Podcasts about Studen

David Schmid gehört zu den besten Patissiers weltweit. 2021 wird er als Weltkonditor ausgezeichnet und gewinnt die «Bäckerkrone». Die beiden Titel lassen die Nachfrage nach seinen Gourmet-Desserts explodieren. Doch der Erfolg hat nicht nur Schokoladenseiten. Jede Woche beginnt die Produktion wieder bei null, weil die Ladenregale leer gekauft werden. Ständig müssen noch mehr Angestellte eingearbeitet werden, um den Ansturm zu bewältigen. David arbeitet sieben Tage in der Woche - ohne längere Pausen oder Ferien. «Es gab Phasen, in denen ich an meine Grenzen kam, aber dennoch weitermachte», sagt er rückblickend. Auch wenn es manchmal anstrengend ist, verliert er nie seine Leidenschaft und Hingabe. Die ständige Belastung bleibt auch für seine Familie spürbar. Um weniger Druck zu haben, gab er sein Geschäft auf, verkleinerte sich und verzichtet damit auf das grosse Geld. Damit folgt David seinem Motto «Back to the roots». Heute möchte er mit seinem Atelier (www.lapatisseriedavidschmid.ch) eine andere Richtung einschlagen und eine neue Welt erschaffen.Kultur in Studen. In gemütlicher Atmosphäre geniessen wir zu Live-Musik ein «Chäs, Brot, Wy»-Buffet und im Talk mit Stef Gerber erhalten wir Einblick in das Leben von David.Infos. Anmeldung online auf gms-studen.ch oder 032 372 10 22. Erwachsene: CHF 22.–, Lernende/Studierende: CHF 12.–, Türöffnung: 19.45 UhrVeranstalter. gms seeland ist eine Netzwerkkirche der Methodist:innen (EMK Schweiz) mit vielfältigen, kreativen Projekten für Kinder und Erwachsene. Wir geniessen Kultur, erleben Begegnungen und erhalten Inspiration.

O amplă manifestație antiguvernamentală a avut loc sîmbătă, în Serbia, la Belgrad. Organizațiile studențești au chemat cetățenii din toată țara să vină la protest, sub sloganul „Studenții cîștigă”. Evenimentul de sîmbătă a fost precedat de un an și jumătate de proteste declanșate în noiembrie 2024, după ce acoperișul gării din Novi Sad, proaspăt renovată, s-a prăbușit, omorînd 16 oameni. Protestatarii acuză de-atunci autoritățile de corupție. Care e istoricul protestelor în acest an și jumătate care s-a scurs din noiembrie 2024 pînă acum? Ce vor manifestanții să obțină? Se poate coagula o mișcare politică în urma acestor proteste care durează deja de un an și jumătate? Am întrebat-o pe Miruna Butnaru-Troncotă, prof. univ. la SNSPA, specialistă în zona Balcanilor. Miruna Butnaru-Troncotă: „Au fost proteste aproape permanente, e un fenomen civic mai puțin întîlnit pînă acum. Vorbim de un nucleu al studenților, de la mai multe specializări. Ei sînt primii care au ieșit, pentru o manifestație de doliu, inițial, și de condamnare a actelor de corupție, care s-a transformat apoi în proteste de masă. Asta înseamnă că li s-au alăturat sindicatele, fermierii și o parte a clasei de mijloc și, ceea ce a fost foarte important pentru studenți, profesorii din universități. Profesori care și-au pus în pericol uneori chiar locul de muncă, pentru că președintele Aleksandar Vucic a început o serie de acțiuni de intimidare a acestora, de desfacere a contractelor de muncă. Mulți au ajuns în justiție, iar unii și-au pierdut locul de muncă. Vorbim aici de profesorii care au sprijinit protestele deschis, nevrînd să mai intre la ore. E important de spus că studenții au blocat universitatea și aproape un an de zile nu s-au mai ținut cursurile. Sigur, apoi au apărut și niște contra-manifestații, cu alți studenți, pro-guvernamentali, care spuneau că dreptul lor la educație trebuie luat în considerare și să se revină la cursuri. Deci a fost foarte vizibilă polarizarea societății sîrbe. Societatea civilă fusese redusă la tăcere – asta ne arată cam toate studiile și toate sondajele de opinie privind libertatea presei și libertatea societății civile în Serbia. Regimul a devenit din ce în ce mai autocrat, fundațiile și organizațiile non-guvernamentale au un spațiu foarte mic de manifestare și atunci aceste proteste au devenit și spațiul de manifestare liberă a societății civile. Cercetători în științe politice care urmăresc atent au încercat să definească acest tip de protest ca fiind unul studențesc, non-partizan, pentru că ei nu sînt asociați cu nici un partid politic, sînt efectiv doar proteste anti-guvernamentale și care în acest moment au și o solicitare direct politică și anume alegeri anticipate. Dar pînă acum nu a existat o poziționare politică și nici o asociere. Studenții au refuzat să aibă un lider, nu există un lider al acestei mișcări, totul este împărțit între organizațiile studențești, tocmai pentru a nu fi atacați ca actor politic și au refuzat orice asociere cu un partid politic. Lucru care a atras și o serie de semne de întrebare sau animozități legate de ce va fi mai departe, de cum poţi s-o ții în proteste în continuu. Protestele obosesc  și mai departe ai nevoie, totuși, de legitimitate democratică, ai nevoie să intri în alegeri. Lucru care acum a devenit un subiect mult mai acut, fiind deja aproape o nouă rundă de alegeri. Următoarele alegeri sînt în 2027.”După catastrofa din 2024, premierul Serbiei și primarul din Novi Sad au demisionat. Dar protestele nu s-au oprit. De ce, ce vor manifestanții să obțină?Miruna Butnaru-Troncotă: „Da, iniţial, ei au cerut tragerea la răspundere a mai multor persoane pentru ceea ce am numi corupția generalizată, corupția la un nivel înalt, atît între cei care au făcut acele renovări de proastă calitate, cît și între instituțiile guvernamentale care au finanțat. În justiție, părinții victimelor nu și-au văzut dreptatea. Procesele stagnează. Şi trebuie spus că toți indicatorii democratici din ultimele luni, publicați de Bertelsmann Stiftung sau V-DEM, de la Institutul pentru Democrație, arată Serbia ca fiind, după Ungaria, la acel moment condusă de Orbán, statul cu coeficientul cel mai scăzut în ce priveşte calitatea democrației. Studenții reclamă deteriorarea instituțiilor democratice, ceea ce se traduce și în stagnarea în procesul de integrare europeană. Eu i-am cunoscut personal, anul trecut, am fost la un festival de film unde au fost invitați ca speakeri doi dintre ei. Am fost foarte impresionată, pe de-o parte, de oboseala lor, de faptul că deja spuneau că sînt epuizați de aceste proteste, dar, pe de altă parte, și de ceea ce simțeam că le dă totuși energie și anume gîndul la viitor. Ei spuneau ne dorim să rămînem în țară. Vedem că în celelalte state din Balcanii de Vest singura oportunitate pentru un tînăr să aibă o viață decentă și să beneficieze de meritocrație și de o viață care să nu-l condamne la a da mită în stînga și în dreapta este să plece din țară. Iar ei spuneau noi nu vrem să plecăm din țară, noi vrem să rămînem în Serbia, dar nu în această Serbie. Ne dorim o Serbie democrată. Şi unii din ei făceau comparația cu părinții lor. Părinții noștri, spuneau, au ieșit în stradă împotriva lui Milošević pentru a avea o Serbie europeană. Noi observăm că această Serbie europeană e tot mai departe dar ne-o dorim.”Apasă PLAY pentru a asculta interviul integral! O emisiune de Adela Greceanu și Matei Martin Un produs Radio România Cultural 

Dôchodková prognóza Sociálnej poisťovne ukáže miliónom Slovákov prvýkrát konkrétnejší odhad ich budúcej penzie z 1. a 2. piliera. Vysvetľujeme, kde ju nájdete, aké čísla si v nej všímať a prečo ju netreba brať ako istý sľub budúcnosti. Pozrieme sa aj na to, ktorí občania dostanú nulovú prognózu či alternatívne scenáre a na to, prečo sa pri starnutí populácie neoplatí spoliehať len na štát. Rezervačný formulár Sociálnej poisťovne pre doplnenie chýbajúcich údajov: https://esluzby.socpoist.sk/crse/?ref=18 Investujte s Finaxom jednoducho a online do obľúbených indexových fondov ETF už od 10 € Začnite

Katja Streiff kommt mit starker Fehlbildung der Füsse zur Welt. Bereits kurz nach der Geburt hiess es: wöchentliche Physiotherapie. Während andere Babys spielten, musste Katja lernen, Muskeln zu aktivieren, Schmerzen zu ertragen – und Widerständen zu begegnen. Im Krankenhaus hatte sie schnell ihren Spitznamen: La Rabiata. Eine Kämpferin – von Anfang an. Widerstände begleiten sie bis heute. Nicht nur physische, sondern durch Mobbing in der Jugend auch psychische. Doch die entscheidende Frage ist nicht, was man erlebt – sondern,wie man damit umgeht. Katja kennt die Fragen des guten Umgangs mit Schmerz, Grenzen und dem Gefühl des Andersseins seit frühester Kindheit. Ihre Antworten darauf entwickelten sich über die Jahre – durch Erfahrungen, durch Menschen, durch den Glauben. So wurde aus dem Kind, dem die Therapeutin kaum Chancen auf selbständiges Gehen gab, eine Frau, die im Leben steht, Krebsbetroffene mit Herz begleitet und sich politisch engagiert.Kultur in Studen. In gemütlicher Atmosphäre geniessen wir zu Live-Musik ein «Chäs, Brot, Wy»-Buffet und im Talk mit Stef Gerber erhalten wir Einblick in das Leben von Katja.Infos. Anmeldung online auf gms-studen.ch oder 032 372 10 22. Erwachsene: CHF 22.–, Lernende/Studierende: CHF 12.–, Türöffnung: 19.45 UhrVeranstalter. gms seeland ist eine Netzwerkkirche der Methodist:innen (EMK Schweiz) mit vielfältigen, kreativen Projekten für Kinder und Erwachsene. Wir geniessen Kultur, erleben Begegnungen und erhalten Inspiration.

De ce este important studiul științelor umaniste? Care e relevanța studierii științelor politice în lumea de azi, marcată de conflicte, tensiuni și crize multiple? Ajută studierea științelor politice la înțelegerea acestei lumi în plină schimbare? Am întrebat-o pe Mihaela Czobor-Lupp, profesoară de științe politice la Carleton College (Minnesota, Statele Unite ale Americii). Carleton College este un liberal arts college, o universitate privată, un tip de instituție mai puțin cunoscut în Europa. Ce înseamnă concret acest model, cum se predă, cum se învață?Mihaela Czobor-Lupp: „Educația în artele liberale și în umanioare este ceva ce americanii au luat din marea lor admirație pentru Europa și pentru antichitatea greacă și romană - o tradiție pe care ei au creat-o și care este interdisciplinară, foarte diferită de felul în care eu am studiat la Universitatea din București. Studenții nu sînt canalizați, orientați din primul moment către o specializare, ci, din contră, sînt încurajați să ia cursuri din cele mai diverse domenii și o paletă foarte largă de discipline. Accentul se pune în mod deosebit pe capacitatea de a învăța să gîndești prin studiul celor mai diferite discipline, de la știință politică și istorie pînă la artele plastice și educație fizică.”Care e relevanța studierii științelor politice în lumea de azi, marcată de conflicte, tensiuni și crize multiple? Mihaela Czobor-Lupp: „Acestea sînt momentele cînd înțeleg ceva ce, de regulă, studenții americani nu înțeleg. Pentru că au norocul sau au avut norocul de a trăi într-o societate și sub un regim politic nu foarte problematic, într-o situație de relativă abundență. Și 2016, și 2024 au fost momente în care au înțeles ce mare influență are forma de guvern asupra vieții tale personale. Au înțeles că forma de guvern îți influențează viața personală într-un mod fundamental, astfel încît nu poți să neglijezi să înțelegi mecanismele politice, mecanismele puterii politice, instituțiile. Este un moment de criză a democrației. (...) Cred că trebuie să investim bani, timp, energie, imaginație și bunăvoință în a crea structuri care să-i ajute nu doar pe studenți, dar și pe cetățenii unei țări să continue să învețe despre funcționarea mecanismelor politice și despre impactul politicii asupra vieții lor.” La ce să ne așteptăm de la societatea americană în viitorul apropiat? Mihaela Czobor-Lupp: „N-am altă soluție decît să fiu optimistă. Pentru că locuiesc acolo, pentru că mi-am investit mulți ani de viață în educația studenților americani. Și cred, din multe puncte de vedere, în Statele Unite, după cum cred în România. Am o inimă care bate în două părți, și de-o parte și de cealaltă a oceanului. Dar cred că este un moment de mare răscruce. Este o mare ruptură între o Americă care a profitat, cum sînt și eu, cum sînt și studenții mei, de globalizare, de posibilitatea de a călători, de a învăța și o altă mare pătură a societății americane pe care globalizarea a lovit-o puternic. Plus că există o Americă extrem de progresistă și există o Americă foarte religioasă. Și aici nu știu cum se va face sudura din nou. Și este și o Americă care practică un fel de cultură, de televiziune, de media care nu educă, nu cultivă. Oamenii pleacă din școală și nu mai învață, nu se mai formează, nu se mai informează. Și democrația fără educație moare.”Apasă PLAY pentru a asculta interviul integral! O emisiune de Adela Greceanu și Matei Martin Un produs Radio România Cultural

„Londýn byl můj sen,“ vypráví spisovatelka a novinářka v Blízkých setkáních. „Když se naskytla příležitost, sbalila jsem půlku domácnosti i s kocourem a odjela.“ Jenže realita velkoměsta byla jiná, než jak si ji pamatovala z dětství, kdy v Londýně žila s rodiči. Dnes majitelka úspěšné mediální agentury přiznává, že začínat v cizině od nuly je mnohem těžší, než si myslela. Jaké byly její začátky? Proč je hrdinou jejích knížek ježek? Smějí se s britským manželem stejným věcem?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marco Hofmann hatte als Atheist keine Berührungspunkte mit Glauben und Kirche. «Meine Freundin kriegst du nicht – ich erklär dir den Kampf!» war das erste Gebet das Marco Hofmann als junger Mann Gott zurief. Und dieser nahm ihn beim Wort – und begann, mit ihm zu ringen. In einer wundersamen Offenbarung fand sich Marco vor dem Kreuz Jesu wieder – das Erschreckendste und zugleich Atemberaubendste, was er je erlebte. Diese Begegnung veränderte alles für ihn und seine Frau Angie. Gemeinsam wurden sie Teil von Gottes Geschichte. Heute blickt Marco auf 32 Jahre als Pastor zurück, davon 21 Jahre als Leiter der Connect-Kirche in Zofingen und 8 Jahre als Präsident der SPM (Schweiz. Pfingstmission). Kurz vor seiner Pension ist er immer noch begeistert, Jesus nachzufolgen, auf dem Gravelbike, dem Seekayak, seinem Oldtimer, auf der Kanzel - mit allem, was ihn ausmacht.Kultur in Studen. In gemütlicher Atmosphäre geniessen wir zu Live-Musik ein «Chäs, Brot, Wy»-Buffet und im Talk mit Stef Gerber erhalten wir Einblick in das Leben von Marco.Infos. Anmeldung online auf gms-studen.ch oder 032 372 10 22. Erwachsene: CHF 22.–, Lernende/Studierende: CHF 12.–, Türöffnung: 19.45 UhrVeranstalter. gms seeland ist eine Netzwerkkirche der Methodist:innen (EMK Schweiz) mit vielfältigen, kreativen Projekten für Kinder und Erwachsene. Wir geniessen Kultur, erleben Begegnungen und erhalten Inspiration.

Studená válka byla nejenom politickým a ideologickým soubojem. Šlo také o peníze, vědu, technologie. Zatímco Západ měl Marshallův plán, my jsme měli RVHP. V zemích socialismu vědci museli „pracovat pro mír“, zatímco řadový občan toužil po západním konzumu. Ale proč to ještě v 50. letech vypadalo, že třeba v dobývání vesmíru strčí Sověti Ameriku do kapsy? Co způsobil ropný šok v 70. letech a komu nakonec pomohl? A kdy se pro Sověty staly vesmírné závody finančně neúnosné?

V období mccarthismu skončily ze dne na den kariéry stovek amerických umělců. Pete Seeger sice byl nějaký čas komunistou, život si ale zničit nenechal. Vzal banjo a hrál i na dětských táborech. Skončilo to mnoha cenami a nominací na Nobelovu cenu.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Today's episode is about Trenčín Castle. In the Slovak lesson, you are going to learn the comparative form of irregular Slovak adjectives in plural. You will also learn how to say “That is impossible “in Slovak. At the end is my short legend about Trenčin castle. Episode notesIn today's episode, I'm talking about Trenčiansky Castle, Trenčín Castle. In the Slovak lesson, you are going to learn the comparative form of irregular Slovak adjectives in plural. You will also learn how to say “That is impossible“in Slovak. At the end is my short legend about Trenčin castle. Slovak lesson1.    Lepšie domy sa už dávno predali. (The better houses were sold long ago.)2.    Najlepšie knihy roka dali dopredu. (The best books of the year were put forward.)3.    Najhoršie jablká použili na kompot. (The worst apples were used for compote.)4.    Väčší chlapci nesúhlasili s novým pravidlom. (The bigger boys did not agree with the new rule.)5.    Toto sú najväčšie jablká v celom sade. (These are the biggest apples in the whole orchard.)6.    Menšie psi brechali najviac. (The smaller dogs barked the most.)7.    Najmenšie dievčatá sa nechceli hrať. (The smallest girls did not want to play.)8.    Hovorí sa, že najkrajšie ženy sú Slovenky. (They say that the most beautiful women are Slovaks.)9.    Z vrchu sú krajšie výhľady ako zo spodu. (There are more beautiful views from above than from below.)10. Najlepšie srdcia sú úprimné srdcia. (The best hearts are the sincere hearts.)11. To je nemožné. (That is impossible.)Legenda o Studni lásky... na vysokej skale nad riekou Váh stál pevný hrad Trenčín. Kedysi dávno na tom hrade žilo dievča menom Fatima. Mala tmavé oči a smutný pohľad. Nebola tam dobrovoľne. Bola väzňom hradného pána.Ďaleko v tureckej zemi žil mladý bojovník menom Omar, ktorý bol do nej zamilovaný. Keď sa dozvedel, že Fatima je uväznená v kamennom hrade nad riekou Váh, rozhodol sa ju zachrániť. Keď sa Omar konečne dostal k hradu, prosil pána hradu, aby Fatimu prepustil. Pán súhlasil – ale iba pod jednou podmienkou. Omar musel vyhĺbiť studňu v tvrdej skale hradného kopca, aby mal hrad vždy dostatok vody. Omar súhlasil. Všetci sa smiali. Povedali, že je to nemožné. Láska však nepozná slovo “nemožné”.Omar začal kopať. Pomáhali mu kamaráti. Deň čo deň udierali do kameňa. Ruky im krvácali. Boleli ich chrbáty. Zima bola krutá. Leto bolo horúce. Ubehol jeden rok. Potom ďalší. Po troch rokoch sa z hĺbky skaly ozval plač. Potom vytryskla voda. Studená. Cistá. Skutočná. Hrad naplnilo ticho. Pán musel dodržať svoj sľub. Fatima bola slobodná. Keď spolu opúšťali hrad, legenda hovorí, že Omar sa ešte raz otočil a povedal: „Máte vodu, ale nemáte srdce.“A odvtedy sa hlboká studňa nazýva Studňa lásky.Timestamps00:35 Introduction to the episode02:45 About Trenčín Castle03:37 Fun fact 109:16 Fun fact 210:27 Fun fact 315:10 Slovak lesson20:46 Sentences23:12 Legenda in Slovak25:50 Legend translation29:02 Final thoughtsIf you have any questions, send it to my email hello@bozenasslovak.com. Check my  Instagram https://www.instagram.com/bozenasslovak/ where I am posting the pictures of what I am talking about on my podcast. Also, check my website  https://www.bozenasslovak.com© All copywrites reserved to Bozena Ondova Hilko LLC

„Studená válka je dnes v něčem i vyhrocenější, všechno se posunulo na východ. My jsme tenkrát za studené války byli západem východu, a teď jsme tak trochu východem západu,“ říká profesor Jan Eichler v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 22.03.2026, www.RadioUniversum.cz

Geniální filmový režisér Elia Kazan, oceněný Oscarem za celoživotní dílo, dodnes rozděluje americký umělecký svět. V roce 1952 totiž udal osm svých kolegů, že byli členy komunistické strany. Je důležitější morální profil umělce – nebo jeho dílo?

Geniální filmový režisér Elia Kazan, oceněný Oscarem za celoživotní dílo, dodnes rozděluje americký umělecký svět. V roce 1952 totiž udal osm svých kolegů, že byli členy komunistické strany. Je důležitější morální profil umělce – nebo jeho dílo?Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osmačtyřicet let byl ředitelem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) John Edgar Hoover. Vytvořil moderní instituci zabývající se trestnou činností překračující hranice jednotlivých států. S jeho jménem je ale spojeno i rozsáhlé zasahování do soukromí občanů.

Osmačtyřicet let byl ředitelem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) John Edgar Hoover. Vytvořil moderní instituci zabývající se trestnou činností překračující hranice jednotlivých států. S jeho jménem je ale spojeno i rozsáhlé zasahování do soukromí občanů. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Reč bola o zdraví a najmä o takzvaných odvrátiteľných ochoreniach. Teda chorobách, ktorým sa dá predísť včasnou diagnostikou a zdravším životným štýlom. Slovensko sa v ich výskyte dlhodobo umiestňuje na nelichotivých priečkach a ochorenia obehovej sústavy sú stále najčastejšou príčinou úmrtí. Významným rizikovým faktorom je aj fajčenie, ktorému sa napriek známym rizikám stále venuje približne štvrtina populácie. O téme sme sa rozprávali s kardiológom a odborníkom na intervenčnú kardiológiu Martinom Studenčanom a zdravotníckym analytikom Martinom Smatanom.  

Reč bola o zdraví a najmä o takzvaných odvrátiteľných ochoreniach. Teda chorobách, ktorým sa dá predísť včasnou diagnostikou a zdravším životným štýlom. Slovensko sa v ich výskyte dlhodobo umiestňuje na nelichotivých priečkach a ochorenia obehovej sústavy sú stále najčastejšou príčinou úmrtí. Významným rizikovým faktorom je aj fajčenie, ktorému sa napriek známym rizikám stále venuje približne štvrtina populácie. O téme sme sa rozprávali s kardiológom a odborníkom na intervenčnú kardiológiu Martinom Studenčanom a zdravotníckym analytikom Martinom Smatanom.  

BE: Wahlvorschau RR-Kandidatin Astrid Bärtschi; BE: Wahlvorschau SVP

Esther Pauchard, 1973 geboren, ist Ärztin und arbeitet seit 25 Jahren als Fachärztin für Psychiatrie und Psychotherapie, davon 18 Jahre in Führungspositionen in der Suchttherapieund der Transitionspsychiatrie (junge Erwachsene). Ihr Hauptinteresse innerhalb ihres Fachgebiets galt immer und gilt auch heute der Psychotherapie. 2023 erschien ihr Ratgeber «Jenseits der Sprechstunde», der sich für die Gesundheitsförderung und Prävention auf der Basis von Selbstwirksamkeit und Selbstverantwortung stark machte. Im März 2025 folgte ein zweiter Ratgeber mit dem Titel «Baustelle Menschsein», der sich mit Themen wie Lebens- und Alltagsbewältigung und Problemlösung beschäftigt. Daneben ist Esther Pauchard Autorin von insgesamt sieben Kriminalromanen, die allesamt im psychiatrischen und medizinischen Milieu spielen. Aktuell ist sie hauptsächlich als Referentin tätig und macht sich Gedanken über die Frage, was Wissenschaft und Spiritualität miteinander zu tun haben. Sie lebt mit ihrer Familie in Thun.Kultur in Studen. In gemütlicher Atmosphäre geniessen wir zu Live-Musik ein «Chäs, Brot, Wy»-Buffet und im Talk mit Stef Gerber erhalten wir Einblick in das Leben von Esther.Infos. Anmeldung online auf gms-studen.ch oder 032 372 10 22. Erwachsene: CHF 22.–, Lernende/Studierende: CHF 12.–, Türöffnung: 19.45 UhrVeranstalter. gms seeland ist eine Netzwerkkirche der Methodist:innen (EMK Schweiz) mit vielfältigen, kreativen Projekten für Kinder und Erwachsene. Wir geniessen Kultur, erleben Begegnungen und erhalten Inspiration.

Jako zuřivý antikomunista se do historie zapsal americký republikánský politik, senátor Joseph McCarthy (1908–1957). Svou hvězdnou kariéru, která díky tehdejší atmosféře prosycené studenou válkou, jadernou hrozbou a strachem z komunismu jen kvetla, odstartoval v únoru 1950 na mítinku ve Wheelingu v Západní Virginii.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve druhé polovině 20. století se vesmír stal jedním z hlavních bojišť studené války, kde Spojené státy a Sovětský svaz soupeřily o technologickou prestiž, ideologickou převahu i symbolická prvenství. Vesmírný závod měl světu ukázat, kdo dokáže posunout hranice lidských možností dál než soupeř.

Na začátku byla tajná dohoda mezi Sovětským svazem a Československem. Psal se rok 1945. I když druhá světová válka teprve nedávno skončila, blížila se další. Studená. Sověti si dobře uvědomovali, že Američané mají atomové zbraně, které jim dávají drtivou převahu. SSSR nutně potřeboval uran a Československo k němu nabídlo snadný přístup – založený na otrocké práci desetitisíců politických vězňů.

Proč psům v zimě někdy zesvětlá čenich? Má být čenich stále studený a vlhký? Co vše dokáží psi čichem rozeznat?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

350 de artiști internaționali din 23 de țări au venit la Iași, până acum, prezentând 49 de concerte. Classix a găzduit 23 de paneluri, 193 de sesiuni de masterclass, 6 expoziții, 10 proiecții de scurtmetraje și a oferit 18 burse de creație. Festivalul este o bornă importantă în mișcarea culturală și a inovației artistice din România. Ce ne propune Classix Festival în ediția 2026, aflăm de la Patricia Brohanschi, de la Asociația Industrii Creative, Showberry. Așadar, din 2020, Classix Festival redefinește spațiul dedicat muzicii clasice prin interdisciplinaritate, folosind tehnologii noi și arte vizuale pentru a o face accesibilă publicului tânăr. Iar pentru tinerii artiști, poate fi un prim pas în recunoașterea talentului prin programul de burse. Programul de burse Classix in Art a atras un interes semnificativ la nivel național, reunind 28 de proiecte înscrise din orașe și regiuni diverse ale României. Propunerile primite au reflectat o varietate de abordări artistice și o maturizare vizibilă a discursului creativ, ceea ce a făcut ca procesul de selecție să fie unul atent și riguros, construit în jurul criteriilor de calitate artistică, coerență conceptuală și relevanță interdisciplinară. În urma selecției, au fost desemnați câștigătorii burselor Classix in Art 2026: Andrei Popovici (Iași) – Arte vizuale, Alina Tofan (București) – Artele spectacolului, Mariana Preda (Dâmbovița) – Muzică. În aceeași linie de susținere a tinerilor artiști și de deschidere a scenei festivalului către nume tinere, Classix a lansat castingul național pentru producția operei "Vulpița cea isteață" de Leoš Janáček. Spectacolul va fi realizat alături de ansamblul Classix Collective, sub conducerea dirijorală a norvegianului Kristoffer Wøien. Evenimentul va avea loc pe 7 martie 2026, în cadrul Classix Festival. În paralel cu aceste demersuri, programul concertistic al Classix Festival 2026 începe să se definitiveze, publicul putând descoperi deja o parte dintre titlurile care conturează direcția artistică a ediției, Art & Mind. Pe 2 martie, concertul Voces del Amor va avea loc la Casa de Cultură a Studenților, urmat pe 3 martie de Rhapsody in Motion, găzduit în aceeași locație. Pe 4 martie, publicul este invitat la Palatul Culturii pentru concertul Love Frequencies, iar pe 5 martie, In Between se va desfășura în Aula Bibliotecii Centrale Universitare „Mihai Eminescu”. Ziua de 7 martie aduce la Sala Unirii – Cinema Victoria atât spectacolul pentru copii Vulpița cea isteață, cât și concertul The Sound of Us. Ediția se va încheia pe 8 martie, cu concertul de gală La Bellezza, programat la Teatrul Național „Vasile Alecsandri” din Iași. Abonamentele generale și biletele la concerte, la prețuri reduse, sunt în continuare disponibile pe website-ul oficial al festivalului. Elevii și studenții beneficiază de o reducere de 50%. Organizatorii recomandă rezervarea din timp a accesului, întrucât concertele anunțate dispun de un număr limitat de locuri. 

Klaus-André Eickhoff schlug nach seinem Publizistik-Studium in Salzburg und Salamanca den Weg als Liedermacher ein. Als Pastorensohn ist ihm die kirchlich-christliche Welt vonKindesbeinen an vertraut. Klausa, wie er genannt wird, stellt auch kritische Fragen an den Glauben, formuliert offen Zweifel. Heute weiss er: Es sind überwiegend Zweifel an dem von klein auf vermittelten Gottesbild. Eigene Lebenskrisen – der frühe Tod seines Bruders, das scheitern seiner Ehe – vertiefen seine Fragen und seine existentielle Suche nach Antworten. Nebenberuflich moderiert Klaus-André etliche Jahre die christliche TV-Sendung «Gott sei Dank», seit 2020 betreibt er seinen eigenen Podcast: «jetzt wird's PERSÖNLICH – Klaus-André Eickhoff im Gespräch mit ...»Überrascht stellt er fest: Viele seiner Podcastgäste erzählen eine ähnliche Geschichte. Inspiriert von weit über 100 Podcastgesprächen hat er sein aktuelles Konzertprogrammgeschrieben und dazu ein Buch veröffentlicht: «Glaubensreise».Kultur in Studen. In gemütlicher Atmosphäre geniessen wir zu Live-Musik ein «Chäs, Brot, Wy»-Buffet und im Talk mit Stef Gerber erhalten wir Einblick in das Leben von Klaus-André.Infos. Anmeldung online auf gms-studen.ch oder 032 372 10 22. Erwachsene: CHF 22.–, Lernende/Studierende: CHF 12.–, Türöffnung: 19.45 UhrVeranstalter. gms seeland ist eine Netzwerkkirche der Methodist:innen (EMK Schweiz) mit vielfältigen, kreativen Projekten für Kinder und Erwachsene. Wir geniessen Kultur, erleben Begegnungen und erhalten Inspiration.

Ještě před nějakými 10–15 lety se mohlo zdát, že studená válka je fenoménem, který nevratně odešel do historie. Dnes se k ní ale historici nebo politologové vrací nejen z čistě profesionálního zájmu, ale i kvůli tomu, že samotný pojem studená válka je relevantnější než kdy dřív od začátku 90. let minulého století.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stāsta medicīnas vēsturniece, Rīgas Stradiņa Universitātes docente Maija Pozemkovska. Producente: Maruta Rubeze. Studentu un studenšu korporācijas ir akadēmiskas mūža organizācijas, kas vieno augstskolu studentus un absolventus. Savstarpējās attiecības tajās nosaka vecākuma princips, draudzība un palīdzība. Korporācijas locekļi pēc vecākuma principa dalāmi filistros, kas studijas jau beiguši un bijuši aktīvi korporācijas dzīvē vairākus gadus, jeb vismaz piecus semestrus, tautiešos jeb komilitoņos, tas ir, aktīvajos biedros un fukšos, jeb jaunajos biedros, kas uzņemti korporācijā nesen un vēl studē. Studentu korporācijas sāka veidoties Vācijā 18. gadsimta beigās, un tajās ir saglabājusies latīņu un vācu terminoloģija. (Par vecāko studentu korporāciju jeb brālību uzskata Onoldia, kas dibināta Erlangenas universitātē 1798. gadā). Katrai korporācijai ir savas devīzes (viena vai vairākas), piemēram, „Tēvzemei, zinātnei un dailei” vai „Concordia nostra perpetua sit!” – „Lai mūsu vienprātība būtu mūžīga!” Katrai korporācijai ir ārējās nozīmes: tas ir trikolors, jeb trīs atšķirīgas krāsas, ko lieto kā krāsu lentu, cedru un galvas segu, jeb deķeli ar krāsām. Cedras, un tās ir no satīna, nēsā prezidijs svinīgos gadījumos. Krāsu lentu nēsā pār labo plecu Aristoteļa svētkos, Valsts svētkos, Baltijas tautu komeršos un korporāciju gada svētkos vai augstskolas izlaidumā, saņemot diplomu. Baltijā vecākā korporācija ir 1808. gadā Tērbatā dibinātā vācbaltiešu studentu korporācija Curonia, kas uzņēma galvenokārt kurzemniekus, un 19. gs beigās – 20. gs. sākumā darbojās arī Rīgā. Viens no pazīstamākajiem kuroņiem bija Latvijā dzimušais Tērbatas Universitātes rektors, fizioloģijas profesors Frīdrihs Biders (1810–1894). Vecākā latviešu studentu korporācija ir 1870. gadā Tērbatā dibinātā Lettonia (sākotnēji kā latviešu rakstniecības vakari), un tās ārējās nozīmes – trikolora krāsas – bija sarkanbaltsarkans, kā vēlāk Latvijas karoga krāsas. Lettonia panāca savu legalizāciju korporāciju saimē 1882. gadā ar tagadējām zaļš-zils-zelts krāsām, jo krāsām bija jābūt dažādām. Pirmā studenšu korporācija Filiae Patriae (Tēvzemes meitas) dibināta pie Tartu universitātes 1920. gada oktobrī, apvienojot igauņu studentes. Gadu vēlāk (1921. gada novembrī) pie Latvijas Universitātes dibināta pirmā latviešu studenšu korporācija Daugaviete. 1922. gadā dibināta biedrība Varavīksne, kas piecu gadu laikā pārtapa par korporāciju, bet oficiāli otra vecākā latviešu studenšu korporācija ir 1923. gada novembrī dibinātā Gundega. Kad 1924. gadā nāca klāt korporācijas Dzintra un Imeria, radās nepieciešamība izveidot jumta organizāciju – Studenšu Prezidiju Konventu (S!P!K!), lai koordinētu darbību, saskaņotu pamatnoteikumus un principus, un kurā ir apvienojušās visas mūsdienās pastāvošās Latvijas studenšu korporācijas. Jāmin arī Selga un Gaujmaliete, kas dibinātas 1927. gadā un pēdējā studenšu korporācija, kas dibināta starpkaru periodā Latvijā – Aurora. (Vienīgā krievu studenšu korporācija Latvijā – Sororitas Tatiana – izveidojās 1932. gadā). Trīs latviešu studenšu korporācijas dibinātas pēckara Vācijā – divas pie Baltijas Universitātes – Spīdola un Zinta, kā arī Minhenē – Staburadze (1947). Studenšu korporācijas Latvijā, nereti, saskārās ar visai nievājošu attieksmi gan no buršu, gan no pārējās sabiedrības puses, tika kariķētas presē un izzobotas ikdienas sarunās. Tomēr ar laiku studenšu korporācijām izdevies izcīnīt savu vietu akadēmiskajā vidē un ieņemt tajā līdzvērtīgu pozīciju. Studenšu korporācijas dibinātas ne tikai pie Latvijas Universitātes. 1928. gada martā Latvijas Konservatorijā radās biedrība Līga, kas no 1931. gada uzskatāma par korporāciju. (Līdz 1940. gadam studenšu korporācijā Līga varēja būt tikai Latvijas Konservatorijas audzēknes. Līdz korporācijas slēgšanai padomju okupācijas laikā Līga bija spiesta vairākas reizes mainīt organizācijas formas nosaukumu, saucoties gan par biedrību, gan korporāciju, gan par kopu un atkal īsu brīdi par korporāciju, jo tobrīd pastāvošie noteikumi paredzēja, ka par korporācijām var dēvēties tikai tās, kas dibinātas pie Latvijas Universitātes). Korporācijas Līga goda filistri bija Konservatorijas rektori Jāzeps Vītols (1863–1948) un Pauls Jozuus (1873–1937). Runājot par korporāciju muzikālajām tradīcijām, jāatzīmē, ka korporācijām ir savas kantu, jeb dziesmu grāmatas, kā arī himna, jeb Karoga dziesma. Studentu un studenšu korporācijām ir savs koris – Prezidiju konventa vīru koris un Studenšu Prezidiju Konventa koris, kuri piedalās arī Dziesmu svētkos. Katru gadu korporācija Tālavija pasniedz Paula Saksa (operdziedonis, korporācijas dibinātājs 1878–1966) Atzinības balvu jaunajiem operas māksliniekiem un rīko kopīgu operas izrādes apmeklējumu. 1940. gada vasarā, pēc padomju okupācijas, korporācijas slēdza. Vācu okupācijas laikā darbību daļēji atjaunoja un turpināja darboties vēlāk trimdā ārzemēs (izņemot korporāciju Līga). Tā kā korporācijas pēc būtības ir nacionālas organizācijas (atļauts runāt tikai latviski), tad šis apstāklis veicināja latvietību dažādos kontinentos – ne tikai Eiropā, bet arī Ziemeļamerikā, Dienvidamerikā un Austrālijā. Procentuāli korporācijās ir neliels skaits studējošo. Pašlaik Latvijā ir 23 studentu un 13 studenšu korporācijas, kas lepojas ar savām filistrēm – eksprezidenti Vairu Vīķi-Freibergu, operdziedātāju Žermēnu Heini-Vāgneri un teātra zinātnieci Liliju Dzeni. Mūsdienās studenšu korporācijas aktīvi iesaistās arī žurnāla Universitas redakcijā. Universitas ir viens no vecākajiem žurnāliem latviešu valodā, kas iznāk kopš 1930. gada, reizi vai divas reizes gadā, un pieejams visiem, arī elektroniski. Gan studentu, gan studenšu korporācijas būtība mūsdienās ir – draudzība uz mūžu. Literatūra: V. Ščerbinskis. Uzticīgi Draugam, Rīga, 2010. Nacionālās enciklopēdijas šķirkļi. Pieejams: https://enciklopedija.lv

Judith Forgoston wandert mit 28 aus ihrer Schweizer Heimat in die USA aus - getrieben von der Sehnsucht nach einem selbstbewussteren Christsein. Dort erlebt sie die schwarz-weisse Welt des amerikanischen Evangelikalismus. In den folgenden Jahren verkünden Judith und ihr Mann diese Botschaft auch als Missionare in Indien - bis die Zweifel, die sich trotz des äusserlichen Erfolgs nicht abschütteln lassen, überhand nehmen. Zurück in den USA sucht das Paar einen authentischeren und demütigeren Ausdruck christlichen Glaubens. Judith beginnt ihre Erfahrungen in einem Roman zu verarbeiten, welcher 2021 auf Englisch und 2024 auf Deutsch erscheint. Ihre Bücher handeln von einem Glauben, der lebensspendende Fragen den einfachen Antworten vorzieht.Judith lebt mit ihrem Mann und drei Kindern seit zwei Jahren wieder in der Schweiz und arbeitet im Aargau als freischaffende Schriftstellerin.Kultur in Studen. In gemütlicher Atmosphäre geniessen wir zu Live-Musik ein «Chäs, Brot, Wy»-Buffet und im Talk mit Stef Gerber erhalten wir Einblick in das Leben von Judith.Infos. Anmeldung online auf gms-studen.ch oder 032 372 10 22Erwachsene: CHF 22.–, Lernende/Studierende: CHF 12.–, Türöffnung: 19.45 UhrVeranstalter. gms seeland ist eine Netzwerkkirche der Methodist:innen (EMK Schweiz) mit vielfältigen, kreativen Projekten für Kinder und Erwachsene. Wir geniessen Kultur, erleben Begegnungen und erhalten Inspiration.

„… a nazvú jeho meno: Predivný, Radca…“ (Iz 9:6) Veriaca vdova, ktorá biedne živila svoje tri deti, ochorela pred Vianocami. Najstarší, asi dvanásťročný chlapec, povedal: „Nakúpim sadrové figúrky a budem ich predávať na ulici.“ Otec totiž robieval sadrové figúrky. Nakúpil za posledné peniaze a núkal: „Pekné sadrové figúrky!“ Studený vietor prefukoval chatrné šaty chlapca. Bolo […] MUDr. Viera Roháčková

Rozhovor o hostitelské péči. O možnosti nabídnout dětem z dětských domovů trávit občas společný čas a vytvořit si pevné vztahy si Kristýna Studená povídala s Gabrielou a s Verčou, které hostitelské péče využívají.

Gândurile pozitive sunt cheia către succes. Este certitudinea la care a ajuns profesorul doctor Constantin Dulcan, care îi dezvăluie lui Mihai Morar cum ne putem transforma viața.Despre efectul gândirii pozitive se vorbește de mult timp. Însă care impactul real asupa reușitelor noastre? De la efectul placebo la realizări improbabile ale oamenilor din întreaga lume, efectul palpabil al gândurilor pozitive depășește orice așteptare. Și asta pentru că nu existăm ca simpli indivizi, ci suntem parte integrantă dintr-un univers extrem de complex, inteligent, expresie a unei inteligențe superioare. Este și motivul pentru care, în premieră, la conferința Fain & Simplu ținută pe scena Casei de Cultură a Studenților din Iași, profesorul Dulcan ne împărtășește convingerea sa privind evoluția speciilor și, mai ales, a omului.Privește cu alți ochi lumea în care trăiești! Și descoperă un univers de oportunități și împliniri.Azi, la Fain & Simplu, cu Mihai Morar.

V relácii Za hranicou Plus sa dnes pozrieme na rozhovor pre web Politico s jedným z najznámejších členov súčasnej ruskej opozície Michailom Chodorkovským. Kedysi najbohatší muž Ruska, neskôr väzeň a dnes Rus žijúci v exile v rozhovore hovorí otvorene o budúcnosti svojej krajiny, o Putinovi, aj o tom, prečo podľa neho Európu čaká druhá studená vojna.

Crezi că locul unde te așezi la interviu sau cum te îmbraci influențează decizia finală? Gândește-te din nou. Diana Dumitrel, fost Director of International Recruiting la Adobe și Google, dezvăluie ce contează cu adevărat în procesele de recrutare și cum să navighezi o carieră internațională.Ce vei descoperi:De ce competențele tehnice cântăresc mai mult decât soft skills la angajare (dar se inversează la promovare)Miturile despre interviuri: unde stai la masă, cum dai mâna și ce contează de faptCum să te poziționezi autentic când îți dorești foarte tare un rolDiferențele esențiale între candidații români și cei internaționaliCulisele relocării în San Francisco: costuri ascunse, provocări reale și beneficii neașteptateDe ce românii au atuuri unice (adaptabilitate, reziliență, educație solidă) dar nu le valorificăPentru cine este acest episod:Studenți și tineri profesioniști care se pregătesc pentru interviuriProfesioniști care consideră o reconversie sau o carieră internaționalăPărinți care evaluează relocarea cu familiaOricine vrea să înțeleagă cum funcționează cu adevărat recrutarea la nivel globalDate cheie din episod:Hard vs Soft Skills: La angajare contează mai mult competențele tehnice, la promovare echilibrul se schimbăCV-ul perfect: Simplu, fără greșeli, adaptat rolului Cât să bifezi din fișa postului: 60-75% din cerințele obligatorii sunt suficiente pentru a aplicaRed flags: Vorbești în generalități, nu urmezi instrucțiuni simple în email-uri, nu pui întrebăriAcest episod este produs și distribuit cu susținerea E.ON Energie România.

Päť kľúčových zistení o stave slovenskej prírody. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

Přelety ruských stíhaček nad Estonskem chápe politolog jako předzvěst obnovení studené války. „Povede k nutnosti obranu pojmout nejen jako titulek nebo jako identitu, ale jako racionální krok a průběžné představování investic a jejich racionality,“ domnívá se politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí... dále rozebírá pokračování předvolební kampaně, jak do ní zasahuje rozhodování v soudních síních, například o kauze Dozimetr, a také družení Starostů skrze předsednické pivo.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přelety ruských stíhaček nad Estonskem chápe politolog jako předzvěst obnovení studené války. „Povede k nutnosti obranu pojmout nejen jako titulek nebo jako identitu, ale jako racionální krok a průběžné představování investic a jejich racionality,“ domnívá se politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí... dále rozebírá pokračování předvolební kampaně, jak do ní zasahuje rozhodování v soudních síních, například o kauze Dozimetr, a také družení Starostů skrze předsednické pivo.

Vražda politického aktivisty Charlieho Kirka vyhrotila ve Spojených státech spory mezi momentálně vládnoucí Republikánskou stranou, ovládanou hnutím Udělejme Ameriku opět velkou (neboli MAGA), a demokraty do tak nesmiřitelné podoby, že jsou na místě obavy o osud americké demokracie.

Vražda politického aktivisty Charlieho Kirka vyhrotila ve Spojených státech spory mezi momentálně vládnoucí Republikánskou stranou, ovládanou hnutím Udělejme Ameriku opět velkou (neboli MAGA), a demokraty do tak nesmiřitelné podoby, že jsou na místě obavy o osud americké demokracie. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Černobílý svět a malé posuny pěšců, které mohou ohrozit krále. Řeč ve filmových snímcích o sovětském šachu v 70. let je doslovná a symbolická současně. Naopak velice barvitá svědectví podávají knihy o životě mistra světa v šachu Garriho Kasparova. Všechny tyto tipy na knihy a filmy o šachovnicích, do nichž se promítala studená válka, přináší bonusový materiál podcastu Na Východ!.

Karlovarský festival funguje už od pádu komunismus jako stálice kulturního života v Česku. Neměl to po revoluci vždycky lehké a jednu dobu mu reálně hrozil zánik. Ale co zůstává dnes mimo odbornou veřejnost zcela ve stínu, je mnohaletá existence největšího českého filmového festivalu v poválečných 45 letech. A právě této etapě se věnuje publikace Proplétání světů. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary v období studené války. Stojí za ním tým kolem Jindřišky Bláhové.

Ieri seară, Ministerul Muncii a publicat pentru transparență decizională un proiect de ordonanță de urgență prin care se plafonează cuantumul sporului pentru condiții periculoase sau vătămătoare de muncă. Nota de fundamentare a actului normativ nu specifică numărul de angajați din sectorul public care beneficiază acum de plata acestui spor. În afară de angajații din sectorul de ordine publică este greu de înțeles cine ar mai putea beneficia de un astfel de spor de condiții periculoase de muncă. Poate minerii sau petroliștii, dar aceștia nu sunt plătiți de la buget, ci din banii companiilor unde sunt angajați. Mai mult, înțelegem că și în administrația locală sunt plătite astfel de sporuri. Cum va funcționa plafonarea sporului? Dacă în acest moment sporul de condiții periculoase de muncă se plătește la nivelul de 15% din salariul brut, dar nu mai mult de 1.500 de lei brut. după adoptarea ordonanței sporul va fi de maximum 300 lei brut. Dacă nota de fundamentare a ordonanței de urgență nu specifică mai exact categoriile de personal care încasează acest spor salarial, în schimb, este menționat impactul asupra bugetului. Se vor face economii de 1,35 miliarde de lei, adică aproximativ un miliard la bugetul de stat și alte 298 milioane de lei la bugetele locale. România este în situația bugetară în care contează chiar și 100 milioane, dar 1,35 miliarde de lei? Ministrul educației a dat startul reducerilor de cheltuieli anunțând renunțarea la așa-numitele burse tehnologice și pentru olimpici. Conform ministrului Daniel David, plata totală a burselor școlare este de șapte miliarde de lei pe an. Cert este că, deși tăierea unor burse școlare pare o operațiune pripită, volumul reducerii de cheltuieli și beneficiile pe care bursele le aduc asupra calității procesului de învățământ justifică o asemenea decizie. De fapt, extinderea sistemului de burse dă senzația că statul a dorit să plătească elevii pentru a veni la școală. Ceea ce este în esență greșit. Chiar dacă abandonul școlar este una din marile probleme ale sistemului de educație din România, ideea că statul oferă elevii pentru a-i aduce la școală nu este cea mai inspirată. Am văzut și primele proteste. Studenții nu sunt de acord cu micșorarea burselor, iar un sindicat al polițiștilor a transmis un comunicat în care arată că este împotriva reducerii sporului pentru condiții periculoase de muncă. Dar, aceste măsuri sunt doar începutul. Săptămâna viitoare este de așteptat ca guvernul să publice legislația pe baza căreia se vor aplica măsurile incluse în planul de ajustare bugetară și în programul de guvernare. Atunci, vom avea creșteri de TVA, de impozit pe dividende, de accize sau a impozitului pe proprietate. O bună parte din măsuri sunt deja anunțate în programul de guvernare. Săptămâna viitoare se vor supăra antreprenorii, oamenii de afaceri și managerii din sectoare economice foarte diferite. Evident, nimeni nu este fericit când trebuie să plătească taxe sau impozite mai mari. Va urma probabil și o listă cu investițiile care se opresc. Evident, toată lumea va fi supărată. Dar, să nu ne prefacem că nu știam. Anul trecut, încheiat cu un deficit de 9,3% din PIB - ESA, cu o creștere a salariilor bugetare cu 31 miliarde de lei, adică cu 24%, cu o creștere a investițiilor cu 20 miliarde de lei față de anul 2023, era clar că suntem în fața unor excese bugetare. Fiecare a beneficiat în felul lui, mai mult bugetarii, mai puțin micii antreprenori și companiile care au putut vinde într-un climat inflaționist. Anul trecut, au fost bani în piață. Anul acesta, plătim toți. Unii mai mult, alții mai puțin. Acesta este prețul pe care trebuie să îl plătim pentru ca bugetul României să se echilibreze parțial. Dacă acest lucru nu se va înțelege, dacă sindicatele vor protesta, dacă tăierile de cheltuieli și măririle de taxe vor fi contestate în stradă sau în instanță, România are mari șanse să se prăbușească din punct de vedere bugetar.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Byl jsem kluk, který docela pil, sem tam se popral a měl nějaké démony v hlavě. Na začátku jsem rozhodně nebyl gentleman,“ říká Marek Ztracený, když se ohlíží za minulostí. Zpěvák, který dnes plní stadiony a připravuje show pro 160 tisíc fanoušků, otevřeně mluví o svých začátcích, dluzích i o tom, jak čelil kritice kvůli textu písně, který byl spojován se sexualizovaným násilím. „Tahle studená sprcha byla divoká,“ říká a přiznává, že dnes už by takový text nenapsal. V rozhovoru s Čestmírem Strakatým popisuje, jaké to bylo být dyslektikem, který přečetl první knížku ve 27 letech, i jaké je pro něj rodičovství – a proč si uvědomuje, že nebude „v šedesáti skákat po pódiu a zpívat Ztrácíš“. Zpěvák mluví i o vztahu, který ho formoval nejvíc – o svém otci. „Byl u všeho – naučil mě první akordy, pomáhal mi a zastával se mě,“ popisuje. V den, kdy měl převzít čtvrtého Slavíka, už Ztracený věděl, že se s tátou možná loučí. „Poslal mě tam. Záleželo mu na tom možná víc než mně,“ vzpomíná hudebník a přiznává, že neví, jestli bude po odchodu otce jeho život stejný. Pokud jde o hudbu, z kritiků si Ztracený nic nedělá. Nejlepším zrcadlem jsou pro něj jeho fanoušci a zásadní jsou pro něj jejich emoce. „Já prostě miluju, když lidi zpívají moje písničky a když se na koncertech objímají a píšou mi,“ říká k tomu, co je pro něj hlavní měřítko. Vypráví ale také o svém dětství na Šumavě i o tom, jak ho s otcem vojáci se samopaly v ruce vyháněli od borůvek u hranic, a popisuje i, jak dost možná mohl skončit někde za pianem ve Švýcarsku. Jak zpětně vnímá svůj start v hudebním světě a proč si myslí, že nebýt jeho rodiny a syna, nebyl by tam, kde je? Proč by nechtěl „dojíždět fesťáky“ jako mnozí jeho kolegové, ale pořád ještě něco pokořit? Co pro něj byla v dětství největší výzva? A proč věří, že do hudby se dnes promítá i frustrace z rozdělené společnosti? Poslechněte si celý rozhovor.

Se studenými končetinami, zejména s prsty u nohou, se můžete potýkat i v létě. V zimě je to normální reakce organismu na chlad. Co vše to může způsobit a kdy už studené nohy ruce a nohy nebrat na lehkou váhu?

Se studenými končetinami, zejména s prsty u nohou, se můžete potýkat i v létě. V zimě je to normální reakce organismu na chlad. Co vše to může způsobit a kdy už studené nohy ruce a nohy nebrat na lehkou váhu?

Chodím po Česku a poslouchám útržky rozhovorů ve své rodné řeči. Nejspíš se mi to jen zdá – aspoň doufám –, ale připadá mi, že se většina lidí buď chlubí, nebo si stěžuje. Ale, jak říkám, to se mi asi jen zdá. Jsem příliš zvyklá na Angličany, kteří se chlubí málokdy a místo stížností cedí mezi zuby proslulou větu „Nesmím remcat!“ A ve snaze být vždy zdvořilí zavedou řeč na počasí.

Česká republika je podle bývalého viceguvernéra České národní banky v zajímavé pozici. Euro sice dlouhodobě více či méně razantně odmítá, pro samotnou eurozónou by ale bylo vítaným novým členem. Protipólem toho jsou Bulhaři: na přijetí eura sedmnáct let pracují, ale bývá jim naznačeno, že je členové měnové unie nechtějí. „Češi budou přijímat euro jen ze zoufalství,“ tvrdí o místní debatě o konci koruny Hampl. „Bude to jen v situaci, kdy budou mít pocit, že je u nás už však tak pokažené, že je potřeba přijmout záchranu ze společného evropského deštníku.“ To vše se odehrává na pozadí turbulentní geopolitické situace ve světě, kdy se Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa pomalu stahují z pozice světového strážníka. Co by měla dělat Evropa, aby se postavila více na vlastní nohy? Co Mojmír Hampl odposlechl na bruselských chodbách? A proč nemá Amerika ani po třech dominantních dekádách pocit, že je na tom lépe než byla před koncem Studené války?

Česká republika je podle bývalého viceguvernéra České národní banky v zajímavé pozici. Euro sice dlouhodobě více či méně razantně odmítá, pro samotnou eurozónou by ale bylo vítaným novým členem. Protipólem toho jsou Bulhaři: na přijetí eura sedmnáct let pracují, ale bývá jim naznačeno, že je členové měnové unie nechtějí. „Češi budou přijímat euro jen ze zoufalství,“ tvrdí o místní debatě o konci koruny Hampl. „Bude to jen v situaci, kdy budou mít pocit, že je u nás už však tak pokažené, že je potřeba přijmout záchranu ze společného evropského deštníku.“ To vše se odehrává na pozadí turbulentní geopolitické situace ve světě, kdy se Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa pomalu stahují z pozice světového strážníka. Co by měla dělat Evropa, aby se postavila více na vlastní nohy? Co Mojmír Hampl odposlechl na bruselských chodbách? A proč nemá Amerika ani po třech dominantních dekádách pocit, že je na tom lépe než byla před koncem Studené války?

Studen loan debt collections resume in May and the impacted borrowers are mad at President Trump for this. The Apes give their thoughts on the whole situation and why Trump might have facilitated this. Then the guys discuss Nick Fuentes's critique of the black community and how black conservative influencers are actually in agreement with his assessment. 

Chaos a totální nejistota, nepředvídatelnost, všechno vzhůru nohama. To všechno teď vnesl do vztahů s Evropou Donald Trump. V minulých dnech vyslal do Evropy svého viceprezidenta a několik ministrů, aby v Mnichově v rámci bezpečnostní konference a částečně i v Polsku nastínili, jak si představuje bezpečnost našeho kontinentu a postoj vůči ruské agresi proti Ukrajině. Která je klíčová pro budoucnost celé Evropy.

O studené válce zdánlivě víme vše – ale opravdu jen zdánlivě. Historie je kromě toho z velké části o tom, jak ji interpretujeme. A v obou těchto měřítkách, v přinášení nových faktů i v interpretaci minulých dějů, vyniká kniha Sergeje Radčenka, původem ruského historika, který dlouhodobě působí v zahraničí. Jeho kniha To Run the World: The Kremlin's Cold War Bid for Global Power zatím vyšla jen anglicky, a to v roce 2024.