Podcasts about jednom

Stupeň – O exile Rebrík božského výstupu bol napísaný predovšetkým pre mníchov. No slová svätého Jána Klimaka na začiatku prvej kapitoly naznačujú, že jeho úmyslom je osloviť každého človeka túžiaceho po spáse. Hovorí: „Dvere večného života sú otvorené pre každého. Cieľ nášho života je nasledovať Krista a podobať sa mu v jeho božskej láske.“ Ponúkané reflexie sú prípravou na farské formačné stretnutia. Venujú sa učeniu svätého Jána Klimaka o stupňoch duchovného výstupu, ktoré nachádzame v jeho slávnom diele Rebrík.   Sv. Ján Klimak – Rebrík: https://www.filokalia.sk/sv--jan-klimak-rebrik/  

Njemački mirovinski sustav vrijedio je dugi niz godina kao jedan od najstabilnijih. Onda su zbog demografskih promjena nastale dvojbe, koje su sa sobom donijele niz reformi. Jednom od njih trenutno se bavi njemačka vlada. Stručnjaci razloge za probleme vide u mnogim specifičnostima koje se odnose i na to tko sve u ovaj sustav uplaćuje. Nenad Kreizer razgovara s Krunoslavom Stojakovićem iz zaklade Rosa Luxemburg i reporterom Filipom Slavkovićem o aktualnoj mirovinskoj raspravi u Njemačkoj. Von Nenad Kreizer.

Petr Stuchlík už v Jednom procentu byl, plus mínus před rokem, a během něj padla mezi mnoha historkami z jeho byznysového i osobního života i jedna predikce: že se během následujícího roku vypraví pěšky z francouzské Nice do španělské Compostelly. proč? Potřebuju opravit, psychicky i fyzicky, řekl.Připomenu, že Petr Stuchlík je úspěšný český byznysmen, mimo jiné spoluzakladatel webového Fincentra, které úspěšně prodal. A od té doby peníze investuje, mimo jiné do startupu Corrency. Petr Stuchlík také podporuje vážnou hudbu, a možná si na něj vzpomenete i jako na neúspěšného, ale viditelného kandidáta na pražského primátora.Upřímně, ten jeho plán s poutí mi nezněl moc přesvědčivě, a tak jsem mu poměrně s lehkým srdcem slíbil, že když to klapne, probereme to opět v podcastu. Jenže klaplo to, a vy před rokem domluvený rozhovor uslyšíte v dnešní epizodě. Natočili jsme ji živě před publikem v Knihovně Čermáka a Staňka v Holešovicích.O čem jsme mluvili? Mimo jiné o tom, jak vypadá krize středního věku, když máte dost peněz na to, abyste nemuseli pracovat, ale pořád nevíte, proč ráno vstávat z postele. O tom, jak jeho kolegové přiletěli za ním na pouť – a co se stalo těm, kteří nepřiletěli. Anebo o tom, jak se seznámil s nábožnou Američankou středního věku, ale ta před ním pak prchla, když zjistila, že je gay.Tohle je uvolněná, trochu neposlušná epizoda, takže připomínám, že jsme ji točili živě, s veselým publikem a v dobré náladě. Snad bude zábavná i na poslech.A ještě než ji pustím, připomínám, že i v listopadu a v prosinci probíhají v Knihovně Čermáka a Staňka zajímavé večery, třeba 4. prosince Jedno procento s Lukášem Sedláčkem, o týden později standup s Luďkem Staňkem, a v rámci našeho minifestivalu vystoupí 12. prosince ještě Tomáš Plhoň a 18. prosince Nikola Džokič.Plus pokud vás zajímá AI, a to, co jsme se dozvěděli o AI za tři roky od spuštění ChatGPT, zvu vás na show s mou ženou nazvanou: Jak Jak jsme se naučii si nedělat starosti a milovat AI. Bilancujeme v ní tři roky, které uplynuly od spuštění ChatGPT. Po pražské premiéře v úterý budeme hned další úterý 2. prosince v Brně. Přijďte, těšíme se na vás. Lístky najdete na Gooutu nebo na našem webu inspiruj tečka se.A teď už přeju příjemný poslech.

Během Dne boje za svobodu a demokracii ošetřoval pacienty na dětském oddělení v Chrudimi. David Kasal (ANO) už čtvrtým volebním obdobím ověřuje, jestli sněmovní rozhodnutí fungují v praxi.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během Dne boje za svobodu a demokracii ošetřoval pacienty na dětském oddělení v Chrudimi. David Kasal (ANO) už čtvrtým volebním obdobím ověřuje, jestli sněmovní rozhodnutí fungují v praxi.

Pomocná ruka mediátora představuje alternativní cestu soudního rozhřešení. Účastníky sporu vede k vyjádření pocitů za jejich postoji a k nalezení smíru. „V pozadí každého obchodního sporu je nějaký moment, který musí mediátor rozklíčovat a poté sanovat. Moment, který způsobil, že se obchodní partneři anebo i životní partneři rozchází,“ vysvětluje mediátorka Hana Lenghartová. Jak spolupracuje s advokáty a jak udržuje neutralitu? A jak si nenechat konflikty zarůst pod kůži?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pomocná ruka mediátora představuje alternativní cestu soudního rozhřešení. Účastníky sporu vede k vyjádření pocitů za jejich postoji a k nalezení smíru. „V pozadí každého obchodního sporu je nějaký moment, který musí mediátor rozklíčovat a poté sanovat. Moment, který způsobil, že se obchodní partneři anebo i životní partneři rozchází,“ vysvětluje mediátorka Hana Lenghartová. Jak spolupracuje s advokáty a jak udržuje neutralitu? A jak si nenechat konflikty zarůst pod kůži?

V relácii Európa od A po Z sa europoslanci venovali najmä otázke odstrihnutia sa od ruských energií – ropy, plynu aj jadrového paliva. Otvorili aj tému využitia zmrazených ruských aktív na pomoc Ukrajine a morálneho i právneho rámca takého kroku. Hovorili tiež o potrebe efektívneho čerpania eurofondov na znižovanie energetickej náročnosti domácností a o tom, ako má Slovensko v Bruseli presadzovať svoje záujmy bez izolácie od partnerov v EÚ. Hosťami boli europoslanci Branislav Ondruš (Hlas-SD), Judita Laššáková (Smer-SD), Miriam Lexmann (KDH) a Martin Hojsík (PS).

Vyzkoušejte zdarma online kurz: www.dekarbonizujemecesko.czStáhněte si publikaci Atlas dekarbonizace: www.atlasdekarbonizace.czNajít si své místo v dekarbonizaci, porozumět tomu, co se v Česku děje, a zorientovat se v přechodu na čistou energii. Právě o tom je nový online kurz Dekarbonizujeme Česko, jehož hlavním autorem je Petr Holík. S Ondrášem Přibylou mluví o tom, jak kurz vznikal, jaké principy stojí za jeho strukturou a jak může pomoci lidem, kteří chtějí chápat víc než jen jednotlivé titulky o energetice či emisích.Dozvíte se, jak se rodil obsah, co se dělo v zákulisí natáčení a proč je důležité chápat českou dekarbonizaci nejen z hlediska čísel, ale i osobního příběhu a motivace. Epizoda je pozvánkou ke kurzu, který propojuje data, emoce i konkrétní kroky – tak, abyste si mohli najít vlastní cestu k tomu, co dává smysl vám i v ochraně klimatu.

U ovoj epizodi dijelim priču koja mi je bliska, o danima kada poduzetništvo ne izgleda kao sloboda, već kao emotivni rollercoaster. Kada sve na papiru ide kako treba, ali iznutra nešto koči. Kada osjećam pritisak, tjeskobu ili sumnju, iako znam da sam sposobna i spremna. Kroz godine rada s poduzetnicama, shvatila sam da iza tih trenutaka ne stoji manjak znanja, već unutarnji saboter i potisnute emocije koje traže da ih napokon čujemo. U ovoj epizodi govorim o tome kako nas emotivni aspekti poduzetništva često vode dublje od samih poslovnih izazova, u susret sa sobom.Kroz priču iz vlastitog iskustva i najavu nastavka programa “Biznis iz balansa”, dijelim zašto vjerujem da prava promjena ne počinje u glavi, već u tijelu i emocijama, tamo gdje sve zaista osjećamo. Govorim o onim trenucima kada briga preuzme mjesto jasnoće, kada pokušavamo kontrolirati sve jer nas iznutra vodi strah, a ne mir. Ako se ponekad osjećaš iscrpljeno od stalne borbe i preispitivanja, ova epizoda je podsjetnik da poduzetništvo može biti prostor iscjeljenja, učenja i povezanosti a ne još jedan test tvoje izdržljivosti.Teme koje obrađujem u ovoj epizodi:Zašto poduzetništvo često budi emocije koje smo godinama potiskivaliKako prepoznati unutarnje sabotere koji nas tjeraju da stalno radimo, ali ne napredujemoŠto se krije iza anksioznosti i stalne brige u poduzetništvuKako razlikovati “što bih trebala” od “što bi meni trebalo” – ključ za poslovni i unutarnji balansNa koji način emocije, edukacija i mindset zajedno stvaraju Biznis iz balansaAko želiš da ti moji sadržaji budu redovno podrška na tvom putu poduzetništva iz balansa, prijavi se na newsletter. Jednom tjedno šaljem ti dozu jasnoće i konkretnih alata: https://saraperanic.com/besplatni-resursi/

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V pátek ve 14 hodin začnou v celém Česku volby do Poslanecké sněmovny. V Olomouckém kraji může podle informací krajského úřadu volit zhruba 500 tisíc lidí a jejich hlasy budou sčítat komisaři v 932 volební okrscích. V minulých volbách poslanců před čtyřmi lety přišlo v našem kraji k urnám téměř 65 procent oprávněných voličů, což bylo o pět procent více než v roce 2017.

Pozveme vás na koncert, při kterém se na jednom pódiu hradeckého Klicperova divadla potkají hned dva velké big bandy a dvě velká města. Hradec Králové bude reprezentovat JH Big Band a Pardubice JK Band, přičemž v závěru koncertu se obě kapely spojí do jedné, aby ukázaly, že hudební pouto mezi Hradcem a Pardubicemi je pevné a neochvějné.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozveme vás na koncert, při kterém se na jednom pódiu hradeckého Klicperova divadla potkají hned dva velké big bandy a dvě velká města. Hradec Králové bude reprezentovat JH Big Band a Pardubice JK Band, přičemž v závěru koncertu se obě kapely spojí do jedné, aby ukázaly, že hudební pouto mezi Hradcem a Pardubicemi je pevné a neochvějné.

24. srpna 1853 v americkém městečku Saratoga Springs v lázeňské restauraci Moon`s Lake House usmažil šéfkuchař George Crum poprvé chipsy. Alespoň to tvrdí legenda. Životní dráha George Cruma, šéfkuchaře, lovce a rybáře je v každém případě obdivuhodná. George Crum se vyšvihl z nejnižších sociálních vrstev na oblíbeného majitele restaurace a hostil prezidenty. Možná nebyl první, kdo bramborové lupínky usmažil, ale rozhodně se zasloužil o jejich popularitu.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes k nám zavítal zápasník Oktagonu MMA a farmář ANDREJ KALAŠNIK. Probrali jsme jak ho Stejk vyghoustoval, jak ho baví natáčet vlogy na youtube, o jeho superschipnosti poznat všechny státní vlajky na světě, jaký je to moderovat s Karlosem Vémolou Oktagon, tipování zápasů na Štvanici, o titulové šanci proti Ionu Surduovi, o trashtalcích, o trénování s Calinem, o Stejkově bojové historii, jaký má rituály před zápasama, o nejtěžším zápasu kariéry, regeneruju pivem, s jakou fiktivní postavou by si chtěl dát zápas, z čeho má největší strach, proč se bojí kudlanek. Probrali jsme taky proč šel do reality show Farma, co se tam naučil, kdo mu nejvíc vadil, jak to zvládala rodina a proč je Farma mnohem náročnější show než Survivor.

S Petrem Procházkou jsem si v podcastu povídal poprvé, avšak na nohou měl boty, které už ve studiu Jednoho procenta byly. Mluvím teď o značce, a ta je Skinners. Možná znáte, a pokud ne, slyšeli jste skoro určitě už někdy o ponožkobotách. Jde o originální český nápad kombinující ponožky a boty do jednoho produktu. Už víte?V roce 2015 zabodovaly skinnersky v soutěži Nápad roku, zcela zaslouženě, byť nevyhrál, ale skončil na druhém místě. Já ve skinnerskách aspoň moderoval vyhlášení výsledků následujících dvou ročníků. V dalších letech ponožkoboty zabodovaly na crowdfundingových platformách, včetně amerického Kickstarteru. Dohromady vybrali asi 40 miliónů korun.Firmu rozjeli Petr a Michaela, v té době partnerský pár. A jestli pátráte po odpovědi na otázku, zda je těžší udržet blízký vztah v osobním životě, anebo v byznysu, tak tihle dva mají svou odpověď. Rozešli se, a už dávno mají oba jiné partnery. Ale firmu Skinners udrželi a rozvíjejí ji dodnes.Michaela Steinhauser už v Jednom procentu byla, před několika lety, a Petra Procházku jsem pozval teď. Mimo jiné i proto, že Skinners už dávno nevyrábějí jen ponožkoboty. I když ty jsou asi stále nejznámějším produktem. Ale snaží se prosadit v segmentu tzv. barefootů. Tam je trh větší, ale zároveň i mnohem tvrdší konkurence.Mají šanci uspět? O tom jsme mluvili. A taky o tom, proč boty vyrábějí v Portugalsku, proč se v Česku skvěle žije, ale ne úplně dobře podniká, a taky o tom, co mají podrážky bot Skinners společného s rizotem.Přeju příjemný poslech.

Jan Zeman, geolog, ekolog, muzikant a liberecký patriot. Liberecký patriot, geolog, ekolog, milovník přírody, muzikant a také tanečník. To všechno je Jan Zeman, kterého všechny spřízněné duše znají pod přezdívkou Jéňa. A protože v létě oslaví osmdesáté narozeniny, v pátečním vysílání hodinu před polednem zavzpomíná nejen na svá bigbeatová léta v šedesátých letech, na práci průzkumníka vrtů v uranových dolech, ale také nás seznámí s kapelou Noví farmáři, se kterou se o prázdninách představí svým fanouškům.

Jan Zeman, geolog, ekolog, muzikant a liberecký patriot. Liberecký patriot, geolog, ekolog, milovník přírody, muzikant a také tanečník. To všechno je Jan Zeman, kterého všechny spřízněné duše znají pod přezdívkou Jéňa. A protože v létě oslaví osmdesáté narozeniny, v pátečním vysílání hodinu před polednem zavzpomíná nejen na svá bigbeatová léta v šedesátých letech, na práci průzkumníka vrtů v uranových dolech, ale také nás seznámí s kapelou Noví farmáři, se kterou se o prázdninách představí svým fanouškům.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Jak těžké je pro subdodavatele ve stavebnictví uspět ve velkých zakázkách? Proč dnes více než dříve rozhoduje cena? Je to pro firmy v oboru udržitelné? A jak najít ve stavebnictví kvalitní lidi? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Davidem Čechmanem, jednatelem společnosti Profiflex, která už víc než 30 let navrhuje, vyrábí a realizuje stínící techniku.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Konopné semínko skvěle podpoří metabolismus, funguje i na detoxikaci a pročištění těla. Má vysoký obsah vitamínů, minerálů, vlákniny, antioxidantů a chlorofylu. Díky tomu je vhodné k omlazení organismu, prospívá lepší pleti i kvalitě vlasů.

Konopné semínko skvěle podpoří metabolismus, funguje i na detoxikaci a pročištění těla. Má vysoký obsah vitamínů, minerálů, vlákniny, antioxidantů a chlorofylu. Díky tomu je vhodné k omlazení organismu, prospívá lepší pleti i kvalitě vlasů.

V květnu na houby? Proč ne! Hlíva ústřičná je zdravá, chutná a prý i omlazuje. A když ji uděláte na divoko, klidně nahradí i sváteční svíčkovou s knedlíkem. Více prozradí Alenka s Jiřinkou.

Oslavy Dne Země, čarodějnická Filipojakubská noc, zdravé recepty, kouzla i tradice. Veselí, láska a tipy pro jarní očistu těla i duše. I to je další návštěva u Jiřinky s Alenkou.

Říká se, že krůta obsahuje až devět druhů masa. Liší se zabarvením, konzistencí a obsahem tuku. Ze 70 % je maso bílé, ze 30 % pak červené. Jistě si vybere jak zarytý dietář, tak i požitkář, kterému nevadí specifičtější chuť a více tuku.

Říká se, že krůta obsahuje až devět druhů masa. Liší se zabarvením, konzistencí a obsahem tuku. Ze 70 % je maso bílé, ze 30 % pak červené. Jistě si vybere jak zarytý dietář, tak i požitkář, kterému nevadí specifičtější chuť a více tuku.

Není moc národů, které by chtěli s námi Čechy žít v jednom státě a dali to někdy v minulosti hlasitě najevo. Vedle Slováků, jejichž politická reprezentace si to ale během 72 let společného státu hned dvakrát rozmyslela, to byli Lužičtí Srbové. Dali to hlasitě najevo jak v roce 1918, tak v roce 1945, ale bohužel nám to svět kolem nás nepovolil.

Není moc národů, které by chtěli s námi Čechy žít v jednom státě a dali to někdy v minulosti hlasitě najevo. Vedle Slováků, jejichž politická reprezentace si to ale během 72 let společného státu hned dvakrát rozmyslela, to byli Lužičtí Srbové. Dali to hlasitě najevo jak v roce 1918, tak v roce 1945, ale bohužel nám to svět kolem nás nepovolil.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes jsem tu s jednou starší epizodou. Vy víte, že je většinou nepouštím, konec konců si je každý může dohledat v archivu.Ale tentokrát mám dobrý důvod. Navíc docela pozitivní. Když jsem v říjnu 2022, takže skoro před dvěma a půl roky, mluvil ve smíchovském studiu v Node5 s Petr Lastovka, jedna z otázek, které taky zazněly, byla: “Jak by se jmenovala vaše autobiografie?”Tehdy jsme si s Petrem ještě vykali, a on odpověděl: "Umřel jsem, ale už je mi líp."A teď ta dobrá zpráva. Knížka s tímhle názvem právě vyšla, a to nákladem Deníku N, a myslím, že je to dobrý důvod pustit si znovu podcast, který jsme tehdy natočili, a kde, troufám si odhadnout, její jméno veřejně zaznělo poprvé.Zároveň by i tenhle podcast mohl fungovat jako pozvánka na natáčení podcastu nového. Tentokrát ho budu dělat společně se svým kolegou Luďkem Staňkem v sérii, které říkáme Book Club a vy můžete na jeho natáčení a na Petra Laštovku přijít dokonce osobně.Takže vás zvu 10. dubna ve čtvrtek od půl sedmé večer do knihovny Čermáka a Staňka, kde natočíme právě podcast s Petrem Lašovkou. Lístky si budete moct koupit na místě, nebojte, bude jich dost. A nebo si je dopředu rezervujte či kupte na serveru tickitstream.cz.A teď se pojďme vrátit v čase. K milému člověku a dnes už můžem říct i skvělému spisovateli Petru Laštovkovi.

Nije normalno da mame postižu sve svakoga dana, rastrzane smo, a potrebno je da imamo vremena za sebe, priča u novoj Mamazjaniji influenserka Aleksandra Golijan, poznatija na mrežama kao „Nanamamasita“, koja je mama tri devojčice, a uči ih da su jedna drugoj najbolje drugarice i najveće bogatstvo - i sa kojima nikad nije dosadno. Kod Aleksandre u kući, dinamike, buke, pitanja, odgovora, razgovora, druženja, ne nedostaje, sa tri devojčice, koje neretko okupljaju i svoje drugarice, pa žurka ne prestaje. „Njihove drugarice su često kod nas, ostaju i da prespavaju, pa je to zabava bez prestanka, ali navikli smo na gužvu, tako da dok su dobre i lepo se zabavljaju ništa nije teško. Osim, što kad završe sa igrom, neko mora da raskloni haos“, uz osmeh priča Aleksandra. U dvadesetim godinama rodila je sve tri ćerke i kaže da je to nešto najbolje što je u životu uradila, jer danas je mlada mama, a one su već velike i mogu da se druže, putuju, bez nervoze i premora. „Rodila sam prvu ćerku sa 22, kroz par godina drugu, a uskoro i treću. Sa drugim detetom je teže, a sa trećim nije uopšte bilo lako, jer sam bila baš umorna. Ipak, drago mi je što sam bila mlada, iako ne mislim da je to najvažnije. Na dete se odlučujete kad imate pravog partnera, osobu sa kojom želite da imate decu, bez obzira na godine“, kaže naša gošća. Za decu je presudan model koji im pružamo, kao i međusobni odnos roditelja, ističe ona. „Deca su ogledalo kuće i života i ponašanja roditelja. Mi smo smireni, tolerantni, trudimo se da ne budemo nervozni, napeti sa decom, da na njih ne prenosimo loše raspoloženje, jer to je način da odrastaju u zdrave ljude“. Škola jeste važna, ali nije najvažnija. „Jednom me je najstarija ćerka slagala za ocenu i rasplakala sam se. Sebe sam iznenadila takvom reakcijom, ali nisam je očekivala, niti od nje da me slaže. To se više nije ponovilo. Čudno je zato što ih učm baš da ocene nisu najvažnije, već društvo u kojem se nalaze jer to je neki temelj za srećan život, pre nego uspeh u školi, koji ne garantuje i uspeh u životu“, priča Aleksandra. U eri interneta i njenog rada, koji pratimo na Instagramu, teško je decu odvojiti od telefona, ali ona, ipak, nekako uspeva. „Ne provode previše vremena na mrežama, uče, izlaze napolje, bave se sportom, tako da sa ograničavanjem vremena na telefonu nemamo problem. Ono što se, inače, često vidi na Instagramu nije realna slika života. Ima žena koje se snimaju kako se bude u tri ujutru ili u pet, pa treniraju, spremaju hranu, bude decu u zoru, a ona kao ustaju bez problema. Kad to vidite, znate da nešto nije u redu. Ipak, ko stvarno može tako i nije mu teret, svaka čast“, objašnjava Aleksandra. Ćerke uči da jedna drugoj treba da budu najbolje drugarice i da je to što imaju jedna drugu neprocenjivo bogatstvo. „Uvek sam želela sestru, a evo sad imam tri ćerke koje su moj najveći životni uspeh i želim da budu svesne koliko su srećne što imaju jedna drugu. Tome ih učim, kao što one mene uče da budem dosledna, strpljiva i prenose mi neke kvalitete i osobine, koje pre njih nisam posedovala, a i od dece ponekad treba učiti“, zaključuje Aleksandra.

Časovi demokratije, tolerancije, razumevanja, zajedništva, ljubavi, radosti, proteklih nedelja drže nam naši studenti, ali i srednjoškolci, a kako je njihovim roditeljima, dok im deca spavaju napolju ili u zgradama fakulteta i hrane se onim što im doniraju ili što sami spreme, pešače desetinama kilometara, zarad jednog cilja, pričaju dve mame - dizajnerka Ana Vukmanović i Ana Tadić Pantos, glavna urednica magazina „Bumerka“. Briga i strahovi mešaju se sa osećajem ponosa, ljubavi, zaštite, dok misle na svoju decu u blokadama, u protestnim šetnjama, na skupovima. „Oni dovršavaju naš posao. Mislim da imaju snage da izdrže, da imaju vrlo jasan plan i ciljeve. Svakodnevno imaju plenume na kojima se dogovaraju šta dalje, tu glasaju i niko nema veća prava u odnosu na ostale u grupi. U kući smo bili uvek politički osvešćeni dok su mi sinovi rasli. Stariji je bio vrlo zainteresovan za sve što se dešava, mlađi ne toliko. Međutim, sad obojica podjednako učestvuju u blokadama, u ovoj njihovoj i našoj borbi“, priča Ana Vukmanović. Napominje da svakodnevno razgovara sa decom i dok je stariji sin, brucoš, bio na, kako kaže, hodočašću, do Novog Sada, bili su na vezi. „Zapitkujem šta se dešava, kako je tamo, šta rade, šta planiraju. Jednom sam čak ušla kod njih na Arhitektonski fakultet, sin me je uveo. Nisam se mešala ni u šta, samo sam želela da ih obiđem. Uvek smo se nekako prema deci odnosili kao prema prijateljima, o svemu razgovarali otvoreno i tako stekli njihovo poverenje, ali i oni naše. Taj odnos su sad samo preslikali na svoje društvo, na kolege“, kaže Vukmanović. Ona dodaje da joj je sin još početkom januara rekao da planiraju šetnju do Novog Sada. „Nije me to zabrinulo. Verujem u njega, u njih, u svu tu decu. Kad su stigli do stadiona u Inđiji, znala sam da ih čuvaju poljoprivrednici i policija i da ako se moje dete otkrije tokom noći, neko će me zameniti, i pokriće ga. Vera u to što rade je iznad svake brige i straha. Oni znaju da rade nešto ispravno i iskreno i zato se ne plaše“, naglašava Vukmanović. Da su nas na neki način prevazišli i da mi sada učimo od njih, smatra Ana Tadić Pantos, koja se sa osmehom na licu priseća kako je čak njena majka, sa 75 godina, pekla palačinke za unuke u blokadama. „Nije joj bilo teško, ali bilo je to mnogo palačinki. Nosili smo im i pakete vode, hranu, šta god im treba. Ipak, trudim se da se ne mešam u to što rade, plašim se da mi, odrasli, možemo samo da unesemo pometnju. Oni su vrlo dobro organizovani, imaju čitav sistem kako šta funkcioniše i svi ga se pridržavaju. Moj sin je oduvek bio veliki lokal patriota i sticajem okolnosti živeli smo u inostranstvu jedno vreme, ali kad se vratio bilo mu je žao njegovog grada, kad je video u šta se pretvorio. Ovo je prilika da nešto promeni i mislim da i zbog toga dodatno veruje u blokade“, kaže Tadić Pantos, čiji sin je apsolvent na Fakultetu političkih nauka u Beogradu. Naši studenti i srednjoškolci vođeni su osećajem za pravdu i istinu, slažu se obe mame. „Oni su neiskvareni. Žedni su istine i pravde u ovom društvu, kojem je potrebno da se sistem i zakoni sprovode. Deca vide da se to ne dešava i žele da menjaju trenutno stanje, kako bi osigurali sebi svetliju budućnost u ovoj zemlji“, kaže Tadić Pantos. Mlade generacije nismo shvatali ozbiljno i društvo je bilo u zabludi da su nezainteresovani za rešavanje problema, odsečeni od realnosti, zadubljeni u telefone, društvene mreže, igrice. „To uverenje je vladalo evo do skoro, a onda su nas iznenadili, da lepše nisu mogli. Ima mnogo ljudi koji su od njih digli ruke i nisu ništa očekivali. Međutim, ovo što rade proteklih nedelja sve nas je navelo da se zapitamo i shvatimo da smo se o njih ogrešili. Vrlo su svesni svoje istorije, tradicije, naroda u kojem žive, i jasno daju do znanja da je ovo njihova zemlja, a mi smo tu da pomognemo, damo snagu i učinimo sve što je u našoj moći da u borbi ne budu sami“, naglašavaju obe mame.

V olomoucké Trnkově ulici na jednom z nejlidnatějších sídlišť ve městě vzniká nová pobočka městské knihovny. Dělníci už začali s přestavbou bývalé kotelny, která už nebyla využívaná. Kromě knihovny zde vznikne také komunitní centrum, seniorský klub a dětský koutek. Práce by měly být dokončeny ještě letos.

V Česku řádí chřipka a další respirační choroby a ve východní Asii začal rok Draka. V Poslanecké sněmovně se opět hrdě obstruovalo, Senát neschválil ani neodmítl zvýšení platů ústavních činitelů a soudců, takže ho posunul k podpisu prezidentovi - a Soudcovská unie hlavu státu vyzvala, aby normu vetovala.

Možná se vám někde na půdě válí staré rádio po dědovi. Ve Švédsku si takových pokladů cení, a tak vysloužilé přijímače shromažďují ve speciálním muzeu. Podívat se na to, jak se hudba poslouchala kdysi, můžete například ve švédském Göteborgu. Tamní Radiomuseet se pyšní opravdu impozantní sbírkou, o kterou se starají stovky dobrovolníků a dobrovolnic.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Danas smo ugostili gospodina Muhameda Kumalića iz Sydneya. Ove godine SBS obilježava 50 godina postojanja, i mi se pridružujemo ovom velikom jubileju u posebnim razgovorima s ljudima iz bosanskohercegovačke zajednice, koji su svojim radom, zalaganjem i ljubavlju doprinijeli njenoj izgradnji i afirmaciji u australijskom društvu. Gospodin Kumalić govori o svom ličnom jubileju - 50 godina u Australiji, svom poslu i posvećenosti zajednici, počecima afirmacije zajednica bh predznaka i izgradnji bosanske ambasade, jedinstvene u svijetu po tome što ju je u potpunosti izgradila bosanska zajednica Australije.

Kako protiče studentska blokada Autokomande u Beogradu? O kojim pitanjima između Crne Gore i Hrvatske se razgovara na konsultacijama u Zagrebu? Šta se dešava sa kućama na klizištu u Maglaju u BiH? Kako je obeležen međunarodni Dan sećanja na holokaust na 80 godina od oslobođenja logora Aušvic?

Na úvod vydání Sousedů se vracíme do loňského jara, kdy se v bavorském Bad Kissingenu konal další ročník semináře o sudetoněmeckých nářečích, který pořádalo sudetoněmecké krajanské sdružení. Sešli se tu přátelé německých dialektů, které mají kořeny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Na úvod vydání Sousedů se vracíme do loňského jara, kdy se v bavorském Bad Kissingenu konal další ročník semináře o sudetoněmeckých nářečích, který pořádalo sudetoněmecké krajanské sdružení. Sešli se tu přátelé německých dialektů, které mají kořeny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Môže ísť molekula cez dve rozličné miesta naraz? Prečo sa na školách neučí pravda o elektróne? Čo si o tom myslí Martin Mojžiš a čo predseda Akadémie vied? Hostia: - Martin Mojžis - Pavol Šajgalík, predseda SAV

Jakou rychlostí funguje? - Přineseme detaily z analýzy zastoupení žen v předvolební kampani do evropských voleb nebo médiích. Žen na kandidátkách bylo sice více, ale jejich účast v polititických diskuzích je stále nedostatečná. Proč? - Jarní houba baňka velkokališná podle českých vědců nemá jeden, ale hned 11 druhů. Jak v takovém objevu pomohli expertům amatérští mykologové?

Vláda je opět v plném stavu: prezident Pavel jmenoval novými ministry Tomáše Vlčka z hnutí STAN, který v křesle ministra průmyslu nahradí svého partajního kolegu Síkelu mířícího do Evropské komise, a Petra Kulhánka rovněž ze STANu, který po Pirátovi Bartošovi povede ministerstvo pro místní rozvoj. Post ministra pro legislativu, který na konci týdne opustil Piráty delegovaný Michal Šalamoun, premiér už neobsadí.