Podcasts about nebude

Chceme riešiť vzdelávanie deti so sociálne znevýhodneného prostredia? Tak im musíme dať dôvod aby nám uverili, nie ich nútiť, hovorí o vynútenej desegregácií Martin Kahanec z Materskej školy v Prešove. Podľa neho druckerova reforma ublíži všetkým rodičom a deťom z marginalizovaných komunít nepomôže.Je dokonané, i touto biblickou formulou by sa dal popísať stav, v ktorom minister školstva pretlačil súbor siedmych zákonov, ktorými chce zásadne zmeniť tvár nášho školstva. Medzi jeho najkontroverznejšie nápady patrí zmena spôsobu financovania súkromných a cirkevných škôl. Pod heslom snahy o inklúziu a desegregáciu bude po novom teraz bude štát na tieto inštitúcie (neraz zrodené v pote, obetiach a nekonečnej snahe doslova proti systému) finančne tlačiť, tak aby sa viac otvorili verejnosti a ak nie, príde pokuta. Faktom je, že silne segregačné školstvo - ktoré napriek všeobecnému vzdelávaniu, až príliš často udržuje deti v pasci socioekonomických pomerov ich rodičov, je naozaj našim veľkým problémom. Zásadnou otázkou však je, či si desegregáciu môže štát doslova vynútiť a či takáto násilne pretláčaná inklúzia bude vôbec fungovať.Škôlky pre detí zo sociálne znevýhodneného prostredia nie je dnes dostupné, pripomína Kahanec Tie bariéry sú napríklad už len v cene lístkov na MHD, čo ako nízke školné alebo dokonca aj chýbajúce oblečenie pre deti v zime, dodáva. Dôvera, trpezlivosť, participácia a napokon, pocit, že su prijatí a milovaní. To je recept Martina Kahanca, ktorý dodáva, že štát v tejto téme ani len nedisponuje relevantnými dátami.Do sporu sa tu dostali dva kľúčové princípy, na jednej strane stojí verejný záujem poskytnúť kvalitné ako i dostupné vzdelanie naozaj všetkým deťom - bez ohľadu na ich pôvod či majetkové pomery ich rodičov no a na strane druhej je zasa právo rodičov na slobodnú voľbu čo najlepšej budúcnosti pre ich deti. Alebo to povedzme ešte inak. Vie o potrebách - ale aj o objektívnych obmedzeniach našich detí viac akýsi múdry a dobrý "ujo štát" alebo potreby či hendikepy svojich detí poznajú najlepšie ich vlastní rodičia? No a napokon, čo na tieto ministerské nápady hovoria skutoční odborníci, ktorí s deťmi z naozaj mimoriadne chudobného ako i segregovaného prostredia pracujú už celé dlhé roky a prečo si myslia, že takto násilne pretláčaná desegregácia fungovať nebude a práve naopak, tým, o ktorých tu ide to skôr ublíži?No a ako vlastne rozlúsknuť tento problém, ktorý si ako spoločnosť pestujeme už desaťročia a pritom, ide tu predsa o deti! Lebo, áno - aj tieto deti z mimoriadne chudobného či segregovaného prostredia sú predsa tiež naše deti, hoci sa k ním tak neraz ako spoločnosť vôbec nesprávame.Všetci tu už desaťročia vieme, že nám vadia vši, blchy, svrab a nečistota. Všetkým nám to vadí a čo s tým urobil štát? Všetci to vieme a štát s tým nič nerobí a namiesto toho aby riešil veci, ktoré všetci vieme pomenovať ako problém, tak príde s povinným predprimárnym vzdelávaním, pripomína Kahanec. Témy pre Martina Kahanca zo súkromnej materskej školy Tobiáš v Prešove, ktorú navštevujú prevažne deti zo sociálne znevýhodneného prostredia, respektíve marginalizovaných rómskych komunít. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Chceme riešiť vzdelávanie deti so sociálne znevýhodneného prostredia? Tak im musíme dať dôvod aby nám uverili, nie ich nútiť, hovorí o vynútenej desegregácií Martin Kahanec z Materskej školy v Prešove. Podľa neho druckerova reforma ublíži všetkým rodičom a deťom z marginalizovaných komunít vôbec nepomôže.Je dokonané, i touto biblickou formulou by sa dal popísať stav, v ktorom minister školstva pretlačil súbor siedmych zákonov, ktorými chce zásadne zmeniť tvár nášho školstva. Medzi jeho najkontroverznejšie nápady patrí zmena spôsobu financovania súkromných a cirkevných škôl. Pod heslom snahy o inklúziu a desegregáciu bude po novom teraz bude štát na tieto inštitúcie (neraz zrodené v pote, obetiach a nekonečnej snahe doslova proti systému) finančne tlačiť, tak aby sa viac otvorili verejnosti a ak nie, príde pokuta. Faktom je, že silne segregačné školstvo - ktoré napriek všeobecnému vzdelávaniu, až príliš často udržuje deti v pasci socioekonomických pomerov ich rodičov, je naozaj našim veľkým problémom. Zásadnou otázkou však je, či si desegregáciu môže štát doslova vynútiť a či takáto násilne pretláčaná inklúzia bude vôbec fungovať.Škôlky pre detí zo sociálne znevýhodneného prostredia nie je dnes dostupné, pripomína Kahanec Tie bariéry sú napríklad už len v cene lístkov na MHD, čo ako nízke školné alebo dokonca aj chýbajúce oblečenie pre deti v zime, dodáva. Dôvera, trpezlivosť, participácia a napokon, pocit, že su prijatí a milovaní. To je recept Martina Kahanca, ktorý dodáva, že štát v tejto téme ani len nedisponuje relevantnými dátami.Do sporu sa tu dostali dva kľúčové princípy, na jednej strane stojí verejný záujem poskytnúť kvalitné ako i dostupné vzdelanie naozaj všetkým deťom - bez ohľadu na ich pôvod či majetkové pomery ich rodičov no a na strane druhej je zasa právo rodičov na slobodnú voľbu čo najlepšej budúcnosti pre ich deti. Alebo to povedzme ešte inak. Vie o potrebách - ale aj o objektívnych obmedzeniach našich detí viac akýsi múdry a dobrý "ujo štát" alebo potreby či hendikepy svojich detí poznajú najlepšie ich vlastní rodičia? No a napokon, čo na tieto ministerské nápady hovoria skutoční odborníci, ktorí s deťmi z naozaj mimoriadne chudobného ako i segregovaného prostredia pracujú už celé dlhé roky a prečo si myslia, že takto násilne pretláčaná desegregácia fungovať nebude a práve naopak, tým, o ktorých tu ide to skôr ublíži?No a ako vlastne rozlúsknuť tento problém, ktorý si ako spoločnosť pestujeme už desaťročia a pritom, ide tu predsa o deti! Lebo, áno - aj tieto deti z mimoriadne chudobného či segregovaného prostredia sú predsa tiež naše deti, hoci sa k ním tak neraz ako spoločnosť vôbec nesprávame.Všetci tu už desaťročia vieme, že nám vadia vši, blchy, svrab a nečistota. Všetkým nám to vadí a čo s tým urobil štát? Všetci to vieme a štát s tým nič nerobí a namiesto toho aby riešil veci, ktoré všetci vieme pomenovať ako problém, tak príde s povinným predprimárnym vzdelávaním, pripomína Kahanec. Témy pre Martina Kahanca zo súkromnej materskej školy Tobiáš v Prešove, ktorú navštevujú prevažne deti zo sociálne znevýhodneného prostredia, respektíve marginalizovaných rómskych komunít. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Téma chytrých hodinek je zpět. Otestovali jsme novinky jako Pixel Watch 4 nebo Apple Watch Series 11. Nebude to ale jen o nových produktech, povíme si také naše zkušenosti a nahlédneme do budoucnosti chytrých hodinek.

Evropská unie zatím odložila hlasování o kontroverzní regulaci Chat Control, která by mohla umožnit plošné skenování šifrovaných zpráv. Co to znamená pro budoucnost soukromí a bezpečnosti online? V této epizodě rozebíráme aktuální vývoj v Bruselu i další silné novinky: hack portálu FIA, který ohrozil osobní data jezdců Formule 1, zranitelnosti v routerech TP-Link a zásah proti kyberzločinecké síti SIMCARTEL v Lotyšsku.

Nestrašme lidi válkou, ale buďme připraveni, tvrdilo před volbami hnutí ANO. V myslích mnoha voličů tehdy ještě rezonovala Babišova mantra z prezidentských voleb, „nejsem voják, jsem diplomat“.

Nestrašme lidi válkou, ale buďme připraveni, tvrdilo před volbami hnutí ANO. V myslích mnoha voličů tehdy ještě rezonovala Babišova mantra z prezidentských voleb, „nejsem voják, jsem diplomat“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Necizolož - jedno z přikázání, které známe zpaměti, ale jehož hloubku často nevidíme. Kazatel Aleš Navrátil z Církve bratrské v Betanii v Brně nás zve do Exodu 20,14, aby ukázal jednoduché proč tohoto Božího slova. Poslouchejte na Rádiu 7 v relaci Bohoslužba.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?

Návrh si lidé mohou prostudovat na webu města. K nalezení je také v nových výstavních prostorách CIMRA. Veřejné projednání návrhu se bude konat 27. listopadu.

Stánků bez patřičného povolení je podle starostky v Hřensku zhruba sedm. Obec obchodníkům dá nejprve výzvu, aby své stánky odstranili.

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION „Andrej Babiš doufá, že Motoristé přijdou k rozumu a nominují místo Filipa Turka někoho jiného. Mezitím ale bobtná problém s Petrem Macinkou, který chce být ministrem životního prostředí,“ říká investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. „Motoristé jsou nabubřelí a nechovají se racionálně. Tlačí na pilu a tím sami udržují Turkovu kauzu ve veřejném prostoru,“ tvrdí v rozhovoru. Ve Studiu N podrobně popisujeme, jak jsme se ke smazaným příspěvkům dostali, jak jsme je v redakci ověřovali a proč se nakonec rozhodl veřejně promluvit zdroj, který nám je poskytl. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

První fáze mírového plánu Donalda Trumpa pro Gazu, tedy vydání živých rukojmích, dopadla úspěšně. Další fáze, které počítají s odzbrojením teroristického hnutí Hamás a zřízením nějaké na teroristech nezávislé správy, jsou zatím v nedohlednu. O budoucnosti Gazy a izraelsko-palestinského konfliktu debatují bývalý velvyslanec v Izraeli Daniel Kumermann, komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland, politoložka a islamoložka Zora Hesová a historik a teolog Filip Outrata.

Parlamentu pokračuje v rokovanie napriek tomu, že štátny rozpočet bol schválený. Na programe je stále viacero zaujímavých bodov, niektoré spôsobujú vrásky v koalícii, napríklad za hazardné zákony, ktoré si nejakým spôsobom v koalícii "vydupal" Rudolf Huliak. Okrem toho sa hlasovalo aj o školských zákonoch, no a mimo poradia skončil nakoniec rokovací poriadok, má sa o ňom rokovať až v novembri o tom, čo nás čaká a neminie, ale o tom, aká budúcnosť možno čaká aj niektorých. Pozvanie do Analýz 24 prijali poslanci Ján Ferenčák a Veronika Remišová. 

Politoložka Vladimíra Dvořáková v Press klubu vysvětlila proč bude mít Filip Turek smůlu a ministrem se nestane. Kromě dění kolem Turka byla řeč o procesu sestavení vlády, kterou politoložka čeká v období před koncem roku.See omnystudio.com/listener for privacy information.

(0:00) ČO SME HRALI ZA POSLEDNÝ TÝŽDEŇ(10:50) VÝKON NOVÉHO XBOXU A PS6(42:00) CERNY HOVORÍ O TECHNOLÓGIÁCH PS6(54:35) BLUEPOINT PRACUJE NA NOVEJ HRE

Ranní brífink Štěpána Svobody: Z emisních povolenek pro domácnosti a motoristy, známých jako ETS 2, se stalo horké politické téma. Strany varovaly před likvidací automobilismu i zdražením tepla. Jenže nová analýza pro ministerstvo životního prostředí říká něco jiného – dopady na rozpočty domácností by měly být mírné, v řádu několika stovek korun měsíčně. Největší zátěž pocítí střední a vyšší střední třída, která má větší domy a víc aut. Naopak stát si může výrazně polepšit. Jen mezi roky 2027 a 2032 by mohl na povolenkách vybrat až 200 miliard korun. Peníze mají jít třeba na renovace domů pro zranitelné skupiny nebo na rozvoj „veřejné taxislužby“ pro odlehlejší regiony. Více v Ranním brífinku vysvětluje redaktor HN Jan Brož.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Z emisních povolenek pro domácnosti a motoristy, známých jako ETS 2, se stalo horké politické téma. Strany varovaly před likvidací automobilismu i zdražením tepla. Jenže nová analýza pro ministerstvo životního prostředí říká něco jiného – dopady na rozpočty domácností by měly být mírné, v řádu několika stovek korun měsíčně. Největší zátěž pocítí střední a vyšší střední třída, která má větší domy a víc aut. Naopak stát si může výrazně polepšit. Jen mezi roky 2027 a 2032 by mohl na povolenkách vybrat až 200 miliard korun. Peníze mají jít třeba na renovace domů pro zranitelné skupiny nebo na rozvoj „veřejné taxislužby“ pro odlehlejší regiony. Více v Ranním brífinku vysvětluje redaktor HN Jan Brož. 

Jiří Ježek slaví narozeniny a jako dárek si do dalšího dílu oblíbeného pořadu nadělil hosta podle představ. Ve studiu Radiožurnálu Sport se totiž rozpovídal reprezentační trenér cross country horských kol Viktor Zapletal. Co pro svět bikerů bude znamenat konec kariéry Nino Schurtera? Jak se Ondřej Cink propracoval k premiérovému vítězství na závodě Světového poháru? Kdo z juniorů nebo juniorek se v budoucnosti může udržet mezi světovou elitou? Poslechněte si celý rozhovor.

Po schválení ďalšieho konsolidačného balíka teraz parlament rokuje o zákone roka, štátnom rozpočte. Do parlamentu sa vrátili aj prezidentom vrátené covidové amnestie. Minister školstva chce presadiť zmeny vo financovaní škôl či povinnej škôlke pre štvôr a trojročné deti.Ako je na tom školstvo, koľko a načo ušetrí? Ako sa našich detí dotkne novela ústavy a prečo komora učiteľov hovorí o chaose a anarchii v školách? A čo spôsobí znížený normatív pre cirkevné a súkromné školy? Čo hovorí minister na ich petície a zajtrajší protest pred parlamentom? A čo hovorí Hlas na nápady Smeru predlžovať volebné obdobie nie len starostom a primátorom ale aj premiérovi a jeho vláde?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom školstva, výskumu, vývoja a mládeže a podpredsedom strany Hlas – SD Tomášom Druckerom.

Novým insiderem v oblasti podnikání, startupů a investic pořadu Inside Talks je Michal Nýdrle - investor, spoluzakladatel společnosti Next Wealth a ambasador Druhé ekonomické transformace. Ve své premiéře se podíval na výsledky voleb právě z byznysového hlediska. „Samozřejmě si musíme počkat na programové prohlášení a pak hodnotit, co se z předvolebních slibů dostalo na papír. V byznysu jsem ale poslední dva roky slýchával dost často, že lepší je silný Babiš, než pětikoaliční nevládnutí. Hodnotově s tím sice nemusí každý souznít, ale pragmaticky na tom něco je,“ říká Michal Nýdrle. Předchozí vládu chválí, za postoj proti Rusku, slušnou rétoriku a například zavedení zaměstnaneckých akcií. Kriticky ale hodnotí jiné kroky jako zrušení EET a superhrubé mzdy či windfall tax. „To byla populistická a ukvapená řešení,“ dodává. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Martin Durčák z ČEPS, Jan Romportl z Elin.ai a investor Michal Nýdrle. Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Komentátor Petr Honzejk krotí nadšení Andreje Babiše a predikuje dlouhé sestavování vlády. Říká také po čem Babiš touží a co od něj čekat. Největším překvapením pro Honzejka je propadák Stačilo!.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Nejen pro levicové aktivisty bývaly nadnárodní korporace jako červený hadr. Symbol velkého kapitálu, který drancuje přírodní zdroje a zneužívá zaměstnance. Uplynulá dekáda ale přinesla v tomto hodnocení pěkný obrat. Z mnohých velkých, nadnárodních firem se totiž stali ukázkoví progresivisté.

Všechno se zdá být v nejlepším pořádku. První verze státního rozpočtu na rok 2026 sestavená v srpnu nesplnila požadavky všech ministrů. Ve druhé verzi, kterou schválila odcházející vláda Petra Fialy v úterý, se ale peníze pro všechny nespokojence našly.

„Vždycky jsem se snažila reagovat na potřeby dcery. Na to, jaká je a v čem jí je dobře. Mám důvěru v ní i v její motivaci. Co bude potřebovat pro život, to se naučí,“ říká Tereza Chadimová. Její sedmiletá dcera letos v záři nenastoupila do školy a vzdělává se doma.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vždycky jsem se snažila reagovat na potřeby dcery. Na to, jaká je a v čem jí je dobře. Mám důvěru v ní i v její motivaci. Co bude potřebovat pro život, to se naučí,“ říká Tereza Chadimová. Její sedmiletá dcera letos v záři nenastoupila do školy a vzdělává se doma.

Nejen pro levicové aktivisty bývaly nadnárodní korporace jako červený hadr. Symbol velkého kapitálu, který drancuje přírodní zdroje a zneužívá zaměstnance. Uplynulá dekáda ale přinesla v tomto hodnocení pěkný obrat. Z mnohých velkých, nadnárodních firem se totiž stali ukázkoví progresivisté.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Všechno se zdá být v nejlepším pořádku. První verze státního rozpočtu na rok 2026 sestavená v srpnu nesplnila požadavky všech ministrů. Ve druhé verzi, kterou schválila odcházející vláda Petra Fialy v úterý, se ale peníze pro všechny nespokojence našly.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Soukromá firma zde chce postavit soustavu pěti větrníků o výšce 200 až 250 metrů, budou tedy patřit k nejvyšším v Česku. Plán v anketě podpořilo 95 procent hlasujících obyvatel Vojtěchova.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Politici vládnej koalície stratili cit, po náraste platov si veľkoryso uberú dve stovky, zhodli sa komentátor Denníka N Filip Obradovič s politickým novinárom Mirom Kernom. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom hovoria, či mal byť český minister Vít Rakušan pod pódiom na slovenskom proteste, či mal byť Igor Matovič na pódiu, aj prečo premiér a jeho ministri nechávajú konsolidáciu len na Ladislava Kamenického.

Změní příští vláda daně? Podle ekonomů to bude nezbytné, pokud má stát brzdit zadlužování a zároveň pokračovat v nutných výdajích na obranu či důchody. Navrhují proto rozsáhlou daňovou reformu s názvem Chytřejší daně, kterou připravily a zveřejnily v minulých dnech tři výzkumné instituce PAQ Research, Centrum veřejných financí Univerzity Karlovy a IDEA CERGE.

Vládneme, nerušit #26: Ačkoliv volební preference naznačují, že hnutí ANO směřuje k říjnovému vítězství, Andrej Babiš má cestu k premiérskému postu mnohem složitější. V cestě mu stojí zejména jeho střet zájmů, kauza Čapí hnízdo a prezident Petr Pavel. Ve stejnou chvíli dvojka hnutí ANO Karel Havlíček v jistém ohledu už nyní vystupuje jako kandidát na předsedu vlády. O šancích Andreje Babiše na návrat do premiérského křesla v novém díle podcastu Vládneme, nerušit diskutují redaktoři Respektu František Trojan a Filip Zelenka. 

1. Operácia Kotlár je vo finále 2. Hasiči nie sú spokojní 3. Zrušenie voľných dní nebude stačiť

1. Fico je našou studnicou múdrosti. 2. Táto garnitúra už ráta len s potopou. 3. Astrológ svojho alchymistu menuje aj za ministra.

Násilí do politiky nepatří a takovýto incident by se už neměl opakovat. Zhruba tímto způsobem lze shrnout reakci politiků na napadení Andreje Babiše (ANO) na předvolebním mítinku na Frýdecko-Místecku. Je to prakticky jediné, na čem se dokáží v této souvislosti a v této době shodnout.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gympl, Vejška a teď Džob. „Další pokračování už určitě nebude, leda by přišlo milion lidí do kina,“ směje se v nové epizodě Bojs Tomáš Vorel mladší. Ačkoli je známý z filmů, hereckou cestou se nakonec nevydal. V rozhovoru přiznává, že není typ na rutinní práci, a také mluví o společenském tlaku, který na sobě cítí.

Polský prezident Karol Nawrocki vetoval před několika dny vládě několik zákonů. Dvě z nich zásadně poškodily Ukrajinu a Ukrajince. Na základě prezidentského veta totiž přijdou ukrajinské matky o přídavky na děti. Prezident žádá, aby přídavek na dítě ve výši 800 zlotých, tedy asi 4 600 českých korun, pobírali jen ti ukrajinští rodiče, kteří pracují. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pri pohľade na súčasnú bezpečnostnú situáciu vo svete, by sa mohlo zdať, že ide o podobnosť čisto náhodnú. Ale zrejme za tým predsa len niečo bude. Uveďme preto jeden citát. „Základom kremeľského neurotického prístupu k svetovým udalostiam je ruský tradičný inštinktívny pocit neistoty.“ Tieto slová Georga Kennana, amerického diplomata, znalca ruských pomerov a popredného člena americkej diplomatickej misie v Sovietskom zväze v kľúčových rokoch 1944 až 1946, sú tak trochu psychologickou diagnostikou. Tá je zároveň súčasťou tzv. Dlhého telegramu, ktorý Kennan adresoval predstaviteľom americkej administratívy. Zahraničná politika Spojených štátov sa krátko po 2. svetovej vojne potácala pri zmätených úvahách o tom, ako utlmiť podozrievavosť niekdajšieho spojenca na východe a kam vlastne ustúpiť, aby bolo možné upokojiť paranoidnú myseľ sovietskeho vodcu Josifa Stalina. Nebol to však len George Kennan, ale aj niekdajší britský vojnový premiér Winston Churchill a mnohí ďalší, ktorí upozorňovali, že reakciou predsa nemôže byť politika ústupkov, ale naopak jedine asertívny a odvážny prístup, ktorý voči vonkajšej hrozbe nasadí rovnako silovú odpoveď. Tieto úvahy získavajú na svojej aktuálnosti i teraz, keď vo vzduchu visí osud Ukrajiny, hrozba jej rozparcelovania a nový ústupok voči tradične agresívnej kremeľskej politike. Pred viac než 75 rokmi sa asertívna odpoveď Západu pretavila do vzniku Severoatlantickej aliancie. A aká je jeho odpoveď dnes? Nebude na škodu pripomenúť si časy, keď Západ dokázal vzdorovať. Prinášame preto staršiu epizódu podcastu Dejiny. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s Petrom Marešom, dlhoročným českým diplomatom, historikom a riaditeľom Medzinárodného vyšehradského fondu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vrchní soud v Praze měl do konce srpna lhůtu na to dopsat své rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo, ve které čelí obžalobě šéf ANO Andrej Babiš a europoslankyně stejného hnutí Jana Nagyová. Seznam Zprávy ale ve středu přišly s informací, že odvolací soud už rozhodnutí dopsal a případ se tak vrací k Městskému soudu, který v minulosti oba již dvakrát zprostil obžaloby. Soudce Jan Šott se nicméně tentokrát bude muset řídit pokyny Vrchního soudu, podle jehož důkazů se Babiš i Nagyová dopustili dvou trestných činů, a to dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. „Téměř se nemůže stát, že by nebyli odsouzení. Musíme nechat nějaký prostor, ale je to velmi málo pravděpodobné. Jsme tak v situaci, že volby s největší pravděpodobností vyhraje a vládu bude sestavovat člověk, který bude odsouzený za spáchání trestného činu," říká ve Výtahu Respektu Erik Tabery, podle kterého rozsudek přijde nejspíš až po volbách, které připadají na první říjnový víkend. Co by to znamenalo pro Andreje Babiše coby možného předsedu vlády? Mohlo by jeho případné odsouzení ovlivnit voliče ANO? A je tu možnost, že by příští kabinet vedl někdo jiný z tohoto hnutí?

Když vláda Petra Fialy z ODS před čtyřmi lety zveřejnila programové prohlášení, na Občanské demokraty poměrně překvapivě slibovala mimo jiné vyhlášení Národního parku Soutok, CHKO Krušné hory, a taky Národní park Křivoklátsko. Zatímco soutok Soutok byl vyhlášen začátkem července a druhé jmenované vznikne do příštího roku, vyhlášení NP Křivoklátsko do konce volebního období s největší pravděpodobností nevyjde. Snahy vyhovět odborníkům a ochranářům přírody přitom nepodkopává jen opozice, ale také poslanci z ODS, říká ve Výtahu Respektu Marek Švehla: „Strana má dlouholetou tradici nesouhlasu s přísnou ochranou přírody. Hodně se to projevuje na Šumavě, kde lokální skupiny členů ODS mají své obchodní zájmy a snaží se, aby zákon neobsahoval usnesení, že ochrana přírody má přednost před soukromými zájmy. Docházelo třeba k tomu, že lidé z ODS z jižních Čech organizovali cesty odpůrců národního parku ze Šumavy do Křivoklátska, aby jim tam vykládali, jak je život v NP hrozný. Ta koalice si za to může sama," uzavírá. Čím je Křivoklátsko tak unikátní? Co by zřízení národního parku znamenalo pro okolní obyvatele a chalupáře? A jak je na tom Česko s národními parky ve srovnání se sousedními státy?

Rusové stále vnímají nynější válku na Ukrajině jako bratrskou pomoc, nikoliv jako válečnou agresi, je přesvědčený scenárista, režisér a major v záloze Václav Marhoul. Za bratrskou pomoc podle něj považují i zabíjení civilistů. „Rusové nerozlišují mezi civilistou, nebo vojákem. Pro ně jsou Ukrajinci bratrský národ, a ten zasluhuje, dobro, lásku a spasení. A potřebuje pomoc ve svém pomýlení. Smrt je jen obětí, která se klade na oltář dobra a lásky,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Rusové stále vnímají nynější válku na Ukrajině jako bratrskou pomoc, nikoliv jako válečnou agresi, je přesvědčený scenárista, režisér a major v záloze Václav Marhoul. Za bratrskou pomoc podle něj považují i zabíjení civilistů. „Rusové nerozlišují mezi civilistou, nebo vojákem. Pro ně jsou Ukrajinci bratrský národ, a ten zasluhuje, dobro, lásku a spasení. A potřebuje pomoc ve svém pomýlení. Smrt je jen obětí, která se klade na oltář dobra a lásky,“ říká pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blíží se sněmovní volby, už do nich zbývají jen necelé tři měsíce. Část stran - včetně hlavních favoritů ANO a Spolu - ale ještě nezveřejnila volební program. Je to tím, že už se Češi podle konkrétních priorit nerozhodují, nebo stranám chybí vize? A čte programy i někdo jiný než novináři? Nejen o tomto tématu v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #17 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Tereza Šídlová byla výjimečný host. Nejen proto, že se známe dlouho a že jsem ji kdysi učil na Fakultě sociálních věd. Výjimečné ale bylo to, že jsme natáčeli v den, kdy promovala a tedy po delší přestávce své studium úspěšně ukončila. Ale samozřejmě jsme se bavili taky o spoustě dalších věcí.Témata?Například: Měl ruský vliv podíl na pádu Topolánkovy vlády v roce 2009? Tereza Šídlová ve své diplomové práci zkoumá kauzu amerického radaru v Brdech jako možný příklad rané hybridní války. To, co se tehdy zdálo být domácí politickou fraškou, může podle její analýzy představovat sofistikovanou ruskou operaci.Samozřejmě to nebylo naše jediné téma: zeptal jsem se třeba na to, jak vzpomíná na svou práci na izraelské ambasádě, a zajímalo mě, jestli někdy litovala, že si vzala jméno svého manžela novináře.Řeč přišla na kampaň "Dobré ráno Česko", která má najít pozitivní příběh České republiky. Tedy na kampaň, na kterou se já dívám se skepsí a možná až cynismem, a Tereza naopak optimisticky.Takže budete svědky toho, jak se mě snaží přesvědčit, že byť jako stát možná nejsme zcela výjimeční, tak národní branding si každopádně zasloužíme. Protože - a to je zajímavá myšlenka - národní branding není jen marketing, ale může být důležitý i pro národní bezpečnost.Nehledě na to, že Tereza soudí, že by Česku obecně asi prospělo méně cyniků a více optimistů.Ono to souvisí i s tím, jak se na budoucnost dívá ona: po přechodu z novinařiny do státní služby, po boji s vážnou nemocí a po dokončení vysoké školy je stále optimistická. Věří, že svět za deset let bude lepší místo.Přeju si, aby to tak bylo, a vám přeju příjemný poslech!

V akom stave je dnes slobodný svet? Aký poriadok prišiel s Trumpom? Dokáže Európa zareagovať dospelo? Čo je top výzva pre strednú Európu a krajiny ako Slovensko? • Dalibor Roháč, výskumník American Enterprise Institute

STAŇTE SE SOUČÁSTÍ KOMUNITY STUDIA N A PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION, KDE NAJDETE VŠECHNY DÍLY. „Lev XIV. mým favoritem nebyl, ale myslím, že je to muž pro tuto dobu,“ říká ve Studiu N katolický kněz a teolog Tomáš Halík. Nového papeže označuje za pokračovatele Františkovy cesty, byť ho prý nebude kopírovat. „Nebude tak impulzivní a nepůjde do kontroverzních věcí,“ tvrdí Halík, během jehož života se na Svatém stolci vystřídalo osm římských biskupů. „Papežem mého života byl František, s ním jsem se nejvíc ztotožnil,“ přiznává. Konkláve v rozhovoru přirovnává k reality show: „Je to exotická, tajemná, esteticky fascinující a historií prosycená událost, která v sobě nese něco transcendentního. Je to atraktivní i pro lidi, kteří stojí mimo církev, pro mě potom dvojnásob,“ směje se. A všímá si i reakce zvenčí: „Trump z něj velkou radost nemá – prezidentovi odpůrci v něm totiž vidí světový symbol Ameriky.“ Jak se bude Lev XIV. angažovat v mírových snahách na Ukrajině? Jaký boj se odehrává uvnitř církve? A co Halíkovi napsal v osobním dopise papež František? Podívejte se na celý rozhovor.