Podcasts about kandid

Zpráva o tom, že Piráti vpustí na kandidátky tři desítky Zelených, určitě není nějakou předvolební bombou. Vždyť provázání šestiprocentní strany, zápasící o sněmovní přežití s dvouprocentní partají, která už 15 let živoří mimo Sněmovnu, neskýtá vyhlídky na volební senzaci.

Zpráva o tom, že Piráti vpustí na kandidátky tři desítky Zelených, určitě není nějakou předvolební bombou. Vždyť provázání šestiprocentní strany, zápasící o sněmovní přežití s dvouprocentní partají, která už 15 let živoří mimo Sněmovnu, neskýtá vyhlídky na volební senzaci.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Poročamo o sklepnem koncertu letošnje sezone abonmaja Kromatika Simfoničnega orkestra RTV Slovenija, ki je v Gallusovi dvorani Cankarjevega doma izvedel Lajovčevo Sanjarijo, Sibeliusovo 2. simfonijo in 3. klavirski koncert Sergeja Rahmaninova z Yeol Eum Son v vlogi solistke, koncertu Komornega zbora Dekor, ki je v Slovenski filharmoniji pod vodstvom gostujočega finskega dirigenta Danija Jurisa s koncertnim programom Circles – DEKORokrog obeležil 10-letnico svojega delovanja, nastopu Zbora dunajskih deklic, ki se je prejšnjo sredo v sklopu daljše evropske turneje predstavil tudi slovenskemu občinstvu v ciklu Plečnik in a-cappella in uprizoritvi Bernsteinove opere Kandid v tržaškem opernem gledališču. Predstavljamo tudi letošnjega prejemnika Župančičeve nagrade za življenjsko delo Mestne občine Ljubljana Uroša Lajovca in na kratko napovedujemo orkestrski vikend Veris v Logatcu.

Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už ve středu. Jaké vedení a řízení by Česká televize potřebovala? Hostem Ptám se já byl programový ředitel ČT a kandidát na generálního ředitele Milan Fridrich.Už ve středu bude Rada ČT volit nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Pětice finalistů, předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas a výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský, postupně představí radním své plány budoucího rozvoje televize. Podle projektů, které jsou od pátku zveřejněné na webu Rady ČT, kladou kandidáti důraz zejména na efektivnější systém řízení, kontrolu financování nebo fungování nezávislého zpravodajství, ale i na on-line obsah.Současný programový ředitel ČT Milan Fridrich vnímá svou kandidaturu jako logický krok někoho, kdo televizi zná dlouhodobě zevnitř a chce ji posunout dál. V případě zvolení generálním ředitelem se hodlá zaměřit na on-line a digitální služby. Kromě rozvoje webů a iVysílání plánuje například navýšit objem původní tvorby, a to zejména pro mladé. Ve zpravodajství by pak mimo jiné posílil ekonomickou redakci nebo přidal zahraniční zpravodaje. Fridrich začínal v devadesátých letech v Českém rozhlase jako zahraniční zpravodaj v Bruselu. Po práci na stejném postu pro Hospodářské noviny nastoupil do České televize, kde zastával například pozici šéfeditora ČT24, vedoucího Studia 6 i ředitele zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu. Přímo se také podílel na založení zpravodajského kanálu ČT24. Od roku 2011 má na starosti programovou skladbu stanic ČT1, ČT2, ČT :D a ČT art a od října 2023 i ČT sport. V jaké kondici je teď podle Milana Fridricha Česká televize? Jak zvládá držet krok s moderními trendy? A jak má nový ředitel čelit očekávaným politickým tlakům na veřejnoprávní média?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už příští středu. Úkolem nového vedení bude uklidnit situaci, ale i příprava toho, jak naložit se zvýšenými koncesionářskými poplatky. V jakém stavu je hospodaření televize? A jaký obsah teď na obrazovce nejvíc chybí?Hostem Ptám se já byla předsedkyně dozorčí rady CNC a kandidátka na generální ředitelku ČT Libuše Šmuclerová. Pozici generálního ředitele České televize za týden obsadí jeden z pětice finalistů, které ve středu vybrala Rada ČT. Z 21 přihlášených kandidátů do užšího kola postoupili ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a právě Libuše Šmuclerová.Ta od radních obdržela 15 hlasů (a postoupila tak druhá za Hynkem Chudárkem, který jich získal 17). Libuše Šmuclerová patří mezi nejvýraznější postavy české mediální scény posledních tří dekád. Od roku 2007 pracuje pro Czech News Center (dříve Ringier), kde aktuálně působí jako předsedkyně dozorčí rady. CNC je jedním z největších mediálních domů v Česku. Vydává třeba deníky Blesk, Aha!, Sport a více než tři desítky časopisů, mezi nimi i Reflex nebo Svět motorů. Šmuclerová začínala v médiích roce 1986, v Československé televizi se jako moderátorka podílela například na mládežnickém Studiu Kontakt. V roce 1993 přešla z ČT do začínající Novy. Tam pracovala jako dramaturgyně pořadu Na vlastní oči i jako šéfka publicistiky, od roku 1997 pak jako programová ředitelka. Po odchodu z Novy v roce 2005 vedla rodinnou kliniku, o několik let později se ale vrátila do médií. Výběrové řízení na generálního ředitele ČT radní vypsali poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Ten se podle rady dopustil několika porušení zákona o České televizi. Souček v roce 2023 ve výběru porazil nejdéle sloužícího šéfa veřejnoprávní televize Petra Dvořáka.V jakém stavu televizi bývalý ředitel zanechal? Co teď ČT podle Libuše Šmuclerové potřebuje nejvíce? A co by na ní chtěla změnit? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kurš iegūs Rīgas atslēgas? Cīņa par varu galvaspilsētā ir viena no lielākajām intrigām šī gada pašvaldību vēlēšanās. Vēlēšanu dienas priekšvakarā LTV1 ēterā astoņu populārāko mēra amata kandidātu debates. Dalībnieku sastāvu noteiks pēc jaunākās SKDS veiktās rīdzinieku aptaujas par partiju popularitāti pirms Rīgas domes vēlēšanām.

Kā partijas grasās pārvaldīt Rīgu? Turpinām Rīgas mēra amata kandidātu debates. Galvaspilsētas mēra amata kandidātus no partijām ar labākajiem rezultātiem pēdējās socioloģiskajās aptaujās aicinām uz priekšvēlēšanu diskusiju. Krustpunktā diskutē Nacionālās apvienības Rīgas mēra amata kandidāts Edvards Ratnieks, "Jaunās Vienotības" Rīgas mēra amata kandidāts Vilnis Ķirsis, partijas "Stabilitātei!" Rīgas mēra amata kandidāts Aleksejs Rosļikovs un partijas "Suverēnā vara" Rīgas mēra amata kandidāte Jūlija Stepaņenko. Vakar Krustpunktā diskusijā tikās Oļegs Burovs, Viesturs Kleinbergs, Regīna Ločmele un Māris Sprindžuks.

Kā partijas grasās pārvaldīt Rīgu? Turpinām Rīgas mēra amata kandidātu debates. Galvaspilsētas mēra amata kandidātus no partijām ar labākajiem rezultātiem pēdējās socioloģiskajās aptaujās aicinām uz priekšvēlēšanu diskusiju. Krustpunktā diskutē Nacionālās apvienības Rīgas mēra amata kandidāts Edvards Ratnieks, "Jaunās Vienotības" Rīgas mēra amata kandidāts Vilnis Ķirsis, partijas "Stabilitātei!" Rīgas mēra amata kandidāts Aleksejs Rosļikovs un partijas "Suverēnā vara" Rīgas mēra amata kandidāte Jūlija Stepaņenko. Vakar Krustpunktā diskusijā tikās Oļegs Burovs, Viesturs Kleinbergs, Regīna Ločmele un Māris Sprindžuks.

Kā partijas grasās pārvaldīt Rīgu? Galvaspilsētas mēra amata kandidātus no partijām ar labākajiem rezultātiem pēdējās socioloģiskajās aptaujās aicinām uz priekšvēlēšanu diskusiju. Krustpunktā diskutē partijas "Progresīvie" Rīgas mēra amata kandidāts Viesturs Kleinbergs, sociāldemokrātiskās partijas "Saskaņa" Rīgas mēra amata kandidāte Regīna Ločmele, apvienības "Partija "Gods kalpot Rīgai", Zaļo un Zemnieku savienība" Rīgas mēra amata kandidāts Oļegs Burovs un Apvienotā saraksta Rīgas mēra amata kandidāts Māris Sprindžuks. Klāt vēlēšanu nedēļa. Kādi noteikti jau devušies un balsojuši, bet galvenā balsošanas diena vēl ir priekšā. Krustpunktā līdz šim vairāk esam runājuši par izaicinājumiem, kas ir kopēji visām vietvarām, vairāk fokusējušies pagājušās nedēļās uz reģioniem. Bet vēlēšanas ir arī Rīgā, un, protams, Rīga arī raisa īpašu interesi. Šķiet, likmes ir augstākas, konkurence sīva, partijām svarīga. Kas ir svarīgākais, kas jāņem vērā rīdziniekiem, dodoties pie vēlēšanu urnām?  Saskaņā ar apstiprināto nolikumu šodien un rīt Krustpunktā studijā esam aicinājuši astoņu populārāko partiju mēra kandidātus - četrus šodien, četrus rīt un balstāmies uz SKDS pēdējo aptauju datiem. Tas, protams, nenozīmētu, ka visas šīs partijas noteikti tiks ievēlētas un nebūs citas, bet tām vismaz teorētiski vajadzētu būt lielākām izredzēm noteikt politiku Rīgā. Bet neilgi pirms diskusijas tiešraides viena no partijām mūs vienkārši tā ļoti skaisti "uzmeta". Kad jau Krustpunktā bija sācies pirms nepilnas pusstundas un šī diskusija jau bija pieteikta, saņēmām ziņu no Aināra Šlesera (Latviju pirmajā vietā), kurš norādīja, ka esot uzaicināts uz dievkalpojumu Vatikānā, tāpēc viņš esot aizskrējis uz turieni. Secinājām, ka viņš negrasījās nemaz arī nākt, un to, ka viņš būs Vatikānā, varēja, protams, pateikt arī agrāk, ja gribēja, nevis tad, kad jau ir ielicis visos sociālajos medijos, ka, lūk, viņš aizskrējis uz dievkalpojumu. Kas, protams, parādā arī viņa attieksmi, viņš rēķinās, ka acīmredzot Latvijas Radio 1 klausītāji nav viņa vēlētāji. Tāpēc aicinājām un sarunās piedalās tie Rīgas mēra amata kandidāti, kas uzskata, ka arī Latvijas Radio 1 klausītāji ir viņu vēlētāji. 

Kā partijas grasās pārvaldīt Rīgu? Galvaspilsētas mēra amata kandidātus no partijām ar labākajiem rezultātiem pēdējās socioloģiskajās aptaujās aicinām uz priekšvēlēšanu diskusiju. Krustpunktā diskutē partijas "Progresīvie" Rīgas mēra amata kandidāts Viesturs Kleinbergs, sociāldemokrātiskās partijas "Saskaņa" Rīgas mēra amata kandidāte Regīna Ločmele, apvienības "Partija "Gods kalpot Rīgai", Zaļo un Zemnieku savienība" Rīgas mēra amata kandidāts Oļegs Burovs un Apvienotā saraksta Rīgas mēra amata kandidāts Māris Sprindžuks. Klāt vēlēšanu nedēļa. Kādi noteikti jau devušies un balsojuši, bet galvenā balsošanas diena vēl ir priekšā. Krustpunktā līdz šim vairāk esam runājuši par izaicinājumiem, kas ir kopēji visām vietvarām, vairāk fokusējušies pagājušās nedēļās uz reģioniem. Bet vēlēšanas ir arī Rīgā, un, protams, Rīga arī raisa īpašu interesi. Šķiet, likmes ir augstākas, konkurence sīva, partijām svarīga. Kas ir svarīgākais, kas jāņem vērā rīdziniekiem, dodoties pie vēlēšanu urnām?  Saskaņā ar apstiprināto nolikumu šodien un rīt Krustpunktā studijā esam aicinājuši astoņu populārāko partiju mēra kandidātus - četrus šodien, četrus rīt un balstāmies uz SKDS pēdējo aptauju datiem. Tas, protams, nenozīmētu, ka visas šīs partijas noteikti tiks ievēlētas un nebūs citas, bet tām vismaz teorētiski vajadzētu būt lielākām izredzēm noteikt politiku Rīgā. Bet neilgi pirms diskusijas tiešraides viena no partijām mūs vienkārši tā ļoti skaisti "uzmeta". Kad jau Krustpunktā bija sācies pirms nepilnas pusstundas un šī diskusija jau bija pieteikta, saņēmām ziņu no Aināra Šlesera (Latviju pirmajā vietā), kurš norādīja, ka esot uzaicināts uz dievkalpojumu Vatikānā, tāpēc viņš esot aizskrējis uz turieni. Secinājām, ka viņš negrasījās nemaz arī nākt, un to, ka viņš būs Vatikānā, varēja, protams, pateikt arī agrāk, ja gribēja, nevis tad, kad jau ir ielicis visos sociālajos medijos, ka, lūk, viņš aizskrējis uz dievkalpojumu. Kas, protams, parādā arī viņa attieksmi, viņš rēķinās, ka acīmredzot Latvijas Radio 1 klausītāji nav viņa vēlētāji. Tāpēc aicinājām un sarunās piedalās tie Rīgas mēra amata kandidāti, kas uzskata, ka arī Latvijas Radio 1 klausītāji ir viņu vēlētāji. 

V nejtěsnějším souboji historie si Poláci zvolili nového prezidenta. Kandidát národovecké pravice Karol Nawrocki porazil liberálního starostu Varšavy Rafala Trzaskowského o necelé dva procentní body. Vítězi neuškodily četné skandály ani minulost fotbalového rváče s vazbami na podsvětí. Kam bude zvolený prezident chtít Polsko posunout?Host: Michal Lebduška - analytik Asociace pro mezinárodní otázkyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Novým polským prezidentem bude Karol Nawrocki. Kandidát podporovaný opoziční stranou Právo a spravedlnost vyhrál nejtěsnějším výsledkem v novodobé historii země. „Volby byly především referendem o vládě. Rozhodlo to, že většina Poláků není spokojena s koaliční vládou Donalda Tuska. Díky tomu mohl vyhrát politický nováček, který nikdy nekandidoval v žádných volbách,“ míní polský bohemista Aleksander Kaczorowski.

Poľsko má nového „zvoleného“ prezidenta. Po Andrzejovi Dudovi prichádza Karol Nawrocki, rovnako ako Duda zástupca opozičnej strany Právo a spravodlivosť. Kandidát konzervatívnej časti politického spektra vyhral nad tým z liberálneho tábora, hodnotia pozorovatelia. Pri rekordnej vyše 71 percentnej účasti rozhodli voliči kandidátov krajnej pravice – hovoria analýzy. Rafal Trzaskowski – ako neúspešný vyzývateľ – už druhýkrát urobil chybu a za víťaza volieb sa označil v čase, keď to definitívne ešte nebolo. Čo bude nový prezident Nawrocki znamenať pre Poľsko, Európsku úniu a Slovensko v nej a ako môže ovplyvniť postoj svojej krajiny k vojne na Ukrajine? Rozoberieme s Pavlom Štrbom a Samuelom Škultétym zo zahraničnej redakcie Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Poľsko má nového „zvoleného“ prezidenta. Po Andrzejovi Dudovi prichádza Karol Nawrocki, rovnako ako Duda zástupca opozičnej strany Právo a spravodlivosť. Kandidát konzervatívnej časti politického spektra vyhral nad tým z liberálneho tábora, hodnotia pozorovatelia. Pri rekordnej vyše 71 percentnej účasti rozhodli voliči kandidátov krajnej pravice – hovoria analýzy. Rafal Trzaskowski – ako neúspešný vyzývateľ – už druhýkrát urobil chybu a za víťaza volieb sa označil v čase, keď to definitívne ešte nebolo. Čo bude nový prezident Nawrocki znamenať pre Poľsko, Európsku úniu a Slovensko v nej a ako môže ovplyvniť postoj svojej krajiny k vojne na Ukrajine? Rozoberieme s Pavlom Štrbom a Samuelom Škultétym zo zahraničnej redakcie Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Novým polským prezidentem bude Karol Nawrocki. Kandidát podporovaný opoziční stranou Právo a spravedlnost vyhrál nejtěsnějším výsledkem v novodobé historii země. „Volby byly především referendem o vládě. Rozhodlo to, že většina Poláků není spokojena s koaliční vládou Donalda Tuska. Díky tomu mohl vyhrát politický nováček, který nikdy nekandidoval v žádných volbách,“ míní polský bohemista Aleksander Kaczorowski.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kolik bitcoinů bylo skutečně v peněžence, ze které získalo ministerstvo spravedlnosti dar od muže odsouzeného za prodej drog? Jak se na setrvání Pavla Blažka na kandidátce SPOLU dívají jeho kolegové z jihomoravské ODS? A jsou nové údaje o růstu HDP důvodem k optimismu?

Kolik bitcoinů bylo skutečně v peněžence, ze které získalo ministerstvo spravedlnosti dar od muže odsouzeného za prodej drog? Jak se na setrvání Pavla Blažka na kandidátce SPOLU dívají jeho kolegové z jihomoravské ODS? A jsou nové údaje o růstu HDP důvodem k optimismu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedělní prezidentské volby nedopadly pro liberálního kandidáta vládní strany a varšavského primátora Rafała Trzaskowského dobře. Průzkumy ho představovaly jako favorita, nad svým hlavním soupeřem, kandidátem opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karolem Nawrockým ale vyhrál jen o 1,5 procenta a nemá příliš, odkud proti němu čerpat další voliče do druhého kola.

Starpstāvoklis starp miegu un nomodu  ir mākslinieces Paulas Zvanes uzmanības lokā. Viņas darbos apvienojas eksperimentāli materiālu meklējumi, starpstāvokļi starp zināmo un svešādo un vēlme izaicināt tēlniecības robežas. Par izstādi „Neredzams”, kas pērn bija skatāma galerijā "LOOK!", Paula Zvane nokļuvusi Purvīša balvas finālistos. Paula Zvane  ir māksliniece, kas dzīvo  un strādā Londonā. Studējusi glezniecību, performanci un tēlniecību Latvijā, Islandē un Apvienotajā Karalistē, piedalījusies daudzos mākslas projektos, rezidencēs un izstādēs. Savos darbos apvieno un pārveido dabas formas un veidolus, lai rastu saikni un kopīgu valodu starp savstarpēji svešām sugām un vēstījumiem. Viņa strādā ar plašu materiālu spektru – metālu, augu šķiedrām, kažokādām, tējas sēni, radot radījumus, kas nepieder nevienai konkrētai sugai. Par to varējām pārliecināties izstādē „Neredzams” galerijā „LOOK!” 2024.gada februārī, kurā kā skatītāji tikām ievilkti sirreālā vidē ar vienlaikus gan pievilcīgiem, gan biedējošiem objektiem.   Purvīša balvas ieguvēju noteiks starptautiska žūrija un uzvarētāju paziņos šajā piektdienā, 23. maijā, Latvijas Nacionālā mākslas muzeja Galvenajā ēkā, kur arī aplūkojama finālistu izstāde. Bet visu finālistu stāstus varat meklēt Latvijas Radio mājaslapā pie raidījuma Kultūras rondo, un portālā LSM.lv.     

Kandidátů na vynálezce křížovky je hned několik. Nejčastěji se uvádí Arthur Wynne. Jeho první křížovku uveřejnily 21. prosince 1913 newyorské noviny. Ovšem světové prvenství po právu patří bystré dámě z Prahy-Modřan.

Kandidátů na vynálezce křížovky je hned několik. Nejčastěji se uvádí Arthur Wynne. Jeho první křížovku uveřejnily 21. prosince 1913 newyorské noviny. Ovšem světové prvenství po právu patří bystré dámě z Prahy-Modřan.

Kandidátů na vynálezce křížovky je hned několik. Nejčastěji se uvádí Arthur Wynne. Jeho první křížovku uveřejnily 21. prosince 1913 newyorské noviny. Ovšem světové prvenství po právu patří bystré dámě z Prahy-Modřan.

Kandidátů na vynálezce křížovky je hned několik. Nejčastěji se uvádí Arthur Wynne. Jeho první křížovku uveřejnily 21. prosince 1913 newyorské noviny. Ovšem světové prvenství po právu patří bystré dámě z Prahy-Modřan.

Kandidátů na vynálezce křížovky je hned několik. Nejčastěji se uvádí Arthur Wynne. Jeho první křížovku uveřejnily 21. prosince 1913 newyorské noviny. Ovšem světové prvenství po právu patří bystré dámě z Prahy-Modřan.

Kandidátů na vynálezce křížovky je hned několik. Nejčastěji se uvádí Arthur Wynne. Jeho první křížovku uveřejnily 21. prosince 1913 newyorské noviny. Ovšem světové prvenství po právu patří bystré dámě z Prahy-Modřan.

Kandidátů na vynálezce křížovky je hned několik. Nejčastěji se uvádí Arthur Wynne. Jeho první křížovku uveřejnily 21. prosince 1913 newyorské noviny. Ovšem světové prvenství po právu patří bystré dámě z Prahy-Modřan.

Kandidátů na vynálezce křížovky je hned několik. Nejčastěji se uvádí Arthur Wynne. Jeho první křížovku uveřejnily 21. prosince 1913 newyorské noviny. Ovšem světové prvenství po právu patří bystré dámě z Prahy-Modřan.

Kandidátů na vynálezce křížovky je hned několik. Nejčastěji se uvádí Arthur Wynne. Jeho první křížovku uveřejnily 21. prosince 1913 newyorské noviny. Ovšem světové prvenství po právu patří bystré dámě z Prahy-Modřan.

Kandidátů na vynálezce křížovky je hned několik. Nejčastěji se uvádí Arthur Wynne. Jeho první křížovku uveřejnily 21. prosince 1913 newyorské noviny. Ovšem světové prvenství po právu patří bystré dámě z Prahy-Modřan.

Kandidátů na vynálezce křížovky je hned několik. Nejčastěji se uvádí Arthur Wynne. Jeho první křížovku uveřejnily 21. prosince 1913 newyorské noviny. Ovšem světové prvenství po právu patří bystré dámě z Prahy-Modřan.

Turpinām iepazīt šā gada Purvīša balvas kandidātus, kuru darbi pašlaik skatāmi izstādē Latvijas Nacionālajā mākslas muzejā. Iepazīstam mākslinieci Elzu Sīli un uzklausām viņas stāstu par izstādi "Zaķīšu pirtiņa". Elza Sīle pārstāv pasaules pieredzi elpojošo trīsdesmitgadnieku paaudzi Latvijas mākslā. Absolvējusi glezniecības nodaļu Latvijas Mākslas akadēmijā, dzīvojusi Oslo, vēlāk studējusi un astoņus gadus dzīvojusi Šveicē, papildinoties dažādās pasaules mākslinieku rezidencēs un izstādot darbus Francijā, ASV, Japānā, Šveicē, Puertoriko un citur. Pašlaik dzīvi dala starp Cīrihi un Rīgu. Savos darbos Elza Sīle izmanto ļoti dažādus medijus, un tos varēja vērot arī līdz šim plašākajā māksinieces personālizstādē Latvijā „Zaķīšu pirtiņa”, kas pērnruden bija skatāma Rīgas Laikmetīgās mākslas telpā.

S ruskou invazí na Ukrajinu se v Evropské unii oživila debata o rozšíření sedmadvacítky. Kandidátskými státy se stala jak napadená země, tak Moldavsko nebo Gruzie. Černá Hora a Albánie se už k členství přibližují. Podle eurokomisařky pro rozšíření Marty Kosové se rozšiřovací proces významně proměnil a hraje teď i zásadní geopolitickou a bezpečnostní roli. „V tomto ohledu je rozšiřování důležitější než kdy dřív,“ tvrdí slovinská politička.

„Hospodin riekol Samuelovi: Nehľaď na jeho výzor a na výšku jeho postavy; tohto som zavrhol, lebo nepozerám na to, na čo pozerá človek. Človek totiž hľadí na to, čo je pred očami, Hospodin však hľadí na srdce.“ 1Sam 16:7 Dávid bol mnohostranná osobnosť. Bol vojak a uctievač. Milovník aj bojovník. Bol neznámym pastierom v zapadákove, v malej […] Greg Laurie

Turpinām iepazīt Purvīša balvas vizuālajā mākslā finālistus. Kriša Salmaņa personālizstāde „Rūgts” lakoniskos, bet ietilpīgos objektos atsedz ilgstošās sekas, kuras Latvijas kultūrtelpā un mentalitātē atstājis padomju okupācijas režīms. Padomju mantojumu mākslinieks salīdzina ar dzīvi simbolu pasaulē, un šie simboli ir rūgti un biedējoši. Kim? Laikmetīgās mākslas centrā izstāde rādīta 2023.gada pavasarī.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Poté, co se Svobodní omluvili za (neúspěšnou) koalici s Trikolórou, s ní jdou kandidovat znovu; a bohužel nejen s ní, ještě společně s PRO Jindřicha Rajchla se všichni dohromady objeví na kandidátce SPD, což mě přimělo ptát se, zda by se omlouvali i v případě úspěšné kandidatury. Chápu, že po šestnácti letech snahy dostat se do parlamentu jsou členové Svobodných neúspěchy frustrovaní; ale vážně je cestou zajistit si úspěch spojením se stranami s dost socialistickým programem? Jak se na tohle dívá Libor Vondráček a čím své rozhodnutí zdůvodňuje? – Libor Vondráček; předseda Strany svobodných občanů – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Ve středu si volební plénum Českého olympijského výboru (ČOV) vybere svého předsedu, kdy je poprvé po 20 letech víc než jeden kandidát. „Politici, ale i společnost nechápají, že sport je klíčový,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu stávající předseda ČOV, člen Mezinárodního olympijského výboru Jiří Kejval. „Sport v ČR se nenachází v ideálních podmínkách,“ dodává jeho protikandidát, dosavadní místopředseda ČOV Libor Varhaník.

Ve středu si volební plénum Českého olympijského výboru (ČOV) vybere svého předsedu, kdy je poprvé po 20 letech víc než jeden kandidát. „Politici, ale i společnost nechápají, že sport je klíčový,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu stávající předseda ČOV, člen Mezinárodního olympijského výboru Jiří Kejval. „Sport v ČR se nenachází v ideálních podmínkách,“ dodává jeho protikandidát, dosavadní místopředseda ČOV Libor Varhaník.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam posunula návštěva italské premiérky Meloniové v Bílém domě vyjednávání o clech mezi USA a EU? Co by pro Ukrajinu znamenalo případné stažení Spojených států z jednání o ukončení války na Ukrajině? A v téměř třetině obcí mají lidem během komunálních voleb na výběr jen jednu kandidátku. Může to mít na samosprávy negativní dopad?

Kam posunula návštěva italské premiérky Meloniové v Bílém domě vyjednávání o clech mezi USA a EU? Co by pro Ukrajinu znamenalo případné stažení Spojených států z jednání o ukončení války na Ukrajině? A v téměř třetině obcí mají lidem během komunálních voleb na výběr jen jednu kandidátku. Může to mít na samosprávy negativní dopad?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kandidātu saraksti pašvaldību vēlēšanām iesniegtiu. Lai arī vidēji uz vienu vietu vietvarās pretendē apmēram astoņi kandidāti, šajā gadījumā tā ir vidējā temperatūra slimnīcā, jo konkurence dažādās pašvaldībās krietni atšķiras. Piemēram, iegūt kādu no 15 deputātu vietām Daugavpilī būs divreiz grūtāk nekā iegūt kādu no 15 deputātu vietām Augšdaugavas novadā, kas ir pie Daugavpils. Nevarētu arī sacīt, ka visām nacionālā mēroga partijām visa Latvija šķiet vienlīdz interesanta. Vērtējam, kāda veidojas situācija, tuvojoties šā gada pašvaldību vēlēšanām, kas vēlētājiem varētu šķist svarīgākais un kam vajadzētu pievērst uzmanību? Krustpunktā analizē Latvijas Universitātes doktorante, SKDS sociāli politisko pētījumu nodaļas vadītāja, projektu direktore Ieva Strode, laikraksta "Diena" žurnālists Atis Rozentāls, domnīcas "Providus" direktore un vadošā pētniece Iveta Kažoka un "Re:Baltica" žurnāliste Sanita Jemberga.  

Renaldo McKenzie (Host):Welcome back to The Neoliberal Round, where we unpack bold ideas, uncomfortable truths, and complex questions at the intersection of policy, politics, and people. Today's topic? Ending homelessness. That's right—ending it. Not reducing. Not managing. Ending.It's a lofty goal in a neoliberal capitalist world where greed, inequality, and competition often leave the most vulnerable behind. But one city commissioner and hotelier is proposing an unconventional solution—and whether you agree or not, it's an idea that's making waves. Joining us today is Claudio Bono, Commissioner for the City of Cupertino, hotel entrepreneur, nonprofit veteran, and founder of GiveARoof.org. He's tweeted his support for Trump's cuts to homelessness programs—yes, that Trump—which immediately drew fire from progressives. But Claudio says those cuts didn't inspire cruelty in him—they inspired creativity. So… could his airline points-based housing model be the spark we need—or is this just another swing in the dark? Let's find out.

⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý dílBývalý místopředseda ODS a ministr vnitra svou stranu a její dnešní koaliční vládu nešetřil, zhodnotil téměř všechny ministry a zhostil se toho po svém. Jeden z největších problému vidí v leadershipu a kompetentnosti, ze srovnání s vládou Mirka Topolánka z toho Fiala a spol. nevychází dobře. Věnovali jsme se i digitalizaci, kterou Ivan Langer v ČR rozjížděl nebo vysoké škole CEVRO, kde je dnes předsedou správní rady.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Podaří se Američanům zprostředkovat ukrajinsko-ruské příměří do Velikonoc? A za jakých podmínek? Jak se zatím rýsuje podoba kandidátek Spolu a ANO do podzimních voleb? A co ukázal rekordní zájem lidí zapsat se do registru dárců krvetvorných buněk? Poslechněte si celou polední publicistiku s Vladimírem Krocem.

Podaří se Američanům zprostředkovat ukrajinsko-ruské příměří do Velikonoc? A za jakých podmínek? Jak se zatím rýsuje podoba kandidátek Spolu a ANO do podzimních voleb? A co ukázal rekordní zájem lidí zapsat se do registru dárců krvetvorných buněk? Poslechněte si celou polední publicistiku s Vladimírem Krocem.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nový politický videopodcast s Františkem Trojanem, Martinem Štorkánem a Filipem Zelenkou

Chystáme prepočítavanie dôchodkov rodičov, ktorí vychovávali deti na materskej a rodičovskej dovolenke, uviedol minister práce Erik Tomáš (Hlas) v relácii Ide o pravdu. Toto obdobie sa bude brať, ako keby pracovali. Bude to znamenať zvýšenie dôchodkov. Tým, ktorým nevyjde z prepočítavania vyšší dôchodok, zostane to, čo mali, nikto nebude tratiť, povedal. Prepočítavanie potrvá niekoľko rokov.

Predseda SaS chce vyzvať opozíciu, aby sa nehádala o ľudských právach, ale aby sa strany podpísali pod to, na čom sa vedia zhodnúť. Na bilboardoch sľubuje nízke dane a vysoké platy. V rozhovore priznáva, že by preto musel škrtať v štáte. Ak by boli teraz voľby, Richard Sulík by nebol na kandidátke SaS. Za Sulíkove výroky o „euroatlantických sráčoch" sa Branislav Gröhling musel ospravedlniť.Vo podcaste s predsedom SaS sa dozviete:– od 1. minúty – či je koaličná kríza len o kupčení alebo aj o hodnotách;– po 2:00 – či sa poslancovi Radačovskému podarí zložiť sľub a koalícia tak bude mať väčšinu v parlamente;– po 4:00 – že prezident Pellegrini by mal rozpustiť parlament;– od 5:00 – či budú predčasné voľby alebo migaľovci doručia hlasy;– od 9:00 – prečo na bilboardoch sľubuje nižšie dane a vyššie mzdy v čase konsolidácie;– po 10:00 – kde všade by SaS škrtala v štáte;– od 11:00 – že aj dôchodcovia sú nespokojní s vládou Roberta Fica a s jej dôsledkami;– po 15:00 – ako chce SaS dosiahnuť ekonomický rast a či je to realistická predstava;– od 18:00 – či by stačilo zrušenie transakčnej dane;– po 19:00 – že SaS chce deklaráciu opozície o tom, na čom sa dokážu zhodnúť;– od 23:00 – kam nás ťahá Robert Fico a ako bude opozícia reagovať na tému obranných výdavkov;– okolo 26:00 – prečo SaS angažovala Štefana Hamrana a čo hovorí na výhrady voči nemu;– po 29:00 – ako často komunikuje s Richardom Sulíkom a čo hovorí na jeho škandalózne výroky;– od 34:00 – že sa za Sulíka musel ospravedlniť, a ak by boli voľby teraz, Sulík by nebol na kandidátke;– od 36:00 – či sa pred voľbami spoja napríklad s Demokratmi;– po 39:00 – či by dokázal spolupracovať s Igorom Matovičom.

Predseda SaS chce vyzvať opozíciu, aby sa nehádala o ľudských právach, ale aby sa strany podpísali pod to, na čom sa vedia zhodnúť. Na bilboardoch sľubuje nízke dane a vysoké platy. V rozhovore priznáva, že by preto musel škrtať v štáte. Ak by boli teraz voľby, Richard Sulík by nebol na kandidátke SaS. Za Sulíkove výroky o „euroatlantických sráčoch" sa Branislav Gröhling musel ospravedlniť.Vo podcaste s predsedom SaS sa dozviete:– od 1. minúty – či je koaličná kríza len o kupčení alebo aj o hodnotách;– po 2:00 – či sa poslancovi Radačovskému podarí zložiť sľub a koalícia tak bude mať väčšinu v parlamente;– po 4:00 – že prezident Pellegrini by mal rozpustiť parlament;– od 5:00 – či budú predčasné voľby alebo migaľovci doručia hlasy;– od 9:00 – prečo na bilboardoch sľubuje nižšie dane a vyššie mzdy v čase konsolidácie;– po 10:00 – kde všade by SaS škrtala v štáte;– od 11:00 – že aj dôchodcovia sú nespokojní s vládou Roberta Fica a s jej dôsledkami;– po 15:00 – ako chce SaS dosiahnuť ekonomický rast a či je to realistická predstava;– od 18:00 – či by stačilo zrušenie transakčnej dane;– po 19:00 – že SaS chce deklaráciu opozície o tom, na čom sa dokážu zhodnúť;– od 23:00 – kam nás ťahá Robert Fico a ako bude opozícia reagovať na tému obranných výdavkov;– okolo 26:00 – prečo SaS angažovala Štefana Hamrana a čo hovorí na výhrady voči nemu;– po 29:00 – ako často komunikuje s Richardom Sulíkom a čo hovorí na jeho škandalózne výroky;– od 34:00 – že sa za Sulíka musel ospravedlniť, a ak by boli voľby teraz, Sulík by nebol na kandidátke;– od 36:00 – či sa pred voľbami spoja napríklad s Demokratmi;– po 39:00 – či by dokázal spolupracovať s Igorom Matovičom.

Ceļš līdz nākamajam Latvijas Bankas prezidentam izrādījies pilns negaidītu līkloču. Vispirms, tuvojoties bijušā prezidenta Mārtiņa Kazāka termiņa beigām, izrādījās, ka koalīcija nemaz nespēj vienoties par kopīgu kandidātu, Zaļo un zemnieku savienība izvirzīja savu, bet pārējie koalīcijas partneri nāca ar savu kandidātu. Vēlēšanas tā arī nenotika. 24. janvārī šķita, ka vienošanās ir panākta, bet atkal izrādījies, ka tā nemaz nav, un atkal koalīcija sadalījusies divās daļās. Bet tagad kandidātu, ko gan toreiz, gan tagad atkal atbalsta "Jaunā Vienotība" un "Progresīvie", ir izvirzījušas divas opozīcijas partijas – Nacionālā Apvienība un Apvienotais saraksts. Kādas politiskās spēles tiek spēlētas un kādi īsti ir kritēriji, pēc kuriem vērtē kandidātus, par to diskutējam Krustpunktā ar Saeimas frakciju pārstāvjiem. Diskutē frakcijas "Jaunā Vienotība" priekšsēdētājs Edmunds Jurevics, Zaļo un Zemnieku savienības frakcijas priekšsēdētāja vietnieks Augusts Brigmanis, frakcijas "Progresīvie" priekšsēdētājs Andris Šuvajevs, frakcijas "Latvija pirmajā vietā" priekšsēdētājs Ainārs Šlesers un Apvienotā saraksta frakcijas priekšsēdētājs Edgars Tavars.