Podcast appearances and mentions of jan kysela

Začal volební rok. Podle Andreje Babiše (ANO) je vláda neschopná a na občany se vykašlala. Premiér Petr Fiala (ODS) tvrdí, že přijatá opatření jdou správným směrem. A prezident Petr Pavel míní, že se obecně nemáme tak špatně, jak by se mohlo zdát. „Žijeme ve světě, který nabízí neomezené množství pokušení. A přestože se nemusíte mít špatně, tak ve srovnání se světem reklamy to je nic moc,“ hodnotí ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela.

Začal volební rok. Podle Andreje Babiše (ANO) je vláda neschopná a na občany se vykašlala. Premiér Petr Fiala (ODS) tvrdí, že přijatá opatření jdou správným směrem. A prezident Petr Pavel míní, že se obecně nemáme tak špatně, jak by se mohlo zdát. „Žijeme ve světě, který nabízí neomezené množství pokušení. A přestože se nemusíte mít špatně, tak ve srovnání se světem reklamy to je nic moc,“ hodnotí ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládní návrh na korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí zřejmě není v rozporu s ústavou, jeho načasování na parlamentní volby ale působí ale jako účelové, říká profesor ústavního práva Jan Kysela. „Tajnost voleb je garantovaná méně, než když jdete hlasovat za plentu,“ uznává jednu z častých výhrad. Dodává však, že významnější je dle něj princip všeobecnosti voleb, který bude naopak posílen. Ostře odmítá používání pojmu nová totalita ze strany Andreje Babiše. „Je to hloupé, nechutné a nebezpečné. Ze znaků totalitního režimu nenajdete v České republice nic,“ dodává poradce prezidenta Pavla v rozhovoru v podcastu Prostor X s Oliverem Adámkem. Jak se zpětně dívá na zavedení přímé volby prezidenta? A směřuje Česko k situaci z USA, kdy část společnosti neuznává výsledky voleb? Nejen na to odpovídá Kysela v rozhovoru.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Volby jsou sice označovány za svátek demokracie, ale současně vykazují rysy karnevalu a s ním spojených šklebů, masek nebo toho, že jindy platné konvence, jdou v tu dobu stranou, což v roce, kdy nás čeká troje hlasování, vede ústavního právníka Jana Kyselu k neblahé předtuše, že politická kultura bude dál upadat. K tomu, že jsme nabyli dojmu, že se vulgarity a buranství můžou někomu líbit, přispěl podle něj Miloš Zeman. Ten své invektivy vydával za bonmoty, přestože jim příznačná břitkost často scházela. Jeho epigoni už jsou jenom agresivní. Širší populistická vlna se ale nezvedá jen v Česku. Specifický slovník, který by Donalda Trumpa jako prezidentského kandidáta před 20, 30 lety naprosto diskvalifikoval a degradoval na klauna nebo šaška, z něj teď dělá autentického mluvčího části společnosti, která se cítí být opomíjená liberálními elitami, jež smrkají do kapesníku, a ne do prstů, a jedí kompletním příborem, nejenom lžící. Novým fenoménem se stalo přesvědčení, že vítězství znamená absolutní moc, které popírá hodnoty demokratických právních států, protože rozbíjí společnost a část jí eliminuje jako nelegitimní. Na tom staví svůj politický úspěch, jak zmiňovaný exprezident USA, tak expremiér Andrej Babiš. Oběma je jim přitom vlastní i to, že, ač sami enormně bohatí, daří se jim v chudých, ne úplně úspěšných a velmi často frustrovaných lidech budit dojem, že jsou ze stejného vrhu. Šéf hnutí ANO se přitom dopouští stále ostřejších rétorických figur, se kterými možná vyhraje volby, ale taky se zapíšete do dějin jako někdo, kdo přispěl ke zničení společnosti. Není liberální demokracie jen přežitým „libtardím projektem“? Jak zvládá prezident Petr Pavel plnit svou roli moderátora znepřátelených vládních a opozičních stran? Trpí Ústavní soud nedostatkem kompetentních osob? Nebo v čem by pro nás měli být inspirací obyvatelé planety Pandora z filmu Avatar? I o tom jsme s profesorem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a poradcem prezidenta Petra Pavla mluvili.

Rozprava v Poslanecké sněmovně o zavedení korespondenční volby se proměnila v nelítostnou bitvu mezi vládou a opozicí. Podle odpůrců je protiústavní, jeho zastánci poukazují na zkušenosti z jiných zemí, kde hlasování poštou funguje desítky let. „Je zjevné, že korespondenční volba je ve světě dost rozšířená, což samozřejmě neznamená, že ji musíme mít i my, ale mám pocit, že to není tak, že by těm státům nezáleželo na tajnosti volby,“ konstatuje ústavní právník Jan Kysela.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: Jan Kysela, šéf poradního sboru prezidenta a ústavní právník Pořadem provázela Tereza Kručinská https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058040119/

Ústavní soud veřejně projednal návrh na zrušení vládní novely, která loni snížila červnovou valorizaci penzí. Ministři u soudu krok hájili především úspory v rozpočtu. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová trvá na tom, že krok byl chybný a retrospektivní, což je nepřípustné. Soud odročil rozhodnutí na neurčito. Jak v Press Klubu řekl ústavní právník a poradce prezidenta republiky Jan Kysela, chápe obě strany, věc by nechal na soudu. Ten umí posoudit obě strany mince detailněji. Poslechněte si celý rozhovor

Prezident poprvé narazil u Senátu se svým kandidátem na ústavního soudce. Senátoři totiž neschválili nominaci Pavla Simona. Prezident si vzápětí posteskl, že jsou na jeho kandidáty přísnější než dřív. Vybírá své kandidáty dobře?Hostem Ptám se já byl ústavní právník a poradce prezidenta pro právní otázky a ústavu Jan Kysela.Senát nepodpořil kandidaturu Pavla Simona na ústavního soudce. Hlasovalo pro něj 23 zákonodárců ze 73 přítomných. Simon se tak stal prvním z nominantů prezidenta Petra Pavla, který v horní komoře neuspěl. Výsledek přitom nebyl nečekaný. Senátoři rozhodli v souladu s doporučením obou svých výborů, které kandidaturu projednávaly.Simon čelil kritice kvůli svému rozhodování, ale také kvůli svým mimosoudním aktivitám. Konkrétně kvůli společnému podniku s manželkou i kvůli tomu, že v případě kurzů čínského cvičení čchi-kung používá místo plného akademického titulu jen variantu Dr.Nepomohlo mu ani, že ho do Senátu přišel osobně obhajovat prezident. „Soudce Simon patří k těm, které považuji za zdrženlivé,“ uvedl Pavel. A pozastavil se nad tím, co je za detailním prověřováním kandidátů, které v minulosti nebylo běžné: „Je to nějaký vzkaz? Kde je hranice veřejného zájmu?“Prezident už jmenoval ústavními soudci se souhlasem Senátu pět svých kandidátů na ústavní soudce. Ještě letos by měl nominovat další dva adepty.Jsou senátoři na kandidáty prezidenta přísnější než byli dříve? A podle jakých kritérií bude Petr Pavel rozhodovat o udělování milostí?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Host: Jan Kysela, ústavní právník, Právnická fakulta UK poradce prezidenta Pořadem provázel Daniel Takáč. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/223411058041018/

Jan Kysela, ústavní právník, vedoucí katedry politologie a sociologie, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, poradce prezidenta pro Ústavu a právní otázky Aleš Gerloch, ústavní právník, vedoucí katedry teorie práva, Právnická fakulta, Univerzita Karlova Pořadem provázel Michal Kubal https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370403/

Nového prezidenta Petra Pavla čeká hned ze startu nelehký úkol. Musí rozhodnout, zda podepíše spornou vládní novelu o snížení mimořádné valorizace penzí. Podle opozice a některých expertů je změna protiústavní. Dá Pavel zákonu zelenou?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Vládní novela počítá s tím, že při mimořádné červnové valorizaci se důchody zvednou v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo asi o tisícovku víc. Kabinet Petra Fialy (ODS) změnu zdůvodňuje snahou brzdit zadlužování státu. Úpravou růstu penzí by za letošek mohl ušetřit 19,4 miliardy korun. Příští rok zhruba 34 miliard.Plán vlády po obstrukčním maratonu ve Sněmovně nakonec posvětili poslanci i senátoři. Opozice ale stále trvá na tom, že zákon je retroaktivní a tudíž protiústavní. Vadí jí také, že byl projednán v legislativní nouzi. Opoziční ANO se teď upíná k prezidentovi, který může zákon podepsat, ale také vetovat. Petr Pavel původně sliboval své stanovisko už den po inauguraci, nakonec se ještě tento týden ve středu znovu sejde se zástupci opozice, aby vyslechl jejich argumenty.Na rozhodování mu už přitom nezbývá moc času. Vláda potřebuje, aby novela vyšla ve sbírce zákonů do 22. března.Jak se nový prezident, který před nástupem do funkce deklaroval, že se chce vyvarovat ústavně sporným krokům, rozhodne? A kam až můžou sahat pravomoci prezidenta?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jak se pozná moudrý vládce? Proč jich není mnoho? A proč k nim potřebujeme vzhlížet? Pozvání přijali překladatel Martin Hilský, biolog Libor Grubhoffer, historik Martin Wihoda, spisovatelka Radka Denemarková, politoložka Adéla Gjuričová a ústavní právník Jan Kysela. Přenos z Clam-Gallasova paláce v Praze. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11054978064-fokus-vaclava-moravce/223411030530002/

CELÝ ROZHOVOR DLOUHÝ 68 MINUT NAJDETE JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Ústavní právník profesor Jan Kysela říká, že není třeba posilovat pravomoci prezidenta v souvislosti se silným mandátem Petra Pavla, naopak je třeba jemu i všem dalším hlavám státu kompetence omezit a zjednodušit jejich ústavní žalobu. Kampaň Andreje Babiše podle něj byla hanebná, úkolem zvoleného prezidenta teď bude odolat „vábení prstenu“, tedy tendenci zneužít nabytou moc k aktivismu po vzoru Miloše Zemana. Mluvili jsme o podstatě státu a roli prezidenta v něm, ale taky o roli elit v edukaci společnosti. Ta česká je totiž náchylná ke strašení a taky jí chybí gramotnost.

Jan Kysela, ústavní právník, Právnická fakulta, Univerzita Karlova Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jan Gazdík, publicista, novinář https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370116/

„Volební kampaně moc nesvědčí tomu, aby se v lidech projevovaly jejich lepší stránky, ale spíš ty horší. Na sociálních sítích se tak znovu a znovu opakuje kydání hnoje,“ rozebírá ústavní právník Jan Kysela v dalším dílu podcastu Čekání na prezidenta.

Nejpozději do týdne má Nejvyšší správní soud rozhodnout, jestli vyhoví námitkám proti registraci prezidentských kandidátů, kterou má na starosti ministerstvo vnitra. Na základě čeho rozhodne?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Do přímé volby pustil resort vnitra devět kandidátů, včetně hlavních favoritů. Dvanáct lidí naopak z boje vyřadil. Proti tomu se ohrazuje pětice odmítnutých, včetně Karla Diviše, kterému chybělo pouhých 116 platných podpisů a Karla Janečka, kterému úředníci neuznali ani jeho vlastní podpis, kvůli nečitelnému počátečnímu číslu občanského průkazu.Na soudce se obrátila i skupina senátorů, která posílá do prezidentského klání Marka Hilšera. Vadí jim, že registraci získala Denisa Rohanová, ačkoliv svou kandidaturu založila na podpisech bývalých poslanců, kteří v současné Sněmovně chybějí.Mluvčí Nejvyššího správního soudu vysvětluje, že soud může přikázat příslušnému resortu, aby kandidátní listinu zaregistroval nebo její registraci naopak zrušil. V případě, že v práci úředníků najde velké mezery.A ještě jedna zpráva - v médiích se objevují informace, že dosluhující prezident Miloš Zeman chce s odloženou účinností jmenovat novým předsedou Ústavního soudu ústavního soudce Josefa Fialu. O něm by měla přitom rozhodovat až budoucí hlava státu - mandát Pavla Rychetského končí půl roku po zániku mandátu současného prezidenta.Může to Zeman udělat? Jak může soudní výrok zamíchat kartami v prezidentské volbě? A je na čase přemýšlet o ústavních změnách v souvislosti s dopady přímé volby na politické prostředí v Česku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Host: Namísto poslance a prezidentského kandidáta Andreje Babiše, který účast v pořadu Interview ČT24 odmítl, přijal pozvání ústavní právník a politolog Jan Kysela. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/222411058041121/

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámil, že bude kandidovat na prezidenta. „Jeho zvolením bychom ale promeškali příležitost Hrad znormálnět,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela. Většina kandidátů jsou „normální lidé“ s nějakou předlistopadovou minulostí, nějakým věkem či profesí. „Není tam ale nikdo, u koho by většina řekla: ,Pokud nebude prezidentem/prezidentkou, tak svůj život raději ukončím například skokem z Nuselského mostu‘,“ doplňuje.

Host: Jan Kysela - ústavní právník, Právnická fakulta Univerzity Karlovy https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/222411058041001/

Jak si v letošních volbách vedlo hnutí ANO? Jaké mělo šance, jak je proměnilo, nejen nad tím se zamýšlejí ústavní právník Jan Kysela a komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.

Jak si v letošních volbách vedlo hnutí ANO? Jaké mělo šance, jak je proměnilo, nejen nad tím se zamýšlejí ústavní právník Jan Kysela a komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.Všechny díly podcastu Speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že má hned čtyři kandidáty na prezidenta: Alenu Schillerovou, Karla Havlíčka, Radka Vondráčka a čtvrté jméno prozradit nechtěl. „Sálá“ z některých z nich touha pro prezidentství? „Já jsem si toho nevšiml. A ani mne nenapadlo, že bych si toho měl všimnout, protože to tak není,“ odpovídá v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura při představování Jaroslava Bašty jako prezidentského kandidáta, zdůrazňoval, že Bašta byl za své názory na začátku 70. let vězněn, dokonce o 10 let dřív než Václav Havel. „Bašta asi úplně nebude mít potenciál elektrizovat náměstí, jako by měl třeba Okamura,“ myslí si ústavní právník Jan Kysela. „Což neznamená, že se k němu ,Václavské náměstí‘ nemůže přichýlit jako ke kandidátovi, který nabízí jinou agendu než ostatní,“ dodává.

Současný prezident udělil další milost a znovu tak posunul hranice představivosti veřejnosti i ostatních politiků, alespoň podle jejich ohromených a podrážděných reakcí. Jaký vzkaz posílá prezident soudcům, žalobcům i policistům?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Do vězení na tři roky, díky prezidentskému pardonu, nepůjde šéf Lesní správy Lány, Miloš Balák. Vyhne se i placení pokuty ve výši skoro dva miliony korun a zákazu činnosti. Za mříže ho přitom soud poslal kvůli ovlivňování veřejné zakázky v hodnotě 200 milionů korun.Podle mluvčího Ovčáčka vzal Miloš Zeman v úvahu Balákovu pracovitost a dosavadní bezúhonnost. Fakt je, že tak znovu sám popřel podmínky pro udělení milosti, které popsal ještě před nástupem do úřadu - tedy, že pomůže jen lidem ve velmi špatném zdravotním stavu, kteří nespáchali závažný trestný čin. A silnými slovy na hlavu prezidenta nešetří ani parlamentní politici.Můžou ale chování Miloše Zemana nějak ovlivnit? A je právně vše vpořádku?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vyrazit na Ukrajinu a pomoci jí bránit se ruské invazi zvažují podle informací ministerstva obrany a Hradu stovky Čechů. Pro boj v cizím vojsku nebo ozbrojených silách ale potřebuje každý občan povolení od prezidenta. „Nejsem si ale jistý, že tomu odpovídá konkrétní skutková situace Ukrajiny,“ zamýšlí se ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. O výjimku pro Čechy chtějí jednat i premiér Petr Fiala (ODS) s prezidentem Milošem Zemanem.Všechny díly podcastu Speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Kysela, ústavní právník https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/222411058040202/

Může prezident odmítnout jmenovat některého z ministrů, jako se to rozhodl udělat Miloš Zeman v případě Jana Lipavského (Piráti)? Prospěje politickému prostředí, když tuto otázku jednou provždy rozhodne Ústavní soud? A kdy je reálné, že se dozvíme verdikt? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Může prezident odmítnout jmenovat některého z ministrů, jako se to rozhodl udělat Miloš Zeman v případě Jana Lipavského (Piráti)? Prospěje politickému prostředí, když tuto otázku jednou provždy rozhodne Ústavní soud? A kdy je reálné, že se dozvíme verdikt? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Prezident Miloš Zeman projevil přání setkat se ministerskými kandidáty. Je v jeho pravomoci rozhodovat o tom, kdo povede jednotlivé rezorty? „Prezident může ze závažných důvodů odmítnout ministerského kandidáta, ale rozhodující slovo má předseda vlády,“ uvádí v Pro a proti ústavní právník Aleš Gerloch, vedoucí Katedry teorie práva a právních učení z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jeho kolega Jan Kysela dodává, že je třeba rozhodnout, jaké jsou tyto závažné důvody.

Prezident Miloš Zeman projevil přání setkat se ministerskými kandidáty. Je v jeho pravomoci rozhodovat o tom, kdo povede jednotlivé rezorty? „Prezident může ze závažných důvodů odmítnout ministerského kandidáta, ale rozhodující slovo má předseda vlády,“ uvádí v Pro a proti ústavní právník Aleš Gerloch, vedoucí Katedry teorie práva a právních učení z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jeho kolega Jan Kysela dodává, že je třeba rozhodnout, jaké jsou tyto závažné důvody.

Jak vznikala první československá ústava? Kdo jsou její autoři? Jaká svědectví přináší o politickém životě dvacátých let minulého století? A co z první ústavy přetrvalo dodnes? O tom bude ve svátečním Zátiší hovořit ústavní právník Jan Kysela, který vede Katedru politologie a sociologie Právnická fakulta Univerzity Karlovy.

Poprvé v novodobé historii Česka politici zvažují možnost přenést pravomoci prezidenta na jiné ústavní činitele. Jak dlouho by měli zákonodárci čekat s aktivací článku 66 Ústavy? „Jediný časový faktor, který mně připadá důležitý a podstatný, je ustavení Poslanecké sněmovny,“ říká ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Poprvé v novodobé historii Česka politici zvažují možnost přenést pravomoci prezidenta na jiné ústavní činitele. Jak dlouho by měli zákonodárci čekat s aktivací článku 66 Ústavy? „Jediný časový faktor, který mně připadá důležitý a podstatný, je ustavení Poslanecké sněmovny,“ říká ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Důvody pro odebrání pravomocí prezidentovi republiky tu jsou, může to být jen dočasné, říká ústavní právník a vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy profesor Jan Kysela. Je teď jen na politicích, jestli k tomu kroku přistoupí, z právního hlediska by podle Kysely mohli. Přístup k Miloši Zemanovi podle něj ovlivňuje i přehnaná úcta, kterou k funkci prezidenta část lidí má, navzdory tomu, kdo prezidentem je a co dělá. Má to víc důvodů a vede k emocionální reakci třeba na právnické otázky spojené s prezidentem.

Zástupci politických stran, které obsadí příští Sněmovnu, jednají o možném povolebním uspořádání, ovšem bez klíčového hráče. Miloš Zeman zůstává od neděle na jednotce intenzivní péče. Co to znamená pro Česko?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.Podle pondělního vyjádření mluvčí Ústřední vojenské nemocnice je zdravotní stav hlavy státu stabilizovaný. O tom, s jakou se lékaři potýkají diagnózou ale neinformovala. Sdílnější není ředitel ÚVN Miroslav Zavoral, ani pracovníci prezidentské kanceláře.Většina lídrů politických stran, které obsadí novou dolní komoru, žádá konkrétnější informace, aby bylo jasné, zda je stav Miloše Zemana vážný a jestli se vůbec dokáže vypořádat s povinnostmi, které z jeho funkce plynou. Zvlášť v tak politicky turbulentní době, kterou Česko zažívá po volbách.Podle ústavního právníka Jana Kysely se ale minimálně v následujících několika týdnech Česko bez činnosti prezidenta obejde. „Bez prezidenta se neobejdeme až po ustavení nové Sněmovny. Prezident ji sice svolává, ale je zde pojistka, že se může sejít sama. Zde tedy není z ústavního hlediska tragédie, když nemáte akceschopného prezidenta,“ řekl Kysela. Problém je, že po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny vláda do rukou prezidenta podává demisi a ten ji pověřuje vládnutím do jmenování nové vlády. Třetí úkon prezidenta je jmenování nového premiéra.Pokud by prezident výkonu svých pravomocí nebyl schopen, byl by na tahu parlament - tedy aby obě komory přijaly usnesení, že prezidentovi ve výkonu funkce brání závažné důvody. Pak by přešly pravomoce na premiéra a předsedu Sněmovny. Senátoři a poslanci mohou hlasovat o odnětí prezidentských pravomocí na základě článku 66 Ústavy.A v jakém případě by k němu ale měl parlament přistoupit? „Na bezprostředním stavu prezidenta nezáleží, problém je, že neznáme prognózu. Pokud někdo řekne, že bude prezident ve vážném stavu hospitalizován týdny, je účelné to neodkládat,“ řekl Kysela s tím, že by se musela sejít buď současná sněmovna do 21. října nebo po 9. listopadu sněmovna nová.Pokud by prezident pravomoci nakonec zbaven byl, předseda sněmovny by byl „dvojjediný“ a mohl by pověřit premiéra ustanovením nové vlády, která by mohla ve třech pokusech žádat o důvěru poslanců.A jak vnímá Kysela způsob, jakým Hrad o prezidentově zdraví informuje? „Mně to připadá velice trapné, odpovídá to modelu kremelské informační politiky před rokem 1989. Ale nešokuje mě to, protože Kancelář prezidenta republiky se pokouší dlouhá léta vytvářet kolem prezidenta závoj a polostín, celý fenomén Hradu privatizovat a tvářit se, že nepodléhá zákonům lidským ani České republiky,“ dodal.Hrozí zemi Ústavní krize? A měl by proto Parlament jednat a oživit článek 66 Ústavy, na jehož základě senátoři a poslanci hlasují o odnětí prezidentských pravomocí?

Překlad jednoho z nejcitovanějších midrašů má na svědomí překladatel Karol Sidon. Čím je toto židovské dílo pozoruhodné? U příležitosti osmdesátých narozenin Petra Pitharta vychází netradiční monografie Demokracie a občanské ctnosti, kterou coby editoři sestavili historik a filozof Petr Hlaváček a právník Jan Kysela. Moderuje Karolína Koubová.

Knihu Demokracie a občanská společnost sestavili coby editoři historik a filozof Petr Hlaváček a právník Jan Kysela. Česky vycházejí Kapitoly rabiho Eliezera, překlad jednoho z nejcitovanějších midrašů má na svědomí překladatel Karol Sidon. Čím je toto židovské dílo pozoruhodné? Moderuje Karolína Koubová.

Skončil nouzový stav. Setkávání lidí bylo ale nakonec znovu omezeno – z diskutované verze deset lidí uvnitř a dvacet venku, se ministerstvo zdravotnictví pod novým šéfem Petrem Arenbergerem (za ANO) přiklonilo zpět k maximálně dvěma osobám v uzavřených i otevřených prostorách. „Aktuální mimořádné opatření nemíří k tomu, kdo se může potkat na ulici, ale k tomu, že organizovaná akce je limitována dvěma lidmi,“ vysvětluje Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Kde končí občanská poslušnost? Co donutí lid povstat? Jaké šance má vzpoura v demokracii? Sledujte Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Občanská neposlušnost. Pozvání přijali mimo jiné herečka Bára Hrzánová, historička Eva Doležalová nebo ústavní právník Jan Kysela. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11054978064-fokus-vaclava-moravce/221411030530001/

Česko atakuje hranici jednoho milionu nakažených koronavirem. Jsme v bodě zlomu, kdy naplno udeří mutace virů? Odpovídá viroložka Ruth Tachezy. Volby se budou konat v termínu vyhlášeném prezidentem Zemanem - tedy 8. a 9. října. Zruší Ústavní soud kvórum pro koalice? Hostem bude ústavní právník Jan Kysela. A vojenský puč v Barmě. Co bude s premiérkou Su Ťij a její stranou?

Je kapitalismus nejlepší ze špatných možností? Platí, že mít znamená být? Kdo má práva a kdo povinnosti? Pozvání přijali mimo jiné filozofové Stanislav Komárek a Josef Šmajs, ekonom Miroslav Singer nebo ústavní právník Jan Kysela. www.ceskatelevize.cz/porady/1105497…7411030530008/