Podcasts about jihomoravsk

Olomoucký kraj je po Praze a Jihomoravském kraji třetím v pořadí, ve kterém nové rozšíření funguje. Uživatelé v aplikaci najdou třeba seznam organizací, které se věnují péči o duševní zdraví.

„Například cestující z Nového Města si bude moci koupit ve validátoru jízdenku až do Brna, která bude platit i v rámci městské dopravy v Brně,“ popisuje ředitel společnosti Kordis Jiří Horský.

Jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu KDU-ČSL Jan Grolich v Press klubu vysvětluje kde vidí místo pro lidovce. Kritizuje zrušení NERVu a také dává svůj pohled na zákaz používání mobilů ve školách při vyučování.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V opozičních stranách se po volební porážce schyluje k další zásadní změně. Po odchodu Petra Fialy z čela ODS budou vedení měnit i lidovci. Jejich lídrem se chce stát populární jihomoravský hejtman Jan Grolich. Jak hodlá lidovce modernizovat? Hostem Ptám se já byl kandidát na předsedu lidovců, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. „Je strašně cítit, že lidé chtějí nějakou změnu. A ten, kdo to nabídne, může uspět,“ řekl Grolich s odkazem nálady ve společnosti, které ukázala i nedávná demonstrace Milionu chvilek na podporu prezidenta. „Těší mě na tom, že tady neřešíme jenom nějaký osobní spor prezidenta s Filipem Turkem, potažmo s Motoristy. Lidé jasně ukázali, že jim fakt není jedno, co se s tou zemí děje. A fakt jim není jedno, jak se politici chovají.“V rozhovoru pro Ptám se já Grolich připustil, že „paseku“ ve vládě očekával spíše od zástupců SPD než od Motoristů. „Toto jsem fakt nečekal. Proto bych varoval před volením nových stran, nových projektů, rychlokvašek. Když se někdo dostane do vedoucí pozice, může mu to stoupnout do hlavy. A to se právě děje Motoristům.“ Populární jihomoravský hejtman chce voličům do budoucna nabídnout alternativu v podobě zreformovaných lidovců. O vedení KDU-ČSL se hodlá ucházet na dubnovém sjezdu. Zároveň bude Grolich na podzim kandidovat do Senátu, odkud by měl i prostor k přípravě strany na příští sněmovní volby.Nynější opoziční síly jsou podle Grolicha na startovní čáře, jeho cílem je, aby mezi nimi lidovci získali prvenství. Do roka chce proto představit nový program a do vedení partaje vytáhnout zejména mladé. Ohlášenou kandidaturu jihomoravského hejtmana, který byl v minulosti i stand-up komikem a je známý svými schopnostmi v marketingu a politické propagaci, spolustraníci vítají s nadšením. A také s velkým očekáváním. Grolich v krajských volbách v roce 2024 jako jeden z mála představitelů tehdejší vládní koalice dokázal porazit v regionech jinak dominující hnutí ANO. Jak by za Jana Grolicha měla fungovat opozice? Jaká je cesta k úspěchu v příštích volbách? A nabídl by spolupráci hnutí ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich oznámil, že bude kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Jak by chtěl stranu změnit? Jak si představuje lidovecké opoziční působení? A je správné, že opozice kvůli SMS zprávám ministra zahraničí Petra Macinky vyvolala hlasování o nedůvěře vládě? Tomáš Pancíř se zeptal hejtmana Jihomoravského kraje a kandidáta na předsedu KDU-ČSL Jana Grolicha.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich oznámil, že bude kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Jak by chtěl stranu změnit? Jak si představuje lidovecké opoziční působení? A je správné, že opozice kvůli SMS zprávám ministra zahraničí Petra Macinky vyvolala hlasování o nedůvěře vládě? Tomáš Pancíř se zeptal hejtmana Jihomoravského kraje a kandidáta na předsedu KDU-ČSL Jana Grolicha. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nemyslím si, že jsme na nějakých třech procentech. Já si myslím, že jsme na nule,“ říká hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich ve chvíli, kdy vysvětluje, proč se rozhodl kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Mluví o „normální slušné věcné politice“, o potřebě „odpracovat si to“ a o tom, že změna se nedá udělat za půl roku, ani za rok, ale jen dlouhodobou prací. „Máme tři roky na to tu stranu obnovit a vybudovat,“ říká a opakovaně zdůrazňuje, že ho neláká soupeření s konkrétními jmény, ale posun celé politické kultury. Do rozhovoru se silně promítá jeho kritika stávající opozice i fungování politických stran. Grolich otevřeně mluví o ztrátě důvěry i schopnosti přesvědčit veřejnost. „Všechny ty strany ztratily takovou tu ekonomickou, hospodářskou kompetenci,“ říká a dodává, že bez silných osobností a odborného zázemí není možné znovu získat voličské hlasy. Jihomoravský hejtman ale přibližuje i svůj pohled na styl politiky, komunikaci i vztah k veřejnosti. Odmítá politiku uzavřenou v institucích a procedurách, která se míjí s realitou běžných lidí. „Oni jsou fakt extrémně zavření v té sněmovně,“ říká o parlamentních politicích a dodává, že když s lidmi nejste v kontaktu, tak ztratíte schopnost jim cokoliv vysvětlit. Mluví o zkušenosti z kraje, kde i nepopulární rozhodnutí dokázal obhájit osobním kontaktem a vysvětlováním. „Postavíte se před ty lidi, ať se vás můžou ptát, ať jim to můžete vysvětlit,“ popisuje způsob, jakým chce politiku dělat. Rozhovor se dotýká i celostátní politiky a sporů kolem jmenování Filipa Turka ministrem. Nechápe, proč v situaci, kdy je problém s jmenováním koaličních partnerů, Andrej Babiš nepodniká žádné právní kroky. „Já jsem vlastně nikdy neslyšel ten důvod, proč Andrej Babiš jako premiér kompetenční žalobu nepodal,“ říká a dodává, že pokud předseda vlády za svým kandidátem stojí, má situaci řešit. Zároveň naznačuje, že současná situace ukazuje hlubší krizi vládnutí i koaličního fungování. Mluví o tom, že Andrej Babiš podle něj „nemá vůbec prostor vládnout“, protože je permanentně vtahován do osobních sporů a konfliktů svých partnerů, které odvádějí pozornost od skutečné politiky. V této souvislosti poprvé nahlas připouští i scénář, který i podle něj samotného nemá reálnou šanci na vznik - možnost úřednické vlády. „To je jediná relevantní cesta, kde má smysl se o tom bavit,“ říká a popisuje model vlády expertů s jasným zadáním, na němž by se musely shodnout politické strany i prezident. Co podle něj dnes chybí české opozici? Proč věří, že KDU-ČSL může znovu vyrůst v silnou politickou sílu? Kde vidí hranici mezi srozumitelnou politikou a populismem? A proč si myslí, že „kvalitní opozice má donutit vládu reagovat“? Poslechněte si celý rozhovor.

Politický podcast Hospodářek Podpásovka má tentokrát dvě zásadní témata. Samozřejmě noční esemesky ministra zahraničí Petra Macinky poradci prezidenta Petru Kolářovi, které prezident vyhodnotil jako pokus o vydírání. Martina Machová barvitě popisuje, co se dělo v Poslanecké sněmovně bezprostředně poté, co tahle politická bomba první třídy vybuchla. Analyzujeme motivace Petra Macinky a možné důsledky aféry. Stal se prezident opravdu neodvolatelně lídrem opozice a padl definitivně český mýtus nadstranického prezidenta? A co to všechno znamená pro šance Petra Pavla v dalších prezidentských volbách? Na pozadí aféry nočních esemesek se chtě nechtě zabýváme i úlohou alkoholu ve vysoké politice. A aby si Petr Macinka a Filip Turek nemysleli, že se svět točí jen kolem nich, rozebereme i zajímavé dění v KDU-ČSL. Jihomoravský hejtman Jan Grolich, který má ve svém kraji fenomenální výsledky i popularitu, bude kandidovat na předsedu strany. Zabýváme se jeho osobností a docházíme k závěru, že v jednom detailu je podobný i Filipu Turkovi. Jaké mají lidovci šance a vstanou podruhé (skoro) z mrtvých, jako se jim to už jednou povedlo? A jak se v novém vedení projeví duch legendárního Josefa Luxe? A samozřejmě vyhlásíme podpásovku týdne – tentokrát je to jasné. Tak si poslechněte!

Armáda byla připravena vyčlenit čtyři letouny pro Ukrajinu. Proč ministr Ukrajiny tvrdí něco jiného? Jak mimořádná byla páteční série silničních nehod kvůli ledovce v Jihomoravském kraji? A proč byla v americkém státě Minnesota vyhlášena na pátek stávka proti zásahům imigrační služby ICE? Témata odpolední publicistiky Věry Štechrové.

Armáda byla připravena vyčlenit čtyři letouny pro Ukrajinu. Proč ministr Ukrajiny tvrdí něco jiného? Jak mimořádná byla páteční série silničních nehod kvůli ledovce v Jihomoravském kraji? A proč byla v americkém státě Minnesota vyhlášena na pátek stávka proti zásahům imigrační služby ICE? Témata odpolední publicistiky Věry Štechrové.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Profesní kariéra současného ředitele Krajského úřadu Jihomoravského kraje vedla velmi zajímavou cestou. Roman Heinz před povýšením na zástupce jihomoravského policejního ředitele u policie působil na oddělení vražd. Trestní právo ho provázelo také v práci na státním zastupitelství a v pozici obhájce obviněných. Dnes vyučuje kriminalistiku na Právnické fakultě MUNI. V rozhovoru s Michaelou Zvancigerovou se rozpovídá o svých zkušenostech ze všech zmíněných oblastí. Zajímá vás, jaké je to, být součástí tzv. "mordparty"? Jaký byl jeho první případ? A jak usměrňuje podobu Jihomoravského kraje z postu ředitele krajského úřadu? Poslechněte si nový díl Podcastu21! Foto: Krajský úřad Jihomoravského kraje

„Inspirace už nepřichází ze Západu, ale z Asie,“ říká Adéla Hradilová, předsedkyně představenstva Moravskoslezského inovačního centra (MSIC).V téhle epizodě si posvítíme na to, co MSIC přináší firmám v Moravskoslezském kraji — od rozvoje businessu přes digitalizaci a kyberbezpečnost až po udržitelnost. Adéla vysvětluje, jak funguje síť zhruba 150 expertů a koho malé a střední firmy skutečně poslouchají.Dostaneme se i k tomu, kam chce MSIC posunout fokus: Víc technologických start-upů, spin-offů a cílené podpory inovativních firem.

V posledním vydání cyklu Jihomoravský rok jsme se věnovali Dni rodinné historie. Ten připadá na 23. prosinec. Populární je v Americe a vyzývá členy rodiny, aby se v čase svátečním sešli a trávili spolu více času. Například prohlížením starých fotografií nebo nasloucháním. Navštívíme mateřské centrum i domov seniorů, zeptáme se, jak vnímá symboliku svaté rodiny architekt Jan Marek Štěpán. A k mikrofonu pozveme i lektora osobního rozvoje Marka Hermana.

Pro mnohé české filatelisty je 18. prosinec svátkem. Na toto datum připadá Den československé poštovní známky. Ta první, která vyšla v roce 1918, nesla motiv Hradčan a jejím autorem byl ivančický rodák Alfons Mucha. V cyklu Jihomoravský rok jsme se vydali do brněnského Klubu filatelistů Alfonse Muchy a připomněli jsme, které jihomoravské motivy nesou letošní emise poštovních známek. A mluvili jsme i s odborníkem na pravost poštovních známek z Vyškova. To si poslechněte!

Při příležitosti Mezinárodního dne hor, který je v kalendáři zapsán 11. prosince, jsme s pořadem Jihomoravský rok vyrazili na hory. S kým si Jarka Vykoupilová a Zdeněk Truhlář povídali? Třeba s Dinou Štěrbovou, jednou z nejvýznamnějších postav ženského výškového horolezectví, nebo s Adamem Ondrou. Poslechněte si taky o jedinečnosti Bílých Karpat a orchidejových loukách, odvaze horolezců, šikovnosti lezců i vytrvalosti cestovatelky při zdolávání Pacifické hřebenovky.

Mezinárodní den dobrovolníků připomíná důležitost dobrovolnické práce pro společnost. Slaví se každoročně 5. prosince. V pořadu Jihomoravský rok jsme proto tentokrát navštívili Jihomoravské dobrovolnické centrum, folkloristku ve Starém Lískovci nebo spolek Radovan, který handicapovaným lidem umožňuje výpravy na těžko dostupná místa. A nás v rozhlase naopak navštívil čtecí dědeček.

26. listopad vyhlásila organizace UNESCO jako světový den olivovníku. Důvodem je ochrana těchto stromů, ale také podpora hodnot míru, moudrosti a harmonie, které olivovníky už po tisíciletí symbolizují. Dá se olivovník vypěstovat i na moravské zahrádce? O tom povypráví botanik Radomír Němec. Jak se liší zelené olivy od černých? Jak s jeho plody naložit v kuchyni, řekne kuchař Petr Svoreň. Poslechněte si více v záznamu pořadu Jihomoravský rok.

O tom, jak probíhá pobyt dítěte v dětské léčebně, jak je to se školní docházkou či rodičovskými návštěvami. A také o tom, že na pobyt děti většinou rády vzpomínají.Za milý rozhovor děkujeme MUDr. Barbaře Šťastné z příspěvkové organizace Jihomoravské dětské léčebny, p. o.Pište nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠nazory@sancedetem.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠facebookové stránce Šance Dětem⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, jaká témata by vás v rámci podcastu v budoucnu zajímala. Pokud má vaše dítě problémy nebo si složitým obdobím prochází celá rodina, pomoc najdete i na našem webu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://sancedetem.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

„Provádíme teď nový celoúzemní výzkum, který chceme zopakovat po 50 letech, abychom věděli, kam se naše nářečí posunula. A máme tam zařazené i pozdravy,“ vysvětluje dialektoložka Martina Ireinová. Rozmanitost pozdravů v rámci jižní Moravy, ale také etiketa při zdravení na ulici či pozdravy šalinářů. O tom všem byla řeč v dalším vydání pořadu Jihomoravský rok. Připomněli jsme Světový den pozdravů, který každoročně připadá na 21. listopadu. Poslechněte si záznam pořadu!

16. listopad 1810 je datem narození Karla Hynka Máchy a tento den je take spojený s oslavami poezie. Vznikl díky němu národní festival s názem Den poezie a cyklus Jihomoravský rok opět pátrá po regionálních souvislostech. V pořadu zazněla vzpomínka na tvorbu Antonína Přidala, vrátili jsme se do dětství s říkadly a představili vám i způsob poezie, který vyjadřuje osobitý přístup k textu a jeho prezentaci. Proč se říká, že je slam poetry sportovní disciplínou?

V Brně umí cappuccino udělat robot. A navíc na něj vytiskne selfie! Tento futuristický zážitek si můžete dopřát v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Současnou podobu cappuccina a také jeho popularitu mu vtiskli Italové, i když kořeny má ten nápoj trochu někde jinde. Den cappuccina, který připadá na 8. listopadu, jsme si v pořadu Jihomoravský rok náležitě vychutnali. Jak má vypadat správné cappuccino? To nám prozradil moravský Ital Sergio Bellini.

Pozvání do studia na MSV 2025 v Brně přijal jako další host Jan Grolich. Ten je od roku 2020 hejtmanem Jihomoravského kraje a do funkce se zapsal jako nejmladší hejtman v historii ČR. Věnuje se rozvoji regionu, nejen dopravy a infrastruktury, aktivně také podporuje vědu, výzkum a inovace. Série je speciál ke konferenci ROBOTY, která každý rok mapuje trendy průmyslové robotizace. Více na https://www.konference-roboty.cz

Jen pár měsíců po přistání prvního člověka na Měsíci se stala další významná událost v historii lidstva – internetem protekla první data. Stalo se tak 29. října 1969. A právě toto datum část odborníků slaví jako Den internetu. Jeho cílem je připomenout historii internetu a upozornit na současná i budoucí nebezpečí, která mohou jeho podobu a fungování výrazně změnit. Jak na ochranu osobních údajů na sociálních sítích? Tématu jsme se věnovali v pořadu Jihomoravský rok.

Den stromů je nejen příležitostí pro výsadbu mladých stromů, ale také připomínkou jejich důležitosti pro život na Zemi. Slaví se ve více než čtyřiceti zemích světa v různých ročních obdobích, u nás připadá od roku 2000 každoročně na 20. října. Kde je nejstarší strom na území Brna? A jaké jihomoravské obce nesou ve svém názvu právě stromy? Poslechněte si další vydání cyklu Jihomoravský rok.

Nejlepší sport je kafe a dort! 14. října si připomínáme Mezinárodní den dezertů. I když má tento den tradici v Americe, do Evropy se postupně dostává jako příležitost ocenit šikovné cukráře a pekaře – třeba tím, že od nich něco dobrého ochutnáte. V dalším díle pořadu Jihomoravský rok budeme péct, pátrat po typickém brněnském dezertu nebo nahlížet pod ruce zkušeným cukrářům. O recepty se s vámi podělí Josef Maršálek nebo Petra Burianová.

Jak velký je největší dinosaurus v porovnání s člověkem a jaký je to pocit, když se země chvěje dupotem Tyrannosaura? Nejen to mohou malí i velcí návštěvníci zjistit v DinoParku Vyškov na jižní Moravě. Statické i pohyblivé modely největších tvorů, kteří kdy žili na Zemi, jsou vytvořeny v životní velikosti. Cesta do pravěku začíná v ZOO Parku Vyškov v centru města, odkud pravidelně vyráží speciální DinoExpres.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ostrá hádka se strhla mezi poslancem hnutí STAN Petrem Letochou a lídrem kandidátky SPD v Jihomoravském kraji Miroslavem Ševčíkem v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Ekonom se opřel do hnutí STAN kvůli nejasnostem ve financování a zmínil i zesnulého místopředsedu hnutí Věslava Michalika. To Letochu vytočilo a označil Ševčíkova slova za „hnusná a necitlivá“.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Mezinárodní den čokolády se každoročně slaví 13. září. Zdeněk Truhlář v pořadu Jihomoravský rok u brněnských čokolatiérů zjišťoval, jak se jedna z nejoblíbenějších pochoutek vyrábí. Jakými procesy musí projít kakaový bob, aby se z něj stala čokoláda? A jaké o čokoládě kolují mýty? Třeba ten, že jediná správná čokoláda je ta hořká. Poslechněte si celý záznam!

V čele kandidátek Jihomoravského kraje jsou jak politici působící v současné vládě, tak i silné osobnosti opozice. Přikloní se voliči v Brně k Petru Fialovi, lídrovi Spolu, nebo k Aleně Schillerové z hnutí ANO? A jak ovlivní volby fakt, že jižní Morava je stále regionem s početnou věřící komunitou? Poslechněte si předvolební speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus, ve kterém diskutují politolog Michal Pink, komentátor Stanislav Biler a bioklimatolog Miroslav Trnka.

V čele kandidátek Jihomoravského kraje jsou jak politici působící v současné vládě, tak i silné osobnosti opozice. Přikloní se voliči v Brně k Petru Fialovi, lídrovi Spolu, nebo k Aleně Schillerové z hnutí ANO? A jak ovlivní volby fakt, že jižní Morava je stále regionem s početnou věřící komunitou? Poslechněte si předvolební speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus, ve kterém diskutují politolog Michal Pink, komentátor Stanislav Biler a bioklimatolog Miroslav Trnka.

Od srpna do září se po celém světě konají osvětové akce v rámci Mezinárodní noci pro netopýry. Ke kampani, která si klade za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o těchto druzích živočichů, se připojují i ochránci přírody na jižní Moravě. V pořadu Jihomoravský rok se dozvíte, jaké druhy netopýrů můžete potkat v našem regionu a také co dělat, když je potkáte u sebe v obýváku. A přidáme i jeden tip k návštěvě jeskyně v Moravském krasu, kde se netopýři přirozeně vyskytují.

V roce 2022 zemřela v Nemocnici Znojmo novorozená holčička. Podle znaleckého posudku i vlivem nesprávně poskytnuté péče. Nemocnice se s rodiči dítěte dohodla na finančním vyrovnání, měla ale podmínku. Rodina bude o tragické události mlčet a podrobnosti nepředají médiím. Lékař Pavel Jajtner, který měl tehdy novorozeně v péči, ale od té doby sbírá ve znojemské nemocnici funkce a zastává hned čtyři důležité posty včetně zástupce ředitele. A letos kandiduje i v letošních parlamentních volbách - za KDU-ČSL v rámci hnutí Spolu v Jihomoravském kraji. Hostka: Adéla Jelínková - investigativní reportérka Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Politické strany zveřejnily své krajské kandidátky. Z průzkumů STEM vyplývá, že máme zrcadlové protipóly – Prahu a Moravskoslezský kraj, kde mají vládní strany i opozice opačné výsledky.Rozhodnout volby tak mohou tři kolísavé kraje, kde může vyhrát ANO nebo koalice SPOLU. Jsou jimi Středočeský, Jihomoravský a Královéhradecký kraj, přičemž klíčem k volebnímu vítězství nebo porážce jsou první dva.Přestože v průzkumu STEM vede ANO, v těchto dvou krajích má slabé místo v osobách lídrů (Plaga, Schillerová) oproti hlavním esům koalice SPOLU (Kupka, Fiala).Za jakých okolností může SPOLU otočit dnešní průzkumy? Jaké kraje mohou ještě promluvit do konečného výsledku?

Poslední březnový den spustilo uskupení Stačilo! předvolební kampaň v Ostravě. Do voleb je povede předsedkyně komunistů Kateřina Konečná (KSČM), ta kandiduje za Moravskoslezský kraj. Vrací se bývalá europoslankyně a bývalá neúspěšná kandidátka na prezidentku za komunisty Jana Babošíková. Ta povede kandidátku Středočeského kraje. Daniel Sterzik, který si dal přezdívku Vidlák a je předsedou hnutí Stačilo!, povede kandidátku Jihomoravského kraje.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč chtějí někteří chovatelé v Jihomoravském kraji kvůli riziku slintavky a kulhavky vyhlásit mimořádnou událost? Nakolik jsou mladí ruští muži ochotní nechat se odvést na vojnu? A jak si mohou motorkáři osvěžit před sezonou své řidičské schopnosti?

Proč chtějí někteří chovatelé v Jihomoravském kraji kvůli riziku slintavky a kulhavky vyhlásit mimořádnou událost? Nakolik jsou mladí ruští muži ochotní nechat se odvést na vojnu? A jak si mohou motorkáři osvěžit před sezonou své řidičské schopnosti?

Proč chtějí někteří chovatelé v Jihomoravském kraji kvůli riziku slintavky a kulhavky vyhlásit mimořádnou událost? Nakolik jsou mladí ruští muži ochotní nechat se odvést na vojnu? A jak si mohou motorkáři osvěžit před sezonou své řidičské schopnosti?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po práci v Brně a Jihomoravském kraji navázal odborník na marketing měst a krajů Tomáš Avrat spolupráci s městem Sokolov. Jeho cílem je zlepšit spolupráci mezi místními organizacemi a vypracovat strategii, která posílí image regionu. V rozhovoru se podělil o to, jak zásadní roli hraje reputace v rozvoji regionů.

Filmové ateliéry Brno nemá. Zatím! Zástupci Jihomoravského filmového nadačního fondu vymýšlí plán, jak studia pro štáby i pro herní vývojáře zřídit na výstavišti. Zachránit by se díky tomu dalo i nevyužívané funkcionalistické divadlo. V nové Brněnské jedenáctce uslyšíte i nejaktivnější čtenářku brněnské knihovny nebo rozdíl mezi ledními a „letními“ medvědy. Zatančíme si s klienty denního stacionáře, pozveme na festival amatérského seniorského divadla a zamáváme trolejbusům.

Česko jako černá skládka německého odpadu. Zřejmě mnohaletá praxe, na kterou v poslední době upozornily případy hald odpadků v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, kde se nachází několik stovek tun textilu, plastů, kusů větrných elektráren nebo rotorů. Jak se k nám odpad dostal? A proč německé firmy odpadky do Česka vůbec posílají?Hosté: Jan Novák - reportér Seznam ZprávMichael Billig - německý reportér a autor knihy „Schwarz. Rot. Müll“ o německé odpadové mafiiČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jarní prázdniny jsou pro vlekaře, majitele penzionů, restaurací a obchodů v Jeseníkách významným obdobím. Zejména v týdnu, kdy mají volno školáci z Jihomoravského kraje, zaznamenávají podnikatelé vyšší tržby. Letos do nejvyšších moravských hor zamířily rodiny z Brna, Prahy a Polska. Místní provozovatelé se snaží zvýšený zájem maximálně využít, například rozšířením otevírací doby nebo zavedením nočního lyžování.

Na rozhraní dvou krajů, Jihomoravského a Vysočina, stojí hrad Pernštejn. První zmínka o něm je datována do druhé poloviny 13. století, kdy se pánové z Medlova rozhodli vybudovat na skalnatém ostrohu své sídlo.

Podle dat serveru Sreality vzrostly za poslední tři roky ceny nájmu malých bytů o 28 %, u velkých bytů o 22 % a v rodinných domech skoro o 14 %. S takovým tempem zdražování nestíhají mzdy kvůli vysoké inflaci posledních let držet krok.„S příchodem inflační vlny a energetické krize nárůst reálných mezd v podstatě nestíhá nárůst nájmů.  Napětí nám vzniká ve všech souvisejících věcech, které s nájmy musíme hradit. Energie a veškeré poplatky, fond oprav, který nemůže být logicky levnější, pokud nám materiály vyskočily za poslední tři roky řádově o desítky procent,“ vypočítává v podcastu Ve vatě Libor Ostatek, expert na financování bydlení.Jen za poslední rok zdražily nájmy v malých bytech o 5,7 %, v těch velkých o 5,1 % a v rodinných domech o 6,8 %. Tempem kolem pěti procent bude růst cen pokračovat i v příštím roce, odhaduje Ostatek.Po covidu ceny realit prakticky explodovaly a hypotéky podražily. Kdo nedosáhl na vlastní byt, vzal zavděk nájmem. Zatímco v roce 2011 bydlelo v nájemním 1,9 milionů lidí, teď už je to 2,5 milionu Čechů, plyne z analýzy Erste Group. Kvůli přetlaku zájmu si majitelé nájemních bytů mohou ceny diktovat.Víc singles, míň levných nájmůLibor Ostatek přidává další důvody rostoucích cen nájemního bydlení: „Štěpí se rodiny, poptávky singles je daleko více. Druhá věc je, že poslední dva tři roky přešlapujeme ve smyslu pořízení vlastnického bydlení. Posouvá se věk, kdy si můžeme pořídit vlastnické bydlení, minimálně o pět let. Před lety to šlo celkem v pohodě už kolem třicátého roku věku, tak dneska se posouváme k nějakým 35 letům,“ odhaduje odborník z Broker Consulting a Golem Finance.Přestože cena pronájmů za poslední roky vzrostla, mají majitelé své nemovitosti rychle pronajaté. Průměrná inzertní doba u malých bytů byla v období do července do září tohoto roku 34 dní, vyplývá z analýzy realitního portálu Sreality.cz.„V Praze velmi rychle pronajmete malý byt, ale budete déle hledat nové nájemníky do velkých bytů. Nejrychleji malý i velký byt aktuálně pronajmete v Jihomoravském, Plzeňském a Středočeském kraji,“ říká Štěpán Matějka, datový analytik Sreality.Počet nabídek pronájmů: nulaV prstenci kolem Prahy je nabídka tristní. „Třeba Mníšek pod Brdy, tam je nula bytů k pronájmu. Benešov nebo Beroun taky není žádná sláva. Dřív byl typický postup - odcházím z nájmu z Prahy do vlastnického bydlení například do středních Čech. A teď lidi odchází z nájmu do levnějšího nájmu do středních Čech,“ komentuje Ostatek.Napětí na trhu bydlení je zjevné, mluví se o fenoménu „housing stres“ neboli stresu z nákladů na bydlení. Podle nové studie OSN, která zkoumala 38 zemí včetně Česka, ho zažívá už třetina domácností s nižšími příjmy. Znamená to, že za nájem, energie či poplatky utratí v souhrnu více než 30 % svého čistého příjmu.V některých zemích, jako je Estonsko, Francie, Island a Itálie,  tyto náklady spolknou  přibližně 60–70 % příjmů domácností pod hranicí chudoby. V Rumunsku a Srbsku je to kvůli nízkým mzdám ještě víc, přes  80 %. Česko se, když poměřujeme výši příjmů a výši nájmů, nachází zhruba v polovině žebříčku.Čas koupit vlastní byt se blíží, říká expert“My se pohybujeme na 40 %. V Praze to vychází někde pod 50 procenty. Mezi evropskými městy je na tom absolutně nejlépe Vídeň, kde dávají na bydlení 15 - 20% čistých příjmů, pak Kodaň, Amsterdam, severské země, kde se náklady pohybují kolem 20, 25 % čistých příjmů. Mnichov je kolem 30 %. “ vypočítává Libor Ostatek z Broker Trust a Golem Finance.Podle Libora Ostatka se ale dostupnost nájmů může v dohlednu zlepšit. Až se pro vlastní bydlení rozhoupou lidé dočasně bydlící v podnájmu, část nabídky se uvolní.  Čas, kdy lidé odkládali nákup „vlastní cihly“, podle něj brzy skončí.„Lidi na „spořáku“ nedostanou skoro nic, navíc se říká, že nemovitosti budou zdražovat a hypotéky se dostaly pod 5 %. Lidi si řeknou, už je čas.  Už to pomalu spíná a příští rok se to projeví,“ odhaduje hypoteční odborník ze společnosti Broker Trust.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Přesvědčivě zvítězili. Jsou oblíbení a respektovaní. A nechtějí do Prahy. Řeč je o dvou politicích, kteří aktuálně uspěli v krajských volbách a jsou spokojeni tam, kde jsou. Občanský demokrat Martin Kuba v jižních Čechách a lidovec Jan Grolich na jižní Moravě. Oba se od centrální politiky okatě distancují. Jihomoravský hejtman to dal hlasitě najevo odmítnutím kandidatury na předsedu křesťanských demokratů.

Premiér Petr Fiala (ODS) zdůvodnil odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z vlády tím, že jako ministr pro místní rozvoj nezvládl digitalizaci stavebního řízení. „Je to jedna z věcí, která se nepovedla. Vedle asi třiceti, které se povedly. To je z mého pohledu víc než za posledních dvacet let,“ upozorňuje podnikatel v oblasti informačních technologií a dosluhující radní Jihomoravského kraje Jiří Hlavenka (Piráti).

Krajské volby jasně ovládlo opoziční hnutí ANO, které vyhrálo v 10 ze 13 krajů. V Jihočeském, Jihomoravském a Libereckém kraji zvítězily vládní strany v čele s dosavadními hejtmany. Co volební preference vypovídají o jednotlivých krajích? Jakým problémům kraje čelí a co je podle demografa Tomáše Kučery v jejich rozvoji klíčové? A proč je česká společnost tolik diferencovaná?

Jihomoravský kraj je jedním ze tří regionů, v nichž jinde triumfující hnutí ANO utrpělo porážku. Zvítězila zde totiž koalice Spolu vedená lidoveckým hejtmanem Janem Grolichem, který dostal rekordní počet preferenčních hlasů. „Opoziční strany si z toho udělaly předkolo sněmovních voleb. My jsme museli jasně upozornit na to, že si nevolí premiéra, ale hejtmana. To bylo poměrně těžké a řadě úspěšných hejtmanů se to nepodařilo,“ říká pro Český rozhlas Plus Jan Grolich.

Host: Jan Grolich /KDU-ČSL/, hejtman Jihomoravského kraje Pořadem provázel Martin Jonáš https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058040922/

Do jaké míry se podle premiéra Petra Fialy může sanace škod po povodních promítnout do letošního nebo i příštího státního rozpočtu? Proč podle vlády není na místě odkládat krajské a senátní volby? Co se aktuálně odehrává v místech, které prošly zvýšenými povodňovými stupni? Jakou pomoc poskytuje zasaženým regionům vedení Jihomoravského kraje a jak funguje platforma Obec sobě? Jak významnou zkušenost mohou uplynulé dny představovat pro další zásahy do regulace vodních toků?

Svaz měst a obcí varuje před kolapsem stavebních úřadů a jeho předseda označil přípravu digitálního stavebního řízení za humpoláckou. Kdo by za to měl nést odpovědnost? Co na novém systému městům a obcím nejvíce vadí? A jaké škody mohou potíže se stavebním řízením způsobit? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy Svazu měst a obcí, starosty Kyjova, náměstka hejtmana Jihomoravského kraje a také lídra kandidátky Starostové pro jižní Moravu v letošních krajských volbách Františka Lukla.