POPULARITY
Tématem přednášky budou různé zdroje energie, které jako lidstvo využíváme pro svou existenci, jaká rizika plynou z jejich využívání, jak se vzájemně doplňují či naopak vylučují, případně jaké benefity plynou z jednotlivých typů zdrojů. Jako příklad budou uvedeny finanční specifika jednotlivých zdrojů, z jejichž porovnání si ukážeme výhodnost daného zdroje energie. V druhé části přednášky pak bude prezentován výzkum společnosti Centrum Výzkumu Řež v oblasti energetiky a bude ukázána provázanost a důležitost takového výzkumu.Jan Prehradný absolvoval obor Jaderné inženýrství na ČVUT v Praze a svou odbornou praxi zahájil na Státním úřadě pro jadernou bezpečnost, kde měl na starost evidenci kontrol na jaderných zařízeních v ČR a kde se začal intenzivně zabývat systémem SKŘ a palivem v jaderných elektrárnách. Následně se ve ŠKODA JS zabýval optimalizací palivových vsázek v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Od roku 2017 pracuje v Centru výzkumu Řež jako vedoucí oddělení Jaderného palivového cyklu a od roku 2022 jako ředitel sekce Výzkum a vývoj technologií v energetice.
Likovni kustos in pisatelj Sarival Sosič je svoj najnovejši roman Izpovedi erotomana objavil v prepoznavni knjižni zbirki Aleph pri Centru za slovensko književnost. Zanimivo besedilo na zavihku knjige je prispevala Tina Kolenik, naslovnico pa Iztok Sitar. Roman pripoveduje prvoosebni pripovedovalec v visoki starosti. Njegova pripoved morda ni vedno zanesljiva, je pa zagotovo natančna v opisu seksualnih prizorov. Vendar Sosičev erotoman ni zgolj strastno predan človeškemu telesu, ampak tudi (samo)premisleku. Več o romanu pove avtor v Izšlo je, v pogovoru z Markom Goljo. Nikar ne zamudite.
S dokumentaristou a ředitelem brněnské Paměti národa Davidem Butulou mluvíme o tom, jak funguje paměť v době informačního přetlaku, jaké má limity orální historie a jak se dá o minulosti mluvit bez klišé. Dotkneme se i výstavy Utonulá hvězda, která je vystavena v Centru dialogu v Arnoldově vile a představuje karikatury a vizuální materiály antisemitské propagandy první poloviny 20. století. Společně s hostem budeme hledat odpověď na to, jak obraz formuje naše vnímání dobra a zla a proč má smysl učit se číst i manipulativní vizuální jazyk minulosti. Rozhovor vedou Markéta Brhlíková a Veronika Smyslová z Centra dialogu v Arnoldově vile spravované Muzeem města Brna. Obě moderátorky se jednou měsíčně v rámci pořadu Na stole je téma setkávají s osobnostmi, které jsou spjaté s kulturní pamětí Brna a podílejí se na jejím uchovávání i novém vyprávění.
Geotermální vrty na historickém Masarykově náměstí plánuje vedení Zábřehu na Šumpersku. Celkem samospráva plánuje sedm vrtů s hloubkou 110 metrů.
Od ničivých povodní v roce 2002 se Praha výrazně proměnila. Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala v pořadu K věci vysvětluje, jak se aktuálně město chrání před velkou vodou, jestli se stále staví v záplavových zónách a jak se mění Vltava pod vlivem klimatických změn.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Od ničivých povodní v roce 2002 se Praha výrazně proměnila. Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala v pořadu K věci vysvětluje, jak se aktuálně město chrání před velkou vodou, jestli se stále staví v záplavových zónách a jak se mění Vltava pod vlivem klimatických změn.
Dnešní nábřeží Václava Havla v Pardubicích totiž neslouží k procházkám, jak jsou lidé u řek zvyklí, i když přímo navazuje na zámecký park, ale je tam pouze parkoviště.
„Teď to pro nás bude s parkováním složité. Je to omezené dvěma hodinami, jenomže když budete chtít, tak tady můžete stát celý den bez problémů,“ stěžuje si majitel místní pohřební služby.
Filip Kalan Kumbatovič je markantna osebnost iz novodobne slovenske kulturne zgodovine, arhitekt po osnovni izobrazbeni vokaciji, zelo zgodaj pa je gledališče prepoznal kot okolje, znotraj katerega se je udejanjil kot mislec, praktik, organizator, predvsem pa se je njegov angažma odrazil v prispevku k slovenski gledališki zgodovini. Filip Kalan Kumbatovič, neformalno imenovan Kumba, velja za utemeljitelja moderne slovenske zgodovine gledališča, tej vedi je priboril sloves in ugled v domačem in mednarodnem prostoru. V oddaji predstavljamo odlomek besedila Simone Ješelnik, dramaturginje in samostojne strokovne delavke v Centru za teatrologijo in filmologijo Akademije za gledališče, radio, film in televizijo Univerze v Ljubljani z naslovom in Kumba in njegov dvojnik. Prispevek je del tematskega bloka Filip Kalan Kumbatovič ali kako vzpostaviti kontinuiteto, v reviji Dialogi, št. 1-2, 2025, katerega urednik je mag. Primož Jesenko.
V oddaji na današnji dan smo slišali, da je 28. oktobra leta 1928 začel redno in uradno oddajati Radio Ljubljana, predhodnik Radia Slovenija. Med zvestimi poslušalkami in poslušalci Radia so tudi slepi in slabovidni. V okviru pouka, ki ga imajo na Centru Iris, to je Centru za izobraževanje, rehabilitacijo, inkluzijo in svetovanje za slepe in slabovidne, so nedavno Radio Slovenija s tiflopedagoginajmi obiskali učenci tretjega in četrtega razreda Mia Komatović, Alexis Panič, Paskal Krajnčič, Marcel Slabe in Florijan Marn. Vsi, razen Marcela, ki se šola na domu, obiskujejo običajno šolo, na Centru Iris pa pridobivajo dodatna znanja, saj njihovo življenje zaznamuje slepota. Skupaj s Petro Medved so se sprehodili po našem Radiu, ob koncu obiska pa so nekateri povedali, kaj poslušajo.
Pokud plánujete výlet do hraničního města Český Těšín, určitě si projděte taky polskou stranu, tedy Těšín za řekou Olší. My se do těšínských ulic vydáme s Břetislavem Boháčem a zastavíme se na dvou náměstích.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Pokud plánujete výlet do hraničního města Český Těšín, určitě si projděte taky polskou stranu, tedy Těšín za řekou Olší. My se do těšínských ulic vydáme s Břetislavem Boháčem a zastavíme se na dvou náměstích.
Pesniška zbirka Vse, kar ti moram povedati je izšla kot 124. knjiga v ugledni knjižni zbirki Aleph pri Centru za slovensko književnost. Njena avtorica, pesnica Špela Setničar je prvenko smiselno razdelila na nekaj tematskih sklopov. V uvodnem ciklu Vzgoja kanarčkov piše o otroški izkušnji, skoraj praviloma travmatični, pri tem pa najde prepoznavno ravnovesje med pričevanjem, spominjanjem in izpovedjo. V njeni poeziji imajo čustva pomembno mesto, vendar pesnica v svojem izražanju ni nikoli sentimentalna. To je razvidno tudi v ciklu Lasje sujejo, ki vsebuje pesmi o osebni izkušnji raka. Več o svoji poeziji in pesniški zbirki pove pesnica v pogovoru z Markom Goljo v Izšlo je, občuteno pa prebere tudi kar nekaj svojih pesmi. Nikar ne zamudite.
V Rakousku se seznámíme s třemi jeptiškami - rebelkami, které žijí ve zchátralém klášteře. Podíváme se, jak fungují školy na Západním břehu Jordánu, a seznámíme se s americkým válečným veteránem ukrajinského původu, jehož otec bojoval v nechvalně proslulé divizi SS Halič. Pořad sestavila Jitka Malá.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Konec septembra se je na Centru za energetsko učinkovitost Inštituta Jožef Štefan odvil drugi seminar z naslovom »Uporaba tehnologije geografskih informacijskih sistemov za energetsko načrtovanje«. Blaž Lesnik se je pogovarjal z dr. Juretom Čižman z Inštituta Jožef Štefan in vodjo seminarja dr. Tomažem Šturmom.
Konec septembra se je na Centru za energetsko učinkovitost Inštituta Jožef Štefan odvil drugi seminar z naslovom »Uporaba tehnologije geografskih informacijskih sistemov za energetsko načrtovanje«. Blaž Lesnik se je pogovarjal z dr. Juretom Čižman z Inštituta Jožef Štefan in vodjo seminarja dr. Tomažem Šturmom.
Su Skaitmeninės etikos centro steigėja Rasa Jauniškiene FM99 kalbame apie spalio 6-9 d. vyksiantį kongresą Vilniuje – pirmąjį tokį renginį Baltijos šalyse. Tai neeilinė proga Lietuvai tapti pasaulinės diskusijos centru, pristatyti savo patirtį ir pasisemti įkvėpimo bei žinių iš tarptautinių ekspertų.
Părtășia creștină este un mijloc prin care se formează caracterul. Astfel egoismul este eliminat din viață, iar oamenii sunt atrași la Hristos, marele Centru. În felul acesta primește răspuns rugăciunea Sa ca urmașii Lui să fie una, cum El este una cu Tatăl.Citește acest devoțional și multe alte meditații biblice pe https://devotionale.ro#devotionale #devotionaleaudio
Čeprav informacijski sistem za dolgotrajno oskrbo še vedno ne deluje in centri za socialno delo zato še ne morejo izdajati odločb, je premier Robert Golob pred dnevi zatrdil, da še vedno velja, da bo pravica do dolgotrajne oskrbe v instituciji veljala od 1. decembra naprej. Kako potekajo priprave na izvajanje dolgotrajne oskrbe na terenu, smo preverili v mariborskem Domu Danice Vogrinec in Domu upokojencev Ptuj, v studiu pa je na dileme in vprašanja – tudi vaša – odgovarjala vodja vstopne točke za dolgotrajno oskrbo na Centru za socialno delo Maribor.
Dozvíte se v magazínu Knížky Plus. Připravené jsou i recenze knížek a na řadu přijde i oblíbená soutěž. Moderuje Karolína Koubová.
Dozvíte se v magazínu Knížky Plus. Připravené jsou i recenze knížek a na řadu přijde i oblíbená soutěž. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dělníci už mají hotovou střechu, fasádu, okna i dveře budovy. Nyní se zaměří na interiéry. Práce by měli mít hotové příští rok v únoru.
O tom, že Věra Kafková získala za bakalářskou práci s názvem Adventivní flóra širšího centra města Olomouce Cenu děkana Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, informovala fakulta na webu 5. května. Soutěže se zúčastnilo 133 prací.Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Co čeká pacienta, který se dostane do centra pro těžké astma? Jak probíhá vyšetření, jak funguje biologická léčba a jaká je její účinnost?S pneumologem prof. MUDr. Milanem Sovou, Ph.D., si v této epizodě povídáme o tom, co všechno léčba astmatu obnáší. Vysvětlíme, proč nestačí čekat zázraky po první návštěvě, proč je důležitá dlouhodobá spolupráce i co všechno může pacient udělat sám – včetně toho, aby si léky vůbec vyzvedl.Dotkneme se také mýtů o sportu, psychice nebo návykovosti inhalačních léků a vysvětlíme, proč je pasivní kouření pro děti obzvlášť nebezpečné.V timestamps si můžeš vybrat konkrétní téma, které tě zajímá:▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ Timestamps ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬00:00 Intro a představení hosta01:46 Jak probíhá záchyt pacienta s těžkým astmatem05:20 Jak dlouho trvá vyšetření v centru pro těžké astma a jak se na to připravit09:30 Různé druhy vyšetření astmatu13:25 Inhalační kortikoidy a další léčba16:41 Co to je biologická léčba a jak probíhá22:04 Prevence a astma23:45 Mýty o astmatu
„V regionu Moravskoslezského kraje je deficit zařízení, která využívají odpady v souladu s udržitelnými principy hospodaření a cirkulární ekonomikou,“ vysvětluje mluvčí firmy FFC Kristýna Jakubcová.
Olomouc se v září opět stává centrem street artu a současného vizuálního umění. Festival StreetArt Olomouc letos rozšířil svou formu prezentace o tzv. poster art. Do jižních oken historické budovy Tržnice ve středu nainstalovali organizátoři grafické panely českého umělce Ondřeje Michálka z Katedry výtvarné výchovy Univerzity Palackého, které reflektují aktuální stav samotné tržnice i neutěšenou situaci veřejného prostoru v Olomouci.
Jeho polohu v centru města bereme jako naprostou samozřejmost. Přesto se jedná o jedno z posledních koncových nádraží v Evropě. Zároveň je to i nejstarší vlakové nádraží v Evropě. Jeho provoz, navržené ve stylu ještě doznívajícího klasicismu, byl slavnostně zahájen 20. srpna 1845 a „Masaryčka“ se několikrát z politických důvodů přejmenovávala. Několikrát odolala silnému tlaku na zbourání. Dnes kulturní památka stojí vedle budov navržených legendární architektkou Zahou Hadid. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Pozveme vás na koncert pro nejmenší, který zazní v Hradci Králové v neděli 24. srpna od 15 hodin v Centru mladých v Malšovicích. Koncert je primárně určen pro kojence a batolata, ale samozřejmě i pro jejich rodiče a prarodiče. Hrát bude Královéhradecké kvarteto.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Děti v kavárně se v poslední době stávají problémem. Kam ale mají zajít maminky s malými dětmi? Odpověď dává komunitní kavárna s hernou Maminakafe v Liberci, která slaví první rok existence.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na Slovensku si sami komplikujeme eurofondy a mnohé veci sa preto ani nepostavia, hovorí bratislavský primátor Matúš Vallo. Práve spustenú petržalskú električku považuje za svoj doteraz najväčší výsledok, aj keď ešte nie je plne dokončená. Postavili ju na mieste pôvodne plánovaného metra, ktoré Bratislava nikdy nebude mať. Čo sa ide meniť na cyklotrase na Vajanského nábreží, prečo nepostavil protikandidáta Jánovi Hrčkovi v Petržalke, s ktorým má spor, a čo hovorí na výroky koaličných politikov o Bratislave?V podcaste s Matúšom Vallom sa dozviete:– od 1. minúty – či považuje električku na koniec Petržalky za svoj najväčší výsledok;– po 2:30 – prečo v Bratislave nikdy nebude metro;– od 5:30 – čo ešte nie je na električke dokončené a kedy to bude;– po 6:30 – čo bude hotové do septembra a čo bude trvať ešte mesiace;– od 7:10 – prečo sa na Slovensku nedarí dokončovať veľké infraštruktúrne projekty načas;– po 7:50 – že si sami komplikujeme čerpanie eurofondov;– od 9:30 – že sa stretával s čínskym veľvyslancom, aby urýchlil stavbu električky;– po 10:30 – že bežní Petržalčania mali pravdu, keď mali dojem, že na stavbe je málo robotníkov;– od 11:00 – či bude dážď zaplavovať zastávky novej električky a či sa na ňu obyvatelia môžu spoľahnúť aj v daždi;– po 12:20 – či je spokojný s projektom cyklotrasy na Vajanského nábreží;– od 13:30 – že Smer zneužil cyklotrasu na politickú kampaň;– po 14:00 – či sa snaží ľudí prevychovať, aby nechodili do mesta autom;– od 17:30 – ako sa celé mesto prepojí cyklotrasami a Vajanského ich všetky spája;– po 18:00 – prečo cyklotrasa nemohla byť pri rieke, tak ako je pri Riverparku o kilometer ďalej;– od 18:45 – čo sa ide na tejto kontroverznej cyklotrase meniť po tom, čo koalícia schválila zákon na jej reguláciu;– po 19:45 – o čo prichádzajú obyvatelia mesta, keď Bratislave rôzne vlády škrtia rozpočet;– od 21:10 – aký je jeho vzťah s vládou;– po 22:00 – že väčšina ministrov tejto vlády ho neprijme;– od 22:30 – aký je vzťah medzi ním, PS a jeho regionálnou stranou Team Bratislava;– po 25:00 – či bude znovu kandidovať a aký má plán do budúcna;– od 27:00 – čo sú ďalšie veľké projekty, ktoré zmenia Bratislavu;– okolo 30:00 – o čom je spor s bývalým starostom Petržalky Jánom Hrčkom;– po 32:00 – prečo teda Team Bratislava nepostavil Hrčkovi protikandidáta;– od 33:00 – kto bude kandidovať v Petržalke o rok;– po 34:00 – ako trestné zákony priniesli krádeže a dílerov k obchodnému centru Nivy;– od 37:00 – či súhlasí s nemocnicou vo Vajnoroch;– po 38:00 – čo hovorí na výroky Roberta Fica, že Bratislava nie je Slovensko.
Na Slovensku si sami komplikujeme eurofondy a mnohé veci sa preto ani nepostavia, hovorí bratislavský primátor Matúš Vallo. Práve spustenú petržalskú električku považuje za svoj doteraz najväčší výsledok, aj keď ešte nie je plne dokončená. Postavili ju na mieste pôvodne plánovaného metra, ktoré Bratislava nikdy nebude mať. Čo sa ide meniť na cyklotrase na Vajanského nábreží, prečo nepostavil protikandidáta Jánovi Hrčkovi v Petržalke, s ktorým má spor, a čo hovorí na výroky koaličných politikov o Bratislave?V podcaste s Matúšom Vallom sa dozviete:– od 1. minúty – či považuje električku na koniec Petržalky za svoj najväčší výsledok;– po 2:30 – prečo v Bratislave nikdy nebude metro;– od 5:30 – čo ešte nie je na električke dokončené a kedy to bude;– po 6:30 – čo bude hotové do septembra a čo bude trvať ešte mesiace;– od 7:10 – prečo sa na Slovensku nedarí dokončovať veľké infraštruktúrne projekty načas;– po 7:50 – že si sami komplikujeme čerpanie eurofondov;– od 9:30 – že sa stretával s čínskym veľvyslancom, aby urýchlil stavbu električky;– po 10:30 – že bežní Petržalčania mali pravdu, keď mali dojem, že na stavbe je málo robotníkov;– od 11:00 – či bude dážď zaplavovať zastávky novej električky a či sa na ňu obyvatelia môžu spoľahnúť aj v daždi;– po 12:20 – či je spokojný s projektom cyklotrasy na Vajanského nábreží;– od 13:30 – že Smer zneužil cyklotrasu na politickú kampaň;– po 14:00 – či sa snaží ľudí prevychovať, aby nechodili do mesta autom;– od 17:30 – ako sa celé mesto prepojí cyklotrasami a Vajanského ich všetky spája;– po 18:00 – prečo cyklotrasa nemohla byť pri rieke, tak ako je pri Riverparku o kilometer ďalej;– od 18:45 – čo sa ide na tejto kontroverznej cyklotrase meniť po tom, čo koalícia schválila zákon na jej reguláciu;– po 19:45 – o čo prichádzajú obyvatelia mesta, keď Bratislave rôzne vlády škrtia rozpočet;– od 21:10 – aký je jeho vzťah s vládou;– po 22:00 – že väčšina ministrov tejto vlády ho neprijme;– od 22:30 – aký je vzťah medzi ním, PS a jeho regionálnou stranou Team Bratislava;– po 25:00 – či bude znovu kandidovať a aký má plán do budúcna;– od 27:00 – čo sú ďalšie veľké projekty, ktoré zmenia Bratislavu;– okolo 30:00 – o čom je spor s bývalým starostom Petržalky Jánom Hrčkom;– po 32:00 – prečo teda Team Bratislava nepostavil Hrčkovi protikandidáta;– od 33:00 – kto bude kandidovať v Petržalke o rok;– po 34:00 – ako trestné zákony priniesli krádeže a dílerov k obchodnému centru Nivy;– od 37:00 – či súhlasí s nemocnicou vo Vajnoroch;– po 38:00 – čo hovorí na výroky Roberta Fica, že Bratislava nie je Slovensko.
Památkově chráněná budova Hanáckých kasáren v centru Olomouce letos změnila majitele. Stát ji v lednu prodal v elektronické aukci za 91 milionů korun, a to až na desátý pokus.
U petak, 11. jula 25. Udruženje preživjelih Srebreničana "Podrinje" iz Melbournea održalo je Komemorativni skup u Noble Parku, obilježavajući 30. godišnjicu Srebreničkog genocida, odajući na taj način poštovanje žtvama, njihovim porodicama i preživjelim sapatnicima, želeći na taj način sačuvati i održati kulturu sjećanja.
Slovenský Tokaj překvapí plesnivými sklepy i svěžím vínem se sopečnými tóny. Historicky druhý polský astronaut se z ISS spojil s dětským publikem ve varšavském Centru vědy Kopernik. Školáky bavil stavem beztíže, mýdlovou pěnou i pokusy s vodou. V záhřebském městském muzeu je k vidění výstava, která ukazuje, jak se Češi podíleli na rozvoji města od počátku jeho existence. Významnou roli v tom koncem 11. století hrála osoba jménem Duch. I o ní vám víc povíme v Reportážích zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.
Odpočinkovou zónu plánuje v centru města vedení Loštic na Šumpersku. Na krytý přístřešek, informační panel a vybudování toalet město získalo dotaci víc než tři miliony korun.
Host: endokrinolog MUDr. Richard Stejskal. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.
Host: endokrinolog MUDr. Richard Stejskal. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Uporaba orodij umetne inteligence za komunikacijo je vse pogostejša in vedno bolj podobna komunikaciji med ljudmi. Čisto normalno se nam zdi, da ChatGPT za nasvet prosimo z uporabo vljudnostnih fraz in se za pomoč zahvalimo. Klepetalni roboti, ki odganjajo osamljenost in dolgočasje, so že desetletja stalnica v popkulturi, filmih, igrah. Kako pogosto se zatekamo k avtomatiziranim možnostim in ali lahko umetna inteligenca zagotavlja čustveno podporo brez resnih posledic? Rok Gumzej je socialni pedagog v Centru pomoči pri prekomerni rabi interneta Logout. Zapiski: Rok Gumzej o igričarski pismenosti in igrah, ki pomagajo premagovati stiske Orodja, ki jih omenja Rok: character.ai, spicychat.ai, replika.com Troljo, klepetalni robot, ki je do leta 2021 napovedoval prihod ljubljanskega mestnega avtobusa Odbit Discord Oglasite se lahko na odbita@rtvslo.si
Texaský Houston není jen sídlem americké NASA. Je také velmi důležitým centrem pro české krajany, žije tam totiž nejvíc Čechoameričanů ve Spojených státech. K českým kořenům se hlásí přes 190 tisíc Texasanů. Už víc než 15 let ve městě funguje i České centrum a muzeum.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Z Polska se pro mnoho Čechů stal vzor. Díky nejrychleji rostoucí ekonomice v celé Unii roste koupěschopnost tamních domácností. „Polsko jede na dluh. Kdyby Česká republika měla takový deficit svého rozpočtu, tak máme na všechno včetně zvyšování důchodů,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus redaktor Deníku Luboš Palata. „Polsko chce vymáčknut maximum ze současného okna příležitostí,“ vysvětluje bývalý diplomat Maciej Ruczaj, který působí v Centru transatlantických vztahů.
Mladí pouliční umělci hledají v centru španělské Malagy šťastné lidi. Lahodné zákusky i dorty peče v Belgii český cukrář. Belgičany učí milovat i krupicovou kaši. I za ním se vydají Reportáže zahraničních zpravodajů. Moderuje Lubica Bergmanová.
Vešla jsem do obchodního centra v Croydonu málo používaným zadním vchodem a co nevidím? Varhany! Trčely v koutě ve zvýšeném přízemí, na pozadí barevných dinosaurů nalepených na zadní zdi dětského koutku, který s touhle nezvyklou oratoří sousedí.
Visam labajam reiz pienāk noslēgums, un noslēgums pienācis arī šai "eXi" sezonai. Piedāvājam sporta sarunu šova “eXi” sestās sezonas noslēdzošo - 19. epizodi, kurā bijušie Latvijas sportisti Jānis Sprukts (hokejs), Žanis Peiners (basketbols) un Ansis Medenis (volejbols) tiekas tirdzniecības centrā “Domina Shopping”, lai dalītos stāstos par savu pieredzi dažādās arī šodien aktuālās sporta tēmās. Šoreiz tēmu klāsts plašāks...
Významný český malíř Hynek Martinec už 18 let žije v Londýně. V pražském Centru současného umění DOX vystavuje velmi ojedinělé kresby uhlem přímo na zdech, a to v nadrozměrných velikostech. Za pár týdnů ale kresby zmizí, stejně jako mandala. „To, že dílo zanikne, je podprahová idea, podle které člověk – umělec, neumělec nebo mnich –, vytváří geometrickou kompozic.i. Až přijde čas, tak to rozpráší a začne nanovo,“ popisuje.
Výměnou oken a zateplením půdních prostor dělníci pokračují v opravách historické radnice v centru Olomouce. V době rekonstrukce bude pro veřejnost uzavřené druhé patro budovy a radniční věž.
Anthony Albanese u Peter Dutton nedew formalment il-kampanji elettorali rispettivi tagħhom, bil-Laburisti jniedu l-kampanja f' Perth u l-Koalizzjoni f'Sydney. It-tnedija taż-żewg kampanji kienet iddominata b'wegħdiet ta' policies ġodda dwar ix-xiri tad-djar bil-għan li jgħinu lil dawk li jixtru l-ewwel dar tagħhom.
Tokrat predstavimo pomladne novosti, ki so jih "zakuhali" na Centru za jezikovne vire in tehnologije Univerze v Ljubljani. V ospredju sta spletna portala Igre in Šolar. Na prvem najdemo izobraževalne jezikovne igre, drugi pa nam lahko pomaga pri preverjanju jezikovnih napak. Dobili pa smo tudi nove različice slovarjev Sopomenke, Kolokacije in SLOGOST.
Študentje v Srbiji že več kot štiri mesece protestirajo proti korupciji predsednika Aleksandra Vučića. A tudi sobotne demonstracije, največje doslej, niso omajale njegove oblasti. Medtem ko so s protestov prihajale strašljive pripovedi o domnevni uporabi zvočnega topa proti povsem mirnim protestnikom, pa uradni predstavniki Evropske unije o tem molčijo. Postavlja pa se tudi vprašanje, kako naprej. Ali bodo študentske demonstracije obdržale svoj naboj in kaj lahko dosežejo? Gostje: dr. Jovana Mihajlović Trbovc, kulturna zgodovinarka, Inštitut za kulturne in spominske študije ZRC SAZU; dr. Marko Hočevar, raziskovalec na Centru za politološke raziskave na Fakulteti za družbene vede; Vanja Vardjan, nekdanji dopisnik iz Beograda; Boštjan Anžin, dopisnik RTV Slovenija iz Srbije in z Balkana.