Podcasts about teplicku

V Mikulově na Teplicku finišuje oprava střechy kostela svatého Mikuláše. Zastaralý eternit nahradila historická pálená taška zvaná bobrovka. Kostel v krušnohorském Mikulově je od roku 2002 chráněn jako kulturní památka. Patří církvi, na jeho opravu ale přispěla i obec nebo veřejná sbírka.

Školáci z Bíliny na Teplicku najdou pomoc při řešení konfliktů a problémů u svých spolužáků. Základní škola Lidická totiž sestavila skupinu dětských mediátorů a učí je, jak vyslechnout ostatní a nasměrovat je k možnému řešení. Spolužákům tak můžou děti pomoci vyřešit smírně konflikt nebo poradit s jinými problémy.

Stavební sezóna se naplno rozjela i na silnicích v Ústeckém kraji. Například 12. května začínají silničáři s opravou povrchu hlavního tahu u Bíliny na Teplicku. Kromě tří velkých mostů přes Labe, v Roudnici nad Labem, v Ústí nad Labem a v Děčíně, opravují dělníci v jednu dobu také 13 menších mostků a propustí na silnicích I. třídy.

Od letošního března se smí pálit jenom suché dřevo. Pálení čerstvých větví, listí nebo trávy je zakázáno, protože takový oheň hodně kouří. Tento materiál se má kompostovat nebo štěpkovat. To nabízí lidem třeba v Hrobu na Teplicku.

Máme za sebou filipojakubskou noc, spojenou s mnoha tradicemi a rituály, a také pálením velkých ohňů. Třeba v Duchcově na Teplicku uspořádali pálení čarodějnic s doprovodným programem poprvé v areálu místního koupaliště.

Policejní TOXI tým z Ústí nad Labem odhalil a rozbil obchod s drogami. Podle kriminalistů prodávala organizovaná skupina především heroin. Z Dubí na Teplicku ho dodávala třeba do Karlových Varů, Brna nebo Ostravy. Vedl ji muž albánského původu.

Jarní revize lanovky na Komáří Vížku v Krušných horách se účastní také dobrovolníci. Jezdí třeba až ze Švýcarska, kde tento typ sedačkové lanovky kdysi vyráběli. Teď už je v provozu jenom v Krupce na Teplicku.

V Duchcově na Teplicku končí oprava historického domu poblíž náměstí. Původně hotel Union, pak Český dům, býval na sklonku 19. století centrem setkávání české menšiny. V posledních desetiletích ale budova chátrala, měla propadlé stropy a narušenou statiku. Z objektu zbyla na začátku přestavby v podstatě jenom jižní stěna a schodiště.

Školáci z Novosedlic na Teplicku zorganizovali velikonoční jarmark. Procvičili si přitom svoji zručnost, vzájemnou spolupráci i finanční gramotnost. Postarali se o výrobky, nacenili je a pak také prodávali.

300. výročí narození Giacoma Casanovy si v letošním roce připomínají v Duchcově na Teplicku. Známý dobrodruh na tamním zámku prožil posledních 13 let svého života a také tam sepsal životopisné dílo.

Sklepy některých domů v Bezručově ulici v Duchcově na Teplicku plnila roky spodní voda. Jihozápadní část Duchcova proto zkoumali hydrogeologové. Zjišťovali, jak si poradit s následky dlouholeté důlní činnosti i dalším působením člověka.

Společnost AGC spustila ve sklárně Barevka v Dubí na Teplicku novou tavicí pec za několik stovek milionů korun. Velkokapacitní linka na výrobu plochého vzorovaného skla díky moderním technologiím sníží emise oxidu uhličitého do ovzduší.

Pacientům nemocnice v Bílině na Teplicku dočasně vaří v sousedním Mostě. V městské nemocnici se totiž chystá kompletní modernizace stravovacího provozu za zhruba 23 milionů korun. Nemocniční kuchyni s kapacitou dvou set jídel mají dělníci opravit během pěti měsíců.

Senioři z Krupky na Teplicku si mohou zpestřit volný čas, přiučit se novým věcem a také se seznámit s vrstevníky. Město přišlo s tříměsíčním projektem nazvaným Seniorská základní škola. Zatím se zapojilo prvních devět zájemců.

Zabruslit si na vzduchu a přitom bez rizika proboření do ledové vody – to je možné na kluzišti s umělým povrchem. Bruslaři je můžou v letošní sezoně vyzkoušet třeba na Teplicku. V Duchcově se v areálu koupaliště bruslí od listopadu. V sousedním Háji začali 8. ledna. Mobilní kluziště tam stojí na hřišti za Sokolovnou.

V Česku pokračuje útlum těžby uhlí. Podle těžebních společností se jeho dobývání přestává ekonomicky vyplácet. Hnědé uhlí se těží v Ústeckém kraji v povrchových lomech na Mostecku, Teplicku a Chomutovsku.

Mobilní kluziště mají k dispozici bruslaři v Háji u Duchcova na Teplicku. Od 8. ledna si na něm mohou zdarma zabruslit. Zhruba 200 000 korun nájemného za kluziště s umělým povrchem zaplatili obci sponzoři.

Přesně před 91 lety, 3. ledna 1934 došlo k jednomu z největších důlních neštěstí v československé historii. Při výbuchu na dole Nelson v Oseku na Teplicku přišlo o život 142 horníků. Zůstalo po nich 130 vdov a ještě jednou tolik dětí. Vyproštění mrtvých horníků z podzemních šachet trvalo měsíce, poslední oběť mohli pozůstalí pohřbít až po čtyřech letech.

V neděli 15. prosince začnou platit nové jízdní řády autobusů a vlaků. V Ústeckém kraji se ale výraznější novinky v dopravě nechystají. Hejtmanství například nechává upravit hlavně časy odjezdů a trasy u některých autobusů, třeba na Teplicku.

Na náves do Červeného Újezdu na Teplicku by se mohla zase vrátit kaplička. Vesnička, která patří pod Hrobčice, o ni přišla před 50 lety. Teď se v Červeném Újezdu dohadují, jak má kaple vypadat a zda ji postaví. Zastupitelé se s obyvateli sešli na výjezdním zasedání přímo na návsi.

Kino Lípa v Duchcově na Teplicku připomnělo své začátky, které se datují do roku 1929. Budova v centru města s velkorysou vstupní dvoupatrovou galerií je dílem architekta Richarda Broscheho, který stojí i za ústeckým kinem Alhambra, dnešním Činoherním studiem.

11 lidí obvinili ústečtí policisti z výroby a prodeje marihuany. Tři muži z Litoměřicka pěstovali rostliny v Oseku na Teplicku a ve Verneřicích na Děčínsku. Především v Ústí nad Labem pak drogu prodávali. Hrozí jim za to až 12 let ve vězení. Organizátorům pomáhalo dalších osm obviněných prodejců. Ti by v případě uznání viny mohli být za mřížemi až pět let.

O možnostech internetu se senioři z Bystřan na Teplicku dozvídají od školáků. Děti jim ukazují, co všechno se dá na tabletech a mobilních telefonech vyhledat a jak je v praxi používat. Zároveň zaznamenávají vzpomínky obyvatel bystřanského domova.

Krupka na Teplicku vybavila svoji sedačkovou lanovku na Komáří Vížku kamerami a audiosystémem. Výletníci se mohou třeba předem podívat, jaké je v dolní a horní stanici počasí. Pasažéři se také rychle dozvědí i o případných potížích. Společnost Sport Krupka, která lanovku provozuje, za technické vylepšení zaplatila 200 000 korun.

V České republice aktuálně chybí asi 3000 zdravotních sester. Vyplývá to z dat Národního zdravotnického informačního systému. Všeobecné sestry shánějí i v některých domovech pro seniory. Třeba v Bystřanech na Teplicku se volné místo snažili obsadit tři čtvrtě roku.

Silničářům začala zimní sezona. Dispečinky tak drží nepřetržitou pohotovost. Třeba v Dubí na Teplicku, kde sídlí ředitelství Správy a údržby silnic Ústeckého kraje.

Moldava v Krušných horách na Teplicku prodává v elektronické aukci budovu vlakového nádraží. Několik let je stavba opuštěná. Dražba začne 30. října v 10:00.

V Košťanech na Teplicku se 17. října sešli starostové z Krušnohoří s ministrem životního prostřední Petrem Hladíkem z KDU-ČSL. Přednesli mu své výhrady k záměru na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory.

Zhruba 5000 lůžek akutní péče v nemocnicích po celé republice by se mohlo změnit na lůžka následné péče. Nemocnicím končí pětileté rámcové smlouvy se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která s nimi změny projednává. Třeba městská nemocnice v Duchcově na Teplicku, kterou provozuje společnost AHC, se už na novinky v lůžkové péči připravuje.

Některým lidem z Cínovce na Teplicku se nelíbí plány investora na stavbu 13 rodinných domů. Poukazují na to, že do krušnohorské obce patří rozptýlená zástavba. V pondělí 7. října se proto sešli na veřejném jednání, aby se dozvěděli podrobnosti.

K přátelské atmosféře v Základní škole Za Chlumem v Bílině na Teplicku od nového školního roku přispívají dva beránci. Pasou se v atriu, kde děti tráví přestávky nebo mají projektové vyučování. Škola ve vyloučené lokalitě stále hledá způsoby, jak děti a jejich rodiny motivovat k pravidelné docházce.

Máme za sebou druhé kolo voleb do Senátu. V Ústeckém kraji lidé hlasovali na Chomutovsku, na Teplicku a také v obvodu Litoměřice, který zahrnuje i část kladenského okresu. Ve všech třech oblastech se své posty snažili uhájit dosavadní senátoři.

27. a 28. září mohou lidé hlasovat ve druhém kole senátních voleb. V Ústeckém kraji budou voliči vybírat nového senátora na Teplicku, Chomutovsku a v obvodu Litoměřice, který zahrnuje i část kladenského okresu.

V pohraničí vznikly v posledních deseti letech velké průmyslové zóny. Zaměstnávají tisíce lidí, přinášejí miliardy do rozpočtu. Ale region nebohatne. Méně peněz do metropole, více menším městům, vyzývá byznysmen Milan Kratina. Ten patří mezi nejbohatší Čechy a je zakladatelem holdingu Accolade.Karlovarský region má řadu nelichotivých prvenství. Nejnižší mzdy, nejvíc exekucí, nejhorší školství. Expremiér Andrej Babiš ho označil za „nejhorší kraj úplně ve všem“. Firma Accolade, která staví průmyslové parky, si ale právě tento region vybrala pro své obří investice. Za poslední zhruba dekádu do výstavby šesti průmyslových parků na Chebsku a Teplicku „nasypala“ přes 18 miliard korun.„Tyhle naše regiony jsou skvěle umístěné. Nemusí se cítit méněcenně. Opravdu není lepší místo v Evropě, odkud můžete dodávat, než je Karlovarský kraj. Možná ještě Plzeňský kraj je stejně dobrý. Když se nám povede zvednout školství, to je alfa a omega, budeme investovat do infrastruktury a povede se nám víc propojit region s Bavorskem, tak má ten region ohromný potenciál růstu,“ vyjmenovává úkoly pro vládu jeden z nejbohatších Čechů.Jenže Karlovarsko a Ústecko, kde Kratina se svým byznysovým partnerem Zdeňkem Šoustalem také podnikají, bohatnou pomalu. Jeden z problémů je nastavení rozpočtového určení daní, řekl Kratina. Systém, který říká, jak se mezi obce a stát rozdělí celkové vybrané daně, by měl podle šéfa Accolade obce výrazněji zvýhodnit.„Lidé nevidí přínosy, které haly pro ně osobně budou mít. Kdyby věděli, že každý rok dostanou vysoké desítky nebo malé stovky milionů korun, tak by hned mohli říkat: Něco se tu sice bude stavět, ale budeme tady mít víc peněz na lékaře, na učitele, na školky, na školy,“ řekl Kratina ve speciálu podcastu Ve vatě, který vznikl v rámci volebního vysílání Seznam Zpráv.„My nedokážeme motivovat obce a kraje k tomu, aby rozvíjely svoje průmyslové zóny. Z našich hal jdou dneska miliardy korun do státního rozpočtu a jednotlivé obce a města z toho vlastně nedostávají vůbec nic nebo dostávají extrémně málo ve srovnání s Německem, Polskem, Rakouskem, Holandskem. A tím pádem se nám nezavírají ty nůžky. Kraje nám nebohatnou a města nám nebohatnou a je to právě tím, že peníze jdou do Prahy,“ kritizuje Kratina.To má i politické dopady, příhraniční oblasti volí jinak, podotkl Kratina. „Pokud chceme být vzdělanější a soběstačnější a nechceme, aby lidé volili extremisty, tak musíme bohatství rozdělovat mezi regiony rovnoměrněji, to by měla být zásadní politika vlády.“Základem jsou dobré školyZa klíčový problém „pohraničí“ má Milan Kratina kvalitu vzdělávání. Protože je český vzdělávací systém málo propustný, děti rodičů se základní školou nebo učilištěm končí nejčastěji také jen se „základkou“ či výučním listem, následně s nízkým platem a častěji než kde jinde také s exekucí na krku.Firmy ale chtějí logicky budovat tam, kde jsou kvalifikovaní zaměstnanci. „Jeden z našich nájemců měl být výrobce tlumičů pro BMW a Volvo. Svoje výzkumné a vývojové centrum ale nakonec vybudoval v Polsku, protože nevěřil Chebu a karlovarskému regionu, že by tam byl dostatek  inženýrů,“ říká Kratina, jehož společnost staví právě i v Polsku, Německu, na Slovensku či ve Španělsku.Podle byznysmena musí změna začít už na základních školách, střední školství je zase příliš rozdrobené. „Máme hrozně moc odborných středních škol a učňáků, víc než 230 oborů a máme málo všeobecného vzdělání, jen 30 %, Evropská unie má 50 %. Všeobecné vzdělání je extrémně důležité pro digitální ekonomiku a zástupci digitální ekonomiky jsou právě ti, kteří se dneska o ten region zajímají nejvíc. Pro společnosti z e-commerce je Karlovarský kraj úplně perfektní,“ uvedl.„Mrháme talentem a děti nejdou na střední školy, na které by mohly jít, protože na nich není dostatečný počet míst. To je osmdesátková ekonomika. Nutíme je, aby byly autoklempíři. Já ale nechci, aby naše děti byly kamioňáci. Věřím, že kamiony budou autonomní a naše děti je budou vyvíjet,“ říká Kratina.Karlovarský kraj je jediným v České republice, který nemá vlastní vysokou školu. V poslední době se region snaží situaci změnit. „Kraj dneska ve spolupráci se Západočeskou univerzitou chystá polytechniku. Je to krok dobrým směrem, ale zase to ukazuje, že nemáme žádné ambice,“ míní Kratina, který fandí ideji česko-německé univerzity.Vybudujme česko-bavorskou univerzitu„Bavoráci můžou jako nejbohatší region čerpat peníze jen na přeshraniční spolupráci, takže já bych udělal česko-bavorskou vysokou školu pro digitální ekonomiku Cheb–Waldsassen. Vzít ten talent z Bavorska a talent z České republiky, protože v regionu jsou nejlepší a největší hráči v oblasti jako e-commerce,“ popisuje Milan Kratina.Region přitom trápí „odliv mozků“. Slabá nabídka vzdělání nutí mladé z kraje odcházet, ročně se z kraje vystěhuje tisíc studentů a přes polovinu z nich už se nevrátí. Část obyvatel zase pravidelně pendluje za prací do Německa.Podle Kratiny je blízkost hranice i 35 let po revoluci stále cítit. Nejen na špatné přeshraniční dopravě, ale i opticky. „Chebané říkají, když jedou do Bavorska, že jedou do Jižní Koreje a pak se vracejí zpátky do té Severní, protože tam máme ty tržnice,“ glosuje podnikatel.Celý Karlovarský kraj je podle výzkumů PAQ Research v pásmu destabilizující chudoby, nadprůměrný počet lidí je tam v exekuci, v bytové nouzi nebo v sociálně vyloučených lokalitách.Nejnižší mzdyPrůměrná mzda v Karlovarském kraji činila ve druhém čtvrtletí 39 031 korun, nejméně v celé republice. Podle Milana Kratiny s sebou kvalitní byznys nese také vyšší mzdy. „Čím zajímavější společnosti máte, tím lepší byznys dělají, mají na něm vyšší marži, nabízejí zajímavější pracovní místa. To je rozvoj ekonomiky. Nebudeme přece pořád držet při životě něco, co sice funguje a je to tradiční, ale ti lidé tam berou málo peněz. Potřebujeme firmy, které lidem dokážou nabídnout mnohem víc peněz. Nesmíme ustrnout před 50 lety,“ přemýšlí Milan Kratina.Pod střechami Accolade na Chebsku a Teplicku vyrábí či skladují známé firmy Nexans, Raben či Maersk, logistický gigant DHL, Tchibo, ShipMonk, Kaufland. Jde o vysoce robotizované provozy. „To, co v Tchibu dříve dělalo 1200 lidí, dneska s robotizací dělá 350. Nabízí tam 200 extrémně zajímavých pozic jako řízení automatizovaných a robotických systémů,“ vypočítává Kratina.Bude „sudetská dálnice“?Třetí zásadní oblastí, která by pomohla regionu zvednout životní úroveň, je lepší infrastruktura. „Dálnice Praha – Karlovy Vary se staví, protože všichni potřebují na filmový festival dojet za hodinu, a ne za dvě. Ale prioritní by mělo být propojení na německé dálnice a železniční spojení s Německem, které dneska vůbec nefunguje.  „Sudetská dálnice“ mezi Karlovými Vary a Ústím nad Labem je něco, co by kopcovitému regionu taky pomohlo,“ myslí si Kratina.Výstavbě ale leckdy hází klacky pod nohy i stát, stěžuje si Kratina. „Na Plzeňsku nám místní správa z Ministerstva životního prostředí řekla, že podnikáme v osmi zemích, tak přece ten projekt nemusíme dělat v České republice. Ale my chceme investovat i v Novém Boru, protože jsme patrioti,“ uzavírá podnikatel.*****Ve vatě. Podcast noviná...

V párek 20. září ve 14:00 začaly volby do krajského zastupitelstva. V Ústeckém kraji mohou lidé vybírat kandidáty ze 14 politických stran a hnutí. Kromě toho se na Litoměřicku, Teplicku a Chomutovsku konají volby do senátu. Obyvatelé Žitenic na Litoměřicku pak budou hlasovat i v místním referendu.

Kančí je výborné maso. Má sílu a šťavnatost vepřového, ale chuť a vlákna jako hovězí. A z něj je guláš, jak má být. Nádherně tmavý a místo omáčky vznikne sos, který osvěží citron, rum a víno. Že to nejde dohromady? Vyzkoušejte. Kančí guláš podle své maminky a babičky uvařila Iveta Richterová z Hradiště na Teplicku.

Kančí je výborné maso. Má sílu a šťavnatost vepřového, ale chuť a vlákna jako hovězí. A z něj je guláš, jak má být. Nádherně tmavý a místo omáčky vznikne sos, který osvěží citron, rum a víno. Že to nejde dohromady? Vyzkoušejte. Kančí guláš podle své maminky a babičky uvařila Iveta Richterová z Hradiště na Teplicku.

Kančí je výborné maso. Má sílu a šťavnatost vepřového, ale chuť a vlákna jako hovězí. A z něj je guláš, jak má být. Nádherně tmavý a místo omáčky vznikne sos, který osvěží citron, rum a víno. Že to nejde dohromady? Vyzkoušejte. Kančí guláš podle své maminky a babičky uvařila Iveta Richterová z Hradiště na Teplicku.

Kančí je výborné maso. Má sílu a šťavnatost vepřového, ale chuť a vlákna jako hovězí. A z něj je guláš, jak má být. Nádherně tmavý a místo omáčky vznikne sos, který osvěží citron, rum a víno. Že to nejde dohromady? Vyzkoušejte. Kančí guláš podle své maminky a babičky uvařila Iveta Richterová z Hradiště na Teplicku.

Kančí je výborné maso. Má sílu a šťavnatost vepřového, ale chuť a vlákna jako hovězí. A z něj je guláš, jak má být. Nádherně tmavý a místo omáčky vznikne sos, který osvěží citron, rum a víno. Že to nejde dohromady? Vyzkoušejte. Kančí guláš podle své maminky a babičky uvařila Iveta Richterová z Hradiště na Teplicku.

Kančí je výborné maso. Má sílu a šťavnatost vepřového, ale chuť a vlákna jako hovězí. A z něj je guláš, jak má být. Nádherně tmavý a místo omáčky vznikne sos, který osvěží citron, rum a víno. Že to nejde dohromady? Vyzkoušejte. Kančí guláš podle své maminky a babičky uvařila Iveta Richterová z Hradiště na Teplicku.

Kančí je výborné maso. Má sílu a šťavnatost vepřového, ale chuť a vlákna jako hovězí. A z něj je guláš, jak má být. Nádherně tmavý a místo omáčky vznikne sos, který osvěží citron, rum a víno. Že to nejde dohromady? Vyzkoušejte. Kančí guláš podle své maminky a babičky uvařila Iveta Richterová z Hradiště na Teplicku.

Kančí je výborné maso. Má sílu a šťavnatost vepřového, ale chuť a vlákna jako hovězí. A z něj je guláš, jak má být. Nádherně tmavý a místo omáčky vznikne sos, který osvěží citron, rum a víno. Že to nejde dohromady? Vyzkoušejte. Kančí guláš podle své maminky a babičky uvařila Iveta Richterová z Hradiště na Teplicku.

Kančí je výborné maso. Má sílu a šťavnatost vepřového, ale chuť a vlákna jako hovězí. A z něj je guláš, jak má být. Nádherně tmavý a místo omáčky vznikne sos, který osvěží citron, rum a víno. Že to nejde dohromady? Vyzkoušejte. Kančí guláš podle své maminky a babičky uvařila Iveta Richterová z Hradiště na Teplicku.

Kančí je výborné maso. Má sílu a šťavnatost vepřového, ale chuť a vlákna jako hovězí. A z něj je guláš, jak má být. Nádherně tmavý a místo omáčky vznikne sos, který osvěží citron, rum a víno. Že to nejde dohromady? Vyzkoušejte. Kančí guláš podle své maminky a babičky uvařila Iveta Richterová z Hradiště na Teplicku.

Kančí je výborné maso. Má sílu a šťavnatost vepřového, ale chuť a vlákna jako hovězí. A z něj je guláš, jak má být. Nádherně tmavý a místo omáčky vznikne sos, který osvěží citron, rum a víno. Že to nejde dohromady? Vyzkoušejte. Kančí guláš podle své maminky a babičky uvařila Iveta Richterová z Hradiště na Teplicku.

Kančí je výborné maso. Má sílu a šťavnatost vepřového, ale chuť a vlákna jako hovězí. A z něj je guláš, jak má být. Nádherně tmavý a místo omáčky vznikne sos, který osvěží citron, rum a víno. Že to nejde dohromady? Vyzkoušejte. Kančí guláš podle své maminky a babičky uvařila Iveta Richterová z Hradiště na Teplicku.

V Bílině na Teplicku vzniká nové Centrum poradenských služeb. Město pro něj poskytlo prostory a vybavení. Poradenství pro děti a jejich rodiny zajistí speciální pedagogické centrum, pedagogicko-psychologická poradna a středisko výchovné péče. Spolupráci v jednom místě kvitují odborníci i město.

Začal nový školní rok. Děti se do školních lavic vrátily po dvouměsíčních prázdninách. A pro zhruba 118 000 prvňáčků je letos 2. září školní premiérou. Taky v základní škole v Žalanech na Teplicku přišli s celými rodinami a kornouty plnými sladkostí.

Bývalá plovárna v Krupce na Teplicku se proměnila v park se sportovištěm. Z 18 let zavřeného koupaliště poblíž Mariánského náměstí vzniklo odpočinkové místo s okrasným jezírkem, přes které vedou mola, s lavičkami, venkovní posilovnou, dětským hřištěm nebo veřejnými ohništi.