Podcasts about jihomoravsk

Z japonského automobilového průmyslu se přenesl do světa chutí. Vítěz soutěže EY Podnikatel roku 2025 Jihomoravského kraje Radim Stráník postavil fermentované zálivky postavil na principu omami, podařilo se mu vybudovat značku světového formátu a udává tak trendy v oblasti zdravého stravování. „Dneska se ví, že by se mělo jíst co nejvíce rozmanitě, aby střevní mikrobiom měl co nejvíce složek,“ vysvětluje podnikatel, který založil značku Fermato.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z japonského automobilového průmyslu se přenesl do světa chutí. Vítěz soutěže EY Podnikatel roku 2025 Jihomoravského kraje Radim Stráník postavil fermentované zálivky postavil na principu omami, podařilo se mu vybudovat značku světového formátu a udává tak trendy v oblasti zdravého stravování. „Dneska se ví, že by se mělo jíst co nejvíce rozmanitě, aby střevní mikrobiom měl co nejvíce složek,“ vysvětluje podnikatel, který založil značku Fermato.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z japonského automobilového průmyslu se přenesl do světa chutí. Vítěz soutěže EY Podnikatel roku 2025 Jihomoravského kraje Radim Stráník postavil fermentované zálivky postavil na principu omami, podařilo se mu vybudovat značku světového formátu a udává tak trendy v oblasti zdravého stravování. „Dneska se ví, že by se mělo jíst co nejvíce rozmanitě, aby střevní mikrobiom měl co nejvíce složek,“ vysvětluje podnikatel, který založil značku Fermato.

Po padesáti letech by Česko mohlo mít aktuální obraz o stavu nářečí v republice, a to díky projektu Atlas českého jazyka 2027: celoúzemní výzkum nářečí českého jazyka po 50 letech, který sbírá data od lidí.

Transfuzní a tkáňové oddělení Fakultní nemocnice Brno je největším zařízením transfuzní služby v České republice. Ročně vyrobí přes 50 tisíc transfuzních přípravků. V současné době ale počet dárců krve klesá.

Jak vypadá budoucnost českého lesnictví v éře, kdy se klima mění rychleji, než stihnou vyrůst nové generace stromů? V živém nahrávání jsme s Tomášem Vrškou, uznávaným expertem na přírodě blízké lesní hospodaření, debatovali o adaptaci lesů na probíhající proměnu přírodních podmínek i společenské objednávky. Hledali jsme společně odpovědi na to, zda je možné skloubit ekonomické hledisko s podporou biodiverzity a potřebou lidí využívat lesy pro sport a relax. Bavili jsme se o lokální perspektivě a možnostech správy boskovických městských lesů nebo o tom, do jaké míry nás les vlastně potřebuje. Debata Les na rozcestí proběhla 8. 6. 2026 v Prostoru ve spolupráci se Zelenou peřinou. Akce byla podpořena z grantu Jihomoravského kraje.

Jarní mrazy a sucho, které se letos přihlásilo dřív, než bývá obvyklé, způsobily, že letošní úroda ovoce nebude tak dobrá, jak by si sadaři i jejich zákazníci přáli.

Na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, jen pár kilometrů od krásného hradu Pernštejna, se na vysokém srázu nad řekou Svratkou nachází vyhlídka zvaná Hraběcí stolek. Své neobvyklé jméno dostala po pánovi z Kunštátu, který si na skále rád dopřával svačinku.

Na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, jen pár kilometrů od krásného hradu Pernštejna, se na vysokém srázu nad řekou Svratkou nachází vyhlídka zvaná Hraběcí stolek. Své neobvyklé jméno dostala po pánovi z Kunštátu, který si na skále rád dopřával svačinku.

Na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, jen pár kilometrů od krásného hradu Pernštejna, se na vysokém srázu nad řekou Svratkou nachází vyhlídka zvaná Hraběcí stolek. Své neobvyklé jméno dostala po pánovi z Kunštátu, který si na skále rád dopřával svačinku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, jen pár kilometrů od krásného hradu Pernštejna, se na vysokém srázu nad řekou Svratkou nachází vyhlídka zvaná Hraběcí stolek. Své neobvyklé jméno dostala po pánovi z Kunštátu, který si na skále rád dopřával svačinku.

Brno ve dne patří lidem, v noci se v něm ale prohání divoká zvířata. Zjistili to vědci z Mendelovy a Masarykovy univerzity a sociologové ze společnosti SocioFactor díky tříletému výzkumu zaměřenému na výskyt savců ve městě.

Hostem Zuzany Kopuleté je Jakub Drimaj o soužití lidí se zvířaty ve městech.

V České republice je stále trvalý nedostatek pracovníků v sociálních službách a situace se přes veškerou snahu neustále zhoršuje. Jednou z cest, jak problém řešit, je zavádění chytrých technologií, které nahradí část jejich práce.

Hostem Zuzany Kopuleté bude Martina Lintnerová o automatizaci v sociálních službách.

Jaká je budoucnost Českého rozhlasu a České televize? Jaké jsou výhody a nevýhody možných způsobů jejich financování? Je ohrožena jejich nezávislost? Jaká je v dnešní době role regionálního vysílání? Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS). Poslechněte si celý rozhovor.

Muž nahlásil zmizení své družky. Tvrdil, že žili harmonicky v domku a neměli nepřátele. Po ženě se ale jednoho dne slehla zem. Jihomoravská kriminálka zahájila vyšetřování. Ukázalo se, že žena neutekla ani nebyla unesena. Pátrání však nikam nevedlo a hrozilo, že případ zůstane nevyřešený. Nakonec si ale kriminalisté všimli důležitého detailu, který je přivedl k pravdě. Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Muž nahlásil zmizení své družky. Tvrdil, že žili harmonicky v domku a neměli nepřátele. Po ženě se ale jednoho dne slehla zem. Jihomoravská kriminálka zahájila vyšetřování. Ukázalo se, že žena neutekla ani nebyla unesena. Pátrání však nikam nevedlo a hrozilo, že případ zůstane nevyřešený. Nakonec si ale kriminalisté všimli důležitého detailu, který je přivedl k pravdě. Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Stovky lidí protestovaly proti blížícímu se sjezdu sudetských Němců v Brně. Tamní zastupitelé neuspěli s návrhem, aby se Jihomoravský kraj od akce distancoval, naopak primátorka Markéta Vaňková (ODS) ji podpořila. „Nevnímám to jako kulturní akci. Je to politické gesto finančně podpořené bavorskou vládou,“ říká v Pro a proti bývalý hejtman Michal Hašek (dříve ČSSD). „Spolek nezpochybňuje nic z historické minulosti a jasně přiznává vinu,“ namítá Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na svém nedávném sjezdu učinila lidová strana, jejíž stranické preference klesly v posledních letech na pouhá tři procenta, první dva zásadní kroky k tomu, aby se opět stala důležitým hráčem na české politické scéně. Jedním je zvolení charismatického hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha do čela strany. Druhým je zásadní změna v jazyce strany.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Zuzany Kopuleté je Lucie Vidovičová - o technologické diskriminaci seniorů.

Přibližně jednu pětinu populace v České republice tvoří senioři. Řada z nich má problém s novými technologiemi, což je znevýhodňuje. Například i v tak běžné situaci, jako je nákup zboží v akci podmíněný používáním v aplikace, nebo při komunikaci s úřady. Jaký je důsledek této situace pro starší lidi? A nakolik je to další forma diskriminace? Na to se socioložky Lucie Vidovičové z Masarykovy univerzity ptá Zuzana Kopuletá.

Jak se chtějí odlišit noví lidovci od dosavadní KDU-ČSL? Kdy představí svou hospodářskou strategii a jak se v ní postaví k možnému zvyšování daní. Co znamená, že lidovci nechtějí vést kulturní války? Komu chtějí přebrat voliče? A jak do nového stranického konceptu zapadají úvahy o tom, že by lidovecký poslanecký klub mohl vést Marian Jurečka? Nově zvoleného předsedy KDU-ČSL a hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha se ptal Tomáš Pancíř.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je lépe nemocem předcházet než je pak léčit. To je hlavní poselství Světového dne zdraví, který se koná o víkendu 18. a 19. dubna 2026 v OC Olympia.

Hosty Zuzany Kopuleté jsou Renáta Viktorínová a Nikol Dvorníková, přiblíží preventivní akci Den zdraví Brno 2026.

Na 2. dubna již po 17. připadá Světový den porozumění autismu. Cílem tohoto dne, vyhlášeného OSN, je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách autistického spektra (PAS) a podpořit přijetí lidí s autismem do společnosti. O autismu a neziskové organizaci Tady to mám rád, jejímž posláním je zlepšovat kvalitu života lidí s PAS a jejich rodin především v Jihomoravském kraji, jsme mluvili s Martinou Lintnerovou, vedoucí sociální služby Nový domov pro osoby se zdravotním postižením.

Na 2. dubna již po 17. připadá Světový den porozumění autismu. Cílem tohoto dne, vyhlášeného OSN, je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách autistického spektra (PAS) a podpořit přijetí lidí s autismem do společnosti. O autismu a neziskové organizaci Tady to mám rád, jejímž posláním je zlepšovat kvalitu života lidí s PAS a jejich rodin především v Jihomoravském kraji, jsme mluvili s Martinou Lintnerovou, vedoucí sociální služby Nový domov pro osoby se zdravotním postižením.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovor s Petrem Fedorem, vedoucím odboru kultury a památkové péče Jihomoravského kraje. Mluvili jsme o výhodách a rizicích sloučení boskovického a blanenského muzea.

Jihomoravský a Zlínský kraj spojuje pohoří Chřiby, které je plné krásných listnatých lesů. Ty navíc ukrývají osamělé skalní útvary. Těm větším dali místní lidé jména. Například Kazatelna. Osm metrů vysoký skalní útvar s dvouramenným křížem na vrcholu se nachází nedaleko Koryčan na Kroměřížsku. Schůdky, které ke kříži vedou, byly prý do kamene vytesány už ve středověku.

Jihomoravský a Zlínský kraj spojuje pohoří Chřiby, které je plné krásných listnatých lesů. Ty navíc ukrývají osamělé skalní útvary. Těm větším dali místní lidé jména. Například Kazatelna. Osm metrů vysoký skalní útvar s dvouramenným křížem na vrcholu se nachází nedaleko Koryčan na Kroměřížsku. Schůdky, které ke kříži vedou, byly prý do kamene vytesány už ve středověku.

Jihomoravský a Zlínský kraj spojuje pohoří Chřiby, které je plné krásných listnatých lesů. Ty navíc ukrývají osamělé skalní útvary. Těm větším dali místní lidé jména. Například Kazatelna. Osm metrů vysoký skalní útvar s dvouramenným křížem na vrcholu se nachází nedaleko Koryčan na Kroměřížsku. Schůdky, které ke kříži vedou, byly prý do kamene vytesány už ve středověku.

Jihomoravský a Zlínský kraj spojuje pohoří Chřiby, které je plné krásných listnatých lesů. Ty navíc ukrývají osamělé skalní útvary. Těm větším dali místní lidé jména. Například Kazatelna. Osm metrů vysoký skalní útvar s dvouramenným křížem na vrcholu se nachází nedaleko Koryčan na Kroměřížsku. Schůdky, které ke kříži vedou, byly prý do kamene vytesány už ve středověku.

Jihomoravský a Zlínský kraj spojuje pohoří Chřiby, které je plné krásných listnatých lesů. Ty navíc ukrývají osamělé skalní útvary. Těm větším dali místní lidé jména. Například Kazatelna. Osm metrů vysoký skalní útvar s dvouramenným křížem na vrcholu se nachází nedaleko Koryčan na Kroměřížsku. Schůdky, které ke kříži vedou, byly prý do kamene vytesány už ve středověku.

Jihomoravský a Zlínský kraj spojuje pohoří Chřiby, které je plné krásných listnatých lesů. Ty navíc ukrývají osamělé skalní útvary. Těm větším dali místní lidé jména. Například Kazatelna. Osm metrů vysoký skalní útvar s dvouramenným křížem na vrcholu se nachází nedaleko Koryčan na Kroměřížsku. Schůdky, které ke kříži vedou, byly prý do kamene vytesány už ve středověku.

Jihomoravský a Zlínský kraj spojuje pohoří Chřiby, které je plné krásných listnatých lesů. Ty navíc ukrývají osamělé skalní útvary. Těm větším dali místní lidé jména. Například Kazatelna. Osm metrů vysoký skalní útvar s dvouramenným křížem na vrcholu se nachází nedaleko Koryčan na Kroměřížsku. Schůdky, které ke kříži vedou, byly prý do kamene vytesány už ve středověku.

Jihomoravský a Zlínský kraj spojuje pohoří Chřiby, které je plné krásných listnatých lesů. Ty navíc ukrývají osamělé skalní útvary. Těm větším dali místní lidé jména. Například Kazatelna. Osm metrů vysoký skalní útvar s dvouramenným křížem na vrcholu se nachází nedaleko Koryčan na Kroměřížsku. Schůdky, které ke kříži vedou, byly prý do kamene vytesány už ve středověku.

Jihomoravský a Zlínský kraj spojuje pohoří Chřiby, které je plné krásných listnatých lesů. Ty navíc ukrývají osamělé skalní útvary. Těm větším dali místní lidé jména. Například Kazatelna. Osm metrů vysoký skalní útvar s dvouramenným křížem na vrcholu se nachází nedaleko Koryčan na Kroměřížsku. Schůdky, které ke kříži vedou, byly prý do kamene vytesány už ve středověku.

V Česku loni ubylo vinic, jejich rozloha se zmenšila o 359 hektarů na necelých 17 000 hektarů. Osázená plocha je nejmenší od vstupu České republiky do Evropské unie. Plyne to z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Hostem Zuzany Kopuleté je Martin Chlad, prezident Svazu vinařů ČR, o ubývání vinic a možnostech nápravy tohoto trendu.

Z devíti nemocnic v Jihomoravském kraji se stanou akciové společnosti. Každá si ponechá své vedení a dohromady se stanou součástí jednoho holdingu. Schválili to krajští zastupitelé. „Chceme je centrálně řídit ve strategických věcech,“ odůvodňuje změnu hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich z KDU-ČSL. „Není potřeba mít akciové společnosti, sloučit lze i příspěvkové organizace,“ namítá v Pro a proti Českého rozhlasu Plus šéfka Odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníková.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v obci Švařec na Žďársku, vede přes řeku Svratku zajímavá dřevěná lávka. Je široká dva metry, takže je jen pro pěší, a je zakrytá krásnou šindelovou střechou. Od druhé poloviny devatenáctého století usnadňuje místním lidem cestu do nedalekého Koroužného.

Téměř na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v obci Švařec na Žďársku, vede přes řeku Svratku zajímavá dřevěná lávka. Je široká dva metry, takže je jen pro pěší, a je zakrytá krásnou šindelovou střechou. Od druhé poloviny devatenáctého století usnadňuje místním lidem cestu do nedalekého Koroužného.

Olomoucký kraj je po Praze a Jihomoravském kraji třetím v pořadí, ve kterém nové rozšíření funguje. Uživatelé v aplikaci najdou třeba seznam organizací, které se věnují péči o duševní zdraví.

V opozičních stranách se po volební porážce schyluje k další zásadní změně. Po odchodu Petra Fialy z čela ODS budou vedení měnit i lidovci. Jejich lídrem se chce stát populární jihomoravský hejtman Jan Grolich. Jak hodlá lidovce modernizovat? Hostem Ptám se já byl kandidát na předsedu lidovců, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. „Je strašně cítit, že lidé chtějí nějakou změnu. A ten, kdo to nabídne, může uspět,“ řekl Grolich s odkazem nálady ve společnosti, které ukázala i nedávná demonstrace Milionu chvilek na podporu prezidenta. „Těší mě na tom, že tady neřešíme jenom nějaký osobní spor prezidenta s Filipem Turkem, potažmo s Motoristy. Lidé jasně ukázali, že jim fakt není jedno, co se s tou zemí děje. A fakt jim není jedno, jak se politici chovají.“V rozhovoru pro Ptám se já Grolich připustil, že „paseku“ ve vládě očekával spíše od zástupců SPD než od Motoristů. „Toto jsem fakt nečekal. Proto bych varoval před volením nových stran, nových projektů, rychlokvašek. Když se někdo dostane do vedoucí pozice, může mu to stoupnout do hlavy. A to se právě děje Motoristům.“ Populární jihomoravský hejtman chce voličům do budoucna nabídnout alternativu v podobě zreformovaných lidovců. O vedení KDU-ČSL se hodlá ucházet na dubnovém sjezdu. Zároveň bude Grolich na podzim kandidovat do Senátu, odkud by měl i prostor k přípravě strany na příští sněmovní volby.Nynější opoziční síly jsou podle Grolicha na startovní čáře, jeho cílem je, aby mezi nimi lidovci získali prvenství. Do roka chce proto představit nový program a do vedení partaje vytáhnout zejména mladé. Ohlášenou kandidaturu jihomoravského hejtmana, který byl v minulosti i stand-up komikem a je známý svými schopnostmi v marketingu a politické propagaci, spolustraníci vítají s nadšením. A také s velkým očekáváním. Grolich v krajských volbách v roce 2024 jako jeden z mála představitelů tehdejší vládní koalice dokázal porazit v regionech jinak dominující hnutí ANO. Jak by za Jana Grolicha měla fungovat opozice? Jaká je cesta k úspěchu v příštích volbách? A nabídl by spolupráci hnutí ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich oznámil, že bude kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Jak by chtěl stranu změnit? Jak si představuje lidovecké opoziční působení? A je správné, že opozice kvůli SMS zprávám ministra zahraničí Petra Macinky vyvolala hlasování o nedůvěře vládě? Tomáš Pancíř se zeptal hejtmana Jihomoravského kraje a kandidáta na předsedu KDU-ČSL Jana Grolicha.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich oznámil, že bude kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Jak by chtěl stranu změnit? Jak si představuje lidovecké opoziční působení? A je správné, že opozice kvůli SMS zprávám ministra zahraničí Petra Macinky vyvolala hlasování o nedůvěře vládě? Tomáš Pancíř se zeptal hejtmana Jihomoravského kraje a kandidáta na předsedu KDU-ČSL Jana Grolicha. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nemyslím si, že jsme na nějakých třech procentech. Já si myslím, že jsme na nule,“ říká hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich ve chvíli, kdy vysvětluje, proč se rozhodl kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Mluví o „normální slušné věcné politice“, o potřebě „odpracovat si to“ a o tom, že změna se nedá udělat za půl roku, ani za rok, ale jen dlouhodobou prací. „Máme tři roky na to tu stranu obnovit a vybudovat,“ říká a opakovaně zdůrazňuje, že ho neláká soupeření s konkrétními jmény, ale posun celé politické kultury. Do rozhovoru se silně promítá jeho kritika stávající opozice i fungování politických stran. Grolich otevřeně mluví o ztrátě důvěry i schopnosti přesvědčit veřejnost. „Všechny ty strany ztratily takovou tu ekonomickou, hospodářskou kompetenci,“ říká a dodává, že bez silných osobností a odborného zázemí není možné znovu získat voličské hlasy. Jihomoravský hejtman ale přibližuje i svůj pohled na styl politiky, komunikaci i vztah k veřejnosti. Odmítá politiku uzavřenou v institucích a procedurách, která se míjí s realitou běžných lidí. „Oni jsou fakt extrémně zavření v té sněmovně,“ říká o parlamentních politicích a dodává, že když s lidmi nejste v kontaktu, tak ztratíte schopnost jim cokoliv vysvětlit. Mluví o zkušenosti z kraje, kde i nepopulární rozhodnutí dokázal obhájit osobním kontaktem a vysvětlováním. „Postavíte se před ty lidi, ať se vás můžou ptát, ať jim to můžete vysvětlit,“ popisuje způsob, jakým chce politiku dělat. Rozhovor se dotýká i celostátní politiky a sporů kolem jmenování Filipa Turka ministrem. Nechápe, proč v situaci, kdy je problém s jmenováním koaličních partnerů, Andrej Babiš nepodniká žádné právní kroky. „Já jsem vlastně nikdy neslyšel ten důvod, proč Andrej Babiš jako premiér kompetenční žalobu nepodal,“ říká a dodává, že pokud předseda vlády za svým kandidátem stojí, má situaci řešit. Zároveň naznačuje, že současná situace ukazuje hlubší krizi vládnutí i koaličního fungování. Mluví o tom, že Andrej Babiš podle něj „nemá vůbec prostor vládnout“, protože je permanentně vtahován do osobních sporů a konfliktů svých partnerů, které odvádějí pozornost od skutečné politiky. V této souvislosti poprvé nahlas připouští i scénář, který i podle něj samotného nemá reálnou šanci na vznik - možnost úřednické vlády. „To je jediná relevantní cesta, kde má smysl se o tom bavit,“ říká a popisuje model vlády expertů s jasným zadáním, na němž by se musely shodnout politické strany i prezident. Co podle něj dnes chybí české opozici? Proč věří, že KDU-ČSL může znovu vyrůst v silnou politickou sílu? Kde vidí hranici mezi srozumitelnou politikou a populismem? A proč si myslí, že „kvalitní opozice má donutit vládu reagovat“? Poslechněte si celý rozhovor.

Armáda byla připravena vyčlenit čtyři letouny pro Ukrajinu. Proč ministr Ukrajiny tvrdí něco jiného? Jak mimořádná byla páteční série silničních nehod kvůli ledovce v Jihomoravském kraji? A proč byla v americkém státě Minnesota vyhlášena na pátek stávka proti zásahům imigrační služby ICE? Témata odpolední publicistiky Věry Štechrové.

Armáda byla připravena vyčlenit čtyři letouny pro Ukrajinu. Proč ministr Ukrajiny tvrdí něco jiného? Jak mimořádná byla páteční série silničních nehod kvůli ledovce v Jihomoravském kraji? A proč byla v americkém státě Minnesota vyhlášena na pátek stávka proti zásahům imigrační služby ICE? Témata odpolední publicistiky Věry Štechrové.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V čele kandidátek Jihomoravského kraje jsou jak politici působící v současné vládě, tak i silné osobnosti opozice. Přikloní se voliči v Brně k Petru Fialovi, lídrovi Spolu, nebo k Aleně Schillerové z hnutí ANO? A jak ovlivní volby fakt, že jižní Morava je stále regionem s početnou věřící komunitou? Poslechněte si předvolební speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus, ve kterém diskutují politolog Michal Pink, komentátor Stanislav Biler a bioklimatolog Miroslav Trnka.