Podcasts about nobelovy

Toto je jedno z nejzajímavějších povídání, jaké jsem kdy na Hausbotu vedl. Janek Bednařík je horolezec a horský vůdce, ale taky veliký idealista a odvážný srdcař. Toto povídání je o odvaze pustit se do zdánlivě bláznivého projektu a díky tomu se o lidech, o světě a o zvířatech dovědět víc, než asi na začátku sám čekal.Začíná rozhovor s chlapem, který strávil rok s divokými husami a tak vlastně navázal na vědecké práce nositele Nobelovy ceny Konráda Lorenze. Doporučuji, pusťte si to a vydržte do konce. Je to naprosto úžasný příběh! Dnešní host se jmenuje Janek BednaříkDnes vás opravdu srdečně zvu na moje herohero, kde povídání pokračuje úžasnými příběhy (celková délka rozhovoru je 66 minut + bonus 4,5 minuty) Každopádně mějte se krásně, díky předem za každý komentář, lajk i odběr obsahu mého kanálu. Těším se za týden zas na shledanou! http://herohero.co/petrhorkyOdkazy:https://www.husopas.czhttps://www.facebook.com/profile.php?id=61579020134835&sk=abouthttps://www.instagram.com/husopas_projekt?igsh=b3JnMG94d3ZzdDZt00:00 Přiblížení vědy lidem.05:56 První impuls – muž létající s husami.08:52 Příprava, obeznámení rodiny, reputace.14:30 Začátek projektu, vajíčka, starání se, líhnutí.18:01 První dny po vylíhnutí - Janek jako máma + reakce okolí.23:03 Denní režim, soužití hus s rodinou, jejich rituály a porovnání sociálního cítění hus.Support the show

Marek Odehnal v rozhovoru sdílí své zkušenosti s tím, jak podnikatelé často tápou, co dělat s penězi po prodeji firmy. Vysvětluje rozdíl mezi mindsetem podnikatele a správce majetku, upozorňuje na nejčastější chyby, jako je vsazení všeho na jednu kartu nebo nerealistická očekávání, a představuje dvě osvědčené investiční strategie – model Nobelovy nadace pro konzervativní rentiéry a model dolarových milionářů pro aktivní investory. Zdůrazňuje důležitost systematického přístupu, diverzifikovaného portfolia a výběru správného poradce. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Když se řekne první československý laureát Nobelovy ceny, každému se jistě vybaví jméno elektrochemika Jaroslava Heyrovského. Jeho vynález, polarografická metoda, a na ní založený polarograf, dnes najde uplatnění v široké škále vědeckých i průmyslových oborů. Jaroslav Heyrovský se Nobelovy ceny dočkal až 37 let po svém vynálezu, rozhodnutí o jejím udělení učinila Švédská akademie věd 25. října 1959.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Světová data ukazují, že vložené investice do prevence výrazně sníží náklady zdravotnictví, protože odhalíte nemoc včas,“ říká přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Zima. V pořadu Jak to vidí… komentuje programové priority v oblasti zdravotnictví stran a hnutí vznikající vládní koalice, přínosy digitalizace českého zdravotnictví i udělení Nobelovy ceny za objev tzv. regulačních T-lymfocytů.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

00:00 témata magazínu00:30 vědecké Nobelovy ceny 202503:30 čisté prostory VZLU Aerospace07:00 typologie půdy v lesích09:20 tuk a srdeční selhání12:40 rozhovor s kardiologem Vojtěchem Melenovským16:10 jak tolerovat infekci?Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakou naději pro mír v Gaze přináší dohoda o první fázi plánu Donalda Trumpa? Jak výrazně se už rýsuje půdorys pro novou českou vládu? A jakým otázkám se ve své tvorbě věnuje letošní laureát Nobelovy ceny za literaturu, maďarský spisovatel László Krasznahorkai?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svět už zná jména prvních letošních laureátů Nobelovy ceny. Co ale rozhodnutím o jejich udělení předcházelo, se dozvíme nejdřív za padesát let. Nobelovské archivy se totiž odtajňují až s velkým odstupem. O tom, co se v nich dá zjistit o zákulisí udělování vědeckých cen, prozradil Martinu Srbovi v rozhovoru bývalý člen nobelovských výborů a autor pěti knih o historii Nobelových cen, švédský vědec Erling Norrby.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mír nenastane, když napadená země složí zbraně,“ říká ukrajinská laureátka Nobelovy ceny za mír Oleksandra Matviichuk. Právě tato slova budou výchozím bodem pro diskusi o ceně míru, lidského života a důstojnosti v časech války. Jak vyjednávat s agresorem? Je vůbec možné hledat mírové řešení v situaci, kdy jsou páchány válečné zločiny? S poradcem prezidenta Petra Pavla Petrem Kolářem a ukrajinistkou Lenkou Víchovou budeme i ve druhé, závěrečné části záznamu hledat odpovědi na tyto otázky. Diskusi moderují prezidentka festivalu Meeting Brno Martina Viktorie Kopecká a viceprezident festivalu David Macek.

„Mír nenastane, když napadená země složí zbraně,“ říká ukrajinská laureátka Nobelovy ceny za mír Oleksandra Matviichuk. Právě tato slova budou výchozím bodem pro diskusi o ceně míru, lidského života a důstojnosti v časech války. Jak vyjednávat s agresorem? Je vůbec možné hledat mírové řešení v situaci, kdy jsou páchány válečné zločiny? Společně s Oleksandrou Matviichuk, právničkou, dokumentující zločiny ruské agrese, poradcem prezidenta Petra Pavla Petrem Kolářem a ukrajinistkou Lenkou Víchovou budeme hledat odpovědi na tyto otázky. Diskusi moderují prezidentka festivalu Meeting Brno Martina Viktorie Kopecká a viceprezident festivalu David Macek.

Nejbohatší lidé planety – jako zakladatel Tesly a majitel SpaceX Elon Musk nebo francouzský magnát Bernard Arnault – koncentrují ve svých rukou bezprecedentní bohatství. Přesto v poměru ke svým příjmům odvádějí do veřejných rozpočtů méně než běžní daňoví poplatníci. A to v době, kdy se rozpočty mnoha států propadají do stále hlubších deficitů. Sedm nositelů Nobelovy ceny za ekonomii proto pro deník Le Monde vyzývá k zavedení minimální daně z majetku pro miliardáře.

Nejbohatší lidé planety – jako zakladatel Tesly a majitel SpaceX Elon Musk nebo francouzský magnát Bernard Arnault – koncentrují ve svých rukou bezprecedentní bohatství. Přesto v poměru ke svým příjmům odvádějí do veřejných rozpočtů méně než běžní daňoví poplatníci. A to v době, kdy se rozpočty mnoha států propadají do stále hlubších deficitů. Sedm nositelů Nobelovy ceny za ekonomii proto pro deník Le Monde vyzývá k zavedení minimální daně z majetku pro miliardáře.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fiktivní nositel Nobelovy ceny Adam Bernau by v Brně mohl mít svůj most. V Žabovřeskách lidé odhalili pamětní desku tomuto géniovi ze seriálu Návštěvníci. Nechyběly ani amarouny. Jak to souvisí s Brnem, vysvětlí nová Brněnská jedenáctka. Další témata: Opozice kritizuje ODS za podporu Divadla Bolka Polívky. Saunaři po letech dostanou náhradní potírnu místo té u Arnoldovy vily. K tomu sdílená kola v Kahanu, obecní minipivovar, divadelní kavárna nebo opravený mostní průšvih.

Fiktivní nositel Nobelovy ceny Adam Bernau by v Brně mohl mít svůj most. V Žabovřeskách lidé odhalili pamětní desku tomuto géniovi ze seriálu Návštěvníci. Nechyběly ani amarouny. Jak to souvisí s Brnem, vysvětlí nová Brněnská jedenáctka. Další témata: Opozice kritizuje ODS za podporu Divadla Bolka Polívky. Saunaři po letech dostanou náhradní potírnu místo té u Arnoldovy vily. K tomu sdílená kola v Kahanu, obecní minipivovar, divadelní kavárna nebo opravený mostní průšvih.

Delegace Američanů a Rusů daly v Istanbulu jasně najevo, že jednají o normalizaci působení svých diplomatických misí, a nikoli o válce na Ukrajině. Kromě Donalda Trumpa, který sní o získání Nobelovy ceny míru, nechce Rusko ani Ukrajina, ani Evropská unie konflikt v této chvíli ukončit. Nikdo není spokojen se svou vyjednávací pozicí a v sázce je pověst všech, píše politoložka Nina Chruščovová z americké New School v New Yorku pro server organizace Project Syndicate.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představíme vám talentovaného absolventa Jiráskova gymnázia v Náchodě Tomáše Hegera, který už třetím rokem studuje přírodní vědy na slavné britské univerzitě v Cambridge. Mezi absolventy této školy je 83 nositelů Nobelovy ceny, což z Cambridge dělá jednu z nejúspěšnějších vysokých škol na světě.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představíme vám talentovaného absolventa Jiráskova gymnázia v Náchodě Tomáše Hegera, který už třetím rokem studuje přírodní vědy na slavné britské univerzitě v Cambridge. Mezi absolventy této školy je 83 nositelů Nobelovy ceny, což z Cambridge dělá jednu z nejúspěšnějších vysokých škol na světě.

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár tentokrát rozebírají, do čeho Češi nejčastěji investují a jak se liší jejich investiční chování. Diskutují o cenách nemovitostí v kontextu ekonomiky, digitalizaci stavebního řízení a roli státu v bytové krizi. Zaměřují se také na rekordní cenu zlata, historické maximum pražské burzy a zajímavosti kolem Nobelovy ceny pro Donalda Trumpa. Celá epizoda exkluzivně pouze na Herohero a Forendors.

Kvantové šifrování a budoucí generace kvantových počítačů jsou možné díky tomu, že určité částice mají mezi sebou zvláštní pouto. Přestože jsou každá jinde, mezi jejich parametry zůstává pevná souvislost. Tuto podivnost potvrdilo postupně několik experimentů, později oceněných Nobelovou cenou. Jeden z nich navrhl v 80. letech francouzský fyzik Alain Aspect, nositel Nobelovy ceny za experimenty s kvantově provázanými fotony.

Americký spisovatel John Ernst Steinbeck, představitel moderního amerického románu a nositel Nobelovy ceny za literaturu patří mezi největší světové spisovatele. Narodil se 27. února 1902. Napsal 12 románů, 4 novely, 7 knih literatury faktu a také řadu povídek, reportáží a filmových i divadelních scénářů. Za román Hrozny hněvu získal Pulitzerovu cenu. Patří mezi autory tzv. „ztracené generace“, americké spisovatele narozené kolem roku 1900, kteří zažili první světovou válku.

Americký spisovatel John Ernst Steinbeck, představitel moderního amerického románu a nositel Nobelovy ceny za literaturu patří mezi největší světové spisovatele. Narodil se 27. února 1902. Napsal 12 románů, 4 novely, 7 knih literatury faktu a také řadu povídek, reportáží a filmových i divadelních scénářů. Za román Hrozny hněvu získal Pulitzerovu cenu. Patří mezi autory tzv. „ztracené generace“, americké spisovatele narozené kolem roku 1900, kteří zažili první světovou válku.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kvantové šifrování a budoucí generace kvantových počítačů jsou možné díky tomu, že určité částice mají mezi sebou zvláštní pouto. Přestože jsou každá jinde, mezi jejich parametry zůstává pevná souvislost. Tuto podivnost potvrdilo postupně několik experimentů, později oceněných Nobelovou cenou. Jeden z nich navrhl v 80. letech francouzský fyzik Alain Aspect, nositel Nobelovy ceny za experimenty s kvantově provázanými fotony.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V recenzní části se mimo jiné podíváme na nejnovější román Dozvuky od Abdulrazaka Gurnaha, který jako teprve druhý nositel Nobelovy ceny s původem v subsaharské Africe reprezentuje dlouho neslyšený hlas. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nikdo nesmí zavírat oči a myslet si, že utrpení, od něhož se odvrátil, vlastně neexistuje. To říkal lékař, misionář a zakladatel moderní humanitární pomoci Albert Schweitzer, který se narodil 14. ledna 1875 v Alsasku. Tento nositelem Nobelovy ceny míru měl první operační sál v kurníku. Běžně léčil lepru, malárii, spavou nemoc, úplavici i svrab. Začátky jeho nemocnice v gabonském Lambaréné byly krušné. Proč opustil pohodlný život v Evropě a vydal se do divoké rovníkové Afriky?Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Než vstoupíte do retrospektivní výstavy Mariny Abramović, kterou lze aktuálně navštívit v Curychu, strávíte nějaký čas v takzvané dekompresní místnosti. Zde sedíte v šeru, mobil i jiná zařízení odevzdáte a tiše koukáte před sebe. Umělkyně to popisuje jako příležitost „odpoutat se od vnějšího světa a znovu se napojit nitro“. Na nápad zahrnout do výstavy dekompresní místnost jsme ji přivedli my, návštěvníci. Prý pobíháme po galeriích s mobilem v ruce jak chovanci nějakého ústavu, ne jako svobodní lidé. Artefakty si fotíme, snad abychom si je pak doma v klidu prohlédli. „Zůstaňte v tom případě, prosím, raději doma,“ žádá Abramović. S mobilem v ruce stejně nic nevnímáme. Jenže neschopnost dívat se nejspíše nějak souvisí s neschopností žít. „Odpoutat se od vnějšího světa a znovu se napojit nitro“ – přesně k tomu v době ovládnuté vědou vyzýval Henri Bergson, filozof první poloviny dvacátého století a nositel Nobelovy ceny za literaturu. Na jeho přednášky docházely tisíce posluchačů, jeho knihy byly čteny napříč obory a uznání si vymohl i mezi politiky. V roce 1917 dokonce vyjednával s Woodrowem Wilsonem o zapojení Spojených států do války. A podle Anatola France nám Bergson může odpovědět na to, proč jsme tak smutní. Věda a technologie nás zaklely do jediného typu sebevztahu. Obsesivně o sobě přemítáme místo toho, abychom žili. Emoce neprožíváme, ale pitváme, čímž je pitvoříme, a tím deformujeme své nitro. Věda nás učí vše chápat jako objekty existující v prostoru. To je jistě mnohokrát i správné. Problém je, když takto vnímáme i svůj život. Třeba svobodu, která není pro život zrovna nepodstatná, pak honíme po světě stejně jako stíháme v galerii obrazy. S mobilem v ruce ji chceme ukořistit, jako by to byla lovná zvěř. Bergson, jehož otec byl významný skladatel a hudebník, chápe naše já na pozadí hudební melodie. Taková melodie není sumou momentů, které by byly vedle sebe jako prostory v místnosti. Melodii lze analyzovat, třeba i symbolicky zapsat, ale pak už je to právě zápis, ne melodie. Vědecký přístup k životu nás učí schematizovat si život, jenže my jsme začali považovat schéma za život. Navrátit se k osobnímu prožitku znamená pokusit se začít znovu žít, možná se stát dokonce svobodnými, aspoň ve vrcholných okamžicích. Ve více doufat nelze. Svoboda je výjimečná i v případě velikánů, upozorňuje Bergson. Že by schopnost vnímat třeba krásu souvisela se schopností žít svobodně? A lze ztracený smysl pro umění znovu získat? Kapitoly I. Proč se smějeme? [Úvod až 22:50] II. Bergson a Černý: Každá velká filosofie je návratem k osobnímu prožitku. [22:50 až 29:00] III. Příběh filosofa a jeho doby: Proč jsme tak smutní? [29:00 až 47:00] IV. „Ten čas nezraje, pouze stárne.“ [47:00 až 1:12:10] V. Problémy řešte se zřetelem k času spíše než k prostoru. [1:12:10 až konec] Bibliografie Marina Abramovic, Die Kunst der Überwindung, in: Sternstunde der Philosophie, 3. 11. 2024, https://medien.srf.ch/-/-sternstunde-philosophie-marina-abramovic-die-kunst-der-uberwindung. Henri Bergson, Čas a svoboda. Esej o bezprostředních danostech vědomí, přel. Jakub Čapek, Praha: Triáda, 2024. Henri Bergson, Smích, přel. Eva Majorová – Ladislav Major, Praha: Naše vojsko, 2012. Václav Černý, První a druhý sešit o existencialismu, Praha: Mladá fronta, 1992. Emilly Herring, Herald of a Restless World: How Henri Bergson Brought Philosophy to the People, London: John Murray Press, 2024, Kindle Edition. Vlasta Skalická, „Václav Černý a Henri Bergson“, in: Václav Černý – život a dílo, Praha: Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky, 1996, str. 76–84.

Letošní i loňské Nobelovy ceny odrážejí, jak zásadní je RNA pro naše zdraví. Prostřednictvím mRNA se přepisuje dědičná informace do bílkovin, microRNA ji kontroluje. Nejnovější výzkum vědců ze Švédska a Kanady je sledoval v prvních dnech vývoje lidského embrya.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč jsou země chudé a bohaté? Letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson nabídli odpověď, když prokázali význam společenských institucí pro prosperitu zemí. Společnosti se špatným právním řádem a institucemi, které vykořisťují obyvatelstvo, podle nich negenerují růst ani změny k lepšímu. Jak snížit propastné rozdíly? Ekonomka Jana Klímová se ještě zamyslí nad platy politiků a přiblíží, jak je to v Česku s odběrem ruského plynu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč jsou země chudé a bohaté? Letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson nabídli odpověď, když prokázali význam společenských institucí pro prosperitu zemí. Společnosti se špatným právním řádem a institucemi, které vykořisťují obyvatelstvo, podle nich negenerují růst ani změny k lepšímu. Jak snížit propastné rozdíly? Ekonomka Jana Klímová se ještě zamyslí nad platy politiků a přiblíží, jak je to v Česku s odběrem ruského plynu.

Držitelkou Nobelovy ceny za literaturu se letos stala jihokorejská spisovatelka Han Kang. Švédská akademie věd ji ocenila za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života. Zapadá výběr poroty do kontinuity Nobelových cen za literaturu? Spisovatel Pavel Kosatík se v audiozáznamu ještě zamyslí nad spirálou násilí na Blízkém východě a pomyslně se přesune do roku 1604, kdy se na na obloze rozzářila hvězda.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po dnešním zásahu v pražském dopravním podniku obvinila policie 13 lidí za korupci. Jaké veřejné zakázky se obvinění týká? Ministr průmyslu dnes představil hospodářskou strategii Česka, kterou minulý týden schválila vláda. Nabízí jasnou vizi? Polská vláda chce dočasně omezit právo na azyl v některých oblastech země. Dostane se tak do konfliktu s EU? A jak podle čerstvých laureátů Nobelovy ceny za ekonomii souvisí kvalita veřejných institucí s bohatstvím státu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Se Stanislavem Fortem, jehož kolegové z Google DeepMind patří mezi leureáty Nobelovy ceny za výzkum spojený s AI

Jaké jsou plusy a minusy zálohování PET lahví a plechovek, které navrhuje ministerstvo životního prostředí? Jak varovné jsou nové údaje o zhoršujícím se stavu Výtoňského železničního mostu? A čím zaujala švédskou akademii tvorba letošní laureátky Nobelovy ceny za literaturu, jihokorejské spisovatelky Han Kang?

Norské fondy, fond Nadace Alfreda Nobela, Nadační fond univerzity Yale anebo Kanadský penzijní plán. Patří mezi největší správce aktiv na světě, které živí už několik generací penzistů nebo dekády výzkumu. Čím mohou inspirovat?Na začátku byl objev ropy v Norsku, dědictví po vynálezci dynamitu Alfrédu Nobelovi nebo štědré dary absolventů Yaleské univerzity. Kdyby peníze z pozůstalosti či z nerostného bohatství šikovně nezhodnotily ve fondech, patrně by z nich dnes nezbylo nic. Podobně jako z českého privatizačního fondu.Jenže stovky portoflio manažerů je fondech jsou ty Norské či Nobelovy zhodnocují jako perpetuum mobile. „Cílem u všech není vydělat co nejvíce peněz v jednom roce, ve dvou letech, 10 letech, ale zachovat majetek pro co nejdelší období.  Jejich investiční horizont je nekonečno,“ říká v podcastu Ve vatě analytička One Family Office Anna Píchová.Každý z fondů má svůj vlastní model investování. Přesto, že mají ve správě stovky miliard, můžou sloužit jako inspirace i pro drobné investory, a to ve třech aspektech. Investují dlouhodobě, do široké palety nástrojů a vybírají se z nich v rozumné výši.Kdo umí vybírat, má nekonečnou rentuFond Nobelovy nadace začal v roce 1901 fungovat v dnešních penězích s pěti miliardami korun. Švédský vynálezce si přál, aby šly peníze do bezpečných cenných papírů, to byly tehdy například dluhopisy kryté zlatem. Když ale hodnota fondu v čase klesala, musela se strategie proměnit.V současné době tvoří velkou část portfolia akcie firem, které nejsou veřejně obchodované, tzv. private equity nebo hedgeové fondy.  Dluhopisy tvoří 18 % portfolia. Zhodnocení se v posledních letech osciluje kolem 10 %.Na výplatu renty nobelistům spotřebuje nadace, která má nyní pod správou 13,3 miliard korun, zhruba 3,5 % celkové hodnoty majetku nadace. To je podle Píchové jedna z věcí, kterou se může inspirovat i malý investor. „Pokud se z portfolia vybírá nějakých 3–5 %, mělo by to doručovat nekonečnou rentu,“ říká, portfolio se takto totiž dokáže samo obnovovat.Průkopníci z YaleModel Yaleské univerzity je průkopnický do značné míry díky jeho nejslavnějšímu portfoliomanažerovi Davidu Svensonovi, který za 35 let kariéry dokázal doručovat průměrný výnos 13,5 %.Do portfolia začal zařazovat i private equity fondy, které investují do soukromých společností, které nejsou obchodovány na burze. Většinou fond nějakou firmu koupí, řídí, spravuje ji, a až ji zhodnotí, tak ji prodá. Svenson nakoupil i venture kapitálové fondy, které se zaměřují na mladé firmy, a taky hedgeové fondy.Strategie Yaleského nadačního fondu, který spravuje 41 miliard dolarů, je rizikovější než „u Nobelů“. Ale protože nejsou cílem firmy z burzy, není denní kolísání jejich hodnoty tolik vidět.I harvardská univerzita investuje. „Harvard je oproti Yale smutný příběh. Často se v posledních letech měnili portfolio manažeři.  Harvardu bývají vyčítáno náklady na řízení a výsledky nejsou úplně dobré. V posledních 10 letech se jejich portfolio zhodnotilo jenom o nějakých 5,3 %.“Tyto investice jsou otevřeny kvalifikovaným investorům, od určité výše majetku, inspirace se pro běžného investora hledá těžko. Ale jedno kopírovat lze. „Dlouhodobá vize a držení je strategie, která funguje,“ uvažuje Píchová.Jak se investuje pro norské důchodce?Norský penzijní fond byl otevřen v roce 1996, mimochodem až tři dekády poté, co Norové začali s těžbou ropy. Jde o vůbec největší fond na světě, který investuje do akcií.„Mají  72 % všech prostředků zainvestováno v akciích na veřejně obchodovaných trzích, všude po světě, ale neinvestují do norských firem, aby se diverzifikovali.  Nějakých 25% je v dluhopisech a v nástrojích peněžního trhu a malou část portfolia necelé 2 % tvoří nemovitosti a 0,1 % je v obnovitelných zdrojích,“ shrnuje Anna Píchová.Portfolio má objem skoro 1,7 bilionů dolarů. „Jejich strategie je investovat do velkých akcií, mají Microsoft, jehož jsou největším akcionářem, Apple, Nvidii, Alphabet, Amazon, Metu. Do první desítky se dostal i tchajwanský Semiconductor a evropské  Novonordisk a ASML,“ vyjmenovává analytička.  Obdobné diverzifikace mohou podle ní drobní investoři docílit jednoduše skrze ETF.Dlouhodobý výnos za celou existenci fondu je poměrně nízký, 6,3 %. Ve fondu je i česká stopa, a to ve formě akcií Komerční banky nebo Monety,  v minulosti i  Kofoly. „Norové“ dají v ve výběru firem na ESG kritéria, v září kvůli nim z portfolia vyškrtli zbrojaře General Dynamics.Kanadská inspiraceZhruba pětinu výnosů norských fondů  vyčerpá norský státní rozpočet. „Nicméně jsou tam pravidla, aby se to nezvrtlo a aby ten majetek a ta hodnota byla zachována hlavně pro ty budoucí generace, až ropa jednou dojde,“ podotýká Píchová.Taky Kanadský penzijní plán slouží pro výplatu důchodů.  Pravidelně do něj přitékají peníze z důchodových odvodů. „Za posledních 10 let zhodnotil o 9,2 % ročně v průměru, což je poměrně solidní na tu jeho velikost, protože je v něm nějakých 645 miliard dolarů,“ rekapituluje Píchová.Oproti norskému fondu, který se drží indexů, jsou kanadské penzijní fondy aktivním investorem. „Spravují zhruba 30 % akcií, mají také docela dost private equity, zhruba 13 % jsou kreditní investice, zhruba 8 % portfolia je v nemovitostech a dalších 8 % v  infrastrukturních projektech. Rozložení toho portfolia je inspirací,“ míní analytička.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Jaké jsou plusy a minusy zálohování PET lahví a plechovek, které navrhuje ministerstvo životního prostředí? Jak varovné jsou nové údaje o zhoršujícím se stavu Výtoňského železničního mostu? A čím zaujala švédskou akademii tvorba letošní laureátky Nobelovy ceny za literaturu, jihokorejské spisovatelky Han Kang?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už za necelý týden se dozvíme, kdo bude dalším nositelem Nobelovy cenu míru. Kdo ji nakonec dostane, o tom rozhoduje norský Nobelův výbor. Oznámení s napětím sledují novináři, politici, ale také zaměstnanci Nobelova mírového centra. Pro ty totiž hned po oznámení začíná napínavé období, něco jako muzejnický sprint. V pátek se dozví, kdo je dalším laureátem, a na začátku prosince už o něm musí mít hotovou výstavu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: Irina Ščerbakovová, historička, spoluzakladatelka ruské lidskoprávní organizace Memorial a nositelka Nobelovy ceny míru https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000371002/

Světovou deklaraci klimatu již podepsalo téměř 2000 vědců a odborníků včetně několika držitelů Nobelovy ceny. Jeho závěr zní: Žádná klimatická nouze neexistuje. 05.09.2024, www.RadioUniversum.cz

Fyzik, matematik a nejcitovanější český ekonom v prestižních zahraničních publikacích - to je Filip Matějka. Proč se nestal ministrem průmyslu a obchodu, proč pracuje nejraději s tužkou a papírem a z jakého důvodu přijal tzv. teorii racionální nepozornosti profesora Simse, nositele Nobelovy ceny za ekonomii? Ve druhé části Matějka představuje svůj originální interaktivní projekt, který má vtáhnout do rozhodování o ekonomické soběstačnosti všechny vrstvy společnosti. 

Centrální banky jsou přecpané penězi, které nahromadily při záchraně ekonomik. Daní za pomoc v těžších časech bude pomalý růst, což už podle ekonoma Dominika Stroukala zažíváme.Dříve si banky peníze půjčovaly mezi sebou. Která jich měla víc, půjčila bance, které jich měla méně. „Po roce 2008 banky jedou v módu přebytku likvidity. Díky procesu kvantitativního uvolňování po velké finanční krizi jsme se dostali do situace, kdy velká většina bank má likvidity dostatek a tu alokuje do různých investic,“ popisuje ekonom Dominik Stroukal novou realitu na trhu s úvěry v podcastu Ve vatě.Laici říkají kvantitativnímu uvolňování tištění peněz, v Americe se používá termín helicopter money, v reálu jde o nástroj měnové politiky, kterým se centrální banky naučily „nakopávat“ ekonomiku. V praxi nakupují aktiva od komerčních bank, neposílají jim „vytištěné peníze“. Žádné nové peníze ve skutečnosti nevznikají. Místo toho centrální banka vytváří likviditu, kterou komerční banky drží na účtech rezerv u centrální banky.Po pandemii covidu je v bankách těchto volných rezerv extrémní množství. „Během roku a půl jsme, když se bavíme o Americe, nahnali několikanásobně větší objem likvidity než během období po velké finanční krizi v letech 2009 až 2014,“ všímá si Jan Berka, který se se Stroukalem měnové politice věnuje v právě vydávané knize Trhy. Měnová politika pro nadšence a investory.Dopady toho, že „banky sedí na hromadě peněz“, jak říká Dominik Stroukal, cítí i spotřebitelé. „Když člověk přijde do banky, vezme si úvěr, tak ho má. Dřív se stály fronty na banky, dneska banky stojí fronty na lidi. To je změna, kterou kvantitativní uvolnění přineslo.“Česko na „japonské cestě“Japonská ekonomika, která se dekády potácí v deflaci, se dokonce dostala do fáze, kdy si domácnosti ani firmy nechtějí nové úvěry brát.„Domácnosti se radši oddlužovaly, než aby se zadlužovaly. Pokud to nedokáže nastartovat měnová ani fiskální politika, tak s tím nehnete. Podobnou věc vidíme třeba v Číně. Sazby jsou nízko, v bankovním sektoru je spoustu likvidity, ale domácnosti a firmy si nebudou brát úvěry. A když si je nebudou brát, tak ekonomiku nenakopnete,“ vysvětluje Jan Berka, šéfredaktor ekonomického webu Roklen 24.To je podle Dominika Stroukala výhledově hrozba i pro českou ekonomiku. „Do japonského modelu se můžeme dostat i u nás. Nemyslím, že záporné nebo nulové úrokové sazby jsou pryč kvůli jedné inflační epizodě. Dlouhodobě, už jenom z populačních důvodů, budou mít sazby tendenci být nižší.“ Starší populace si v průměru logicky vezme úvěrů méně.Ani banky už nepadají jako dřívPřebytek likvidity v bankách má pozitivní i negativní dopady. Banky jsou mnohem odolnější než dřív. Podle Stroukala dokonce žijeme v „bernankeovském“ světě, kdy banky nesmí padat.„V roce 2008 seděl v čele amerického Fed Ben Bernanke, dneska čerstvý nositel Nobelovy ceny za ekonomii, největší znalec velké hospodářské krize ze 30. let, který dodnes říká: ‚Banky by neměly padat.‘ Pádů se bojíme, banky musí být proto zacpané likviditou. To je dnešní modus operandi,“ říká Stroukal.Evropu i Spojené státy – jako daň za kvantitativní uvolňování – čeká v příštích letech slabý ekonomický růst. „Jeden z nákladů kvantitativního uvolňování právě vidíme, všechno tak nějak zpomalí. V Evropě se to více než v Americe může navíc promítnout do vyššího zadlužení, jak jsme to hnali přes fiskál,“ řekl Stroukal s odkazem na vládní zadlužování.Investor, který sleduje měnovou politiku, má na trzích výhodu. Na co přesně se dívat? Poslechněte si celý podcast nahoře v přehrávači.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ve druhém díle série Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývají útlou novelou držitele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna jménem Smrt v Benátkách.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve druhém díle série Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývají útlou novelou držitele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna jménem Smrt v Benátkách.

Egyptský důstojník a státník Anvar Sadat, spolutvůrce mírového procesu na Blízkém východě a nositel Nobelovy ceny míru, byl zavražděn v roce 1981.

Egyptský důstojník a státník Anvar Sadat, spolutvůrce mírového procesu na Blízkém východě a nositel Nobelovy ceny míru, byl zavražděn v roce 1981.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Baptistický pastor, občanský aktivista a nositel Nobelovy ceny míru Martin Luther King byl ve svých devětatřiceti letech zastřelen v roce 1968.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od založení samostatného Československa uplynulo 105 let. Proměnilo se vnímání 28. října? A jaký vliv měla první republika na budování polistopadového Československa? Publicista Pavel Kosatík se v pořadu ještě zamyslí nad politickou a společenskou situací na Slovensku a neopomene ani tvorbu letošního laureáta Nobelovy ceny za literaturu Jona Fosse.

Host: Emmanuelle Charpentier mikrobioložka, genetička, biochemička, nositelka Nobelovy ceny za chemii za rok 2020 Pořadem provázel Daniel Stach https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/223411058090916/

Kromě bojů na frontě Ukrajinci svádějí i zápas o světové veřejné mínění a za potrestání ruských válečných zločinů. Podle obhájkyně lidských práv Oleksandry Matvijčukové se Rusové po desetiletí těšili beztrestnosti a proto je nyní třeba dosáhnout spravedlnosti. „To by mohlo vést k velmi bolestivé, ale nezbytné sebereflexi, kterou ruský národ potřebuje. Oni musejí pochopit, že není normální takto v 21. století uvažovat,“ zdůrazňuje v Interview Plus.

Od roku 1895 se Nobelovy ceny udělují v pěti kategoriích – vědecký výzkum, technické objevy či přínos lidstvu. Několik Nobelovek dostali i Čechoslováci, ale totalitnímu státu se občas „nehodili do krámu“, někteří měli být z historie dokonce vymazáni. Kdo byli Berta Suttnerová, manželé Coriovi, Jaroslav Heyrovký a Jaroslav Seifert?

Od roku 1895 se Nobelovy ceny udělují v pěti kategoriích – vědecký výzkum, technické objevy či přínos lidstvu. Několik Nobelovek dostali i Čechoslováci, ale totalitnímu státu se občas „nehodili do krámu“, někteří měli být z historie dokonce vymazáni. Kdo byli Berta Suttnerová, manželé Coriovi, Jaroslav Heyrovký a Jaroslav Seifert?Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním ze tří letošních laureátů Nobelovy ceny za mír je organizace, která de iure ve svém domovském Rusku už neexistuje. Organizaci Memorial dokumentující represe v Sovětském svazu zde letos zakázal soud. „Byla zlikvidována, protože to byla slovutná a známá organizace, která měla určitý vliv a vždy vystupovala proti válce. Popisovala historii i současné porušování lidských práv, protože to spolu souvisí,“ uvádí Štěpán Černoušek z české pobočky Memorialu.