Podcasts about podpo

Co nám o současné politice říká to, že lidé jako Donald Trump dnes vyhrávají volby? Jaké milníky nás v posledních dekádách k tomuto vývoji nasměřovaly a jaký vývoj je možné očekávat? Po nějaké době se redakce Alarmu opět objevila v Brně. V Kabinetu MÚZ jsme 14. května pořádali večírek společně s festivalem Beseda u Bigbítu, na němž zahrál rapper Anki, písničkářka Barbora Hora se svou kapelou nebo Bernard z brněnského kolektivu Fungus. Večer ovšem zahájila důležitá debata o aktuální geopolitické situaci, kterou připravil a moderoval šéfredaktor Alarmu Jan Bělíček. O Trumpovi a novém světovém řádu společně s ním diskutovali politoložka Anna Pospěch Durnová z Vídeňské univerzity a politolog Pavel Barša působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Právě záznam z této debaty vám nyní přinášíme. Anna Pospěch Durnová se domnívá, že zvolení Donalda Trumpa je součástí širšího příběhu o selhání emancipačních hnutí druhé poloviny 20. století. „Příběh emancipace – ať už jsou to menšiny, náboženské menšiny, genderová identita –, který píšeme od šedesátých let 20. století a v němž se tvrdí, že se máme snažit o nějakou všeobecnou spravedlnost a vytvářet spletitý příběh emancipace a toho, že na tomto světě můžeme nějak pospolitě žít, se pro Trumpovi voliče stává hrozbou, na kterou je potřeba reagovat – klidně i radikálně,“ říká v debatě Anna Pospěch Durnová. Připomíná také, že Trumpovy kroky jeho voliči nepovažují za skandální, ale za něco, čemu tleskají. Pro Pavla Baršu je to jen jedna část příběhu a za důležitější považuje selhání liberální globalizace. Globalizace a digitalizace podle něj zpřítomnila i těm nejchudším lidem realitu ekonomických a společenských nerovností, které v posledních dekádách výrazně akcelerují. Právě to přináší společenskou deziluzi a frustraci. „To přináší obrovský resentiment. Lidé, kteří jsou na opačném konci společenské hierarchie i díky novým technologiím a smartphonům v reálném čase vidí obrovské majetky a blyštivý život bohatých. Je to globální panoptikum nerovnosti,“ říká Pavel Barša. Podle něj sledujeme také zánik meritokracie a představy, že lidé jsou v životě za svou snahu po zásluze odměněni. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Konzervativci se sjeli, aby hledali společnou řeč. Našli ji v nenávisti vůči všemu a všem, koho označují jako progresivní či woke. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nový díl Studia Alarm se věnuje hladomoru v Gaze, změnám vnímání Izraele ve světě i posunu v rétorice izraelských politiků. V novém díle Studia Alarm, který jsme poprvé natáčeli v našem novém studiu, si Jan Bělíček povídal s Davidem Scharfem a Sašou Uhlovou o situaci v Gaze. Situace je kritická, více jak dva měsíce blokády pro Gazany znamenají, že trpí hladem, a zároveň je izraelská armáda stále bombarduje. V posledních týdnech sledujeme, že se kritika Izraele u nás i ve světě stupňuje. Španělský premiér Pedro Sánchez nedávno označil Izrael za genocidní stát a prohlásil, že Španělsko s takovými státy neobchoduje. Emmanuel Macron zase prohlásil, že izraelská politika v Gaze je ostudná, načež ho Benjamin Netanjahu označil za pomocníka Hamásu. Důvodů, proč evropští politici Izrael začínají kritizovat, je víc. Jednak porušil příměří a začal znova bombardovat Gazu, kam nepouští žádné jídlo ani jinou pomoc. Izraelští představitelé se zároveň netají s tím, že chtějí provést v Gaze etnickou čistku. Proto je pro evropské představitele stále těžší stát na straně Izraele. Změna rétoriky souvisí s radikalizací izraelské společnosti a také s efektem Trumpa, který rezignoval na jazyk lidských práv. Přestože si přes 70 procent Izraelců přeje, aby se rukojmí vrátili a válka skončila, izraelská vláda už otevřeně deklaruje, že rukojmí nejsou jejich prioritou a i kdyby se vrátili, chce plán etnické čistky dokončit. Zároveň se v izraelské společnosti normalizují genocidní výroky a společnost se posouvá ke krajní pravici. Je otázka, zda světové společenství dospěje do bodu, kdy dokáže odsoudit genocidu a vytvořit tlak na Izrael, aby ji přestal páchat. Duch doby se posouvá, což by se nestalo bez nasazení lidí, kteří protestují proti tomu, co se v Gaze děje. Na druhou stranu některé státy jako například Německo nebo USA omezují svobodu slova právě v souvislosti s tímto tématem. V České republice se stupňuje tlak na politiky, kteří ke genocidě zatvrzele mlčí, a senátoři dokonce plánují slyšení o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jediný senátor, který se proti tomu razantně vymezil, byl Pavel Fischer, který nápad označil za podporu extremistických hlasů v Izraeli a atak na mezinárodní právo. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Divadelní režisérka a herečka Daniela Špinar procházela v letech 2021 až 2024 náročným obdobím, které zachytila v deníkové knize Zápisky z tranzice. Nakumulovaný stres ve funkci umělecké šéfky činohry Národního divadla i iniciativa Nemusíš to vydržet na DAMU byly z velké míry zapříčiněny přetrvávajícím lidským a uměleckým konzervatismem českého divadla a společnosti, jenž se Daniele z velké míry personifikuje v osobě šéfa ND, pedagoga DAMU a také chladného manipulátora Jana Buriana. Pod profesním tlakem se navíc v Daniele prolomily věci, které svým workoholismem dosud vytěsňovala a nepřipouštěla si je. Totiž, že není gay muž, ale heterosexuální trans žena. Na více než čtyřech stech stránkách sledujeme bouři hledání sebe sama, svého pravého já, dosud skrytého pod různými strachy i traumaty, a taky autorčinu druhou pubertu – doslova na vlně nástupu ženských hormonů. Na konci textu se potkáme se skutečnou Danielou a nikoliv Danielem, stromem, který uschl, jak lze symbolicky použít jednu z terapeutických představ, popisovaných v knize. Podpořte vznik dalších dílů: www.darujme.cz/projekt/1205779

Anna Bednaříková strávila 18 let jako překladatelka v České národní bance. Práce se časem proměnila v rutinu a vyhoření ji dohnalo k radikálnímu rozhodnutí. Dala výpověď a rozhodla se hledat jinou cestu. O pár měsíců později už procházela Digitální akademií a učila se datovou analýzu. Jaké je měnit práci těsně před padesátkou? Proč může být pro překladatelky datová analýza přirozenější, než se zdá? A proč je dobré hledat práci i na místech, kde bys ji nečekala? Poslechni si silný příběh ženy, která se rozhodla začít znovu. Může se ti hodit:

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Obyvatelia na Podpoľaní aj naďalej odmietajú výstavbu prečerpávacej elektrárne Málinec. Obávajú sa najmä ohrozenia pitnej vody pre celý región. Vodohospodárska výstavba už začala s ohlasovanou kampaňou. Rezort hovorí o strategickej investícii, ktorá by mala regiónu zarobiť a zlepšiť cestovný ruch. Pozvanie do relácie prijali Igor Lacko, starosta obce Málinec a Peter Molda, generálny riaditeľ Vodohospodárskej výstavby.  

SPD se spojila s dalšími extremisty, aby si spolu došli do sněmovny pro pravidelnou měsíční rentu. Voličům slibují například potraviny za ceny, se kterými by čeští zemědělci zkrachovali do Vánoc. Podpořte vydání dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Letos si připomínáme osmdesát let od porážky nacismu a konce druhé světové války. O jak společensky a politicky citlivé téma se jedná svědčí už jen neustálý boj o odstranění či zachování různých pomníků a soch, které jsou s koncem války spojovány. Naposledy se podobná kauza objevila v souvislosti s pomníkem Rudoarmějců v Litoměřicích. Zatímco během komunistického režimu si oficiální politika paměti připomínala pouze Rudoarmějce, od devadesátých let jsme se přesunuli do opačného extrému, kdy jsme zcela přijali západní interpretaci konce války a hledáme v minulosti sebemenší náznak odboje napojeného na Západ, přičemž ignorujeme, nebo vytlačujeme vzpomínání na Rudou armádu, či partyzánský odboj, který byl spojený se sovětským vojenským velením. Promarnili jsme příležitost vytvořit si svůj vlastní příběh o konci druhé světové války, který by vyvažoval oba přepjaté výklady minulosti. Ruská invaze na Ukrajinu opět znemožnila tuto debatu vrátit na stůl a pokračujeme v ideologickém přerámování druhé světové války v antikomunistický příběh, kdy se normalizují i kolaboranti a váleční zločinci. Dnes se proto stále častěji hovoří o osvobození Rudou armádou jako o nové okupaci. Otázka osvobození Československa sovětskými jednotkami ale není zdaleka jediné téma, kterému se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce věnujeme. S koncem války je spojeno také téma násilí, které se na našem území projevuje zejména až ke konci války. Nacisté při ústupu využívali k vyřízení posledních účtů protipartyzánské jednotky, které vypalovaly vesnice zejména na Valašsku. Musíme ale mluvit také o českém násilí na Němcích. Ve veřejném prostoru si připomínáme pár incidentů, kdy docházelo k vraždění Němců, ale rozsah násilí na Němcích byl daleko větší. Němci se týrali, upalovali zaživa, topili v řekách, nebo znásilňovali. To vše za podpory státních institucí. Proč si nepřipomínáme Slovenské národního povstání? Jak to bylo s Vlasovci během pražského povstání? A jak máme přistupovat k sochám a pomníkům, které připomínají druhou světovou válku ve veřejném prostoru? Do podcastového dílu jsme si pozvali historka Jaromíra Mrňku z Německého historického ústavu ve Varšavě. Playlist:

Ursula Sereghy vzbudila před čtyřmi lety velkou pozornost debutovým albem OK Box, které mezi nejlepší desky roku zařadil i britský magazín Quietus. Zatímco debut do značné míry odrážel pocity izolace, které jsme zažili během globální pandemie, novinka Cordial je podle pražské experimentální hudebnice spíše psycho-magickým nástrojem, kterým si do života vepsala pocit domova a zážitky z „budování funkční komunity“, ve které se cítí dobře. V rozhovoru přiznává, že letošní deska je „méně dekonstrukce a více field recordings“, a větší prostor dostává i její hlas. I když na nahrávku směřovala hlavně pozitivní emoce, v poslední době se naučila být taky víc naštvaná. Jak se Ursule Sereghy jako hudebnici z východní Evropy daří ordinovat si sebevědomí? Jak se vyrovnávala s prokletím druhého alba a co pro ni znamená pražský hudební prostor Synth Library? Poslouchejte speciální díl Soundsystému, jehož hostkou byla pražská hudebnice respektovaná na evropské scéně experimentální hudby. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Pozvali jsme si Kryštofa Nováka, aby nám řekl víc o DGPT: Konopiště Open 2025, a on nám toho vyzradil tolik, že jsme to ani nestíhali sledovat

Lidé z Prahy 6 už více než rok můžou podpořit výsadbu nové zeleně v městské části. O program Adopce stromů je velký zájem. Zapojit se může kdokoliv - firmy, občanská sdružení, školní třídy nebo i sami obyvatelé. Na vysazení dvou javorů v parku Indiry Gándhíové v Dejvicích přispěly i dvě seniorky s rodinami.

V novém dílu podcastu TL;DR jsme si povídali o povídkové sbírce J. A. Pitínského s názvem Domácí potřeby. Kniha se příliš neloučí s postmoderním východiskem a v tuzemsku hýčkanou literární tradicí. Jejich kvalita ale přece jen převyšuje stále se občas vyskytující, ale už unavené a zasekávající se výboje představivosti. Fantaskno se také rychleji okoukává než realističtější přístupy a nároky na ně jsou značné. Pokud text navíc dosahuje mistrných výšin, snadno se může stát čtenářsky nepřístupným. Jak moc přístupné nebo trvanlivé budou povídky Domácích potřeb, nevíme, za TL;DR jsme si ale tuto fenomenologickou literární kratochvíli užili. Trochu také mluvíme o tom, co znamená „dobře psát“, o jihovýchodomoravském maloměstském standardu i o okouzlení v očích toho, kdo se dívá z okna vlaku cestou do Uherského Brodu. Identifikujeme Pitínského literární potutelnost i stopy psilocybinu. Tolik o starém bílém muži s pořadovým číslem nekonečno. Více samozřejmě v podcastu. Podpořte vydání dalších dílů podcastu: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify jen za 100,-/měsíc a odemkneš jich tím rovnou 43 ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠⁠⁠⁠⁠Jak si otevřít dveře k lepšímu já? Dnes pro Vás máme 7 užitečných konceptů, které mohou změnit způsob, kterým o sobě uvažujete! V krátkých uvědoměních zabrouzdáme do psychologie, evoluční biologie nebo také do štěstí a kreativity. Jak potlačujeme své světlé stránky? Jak z nás vnitřní konflikt dělá zvířátka, která nejsou schopna myslet dlouhodobě? Jsme posedlí přemýšlením a sebe-reflexí? Proč si nastavovat kreativní mantinely? Proč deoptimalizovat svůj život? Velice efektivní a úderný díl, který stojí za to! Přejeme příjemný poslech.Podpoř svůj mozek našimi doplňky: ⁠⁠https://www.uplife.cz/brain-we-are/⁠Kup si naší knihu na ⁠⁠⁠⁠LevnyDopamin.cz⁠⁠Odebírej VIP krátký formát na našem Spotify jen za 100,- / měsíc ⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠⁠⁠⁠Uplife.cz - Kvalitní doplňky s kódem bwaKam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠⁠Minutáž:06:34 Out-of-Body Experience08:05 Tvoje JÁ14:07 Vnitřní konflikt & Minimální JÁ16:14 Úspěch & Zlatý stín25:04 Dilema stonožky29:11 Jsme zahlceni informacemi31:08 Potěšení34:45 Vztah ve tvaru U37:40 Kolik je přebytek svobody42:23 Kreativní mantinely45:18 Víc myšlení je kontraproduktivní46:02 Závěr

Děti z různých koutů světa, které mají nulovou nebo minimální znalost češtiny, zná české školství už desítky let. Nejvýraznější skupinou jsou v posledních třech letech studenti z Ukrajiny. Přišli z válkou zasažené země a ocitli se ve třídách, kde nikomu nerozuměli. Čelí nejen jazykové bariéře, ale i nejednotnému systému podpory. Někteří už úspěšně složili přijímací zkoušky na střední školy, jiní se „ztrácejí v překladu“ a nerozumí výuce. Jak podpořit jejich vzdělávání?

Podcast Kolaps pokračuje ve speciální sérii o Donaldu Trumpovi a trumpovské politice. Tentokrát jsme se zaměřili na některé intelektuální výboje, které byly dlouhou dobu na naprostém okraji americké veřejné diskuze, ale dnes se posouvají přímo do centra Trumpovy administrativy. Temné osvícenství, korporátní feudalismus a státy řízené výkonnými řediteli největších technologických korporací: i o těchto konceptech se dnes mluví v souvislosti s prezidentstvím Donalda Trumpa. Speciálně viceprezident JD Vance se přátelí s celou řadou lidí, kteří se ještě nedávno pohybovali na samotném okraji krajně-pravicové ideologie ve Spojených státech. Ještě před Trumpovou inaugurací se ovšem v New York Times objevil dlouhý rozhovor s bloggerem Curtisem Yarvinem, který na internetu dlouho vystupoval pod přezdívkou Mencious Moldbug. Byl to jeden z momentů naznačující, že se neoreakcionářské myšlení posouvá do centra americké veřejné debaty. V tomto myšlení je také zapleten miliardář Peter Thiel, který dlouhodobě finančně podporuje JDho Vance i Curtise Yarvina. Co se to ve Spojených státech vůbec děje a jak jsme se do této situace dostali? O tom jsme si v novém dílu podcastu Kolaps povídali s amerikanistou, překladatelem a teoretikem Vítem Bohalem, který momentálně působí na Orientálním ústavu Akademie věd. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Studenti průmyslové školy ve Žďáru nad Sázavou běželi pro Alexe Vondru. Po transplantaci a ztrátě ruky mu pomáhají získat protézu pro sportování.

Během několika měsíců jsme se dostali od sebevědomého Trumpova chvástání, že uzavře mír mezi Ukrajinou a Ruskem do 24 hodin, ke stavu, kdy mír možná nebude vůbec. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Donald Trump během své první inaugurace v roce 2016 vzýval heslo America First. Co všechno v sobě toto heslo obsahuje? Není to pouhý bonmot, ale historický odkaz amerického antiimigračního hnutí první poloviny 20. století v čele s Ku-Klux-Klanem. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se proto rozhodli podívat na ideologické kořeny americké ultrapravice v meziválečné éře 20. století. Vliv hnutí se následně ve třicátých letech transformoval ve spolupráci s nacistickým Německem a gradoval až do prvních let druhé světové války, kdy se hnutí America First v čele s Charlesem Lindberghem snažilo držet USA mimo evropský válečný konflikt. Japonský útok na Pearl Harbor jejich snahy nakonec definitivně zhatil. Do jaké míry ve světě dominoval vědecký rasismus a jak ovlivňoval imigrační politiku USA? Tyto a další otázky jsme probírali v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s australskou historičkou Sheilou Fitzpatrick o její nové knize Lost Souls (Ztracené duše). Ta se věnuje osudu nuceně vysídlených osob ze zemí východní Evropy, které se po konci války ocitli z různých důvodů v Německu a Rakousku. Velká část z těchto lidí se následně nechtěla vrátit zpět do svých rodných zemí, které byly nyní pod kontrolou Sovětského svazu. Jak tuto situaci řešily Spojenci? Jak na to reagovali Sověti? A jaký byl život v táborech? Sheila Fitzpatrcik patří k výrazným postavám světové historiografie. Svou vědeckou kariéru zasvětila zejména studiem stalinismu a Sovětského svazu, obdobím čistek a politických procesů, na který se dívala mimo jiné také pohledem zdola. Mezi její nejznámnější tituly patří například kniha Každodenní stalinismus, ve kterém zkoumá stalinismus a Sovětský svaz ve třicátých letech pohledem různých společenských vrstev. Playlist:

Nový díl Studia Alarm se věnuje Hnutí pro život, Alianci pro rodinu, ale také Velké Británii a kontroverznímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle nějhož nejsou trans ženy ženy. „Jan Gregor, společně s Janou Jochovou nejviditelnější tvář ultrakonzervativní organizace Aliance pro rodinu, je i v tomto roce opět na výplatní pásce ministerstva spravedlnosti,“ otevírá nový díl Studia Alarm Jan Bělíček a připomíná tak spolupráci, na niž jsme upozornili minulý týden. Na otázky, proč ministerstvo spravedlnosti dává práci Janu Gregorovi, a s čím jim tento ultrakonzervativní lobbista vůbec radí, jsme stále nedostali odpověď. Spolupráci politiků a antigenderového hnutí se redakce Alarmu věnovala opravdu do hloubky v sérii Mezi Bohem a ultrapravicí, která může být aktuální také v kontextu plánovaného sobotního Pochodu pro život. Na této akci Hnutí pro život sice najdeme líbivé slogany jako „někdy stačí prostě pomoct“ nebo „mít ségru je cool“, pravý cíl této organizace (jak ostatně přiznal i Radim Ucháč) je nicméně zákaz interrupcí, což zároveň znamená omezení lékařské péče pro ženy. Magdalena Dušková v novém díle studia Alarm připomíná historii i ideologické zázemí těchto aktivistů. Předseda Ucháč například stával v ulicích s drastickými a krvavými fotografiemi zvířecích embryí a s nápisem STOP GENOCIDĚ. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Do Dobrého dne Radiožurnálu přišel i Zdeněk Svěrák. Podpořil charitativní maraton, který jsme věnovali generaci Z. Moderátora Jana Pokorného zajímalo, proč Zdeňka Svěráka na klávesy doprovází reportér Radiožurnálu Tomáš Maleček.

Jan Bělíček, Standa Biler a Saša Uhlová si v novém dílu Studia Alarm povídali o vztahu Čechů k dětem, nedostupném vzdělání a o násilí na dětech i na ženách během velikonočních svátků. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Sezóna je v plném proudu, jsou za námi už dva turnaje Amatérské discgolfové ligy a jeden turnaj Czech Disc Golf Tour a nebudeme polevovat ani v následujících týdnech. V dnešním díle si hlavně shrneme první zastávku CDGT: Běchovický TRN, velmi povedený turnaj v Praze. Na turnaje ADGL se podíváme hlavně z pohledu naší tipovačky FALCON Clash of Discs. Nezapomněli jsme ani na nejlepší české hráče – Jakuba Semeráda a Jakuba Knápka, kteří začali svou sezónu v Americe na Disc Golf Pro Tour. Ponořte se s námi do turnajové atmosféry v osmdesátém čtvrtém díle.

Do Dobrého dne Radiožurnálu přišel i Zdeněk Svěrák. Podpořil charitativní maraton, který jsme věnovali generaci Z. Moderátora Jana Pokorného zajímalo, proč Zdeňka Svěráka na klávesy doprovází reportér Radiožurnálu Tomáš Maleček.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Petrem Horkým

Jaký přínos by mohl mít zákon o podpoře bydlení, který stále projednává Poslanecká sněmovna? Nakolik přelomová je mezinárodní dohoda o koordinaci postupu proti případné další pandemii? A do jaké míry se mohou pokračující ruské vzdušné útoky odrazit na vůli Ukrajinců jednat o příměří s Moskvou?

Jaký přínos by mohl mít zákon o podpoře bydlení, který stále projednává Poslanecká sněmovna? Nakolik přelomová je mezinárodní dohoda o koordinaci postupu proti případné další pandemii? A do jaké míry se mohou pokračující ruské vzdušné útoky odrazit na vůli Ukrajinců jednat o příměří s Moskvou?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kolaps pokračuje ve speciální sérii věnující se trumpovské Americe a změnám, které v souvislosti s prezidentstvím Donalda Trumpa sledujeme. Tématem číslo jedna posledních dní je tak trochu revoluční Trumpova celní politika, kterou aplikoval takřka na všechny své obchodní partnery, ale vzápětí ji zrušil. S politickým ekonomem Danielem Šiterou jsme řešili dopad případných cel na střední Evropu a Česko, ale taky německý merkantilismus a ekonomickou strategii Evropské unie i evropských zemí. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Chce trojice poslanců SPOLU poslat Hysterii do vězení? V novém díle Karolína s Magdalenou řeší, odkud pramení touha zakazovat komunismus a jaká je současná politická situace v zemi. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Nevidomí klienti opavské charity dostali dárek od rozhlasové Světlušky. Když sednou k počítači, můžou si nejenom číst texty, ale díky nejnovějšímu programu zvládnou i prohlížení obrázků a fotek. Nadační fond Českého rozhlasu využívá i moderní technologie.

Hlavním tématem nového dílu je jeden z románů širšího výběru Magnesie Litery za fantastiku Zatloukání hřebů Viléma Koubka. Koubek nás zavede do nerdského univerza subžánru found footage, kdy je třeba konstatovat, že skrze několik vypravěčských rovin využívá především postmoderní literární nástroje. Zdá se tedy, že jakkoliv se ve vážné literatuře postmoderna rozhodně spíše vyčerpala, produktivní zůstává třeba zde, kde se občerstvuje vstřebáním dalších mediálních kontextů, inspirací a způsobů vyprávění. Zatloukání hřebů a jeho urbexová zápletka nás taky uvrhla do vzpomínek na paneláková dětství, potkany a kuřecí mrtvolky. Nakonec ale nadšení (či přinejmenším radost) z Koubkova románu mírníme hodnocením jeho nevelké přesvědčivosti v historickém tedy komunistickém kontextu děje. I zde tak ale možná vyvstává fenomén, jak si mladší ročníky uzpůsobují historická vyprávění – když se tu socialismus proměnil ve východisko hororu. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ještě před pár měsíci patřil Babiš k největším fanouškům autokrata Donalda Trumpa. Tvrdil, že mají stejný program a stejné cíle. Během eskalace celní války se na svá slova pokusil zapomenout. Z obdivu zbyla jen červená čepice. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ve Studiu Alarm se sešli Jan Bělíček, David Scharf a Stanislav Biler, aby se spolu pokusili přijít na to, co Donald Trump sleduje svými cly, jaká je za nimi logika a jaké mohou mít důsledky pro Spojené státy i pro svět. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Chystáte se na dálkový trek? Rádi byste příště stačili svým trénovanějším parťákům? Nebo „jen“ chcete, aby pro vás ťapání po kopcích bylo jednodušší? Mám pro vás několik dobrých tipů, jak patřičně zocelit své tělo, abyste si své horské výpravy co nejvíce užívali.---BONUSY:Článek o tréninku, který jsem napsal pro Svět outdooru: https://www.svetoutdooru.cz/jak-efektivne-trenovat-na-narocny-trek/Obsáhlejší vysvětlení a příklady cviků na posílení core:https://aktin.cz/core-trenink-stredu-telahttps://milujemefitness.cz/core-trenink/Jak se co nejlépe vyspat venku: https://zahorami.cz/jak-spat-venku/---JAK PODPOŘIT VZNIK DALŠÍCH EPIZOD: ❤️ Zadarmo, ale k nezaplacení je, když ohodnotíš a okomentuješ podcast na své platformě a nasdílíš aktuální oblíbenou epizodu přátelům.

Výhružky Evropě, snaha o anexi Grónska, Panamského průplavu nebo napjaté vztahy s Kanadou i Mexikem – tak aktuálně vypadá geopolitické působení nového kabinetu Donalda Trumpa. Je za ním nějaká koherentní strategie? Jaký sleduje Trumpův kabinet cíl a co od něj můžeme očekávat? Na domácí půdě se opozice zatím spíše hledá, zatímco represe rostou. Vzpamatuje se Demokratická strana z druhého Trumpova zvolení a jakou bude mít strategii? O aktuálních otázkách domácí i zahraniční americké politiky mluvil v Kolapsu amerikanista Jan Hornát, který aktuálně působí na Katedře severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Trump ukazuje, že je možné změnit úplně všechno. Místo cen vajec bychom mohli zachránit planetu. Termíny reálné a nereálné ztratily smysl. Podpořte vznik dalších dílů. https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Když nemáte výsledky, zkuste bránit hodnoty. Koalice Spolu nabarvila staré tváře novými barvami. Pod nimi se však loupou staré fráze a dávno vyhořelé duše. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Po najnovšom smrteľnom útoku medveďa na muža na Podpoľaní minister životného prostredia Tomáš Taraba (nom. SNS) zavádza plošný odstrel medveďov na Slovensku. Hovoríme o počte 350. Vláda vyhlásila aj mimoriadnu situáciu, čo umožní jednoduchší odstrel tejto šelmy. Hosťami relácie boli člen Výboru NR SR pre životné prostredie Rastislav Krátky (SLOVENSKO) a minister životného prostredia Tomáš Taraba (nom. SNS).

Může k dostupnosti bydlení výrazněji přispět zákon, který právě projednává sněmovna? Jak odpoví EU na sérii recipročních cel, jejichž zavedení má večer oznámit Donald Trump? A bude přímo do české ústavy zakotven princip tzv. rozpočtové odpovědnosti?

Může k dostupnosti bydlení výrazněji přispět zákon, který právě projednává sněmovna? Jak odpoví EU na sérii recipročních cel, jejichž zavedení má večer oznámit Donald Trump? A bude přímo do české ústavy zakotven princip tzv. rozpočtové odpovědnosti?

Může k dostupnosti bydlení výrazněji přispět zákon, který právě projednává sněmovna? Jak odpoví EU na sérii recipročních cel, jejichž zavedení má večer oznámit Donald Trump? A bude přímo do české ústavy zakotven princip tzv. rozpočtové odpovědnosti?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Partu kolem podcastu Moshpit v novém dílu doplnili Vojtěch Michal z Iniciativy nájemníků a nájemnic a Klára Polívková, která pochází z Chlumce nad Cidlinou, ale dnes žije na jedné z pražských kolejí. Co si mohou pronajímatelé k nájemcům dovolit? Jaké jsou tipy a triky při stěhování se do nových bytů? Co dělá Iniciativa nájemníků a nájemnic a jak se do ní zapojit? Proč moderátoři nejsou schopní vypočítat základní matematické počty? A měli bychom mít právo v bytech kouřit? Dozvíte se v novém Moshpitu. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

K počítačům měla blízko odmala, ale na vysoké si vybrala ekonomii. Když pak s ročním dítětem přemýšlela co dál, rozhodla se pro změnu. Poslala přihlášku do Digitální akademie a vrhla se do světa technologií. Esther Březinovou programování nechytlo, ale i tak si v oboru našla to své. Dneska řídí vývoj produktů a partnerství v technologické firmě. Jaké to je začínat v úplně novém oboru? Proč si vybrala business analýzu? A jsou opravdu firmy připravené na AI transformaci? Poslechni si inspirativní rozhovor o tom, že ve světě technologií je místo pro každého. Může se ti hodit:

1. Fico upratal huliakovcov, ale stále neulovil migaľovcov 2. Parlamentným amatérom mesiaca je PS 3. Svojráznosť ministra Podpoľania

Chybějící zaměstnanci, stárnoucí populace a rostoucí konkurence z okolních zemí tlačí firmy do kouta. Český pracovní trh čelí bezprecedentní výzvě. Jak z této situace ven? Odpovědi ve Forbes Byznys Podcastu hledali David Bednář, CEO Drůbežářského závodu Klatovy a člen výkonné rady Potravinářské komory, a Tomáš Ervín Dombrovský, analytik pracovního trhu z Alma Career. Podle obou expertů se situace na trhu práce sice mírně rozvolnila, ale z dlouhodobého hlediska bude nedostatek pracovní síly narůstat. „Česká ekonomika po dvou letech stagnace začíná znovu nabírat tempo. Počet volných pracovních míst je stále vysoký a nebude klesat, protože pracovní populace stárne rychleji, než ji absolventi dokáží doplnit,“ říká analytik Dombrovský. Bednář varuje, že ale v potravinářství je situace obzvlášť napjatá. „Máme problémy především s technickými profesemi. Navíc vidíme, že mladá generace není příliš ochotná pracovat manuálně. Její očekávání se neslučují s realitou, kterou dnešní průmysl nabízí,“ říká.

Natočeno: 12.2.2025Přinášíme Vám první ze dvou dílů, které vyšly na herohero v reakci na události posledních dvou týdnů.Tento díl jsme natáčeli bezprostředně po konání AI Summitu v Paříži, takže v něm reflektujeme hlavně první projev JD Vance na evropské půdě,  který pronesl právě v Paříži a který v podstatě reprezentuje postoj Silicon valley k evropským regulacím. Situace dále gradovala v Mnichově, kde evropským leaderům konečně začalo docházet, že Spojené státy se z dřívějšího garanta bezpečnosti stávají v podstatě nepřítelem.Technopolitik JDVance v PařížiMnichovu předcházel AI Summit v Paříži, na kterém JD Vance prohlásil, že americké firmy jsou nuceny se vypořádávat s DSA a dalšími regulacemi, které by EU měla přehodnotit.JD Vance tak reprezentoval především zájmy Silicon Valley a realizoval nový druh politiky, která vychází z potřeb konkrétní technologie. Využívá možností technologie k prosazování politických cílů, inkorporuje politickou agendu do technologie a naopak.Díky hyperkapitalistickému charakteru Silicon Valley je pak výsledkem technofašismus.Už od začátku našeho podcastu říkáme, že díky digitálním technologiím a AI žijeme v algokracii. A nyní se ukazuje, že americký technofašismus je jedním z možných způsobů výkonu algokracie, na který Evropa musí najít odpověď.EU přitom stále bere digitální technologie jen jako další sektor ekonomiky, pro který je třeba nastavit pravidla. Jednou z výzev pro Evropu tak bude, jak skloubit hodnoty demokracie s rozvojem a adopcí digitálních technologií.Bizár v Oválné pracovněJedním z projevů tohoto nového technopolitického směru je zřejmě nejbizarnější tisková konference, kterou kdy Oválná pracovna Bílého domu zažila. Na otázky novinářů odpovídal především stojící Elon Musk, který si sebou přivedl svého malého syna, jenž v mezičase špital směrem k sedícímu a zjevně dezorientovanému Trumpovi “ty nejsi prezident a měl bys sklapnout”.Temné osvíceníSoučasný americký technofašismus přitom čerpá z filozofie tzv. Dark Elightenment, neboli Temného Osvícení (TO). Ne náhodou si Musk nasadil černou kšiltovku “Dark MAGA”. Přívrženci TO věří, že demokratické státy založené na institucích jsou vysílené a je třeba je nahradit systémem  menších celků, kterým budou vládnout tzv. CEO Monarchs (technopolitiků). Jedná se o techno-centrický pohled na správu věcí veřejných podle dnes už (bohužel) proslulé knihy jednoho z guru tohoto hnutí Balaji Srinovasana, bývalého CTO Coinbase, která se jmenuje Network State. Mnichov pre-summit report: Trump představuje bezpečnostní rizikoOrganizátoři mnichovské bezpečnostní konference vydali ještě před jejím konáním report, ve kterém rozebírají ústup Spojených států z pozice garanta mezinárodního řádu a Trumpovy hrozby Kanadě a Dánsku označují za riziko, proti kterému bude třeba se pojistit. Jako nastavení témat pro konferenci to nebylo špatné, ale spád dalších událostí  pak bohužel daleko předčil všechna očekávání. A o tom je hned další díl.Podpořte nás na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: Psyek a deafmutedrecords.com . Twitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Natočeno: 17.2.2025Díl o rychle se měnící situaci po Mnichovské bezpečnostní konferenci.Omlouváme se za zhoršenou kvalitu Josefova záznamu, zapříčiněnou polními podmínkami, ve kterých natáčel.

Obyvatelia obcí Látky a Málinec sa pred časom zobudili do zvláštnej reality. Rezort životného prostredia na čele s Tomášom Tarabom zverejnil svoj zámer, postaviť na ich pozemkoch prečerpávaciu elektráreň. Bez diskusie so starostami či s krajom, bez prezentovania zámeru či bez varovania.Mnohí sa boja, že prídu o majetok, ktorý skončí buď na okraji vodného diela alebo rovno pod jeho hladinou.Čo sa to teda na Podpoľaní má diať, ako zámer prezentuje Taraba a sú jeho argumenty o turizme a veľkej príležitosti vôbec relevantné?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta Michala Katušku z domácej redakcie denníka SME.Zdroje zvukov: TA3,Startitup, MarkízaOdporúčanie:Dnes vám odporúčam knihu Jakuba Ptačina, 53 pohľadov ako byť lepší. Jakub v nej oslovil 53 ľudí tých najrôznejších profesií s prosbou, aby napísali ich pohľady a pokusy na to, ako byť lepší. Výsledkom je táto knižka, v ktorej okrem mnohých príležitostí na zamyslenie nájdete aj kopec odporúčaní na ďalšie skvelé knihy.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Robo vyslal Erika Kaliňáka do Gruzínska, aby doniesol informácie o slovenskom majdane. A našiel tam Jona Snowa, ktorý môže za všetko. Malatinec si povedal, že už nemá čo stratiť a dal sa dokopy s Huliakom. Môžeš dostať človeka z Podpoľania, ale nedostaneš Podpoľanie z človeka. Keďže v rozklade je FPU, SND aj SNG, logicky prišiel správny čas zničiť aj slovenskú literárnu obec. A s kým to pôjde lepšie ako s konšpirátorom Gustom Murínom? - NOVÝ MERCH: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://merch.sk/sme⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ - Instagram: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ - Náš Discord nebol nikdy lepší: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠bit.ly/piatockaren⁠⁠

„Advomate je teď možná lepší právník než já,“ směje se Maxmilián Navrátil ze startupu Advomate. Právo a AI? Na první pohled možná nečekaná kombinace. Maxmilián Navrátil a Ondřej Hlaváč z Advomate ale ukazují, že právníci budoucnosti už nemusí trávit hodiny rešeršemi a papírováním. Stačí mít k ruce správný AI nástroj. Jak může umělá inteligence pomáhat v právu? Proč tady ChatGPT nestačí? A budou právníci ještě vůbec potřeba? Poslechni si rozhovor o budoucnosti AI (nejen) v právu a zjisti, jak technologie mění zažité právní procesy. Může se ti hodit: