hronsek. Have lunch in the main square and visit Zvolenský zámok. On the way back, relax in Sliač or Kováčová's thermal spas in the late afternoon.)Timestamps00:34 Introduction to the episode02:33 Beyond Banska Bystrica09:37 Fun fact 105:25 Fun fact 208:37 Fun fact 311:02 Slovak lesson16:14 Itinerary for trips from Banska Bystrica17:23 Itinerary with the English translation20:07 Bonus: Tips for travelers21:30 Final thoughts If you have any questions, send it to my email hello@bozenasslovak.com. Check my Instagram https://www.instagram.com/bozenasslovak/ where I am posting the pictures of what I am talking about on my podcast. Also, check my website https://www.bozenasslovak.com © All copywrites reserved to Bozena Ondova Hilko LLC

Na každý neduh máme v Česku k dispozici odborníka, třeba dentistu nebo otolaryngologa. V Nepálu se lidé se zdravotními problémy tradičně obraceli s žádostí o pomoc na božstva. A protože neduhů je mnoho, i nepálští bohové a bohyně se specializovali. S moderní dobou se vše mění a Nepálci hledají také stále častěji zdraví v ordinaci než v chrámu. V Káthmánském údolí přesto ještě některá ozdravná božstva přežívají. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filmové i knižní cesty do pravěku před Cestou do pravěku (4:39) – Historické souvislosti: Přehlídka nepravděpodobných konců (20:04) – Jak se stromy mění v kámen (25:02)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Temnota kolem nás i v nás, temnota odcizení Boha a člověka, člověka s člověkem i vnitřního světa samotného člověka. Tato temnota však není naším nevyhnutelným údělem. Cestou k jejímu rozptýlení je smíření. A právě na smíření se zaměří René Drápala ve druhé části série vycházející z novozákonního listu Efezským.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Velký krásný zákon Donalda Trumpa změní historii. Úpravami amerického rozpočtu vyrobí tak velkou horu dluhů, že jí svět neviděl. Tak komentovali kritici amerického prezidenta normu, kterou koncem minulého týdne schválil washingtonský Senát.

Velký krásný zákon Donalda Trumpa změní historii. Úpravami amerického rozpočtu vyrobí tak velkou horu dluhů, že jí svět neviděl. Tak komentovali kritici amerického prezidenta normu, kterou koncem minulého týdne schválil washingtonský Senát.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který již prošel schvalováním a brzy začne platit, výrazně rozšiřuje okruh firem, které se musí zaměřit na svou kybernetickou bezpečnost. Experti novou legislativu, která mimo jiné zavádí i evropskou směrnici NIS2, vítají, je to podle nich krok správným směrem. Ovšem v současnosti je na trhu odborníků na kybernetickou bezpečnost málo. Trh je tedy nucen hledat nová řešení, jak pokrýt poptávku, která s novým zákonem přichází. Cestou pro firmy je jmenovat člověka ze svého týmu coby cyber security manažera a k němu se přiřadí zkušený odborník, klidně i externista, který juniora zaškolí. 

Stříbrné šípy se vydali mimo svůj svět. Někam pryč, do nekonečných dálek, kde hledali Tu'narath, místo, kde se má nacházet velký mozet Rengee - cíl jejich cesty. Cestou je přpadla vesmírná loď podobná žralokovi kladivounovi, ještěří lidé a mind flayeři. Následně ovšem byli v přístavu pozorování dvěma githyanki, kteří, když byli konfrontování, znají cestu do do města na těle mrtvého boha, do Tu'narathu.

Bořivoj Pohl, předseda KČT Lokomotiva Liberec. Fantazii se lidem, kteří se rádi hýbou, meze nekladou. Bořivoj Pohl, předseda Klubu českých turistů Lokomotiva Liberec, nám dá tipy na méně známé, ale zajímavé turistické trasy určené nejen pro pěší a cyklisty, ale i pro vyjížďky na koních nebo třeba výlety naboso. A samozřejmě vás pozveme i na Pochod na Královku s Českým rozhlasem Liberec.

Bořivoj Pohl, předseda KČT Lokomotiva Liberec. Fantazii se lidem, kteří se rádi hýbou, meze nekladou. Bořivoj Pohl, předseda Klubu českých turistů Lokomotiva Liberec, nám dá tipy na méně známé, ale zajímavé turistické trasy určené nejen pro pěší a cyklisty, ale i pro vyjížďky na koních nebo třeba výlety naboso. A samozřejmě vás pozveme i na Pochod na Královku s Českým rozhlasem Liberec.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na svém kontě má za roky hraní mnoho rolí. Do povědomí lidí se zapsala zejména jako svérázná moderátorka Radka Vrbíková v seriálu Dobré ráno, Brno!, za kterou nedávno získala Českého lva. V pořadu Až na dřeň mluvila herečka Zuzana Zlatohlávková nejen o své práci, ale také o svém dětství, které nebylo vždycky jednoduché.

„Úprimne? Nerozumiem štátu, ktorý nastavuje niečo takéto. Pre mňa je to ako streliť si do vlastnej nohy“, hovorí Laura Dittel z Karpatskej nadácie, ktorá aktuálne vystupuje aj za Platformu za demokraciu. Reaguje na koaličný zámer so zákonom o neziskových organizáciách. Posilniť dôveru v neziskový sektor verzus jeho stigmatizácia a šikana. Už v horizonte hodín sa má v parlamente rozhodovať o budúcnosti mimovládneho sektora u nás. Koaličná väčšina deklaruje, že dôveru mu má zabezpečiť kontrola jeho finančných tokov a rovnako kontrola toho, s kým sa stretáva. Mimovládky reagujú, že nejde o zabezpečenie dôvery, ale o „frontálny útok na slobodnú občiansku spoločnosť“ a snahu odradiť mimovládny sektor od verejného angažovania. Cestou majú byť nejasné formulácie o lobingu len pre niektorých, či zahltenie novými povinnosťami. Ako by nová úprava zasiahla napríklad takú Karpatskú nadáciu a teda mimovládnu organizáciu, ktorá sa na východe Slovenska snaží o skvalitňovanie života v miestnych komunitách, či ukazuje šance rómskym ženám alebo vedie deti a študentov k naplneniu svojich vysnívaných vynálezov? Pozrieme sa na to s Laurou Dittel z Karpatskej nadácie. „Vidíme veľké riziko, že ustane občianska aktivita. Že sa výrazne zníži počet občianskych iniciatív, ktoré pomáhajú najzraniteľnejším. Úprimne? Nerozumiem štátu, ktorý takéto niečo nastavuje. Pre mňa je to ako streliť si do vlastnej nohy“, hovorí Dittel, ktorá je aj v Platforme za demokraciu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Úprimne? Nerozumiem štátu, ktorý nastavuje niečo takéto. Pre mňa je to ako streliť si do vlastnej nohy“, hovorí Laura Dittel z Karpatskej nadácie, ktorá aktuálne vystupuje aj za Platformu za demokraciu. Reaguje na koaličný zámer so zákonom o neziskových organizáciách. Posilniť dôveru v neziskový sektor verzus jeho stigmatizácia a šikana. Už v horizonte hodín sa má v parlamente rozhodovať o budúcnosti mimovládneho sektora u nás. Koaličná väčšina deklaruje, že dôveru mu má zabezpečiť kontrola jeho finančných tokov a rovnako kontrola toho, s kým sa stretáva. Mimovládky reagujú, že nejde o zabezpečenie dôvery, ale o „frontálny útok na slobodnú občiansku spoločnosť“ a snahu odradiť mimovládny sektor od verejného angažovania. Cestou majú byť nejasné formulácie o lobingu len pre niektorých, či zahltenie novými povinnosťami. Ako by nová úprava zasiahla napríklad takú Karpatskú nadáciu a teda mimovládnu organizáciu, ktorá sa na východe Slovenska snaží o skvalitňovanie života v miestnych komunitách, či ukazuje šance rómskym ženám alebo vedie deti a študentov k naplneniu svojich vysnívaných vynálezov? Pozrieme sa na to s Laurou Dittel z Karpatskej nadácie. „Vidíme veľké riziko, že ustane občianska aktivita. Že sa výrazne zníži počet občianskych iniciatív, ktoré pomáhajú najzraniteľnejším. Úprimne? Nerozumiem štátu, ktorý takéto niečo nastavuje. Pre mňa je to ako streliť si do vlastnej nohy“, hovorí Dittel, ktorá je aj v Platforme za demokraciu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Františkem Trojanem

Na úpatí hradu Radyně u Starého Plzence v Plzeňském kraji se nachází zajímavé skalky různých tvarů i názvů. Vydat se k nim můžeme přímo z města po skalní stezce, která nás vyvede až nahoru na Radyňskou pahorkatinu. Cestou uvidíme ohromný lom a čeká nás i vyhlídka na Starý Plzenec a široké okolí. A k tomu procházka krásnou přírodou.

Na úpatí hradu Radyně u Starého Plzence v Plzeňském kraji se nachází zajímavé skalky různých tvarů i názvů. Vydat se k nim můžeme přímo z města po skalní stezce, která nás vyvede až nahoru na Radyňskou pahorkatinu. Cestou uvidíme ohromný lom a čeká nás i vyhlídka na Starý Plzenec a široké okolí. A k tomu procházka krásnou přírodou.

Antonín Baudyš patřil k nejvýraznějším politikům KDU-ČSL první poloviny 90. let. Byl místopředsedou české i federální vlády a prvním ministrem obrany samostatné republiky. Ve speciálu Portrétů na něj zavzpomíná Cyril Svoboda, který byl několik let předsedou KDU-ČSL.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud chcete udělat něco dobrého pro své zdraví, můžete si udělat pěší výlet na vrch Jarník, který se tyčí přímo nad jihočeským Pískem. Cestou vás čeká řada zajímavostí, jako třeba obora s muflony a daňky nebo soustava tří rybníků, které jsou ale ve skutečnosti čtyři. Na samotnému vrcholu pak stojí rozhledna.

Pokud chcete udělat něco dobrého pro své zdraví, můžete si udělat pěší výlet na vrch Jarník, který se tyčí přímo nad jihočeským Pískem. Cestou vás čeká řada zajímavostí, jako třeba obora s muflony a daňky nebo soustava tří rybníků, které jsou ale ve skutečnosti čtyři. Na samotnému vrcholu pak stojí rozhledna.

Ewerton, Šín, Rigo, Prekop a další – hbitou a šikovnou ofenzivní sílu aktuálního Baníku vnímá celá liga. Nic z toho by ale nebylo možné bez agresivního napadání a poctivého presinku pracanta Jiřího Bouly. „Z mého pohledu je to takový avatar v nejlepším slova smyslu, který spojuje dvě tři pozice ve středu pole, skvělý box-to-box záložník,“ říká v novém díle pořadu iSkaut na adresu ostravského záložníka redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Michal Kvasnica: „S Rigem je to středovka par excelence, balíček, který musí Baníku závidět i ty největší kluby,“ zdůrazňuje. „Boula je trošku zvíře a Rigo je víc fotbalista – vždycky to ale musí být takhle namixované,“ dodává Jiří Fejgl: „Boulova největší zbraň je jeho agresivita, kterou on se naučil regulovat. On totiž hrál s prominutím jako čuně, ale to už neplatí.“ Čím zaujal Boula Ivana Haška a Jindřicha Trpišovského? Jak vedla jeho netradiční cesta na ligové výsluní? Jaké jsou nedostatky v jeho hře? Celý díl pořadu iSkaut najdete na www.liganaruby.cz

O ala Gui Deodato, tricampeão da Copa Super 8, e o armador Alexey Borges, MVP da competição em 2025, são dois destaques do Flamengo nesta temporada. Na roda do Ubuntu, eles falam de controle mental, raciocínio rápido no jogo e importância do tempo para si e com a família. Os desafios para enfrentar o racismo estrutural na modalidade existem e também foi assunto. Vem pra resenha! Para ouvir esse e outros episódios, basta acessar o link na bio ou dar play no seu aplicativo de áudio favorito.

„Všetko, čo sme doteraz videli a počuli, stojí a padá na liste z dielne ChatGPT, ktorý bol nešťastne málo editovaný. Ak tu hrozí štátny prevrat, komunikácia premiéra by mala byť podložená hodnovernými informáciami. Tie sme dodnes nevideli“, reaguje expert na hybridné hrozby Viktor Breiner. Protivládny puč, za ktorým stoja nielen mimovládky, opozícia či médiá, ale aj expertná skupina, ktorá má za sebou akcie v Gruzínsku či kyjevský Majdan. S cieľom povaliť jeho vládu. Cestou okupácia vládnych budov, preskakovanie plotov a štátny prevrat. Optika najmocnejšieho muža krajiny – premiéra Roberta Fica. Opiera ju o informácie tajnej služby, ktorá ako sa ukázalo zmonitorovala komunikáciu organizátorov protestov v Banskej Bystrici. S tým rozdielom, že tá nehovorí o žiadnej okupácii, či násilnostiach – naopak zdôrazňujú potrebu nenásilnej akcie.Napriek tomu premiér naďalej hovorí o hrozbe štátneho prevratu a zasadla bezpečnostná rada štátu, ktorú si vyžiadal prezident. V komunite expertov na hybridné hrozby zaznieva, že tu prebieha riadená hybridná operácia s cieľom zlikvidovať demokratické princípy, no zo strany premiéra. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Všetko, čo sme doteraz videli a počuli, stojí a padá na liste z dielne ChatGPT, ktorý bol nešťastne málo editovaný. Ak tu hrozí štátny prevrat, komunikácia premiéra by mala byť podložená hodnovernými informáciami. Tie sme dodnes nevideli“, reaguje expert na hybridné hrozby Victor Breiner. Protivládny puč, za ktorým stoja nielen mimovládky, opozícia či médiá, ale aj expertná skupina, ktorá má za sebou akcie v Gruzínsku či kyjevský Majdan. S cieľom povaliť jeho vládu. Cestou okupácia vládnych budov, preskakovanie plotov a štátny prevrat. Optika najmocnejšieho muža krajiny – premiéra Roberta Fica. Opiera ju o informácie tajnej služby, ktorá ako sa ukázalo zmonitorovala komunikáciu organizátorov protestov v Banskej Bystrici. S tým rozdielom, že tá nehovorí o žiadnej okupácii, či násilnostiach – naopak zdôrazňujú potrebu nenásilnej akcie.Napriek tomu premiér naďalej hovorí o hrozbe štátneho prevratu a zasadla bezpečnostná rada štátu, ktorú si vyžiadal prezident. V komunite expertov na hybridné hrozby zaznieva, že tu prebieha riadená hybridná operácia s cieľom zlikvidovať demokratické princípy, no zo strany premiéra. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Vnímam to tak, že je tu snaha zapáčiť sa novej americkej administratíve. A vzhľadom na fakt, že Meta je globálna spoločnosť, môžeme sa obávať minimálne rozšírenia takýchto trendov aj do Európskej únie a Slovensko v nej“, hovorí Daniel Milo, expert na dezinformácie a hybridné hrozby, ktorý stál ešte nedávno na čele Centra na boj proti hybridným hrozbám na ministerstve vnútra. Návrat slobody prejavu na Facebook a Instagram, koniec cenzúre na sociálnych sieťach a viac politického obsahu. Zámery, ktoré nedávno ohlásil úspešný miliardár a ich ideátor Mart Zuckerberg. A dostali nálepku kontroverznosti. Cestou k ohlásenej „slobode“ má byť koniec fact-checkerov a teda overovateľov správ, lebo „že boli politicky zaujatí“. Nahradiť ich majú tzv. Comunity Notes a teda akési korekčné poznámky užívateľov z komunity sociálnych sietí. Zuckerberg ohlásil rovnako viac politiky na svojich sociálnych sieťach a podporu novej Trumpovej administratíve. Čo to môže znamenať pre komunitu užívateľov, ktorá počíta viac ako tri a pol miliardy členov celosvetovo? Naviac v situácii, keď dezinformácie rozvracajú spoločnosti a sociálne siete vyhrávajú voľby. A z Donalda Trumpa sa stáva staronový americký prezident? Témy pre Daniela Mila, experta na dezinformácie a hybridné hrozby. „Vnímam to tak, že je tu snaha zapáčiť sa novej americkej administratíve. A vzhľadom na fakt, že Meta je globálna spoločnosť, môžeme sa obávať minimálne rozšírenia takýchto trendov aj do Európskej únie a Slovensko v nej“, hovorí Milo.„Skúsenosť zo siete X (bývalý Twitter) ukazuje, že zrušením takýchto bariér (v podobe overovania správ) k šíreniu nenávistného obsahu či falošných správ došlo k zásadnému zvýšeniu takéhoto obsahu na danej platforme“, uvádza Milo. Je podľa neho preukázané, že miera toxického obsahu narástla na sieti X o desať percent. „Ak sa niečo podobné bude diať aj na globálnej platforme, akou je Facebook alebo Instagram, nie je to dobrý signál pre nikoho, a ani pre Slovensko“, dodáva. Chcú využiť túto príležitosť, aby ich podnikanie malo čo najlepšie podmienky. To znamená mať dobrý vzťah s nastupujúcou administratívou Trumpa. Toto je podľa mňa najlogickejšie vysvetlenie. Hľadať za tým rozhodnutie, ktoré by bolo založené na nejakých dátoch o cenzúre, alebo že by boli hlasy Republikánov úmyselne umlčiavané, na to nevidím žiadne potvrdenie. Ide o politický ťah vedenia Mety, ktorá sa snaží byť na strane víťazov“, hovorí Milo. V Európe sme pred možným dôsledkami zmien v nastaveniach Zuckerbergových sociálnych sietí podľa Mila „na papieri“ chránení veľmi dobre. Hovorí pritom o Digital services acte. R ozhodujúce však bude podľa neho uplatňovanie tejto úpravy v praxi. „Veľmi veľké online platformy majú povinnosť vyhodnocovať riziká a na ročnej báze o tom majú podávať správu. Medzi systémové riziká patrí aj šírenie informácií, ktoré majú negatívny dosah na demokratické procesy, verejný diskurz a volebné procesy“, vysvetľuje. Platformy majú povinnosť robiť všetko pre odstránenie týchto rizík. V prípade, že tak neurobia, Európska komisia ich môže sankcionovať vysokými pokutami. „Otázkou je – a to bude kľúčová téma – či s novou americkou administratívou, v ktorej má Donald Trump Elona Muska ako svoju pravú ruku, bude Európska komisia ochotná aplikovať tieto sankcie voči porušovateľom“, hovorí Daniel Milo. Len v prípade spoločnosti Meta by výška sankcií predstavovala približne 8 miliár eur. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Vnímam to tak, že je tu snaha zapáčiť sa novej americkej administratíve. A vzhľadom na fakt, že Meta je globálna spoločnosť, môžeme sa obávať minimálne rozšírenia takýchto trendov aj do Európskej únie a Slovensko v nej“, hovorí Daniel Milo, expert na dezinformácie a hybridné hrozby, ktorý stál ešte nedávno na čele Centra na boj proti hybridným hrozbám na ministerstve vnútra. Návrat slobody prejavu na Facebook a Instagram, koniec cenzúre na sociálnych sieťach a viac politického obsahu. Zámery, ktoré nedávno ohlásil úspešný miliardár a ich ideátor Mart Zuckerberg. A dostali nálepku kontroverznosti. Cestou k ohlásenej „slobode“ má byť koniec fact-checkerov a teda overovateľov správ, lebo „že boli politicky zaujatí“. Nahradiť ich majú tzv. Comunity Notes a teda akési korekčné poznámky užívateľov z komunity sociálnych sietí. Zuckerberg ohlásil rovnako viac politiky na svojich sociálnych sieťach a podporu novej Trumpovej administratíve. Čo to môže znamenať pre komunitu užívateľov, ktorá počíta viac ako tri a pol miliardy členov celosvetovo? Naviac v situácii, keď dezinformácie rozvracajú spoločnosti a sociálne siete vyhrávajú voľby. A z Donalda Trumpa sa stáva staronový americký prezident? Témy pre Daniela Mila, experta na dezinformácie a hybridné hrozby. „Vnímam to tak, že je tu snaha zapáčiť sa novej americkej administratíve. A vzhľadom na fakt, že Meta je globálna spoločnosť, môžeme sa obávať minimálne rozšírenia takýchto trendov aj do Európskej únie a Slovensko v nej“, hovorí Milo.„Skúsenosť zo siete X (bývalý Twitter) ukazuje, že zrušením takýchto bariér (v podobe overovania správ) k šíreniu nenávistného obsahu či falošných správ došlo k zásadnému zvýšeniu takéhoto obsahu na danej platforme“, uvádza Milo. Je podľa neho preukázané, že miera toxického obsahu narástla na sieti X o desať percent. „Ak sa niečo podobné bude diať aj na globálnej platforme, akou je Facebook alebo Instagram, nie je to dobrý signál pre nikoho, a ani pre Slovensko“, dodáva. Chcú využiť túto príležitosť, aby ich podnikanie malo čo najlepšie podmienky. To znamená mať dobrý vzťah s nastupujúcou administratívou Trumpa. Toto je podľa mňa najlogickejšie vysvetlenie. Hľadať za tým rozhodnutie, ktoré by bolo založené na nejakých dátoch o cenzúre, alebo že by boli hlasy Republikánov úmyselne umlčiavané, na to nevidím žiadne potvrdenie. Ide o politický ťah vedenia Mety, ktorá sa snaží byť na strane víťazov“, hovorí Milo. V Európe sme pred možným dôsledkami zmien v nastaveniach Zuckerbergových sociálnych sietí podľa Mila „na papieri“ chránení veľmi dobre. Hovorí pritom o Digital services acte. R ozhodujúce však bude podľa neho uplatňovanie tejto úpravy v praxi. „Veľmi veľké online platformy majú povinnosť vyhodnocovať riziká a na ročnej báze o tom majú podávať správu. Medzi systémové riziká patrí aj šírenie informácií, ktoré majú negatívny dosah na demokratické procesy, verejný diskurz a volebné procesy“, vysvetľuje. Platformy majú povinnosť robiť všetko pre odstránenie týchto rizík. V prípade, že tak neurobia, Európska komisia ich môže sankcionovať vysokými pokutami. „Otázkou je – a to bude kľúčová téma – či s novou americkou administratívou, v ktorej má Donald Trump Elona Muska ako svoju pravú ruku, bude Európska komisia ochotná aplikovať tieto sankcie voči porušovateľom“, hovorí Daniel Milo. Len v prípade spoločnosti Meta by výška sankcií predstavovala približne 8 miliár eur. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

O západočeském lázeňském městě se říká: „Kdo nebyl na Dianě, neviděl Karlovy Vary“. A i když je tahle krásná karlovarská vyhlídka na vrcholu lázeňského lesa s náročným terénem, můžete se na ni dostat i pohodlně, a to lanovkou. Její spodní stanici najdete v ulici Mariánská hned vedle Grandhotelu Pupp. Odtud jezdí každých 15 minut kolejová lanovka přímo pod rozhlednu Diana. Cestou se postupně otevírají výhledy na pomalu se vzdalující město.

O západočeském lázeňském městě se říká: „Kdo nebyl na Dianě, neviděl Karlovy Vary“. A i když je tahle krásná karlovarská vyhlídka na vrcholu lázeňského lesa s náročným terénem, můžete se na ni dostat i pohodlně, a to lanovkou. Její spodní stanici najdete v ulici Mariánská hned vedle Grandhotelu Pupp. Odtud jezdí každých 15 minut kolejová lanovka přímo pod rozhlednu Diana. Cestou se postupně otevírají výhledy na pomalu se vzdalující město.

Středočeský Karlštejn není zajímavý jenom krásným středověkým hradem. Cestou ke známé památce narazíte i na jeden pozoruhodný geologický unikát. Když ve směru od vlakového nádraží přejdete most přes řeku Berounku, bude se před vámi tyčit tak zvaná Budňanská skála, která vás zavede do období starších prvohor.

Otevřená vrátka pro návrat islamistů, šance pro občanskou společnost i politická katastrofa pro sousední Indii. To všechno je revoluce, která letos v srpnu smetla 15 let trvající vládu bangladéšské premiérky Šajch Hasíny Vadžídové a její strany Awami League. Bangladéš měl přitom v posledních letech vysoký ekonomický růst, takže v HDP na obyvatele prakticky dohnal sousední Indii.

„V hebrejčine je obsahom pojmu pokánie cesta naspäť, k svojim počiatkom. Inak – vrátiť sa k sebe samému, k takému, aký som v skutočnosti“, hovorí rabín Miša Kapustin. A takúto cestu k sebe podľa neho potrebuje aj Slovensko zmietané rozdelením. Rabín pritom používa obraz „pohľadu do zrkadla“.Aj on bol terčom vraha zo Zámockej. A cez neho aj komunita za ním. Komunita, ktorá je na Slovensku síce menšia ako tá vietnamská či tá z Číny, no historicky je so Slovenskom previazaná od nepamäti.Miša Kapustin, hlavný liberálny rabín Slovenska. A za ním dvojtisícová komunita židov. Menšina národnostná i náboženská.Ako sa žije s vedomím, že ste „terčom“? S vedomím, že ste boli na zozname radikála, ktorý neváhal zabíjať len z nenávisti k inakosti? Naviac terčom v čase, keď sa takýmito terčami stávajú ďalší. Mimovládne organizácie, kultúrne inštitúcie či novinári. A rovno pričinením vládnych politikov, ktorí z nich robia či už „krvilačných bastardov“, alebo podhadzujú anonymnej mase sveta sociálnych sietí videá s útokmi na nich. Ako na takúto realitu terčov? A ako z nej? Téma pre židovského rabína Mišu Kapustina. „Bohužiaľ podobné veci (vražda na Zámockej) sa môžu opakovať. Nikdy nevieš, čo má kto v hlave. Toho mladého muža si totiž predtým všimol len málokto. A málokto ho bral vážne“, upozorňuje rabín Kapustin. V tomto vidí možné zdroje radikalizácie. Cestou de-radikalizácie je potom podľa neho opak prehliadania jednotlivcov a opak toho, že sa im nedáva váha. Nebezpečenstvom pre jednu spoločnosť vidí v prejavoch nenávisti a vulgarizmu. „Viem, prečo sa to robí. Nenávisť totiž spája ľudí ľahšie, ako prejavy priazne či argumenty. Kto tu už číta programy strán. Ale ak voči oponentovi použiješ nenávistné prejavy, k tomu jednoduchou rečou, si vypočutý oveľa rýchlejšie“, ilustruje Kapustin. Konštatuje pritom, že takýto postup síce môže vyhrávať voľby, no neprináša dobré výsledky. „Odporúčal by som, aby sme sa viac pozerali do zrkadla. Aby každý jeden nezabudol, kto vlastne je. Zrkadlo to ukáže. Lebo často zabúdame, kto sme, kvôli funkciám, maskám, ktoré si nasadzujeme...To vystaveniu sa zrkadlu je prvá vec, ktorú by som odporučil. A druhá je, aby sme nestrácali ľudskosť“, hovorí rabín Miša Kapustin. A dodáva, že jeho tretím odporúčaním je menej kritiky len pre samotnú kritiku. „Kritika je stratou času, ak za ňou nie sú ďalšie kroky. Ak ale vieš, aký bude druhý a tretí krok, vtedy má význam“. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Slováky čeká po roce vlády Roberta Fica tvrdý pád do reality. Fico, který se ještě na jaře a nedlouho před atentátem zaklínal vizí sociálního demokrata, teď Slovákům zvýšil daně. Nejvíce ve střední Evropě. Jde tak ve stopách Viktora Orbána, který v Maďarsku udělal před roky to samé.