Podcasts about nebude

Z Polska se pro mnoho Čechů stal vzor. Díky nejrychleji rostoucí ekonomice v celé Unii roste koupěschopnost tamních domácností. „Polsko jede na dluh. Kdyby Česká republika měla takový deficit svého rozpočtu, tak máme na všechno včetně zvyšování důchodů,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus redaktor Deníku Luboš Palata. „Polsko chce vymáčknut maximum ze současného okna příležitostí,“ vysvětluje bývalý diplomat Maciej Ruczaj, který působí v Centru transatlantických vztahů.

Lékárník, člen humanitárních misí Lékařů bez hranic a spisovatel Stanislav Havlíček byl už na osmi misích. „Každá z nich byla jinak těžká. Pokud jde o psychiku, tak ta nejtěžší byla asi má druhá, a to v Bangladéši. Kvůli obrovskému množství lidí na útěku. Žijí ve velmi jednoduchých podmínkách – a na to jsem popravdě nebyl připravený,“ přiznává.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

STAŇTE SE SOUČÁSTÍ KOMUNITY STUDIA N A PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION, KDE NAJDETE VŠECHNY DÍLY. „Lev XIV. mým favoritem nebyl, ale myslím, že je to muž pro tuto dobu,“ říká ve Studiu N katolický kněz a teolog Tomáš Halík. Nového papeže označuje za pokračovatele Františkovy cesty, byť ho prý nebude kopírovat. „Nebude tak impulzivní a nepůjde do kontroverzních věcí,“ tvrdí Halík, během jehož života se na Svatém stolci vystřídalo osm římských biskupů. „Papežem mého života byl František, s ním jsem se nejvíc ztotožnil,“ přiznává. Konkláve v rozhovoru přirovnává k reality show: „Je to exotická, tajemná, esteticky fascinující a historií prosycená událost, která v sobě nese něco transcendentního. Je to atraktivní i pro lidi, kteří stojí mimo církev, pro mě potom dvojnásob,“ směje se. A všímá si i reakce zvenčí: „Trump z něj velkou radost nemá – prezidentovi odpůrci v něm totiž vidí světový symbol Ameriky.“ Jak se bude Lev XIV. angažovat v mírových snahách na Ukrajině? Jaký boj se odehrává uvnitř církve? A co Halíkovi napsal v osobním dopise papež František? Podívejte se na celý rozhovor.

Robert Fico reálne ubližuje slovenským záujmom v zahraničí, naznačuje Ivan Korčok z PS. Podľa neho sa premiér nestretáva s premiérmi dôležitých európskych krajín ako Nemecko. Poliaci sa vraj dokonca začali pozerať na našu hranicu s bezpečnostnými obavami. Podľa neho nám takáto politika nepomôže vyrokovať vôbec nič z toho, čo potrebujeme dosiahnuť v EÚ, napríklad v otázke energií. Čím je podľa neho spolupráca s Čínou iná ako spolupráca s Ruskom?V podcaste s Ivanom Korčokom sa dozviete:– od 1. minúty – či vôbec budú avizované mierové rokovania o Ukrajine;– po 2:00 – že ak Vladimir Putin hovorí o príčinách vojny, zahŕňa to aj nás;– od 2:30 – že Putin nechce prímerie a ani koniec vojny;– po 3:50 – v čom je slabosť Západu;– od 5:00 – či by Nemecko malo dodať Ukrajine rakety dlhého doletu;– po 6:00 – či Európa dodáva zbrane pomaly preto, že ich jedného dňa môže potrebovať;– od 7:30 – do akej miery ma pápež vplyv na mier a či majú jeho výzvy praktický zmysel;– po 10:00 – či je vôbec možná súkromná alebo stranícka cesta premiéra;– od 11:00 – aká veľká hanba je Ficova cesta do Moskvy;– po 11:30 – či to bude mať aj praktické následky na slovenské záujmy;– od 13:00 – že Poliaci sa zrazu pozerajú na južnú hranicu s nami s obavou;– po 15:00 – že reči o nákupe húfnic po stretnutiach s brazílskym a vietnamským lídrom sú reči pre jednoduchých;– od 16:00 – kedy sa premiér stretne s nemeckým kancelárom a lídrami Poľska, Británie a Francúzska;– po 19:00 – ako sa prejaví vplyv a úspešnosť Ficovej zahraničnej politiky;– od 19:50 – že Európska únia sa nenechá vydierať a Robert Fico nič nepresadí;– po 21:00 – či má pravdu šéfka európskej diplomacie Kaja Kallas alebo Robert Fico;– od 23:30 – čo by sa stalo, keby Ficovu politiku robili Nemci;– po 24:00 – či sa dajú prijať sankcie voči Robertovi Ficovi, alebo si to vždy odnesie celé Slovensko;– po 28:00 – prečo Rusko nie je spoľahlivý dodávateľ energií;– od 32:30 – ako Blaha, Lašáková a Kaliňák nepôjdu lobovať v Európskom parlamente za slovenské záujmy v energetike;– po 33:30 – čím je iná spolupráca s Čínou ako s Ruskom;– od 38:00 – čo hovorí na výkon prezidenta Pellegriniho, ktorý nepodpísal niektoré vládne zákony;– po 40:30 – ako máme rozumieť konfliktu medzi Indiou a Pakistanom;– od 44:50 – či má PS dve krídla – proizraelské a propalestínske.

Robert Fico reálne ubližuje slovenským záujmom v zahraničí, naznačuje Ivan Korčok z PS. Podľa neho sa premiér nestretáva s premiérmi dôležitých európskych krajín ako Nemecko. Poliaci sa vraj dokonca začali pozerať na našu hranicu s bezpečnostnými obavami. Podľa neho nám takáto politika nepomôže vyrokovať vôbec nič z toho, čo potrebujeme dosiahnuť v EÚ, napríklad v otázke energií. Čím je podľa neho spolupráca s Čínou iná ako spolupráca s Ruskom?V podcaste s Ivanom Korčokom sa dozviete:– od 1. minúty – či vôbec budú avizované mierové rokovania o Ukrajine;– po 2:00 – že ak Vladimir Putin hovorí o príčinách vojny, zahŕňa to aj nás;– od 2:30 – že Putin nechce prímerie a ani koniec vojny;– po 3:50 – v čom je slabosť Západu;– od 5:00 – či by Nemecko malo dodať Ukrajine rakety dlhého doletu;– po 6:00 – či Európa dodáva zbrane pomaly preto, že ich jedného dňa môže potrebovať;– od 7:30 – do akej miery ma pápež vplyv na mier a či majú jeho výzvy praktický zmysel;– po 10:00 – či je vôbec možná súkromná alebo stranícka cesta premiéra;– od 11:00 – aká veľká hanba je Ficova cesta do Moskvy;– po 11:30 – či to bude mať aj praktické následky na slovenské záujmy;– od 13:00 – že Poliaci sa zrazu pozerajú na južnú hranicu s nami s obavou;– po 15:00 – že reči o nákupe húfnic po stretnutiach s brazílskym a vietnamským lídrom sú reči pre jednoduchých;– od 16:00 – kedy sa premiér stretne s nemeckým kancelárom a lídrami Poľska, Británie a Francúzska;– po 19:00 – ako sa prejaví vplyv a úspešnosť Ficovej zahraničnej politiky;– od 19:50 – že Európska únia sa nenechá vydierať a Robert Fico nič nepresadí;– po 21:00 – či má pravdu šéfka európskej diplomacie Kaja Kallas alebo Robert Fico;– od 23:30 – čo by sa stalo, keby Ficovu politiku robili Nemci;– po 24:00 – či sa dajú prijať sankcie voči Robertovi Ficovi, alebo si to vždy odnesie celé Slovensko;– po 28:00 – prečo Rusko nie je spoľahlivý dodávateľ energií;– od 32:30 – ako Blaha, Lašáková a Kaliňák nepôjdu lobovať v Európskom parlamente za slovenské záujmy v energetike;– po 33:30 – čím je iná spolupráca s Čínou ako s Ruskom;– od 38:00 – čo hovorí na výkon prezidenta Pellegriniho, ktorý nepodpísal niektoré vládne zákony;– po 40:30 – ako máme rozumieť konfliktu medzi Indiou a Pakistanom;– od 44:50 – či má PS dve krídla – proizraelské a propalestínske.

Letitý konflikt mezi Indií a Pákistánem o Kašmír nabírá na obrátkách. Po krvavém teroristickém útoku, při kterém zemřelo 26 lidí provedla Indie odvetné útoky na údajná centra teroristů v pákistánské části regionu. Může tato potyčka přejít v plnohodnotnou válku? Jak silná je přítomnost teroristických organizací v regionu? A má Indie nakročeno stát se jednou ze světových velmocí?

Tenhle díl podcastu Generační konflikt je o tom, jak se dívají na svět čeští mladíci. A budete docela překvapeni. Obecně sdílenou představu, že mladí muži většinou fandí Filipu Turkovi a Andrewu Tateovi, účinně rozbíjejí sedmnáctiletí studenti Eda a Prokop. Řeč je i o tom čeho se mladí bojí, jestli by dnes bylo možné seznámit se bez mobilu, či co je podle nich nejhorší na boomerské generaci. Pokud tipujete, že je to něco, co se dá nazvat “zaťatost”, tak nejste vedle. Samozřejmě nechybí ani generační slovníčky. Napadlo by vás třeba, že mladá generace vůbec netuší, co to byl žigulík? 

Slovensko a hlavné mesto sa má dočkať novej modernej koncovej nemocnice za takmer miliardu a 300 mil. €. Nebude stáť na Rázsochách, nebude ani v bratislavskom Ružinove. Vláda rozhodla o Vajnoroch, hneď na vstupe do hlavného mesta. Bude to strategická investícia a stavať a financovať ju bude nie ministerstvo zdravotníctva ale ministerstvo obrany. Nemocnica síce ešte nestojí, no vláda jej už dala meno. Bude sa volať Národná nemocnica Milana Rastislava Štefánika.Ak sa nemocnica mala stavať na Rázsochách a potom aj v Ružinove a nikdy sa nedostavala, môžeme veriť, že to bude tentokrát iné? Prečo sa vláda rozhodla stavať cez ministerstvo obrany a prečo aj na pozemkoch ministerky Sakovej?A je skutočne covidová amnestia spravodlivá a neplytváme energiou okolo očkovania vakcínami mRNA zbytočne, len preto, že je proti nim splnomocnenec vlády, podľa ktorého pandémia ani nebola a očkovaných ľudí prirovnal k modifikovanej kukurici?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom výboru Národnej rady pre zdravotníctvo a poslancom za stranu Smer – SD Vladimírom Balážom a členom zdravotníckeho výboru a poslancom za stranu Sloboda a Solidarita Tomášom Szalayom.

Po vyhrané baráži o extraligu proběhne v kádru hokejové Olomouce výrazná obměna, kromě hlavního trenéra Tomajka na Hané končí 10 hráčů.

Pohřbu papeže Františka se zúčastnilo přes 250 tisíc lidí, 220 kardinálů, 750 biskupů a více než 4000 kněží. Papež byl pohřben v bazilice svaté Panny Marie Sněžné v Římě. „Při setkání s papežem v Římě mě překvapilo, že měl úplně jednoduché boty, že byl při našem hovoru naprosto neformální a že dovedl naslouchat,“ vzpomíná biskup Václav Malý.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mikuláš Černák nemá psychiatrickú poruchu a na slobode nebude nebezpečný. To sú závery z posudkov, ktoré odzneli na súde. Psychiater a znalec, ktorý radí prokuratúre, tieto posudky spochybňuje – a to tak ich kvalitu, ako aj objektívnosť a závery. Podcast Mafiánsky štát môžete počúvať po prihlásení do služby Aktuality Navyše.Súd neposudzuje morálne právo mnohonásobného vraha na slobodu, ale iba splnenie zákonom stanovených podmienok. Bývalý bystrický boss strávil viac ako desaťročie plnením týchto podmienok. Všetky predložené posudky tak má pozitívne. V zákone je len jediné ustanovenie, o ktoré by sa sudca mohol oprieť, ak by Černáka neprepustil. Vyhral by v takom prípade Mikuláš Černák na odvolačke, Ústavnom súde SR alebo v Štrasburgu?V dnešnom podcaste Mafiánsky štát budete počuť autentické zvuky so súdu, ktorý rozhoduje o podmienečnom prepustení a bývalého mafiánskeho bossa Mikuláša Černáka, aj kritický názor psychiatra, ktorý s predloženými posudkami nesúhlasí.Nahrával Peter Hanák. Spolupracovali Ján Petrovič, Alžbeta Ježíková, Michaela Jónová, Jakub Palárik a Adam Obšitník.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Na konci května vyprší ultimátum, které dal Donald Trump nejvyššímu vůdci Íránu Alímu Chámeneímu na dohodu o jaderném programu. Nebude-li dohoda, Írán zažije slovy amerického prezidenta bombardování, jaké ještě nikdy neviděl. „Nejen pro Trumpa, ale i pro celý svět je nadřazeno to, aby Írán do své výzbroje nezavedl jadernou zbraň,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Vlastislav Bříza, bezpečnostní expert a odborník na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Na konci května vyprší ultimátum, které dal Donald Trump nejvyššímu vůdci Íránu Alímu Chámeneímu na dohodu o jaderném programu. Nebude-li dohoda, Írán zažije slovy amerického prezidenta bombardování, jaké ještě nikdy neviděl. „Nejen pro Trumpa, ale i pro celý svět je nadřazeno to, aby Írán do své výzbroje nezavedl jadernou zbraň,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Vlastislav Bříza, bezpečnostní expert a odborník na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dostaneme kulaté ikonky v novém iOS 19? To bude jedna z dnešních novinek. Další zůstane u jablečného systému a my si řekneme, jak dneska změnit výchozí aplikace a jaké nové lze použít. Nebude to ale jen o Applu, dotkneme se také Googlu a jeho novinky v jeho umělé inteligenci Gemini.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Dramatik, scénárista a herec Zdeněk Svěrák spolupracuje už od roku 1994 s Centrem Paraple, které pečuje o pacienty s poraněním míchy odkázané na invalidní vozík. Díky dobročinným sbírkám se organizaci podařilo postavit nové centrum pro vozíčkáře. „Vždycky tam přijdu a nevěřím vlastním očím, že to je tak pěkné zařízení a že se na to vybralo od normálních lidí,“ říká Svěrák ve speciálním vysílání Dobrý den Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tomto dílu se pokoušíme odpovědět na neodpověditelné – jaký je konečný cíl americké hospodářské politiky? Minulou středu vystoupil americký prezident v Růžové zahradě Bílého domu a ohlásil celní válku většině světa. Nazval to Dnem osvobození. Nebude to ale spíš Den zkázy světového obchodu? Bude se na to jednou vzpomínat jako na legendární výstřel z křižníku Aurora, který předznamenal bolševickou revoluci v Rusku? Prezident tvrdí, že chce zpět přilákat průmyslové firmy. Problém je, že Spojené státy jsou příliš bohaté, aby levně vyráběly. Podle statistik (worlddata.info) je průměrný plat v USA 6700 dolarů, zatímco v sousedním Mexiku jen 990 dolarů a v Číně 1100 dolarů. Jaká síla by přivedla zpět do USA s tak drahou cenou práce tradiční průmysl? Nebo je smyslem celní války snížit cla v řadě zemí a dostat se na jejich trh? A zase: s takovými náklady na cenu práce se bude Američanům jen těžko vyvážet. Ostatně už dnes vyváží téměř jen služby. Anebo je záměrem změnit systém mezinárodních vztahů, stáhnout se z řady míst světa, včetně Evropy, a snížit své náklady na angažovanost ve světě? Zároveň jsme svědky jiného trendu – rostoucí nepřátelství v mezinárodních vztazích, hlavně mezi USA a Čínou, vede k omezování obchodu. Cesta z toho rozhodně není v maximální soběstačnosti, protože jiným slovem pro soběstačnost v čemkoli je zvyšování cen a všeobecné chudnutí. Vítězem v těchto hrách mohou být jen firmy s dominantním postavením na trhu. V Česku například kasta zemědělských agrobaronů. Jasné je jedno – svět po desetiletích otevřenosti se opět začíná uzavírat, a to se všemi důsledky pro politický život v těchto zemích.

Janku Žampachovú poznajú ľudia na sociálnych sieťach skôr pod prezývkou Jančučik. Jej videá nájdete na Instagrame aj Youtube, ale k najúspešnejším slovenským influencorom patrí na TikToku. Ako vznikla prezývka Jančučik a prečo sa rozhodla vystupovať na sociálnych sieťach? Čo považuje za svoj najväčší úspech v online svete a akými prekážkami musela prejsť? Prečo začala organizovať vlastné letné tábory a prečo sa rozhodla zdieľať svoje súkromné veci o duševnom zdraví verejne na sociálnych sieťach? Kedy si prvýkrát uvedomila, že anorexia ovplyvňuje jej život a ako sa s tým vyrovnávala? Ako si následne vybudovala pozitívnejší vzťah k jedeniu? Čo by poradila ľudom, ktorí sú pod tlakom vyzerať lepšie kvôli sociálnym sieťam?

Rusko sa nás snaží destabilizovať záplavou propagandy a dezinformácií, tvrdí Domicián Zahorjan z Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Využíva na to svoj zastupiteľský úrad v Bratislave. Analýza jeho aktivít na sociálnych sieťach ukázala, že v porovnaní s Britániou či Spojenými štátmi je jeho výkonnosť osemnásobná. „Rozdiel je enormný“, poukazuje expert. „Ruská ambasáda tu na sociálnych sieťach za dva roky vyprodukovala viac ako 16 tisíc príspevkov. Britská približne 2 100 a americká necelých 2 tisíc. Rusko má zjavne záujem šíriť svoje naratívy na Slovensku“, dopĺňa Zahorjan. Putin a jeho Rusko je vo vojne. V horúcej s Ukrajinou, no v hybridnej aj so Slovenskom. Digitálne stopy Kremľa vedú aj do Bratislavy, poukazujú experti. Jeho ambasáda je tu na Facebooku jednou z najaktívnejších z ruských veľvyslanectiev v Európe. Pričom násobne prevyšuje aktivity ostatných ambasád na Slovensku. Možný záver: Rusko tu má značný záujem ovplyvňovať informačný priestor. Otázkou zostáva: prečo? Nebude to v napätí medzi pozíciami premiéra a jeho ľudí a väčšiny krajiny? Ak prví s Ruskom nezakryte sympatizujú, väčšia časť krajiny tento vektor nezdieľa. Digitálne stopy Kremľa sú pod drobnohľadom expertov z Nest Institute – a teda Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Pôjdeme po nich s Domiciánom Zahorjanom. „Slovensko je veľmi polarizované. Zo strany Ruska je tu záujem, aby našu spoločnosť ovplyvňovalo prokremeľskými naratívmi. (…) Cieľom je až ovplyvnenie politík Euróspkej únie voči Ruskej federácii“, hovorí expert. Dodáva, že prostredníctvom spochybnenia hlasu Slovenska v EÚ či Nato sa môžu Rusku ľahšie na týchto úrovniach presadzovať naratívy Kremľa. Domicián Zahorjan z Nest Institute upozorňuje na stretnutia so šéfom ruskej rozviedky Sergejom Naryškinom. „Stretnutie s takýmito ľuďmi indikuje hrozbu pre bezpečnosť Slovenska. Lebo keď sa pozriete, kto je Naryškin a čo má v náplni práce, tak vidíte, že vedie inštitúciu, ktorá vykonáva okrem iného operácie, ktoré sa snažia destabilizovať iné krajiny a vykonáva aj informačné operácie“, hovorí. Stretol sa s ním šéf proruskej skupiny Brat za brata Matúš Alexa, či podpredseda Smeru Ľuboš Blaha. V prípade europoslanca Blahu Zahorjan reaguje, že je to ešte horšie. „Tu vidíme náznak nejakej organizovanej spolupráce. (…) Už len samotný fatk, že sa stretli, predstavuje vážne bezpečnostné riziko pre Slovensko“, hovorí. Stretnutie premiéra Roberta Fica s prezidentom Vladimírom Putinom je podľa Zahorjana len ďalším vystupňovaním vážneho bezpečnostného rizika pre krajinu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ekonomové PAQ Research připravili návrh, jak zreformovat danění nemovitostí. Připlatí si majitelé více bytů, vlastníci domů na lukrativních místech a taky firmy. Polepší si méně majetní v chudších regionech.Za loňský rok se na dani z nemovitostí podle odhadů Finanční správy vybere 23 miliard korun. Reforma zdanění, kterou navrhuje výzkumná organizace PAQ Research, by vynesl dalších 16 miliard.„S penězi navíc můžeme například naplnit vládní sliby o platech učitelů nebo například investovat do armády a můžeme snížit zdanění zaměstnanecké práce, které je u nás relativně vysoké,“ vypočítává spoluautor reformy, ekonom Jakub Komárek z PAQ Research.Nepoměr mezi nízkým zdaněním nemovitostí a vysokým zdaněním práce v Česku je do očí bijící. V 2024 tvořila daň z nemovitostí jen 0,7 % daňových příjmů, skoro nejméně z EU, průměr je okolo 2,5 %.Danit domy a byty je v tuzemsku nesmírně nepopulární. Čtyři z pěti Čechů totiž bydlí ve vlastním. „Zatímco daň z příjmů se strhne rovnou a měsíčně, člověk dostane čistý příjem na účet a nezažije tu ztrátu peněz, tak daň z nemovitých věcí člověk platí ročně a odvede ji ze svého účtu a to je nepříjemné,“ vysvětluje ekonom Komárek.Nepříjemné, ale žádoucí, souhlasí expert na financování bydlení Libor Ostatek. Neefektivní zdanění totiž nedostupnost bydlení ještě zhoršuje. „Nebude se to každému líbit, ale je to tak zásadní věc, že pokud ji nezměníme, tak budeme pokračovat v nešťastné spirále, kterou můžeme zabalit do dvou slov, a to je nedostupnost bydlení,“ uvedl v podcastu Ve vatě hypoteční expert Broker Consulting a Golem Finance Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Rusko sa nás snaží destabilizovať záplavou propagandy a dezinformácií, tvrdí Domicián Zahorjan z Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Využíva na to svoj zastupiteľský úrad v Bratislave. Analýza jeho aktivít na sociálnych sieťach ukázala, že v porovnaní s Britániou či Spojenými štátmi je jeho výkonnosť osemnásobná. „Rozdiel je enormný“, poukazuje expert. „Ruská ambasáda tu na sociálnych sieťach za dva roky vyprodukovala viac ako 16 tisíc príspevkov. Britská približne 2 100 a americká necelých 2 tisíc. Rusko má zjavne záujem šíriť svoje naratívy na Slovensku“, dopĺňa Zahorjan. Putin a jeho Rusko je vo vojne. V horúcej s Ukrajinou, no v hybridnej aj so Slovenskom. Digitálne stopy Kremľa vedú aj do Bratislavy, poukazujú experti. Jeho ambasáda je tu na Facebooku jednou z najaktívnejších z ruských veľvyslanectiev v Európe. Pričom násobne prevyšuje aktivity ostatných ambasád na Slovensku. Možný záver: Rusko tu má značný záujem ovplyvňovať informačný priestor. Otázkou zostáva: prečo? Nebude to v napätí medzi pozíciami premiéra a jeho ľudí a väčšiny krajiny? Ak prví s Ruskom nezakryte sympatizujú, väčšia časť krajiny tento vektor nezdieľa. Digitálne stopy Kremľa sú pod drobnohľadom expertov z Nest Institute – a teda Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Pôjdeme po nich s Domiciánom Zahorjanom. „Slovensko je veľmi polarizované. Zo strany Ruska je tu záujem, aby našu spoločnosť ovplyvňovalo prokremeľskými naratívmi. (…) Cieľom je až ovplyvnenie politík Euróspkej únie voči Ruskej federácii“, hovorí expert. Dodáva, že prostredníctvom spochybnenia hlasu Slovenska v EÚ či Nato sa môžu Rusku ľahšie na týchto úrovniach presadzovať naratívy Kremľa. Domicián Zahorjan z Nest Institute upozorňuje na stretnutia so šéfom ruskej rozviedky Sergejom Naryškinom. „Stretnutie s takýmito ľuďmi indikuje hrozbu pre bezpečnosť Slovenska. Lebo keď sa pozriete, kto je Naryškin a čo má v náplni práce, tak vidíte, že vedie inštitúciu, ktorá vykonáva okrem iného operácie, ktoré sa snažia destabilizovať iné krajiny a vykonáva aj informačné operácie“, hovorí. Stretol sa s ním šéf proruskej skupiny Brat za brata Matúš Alexa, či podpredseda Smeru Ľuboš Blaha. V prípade europoslanca Blahu Zahorjan reaguje, že je to ešte horšie. „Tu vidíme náznak nejakej organizovanej spolupráce. (…) Už len samotný fatk, že sa stretli, predstavuje vážne bezpečnostné riziko pre Slovensko“, hovorí. Stretnutie premiéra Roberta Fica s prezidentom Vladimírom Putinom je podľa Zahorjana len ďalším vystupňovaním vážneho bezpečnostného rizika pre krajinu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Osobně si myslím, že umělá inteligence není na prvním místě ve frontě nebezpečných věcí na zničení lidstva. Jsou mnohem nebezpečnější věci – vylepšování lidí genetickými prostředky, uniklá biologická mutace něčeho… V biologii jsou systémy, které jsou samoreprodukující, a to zatím umělá inteligence není,“ říká kybernetik a odborník na strojové vnímání z ČVUT Jiří Matas. Co všechno dovedou technologie vyčíst z našich tváří? A co je to Velká matka? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Osobně si myslím, že umělá inteligence není na prvním místě ve frontě nebezpečných věcí na zničení lidstva. Jsou mnohem nebezpečnější věci – vylepšování lidí genetickými prostředky, uniklá biologická mutace něčeho… V biologii jsou systémy, které jsou samoreprodukující, a to zatím umělá inteligence není,“ říká kybernetik a odborník na strojové vnímání z ČVUT Jiří Matas. Co všechno dovedou technologie vyčíst z našich tváří? A co je to Velká matka? Poslechněte si rozhovor.

Nečekané zvraty v politice Spojených států – to jest zpochybnění vojenské pomoci Evropě a vyhrožování koncem podpory Ukrajině –, vedou Francii, stejně jako jiné evropské státy, k novému pohledu na obranu země.

Nečekané zvraty v politice Spojených států – to jest zpochybnění vojenské pomoci Evropě a vyhrožování koncem podpory Ukrajině –, vedou Francii, stejně jako jiné evropské státy, k novému pohledu na obranu země.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud bude naše společnost napadrť, nebude co bránit, řekla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Hájila tak předvolební heslo své strany: Bydlení je naše zbrojení. Zároveň se opřela do ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Vadí jí, že kromě ministerského postu vykonává i funkci radní pro školství na Praze 2. Proti jejím slovům se ale ohradil místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS), který její výrok označil za hloupý.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ranní brífink Patrika Saláta: Ukrajina se už 1125 dní brání ruské invazi. V minulém týdnu to vypadalo, že by mohly boje na chvíli ustat. Alespoň to navrhovaly Spojené státy. Americký prezident Donald Trump s Vladimirem Putinem ale nakonec dojednal jen 30 denní přerušení útoků na energetickou infrastrukturu. Je to Ukrajině poznat? A nebo útoky pokračují?

Kyjev přijal americký návrh na příměří. Rusko je zatím v odpovědi americkým vyjednavačům zdrženlivé. Podle analytika Michala Smetany je totiž zastavení i pozemních útoků pro Rusko nevýhodné. Přináší tedy návrh dohody šanci na trvalý a spravedlivý mír? A dá se vůbec uzavřít dohoda se zemí, která porušuje mezinárodní právo? O své názory se podělí bezpečnostní analytik Michal Smetana.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kyjev přijal americký návrh na příměří. Rusko je zatím v odpovědi americkým vyjednavačům zdrženlivé. Podle analytika Michala Smetany je totiž zastavení i pozemních útoků pro Rusko nevýhodné. Přináší tedy návrh dohody šanci na trvalý a spravedlivý mír? A dá se vůbec uzavřít dohoda se zemí, která porušuje mezinárodní právo? O své názory se podělí bezpečnostní analytik Michal Smetana.

Další pilíř evropské Zelené dohody padl. Evropská komise nepředloží návrh jednotného štítku označování potravin v rámci sedmadvacítky, který by konzumentům podával informace o nutričních hodnotách balených a zpracovaných potravin. Investigativní zpráva Rádia France potvrdila, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyeonová ustupuje tlaku potravinářského průmyslu. Píše o tom na svém webu rakouský deník Die Presse.

Další pilíř evropské Zelené dohody padl. Evropská komise nepředloží návrh jednotného štítku označování potravin v rámci sedmadvacítky, který by konzumentům podával informace o nutričních hodnotách balených a zpracovaných potravin. Investigativní zpráva Rádia France potvrdila, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyeonová ustupuje tlaku potravinářského průmyslu. Píše o tom na svém webu rakouský deník Die Presse.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koalícia už nikdy nebude mať stabilnú väčšinu v parlamente, uviedol šéf Progresívneho Slovenska (PS) a poslanec Michal Šimečka. Málokedy bola opozícia taká jednotná, ako je dnes, uviedol. Spoluprácu si vie predstaviť s Demokratmi, ale strana Hlas je pre neho passé, hovorí, že sú kópiou Smeru. "Naším cieľom je, aby tá koalícia predčasne skončila a išli sme do predčasných volieb. Tomu prispôsobujeme aj taktiku a stratégiu, či už verejnú alebo aj tú menej verejnú," povedal.

Byl u nedělní porážky 0:5 s Vítkovicemi, která Rytířům de facto ukončila sezonu. Zamával kladenským divákům, v pondělí ráno si šel spravit zuby a… A co teď? Jaká bude hokejová budoucnost Jaromíra Jágra? To probíral pondělní Zimák Živě s Jaroslavem Bednářem a enklávou expertů z deníku Sport a iSport.cz. U diskuse se všichni shodli: 53letý kmet bude pokračovat v kariéře, možná je jen otázkou k řešení, kde… Probírají se věci vítkovické, olomoucké, pardubické, liberecké a další, třeba bizarní kousnutí třineckého Petra Sikory do rukavice Jiřího Černocha. Dojde samozřejmě i na Spartu. Tady leckoho zaráží, že Pavel Gross podepsal s vítězem Pouzarova poháru pouze roční smlouvu. Co za tím může být?

Žádný puč nebude, ujistil na své tiskové konferenci prezident Václav Havel v únoru 1990 novináře a jejich prostřednictvím i občany tehdejšího Československa.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. Nádej, že sa vojna skončí ešte v tomto roku – prechováva ju Volodymyr Zelenskyj. Donald Trump zas vyjadruje spokojnosť, že dohoda o vzácnych kovoch a mineráloch s Kyjevom je na dosah. A volá po „významných hospodárskych dohodách“ s Moskvou, v kontexte riešenia vojny na Ukrajine. Z Kremľa na to zaznieva, že Rusko je otvorené ekonomickej spolupráci s USA. Vojenské akcie však utíchnu len vtedy, ak budú ich výsledky pre Moskvu uspokojivé.To všetko sa deje v čase, keď Putinova agresia voči suverénnej Ukrajine prekročila hranicu 1096 dní, a teda troch rokov. A od spojencov prichádzajú signály podpory. Ak však lídri Európskej únie rozširujú sankčný zoznam, Washington vysiela iný signál – chuť k hospodárskym dohodám s Moskvou. A členské štáty Aliancie obchádza Mark Rutte, aby ich socializoval s myšlienkou nevyhnutnosti vyšších nákladov na obranu. Aby sa už v júni členovia Nato k tomu možno aj zaviazali. Ako sa k opisu situácie stavia generál vo výslužbe a aliančnou skúsenosťou Pavel Macko? Dá sa mier na Ukrajine vykúpiť vzácnymi nerastami? „Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. „Zvlášť v situácii, keď jeden zo súperov ukazuje, že mal väčšie strategické ambície. Ak ho ideme odmeniť, len ho povzbudíme“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. Nádej, že sa vojna skončí ešte v tomto roku – prechováva ju Volodymyr Zelenskyj. Donald Trump zas vyjadruje spokojnosť, že dohoda o vzácnych kovoch a mineráloch s Kyjevom je na dosah. A volá po „významných hospodárskych dohodách“ s Moskvou, v kontexte riešenia vojny na Ukrajine. Z Kremľa na to zaznieva, že Rusko je otvorené ekonomickej spolupráci s USA. Vojenské akcie však utíchnu len vtedy, ak budú ich výsledky pre Moskvu uspokojivé.To všetko sa deje v čase, keď Putinova agresia voči suverénnej Ukrajine prekročila hranicu 1096 dní, a teda troch rokov. A od spojencov prichádzajú signály podpory. Ak však lídri Európskej únie rozširujú sankčný zoznam, Washington vysiela iný signál – chuť k hospodárskym dohodám s Moskvou. A členské štáty Aliancie obchádza Mark Rutte, aby ich socializoval s myšlienkou nevyhnutnosti vyšších nákladov na obranu. Aby sa už v júni členovia Nato k tomu možno aj zaviazali. Ako sa k opisu situácie stavia generál vo výslužbe a aliančnou skúsenosťou Pavel Macko? Dá sa mier na Ukrajine vykúpiť vzácnymi nerastami? „Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. „Zvlášť v situácii, keď jeden zo súperov ukazuje, že mal väčšie strategické ambície. Ak ho ideme odmeniť, len ho povzbudíme“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

1. Riešenie stále nevidno, čaká sa na predsedu. 2. Sudcov treba zase zdisciplinovať. 3. Prezident má pravdu, ale to je tak všetko.

Převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol patří k nejkritizovanějším změnám novely školského zákona. Podle ministra Beka podpoří vytváření svazkových základních škol, sociolog Daniel Prokop ovšem namítá, že úspora přichází až s vyšším počtem zapojených obcí. „Je lepší připravit dobře fungující společenství obcí, aby se účetnictví, dotační věci, správy sítí a všechny tyto věci mohly řešit pro více škol dohromady,“ vysvětluje Prokop.

„Politici a média sedlají mrtvého koně. Tím koněm je progresivismus liberální demokracie. A nyní, když se američtí globalisté, dostávají do defenzivy, tak jsou slovenští, ale nejen slovenští progresivci v podobné situaci, jako byli kdysi zdejší komunisté, když se jim rozpadl Sovětský svaz,“ říká Ivan Hoffman v pravidelném ohlédnutí za událostmi předchozího měsíce s Martinou Kociánovou. 03.02.2025, www.RadioUniversum.cz

v podcaste si vypočujete aj: - Je opozícia pripravená vládnuť a čo pre to robí? - KDH nikdy nekolaborovalo ani s HZDS ani so Smerom. Nebude ani teraz - Samuel Migaľ nakreslil reálny obraz nielen seba, ale aj vládnej koalície

Je to už 50 let, kdy psychoanalytik Herbert Freudenberger poprvé vyslovil termín burnout, tedy syndrom vyhoření. Ani za tu dobu jsme se ale nenaučili, jak se mu vyhnout. „Někdy se na to díváme skrz prsty, protože není ani úplně přesná definice, co vyhoření je a co není, není to ani lékařská diagnóza, ale víme, že existuje,“ říká biolog, etik a katolický kněz Marek Orko Vácha.

Přestat se ptát, co udělá Trump, a začít přemýšlet o tom, co udělá Evropa. Těmito slovy vyzval účastníky Světového ekonomického fóra v Davosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jen tak podle něj Evropa potvrdí roli globálního hráče. Kdo všechno bude přítomen jednání o míru na Ukrajině? A je ukončení války pro Donalda Trumpa skutečně prioritou? Analytik Michal Smetana ještě vysvětlí, co je za eskalací vztahů mezi Bratislavou a Kyjevem a jak dopadla schůzka v Moskvě.

„OK, přijeďte v pátek do Kyjeva,“ vzkázal v pondělí večer Robertu Ficovi na síti X ukrajinský prezident Zelenskyj. Reagoval tak na žádost slovenského premiéra o jednání na téma tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu. „Fico myslel, že mu pomůže Evropská komise a že Zelenskyj bude přemýšlet jako podnikatel, a ne jako státník,“ komentuje spor mezi slovenským a ukrajinským lídrem pro Český rozhlas Plus ukrajinistka Lenka Víchová.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael a teroristické hnutí Hamás jsou nejblíž dohodě i příměří v pásmu Gazy od začátku vyjednávání. V první fázi by mělo dojít k propuštění 33 rukojmích, především žen a mužů nad 55 let a ve špatném zdravotním stavu, ale také dvou malých dětí. Jak ale upozorňuje v Interview Plus novinářka Nataša Dudinská, není jasné, kolik ze zadržovaných rukojmí je ještě na živu. Podle odhadů izraelských úřadů by to měla být asi polovina z celkem 98 osob.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdybychom měli vážně brát všechny prognózy, které provázejí rozběhlý rok, pak bychom se měli připravit na opravdu velmi zlé časy. Čekají nás prý četné změny, geopolitické turbulence a vše je zahaleno mnoha hrozivými otazníky. Jakoby se zase nějak lámaly dějiny. Možná to tak bude, ale zpravidla to bývá spíše, že jejich konec se skoro nikdy nekoná a vše jde zhruba tak, jako dosud. Nebylo by až tak špatné, kdyby tomu bylo i tentokrát.

Od chvíle, kdy se po pádu Bašára Asada stal Ahmad Šara nejmocnějším mužem v Sýrii, mluví o potřebě vybudovat stabilní a mírovou zemi. Velitel syrského islamistického uskupení HTS ujišťuje zahraniční představitele o svých dobrých úmyslech. „Poté, co Izrael poškodil Hizballáh a Hamás, přišla na řadu Sýrie,“ usuzuje v pořadu Pro a proti bývalý opoziční politik Mazen Maialeh. „Signály zatím vypadají pozitivně,“ hodnotí nový vývoj lékařka Samira Sibaiova. Oba Syřané žijí v Česku.

Slovensko si pripomenulo 35 rokov slobody, demokracie a ľudských práv. 35 rokov od momentu keď sme boli verejnosť proti násiliu, ale počúvame o policajnom násilí opäť. V Košiciach ubil policajt na smrť človeka, ktoré zadržal pre krádež.Bolo to naozaj len zlyhanie jednotlivca, ako sa nás snaží presvedčiť minister vnútra? Ako sme na tom s násilím v spoločnosti a v polícii? Vieme ho stále odsúdiť, alebo ho ticho schvaľujeme? Je prístup polície iným k ľuďom bez domova, či Rómom? Prečo ministri a vlády ignorujú zistenia našich ombudsmanov? Aké ďalšie prípady zaznamenali a ako sa ich riešime? Ako je na tom naša spoločnosť 35 rokov od novembra 1989, ktorý sa začala ako reakcia na policajné násilie?Braňo Závodský sa rozprával s Verejným ochrancom práv, ombudsmanom Róbertom Dobrovodským.