Podcasts about Centru

Chloubou města Přerova v Olomouckém kraji je park Michalov. U jeho založení stál v roce 1904 český zahradní architekt, bratr lékaře Josefa Thomayera, František Thomayer. Dnes jsou v něm hřiště pro děti, různorodá zákoutí, skleník a také prostor vyhrazený pro psy. V centru parku, u křížení alejí, je ovšem zahrada téměř zámecká.

Chloubou města Přerova v Olomouckém kraji je park Michalov. U jeho založení stál v roce 1904 český zahradní architekt, bratr lékaře Josefa Thomayera, František Thomayer. Dnes jsou v něm hřiště pro děti, různorodá zákoutí, skleník a také prostor vyhrazený pro psy. V centru parku, u křížení alejí, je ovšem zahrada téměř zámecká.

Chloubou města Přerova v Olomouckém kraji je park Michalov. U jeho založení stál v roce 1904 český zahradní architekt, bratr lékaře Josefa Thomayera, František Thomayer. Dnes jsou v něm hřiště pro děti, různorodá zákoutí, skleník a také prostor vyhrazený pro psy. V centru parku, u křížení alejí, je ovšem zahrada téměř zámecká.

Naj gre za električna vozila, shranjevanje viškov elektrike iz obnovljivih virov ali za kateri drug vidik elektrifikacije, tako rekoč vsepovsod danes dominirajo litij-ionske baterije. A ob vse večjem povpraševanju se nazorno kažejo tudi šibke točke na litiju zasnovane tehnologije. Ustrezna nahajališča litija na svetu so redka in predstavljajo potencialno strateško tveganje za dežele brez ustreznih zalog surovin. Izkoriščanje litija ima tudi resne posledice za okolje, saj zahteva ogromno vode in energije. Alternative obstajajo, a obenem terjajo hiter dodatni razvoj. Kaj torej omogočajo baterije na osnovi natrija, magnezija in drugih materialov, kje so njihove prednosti in slabosti in kako daleč je njihov razvoj? Gost oddaje Podobe znanja je dr. dr. Klemen Pirnat, raziskovalec na Kemijskem inštitutu na odseku za kemijo materialov, pa tudi na sveže odprtem Centru za razvoj, demonstracije in usposabljanje za brezogljične tehnologije.

Nemoc totiž zásadně zasahuje do života celé jeho rodiny a její zvládání není snadné. Pomoc teď bude nabízet i nová skupina v Centru duševního zdraví v Městské nemocnici Ostrava. Na detaily se bude ptát Ivana Šuláková. Dotazy volejte na 596112266.Všechny díly podcastu Lékárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nemoc totiž zásadně zasahuje do života celé jeho rodiny a její zvládání není snadné. Pomoc teď bude nabízet i nová skupina v Centru duševního zdraví v Městské nemocnici Ostrava. Na detaily se bude ptát Ivana Šuláková. Dotazy volejte na 596112266.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:spor literárního podcastu TL;DR se spisovatelkou Markétou Lukáškovouúmrtí countryové hvězdy Dolly Parton knihu Charlotte Beradt Třetí říše snu (Herrmann & synové)koncert Kurta Vilaromantickou komedii Willa Glucka Na jednu noc výstavu Josef Karl Rädler: Malíř, básník, pacifista, moralista (Rakouské kulturní fórum v Praze)nové album kapely Interpol This Mirror Weighs a Ton finále výstavy Domácí umění na zámku Veleslavín Bambule, míchačky a vrchní aneb Vyrob, vypij, prchni! (29. srpna), vernisáž výstavy v Centru současného umění DOX Andros – mužské tělo v současném středoevropském umění (3. září)

Náměstí Dr. E. Beneše v Liberci se v rámci Týdne Křišťálového údolí mění v centrum sklářského a šperkařského řemesla. Dění na místě zachytil regionální stopař Jaroslav Hoření.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Država je še vedno v primežu vročinskega vala , ki svoje posledice kaže tako na ekološkem in zdravstvenem kot na gospodarskem področju. Zaradi vse hujših vremenskih ekstremov je slišati tudi pozive k celostnim rešitvam. V oddaji tudi o tem: - Vročina in suša vplivata tudi na pretoke rek in posledično na zmogljivosti hidroelektrarn in krške nuklearke. - Policija po petkovi prometni nesreči še ni opravila razgovora s predsednico republike Pirc Musar - V Berlin incident z dronom s strelivom v Leipzigu označujejo kot hibridni napad

Víte, kde bylo pražské kino Alma? A kino Metro? Právě těmto biografům je věnována dnešní část letního cyklu věnovaného zaniklým kinům. Vypravíme se v ní do oblasti, která se rozprostírá mezi Jungmannovým náměstím, Národním divadlem a Betlémským náměstím.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zasvojenost z igranjem iger na srečo (gambling disorder) in zasvojenost z igranjem računalniških iger (gaming disorder) sta nekemični zasvojenosti, ki sta uradno priznani kot zasvojenost v mednarodni klasifikaciji bolezni. Več kot je priložnosti, več ljudi bo igralo igre na srečo, več ljudi kot bo igralo, več jih bo postalo zasvojenih. Daleč najbolj razširjene igre na srečo so športne stave, ki pa so se iz fizičnih stavnic preselile v spletne prostore – med njimi so najnovejši in vse bolj priljubljeni tudi prostori za trgovanje z napovedmi dogodkov, tako imenovani napovedni trgi. Kdo vse stavi, kako zaščititi mladoletne in ali je trgovanje s kriptovalutami tudi igra na srečo? Več o tem se je Urška Henigman prek povezave z Mariborom pogovarjala z Rokom Gumzejem, strokovnim delavcem in svetovalcem na Logoutu, Centru pomoči pri prekomerni rabi interneta.

Pernai Lietuvoje užfiksuota virš 15-os tūkstančių sukčiavimo atvejų, o gyventojai nusikaltėliams pervedė daugiau kaip 20 milijonų eurų. Nepaisant nuolatinių perspėjimų, nemažai Lietuvos gyventojų vis dar pasimauna ant telefoninių sukčių kabliuko.Šių metų vasarį, per bendrą Lietuvos, Latvijos ir Ukrainos teisėsaugos operaciją, Ukrainos Dnipro mieste buvo likviduotas didelis sukčiavimo skambučių centras. Operacijos metu sulaikyta 11 asmenų, išardyta sukčiams skirta įranga. Vien iš Lietuvos ir Latvijos piliečių apgaule buvo išviliota daugiau nei 160 000 eurų. Tyrimą Lietuvoje atliko Klaipėdos apskrities, Kriminalinės policijos pareigūnai.Pokalbis su Klaipėdos policijos Nusikaltimų nuosavybei tyrimo valdybos patarėjas Zigmas Turskis.

Nastal je prvi odprtokodni veliki generativni jezikovni model za slovenščino GaMS. Z njim so slovenska podjetja postala manj odvisna od tujih ponudnikov, zato se je povečala suverenost slovenščine na področju umetne inteligence. Kako bo v prihodnje, trenutno ni jasno, saj še ni zagotovljenih sredstev za nadaljnji razvoj. Ustvarjanje GaMS-a je razkrilo tudi veliko strahu in nerazumevanja pri ustvarjanju tovrstnih tehnologij. Dr. Simon Krek, vodja projekta PoVeJMo, v okviru katerega je nastal GaMS, je poudaril, da umetna inteligenca ne bo preprosto izginila, ampak bo postajala še močnejša. Od nas samih pa bo odvisno, kako suvereni bomo na tem področju v prihodnje. Projekt so izvedli v Centru za jezikovne vire in tehnologije Univerze v Ljubljani.

Stříbrnou medaili přivezl z evropského šampionátu nevidomých vzpěračů v Turecku Michal Rokůsek. Uspěl v disciplíně benchpress v kategorii Masters, která je určená závodníkům starším 40 let. Vzpěrač trénuje v 1. Centru zdravotně postižených jižních Čech v Českých Budějovicích, kde ho navštívil redaktor Filip Černý.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Příhrádku v Pardubicích je o prázdninách živo. Knihovní centrum u Vokolků dodává historickému místu tu správnou prázdninovou energii.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V teh dneh v Ljubljani potekajo oziroma se bodo začeli tradicionalni programi, ki prispevajo h krepitvi povezovanja slovenskega kulturnega prostora. Vodi jih Center za slovenščino kot drugi in tuji jezik Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani. Ta ponedeljek se je na Srednji vzgojiteljski šoli, gimnaziji in umetniški gimnaziji začela dvotedenska 21. Mladinska poletna šola slovenščine s prijavljenimi 119 udeleženci iz 22 držav. V ponedeljek se bo na Filozofski fakulteti začela dvotedenska 45. Poletna šola slovenskega jezika s prijavljenimi 80 udeleženci iz 31 držav. Istega dne se bo v Cukrarni začel dvotedenski 62. seminar slovenskega jezika, literature in kulture z naslovno temo »Voda v slovenskem jeziku, literaturi in kulturi«; pričakujejo 113 udeležencev iz 25 držav. Čez dobra dva tedna pa se bo v Centru šolskih in obšolskih dejavnosti Škorpijon, v bližini Maribora začel 30. Tabor slovenskih otrok po svetu, ki ga za mlade med 10. in 15. letom starosti, ki živijo izven meja Republike Slovenije in imajo slovenske starše ali stare starše, pripravlja Svetovni slovenski kongres. Dopoldne izboljšujejo znanje slovenščine, popoldne pa v medsebojnem druženju spoznavajo kulturno in naravno dediščino Slovenije.

To je mazec!See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ivo Janoušek o sobě říká, že je Krumlovák jako poleno. Vystudoval dějiny umění a dnes je kurátorem a šéfem Paláce ilustrace na druhém zámeckém nádvoří. Svůj volný čas nejraději tráví s rodinou, ale stíhá ještě hrát na klavír nebo koncertovat s kapelou. Je velkým optimistou, a tak málokdo ví, že jeho život omezují i zdravotní problémy.Všechny díly podcastu Jihočeši můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam zeleň v Jihlavě umístit, je klíčová otázka. Podle vedoucí Odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Kataríny Ruschkové není rozplánování výsadby jednoduché. I přesto by stromů mělo přibýt.

Jabloncem kolují nejasnosti ohledně budoucnosti parkování. Rozšíří se zpoplatnění i do okrajových ulic, co bude s parkovištěm u Kauflandu na největším jabloneckém sídlišti, které se na noc zavírá, a jak radnice naloží s peticí proti průtahu Srnčím Dolem?

Pogled skozi prizmo cenzure nam lahko marsikaj pove o nekaterih klasičnih delih slovenske književnosti, pravi dr. Marijan Dović, ki se že dolgo ukvarja s cenzuro v slovenski literarni zgodovini. Izsledke svojih raziskav je zdaj objavil v monografiji z naslovom Sočni sadeži prepovedi. Ne ravno cenzura, temveč spregledanost pa je v ospredju razstave Neznana dela Milene Usenik in Emerika Bernarda v Centru in galeriji P74 v Ljubljani.

Policisté obvinili devět lidí a dvě společnosti pro podezření z podvodu při veřejných zakázkách a podvodu s dotacemi. Všichni jsou stíháni na svobodě. Kvůli zásahu skončil jako jednatel Mach.

„Soukromý vlastník centrální parkoviště zpoplatnil, protože ho potřebuje využívat jako náhradní parkoviště pro zákazníky obchodního domu Elán, který je v centru,“ říká primátorka Havířova k situaci.

Členové jičínského Klubu kaktusářů se jako každý rok vrátili na Valdštejnovo náměstí v Jičíně s týdenní výstavou, aby se pochlubili svými pichlavými výpěstky a rozšířili povědomí o své práci, i koníčku.

Změna se týká ploch v oranžovém a fialovém režimu. Pro pracovníky technických služeb to znamená přelepit novými informacemi stovky značek.

Rok 2026 v Turnově symbolicky patří budově na rohu náměstí Českého ráje a ulice Antonína Dvořáka. Na městský svátek, 28. května, připadl hlavní den oslav radnice.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kako mladi razmišljajo o drogah, kdaj in zakaj posegajo po njih in katerih? Kako se spremeni življenje odvisnika in kako se iz začaranega kroga odvisnosti in zasvojenosti tudi izviti? Več izvemo v odkritem pogovoru z mladimi gosti, s tistimi, ki so se s prepovedanimi drogami le bežno srečali, kot tistimi, ki imajo za seboj večletno uporabo drog. Manca se je s kajenjem marihuane umirila in iskala način, da se izogne neprijetnim čustvom in občutkom, Sven pa je začel z ekstazijem in v pol leta prešel na heroin. Po nekajletni zasvojenosti je prišel do točke, ko si je rekel: "Ali zdaj umrem ali pa se grem zdravit." Za njim je šesttedensko odvajanje na Centru za zdravljenje odvisnih od prepovedanih drog, a pot k ozdravitvi bo dolga, pravi. V pomoč so mu, pa tudi Manci, pogovori s svetovalci v programu UP, društvu za pomoč zasvojencem in njihovim svojcem Slovenije. Strokovna vodja tega programa je Nina Malec, ki je tudi sogovornica v oddaji. Kam po pomoč?

V sobotu se projedeme, protože v Hradci Králové se každý rok konají Mezinárodní závody šlapacích vozítek domácí výroby. Tento typ závodů má kořeny ve Francii, kde se jel poprvé už před 49 lety. Hodně oblíbený je i u nás a tak se nám tady budou zase prohánět vodník, spiderman, čarodějnice, vosa nebo sanitka.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kvůli stěhování úřad musel omezit některé své služby. Jako první vyklidili své stoly zaměstnanci agendy občanských a řidičských průkazů, pasů a evidence vozidel.

Částečné zprovoznění mostu na náměstí Republiky má ulevit řidičům od kolon, celkově ale celá stavba potrvá déle, než bylo v plánu.

Ne gre več le za to, da verjamemo napačnim posnetkom, ampak da postopoma ne verjamemo ničemur več. Od lažnih klicev z glasom direktorja do viralnih videov politikov, ki jim pripisujejo izjave, ki jih nikoli niso izrekli. Jasno postaja, da globoki ponaredki, čeprav kot tehnologija obstajajo že desetletja, danes dobivajo nove razsežnosti zaradi množične, poceni in dostopne produkcije. Širijo pa se tudi spolno zaznamovane zlorabe, kjer neprostovoljne intimne podobe žensk, tudi političark in novinark, služijo kot orodje za njihovo diskreditacijo. Sogovorniki: dr. Vitomir Štruc, profesor na Fakulteti za elektrotehniko Univerze v Ljubljani, ki dela tudi v laboratoriju za strojno inteligenco dr. Igor Vobič, redni profesor na Katedri za novinarstvo in Centru za raziskovanje družbenega komuniciranja na Fakulteti za družbene vede Univerze v Ljubljani. Raziskovalno sodeluje tudi s Fakulteto za računalništvo in informatiko Univerze v Ljubljani v okviru Centra odličnosti za umetno inteligenco v digitalni humanistiki Sam Gregory, direktor organizacije WITNESS, kjer si s sodelavci prizadevajo za ohranitev naše pravice, da verjamemo tistemu, kar vidimo in slišimo Kaylee Williams, doktorska študentka na Univerzi Columbia, ki v svojem raziskovalnem delu preučuje prav fenomen generiranih pornografskih ponaredkov

Danas smo ugostili Azru Hodžić Kadić, profesoricu bosanskog i hrvatskog jezika u Centru za strane jezike na Univerzitetu u Beču i saradnicu na Odsjeku za slavistiku i kavkaske studije Univerziteta Fridrich Schiller u Jeni. Njena područja istraživanja su manjinski jezici, proučavanje bosanskog jezika u višejezičnom društvu kao i uloga maternjih jezika u formiranju policentričnog identiteta. Također je autorica višejezičkih udžbenika za bosanski kao drugi jezik - "Otkrij Bosanski".

Klopi so zaradi dokaj tople zime in relativno veliko vlage dejavni že nekaj časa. Slovenija spada med države z najvišjo pojavnostjo lymske borelioze in klopnega meningoencefalitisa. Za tem najpogosteje obolijo prebivalci na Gorenjskem, Koroškem, Notranjskem in na območju Ljubljane; lymska borelioza pa je najpogostejša na Goriškem, Gorenjskem in v mursko-soboški regiji. Kako se zaščititi pred vbodi klopov ter kako deluje cepivo proti klopnemu meningoencefalitisu, boste izvedeli v torkovem Svetovalnem servisu. Z nami bo mag. Eva Grilc, zdravnica specialistka v Centru za nalezljive bolezni na Nacionalnem inštitutu za javno zdravje.

Znate li ko je čovek koji je vratio Harija Potera u Srbiju, a čiji je otac ispisao najlepše stihove našeg detinjstva? Gost 361. epizode je Dobrivoje Lale Erić, čovek impresivne karijere i neverovatne životne priče. Kroz topao i nostalgičan razgovor sa Ivanom, Lale nas vodi na putovanje od romantičnog odrastanja u Bariču i specifičnog odnosa sa ocem, čuvenim pesnikom Dobricom Erićem, do urbanih beogradskih priča iz devedesetih. Otkriva nam kako je teklo njegovo obrazovanje, od ljubavi prema arheologiji, preko uloge Istraživačke stanice Petnica kao oaze slobode, do studija istorije umetnosti. Saznajemo kako je Srbija dobila prava na Harija Potera upravo zahvaljujući njemu, ali i kako već 15 godina uspešno spaja nauku, umetnost i društvo kroz rad u Centru za promociju nauke. Ovo je priča o radoznalosti, nepresušnoj energiji i želji za igrom koja menja svet oko nas. O čemu smo pričali: - Najava razgovora - Početak razgovora - Smilies pitanje: Šta je hteo da bude kad poraste? - Okruženje tokom odrastanja - Kako je biti sin Dobrice Erića - Selo i školski dani - Banovo brdo nekada - Gde na studije - Fakultetski dani - Život nakon revolucije - Pravac posle faksa - Iz izdavaštva u muzej - Centar za promociju nauke - Problemi posle Kovida - Zaključak razgovora Realizaciju ove epizode podržali su naši prijatelji i sponzori: - Epson Srbija - https://www.epson.rs - Orion telekom - https://oriontelekom.rs - Smilies - https://smilies.rs Hvala na poverenju i podršci! Podržite nas na BuyMeACoffee: https://bit.ly/3uSBmoa Pročitajte transkript ove epizode: https://bit.ly/3Pr43b5 Posetite naš sajt i prijavite se na našu mailing listu: http://bit.ly/2LUKSBG Prijavite se na naš YouTube kanal: http://bit.ly/2Rgnu7o Pratite Pojačalo na društvenim mrežama: FB: https://www.facebook.com/PojacaloRS/ IG: https://www.instagram.com/pojacalo.rs/ X: https://x.com/PojacaloRS LN: https://www.linkedin.com/company/pojacalo TikTok: https://www.tiktok.com/@pojacalo.rs

Prek spletnega tečaja Slonline, ki so ga razvili na Centru za slovenščino kot drugi in tuji jezik Filozofske fakultete v Ljubljani, se slovenščine uči skoraj 60 tisoč uporabnikov z vsega sveta. Mesečno pa ga aktivno uporablja od 4000 do 5000 ljudi. Konec lanskega leta so tečaj nadgradili, dodali so mu učbenik, opravili pa so tudi raziskavo o sporazumevalnih potrebah priseljencev. Tokrat bomo zato jezikali o novostih, ki jih je prinesla nadgradnja, o izzivih učenja in poučevanja slovenščine za tujce ter o tem, zakaj bi nas to sploh moralo zanimati.

Rychlé nabití je ideální pro delší přesuny, minimálně jednou za týden by ale baterie měla být nabita na sto procent. Proč? - Skokově se u nás loni zvýšil počet ojetých elektromobilů ze zahraničí. Na co si dát pozor při jejich nákupu? - Muzeum v Brně představuje bizarní hmyz, včetně živých exemplářů - čím hmyz fascinuje? A jak se obrazy ze světa hmyzu odrážejí v popkultuře a umění? - Během jedné minuty dokáže odhalit riziko porodního poranění svěrače. Ojedinělý přístroj je v běžné praxi zatím jen ve specializovaném Centru pro léčbu porodních poranění v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Zdejší lékaři se na jeho vývoji sami podíleli. Moderuje Lucie Vopálenská.

Evo nove epizode podkasta pod zaštitom Međunarodnog PEN centra, "Dobar loš zao". U prvom delu emisije Nenad Kulačin i Marko Vidojković apelovali su na jedinstvo u borbi protiv zajedničkog neprijatelja posle mlaćenja u Novom Sadu, čestitali su "Centru za dom spremni" na spisku za odstrel nezavisnih novinara, divili se Sisolinijevom ratnom iskustvu i aplaudirali dobitnicima sretenjskog ordenja. Gost je Goran Ješić, bivši predsednik opštine Inđija i osnivač pokreta Solidarnost. On je govorio o teroru koji Novi Sad trpi od naprednjaka, studentskoj listi i proevropskom pokretu koji nastaje u Srbiji, problemima u kojima se našao državni narko-kartel, te katastrofalnoj situaciji u kojoj se nalazi domaća poljoprivreda, sa naglaskom na mlekčnim i mesnim proizvodima. Ne treba zaboraviti ni pregršt zanimljivih pitanja koja su stigla od DLZ pretplatnika sa Patreona. U Magarećem.kutku videćete kako se majmun ume snima ispred ruske zastave. Da bi DLZ opstao, pretplatite se na patreon.com/ucutatinecemo ili pošaljite donaciju na PayPal ucutatinecemo@gmail.com. Na isti mejl možete poručiti DLZ merch sa trajnim popustom. DLZ, samo na našem portalu!

Pasáž v Kratochvílově ulici v centru Přerova je od úterního odpoledne z bezpečnostních důvodů uzavřená. Rozhodl o tom statik.

V UKC Maribor so danes dobili prvega izmed skupno štirih novih obsevalnikov za oddelek za onkologijo, ki bodo nadomestili stara, ki se nenehno kvarita. Nove naprave bodo omogočile kakovostnejše in prijaznejše zdravljenje onkoloških bolnikov. Druge teme: - Odstopilo vodstvo Kluba slovenskih podjetnikov - Ameriški demokrati vladi očitajo objavo le polovice dosjejev v primeru Epstein - Skakalka Nika Prevc druga v Willingenu, čez pol ure začetek moške tekme

SPD chce změny. Ukrajinců je prý v Česku moc, takže budou nová pravidla. Co přesně to znamená? Jak to ovlivní trh práce a ekonomiku? A jak by vypadalo Česko bez Ukrajinců? Téma pro Kláru Kalíškovou z think-tanku IDEA při Centru pro ekonomický výzkum CERGE-EI. Ptá se Matěj Skalický.

SPD chce změny. Ukrajinců je prý v Česku moc, takže budou nová pravidla. Co přesně to znamená? Jak to ovlivní trh práce a ekonomiku? A jak by vypadalo Česko bez Ukrajinců? Téma pro Kláru Kalíškovou z think-tanku IDEA při Centru pro ekonomický výzkum CERGE-EI. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Když měl Martin Vaculík přijít do studia, mezi kolegy zaznělo: Legenda! Známý automobilový novinář mě ale hned opravil: „Člověk, který je mentálně fit, nemůže snést, aby o něm někdo mluvil jako o legendě,“ řekl a dodal, že se za autoritu nepovažuje. V rozhovoru vysvětluje, že se jen „přicucává k autoritám“, filtruje jejich názory a snaží se je předávat srozumitelnější formou dál. Právě odstup od vlastní důležitosti, snaha nestavět se nad ostatní a věci spíš vysvětlovat než soudit se v rozhovoru vracejí znovu a znovu. Vaculík mluví o vlivu svého dědečka Ludvíka Vaculíka a o jeho schopnosti popisovat svět bez morálního odsudku. „Ta schopnost někoho popsat a vůbec ho nesoudit je úžasná a mně chybí,“ říká otevřeně a naráží tak na chvíle, kdy se vyjadřuje třeba k politice. Připomíná dědovy texty o Rusku a jeho otázku, proč země investuje tolik energie navenek místo toho, aby „to zlepšila doma“ a říká, že právě tyhle myšlenky jsou dnes znovu bolestně aktuální. Rozhovor se dotýká i Vaculíkových politických a společenských statusů, kvůli nimž slýchá: „Ševče, drž se svého kopyta“. Přiznává, že právě tyhle texty mají mnohem větší dosah než psaní o autech a že ho baví „nalákat lidi na auta a pak do nich pustit trochu té prodemokratické, proenvironmentální politiky“. Mluví o tom, proč auta přestávají být pro část společnosti tématem, jak se mladí lidé učí žít bez nich a proč jsou města bez aut pro mnohé vlastně přívětivější. Zároveň ale odmítá jednoduché kulturní války a vysvětluje, proč má v politice znít i hlas motoristů - rozumně podaný, bez popírání klimatické změny. Velká část rozhovoru se točí kolem elektromobility, odporu vůči ní a toho, proč podle Vaculíka nejde jen o technický problém. Popisuje selhání automobilek, servisů i politické komunikace a mluví o „kontrarevoluci všech, kteří byli závislí na klasickém spalováku“. Zároveň říká, že elektromobil dnes považuje za ideální řešení pro většinu běžného provozu a vysvětluje, proč změnil názor. „Elektromobil nebude mít vyšší servisní náklady ani pro druhého, ani pro třetího kupujícího,“ říká a dodává, že největší problém není technologie, ale ekonomické a mocenské zájmy kolem ní. Do rozhovoru vstupují i témata ruské propagandy, Green Dealu, role frustrace ve společnosti a to, čemu Vaculík říká „emancipace blbosti“. „Šetřeme s tvorbou antisystémově naladěných občanů. Už jsme jich vyprodukovali dost,“ nabádá. Kde dnes leží hranice mezi svobodou a ohleduplností? Proč jsou auta symbolem společenských rozbrojů, i když už pro mnoho lidí přestávají být důležitá? A kdo skutečně profituje z odporu vůči změnám? Pusťte si celý rozhovor.

Zatímco Spojené státy odhánějí své nejbystřejší mozky, Čína zdvojnásobuje své investice do výzkumu a staví se do popředí průmyslové transformace. To se projevuje i na poli boje proti klimatickým změnám, píše vedoucí pracovnice pro mezinárodní klimatickou politiku v Centru pro americký pokrok Frances Colónová na webu španělského listu El País.

Zatímco Spojené státy odhánějí své nejbystřejší mozky, Čína zdvojnásobuje své investice do výzkumu a staví se do popředí průmyslové transformace. To se projevuje i na poli boje proti klimatickým změnám, píše vedoucí pracovnice pro mezinárodní klimatickou politiku v Centru pro americký pokrok Frances Colónová na webu španělského listu El País.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je bolj šokirala izjava ameriškega predsednika, ki novinarko ozmerja s pujso, ali svilena pižama nekdanjega slovenskega predsednika? Nightwish ali Šank Rock – katera je najljubša glasbena skupina predsednice državnega zbora? Naj se državnik za noč čarovnic obleče v morskega psa ali bučo? V političnih kampanjah doma in po svetu se zdi, da politikom na družbenih omrežjih predvsem primanjkuje vsebine. In humorja. Je mogoče v 2025 internet še uporabiti za mobilizacijo volivcev in pripadnih posameznikov ali zmagajo samo bes, jeza in ogorčenje?Neja Berger, doktorska študentka humanistike in družboslovja ter mlada raziskovalka na Centru za raziskovanje družbenega komuniciranja na Fakulteti za družbene vede Univerze v Ljubljani, tudi o informacijskih mehurčkih in novi obliki regulacije. Evropski uniji prinaša večjo preglednost nad plačanimi političnimi oglasi, ki morajo biti jasno označeni kot taki in vsebovati podatke o naročniku in ceni oglasa. Zapiski: Odbit Discord Oglasite se lahko na odbita@rtvslo.si  

Jak moc je ve skutečnosti vyřešený Babišův střet zájmů a kde zůstávají otazníky? Stane se Filip Turek ministrem, nebo je definitivně ze hry a celá dohoda byla už od začátku daná? Jakou roli v téhle krizi sehrál Macinka? Proč na konci dne rozhodoval Hrad? A půjde Babiš do střetu s Hradem? Proč působí dnešní opozice bezradně, když jejím nejviditelnějším gestem je výlet vlakem na Slovensko? Rozjede nová vláda tempo zadlužování hned od ledna a mají Pikorovy škrty v této situaci vůbec nějakou relevanci?⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Dr. Jaka Čibej je raziskovalec, ki se na Centru za jezikovne vire in tehnologije Univerze v Ljubljani ukvarja z računalniškim jezikoslovjem. Pred kratkim se je lotil popisovanja slovenskega tabujevskega besedišča - torej kletvic, slabšalnih izrazov in podobno. Zakaj, kakšna je uporabna vrednost takšne raziskave in kaj nam pove o slovenski družbi, izveste v tokratnem Jezikanju.

Dozvíte se v magazínu Knížky Plus. Připravené jsou i recenze knížek a na řadu přijde i oblíbená soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

U petak, 11. jula 25. Udruženje preživjelih Srebreničana "Podrinje" iz Melbournea održalo je Komemorativni skup u Noble Parku, obilježavajući 30. godišnjicu Srebreničkog genocida, odajući na taj način poštovanje žtvama, njihovim porodicama i preživjelim sapatnicima, želeći na taj način sačuvati i održati kulturu sjećanja.

Slovenský Tokaj překvapí plesnivými sklepy i svěžím vínem se sopečnými tóny. Historicky druhý polský astronaut se z ISS spojil s dětským publikem ve varšavském Centru vědy Kopernik. Školáky bavil stavem beztíže, mýdlovou pěnou i pokusy s vodou. V záhřebském městském muzeu je k vidění výstava, která ukazuje, jak se Češi podíleli na rozvoji města od počátku jeho existence. Významnou roli v tom koncem 11. století hrála osoba jménem Duch. I o ní vám víc povíme v Reportážích zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.