Podcasts about Centru

V tomto díle Štěpán Křeček mluví s Václavem Cílkem o proměně současného světa, subjektivním vnímání času a pocitu diskontinuity, který řada lidí v dnešní uspěchané době zažívá. Rozhovor se dotýká úpadku významu Evropy, rozdílů mezi Evropskou unií a Čínou a také hlubších civilizačních témat. Václav Cílek komentuje, koho by volil v amerických prezidentských volbách, a rozebírá zadlužení dnešního světa. V rozhovoru se pak oba hosté zamýšlejí nad tím, kam jako společnost směřujeme. Václav Cílek je český geolog, klimatolog, spisovatel a popularizátor vědy. V letech 1980 až 1990 pracoval v Hornickém ústavu Akademie věd ČR. Od roku 1990 pracoval v Geologickém ústavu Akademie věd ČR a v letech 1994 až 2001 v Centru teoretických studií. Od roku 2004 byl ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR, ale později se rozhodl vrátit se na místo vědeckého pracovníka, aby se mohl více věnovat výzkumným pracím. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

1. Centrum zdravotně postižených jižních Čech připravuje pod vedením Jiřího Smékala sportovce na domácí i zahraniční soutěže. V posilovně v Lannově loděnici v Českých Budějovicích vedle sebe cvičí hendikepovaní a zdraví.Všechny díly podcastu Sportovní ozvěny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dezinformarea a atins în ultimele luni pe rețelele de socializare cote uriașe. Și continuă chiar dacă alegerile s-au încheiat. De ce am ajuns în România atît de vulnerabili la fake news și ce am putea învăța de la cum face față Republica Moldova valurilor de dezinformare care vin pe filiera de propagandă rusă? L-am întrebat pe Rufin Zamfir, expert în comunicare strategică.Rufin Zamfir: „Înainte de alegerile hotărîtoare pentru parcursul ei democratic, pe care le-a avut la finalul anului trecut, Republica Moldova a iniţiat şi a pus la punct un Centru pentru Comunicare Strategică şi Combatere a Dezinformării, o instituţie extrem de flexibilă care, datorită acestei flexibilităţi, reuşeşte să ia nişte decizii pe domeniul ei. Reuşeşte să facă asta cu un aparat nu foarte extins, cu un număr de persoane, de specialişti nu foarte mare, dar reuşeşte să facă acest lucru în conjuncţie – şi subliniez lucrul ăsta, pentru că este extrem de important – cu un palier juridic care implementează legile în vigoare în Republica Moldova.”Sub ce formă se prezintă propaganda şi dezinformarea rusească în România şi în Republca Moldova?Rufin Zamfir: „Cea mai mare asemănare între modul în care Rusia acţionează în Republica Moldova şi modul în care ea acţionează în România constă în ţinta pe care Rusia o are în cele două state: deraierea democratică, erodarea încrederii în instituţiile democratice pînă la nivelul la care presiunea socială să împiedice palierul politic să implementeze decizii care nu îi sînt favorabile Federaţiei Ruse – mă refer la sancţiunile pe care comunitatea internaţională i le impune Rusiei din cauza comportamentului agresiv demonstrat în Ucraina şi în alte state din regiune.”Ce lipseşte din modul în care comunică public autorităţile din România în situaţii de criză, atunci cînd dezmint o dezinformare? Rufin Zamfir: „Cînd dezmint o dezinformare, nu lipseşte nimic. Lipseşte însă toată cealaltă parte, proactivă a procesului, acea parte care are rolul de a educa publicul, de a-l face conştient la riscurile potenţiale, în viitor. Lipseşte transparenţa şi onestitatea instituţiilor de a veni în faţa societăţii şi, în măsura în care se poate intra în amănunte, de a explica şi de a asigura publicul că acele instituţii lucrează pentru siguranţa lui. (...) Problema apare acolo unde răspunsul se opreşte la dezminţire. Dacă, după dezminţire, instituţia respectivă se opreşte cu interacţiunea cu publicul ei imediat după ce a dezminţit o ştire (falsă), nu ne putem aştepta ca societatea să devină mai rezilientă în faţa unor astfel de ştiri.”Apasă PLAY pentru a asculta interviul integral! O emisiune de Adela Greceanu și Matei MartinUn produs Radio România Cultural

Uporaba orodij umetne inteligence za komunikacijo je vse pogostejša in vedno bolj podobna komunikaciji med ljudmi. Čisto normalno se nam zdi, da ChatGPT za nasvet prosimo z uporabo vljudnostnih fraz in se za pomoč zahvalimo. Klepetalni roboti, ki odganjajo osamljenost in dolgočasje, so že desetletja stalnica v popkulturi, filmih, igrah. Kako pogosto se zatekamo k avtomatiziranim možnostim in ali lahko umetna inteligenca zagotavlja čustveno podporo brez resnih posledic? Rok Gumzej je socialni pedagog v Centru pomoči pri prekomerni rabi interneta Logout. Zapiski: Rok Gumzej o igričarski pismenosti in igrah, ki pomagajo premagovati stiske Orodja, ki jih omenja Rok: character.ai, spicychat.ai, replika.com Troljo, klepetalni robot, ki je do leta 2021 napovedoval prihod ljubljanskega mestnega avtobusa Odbit Discord Oglasite se lahko na odbita@rtvslo.si

Texaský Houston není jen sídlem americké NASA. Je také velmi důležitým centrem pro české krajany, žije tam totiž nejvíc Čechoameričanů ve Spojených státech. K českým kořenům se hlásí přes 190 tisíc Texasanů. Už víc než 15 let ve městě funguje i České centrum a muzeum.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z Polska se pro mnoho Čechů stal vzor. Díky nejrychleji rostoucí ekonomice v celé Unii roste koupěschopnost tamních domácností. „Polsko jede na dluh. Kdyby Česká republika měla takový deficit svého rozpočtu, tak máme na všechno včetně zvyšování důchodů,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus redaktor Deníku Luboš Palata. „Polsko chce vymáčknut maximum ze současného okna příležitostí,“ vysvětluje bývalý diplomat Maciej Ruczaj, který působí v Centru transatlantických vztahů.

Mladí pouliční umělci hledají v centru španělské Malagy šťastné lidi. Lahodné zákusky i dorty peče v Belgii český cukrář. Belgičany učí milovat i krupicovou kaši. I za ním se vydají Reportáže zahraničních zpravodajů. Moderuje Lubica Bergmanová.

Mladí pouliční umělci hledají v centru španělské Malagy šťastné lidi. Lahodné zákusky i dorty peče v Belgii český cukrář. Belgičany učí milovat i krupicovou kaši. I za ním se vydají Reportáže zahraničních zpravodajů. Moderuje Lubica Bergmanová.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nový dopravní terminál vznikne v Chomutově. Cestující nebudou muset na vlakové nádraží jít téměř kilometr za město. Nově by měly autobusy a vlaky stavět kousek od sebe. Město se na tom domluvilo se Správou železnic. Ta už vypsala architektonickou soutěž.

V Sloveniji je zaživel inovativni pilotni reaktor za razogljičenje industrije. Z vodjo projekta na Centru odličnosti nizkoogljične tehnologije, ki deluje v sklopu Kemijskega inštituta, dr. Miho Grilcem, se je pogovarjal Blaž Lesnik.

Mateřské školy v regionu odstartovaly zápisy. Potrvají až do poloviny května. Rodiče mohou přihlásit už i dvouleté děti, které jsou samostatné třeba při jídle nebo oblékání. Na přijetí pak mají nárok děti od tří let. Pro pětileté je předškolní docházka povinná. Ne všude ale mají dostatek volného místa pro všechny. Týká se to třeba centra Ostravy.

Vešla jsem do obchodního centra v Croydonu málo používaným zadním vchodem a co nevidím? Varhany! Trčely v koutě ve zvýšeném přízemí, na pozadí barevných dinosaurů nalepených na zadní zdi dětského koutku, který s touhle nezvyklou oratoří sousedí.

Vešla jsem do obchodního centra v Croydonu málo používaným zadním vchodem a co nevidím? Varhany! Trčely v koutě ve zvýšeném přízemí, na pozadí barevných dinosaurů nalepených na zadní zdi dětského koutku, který s touhle nezvyklou oratoří sousedí.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Visam labajam reiz pienāk noslēgums, un noslēgums pienācis arī šai "eXi" sezonai. Piedāvājam sporta sarunu šova “eXi” sestās sezonas noslēdzošo - 19. epizodi, kurā bijušie Latvijas sportisti Jānis Sprukts (hokejs), Žanis Peiners (basketbols) un Ansis Medenis (volejbols) tiekas tirdzniecības centrā “Domina Shopping”, lai dalītos stāstos par savu pieredzi dažādās arī šodien aktuālās sporta tēmās. Šoreiz tēmu klāsts plašāks...

Významný český malíř Hynek Martinec už 18 let žije v Londýně. V pražském Centru současného umění DOX vystavuje velmi ojedinělé kresby uhlem přímo na zdech, a to v nadrozměrných velikostech. Za pár týdnů ale kresby zmizí, stejně jako mandala. „To, že dílo zanikne, je podprahová idea, podle které člověk – umělec, neumělec nebo mnich –, vytváří geometrickou kompozic.i. Až přijde čas, tak to rozpráší a začne nanovo,“ popisuje.

Významný český malíř Hynek Martinec už 18 let žije v Londýně. V pražském Centru současného umění DOX vystavuje velmi ojedinělé kresby uhlem přímo na zdech, a to v nadrozměrných velikostech. Za pár týdnů ale kresby zmizí, stejně jako mandala. „To, že dílo zanikne, je podprahová idea, podle které člověk – umělec, neumělec nebo mnich –, vytváří geometrickou kompozic.i. Až přijde čas, tak to rozpráší a začne nanovo,“ popisuje.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výměnou oken a zateplením půdních prostor dělníci pokračují v opravách historické radnice v centru Olomouce. V době rekonstrukce bude pro veřejnost uzavřené druhé patro budovy a radniční věž.

Ostrava se připravuje na největší tramvajovou výluku v novodobé historii města. Celé léto neprojedou přes dopravní uzel na náměstí Republiky. Nástupiště i podchody pod nimi čekají velké změny.

Jak má vypadat prostor kolem kostela svatého Havla? To je otázka, na kterou hledá odpověď vedení Rychnova nad Kněžnou spolu s odborníky a veřejností. Právě obyvatelé nebo místní podnikatelé se mohli ke studii vyjádřit na veřejném představení projektu.

V Duchcově na Teplicku končí oprava historického domu poblíž náměstí. Původně hotel Union, pak Český dům, býval na sklonku 19. století centrem setkávání české menšiny. V posledních desetiletích ale budova chátrala, měla propadlé stropy a narušenou statiku. Z objektu zbyla na začátku přestavby v podstatě jenom jižní stěna a schodiště.

Anthony Albanese u Peter Dutton nedew formalment il-kampanji elettorali rispettivi tagħhom, bil-Laburisti jniedu l-kampanja f' Perth u l-Koalizzjoni f'Sydney. It-tnedija taż-żewg kampanji kienet iddominata b'wegħdiet ta' policies ġodda dwar ix-xiri tad-djar bil-għan li jgħinu lil dawk li jixtru l-ewwel dar tagħhom.

Luna aceasta are loc ultima audiere a 10 polonezi care au participat în urmă cu trei ani la proteste de susținere a migranților din centrul de la Wędrzyn. Manifestanții sunt acuzați că au atacat forțele de ordine și pot primi pedepse cu închisoarea între 2 și 10 ani. Să mai amintim că acest centru a fost descris de Amnesty International drept Guantánamo polonez. „Guantánamo polonez”: Zece ani de închisoare pentru proteste împotriva centrelor închise pentru refugiați?Iată un titlu din krytykapolityczna.pl care se referă la procesul mai multor persoane care au participat la o manifestație de susținere a refugiaților din centrul închis din Wędrzyn, la granița cu Germania. Acum 3 ani, mai multe persoane au manifestat în favoarea refugiaților din acest centru, 10 dintre ele fiind arestate sub acuzația că ar fi atacat forțele de ordine. Acestea riscă o pedeapsă de la doi până la zece ani de închisoare, fără posibilitatea suspendării sau plasării în arest la domiciliu.„Apărarea drepturilor omului nu este un act de huliganism”, afirmă cei acuzați, precum și susținătorii lor. Procuratura consideră că manifestanții s-au făcut vinovați de fapte de huliganism, calificare implică o creștere automată a pedepselor. Aceste prevederi extrem de severe au fost introduse în Codul Penal polonez  ca parte a luptei împotriva huliganismului pe stadioanele de fotbal.Centrul din Wędrzyn a fost numit Guantánamo polonez într-un raport al Amnesty International.„Din păcate, Wędrzyn nu oferă niciuna dintre garanțiile fundamentale pentru a preveni tratamentele inumane și degradante ale persoanelor private de libertate. Condițiile de acolo sunt inacceptabile în ceea ce privește standardele minime de protecție a drepturilor străinilor deținuți," este și concluzia formulată de Mecanismul Național pentru Prevenirea Torturii, organ de pe lângă Oficiul Avocatului Poporului polonez.Premierul polonez și președintele în război privind ambasadoriiBătălia pentru ambasadori. Ministrul Afacerilor Externe împotriva președintelui, relatează wiadomosci.onet.pl.Ministrul polonez de externe, Radosław Sikorski, a anunțat că nu va lua în calcul cererile făcute de președinția poloneză pentru a numi ambasadori.Conflictul dintre Ministerul Afacerilor Externe și președintele Andrzej Duda privind numirea ambasadorilor se desfășoară din martie 2024. La acel moment, ministrul Radosław Sikorski a luat decizia de a pune capăt misiunilor diplomatice a peste 50 de ambasadori și de a retrage mai mult de zece dintre candidații propuși de conducerea anterioară a ministerului. Președintele, la rândul său, a subliniat că, fără semnătura sa, nu se poate numi sau retrage din post  vreun ambasador.Potrivit lui Sikorski, este mai bine ca ambasadorii să fie numiți de viitorul președinte în condițiile în care în mai au loc alegeri prezidențiale în Polonia.Letonia caută soluții pentru studenții străini care abandonează studiile dar nu părăsesc țaraPentru ca studenții străini nu mai dispară „dispară” – vor fi impuse cerințe mai stricte pentru instituțiile de învățământ superior, relatează lsm.lv. Articolul se referă la studenți din țări terțe, non UE, care abandonează studiile, dar nu părăsesc țara.Ministerul Educației și Științei sugerează aplicarea răspunderii administrative rectorilor  care nu informează Direcția pentru Cetățenie și Migrație privind studenții străini care au renunțat la studii.Rata medie de abandon școlar a studenților străini din Letonia a fost de 37% în anul universitar  2023/2024, în timp ce în 2022/2023 a fost de 31%, indicator similar cu rata de abandon școlar a studenților străini din Germania.Un think tank leton arată că studenții străini contribuie la economia națională cu aproximativ 385 de milioane de euro pe an.Un caz extrem de cruzime contra animalelor a zguduit BulgariaProteste în zeci de orașe din Bulgaria împotriva violenței împotriva animalelor, relatează dnes.bg. Oamenii au cerut sancțiuni mai stricte și crearea unei forțe de poliție a animalelor.Indignarea cetățenilor a fost provocată de cazul unui bărbat și al unei femei arestați pentru uciderea de animale și distribuirea de videoclipuri pe internet contra plată. Protesatarii au cerut, de asemenea, schimbarea Codului Penal care să aibă sancțiuni mai drastice împotriva autorilor unor acte de asemenea violență. Brozek MARCIN, PoloniaFilip WALICKI,  PoloniaRostislava RUSEVA, BulgarieAļina KAMINSKA, Letonia

Městský dům v centru Přerova je uzavřený. Důvodem je plánovaná rekonstrukce historické budovy. Zahrnovat bude modernizaci vytápění a vzduchotechniky za skoro dvanáct 12 milionů korun. Práce by měly mít hotové do podzimu.

Cele mai importante știri ale zilei, alese de Recorder și grupate într-un newsletter audio. În fiecare seară, de luni până vineri.

Řidiči si od 1. 4. připlatí za parkování v užším centru Pardubic, nový ceník zavádí radnice. Napříkad v ulicích Hronovická, Pernerova, Smilova, Sladkovského dají místo třiceti nově čtyřicet korun za hodinu stání. Až o desítky korun zdražuje celodenní parkování U Mlýnů a na Tyršově nábřeží. Změna má podle města ulevit přetíženým ulicím a zajistit víc parkovacích stání rezidentům.

Vyfrézovaný asfalt, chybějící krajnice, hromady materiálu. Tak momentálně vypadá část páteřní cyklostezky v Trutnově. Město totiž začalo s její opravou. Stav povrchu už nebyl dobrý a bezpečný. Bylo potřeba nechat udělat kvalitnější.

Šoreiz raidījumā Piespēle dodamies ārpus Doma laukuma studijas, jo viesosimies pie Latvijas vadošā basketbola tiesneša Oļega Latiševa Baltezerā. Tur Latiševs izveidojis unikālu basketbola treniņu centru, kurā jaunieši un arī profesionāļi īpaši var slīpet sava metiena tehniku un precizitāti. Visvairāk laika jaunajā zālē pavada Oļega dēls Tomass, kurš nākotnē plāno studēt ASV. Savukārt rubrikā “Ciemos pie Gunāra Jākobsona” šoreiz traumatologs, ortopēds Valdis Andersons. Nedēļas notikumu topā: Latvijas futbola izlase Pasaules kausa kvalifikācijas mačā Vemblija stadionā ar 0:3 zaudē Anglijai; Latvijas basketbola izlases pretinieki Eiropas čempionāta apakšgrupā Rīgā būs Serbija, Turcija, Čehija, Portugāle un Igaunija; Par jauno Latvijas Vieglatlētikas savienības prezidentu ievēl Dmitriju Miļkeviču, Latvijas Hokeja federācijas kongress aizrit mierīgi un bez pārsteigumiem; Latvijas atklātā hokeja čempionāta jeb Baltijas līgas fināls bez pārsteigumiem - tur atkal savā starpā spēkosies “Mogo/RSU un “Zemgale”/LBTU, pusfināli parāda līgas zemo līmeni.

Centrum nevyužitých věcí je v Teplicích několik měsíců. Otevřeno má pravidelně v úterý a ve čtvrtek odpoledne. Spolek, který ho provozuje, pořádá i víkendové akce a také přidává mimořádné dopolední termíny. Jeden z nich byl v prodejním skladu v areálu Tělocvičné jednoty Sokol Trnovany ve středu 26. března.

Tokrat predstavimo pomladne novosti, ki so jih "zakuhali" na Centru za jezikovne vire in tehnologije Univerze v Ljubljani. V ospredju sta spletna portala Igre in Šolar. Na prvem najdemo izobraževalne jezikovne igre, drugi pa nam lahko pomaga pri preverjanju jezikovnih napak. Dobili pa smo tudi nove različice slovarjev Sopomenke, Kolokacije in SLOGOST.

Študentje v Srbiji že več kot štiri mesece protestirajo proti korupciji predsednika Aleksandra Vučića. A tudi sobotne demonstracije, največje doslej, niso omajale njegove oblasti. Medtem ko so s protestov prihajale strašljive pripovedi o domnevni uporabi zvočnega topa proti povsem mirnim protestnikom, pa uradni predstavniki Evropske unije o tem molčijo. Postavlja pa se tudi vprašanje, kako naprej. Ali bodo študentske demonstracije obdržale svoj naboj in kaj lahko dosežejo? Gostje: dr. Jovana Mihajlović Trbovc, kulturna zgodovinarka, Inštitut za kulturne in spominske študije ZRC SAZU; dr. Marko Hočevar, raziskovalec na Centru za politološke raziskave na Fakulteti za družbene vede; Vanja Vardjan, nekdanji dopisnik iz Beograda; Boštjan Anžin, dopisnik RTV Slovenija iz Srbije in z Balkana.

Plzeň hodlá od příštího roku výrazně omezit reklamu v centru města. Vedení města nejvíc vadí velkoplošné plachty na fasádách nebo světelné blikající obrazovky na domech.

Třeboň v marcipánu. Zdánlivě tohle sousloví nedává smysl. Ve skutečnosti ale věrně popisuje, co nabízí expozice v zeleně omítnutém domě uprostřed třeboňského náměstí. Jde totiž o muzeum věnované historii i současnosti, skutečnosti i pověstem tohoto jihočeského lázeňského městečka. A všechny události jsou vyvedeny v marcipánu.

Kombuča je osvežujoč napitek, ki ga poznamo že nekaj tisoč let, nastane pa s fermentacijo sladkanega črnega ali zelenega čaja. V Svetovalnem servisu tokrat o tem, kako lahko kombučo pripravimo tudi doma, katere sestavine naj izberemo, na kaj naj bomo še posebej pozorni pri procesu fermentacije. Naša gostja bo Maruša Ramšak, doktorica znanosti s področja sintezne biologije, ki vodi zeleni lab v Centru rog.

Zhruba polovinu prací mají za sebou dělníci při rekonstrukci administrativní budovy Emos v centru Přerova. Přestavují ji na nové sídlo magistrátu. Investice bude stát 359 milionů korun, hotová by měla mít v únoru příštího roku.

Tentokrát začínáme návštěvou dalšího spolku německé menšiny, a to Sdružení Němců – regionální kupiny Hřebečsko, které sídlí v Moravské Třebové v Centru setkávání Walthera Hensela.

Tentokrát začínáme návštěvou dalšího spolku německé menšiny, a to Sdružení Němců – regionální kupiny Hřebečsko, které sídlí v Moravské Třebové v Centru setkávání Walthera Hensela.

Kljub napredku pri vključevanju žensk v znanost in raziskovanje podatki kažejo, da še vedno obstajajo pomembne razlike med spoloma. V Sloveniji je med raziskovalci le tretjina žensk, delež diplomantk na naravoslovno tehničnem področju je pod evropskim povprečjem, še vedno je opazna plačna vrzel med spoloma. Zakaj nizka udeležba žensk v znanosti pomeni neizkoriščen družbeni potencial in kako ustvariti ustrezno podporno okolje, ob mednarodnem dnevu žensk in deklic v znanosti razmišljamo v torkovem Vročem mikrofonu na Valu 202. Gostje: dr. Andreja Gomboc, redna profesorica za astronomijo na Fakulteti za naravoslovje in raziskovalka v Centru za astrofiziko in kozmologijo Univerze v Novi Gorici, dr. Kristina Žagar Soderžnik, predsednica Komisije za enake možnosti v znanosti in raziskovalka na Inštitutu Jožef Stefan, dr. Mirela Dragomir, raziskovalka na Inštitutu Jožef Stefan, in dr. Johanna A. Robinson, Andragoški center Slovenije. Brala sta Sanja Rejc in Igor Velše.   Povezave: Pogovor z dr. Damjano Rozman v Podobah znanja.   Oddaja Ob osmih z Rebeko Kropivšek Leskovar in oddaja Intervju z njo.  Komisija za enake možnosti v znanosti.  Letošnja uradna stran mednarodnega dneva žensk in deklic v znanosti. Johanna Robinson je omenila projekt Krepitev vseživljenjskega učenja in kampanjo občanske znanosti Pru čmru, pri kateri vsako pomlad popisujejo matice čmrljev (letos že poteka). 

Raziskovalci na Centru za jezikovne vire in tehnologije gradijo veliki jezikovni model za slovenski jezik. Ime mu bo GaMS. Da bo GaMS dobro deloval, pa potrebujejo 40 milijard besed, zato vabijo k sodelovanju prav vse. Več besed zberejo, bolje bo GaMS deloval. Zbirajo kratke zgodbe, seminarske naloge, eseje, elektronsko pošto, dnevniške zapise. Zapiski: Besedila lahko oddate s spletnim obrazcem na spletni strani povejmo.si. Z GaMS-om lahko poklepetate tu. Septembrska oddaja Jezikanje: Generativna Slovenščina? Da! Posnetek strokovne razprava Izzivi in dileme pri gradnji velikega jezikovnega modela za slovenščin

V Premogovniku Velenje naj bi ob vdoru vode in mulja v jamo umrl 23-letni rudar. Dva še iščejo, a je po navedbah naših virov upanja, da sta nesrečo preživela, zelo malo. Reševalna akcija poteka v izjemno zahtevnih razmerah. Rudarji so neuradno že dlje časa opozarjali, da je treba okrepiti varnostne ukrepe. Drugi poudarki oddaje: - Donald Trump je prvi dan v vlogi 47-ega ameriškega predsednika že podpisal več izvršnih ukazov; med drugim pomilostitev približno tisoč 500 obsojencev za napad na kongres in razglasitev izrednih razmer na južni meji. - Notranjega ministra Boštjana Poklukarja danes čaka interpelacija. Očitke opozicije o nepravilnostih v Centru za varovanje in zaščito ter pri imenovanju šefa policije Poklukar zavrača. Računa lahko na glasove Svobode, zagotovljene podpore koalicijskih partneric SD in Levice še nima. - Slovenski rokometaši po porazu proti Islandcem s 23:18 v drugi del svetovnega prvenstva odhajajo z dvema točkama. Slovenijo prva tekma drugega dela čaka jutri proti Argentini.

Petr Lundák, který se přistěhoval do Karlových Varů z Obor u Příbrami, využil kouzla lázeňského města k vytvoření originální venkovní únikové hry Karlovarská láska. Hra propojuje místní historii, známé osobnosti a unikátní památky a nabízí hráčům zábavný způsob, jak objevovat město.

Moderuje Radim Jehlík

Brbotajoče. Tako bi lahko opisali leto 2024 v umetni inteligenci. Jezikovni modeli postajajo multimodalni, na osnovi besedilnih ukazov dovršeno ustvarjajo video in avdio vsebine; orodja so vse bolj personalizirana, razmahnili so se tudi odprtokodni projekti. Kaj umetna inteligenca zmore danes, preverjamo v tokratni Frekvenci X. Še to: Žal se nismo mogli izogniti omembi imen velikih korporacij. To ni reklama, le prelet tem, ki trenutno najbolj odmevajo na področju umetne inteligence. Strokovni sodelavec je dr. Matej Huš.Gostje:Marko Grobelnik, Inštitut Jožef Stefandr. Simon Krek, Center za jezikovne vire in tehnologije, Univerza v LjubljaniTomaž Savodnik, Zavod za informacijsko družbo, avtor jezikovnega modela TinySLlamadr. Aleksander Sadikov, Fakulteta za računalništvo in informatiko, Univerza v Ljubljani Zapiski: Želite pomagati pri zbiranju besed za slovenski veliki jezikovni model? Besedila lahko oddate na tej spletni strani. Zbirajo seminarske naloge, kratke zgodbe, eseje, tudi korespondenco elektronske pošte - prav vsako besedilo šteje. Jezikovni model, naučen na 9,2 milijarde besed, lahko preizkusite tu. Sora Gemini O testiranju o1 Primer glasbe, ki jo ustvarja umetna inteligenca Primer podkasta, ki ga ustvari umetna inteligenca NotebookLM Poglavja oddaje: 01.40: Kaj za iskanje po spletu uporabljajo mimoidoči v Ljubljani? 02.52: O o1 in tem, ali ima res samoohranitveni nagon 08.42: Ključni mejniki v orodjih umetne inteligence od leta 2017 do danes 11.10 Nobelove nagrade leta 2024 in umetna inteligenca 13.15: O Sori in ustvarjanju avdia in videa iz besedila 15.00 Prevešamo se k multimodalnim modelom 18.38 Primer Gemini 21.10 Bodo agenti naslednja velika stvar? 25.50 Umetna inteligenca ustvarja podkaste 27.56: Razmah odprtih in odprtokodnih projektov 29.50 Tomaž Savodnik o svojem modelu 32.00 O jezikovnem modelu, ki ga pripravljajo v Centru za jezikovne vire in tehnologije 34.34 Kako lahko pomagamo slovenskemu modelu? 35.35 O AI Aktu in tem, ali gre v pravo smer? 38.20 Zlorabe modelov sinteze govora 40.36 Kaj bo zaznamovalo leto 2025? 48.15 Kaj pa prihodnjič?

Od prosince loňského roku platí v historickém centru Olomouce přísnější pravidla pro vjezd do pěší zóny. Opatření se týká Horního náměstí a přilehlých ulic. Přestože o změnách byli řidiči informováni již v listopadu, mnoho z nich se s novými pravidly zatím nedokáže vypořádat. Měsíční bilance přestupků není podle městské policie příznivá.

Pro 56letého Romana Belobrada, který už téměř deset let žije bez střechy nad hlavou, nejsou Vánoce příliš veselým obdobím. Přesto se s nepřízní osudu vyrovnává s optimismem. V nízkoprahovém centru Lorenc v Přerově v těchto dnech pomáhá péct vánoční cukroví, které bude součástí sváteční večeře pro lidi bez domova.

Letošní rok nebyl pro českou ekonomiku jednoduchý, ale vyhlídky na ten příští jsou pozitivní. Česká národní banka odhaduje, že v roce 2025 by Česko mohlo zažít růst hrubého domácího produktu (HDP) přes dvě procenta. „Ale přešlapujeme na místě. Musíme se rozhodnout, jestli dál budeme dodavatelskou ekonomikou Německa, anebo Singapurem Evropy,“ vyzývá v pořadu Řečí peněz člen Národní ekonomické rady vlády a ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.

Na obtožbe o slabem delu policije in nepravilnostih v Centru za zaščito in reševanje se je odzval tudi generalni direktor policije Senad Jušić. Ta je navedbe medijev zavrnil in za neprimerno označil, da o varovanju oseb v javnosti razpravljajo vsi, ki imajo vsaj malo časa, ne pa tudo znanja in poznavanja dela policije. Potrdil pa je, da so v Centru za zaščito in reševanje že oktobra lani začeli notranji nadzor, a je vsebina tajna. Policija pa po njegovih besedah ohranja visoko raven dela. Ostali poudarki oddaje: V Gruziji danes prvič volitve, na katerih predsednika republike ne bodo izbirali volivci V Siriji se nadaljuje slavje po padcu Asadovega režima, medtem Izrael še naprej napada sirske vojaške objekte. Društvo Slovenski dom Zagreb v hrvaški prestolnici zaznamovala 95-letnico delovanja.

V týchto dňoch, pred tridsiatimi tromi rokmi, dobyli vojská Juhoslovanskej ľudovej armády a srbských polovojenských oddielov mesto Vukovar, aby o pár dní neskôr v noci z 20. and 21. novembra najskôr brutálne mučili a následne zavraždili najmenej 265 ľudí na družstve v neďalekom Ovčare. Hosťom Agáty Šústovej Drelovej v podcaste Dejiny bol Vladimírom Dzuro, vyšetrovateľ Medzinárodného trestného tribunálu pre bývalú Juhosláviu, ktorý zohral kľúčovú úlohu v objasnení Masakru v Ovčare a následnom zatknutí páchateľov. Ako prebiehalo vyšetrovanie masakru v Ovčare? Do akej miery boli ochotní spolupracovať miestni a obzvlášť miestni Srbi? Ako sa podarilo nájsť hlavné dôkazy? Ako prebiehalo identifikovanie a zatknutie hlavných páchateľov? A čo je pre vyšetrovateľov osobne najťažšie pri vyšetrovaní vojnových zločinov takéhoto rozsahu? Je vôbec možné podobným masakrom zabrániť? Vladimír Dzuro okrem spomínaného pôsobenia v roli vyšetrovateľa Medzinárodného trestného tribunálu pre bývalú Juhosláviu pôsobil tiež ako civilný zamestnanec mierových jednotiek UNPROFOR a neskôr viedol takmer 20 rokov Kanceláriu Úradu pre vnútorné záležitosti OSN v New Yorku. Je autorom dnes už bestselleru Vyšetrovateľ, ktorá sa nedávno dočkala 7. dotlače a prekladu do viacerých jazykov, a tiež spoluautorom knihy Démoni balkánske války. Za dnešnú návštevu Vladimíra Dzura vďačíme Centru pre Európsku politiku. *Podporte podcast Dejiny v aplikácii Toldo na sme.sk/extradejiny. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.