Podcasts about mluvili

Rozhovor s boskovickým místostarostou a lídrem Pirátů z minulých dvou voleb Radkem Šamšulou. Mluvili jsme o tom, proč už Piráti nebudou kandidovat, proč on v aktivní politice končí a jak svou politickou zkušenost reflektuje.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.S ilustrátorem a spisovatelem Vojtěchem Juríkem, kterého ale skoro nikdo nezná jinak než pod uměleckým jménem Vhrsti, mě spojují tři věci. Máme narozeniny ve stejný den, oba píšeme newsletter na Substacku a já mám už nějakých čtrnáct let na Facebooku profilový obrázek, který mi kdysi nakreslil. Během rozhovoru jsme objevili i čtvrtou spojitost: existuje vtip, který Vhrsti nakreslil na motivy mého dávného standupu, ale nikdy mi ho neposlal. Proč, to se dozvíte v podcastu. A já doufám, že kresbu konečně dostanu.Vhrsti je autor, kterého znají nejen, ale hlavně hlavně děti. Nakreslil dvě série večerníčku, a kdyby někoho zajímalo, jak získat vysněnou zakázku každého spisovatele či výtvarníka pracujícího pro děti, tak se to dělá takhle: šel po ulici v Plzni, zazvonil mu mobil a v něm Česká televize. Dodnes si pamatuje, kde přesně to bylo. Míň krásné už je, že honorář nakonec nepokryl ani práci, kterou tomu věnoval. Což není stížnost, jen konstatování. Jak říká, večerníček mu otevírá dveře dodnes - a hlavně ho naučil rozumět vlastnímu kreslení.Mluvili jsme o jeho tátovi, výtvarníkovi samoukovi, vedle kterého se jako dítě styděl kreslit. O tom, proč český kreslený humor prakticky vymřel a co zbylo z časů Dikobrazu. O literární rezidenci v Bratislavě, kde měl napsat román, ale místo toho zjistil, že by se z psaní zbláznil, a tak radši vyrazil do hospody s polským kolegou. I o tom, jaké to je kreslit akty žen, které nejsou modelky - a proč je to pro něj víc stres než potěšení.A samozřejmě došlo na umělou inteligenci. Vhrsti patří k těm, kteří před ní nepanikaří: věří, že lidé budou vždycky chtít vlastni nebo si dívat na obraz, který namaloval člověk. A že nás AI paradoxně tlačí zpátky k papíru, štětci a věcem, které jdou pomalu a ztěžka. Což je myšlenka, která se mi líbí, i když jí možná věřím míň než on.Mimochodem, na otázku, jestli bude svět za deset let lepší, nebo horší, odpověděl bez zaváhání. Jak, to si poslechněte.A připomínám svůj standupový speciál Jednou se tomu zasmějeme v Divadle v Řeznické. Premiéra se povedla, repríza se blíží - lístky najdete na webu divadla. Přijďte, těším se na vás.Přeju příjemný a ničím nerušený poslech.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Josef Veselka za poslední tři roky nikomu nezachránil život. Což je něco, co je v jeho životě zcela nezvyklé: předtím zachraňoval životy na denní bázi. Ne proto, že je superman nebo má mimořádné schopnosti. Ale protože je kardiolog. Zachraňování životů je něco, co kardiologové dělají běžně. Je to jejich práce. Josef Veselka tuhle práci miloval, a teď ji už tři roky nedělá, a nikoli proto, že si to tak vybral.Disclaimer: Josef Veselka je můj kamarád a známe se dlouho, a myslím i dobře. Nejsem nezaujatý novinář ani komentátor. Tohle je ostatně už pátý podcast za sedm let, který jsme spolu natočili. Ne proto, že bych mu chtěl dělat reklamu nebo propagaci, ani jedno nepotřebuje a nestojí o to. Ale protože se nám spolu dobře povídá.A taky proto, že Josef Veselka má vždycky co říct. Pořád je totiž vědec, a to ne ledajaký: před měsícem mu vyšla studie v The American Journal of Cardiology, a on je jejím prvním autorem. Týká se léku, který může změnit léčbu hypertrofické kardiomyopatie, tedy nemoci, v níž Veselka patří ke světové špičce.Zároveň je spisovatel. Právě vydal thriller Prezidentské konzilium, první díl tetralogie Správci systému. Je o tom, co se stane, když se kolem nemocného prezidenta sejdou chytré hlavy a každá sleduje jiné cíle, než se zdá. Veselka ví, o čem píše: v jednom prezidentském konzíliu, tom Havlově, sám seděl.  Ale pozor, prezident v románu není Havlem inspirovaný. Skoro by se dalo říct, že je charakterově na úplně druhém konci spektra. A vzorem pro Veselkovu postavu nebyl žádný z prezidentů, které Česko mělo. Je to postava komplexní, šokující... a víc neřeknu, protože už bych prozrazoval děj. Veselkova rada budoucím prezidentům mimochodem zní: nechtějte konzilium, chtějte jednoho fachmana.Mluvili jsme o tom, proč Josef Veselka ydržel v německé nemocnici jen čtyři měsíce, přestože tvrdil, že chce pracovat až do smrti. Proč? Třeba proto, že mu tam stokrát řekli, že je překvalifikovaný. Německé zdravotnictví popisuje jako excelovou tabulku, kde má každý své místo — a on byl to číslo v tabulce, které bliká červeně. Povídali jsme si i o tom, co cítil, když policie zatkla ředitele Motola, s nímž si patnáct let tykal, ale který smybolizoval nespravedlnost toho, že po několika dekádách v oboru odešel ze sálu, kde sám sebe vnímal jako nejvíc užitečného. Co tedy cítil? Byly to tři různé emoce a mezi nimi jen dny. Jaké emoce to byly? Poslouchejte.A konečně, mluvili jsme i o tom, proč se v Česku dá koupit lecos, ale špičková zdravotní péče ne, a proč je proto zdravotnictví tak cenná kořist pro politiky. Cennější než například České dráhy.Samozřejmě došlo na umělou inteligenci. Veselka napsal o své nemoci tři knihy a stovku odborných článků, a přesto říká, že v testu z vlastního oboru by ho ChatGPT porazil. Svému chatu říká Maxi a konzultuje s ním i vlastní zdraví. Pokud chcete v AI najít partnera, který vám bude pomáhat, a nikoli bojovat s vašimi lékaři, i to se v dnešní epizodě dozvíte.Připomínám: v pátek 19. června mám v Divadle v Řeznické první reprízu svého standupového speciálu. Hodně mi na tomhle materiálu záleží, nejen proto, že se ke standupu vracím zhruba p roční pauze, a je to osm let od mého posledního sólového speciálu. Ten se jmenoval Manželka mi slíbila černošku, a i o tom bude v Řeznické řeč.Těším se na vás, a lístky si můžete koupit na webu divadla. Odkaz najdete na mém webu Jedno procento. Ještě jednou díky. A teď už …… přeju příjemný a pohodový poslech.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Tomáš Bella patří do všech zmíněných kategorií. Známe se dlouho. Pamatuju ho jako spokojeného redaktora slovenského deníku Sme, pro který jsem před dvaceti lety psal sloupky o technologiích. Pamatuju ho jako rozzlobeného redaktora deníku Sme, když tyto noviny koupila Penta, a on se s dalšími čtyřiceti kolegy rozhodl založit na zelené louce deník nový. A pamatuju ho jako úspěšného redaktora už Denníku N, když nám z vedení pražských Hospodářských novin ukazoval, jak se to dělá získávat platící čtenáře na webu.Pamatuju ho také jako jednoho z těch, s kterými jsme v Praze před patnácti lety zakládali firmu NextBig, s velkými plány a celkem krátkou existencí, ale z ní se pak vylíhla společnost Piano Média, což byl jeden z nejzajímavějších pokusů zpoplatnit média už v evropském, ne-li globálním měřítko. Piano pak několik let Tomáš řídil.A hlavně, Tomáš je jeden z lidí, které když nazvu mediálními nebo technologickými vizionáři, tak to není ironie ani přehánění. Vždycky si s ním rád o tom, co se s médii děje a kam směřují, rád popovídám, a teď dvojnásob proto, že se Denník N rozhodl pro neobvyklé dobrodružství: poté, co spoluvlastní několik českých médií, konkrétně český Deník N a Respekt, nakupoval ještě mnohem dál na Západě. Stal se majitelem bruselského média EU Observer. A Tomáš Bella je muž, který si tenhle projekt vzal na starost a minimálně na čas se do Bruselu přesouvá. Fyzicky i mentálně.O tom všem mluvíme v podcastu. A taky o tom, jak se médium, které patří svým zaměstnancům, brání riziku potenciálního nepřátelského převzetí některým z oligarchů. Proč je někdy nejlepší byznysplán zamířit tam, kde nejsou peníze, nebo si to aspoň všichni myslí. A čemu Tomáš říká reverzní kolonizace.Mluvili jsme ale nejen o médiích. Třeba i o tom, proč mně vadí a Tomášovi nevadí víčka připoutaná k plastovým lahvím, a obecně co Tomáše na Bruselu nejvíc překvapilo. Nápověda: že je levný a plný lidí, kteří opravdu upřímně chtějí, aby svět byl lepší.Dotkli jsme se i tématu, o kterém se Tomáš chystá napsat knihu. Už začal, a teď na ni zrovna nemá úplně moc času, ale prý se k textu určitě vrátí. Téma? Jaké to je být bohatý. Opravdu bohatý. Hodně bohatý. Na Slovensku, ale i obecně. Poslouchejte, dozvíte se víc.A já se ještě pochlubím, že mám za sebou premiéru svého standupového speciálu v Divadle v Řeznické, konala se ve čtvrtek 28. května, bylo vyprodáno a měl jsem z toho radost. Takže vás o to sebevědoměji zvu na na první reprízu už 19. června v pátek. Lístky si kupte na webu divadla a já se na vás těším.Tomáš z Bratislavy asi nepřijede, ale já vás teď zvu k poslechu našeho rozhovoru. Natočili jsme ho v Bratislavě ve studiu Denníku N.Přeju příjemný a nikým a ničím nerušený poslech.

Martin Kůs je spoluzakladatelem značky Vuch. Tentokrát je to tedy o módě i e-commerce. Mluvili jsme o proměnách chrudimské značky, která začínala s peněženkami, ale dnes má několik kolekcí kabelek, batohů i bot. Řeč byla o udržitelnosti, práci s komunitou, zahraniční výrobě i AI. AI totiž ve Vuch zapojují v každé fázi procesů. Inspirujte se! Hlasujte pro Digitální kaleidoskop v anketě Podcast roku do 14. 6.! Hlasování: https://www.podcastroku.cz/#hlasovani Děkujeme. Partnery podcastu jsou: SmartEmailing – Profesionální platforma pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo – Největší akce v českém a slovenském digitálu a e-commerce: Veletrh. Konference. Festival. 

MovieZone opět vyrazila do moravské metropole a tentokrát do skutečně unikátních prostor, navštívili jsme totiž vyprodanou brněnskou hvězdárnu. Téma se tedy logicky nabízelo a probrali jsme vesmírné sci-fi filmy a seriály. Ty nejlepší, nejhorší, realistické i neprávem zapadlé. Mluvili jsme i o záporácích z jiných planet a bavili se o tom, co bychom v tomhle žánru rádi viděli v budoucnosti. A pomohl nám s tím i Toren.  MovieZone Live Živě v Řevnici už ve čtvrtek 21.5.: https://www.smsticket.cz/vstupenky/69177-moviezone-live-zive-od-snezenek-po-prcicky-kino-revnice-revnice MovieZone Live Živě v Brně už ve středu 27.5.: https://www.kinoscala.cz/?cinema=5&hall=21%2C22%2C46&sort=sort-by-data&projection=47937 MovieZone Live Živě v Praze na Letní podcastové scéně ve čtvrtek 30.7.: https://connect.boomevents.org/letni-podcastova-scena/moviezone-live-lps Hlasujte pro MovieZone Podcast v anketě Podcast roku: https://www.podcastroku.cz/ MZ Universe:  Web: https://www.moviezone.cz FB: https://www.facebook.com/moviezonecz IG: https://www.instagram.com/moviezonecz Herohero: https://herohero.co/moviezonelive CSFD: https://www.csfd.cz/film/303130-moviezone-live/prehled/ Merch: https://www.blu-shop.cz/moviezone-merch/ Kniha Encyklopedie sci-fi filmu: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/92065999/encyklopedie-sci-fi-filmu/ Kniha Legendy akčního filmu: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/84266791/legendy-akcniho-filmu/ #moviezonecz #moviezone #mzlive

Pokud se vám přednáška líbila a shledáváte ji hodnotnou, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qqs0sutxykl5h97xa0fcu4qaptvkvq5ecm52qn9 LTC: ltc1qpcnumcpvx2a77p0shkxwawc555nepy25l0n090 Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 ---- Kateřina Čápová se mi ozvala ze školy Drak se zájemem o besedu pro jejich průvodce a některé rodiče dětí; škola Drak se plně rozjela letos v září a potýká se s obvyklými problémy sebeřízených škol v začátcích, což byl důvod, proč si chtěli poslechnout, jak to děláme v Ježku. Mluvili jsme o spoustě témat, která nejspíš znáte z besed s Gabrielou; tentokrát se to lišilo tím, že jsem zdůrazňoval aspekty, o kterých od Katky vím, že se ve škole Drak řeší. V rámci zpětné vazby jsem se dozvěděl, že jim beseda pomohla; doufám, že snad pomůže i někomu jinému, kdo ji uvidí online. – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Je zestátnění skupiny ČEZ strategickou chybou, nebo retailoví investoři blokují projekty s dlouhými časovými horizonty? Proč se současná vláda k této situaci postavila lépe než předchozí? Do nového dílu MoneyPenny si Matouš a Radek přizvali minoritního akcionáře skupiny ČEZ, investora a energetického experta Michala Šnobra. V rozhovoru se zaměřili na evropskou energetiku a její budoucnost. Mluvili i o osobních investicích Michala Šnobra.Kompletní epizody jsou dostupné na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Je zestátnění skupiny ČEZ strategickou chybou, nebo retailoví investoři blokují projekty s dlouhými časovými horizonty? Proč se současná vláda k této situaci postavila lépe než předchozí? Do nového dílu MoneyPenny si Matouš a Radek přizvali minoritního akcionáře skupiny ČEZ, investora a energetického experta Michala Šnobra. V rozhovoru se zaměřili na evropskou energetiku a její budoucnost. Mluvili i o osobních investicích Michala Šnobra. Kompletní epizody jsou dostupné na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Speciál s místopředsedou ODS Pavlem Drobilem o budoucnosti, minulosti, plánech i chybách ODS. Mluvili jsme o výhodách koalice Spolu a proč ji ODS momentálně opustila, a o tom, co znamená strategie budování vlastní identity, kterou se vydaly všechny tři strany koalice Spolu.Jakých chyb se ODS dopustila v posledních dvaceti letech, proč nenavázala na topolánkovskou strategii „Tvrdé jádro, měkký obal“ a s čím chce oslovit voliče v období do voleb. Jaké zásadní změny strana připravuje ve své struktuře, aby se otevřela novým členům, a proč zavedla institut registrovaného příznivce.Čím chtějí přilákat mladé prvovoliče a čím ekonomické experty? Byl Petr Fiala dobrým, nebo špatným předsedou, proč se po volbách chová radikálně jinak než předchozích dvanáct let? A spousta dalších témat o současné politice a ODS v ní.

Rozhovor s Petrem Fedorem, vedoucím odboru kultury a památkové péče Jihomoravského kraje. Mluvili jsme o výhodách a rizicích sloučení boskovického a blanenského muzea.

Rozhovor s Martinem Dvořákem, tanečníkem, choreografem, režisérem a vůdčí osobností ProARTu – uměleckého souboru a festivalu, který bude v květnu probíhat také v Boskovicích. Mluvili jsme o Martinově vlastní tvůrčí činnosti i o jeho organizačních aktivitách v kultuře.

Obyvatelé teplického sídliště Šanov II. si přejí víc parkovacích míst i zklidnění dopravy. Mluvili o tom 24. března na setkání s vedením města. To slibuje další parkovací místa při letošní úpravě tamní Trnovanské ulice. A chce stavět i patrová parkoviště.

Tomáš a Martin si do nového dílu podcastu MoneyPenny pozvali zakladatele investiční platformy Fondee, Jana a Evu Hlavsovy. Mluvili s nimi o jejich cestě z finančního světa v Londýně zpět do Prahy, kde nakonec vzniklo Fondee. Řeč přišla i na to, jak dnes po prodeji firmy skupině Direct přemýšlejí o vlastních penězích a investicích. Eva a Jan zmiňují hlavně pozemky a veřejně obchodované trhy, ale připouštějí, že je láká i možnost pustit se do dalšího projektu.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Tomáš a Martin si do nového dílu podcastu MoneyPenny pozvali zakladatele investiční platformy Fondee, Jana a Evu Hlavsovy. Mluvili s nimi o jejich cestě z finančního světa v Londýně zpět do Prahy, kde nakonec vzniklo Fondee. Řeč přišla i na to, jak dnes po prodeji firmy skupině Direct přemýšlejí o vlastních penězích a investicích. Eva a Jan zmiňují hlavně pozemky a veřejně obchodované trhy, ale připouštějí, že je láká i možnost pustit se do dalšího projektu.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Rozhovor s vědkyní, bioložkou a parazitoložkou Barborou Pafčo, která získala mimořádně prestižní ocenění Lumina quaeruntur Akademie věd České republiky. Bára žije s rodinou v Borotíně, ale zvládá se věnovat vědě v Brně nebo taky v Africe. Mluvili jsme o ocenění, o české vědě, o práci v terénu v Africe, parazitech a slaďování vědecké kariéry s mateřstvím.

Dětem dnes dáváme bezpečí, pohodlí a komfort. Jenže právě tím je možná připravujeme o něco zásadního — o zkušenosti, které budují odolnost, samostatnost a schopnost přizpůsobit se světu. Hostem této epizody Fotrovin je Aleš Pokorný, zakladatel neziskové organizace Dobrodružství v přírodě. Povídali jsme si o tom, proč dnešním dětem tolik chybí dobrodružství venku, proč je přehnaná ochrana může oslabovat a jak mohou rodiče vrátit do života svých dětí víc přirozených výzev. Mluvili jsme o tom, že dobrodružství nemusí být extrém, drahá výprava ani výkon. Často začíná úplně jednoduše — v lese za městem, na výpravě bez plánu, při objevování, nepohodlí, nejistotě a samostatnosti. Právě tam si děti rozvíjejí dovednosti, které budou jednou opravdu potřebovat. V epizodě uslyšíte: proč komfort nerozvíjí odolnost co dětem bere přehnaně bezpečné dětství proč je příroda ideálním prostorem pro růst jak hledat rodinné dobrodružství v běžném životě proč máme dobrodružství doslova za humny Epizoda pro všechny rodiče, kteří chtějí dětem dát víc než jen pohodlné dětství.  

V této epizodě si povídám s člověkem, kterého jsem měla na svém „seznamu přání" opravdu dlouho, s Broňou Sobotkou, nadšeným učitelem angličtiny z Brna. Mluvili jsme samozřejmě o angličtině. - Proč se tolik lidí „učí", ale nemluví? - Jak začít mluvit bez strachu? - Jak využít AI a ChatGPT jako osobního učitele v kapse? - Má dnes v době překladačů vůbec smysl učit se cizí jazyk? Ale nezůstali jsme jen u jazyků. Broňa otevřeně mluví o své cestě,  od dyslektického kluka, kterému ve škole jazyky nešly, přes práci v továrně až k jednomu z nejznámějších učitelů angličtiny v Česku. O tom, jak vznikl „nadšený učitel angličtiny z Brna". O tom, že úspěch často nevzniká jako velký plán, ale jako série malých kroků. A také o tom, proč i kdyby už nikdy nemusel pracovat, dělal by to dál. Dotkli jsme se i témat jako: jak si nastavit prioritu v učení (i když máte práci, děti a plný kalendář), jestli má smysl honit certifikáty, zda je překladatelská profese ohrožená, jak budovat značku bez toho, aby vám „sebrala" soukromí, a jestli je nadšení vlastnost, nebo rozhodnutí. Je to rozhovor o jazyce. Ale ještě víc o přístupu k životu, práci a vlastnímu rozvoji. Pokud máte pocit, že „na jazyky nejste", nebo že jste na něco už pozdě, tahle epizoda vám možná jemně změní pohled.

Rozhovor s Janem Flíčkem, boskovickým zastupitelem zvoleným za Změnu22, ze které však před časem vystoupil. A také pořadatelem boskovické demonstrace Milionu chvilek pro demokracii na podporu prezidenta Petra Pavla. Mluvili jsme o demonstraci i o Honzově zkušenosti s komunální politikou.

Podještědský včelař Tomáš Moravec se v listopadu vrátil z více než 3 tisíce kilometrů dlouhé túry Stezkou Českem a poslední pátek v únoru vyrazí na tour. Přednáškové tour. Mluvili jsme s ním na startu i v cíli, vyzpovídáme ho i tentokrát.

Podještědský včelař Tomáš Moravec se v listopadu vrátil z více než 3 tisíce kilometrů dlouhé túry Stezkou Českem a poslední pátek v únoru vyrazí na tour. Přednáškové tour. Mluvili jsme s ním na startu i v cíli, vyzpovídáme ho i tentokrát.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bez charakteru není dobrý život.Tohle říkal Aristoteles před 2300 lety. A Jan Amos Komenský před 350 lety.A možná to začínáme znovu objevovat.V rozhovoru s pedagogem a komeniologem Janem Háblem jsme šli hluboko:Co je to charakter?Proč se nám nežije dobře, i když se máme dobře?Proč Komenský navzdory válkám a ztrátám neztratil naději?A jak vychovávat děti tak, aby z nich nebyli jen úspěšní lidé — ale dobří lidé?Mluvili jsme o Aristotelovi, o Komenském, o výchově, o smyslu života i o tom, co dělat, když kolem sebe vidíme bezcharakternost.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Nelu Bugárovou jsem náhodou potkal, když jsme s Timem slavili svátek demokracie 17. listopadu na Národní třídě s anarchistickými cedulemi; zapovídali jsme se o svobodě a KLDR, což vyústilo k mému pozvání Nely do Studia, jež k mé radosti přijala. Mluvili jsme o korejské historii; ta zahrnuje nejen tu Severní, ale také Jižní. Z poměrů v minulosti jsme odvodili, jak se Kim Ir-sen dostal k moci a proč ho Korejci tolik milovali; postupně jsme se dostali až k současnosti, v níž se severokorejský režim takové důvěře už netěší. – Nela Bugárová; koreanistka; studentka gymnázia; hledačka pravdy; feministka – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Nejdřív osobní vsuvka, neboli to, čemu se taky někdy říká disclaimer. Přiznám se, že o vážné hudbě nevím skoro nic. Když mě žena nebo okolnosti přinutí jít na operu, tak v polovině případů usnu. Na housle jsem hrál tak špatně, že mi ředitel tehdejší lidové školy umění v Holešovicích v sedmdesátých letech doporučil trombon. Hrál jsem mu tehdy Dvořákovu Hmoreska, což je mimochodem krásná skladba i v provedení na violoncello, ale musí hrát někdo jiný než já.A teď už k mému hostu: Jan Zvěřina je koncertní mistr violoncellové skupiny Státní opery, zakladatel Prague Cello Quartet a člověk, jehož videa na YouTube mají desítky miliónů zhlednutí. A přitom sám o sobě říká, že je introvert. V novém díle Jednoho procenta mluví mimo jiné o tom, jaké to je hrát sólo z Pucciniho Tosky po dvou a půl hodinách opery, když za sebou navíc máte dva balety a tedy unavené ruce – a padesát kolegů v orchestru přesně ví, jestli se vám to povedlo. Mluvili jsme i o jeho nástroji, který existoval ještě před narozením Mozarta, patří ministerstvu kultury a když cestuje Jan Zvěřina do zahraničí na koncert, “sedí” na sedačce vedle něj a má svou vlastní letenku. Ale jídlo prý nedostává.Dozvíte se, jaký vztah má Jan Zvěřina k nejpopulárnější skladbě pro violoncello, kterým je Dvořákův koncert a moll, a proč během covidu skončil jako ajťák na ministerstvu zdravotnictví. Nebo že smyčec – „kousek klacíku” – stojí někdy stejně jako auto. A co se stalo, když šéf violoncellistů koupil do Státní opery pingpongový stůl, a čekal, že kromě něj budou hrát tak maximálně dva nebo tři další lidé.Zvěřina je muzikant, který věří na sílu i krásu lidského ducha, ale když mu pustíte skladbu vygenerovanou AI, tak klidně uzná, že „to zní dobře”. Věří v Boha a chodí do kostela, byť tam hlavně v zimě trpí rozladěnými varhanami. A optimista, pro kterého je každý příští týden ten potenciálně nejlepší.Jaký pokyn by stál v partituře, kdyby se život stal notovým záznamem? Apassionato con spirito, říká. Přeju vám vášnivý a oduševnělý poslech.

V Brně jsme pozvali na rozhovor Lucii Haluškovou, HR expertku, právničku a garantku letošního HR Summitu na Czech On-line Expo 2026. Mluvili jsme o využití AI v HR i o mladé generaci zaměstnanců. Žádné žehrání na mládež se ale nekonalo – naopak! Lucie říká, že mladá generace je uvědomělejší než všechny předchozí. Probrali jsme toho ale opravdu hodně, včetně organizace oborových a komunitních setkání. Lucie už před lety založila HR mezi řádky, takže jsme si měli rozhodně co říct.   Partnery podcastu jsou: SmartEmailing – Profesionální platforma pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo – Největší akce v českém a slovenském digitálu a e-commerce: Veletrh. Konference. Festival. 

Existovala v Česku někdy klimatická politika? Spojí téma oligarchie českou levici? V čem nám brání a v čem nás posouvá snění o lepším světě? A proč je na Babišovi problematičtější, že je oligarcha, než to, že byl veden jako agent StB? Nový díl podcastu Moshpit je o klimatické politice, Evropské unii a identitě současného protestu. Mluvili jsme s Matějem Moravským, klimatickým redaktorem Deníku Referendum a doktorandem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Českou klimatickou politiku vždycky vytvářela Evropská unie, žádná strana si to nikdy nevzala jako svoje téma. Všechna vina se svalila na klimatické hnutí, které ale Green Deal nenapsalo, přemýšlí o třetí cestě,“ říká Moravský. Motoristé sobě jsou podle něj jen loutkami fosilního oligarchy. „Hodně toho můžeme změnit, když se budeme učit od místních lídrů a budeme postupovat pragmaticky. Klimatické hnutí mi toho hodně dalo, naučilo mě nad věcmi přemýšlet systémově.“ Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Novoroční epizoda podcastu Kavky s Oskarem Hesem o tom, co znamená být mužem dnes. O rolích, očekáváních, tichu, které léčí, i o odvaze se odpojit. Mluvili jsme o StarDance, divadle, vyrůstání bez mužského vzoru, nepití alkoholu a o tom, proč není slabost zpomalit. Rozhovor, který není o předsevzetích, ale o směru.

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)V tomto díle si můžete poslechnout rozhovor s učitelem češtiny, který si pro svou práci vybírá opravdu unikátní místa – od rumunského Banátu až po argentinskou provincii Chaco.Radim Schottl působí jako krajanský učitel a přibližuje, jak se vyučuje čeština tam, kde ranní teploty běžně přesahují 30°C a vzdálenosti mají úplně jiný rozměr než doma. Mluvíme o tom, jaké to je slyšet „moravskou“ češtinu u nejstarších generací potomků přistěhovalců, jak se jazyk postupně proměňuje a co všechno dnes drží tradice při životě.Dotýkáme se také fungování česko-slovenských spolků v Latinské Americe a festivalu, který propojuje komunity napříč Argentinou i okolními zeměmi – a ukazuje, že kulturní přesah naší země může být až překvapivě trvalý a živý.Mluvili jsme mimo jiné o tom:proč se Radim rozhodl odejít učit do zahraničí a jak vedla jeho cesta přes Rumunsko, Španělsko až do Argentiny,jak se liší výuka češtiny v Česku, Banátu, Madridu a v argentinském Chacu,kdo jsou jeho studenti a co je k češtině vede,jak se v komunitách udržují tradice i bez každodenní češtinya co člověku dá dlouhodobý život v zahraničí Přeji příjemný poslech :-)Support the show

Řidičům na Vysočině v prosinci komplikují jejich cesty husté mlhy. Mluvili o nich i účastníci čvrteční hromadné dálniční nehody. Její příčiny ještě prošetřuje policie.

Vít Schlesinger je zakladatel česko-dánského produktového studia Blackfish, ale taky stratég, horal a sportovec. Mluvili jsme o tom, v čem je Blackfish jiné než agentury. Proč dnes mají tolik klientů ze Skandinávie a proč nechce od klientů brief? Jak studio zvládlo krizi, kdy přišlo o řadu zaměstnanců a klientů? Pojďte si pro trochu jinou byznysovou inspiraci – smooth is fast!   Partnery podcastu jsou: SmartEmailing – Profesionální nástroj pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo – Největší akce v českém digitálu a e-commerce: Veletrh. Konference. Festival. 

Chcete-li podpořit Svobodný přístav, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Anarchokapitalismus Timovi zpočátku připadal směný, pak ho bral vážně, potom až moc vážně, aby mu pak v některých bodech přestal dávat smysl; požádal mě o debatu, ve které bychom mohli tyto aspekty probrat, aby měl snad (konečně) jasno. Mluvili jsme o obraně před vnitřním i vnějším nepřítelem, rekreačních atomovkách a dalších oblíbených anarchistikcých tématech (krom dětských bordelů); samozřejmě jsme nezapomněli ani na (nejen rakouskou) ekonomii, lidské jednání a interpersonální neporovnatelnost užitku. – Tim; libertarián; možná budoucí anarchista; youtuber; student politologie a filosofie; LGBT aktivista – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Pořad Bojs má za sebou další živé natáčení. Moderátor Kryštof Šimek si v rámci oslav 17. listopadu Korzo Národní, které pořádá spolek Díky, že můžem povídal s novinářem Filipem Titlbachem z Deníku N a také s Františkem Trojanem. Mluvili o pocitech, „hejtech,” životních krocích i o tom, co pro ně znamená svoboda.

Hlavním tématem rozhovoru byly vlivy českých politických dějin na současnou politiku. Jak se devatenácté století, které Vít Vlnas nazývá stoletím českého vzestupu, projevuje v současné české politice? Jaký vliv na dnešní český politický národ měla první republika a zkušenost s jejím koncem? Proč u nás pořád existuje slovanský sentiment a kam vlastně Češi politicky patří?Vít Vlnas také tvrdí, že utváření české politiky v devatenáctém století pod vlivem klasického liberalismu je patrné v celém období po roce 1989 a že Češi nikdy nebyli žádní velcí konzervativci. Shodli jsme se na společné alergii na Česko jako most mezi Východem a Západem a na tom, že Češi mají mnohem více společného s Bavory než se Slováky.Mluvili jsme taky o jeho žíravě ironických a velmi vtipných příspěvcích na síti X a o reakcích politiků na ně.

37letá Klára ze Středočeského kraje zažila nejtěžší léto v životě. V červenci se dověděla, že má v prsu zhoubný nádor. Máma třech dětí podstoupila operaci a čeká ji ozařování a hormonální léčba. Svou situaci se rozhodla otevřeně popsat v pětidílném časosběrném seriálu Radiožurnálu. První díl je o tom, jak se na bulku v prsu v podstatě náhodou přišlo.

Vulgární řev, roztřesení, až hystericky plačící podřízení, ponižování, sledování soukromých sociálních sítí, křeče do břicha. Investigativní tým Ve stínu rozplétá, co zažívají zaměstnanci pražské zoologické zahrady. Ředitel Miroslav Bobek obvinění odmítá.Pražská zoologická zahrada je až idylickým místem. Uklizené cestičky, spokojená zvířata, všudypřítomné občerstvení a krásný výhled na Prahu. Turnikety projde ročně skoro 1,4 milionu lidí a je tak třetím nejnavštěvovanější turistickou destinací Česka. Hospodaří s více jak půl miliardou korun a zaměstnává 250 lidí. Zahrada se pyšní tím, že patří do světové elity.Pod povrchem se ale podle svědectví řady zaměstnanců skrývá patnáct let stupňujícího se bossingu a šikany ze strany vedení. Situace došla tak daleko, že se po letech mlčení rozhodla část bývalých i současných zaměstnanců promluvit.„Četné zkušenosti bývalých zaměstnanců - bossing, šikana, výpověď za názor - se bohužel zakládají na pravdě. Já si ale nemohu dovolit vystoupit veřejně, neb zahradu a lidi v ní miluji,“ napsal anonymně pořadu Ve stínu jeden z chovatelů. Mluvili jsme s ním. Stejně jako s dalšími 31 zaměstnanci.Druhý díl s rozhovorem s ředitelem Zoo Praha Miroslavem Bobkem vám přineseme v neděli 28. 9.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jan Dobrovský se po dvou letech vrátil na rozhovor a znovu přinesl svůj skeptický pohled na svět. „Jsem teď čerstvě důchodce, takže mám celý život před sebou. Jsem skeptik celý život a bohužel ve značném počtu případů se mi ta skepse vyplácí,“ říká podnikatel a podcaster hned v úvodu. Podle něj žijeme ve „válečném stavu“ – ne v podobě světové války, ale ve světě, kde „mnoho zemí je v horkém konvenčním konfliktu a ty ostatní jsou v moderním soft konfliktu“. Pandemie podle něj jen urychlila pocit nejistoty a ukázala, že jsme politicky i společensky nepřipravení. Politika se podle něj vyprázdnila a je dnes postavená na marketingových tricích, nikoli na obsahu toho, co chce politik dosáhnout. Mluvili jsme také o únavě z demokracie. Dobrovský říká, že lidé ztrácejí naději a hledají vůdce, který zjednoduší cíl v jedno – „postarám se o vás“. I kdyby šlo o sliby nesplnitelné nebo o člověka, který je zločinec, část společnosti je ochotná mu věřit, protože „má aspoň chuť bouchnout do stolu“. Demokracie je ale podle něj ze své podstaty nejistota – je to množství debat, dohod a kulturních válek. „A to je pořád jenom nejistota,“ tvrdí. Velká část rozhovoru se věnovala nadcházejícím volbám a pocitu, že není koho volit. Dobrovský rozumí frustraci, ale odmítá rezignaci na účast: „Když někdo nemá ani chuť zabývat se tím, kdo na kandidátce je, a nejde volit, tak se vlastně nestará o nic a je spoluviníkem toho stavu, který pak vznikne.“ Kritizuje i agresivní předvolební rétoriku, která podle něj posouvá politickou kulturu někam, kde jsme ještě nebyli. Mluvili jsme ale i o kandidatuře bývalého hudebníka J.A.R. Oty Klempíře a o morálce. Pokud jde o jeho spolupráci s StB, Dobrovský říká, že selhání je lidské, ale není lidské si z toho dělat přednost. Podle něj existují obecné principy morálky, jejichž porušení znamená ztrátu důstojnosti. Silná část rozhovoru patřila i situaci v Gaze a podpoře Izraele. „Válka je krutá věc, ale když už k ní dojde, pravidla naší normální civilizace se mění. Musíš se zbavit nebezpečí, protože jinak nepřežiješ,“ myslí si Dobrovský a dodává, že i přes chyby izraelské vlády zůstává země demokratickým právním státem a věří, že válečné zločiny budou následně potrestány. V závěru mluví také o tom, že krize mohou být pro společnost i příležitostí. Připomíná, jak válka na Ukrajině „stmelila nestmelitelné“. Západ ale na druhé straně podle něj hledá spíš pohodlí než odvahu. „Kdyby ale Evropa pomohla vyhrát válku na Ukrajině, tak entuziasmus z vyhrané války posouvá civilizace dopředu. Když válku prohraješ, společnost stagnuje a hledá nové koncepty, protože selhala,“ dodává k tomu, jak málo lidí v Evropě je dnes ochotno bránit svoji vlast. Jak se podle něj dá v dnešním světě hledat naděje? Proč je důležité jít k volbám i tehdy, když máte pocit, že není koho volit? A kde leží hranice morálky v politice i ve válce? Poslechněte si celý rozhovor.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.Proč je dnes tak těžké udržet si zdravou hmotnost? Co způsobuje nedostatek svalové síly a proč je pro zdraví nebezpečnější než vysoký tlak? Jakou roli hraje spánek, pohyb a strava?Mluvili jsme i o doplňcích stravy, efektu sauny a o tom, kde končí inspirace a začíná posedlost. Třeba u Bryana Johnsona.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.David Marek působí přes deset let jako hlavní ekonom v Deloitte. Zastával ale i pozici v poradním týmu Petra Pavla, kterou předčasně opustil. Radil prezidentovi nepodepisovat rozpočet předložený Zbyňkem Stanjurou. Obsahoval nevyjasněné desítky miliard korun. Petr Pavel ho ale podepsal. „Nemáme žádné regulační mechanismy, které by zabránily tomu aby se veřejné finance zvrhly. Dluhová brzda nebrzdí, způsob jmenování Národní rozpočtové je silně závislý na vládě a Parlamentu. Třetí pojistkou je prezident, který se rozhodl, že tuto svou roli nepřijme,” říká Marek.Co k tomu hlavu státu vedlo? Čeho se ministr financí dopustil, když na ČEZ uvalil windfall tax? Mluvili jsme také o tom, že vláda se nesmí vymlouvat na „těžkou dobu” a o tom, co lidem a ekonomice způsobí zavedení ETS 2 povolenek.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS.

S Robinem Kvapilem, režisérem filmu Velký vlastenecký výlet, o banálnosti lidského zla. Robin strávil při natáčení se třemi – jak sami o sobě tvrdí – dezoláty dvanáct dní dokumentováním jejich cesty po válkou zničené Ukrajině.Při zaznamenávání jejich reakcí na střet s válečnou realitou teklo hodně slz, ale bylo málo lítosti a vůbec žádné pochopení. Mluvili jsme o tom, jak protagonisté filmu reagovali při návštěvě masového hrobu v lese u Izjumu, co říkali na znásilňování nezletilých dívek a setkání s člověkem, kterému ruský nálet zabil všechny děti i vnoučata.Taky jsem se ho ptal, jak je možné, že se na nikoho z nich neměl chuť vrhnout, a proč členové štábu při natáčení brečeli.Ve druhé části jsme se na chvíli vrátili i k jeho druhému letošnímu filmu Smoke – o lidech, které naše justice poslala na osm až jedenáct let do vězení za pěstování několika kytek konopí. Včetně nemocného sedmdesátiletého důchodce, který je pěstoval pro svou devadesátiletou matku, aby neměla bolesti.Příjemný poslech.

Největší vodní plocha pod Vysokými Tatrami letos slaví 50 let. Komunistický režim vystavěl Liptovskou Maru ve snaze zkrotit divoké vody Váhu a využít ho jako zdroj energie i místo pro rekreaci. Masivnímu projektu muselo úplně nebo částečně ustoupit 13 obcí a své domovy opustily asi čtyři tisíce lidí. Rodáci se po pěti dekádách sešli ve skanzenu Pribylina.

Největší vodní plocha pod Vysokými Tatrami letos slaví 50 let. Komunistický režim vystavěl Liptovskou Maru ve snaze zkrotit divoké vody Váhu a využít ho jako zdroj energie i místo pro rekreaci. Masivnímu projektu muselo úplně nebo částečně ustoupit 13 obcí a své domovy opustily asi čtyři tisíce lidí. Rodáci se po pěti dekádách sešli ve skanzenu Pribylina.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petros si tentokrát pozval dva kamarády, kteří rozumějí Izraeli a Blízkému východu lépe než on – Jakuba Szántó a Pavla „Pawluschu“ Novotného. Společně probrali nejen aktuální situaci v Izraeli a Gaze, ale i širší souvislosti v regionu. Řeč přišla na financování Hamásu a roli, kterou v tom hraje Netanjahu, důvody, proč válka v Gaze trvá tak dlouho, a také na to, jak ovlivňuje soukromé problémy izraelského premiéra. Mluvili i o roli Saúdské Arábie, Spojených států a Turecka v mírových jednáních, stejně jako o situaci v Sýrii a vlivu Íránu. Došlo i na to, jak je o válce v Gaze referováno u nás a jaký je český pohled i postoj k tomuto konfliktu.

Filip Matějka z Center for Economic Research and Graduate Education – Economics Institute je nejcitovanějším českým ekonomem ve světě. Mluvili jsme spolu hlavně o změně světové ekonomiky po nástupu Donalda Trumpa a jeho pokusu o demontáž globálních obchodních vztahů.O tom, jak politiky jako America First nebo Česko na prvním místě vedou v důsledku k chudobě a zaostávání vlivem snižující se konkurence, zvyšování cen domácích výrobců a k inflaci.Probrali jsme, jestli za izolacionismem Trumpa je nějaký plán, a pokud ano, tak co v něm asi je. Nebo jde jen o krátkodobé vytváření chaosu a potřebu pomocí vybraných cel uplácet jeho voliče.Hledali jsme inspirační vlivy Trumpa v minulosti a probrali, zda jsou opravdu aplikovatelné na současný svět – a samozřejmě i to, co to všechno bude znamenat pro zbytek světa a jak se ostatní státy, jako Čína a Evropa, současné americké politice přizpůsobí.

Šestadvacet let jsme součástí vojenské organizace NATO. Jedním z těch, kteří ještě v devadesátých letech politicky podporovali vstup do této organizace, byl poslanec Petr Nečas, pozdější ministr práce a sociálních věcí a premiér České republiky (2010–2013). Debatovali jsme o tom, jestli NATO v této podobě v Evropě končí. Kdo má být v následujících letech garantem suverenity naší země, jaký byl vliv bývalé americké ministryně zahraničí Albrightové na rozšíření NATO o země střední Evropy a jestli s prezidentem Trumpem končí americké angažmá v západní Evropě. Mluvili jsme také o tom, jak jednat s Donaldem Trumpem a proč je Ukrajina vítězem války s Ruskem, přestože zatím ztrácí pětinu svého území. V další části jsme mluvili o české předvolební situaci a proč si Petr Nečas myslí, že Andrej Babiš zdaleka nemá vyhráno. Probírali jsme také, proč byla zavedena přímá volba prezidenta republiky a jestli krajské uspořádání odpovídá potřebám státu 21. století.

Mluvili jsme o tom, co je a co není tzv. fine dining, o rozdílech mezi Prahou, Londýnem nebo New Yorkem, a taky o tom, co pro kuchaře znamená michelinská hvězda. Ta první, druhá, anebo dokoce třetí. “Samozřejmě, že toužím po tom, abych Michelina získal. Ale nezblázním se, když se to nestane,” říká Radek David, jeden z nejúspěšnějších českých kuchařů. Dlouho byl tváří známé pražské restaurace Veranda a dalších spřízněných podniků, například Babiččiny zahrady v Průhonicích. Řadu let jezdil budovat restaurace do Kyjeva na Ukrajině. A dnes je “kuchařem na volné noze”, nebo “létajícím šéfkuchařem”, který se věnuje privátnímu vaření, kuchařským kurzům či konzultacím.Na webu RadekDavid.cz píše své zážitky z nejlepších světových restaurací i z podniků, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli. Představa ideální dovolené? Obejít co nejvíc restaurací. A nechat se inspirovat a taky o tom vyprávět ostatním. Tahle práce ho naplňuje a je spokojený, ale zároveň ví či doufá, že své jméno spojí ještě s nějakým dalším podnikem.O tom všem jsme si povídali, Přeju příjemný poslech, a jako obvykle přidávám text, který na základě podcastu vygenerovala YI (tentokrát poprvé nový Claude 3.7 Sonnet).Miluju rondon. Je to taková naše uniforma, říká šéfkuchař Radek DavidRozhovor Miloše Čermáka s Radkem Davidem nabízí fascinující vhled do zákulisí kulinářského světa, který přesahuje hranice běžné konverzace o jídle a vaření.Davida, který po dvou dekádách v legendárních pražských podnicích Babičina zahrada a Veranda nyní působí jako "létající šéfkuchař" na volné noze, charakterizuje pozoruhodná upřímnost a nezaměnitelná vášeň pro řemeslo. Jeho nová profesní etapa není jen pragmatickým kariérním obratem, ale projevem hlubší filozofie – touhy po autentické tvůrčí svobodě a sdílení znalostí.Pozoruhodná je Davidova ambivalence vůči žádoucí michelinské hvězdě. Na jedné straně o prestiž evidentně stojí, na druhé straně artikuluje oprávněnou kritiku systému, který stejnou hvězdou oceňuje sofistikované restaurace i stánky se street foodem. "Měli to vymyslet trochu jinak, třeba pro streetfood udělat hvězdu jiné barvy," říká. Odhaluje tak svůj přemýšlivý vztah k oboru.Fascinující je pasáž o praktikách špičkových světových restaurací, které si předem "lustrují" hosty, kteří si zarezervovali stůl. "Vědí, kdo přijde," popisuje Radek David svou zkušenost z newyorského Per Se, kde ho při druhé návštěvě přivítali jménem a připravili mu poznámkový blok, protože si pamatovali, že si při první návštěvě dělal poznámky.Z rozhovoru vystupuje i důležitý kontrast mezi českou a zahraniční potravinovou kulturou. Davidův nostalgický popis ukrajinských tržnic s vůní "rajčat, jahod, broskví" proti českému systému, kde "všechno to je podtržený, aby to vydrželo týden na lodi nebo v kamionu", nabízí zamyšlení nad globalizovaným zásobováním surovinami.Podtext celého rozhovoru tvoří téma gastronomické mediální kritiky. David s Čermákem shodně konstatují úpadek seriózních recenzí v tištěných médiích – ne kvůli nedostatku prostoru, ale kvůli náročnosti procesu. "Ty musíš mít člověka, který do tý restaurace jde, stráví s tím dvě hodiny, a redakce pak ještě zaplatí účet. To je důvod, proč tenhle žánr prakticky vymizel. Prostě na to v médiích nejsou peníze," vysvětluje Čermák ekonomiku dnešní žurnalistiky.Navzdory všem výzvám a tlakům současného gastronomického světa David uzavírá rozhovor překvapivě optimistickým výhledem: za deset let bude svět lepší. Po pronikavé sondě do vztahu společnosti, ekonomika a jídla je nadějeplná a občerstvující tečka. Něco jako dezert na závěr mnohachodového menu.

Do studia přišel v tričku Carnegie Hall, kde byl měsíc předtím na koncertu České filharmonie. Petr Stuchlík patří mezi byznysmeny, kteří klasickou hudbu finančně podporují, a jak říká, Česká filharmonie patří k tělesům, která umějí na světové úrovni nejen hudbu, ale i marketing a fundrising. V Rudolfinu prý díky tomu vzniklo cosi jako neformální, a možná v Praze největší byznysový klub. Mluvili jsme o všem možném, od dětství ve Zlíně, přes první úspěchy v byznysu (a koupi pásku s velkou přezkou ve tvaru loga Luis Vitton) i současné aktivity - až po plány na cestu za sebepoznáním v roce 2025.Podcast jako obvykle vznikal v “souhře” s AI. Otázka pro Claude 3.5 Sonnet tentokrát zněla: “Pečlivě si rozhovor přečti a napiš deset postřehů o Petru Stuchlíkovi. Zde je výsledek:- Je sebereflexivní - dokáže otevřeně mluvit o svých dřívějších "křupanských" momentech a jejich překonání- Má silný smysl pro systém a strukturu, ale zároveň dokáže ocenit iracionální krásu umění- Je pragmatický idealista - spojuje byznysové uvažování s podporou kultury- Je otevřený - mluví bez zábran o své sexuální orientaci i zdravotních problémech- Je rozmanitá osobnost - kombinuje technické (létání) s uměleckým (klasická hudba)- Je networkový člověk - vytváří a udržuje vztahy napříč různými společenskými vrstvami a profesemi- Je transformativní osobnost - prošel výrazným osobnostním vývojem od materialismu k hlubším hodnotám- Je optimista - věří, že svět bude lepší, navzdory současným problémům- Je liberální tradicionalista - podporuje klasickou kulturu, ale má progresivní společenské názory- Je člověk hledající - v 47 letech plánuje dlouhou pěší pouť, symbol osobního hledání a růstuPříjemný poslech!

Češi o sobě s oblibou navzájem říkají: „To je ale pěkná svině!“ V novém speciálu podcastu Kecy a politika jsme chtěli být pozitivní a představit jiný lidský typ – opravdu šťastného člověka. Dotyčným je Pavel Vondráček, šéfredaktor INFO.CZ a muž mnoha podob a názorů. Mluvili jsme s ním o Vánocích a o tom, co to znamená být šťastným. Někteří lidé nesnášejí Vánoce, protože je nutí zastavit se a přemýšlet o sobě, čímž upadají do různých strachů a úzkostí. Co na to Vondráček? A jak si „vyrábí štěstí?“ Je honba za pocity štěstí skutečně opiem moderního světa, jak soudí jedna izraelská autorka? A nejsme my všichni vlastně happychondři, jak o naladění moderních lidí píše filosofka Tereza Matějčková? No, ale tak intelektuální ten speciál zase nebude, protože Vondráček i Pečinka se místy ukazují jako opravdoví prdlouši.

Vladimír Dlouhý, prezident EuroChambres, bývalý ministr průmyslu a obchodu a prezident Hospodářské komory. Povídali jsme si o úspěšnosti české ekonomické transformace, privatizace a o cestě ČR k tržní ekonomice. Většinu času jsme ale věnovali současné ekonomické situaci Evropy i ČR. Mluvili jsme o problémech, které současnou Evropu nejvíc trápí, jako je nelegální migrace, přebujelá byrokracie, regulace nebo Green Deal. Mluvili jsme o euru a o tom, jestli je pro ČR vhodnou měnou a jestli a kdy jej přijmeme. Kladli jsme si otázky, jak všechny tyto problémy současné Evropy vyřešit a jestli je vůbec vyřešit lze.