Podcasts about nebude

Přestavbu bývalé továrny na společensko-kulturní centrum rozdělilo město do několika etap. Příští rok se práce dotknou hlavně venkovního areálu. Práce budou údajně trvat minimálně do konce roku 2026.

Slovensko nie je len v hlbokom úpadku, my dnes padáme strmhlav do priepasti. Hovorí v Ráno Nahlas šéf NKÚ Ľubomír Andrassy. Tento pád nás bude veľmi bolieť. Nebude však bolieť tých, ktorí tu dlho parazitovali na verejných i EÚ zdrojoch, ale bude to bolieť nás - teda tých, ktorí odtiaľto nemajú kde a ani začo odísť, dodáva predseda Najvyššieho kontrolného úradu. A prečo nám zdravotníctvo ukradli lobisti?Úrad na ochranu oznamovateľov končí, po zániku verejnoprávnej RTVS je scenár už evidentne úplne jasný. Priveľa nezávislosti v tomto štáte môže mať fatálne následky. Môžete byť síce nezávislou inštitúciou v zmysle zákona, no ak sa tejto vládnej moci znepáčite, proste vás vygumujú. Bude ďalším na rade i samotné NKÚ?Najvyšší kontrolný úrad totiž už pol roka nepokryte a veľmi hlasno hovorí, že naše verejné zdravotníctvo ovládli záujmy súkromných lobistických skupín. To zdravotníctvo, do ktorého síce smeruje 10 miliárd ročne, no napriek tomu sa v ňom na drahé lieky pre našich blížnych zbierame po rôznych internetových charitách. Na miliónové zisky majiteľov Zdravotných poisťovní však akosi peniaze vždy sú. A premiér? Ten mlčí, k zisteniam NKÚ sa nevyjadruje a naše zdravie i životy - ako premiérsku tému, verejne uchopiť nechce. Miliardy z eurofondov pritom dokáže Slovensko čerpať iba v žalostnej desatine toho, čo sa nám ponúka. Ako to čerpanie vyzerá v praxi, nám priam demonštratívne predviedla takzvaná penziónová výzva. Penzióny, ktoré penziónmi nikdy neboli a v ktorej sa z vyše 50. skontrolovaných penziónov našli pochybenia v deviatich z nich, pričom šesť už vyšetrujú aj OČTK. Minister pôdohospodárstva problém nevidí no a PPAčka - známa aj z kauzy Dobytkár, stále nedisponuje pečiatkou dôveryhodnej inštitúcie. K tomu môžeme pripočítať aj kauzy ministra Migaľa či dnes už bývalého vicepremiéra Kmeca, ktorý po odvolaní z vlády mieri do čela parlamentného výboru. Natíska sa preto zásadná otázka. Naozaj vieme, kam všetky tie zvyšujúce sa dane či odvody, ktoré od nás táto vláda žmýka už v treťom konsolidačnom kole, smerujú, čo s nimi vláda robí a ako to, že ich nevidieť v zlepšujúcich sa službách tohto čoraz viac kolabujúceho a rozpadajúceho sa štátu? A ak to nevidieť a ani necítiť, prečo máme tento "Potemkin" - oficiálne zvaný aj ako Slovensko, vlastne financovať? A prečo nevyvodzujeme zodpovednosť za chyby či hriechy politikov a štátnych manažérov? Témy a otázky pre šéfa Najvyššieho kontrolného úradu. Ráno Nahlas, tentoraz opäť pravidelný rozhovor so šéfom NKÚ Ľubomírom Andrassym. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Slovensko nie je len v hlbokom úpadku, my dnes padáme strmhlav do priepasti. Hovorí v Ráno Nahlas šéf NKÚ Ľubomír Andrassy. Tento pád nás bude veľmi bolieť. Nebude však bolieť tých, ktorí tu dlho parazitovali na verejných i EÚ zdrojoch, ale bude to bolieť nás - teda tých, ktorí odtiaľto nemajú kde a ani začo odísť, dodáva predseda Najvyššieho kontrolného úradu. A prečo nám zdravotníctvo ukradli lobisti?Úrad na ochranu oznamovateľov končí, po zániku verejnoprávnej RTVS je scenár už evidentne úplne jasný. Priveľa nezávislosti v tomto štáte môže mať fatálne následky. Môžete byť síce nezávislou inštitúciou v zmysle zákona, no ak sa tejto vládnej moci znepáčite, proste vás vygumujú. Bude ďalším na rade i samotné NKÚ?Najvyšší kontrolný úrad totiž už pol roka nepokryte a veľmi hlasno hovorí, že naše verejné zdravotníctvo ovládli záujmy súkromných lobistických skupín. To zdravotníctvo, do ktorého síce smeruje 10 miliárd ročne, no napriek tomu sa v ňom na drahé lieky pre našich blížnych zbierame po rôznych internetových charitách. Na miliónové zisky majiteľov Zdravotných poisťovní však akosi peniaze vždy sú. A premiér? Ten mlčí, k zisteniam NKÚ sa nevyjadruje a naše zdravie i životy - ako premiérsku tému, verejne uchopiť nechce. Miliardy z eurofondov pritom dokáže Slovensko čerpať iba v žalostnej desatine toho, čo sa nám ponúka. Ako to čerpanie vyzerá v praxi, nám priam demonštratívne predviedla takzvaná penziónová výzva. Penzióny, ktoré penziónmi nikdy neboli a v ktorej sa z vyše 50. skontrolovaných penziónov našli pochybenia v deviatich z nich, pričom šesť už vyšetrujú aj OČTK. Minister pôdohospodárstva problém nevidí no a PPAčka - známa aj z kauzy Dobytkár, stále nedisponuje pečiatkou dôveryhodnej inštitúcie. K tomu môžeme pripočítať aj kauzy ministra Migaľa či dnes už bývalého vicepremiéra Kmeca, ktorý po odvolaní z vlády mieri do čela parlamentného výboru. Natíska sa preto zásadná otázka. Naozaj vieme, kam všetky tie zvyšujúce sa dane či odvody, ktoré od nás táto vláda žmýka už v treťom konsolidačnom kole, smerujú, čo s nimi vláda robí a ako to, že ich nevidieť v zlepšujúcich sa službách tohto čoraz viac kolabujúceho a rozpadajúceho sa štátu? A ak to nevidieť a ani necítiť, prečo máme tento "Potemkin" - oficiálne zvaný aj ako Slovensko, vlastne financovať? A prečo nevyvodzujeme zodpovednosť za chyby či hriechy politikov a štátnych manažérov? Témy a otázky pre šéfa Najvyššieho kontrolného úradu. Ráno Nahlas, tentoraz opäť pravidelný rozhovor so šéfom NKÚ Ľubomírom Andrassym. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš předal prezidentu Petru Pavlovi seznam kandidátů na ministry nové vlády, který v úterý odsouhlasila koaliční rada. Jasno do poslední chvíle nebylo o jméně ministra zahraničí, kterým se má stát šéf Motoristů Petr Macinka. „Babiš mluví o tom, že zahraniční politiku garantuje on jako premiér. On bude létat na summity a jednat s představiteli států, ministr zahraničí je takový volitelný doplněk k této aktivitě,“ konstatuje novinář Jan Tvrdoň.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Babiš o tom sice mlčí, ale nelze nevidět, že je hnutí ANO v mnohém ohledu levicové. Přestože při svém vzniku počátkem minulé dekády zaujímalo pozici řekněme středo-pravou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Echo Prime Time diskutovali poslanci Jiří Havránek (ODS) a Libor Vondráček (Svobodní, zvolen za SPD) o jménech budoucích ministrů, sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a Andrejem Babišem i o podobě státního rozpočtu.Jedním z nejcitlivějších témat je nominace Filipa Turka na post ministra zahraničí. Havránek uvedl, že jeho výroky z minulosti považuje za „nepřijatelné“ a že mohou komplikovat zahraniční vztahy, zejména s Polskem a Německem. Vondráček naopak zdůraznil, že „člověk se vyvíjí“ a připomněl, že i předchozí ministr Jan Lipavský citoval Lenina. Podle něj by zahraničí dávné příspěvky nemuselo řešit.Zásadní spor se týká Babišova střetu zájmů. Havránek podporuje postoj prezidenta, který chce slyšet řešení ještě před jmenováním premiéra, protože po jmenování už nemá žádné účinné nástroje. Vondráček trvá na tom, že zákon jasně říká, že střet zájmů vzniká až po nástupu do funkce, a prezident má pouze „přihlížet“, nikoliv klást další podmínky. Oba se však shodují, že mimořádná schůze sněmovny tento týden bude klíčová.Debata se dotkla také rozpočtu. Havránek odmítl kritiku, že vláda Petra Fialy zanedbávala dopravu; podle něj za žádné vlády nešly do infrastruktury tak vysoké investice. Vondráček naopak připomněl, že Národní rozpočtová rada upozornila na desítky miliard chybějící v rozpočtu, a obvinil předchozí kabinet, že upřednostnil obranu před dopravou. Podle něj bude nutné rozpočtem „rychle pracovat“, aby se předešlo rozpočtovému provizoriu.

V rámci konceptu Roboty na MSV, projektu zaměřeného na popularizaci robotizace na MSV, jehož součástí je i speciální série podcastů, uchopujeme robotiku ze všech úhlů pohledu. Jedním z nich je i to, jak se robot může dívat přes kamerové systémy – doménou společnosti ATE systém. Filip Volný je přesně tím člověkem, který by mohl ukázat, jak se roboty dokážou dívat. Nebude to ale jen o robotech, kamerové systémy mají spoustu užitku i mimo robotizaci. Série je speciál ke konferenci ROBOTY, která každý rok mapuje trendy průmyslové robotizace. Více na https://www.konference-roboty.cz

Ředitel ŘSD Radek Mátl v Press klubu popsal, že na rozestavěné stavby peníze jsou, ale v rozpočtu chybí bezmála 40 miliard a to může být problém pro stavby nové. Mátl mluvil také o první sněhové noci a také o tom, jak jsou silničáři nachystáni na zimu. Vysvětlil též proč i přes připravenost vznikne kalamita.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Po letošních volbách se zdá, že ve sněmovně budou sedět vládní, opoziční a pak ještě super opoziční poslanci. Do té poslední kategorie se pasují Piráti, kteří zůstali bez funkcí a proti všem. Je to chytrá strategie? Hostem dnešního Ptám se já je nejmladší pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili.Piráti zůstali ve sněmovně na okraji. Vládní většina se rozhodla nedat jim žádný sněmovní post a o možné funkce se s nimi nerozdělila ani opozice. Navíc se Pirátů dotklo, že když při volbě vedení sněmovny zkoušeli prosadit svoji Olgu Richterovou, dostala až na pár výjimek pouze pirátské hlasy.Ke společnému jednání s ostatními opozičními stranami se přidali až tento týden, kdy společně svolali mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů Andreje Babiše.Jaké řešení ohledně Babišova majetku by podle Pirátů vyhovělo zákonu? Má prezident Andreje Babiše nejmenovat, když jeho postup ohledně majetku nebude dostatečný? A jaké to je mít otce na ukrajinské frontě?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš si to naplánoval tak, že bude do konce příštího týdne premiérem. Personálně i programově to má ošéfované, ohledně hrozícího střetu zájmů se v tom sice plácá a dělá, že vlastně nerozumí, co po něm kdo chce – ale zároveň ujišťuje, ať jsme v klidu, protože jednou si to samozřejmě nějak ošéfuje taky. Čím dál víc to ale začíná vypadat, že tentokrát před sebou nemá politika, kterého opije rohlíkem z libovolné jeho pekárny. Prezident Petr Pavel vůči němu vystupuje úplně jinak než jak je na to Babiš zvyklý ze svého hnutí nebo Agrofertu. A šéf ANO má problém, který Petr Honzejk a Ondřej Leinert rozebírají v nejnovějším dílu politického podcastu HN Podpásovka.Dojde ale i na Filipa Turka, který se ani ve 40 letech nedokáže aspoň chvíli chovat jako dospělý kandidát na ministra čehokoli. A představa, že Česko reprezentuje v zahraničí, zavání podobnými blamážemi, jaké v poslední době předvádějí naši fotbaloví reprezentanti.

251113_34_TYZDEN_1 Celý článok nájdete TU: https://www.teraz.sk/publicistika . Generálny štrajk na Slovensku 17. novembra nebude, táto téma bola iba politickou rétorikou. V TASR TV to povedal publicista Juraj Hrabko. . Generálny štrajk by podľa neho v tomto čase nedokázala na Slovensku organizovať žiadna politická strana. „Ak by to nazvali inak ako generálny štrajk, napríklad generálny protest, alebo národný protest, dokázali by z toho vyťažiť viac,“ poznamenal. „Bolo to iba politikárčenie z ich strany. Myslím si, že už sami vedia, že to nie je možné,“ dodal na margo jesennej iniciatívy SaS....

Celosvetová kampaň Movember aj tento rok vyzýva mužov na urologické prehliadky ako prevenciu pred rakovinou prostaty. Povieme si aká je aktuálna situácia na Slovensku čo do počtu chorých, aj o prístupe Slovákov k prevencii. Nebude chýbať pozvánka do súťaže RSI Mysteriózne Slovensko. V novembrovej desiatej, už záverečnej časti navštívime Trenčiansky hrad a priblížime legendu o Studni lásky.

Končící vláda by měla uznat, že udělala chybu a začít konat rychlostí sprintera. Tak popsal poslední kroky vlády v demisi předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj už se chystají na jednání s novým kabinetem, protože pokud má naše ekonomika růst, je potřeba aby rostly taky platy. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Chceme riešiť vzdelávanie deti so sociálne znevýhodneného prostredia? Tak im musíme dať dôvod aby nám uverili, nie ich nútiť, hovorí o vynútenej desegregácií Martin Kahanec z Materskej školy v Prešove. Podľa neho druckerova reforma ublíži všetkým rodičom a deťom z marginalizovaných komunít nepomôže.Je dokonané, i touto biblickou formulou by sa dal popísať stav, v ktorom minister školstva pretlačil súbor siedmych zákonov, ktorými chce zásadne zmeniť tvár nášho školstva. Medzi jeho najkontroverznejšie nápady patrí zmena spôsobu financovania súkromných a cirkevných škôl. Pod heslom snahy o inklúziu a desegregáciu bude po novom teraz bude štát na tieto inštitúcie (neraz zrodené v pote, obetiach a nekonečnej snahe doslova proti systému) finančne tlačiť, tak aby sa viac otvorili verejnosti a ak nie, príde pokuta. Faktom je, že silne segregačné školstvo - ktoré napriek všeobecnému vzdelávaniu, až príliš často udržuje deti v pasci socioekonomických pomerov ich rodičov, je naozaj našim veľkým problémom. Zásadnou otázkou však je, či si desegregáciu môže štát doslova vynútiť a či takáto násilne pretláčaná inklúzia bude vôbec fungovať.Škôlky pre detí zo sociálne znevýhodneného prostredia nie je dnes dostupné, pripomína Kahanec Tie bariéry sú napríklad už len v cene lístkov na MHD, čo ako nízke školné alebo dokonca aj chýbajúce oblečenie pre deti v zime, dodáva. Dôvera, trpezlivosť, participácia a napokon, pocit, že su prijatí a milovaní. To je recept Martina Kahanca, ktorý dodáva, že štát v tejto téme ani len nedisponuje relevantnými dátami.Do sporu sa tu dostali dva kľúčové princípy, na jednej strane stojí verejný záujem poskytnúť kvalitné ako i dostupné vzdelanie naozaj všetkým deťom - bez ohľadu na ich pôvod či majetkové pomery ich rodičov no a na strane druhej je zasa právo rodičov na slobodnú voľbu čo najlepšej budúcnosti pre ich deti. Alebo to povedzme ešte inak. Vie o potrebách - ale aj o objektívnych obmedzeniach našich detí viac akýsi múdry a dobrý "ujo štát" alebo potreby či hendikepy svojich detí poznajú najlepšie ich vlastní rodičia? No a napokon, čo na tieto ministerské nápady hovoria skutoční odborníci, ktorí s deťmi z naozaj mimoriadne chudobného ako i segregovaného prostredia pracujú už celé dlhé roky a prečo si myslia, že takto násilne pretláčaná desegregácia fungovať nebude a práve naopak, tým, o ktorých tu ide to skôr ublíži?No a ako vlastne rozlúsknuť tento problém, ktorý si ako spoločnosť pestujeme už desaťročia a pritom, ide tu predsa o deti! Lebo, áno - aj tieto deti z mimoriadne chudobného či segregovaného prostredia sú predsa tiež naše deti, hoci sa k ním tak neraz ako spoločnosť vôbec nesprávame.Všetci tu už desaťročia vieme, že nám vadia vši, blchy, svrab a nečistota. Všetkým nám to vadí a čo s tým urobil štát? Všetci to vieme a štát s tým nič nerobí a namiesto toho aby riešil veci, ktoré všetci vieme pomenovať ako problém, tak príde s povinným predprimárnym vzdelávaním, pripomína Kahanec. Témy pre Martina Kahanca zo súkromnej materskej školy Tobiáš v Prešove, ktorú navštevujú prevažne deti zo sociálne znevýhodneného prostredia, respektíve marginalizovaných rómskych komunít. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Chceme riešiť vzdelávanie deti so sociálne znevýhodneného prostredia? Tak im musíme dať dôvod aby nám uverili, nie ich nútiť, hovorí o vynútenej desegregácií Martin Kahanec z Materskej školy v Prešove. Podľa neho druckerova reforma ublíži všetkým rodičom a deťom z marginalizovaných komunít vôbec nepomôže.Je dokonané, i touto biblickou formulou by sa dal popísať stav, v ktorom minister školstva pretlačil súbor siedmych zákonov, ktorými chce zásadne zmeniť tvár nášho školstva. Medzi jeho najkontroverznejšie nápady patrí zmena spôsobu financovania súkromných a cirkevných škôl. Pod heslom snahy o inklúziu a desegregáciu bude po novom teraz bude štát na tieto inštitúcie (neraz zrodené v pote, obetiach a nekonečnej snahe doslova proti systému) finančne tlačiť, tak aby sa viac otvorili verejnosti a ak nie, príde pokuta. Faktom je, že silne segregačné školstvo - ktoré napriek všeobecnému vzdelávaniu, až príliš často udržuje deti v pasci socioekonomických pomerov ich rodičov, je naozaj našim veľkým problémom. Zásadnou otázkou však je, či si desegregáciu môže štát doslova vynútiť a či takáto násilne pretláčaná inklúzia bude vôbec fungovať.Škôlky pre detí zo sociálne znevýhodneného prostredia nie je dnes dostupné, pripomína Kahanec Tie bariéry sú napríklad už len v cene lístkov na MHD, čo ako nízke školné alebo dokonca aj chýbajúce oblečenie pre deti v zime, dodáva. Dôvera, trpezlivosť, participácia a napokon, pocit, že su prijatí a milovaní. To je recept Martina Kahanca, ktorý dodáva, že štát v tejto téme ani len nedisponuje relevantnými dátami.Do sporu sa tu dostali dva kľúčové princípy, na jednej strane stojí verejný záujem poskytnúť kvalitné ako i dostupné vzdelanie naozaj všetkým deťom - bez ohľadu na ich pôvod či majetkové pomery ich rodičov no a na strane druhej je zasa právo rodičov na slobodnú voľbu čo najlepšej budúcnosti pre ich deti. Alebo to povedzme ešte inak. Vie o potrebách - ale aj o objektívnych obmedzeniach našich detí viac akýsi múdry a dobrý "ujo štát" alebo potreby či hendikepy svojich detí poznajú najlepšie ich vlastní rodičia? No a napokon, čo na tieto ministerské nápady hovoria skutoční odborníci, ktorí s deťmi z naozaj mimoriadne chudobného ako i segregovaného prostredia pracujú už celé dlhé roky a prečo si myslia, že takto násilne pretláčaná desegregácia fungovať nebude a práve naopak, tým, o ktorých tu ide to skôr ublíži?No a ako vlastne rozlúsknuť tento problém, ktorý si ako spoločnosť pestujeme už desaťročia a pritom, ide tu predsa o deti! Lebo, áno - aj tieto deti z mimoriadne chudobného či segregovaného prostredia sú predsa tiež naše deti, hoci sa k ním tak neraz ako spoločnosť vôbec nesprávame.Všetci tu už desaťročia vieme, že nám vadia vši, blchy, svrab a nečistota. Všetkým nám to vadí a čo s tým urobil štát? Všetci to vieme a štát s tým nič nerobí a namiesto toho aby riešil veci, ktoré všetci vieme pomenovať ako problém, tak príde s povinným predprimárnym vzdelávaním, pripomína Kahanec. Témy pre Martina Kahanca zo súkromnej materskej školy Tobiáš v Prešove, ktorú navštevujú prevažne deti zo sociálne znevýhodneného prostredia, respektíve marginalizovaných rómskych komunít. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Jeho jméno je pevně spjato s historií hornictví na Stříbrsku, horníkem je už 47 let a od roku 2006 o něm píše velké výpravné knihy. Ta poslední nese titul Stříbrské hornictví a nejedná se o žádnou malou brožurku.

Jeho jméno je pevně spjato s historií hornictví na Stříbrsku, horníkem je už 47 let a od roku 2006 o něm píše velké výpravné knihy. Ta poslední nese titul Stříbrské hornictví a nejedná se o žádnou malou brožurku.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeho jméno je pevně spjato s historií hornictví na Stříbrsku, horníkem je už 47 let a od roku 2006 o něm píše velké výpravné knihy. Ta poslední nese titul Stříbrské hornictví a nejedná se o žádnou malou brožurku.

Téma chytrých hodinek je zpět. Otestovali jsme novinky jako Pixel Watch 4 nebo Apple Watch Series 11. Nebude to ale jen o nových produktech, povíme si také naše zkušenosti a nahlédneme do budoucnosti chytrých hodinek.

Evropská unie zatím odložila hlasování o kontroverzní regulaci Chat Control, která by mohla umožnit plošné skenování šifrovaných zpráv. Co to znamená pro budoucnost soukromí a bezpečnosti online? V této epizodě rozebíráme aktuální vývoj v Bruselu i další silné novinky: hack portálu FIA, který ohrozil osobní data jezdců Formule 1, zranitelnosti v routerech TP-Link a zásah proti kyberzločinecké síti SIMCARTEL v Lotyšsku.

Nestrašme lidi válkou, ale buďme připraveni, tvrdilo před volbami hnutí ANO. V myslích mnoha voličů tehdy ještě rezonovala Babišova mantra z prezidentských voleb, „nejsem voják, jsem diplomat“.

Nestrašme lidi válkou, ale buďme připraveni, tvrdilo před volbami hnutí ANO. V myslích mnoha voličů tehdy ještě rezonovala Babišova mantra z prezidentských voleb, „nejsem voják, jsem diplomat“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Necizolož - jedno z přikázání, které známe zpaměti, ale jehož hloubku často nevidíme. Kazatel Aleš Navrátil z Církve bratrské v Betanii v Brně nás zve do Exodu 20,14, aby ukázal jednoduché proč tohoto Božího slova. Poslouchejte na Rádiu 7 v relaci Bohoslužba.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?

Návrh si lidé mohou prostudovat na webu města. K nalezení je také v nových výstavních prostorách CIMRA. Veřejné projednání návrhu se bude konat 27. listopadu.

Stánků bez patřičného povolení je podle starostky v Hřensku zhruba sedm. Obec obchodníkům dá nejprve výzvu, aby své stánky odstranili.

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION „Andrej Babiš doufá, že Motoristé přijdou k rozumu a nominují místo Filipa Turka někoho jiného. Mezitím ale bobtná problém s Petrem Macinkou, který chce být ministrem životního prostředí,“ říká investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. „Motoristé jsou nabubřelí a nechovají se racionálně. Tlačí na pilu a tím sami udržují Turkovu kauzu ve veřejném prostoru,“ tvrdí v rozhovoru. Ve Studiu N podrobně popisujeme, jak jsme se ke smazaným příspěvkům dostali, jak jsme je v redakci ověřovali a proč se nakonec rozhodl veřejně promluvit zdroj, který nám je poskytl. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

První fáze mírového plánu Donalda Trumpa pro Gazu, tedy vydání živých rukojmích, dopadla úspěšně. Další fáze, které počítají s odzbrojením teroristického hnutí Hamás a zřízením nějaké na teroristech nezávislé správy, jsou zatím v nedohlednu. O budoucnosti Gazy a izraelsko-palestinského konfliktu debatují bývalý velvyslanec v Izraeli Daniel Kumermann, komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland, politoložka a islamoložka Zora Hesová a historik a teolog Filip Outrata.

Parlamentu pokračuje v rokovanie napriek tomu, že štátny rozpočet bol schválený. Na programe je stále viacero zaujímavých bodov, niektoré spôsobujú vrásky v koalícii, napríklad za hazardné zákony, ktoré si nejakým spôsobom v koalícii "vydupal" Rudolf Huliak. Okrem toho sa hlasovalo aj o školských zákonoch, no a mimo poradia skončil nakoniec rokovací poriadok, má sa o ňom rokovať až v novembri o tom, čo nás čaká a neminie, ale o tom, aká budúcnosť možno čaká aj niektorých. Pozvanie do Analýz 24 prijali poslanci Ján Ferenčák a Veronika Remišová. 

Politoložka Vladimíra Dvořáková v Press klubu vysvětlila proč bude mít Filip Turek smůlu a ministrem se nestane. Kromě dění kolem Turka byla řeč o procesu sestavení vlády, kterou politoložka čeká v období před koncem roku.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Po schválení ďalšieho konsolidačného balíka teraz parlament rokuje o zákone roka, štátnom rozpočte. Do parlamentu sa vrátili aj prezidentom vrátené covidové amnestie. Minister školstva chce presadiť zmeny vo financovaní škôl či povinnej škôlke pre štvôr a trojročné deti.Ako je na tom školstvo, koľko a načo ušetrí? Ako sa našich detí dotkne novela ústavy a prečo komora učiteľov hovorí o chaose a anarchii v školách? A čo spôsobí znížený normatív pre cirkevné a súkromné školy? Čo hovorí minister na ich petície a zajtrajší protest pred parlamentom? A čo hovorí Hlas na nápady Smeru predlžovať volebné obdobie nie len starostom a primátorom ale aj premiérovi a jeho vláde?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom školstva, výskumu, vývoja a mládeže a podpredsedom strany Hlas – SD Tomášom Druckerom.

Nejen pro levicové aktivisty bývaly nadnárodní korporace jako červený hadr. Symbol velkého kapitálu, který drancuje přírodní zdroje a zneužívá zaměstnance. Uplynulá dekáda ale přinesla v tomto hodnocení pěkný obrat. Z mnohých velkých, nadnárodních firem se totiž stali ukázkoví progresivisté.

Všechno se zdá být v nejlepším pořádku. První verze státního rozpočtu na rok 2026 sestavená v srpnu nesplnila požadavky všech ministrů. Ve druhé verzi, kterou schválila odcházející vláda Petra Fialy v úterý, se ale peníze pro všechny nespokojence našly.

„Vždycky jsem se snažila reagovat na potřeby dcery. Na to, jaká je a v čem jí je dobře. Mám důvěru v ní i v její motivaci. Co bude potřebovat pro život, to se naučí,“ říká Tereza Chadimová. Její sedmiletá dcera letos v záři nenastoupila do školy a vzdělává se doma.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vždycky jsem se snažila reagovat na potřeby dcery. Na to, jaká je a v čem jí je dobře. Mám důvěru v ní i v její motivaci. Co bude potřebovat pro život, to se naučí,“ říká Tereza Chadimová. Její sedmiletá dcera letos v záři nenastoupila do školy a vzdělává se doma.

Nejen pro levicové aktivisty bývaly nadnárodní korporace jako červený hadr. Symbol velkého kapitálu, který drancuje přírodní zdroje a zneužívá zaměstnance. Uplynulá dekáda ale přinesla v tomto hodnocení pěkný obrat. Z mnohých velkých, nadnárodních firem se totiž stali ukázkoví progresivisté.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Všechno se zdá být v nejlepším pořádku. První verze státního rozpočtu na rok 2026 sestavená v srpnu nesplnila požadavky všech ministrů. Ve druhé verzi, kterou schválila odcházející vláda Petra Fialy v úterý, se ale peníze pro všechny nespokojence našly.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Politici vládnej koalície stratili cit, po náraste platov si veľkoryso uberú dve stovky, zhodli sa komentátor Denníka N Filip Obradovič s politickým novinárom Mirom Kernom. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom hovoria, či mal byť český minister Vít Rakušan pod pódiom na slovenskom proteste, či mal byť Igor Matovič na pódiu, aj prečo premiér a jeho ministri nechávajú konsolidáciu len na Ladislava Kamenického.

Změní příští vláda daně? Podle ekonomů to bude nezbytné, pokud má stát brzdit zadlužování a zároveň pokračovat v nutných výdajích na obranu či důchody. Navrhují proto rozsáhlou daňovou reformu s názvem Chytřejší daně, kterou připravily a zveřejnily v minulých dnech tři výzkumné instituce PAQ Research, Centrum veřejných financí Univerzity Karlovy a IDEA CERGE.

Vládneme, nerušit #26: Ačkoliv volební preference naznačují, že hnutí ANO směřuje k říjnovému vítězství, Andrej Babiš má cestu k premiérskému postu mnohem složitější. V cestě mu stojí zejména jeho střet zájmů, kauza Čapí hnízdo a prezident Petr Pavel. Ve stejnou chvíli dvojka hnutí ANO Karel Havlíček v jistém ohledu už nyní vystupuje jako kandidát na předsedu vlády. O šancích Andreje Babiše na návrat do premiérského křesla v novém díle podcastu Vládneme, nerušit diskutují redaktoři Respektu František Trojan a Filip Zelenka. 

1. Operácia Kotlár je vo finále 2. Hasiči nie sú spokojní 3. Zrušenie voľných dní nebude stačiť

1. Fico je našou studnicou múdrosti. 2. Táto garnitúra už ráta len s potopou. 3. Astrológ svojho alchymistu menuje aj za ministra.

Gympl, Vejška a teď Džob. „Další pokračování už určitě nebude, leda by přišlo milion lidí do kina,“ směje se v nové epizodě Bojs Tomáš Vorel mladší. Ačkoli je známý z filmů, hereckou cestou se nakonec nevydal. V rozhovoru přiznává, že není typ na rutinní práci, a také mluví o společenském tlaku, který na sobě cítí.

Pri pohľade na súčasnú bezpečnostnú situáciu vo svete, by sa mohlo zdať, že ide o podobnosť čisto náhodnú. Ale zrejme za tým predsa len niečo bude. Uveďme preto jeden citát. „Základom kremeľského neurotického prístupu k svetovým udalostiam je ruský tradičný inštinktívny pocit neistoty.“ Tieto slová Georga Kennana, amerického diplomata, znalca ruských pomerov a popredného člena americkej diplomatickej misie v Sovietskom zväze v kľúčových rokoch 1944 až 1946, sú tak trochu psychologickou diagnostikou. Tá je zároveň súčasťou tzv. Dlhého telegramu, ktorý Kennan adresoval predstaviteľom americkej administratívy. Zahraničná politika Spojených štátov sa krátko po 2. svetovej vojne potácala pri zmätených úvahách o tom, ako utlmiť podozrievavosť niekdajšieho spojenca na východe a kam vlastne ustúpiť, aby bolo možné upokojiť paranoidnú myseľ sovietskeho vodcu Josifa Stalina. Nebol to však len George Kennan, ale aj niekdajší britský vojnový premiér Winston Churchill a mnohí ďalší, ktorí upozorňovali, že reakciou predsa nemôže byť politika ústupkov, ale naopak jedine asertívny a odvážny prístup, ktorý voči vonkajšej hrozbe nasadí rovnako silovú odpoveď. Tieto úvahy získavajú na svojej aktuálnosti i teraz, keď vo vzduchu visí osud Ukrajiny, hrozba jej rozparcelovania a nový ústupok voči tradične agresívnej kremeľskej politike. Pred viac než 75 rokmi sa asertívna odpoveď Západu pretavila do vzniku Severoatlantickej aliancie. A aká je jeho odpoveď dnes? Nebude na škodu pripomenúť si časy, keď Západ dokázal vzdorovať. Prinášame preto staršiu epizódu podcastu Dejiny. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s Petrom Marešom, dlhoročným českým diplomatom, historikom a riaditeľom Medzinárodného vyšehradského fondu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Rusové stále vnímají nynější válku na Ukrajině jako bratrskou pomoc, nikoliv jako válečnou agresi, je přesvědčený scenárista, režisér a major v záloze Václav Marhoul. Za bratrskou pomoc podle něj považují i zabíjení civilistů. „Rusové nerozlišují mezi civilistou, nebo vojákem. Pro ně jsou Ukrajinci bratrský národ, a ten zasluhuje, dobro, lásku a spasení. A potřebuje pomoc ve svém pomýlení. Smrt je jen obětí, která se klade na oltář dobra a lásky,“ říká pro Český rozhlas Plus.