Podcasts about jednom

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Což tak úplně nesedí k tomu, že jsem si při představování svého posledního hosta hned v první větě spletl jméno. Ale omluvou budiž můj pokročilý věk i to, že si jména, zejména podobná, pletu celý život. Takže mým hostem nebyl Marek Prokop, který ostatně byl v Jednom procentu už dvakrát, ale Marek Prorok. Oba znám dlouho, od devadesátých let, oba dělají zajímavé věci a proto zajímají i mě. Jen si holt pletu jejich jména.Takže mým hostem byl Marek Prorok, vystudovaný literární vědec, který mimochodem napsal diplomovou práci o haiku. V devadesátých letech novináři jako já mohli jeho jméno poprvé zaregistrovat v souvislosti s obsahovou analýzou médií. A nemuselo to být seznámení příjemné, to když například z analýz, na kterých se podílel, třeba vyplynulo, že jejich práce nebyla tak úplně objektivní nebo vyvážená.Ano, i tohle se mi stalo. Ale už to odnesl čas.Počátkem století dělal Marek pár let výzkum obsahu jako interní zaměstnanec České televize, později se věnoval například firemní kultuře či používání tzv. softskills. Jak se stal expertem na kyberbezpečnost? To si poslechnete v našem podcastu.Každopádně, dnes je v ostravské firmě Zebra Systems, kde zaměstnanci jezdí ve firemních Teslách s černými pruhy, takže pokud vás někdy na silnici překvapila zebra se čtyřmi koly, mohl za volantem sedět on. A když neřídí, tak prodává kyberbezpečnostní trénink ve virtuální realitě, kde si můžete sami zahrát na hackera. Prý je to poučnější než přednáška. Mluvili jsme o tom, proč inteligence nechrání před podvodem, a co to má společného s karetními triky. Marek mi jeden předvedl. A protože jsem sám celoživotně začínající a špatný kouzelník, tak mě to nepotěšilo, protože ten trik byl skvělý, a já nepřišel na to, v čem vězí, a po třiceti letech čtení knih o kouzlech jsem byl na svého hosta naštvaný. Což se mi stává málokdy, vlastně velmi výjimečně.Pohádali jsme se i o digitální dvojníky. Marek je prodává, já je na workshopech AI uvádím jako příklad věci, kterou nechci. Protože čas se ušetřit nedá, nemáme na něj žádný kufřík. Poslechněte si, jak naše debata na toto téma dopadla.A samozřejmě jsme mluvili o tom, jestli AI píše líp než já. Před dvěma lety jsem na svém workshopu tvrdil, že ne. Dnes už si tím tak jistý nejsem. Během rozhovoru jsem nechal Clauda napsat text a Suno hudbu k písničce o Markovi, trvalo to pár minut a Marek mi na oplátku zahrál vlastní písničku o hackerech. Takže další výjimečná věc zdobí tuto epizodu: po asi dvou stech dílech, kdy v jedné z epizod zazněla hra na violencello, se v mém podcastu opět objevila hudební produkce hosta. Berte to jako varování. Anebo poslouchejte.Na závěr přišla řeč na Ostravu a na to, jestli funguje jako město (Marek tvrdí, že ano, já mám z občasných večerních procházek vylidněným centrem jiný pocit). A na jednu Rumunku, které Ostrava zpočátku připomínala Bělorusko. A také na tajemství, které si Marek schovával přes dvacet let: jednou jsem s ním udělal rozhovor, aniž jsem věděl, s kým mluvím. Ve verších.Všechno se to dozvíte.A připomínám, že pokud chcete AI přijít na kloub a používat ji chytře, na webu inspiruj tečka se najdete naše workshopy. zejména bych vás pozval už 12. a pak 17. září, v sobotu a ve čtvrtek, na šestihodinový workshop vibecodingu pro neprogramátory s Pavlem Kasíkem. A pozor, na tříhodinový workshop Jak začít s agenty, a netvářit se u toho jako génius, vás 16. září zvu v Ostravě. Odkazy najdete na webu inspiruj tečka se.Ale teď už nejen o Ostravě a ve studiu v Praze, rozhovor s Markem Prorokem.

Člověk je ve svém lidském snažení tak malý a malicherný, že je směšný. Proto je humor v každé situaci zcela namístě, je přesvědčený architekt a herec David Vávra. Před téměř 40 lety natočil v Karlových Varech Kopytem sem, kopytem tam režisérky Věry Chytilové. Letos se vrátil na totéž místo a na festivalu uvedl premiéru digitalizované verze tohoto snímku. „V době, kdy se to točilo, to byla součást našeho života, naší drzosti a věčné radosti,“ vzpomíná Vávra v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Železná Ruda žila od pátku tradičními slavnostmi. Do města v srdci Šumavy dorazily stovky místních lidí, turistů i německých sousedů.

Břečťanový mušketýr nebo třeba fasáda s odlepující se folií. Centrum architektury a městské plánování (CAMP) a Institut plánování a rozvoje (IPR) se po letech loučí s Pragerovými kostkami. Ty se budou totiž rekonstruovat. Pohled do zákulisí obou institucí nám v nejnovějších Fasádách přináší vedoucí CAMPu Štěpán Bärtl.Všechny díly podcastu Fasády můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Základní škola Talent Bylany vznikla na Chrudimsku před sedmi lety. Zakladatel Zdeněk Kratochvíl byl původně učitelem na střední škole, potom se dostal k ředitelování ve škole alternativní. Tento způsob ho oslovil natolik, že založil vlastní Talent.

Základní škola Talent Bylany vznikla na Chrudimsku před sedmi lety. Zakladatel Zdeněk Kratochvíl byl původně učitelem na střední škole, potom se dostal k ředitelování ve škole alternativní. Tento způsob ho oslovil natolik, že založil vlastní Talent.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá Svatomíry Fojtové z Knihovny Jana Drdy v Příbrami a ředitelky Městské knihovny Tábor Zuzany Sedlákové. V předvánočním Salonu Echa24 se zástupci knižního trhu zaznělo, že knihovny se často snaží podchytit čtenáře bestsellerem a neplní tedy své poslání, totiž nabízet především kvalitní literaturu. Jak tedy knihovny doplňují fond? Jaké představy o kvalitních titulech mají knihovníci a jaké čtenáři? Repríza ze 13. 1. 2026.

Za sve građane koji ne znaju tačnu cenu bureka u Crepaji i kojima je potrebna overena izjava PR savetnice da bi dokazali okolini da su normalni, analiziramo logistiku postavljanja najvećeg banera na Palati Albanija. U novoj epizodi bavimo se naprednim tehnikama zidanja bilborda preko gnezda čiopa i Vučićevim gostovanjem kod Marića, gde je otkrio da poseduje neodređen broj kućnih ljubimaca iz državnog fundusa. Saznajte zašto je retvit bivšeg američkog predsednika razlog za masovni doček ispred Skadarlije, da li su bele čarape na papuče prihvatljiv modni detalj i kako je Đuka Bizon postao personalni trener.

Pivoňky zahradníka Františka Hlubockého pamatují první republiku. Je jim kolem devadesáti let. A jsou stále krásné, bohaté na květ. Pivoňky mají také dlouhou křesťanskou tradici. O Božím těle rozhazovaly družičky právě okvětní plátky pivoněk.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kapela Botox letos oslaví narozeniny hned dvěma koncerty, jeden z večerů navíc spojí s křtem nového videoklipu. Proč si vedle muzikálů potřebovali vytvořit vlastní kapelu? Jak fungují dva frontmani v jednom projektu? A proč dnes nestačí jen dobře zpívat, ale člověk prostě musí obstát i v době sociálních sítí a algoritmů? O tom mluvili zpěváci Jan Kopečný a Petr Ryšavý.

Letecké muzeum Kbely se řadí kvalitou a početností svých sbírek k největším leteckým muzeím v Evropě. Jeho kolekce čítá na 275 letadel a řada z nich patří ke světovým unikátům.

„… v jednom duchu jednou dušou spolu zápasiac za vieru evanjelia…“ (F 1:27) Misionár Robert Mo.at napísal, že v Afrike hady často vylezú na strom, aby z hniezd vybrali vajcia a mladých vtákov. Potom priletia vtáci najrôznejších farieb a veľkostí od tých najmenších až po jastraba a pištia, škriekajú, aby odplašili spoločného nepriateľa. Všetci, ktorí prijali Pána Ježiša, majú spoločného nepriateľa, ktorý ich ženie k tomu, aby sa spojili a pomáhali jeden druhému. Budeš dnes na pomoci svojmu bratovi? Napred, bratia, rýchlo k dielu, vykupujme verne čas! Pán požehná snahu smelú, korunuje zdarom nás. Napred! Chvíle premrhané nikdy viac sa nevrátia a tie hrivny zakopané nejedného zatratia! PS 45, 3   MUDr. Viera Roháčková

Nové urgentní příjmy v Prostějově i Přerově budou samostatné budovy. Investici chystá Olomoucký kraj a práce by měly začít letos. Počítá se s vystavěním dvou nových budov urgentních příjmů.

Film plný smíchu, vína a přesvědčení, že věk je jen číslo. Komedie Bardotky vstoupí do kin na konci července a bude mít hvězdné obsazení. V hlavních rolích se představí Dagmar Havlová, Eva Holubová a Pavlína Pořízková, pro kterou je to první český film, zatím jste ji mohli vidět pouze v amerických snímcích. Scénář k filmu napsala režisérka Hana Hendrychová spolu s producentkou Pavlou Krečmerovou, obě přišly do studia Rádia Praha.

Stříbrný recept z roku 2018 od Jany Kučerové pekl Vojta Vrtiška. Kynuté těsto ozvláštnil kořením a místo jablek použil zelí. Koláč je sice náročný na množství surovin, ale bohaté vrstvy vykouzlí tolik chutí v jednom soustu! Budete tábor jablek, nebo zelí?

Stříbrný recept z roku 2018 od Jany Kučerové pekl Vojta Vrtiška. Kynuté těsto ozvláštnil kořením a místo jablek použil zelí. Koláč je sice náročný na množství surovin, ale bohaté vrstvy vykouzlí tolik chutí v jednom soustu! Budete tábor jablek, nebo zelí?

Jak vypadá výzkum českých vědců poblíž jižního pólu? - Umělá inteligence pomáhá při diagnóze a léčbě retinopatie u předčasně narozených dětí. - Domácí násilí ve svém životě zažil až každý 9. muž, agresorem byla nejčastěji matka - takové jsou závěry nového českého výzkumu. - Využít nové technologie dřív než protivníci ? o to se snaží organizace NATO pro vědu a technologie. Moderuje Lucie Vopálenská.

Tušíte, co je zeleninová polykultura? Za odborným pojmem se skrývá metoda pěstování více druhů plodin společně na jednom záhonu. V magazínu Zelené světy ji představí zahradnice Lenka Šulcová. Dále bude řeč o raritních orchidejích. K poslechu zvou Hana Šoberová a Pavel Chlouba.Všechny díly podcastu Zelené světy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Najvyššia slovenská futbalová liga dospela do konca základnej časti, keďže počas uplynulého víkendu sme boli svedkami 22. kola Niké ligy, čiže posledného pred tzv. „prelínačkou“ do nadstavbovej súťaže. Po poslednom kole sa môže najviac usmievať ŠK Slovan Bratislava a Tatran Prešov, naopak, potrebuje teraz nájsť nového trénera. Aj o tom sme sa porozprávali v 73. epizóde Kam si to kopol? na ŠPORT.sk.Aj toto všetko prinieslo víkendové 22. kolo slovenskej futbalovej Niké ligy, po ktorom si majstrovský Slovan dokázal znovu vybudovať náskok pred druhým FC 1904 DAC Dunajská Streda, no a naopak, MFK Skalica sa dostal do ešte nepríjemnejšej situácie.Nepríjemné starosti zasiahli aj nováčika FC Tatran Prešov, ktorý si po víkende musí nájsť nového kormidelníka, keďže tréner Vladimír Cifranič po 19 zápasoch skončil na vlastnú žiadosť.Posledné kolo pred rozdelením ligy na prvú a spodnú šestku prinieslo viacero zaujímavostí, o ktorých sa futbalový redaktor Ján Jasenka a moderátor Marián Lontoš porozprávali v 73. epizóde Kam si to kopol? na ŠPORT.sk s trénerom Otom Brunegrafom.

Najvyššia slovenská futbalová liga dospela do konca základnej časti, keďže počas uplynulého víkendu sme boli svedkami 22. kola Niké ligy, čiže posledného pred tzv. „prelínačkou“ do nadstavbovej súťaže. Po poslednom kole sa môže najviac usmievať ŠK Slovan Bratislava a Tatran Prešov, naopak, potrebuje teraz nájsť nového trénera. Aj o tom sme sa porozprávali v 73. epizóde Kam si to kopol? na ŠPORT.sk.Aj toto všetko prinieslo víkendové 22. kolo slovenskej futbalovej Niké ligy, po ktorom si majstrovský Slovan dokázal znovu vybudovať náskok pred druhým FC 1904 DAC Dunajská Streda, no a naopak, MFK Skalica sa dostal do ešte nepríjemnejšej situácie.Nepríjemné starosti zasiahli aj nováčika FC Tatran Prešov, ktorý si po víkende musí nájsť nového kormidelníka, keďže tréner Vladimír Cifranič po 19 zápasoch skončil na vlastnú žiadosť.Posledné kolo pred rozdelením ligy na prvú a spodnú šestku prinieslo viacero zaujímavostí, o ktorých sa futbalový redaktor Ján Jasenka a moderátor Marián Lontoš porozprávali v 73. epizóde Kam si to kopol? na ŠPORT.sk s trénerom Otom Brunegrafom.

Do kin celého světa vstoupil dokument Melania, který, jak název napovídá, pojednává o první dámě USA. O kvalitě snímku asi nejvíc vypovídají agregovaná hodnocení na serverech jako ČSFD nebo Rotten Tomatoes, kde má 11, resp. 5 procent a řadí se k nejhorším filmům všech dob. Pozoruhodný je ovšem širší byznysový rozměr díla.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dělníci kultury #38 mimo jiné o plánu zrušit koncesionářské poplatky, portrétu Timothéeho Chalameta, knize Dvojnice od Naomi Klein nebo desku Atheny Chlebové Vodsrdce.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: - nápad ministra kultury zrušit koncesionářské poplatky - desku Atheny Chlebové Vodsrdce - klauzurní výstavu na AVU - portrét herce Timothéeho Chalameta - román Ilony Ferkové AMEN (Kher) - rozhovor s archeologem Jiřím A. Svobodou o jeho knize Paleolit českých zemí (Academia) - knihy Naomi Klein Dvojnice (Alarm) a Zbigniewa Rokity Odřanie (Absynt)- album Secret Love londýnské čtveřice Dry Ceaning- filmy Věry Chytilové Panelstory aneb Jak se rodí sídliště a Faunovo velmi pozdní odpoledneKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Saša Michailidis se ptá Svatomíry Fojtové z Knihovny Jana Drdy v Příbrami a ředitelky Městské knihovny Tábor Zuzany Sedlákové. V předvánočním Salonu Echa24 se zástupci knižního trhu zaznělo, že knihovny se často snaží podchytit čtenáře bestsellerem a neplní tedy své poslání, totiž nabízet především kvalitní literaturu. Jak tedy knihovny doplňují fond? Jaké představy o kvalitních titulech mají knihovníci a jaké čtenáři?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stupeň – O exile Rebrík božského výstupu bol napísaný predovšetkým pre mníchov. No slová svätého Jána Klimaka na začiatku prvej kapitoly naznačujú, že jeho úmyslom je osloviť každého človeka túžiaceho po spáse. Hovorí: „Dvere večného života sú otvorené pre každého. Cieľ nášho života je nasledovať Krista a podobať sa mu v jeho božskej láske.“ Ponúkané reflexie sú prípravou na farské formačné stretnutia. Venujú sa učeniu svätého Jána Klimaka o stupňoch duchovného výstupu, ktoré nachádzame v jeho slávnom diele Rebrík.   Sv. Ján Klimak – Rebrík: https://www.filokalia.sk/sv--jan-klimak-rebrik/  

Petr Stuchlík už v Jednom procentu byl, plus mínus před rokem, a během něj padla mezi mnoha historkami z jeho byznysového i osobního života i jedna predikce: že se během následujícího roku vypraví pěšky z francouzské Nice do španělské Compostelly. proč? Potřebuju opravit, psychicky i fyzicky, řekl.Připomenu, že Petr Stuchlík je úspěšný český byznysmen, mimo jiné spoluzakladatel webového Fincentra, které úspěšně prodal. A od té doby peníze investuje, mimo jiné do startupu Corrency. Petr Stuchlík také podporuje vážnou hudbu, a možná si na něj vzpomenete i jako na neúspěšného, ale viditelného kandidáta na pražského primátora.Upřímně, ten jeho plán s poutí mi nezněl moc přesvědčivě, a tak jsem mu poměrně s lehkým srdcem slíbil, že když to klapne, probereme to opět v podcastu. Jenže klaplo to, a vy před rokem domluvený rozhovor uslyšíte v dnešní epizodě. Natočili jsme ji živě před publikem v Knihovně Čermáka a Staňka v Holešovicích.O čem jsme mluvili? Mimo jiné o tom, jak vypadá krize středního věku, když máte dost peněz na to, abyste nemuseli pracovat, ale pořád nevíte, proč ráno vstávat z postele. O tom, jak jeho kolegové přiletěli za ním na pouť – a co se stalo těm, kteří nepřiletěli. Anebo o tom, jak se seznámil s nábožnou Američankou středního věku, ale ta před ním pak prchla, když zjistila, že je gay.Tohle je uvolněná, trochu neposlušná epizoda, takže připomínám, že jsme ji točili živě, s veselým publikem a v dobré náladě. Snad bude zábavná i na poslech.A ještě než ji pustím, připomínám, že i v listopadu a v prosinci probíhají v Knihovně Čermáka a Staňka zajímavé večery, třeba 4. prosince Jedno procento s Lukášem Sedláčkem, o týden později standup s Luďkem Staňkem, a v rámci našeho minifestivalu vystoupí 12. prosince ještě Tomáš Plhoň a 18. prosince Nikola Džokič.Plus pokud vás zajímá AI, a to, co jsme se dozvěděli o AI za tři roky od spuštění ChatGPT, zvu vás na show s mou ženou nazvanou: Jak Jak jsme se naučii si nedělat starosti a milovat AI. Bilancujeme v ní tři roky, které uplynuly od spuštění ChatGPT. Po pražské premiéře v úterý budeme hned další úterý 2. prosince v Brně. Přijďte, těšíme se na vás. Lístky najdete na Gooutu nebo na našem webu inspiruj tečka se.A teď už přeju příjemný poslech.

Pomocná ruka mediátora představuje alternativní cestu soudního rozhřešení. Účastníky sporu vede k vyjádření pocitů za jejich postoji a k nalezení smíru. „V pozadí každého obchodního sporu je nějaký moment, který musí mediátor rozklíčovat a poté sanovat. Moment, který způsobil, že se obchodní partneři anebo i životní partneři rozchází,“ vysvětluje mediátorka Hana Lenghartová. Jak spolupracuje s advokáty a jak udržuje neutralitu? A jak si nenechat konflikty zarůst pod kůži?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pomocná ruka mediátora představuje alternativní cestu soudního rozhřešení. Účastníky sporu vede k vyjádření pocitů za jejich postoji a k nalezení smíru. „V pozadí každého obchodního sporu je nějaký moment, který musí mediátor rozklíčovat a poté sanovat. Moment, který způsobil, že se obchodní partneři anebo i životní partneři rozchází,“ vysvětluje mediátorka Hana Lenghartová. Jak spolupracuje s advokáty a jak udržuje neutralitu? A jak si nenechat konflikty zarůst pod kůži?

U ovoj epizodi dijelim priču koja mi je bliska, o danima kada poduzetništvo ne izgleda kao sloboda, već kao emotivni rollercoaster. Kada sve na papiru ide kako treba, ali iznutra nešto koči. Kada osjećam pritisak, tjeskobu ili sumnju, iako znam da sam sposobna i spremna. Kroz godine rada s poduzetnicama, shvatila sam da iza tih trenutaka ne stoji manjak znanja, već unutarnji saboter i potisnute emocije koje traže da ih napokon čujemo. U ovoj epizodi govorim o tome kako nas emotivni aspekti poduzetništva često vode dublje od samih poslovnih izazova, u susret sa sobom.Kroz priču iz vlastitog iskustva i najavu nastavka programa “Biznis iz balansa”, dijelim zašto vjerujem da prava promjena ne počinje u glavi, već u tijelu i emocijama, tamo gdje sve zaista osjećamo. Govorim o onim trenucima kada briga preuzme mjesto jasnoće, kada pokušavamo kontrolirati sve jer nas iznutra vodi strah, a ne mir. Ako se ponekad osjećaš iscrpljeno od stalne borbe i preispitivanja, ova epizoda je podsjetnik da poduzetništvo može biti prostor iscjeljenja, učenja i povezanosti a ne još jedan test tvoje izdržljivosti.Teme koje obrađujem u ovoj epizodi:Zašto poduzetništvo često budi emocije koje smo godinama potiskivaliKako prepoznati unutarnje sabotere koji nas tjeraju da stalno radimo, ali ne napredujemoŠto se krije iza anksioznosti i stalne brige u poduzetništvuKako razlikovati “što bih trebala” od “što bi meni trebalo” – ključ za poslovni i unutarnji balansNa koji način emocije, edukacija i mindset zajedno stvaraju Biznis iz balansaAko želiš da ti moji sadržaji budu redovno podrška na tvom putu poduzetništva iz balansa, prijavi se na newsletter. Jednom tjedno šaljem ti dozu jasnoće i konkretnih alata: https://saraperanic.com/besplatni-resursi/

V pátek ve 14 hodin začnou v celém Česku volby do Poslanecké sněmovny. V Olomouckém kraji může podle informací krajského úřadu volit zhruba 500 tisíc lidí a jejich hlasy budou sčítat komisaři v 932 volební okrscích. V minulých volbách poslanců před čtyřmi lety přišlo v našem kraji k urnám téměř 65 procent oprávněných voličů, což bylo o pět procent více než v roce 2017.

S Petrem Procházkou jsem si v podcastu povídal poprvé, avšak na nohou měl boty, které už ve studiu Jednoho procenta byly. Mluvím teď o značce, a ta je Skinners. Možná znáte, a pokud ne, slyšeli jste skoro určitě už někdy o ponožkobotách. Jde o originální český nápad kombinující ponožky a boty do jednoho produktu. Už víte?V roce 2015 zabodovaly skinnersky v soutěži Nápad roku, zcela zaslouženě, byť nevyhrál, ale skončil na druhém místě. Já ve skinnerskách aspoň moderoval vyhlášení výsledků následujících dvou ročníků. V dalších letech ponožkoboty zabodovaly na crowdfundingových platformách, včetně amerického Kickstarteru. Dohromady vybrali asi 40 miliónů korun.Firmu rozjeli Petr a Michaela, v té době partnerský pár. A jestli pátráte po odpovědi na otázku, zda je těžší udržet blízký vztah v osobním životě, anebo v byznysu, tak tihle dva mají svou odpověď. Rozešli se, a už dávno mají oba jiné partnery. Ale firmu Skinners udrželi a rozvíjejí ji dodnes.Michaela Steinhauser už v Jednom procentu byla, před několika lety, a Petra Procházku jsem pozval teď. Mimo jiné i proto, že Skinners už dávno nevyrábějí jen ponožkoboty. I když ty jsou asi stále nejznámějším produktem. Ale snaží se prosadit v segmentu tzv. barefootů. Tam je trh větší, ale zároveň i mnohem tvrdší konkurence.Mají šanci uspět? O tom jsme mluvili. A taky o tom, proč boty vyrábějí v Portugalsku, proč se v Česku skvěle žije, ale ne úplně dobře podniká, a taky o tom, co mají podrážky bot Skinners společného s rizotem.Přeju příjemný poslech.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Zámek, lázně i ruční papírnu založil ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji šlechtický rod Žerotínů. Všechny tři jmenované instituce jsou dodnes funkční a přístupné pro veřejnost, což dělá spolu s krásnou okolní přírodou Jeseníků z Velkých Losin jedinečné turistické lákadlo.

Jak těžké je pro subdodavatele ve stavebnictví uspět ve velkých zakázkách? Proč dnes více než dříve rozhoduje cena? Je to pro firmy v oboru udržitelné? A jak najít ve stavebnictví kvalitní lidi? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Davidem Čechmanem, jednatelem společnosti Profiflex, která už víc než 30 let navrhuje, vyrábí a realizuje stínící techniku.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Konopné semínko skvěle podpoří metabolismus, funguje i na detoxikaci a pročištění těla. Má vysoký obsah vitamínů, minerálů, vlákniny, antioxidantů a chlorofylu. Díky tomu je vhodné k omlazení organismu, prospívá lepší pleti i kvalitě vlasů.

Konopné semínko skvěle podpoří metabolismus, funguje i na detoxikaci a pročištění těla. Má vysoký obsah vitamínů, minerálů, vlákniny, antioxidantů a chlorofylu. Díky tomu je vhodné k omlazení organismu, prospívá lepší pleti i kvalitě vlasů.

V květnu na houby? Proč ne! Hlíva ústřičná je zdravá, chutná a prý i omlazuje. A když ji uděláte na divoko, klidně nahradí i sváteční svíčkovou s knedlíkem. Více prozradí Alenka s Jiřinkou.

Oslavy Dne Země, čarodějnická Filipojakubská noc, zdravé recepty, kouzla i tradice. Veselí, láska a tipy pro jarní očistu těla i duše. I to je další návštěva u Jiřinky s Alenkou.

Říká se, že krůta obsahuje až devět druhů masa. Liší se zabarvením, konzistencí a obsahem tuku. Ze 70 % je maso bílé, ze 30 % pak červené. Jistě si vybere jak zarytý dietář, tak i požitkář, kterému nevadí specifičtější chuť a více tuku.

Není moc národů, které by chtěli s námi Čechy žít v jednom státě a dali to někdy v minulosti hlasitě najevo. Vedle Slováků, jejichž politická reprezentace si to ale během 72 let společného státu hned dvakrát rozmyslela, to byli Lužičtí Srbové. Dali to hlasitě najevo jak v roce 1918, tak v roce 1945, ale bohužel nám to svět kolem nás nepovolil.

Dnes jsem tu s jednou starší epizodou. Vy víte, že je většinou nepouštím, konec konců si je každý může dohledat v archivu.Ale tentokrát mám dobrý důvod. Navíc docela pozitivní. Když jsem v říjnu 2022, takže skoro před dvěma a půl roky, mluvil ve smíchovském studiu v Node5 s Petr Lastovka, jedna z otázek, které taky zazněly, byla: “Jak by se jmenovala vaše autobiografie?”Tehdy jsme si s Petrem ještě vykali, a on odpověděl: "Umřel jsem, ale už je mi líp."A teď ta dobrá zpráva. Knížka s tímhle názvem právě vyšla, a to nákladem Deníku N, a myslím, že je to dobrý důvod pustit si znovu podcast, který jsme tehdy natočili, a kde, troufám si odhadnout, její jméno veřejně zaznělo poprvé.Zároveň by i tenhle podcast mohl fungovat jako pozvánka na natáčení podcastu nového. Tentokrát ho budu dělat společně se svým kolegou Luďkem Staňkem v sérii, které říkáme Book Club a vy můžete na jeho natáčení a na Petra Laštovku přijít dokonce osobně.Takže vás zvu 10. dubna ve čtvrtek od půl sedmé večer do knihovny Čermáka a Staňka, kde natočíme právě podcast s Petrem Lašovkou. Lístky si budete moct koupit na místě, nebojte, bude jich dost. A nebo si je dopředu rezervujte či kupte na serveru tickitstream.cz.A teď se pojďme vrátit v čase. K milému člověku a dnes už můžem říct i skvělému spisovateli Petru Laštovkovi.

Nije normalno da mame postižu sve svakoga dana, rastrzane smo, a potrebno je da imamo vremena za sebe, priča u novoj Mamazjaniji influenserka Aleksandra Golijan, poznatija na mrežama kao „Nanamamasita“, koja je mama tri devojčice, a uči ih da su jedna drugoj najbolje drugarice i najveće bogatstvo - i sa kojima nikad nije dosadno. Kod Aleksandre u kući, dinamike, buke, pitanja, odgovora, razgovora, druženja, ne nedostaje, sa tri devojčice, koje neretko okupljaju i svoje drugarice, pa žurka ne prestaje. „Njihove drugarice su često kod nas, ostaju i da prespavaju, pa je to zabava bez prestanka, ali navikli smo na gužvu, tako da dok su dobre i lepo se zabavljaju ništa nije teško. Osim, što kad završe sa igrom, neko mora da raskloni haos“, uz osmeh priča Aleksandra. U dvadesetim godinama rodila je sve tri ćerke i kaže da je to nešto najbolje što je u životu uradila, jer danas je mlada mama, a one su već velike i mogu da se druže, putuju, bez nervoze i premora. „Rodila sam prvu ćerku sa 22, kroz par godina drugu, a uskoro i treću. Sa drugim detetom je teže, a sa trećim nije uopšte bilo lako, jer sam bila baš umorna. Ipak, drago mi je što sam bila mlada, iako ne mislim da je to najvažnije. Na dete se odlučujete kad imate pravog partnera, osobu sa kojom želite da imate decu, bez obzira na godine“, kaže naša gošća. Za decu je presudan model koji im pružamo, kao i međusobni odnos roditelja, ističe ona. „Deca su ogledalo kuće i života i ponašanja roditelja. Mi smo smireni, tolerantni, trudimo se da ne budemo nervozni, napeti sa decom, da na njih ne prenosimo loše raspoloženje, jer to je način da odrastaju u zdrave ljude“. Škola jeste važna, ali nije najvažnija. „Jednom me je najstarija ćerka slagala za ocenu i rasplakala sam se. Sebe sam iznenadila takvom reakcijom, ali nisam je očekivala, niti od nje da me slaže. To se više nije ponovilo. Čudno je zato što ih učm baš da ocene nisu najvažnije, već društvo u kojem se nalaze jer to je neki temelj za srećan život, pre nego uspeh u školi, koji ne garantuje i uspeh u životu“, priča Aleksandra. U eri interneta i njenog rada, koji pratimo na Instagramu, teško je decu odvojiti od telefona, ali ona, ipak, nekako uspeva. „Ne provode previše vremena na mrežama, uče, izlaze napolje, bave se sportom, tako da sa ograničavanjem vremena na telefonu nemamo problem. Ono što se, inače, često vidi na Instagramu nije realna slika života. Ima žena koje se snimaju kako se bude u tri ujutru ili u pet, pa treniraju, spremaju hranu, bude decu u zoru, a ona kao ustaju bez problema. Kad to vidite, znate da nešto nije u redu. Ipak, ko stvarno može tako i nije mu teret, svaka čast“, objašnjava Aleksandra. Ćerke uči da jedna drugoj treba da budu najbolje drugarice i da je to što imaju jedna drugu neprocenjivo bogatstvo. „Uvek sam želela sestru, a evo sad imam tri ćerke koje su moj najveći životni uspeh i želim da budu svesne koliko su srećne što imaju jedna drugu. Tome ih učim, kao što one mene uče da budem dosledna, strpljiva i prenose mi neke kvalitete i osobine, koje pre njih nisam posedovala, a i od dece ponekad treba učiti“, zaključuje Aleksandra.

Časovi demokratije, tolerancije, razumevanja, zajedništva, ljubavi, radosti, proteklih nedelja drže nam naši studenti, ali i srednjoškolci, a kako je njihovim roditeljima, dok im deca spavaju napolju ili u zgradama fakulteta i hrane se onim što im doniraju ili što sami spreme, pešače desetinama kilometara, zarad jednog cilja, pričaju dve mame - dizajnerka Ana Vukmanović i Ana Tadić Pantos, glavna urednica magazina „Bumerka“. Briga i strahovi mešaju se sa osećajem ponosa, ljubavi, zaštite, dok misle na svoju decu u blokadama, u protestnim šetnjama, na skupovima. „Oni dovršavaju naš posao. Mislim da imaju snage da izdrže, da imaju vrlo jasan plan i ciljeve. Svakodnevno imaju plenume na kojima se dogovaraju šta dalje, tu glasaju i niko nema veća prava u odnosu na ostale u grupi. U kući smo bili uvek politički osvešćeni dok su mi sinovi rasli. Stariji je bio vrlo zainteresovan za sve što se dešava, mlađi ne toliko. Međutim, sad obojica podjednako učestvuju u blokadama, u ovoj njihovoj i našoj borbi“, priča Ana Vukmanović. Napominje da svakodnevno razgovara sa decom i dok je stariji sin, brucoš, bio na, kako kaže, hodočašću, do Novog Sada, bili su na vezi. „Zapitkujem šta se dešava, kako je tamo, šta rade, šta planiraju. Jednom sam čak ušla kod njih na Arhitektonski fakultet, sin me je uveo. Nisam se mešala ni u šta, samo sam želela da ih obiđem. Uvek smo se nekako prema deci odnosili kao prema prijateljima, o svemu razgovarali otvoreno i tako stekli njihovo poverenje, ali i oni naše. Taj odnos su sad samo preslikali na svoje društvo, na kolege“, kaže Vukmanović. Ona dodaje da joj je sin još početkom januara rekao da planiraju šetnju do Novog Sada. „Nije me to zabrinulo. Verujem u njega, u njih, u svu tu decu. Kad su stigli do stadiona u Inđiji, znala sam da ih čuvaju poljoprivrednici i policija i da ako se moje dete otkrije tokom noći, neko će me zameniti, i pokriće ga. Vera u to što rade je iznad svake brige i straha. Oni znaju da rade nešto ispravno i iskreno i zato se ne plaše“, naglašava Vukmanović. Da su nas na neki način prevazišli i da mi sada učimo od njih, smatra Ana Tadić Pantos, koja se sa osmehom na licu priseća kako je čak njena majka, sa 75 godina, pekla palačinke za unuke u blokadama. „Nije joj bilo teško, ali bilo je to mnogo palačinki. Nosili smo im i pakete vode, hranu, šta god im treba. Ipak, trudim se da se ne mešam u to što rade, plašim se da mi, odrasli, možemo samo da unesemo pometnju. Oni su vrlo dobro organizovani, imaju čitav sistem kako šta funkcioniše i svi ga se pridržavaju. Moj sin je oduvek bio veliki lokal patriota i sticajem okolnosti živeli smo u inostranstvu jedno vreme, ali kad se vratio bilo mu je žao njegovog grada, kad je video u šta se pretvorio. Ovo je prilika da nešto promeni i mislim da i zbog toga dodatno veruje u blokade“, kaže Tadić Pantos, čiji sin je apsolvent na Fakultetu političkih nauka u Beogradu. Naši studenti i srednjoškolci vođeni su osećajem za pravdu i istinu, slažu se obe mame. „Oni su neiskvareni. Žedni su istine i pravde u ovom društvu, kojem je potrebno da se sistem i zakoni sprovode. Deca vide da se to ne dešava i žele da menjaju trenutno stanje, kako bi osigurali sebi svetliju budućnost u ovoj zemlji“, kaže Tadić Pantos. Mlade generacije nismo shvatali ozbiljno i društvo je bilo u zabludi da su nezainteresovani za rešavanje problema, odsečeni od realnosti, zadubljeni u telefone, društvene mreže, igrice. „To uverenje je vladalo evo do skoro, a onda su nas iznenadili, da lepše nisu mogli. Ima mnogo ljudi koji su od njih digli ruke i nisu ništa očekivali. Međutim, ovo što rade proteklih nedelja sve nas je navelo da se zapitamo i shvatimo da smo se o njih ogrešili. Vrlo su svesni svoje istorije, tradicije, naroda u kojem žive, i jasno daju do znanja da je ovo njihova zemlja, a mi smo tu da pomognemo, damo snagu i učinimo sve što je u našoj moći da u borbi ne budu sami“, naglašavaju obe mame.

V olomoucké Trnkově ulici na jednom z nejlidnatějších sídlišť ve městě vzniká nová pobočka městské knihovny. Dělníci už začali s přestavbou bývalé kotelny, která už nebyla využívaná. Kromě knihovny zde vznikne také komunitní centrum, seniorský klub a dětský koutek. Práce by měly být dokončeny ještě letos.

V Česku řádí chřipka a další respirační choroby a ve východní Asii začal rok Draka. V Poslanecké sněmovně se opět hrdě obstruovalo, Senát neschválil ani neodmítl zvýšení platů ústavních činitelů a soudců, takže ho posunul k podpisu prezidentovi - a Soudcovská unie hlavu státu vyzvala, aby normu vetovala.

Danas smo ugostili gospodina Muhameda Kumalića iz Sydneya. Ove godine SBS obilježava 50 godina postojanja, i mi se pridružujemo ovom velikom jubileju u posebnim razgovorima s ljudima iz bosanskohercegovačke zajednice, koji su svojim radom, zalaganjem i ljubavlju doprinijeli njenoj izgradnji i afirmaciji u australijskom društvu. Gospodin Kumalić govori o svom ličnom jubileju - 50 godina u Australiji, svom poslu i posvećenosti zajednici, počecima afirmacije zajednica bh predznaka i izgradnji bosanske ambasade, jedinstvene u svijetu po tome što ju je u potpunosti izgradila bosanska zajednica Australije.

Môže ísť molekula cez dve rozličné miesta naraz? Prečo sa na školách neučí pravda o elektróne? Čo si o tom myslí Martin Mojžiš a čo predseda Akadémie vied? Hostia: - Martin Mojžis - Pavol Šajgalík, predseda SAV

Jakou rychlostí funguje? - Přineseme detaily z analýzy zastoupení žen v předvolební kampani do evropských voleb nebo médiích. Žen na kandidátkách bylo sice více, ale jejich účast v polititických diskuzích je stále nedostatečná. Proč? - Jarní houba baňka velkokališná podle českých vědců nemá jeden, ale hned 11 druhů. Jak v takovém objevu pomohli expertům amatérští mykologové?

Vláda je opět v plném stavu: prezident Pavel jmenoval novými ministry Tomáše Vlčka z hnutí STAN, který v křesle ministra průmyslu nahradí svého partajního kolegu Síkelu mířícího do Evropské komise, a Petra Kulhánka rovněž ze STANu, který po Pirátovi Bartošovi povede ministerstvo pro místní rozvoj. Post ministra pro legislativu, který na konci týdne opustil Piráty delegovaný Michal Šalamoun, premiér už neobsadí.

Když se do vedení státu dostali komunisté, staly se naše státní hranice nepropustné. Lidé nesměli cestovat na Západ, a to ani jako turisté. A co víc, tvrdě byly trestány nelegální přechody hranic těch, kteří utíkali za svobodou nebo si tak jen chtěli zachránit holý život. Přestože dobová propaganda dokola opakovala, že se ze strany státu jedná o ochranu před narušiteli ze Západu, všem bylo jasné, že šlo o izolaci občanů Československa.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

+Počinje velika pauza od četiri nedelje.+Moto 2: Aldeguera školski, pravi junak polomljeni Joe Roberts.+Moto 3: Teflonski David Alonso do sedme pobede sezone.Link za zvaničnu Fantasy Lap 76 MotoGP ligu za 2024: https://fantasy.motogp.com/leagues/join/4WEEP7HUKod za ligu: 4WEEP7HUPodrška Infinity Lighthouse ekipi!