Podcast appearances and mentions of milo zeman

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Hostem Echo Prime Time byl bývalý ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Miroslav Sklenář a mluvilo se o tom, proč nebyli na oslavy konce války na Pražském hradě pozvání bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman. Klaus se nad tím podivoval, na protest, proti jeho nepozvání se hradní akce neúčastnil ani europoslanec Filip Turek. "Poškozuje to státní svátek i pozvané a pamětníky, nemáme řešit, kdo byl a nebyl pozván," myslí si Sklenář a dodává, že největší tragédie je, že se o tom vůbec bavíme. Podívejte se na celý pořad Echo Prime Time! 

V den čtvrtého výročí vzniku podcastu Kecy a politika jsme si dovolili přinést úvahové téma, které je na stole: co může a nemůže prezident republiky v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny?Jeden tábor říká, že když to špatně dopadne, zasáhne prezident. Druhý říká, že to může špatně dopadnout, když zasáhne prezident. Vidět prezidenta republiky jako někoho, kdo se pokouší ukrást volební vítězství, je neblahé dědictví z éry Miloše Zemana. Ten se – ve fotbalové terminologii – často choval nejen jako hráč, ale současně jako rozhodčí, který si rád sám kope penaltu, kterou si sám odpíská.Základem politického systému je systém brzd a protivah. Každá politická instituce má své pravomoci a poslání a měla by je využívat. V české tradici je bohužel zakořeněné spoléhání na osobu prezidenta a přenášení pravomocí na jednu osobu, což se dělo jak v roce 1938, 1948, tak i 1968.V moderní historii jednali prezidenti Havel i Klaus plus mínus v koridoru ústavy, zatímco Miloš Zeman se pohyboval za její hranicí. Proto je stále řada otazníků ohledně jednání prezidenta kolem povolebního vyjednávání a sestavování vlády.Co by měl dělat prezident Pavel, kdyby chtěl Andrej Babiš jmenovat ministrem obrany Jindřicha Rajchla? Půjde cestou Zemana, který odmítl jmenovat ministrem zahraničí Pocheho a ministrem kultury Šmardu? Nebo uzná pravomoc premiéra, jak to vyplývá z ústavních zvyklostí?

Je nepsaným politickým pravidlem, že když se vládě nedaří, sáhne premiér k výměnám v týmu. S úsměvem cynika tak s oblibou činil Miloš Zeman, pro kterého byli ministři spotřebním materiálem, a necítil k nim žádnou loajalitu. Jednodušší to měl i proto, že vedl jednobarevný kabinet a záda mu kryla opoziční smlouva.

Je nepsaným politickým pravidlem, že když se vládě nedaří, sáhne premiér k výměnám v týmu. S úsměvem cynika tak s oblibou činil Miloš Zeman, pro kterého byli ministři spotřebním materiálem, a necítil k nim žádnou loajalitu. Jednodušší to měl i proto, že vedl jednobarevný kabinet a záda mu kryla opoziční smlouva.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předvolební preference půl roku před volbami drtivě favorizují hnutí ANO. Co by se muselo stát, aby vládní koalice měla šanci tento náskok alespoň zmírnit? Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle posledního volebního modelu agentury STEM by ANO ve volbách získalo 33,7 procenta hlasů před koalicí Spolu (17,3%) a Starosty (10,6%). SPD by získalo 8,9%. Do Sněmovny by se ještě dostali Piráti (6,9%), koalice Stačilo! (5,9%) a Motoristé s 5,3 procenty hlasů.Hladík přiznává, že ANO „vede o parník“, ale je podle něj důležité, aby se našlo 101 poslanců, kterým jde o Česko: „Kteří jako Trump nebudou šaškovat nebo prodávat republiku, a to se stane, pokud Andrej Babiš bude premiérem.“„Andrej Babiš je totiž stejný jako Trump. On by za peníze prodal i svoji babičku,“ řekl Hladík o předsedovi hnutí ANO, který podle něj pro popularitu udělá vše: „Andrej Babiš se bude mstít. Pokud získá moc, tak se bude mstít a bude se mstít jinak než Miloš Zeman, protože Miloš Zeman na to neměl dostatek síly dané ústavou, ale premiér země má úplně jiné pravomoci, než má prezident.“ Hladík odmítá, že by šlo o téma Antibabiš. Podle něj jde o reálný popis situace a hrozby, která dle mínění ministra, může přijít. Premiér Petr Fiala dnes na konferenci Naše bezpečnost řekl, že Evropská unie musí dát kvůli současné mezinárodní bezpečnostní situaci na druhou kolej oxid uhličitý a zaměřit se jiným směrem: na vědecké patenty, start-upy, inovace, moderní letadla nebo drony. Podle Hladíka ale například Green Deal a obrana nejdou proti sobě. „Naše bezpečnost je ohrožená. Ale ta bezpečnost musí být taky ta energetická a nedává smysl být závislý na fosilních palivech, dává smysl si tu energii vyrábět, a to je jedno, jestli to je biometan, vodík nebo elektřina z obnovitelných zdrojů na svém vlastním území, a to se dneska neděje.“ Jak chce ministerstvo zastavit nelegální vývoz odpadu do Česka? Zvládneme financovat zbrojení i Green Deal současně? A budou lidovci ještě někdy kandidovat samostatně do Sněmovny?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Prezident není automat, který musí vykonat, co si předseda vlády přeje.“ Zní to jako něco, co by při sestavování vlády řekl Miloš Zeman nebo Václav Klaus. Ve skutečnosti je to ale vzkaz z dnešního Hradu, konkrétně od prezidentova ředitele politického odboru Tomáše Lebedy.„Prezident se v závěru svého druhého roku probudil i na půdě domácí politiky. Přišel s nečekaným vetem, zatlačil na ministra Beka v otázce rozpočtu. Dává najevo, že vláda to s ním už nebude mít tak snadné,“ říká Lucie Stuchlíková k dvouletému výročí Pavla na Hradě.Pavla, který až dosud k domácím otázkám přistupoval spíš rezervovaně, aktivizoval předvolební rok. V něm si poprvé vyzkouší, jaké je sestavování vlády po volbách.„Hrad začal vysílat vzkazy, jak by se mohl zachovat po příštích volbách. Vyplývá z nich, že prezident by mohl mít problém s některými konkrétními jmény,“ říká Václav Dolejší. Přímo z Pavlových úst pak zaznělo, co by byl problém - například politik, který chce vystupovat z EU nebo NATO. Tedy třeba Tomio Okamura nebo Kateřina Konečná.„Myslím, že to Hrad říká takto předem, aby s podobnými jmény budoucí premiér na Hrad ani nechodil,“ myslí si Dolejší. A Stuchlíková dodává: „Jenže vynechat z vlády šéfa případné koaliční strany by byl docela problém.“Jaký byl druhý rok Petra Pavla? Věří na Hradě na mimozemšťany? A může mít rozlitá horká káva vliv na funkci podcastera? Poslechněte si v aktuální epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠„Nespoléhejme na to, že dobré projekty za nás udělají politické nebo náboženské špičky, důležité věci jdou vždycky zespodu,“ myslí si Marek Orko Vácha. Podle kněze, bioetika a evoluční biologa nastal čas přestat plakat nad celým světem a začít se věnovat jeho nápravě. Prožívat emocionální žal je pochopitelné, ale nic to neřeší. Je potřeba přestat brečet, zvednout se a jednat. Ani pak nebude život bez bolesti, ale bude naplněný a bude dávat smysl. Důležité je nepropadat pesimismu, což říká z pozice někoho, kdo byl před nedávnem kvůli údajnému porušení pravidel kázání po 18 letech odvolán pražským arcibiskupem Janem Graubnerem z funkce vikáře. Nepopírá, že byl naštvaný, i tak ale svou kauzu považuje za pěnu dní, za chvíli, kdy může v praxi prokázat, co celý život hlásá z kazatelen. Je přesvědčený, že nikdo a nic nemůže člověku zabránit, aby byl dobrý a žil v radosti. Když to nepůjde v akademické farnosti u Salvátora, půjde to jinde. Štěstí pramení z přijetí úkolu a tím, co k němu přispívá, jsou drobné skutky lásky a slušnosti, které nic nestojí. Na druhou stranu to neznamená, že v případě ohrožení je na místě vítat nepřátele s otevřenou náručí. Když diplomatická jednání selhávají, je potřeba se bránit a třeba i střílet. Vzdorovat je žádoucí i toxickým skupinám, které nás ve veřejném i online prostoru obklopují. Okolí nás totiž proměňuje víc, než jsme si ochotni připustit. A třeba Miloš Zeman během 10 let svého prezidentství, nasypal do nevědomí českého národa hlubinné granáty. Podstatné je proto mít po boku jedince, kteří žijí dobrý život. Ne nutně být optimisty, ale lidmi naděje a udělat všechno proto, aby to dobře dopadlo. Pravda a láska totiž nevítězí samospádem. K zamyšlení je toho v našem rozhovoru s Markem Orko Váchou ale mnohem víc. Poslechněte si.

Bude Česku po letošních sněmovních volbách opět vládnout hnutí ANO? Jeho suverénní vítězství dlouhodobě předpovídají různé volební modely. Přesto by nás podle sociologa Martina Buchtíka mohlo čekat překvapení. Jak si politické strany a hnutí testují, co na voliče funguje? Kdo z politických subjektů Čechům nejlépe vidí do hlavy? A podle čeho se budou lidé nakonec rozhovat? I to rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v prvním díle speciálu Ptám se já - Rok voleb, ve kterém spolu budou pravidelně až do volebního víkendu glosovat nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. „Když uděláme výzkum v lednu, tak neříkáme, jak v říjnu nebo na konci září dopadnou volby, ale jaká je teď nálada,“ vysvětluje sociolog, proč se agentury s průzkumy v očích lidí mnohdy „seknou“. „A čím dál tím víc lidí se rozhoduje na poslední chvíli, v posledních čtrnácti dnech. Miluju lidi, kteří patří do nějaké škatulky. Ale lidi jsou neklidní a pořád z nich vyskakují ven,“ směje se. Opravdu na poslední chvíli se podle Buchtíka rozhodují zejména určité voličské skupiny. „Typicky kampaň SPD má smysl dělat spíš později než dřív, protože to jsou lidé, kteří se ne tak moc zajímají o politiku. A vy potřebujete přitáhnout jejich pozornost na poslední chvíli.“ Roli podle sociologa hraje i to, že kampaně jsou dnes mnohem více cílené. „Lidé pravděpodobně nevidí spoty všech parlamentních nebo i neparlamentních stran. Vidí jenom něco, co jim vyhodnotí algoritmus.“Jak detailně jednotlivé strany a hnutí znají svoje voliče, se v Česku stále hodně liší, samozřejmě i podle velikosti politických subjektů. Jednoznačně vede v současnosti opoziční hnutí ANO Andreje Babiše. „Zatímco menší strany si udělají jeden malý výzkum na začátku, hnutí ANO má na naše poměry superprecizní analytický tým. A není to tak, že by ANO bylo kouzelné a nedostižné, ale ostatní to prostě dlouhou dobu vůbec neměli.“ „ANO může oslovovat svoje voliče například na svých stránkách, v kampani Lepší Česko. Zjevně ví, jak se to chová oproti obecné populaci, jsou tam specifičtější lidé, ale oni s tím umí pracovat. A výhoda je, že to mají za málo peněz a strašně rychle. Je vidět, že slogany nebo to, co říkají, dokážou přizpůsobovat v podstatě ze dne na den,“ říká Buchtík, podle kterého ANO v podstatě „najelo na kontinuální testing“. „V minulosti často strategii nebo kampaň vedl zasloužilý člen strany. Anebo přišla nějaká firma, která běžně dělá plínky a mobily, a vrhla se do politiky na kontrakt. Teprve Andrej Babiš přišel s funkcionalitou neustálé kampaně.“Lidé ví, koho volit nebudouNaopak na straně voličů je novým trendem posledních let, že mnoho lidí spíše ví, koho volit nebude, případně proti komu volí. „Viděli jsme to třeba v prvním kole prezidentské volby. Nebo v minulých sněmovních volbách, kdy část lidí volila proti Andreji Babišovi a na poslední chvíli se hlasy přelily, přestože to vypadalo vyrovnaně. Protože lidé šli volit primárně hlavního vyzyvatele.“Čekají nás i během letošních voleb do Poslanecké sněmovny nějaká velká překvapení? „Předvolební modely jsou vždy nastavené tak, aby reflektovaly chování, které známe. Ale když se lidé začnou chovat jinak, tak to ten model nedokáže reflektovat. Třeba náš model před evropskými volbami pravděpodobně o něco podhodnotil Přísahu s Motoristy,“ přiznává Buchtík. Důvodem podle něj bylo, že Motoristé dokázali zmobilizovat hodně lidí, kteří k volbám v minulých letech nechodili vůbec.„Vždycky se něco stane. Za první tři roky se stane třetina věcí, potom se ve volebním roce stane druhá třetina a v posledních třech týdnech před volbami se stane třetí třetina. Podle mě se stane to, že někdo vytáhne nějakou kauzu nebo oživí nějakou kauzu těsně před volbami. Protože teorie veřejného mínění říká, že pokud chceš něco ovlivnit, tak potřebuješ aspoň tři týdny,“ říká sociolog Martin Buchtík. A připomíná fotografii hajlujícího Filipa Turka, která se na veřejnosti objevila těsně před volbami do Europarlamentu. „To už bylo pozdě. Bylo to asi pět dní před volbami, a to už zase do nestačí protéct mezi lidi, kteří nesledují politiku na každodenní úrovni.“„Něco se stane, vidíme ty pokusy ve všech možných volbách. Myslím si, že se zrodí nějaká nová politická osobnost,“ uzavírá Buchtík. Na co se Martin Buchtík a Marie Bastlová v letošní kampani těší nejvíc? Proč má Marie Bastlová syndrom fotbalové komentátorky? A přijme jejich pozvání do studia Miloš Zeman? --V bonusovém projektu podcastu Ptám se já - Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Dnes k nám opět zavítal herec a režisér TOMÁŠ MAGNUSEK. Probrali jsme hubnoucí sázku s Martinem Dejdarem, o talkshow na TV Barrandov, o hejtech na hosty, o tom, jak ho setřel Miloš Zeman, o jediném dabingu v životě, o natáčení Bastardů 5, o čem budou, který díl Bastardů ho bavil nejvíc natáčet, jak byly kvůli natáčení pořád na půl v kriminále, příběhy s Godlou, jak jim Bastardy odmítly velký kina, o chystaném filmu Ležáky, jak rád challenguje herce a ve filmu musí pitvat mrtvý zvířata, už dostal přes držku za rasismus? S čím nejvíc nasral Dejdara a o politické kandidatuře.

Před šesti lety zemřel Jiří Brady. Jestlipak si vzpomínáte na kdysi nejslavnějšího přeživšího holokaustu? Nechtěně ho proslavil prezident Miloš Zeman. Brady přicestoval do Česka v posledním říjnovém týdnu roku 2016 a věnoval tehdy více než dvě hodiny Paměti národa. Díky tomu vznikl unikátní záznam jeho vyprávění. Brady za války přežil Terezín a Osvětim, před komunistickým režimem po roce 1948 utekl až do kanadského Toronta.

Před šesti lety zemřel Jiří Brady. Jestlipak si vzpomínáte na kdysi nejslavnějšího přeživšího holokaustu? Nechtěně ho proslavil prezident Miloš Zeman. Brady přicestoval do Česka v posledním říjnovém týdnu roku 2016 a věnoval tehdy více než dvě hodiny Paměti národa. Díky tomu vznikl unikátní záznam jeho vyprávění. Brady za války přežil Terezín a Osvětim, před komunistickým režimem po roce 1948 utekl až do kanadského Toronta.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před šesti lety zemřel Jiří Brady. Jestlipak si vzpomínáte na kdysi nejslavnějšího přeživšího holokaustu? Nechtěně ho proslavil prezident Miloš Zeman. Brady přicestoval do Česka v posledním říjnovém týdnu roku 2016 a věnoval tehdy více než dvě hodiny Paměti národa. Díky tomu vznikl unikátní záznam jeho vyprávění. Brady za války přežil Terezín a Osvětim, před komunistickým režimem po roce 1948 utekl až do kanadského Toronta.

Kdyby k nám přiletěl mimozemský pozorovatel a měl si udělat obrázek o naší zemi pouze z novoročních projevů politiků, zřejmě by nabyl dojmu, že existují dvě Česka. Prosperující a bezpečná republika, která si nakonec se vším poradí a už už se stává inovativním lídrem, jak o ní mluví premiér Petr Fiala a prezident Petr Pavel. Nebo spálená, zdevastovaná země těsně před bankrotem, kde nic nefunguje, jak ji líčí expremiér Andrej Babiš a exprezident Miloš Zeman.„Jako by existovalo Česko A a Česko B. A ona asi skutečně do jisté míry existují. Problém je, že obyvatelé Česka B věří Andreji Babišovi a tomu, co říká. Zatímco obyvatelé Česka A věří Petru Fialovi o dost méně,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Také šéf ANO už ale svými sliby balancuje na hraně, když to v předvolebním laufu přehání. „Přijde mi, že Babišovo hnutí ANO dělá stejnou chybu jako Fialova vláda na startu: slibuje všechno všem a zázraky na počkání, takže vyvolává velká očekávání, po nichž musí přijít velké zklamání. Přece jak už víme, nejde zároveň investovat do všech oblastí, všem skupinám přidávat peníze a zároveň snižovat daně, dluhy a deficity,“ komentuje Václav Dolejší.Prezident Petr Pavel vsadil v letošním projevu na smířlivost, nechtěl ve volebním roce přidávat k hádkám mezi koalicí a opozicí. „Což mu samozřejmě nevyšlo, protože opozici vadilo i jeho prohlášení, že se nemáme tak úplně nejhůř –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a viděla v tom podporu Fialovy vlády,“ poznamenává Dolejší.A co by to bylo za Vánoce, kdyby nám nepopřál bolest bývalý prezident Miloš Zeman. „Exprezident si stěžuje, že se Česko nedokáže pohnout z místa. Sám se ale neodkáže posunout ani ve vlastních projevech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stále stejné trapné vtipy, stále stejné staré spory. Kdyby se vysílal loňský projev, nikdo by si toho nevšiml,“ dodává Stuchlíková.Je Karlu Havlíčkovi nepříjemné natáčení podcastu s Andrejem Babišem? Co se nepovedlo v novoročním videu Petra Fialy? A je Zdeněk Hřib produktem umělé inteligence? Poslechněte si první Reaktor roku 2025!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Od slovních útoků v čele s premiérem země přerostla nenávist vůči novinářům k útokům fyzickým. Reportérka televize Markíza skončila v nemocnici. Kdo a jak ohrožuje práci médií na Slovensku a dá se jejich situace srovnat s Českem?Hosty speciálního dílu podcastu Mediální cirkus byli senior reportér investigativy a někdejší šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík a Jakub Filo, zástupce šéfredaktorky slovenského deníku SME. Natáčení proběhlo v rámci Multimediálního dne na Fakultně sociálích studií Masarykovy univerzitě v Brně.Podle Jiřího Kubíka je nedůvěra politiků vůči novinářům zakořeněná. Nemají rádi, když se jim někdo dívá pod prsty: „Vždycky jsme tím, co jsme psali, vyvolávali nevoli. Ať už to byl premiér Václav Klaus, pak Miloš Zeman, ale i Václav Havel míval výhrady k tomu, jak novináři pracují.“ Situace se podle něj změnila třeba s nástupem Andreje Babiše, ale zase vznikla řada nových redakcí.Na slovenská média lze podle Jakuba Fila nahlížet dvěma způsoby: „První je, že média na Slovensku jsou pod tlakem vládní moci, ale i majitelů, kteří jsou nějakým způsobem s tou vládní mocí spojení. Ale ten druhý pohled je, že slovenská média jsou poměrně zdravá a dynamická. Máme řadu velkých nezávislých médií, vznikají nezávislé projekty.“Přesto slovenskou politickou scénu neopouštějí snahy, jak novinářům omezovat práci. Jedním z nápadů je zřízení speciálních tiskových soudů, které by se věnovaly mediální agendě. „Na mnohé otázky nedostáváme odpovědi. Vládní garnitura s námi nekomunikuje vůbec nebo komunikuje jen velmi omezeně,“ říká Filo. Nápad se soudy je podle něj další z kroků, které mají vytvářet tlak na média. Útoky slovenského premiéra Roberta Fica na novináře připomínají výroky exprezidenta Zemana. „Už ten jeho inaugurační projev byl spojený s tím, že novináři jsou ostrov negativní deviace,“ připomíná Kubík s tím, že to mělo odezvu i mezi jeho voliči: „Myslím si, že se to táhne, že část veřejnosti opravdu novináře vnímá jako ty, kteří způsobují problémy, kteří pořád do něčeho šťourají, rozeštvávají veřejnost.“Zeman útočil na novináře už jako premiér, kdy je nazýval hyenami a vysmíval se jejich práci. „Ale v té době to ještě nemělo u veřejnosti takovou odezvu a podporu. Tehdy také nebyly sociální sítě. Když Zeman napadl novináře nebo Klaus mluvil o tom, že jsou to největší nepřátelé lidstva, tak to tehdy vyvolávalo kritiku. To dneska už tak není, leckdo nad tím mávne rukou, někdo s tím i souhlasí,“ myslí si Kubík.Jak se slovenští novináři brání útokům? Co se stalo na trhu po změnách v televizi Markíza? A jak se proměnila česká média od 90. let?--Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz Hostem Echo Porady byl Miloš Zeman a debatovalo se třeba o tom, jestli je větším nepřítelem Green Deal, Rusko, nebo Čína. „Rusko vymírá, ekonomicky zaostává, reformy by mu prospěly víc než primitivní územní expanze,“ tvrdí bývalý prezident republiky. Co si myslí o Donaldu Trumpovi? A koho by si přál za příštího premiéra. X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Od vzniku samostatné republiky stáli v čele Poslanecké sněmovny pouze třikrát lídři stran. Dvakrát zrovna tehdy nevládních, Miloš Zeman a po něm Václav Klaus. Šlo přitom o důsledek velmi specifického vztahu opozice a vlády Jinak zaujímali předsednické křeslo dolní komory vždy zástupci nejsilnějších vládních subjektů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

35. výročie Nežnej revolúcie. | Hostia: Ivan Gašparovič a Miloš Zeman, niekdajší dvojnásobní prezidenti. | Moderuje: Matej Baránek. | Diskusiu Sobotné dialógy pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 12:10.

„Nedůvěřujte těm, kdo se vydávají za elity a reklamují si právo vám vládnout. Důvěřujte v první řadě sami sobě. A pokud si někoho zvolíte, tak proto, aby vám nevládli, ale aby vám sloužili. A pokud to nebudou dělat, tak je kontrolujte. To je vše,“ říká bývalý prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 28.10.2024, www.RadioUniversum.cz

Být příslušníkem nějakého národa samozřejmě znamená dělit lidi na my a oni. Pokud si položíme otázku, kdo jsou v našem případě ti „oni“, zjistíme, že to jsou na prvním místě Němci. Naše národní identita se prostě vytvářela na vztahu k Němcům a dodnes se na postoji k Němcům ve významné míře znovu a znovu utvrzuje. Zejména pro populistické politiky představují Němci vhodného strašáka, kterého je možné vytáhnout, když je třeba vyburcovat národ, jako to třeba předvedl Miloš Zeman v souboji o prezidentský úřad s Karlem Schwarzenbergem. Toto vymezování se vůči Němcům, má samozřejmě své historické kořeny. „Území, obývané Němci, je území naše a naším i zůstane. My jsme vybudovali svůj stát, my jsme jej udrželi, my jsme jej budovali znova. Tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně do země přišli jako emigranti a kolonisté.“ Tak hovořil Tomáš Garrigue Masaryk ve svém Poselství Národnímu shromáždění 22. prosince 1918. Masaryk samozřejmě musel vědět, že to není pravda, ale v tu chvíli bylo důležitější pozvednout národní prapor. Němci přišli do prostoru, který dnes obýváme, na pozvání tehdejších panovníků, ale i šlechticů nebo církve. Až do 13. století zde dominovalo slovanské osídlení, ovšem soustředilo se většinou pouze podél velkých řek. V příchodu Němců viděli zdejší elity ekonomický přínos. Němci vystupují v mnoha příbězích z našich dějin. Jedním z nejdůležitějších je třeba legenda o sv. Václavovi. Ten bývá pokládán za příklad podrobení se Němcům, někdy bývá dokonce označován za příklad kolaborace s Němci, jak se kdysi vyjádřil Miloš Zeman v českém parlamentu. Pro křesťany je to mučedník, od 19. století zároveň i národní patron. Dnes oceňujeme jeho roli při šíření křesťanství, které nás v té době zařadilo do západní civilizace. Navíc křesťanství jako státní náboženství umožnilo Přemyslovcům sjednotit Čechy. Ovšem skutečným zakladatelem státního útvaru byl spíše než Václav jeho bratr Boleslav. Svatý Václav byl později zdiskreditován za okupace, kdy byl Němci a českými kolaboranty účelově využit jako příklad údajného pragmatického politika, který pochopil, že je třeba se přidat k Říši. Etnickou odlišnost mezi Čech a Němci si uvědomovali lidé už ve středověku, o čemž svědčí jak Dalimilova, tak Kosmova kronika, ale dělení tehdejší společnosti podle stavu nebo podle víry bylo silnější než to nacionální. Český rytíř měl daleko blíže k německému rytíři než k českému sedlákovi, čeští protestanté měli zase blíže k německým protestantům než k českým katolíkům. Ani v bitvě na Bílé hoře nešlo o boj českých stavů proti německým, ale společný boj stavů proti panovníkovi, který chtěl zavádět absolutismus. Mezi tzv. českými pány, popravenými po Bílého hoře na Staroměstském náměstí, byla asi třetina Němců. Vše se dost změnilo v 2. polovině 19. století, kdy české obrození dostalo politický program. Tím začaly česko-německé spory gradovat. Eskalace nacionálních sporů pokračovala za první republiky a měla více příčin. Důležité byly ekonomické otázky. Hospodářská krize postihla více sudetské Němce, česká politika pod vedením agrární strany hájila zájmy hlavně českých sedláků, bída a nezaměstnanost vedla k radikalizaci antisystémových stran. Emanuel Rádl již koncem 20. let kritizoval politiku vůči Němcům a tvrdil, že pokud se nepodaří zformulovat politický národ, stát nepřežije. Bohužel měl pravdu, ale je otázkou, zda to v tak krátké době bylo realizovatelné. Po válce jsme – slovy prezidenta Beneše – německý problém vylikvidovali odsunem. K tomu se v podcastu ještě vrátíme. Vzápětí jsme se – možná i ze strachu z německé odplaty –uchýlili pod křídla Sovětského svazu. Ale náš komplex vůči Němcům jsme tím nevyřešili. Je jasné, že k formování sebe samého se potřebujeme se od někoho odlišit. Bez Němců bychom určitě nebyli tam, kde jsme, přesně ve smyslu Palackého slov o vzájemném stýkání a potýkání. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz A tvůrce můžete podpořit i na https://www.forendors.cz/rakosnikvavra

Kauza výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku měla obrovský dopad na českou politiku. Navzdory oznámení policie, že za útoky stojí ruští agenti, tehdejší prezident Miloš Zeman vystoupil s projevem, ve které výsledek policejního vyšetřování zpochybňoval. Vicepremiér Jan Hamáček z ČSSD musel vysvětlovat podezření, že plánoval cestu do Moskvy, aby tam vyměnil informace z vyšetřování za vakcíny Sputnik proti covidu-19. Poslechněte si poslední díl podcastu!

Moderátor Václav Moravec se pustil do České televize. Vadí mu, jak vedení zpravodajství zrušilo pořad 168 hodin. Kritizuje také stažení moderátora Jakuba Železného z obrazovky. Ten je mimo vysílání téměř rok.„Pokud by vaše otázka natvrdo zněla: Překvapilo vás, jakým způsobem se management zpravodajství postavil ke zrušení 168 nebo k tomu, že nechává Jakuba Železného, podle mého skvělého moderátora hlavních večerních zpráv, někde ‚zamraženého‘ ve sklepě Ótéenky (budova zpravodajství, které se historicky říká OTN, pozn. red.)? Tak bych řekl, že to jsem nečekal,“ říká Václav Moravec, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus. A dodává: „Nečekal jsem, že pořad, který měl 550 000 diváků, který se pohyboval na tenké hranici mezi publicistikou a zábavou, bude zrušen, aniž by byl vyroben jiný pořad, který ukáže lepší veřejnou službu, než kterou předváděla Nora Fridrichová. To jsem opravdu nečekal.“Moravec, který je v České televizi více než dvacet let, zároveň odmítá, že by dostatečnou náhradou pořadu byla Výborná show, kterou ČT nově přesunula z kanálu ČT2 právě do časového okna po zrušených 168 hodinách.„Lucka Výborná dělá skvělou show. Něco, co je asi ženská obdoba Karla Šípa, která na Dvojce výborně funguje. Ale je to jiný formát. Myslím, že bychom se měli ptát, kdy vznikne tedy ten týdeník? Vedení divize zpravodajství a publicistiky zrušilo 168 hodin, protože v něm byly základní školácké chyby, jak jsme se dozvěděli. Tak se těšíme na to, jaký bude nový pořad,“ pokračuje kritickým tónem Václav Moravec.První spekulace o konci 168 hodin se objevily v Blesku na jaře. Krátce poté tam vyšla i zpráva o tom, že by se měly měnit Otázky Václava Moravce. Bulvární deník přišel s tím, že by se moderátor měl v pořadu střídat se ženou, což tehdy v odpovědi jasně nevyloučil ani generální ředitel ČT Jan Souček. Ten později změny Otázek Václava Moravce vyloučil, zároveň ale dodal, že nikdo od něj nemá bianco šek.Václav Moravec Otázky moderuje od ledna 2004. Pořad je pravidelně terčem útoku politiků. Ostatně nechodil do něj prezident Miloš Zeman, nechodí tam šéf SPD Tomio Okamura a v posledních letech ani šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Otázky veřejně kritizuje hlavně radní ČT Luboš Xaver Veselý, který hned po svém zvolení v roce 2020 přišel s tím, že Moravec by se měl v pořadu s někým střídat. To ale Moravec rázně odmítá.„Zamraženi“ s Železným„Střídání je první krok k likvidaci toho pořadu. Když by to po mě někdo chtěl, tak řeknu: Já se střídat nebudu a jsem zvědav, co se mnou uděláte, ‚zamrazíte‘ mě? Budeme ‚zamraženi‘ s Jakubem Železným,“ říká v Mediálním cirkusu s tím, že střídání moderátorů by politikům umožnilo vybírat si ty, ke kterým jdou raději na rozhovor. „Co já jsem proboha udělal, abych zrovna já se střídal, proč se neřeší střídání Michaly Jílkové, proč se neřeší střídání Karla Šípa? Proč se neřeší střídání jiných?“ ptá se Moravec a několikrát v mnoha obměnách v rozhovoru zdůrazňuje: „Já jsem přišel před dvaceti lety a mým cílem bylo vybudovat v České televizi nejcitovanější a nejsledovanější diskusi. Díky Bohu se to daří i po těch 20 letech.“Ve zpravodajství České televize je napjatá atmosféra minimálně od léta, kdy vedení zpravodajství velmi ostře při svém odchodu kritizovala Nora Fridrichová. Ta i v podcastu Mediální cirkus mluvila o tom, že z ČT vytéká hnus a kritizovala to, že šéfredaktor zpravodajství Michal Kubal se nestíhá dostatečně věnovat řízení, protože sám příliš často moderuje. A do stejné praxe se opřel i Václav Moravec, který se žurnalistice věnuje také jako pedagog na vysoké škole. Podle něj totiž mediální manažeři, kteří se sami aktivně věnují žurnalistice, nemají dost prostoru chránit svoji redakci před vnějšími, především politickými tlaky.„Já jsem nastupoval do ČT za šéfredaktora Michala Petrova, který se věnoval šéfredaktorské práci. To kombinování je podle mě neblahé. Když se podíváte na mnohá média, tak šéfredaktor odsune řadové redaktory, když se dělá rozhovor s prezidentem, s premiérem, protože šéfredaktor neví, jestli chce být manažerem, anebo jestli chce pokračovat v aktivní žurnalistice. Já si nedovedu představit v BBC, že by si šéfredaktor odskakoval moderovat. Podíváte-li se v současnosti na ČT, tak ten manažerismus kombinovaný s novinářskými ambicemi je věc, která žurnalistice ubližuje,“ vysvětluje moderátor.Hybridní žurnalistika ničí i veřejnoprávní médiaVáclav Moravec se věnuje jako pedagog novinářské etice, o které ostatně napsal také knihu. A  v Mediálním cirkusu i proto přišla řeč na oblíbený termín poslední doby a sice takzvanou „hybridní novinařinu“. Tedy termín, se kterým přišel moderátor a současně podnikatel a lobbista Michal Půr, když obhajoval to, že vedle svých mnoha činností pořád moderuje i politické rozhovory vedle standardní novinářů.„Sousloví hybridní žurnalistika vnímám ve stejné rovině jako alternativní fakta. Ukazuje to na postfaktickou dobu, v níž se ocitáme. Že je běžné, že od hybridního novináře si objednáte jakýkoliv podcast a je jedno jestli jste Petr Pavel, jestli jste Slavie. Prostě přijdete do sámošky s cynismem: když platím, tak dělej, co já si přeju. A to je hybridní žurnalistika. Je to symbol doby, symbol proměněného mediálního prostředí. Je otázkou, jestli dnes už není převažující,“ říká Moravec. Dodává, že neblahé symptomy hybridní žurnalistiky vidí i u ČT.„Symptomy hybridní žurnalistiky prostupují i do médií veřejné služby a mě opravdu trápí, že nejsme schopni tomu čelit. Princip objektivity, který je ve všech kodexech, jsme zredukovali na vyváženost a odpreparovali jsme pravdivost a fakta, která jsou v tom principu objektivity daleko důležitější, než nestrannost a vyváženost,“ myslí si Moravec.„Už to jede tak, že já si objednám podcast, objednám si diskuzní pořad v ČT, objednám si, kolikrát tam mám být. Hybridní žurnalistika vám vlastně ničí i média veřejné služby. To je další věc, která před námi nevykresluje úplně růžovou budoucnost, ať už médií veřejné služby nebo vůbec té klasické poctivé novinařiny v tom nejlepším slova smyslu,“ dodává.Na závěr rozhovoru se ještě vrací k tomu, jak sám vidí svoji budoucnost na obrazovce ČT. „Teď se nemění znělka. Asi se řeší, jestli budu zamražen, nebo ne. Tak ta znělka už asi do zrušení Otázek zůstane, už se nic měnit nemusí,“ říká možná s nadsázkou Václav Moravec.Jaká je podle Václava Moravce v České televizi aktuálně atmosféra? Cítí dostatečnou podporu od vedení ČT? A baví ho i po 20 letech moderovat tentýž pořad? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak se stal ministrem a chtěl to vůbec? Kolik naschválů mu udělal Miloš Zeman a jakými triky blokoval jeho jmenování? Jak se daří Pirátům a budou schopni oslovit své voliče? A dělá to vláda dobře? Kdy skončí válka na Ukrajině a jak? Bude muset Ukrajina obětovat své území a co bylo smyslem ofenzívy u Kursku? Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Když zhruba rok po konci mise hlavy státu Miloš Zeman náhle vzkázal národu, že neodejde z politiky, moc to nerezonovalo. Spíš si toho, upřímně řečeno, málokdo všiml. Ale jakousi aktivitu bylo možno pozorovat. Účastnil se třeba sjezdu České suverenity sociální demokracie. Kterou následně podpořil v eurovolbách, kde však subjekt vedený Jiřím Paroubkem získal 7,5 tisíc hlasů, tedy čtvrt procenta.

Když zhruba rok po konci mise hlavy státu Miloš Zeman náhle vzkázal národu, že neodejde z politiky, moc to nerezonovalo. Spíš si toho, upřímně řečeno, málokdo všiml. Ale jakousi aktivitu bylo možno pozorovat. Účastnil se třeba sjezdu České suverenity sociální demokracie. Kterou následně podpořil v eurovolbách, kde však subjekt vedený Jiřím Paroubkem získal 7,5 tisíc hlasů, tedy čtvrt procenta. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tomio Okamura a SPD sice útočí tu na migranty, tu na Fialovu vládu, ale největší nebezpečí je čeká od politiků a stran, které jsou jim nejblíž. Nejdříve je opustil bývalý volič Václav Klaus, který začal podporovat Motoristy. Následně je opustili dlouholetí evropští partneři (Salvini, Le Penová, Wilders) a společně s Andrejem Babišem se zasloužili o to, že Okamura nemohl vstoupit do evropské frakce Patrioti pro Evropu. Nyní ho opouští také Miloš Zeman, který byl nedávno na sjezdu SPD a ještě v létě 2019 téměř přesvědčil premiéra Babiše, aby Okamuru vzal do vlády výměnou za sociální demokracii. Ti všichni se nyní k Okamurovi obracejí zády a chtějí jenom jediné - přerozdělit si jeho hlasy. Tomia Okamuru proto neohrožuje současná vládní koalice, protože její voliči by k němu stejně nepřešli. Jeho hlavním nebezpečím je, že protestní hlasy si přerozdělí ANO, Motoristé a Stačilo! Právě na tomto půdorysu má podle hlavních politických scénáristů (Babiš, Klaus, Zeman) vzniknout nová vládní většina. A aby to byla skutečná většina, potřebují právě Okamurovy hlasy. Tomio to už před několika týdny vycítil a před krajskými a senátními volbami vytvořil předvolební koalici s Rajchlovou stranou PRO, Trikolórou a Svobodnými. Podle předvolebních průzkumů však tato sestava příliš na voliče nezabírá. SPD proto šlápla na plyn a zveřejnila sérii fotografií, na nichž jsou vesměs lidé afrického původu, kteří mají vystrašit českou populaci. Může být takový způsob volebního marketingu úspěšný, když současně nenabízí lepší vizi světa? A není už Okamura na vedlejší koleji, kam ho přesměrovali jeho nejbližší? Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Za poslední rok postihlo hnutí ANO několik velkých afér. Ve vazbě skončil pardubický primátor, pravomocně za korupci byl odsouzen moravskoslezský hejtman, nedávno prasklo na středočeskou exhejtmanku, že svým blízkým rozdávala statisícové odměny, a minulý týden si policisté přišli pro chomutovského primátora a kandidáta hnutí ANO na budoucího ústeckého hejtmana. Tyhle věci se pochopitelně stanou každé politické straně. V hnutí ANO to však bude systémovější problém. Ryba smrdí od hlavy a regionální politici ANO vědí, co v minulých jedenácti letech všechno prošlo Andreji Babišovi, takže zkouší, kam až mohou zajít. Navíc ANO je velmi malá strana, kde stačí ovládnout místní sdružení tím, že sem přivedete dvě rodiny. V ANO se tento model chování šíří jako virová epidemie, takže Babiš potřebuje stůj co stůj ovládnout ministerstvo vnitra, aby ho skandály jeho spolustraníků politicky neohrožovaly. Europoslanec Filip Turek řekl, že jeho tajným snem je Robert Šlachta jako budoucí ministr vnitra. Byl to shodou okolností právě Šlachta, který stál u vzestupu Andreje Babiše, když v červnu 2013 provedl razii na Úřadu vlády a kriminalizoval část politické reprezentace. Nakonec všechno skončilo jen u několika podmínek, za což se mu vysmál i Miloš Zeman. Šlachtovi to ovšem nebrání stylizovat se do pozice posla spravedlnosti. Tentokrát si bude testovat svou podporu v senátních volbách na Břeclavsku. V této situaci je dobré sledovat média nakloněná exprezidentu Václavu Klausovi, která se systematicky snaží rehabilitovat politiku Andreje Babiše. Chtělo by se v duchu jejich vystoupení říct: Andreji, vrať se, vše odpuštěno, a hlavně nás vezmi s sebou do vlády.

Tohle je docela troufalá otázka - zvlášť, když je na Pražském hradě teprve rok a čtvrt: uspěl, nebo zklamal Petr Pavel v roli prezidenta? Provokativní téma zvolili političtí reportéři z Vlevo dole pro letní debatní podcast Horké hlavy.Václav Dolejší i Lucie Stuchlíková se shodují, že ve srovnávání se svým předchůdcem Petr Pavel nepochybně září. Mimo jiné proto, že je oblíbenou hvězdou u spojenců na Západě, zatímco Miloš Zeman byl naopak miláčkem autoritářů na Východě. Tyto argumenty dnes ale ponechme bokem, protože překonat Zemana není zas tak těžké.Podcasteři si doslova střihli o to, kdo bude v duelu zastávat jaké stanovisko. Václav prohrál, takže musel argumentovat, čím prezident Pavel zklamal, opačným úkolem Lucie bylo jásat, v čem všem zazářil.„Musím na úvod říct, že se mi vlastně nejvíc líbí, jak je prezident Pavel civilní, nemá papalášské manýry a netestuje hranice Ústavy, jak to zkoušeli všichni polistopadoví předchůdci,“ začíná Václav Dolejší na pozitivní notu, ovšem rychle dodává: „Myslím ale, že jeho voliči čekali, že bude aktivnější. Ne že bude dávat najevo, že ho to zas tak nebaví, že politika je stejně nějaká divná a že už prezidentskou funkci možná raději ani nebude obhajovat.“Prezident sice září v zahraniční politice a otázkách bezpečnosti, nicméně v domácích záležitostech spíš plave. Podle Dolejšího v řadě situací vidíme, že Pavel se v  prostředí tuzemské politiky příliš nevyzná, možná jím i trochu opovrhuje, nemá „přečtené spoluhráče“, nezná jejich finty.Lucii Stuchlíková v řečnickém duelu oceňuje na prezidentovi nejvíc to, jak dokáže otevírat a nastolovat témata, která ostatní politici přehlížejí. Ať už jde třeba o problémy chudších regionů, potíže mladých lidí nebo sexuálních menšin či třeba nastartování zamrzlé debaty o přijetí společné unijní měny.„Samozřejmě že občas u něj vidíme politickou nezkušenost, až naivitu, jako třeba v případě snahy zakopat příkopy mezi vládou a opozicí,“ říká Stuchlíková. „Ale mně se vlastně líbí, že to aspoň zkouší, vždyť přesně tohle lidé od hlavy státu očekávají. Že bude nadstranický, že bude zahlazovat příkopy, sjednocovat, obrušovat hrany.“A jaký je váš názor na prezidentský výkon Petra Pavla po roce a čtvrt na Pražském hradě? Hlasujte v anketě a podpořte v letním souboji Horkých hlav jednoho z podcasterů!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Jestli měl Miloš Zeman v něčem stoprocentní pravdu, byla to jeho kritika snížení daně z příjmu z 19 na 15 procent při rušení superhrubé mzdy na podzim 2020. Tehdejší prezident doporučil ministryni financí za ANO Aleně Schillerové, aby změna platila jen dva roky a byla vyvážena výrazným rušením daňových výjimek. Celou operaci označil za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu.

Jestli měl Miloš Zeman v něčem stoprocentní pravdu, byla to jeho kritika snížení daně z příjmu z 19 na 15 procent při rušení superhrubé mzdy na podzim 2020. Tehdejší prezident doporučil ministryni financí za ANO Aleně Schillerové, aby změna platila jen dva roky a byla vyvážena výrazným rušením daňových výjimek. Celou operaci označil za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jistě se nedá říct, že by tuzemské voličstvo druhé půle 90. let minulého století, po zkušenosti čtyř dekád s komunistickou totalitou, šilhalo do zahraničí. A dělalo by na ně větší dojem rozhodování německých sousedů, nebo dokonce až v Británii. Nicméně tehdejší lídr české sociální demokracie Miloš Zeman na neodvratný tamní pohyb příslovečného kyvadla doleva nezapomínal upozorňovat.

Jistě se nedá říct, že by tuzemské voličstvo druhé půle 90. let minulého století, po zkušenosti čtyř dekád s komunistickou totalitou, šilhalo do zahraničí. A dělalo by na ně větší dojem rozhodování německých sousedů, nebo dokonce až v Británii. Nicméně tehdejší lídr české sociální demokracie Miloš Zeman na neodvratný tamní pohyb příslovečného kyvadla doleva nezapomínal upozorňovat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Paroubek a Zeman se sešli na jednom pódiu, aby nalákali na volbu ČSSD do evropských voleb. Ne, to není zpráva z minulého tisíciletí, ale realita čtvrtečního odpoledne v Teplicích.ČSSD v tomto případě není tradiční Česká strana sociálně demokratická, ale Česká suverenita sociální demokracie v podání Jiřího Paroubka a politické turistky Jany Volfové. Duo expremiér a exprezident však na teplické náměstí nepřilákalo víc než stovku lidí.„Paroubek to dělá pořád hrozně staromódně, má rád zahájení v luxusním hotelu, pak jde na náměstí, kde potřebuje pódium a pultík, u kterého dlouze řeční. Ale na tom řečnění je vidět, že už to není ten buldozer,“ říká Václav Dolejší.Ačkoli s někdejší ČSSD neměla akce nic společného, v projevech se o ní hovořilo celkem dost. „Paroubek si sem přišel vyřídit účty s bývalou stranou a ten mindrák je fakt velký - dokonce tady vyjmenovával všechny sociální demokraty, kteří ho v minulosti naštvali. A Miloš Zeman zase potřeboval klasicky pomluvit současnou vládu,“ dodává Lucie Stuchlíková.Na závěr se mítink proměnil v prodejní akci knihy Spiknutí - pravda o pokusu odstranit prezidenta. Z pódia zaznívaly věty jako „hlavně kupujte“ nebo „skvělá knížka za 250“. A v jednu chvíli Jana Volfová dokonce popoháněla fanoušky čekající na podpis prezidenta slovy: „Chce to rychle, buď kupujeme, nebo…“ Zkrátka jako by to byla spíš předváděčka hrnců.„Jsem tím úplně šokovaný, v životě jsem neviděl, že by se na předvolebním mítinku něco prodávalo. I Andrej Babiš všude rozdává stohy těch svých pěti knih, co nenapsal ani nečetl,“ hodnotí Dolejší.Co všechno nová ČSSD ukradla staré ČSSD? Proč se u Paroubka říká i obyčejnému pojídání chlebíčků banket? A proč vyměnil Lva za Tygra? Poslechněte si reportáž Vlevo dole z Teplic, podpořte nás v anketě Podcast roku a přijďte se na Vlevo dole podívat naživo!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Nikdo neudělal pro veřejnou debatu o odborném publikování v akademickém světě tolik jako Markéta Pekarová-Adamová. Díky kandidatuře bývalého rektora Tuleji se český svět dozvěděl, co jsou tzv. predátorské časopisy a jak si někteří akademici zjednodušují svůj život. Do jámy, kterou předsedkyni TOP 09 vykopala, však záhy spadla i Danuše Nerudová a Karel Havlíček. Začala divoká hra ve stylu "odstupte, nic se vám nestane." Na útoky vůči TOP 09 reagovala tato strana výzvou k rezignaci Nerudové a ministra Beka. Do toho povstal Miloš Zeman české pravice, Miroslav Kalousek a teatrálně se za výzvu šéfky parlamentu omluvil. Důsledkem je, že vzrostly šance Jozefa Sikely na funkci eurokomisaře. Sněmovna rovněž schválila novelu zákona, který stanovuje pravidla pro nakládání s látkami typu kratom a konopí. Jeden z autorů podcastu, Petros Michopulos, se domnívá, že ministr zdravotnictví Válek zákon, který chce regulovat nakládání s psychomodulačními látkami, svými zásahy znehybní. Zároveň se v těchto dnech schvaluje závěrečná podoba migračního paktu. Všichni do něj kopají, i když je to po letech pokus jak řešit migraci z mimoevropských zemí. Petros Michopulos soudí, že řešení musí být systémové - stabilizace prostoru od Libye k Maroku, to by však stálo obrovské prostředky a expediční vojenskou akci, do níž se nikomu moc nechce. 

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Dva šéfové opozičních stran - Andrej Babiš a Tomio Okamura - se do sebe ostře pustili. Z jejich vyjádření by to vypadalo, že jakákoli spolupráce po volbách je vyloučená. Není to ale jen divadlo?Nezapomeňme, jak ještě nedávno členové SPD nadbíhali ANO a dušovali se, jak jsou připraveni na vstup do vlády. Dokonce už měli promyšleno, jaká by chtěli ministerstva.„Teď je ale před volbami a Babiš s Okamurou se přetahují o stejné voliče. Směrem ke koalici po sněmovních volbách bych z toho nevyvozovala nic moc,“ říká v podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková.Podle průzkumů se Andreji Babišovi přetahovat voliče SPD moc nedaří. Možná tedy teď zkouší novou taktiku: říct Okamurovým voličům, po letech v opozici hladových po moci, že se jejich kůň stejně nikdy do vlády nedostane. A proto je lepší volit rovnou Babiše.A jako bonus si tím Babiš může připravovat půdu pro případnou koalici s vládními stranami - on přece nemůže být ohrožením pro demokracii, když nevyhrožuje koalicí s SPD.„Nebo možná Andrej Babiš prostě doufá, že nepropadnou rekordní miliony hlasů jako minule a z voleb vzejde nějaké nové hnutí ochotné za vládní křesla udělat cokoliv,“ přemýšlí Václav Dolejší.Čím Miloš Zeman nepotěšil SPD? Kam by jel Okamura jako ministr zahraničí na první návštěvu? A co hrají na kongresu ODS v sauně? Poslechněte si čerstvou epizodu podcastu!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Když se tradičně žehrá na českou politiku, objevuje se velmi často povzdech, že jí chybí osobnosti, které by dokázaly společnost strhnout a dát jí jasnou vizi. Není tu žádný nový František Palacký, Tomáš Garrigue Masaryk, Václav Havel, ale ani Václav Klaus či Miloš Zeman. Tyto osobnosti jsou už v českých dějinách nepřehlédnutelné. Budou takoví i politikové, kteří jsou dnes v zásadních funkcích státu?

Když se tradičně žehrá na českou politiku, objevuje se velmi často povzdech, že jí chybí osobnosti, které by dokázaly společnost strhnout a dát jí jasnou vizi. Není tu žádný nový František Palacký, Tomáš Garrigue Masaryk, Václav Havel, ale ani Václav Klaus či Miloš Zeman. Tyto osobnosti jsou už v českých dějinách nepřehlédnutelné. Budou takoví i politikové, kteří jsou dnes v zásadních funkcích státu?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalá tvář ODS, exposlanec Boris Šťastný by se rád vrátil do politiky. Usiluje o to, aby mohl za hnutí ANO na podzim kandidovat do Senátu. Proč chce vstoupit do strany, jejíž rétoriku vláda označuje za bezpečnostní riziko?Hostem Ptám se já je bývalý poslanec ODS Boris Šťastný.Lékař a kdysi vlivný poslanec ODS Boris Šťastný působil ve Sněmovně v letech 2006 až 2013. Byl i expertem strany na zdravotnictví a poradcem Václava Klause v době jeho prezidentství. Před jedenácti lety ale z řad občanských demokratů odešel, protože podle něj strana „opustila své ideje. Zradila své voliče tím, že nedodržela, co jim před volbami slíbila, a nikdo z vedení se za to neomluvil a ve straně nedošlo k žádné změně“.Šťastný tehdy také prohlašoval, že by chtěl založit novou politickou stranu pod vedením bývalého prezidenta Václava Klause. Jen ten údajně mohl podle exposlance zachránit ODS a celou českou pravici. I s Klausem se ale Šťastný časem názorově rozešel (ostře kritizoval například jeho výroky během pandemie covidu).Teď se chce bývalá tvář ODS a současný ošetřující praktický lékař bývalého prezidenta Miloše Zemana do politiky vrátit, tentokrát pod křídly hnutí ANO.Čím bývalého poslance ODS Babišovo hnutí tak láká? Jak hodnotí názorové otočky Andreje Babiše? A jak je tom zdravotně prezident Miloš Zeman?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

V najnovšom diele podcastu účinkujú Marína Gálisová, Juraj Petrovič, Martin Mojžiš, Tomáš Zálešák a Štefan Hríb. Moderuje Eugen Korda. V aktuálnej epizóde sa rozprávajú aj o týchto témach: - Ďalší český prezident mieri na Slovensko. Miloš Zeman príde podporiť Petra Pellegriniho - O biede našich verejnoprávnych médií a chuti politikov ovládať ich - Európska Únia a NATO - to sme aj my

Miloši Zemanovi po roce v politickém důchodu otrnulo a snaží se být pro změnu opozičním svorníkem, který přesvědčí ke spolupráci zejména obě hlavní opoziční síly, tedy hnutí ANO a SPD.Miloš Zeman před rokem opouštěl Pražský hrad jako zlomený muž. Důvěra veřejnosti na dně, on na invalidním vozíku a ve špatném zdravotním stavu. Navíc do penze mířil jako ponížený a poražený politik - ve sněmovních i prezidentských uspěli jeho kritici, do toho se zhroutil jeho ideový sen o orientaci na Rusko a Čínu.Zdálo se, že bezmála osmdesátiletý Miloš Zeman zůstane z mnoha důvodů definitivně ukrytý ve ve svém lánském domku, kde bude číst knihy a pozorovat ježky v zahradě, jak se těšil. O to větší je překvapení, že exprezidentovi - v evidentně dobré zdravotní kondici - najednou otrnulo. Už zas rozdává rozhovory a objíždí jednu politickou akci za druhou.„Asi z něj opadl ten stres, odpovědnost a ceremoniální povinnosti, co měl na Hradě. Najednou má volnější režim, nikdo mu nevyčítá pyžámkové dny, a on si tak dělá, co ho baví a co umí. A to vždy byly politické hry a intriky,“ myslí si Václav Dolejší.Zeman se nejčastěji setkává s politiky ANO a SPD. Jejich lídry Andreje Babiše a Tomia Okamuru se snaží přesvědčit ke spolupráci - s cílem, aby společně vytvořili příští vládu.V ní by rád viděl i novu politickou formaci, Českou suverenitu Jiřího Paroubka. Zeman ji nedávno podpořil, osobně navštívil sjezd a v projevu vyslovil přání, aby Suverenita dokázala získat milion propadlých hlasů z posledních sněmovních voleb.„Jde o jasný pokus stát se patronem opozičních sil, které odstaví od moci současnou nenáviděnou vládu. Motorem je patrně snaha se pomstít a ukázat sílu, protože tragický odchod do penze musel ješitný Zeman se svým obřím egem nést dost těžce,“ vysvětluje Lucie Stuchlíková.Jak načasovat zmrtvýchstání na Velikonoce? Už si vás Miloš Zeman pozval do své kanceláře? A máte zaplacené příspěvky za členství v odborech? Poslechněte si celou aktuální epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Volby jsou sice označovány za svátek demokracie, ale současně vykazují rysy karnevalu a s ním spojených šklebů, masek nebo toho, že jindy platné konvence, jdou v tu dobu stranou, což v roce, kdy nás čeká troje hlasování, vede ústavního právníka Jana Kyselu k neblahé předtuše, že politická kultura bude dál upadat. K tomu, že jsme nabyli dojmu, že se vulgarity a buranství můžou někomu líbit, přispěl podle něj Miloš Zeman. Ten své invektivy vydával za bonmoty, přestože jim příznačná břitkost často scházela. Jeho epigoni už jsou jenom agresivní. Širší populistická vlna se ale nezvedá jen v Česku. Specifický slovník, který by Donalda Trumpa jako prezidentského kandidáta před 20, 30 lety naprosto diskvalifikoval a degradoval na klauna nebo šaška, z něj teď dělá autentického mluvčího části společnosti, která se cítí být opomíjená liberálními elitami, jež smrkají do kapesníku, a ne do prstů, a jedí kompletním příborem, nejenom lžící. Novým fenoménem se stalo přesvědčení, že vítězství znamená absolutní moc, které popírá hodnoty demokratických právních států, protože rozbíjí společnost a část jí eliminuje jako nelegitimní. Na tom staví svůj politický úspěch, jak zmiňovaný exprezident USA, tak expremiér Andrej Babiš. Oběma je jim přitom vlastní i to, že, ač sami enormně bohatí, daří se jim v chudých, ne úplně úspěšných a velmi často frustrovaných lidech budit dojem, že jsou ze stejného vrhu. Šéf hnutí ANO se přitom dopouští stále ostřejších rétorických figur, se kterými možná vyhraje volby, ale taky se zapíšete do dějin jako někdo, kdo přispěl ke zničení společnosti. Není liberální demokracie jen přežitým „libtardím projektem“? Jak zvládá prezident Petr Pavel plnit svou roli moderátora znepřátelených vládních a opozičních stran? Trpí Ústavní soud nedostatkem kompetentních osob? Nebo v čem by pro nás měli být inspirací obyvatelé planety Pandora z filmu Avatar? I o tom jsme s profesorem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a poradcem prezidenta Petra Pavla mluvili.

Politici to 17. listopadu nemají úplně snadné. Očekává se od nich, že se přijdou poklonit k pamětní desce na pražské Národní třídě. Zároveň ti, co zrovna vládnou, tuší, že budou muset projít jakousi „uličkou hanby“.Na Národní jsou totiž vždy nejen lidé, kteří si přicházejí připomenout pád komunistického režimu, ale také mnoho lidí, kteří dávají nespokojenost s aktuálním vývojem. Na politiky, kteří jsou u moci, se tak pravidelně křičí a píská. Pokud to nevyřeší jako Andrej Babiš před lety - ten na Národní chodil brzy ráno, aby se kritikům vyhnul.To, jak politici slaví, využívají a někdy dokonce i zneužívají oslavy 17. listopadu - tedy autenticky prožívaného státního svátku, kdy tisíce lidí vyrážejí do ulic - je tématem speciální epizody podcastu Vlevo dole.Podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková si do svátečního vysílání přímo z  Národní třídy pozvali Jana Gregara, hlavního organizátora oslav na Václavském náměstí, kde se vždy 17. listopadu koná koncert.„My se snažíme, aby politici zůstali na Národní třídě, zatímco pódium na Václavském náměstí zůstalo nepolitické. Nechceme nikoho zvýhodňovat ani znevýhodňovat, bereme to jako oslavu, že máme svobodu. A to je nad všemi politickými spory,“ říká Gregar v rozhovoru.V podcastu popisuje i to, co byli v minulosti někteří politici ochotni udělat, aby mohli promluvit z pódia během koncertu na Václavském náměstí. „Největší chybu jsme udělali, když jsme v roce 2017 pozvali méně známé prezidentské kandidáty. Hodně lidí se zlobilo, že jsme nepozvali na Michala Horáčka, který při pádu režimu sehrál důležitou roli,“ vypráví Gregar.Co mají společného gorilí samec Richard z pražské zoo a Miloš Zeman? Kterou část těla si na Národní třídě vyfotil Jiří Ovčáček? A za co jste cinkali klíči vy? Poslechněte si záznam živého Vlevo dole ze 17. listopadu!----- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Když na jaře 2022 ustanovil Miloš Zeman šéfem centrální banky Aleše Michla, obecně se předpokládalo, že dojde ke změně trendu. Tedy k Zemanem vzývanému odmítnutí dosavadního zvyšování úrokových sazeb, krotících inflaci povstalou z řady příčin, počínaje důsledky ukrajinské války.

Miloš Zeman měl příslovečný hnojomet, kterým metal lži a pomluvy na své politické soupeře. Jiří Paroubek si zase tak dlouho utahoval z konkurence, až se na něho samotného snesla vajíčková smršť. Hledání nejhorší volební kampaně se věnují Horké hlavy, letní seriál podcastu Vlevo dole.Jeho autoři Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší každý týden nesmiřitelně diskutují o jednom tématu. A posluchači rozhodnou, kdo z nich měl pravdu. Dnes se přou o nejšílenější předvolební kampaň. Jaká předvolební klání podcasteři považují za nejhorší? Oba zkušení političtí reportéři vás tentokrát zavedou řadu let do minulosti.Podle Václava Dolejšího byla největším peklem první prezidentská kampaň Miloše Zemana v roce 2013. „Tam nebylo nic dobře. Povedlo se mu rozštěpit společnost jako nikomu. Lhal, pomlouval, vymýšlel si a zároveň měl neprůhledné financování. Jak se časem ukázalo, stopy vedly do Ruska,“ argumentuje.Lucie Stuchlíková si naproti tomu zvolila kampaň k eurovolbám z roku 2009. „Doslova to lítalo ze všech stran - Jiří Paroubek se svým obvyklým stylem parního válce pustil do ODS, lidem došla trpělivost a kdekoli vystrčil nos, naházeli na něj vejce,“ popisuje. A jako bonus veřejnoprávní média odmítla vysílat rasistické klipy. Prostě kampaň, jak má být.Kterou byste vybrali vy? Hlasujte tady!---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Už čtvrt století uplynulo od tak zvané opoziční smlouvy, kterou uzavřeli někdejší vůdci levice a pravice Miloš Zeman a Václav Klaus. To už je natolik dlouhá doba, až by se zdálo, že mocenský pakt, jímž svázali politiku, patří už spíš historii.

Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší s podcastem Vlevo dole natáčeli živě na pražské Kampě. S posluchači probrali, jak se od prezidentských voleb vyvíjí dráha hlavních politických aktérů – Andreje Babiše, Tomia Okamury, Petra Pavla a kabinetu Petra Fialy.„Nejzásadnější proměnu prodělal Babiš, který během prezidentských voleb zažil svou největší osobní porážku. Stáhl se do pozadí, nastal souboj mezi korunním princem Karlem Havlíčkem a korunní princeznou Alenou Schillerovou a konzervativní přerod hnutí ANO. Teď bude Andrej Babiš v evropských volbách zkoušet, zda mu půjde nová poloha ‚Viktor Orbán light‘,“ předpovídá Lucie Stuchlíková.„Docela mě baví se zamýšlet nad alternativní realitou, jak by vypadala česká politika, pokud by se Andrej Babiš přece jen prezidentem stal. Můj hlavní tip: Rozpadlo by se hnutí ANO. Asi bychom se dočkali Čau lidi z korunovace Karla III. A myslím, že by nedopustil, aby měl Miloš Zeman kancelář v ložnici, nechal by ho dožít v Lánech,“ glosuje Václav Dolejší.Petr Pavel podle Vlevo dole stále hledá správnou komunikační strategii. „Za vším hledej ženu. Mezi sebou na Hradě ‚válčí‘ kancléřka Jana Vohralíková, která chce funkční úřad, a Linda Jozwiak Kopecká, která je součástí Pavlova týmu už od prezidentské kampaně a trochu bojuje s úředníky o křesla. Do toho v kanceláři zbyli i nějací zaměstnanci z éry Miloše Zemana,“ připomíná Dolejší. „Týmu bych se ale zastala, přebírání Hradu po Zemanově eldorádu úplně jednoduché není. Byť tři měsíce už jsou dlouhá doba,“ uznává Stuchlíková.Tomio Okamura po prezidentské volbě na politické scéně ztrácí. „Andrej Babiš mu nedokáže zapomenout, že proti němu ve volbě nasadil Jaroslava Baštu a nevyjádřil mu přímou podporu v druhém kole. Roste mu konkurence v podobě Jindřicha Rajchla. Na demonstracích a mítincích působí Okamura krotce a unaveně, na mítinku v Liberci, kam přišla i skupinka protestujících Romů, mu vyloženě ujely nervy,“ podotýká Lucie Stuchlíková.Kabinet Petra Fialy od posluchačů na místě nedostal úplně dobré recenze. Na otázku, zda jsou s ním spokojeni bez výhrad, nezvedl ruku vůbec nikdo.„Do prezidentských voleb vláda zadržovala dech a všechny případné problémy si odložila ‚na potom‘. A že jich teď je. Z našeho pohledu politických reportérů škodolibě podotýkám, že je o čem psát. V kabinetu začínají probublávat první interní krize a bude se řešit rozpočet. Čeká nás hodně zajímavé léto,“ dodává Václav Dolejší.Kolik parníků TOP 09 projelo kolem našeho pódia? Co je nejzásadnějším selháním kabinetu Petra Fialy? A dočkáme se v české politice podobného souboje v kleci, jaký plánuje Elon Musk s Markem Zuckerbergem? Poslechněte si celý záznam vystoupení na pražské Kampě!---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka se od nového prezidenta Petra Pavla dočkal povýšení do generálské hodnosti, které mu odpíral Miloš Zeman. „Nejde o pana Koudelku, i když pro něj to má také své výhody, když je generálem. Zeman tím, že na mezinárodní jednání vysílal v uvozovkách jen plukovníka, tak poškozoval Českou republiku,“ míní komentátor serveru Aktuálně.cz Martin Fendrych.

Když v říjnu loňského roku jmenoval prezident republiky Miloš Zeman nové generály, jednomu návrhu vlády nevyhověl. Pokud by váš tip zněl, že odmítnutým byl ředitel BIS Michal Koudelka, nebyla by to pravda. Fialův kabinet si byl vědom toho, že předkládání jeho jména by bylo zbytečným plýtváním sil.