Podcasts about paradoxn

Měla to být rutinní akce. Sjezd spisovatelů na konci jara 1956 měl být událostí, jakých komunistický režim zorganizoval desítky a stovky. Jenže nakonec se jeho průběh vymkl komunistům z kontroly. Paradoxně za to mohly události v Moskvě, kde se kriticky podívali na éru stalinismu. Na československém sjezdu se literáti nedrželi zkrátka: Jaroslav Seifert prohlásil, že spisovatelé byli nuceni ke lži. „Moskva zasela bouři, kterou Praha sklízí,“ napsal exilový časopis Svědectví.

Kůže může praskat z celé řady důvodů. Suchá až rozpraskaná kůže na rukou trápí třeba zedníky, ale i zahradníky.

Měla to být rutinní akce. Sjezd spisovatelů na konci jara 1956 měl být událostí, jakých komunistický režim zorganizoval desítky a stovky. Jenže nakonec se jeho průběh vymkl komunistům z kontroly. Paradoxně za to mohly události v Moskvě, kde se kriticky podívali na éru stalinismu. Na československém sjezdu se literáti nedrželi zkrátka: Jaroslav Seifert prohlásil, že spisovatelé byli nuceni ke lži. „Moskva zasela bouři, kterou Praha sklízí,“ napsal exilový časopis Svědectví.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kůže může praskat z celé řady důvodů. Suchá až rozpraskaná kůže na rukou trápí třeba zedníky, ale i zahradníky.

Kůže může praskat z celé řady důvodů. Suchá až rozpraskaná kůže na rukou trápí třeba zedníky, ale i zahradníky.

Kůže může praskat z celé řady důvodů. Suchá až rozpraskaná kůže na rukou trápí třeba zedníky, ale i zahradníky.

Kůže může praskat z celé řady důvodů. Suchá až rozpraskaná kůže na rukou trápí třeba zedníky, ale i zahradníky.

Kůže může praskat z celé řady důvodů. Suchá až rozpraskaná kůže na rukou trápí třeba zedníky, ale i zahradníky.

Kůže může praskat z celé řady důvodů. Suchá až rozpraskaná kůže na rukou trápí třeba zedníky, ale i zahradníky.

Kůže může praskat z celé řady důvodů. Suchá až rozpraskaná kůže na rukou trápí třeba zedníky, ale i zahradníky.

Kůže může praskat z celé řady důvodů. Suchá až rozpraskaná kůže na rukou trápí třeba zedníky, ale i zahradníky.

Kůže může praskat z celé řady důvodů. Suchá až rozpraskaná kůže na rukou trápí třeba zedníky, ale i zahradníky.

Kůže může praskat z celé řady důvodů. Suchá až rozpraskaná kůže na rukou trápí třeba zedníky, ale i zahradníky.

Česká reprezentantka ve skocích na lyžích Anežka Indráčková byla hostem podcastu Men's Factor a mluvila o psychických problémech po olympiádě v Pekingu, strachu při skákání i podmínkách českého sportu. Devatenáctiletá závodnice přiznala, že po hrách v Číně chtěla se sportem definitivně skončit. „Byla jsem hrozně izolovaná. Do školy jsem nechodila, s rodinou jsem se nevídala, měla jsem toho plný zuby,“ popsala atmosféru olympiády v Pekingu, kterou výrazně ovlivnila covidová opatření. Podle Indráčkové se tehdy přidaly také problémy s psychikou a poruchy příjmu potravy. „Člověk se fyzicky i psychicky úplně složil,“ řekla. A po návratu skutečně ukončila kariéru. „Byla jsem přesvědčená, že už nikdy nic víc,“ uvedla. Ke sportu se ale nakonec vrátila i díky podpoře rodiny. Letos následně dosáhla největšího úspěchu kariéry, když vyhrála juniorské mistrovství světa v norském Trondheimu.Indráčková zároveň popsala i tlak, který podle ní přinášejí sociální sítě a veřejná očekávání. Negativní komentáře ji zasáhly už během první olympiády v patnácti letech. „Psali mi, že holka tam nemá být a že mám radši sedět v lavici,“ řekla. Přiznala, že tehdy začala pochybovat sama o sobě. „Člověk začne uvažovat, jestli fakt nemají pravdu.“ V rozhovoru mluvila i o samotném strachu při skocích na lyžích. Podle ní není možné strach jednoduše odstranit. „Můžete ho přijmout. Říct si: mám strach, tak mám strach. Je tu se mnou,“ popsala svůj přístup. Paradoxně prý sama trpí strachem z výšek. Česká reprezentantka upozornila i na rozdílné podmínky mezi českými skokany a zahraniční konkurencí. Zatímco velké skokanské země mají podle ní špičkové zázemí a dostatek vybavení, čeští sportovci často fungují v omezených podmínkách. Víc v rozhovoru. 

Povídáme si s herečkou a trutnovskou rodačkou Anitou Krausovou, kterou znáte třeba z filmu Špindl nebo ze seriálu Případy mimořádné Marty. V minulém roce jste ji mohli také vidět ve filmu Agnieszky Holland o Franci Kafkovi. A teď patří k tvářím nové české komedie Nejlepší je to pod Sněžkou, která se natáčela v Peci pod Sněžkou a do kin má vstoupit příští rok v lednu. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Paradoxně podle vědců pomáhá větší lenost – spíš než orat a odklízet je lepší střídat plodiny a nechat rostlinné zbytky v půdě.

Íránský konflikt je globální. Hormuzský průliv patří ke klíčovým dopravním uzlům světového obchodu a přerušení takové námořní tepny se postupně přelévá do cen ropy, chemikálií i přepravy po celém světě. „Paradoxně si myslím, že i když se situace pro Evropu zhoršila, není to tak šílené jako v letech 2021 a 2022, kdy dopad pandemie covidu a ruské invaze pocítila primárně Evropa. Tenhle konflikt je opravdu globálního charakteru,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy generální ředitel Draslovky Pavel Brůžek ml., který je zároveň menšinovým akcionářem. Pro firmy jako Draslovka, která vyrábí speciální chemikálie pro těžbu zlata či zemědělství ve své továrně v Kolíně i v americkém Memphisu, to paradoxně přináší mírnou úlevu. Největší konkurenti z Asie jsou nyní ve srovnatelné, nebo alespoň méně pohodlné situaci než dříve. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

V dnešní době je mezi nejvíce ceněnými věcmi svoboda a nezávislost. Paradoxně žije mnoho lidí v nejrůznějších závislostech a ty, jak známo, svazují. Své o tom ví i Alena Lančová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Charitativní ples Prague Gala v pražském Obecním domě má pomoci potravinové bance. „Je to propojení inteligentní zábavy na dobré úrovni,“ přibližuje ředitelka potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová, která v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Kroce mluvila i o tom, proč tolik plýtváme jídlem a kdo ho ve skutečnosti nejvíc vyhazuje. „Paradoxně skupina, která je největší ekolog, bojovníci za čistotu prostředí, jsou současně největšími plýtvači,“ upozorňuje.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Charitativní ples Prague Gala v pražském Obecním domě má pomoci potravinové bance. „Je to propojení inteligentní zábavy na dobré úrovni,“ přibližuje ředitelka potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová, která v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Kroce mluvila i o tom, proč tolik plýtváme jídlem a kdo ho ve skutečnosti nejvíc vyhazuje. „Paradoxně skupina, která je největší ekolog, bojovníci za čistotu prostředí, jsou současně největšími plýtvači,“ upozorňuje.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Charitativní ples Prague Gala v pražském Obecním domě má pomoci potravinové bance. „Je to propojení inteligentní zábavy na dobré úrovni,“ přibližuje ředitelka potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová, která v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Kroce mluvila i o tom, proč tolik plýtváme jídlem a kdo ho ve skutečnosti nejvíc vyhazuje. „Paradoxně skupina, která je největší ekolog, bojovníci za čistotu prostředí, jsou současně největšími plýtvači,“ upozorňuje.

Jak jsme viděli zápas s Hradcem? Co se momentálně děje na brankářském postu? A s čím vystoupíme v Plzni? To všechno rozebíráme v novém díle podcastu SN.Sledujte nás na našem HeroHero!https://herohero.co/spartanskenoviny.Moderuje Michal Koliandr spolu se Zdeňkem Koutským a Jiřím Fantíkem.Obsah:0:00:22 Úvod0:03:15 Zápas s Hradcem0:24:00 (Ne)efektivita Sparty0:29:45 Témata Sparťanské komunity1:01:42 Hodnocení posil1:15:56 Obrana v PlzniSponzorem podcastu byla sázková kancelář Betano.18+ | Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.

Díky manželskému páru Zuzany a Tomáše Paulových měl český curling poprvé v historii zastoupení na olympiádě. Teď vychovávají syna, pracují, trénují a o sportu rádi mluví. Co nejvíc bolí curlery a z čeho je curlingový kámen? Co je základem dobrého odhozu a efektivního metení? „Většinou přijde nový trend, který se velmi rychle zase zruší, protože se zjistí, že je moc efektivní. Paradoxně je to u nás cesta ke starým zvyklostem místo k novým trendům,“ popisuje Zuzana Paulová.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Díky manželskému páru Zuzany a Tomáše Paulových měl český curling poprvé v historii zastoupení na olympiádě. Teď vychovávají syna, pracují, trénují a o sportu rádi mluví. Co nejvíc bolí curlery a z čeho je curlingový kámen? Co je základem dobrého odhozu a efektivního metení? „Většinou přijde nový trend, který se velmi rychle zase zruší, protože se zjistí, že je moc efektivní. Paradoxně je to u nás cesta ke starým zvyklostem místo k novým trendům,“ popisuje Zuzana Paulová.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kritika předpovědí počasí patří k českému koloritu, ale Český hydrometeorologický ústav je ve svých predikcích úspěšný. Předpovědi na den dopředu jsou z 97 % spolehlivé. Používané modely se neustále vyvíjejí. O výzvách a vývoji v meteorologii v Podcastu Živě hovoří Radek Tomšů, ředitel Úseku předpovědní služby ČHMÚ. Pro krátkodobé prognózy instituce používá numerický model Aladin. Průběžně se aktualizuje, několikrát se zvýšilo jeho rozlišení. Z rozlišení 2–3 kilometry se ČHMÚ přibližuje k jednomu kilometru. Měly by se tím zpřesnit lokální předpovědi. Paradoxně zvýšení rozlišení automaticky nevede ke kvalitnějším výsledkům, popisuje náročnou práci Tomšů. Meteorolog hraje důležitou roli, protože zná chování modelů a počítá s jejich nedokonalostmi. Díky svým znalostem, zkušenostem a sledování více modelů dokáže syntetizovat co nejpřesnější výsledky. Možná se práci meteorologů časem naučí AI, ale v blízké době to nehrozí. Předpověď počasí platí za nesmírně komplexní disciplínu. 02:32 – Jak se dnes předpovídá 10:05 – Jak se zpřesňují modely 20:01 – Využití AI 29:03 – Léta jsou teplejší

Bratrská pomoc, zásah proti kontrarevoluci a imperialistickému Západu, pražské jaro vykreslované jako úpadek socialistických hodnot, ale taky intervence jako reakce na žádost československých představitelů. Tak informovala sovětská média, která byla pod totální kontrolou Kremlu, o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Chci po volbách zakázat ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09,“ napsal na Facebook lídr ústecké kandidátky hnutí Stačilo! Jaroslav Komínek. Následně jeho výzvu sdílela KSČM na oficiálních stránkách a Kateřina Konečná tuto zprávu ani pátý den po zveřejnění nedementovala. Berme to tedy vážně a v tomto podcastu se podívejme, jak by to mohlo probíhat.Pochopitelně jsme stále ještě v demokracii, takže komunistický třídní boj nebude protentokrát spojován s násilnou likvidací politických oponentů. Jakým způsobem ale může v následujících letech probíhat? Shrňme to do tří bodů:1) Redistribuce majetků.To, co předvedla poslankyně Balaštíková vůči zlínské firmě svého manžela – když na ni chtěla poštvat hygienu, inspekci životního prostředí a hasiče, aby byrokratickými nástroji dovedli firmu k insolvenci – není exces, ale systém. Tento systém v omezené míře fungoval už v éře Andreje Babiše, který si ho osvojil v době svého podnikání (viz kniha Žlutý baron z roku 2017). Bude to spojeno s přerozdělováním veřejných zakázek úzké skupině přátel, jak to vidíme v dnešním Maďarsku, kde premiér Orbán usměrnil podnikání směrem ke skupině svých souvěrců a v jejich zájmu zdeformoval pravidla trhu.2) Reorientace médií.Andrej Babiš a řada jeho nástupců pochopila, že mediální výtlak lze získat i jinak než miliardovými investicemi do tradičních vydavatelství. Vzali pytle peněz a skrytě je vložili do alternativních médií, z nichž vytvořili nové nástroje vlivu. Tak si vytvořili mediální „hrdiny“, z nichž nyní potřebují udělat nový mainstream – tedy hlavní proud. Nástrojem má být Česká televize. Jejím zestátněním chtějí dosáhnout pacifikace tohoto média a současně sem dosadit své nástroje vlivu. Paradoxně se to bude dít pod heslem „svobody slova“. ČT a novinářská nezávislost by se tak měly stát společenským tématem číslo jedna.3) Reorientace státu.Dnešní opozice otevřeně bojuje za novou zahraničněpolitickou orientaci státu. Nástrojem se má stát referendum. Problém je, že referendum se k českému ústavnímu pořádku založenému na parlamentní demokracii absolutně nehodí a bude jen dalším generátorem politického napětí – podobně jako přímá volba prezidenta, která mnoho nevyřešila, ale hodně zkomplikovala.Tak nějak půjdou cesty nového režimu.

Když u Moháče padl král Ludvík Jagellonský, tenhle dřevěný dům v Lichtenštejnsku už osm let stál. V době, kdy Napoleon táhl Evropou, byl dokonce starý tři sta let. A pořád stojí. Dnes se mu říká Biedermannův dům a patří k vůbec nejstarším selským usedlostem na světě. Paradoxně ho před chátráním nezachránili památkáři, ale vášeň pro jídlo. Jak se to stalo? Poslechněte si reportáž.

Když u Moháče padl král Ludvík Jagellonský, tenhle dřevěný dům v Lichtenštejnsku už osm let stál. V době, kdy Napoleon táhl Evropou, byl dokonce starý tři sta let. A pořád stojí. Dnes se mu říká Biedermannův dům a patří k vůbec nejstarším selským usedlostem na světě. Paradoxně ho před chátráním nezachránili památkáři, ale vášeň pro jídlo. Jak se to stalo? Poslechněte si reportáž.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jugoslávie byl stát, který byl na mapě Evropy jen 85 let – navíc s přestávkou v době 2. světové války. Změnil se v monarchii, v autoritativní socialistickou federaci. Zažil dobu slávy i relativní prosperity, těžil ze své pozice rozkročené mezi Východem a Západem. Paradoxně nepřežil přechod k demokracii a decentralizaci. Jaká byla Titova Jugoslávie?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pražská zoologická zahrada získává vzácné druhy ptáků různými způsoby, a i proto tam žijí druhy, které nikde jinde nenajdete. Některé opeřence dostává z jiných zoologických zahrad, mnozí se v Praze vylíhnou. Několik druhů dokonce pochází z kontrabandu zabaveného pašerákům. O papoušcích, které najdete v Rákosově pavilonu, má dokonalý přehled kurátor ptáků Antonín Vaidl.

Procent v průzkumech nepřibývá, členů ubývá. A pirátskou loď opouští čím dál víc známých tváří. Co musí Piráti udělat, aby ucpali díru v podpalubí? „Když řekl Zdeněk Hřib, že chce stranu vycentrovat, tak jsem čekal, že začnou odpadávat extrémy na obou okrajích. Ale teď už odcházejí i úplně normální středoví politici, jako je Adéla Šípová,“ podivuje se v podcastu Václav Dolejší. Část někdejších tváří se stahuje z politiky, část to zkouší jinde. A nejde jen zdaleka o Jana Lipavského na kandidátce Spolu. Bývalý europoslanec Mikuláš Peksa odchází do Volt Česko, tři expertky zakládají stranu Kruh a Janka Michailidu radí sociálním demokratům. Paradoxní ovšem je, že ač slibované „centrování“ odhání členy, ve skutečnosti se toho zatím mnoho neděje. „Strana nepředstavila výrazný nový směr, nový program. Naopak objíždí města s kampaní Máte přání, kde se snaží zjistit, co by tak voliči chtěli. A zároveň dělá kampaň tak ulítlou, že ani nejtvrdší pirátské jádro by se za ni nestydělo,“ říká ve Vlevo dole Lucie Stuchlíková. Bývalý předseda strany Ivan Bartoš hledá banán za pojídání cvrčků a současný předseda Zdeněk Hřib strčil po vzoru internetového fenoménu skibidi hlavu do záchodu. „Ani jako matka sedmiletého dítěte vám nejsem schopná vysvětlit, co to má za pointu. Mimochodem syna ono ‚Hřibidi‘ docela zaujalo. Problém je, že ještě nemá volební právo,“ popisuje Stuchlíková. „Když se člověk podívá na seznam známých tváří, které by mohly vést kandidátky, tak je opravdu krátký. A to nejen kvůli tomu, že lidé odcházejí ze strany - část jich sice zůstává, ale kandidovat nechce,“ dodává Dolejší. Odkud si má doopravdy vyndat hlavu Zdeněk Hřib? Defekují Piráti v síni? A kde je vlastně Mikuláš? Poslechněte si v aktuální epizodě podcastu Vlevo dole! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Procent v průzkumech nepřibývá, členů ubývá. A pirátskou loď opouští čím dál víc známých tváří. Co musí Piráti udělat, aby ucpali díru v podpalubí?„Když řekl Zdeněk Hřib, že chce stranu vycentrovat, tak jsem čekal, že začnou odpadávat extrémy na obou okrajích. Ale teď už odcházejí i úplně normální středoví politici, jako je Adéla Šípová,“ podivuje se v podcastu Václav Dolejší.Část někdejších tváří se stahuje z politiky, část to zkouší jinde. A nejde jen zdaleka o Jana Lipavského na kandidátce Spolu. Bývalý europoslanec Mikuláš Peksa odchází do Volt Česko, tři expertky zakládají stranu Kruh a Janka Michailidu radí sociálním demokratům.Paradoxní ovšem je, že ač slibované „centrování“ odhání členy, ve skutečnosti se toho zatím mnoho neděje.„Strana nepředstavila výrazný nový směr, nový program. Naopak objíždí města s kampaní Máte přání, kde se snaží zjistit, co by tak voliči chtěli. A zároveň dělá kampaň tak ulítlou, že ani nejtvrdší pirátské jádro by se za ni nestydělo,“ říká ve Vlevo dole Lucie Stuchlíková.Bývalý předseda strany Ivan Bartoš hledá banán za pojídání cvrčků a současný předseda Zdeněk Hřib strčil po vzoru internetového fenoménu skibidi hlavu do záchodu.„Ani jako matka sedmiletého dítěte vám nejsem schopná vysvětlit, co to má za pointu. Mimochodem syna ono ‚Hřibidi‘ docela zaujalo. Problém je, že ještě nemá volební právo,“ popisuje Stuchlíková.„Když se člověk podívá na seznam známých tváří, které by mohly vést kandidátky, tak je opravdu krátký. A to nejen kvůli tomu, že lidé odcházejí ze strany - část jich sice zůstává, ale kandidovat nechce,“ dodává Dolejší.Odkud si má doopravdy vyndat hlavu Zdeněk Hřib? Defekují Piráti v síni? A kde je vlastně Mikuláš? Poslechněte si v aktuální epizodě podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

celé epizody a jiný bonusový obsah

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jedna z nejpopulárnějších reality show českého éteru Bachelor nabírá s blížícím se finále na obrátkách. Napjatá atmosféra v ní ale panovala od začátku, stejně jako nebyla nouze o senzační zprávy o soukromí 18 soutěžících, které se na řecký ostrov přiletěly ucházet o přízeň jednoho muže. Ty první se objevily už při zveřejnění medailonků jednotlivých dívek. Pozornost a pohoršení, jaké vyvolalo zjištění, že jedna z účastnit natáčela filmy pro dospělé, přitom udivila i moderátorku pořadu Zorku Hejdovou. Překvapivá nebyla jen míra zájmu, kterou informace vzbudila, ale i rychlost, s jakou byla „malá Denisa“ identifikována. To podle Hejdové o společnosti a jejím pokrytectví také něco vypovídá. Že by šlo ze strany televize o kalkul a využívání lidí za účelem zvyšování sledovanosti odmítá. „Vědí, proč a za čím tam jdou. Má to pro ně spoustu bonusů a je na každém, jestli se odhodlá do něčeho takového jít. Jde pak s kůží na trh, a s tím se musí počítat, říká. Sama dobře ví, o čem mluví. Ze všech nejvíc to často schytává ona sama. Tomu, jak je, eufemisticky řečeno, nedokonalá, čelí s každým dalším projektem nebo příspěvkem na Instagramu posledních patnáct let. Kdysi v reakci na to nechtěla dva dny vycházet z bytu, postupem času si ale vytvořila ochranný štít. Že by se někdy dostala do stavu, kdy se jí nenávistné komentáře nebudou dotýkat vůbec, nepředpokládá. Paradoxně jako jedna z nejzákeřnější komunit na sociálních sítích se přitom ukázaly matky. I kvůli jejich nevyžádaným radám přestala svoje soukromí sdílet. Občas má sice ještě tendenci nějaké téma otevřít a se svými sledujícími ho rozebrat, protože věří, že by to mohlo být přínosné pro ni i pro druhé, pak si ale uvědomí, kolika nepřejícím a zákeřným reakcím by byla vystavena, a radši od toho zase upustí. Co naopak v plánu má, jak se dělá „dobrá televize“, čím si vysvětluje, že žen je v její profesi výrazně méně, jaký názor má na estetické úpravy zevnějšku, nebo jak se jí daří balancovat mezi prací a rodičovstvím, si poslechněte v našem rozhovoru.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Kdo nepochybuje, nikdy nebude dobrý, říká moderátorka a novinářka Barbora Kroužková. Netají se přitom tím, že během svého více než třicetiletého působení v médiích zaváhala i nad tím, jestli si vůbec zvolila správnou profesi. Nejvíc nejistá si byla ve vypjaté chvílích, kdy se stala terčem nevybíravých útoků politiků a jejich zastánců. Paradoxně právě tyhle okamžiky ji ale také utvrdily v tom, že svou práci dělá dobře. Díky fackám, které přicházely z jedné i druhé strany, si uvědomila, že je vše v pořádku a špatně by bylo, kdyby ji někdo chválil. Když chce, umí si poručit a stranou dát i svoje ego. Zkouškou obojího bylo její druhé mateřství. Svoje priority tehdy zredukovala na daný okamžik, den, týden, neupínala se k žádným cílům a plánům, protože ani prognóza doktorů nebyla jasná. Zpětně říká, že právě tohle období změnilo její vnitřní svět a odstartovalo její duchovní cestu jiným směrem. Naučila se neřešit věci a přijímat je, jak jsou, včetně smrti, což, připouští, bylo hodně těžké, ale v konečném důsledků osvobozující. Jak se vyrovnávala s předčasným odchodem tatínka a v čem jí byla maminka největší učitelkou? Kdy se za ní její prvorozená dcera styděla? Je pro ni moderování hlavní zpravodajské relace ČT kariérním vrcholem, má u svých šéfů v kritických okamžicích zastání? A co si myslí o Kodexu ČT a obává se o budoucnost veřejnoprávních médií? Na to všechno jsem se bývalé kolegyně Barbory Kroužkové ptal.

Tohle je a zároveň není Jedno procento. Nabízím epizodu podcastu Rozkročena nad zrcadlem, který připravuje Zuzana Křížová a kam mě v prosinci pozvala jako hosta.Možná si pamatujete, že jsem s ní natáčel zhruba před dvěma lety, a povídali jsme si o tom, jaké to je otevřít v Brně tak trochu jiný obchod s erotickým zbožím, zejména pro ženy. Její obchod v centru města nedávno oslavil druhé narozeniny, a to stylovým večírkem, kde mimo jiné vystoupil i kouzelník. Obchod Zuzany Křížové se jmenuje Rozkošš, stejně jako její podcast (byť úplný název zni Rozkročena nad zrcadlem, a najdete ho například na Spotify). Slovo rozkoš vyjadřuje intenzivní pocit radosti nebo potěšení. Neplést se slastí. Ano, ta má podobný význam, avšak podle slovníku synonym je rozkoš smyslovější a intenzivnější, zatímco slast spíše duševní či emocionální. To jen na upřesnění.Jako obvykle nabízím článek, který na základě přepisu napsala AI (Claude 3.5 Sonnet).SMÍCH, STUD A UMĚLÁ INTELIGENCE: KŘIŽOVATKY MODERNÍ INTIMITYV útulném prostoru brněnského obchodu Rozkoššš, jehož interiér připomíná anatomickou svatyni, se odehrál pozoruhodný rozhovor mezi dvěma světy. Zuzana Křížová, průkopnice otevřené diskuze o intimitě, a Miloš Čermák, novinář starší generace, společně odkryli paradoxy současné sexuality s překvapivou upřímností a intelektuální hloubkou.Jejich dialog nabourává zažité představy o vztazích s vědeckou přesností. Australská studie, kterou Čermák cituje, vyvrací dlouho tradovaný mýtus o přitažlivosti mužského humoru. Jeho vlastní příběh seznámení na chmelu, kde budoucí žena nad jeho vtipkováním kroutila hlavou, tento výzkum poeticky ilustruje.Současná společenská atmosféra vytváří fascinující paradox - zatímco máme bezprecedentní svobodu projevu, pohybujeme se v minovém poli hyperkorektnosti. Tento rozpor se zvláště ostře rýsuje v oblasti sexuality, kde se mísí odvěká tabu s moderními společenskými normami.Historický exkurz do medicínského vzdělávání odhaluje šokující skutečnost: ženská anatomie se dostala do učebnic později než volební právo žen. Tento fakt vrhá nové světlo na současné workshopy sexuality, kde muži překvapivě konzistentně staví uspokojení partnerky na první místo - jako by dějiny mlčení konečně nacházely svůj hlas.Čermákovo vyprávění o rodinném tabu sexuality, ilustrované anekdotou o otcově "velkém rozhovoru" (který se změnil v varování o odvykání kouření), kontrastuje s dnešní otevřeností. Přesto i současná doba přináší své výzvy - například v podobě umělé inteligence, která paradoxně cenzuruje i nesexuální anatomické dotazy.Etymologická odbočka ke slovu "rozkoš" a jeho latinskému původu "deliculus" nabízí poetický most mezi klasickou vzdělaností a současnou sexuální revolucí. Příběh sedmdesátiletého muže, který se teprve nedávno dozvěděl základní fakta o intimní lubrikaci, působivě dokládá, že vzdělávání v této oblasti nezná věkové hranice.Křížová otevřeně popisuje osobní dilema při hledání partnera jako provozovatelka erotického obchodu - muži ji buď "lovili" kvůli její profesi, nebo se jí báli. Toto upřímné přiznání ilustruje širší společenské napětí mezi sexuální otevřeností a přetrvávajícími předsudky.V době, kdy umělá inteligence vstupuje i do oblasti intimity, rozhovor nastoluje znepokojivé otázky o budoucnosti lidských vztahů. Paradoxně právě technologie, která má pomáhat komunikaci, často vytváří nové bariéry a tabu.Tento dialog mezi generacemi a světonázory ukazuje, že i v době zdánlivé otevřenosti zůstává intimita komplexním tématem, kde se mísí věda s poezií, historie se současností a osobní zkušenost s kolektivními předsudky. Možná právě v této komplexnosti leží klíč k lepšímu porozumění mezi lidmi - bez ohledu na jejich gender, věk nebo životní zkušenosti.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Ve výročních žebříčcích bilancujících uplynulý rok v české literatuře obsazuje Dům v Matoušově ulici přední příčky. Zatím poslední román Terezy Boučkové se těší přízni čtenářů i literárních kritiků, spisovatelka ale důvěrně zná i to, jaké je to být perzekvovaný. Když říká, že žijeme ve skvělé době, dobře ví, o čem mluví. Na svět přišla jako dcera literáta Pavla Kohouta, a přestože ho odmala vídala nanejvýš třikrát ročně a jejich vztah byl prakticky nulový, stačilo to k tomu, aby se pro režim stala nepohodlnou. Když ve dvaceti podepsala Chartu 77, o možnost hrát, zpívat a tancovat se připravila definitivně. Na setkání po 10 letech od maturity byla mezi spolužáky s tituly JUDr., MUDr. a Ing. jediná uklízečka, ale cítila se milionkrát líp než oni. Potřebovala mít čisté svědomí a nedělat ústupky. Paradoxně nejtěžší lekci dostala po roce 1989, když chtěla vydat svoji prvotinu Indiánský běh. Způsob, jakým se v samizdatem oslavované novele vyjadřovala na konto svého otce nebo Václava Havla, byl náhle nepřijatelný. Někdejší disidenti, kteří byli za komunismu nuceni popírat své přesvědčení a cenzurovat svá díla, ji nutili k tomu samému. Byl to šok. Trvalo dva roky, než kniha vyšla. Tehdy pochopila, že i svoboda a demokracie jsou jenom o lidech a různých zákulisních hrách. Kritická je k porevolučnímu prezidentovi i dnes. Podle ní to „zvoral“, když udělal tlustou čáru za tím, co bylo, aniž by se řešila spravedlnost a aspoň slovně odsoudili viníci. Tím, že se všechno zglajchšaltovalo, se zdá, že je vlastně všechno jedno a nemá cenu stát si za svým názorem. Podle Boučkové má, i když to bývá náročné. S čím dalším se kvůli svým pevným postojům potýkala, si poslechněte v našem rozhovoru.

Když jsme spolu točili podcast minule, mluvil o tom, jak pořádá workshopy a fotí svatby. Zároveň však už pracoval na materiálu, který vznikl během jeho tří návštěv Severní Koreje v letech 2005 až 2019. Letos tyto fotografie představil na výstavě a vydal jako knížku. Výstavu v pražském Karolinu vidělo neuvěřitelných 18 tisíc lidí (končí 17. prosince) a nákladná obrazová knížka je ve svém žánru bestsellerem. O tom všem jsme s Janem Šibíkem mluvili tentokrát: jak fotky vznikaly, proč je Severní Korea nejnepříjemnějším místem, které v životě navštívil, a proč nemá rád AI. Mimochodem, tu možná vzme na milost, až si přečte článek, který jako vždy AI (konkrétně Claude 3.5 Sonnet) na základě přepis podcastu napsala. Zde je:Okno do hermeticky uzavřeného světa: Jak český fotograf třikrát pronikl do Severní Koreje"V pražském Karolinu probíhá unikátní fotografická výstava, která představuje něco, co se dosud žádnému fotografovi na světě nepodařilo - trojí pohled do Severní Koreje v průběhu čtrnácti let. Jan Šibík, asi nejznámější reportážní fotograf současnosti, dokázal nemožné: třikrát pronikl do jedné z nejuzavřenějších zemí světa a přinesl svědectví o režimu, který se zoufale snaží udržet svůj lid v informační tmě."Je to jeden velký kriminál," říká Šibík o Severní Koreji. Jeho fotografie, které vznikaly často v rozporu s přísnými pravidly režimu, zachycují realitu odlišnou od toho, co návštěvníkům ukazují průvodci. Výstavu již zhlédlo přes 17 000 lidí, čímž překonala i Šibíkovy legendární fotografie ze sametové revoluce.První cesta v roce 2005 vznikla díky diplomatické misi tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka. "Deset let jsem se snažil získat vízum přes severokorejskou ambasádu v Praze. Z deseti pokusů mě dovnitř pustili pouze dvakrát, a to jen proto, aby mi řekli, že jako novinář nemám šanci," vzpomíná fotograf.Nejcennější záběry však vznikly během druhé cesty v roce 2007. Paradoxně k tomu pomohla skupina moravských turistů a jejich demižon slivovice. Zatímco rozjařená skupina zabavila severokorejské pohraničníky, Šibík využil příležitosti a z okna jedoucího vlaku fotografoval skutečný život - vesnice, lidi, každodenní realitu daleko od oficiální propagandy."Za jeden snímek, který se jim nelíbí, vás už nikdy nepustí zpět. Anebo to zjistí ještě v době, kdy tam jste, a to vás pak možná už nikdy nepustí ven," vysvětluje Šibík riziko, které podstupoval. Přesto se mu podařilo vrátit do Severní Koreje i potřetí, v roce 2019, a zachytit změny v zemi pod vládou Kim Čong-una. "Je brutálnější než jeho otec. Dnes dostanete šest let vězení jen za to, že si pustíte jihokorejský film," popisuje fotograf současnou situaci.Výstava v Karolinu není jen prezentací fotografií - je to komplexní svědectví o zemi, kde se čas zastavil. Šibík absolvoval 72 komentovaných prohlídek, během nichž vysvětluje kontext každého snímku. "Někdy koukám do výrazů těch lidí na fotografiích a mám pocit, že jsou úplně prázdné. To je cíl režimu - zlikvidovat jakýkoliv vlastní úsudek," říká.Součástí projektu je i kniha, které se navzdory vysoké ceně prodalo už přes 700 výtisků. "Kniha zůstane," vysvětluje Šibík důležitost tištěného svědectví. A zůstanou i fotografie jako důkaz o režimu, který se snaží přesvědčit své občany, že žijí v nejlepší zemi na světě, zatímco jim upírá základní svobody.Význam výstavy podtrhuje i návštěva legendárního fotografa Josefa Koudelky, který ji označil za "zajímavou" - slovo, které v jeho slovníku znamená nejvyšší pochvalu. V době, kdy se Severní Korea ještě více uzavírá a prohlubuje spojenectví s Putinovým Ruskem, představují Šibíkovy fotografie jedinečné svědectví o zemi, kam se běžný člověk nedostane.Výstava končí 17. prosince a představuje nejen triumf dokumentární fotografie, ale i důkaz, že pravdivé svědectví o totalitním režimu dokáže oslovit desetitisíce lidí. V době, kdy se potýkáme s relativizací hodnot a nárůstem populismu i autoritářství, je to povzbuzující zpráva.

Jedním z vrcholů Roku české hudby bude koncert v Carnegie Hall v New Yorku, ve kterém vedle České filharmonie vystoupí také Pražský filharmonický sbor a Pavel Haas Quartet. Co se lidem v Americe vybaví, když se řekne česká hudba? Jak probíhá příprava zahraničních koncertů? A jak náročné je pro umělce a umělkyně vystupovat na netradičních místech? Pozvání přijal ředitel České filharmonie David Mareček.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 ------ Anička už roky pracuje pro Svobodný přístav jako dobrovolnice a neustále poslouchá naši tvorbu; během toho se nejen učí, ale také mi pořád předává cennou zpětnou vazbu či zajímavé postřehy. Nedávno mi řekla něco, co mi přišla škoda s ní nenatočit. Bavili jsme se o tom, jak naše emoce (a které) ovlivňují logické myšlení a brání nám tím v poznávání světa; řešili jsme, jak je v sobě rozpoznat a co s nimi dělat. Paradoxní je, že čím bystřejší je naše mysl, tím efektivněji může pracovat nejen pro nás, ale i proti nám. – Anna Honzíková; dobrovolnice Svobodného přístavu; libertariánka; anarchokapitalistka – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Spolková republika má za sebou poslední volby v letošním roce. Při nich obhájili ve východoněmeckém Braniborsku prvenství sociální demokraté. Ti vládnou v této spolkové zemi, která se rozkládá okolo Berlína, už od jejího vzniku v roce 1990. Vyhrát se jim zde podařilo přesto, že v průzkumech celé měsíce zaostávali za protimigrační Alternativou pro Německo (AfD).

Kdo je největším nepřítelem izraelské armády? V jistém ohledu je to část izraelských občanů z řad ultraortodoxních věřících. Paradoxní je, že mnozí z nich uvádí důvody, které jsou mylné.

Je necelý měsíc do začátku extraligy a začíná přituhovat. A tohle léto slibuje, že další ročník bude neméně vyšperkovaný. Stačí už jen vyjmenovat transferové bomby Červenku či Hyku, anebo aktuální pikantní přetahovanou o Ondřeje Mikliše mezi Spartou a Pardubicemi.A právě peprný podpis smlouvy rok dopředu byl i jedním z hlavních témat nového Zimáku. Proč vůbec Mikliš podepsal tak brzo, i když třeba podmínky v Pardubicích nemusely být tak odlišné od těch ve Spartě? “Paradoxně podle těch informací, které jsem získal, to není takový rozdíl. A právě proto si myslím, že je tam malinko zášť ze strany Sparty, protože s ním byli připraveni jednat dál a vylepšovat mu podmínky. Jinak nikdo nic neprovedl,” říká Michal Mikeska.V novém Zimáku jsme si ale s Michalem Mikeskou a Pavlem Ryšavým projeli jeden tým po druhém v extralize a rozebrali, co ještě potřebuje měsíc do startu extraligy vyladit, aby byl ideálně připraven. Kdo udělá největší krok nahoru a kdo by se naopak mohl nejvíc propadnout? Poučily se Pardubice a Sparta konečně od Třince v těch zásadních bodech a nastaví si Dynamo s příchodem Romana Červenky jasnou hierarchii?Poslechněte si celý nový díl Zimáku na zimakpodcast.cz a iSport Premium!

Josef | Životní jízda 4. - Někdy máme za to, že pochyby o Bohu a nedostatek víry zakoušíme především v situacích, kdy se nedaří. Říkáme si, že kdyby se věci zlepšily, kdybychom byli uzdraveni, sehnali dobrou práci, měli dobrou rodinu, lépe zvládali své finance, pak bychom zcela jistě měli silnou víru, protože bychom byli opravdovým svědectvím. Kupodivu je to přesně naopak. Paradoxně máme větší problém Boha hledat a věřit v něj v časech úspěchu než v časech zlých. Josef nedovolil, aby ho životní tragédie odvedly od Boha, ale stejně tak nedovolil životnímu úspěchu, aby ho od něj odvedl. Projít testem prosperity je mnohem těžší než testem tragédie. Josef zažil oboje a je skvělou inspirací pro naší cestu.

Chystá vystoupení v pražské O2 Aréně. „Paradoxně mi pouť do Santiaga de Compostela přišla méně náročná, než poslední půlrok, kdy připravujeme ten koncert,“ přiznává zpěvák. Proč jsou přípravy na koncert tak náročné? Co návštěvníci uvidí? Proč má na plakátu oranžovou šmouhu přes oči? Jaké zážitky si přivezl z pouti do Santiaga de Compostela, kterou šel se svojí ženou?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze společné studie německých expertů a neziskové organizace Re:wild plyne, že těžba ohrožuje lidoopy v Africe mnohem víc, než se předpokládalo, a že jsme tuto hrozbu možná podcenili. Paradoxně je to způsobeno zájmem o udržitelné technologie, které vyžadují více lithia, mědi a kobaltu. Jejich těžba se totiž nejvíce dotýká zemí rovníkové Afriky „Ničí si tím své životní prostředí, které je tam právě i pro primáty,“ nastiňuje primatoložka Barbora Pafčo.

Bitevní roboti měli původně snížit ztráty na bojištích. Podle technologů by se války měly změnit na boj robotů proti robotům. Ve skutečnosti se to ale nestalo. Odborníci na etiku upozorňují, že automatizovaná bojová technika může naopak ospravedlnit rozsáhlejší zabíjení. Nepochybuje o tom ani Patrick Lin z Kalifornské polytechnické univerzity, se kterým si povídal reportér vědecké redakce Martin Srb.

„Jsem exhibicionistka a pozornost mi dělá dobře. Dnes ale už méně, protože cítím větší zodpovědnost za svůj výkon. Paradoxně mi vyhovuje, když na diváky nevidím,“ přiznává moderátorka. Zvládla by ještě piruetu? Kdy začala s novinařinou? Co jí dalo studium? Co ji inspiruje? Který příběh nominovaný na Cenu Michala Velíška ji zasáhl? A jaké jsou její osobní zkušenosti s domácím násilím?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politiku sledovať menej, no pozornejšie. Paradoxné odporúčanie politického publicistu, komentátora. Lebo, že jej deriváty – ako hnev, frustrácia a bezmocnosť – tomu spoločnému neprospievajú. A privádzajú len k ďalšej a bolestivejšej rozpoltenosti a fragmentácii. Keď „hlupáci, čí zlí, ktorí si ani len nezaslúžia empatiu, a rovno dezoláti“ zaznieva už z oboch strán politického spektra. Teda z koalície a rovnako opozície. A rovnako z ich voličských táborov. A tí, čo sa na vulgárnosť sťažovali, teraz sa jej sami dopúšťajú. Ako z toho? A prečo sme dospeli do tohto stavu? Téma pre Sama Marca, politického publicistu, ktorý vyzýva k väčšej striedmosti politiku sledovať. A Romana Pudmarčíka, sociológa agentúry IPSOS, ktorý číta správanie ľudí z dát prieskumov.Podcastovú diskusiu moderuje Jaroslav Barborák. Dozviete sa z nej:- akí sú podľa dát ľudia, ktorí podporujú koalíciu a opozíciu- čí sa dá z týchto dát vyčítať až ich sklon k urážaniu druhej strany- že nie vzdelanosť či vek, ale najmä charakter ľudí rozhoduje- že liekom na hnev je práca na vlastnej spokojnosti a budovanie komunítVšetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes, Google Podcasts alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk alebo na Instagrame.