Podcasts about kandid

„Ten tým jsem si mohla sestavit sama. Mám tam pět nových a pět původních zastupitelů a na 10. místě mám stále Zdeňka Hřiba,“ přibližuje Tereza Nislerová. Kandidátka Pirátů na pražskou primátorku je zastupitelkou Prahy 4 a také manažerkou nadnárodní ropné společnosti.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ten tým jsem si mohla sestavit sama. Mám tam pět nových a pět původních zastupitelů a na 10. místě mám stále Zdeňka Hřiba,“ přibližuje Tereza Nislerová. Kandidátka Pirátů na pražskou primátorku je zastupitelkou Prahy 4 a také manažerkou nadnárodní ropné společnosti.

Za provozní slepotu označuje přijetí miliardového daru v bitcoinech exministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) současný první místopředseda ODS Tomáš Portlík. I přes to, že Blažka před několika dny policie obvinila z legalizace výnosů z trestné činnosti a zneužití pravomoci úřední osoby, k vystoupení ze strany ho nevyzývá. Nakolik kauza poškozuje celou ODS, se ukáže v říjnových komunálních volbách, ve kterých bude Portlík usilovat o post pražského primátora. Kampaň už rozjel.

Raidījumā Piespēle daudz hokeja, kā jau hokeja pavasarim ierasts. Lielā saruna ar Latvijas hokeja izlases kandidātu, Latvijas čempionu un finālsērijas vērtīgāko spēlētāju Niku Feņenko. Viņš stāsta par pirmajiem soļiem profesionālajā hokejā un iespaidiem Latvijas izlases treniņnometnē. Nedēļas notikumu izlasē: Latvijas 18 gadīgo un jaunāku puišu hokeja izlase pārsteidz pausauli - sasniedz pasaules čempionāta medaļu cīņas, taču paliek ceturtajā vietā; Latvijas pieaugušo hokeja valstsvienība pirmajā pārbaudes spēlē Slovākijā ar 5:1 uzveic mājiniekus, bet otrajā zaudē ar 2:5; Tenisiste Anastasija Sevastova paziņo par karjeras noslēgšanu; Abās Latvijas Basketbola līgas pusfināla sērijās nepieciešama izšķirošā, piektā spēle - finālu sasniedz “Valmiera” un “Ventspils”.

Může se po dnešní schůzce prezidenta Pavla s ministrem Zůnou zúžit seznam kandidátů na nového náčelníka Generálního štábu? Proč podle Evropské komise americká společnost Meta porušuje nařízení, které má zajistit bezpečný přístup nezletilých k sociálním sítím Facebook a Instagram? A kolik nadaných klavíristů a klavíristek už podpořil projekt, který také zajistil bezmála stovku pian do tuzemských škol?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosťom relácie Dírerov filter bol teológ a moderátor Michal Havran. Narodil sa v Bratislave, jedenásť rokov žil vo Francúzsku. Vyštudoval protestantskú teológiu na Marc Bloch Université v Štrasburgu, študoval históriu a politickú teológiu na École pratique des hautes études v Paríži. Dlhodobo prispieva do rôznych médií vrátane denníka Sme. Je autorom viacerých kníh, Je spoluautorom filmu Kandidát, v STVR 11 rokov moderoval diskusnú reláciu Večera s Havranom, ktorú po odchode z STVR moderuje ako vlastný projekt. V relácii Dírerov filter hovoril aj o tom:dokedy budú v STVR vyhadzovať nepohodlných ľudíprečo je Peter Pellegrini zodpovedný za rozklad STVR a kultúryči ešte Robertovi Ficovi záleží na Slovenskuči sa zopakuje maďarský scenár pred slovenskými voľbamiv čom zlyhali tradičné médiá a prečo majú alternatívne navrch

Stāsta žurnālists un ceļotājs Ingus Bērziņš; pārraides producente – Rūta Paula  Par Eldorado ir dzirdējis katrs. Teiksmaino pilsētu no zelta, ko 16. gadsimtā tik izmisīgi meklēja konkistadori, piemin jau Miltons "Zaudētajā paradīzē" un Voltērs "Kandidā". Četru gadsimtu laikā par to sarakstīti romāni, uzņemtas spēlfilmas un animācijas filmas, tā minēta poēmās, klasiskās mūzikas un popmūzikas kompozīcijās. "Meklēt savu eldorado" novēl banālās apsveikumu kartītēs, par "Eldorado" sauc veikalu tīklus un dažādus produktus visur pasaulē. Kur patiesībā atradās Eldorado? Droši vien vēsturiski korektāks jautājums būtu – kur to meklēja? Pirmais priekšstats no kaut kur kaut kad lasītā vai redzētā – vai nu Amazones džungļos, vai tuksnesī Meksikas ziemeļos. Pēc inku un acteku impēriju sagrāves eiropiešu alkas pēc arvien vairāk un vairāk zelta nebija apmierinātas. Aizvien jaunas un jaunas ekspedīcijas ietiecās dziļāk jaunajā pasaulē. Viena no vadzvaigznēm šajās ekspedīcijās bija – atrast neizsakāmo bagātību pilsētu vai zemi, par kuru klīst tik brīnišķīgas leģendas. Konkistadori tā arī neatrada nevienu pilsētu, kura būtu celta no zelta vai kurā no zelta darinātu priekšmetu skaits būtu tik nozīmīgs, lai varētu teikt – jā, leģenda nu ir apstiprināta. Tomēr vispamatotākās pretenzijas uz Eldorado ir Gvatavitas ezeram, kas atrodas nepilnus 60 kilometrus uz ziemeļaustrumiem no Kolumbijas galvaspilsētas Bogotas. Gvatavitas ezers ir gandrīz nevainojami apaļš, tā platums – aptuveni 20 hektāru. To apjož virs apkārtējās ielejas paaugstināta mala, tāpēc tas atgādina krāteri un attiecīgi par tā izcelsmi ir dažādi minējumi – to starpā meteorīta trieciens vai izdzisis neliels vulkāns. Ticamāks gan esot skaidrojums, ka apakšzemē izkusušas sāls iegulas, radot regulāras formas iebrukumu. Zeme ap Bogotu savulaik bija muisku tautas dzimtene. Savukārt muiskiem īpatnā ezera forma izsenis bijis labs pamudinājums vietu uzskatīt par svētu. Muiski bija prasmīgi zeltkaļi. Piemēram, viens no Bogotas nozīmīgākajiem muzejiem ir tieši Zelta muzejs, kur var apskatīt apbrīnojamu klāstu ar dažādiem no zelta izgatavotiem priekšmetiem, kas radušies Dienvidamerikas teritorijā, it īpaši tagadējā Kolumbijā. Un te stāstā jāievieš pavērsiens, kas skaidro, kāpēc tieši muisku zeme ir vistuvākā vieta Eldorado leģendai. Spāņu valodā Eldorado nozīmē Zelta cilvēks. Lai arī, kā jau minēts, šo nosaukumu attiecina uz ģeogrāfisku vietu – pilsētu vai pat veselu novadu vai valsti, vārda pirmssākumi ir meklējami spāņu saklausītos nostāstos par vietējo karali, kurš esot tik bagāts, ka pārklāj sevi ar zeltu. Savukārt viena no muisku tradīcijām, bija – ikreiz, kad amatā stājās jauns valdnieks, viņu pārklāja ar zelta putekļiem un iegremdēja Gvatavitas ezerā, lai tā sniegtu dāvanas ezera dievietei un nodrošinātu labus laikus. Bez no valdnieka noskalotā zelta dieviete saņēma arī daudz citu zelta priekšmetu, kas tika iemesti ezera dzīlēs. 1537. gadā Gonzalo de Kesada no Kordovas (starp citu, interesantā kārtā attāls radinieks gan Hernānam Kortesam, gan Francisko Pizarro) iekaroja novadus ap tagadējo Bogotu un uzzināja par "zelta ezeru". Gonzalo brālis Hernāns 1547. gadā veica pirmo neveiksmīgo Gvatavitas nosusināšanas pasākumu, mēģinot ūdeni izsmelt ar spaiņiem. Daudz mērķtiecīgāks savā alkatībā bija Antonio Sepulveda, kurš 1562. gadā saņēma Spānijas karaļa licenci ezera nosusināšanai. Šoreiz pamatiedzīvotāji tika sadzīti grāvja rakšanai, lai pārrautu krātera sienas. Varam vien iedomāties, ko juta nelaimīgie, kam pašu rokām bija jāiznīcina savas tautas svētvieta. Sepulvedam izdevās pazemināt ezera līmeni tikai par dažiem metriem un tikt tikai pie dažiem zelta gabaliem. Runā, ka Sepulveda esot miris nabadzībā. Mēģinājumi rakt jaunas tranšejas un tuneļus turpinājās līdz pat 20. gadsimta sākumam, šim nolūkam dažādos vēstures brīžos dažādās valstīs pat dibināja akciju sabiedrības. Tomēr par laimi balto cilvēku guvums tā arī nesasniedza tādu līmeni, lai kaut metaforiskā nozīmē varētu teikt – Eldorado ir tikusi atklāta. Mūsdienās zelta meklēšana Gvatavitas ezerā ir aizliegta.  

Maroš Hečko je absolvent Filmovej a televíznej fakulty VŠMU a je za ním skutočne širokospektrálna autorská tvorba. Je spoluscenárista celovečerného hraného filmu Na krásnom modrom Dunaji. Na konte má scenáre k filmom SMOG, Kandidát, ktoré aj produkoval, alebo bol koproducentom. Významne sa podieľal sa aj na filmoch Strach, Amnestia, Zátopek, Invalid, A máme, čo sme chceli a ďalších. Pestrá je aj jeho autorská činnosť, okrem poviedok vydal napríklad s Marekom Ormandíkom knihu Teplo, ktoré nemám rád, ktorá sa dostala do kolekcie Najkrajšie knihy Slovenska 1995. Vyšla mu kniha poézie Pitbull Report. Okrem toho Vyhorení, obvinenie, Ďalej na západ sa dá ísť len na východ... Je zakladateľom virtuálneho priestoru Bizarrepublic a audiovizuálneho servera Azyl. Bol spevákom skupiny Free Faces. Tiež členom kapiel Bezmocná hŕstka, Home Made Mutant či Wedding Band. V rokoch 2012 – 2017 bol šéfdramaturgom Rádia_FM, s ktorým rozbehol projekt Demovnica pre začínajúce slovenské kapely. V roku 2013 prvýkrát spolu s Rádiom Devín vytvorili trojdňový hudobný festival v priestoroch Slovenského rozhlasu v spojení s odovzdávaním hudobných cien Radio Head Awards. Nie len o umení sa s Marošom Hečkom v NP porozpráva Ľudovít Jakubove - Mravec. | Hosť: Maroš Hečko (scenárista, producent a hudobník). | Moderuje: Ľudovít Jakubove - Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

When I tell y'all this episode of  @KandidKissesTV  Comedy Podcast is a WHOLE vibe?! Whew.I got the hilarious  @Malikbazillecomedy  in the building and baby… we talked about EVERYTHING. From entertainment tea and celebrity crushes

A TIME was definitely had

Výtah Respektu: Po týdnech boje o to, aby se ministrem životního prostředí stal Filip Turek, kterého prezident Petr Pavel odmítl jmenovat, Motoristé navrhli nového kandidáta. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš po jednání vlády oznámil, že je jím poslanec Motoristů Igor Červený. Turek přitom v neděli na sociálních sítích ještě před zveřejněním jména uvedl, že jde o seriózního kandidáta, který bude dělat, co mu na očích vidí. Co je tedy možné od něj v čele resortu očekávat, pokud ho hlava státu jmenuje? Jaké má předpoklady pro to být ministrem životního prostředí? A co doteď vláda ANO, SPD a Motoristů v této oblasti prosadila? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Filip Zelenka.

„Určitě bychom uvítali, kdyby měli zájem mladí lidé, doufejme, že se přihlásí," říká k nadcházejícím komunálním volbám starosta Zubří na Žďársku Jiří Havlíček.

Nemyslím si, že je Matúš Vallo zlý primátor, ale Bratislava by mohla mať lepšieho, vraví starostka Karlovej Vsi a vyzývateľka súčasného primátora Dana Čahojová. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom vysvetľuje, čo vlastne Bratislave ponúka, či by prijala podporu Smeru, aj prečo na svojom profile zdieľala Filipa Sulíka a dala rozhovor Hlavným správam.

Občanští demokraté si budou o víkendu volit nového předsedu. Dosavadní mnohaletý lídr ODS Petr Fiala po prohraných parlamentních volbách post obhajovat nebude. Kdo ho nahradí a kudy se současná nejsilnější opoziční strana vydá?Hostem Ptám se já byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih a kandidát na předsedu ODS Radim Ivan. Favoritem sobotní volby nástupce Petra Fialy v čele ODS je místopředseda strany a bývalý ministr dopravy Martin Kupka, který sesbíral podporu 11 krajů včetně Prahy. Jeho vyzyvatel, místostarosta Ostravy-Jih Radim Ivan míří na kongres bez otevřené podpory z regionů.Do volby jde Ivan s provokativními plány na zásadní reformu strany i s tvrdou kritikou účasti ODS v koalici Spolu. Místo jejího dalšího posilování a vzniku SuperSpolu, o kterém se mezi opozičními politiky začíná hovořit, podle něj Česko potřebuje spíše „ODS plus“.Martin Kupka je naopak vnímán jako pokračovatel Petra Fialy. I on přesto slibuje změny ve straně. A jak nastínil před koncem roku v Ptám se já, chce být také výrazným lídrem současné opozice. Plánuje například vznik stínové vlády. Petr Fiala, který oznámil plán na odchod z čela ODS po prohraných říjnových volbách do Poslanecké sněmovny, naposledy tento týden odmítl spekulace, že by mohl občanské demokraty za určitých okolností vést dál. Na postu šéfa strany tak skončí téměř přesně po 12 letech.Co musí ODS udělat, aby měla šanci vyhrát příští volby? Je cestou SuperSpolu? A měla by strana nějak zapojit bývalého premiéra?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí SPD se po mnoha letech v české politice poprvé dostává do vlády. Proč se její poslanci rozhodli i přes spor o muniční iniciativu Babišův kabinet plně podpořit? A jaké věci může SPD ve vládě prosadit?Hostem Ptám se já byl poslanec a místopředseda sněmovního mediálního výboru Jaroslav Foldyna (SPD). Před hlasováním o důvěře vládě Adreje Babiše (ANO) část poslanců koaličního hnutí SPD, včetně Jaroslava Foldyny, zpochybnila svou podporu kabinetu. Vadila jim premiérova otočka týkající se muniční iniciativy. Babiš navzdory předvolebním slibům, že celý projekt Fialovy vlády zruší, minulý týden oznámil pokračování iniciativy. Česko jí podle něj bude dál koordinovat, finančně do ní ale nepřispěje. Před zahájením schůze ve Sněmovně nakonec změnili názor i sami poslanci SPD a podporu Babišovi deklarovali. A to poté, co premiér přišel vysvětlit své rozhodnutí na jejich klub. „Byli jsme postaveni před realitu situace a faktorů, které jsme jako opoziční politické strany v té dané době neměly, necítily. Stávající koalice jasně řekla, že nepůjdou žádné peníze z českého rozpočtu. To je to novum,“ uvedl v Ptám se já poslanec Foldyna. „Museli jsme udělat koaliční kompromis. To znamená, ano, podpořil jsem vládu. Kdybych nepodpořil vládu, která udělá to, že z rozpočtu České republiky a z peněz daňových poplatníků České republiky už nepůjde na válku ani koruna, tak by zase zavládl Petr Fiala. Který by z mé země udělal protektorát a pokračoval by v tom, že se staneme součástí toho konfliktu,“ dodal. Jaké postoje vůči Rusku chce SPD ve vládě zastávat? Jaká by podle hnutí měla být budoucnost veřejnoprávních médií? A jak dlouho vydrží poslanci klubu SPD jednotní?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Radim Ivan před kongresem ODS. Kandidát na předsedu, místostarosta Ostravy-Jih a člověk, který chce stranu výrazně přenastavit. Proč ODS potřebuje primárky a otevřenější výběr lídrů? Strana dnes často jen reaguje místo toho, aby určovala směr. V Praze ODS ztratila význam, nemá lídra a v koalici s Piráty působí spíš jako tichý správce. Co se pokazilo za minulé vlády? Řeč přijde i na Martina Kupku a odchody ze strany. Dokáže Radim Ivan, jako šéf ODS, jednat s Andrejem Babišem a jinými opozičními politiky?

Another  @KandidKissesTV  Comedy Podcast with the hilarious  @TacarraWilliamsComedy  ! We are starting Season 10 off with a bang! You don't want to miss this! We talk about it all! From the entertainment business, to her hidden talents, to celebrity crushes and more! Pull up, grab your popcorn and tell a frient to tell a frient to tune in! I even gotta chance to be on the official line up of her show for 6 sold out shows this past weekend! A Time was had, you better tune in! ..Like, Comment, Share, and subscribe!..Follow  @KandidKissesTV  On all streaming Platforms! ..Shop www.KandidKissesTv.comShop www.KissableLipsCosmetics.comShop www.SingADoo.com

Piektdienās atskatāmies uz svarīgākajiem nedēļas notikumiem. Ir gājis raibi un tēmas, par ko runāt, ir dažādas. Valsts prezidents atdeva Saeimai pārskatīšanai izmaiņas Autoceļu nodevu likumā, par kurām sāka vairāk runāt jau pēc budžeta pieņemšanas. Sabiedrisko mediju temats nepazūd no uzmnanības loka Latvijā –būs nākamais mēģinājums apstiprināt trešo sabiedrisko mediju uzraugu padomes locekli. Bet Lietuvas galvaspilsētā mītiņā sava sabiedriskā medija aizstāvībai sanāca 10 tūkstoši protestētāju. Tikmēr tas, kas notiek okeāna viņā pusē arvien dara bažīgus. Runa ir ne tikai par miera plānu Ukrainai, bet arī ASV drošības stratēģiju. Gaišā nots šīs nedēļas notikumu virknē – sākas labdarības maratons "Dod pieci!". Krustpunktā aktualitātes vērtē Latvijas Universitātes Ekonomikas un sociālo zinātņu fakultātes pasniedzējs, pētnieks Mārtiņš Pričins, aģentūras LETA žurnāliste Anastasija Tetarenko-Supe un portāla "LASI.lv" galvenais redaktors Jānis Žilde.  

Zemědělský úředník Martin Šebestyán. Slovenský železniční manažer Ivan Bednárik. A generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Co má trojice mužů společného s hnutím SPD, které coby „své experty“ nominuje do vlády jako ministry?O nikom z nich nebylo doposud vůbec známo, že má jakkoliv blízko k hnutí Tomia Okamury. Přitom SPD na různé své semináře občas zve spřízněné lidi zvenčí, kteří tam pak mají přednášky. To ale neplatí o nikom z uvedené trojice.Jednoduchý pohled do jejich předchozích kariér naopak ukazuje, že dva ze tří „expertů SPD“ mají daleko víc k šéfovi hnutí ANO než k Tomio Okamurovi. Bez pochyb to platí o budoucím ministru zemědělství Martinu Šebestyánovi a také ministrovi dopravy Ivanu Bednárikovi.„Šebestyán jako šéf zemědělského intervenčního fondu ochotně dával dotace Babišově koncernu Agrofertu, což soudy označily za nezákonné. A on by jako teď měl v roli ministra vymáhat zpět miliardy na dotacích? To asi nikdo nečeká, ba právě naopak,“ říká v podcastu reportérka Lucie Stuchlíková.Kandidáta Šebestyána do funkce podporují hlavně velké zemědělské skupiny a jejich majitelé, jimiž se říká „agrobaroni“. Očekávají od něj, že zachová současnou podporu i dotace pro velké podniky a zabrání tlaku EU, která chce při přerozdělování peněz směřovat více pomoci malým a středním farmářům.Podobně je to s dopravním manažerem Ivanem Bednárikem, který dnes šéfuje slovenským železnicím. V Česku působil v letech, kdy ministerstvo dopravy řídilo hnutí ANO - Bednárik byl v letech 2014 až 2020 nejprve ředitelem ČD Cargo, další dva roky pak generálním ředitelem Českých drah.„Bednárik je mimo jiné vášnivým myslivcem a z jeho životopisu vyplývá, že umí vyjít skoro s každým. V předchozích angažmá například spolupracoval s lidmi okolo Andreje Babiše, exprezidenta Miloše Zemana nebo mocného zbrojaře Michala Strnada. Zároveň má pověst člověka, který oboru rozumí,“ připomíná reportér Václav Dolejší.Ze tří ministrů za SPD tak má reálně k Okamurově světu nejblíž generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Třeba proto, že patří mezi kritiky současné podoby české armády, kterou označuje za „expediční“, zatímco podle něj zaostává ve své hlavní roli – obraně země. A právě vysílání vojáků různé zahraniční mise kritizuje dlouhodobě i SPD.Dalším pojítkem na Okamuru je někdejší generál a později europoslanec za SPD Hynek Blaško, který byl jedním z těch, kdo Zůnu jako vhodného ministerského kandidáta doporučoval.Generál Blaško se netají svými názory na válku na Ukrajině, které nemají daleko k moskevské propagandě - například obvinil NATO i EU k vyprovokování Ruska a následně také média, která podle něj o konfliktu přinášejí nepravdivé informace.Nutno dodat, že samotný budoucí ministr obrany Jaromír Zůna alespoň v rozhovorech otevřeně označuje Rusko za agresora, který válku rozpoutal.Jak to dopadne s vládním postem pro Filipa Turka? Pozval vás už Andrej Babiš k sobě na špagety? A na co jít v Brně do divadla? Poslechněte si celou epizodu trojnásobného podcastu roku!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Hnutí ANO tak dlouho požadovalo rozpočet od odcházející vlády, až ho dostalo. A teď neví, co s ním vlastně dělat.„Na rozpočtovém výboru to vypadalo jako na výběrovém řízení na místa ministrů a náměstků. Politici i úředníci se předháněli v tom, kdo víc pomluví Stanjurův rozpočet. A předseda výběrové komise, tedy Andrej Babiš, koukal do mobilu,“ popisuje dění Václav Dolejší v podcastu Vlevo dole.Když politici hnutí ANO mluví o rozpočtu odcházející vlády, nešetří silnými slovy. Návrh je podle nich podvodný, prolhaný a jde o „Stanjurovo letadlo“. „Jenže když něco takhle pomlouváte, vašim voličům nebude dávat smysl, že to nakonec schválíte,“ vysvětluje Lucie Stuchlíková.ANO, které tvrdilo, jak strašně na rozpočet spěchá, vyjednávání přerušilo. O víkendu se tři strany vznikající koalice poradí, jestli schválit „Stanjurovo letadlo“ a poté ho novelizovat, nebo jestli raději přece jen nepřipravit vlastní návrh i za cenu provizoria. „Pochopil jsem z toho, že se teď kloní spíše k druhé variantě,“ dodává Dolejší.Jisté je jedno - budoucí vláda si připravuje půdu pro to, aby schodek byl nakonec větší, než plánovala Fialova vláda. „Kandidáti na ministry se předhánějí ve výpočtech, kolik v rozpočtu na co chybí peněz. Určitě pak řeknou - nedá se nic dělat, musíme zvýšit schodek, protože předchozí návrh byl nerealistický, není to naše vina,“ odhaduje Stuchlíková.Jak jde zatím Motoristům vedení rozpočtového výboru? Školil Petr Macinka na Hradě prezidenta? A je budoucnost jádro, nebo fúze? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Stovky stran zevrubně popisujících legislativní proměny, vnitřní poměry, reformy a celkový stav ekonomiky i společnosti. Pro země, které usilují o přijetí do Evropské unie, jsou každoroční hodnotící zprávy mimořádnou událostí.

Stovky stran zevrubně popisujících legislativní proměny, vnitřní poměry, reformy a celkový stav ekonomiky i společnosti. Pro země, které usilují o přijetí do Evropské unie, jsou každoroční hodnotící zprávy mimořádnou událostí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslanci si včera zvolili většinu vedení nové Sněmovny. A do jejího čela i přes odpor končících vládních stran a Pirátů dosadili lídra SPD Tomia Okamuru. Může si nový šéf dolní komory získat respekt na mezinárodním poli?Hostem Ptám se já byl europoslanec Jan Farský (STAN). Předsedou Poslanecké sněmovny se ve středu podle dohody vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů stal lídr SPD Tomio Okamura. Do dvou ze čtyř místopředsednických funkcí poslanci zvolili Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Kandidáti budoucích opozičních stran Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) neuspěli. Volba dalších dvou místopředsedovů tak bude pokračovat příští týden. Tomio Okamura získal v tajné volbě 107 poslaneckých hlasů ze 197 odevzdaných. Jeho zvolení ostře zkritizovali politici dosavadní vládní koalice a Pirátů. Ti proti jeho kandidatuře vystupovali ještě před volbou ve sněmovní diskusi. Vinili přitom Okamuru z rasismu, xenofobie a šovinismu, z rozdělování společnosti nebo z šíření proruských narativů a z jeho zpochybňování členství v EU a v NATO. Připomínali i jeho přerušené stíhání pro podezření z podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskými předvolebními plakáty SPD.Nový šéf Sněmovny přislíbil, že v případě zvolení bude nestranným předsedou a uvedl, že chce v dolní komoře přispět k lepší atmosféře.„Je to určitě součást dohody o nevydání jednotlivců, o nezbavení imunity. A tahle první část dohody se naplnila a naplnila se vrchovatě. Až mě překvapilo, jak snadno to šlo,“ reagoval europoslanec Jan Farský s tím, že Okamuru podle něj evropští politici svým způsobem přijmou.„Speciálně v Evropě je snaha jednat s každým. Ale (Tomio Okamura) historický záznam nezruší, včetně popírání nebo minimálně zlehčování holocaustu. A to jsou věci, které se v Evropě nenosí. Ale třeba se změní.“ A jak by evropští politici přistupovali k Filipovi Turkovi, pokud by se nakonec stal ministrem zahraničí? „Do místnosti ho pustí, samozřejmě je otázka, jakou sílu bude mít v té místnosti. A ta úplně minimální. Bude to ostuda pro Českou republiku a oslabení pozice České republiky i v evropském i ve světovém měřítku. Jestli to je cílem Andreje Babiše a jeho nominace, tak se nedá nic dělat,“ dodal Farský. Co lze od Okamury čekat v roli třetího nejvyššího ústavního činitele?  Jak se v Evropě dívají na vznikající euroskeptickou vládu Česka? A jaké důsledky pro nás bude mít, když budeme ignorovat zavedení emisních povolenek druhé generace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pagājušajā reizē raidījumā Divas puslodes runājām par Savienoto Valstu prezidenta Donalda Trampa turneju pa Āzijas valstīm, piebilstot, ka priekšā ir gaidītākā tikšanās ar Ķīnas prezidentu Sji Dziņpinu. Kādi ir šīs tikšanās rezultāti un ko tas nozīmē pārējai pasaulei un mums visiem? Cita vērā ņemama ziņa saistās ar Nīderlandi. Tur notika ārkārtas parlamenta vēlēšanas, un to rezultāti ir citādi nekā vēl pirms gada. Labējai Brīvības partijai, kuras rīcība izprovocēja šo notikumu, vēlētāju izvēli ir likusi vilties. Iespējams, ka ārkārtas vēlēšanas būs arī Serbijā. Tur pēc ļoti plašiem protestiem prezidents Aleksandars Vučičs meklē iespējas mazināt sabiedrības neapmierinātību. Serbijā šajās dienās pieminēja traģēdijas gadadienu, kad Novisadas pilsētā sabruka dzelzceļa nojume, nogalinot 16 cilvēkus. Notikumus komentē Latvijas Transatlantiskās organizācijas ģenerālsekretāre, Latvijas Universitātes pasniedzēja Sigita Struberga, Latvijas Universitātes pasniedzējs politologs Andis Kudors un Latvijas Ārpolitikas institūta pētniece Una Aleksandra Bērziņa-Čerenkova. Un vēl viens temats. Savienotajās Valstīs 4.novembrī vairākos štatos, arī Ņujorkā, cilvēki devās pie vēlēšanu urnām. Rezultāti nav Donaldam Trampam labvēlīgi. Ko tas liecina par noskaņojumu Amerikā? „Lielo zēnu” skaidrošanās Pagājušajā ceturtdienā, 30. oktobrī, pienāca globāli sengaidīts notikums – prezidentu Donalda Trampa un Sji Dziņpina tikšanās, pirmā Savienoto Valstu līdera otrās kadences laikā. Aizvadītie mēneši, kas pagājuši abu superlielvaru tirdzniecības kara apstākļos, padara šo samitu nozīmīgu ne tikai Vašingtonai un Pekinai, ciktāl šī cīkstēšanās ekonomiski iespaido visu pasauli. Abu šīs pasaules vareno samits notika Dienvidkorejas pilsētā Pusanā un noslēdza Baltā nama saimnieka iespaidīgo piecu dienu Austrumāzijas tūri. Tās laikā viņš apmeklēja Malaiziju, kur piedalījās ASEAN organizācijas samitā, pēc tam viesojās Japānā un Dienvidkorejā. Kas attiecas uz Trampa un Sji tikšanos, eksperti atzīmē, ka tā bijusi pat pārsteidzoši īsa – vien stunda un četrdesmit minūtes; un tas, visdrīzāk, liecinot, ka runāts tikai par to, par ko jau iepriekš panāktas principiālas vienošanās. Kopumā sarunu rezultāts tiek raksturots kā „pamiers” tirdzniecības karā ar termiņu uz vienu gadu. Savienotās valstis piekritušas samazināt uz pusi to tarifa daļu importam no Ķīnas, kas tika noteikta kā sankcija par Ķīnā ražotās narkotiskās vielas fentanila kontrabandu uz Savienotajām Valstīm. Savukārt Pekina apņēmusies aktīvāk apkarot šo kontrabandu. Kopējais tarifs Ķīnas ražojumu importam tādējādi samazināsies no 57 uz 47 procentiem. Ķīnas tarifs amerikāņu preču importam 32 procentu apmērā paliks nemainīgs. Pekina piekritusi neieviest ierobežojumus piecu retzemju elementu eksportam uz ASV, kamēr ierobežojumi septiņām citām šīs kategorijas izejvielām, kas noteikti jau iepriekš, paliek spēkā. Tāpat Ķīna apņēmusies atsākt amerikāņu sojas pupiņu importu. Savukārt no prezidenta Trampa puses esot saņemti Pekinai cerīgi signāli, ka iespējama ierobežojumu mīkstināšana mākslīgā intelekta attīstībai svarīgo jaunākās paaudzes mikroshēmu eksportam uz Ķīnu; šos ierobežojumus noteica prezidenta Baidena administrācija. Protams, ne mazāka interese kā par tirdzniecības karu aizvadītās tikšanās sakarā ir interese par karu tiešā nozīmē – kā jau notiekošu, tā iespējamu. Kas attiecas uz iespējamu Ķīnas iebrukumu Taivānā, tas, kā pēc tikšanās apgalvoja Donalds Tramps, sarunās neesot pat pieminēts. Par Krievijas agresiju pret Ukrainu gan esot runāts, pie tam Ķīnas līderis solījis sastrādāties ar Vašingtonu, lai vairotu miera iespējamību. Grūti gan spriest, kā tas varētu izpausties. Tiek lēsts, ka gandrīz visas abu karojošo pušu kaujas lidrobotiem izmantotās mikroshēmas un optiskais kabelis ir ražots Ķīnā, Pekina patiešām varētu būt vienīgais spēks šai pasaulē, kas varētu reāli pieslāpēt karadarbību, pārtraucot šo sastāvdaļu piegādi karojošajām pusēm. Nekas gan neliecina, ka tā varētu notikt. Vēlēšanu rezultāti Nīderlandē Kārtējām parlamenta vēlēšanām Nīderlandē bija jānotiek 2028. gadā, taču premjerministra Dika Shofa vadītās koalīcijas valdības izjukšana šī gada jūnijā un citas koalīcijas izveides neiespējamība noteica to, ka nīderlandiešu elektorātam jau otro reizi pēc kārtas bija jābalso ārkārtas vēlēšanās. Demisionējušo kabinetu bezpartejiskā premjera Shofa vadībā izdevās izveidot gandrīz astoņus mēnešus pēc iepriekšējām vēlēšanām, kurās izcilus panākumus guva radikāli labējā, populistiskā „Partija brīvībai” ar Gērtu Vildersu priekšgalā. Koalīciju ar šiem radikāļiem piekrita veidot konservatīvi liberālā „Tautas partija brīvībai un demokrātijai”, lauku labējo populistu partija „Zemnieku pilsoņu kustība” un kristīgi demokrātiskā partija „Jaunais sociālais līgums”. Tomēr mērenāko koalīcijas partneru nostādnes izrādījās grūti savienojamas ar Vildersa partijas pieeju imigrācijas jautājumos, kas paģērēja pilnīgu moratoriju patvēruma meklētāju uzņemšanai. Šajās vēlēšanās labējo radikāļu cerības nepiepildījās – vairāk nekā ceturtdaļa vēlētāju balsu un, attiecīgi, 11 no 37 deputātu mandātiem „Partija brīvībai” gājuši zudībā. Vietu skaita ziņā Vildersa partiju panākusi kreisi centriskā, sociālliberālā partija „Demokrāti 66”. Ļoti nozīmīgi savas pozīcijas parlamentā uzlabojusi arī konservatīvā partija „Kristīgi demokrātiskais aicinājums”, un divas galēji labējās partijas – „JA21” (saīsinājums no nosaukuma „Pareizā atbilde – 21”) un „Forums demokrātijai”. Daļu mandātu zaudējot, tomēr lielāko partiju pirmajā četriniekā joprojām ir „Tautas partija brīvībai un demokrātijai” un agrākā eirokomisāra Fransa Timmermansa vadītā „Zaļo kreiso” un „Darba partijas” alianse, nozīmīgākais kreisais spēks parlamentā. Tā kā Nīderlandes vēlēšanu sistēma neparedz balsu skaita slieksni iekļūšanai parlamentā, tur ir vēl astoņas mazākas partijas ar mandātu skaitu no viena līdz četriem. Visloģiskākais koalīcijas modelis būtu plaša ap centru veidota kombinācija, kurā centriskie „Demokrāti 66” vienotos ar labējākajām partijām Kristīgi demokrātiskais aicinājums un Tautas partija brīvībai un demokrātijai no vienas, un kreiso Darba partijas un Zaļo kreiso aliansi no otras puses. Tomēr savilkt kopā šī politiski visai plašā spektra daļas nebūt nav vienkāršs uzdevums, tāpēc valdības izveide atkal var prasīt vairākus mēnešus. Eiropas Savienības paplašināšanās „telesamits” 4. novembrī Briselē risinājās savdabīgs notikums – telekanāls „EuroNews” bija pulcinājis uz samitu telekameru priekšā sešu Eiropas Savienības kandidātvalstu vadītājus, kā arī Eiropadomes priekšsēdētāju Antoniu Koštu un eirokomisāri paplašināšanās jautājumos, Slovēnijas pārstāvi Martu Kosu. Kandidātvalstis klātienē pārstāvēja Moldovas prezidente Maija Sandu, Serbijas prezidents Aleksandars Vučičs, Ziemeļmaķedonijas premjerministrs Hristijans Mickoskis un Melnkalnes ārlietu un Eiropas lietu vicepremjers Filips Ivanovičs, savukārt Ukrainas prezidents Volodimirs Zelenskis un Albānijas premjerministrs Edi Rama pieslēdzās samitam tiešsaistē. Notikums bija salāgots ar Eiropas Komisijas ziņojuma par kandidātvalstu iestāšanās procesa virzību publiskošanu, un tajā telekameru fokusā nonāca kandidātvalstu specifiskās problēmas, kuras citādi grūti izlobāmas no politisko dokumentu sausajām rindām. Protams, ar citiem nesalīdzināmas tās ir Ukrainai, kuras vēlme pievienoties Eiropas Savienībai bija galvenais iemesls Krievijas agresijai, kuru Ukraina izmisīgi atvaira jau divpadsmito gadu. Prezidents Zelenskis uzrunāja samita dalībniekus tiešsaistē no kādas nekonkretizētas vietas frontes tuvumā un veltīja nīgrus vārdus Ungārijas premjeram Viktoram Orbanam, kurš deklarējis, ka bloķēs Ukrainas iestāšanās centienus. Kremļa tieksmes taranēt iestāšanās procesu sajūt arī Moldova, kuru Krievija cenšas visiem līdzekļiem iekšēji destabilizēt un panākt sev draudzīgu spēku nākšanu pie varas. Par netīkamu ārējo ietekmi samitā runāja arī Ziemeļmaķedonijas premjers Mickoskis, kurai iestāšanas procesā apšaubāmas prasības izvirza tās savienībā jau esošā kaimiņvalsts Bulgārija. Tomēr vislielāko ievērību samitā izpelnījās par tā „melno avi” dēvētais Serbijas līderis Aleksandars Vučičs. Viņam nācās atbildēt uz daudziem neērtiem jautājumiem, sākot ar Serbijas īpašajām attiecībām ar Maskavu, beidzot ar protestiem, kuri viņa valstī nenorimst nu jau gadu. Protestu galvenā tēma ir korupcija, taču arī autoritārisma iezīmes pastāvošajā varā. Attiecīgi tiek pieprasīta ne vien korumpantu saukšana pie atbildības, bet arī ārkārtas parlamenta vēlēšanas un, tā kā starp protestētājiem ir īpaši daudz studentu, finansējuma palielināšana augstākajai izglītībai. Prezidents Vučičs šai situācijā turpina manipulēt, gan aizvācot no amatiem dažus korupcijā vainotos, gan sūtot pret demonstrantiem policiju un ar dažādiem sitamajiem bruņotus huligānus, kas, savukārt, izraisa protestētāju pretreakciju. Pēdējais vardarbības uzliesmojums bija augustā, kad sadursmēs un policistu brutālos uzbrukumos cieta vairāki desmiti cilvēku un demonstranti izdemolēja un aizdedzināja prezidenta Vučiča vadītās Serbijas progresīvās partijas, citu varas partiju un valsts institūciju birojus.

Šibenice a nábojnice. Filip Turek měl před osmi lety vyhrožovat jednomu ze zaměstnanců saúdskoarabské ambasády. Kandidát na šéfa diplomacie ale tvrdí, že jen chránil svou přítelkyni. Co se tehdy skutečně stalo? Přibližuje Vítek Kubant z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se a článek investigativní redakce čte Matěj Skalický.

Šibenice a nábojnice. Filip Turek měl před osmi lety vyhrožovat jednomu ze zaměstnanců saúdskoarabské ambasády. Kandidát na šéfa diplomacie ale tvrdí, že jen chránil svou přítelkyni. Co se tehdy skutečně stalo? Přibližuje Vítek Kubant z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se a článek investigativní redakce čte Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Povolební situace nabízí řadu otazníků. Mezi ty nejčastěji diskutované patří střet zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše nebo ústupky, které bude muset udělat vůči svým koaličním partnerům. Klíčovou figurou v povolebním dění bude kromě předsedy hnutí ANO taky prezident Petr Pavel. Jak by na jeho místě postupoval host osobnosti Plus, bývalý kandidát na prezidenta, antropolog, básník a publicista Michal Horáček?Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ BILANČNÍ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Jsem křesťan a myslím si, že součástí naší víry a přístupu k životu je umět odpustit. A pokud se člověk dokáže poučit z věcí, které udělal, má dostat druhou šanci. Má na ni mít nárok i ten, kdo vyjde z vězení – takže proč ne také on,“ říká o Dominiku Ferim končící šéfka Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Nesmíme ale zapomenout na to, že jsou to věci, které oběti poznamenaly na zbytek života. U něj jsem tu pokoru neviděla a to mě trochu mrzí,“ svěřuje se v bilančním rozhovoru ve Studiu N. Kvůli zdravotnímu stavu se rozhodla letos nekandidovat ve sněmovních volbách. V říjnu přestane být poslankyní a předsedkyní Sněmovny, o měsíc později odevzdá post předsedkyně TOP 09. Politika ale není to, co jí podlomilo zdraví. „Je to souhra několika věcí, není to jedna diagnóza nebo jeden problém,“ říká. Podrobněji se chce k tématu vrátit v připravované knize. „Musím to osvětlit, abych tím ukázala zejména jiným ženám, že nejsme a nemáme povinnost být ze železa. Máme mít možnost si dovolit být v určitých okamžicích zranitelné a křehké,“ popisuje Pekarová Adamová. Po volbách se chce věnovat byznysu. „Chtěla bych rozjet něco svého,“ říká. Ve Studiu N ale připouští, že to není její definitivní konec v politice. Vyjádřila se například ke spekulacím, že by stála o místo pražské primátorky. „Já se toho a priori nezříkám, ale neznamená to, že to plánuji. Mým cílem není být primátorkou, ale umím si představit, že na kandidátce nějak figurovat mohu, abych pomohla kolegům svou známostí. Mám svou fanouškovskou skupinu,“ říká. Jak se za poslední roky změnila politická kultura ve Sněmovně? Proč se o ni bojí její blízcí? A jak zpětně hodnotí své výroky o svetru nebo menstruační chudobě? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Ústavní soudci prioritně řeší stížnosti na údajné nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Rozhodnutí ještě před volbami, které se konají už za dva týdny, podle soudu nelze slíbit. Měl by do voleb zasáhnout?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš. Na Ústavní soud se obrátila se dvěma stížnostmi strana Volt Česko. Jednu stížnost podala kvůli kandidátkám Stačilo!, druhou kvůli kandidátkám SPD. Volt žádá vyjasnění definice koalice, případně zrušení části volebního zákona. Podle předsedy Josefa Baxy budou obě stížnosti pro soud prioritou, vše ostatní jde nyní stranou. Zda rozhodne ještě před volbami do Poslanecké sněmovny 3. a 4,. října, podle Baxy ale říct nelze. Volt se spolu s hnutím Česká republika na 1. místě! nejprve obrátil na správní soudy v různých krajích a žádal zrušit registraci hnutí Stačilo! a společné kandidátky SPD s dalšími stranami pro nadcházející sněmovní volby. S argumentem, že obě uskupení mají na kandidátkách zástupce jiných stran, jde tedy o skryté koalice a obcházení zákona. Oběma uskupením momentálně stačí překonat pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Pokud by byly registrovány jako koalice, platila by pro ně přísnější pravidla.Soudy ve všech krajích návrhy zamítly. Některé ale v rozhodnutích uznaly, že se skutečně jedná o obcházení zákona. Registraci nicméně nezrušily, aby se vyhnuly zásahu do voleb.„Kandidátky SPD a Stačilo! jsou podle současného výkladu zákona v pořádku,“ řekl v Ptám se já ústavní právník Marek Antoš. Pokud by měl Ústavní soud nový, jiný názor, měl by podle něj rozhodnout co nejdříve a ne až po volbách. S předvolebním náskokem hnutí ANO se skloňuje i otázka, zda by prezident Petr Pavel měl po volbách jmenovat Andreje Babiše premiérem. Ten je konečným vlastníkem holdingu Agrofert, což je v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Podle Antoše není překážkou, že dotyčný by byl v momentu jmenování ve střetu zájmů, ale měl by dávat najevo, že to hodlá řešit.Což je i současný případ Andreje Babiše, který veřejně hovoří o tom, že v případě jmenování premiérem dostojí liteře zákona. „Takže teď nevidím důvod pro nejmenování Babiše premiérem,“ řekl Antoš.Můžeme čekat zásadní zvrat voleb, nebo povolebního dění? A co lze po volbách očekávat od prezidenta Petra Pavla? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Todays episode is Locked and Loaded with the Hilarious Plastic Cup Boy himself, Spank Horton! You don't want to miss this! We talk about it all, from the entertainment industry, Celebrity Crushes, D.A.Q's=Dumb Ass Questions, G.M.G=Grinds My Gangsta, Opera That Thang Out, and even play a round of  @SingADooGame Grab your folks, and your popcorn, and come cackle laughing with us! Its a good time! Like, Share, Comment, and Subscribe!!!!..Make Sure to follow us on the following Platforms:SpotifyGoogle CastI Heart RadioPocket CastOvercastBreakr Radiowww.Facebook.com/KandidKissesTvwww.TikTok.com/KandidKissesTvwww.instagram.com/KandidKissesTv

Krajské soudy sice nezrušily kandidátky SPD a Stačilo!, některé z nich ale řekly, že strany obcházejí volební zákon a jsou nepřiznanými koalicemi. Je to podle nich vážný problém, který může narušit svobodné volby.Věc zamíří k Ústavnímu soudu. A překvapivě se za nezasahování do voleb nejvíc nemodlí Kateřina Konečná, Daniel Sterzik ani Tomio Okamura. „Lídři vládních stran, Spolu a STAN, mají velkou obavu z rozhodnutí soudů, pokud by zakázaly kandidovat nepřiznaným koalicí. Bojí se, že by to byl konec demokracie a hořely by ulice plné barikád,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Situace je o to pikantnější, že opoziční strany už šíří příběh o tom, že je to právě vláda, která se snaží ve spolupráci se soudy a tajnými způsoby volby zfalšovat. „Mohutně jim v tom bohužel pomáhá exprezident Miloš Zeman, který vykládá vtipy o tom, jak Fiala zneplatní volby, protože se Schillerová převlékla za hranolku,“ dodává Dolejší. „Původně v tomhle příběhu hodně sázeli na korespondenční volbu, jenže do ní se přihlásilo tak málo lidí, že to asi nepůjde. Ale kdyby soud někomu zakázal kandidovat, to by bylo povstání,“ připomíná Lucie Stuchlíková.Spory o kandidátky nejsou jediný příklad, kdy opoziční strany štvou voliče proti „systému“. Za důkaz toho, jak chtějí vládní strany ovlivnit volby, vydávají i svá trestní stíhání. Andrej Babiš případ Čapí hnízdo, Tomio Okamura zase kauzu rasistických plakátů.„SPD si kvůli tomu dokonce založilo záložní stranu. Ale těžko říct, jestli se opravdu tak bojí perzekuce, nebo jestli tak jenom chtějí navenek vypadat,“ dodává Lucie Stuchlíková.Je koalice samička od koaly? Komu pomohla současná podoba volebního zákona? A jak do téhle prekérní situace zasáhne prezident? Poslechněte si čerstvé Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Tieslietu padomes konkursā ģenerālprokurora amatam pieteikušies četri kandidāti. Kāds ir viņu redzējums darbam šajā amatā? Kandidātu diskusija raidījumā Krustpunktā. Raidījuma viesi: bjušais ģenerālprokurors Juris Stukāns, kādreizējais virsprokurors, Satversmes tiesas tiesnesis Juris Juriss, Rīgas tiesas apgabala prokuratūras virsprokurors Armīns Meisters un bijušais prokurors, Konkurences padomes Juridiskā departamenta vecākais jurists Jānis Ilsteris. Jau jūlijā beidzās pilnvaru termiņš ģenerālprokuroram Jurim Stukānam, tagad viņa pienākumus pilda pagaidu pienākumu izpildītājs. Bet Saeima tā arī nav balsojis par nākamo ģenerālprokuroru, jo konkurss, ko šim amatam pavasarī rīkoja Tieslietu padome, beidzās bez rezultāta, tāpēc nācās to rīkot no jauna. Toreiz pieteicās šim darbam trīs pretendenti. Kāds būs šī konkursa rezultāts, to mēs, protams, nezinām. Taču šoreiz ir četri kandidāti, un tikai viens no viņiem kandidē atkārtoti, proti, līdzšinējais ģenerālprokurors Juris Stukāns.  Krustpunktā studijā ir visi četri pretendenti un ir iespēja iepazīties ar viņiem un viņu redzējumu, lai saprastu, vai un kas tad nākotnē prokuratūras darbā varētu mainīties.

Tiesībsarga amats kādu laiku vakants, jo iepriekšējais ombuds atkāpās pats un tagad valdības partijas ir vienojušās par kopīgu kandidāti šim amatam – tā ir Rīgas Stradiņa universitātes asociētā profesore Karīna Palkova. Viss šobrīd liecina, ka balsojums Saeimā varētu būt pozitīvs, jo atbalstu izteikusi arī viena opozīcijas partija. Vai līdz ar jauna tiesībsarga ievēlēšanu ir gaidāmas arī kādas pārmaiņas, par to saruna ar Karīnu Palkovu raidījumā Krustpunktā.  

Todays episode is Locked and Loaded with the Hilarious  @dseanross3847  You don't want to miss this! We talk about it all, from the entertainment industry, Celebrity Crushes, D.A.Q's=Dumb Ass Questions, G.M.G=Grinds My Gangsta, Opera That Thang Out, and even play a round of  @SingADooGame  ! Grab your folks, and your popcorn, and come cackle laughing with us! Its a good time! Like, Share, Comment, and Subscribe!!!!..Make Sure to follow us on the following Platforms:SpotifyGoogle CastI Heart RadioPocket CastOvercastBreakr Radiowww.Facebook.com/KandidKissesTvwww.TikTok.com/KandidKissesTvwww.instagram.com/KandidKissesTv.

Bērni atgriezušies skolā un līdz ar to arī sastrēgumi ielās, darba ritms atgriezies ar pilnu jaudu. Koalīcija ir paspējusi vienoties par kandidātu tiesībsarga amatam, izskatās, ka Rīgas Stradiņa universitātes profesori Karīnu Palkovu amatā apstiprinās. Kā būs ar Ģenerālprokurora izvēli, tur intriga ir lielāka. Katrā ziņā konkursā uz šo amatu pieteicies arī bijušais ģenerālprokurors Juris Stukāns, kurš piedalījās iepriekšējā konkursā, kur neizvēlēja nevienu. Tikmēr valdībai gandrīz visas domas ir par budžetu un naudas taupīšanu. Par izdienas pensiju saņēmēju loka būtisku sašaurināšanu valdībā konceptuāls atbalsts panākts. Nauda būs jāpietaupa arī iedzīvotājiem – sabiedriskajā transportā cenas atkal celsies. Par to un citiem nedēļas notikumiem spriežam Krustpunktā. Analizē politoloģe Iveta Kažoka, Latvijas TV Ziņu dienesta producente Rudīte Spakovska un žurnāliste Lauma Niedrīte.

Richard Sulík sa sám rozhodol, že opustí predsednícku pozíciu a následne sa vzdal poslaneckého mandátu. V politike neexistuje, že idem si niekam oddýchnuť a potom sa vrátim. Buď v politike ste alebo nie ste, povedal predseda SaS Branislav Gröhling v relácii Ide o pravdu.

Syn čestného predsedu SaS dlhodobo na sociálnych sieťach útočí na známe osobnosti, ženy a najnovšie aj na samotnú stranu, ktorú nazval „fašistickými hajzlami“. Terčom jeho nenávisti a posmechu sa stal aj súčasný predseda Branislav Gröhling, ktorému sa vysmieva za sexuálnu orientáciu.Predseda liberálov Gröhling v rozhovore pre Aktuality.sk potvrdil, že Richard Sulík sa v budúcich voľbách na kandidátke SaS neobjaví. Dôvodom je aj to, že sa od nenávistných prejavov svojho syna nedokázal dištancovať. Problematická sa však javí byť aj osoba samotného zakladateľa.Vypočujte si najnovšiu epizódu podcastu Aktuality Nahlas, kde sa dozviete viac o napätí v SaS, o tom, či má Richard Sulík v hnutí ešte nejakých podporovateľov a aké ďalšie kroky strana zvažuje.Tému vysvetlí politický redaktor Tomáš Kyseľ. Moreduje Frederika Lodová.

Jak vyzněla odpolední telekonference evropských představitelů s americkým prezidentem před páteční schůzkou Donalda Trumpa a Vladimira Putina? Nakolik citlivá je pro hnutí ANO kauza poslankyně Balaštíkové, která byla stažena z kandidátky pro říjnové volby. A do jaké míry se změny počasí a teplot v Česku promítly do tuzemské houbařské sezony?

Jakou taktiku zvolily politické strany při sestavování kandidátek do sněmovních voleb? Jakou odezvu má v Kyjevě rozhodnutí Donalda Trumpa zkrátit Rusku lhůtu pro ukončení války proti Ukrajině? A jak bude muset český stát po výroku londýnského soudu definitivně zaplatit miliardové odškodné v kauze Diag Human?

Kandidátky do sněmovních voleb se podávají co nevidět a na politické scéně finišují dohady, kdo se s kým spojí a nespojí. Jedno z témat pro speciální otázkový díl podcastu Vlevo dole.Fascinující je zejména dění kolem Motoristů. Ti, vyděšení špatnými průzkumy, začali „dolézat“ za Přísahou Roberta Šlachty. „Rozhádat se s Přísahou byla chyba, navíc v tu chvíli úplně zbytečná. Ale Motoristům narostl po eurovolbách hřebínek, mysleli si, že nikoho nepotřebují,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Do usmiřování těchto dvou někdejších spojenců se osobně pustil šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ten se totiž poučil z minulých voleb a chce mít v záloze nějakého koaličního partnera. Ze všech možností si nejvíc myslel právě na Motoristy, které ale průzkumy zatím nechávají mimo Sněmovnu.„Babiše je potřeba ocenit, že si při vlastní kampani ještě najde čas usmiřovat rozhádané strany. A taky za to, dokázal potlačit své predátorské DNA, které mu celý život velí jakoukoliv konkurenci zlikvidovat už v zárodku,“ dodává Václav Dolejší.Babiš stojí i za úspěšným obnovením spolupráce mezi Stačilo! a Socdem, tedy Kateřinou Konečnou a Janou Maláčovou. Právě osud levice zajímal posluchače Vlevo dole snad nejvíc.„Sociální demokracie tím končí, bez ohledu na to, jestli se pár lidí pod hlavičkou Stačilo! stane poslanci. Nová levicová síla podle mě časem vznikne, ale určitě ne před těmito volbami a možná ani ne před těmi příštími,“ tipuje Václav Dolejší.Jak by na tom teď bylo Spolu nebýt bitcoinové kauzy? Modlí se Petr Fiala, aby vyšel plán Miloše Zemana? A proč mají všichni trauma ze slepé mapy? Vše, co jste možná ani nechtěli vědět o české politice v otázkovém speciálu Vlevo dole.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Zpráva o tom, že Piráti vpustí na kandidátky tři desítky Zelených, určitě není nějakou předvolební bombou. Vždyť provázání šestiprocentní strany, zápasící o sněmovní přežití s dvouprocentní partají, která už 15 let živoří mimo Sněmovnu, neskýtá vyhlídky na volební senzaci.

Novým polským prezidentem bude Karol Nawrocki. Kandidát podporovaný opoziční stranou Právo a spravedlnost vyhrál nejtěsnějším výsledkem v novodobé historii země. „Volby byly především referendem o vládě. Rozhodlo to, že většina Poláků není spokojena s koaliční vládou Donalda Tuska. Díky tomu mohl vyhrát politický nováček, který nikdy nekandidoval v žádných volbách,“ míní polský bohemista Aleksander Kaczorowski.

Nedělní prezidentské volby nedopadly pro liberálního kandidáta vládní strany a varšavského primátora Rafała Trzaskowského dobře. Průzkumy ho představovaly jako favorita, nad svým hlavním soupeřem, kandidátem opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karolem Nawrockým ale vyhrál jen o 1,5 procenta a nemá příliš, odkud proti němu čerpat další voliče do druhého kola.

Ve středu si volební plénum Českého olympijského výboru (ČOV) vybere svého předsedu, kdy je poprvé po 20 letech víc než jeden kandidát. „Politici, ale i společnost nechápají, že sport je klíčový,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu stávající předseda ČOV, člen Mezinárodního olympijského výboru Jiří Kejval. „Sport v ČR se nenachází v ideálních podmínkách,“ dodává jeho protikandidát, dosavadní místopředseda ČOV Libor Varhaník.