Podcasts about jihomoravsk

Z devíti nemocnic v Jihomoravském kraji se stanou akciové společnosti. Každá si ponechá své vedení a dohromady se stanou součástí jednoho holdingu. Schválili to krajští zastupitelé. „Chceme je centrálně řídit ve strategických věcech,“ odůvodňuje změnu hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich z KDU-ČSL. „Není potřeba mít akciové společnosti, sloučit lze i příspěvkové organizace,“ namítá v Pro a proti Českého rozhlasu Plus šéfka Odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníková.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

50? Jízda začíná! To je název nejnovější kampaně Dopravního podniku města Brna, kterou cílí na lidi ve věku, kdy hledání práce začíná být obtížné.

Téměř na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v obci Švařec na Žďársku, vede přes řeku Svratku zajímavá dřevěná lávka. Je široká dva metry, takže je jen pro pěší, a je zakrytá krásnou šindelovou střechou. Od druhé poloviny devatenáctého století usnadňuje místním lidem cestu do nedalekého Koroužného.

Téměř na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v obci Švařec na Žďársku, vede přes řeku Svratku zajímavá dřevěná lávka. Je široká dva metry, takže je jen pro pěší, a je zakrytá krásnou šindelovou střechou. Od druhé poloviny devatenáctého století usnadňuje místním lidem cestu do nedalekého Koroužného.

Téměř na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v obci Švařec na Žďársku, vede přes řeku Svratku zajímavá dřevěná lávka. Je široká dva metry, takže je jen pro pěší, a je zakrytá krásnou šindelovou střechou. Od druhé poloviny devatenáctého století usnadňuje místním lidem cestu do nedalekého Koroužného.

Téměř na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v obci Švařec na Žďársku, vede přes řeku Svratku zajímavá dřevěná lávka. Je široká dva metry, takže je jen pro pěší, a je zakrytá krásnou šindelovou střechou. Od druhé poloviny devatenáctého století usnadňuje místním lidem cestu do nedalekého Koroužného.

Téměř na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v obci Švařec na Žďársku, vede přes řeku Svratku zajímavá dřevěná lávka. Je široká dva metry, takže je jen pro pěší, a je zakrytá krásnou šindelovou střechou. Od druhé poloviny devatenáctého století usnadňuje místním lidem cestu do nedalekého Koroužného.

Téměř na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v obci Švařec na Žďársku, vede přes řeku Svratku zajímavá dřevěná lávka. Je široká dva metry, takže je jen pro pěší, a je zakrytá krásnou šindelovou střechou. Od druhé poloviny devatenáctého století usnadňuje místním lidem cestu do nedalekého Koroužného.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v obci Švařec na Žďársku, vede přes řeku Svratku zajímavá dřevěná lávka. Je široká dva metry, takže je jen pro pěší, a je zakrytá krásnou šindelovou střechou. Od druhé poloviny devatenáctého století usnadňuje místním lidem cestu do nedalekého Koroužného.

Téměř na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v obci Švařec na Žďársku, vede přes řeku Svratku zajímavá dřevěná lávka. Je široká dva metry, takže je jen pro pěší, a je zakrytá krásnou šindelovou střechou. Od druhé poloviny devatenáctého století usnadňuje místním lidem cestu do nedalekého Koroužného.

Téměř na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v obci Švařec na Žďársku, vede přes řeku Svratku zajímavá dřevěná lávka. Je široká dva metry, takže je jen pro pěší, a je zakrytá krásnou šindelovou střechou. Od druhé poloviny devatenáctého století usnadňuje místním lidem cestu do nedalekého Koroužného.

Téměř na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v obci Švařec na Žďársku, vede přes řeku Svratku zajímavá dřevěná lávka. Je široká dva metry, takže je jen pro pěší, a je zakrytá krásnou šindelovou střechou. Od druhé poloviny devatenáctého století usnadňuje místním lidem cestu do nedalekého Koroužného.

Téměř na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v obci Švařec na Žďársku, vede přes řeku Svratku zajímavá dřevěná lávka. Je široká dva metry, takže je jen pro pěší, a je zakrytá krásnou šindelovou střechou. Od druhé poloviny devatenáctého století usnadňuje místním lidem cestu do nedalekého Koroužného.

Téměř na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v obci Švařec na Žďársku, vede přes řeku Svratku zajímavá dřevěná lávka. Je široká dva metry, takže je jen pro pěší, a je zakrytá krásnou šindelovou střechou. Od druhé poloviny devatenáctého století usnadňuje místním lidem cestu do nedalekého Koroužného.

Olomoucký kraj je po Praze a Jihomoravském kraji třetím v pořadí, ve kterém nové rozšíření funguje. Uživatelé v aplikaci najdou třeba seznam organizací, které se věnují péči o duševní zdraví.

„Například cestující z Nového Města si bude moci koupit ve validátoru jízdenku až do Brna, která bude platit i v rámci městské dopravy v Brně,“ popisuje ředitel společnosti Kordis Jiří Horský.

Jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu KDU-ČSL Jan Grolich v Press klubu vysvětluje kde vidí místo pro lidovce. Kritizuje zrušení NERVu a také dává svůj pohled na zákaz používání mobilů ve školách při vyučování.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V opozičních stranách se po volební porážce schyluje k další zásadní změně. Po odchodu Petra Fialy z čela ODS budou vedení měnit i lidovci. Jejich lídrem se chce stát populární jihomoravský hejtman Jan Grolich. Jak hodlá lidovce modernizovat? Hostem Ptám se já byl kandidát na předsedu lidovců, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. „Je strašně cítit, že lidé chtějí nějakou změnu. A ten, kdo to nabídne, může uspět,“ řekl Grolich s odkazem nálady ve společnosti, které ukázala i nedávná demonstrace Milionu chvilek na podporu prezidenta. „Těší mě na tom, že tady neřešíme jenom nějaký osobní spor prezidenta s Filipem Turkem, potažmo s Motoristy. Lidé jasně ukázali, že jim fakt není jedno, co se s tou zemí děje. A fakt jim není jedno, jak se politici chovají.“V rozhovoru pro Ptám se já Grolich připustil, že „paseku“ ve vládě očekával spíše od zástupců SPD než od Motoristů. „Toto jsem fakt nečekal. Proto bych varoval před volením nových stran, nových projektů, rychlokvašek. Když se někdo dostane do vedoucí pozice, může mu to stoupnout do hlavy. A to se právě děje Motoristům.“ Populární jihomoravský hejtman chce voličům do budoucna nabídnout alternativu v podobě zreformovaných lidovců. O vedení KDU-ČSL se hodlá ucházet na dubnovém sjezdu. Zároveň bude Grolich na podzim kandidovat do Senátu, odkud by měl i prostor k přípravě strany na příští sněmovní volby.Nynější opoziční síly jsou podle Grolicha na startovní čáře, jeho cílem je, aby mezi nimi lidovci získali prvenství. Do roka chce proto představit nový program a do vedení partaje vytáhnout zejména mladé. Ohlášenou kandidaturu jihomoravského hejtmana, který byl v minulosti i stand-up komikem a je známý svými schopnostmi v marketingu a politické propagaci, spolustraníci vítají s nadšením. A také s velkým očekáváním. Grolich v krajských volbách v roce 2024 jako jeden z mála představitelů tehdejší vládní koalice dokázal porazit v regionech jinak dominující hnutí ANO. Jak by za Jana Grolicha měla fungovat opozice? Jaká je cesta k úspěchu v příštích volbách? A nabídl by spolupráci hnutí ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich oznámil, že bude kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Jak by chtěl stranu změnit? Jak si představuje lidovecké opoziční působení? A je správné, že opozice kvůli SMS zprávám ministra zahraničí Petra Macinky vyvolala hlasování o nedůvěře vládě? Tomáš Pancíř se zeptal hejtmana Jihomoravského kraje a kandidáta na předsedu KDU-ČSL Jana Grolicha.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich oznámil, že bude kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Jak by chtěl stranu změnit? Jak si představuje lidovecké opoziční působení? A je správné, že opozice kvůli SMS zprávám ministra zahraničí Petra Macinky vyvolala hlasování o nedůvěře vládě? Tomáš Pancíř se zeptal hejtmana Jihomoravského kraje a kandidáta na předsedu KDU-ČSL Jana Grolicha. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nemyslím si, že jsme na nějakých třech procentech. Já si myslím, že jsme na nule,“ říká hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich ve chvíli, kdy vysvětluje, proč se rozhodl kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Mluví o „normální slušné věcné politice“, o potřebě „odpracovat si to“ a o tom, že změna se nedá udělat za půl roku, ani za rok, ale jen dlouhodobou prací. „Máme tři roky na to tu stranu obnovit a vybudovat,“ říká a opakovaně zdůrazňuje, že ho neláká soupeření s konkrétními jmény, ale posun celé politické kultury. Do rozhovoru se silně promítá jeho kritika stávající opozice i fungování politických stran. Grolich otevřeně mluví o ztrátě důvěry i schopnosti přesvědčit veřejnost. „Všechny ty strany ztratily takovou tu ekonomickou, hospodářskou kompetenci,“ říká a dodává, že bez silných osobností a odborného zázemí není možné znovu získat voličské hlasy. Jihomoravský hejtman ale přibližuje i svůj pohled na styl politiky, komunikaci i vztah k veřejnosti. Odmítá politiku uzavřenou v institucích a procedurách, která se míjí s realitou běžných lidí. „Oni jsou fakt extrémně zavření v té sněmovně,“ říká o parlamentních politicích a dodává, že když s lidmi nejste v kontaktu, tak ztratíte schopnost jim cokoliv vysvětlit. Mluví o zkušenosti z kraje, kde i nepopulární rozhodnutí dokázal obhájit osobním kontaktem a vysvětlováním. „Postavíte se před ty lidi, ať se vás můžou ptát, ať jim to můžete vysvětlit,“ popisuje způsob, jakým chce politiku dělat. Rozhovor se dotýká i celostátní politiky a sporů kolem jmenování Filipa Turka ministrem. Nechápe, proč v situaci, kdy je problém s jmenováním koaličních partnerů, Andrej Babiš nepodniká žádné právní kroky. „Já jsem vlastně nikdy neslyšel ten důvod, proč Andrej Babiš jako premiér kompetenční žalobu nepodal,“ říká a dodává, že pokud předseda vlády za svým kandidátem stojí, má situaci řešit. Zároveň naznačuje, že současná situace ukazuje hlubší krizi vládnutí i koaličního fungování. Mluví o tom, že Andrej Babiš podle něj „nemá vůbec prostor vládnout“, protože je permanentně vtahován do osobních sporů a konfliktů svých partnerů, které odvádějí pozornost od skutečné politiky. V této souvislosti poprvé nahlas připouští i scénář, který i podle něj samotného nemá reálnou šanci na vznik - možnost úřednické vlády. „To je jediná relevantní cesta, kde má smysl se o tom bavit,“ říká a popisuje model vlády expertů s jasným zadáním, na němž by se musely shodnout politické strany i prezident. Co podle něj dnes chybí české opozici? Proč věří, že KDU-ČSL může znovu vyrůst v silnou politickou sílu? Kde vidí hranici mezi srozumitelnou politikou a populismem? A proč si myslí, že „kvalitní opozice má donutit vládu reagovat“? Poslechněte si celý rozhovor.

Politický podcast Hospodářek Podpásovka má tentokrát dvě zásadní témata. Samozřejmě noční esemesky ministra zahraničí Petra Macinky poradci prezidenta Petru Kolářovi, které prezident vyhodnotil jako pokus o vydírání. Martina Machová barvitě popisuje, co se dělo v Poslanecké sněmovně bezprostředně poté, co tahle politická bomba první třídy vybuchla. Analyzujeme motivace Petra Macinky a možné důsledky aféry. Stal se prezident opravdu neodvolatelně lídrem opozice a padl definitivně český mýtus nadstranického prezidenta? A co to všechno znamená pro šance Petra Pavla v dalších prezidentských volbách? Na pozadí aféry nočních esemesek se chtě nechtě zabýváme i úlohou alkoholu ve vysoké politice. A aby si Petr Macinka a Filip Turek nemysleli, že se svět točí jen kolem nich, rozebereme i zajímavé dění v KDU-ČSL. Jihomoravský hejtman Jan Grolich, který má ve svém kraji fenomenální výsledky i popularitu, bude kandidovat na předsedu strany. Zabýváme se jeho osobností a docházíme k závěru, že v jednom detailu je podobný i Filipu Turkovi. Jaké mají lidovci šance a vstanou podruhé (skoro) z mrtvých, jako se jim to už jednou povedlo? A jak se v novém vedení projeví duch legendárního Josefa Luxe? A samozřejmě vyhlásíme podpásovku týdne – tentokrát je to jasné. Tak si poslechněte!

Armáda byla připravena vyčlenit čtyři letouny pro Ukrajinu. Proč ministr Ukrajiny tvrdí něco jiného? Jak mimořádná byla páteční série silničních nehod kvůli ledovce v Jihomoravském kraji? A proč byla v americkém státě Minnesota vyhlášena na pátek stávka proti zásahům imigrační služby ICE? Témata odpolední publicistiky Věry Štechrové.

Armáda byla připravena vyčlenit čtyři letouny pro Ukrajinu. Proč ministr Ukrajiny tvrdí něco jiného? Jak mimořádná byla páteční série silničních nehod kvůli ledovce v Jihomoravském kraji? A proč byla v americkém státě Minnesota vyhlášena na pátek stávka proti zásahům imigrační služby ICE? Témata odpolední publicistiky Věry Štechrové.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Profesní kariéra současného ředitele Krajského úřadu Jihomoravského kraje vedla velmi zajímavou cestou. Roman Heinz před povýšením na zástupce jihomoravského policejního ředitele u policie působil na oddělení vražd. Trestní právo ho provázelo také v práci na státním zastupitelství a v pozici obhájce obviněných. Dnes vyučuje kriminalistiku na Právnické fakultě MUNI. V rozhovoru s Michaelou Zvancigerovou se rozpovídá o svých zkušenostech ze všech zmíněných oblastí. Zajímá vás, jaké je to, být součástí tzv. "mordparty"? Jaký byl jeho první případ? A jak usměrňuje podobu Jihomoravského kraje z postu ředitele krajského úřadu? Poslechněte si nový díl Podcastu21! Foto: Krajský úřad Jihomoravského kraje

„Inspirace už nepřichází ze Západu, ale z Asie,“ říká Adéla Hradilová, předsedkyně představenstva Moravskoslezského inovačního centra (MSIC).V téhle epizodě si posvítíme na to, co MSIC přináší firmám v Moravskoslezském kraji — od rozvoje businessu přes digitalizaci a kyberbezpečnost až po udržitelnost. Adéla vysvětluje, jak funguje síť zhruba 150 expertů a koho malé a střední firmy skutečně poslouchají.Dostaneme se i k tomu, kam chce MSIC posunout fokus: Víc technologických start-upů, spin-offů a cílené podpory inovativních firem.

V posledním vydání cyklu Jihomoravský rok jsme se věnovali Dni rodinné historie. Ten připadá na 23. prosinec. Populární je v Americe a vyzývá členy rodiny, aby se v čase svátečním sešli a trávili spolu více času. Například prohlížením starých fotografií nebo nasloucháním. Navštívíme mateřské centrum i domov seniorů, zeptáme se, jak vnímá symboliku svaté rodiny architekt Jan Marek Štěpán. A k mikrofonu pozveme i lektora osobního rozvoje Marka Hermana.

Pro mnohé české filatelisty je 18. prosinec svátkem. Na toto datum připadá Den československé poštovní známky. Ta první, která vyšla v roce 1918, nesla motiv Hradčan a jejím autorem byl ivančický rodák Alfons Mucha. V cyklu Jihomoravský rok jsme se vydali do brněnského Klubu filatelistů Alfonse Muchy a připomněli jsme, které jihomoravské motivy nesou letošní emise poštovních známek. A mluvili jsme i s odborníkem na pravost poštovních známek z Vyškova. To si poslechněte!

Při příležitosti Mezinárodního dne hor, který je v kalendáři zapsán 11. prosince, jsme s pořadem Jihomoravský rok vyrazili na hory. S kým si Jarka Vykoupilová a Zdeněk Truhlář povídali? Třeba s Dinou Štěrbovou, jednou z nejvýznamnějších postav ženského výškového horolezectví, nebo s Adamem Ondrou. Poslechněte si taky o jedinečnosti Bílých Karpat a orchidejových loukách, odvaze horolezců, šikovnosti lezců i vytrvalosti cestovatelky při zdolávání Pacifické hřebenovky.

Mezinárodní den dobrovolníků připomíná důležitost dobrovolnické práce pro společnost. Slaví se každoročně 5. prosince. V pořadu Jihomoravský rok jsme proto tentokrát navštívili Jihomoravské dobrovolnické centrum, folkloristku ve Starém Lískovci nebo spolek Radovan, který handicapovaným lidem umožňuje výpravy na těžko dostupná místa. A nás v rozhlase naopak navštívil čtecí dědeček.

26. listopad vyhlásila organizace UNESCO jako světový den olivovníku. Důvodem je ochrana těchto stromů, ale také podpora hodnot míru, moudrosti a harmonie, které olivovníky už po tisíciletí symbolizují. Dá se olivovník vypěstovat i na moravské zahrádce? O tom povypráví botanik Radomír Němec. Jak se liší zelené olivy od černých? Jak s jeho plody naložit v kuchyni, řekne kuchař Petr Svoreň. Poslechněte si více v záznamu pořadu Jihomoravský rok.

O tom, jak probíhá pobyt dítěte v dětské léčebně, jak je to se školní docházkou či rodičovskými návštěvami. A také o tom, že na pobyt děti většinou rády vzpomínají.Za milý rozhovor děkujeme MUDr. Barbaře Šťastné z příspěvkové organizace Jihomoravské dětské léčebny, p. o.Pište nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠nazory@sancedetem.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠facebookové stránce Šance Dětem⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, jaká témata by vás v rámci podcastu v budoucnu zajímala. Pokud má vaše dítě problémy nebo si složitým obdobím prochází celá rodina, pomoc najdete i na našem webu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://sancedetem.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

„Provádíme teď nový celoúzemní výzkum, který chceme zopakovat po 50 letech, abychom věděli, kam se naše nářečí posunula. A máme tam zařazené i pozdravy,“ vysvětluje dialektoložka Martina Ireinová. Rozmanitost pozdravů v rámci jižní Moravy, ale také etiketa při zdravení na ulici či pozdravy šalinářů. O tom všem byla řeč v dalším vydání pořadu Jihomoravský rok. Připomněli jsme Světový den pozdravů, který každoročně připadá na 21. listopadu. Poslechněte si záznam pořadu!

16. listopad 1810 je datem narození Karla Hynka Máchy a tento den je take spojený s oslavami poezie. Vznikl díky němu národní festival s názem Den poezie a cyklus Jihomoravský rok opět pátrá po regionálních souvislostech. V pořadu zazněla vzpomínka na tvorbu Antonína Přidala, vrátili jsme se do dětství s říkadly a představili vám i způsob poezie, který vyjadřuje osobitý přístup k textu a jeho prezentaci. Proč se říká, že je slam poetry sportovní disciplínou?

V Brně umí cappuccino udělat robot. A navíc na něj vytiskne selfie! Tento futuristický zážitek si můžete dopřát v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Současnou podobu cappuccina a také jeho popularitu mu vtiskli Italové, i když kořeny má ten nápoj trochu někde jinde. Den cappuccina, který připadá na 8. listopadu, jsme si v pořadu Jihomoravský rok náležitě vychutnali. Jak má vypadat správné cappuccino? To nám prozradil moravský Ital Sergio Bellini.

Pozvání do studia na MSV 2025 v Brně přijal jako další host Jan Grolich. Ten je od roku 2020 hejtmanem Jihomoravského kraje a do funkce se zapsal jako nejmladší hejtman v historii ČR. Věnuje se rozvoji regionu, nejen dopravy a infrastruktury, aktivně také podporuje vědu, výzkum a inovace. Série je speciál ke konferenci ROBOTY, která každý rok mapuje trendy průmyslové robotizace. Více na https://www.konference-roboty.cz

Jen pár měsíců po přistání prvního člověka na Měsíci se stala další významná událost v historii lidstva – internetem protekla první data. Stalo se tak 29. října 1969. A právě toto datum část odborníků slaví jako Den internetu. Jeho cílem je připomenout historii internetu a upozornit na současná i budoucí nebezpečí, která mohou jeho podobu a fungování výrazně změnit. Jak na ochranu osobních údajů na sociálních sítích? Tématu jsme se věnovali v pořadu Jihomoravský rok.

Den stromů je nejen příležitostí pro výsadbu mladých stromů, ale také připomínkou jejich důležitosti pro život na Zemi. Slaví se ve více než čtyřiceti zemích světa v různých ročních obdobích, u nás připadá od roku 2000 každoročně na 20. října. Kde je nejstarší strom na území Brna? A jaké jihomoravské obce nesou ve svém názvu právě stromy? Poslechněte si další vydání cyklu Jihomoravský rok.

Nejlepší sport je kafe a dort! 14. října si připomínáme Mezinárodní den dezertů. I když má tento den tradici v Americe, do Evropy se postupně dostává jako příležitost ocenit šikovné cukráře a pekaře – třeba tím, že od nich něco dobrého ochutnáte. V dalším díle pořadu Jihomoravský rok budeme péct, pátrat po typickém brněnském dezertu nebo nahlížet pod ruce zkušeným cukrářům. O recepty se s vámi podělí Josef Maršálek nebo Petra Burianová.

Jak velký je největší dinosaurus v porovnání s člověkem a jaký je to pocit, když se země chvěje dupotem Tyrannosaura? Nejen to mohou malí i velcí návštěvníci zjistit v DinoParku Vyškov na jižní Moravě. Statické i pohyblivé modely největších tvorů, kteří kdy žili na Zemi, jsou vytvořeny v životní velikosti. Cesta do pravěku začíná v ZOO Parku Vyškov v centru města, odkud pravidelně vyráží speciální DinoExpres.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V čele kandidátek Jihomoravského kraje jsou jak politici působící v současné vládě, tak i silné osobnosti opozice. Přikloní se voliči v Brně k Petru Fialovi, lídrovi Spolu, nebo k Aleně Schillerové z hnutí ANO? A jak ovlivní volby fakt, že jižní Morava je stále regionem s početnou věřící komunitou? Poslechněte si předvolební speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus, ve kterém diskutují politolog Michal Pink, komentátor Stanislav Biler a bioklimatolog Miroslav Trnka.

V čele kandidátek Jihomoravského kraje jsou jak politici působící v současné vládě, tak i silné osobnosti opozice. Přikloní se voliči v Brně k Petru Fialovi, lídrovi Spolu, nebo k Aleně Schillerové z hnutí ANO? A jak ovlivní volby fakt, že jižní Morava je stále regionem s početnou věřící komunitou? Poslechněte si předvolební speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus, ve kterém diskutují politolog Michal Pink, komentátor Stanislav Biler a bioklimatolog Miroslav Trnka.

V roce 2022 zemřela v Nemocnici Znojmo novorozená holčička. Podle znaleckého posudku i vlivem nesprávně poskytnuté péče. Nemocnice se s rodiči dítěte dohodla na finančním vyrovnání, měla ale podmínku. Rodina bude o tragické události mlčet a podrobnosti nepředají médiím. Lékař Pavel Jajtner, který měl tehdy novorozeně v péči, ale od té doby sbírá ve znojemské nemocnici funkce a zastává hned čtyři důležité posty včetně zástupce ředitele. A letos kandiduje i v letošních parlamentních volbách - za KDU-ČSL v rámci hnutí Spolu v Jihomoravském kraji. Hostka: Adéla Jelínková - investigativní reportérka Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Politické strany zveřejnily své krajské kandidátky. Z průzkumů STEM vyplývá, že máme zrcadlové protipóly – Prahu a Moravskoslezský kraj, kde mají vládní strany i opozice opačné výsledky.Rozhodnout volby tak mohou tři kolísavé kraje, kde může vyhrát ANO nebo koalice SPOLU. Jsou jimi Středočeský, Jihomoravský a Královéhradecký kraj, přičemž klíčem k volebnímu vítězství nebo porážce jsou první dva.Přestože v průzkumu STEM vede ANO, v těchto dvou krajích má slabé místo v osobách lídrů (Plaga, Schillerová) oproti hlavním esům koalice SPOLU (Kupka, Fiala).Za jakých okolností může SPOLU otočit dnešní průzkumy? Jaké kraje mohou ještě promluvit do konečného výsledku?

Proč chtějí někteří chovatelé v Jihomoravském kraji kvůli riziku slintavky a kulhavky vyhlásit mimořádnou událost? Nakolik jsou mladí ruští muži ochotní nechat se odvést na vojnu? A jak si mohou motorkáři osvěžit před sezonou své řidičské schopnosti?

Proč chtějí někteří chovatelé v Jihomoravském kraji kvůli riziku slintavky a kulhavky vyhlásit mimořádnou událost? Nakolik jsou mladí ruští muži ochotní nechat se odvést na vojnu? A jak si mohou motorkáři osvěžit před sezonou své řidičské schopnosti?

Po práci v Brně a Jihomoravském kraji navázal odborník na marketing měst a krajů Tomáš Avrat spolupráci s městem Sokolov. Jeho cílem je zlepšit spolupráci mezi místními organizacemi a vypracovat strategii, která posílí image regionu. V rozhovoru se podělil o to, jak zásadní roli hraje reputace v rozvoji regionů.

Filmové ateliéry Brno nemá. Zatím! Zástupci Jihomoravského filmového nadačního fondu vymýšlí plán, jak studia pro štáby i pro herní vývojáře zřídit na výstavišti. Zachránit by se díky tomu dalo i nevyužívané funkcionalistické divadlo. V nové Brněnské jedenáctce uslyšíte i nejaktivnější čtenářku brněnské knihovny nebo rozdíl mezi ledními a „letními“ medvědy. Zatančíme si s klienty denního stacionáře, pozveme na festival amatérského seniorského divadla a zamáváme trolejbusům.

Česko jako černá skládka německého odpadu. Zřejmě mnohaletá praxe, na kterou v poslední době upozornily případy hald odpadků v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, kde se nachází několik stovek tun textilu, plastů, kusů větrných elektráren nebo rotorů. Jak se k nám odpad dostal? A proč německé firmy odpadky do Česka vůbec posílají?Hosté: Jan Novák - reportér Seznam ZprávMichael Billig - německý reportér a autor knihy „Schwarz. Rot. Müll“ o německé odpadové mafiiČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Přesvědčivě zvítězili. Jsou oblíbení a respektovaní. A nechtějí do Prahy. Řeč je o dvou politicích, kteří aktuálně uspěli v krajských volbách a jsou spokojeni tam, kde jsou. Občanský demokrat Martin Kuba v jižních Čechách a lidovec Jan Grolich na jižní Moravě. Oba se od centrální politiky okatě distancují. Jihomoravský hejtman to dal hlasitě najevo odmítnutím kandidatury na předsedu křesťanských demokratů.