POPULARITY
Na 31. května připadá Den otvírání studánek. Proto se vydáme do křtinského polesí, představíme vám studánkovou mapu a vysvětlíme, jak je to s oslavou otvírání studánek. Tomuto tradičnímu rituálu, který patří na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, se říká také královinky, králověnky nebo grálky. Víte, kolik studánek se nachází na jihu Moravy? Odpověď najdete v dalším dílu pořadu Jihomoravský rok.
I když je Národní park Podyjí z českých parků nejmenší, je mimořádně rozmanitý skladbou živočišných i rostlinných druhů. Význam přísně chráněných přírodních lokalit připomíná mimo jiné Evropský den národních parků, který každoročně připadá na 24. května. Čím je příroda Podyjí mimořádná? Jaké dřeviny a živočichové se zde vyskytují? A jak by se měli návštěvníci v národním parku chovat? I na to se v pořadu Jihomoravský rok zaměřili Jarka Vykoupilová se Zdeňkem Truhlářem.
Jihomoravský a Zlínský kraj spojuje pohoří Chřiby, které je plné krásných listnatých lesů. Ty navíc ukrývají osamělé skalní útvary. Těm větším dali místní lidé jména. Například Kazatelna. Osm metrů vysoký skalní útvar s dvouramenným křížem na vrcholu se nachází nedaleko Koryčan na Kroměřížsku. Schůdky, které ke kříži vedou, byly prý do kamene vytesány už ve středověku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Náctiletí dnes řeší sebepřijetí. A také to, jak se k nim chováme jako rodiče, jestli je tam respekt, úcta a jestli někdo vnímá jejich názory. Když to tam není, často dochází k tomu, že se děti svým nejbližším přestanou svěřovat,“ vysvětluje psycholožka Petra Kočí. V pořadu Jihomoravský rok jsme si jako téma vybrali Mezinárodní den rodiny. Jak by mělo vypadat zdravé nastavení rodinného zázemí? A jak zvládají ukočírovat rodinu s kariérou Richard Krajčo s manželkou Karin?
Letos si připomínáme 80. výročí nejstrašnějšího konfliktu všech dob – druhé světové války. Události nesmazatelně zapsané v kalendáři a jejich regionální souvislosti připomínáme v cyklu Jihomoravský rok. Kudy postupovala vojska osvobozující naši republiku? A jaké autentické vzpomínky má jeden z přímých účastníků osvobození v Brně? Zavítáme do Moravského zemského muzea v Brně, ale také do Hodonína – prvního osvobozeného města.
V pořadu Jihomoravský rok se tentokrát budeme vlnit v rytmu swingu a zavítáme také na zkoušku folklorního souboru. Připomene totiž Mezinárodní den tance, ten připadá na 29. dubna. Jak dokáže výrazný kostým potrápit tanečníka? O úsměvnou historku se s námi podělil Jan Tománek z brněnského tanečního klubu Kometa. A jaký vztah k tanci a tanečním mají ti, které znáte z našeho vysílání?
Celý svět si 23. dubna připomíná Den knihy a autorských práv. Datum je to symbolické – jedná se zároveň o výročí úmrtí spisovatelů Miguela de Cervantese a Williama Shakespeara. Cyklus Jihomoravský rok proto navštívil jedny z největších knihoven v republice. Mají sídlo v Brně a mohou se pochlubit unikátními sbírkami i podporou nevidomých a slabozrakých čtenářů. Jaké vzácné kousky vlastní Moravská zemská knihovna?
Velikonoční svátky jsou nejdůležitějšími křesťanskými svátky. V pořadu Jihomoravský rok jsme tentokrát pátrali po zajímavých velikonočních tradicích, ať už symbolice kraslic nebo jarních mláďátek. Co všechno si do jídla přidat na Zelený čtvrtek? To prozradila cukrářka a pekařka Petra Burianová. Které zdobení kraslic je nejstarší? A proč je dobré si na Velký pátek sedět na rukou nebo se vydat na pouť?
Světový den zdraví připadá každoročně na 7. duben. V pořadu Jihomoravský rok nabídneme možnosti a tipy, jak svou zdravotní kondici posílit i v našem regionu. Vyrazili jsme na workoutové hřiště, na procházku a také do sauny. Proč je po sauně nezbytné ochlazování? A kde byste našli místo, kterému se za první republiky začalo říkat vzdušné lázně? Napovíme, že od Brna není příliš daleko.
1. duben je Mezinárodním dnem ptactva. Oslavte ho spolu s námi ve společnosti těch, kteří ptáky chovají, zachraňují nebo učí rozeznat jednotlivé druhy podle zpěvu. V pořadu Jihomoravský rok poradíme, čím na jaře přilepšit opeřeným krasavcům a pozveme vás do Ptačího centra nebo na procházku zoologickou zahradou, kde můžete obdivovat zpěv exotických obyvatel ptačího pavilonu. Zaposlouchejte se do zvukomalebného zpěvu ptáků, kteří jsou typičtí pro naše lesy, pole a louky.
Poslední březnový den spustilo uskupení Stačilo! předvolební kampaň v Ostravě. Do voleb je povede předsedkyně komunistů Kateřina Konečná (KSČM), ta kandiduje za Moravskoslezský kraj. Vrací se bývalá europoslankyně a bývalá neúspěšná kandidátka na prezidentku za komunisty Jana Babošíková. Ta povede kandidátku Středočeského kraje. Daniel Sterzik, který si dal přezdívku Vidlák a je předsedou hnutí Stačilo!, povede kandidátku Jihomoravského kraje.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ranní brífink Jakuba Troníčka: Praha, střední Čechy, Moravskoslezský nebo Jihomoravský kraj. To jsou tradiční regiony, na které se ve sněmovních volbách upíná nejvíce pozornosti. Kde ale budou už za půl roku kandidovat klíčové tváře jednotlivých stran a hnutí? A kde můžeme čekat ty nejzajímavější nebo nejostřejší střety? A jak vypadá vybírání těch správných krajů pro stranické lídry? Nejen to rozebírá politický reportér HN Ondřej Leinert.
Proč chtějí někteří chovatelé v Jihomoravském kraji kvůli riziku slintavky a kulhavky vyhlásit mimořádnou událost? Nakolik jsou mladí ruští muži ochotní nechat se odvést na vojnu? A jak si mohou motorkáři osvěžit před sezonou své řidičské schopnosti?
Proč chtějí někteří chovatelé v Jihomoravském kraji kvůli riziku slintavky a kulhavky vyhlásit mimořádnou událost? Nakolik jsou mladí ruští muži ochotní nechat se odvést na vojnu? A jak si mohou motorkáři osvěžit před sezonou své řidičské schopnosti?
Proč chtějí někteří chovatelé v Jihomoravském kraji kvůli riziku slintavky a kulhavky vyhlásit mimořádnou událost? Nakolik jsou mladí ruští muži ochotní nechat se odvést na vojnu? A jak si mohou motorkáři osvěžit před sezonou své řidičské schopnosti?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ranní brífink Jakuba Troníčka: Praha, střední Čechy, Moravskoslezský nebo Jihomoravský kraj. To jsou tradiční regiony, na které se ve sněmovních volbách upíná nejvíce pozornosti. Kde ale budou už za půl roku kandidovat klíčové tváře jednotlivých stran a hnutí? A kde můžeme čekat ty nejzajímavější nebo nejostřejší střety? A jak vypadá vybírání těch správných krajů pro stranické lídry? Nejen to rozebírá politický reportér HN Ondřej Leinert.
Po práci v Brně a Jihomoravském kraji navázal odborník na marketing měst a krajů Tomáš Avrat spolupráci s městem Sokolov. Jeho cílem je zlepšit spolupráci mezi místními organizacemi a vypracovat strategii, která posílí image regionu. V rozhovoru se podělil o to, jak zásadní roli hraje reputace v rozvoji regionů.
Letošní Světový den divadla připadl na čtvrtek 27. března. A tak jsme se v pořadu Jihomoravský rok zaměřili na některé z profesí, bez kterých by se moderní velká divadla obešla jen těžko. Lidé, které divák nikdy neuvidí, ani neuslyší, přitom mají zásadní vliv na průběh i celkové vyznění divadelních her. Pojďte s námi nahlédnout do zákulisí za těmi, kteří si potlesk zaslouží stejně jako samotní herci.
Po práci v Brně a Jihomoravském kraji navázal odborník na marketing měst a krajů Tomáš Avrat spolupráci s městem Sokolov. Jeho cílem je zlepšit spolupráci mezi místními organizacemi a vypracovat strategii, která posílí image regionu. V rozhovoru se podělil o to, jak zásadní roli hraje reputace v rozvoji regionů.
Po práci v Brně a Jihomoravském kraji navázal odborník na marketing měst a krajů Tomáš Avrat spolupráci s městem Sokolov. Jeho cílem je zlepšit spolupráci mezi místními organizacemi a vypracovat strategii, která posílí image regionu. V rozhovoru se podělil o to, jak zásadní roli hraje reputace v rozvoji regionů.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Tématem dalšího dílu pořadu Jihomoravský rok byl úklid. Nejen ten kolem nás, ale i v naší hlavě. Každé jaro se do terénu vydávají tisíce dobrovolníků zorganizovaných spolkem Ukliďme Česko! Kdy tradice začala a je odpadu více či méně? Představíme vám i rychlou třídicí linku odpadu, na kterou může být Brno hrdé: „Odpad netřídí lidé, ale stroje,“ říká mluvčí SAKO Brno Michal Kačírek. Navštívíme taky Retro-use – místo, které dává starým věcem nový význam.
Jaké to je být hejtmanem a zároveň tátou? Jan Grolich, jihomoravský hejtman, otevřeně mluví o tom, jak zvládá skloubit rodinu a politiku. Přiznává, že někdy rodina musí jít na druhou kolej, ale zároveň sdílí vtipné momenty se svým synem a pohled na to, jak se dá práce a rodičovství vybalancovat.
Ačkoliv věda postupuje mílovými kroky, mozek stále zůstává nejméně prozkoumaným lidským orgánem. Úspěchy ve výzkumech a jejich přínosy připomíná Evropský den mozku, který připadá na 11. března. Jihomoravský rok se zaměřil na pracoviště v Brně, která se výzkumem i léčbou v oblasti mozku zabývají. Navštívili jsme vědecké centrum CEITEC Masarykovy univerzity a zajímali se mimo jiné o to, jak vědci pokročili ve zkoumání a léčbě příznaků onemocnění centrální nervové soustavy.
Filmové ateliéry Brno nemá. Zatím! Zástupci Jihomoravského filmového nadačního fondu vymýšlí plán, jak studia pro štáby i pro herní vývojáře zřídit na výstavišti. Zachránit by se díky tomu dalo i nevyužívané funkcionalistické divadlo. V nové Brněnské jedenáctce uslyšíte i nejaktivnější čtenářku brněnské knihovny nebo rozdíl mezi ledními a „letními“ medvědy. Zatančíme si s klienty denního stacionáře, pozveme na festival amatérského seniorského divadla a zamáváme trolejbusům.
Filmové ateliéry Brno nemá. Zatím! Zástupci Jihomoravského filmového nadačního fondu vymýšlí plán, jak studia pro štáby i pro herní vývojáře zřídit na výstavišti. Zachránit by se díky tomu dalo i nevyužívané funkcionalistické divadlo. V nové Brněnské jedenáctce uslyšíte i nejaktivnější čtenářku brněnské knihovny nebo rozdíl mezi ledními a „letními“ medvědy. Zatančíme si s klienty denního stacionáře, pozveme na festival amatérského seniorského divadla a zamáváme trolejbusům.
Česko jako černá skládka německého odpadu. Zřejmě mnohaletá praxe, na kterou v poslední době upozornily případy hald odpadků v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, kde se nachází několik stovek tun textilu, plastů, kusů větrných elektráren nebo rotorů. Jak se k nám odpad dostal? A proč německé firmy odpadky do Česka vůbec posílají?Hosté: Jan Novák - reportér Seznam ZprávMichael Billig - německý reportér a autor knihy „Schwarz. Rot. Müll“ o německé odpadové mafiiČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
V rodném městě prvního československého prezidenta připomíná socha, muzeum i naučná stezka. V nedalekých Čejkovicích, kde dodnes obec provozuje muzeum v domku Masarykových, už na základní škole mladý Tomáš doučoval své spolužáky. Je jeho odkaz jako „lidového prezidenta“ stále živý? A co spojuje návštěvníky, kteří jdou po stopách TGM? V dalším díle pořadu Jihomoravský rok zazní i Masarykovy slavné citáty a vzpomínky pravnučky Charlotty Kotíkové.
K masopustu patří fašank a k fašanku spousta tradic. V dalším vydání cyklu Jihomoravský rok jsme se věnovali typickým fašankovým maskám, šavlovému tanci a také jídlu, které nás má připravit na následující půst. Jaké jsou tradiční masopustní pokrmy? Daří se tradicím návrat i do městských částí? A jaký zájem o tradiční receptury mají žáci na jedné z gastronomických středních škol v Brně? Poslechněte si celý díl!
Cyklus Jihomoravský rok tento týden svoji pozornost upíná na Mezinárodní den průvodců. Jaký průvodcovský rekord najdete zapsaný v České knize rekordů? Co musí zvládnout průvodci v Moravském krasu a na jaké všetečné otázky často odpovídají průvodci na zámku v Rájci-Jestřebí? Povíme vám také o nové publikaci o Brně, jejíž první díl se stal návodem na netradiční prohlídky města a pozveme vás také na jarní výstavu rozkvetlých kamélií.
Jarní prázdniny jsou pro vlekaře, majitele penzionů, restaurací a obchodů v Jeseníkách významným obdobím. Zejména v týdnu, kdy mají volno školáci z Jihomoravského kraje, zaznamenávají podnikatelé vyšší tržby. Letos do nejvyšších moravských hor zamířily rodiny z Brna, Prahy a Polska. Místní provozovatelé se snaží zvýšený zájem maximálně využít, například rozšířením otevírací doby nebo zavedením nočního lyžování.
Na rozhraní dvou krajů, Jihomoravského a Vysočina, stojí hrad Pernštejn. První zmínka o něm je datována do druhé poloviny 13. století, kdy se pánové z Medlova rozhodli vybudovat na skalnatém ostrohu své sídlo.
Na rozhraní dvou krajů, Jihomoravského a Vysočina, stojí hrad Pernštejn. První zmínka o něm je datována do druhé poloviny 13. století, kdy se pánové z Medlova rozhodli vybudovat na skalnatém ostrohu své sídlo.
Podle dat serveru Sreality vzrostly za poslední tři roky ceny nájmu malých bytů o 28 %, u velkých bytů o 22 % a v rodinných domech skoro o 14 %. S takovým tempem zdražování nestíhají mzdy kvůli vysoké inflaci posledních let držet krok.„S příchodem inflační vlny a energetické krize nárůst reálných mezd v podstatě nestíhá nárůst nájmů. Napětí nám vzniká ve všech souvisejících věcech, které s nájmy musíme hradit. Energie a veškeré poplatky, fond oprav, který nemůže být logicky levnější, pokud nám materiály vyskočily za poslední tři roky řádově o desítky procent,“ vypočítává v podcastu Ve vatě Libor Ostatek, expert na financování bydlení.Jen za poslední rok zdražily nájmy v malých bytech o 5,7 %, v těch velkých o 5,1 % a v rodinných domech o 6,8 %. Tempem kolem pěti procent bude růst cen pokračovat i v příštím roce, odhaduje Ostatek.Po covidu ceny realit prakticky explodovaly a hypotéky podražily. Kdo nedosáhl na vlastní byt, vzal zavděk nájmem. Zatímco v roce 2011 bydlelo v nájemním 1,9 milionů lidí, teď už je to 2,5 milionu Čechů, plyne z analýzy Erste Group. Kvůli přetlaku zájmu si majitelé nájemních bytů mohou ceny diktovat.Víc singles, míň levných nájmůLibor Ostatek přidává další důvody rostoucích cen nájemního bydlení: „Štěpí se rodiny, poptávky singles je daleko více. Druhá věc je, že poslední dva tři roky přešlapujeme ve smyslu pořízení vlastnického bydlení. Posouvá se věk, kdy si můžeme pořídit vlastnické bydlení, minimálně o pět let. Před lety to šlo celkem v pohodě už kolem třicátého roku věku, tak dneska se posouváme k nějakým 35 letům,“ odhaduje odborník z Broker Consulting a Golem Finance.Přestože cena pronájmů za poslední roky vzrostla, mají majitelé své nemovitosti rychle pronajaté. Průměrná inzertní doba u malých bytů byla v období do července do září tohoto roku 34 dní, vyplývá z analýzy realitního portálu Sreality.cz.„V Praze velmi rychle pronajmete malý byt, ale budete déle hledat nové nájemníky do velkých bytů. Nejrychleji malý i velký byt aktuálně pronajmete v Jihomoravském, Plzeňském a Středočeském kraji,“ říká Štěpán Matějka, datový analytik Sreality.Počet nabídek pronájmů: nulaV prstenci kolem Prahy je nabídka tristní. „Třeba Mníšek pod Brdy, tam je nula bytů k pronájmu. Benešov nebo Beroun taky není žádná sláva. Dřív byl typický postup - odcházím z nájmu z Prahy do vlastnického bydlení například do středních Čech. A teď lidi odchází z nájmu do levnějšího nájmu do středních Čech,“ komentuje Ostatek.Napětí na trhu bydlení je zjevné, mluví se o fenoménu „housing stres“ neboli stresu z nákladů na bydlení. Podle nové studie OSN, která zkoumala 38 zemí včetně Česka, ho zažívá už třetina domácností s nižšími příjmy. Znamená to, že za nájem, energie či poplatky utratí v souhrnu více než 30 % svého čistého příjmu.V některých zemích, jako je Estonsko, Francie, Island a Itálie, tyto náklady spolknou přibližně 60–70 % příjmů domácností pod hranicí chudoby. V Rumunsku a Srbsku je to kvůli nízkým mzdám ještě víc, přes 80 %. Česko se, když poměřujeme výši příjmů a výši nájmů, nachází zhruba v polovině žebříčku.Čas koupit vlastní byt se blíží, říká expert“My se pohybujeme na 40 %. V Praze to vychází někde pod 50 procenty. Mezi evropskými městy je na tom absolutně nejlépe Vídeň, kde dávají na bydlení 15 - 20% čistých příjmů, pak Kodaň, Amsterdam, severské země, kde se náklady pohybují kolem 20, 25 % čistých příjmů. Mnichov je kolem 30 %. “ vypočítává Libor Ostatek z Broker Trust a Golem Finance.Podle Libora Ostatka se ale dostupnost nájmů může v dohlednu zlepšit. Až se pro vlastní bydlení rozhoupou lidé dočasně bydlící v podnájmu, část nabídky se uvolní. Čas, kdy lidé odkládali nákup „vlastní cihly“, podle něj brzy skončí.„Lidi na „spořáku“ nedostanou skoro nic, navíc se říká, že nemovitosti budou zdražovat a hypotéky se dostaly pod 5 %. Lidi si řeknou, už je čas. Už to pomalu spíná a příští rok se to projeví,“ odhaduje hypoteční odborník ze společnosti Broker Trust.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Česko zastupovala na misi ve Světové bance a nyní nabízí recept na vyšší prosperitu. Podle renomované ekonomky Jany Matesové se skrývá v reformě státní správy a hlavně přemýšlení jejích zaměstnanců. „Nesmějí mluvit do toho, co jim nepřísluší,“ řekla na konferenci českého Forbesu Lepší Česko. „I když do Strakovy akademie přijdou politici se spoustu plánů, padne na ně brzy deka. A to je státní správa, zažila jsem si to sama,“ vzpomínala Matesová. „Úředníci vám už během prvních dnů dokážou ukázat, co vše nejde. Já bych pro Česko použila právě slogan – ,To nejde‘. Případně – ,Takhle to stačí. Vždycky se to tak dělalo, tak proč to budeme měnit?‘“ Dalšími hosty v politickém bloku z konference Lepší Česko byli hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, předseda stínové vlády Karel Havlíček a ministr dopravy Martin Kupka.
Přesvědčivě zvítězili. Jsou oblíbení a respektovaní. A nechtějí do Prahy. Řeč je o dvou politicích, kteří aktuálně uspěli v krajských volbách a jsou spokojeni tam, kde jsou. Občanský demokrat Martin Kuba v jižních Čechách a lidovec Jan Grolich na jižní Moravě. Oba se od centrální politiky okatě distancují. Jihomoravský hejtman to dal hlasitě najevo odmítnutím kandidatury na předsedu křesťanských demokratů.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Přestože z pozice tiskové mluvčí ANO odešla před více než pěti lety, stále se najdou tací, kteří jí kvůli tomu opovrhují. Nepochybně se ozvou i po našem rozhovoru a nepochybně svoje antipatie obrátí i proti mně. Nepozval jsem si politickou marketérku Lucii Kubovičovou, abych ji griloval za to, pro koho v minulosti pracovala, ale aby na základě svých zkušeností a znalosti politického prostředí i Andreje Babiše zhodnotila komunikační strategii vítězů i poražených nedávných voleb. V těch se podílela na kampani pro strany z opačného spektra, než je ANO. Zárukou politického úspěchu je podle ní opravdovost a vnímavost. V praxi to znamená, že dotyční říkají věci, kterým lidé rozumí, a působí tak, že tomu sami věří. Autentická komunikace s voliči, a to nejen na sociálních sítích, ale také v osobním kontaktu, se podle ní daří hejtmanovi Jihomoravského kraje Janu Grolichovi, hejtmanovi Jihočeského kraje Martinu Kubovi nebo místopředsedovi Poslanecké sněmovny Karlu Havlíčkovi. Zato na vládní úrovni to často hodně drhne. Za problematické považuje například Debaty bez cenzury předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, ve kterých si ze svých názorových odpůrců udělal komparz. Jedním z hlavních úkolů politika je jezdit za lidmi, ale na setkáních s nimi by jim měl neustále předkládat účty s odškrtanými položkami toho, co pro ně udělal. Co naopak nikdy dělat nesmí, je kritizovat a házet vinu na voliče. Schopnost sebereflexe chybí Kubovičové v politice extrémně, a Andrej Babiš někdy nebyl výjimkou. Když mu navíc v roce 2021 všichni předpovídali politický konec, začal se pod tlakem dopouštět fatálních chyb. Teď má ale strašně jednoduchou pozici, protože neúspěch vlády je do očí bijící, zatímco on zažívá pocit vítězství, který je pro něj kruciální. Takhle posílenému mu stačí zapnout večer zprávy, napsat jeden tweet a jít si v klidu lehnout. Jaké je nejlepší PR? Co dosáhnou Piráti svou aktuální antisystémovou rétorikou? Na jakou komunikaci by měli vsadit lidovci? A co chybí v programu ODS? I o tom jsme mluvili.
Premiér Petr Fiala (ODS) zdůvodnil odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z vlády tím, že jako ministr pro místní rozvoj nezvládl digitalizaci stavebního řízení. „Je to jedna z věcí, která se nepovedla. Vedle asi třiceti, které se povedly. To je z mého pohledu víc než za posledních dvacet let,“ upozorňuje podnikatel v oblasti informačních technologií a dosluhující radní Jihomoravského kraje Jiří Hlavenka (Piráti).
Premiér Petr Fiala (ODS) zdůvodnil odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z vlády tím, že jako ministr pro místní rozvoj nezvládl digitalizaci stavebního řízení. „Je to jedna z věcí, která se nepovedla. Vedle asi třiceti, které se povedly. To je z mého pohledu víc než za posledních dvacet let,“ upozorňuje podnikatel v oblasti informačních technologií a dosluhující radní Jihomoravského kraje Jiří Hlavenka (Piráti).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jen dva politici letos v krajských volbách dokázali výrazně vybočit z jinak slabého volebního výsledku koalice Spolu a navzdory nepopulární vládě zvítězili. Jde úspěšný recept z regionu překlopit na celostátní úroveň?Hostem Ptám se já byl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje vyhrála s naprostým přehledem koalice Spolu v čele s Janem Grolichem (KDU-ČSL), která získala 40 procent hlasů a 31 křesel. Spolu s hnutím STAN má 35 mandátů z celkových 65. Na Jižní Moravě tak může i v dalším volebním období vládnout dosavadní koalice (chybí pouze Piráti, kteří ve volbách propadli). Zástupci Spolu a hnutí STAN už také v rekordním čase podepsali koaliční smlouvu. Na pozici hejtmana pokračuje Jan Grolich. Podobně drtivé vítězství nad opozičním hnutím ANO v letošních krajských volbách si z představitelů stran vládní koalice Spolu připsal pouze staronový jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). O Grolichovi se teď v souvislosti s jeho volebním triumfem mluví také jako o možném kandidátovi na celostátního lídra lidovců. Současný šéf KDU-ČSL Marian Jurečka čelí kritice kvůli dlouhodobě nízkým preferencím. Zda bude opět kandidovat na předsedu strany, oznámí až po druhém kole senátních voleb, které se konají o víkendu. Co by měly vládní strany začít dělat jinak? Má koalice Spolu budoucnost, nebo jde o vyčpělý koncept? A vynese volební úspěch Jana Grolicha na post předsedy lidovců? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Krajské volby jasně ovládlo opoziční hnutí ANO, které vyhrálo v 10 ze 13 krajů. V Jihočeském, Jihomoravském a Libereckém kraji zvítězily vládní strany v čele s dosavadními hejtmany. Co volební preference vypovídají o jednotlivých krajích? Jakým problémům kraje čelí a co je podle demografa Tomáše Kučery v jejich rozvoji klíčové? A proč je česká společnost tolik diferencovaná?
Jihomoravský kraj je jedním ze tří regionů, v nichž jinde triumfující hnutí ANO utrpělo porážku. Zvítězila zde totiž koalice Spolu vedená lidoveckým hejtmanem Janem Grolichem, který dostal rekordní počet preferenčních hlasů. „Opoziční strany si z toho udělaly předkolo sněmovních voleb. My jsme museli jasně upozornit na to, že si nevolí premiéra, ale hejtmana. To bylo poměrně těžké a řadě úspěšných hejtmanů se to nepodařilo,“ říká pro Český rozhlas Plus Jan Grolich.
Host: Jan Grolich /KDU-ČSL/, hejtman Jihomoravského kraje Pořadem provázel Martin Jonáš https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058040922/
Do jaké míry se podle premiéra Petra Fialy může sanace škod po povodních promítnout do letošního nebo i příštího státního rozpočtu? Proč podle vlády není na místě odkládat krajské a senátní volby? Co se aktuálně odehrává v místech, které prošly zvýšenými povodňovými stupni? Jakou pomoc poskytuje zasaženým regionům vedení Jihomoravského kraje a jak funguje platforma Obec sobě? Jak významnou zkušenost mohou uplynulé dny představovat pro další zásahy do regulace vodních toků?
Do jaké míry se podle premiéra Petra Fialy může sanace škod po povodních promítnout do letošního nebo i příštího státního rozpočtu? Proč podle vlády není na místě odkládat krajské a senátní volby? Co se aktuálně odehrává v místech, které prošly zvýšenými povodňovými stupni? Jakou pomoc poskytuje zasaženým regionům vedení Jihomoravského kraje a jak funguje platforma Obec sobě? Jak významnou zkušenost mohou uplynulé dny představovat pro další zásahy do regulace vodních toků?
Náhradní máma Zdeňka z Jihomoravského kraje má doma tři děti, ale porodila čtyři. Nejdřív chodila na reprodukční kliniky darovat vajíčka. Loni se pak rozhodla odnosit dítě páru, kterému se to kvůli zdravotním komplikacím ženy nedařilo.
Odkaz na celý díl Letošní krajské volby jsou o silných hejtmanech nebo celostátních politicích. Jihomoravský hejtman Jan Grolich patří do té první skupiny. Dle jeho průzkumů ho za hejtmana chce i 23 % voličů ANO. To jsou pro kandidáta SPOLU z KDU-ČSL ojedinělá čísla, na celostátní úrovni takové překryvy mezi vládou a opozicí neexistují. Bude usilovat o post předsedy lidovců? Uvažoval se posunout do ministerské role? Došlo i na oblíbené téma zdanění tichého vína, budoucnost SPOLU a očekávání od krajských voleb. Podle Grolicha by mělo SPOLU uspět minimálně na jihu Moravy, Čech a ve Středočeském kraji. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS. Sledujte nás:
Měl by Marián Jurečka znovu kandidovat na předsedu a chtěl by ho nahradit Jan Grolich? A zůstal by ve straně, pokud by na sjezdu vyhrál Jiří Čunek? Jak se mu žije s panem Kšiltovkou a jak moc bere jeho rady vážně? Věří si na vítězství a obhajobu mandátu a proč nakonec zvolil cestu kandidatury pod značkou Spolu a ne KDU-ČSL? Proč mají lidovci tak malé preference a kde se stala chyba? Dlouho jsme se bavili o tom, že u lidovců musí dojít k zásadní změně a kam by se měli vydat, aby našli nové voliče. A povede taková změna k rozštěpení KDU-ČSL? Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz
Svaz měst a obcí varuje před kolapsem stavebních úřadů a jeho předseda označil přípravu digitálního stavebního řízení za humpoláckou. Kdo by za to měl nést odpovědnost? Co na novém systému městům a obcím nejvíce vadí? A jaké škody mohou potíže se stavebním řízením způsobit? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy Svazu měst a obcí, starosty Kyjova, náměstka hejtmana Jihomoravského kraje a také lídra kandidátky Starostové pro jižní Moravu v letošních krajských volbách Františka Lukla.
A to včetně kriticky ohrožených, a dokonce v Česku dosud nepozorovaných druhů. Čím to je? Dvě desítky mimořádně talentovaných mladých vědců získaly v červnu prestižní ocenění Akademie věd, tedy Prémii Otto Wichterleho. Představíme laureátku, která dostala ocenění za svůj výzkum znečištění ledu. Jak ho lze využít v praxi? Mluvit budeme také o takzvané vysoké žilní trombóze. Má na svědomí otoky nohy, křečové žíly, ale i bércové vředy. K jejímu odstranění používají lékaři na sále i nástroj, který se podobá pumpičce na kolo. I o tom si řekneme víc. Moderuje Ondřej Látal.
Česká pirátská strana rozebírá důvody svého neúspěchu ve volbách do Evropského parlamentu. Podle člena Pirátů, podnikatele a radního Jihomoravského kraje Jiřího Hlavenky jsou po sobotním zasedání republikového výboru strany k dispozici jen první pohledy a názory na výsledky voleb. Celková a přesnější analýza ještě není hotová, ale už teď je jasné, že zhruba polovina voličů Pirátů jednoduše nešla k volbám. To by mohla být jedna z hlavních příčin neúspěchu strany.