Podcast appearances and mentions of milo zeman

Česko by se mohlo zdát přeborníkem v žánru ne zcela podařených omluv. Proslul v něm například Miloš Zeman, který se svého času neomluvil za to, že Ferdinandu Peroutkovi připsal článek „Hitler je gentleman“. Omluvil se totiž nikoli za to, že Peroutkovi připsal autorství textu, nýbrž za to, že „zpaměti citoval článek, který se nyní nemůže najít“. U nás tento typ omluvy zlidověl jako svébytný zemanovský žánr. Podobné figury však nejsou českou specialitou. Klasická formulace „omlouvám se, pokud se vás to dotklo“ patří k mezinárodně rozšířeným podobám neomluvy. Když papež Benedikt XVI. vyvolal pobouření citátem byzantského císaře Manuela II. Palaiologa: „Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte jen věci zlé a nelidské, například příkaz šířit víru mečem“, rovněž se uchýlil k žánru: Omlouvám se, že jste mě nepochopili.Možná je na celé věci pozoruhodné něco obecnějšího: jak často dnes na veřejnosti zaznívají omluvy. O prominutí žádají politici, novináři i státy. Americký psychiatr Aaron Lazare proto přišel s tezí, že žijeme v kultuře omluv. Hlavním důvodem je fakt, že jsme si navzájem blíž a častěji vstupujeme do kontaktu, a tudíž se sebe také můžeme snáze dotknout. Není proto náhoda, že jednu z nejvlivnějších knih o omluvách nenapsal filozof ani právník, ale právě psychiatr. Z empirických výzkumů vyplývá, že uznání viny a vyslovení lítosti hrají svou roli při vyrovnávání se s traumatem, v procesu léčby i při obnově narušených vztahů. Omluva není jen společenská konvence; dotýká se důstojnosti a schopnosti znovu navázat vztah.Potud zaujme, že filozofové se omluvami zabývali jen okrajově. O to více však pozornosti věnovali jednomu slavnému případu, kdy omluva nikdy nezazněla. Řeč je o Martinu Heideggerovi, který se roku 1933 stal rektorem Freiburské univerzity a vstoupil do nacistické strany, v níž setrval až do jejího konce. Mnozí právě v tom, že se za svou angažovanost nikdy veřejně neomluvil, spatřovali jedno z jeho největších morálních selhání. Jenže Heideggerův případ otevírá i jinou otázku: existují provinění, za něž se omluvit nelze? Ne proto, že by člověk nechtěl, ale proto, že slova už nedokážou unést váhu toho, co se stalo. Jak navíc přesvědčivě dosvědčit vlastní proměnu, když svět, v němž k provinění došlo, už neexistuje? Omluva zde naráží na své hranice. Za určitých okolností může působit jako alibismus. A tehdy vzniká možnost, že největším trestem není neschopnost vinu odčinit, ale nutnost nést ji bez možnosti smíření.Co Heideggera vedlo k tomu, že se nikdy veřejně neomluvil, nevíme. Jeho případ nám však přinejmenším umožňuje položit si otázku, zda je omluva vždy správným řešením. A i když Heideggera ponecháme stranou, můžeme se ptát, zda není omluva mnohokrát zneužívána jako nástroj manipulace. Omluva by přece měla zaznít pouze tehdy, když člověk skutečně cítí vinu. A možná dokonce jen tehdy, když je připraven nést důsledky svého jednání a alespoň se pokusit o změnu chování. Zde však začínají další obtíže. Je vůbec legitimní, když se omlouvají instituce? Může se omlouvat stát nebo církev? Lze prosit za odpuštění za něco, co jsme sami neudělali? Nebo je omluva bez osobní viny jen zvláštní formou morálního divadla?

Zaslouží si Miloš Zeman nejvyšší státní vyznamenání, na které ho prezidentovi navrhla sněmovna? Měla by se ctít tradice odměňování exprezidentů i přes jejich kontroverze, nebo má být podmínkou nezpochybnitelný přínos pro celou společnost? A rozpoutá tento krok další spor mezi Hradem a vládou? Zeptáme se poslance hnutí ANO Radka Vondráčka, který ve sněmovně prosadil návrh na Zemanovo ocenění, a poslance a bývalého předsedy KDU-ČSL Marka Výborného. Moderuje Lucie Vopálenská.

Zaslouží si Miloš Zeman nejvyšší státní vyznamenání, na které ho prezidentovi navrhla sněmovna? Měla by se ctít tradice odměňování exprezidentů i přes jejich kontroverze, nebo má být podmínkou nezpochybnitelný přínos pro celou společnost? „Zeman dokáže uznat chybu a mít své názory,“ říká v pořadu Pro a proti poslanec Radek Vondráček (ANO). „Nemyslím, že taková osobnost by měla být nositelem nejvyššího státního vyznamenání,“ reaguje poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslanecká sněmovna navrhla udělit nejvyšší státní vyznamenání Miloši Zemanovi. Komentátor Alexandr Mitrofanov zdůvodňuje, proč se mu takový nápad nelíbí: „Miloš Zeman byl výrazným ruským vlivovým agentem v Česku. Vykonal obrovskou práci v tomto směru a samozřejmě, že pro část obyvatelstva, která vidí Česko v ruské sféře vlivu, je to hrdina.“ V Osobnosti Plus novinář vysvětluje, proč si myslí, že ruského prezidenta Putina nic neohrožuje. A zdůrazňuje vliv čínských financí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér Andrej Babiš (ANO) by se měl ve sporu mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem v souvislosti s cestou na summitu NATO zachovat jako předseda suverénní české vlády a prezidentovi se vzepřít. V pořadu Echo Prime Time to uvedl někdejší europoslanec a člen správní rady Institutu Václava Klause Ivo Strejček. Výkonný ředitel české pobočky Aspen Institutu Tomáš Klvaňa uvedl, že prezident Pavel má zjevně strach, že Babišův kabinet otáčí kormidlo zahraničí politiky a snaží se tomu zabránit.Ivo Strejček uvedl, že se v Česku střetávají dvě politické koncepce: jedna má podobu klasických parlamentních voleb a druhá má pak podobu přímé volby prezidenta. „Využíval to Miloš Zeman a využívá to i prezident Pavel. Oba si chtěli ukousnout něco na úkor vlády,“ míní Strejček. Klvaňa k tomu dodal, že přímá volba prezidenta nebyla systémovým rozhodnutím. „Prezident může logicky argumentovat, že má mnohem více hlasů než vláda a pak je to problém,“ míní Klvaňa a dodává, že prezident Pavel i ministr Macinka jsou podle něj politicky nezkušení a naráží na nesystémově nastavený systém.Podle Klvani je vláda ve sporu o cestu na summit NATO silnějším hráčem. „Role prezidenta v politickém systému specifická, je obdivován často i lidmi, kteří třeba k volbám nechodí. Petr Macinka by si měl rozmyslet, jak s prezidentem hovoří. Tu relativně malou stranu to může poškodit, takhle bych o tom přemýšlel,“ řekl Klvaňa.Strejček: Pavel se slovy o Trumpově roli na rozpad NATO diskvalifikoval z AnkaryPodle Strejčka si prezident Pavel počíná velmi suverénně ve svých názorech a nelze se divit, že si ministr Macinka či premiér Babiš vyloží tak, že hlava státu zastupuje opoziční názory. „Výroky prezidenta Pavla jsou v kontradikci s tím, co si vláda myslí,“ řekl Strejček. Klvaňa dodal, že rozpor mezi Hradem a Černínem v pohledu na zahraniční politiku trvá od 90. let. Prezident má podle něj své vlastní politické zájmy a vláda by se měla snažit s ním nějak domluvit.

Celou epizodu najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloSpeciální třídílná série s bývalým novinářem a politikem Vladimírem Mlynářem

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nemyslete si, že si sednete k mikrofonu a bude vám patřit svět,“ říká novinář Jan Pokorný, který strávil v Českém rozhlase víc než čtyři dekády a zažil jeho proměny od 80. let až po dnešní dobu. Vzpomíná na „pekelnou zodpovědnost“, kdy rádio vysílá 24 hodin denně a člověk kvůli němu nespí, i na své začátky, kdy se učil psát pro rádio - stručně, přesně a bez zbytečností. Právě tahle zkušenost ho podle vlastních slov provází dodnes. Do rozhovoru ale vstupuje i současnost, ve které podle něj novináři čelí nejistotě i tlaku. „Já pořád ještě nevím, o co jde, tak ať už nám to řeknou,“ říká bývalý ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu k debatě o financování veřejnoprávních médií a kritizuje způsob, jakým se o ní mluví. Zmiňuje i výroky Tomia Okamury a nejistotu, kterou podobná komunikace vytváří: „vypouštějí balónky“ a redakce pak nevědí, co bude dál. Vadí mu, že chybí jasné vysvětlení i silná profesní organizace, která by novináře zastoupila, nejen když dochází ke slovním útokům na média. „Ta naše práce je založená na důvěře,“ dodává a upozorňuje, že její narušování má konkrétní dopady, třeba i na to, kdo je dnes ochotný do redakcí vůbec nastoupit. Pokorný se vrací i do minulosti - k vysílání za komunismu, kde existovaly „ostrůvky pozitivní deviace“ i k okamžikům, které ho samotného poznamenaly. Dodnes nechápe, proč Miloš Zeman v živém vysílání použil vulgarismy. „Do dneška jsem to nepochopil, proč to udělal,“ říká o rozhovoru z roku 2014, kde se exprezident vyjadřoval k aktivitám kapely Pussy Riot. Novinář popisuje, že se tehdy cítil jako „kanalizátor myšlenek vulgarismu Miloše Zemana“. Zároveň ale zdůrazňuje, že svobodnou žurnalistiku se naučil až po roce 1989 a že právě pravidla a kodex jsou tím, co ji drží pohromadě. „Svoboda bez pravidel je na prd,“ říká. Velká část rozhovoru se točí kolem toho, co je dnes ještě novinářská práce a kde už začíná její deformace. Pokorný odmítá „mechanistické vyvažování“ názorů a varuje před tím, aby média dávala prostor lidem jen proto, že si něco myslí. „Mě zajímá, na základě čeho si to myslí,“ říká a dodává, že bez opory v datech a faktech se debata rozpadá. Přesto zůstává opatrným optimistou - věří v „genius loci“ rozhlasu i v to, že v krizových situacích má rádio nezastupitelnou roli. Jak se mění novinářská práce a její vnímání? Kde hledat vysvětlení, proč politici tak tlačí na veřejnoprávní média? A proč podle něj chybí novinářům společný hlas? Poslechněte si celý rozhovor.

Český student vězněný v Číně. Kvůli čemu? Co o něm všechno víme? Proč se o jeho případ zajímá zrovna Miloš Zeman? A proč právě teď? A jak to může souviset s nedávno zadrženým čínským špionem v Česku? Otázky pro Sabinu Slonkovou z projektu Neovlivní, který se tématu věnuje ve svém březnovém čísle. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český student vězněný v Číně. Kvůli čemu? Co o něm všechno víme? Proč se o jeho případ zajímá zrovna Miloš Zeman? A proč právě teď? A jak to může souviset s nedávno zadrženým čínským špionem v Česku? Otázky pro Sabinu Slonkovou z projektu Neovlivní, který se tématu věnuje ve svém březnovém čísle. Ptá se Matěj Skalický.

Český student vězněný v Číně. Kvůli čemu? Co o něm všechno víme? Proč se o jeho případ zajímá zrovna Miloš Zeman? A proč právě teď? A jak to může souviset s nedávno zadrženým čínským špionem v Česku? Otázky pro Sabinu Slonkovou z projektu Neovlivní, který se tématu věnuje ve svém březnovém čísle. Ptá se Matěj Skalický.

V kompetenčním sporu by měla větší šanci vláda, ale prezident to myslí nejspíš dobře, říká ústavní právníkPokud by boj o ministerské křeslo pro Filipa Turka vyvrcholil kompetenčním sporem, mohlo by to do budoucna změnit politický systém. „Ale možná úplně nemuselo,“ říká v přátelsky a neformálně vedeném podcastu Host Reportéra ústavní právník Ondřej Preuss. „Nebo jo, ale nemuselo by to automaticky znamenat průšvih.“V rozhovoru vysvětluje specifikum českého, ale vlastně i československého vnímání role prezidentů, kterým národ od doby Tomáše Garrigua Masaryka přisuzoval větší moc a důležitost, než jaké jim reálně náležely.Přesto tvůrci české Ústavy z roku 1992 příliš nepočítali s tím, že prezidenti republiky budou chtít skutečně plnohodnotně vládnout, jenže ti si začali kolíkovat svá mocenská území, počínaje Václavem Havlem. Problém výrazně narostl po zavedení přímé volby prezidenta, protože Miloš Zeman i Petr Pavel získali obrovský mandát od voličů, přestože stále nenesou žádnou politickou odpovědnost. „Přímá prezidentská volba zdejší politické kultuře neprospěla,“ říká v podcastu Ondřej Preuss. „Má potenciál radikalizovat společnost a prohlubovat příkopy.“Ohledně současného sporu o Filipa Turka nemá ústavní právník Preuss úplně jednoznačný názor, ale obecně říká, že mezi jeho kolegy by převažoval souhlas s tím, že prezident musí navrhovaného kandidáta jmenovat.Kompetenční žaloba by dost možná vyjasnila dávný problém, zda má být Česko čistě parlamentním systémem, nebo se posunout směrem k systému poloprezidentskému, jaký známe například z Francie.„Zároveň ale platí, že pokud by výrok Ústavního soudu znamenal precedent, sice bychom pak jasně věděli, co si prezident může nebo nesmí dovolit, ale taky by se tím do budoucna zúžil prostor pro politická jednání a hledání kompromisů.“I když se prezident Pavel pohybuje na hraně Ústavy nebo ji dokonce překračuje, podle Preusse tak činí z celkem pochopitelných důvodů. „Na druhou stranu by podle mě nebylo od věci přemýšlet,“ zaprovokuje si v podcastu, „jestli a nakolik funkci prezidenta vlastně potřebujeme.“

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman. (Rozhovor vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v prosinci 2025.)

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman. (Rozhovor vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v prosinci 2025.) Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman. Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Rozhovor s ústavním právníkem Janem Kyselou výjimečně vydáváme v pátek. Reagujeme tak na oznámení Andreje Babiše, že se trvale vzdá Agrofertu - kroku, který může změnit podobu jeho střetu zájmů i situaci budoucí vlády. Rozhovor byl natáčen ještě před tímto oznámením a Kyselovy úvahy o tom, co střet zájmů znamená pro premiéra i pro stát, tím získávají nový kontext: ne proto, že by přestaly platit, ale protože ukazují, jak dlouhodobé, hluboké a obtížně řešitelné tohle téma je. „Možná bojujeme o důvěru v instituce a jestli i o budoucnost demokracie, to se teprve uvidí,“ říká Jan Kysela, když sleduje rodící se vládu Andreje Babiše, Tomia Okamury a Petra Macinky. Připomíná, že demokracie je „metoda s otevřeným koncem“ a problém nastává ve chvíli, kdy držitelé moci začnou přemýšlet o tom, že by to tak nechtěli, protože by po nich mohli přijít jejich konkurenti. Mluví o rozkolísané důvěře veřejnosti, o kandidátech zatížených minulostí a o tom, co se stane, když má být ministrem člověk, u něhož je programová výbava „tak silná“, že by vůbec kandidátem být neměl. Naráží tím na Filipa Turka, kterého si osobně v ministerském křesle představit neumí, ale zdůrazňuje, že konečné rozhodnutí je na prezidentovi. A také připomíná, že debata o pravomocích hlavy státu nestojí na jasném textu ústavy, ale na tom, „co v ní chceme vidět“. Kysela porovnává současnou situaci s dobou, kdy exprezident Miloš Zeman odmítal Miroslava Pocheho nebo Michala Šmardu, a říká, že pokud dokáže prezident své veto dostatečně ospravedlnit, nemusí to nutně znamenat, že může absolutně cokoliv. Pokud jde o téma střetu zájmů připomíná, že by v něm budoucí předseda vlády být jednoduše neměl. „Když máte Agrofert, vytěsnit to z hlavy je velmi obtížné,“ říká a dodává, že v minulosti šlo o téma, které „zatěžovalo nejen Andreje Babiše, ale i Českou republiku“. V rozhovoru popisuje i to, co podle něj vypovídá o zemi skutečnost, že předsedou Sněmovny se stal muž, jehož strana stavěla politiku na rozdmýchávání těch nejnižších vášní. A varuje před tím, jak rychle se vytrácí společenská shoda na tom, co je ještě přijatelné. Jaká je dnes role prezidenta? Co všechno může a co by měl? Jak má vypadat jmenování vlády, aby obstálo před veřejností i ústavou? A kde je hranice, kterou si demokracie musí umět bránit? I o tom je rozhovor s Janem Kyselou.

Politici i voliči se po středečním jednání Petra Pavla a Andreje Babiše ptají: nepřehání to už prezident s odporem proti Filipu Turkovi? Nebo je naopak dobře, že je v téhle věci tak zásadový? Shoda na tom není ani přímo v prezidentské kanceláři. Motoristé se nakonec ve věci Filipa Turka odhodlali k ústupku, po týdenních vyjednáváních v úterý navrhli kompromisní variantu: Filip Turek nebude ministr zahraničních věcí, ale životního prostředí. Už ve čtvrtek před tím Macinka rošádu nastínil Petru Pavlovi na Hradě jako jedno z možných řešení zablokované situace. Jako další z řešení zmínil i možné náhradníky z řad Motoristů. Macinka byl přesvědčen, že tento ústupek prezidenta obměkčí a sebere mu z rukou argument, že Turek ve vedení Černínského paláce by mohl způsobit ostudu v zahraničí. Zároveň tím ale dal prezidentovi čas se na nový nápad připravit a probrat ho s poradci. Na Hradě ale v téhle věci nenašli shodu. Podle informací Seznam Zpráv část poradců prezidentovi radila, aby řekl, že na výhradách proti Turkovi trvá, ale na životní prostředí ho jmenuje. Tím by přenesl případnou ostudu na budoucího premiéra a zároveň by nečelil kritice, že se pohybuje za hranou Ústavy jako jeho předchůdce Miloš Zeman. Jenže tentokrát byl prezident ten, kdo zastával přísnější přístup. Pavel trvá na tom, že výtky k Turkovi jsou stejné bez ohledu na ministerstvo. A odvolává se na svoje dřívější veřejné prohlášení, že Turkova minulost by ho „diskvalifikovala z jakékoliv ministerské pozice.“ Při schůzce s Andrejem Babišem Pavel argumentoval právními překážkami, které pro jmenování Turka do vlády vidí. Konkrétní Hrad v této věci není, ony překážky prý sdělí nejdřív ve chvíli, kdy již jmenovaný premiér Turka navrhne na ministra oficiálně. Petr Macinka uvedl, že netuší, co by ony právní překážky mohly být. „Třeba zjistíme nějaké šokující zjištění, které jsme ani sami nevěděli. Ale nejsme si vědomi žádné právní překážky, Filip Turek je podle mě bezúhonný člověk,“ řekl Macinka. Podle zjištění Seznam Zpráv ale nejde o nějaký nový dokument nebo překvapivou informaci. Prezident spíše dává dohromady svoje výtky k Turkovi tak, aby v nejhorším scénáři obstály před Ústavním soudem v případě kompetenční žaloby. O jaké argumenty jde, nechtíc vyzradil sám Andrej Babiš, když při odchodu z Hradu odkryl svoje poznámky ze schůzky s prezidentem. Pavel si podle nich stěžuje na Turkovy předchozí kauzy - na jeho výroky na Národní třídě ze 17. listopadu, pochybnosti ohledně nabytí majetku, stavbu načerno nebo rychlou jízdu na dálnici. Situace kolem Turka je tak po tomto týdnu prakticky opět tam, kde byla. Prezident trvá na svém a Andrej Babiš problém dál háže na Motoristy. Budoucí premiér ani nedokáže odpovědět na otázky, zda by podle něj měl být Turek členem vlády. „Na tohle nemám odpověď. To samozřejmě musí říct Motoristé, jak se k tomu postaví,“ říká Babiš. Jak Václav Dolejší odhalil překvapivou rošádu mezi ministerstvy? Kam až prezident hodlá kvůli Filipu Turkovi zajít? A začne mít Babiš na věc nějaký názor? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Politici i voliči se po středečním jednání Petra Pavla a Andreje Babiše ptají: nepřehání to už prezident s odporem proti Filipu Turkovi? Nebo je naopak dobře, že je v téhle věci tak zásadový? Shoda na tom není ani přímo v prezidentské kanceláři.Motoristé se nakonec ve věci Filipa Turka odhodlali k ústupku, po týdenních vyjednáváních v úterý navrhli kompromisní variantu: Filip Turek nebude ministr zahraničních věcí, ale životního prostředí.Už ve čtvrtek před tím Macinka rošádu nastínil Petru Pavlovi na Hradě jako jedno z možných řešení zablokované situace. Jako další z řešení zmínil i možné náhradníky z řad Motoristů.Macinka byl přesvědčen, že tento ústupek prezidenta obměkčí a sebere mu z rukou argument, že Turek ve vedení Černínského paláce by mohl způsobit ostudu v zahraničí. Zároveň tím ale dal prezidentovi čas se na nový nápad připravit a probrat ho s poradci. Na Hradě ale v téhle věci nenašli shodu.Podle informací Seznam Zpráv část poradců prezidentovi radila, aby řekl, že na výhradách proti Turkovi trvá, ale na životní prostředí ho jmenuje. Tím by přenesl případnou ostudu na budoucího premiéra a zároveň by nečelil kritice, že se pohybuje za hranou Ústavy jako jeho předchůdce Miloš Zeman.Jenže tentokrát byl prezident ten, kdo zastával přísnější přístup. Pavel trvá na tom, že výtky k Turkovi jsou stejné bez ohledu na ministerstvo. A odvolává se na svoje dřívější veřejné prohlášení, že Turkova minulost by ho „diskvalifikovala z jakékoliv ministerské pozice.“Při schůzce s Andrejem Babišem Pavel argumentoval právními překážkami, které pro jmenování Turka do vlády vidí. Konkrétní Hrad v této věci není, ony překážky prý sdělí nejdřív ve chvíli, kdy již jmenovaný premiér Turka navrhne na ministra oficiálně.Petr Macinka uvedl, že netuší, co by ony právní překážky mohly být. „Třeba zjistíme nějaké šokující zjištění, které jsme ani sami nevěděli. Ale nejsme si vědomi žádné právní překážky, Filip Turek je podle mě bezúhonný člověk,“ řekl Macinka.Podle zjištění Seznam Zpráv ale nejde o nějaký nový dokument nebo překvapivou informaci. Prezident spíše dává dohromady svoje výtky k Turkovi tak, aby v nejhorším scénáři obstály před Ústavním soudem v případě kompetenční žaloby.O jaké argumenty jde, nechtíc vyzradil sám Andrej Babiš, když při odchodu z Hradu odkryl svoje poznámky ze schůzky s prezidentem. Pavel si podle nich stěžuje na Turkovy předchozí kauzy - na jeho výroky na Národní třídě ze 17. listopadu, pochybnosti ohledně nabytí majetku, stavbu načerno nebo rychlou jízdu na dálnici.Situace kolem Turka je tak po tomto týdnu prakticky opět tam, kde byla. Prezident trvá na svém a Andrej Babiš problém dál háže na Motoristy. Budoucí premiér ani nedokáže odpovědět na otázky, zda by podle něj měl být Turek členem vlády. „Na tohle nemám odpověď. To samozřejmě musí říct Motoristé, jak se k tomu postaví,“ říká Babiš.Jak Václav Dolejší odhalil překvapivou rošádu mezi ministerstvy? Kam až prezident hodlá kvůli Filipu Turkovi zajít? A začne mít Babiš na věc nějaký názor? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Odhalení ruského útoku na muniční sklad ve Vrběticích byl přelomem v boji proti ruské špionáži. Vláda byla donucena vypovědět desítky ruských agentů a vycouvat z nápadu svěřit jadernou zakázku ruskému Rosatomu. Detailněji vše popisuje kniha Jaroslava Spurného Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. Změnila ho ale dlouhodobě? Jaké jsou tu nyní, po rozpoutání ruské agrese na Ukrajině, aktivity ruské špionáže? A vzroste její vliv poté, co do vlády Andreje Babiše míří SPD, které chce vystoupení Česka z NATO? Debatu s Jaroslavem Spurným z jihlavského festivalu moderuje Ondřej Kundra.

Pravdivost rčení, že se nic nejí tak horké, jak to bylo uvařeno, si momentálně ověřuje Andrej Babiš (ANO). Ačkoli podnikl poctivý pokus zmást budoucí vládní partnetry až překotným tempem povolebních rokování. Nepochybně s vidinou, že přece jen dosáhne kýženého jednobarevného kabinetu s podporu dvou mimovládních „trpaslíků“, Jak by řekl Miloš Zeman. Ale o tom nechtěli ani slyšet Motoristé sobě, trvající na přímém vstupu do vlády.

Komunisté se po čtyřech letech snaží vrátit se do Sněmovny pod značkou Stačilo!. Uskupení kandiduje i s podporou sociálních demokratů, se kterými se na spolupráci dohodlo v létě. Vydělá na tom SOCDEM, nebo jen komunisté? Hostem Ptám se já byl bývalý premiér a expředseda SOCDEM Vladimír Špidla.  Vedení SOCDEM se dohodlo s uskupením Stačilo!, že na jeho kandidátky do sněmovních voleb vyšle kromě předsedkyně Jany Maláčové, která je jedničkou v Praze, a místopředsedy Lubomíra Zaorálka jako dvojky v Moravskoslezském kraji, zhruba čtyři desítky sociálních demokratů. Na protest proti spolupráci se Stačilo! už dříve ze SOCDEM vystoupila řada známých členů, mimo jiné bývalý ministr Jiří Dienstbier, pardubický hejtman Martin Netolický, senátor Petr Vícha nebo expředseda SOCDEM Michal Šmarda, který označil spojenectví za velkou historickou chybu. Maláčová spolupráci hájí s tím, že díky ní žádný levicový hlas ve volbách nepropadne, a naopak bude slyšet při jednání o příští vládě. Strany vládní koalice, ale i Piráti nebo Motoristé ale případnou spolupráci s komunisty dopředu vylučují. Šéf ANO Andrej Babiš naposledy včera řekl, že jeho hnutí „nikdy nepůjde do vlády s komunisty“. Místopředseda hnutí Karel Havlíček tento týden prohlásil, že si nedokáže představit vládu s těmi, kteří nabízejí extremistická řešení nebo chtějí vrátit zemi do totality.Je to konec nejstarší politické strany u nás, nebo jediná šance na její přežití? A jakou roli ve spojení se Stačilo! se SOCDEM sehrál exprezident Miloš Zeman? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V sobotu se demonstrovalo za změnu režimu, v neděli za pravdu a lásku. Lídři si vynadali v debatě ČT, jen Andrej Babiš si udělal hezký večer s podlézavými dotazy u Lubomíra Veselého. Česko má za sebou opravdu pestrý předvolební víkend. Zástupci Stačilo! a SPD v sobotu burcovali voliče na demonstraci se státotvorným názvem „Pane prezidente, respektujte volby“. Zdravici na tuto akci poslal čerstvý fanoušek koalice Stačilo!, exprezident Miloš Zeman. Ano, stejný Zeman, který si s výsledky voleb a Ústavou vždycky dělal, co chtěl. „Ale co je horší - Zeman pokračuje v podkopávání důvěry v systém. Zase zopakoval, že hrozí zmanipulování voleb jako v Rumunsku. Tam je teda mimochodem manipulovali Rusové,“ říká v podcastu Václav Dolejší. Ostatně Miloš Zeman se do podpory svých nových favoritů opravdu položil - půjde volit ruku v ruce s Janou Bobošíkovou a pojede taky na volební štáb Stačilo! do Ostravy. „To jim i docela přeju. Pokud se do Sněmovny nedostanou, tak je tam pozuráží. A pokud dostanou, tak řekne, že to byla jeho zásluha,“ dodává Lucie Stuchlíková. V neděli večer pak odstartovala série „superdebat“, když se na ČT sešli lídři všech stran (a Karel Havlíček). Vítězem se stal Petr Fiala, který - zřejmě čerstvě ostřílený z konfliktů na náměstích - zcela ovládl debatu. „Kdyby Petr Fiala s takovým zápalem premiéroval, možná bychom dneska byli jinde. A taky je paradoxní, že debatu ovládl díky tomu, že se trochu vykašlal na to, co pořád vyzdvihuje - na slušnost,“ říká Lucie Stuchlíková. Televizní moderátorce se zase podařilo přitlačit ke zdi Tomia Okamuru a Kateřinu Konečnou, když nedokázali říct, že Rusko je největší bezpečnostní hrozba. „V téhle části se mi líbil i výkon Víta Rakušana. Okamura byl celkově zase slabší. A úplně jiná, nižší liga byl v debatě Robert Šlachta,“ hodnotí Václav Dolejší. Jakou hru hrají Starostové, když sledují svého předsedu v televizi? Který politik ANO zatím vítězí v soutěži v servilitě vůči šéfovi? A co je nejzbytečnější otázka předvolebních debat? Poslechněte si Reaktor podcastu Vlevo dole! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V sobotu se demonstrovalo za změnu režimu, v neděli za pravdu a lásku. Lídři si vynadali v debatě ČT, jen Andrej Babiš si udělal hezký večer s podlézavými dotazy u Lubomíra Veselého. Česko má za sebou opravdu pestrý předvolební víkend.Zástupci Stačilo! a SPD v sobotu burcovali voliče na demonstraci se státotvorným názvem „Pane prezidente, respektujte volby“. Zdravici na tuto akci poslal čerstvý fanoušek koalice Stačilo!, exprezident Miloš Zeman. Ano, stejný Zeman, který si s výsledky voleb a Ústavou vždycky dělal, co chtěl.„Ale co je horší - Zeman pokračuje v podkopávání důvěry v systém. Zase zopakoval, že hrozí zmanipulování voleb jako v Rumunsku. Tam je teda mimochodem manipulovali Rusové,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Ostatně Miloš Zeman se do podpory svých nových favoritů opravdu položil - půjde volit ruku v ruce s Janou Bobošíkovou a pojede taky na volební štáb Stačilo! do Ostravy. „To jim i docela přeju. Pokud se do Sněmovny nedostanou, tak je tam pozuráží. A pokud dostanou, tak řekne, že to byla jeho zásluha,“ dodává Lucie Stuchlíková.V neděli večer pak odstartovala série „superdebat“, když se na ČT sešli lídři všech stran (a Karel Havlíček). Vítězem se stal Petr Fiala, který - zřejmě čerstvě ostřílený z konfliktů na náměstích - zcela ovládl debatu.„Kdyby Petr Fiala s takovým zápalem premiéroval, možná bychom dneska byli jinde. A taky je paradoxní, že debatu ovládl díky tomu, že se trochu vykašlal na to, co pořád vyzdvihuje - na slušnost,“ říká Lucie Stuchlíková.Televizní moderátorce se zase podařilo přitlačit ke zdi Tomia Okamuru a Kateřinu Konečnou, když nedokázali říct, že Rusko je největší bezpečnostní hrozba. „V téhle části se mi líbil i výkon Víta Rakušana. Okamura byl celkově zase slabší. A úplně jiná, nižší liga byl v debatě Robert Šlachta,“ hodnotí Václav Dolejší.Jakou hru hrají Starostové, když sledují svého předsedu v televizi? Který politik ANO zatím vítězí v soutěži v servilitě vůči šéfovi? A co je nejzbytečnější otázka předvolebních debat? Poslechněte si Reaktor podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

„Ministr zemědělství se v životě nezabýval zemědělstvím, což je neuvěřitelné. Je to původně profesí teolog. Ministr školství je muzikolog se specializací hry na violoncello. A ministr financí nemá ekonomické vzdělání – zjistili jsme, že jsou na světě jen dva takoví ministři financí," říká bývalý prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro pořad Právě teď. 24.09.2025, www.RadioUniversum.cz

Pramení mnohé z toho, co Miloš Zeman léta říká, z jeho vnitřního přesvědčení? Nebo ho k tomu vede něco jiného? Často to tak trochu splývá, respektive jedno ovlivňuje druhé.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krajské soudy sice nezrušily kandidátky SPD a Stačilo!, některé z nich ale řekly, že strany obcházejí volební zákon a jsou nepřiznanými koalicemi. Je to podle nich vážný problém, který může narušit svobodné volby. Věc zamíří k Ústavnímu soudu. A překvapivě se za nezasahování do voleb nejvíc nemodlí Kateřina Konečná, Daniel Sterzik ani Tomio Okamura. „Lídři vládních stran, Spolu a STAN, mají velkou obavu z rozhodnutí soudů, pokud by zakázaly kandidovat nepřiznaným koalicí. Bojí se, že by to byl konec demokracie a hořely by ulice plné barikád,“ říká v podcastu Václav Dolejší. Situace je o to pikantnější, že opoziční strany už šíří příběh o tom, že je to právě vláda, která se snaží ve spolupráci se soudy a tajnými způsoby volby zfalšovat. „Mohutně jim v tom bohužel pomáhá exprezident Miloš Zeman, který vykládá vtipy o tom, jak Fiala zneplatní volby, protože se Schillerová převlékla za hranolku,“ dodává Dolejší. „Původně v tomhle příběhu hodně sázeli na korespondenční volbu, jenže do ní se přihlásilo tak málo lidí, že to asi nepůjde. Ale kdyby soud někomu zakázal kandidovat, to by bylo povstání,“ připomíná Lucie Stuchlíková. Spory o kandidátky nejsou jediný příklad, kdy opoziční strany štvou voliče proti „systému“. Za důkaz toho, jak chtějí vládní strany ovlivnit volby, vydávají i svá trestní stíhání. Andrej Babiš případ Čapí hnízdo, Tomio Okamura zase kauzu rasistických plakátů. „SPD si kvůli tomu dokonce založilo záložní stranu. Ale těžko říct, jestli se opravdu tak bojí perzekuce, nebo jestli tak jenom chtějí navenek vypadat,“ dodává Lucie Stuchlíková. Je koalice samička od koaly? Komu pomohla současná podoba volebního zákona? A jak do téhle prekérní situace zasáhne prezident? Poslechněte si čerstvé Vlevo dole! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Krajské soudy sice nezrušily kandidátky SPD a Stačilo!, některé z nich ale řekly, že strany obcházejí volební zákon a jsou nepřiznanými koalicemi. Je to podle nich vážný problém, který může narušit svobodné volby.Věc zamíří k Ústavnímu soudu. A překvapivě se za nezasahování do voleb nejvíc nemodlí Kateřina Konečná, Daniel Sterzik ani Tomio Okamura. „Lídři vládních stran, Spolu a STAN, mají velkou obavu z rozhodnutí soudů, pokud by zakázaly kandidovat nepřiznaným koalicí. Bojí se, že by to byl konec demokracie a hořely by ulice plné barikád,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Situace je o to pikantnější, že opoziční strany už šíří příběh o tom, že je to právě vláda, která se snaží ve spolupráci se soudy a tajnými způsoby volby zfalšovat. „Mohutně jim v tom bohužel pomáhá exprezident Miloš Zeman, který vykládá vtipy o tom, jak Fiala zneplatní volby, protože se Schillerová převlékla za hranolku,“ dodává Dolejší. „Původně v tomhle příběhu hodně sázeli na korespondenční volbu, jenže do ní se přihlásilo tak málo lidí, že to asi nepůjde. Ale kdyby soud někomu zakázal kandidovat, to by bylo povstání,“ připomíná Lucie Stuchlíková.Spory o kandidátky nejsou jediný příklad, kdy opoziční strany štvou voliče proti „systému“. Za důkaz toho, jak chtějí vládní strany ovlivnit volby, vydávají i svá trestní stíhání. Andrej Babiš případ Čapí hnízdo, Tomio Okamura zase kauzu rasistických plakátů.„SPD si kvůli tomu dokonce založilo záložní stranu. Ale těžko říct, jestli se opravdu tak bojí perzekuce, nebo jestli tak jenom chtějí navenek vypadat,“ dodává Lucie Stuchlíková.Je koalice samička od koaly? Komu pomohla současná podoba volebního zákona? A jak do téhle prekérní situace zasáhne prezident? Poslechněte si čerstvé Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Už  téměř třicet let píše o předvolebních kampaních a letos přišel s ojedinělým projektem Republika Příbram, první politickou reality show. „Politici nevěděli, do čeho jdou, s kým se potkají, o čem budou mluvit, kdo přijde, kdo se jich na co bude ptát,“ říká autor série Jiří Kubík.O  předvolební kampani a volbách psal Jiří Kubík poprvé v roce 1996. Ostrý souboj o premiérské křeslo spolu tehdy zrovna sváděli  Václav Klaus a Miloš Zeman.„Pozice novinářů je dneska horší. Řada politiků si vyzkoušela, že novináře nepotřebuje, že si komunikuje se svými voliči přes sociální sítě a  navíc, že se svými voliči sdílí i takovou tu averzi k některým  novinářům, společně sdílený názor na to, že novináři jsou nepřátelé lidstva,“ říká Jiří Kubík, který byl hostem posledního dílu podcastu  Mediální cirkus.Jiří Kubík začínal pracovat v novinách na začátku 90.let. Nejprve psal pro Lidové noviny, brzy ale přešel do MfDnes, kde vydržel až do roku 2013. Tedy do roku, kdy vydavatelství Mafra koupil Andrej Babiš. V roce 2016 nastoupil do Seznam Zpráv, které pět let vedl.„Vzpomínám si, že když se třeba Václav Klaus dopustil svého času v devadesátých letech názoru, že novináři jsou nepřátelé lidstva, tak byť si myslím, že to řekl v určité nadsázce, vyvolalo to obrovský poprask. Jak si něco takového mohl dovolit, že novináři jsou důležitá součást demokratické společnosti,“ vypráví v Mediálním cirkusu Kubík a pokračuje:„Dneska vidím, že novináři a jejich role ve společnosti je sice pořád důležitá, ale stejně tak vnímám, že část veřejnosti si to nemyslí a část politiků  má pocit, že bez novinářů by jim bylo líp.“Pro letošní sněmovní volby se Jiří Kubík pustil do zatím nevyzkoušeného projektu, který asi nejlépe vysvětlí termín politická reality show.  Zástupce nejsilnějších stran vzal do pro ně nepříjemného prostředí ve středočeské Příbrami, kde minulé sněmovní volby dopadly podobně  celostátnímu výsledku.„Nikomu nechystáme žádné setkání s fanoušky, kteří ho budou plácat po ramenou a říkat, my vás budeme volit. To ať si provozují na svých mítincích, na svém Facebooku, tady se opravdu všichni dostali do nějakého konfliktu a někdo si s ním uměl poradit líp, někdo hůř,“ popisuje Jiří Kubík v  Mediálním cirkusu.„Pro mě tam byli lidi, u kterých si troufám říct, že jsou to profíci v politice a doukážou vybruslit i z mimořádně nepříjemné situace tak, že mají do jisté míry navrch. A někdo se ukázal spíš jako směšná figurka,  která když už neví, kudy kam, tak řekne lidem, vy mě stejně volit  nebudete, takže váš názor mě nezajímá,“ doplňuje bývalý šéfredaktor  Seznam Zpráv Jiří Kubík.Dokument Republika Příbram točil Kubík během jara a začátkem léta s dokumentaristy Vítem Klusákem a Filipem Remundou. Jednotlivé díly celé  série postupně najdete na Seznam Zprávách a můžete se k nim i vracet.„Třeba Jaroslav Foldyna v jednom dílu čelí ukrajinskému občanovi a  stejně tak se potkal s mladými lidmi, kteří absolutně neuznávají boj SPD s cizinci a s cizáky a chirurgy z dovozu. Tomio Okamura natáčení odmítl, Jaroslav Foldyna okamžitě souhlasil. Svoji přítomnost tam se snažil vydávat za přednost. A v tom bych mu dal zapravdu, protože Tomio Okamura tuhle odvahu nemá,“ říká Jiří Kubík.Jak se změnila novinářská práce před volbami? Jaké další výzvy novináře čekají? A jaká je budoucnost veřejnoprávních médií? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už jste vybrali nejlepší stranickou hymnu, nejroztomilejší politické zvíře i nejkurióznější facku. V letní sérii politického bizáru Vlevo dole se tentokrát podíváme na celebrity, které se zapojily do kampaní.Politické strany se už tradičně před volbami snaží získat přízeň nějaké celebrity, aby ukázaly, že je mají rádi známí lidé - nejčastěji herci, zpěváci nebo sportovci. Ale se sháněním to mají čím dál těžší, málokteré z hvězd se v posledních letech chce riskovat, že občanskou angažovaností ztratí část svých fanoušků.Své by o tom mohl vyprávět třeba herec Martin Dejdar, který se v roce 2013 rozhodl v prezidentských volbách aktivně podporovat Miloše Zemana. Dejdar tím tehdy dokonce rozlítil scenáristy Jiřího Stránského a Hynka Bočana, autory Zdivočelé země. V jejich televizním seriálu o zvůli komunistického režimu v poválečném pohraničí hrál Dejdar hlavní roli Antonína Maděry, kterou podle nich podporou Zemana „zradil“.Jiné celebrity jsou zas podezírané z toho, že jejich podpora politickým stranám není zas tak nezištná. Přesně to se letos přihodilo Bolku Polívkovi: v květnu promluvil na zahájení předvolební roadshow koalice Spolu, zároveň jeho Divadlo Bolka Polívky získalo letos od města Brna vedeného primátorkou Markétou Vaňkovou z ODS rekordní dotaci, takže opozice ho viní z toho, že jde o odměnu za politickou podporu.Na nepochybně upřímnou náklonnost Jiřiny Bohdalové se ovšem může spolehnout Miloš Zeman. Herečka ho neochvějně podporuje od prezidentských voleb v roce 2013. Tu a tam se potkají dodnes. „Už mi, lásko, není dvacet let,“ zpívala Bohdalová například před dvěma roky na křtu Zemanovy knihy Spiknutí. V ní exprezident paranoidně viní z hospitalizace po volbách v roce 2021 všechny okolo, jen ne svůj zdravotní stav.Do politických kampaní se v minulosti zapojily mnohé další známé tváře. Ke stálicím rozhodně patří „pravdoláskařka“ Eva Holubová, která se občansky hodně angažuje - podporuje liberální a zelené strany. A ohromný zájem vždy byl o megastar Jaromíra Jágra - nejprve podpořil politiky ODS, později pak natočil legendární kuřecí video s Andrejem Babišem.Poslechněte si celou epizodu TOP 5 Vlevo dole a vyberte vítěze ankety!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Už jste vybrali nejlepší stranickou hymnu, nejroztomilejší politické zvíře i nejkurióznější facku. V letní sérii politického bizáru Vlevo dole se tentokrát podíváme na celebrity, které se zapojily do kampaní. Politické strany se už tradičně před volbami snaží získat přízeň nějaké celebrity, aby ukázaly, že je mají rádi známí lidé - nejčastěji herci, zpěváci nebo sportovci. Ale se sháněním to mají čím dál těžší, málokteré z hvězd se v posledních letech chce riskovat, že občanskou angažovaností ztratí část svých fanoušků. Své by o tom mohl vyprávět třeba herec Martin Dejdar, který se v roce 2013 rozhodl v prezidentských volbách aktivně podporovat Miloše Zemana. Dejdar tím tehdy dokonce rozlítil scenáristy Jiřího Stránského a Hynka Bočana, autory Zdivočelé země. V jejich televizním seriálu o zvůli komunistického režimu v poválečném pohraničí hrál Dejdar hlavní roli Antonína Maděry, kterou podle nich podporou Zemana „zradil“. Jiné celebrity jsou zas podezírané z toho, že jejich podpora politickým stranám není zas tak nezištná. Přesně to se letos přihodilo Bolku Polívkovi: v květnu promluvil na zahájení předvolební roadshow koalice Spolu, zároveň jeho Divadlo Bolka Polívky získalo letos od města Brna vedeného primátorkou Markétou Vaňkovou z ODS rekordní dotaci, takže opozice ho viní z toho, že jde o odměnu za politickou podporu. Na nepochybně upřímnou náklonnost Jiřiny Bohdalové se ovšem může spolehnout Miloš Zeman. Herečka ho neochvějně podporuje od prezidentských voleb v roce 2013. Tu a tam se potkají dodnes. „Už mi, lásko, není dvacet let,“ zpívala Bohdalová například před dvěma roky na křtu Zemanovy knihy Spiknutí. V ní exprezident paranoidně viní z hospitalizace po volbách v roce 2021 všechny okolo, jen ne svůj zdravotní stav. Do politických kampaní se v minulosti zapojily mnohé další známé tváře. Ke stálicím rozhodně patří „pravdoláskařka“ Eva Holubová, která se občansky hodně angažuje - podporuje liberální a zelené strany. A ohromný zájem vždy byl o megastar Jaromíra Jágra - nejprve podpořil politiky ODS, později pak natočil legendární kuřecí video s Andrejem Babišem. Poslechněte si celou epizodu TOP 5 Vlevo dole a vyberte vítěze ankety! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Když se na počátku roku 2022 ruský prezident Vladimir Putin chystal napadnout Ukrajinu, vysmíval se tehdejší český prezident Miloš Zeman varovným zprávám tajných služeb a tvrdil, že Rusové žádný útok nepodniknou. Jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček ale podle svých slov už tehdy tušil, že se konflikt blíží: „Pro mě to bylo období, které přineslo velké změny do mého života. A hodně mě to Ukrajině přiblížilo,“ popisuje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Andrej Babiš se jako vždy neovládne. Nemůže si pomoct a rozpálí protikampaň víc, než je potřeba. Mělo by to strašlivější dopad, kdyby ve Sněmovně jenom seděli a řekli by: ‚Vidíte, co to je za lidi? Jestli nechcete, aby vám vládli takoví lidé, máte v říjnu možnost.‘Ale oni místo toho začnou zapalovat hranice, úplně to přepálí a blouzní, “ říká Michopulos k bitcoinové aféře. Jak zásadně ovlivní současné kauzy vládní koalice i opozice kampaň před letošními volbami do Poslanecké sněmovny? Jak se stranám kampaň zatím celkově daří? A který politik či politička je aktuálně největší hvězdou? Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, podcastera a bývalého politického marketéra Petrose Michopulose v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb. Strany v červnu začaly více rozjíždět své předvolební kampaně, do jejich plánů ovšem zasáhla bitcoinová aféra i poslední rozsudek v kauze Čapí hnízdo. Dopad těchto kauz na preference voličů ale podle Buchtíka i Michopulose zřejmě zásadní nebude. Což potvrzují i výsledky předvolebních průzkumů z posledních týdnů. Podle dat agentury STEM by hnutí ANO aktuálně sněmovní volby vyhrálo s 31,2 procenta, tedy stejně jako před týdnem. Do podpory koalice Spolu se poprvé propsala bitcoinová kauza, zatím oslabením o zhruba jeden procentní bod na 20,4 procenta. Jako Zemanův BambergMichopulos současnou situaci kolem bitcoinové kauzy přirovnává ke skandálu před volbami v roce 1998, kdy Českem otřásly informace, že tehdejší šéf ČSSD Miloš Zeman se měl v německém Bambergu sejít s čechošvýcarským podnikatelem Janem Vízkem. Výměnou za peníze na kampaň a kompromitující materiály na politické konkurenty měl Zeman slíbit Vízkovi dosazení jeho lidí do vysokých státních funkcí.„Tenkrát jsem si myslel, že je to konec. Že si Miloš Zeman vyklidí kancelář v Lidovém domě. A nemělo to vůbec žádný dopad. Dnes, kdy jsou voličské tábory mnohem ostřeji rozdělené, pevněji ukotvené na jednotlivých stranách politického spektra, bude mít typ afér jako bitcoin na voliče ještě menší vliv než v roce 1998,“ myslí si podcaster.„Přispěje k tomu mimo jiné i to, že Andrej Babiš se jako vždy neovládne. Nemůže si pomoct a rozpálí protikampaň víc, než je potřeba. Mělo by to strašlivější dopad, kdyby ve Sněmovně jenom seděli a řekli by: ‚Vidíte, co to je za lidi? Jestli nechcete, aby vám vládli takoví lidé, máte v říjnu možnost.‘ Ale místo toho začnou zapalovat hranice, úplně to přepálí a blouzní,“ říká Michopulos. A naráží i na nedávné jednání Sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě, které ANO vyvolalo:  „Celý ten džihád pro ně má jedinou obrovskou výhodu, že vlastně funguje jako bránění ve hře. Ve chvíli, kdy tohle rozjedete, obsadíte média tímto obsahem, tak znemožňujete vládním stranám pokračovat v kampani, kterou dělaly ještě donedávna a která vedla k mírnému nárůstu jejich preferencí. “„Koalici Spolu ta čísla sice možná neklesnou tolik, jak třeba očekává takový volič hnutí ANO nebo SPD, ale samozřejmě je to zastaví, protože měli docela dobře našlápnuto,“ doplňuje Buchtík. Kolik v Česku stojí dobrá kampaň? Proč by Andrej Babiš už neměl jít do žádné předvolební debaty? A s kým chce ve skutečnosti vládnout?--V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole. Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková. Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší. Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost. Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší. Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková. Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole. A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku! Použité ukázky: Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V den čtvrtého výročí vzniku podcastu Kecy a politika jsme si dovolili přinést úvahové téma, které je na stole: co může a nemůže prezident republiky v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny?Jeden tábor říká, že když to špatně dopadne, zasáhne prezident. Druhý říká, že to může špatně dopadnout, když zasáhne prezident. Vidět prezidenta republiky jako někoho, kdo se pokouší ukrást volební vítězství, je neblahé dědictví z éry Miloše Zemana. Ten se – ve fotbalové terminologii – často choval nejen jako hráč, ale současně jako rozhodčí, který si rád sám kope penaltu, kterou si sám odpíská.Základem politického systému je systém brzd a protivah. Každá politická instituce má své pravomoci a poslání a měla by je využívat. V české tradici je bohužel zakořeněné spoléhání na osobu prezidenta a přenášení pravomocí na jednu osobu, což se dělo jak v roce 1938, 1948, tak i 1968.V moderní historii jednali prezidenti Havel i Klaus plus mínus v koridoru ústavy, zatímco Miloš Zeman se pohyboval za její hranicí. Proto je stále řada otazníků ohledně jednání prezidenta kolem povolebního vyjednávání a sestavování vlády.Co by měl dělat prezident Pavel, kdyby chtěl Andrej Babiš jmenovat ministrem obrany Jindřicha Rajchla? Půjde cestou Zemana, který odmítl jmenovat ministrem zahraničí Pocheho a ministrem kultury Šmardu? Nebo uzná pravomoc premiéra, jak to vyplývá z ústavních zvyklostí?

Je nepsaným politickým pravidlem, že když se vládě nedaří, sáhne premiér k výměnám v týmu. S úsměvem cynika tak s oblibou činil Miloš Zeman, pro kterého byli ministři spotřebním materiálem, a necítil k nim žádnou loajalitu. Jednodušší to měl i proto, že vedl jednobarevný kabinet a záda mu kryla opoziční smlouva.

Předvolební preference půl roku před volbami drtivě favorizují hnutí ANO. Co by se muselo stát, aby vládní koalice měla šanci tento náskok alespoň zmírnit? Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle posledního volebního modelu agentury STEM by ANO ve volbách získalo 33,7 procenta hlasů před koalicí Spolu (17,3%) a Starosty (10,6%). SPD by získalo 8,9%. Do Sněmovny by se ještě dostali Piráti (6,9%), koalice Stačilo! (5,9%) a Motoristé s 5,3 procenty hlasů.Hladík přiznává, že ANO „vede o parník“, ale je podle něj důležité, aby se našlo 101 poslanců, kterým jde o Česko: „Kteří jako Trump nebudou šaškovat nebo prodávat republiku, a to se stane, pokud Andrej Babiš bude premiérem.“„Andrej Babiš je totiž stejný jako Trump. On by za peníze prodal i svoji babičku,“ řekl Hladík o předsedovi hnutí ANO, který podle něj pro popularitu udělá vše: „Andrej Babiš se bude mstít. Pokud získá moc, tak se bude mstít a bude se mstít jinak než Miloš Zeman, protože Miloš Zeman na to neměl dostatek síly dané ústavou, ale premiér země má úplně jiné pravomoci, než má prezident.“ Hladík odmítá, že by šlo o téma Antibabiš. Podle něj jde o reálný popis situace a hrozby, která dle mínění ministra, může přijít. Premiér Petr Fiala dnes na konferenci Naše bezpečnost řekl, že Evropská unie musí dát kvůli současné mezinárodní bezpečnostní situaci na druhou kolej oxid uhličitý a zaměřit se jiným směrem: na vědecké patenty, start-upy, inovace, moderní letadla nebo drony. Podle Hladíka ale například Green Deal a obrana nejdou proti sobě. „Naše bezpečnost je ohrožená. Ale ta bezpečnost musí být taky ta energetická a nedává smysl být závislý na fosilních palivech, dává smysl si tu energii vyrábět, a to je jedno, jestli to je biometan, vodík nebo elektřina z obnovitelných zdrojů na svém vlastním území, a to se dneska neděje.“ Jak chce ministerstvo zastavit nelegální vývoz odpadu do Česka? Zvládneme financovat zbrojení i Green Deal současně? A budou lidovci ještě někdy kandidovat samostatně do Sněmovny?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Prezident není automat, který musí vykonat, co si předseda vlády přeje.“ Zní to jako něco, co by při sestavování vlády řekl Miloš Zeman nebo Václav Klaus. Ve skutečnosti je to ale vzkaz z dnešního Hradu, konkrétně od prezidentova ředitele politického odboru Tomáše Lebedy.„Prezident se v závěru svého druhého roku probudil i na půdě domácí politiky. Přišel s nečekaným vetem, zatlačil na ministra Beka v otázce rozpočtu. Dává najevo, že vláda to s ním už nebude mít tak snadné,“ říká Lucie Stuchlíková k dvouletému výročí Pavla na Hradě.Pavla, který až dosud k domácím otázkám přistupoval spíš rezervovaně, aktivizoval předvolební rok. V něm si poprvé vyzkouší, jaké je sestavování vlády po volbách.„Hrad začal vysílat vzkazy, jak by se mohl zachovat po příštích volbách. Vyplývá z nich, že prezident by mohl mít problém s některými konkrétními jmény,“ říká Václav Dolejší. Přímo z Pavlových úst pak zaznělo, co by byl problém - například politik, který chce vystupovat z EU nebo NATO. Tedy třeba Tomio Okamura nebo Kateřina Konečná.„Myslím, že to Hrad říká takto předem, aby s podobnými jmény budoucí premiér na Hrad ani nechodil,“ myslí si Dolejší. A Stuchlíková dodává: „Jenže vynechat z vlády šéfa případné koaliční strany by byl docela problém.“Jaký byl druhý rok Petra Pavla? Věří na Hradě na mimozemšťany? A může mít rozlitá horká káva vliv na funkci podcastera? Poslechněte si v aktuální epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

„Prezident není automat, který musí vykonat, co si předseda vlády přeje.“ Zní to jako něco, co by při sestavování vlády řekl Miloš Zeman nebo Václav Klaus. Ve skutečnosti je to ale vzkaz z dnešního Hradu, konkrétně od prezidentova ředitele politického odboru Tomáše Lebedy. „Prezident se v závěru svého druhého roku probudil i na půdě domácí politiky. Přišel s nečekaným vetem, zatlačil na ministra Beka v otázce rozpočtu. Dává najevo, že vláda to s ním už nebude mít tak snadné,“ říká Lucie Stuchlíková k dvouletému výročí Pavla na Hradě. Pavla, který až dosud k domácím otázkám přistupoval spíš rezervovaně, aktivizoval předvolební rok. V něm si poprvé vyzkouší, jaké je sestavování vlády po volbách. „Hrad začal vysílat vzkazy, jak by se mohl zachovat po příštích volbách. Vyplývá z nich, že prezident by mohl mít problém s některými konkrétními jmény,“ říká Václav Dolejší. Přímo z Pavlových úst pak zaznělo, co by byl problém - například politik, který chce vystupovat z EU nebo NATO. Tedy třeba Tomio Okamura nebo Kateřina Konečná. „Myslím, že to Hrad říká takto předem, aby s podobnými jmény budoucí premiér na Hrad ani nechodil,“ myslí si Dolejší. A Stuchlíková dodává: „Jenže vynechat z vlády šéfa případné koaliční strany by byl docela problém.“ Jaký byl druhý rok Petra Pavla? Věří na Hradě na mimozemšťany? A může mít rozlitá horká káva vliv na funkci podcastera? Poslechněte si v aktuální epizodě Vlevo dole! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠„Nespoléhejme na to, že dobré projekty za nás udělají politické nebo náboženské špičky, důležité věci jdou vždycky zespodu,“ myslí si Marek Orko Vácha. Podle kněze, bioetika a evoluční biologa nastal čas přestat plakat nad celým světem a začít se věnovat jeho nápravě. Prožívat emocionální žal je pochopitelné, ale nic to neřeší. Je potřeba přestat brečet, zvednout se a jednat. Ani pak nebude život bez bolesti, ale bude naplněný a bude dávat smysl. Důležité je nepropadat pesimismu, což říká z pozice někoho, kdo byl před nedávnem kvůli údajnému porušení pravidel kázání po 18 letech odvolán pražským arcibiskupem Janem Graubnerem z funkce vikáře. Nepopírá, že byl naštvaný, i tak ale svou kauzu považuje za pěnu dní, za chvíli, kdy může v praxi prokázat, co celý život hlásá z kazatelen. Je přesvědčený, že nikdo a nic nemůže člověku zabránit, aby byl dobrý a žil v radosti. Když to nepůjde v akademické farnosti u Salvátora, půjde to jinde. Štěstí pramení z přijetí úkolu a tím, co k němu přispívá, jsou drobné skutky lásky a slušnosti, které nic nestojí. Na druhou stranu to neznamená, že v případě ohrožení je na místě vítat nepřátele s otevřenou náručí. Když diplomatická jednání selhávají, je potřeba se bránit a třeba i střílet. Vzdorovat je žádoucí i toxickým skupinám, které nás ve veřejném i online prostoru obklopují. Okolí nás totiž proměňuje víc, než jsme si ochotni připustit. A třeba Miloš Zeman během 10 let svého prezidentství, nasypal do nevědomí českého národa hlubinné granáty. Podstatné je proto mít po boku jedince, kteří žijí dobrý život. Ne nutně být optimisty, ale lidmi naděje a udělat všechno proto, aby to dobře dopadlo. Pravda a láska totiž nevítězí samospádem. K zamyšlení je toho v našem rozhovoru s Markem Orko Váchou ale mnohem víc. Poslechněte si.

Před šesti lety zemřel Jiří Brady. Jestlipak si vzpomínáte na kdysi nejslavnějšího přeživšího holokaustu? Nechtěně ho proslavil prezident Miloš Zeman. Brady přicestoval do Česka v posledním říjnovém týdnu roku 2016 a věnoval tehdy více než dvě hodiny Paměti národa. Díky tomu vznikl unikátní záznam jeho vyprávění. Brady za války přežil Terezín a Osvětim, před komunistickým režimem po roce 1948 utekl až do kanadského Toronta.

Před šesti lety zemřel Jiří Brady. Jestlipak si vzpomínáte na kdysi nejslavnějšího přeživšího holokaustu? Nechtěně ho proslavil prezident Miloš Zeman. Brady přicestoval do Česka v posledním říjnovém týdnu roku 2016 a věnoval tehdy více než dvě hodiny Paměti národa. Díky tomu vznikl unikátní záznam jeho vyprávění. Brady za války přežil Terezín a Osvětim, před komunistickým režimem po roce 1948 utekl až do kanadského Toronta.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před šesti lety zemřel Jiří Brady. Jestlipak si vzpomínáte na kdysi nejslavnějšího přeživšího holokaustu? Nechtěně ho proslavil prezident Miloš Zeman. Brady přicestoval do Česka v posledním říjnovém týdnu roku 2016 a věnoval tehdy více než dvě hodiny Paměti národa. Díky tomu vznikl unikátní záznam jeho vyprávění. Brady za války přežil Terezín a Osvětim, před komunistickým režimem po roce 1948 utekl až do kanadského Toronta.

Kdyby k nám přiletěl mimozemský pozorovatel a měl si udělat obrázek o naší zemi pouze z novoročních projevů politiků, zřejmě by nabyl dojmu, že existují dvě Česka. Prosperující a bezpečná republika, která si nakonec se vším poradí a už už se stává inovativním lídrem, jak o ní mluví premiér Petr Fiala a prezident Petr Pavel. Nebo spálená, zdevastovaná země těsně před bankrotem, kde nic nefunguje, jak ji líčí expremiér Andrej Babiš a exprezident Miloš Zeman.„Jako by existovalo Česko A a Česko B. A ona asi skutečně do jisté míry existují. Problém je, že obyvatelé Česka B věří Andreji Babišovi a tomu, co říká. Zatímco obyvatelé Česka A věří Petru Fialovi o dost méně,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Také šéf ANO už ale svými sliby balancuje na hraně, když to v předvolebním laufu přehání. „Přijde mi, že Babišovo hnutí ANO dělá stejnou chybu jako Fialova vláda na startu: slibuje všechno všem a zázraky na počkání, takže vyvolává velká očekávání, po nichž musí přijít velké zklamání. Přece jak už víme, nejde zároveň investovat do všech oblastí, všem skupinám přidávat peníze a zároveň snižovat daně, dluhy a deficity,“ komentuje Václav Dolejší.Prezident Petr Pavel vsadil v letošním projevu na smířlivost, nechtěl ve volebním roce přidávat k hádkám mezi koalicí a opozicí. „Což mu samozřejmě nevyšlo, protože opozici vadilo i jeho prohlášení, že se nemáme tak úplně nejhůř –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a viděla v tom podporu Fialovy vlády,“ poznamenává Dolejší.A co by to bylo za Vánoce, kdyby nám nepopřál bolest bývalý prezident Miloš Zeman. „Exprezident si stěžuje, že se Česko nedokáže pohnout z místa. Sám se ale neodkáže posunout ani ve vlastních projevech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stále stejné trapné vtipy, stále stejné staré spory. Kdyby se vysílal loňský projev, nikdo by si toho nevšiml,“ dodává Stuchlíková.Je Karlu Havlíčkovi nepříjemné natáčení podcastu s Andrejem Babišem? Co se nepovedlo v novoročním videu Petra Fialy? A je Zdeněk Hřib produktem umělé inteligence? Poslechněte si první Reaktor roku 2025!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Kdyby k nám přiletěl mimozemský pozorovatel a měl si udělat obrázek o naší zemi pouze z novoročních projevů politiků, zřejmě by nabyl dojmu, že existují dvě Česka. Prosperující a bezpečná republika, která si nakonec se vším poradí a už už se stává inovativním lídrem, jak o ní mluví premiér Petr Fiala a prezident Petr Pavel. Nebo spálená, zdevastovaná země těsně před bankrotem, kde nic nefunguje, jak ji líčí expremiér Andrej Babiš a exprezident Miloš Zeman. „Jako by existovalo Česko A a Česko B. A ona asi skutečně do jisté míry existují. Problém je, že obyvatelé Česka B věří Andreji Babišovi a tomu, co říká. Zatímco obyvatelé Česka A věří Petru Fialovi o dost méně,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková. Také šéf ANO už ale svými sliby balancuje na hraně, když to v předvolebním laufu přehání. „Přijde mi, že Babišovo hnutí ANO dělá stejnou chybu jako Fialova vláda na startu: slibuje všechno všem a zázraky na počkání, takže vyvolává velká očekávání, po nichž musí přijít velké zklamání. Přece jak už víme, nejde zároveň investovat do všech oblastí, všem skupinám přidávat peníze a zároveň snižovat daně, dluhy a deficity,“ komentuje Václav Dolejší. Prezident Petr Pavel vsadil v letošním projevu na smířlivost, nechtěl ve volebním roce přidávat k hádkám mezi koalicí a opozicí. „Což mu samozřejmě nevyšlo, protože opozici vadilo i jeho prohlášení, že se nemáme tak úplně nejhůř –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a viděla v tom podporu Fialovy vlády,“ poznamenává Dolejší. A co by to bylo za Vánoce, kdyby nám nepopřál bolest bývalý prezident Miloš Zeman. „Exprezident si stěžuje, že se Česko nedokáže pohnout z místa. Sám se ale neodkáže posunout ani ve vlastních projevech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stále stejné trapné vtipy, stále stejné staré spory. Kdyby se vysílal loňský projev, nikdo by si toho nevšiml,“ dodává Stuchlíková. Je Karlu Havlíčkovi nepříjemné natáčení podcastu s Andrejem Babišem? Co se nepovedlo v novoročním videu Petra Fialy? A je Zdeněk Hřib produktem umělé inteligence? Poslechněte si první Reaktor roku 2025! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Od slovních útoků v čele s premiérem země přerostla nenávist vůči novinářům k útokům fyzickým. Reportérka televize Markíza skončila v nemocnici. Kdo a jak ohrožuje práci médií na Slovensku a dá se jejich situace srovnat s Českem?Hosty speciálního dílu podcastu Mediální cirkus byli senior reportér investigativy a někdejší šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík a Jakub Filo, zástupce šéfredaktorky slovenského deníku SME. Natáčení proběhlo v rámci Multimediálního dne na Fakultně sociálích studií Masarykovy univerzitě v Brně.Podle Jiřího Kubíka je nedůvěra politiků vůči novinářům zakořeněná. Nemají rádi, když se jim někdo dívá pod prsty: „Vždycky jsme tím, co jsme psali, vyvolávali nevoli. Ať už to byl premiér Václav Klaus, pak Miloš Zeman, ale i Václav Havel míval výhrady k tomu, jak novináři pracují.“ Situace se podle něj změnila třeba s nástupem Andreje Babiše, ale zase vznikla řada nových redakcí.Na slovenská média lze podle Jakuba Fila nahlížet dvěma způsoby: „První je, že média na Slovensku jsou pod tlakem vládní moci, ale i majitelů, kteří jsou nějakým způsobem s tou vládní mocí spojení. Ale ten druhý pohled je, že slovenská média jsou poměrně zdravá a dynamická. Máme řadu velkých nezávislých médií, vznikají nezávislé projekty.“Přesto slovenskou politickou scénu neopouštějí snahy, jak novinářům omezovat práci. Jedním z nápadů je zřízení speciálních tiskových soudů, které by se věnovaly mediální agendě. „Na mnohé otázky nedostáváme odpovědi. Vládní garnitura s námi nekomunikuje vůbec nebo komunikuje jen velmi omezeně,“ říká Filo. Nápad se soudy je podle něj další z kroků, které mají vytvářet tlak na média. Útoky slovenského premiéra Roberta Fica na novináře připomínají výroky exprezidenta Zemana. „Už ten jeho inaugurační projev byl spojený s tím, že novináři jsou ostrov negativní deviace,“ připomíná Kubík s tím, že to mělo odezvu i mezi jeho voliči: „Myslím si, že se to táhne, že část veřejnosti opravdu novináře vnímá jako ty, kteří způsobují problémy, kteří pořád do něčeho šťourají, rozeštvávají veřejnost.“Zeman útočil na novináře už jako premiér, kdy je nazýval hyenami a vysmíval se jejich práci. „Ale v té době to ještě nemělo u veřejnosti takovou odezvu a podporu. Tehdy také nebyly sociální sítě. Když Zeman napadl novináře nebo Klaus mluvil o tom, že jsou to největší nepřátelé lidstva, tak to tehdy vyvolávalo kritiku. To dneska už tak není, leckdo nad tím mávne rukou, někdo s tím i souhlasí,“ myslí si Kubík.Jak se slovenští novináři brání útokům? Co se stalo na trhu po změnách v televizi Markíza? A jak se proměnila česká média od 90. let?--Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak se stal ministrem a chtěl to vůbec? Kolik naschválů mu udělal Miloš Zeman a jakými triky blokoval jeho jmenování? Jak se daří Pirátům a budou schopni oslovit své voliče? A dělá to vláda dobře? Kdy skončí válka na Ukrajině a jak? Bude muset Ukrajina obětovat své území a co bylo smyslem ofenzívy u Kursku? Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Když zhruba rok po konci mise hlavy státu Miloš Zeman náhle vzkázal národu, že neodejde z politiky, moc to nerezonovalo. Spíš si toho, upřímně řečeno, málokdo všiml. Ale jakousi aktivitu bylo možno pozorovat. Účastnil se třeba sjezdu České suverenity sociální demokracie. Kterou následně podpořil v eurovolbách, kde však subjekt vedený Jiřím Paroubkem získal 7,5 tisíc hlasů, tedy čtvrt procenta.

Tomio Okamura a SPD sice útočí tu na migranty, tu na Fialovu vládu, ale největší nebezpečí je čeká od politiků a stran, které jsou jim nejblíž. Nejdříve je opustil bývalý volič Václav Klaus, který začal podporovat Motoristy. Následně je opustili dlouholetí evropští partneři (Salvini, Le Penová, Wilders) a společně s Andrejem Babišem se zasloužili o to, že Okamura nemohl vstoupit do evropské frakce Patrioti pro Evropu. Nyní ho opouští také Miloš Zeman, který byl nedávno na sjezdu SPD a ještě v létě 2019 téměř přesvědčil premiéra Babiše, aby Okamuru vzal do vlády výměnou za sociální demokracii. Ti všichni se nyní k Okamurovi obracejí zády a chtějí jenom jediné - přerozdělit si jeho hlasy. Tomia Okamuru proto neohrožuje současná vládní koalice, protože její voliči by k němu stejně nepřešli. Jeho hlavním nebezpečím je, že protestní hlasy si přerozdělí ANO, Motoristé a Stačilo! Právě na tomto půdorysu má podle hlavních politických scénáristů (Babiš, Klaus, Zeman) vzniknout nová vládní většina. A aby to byla skutečná většina, potřebují právě Okamurovy hlasy. Tomio to už před několika týdny vycítil a před krajskými a senátními volbami vytvořil předvolební koalici s Rajchlovou stranou PRO, Trikolórou a Svobodnými. Podle předvolebních průzkumů však tato sestava příliš na voliče nezabírá. SPD proto šlápla na plyn a zveřejnila sérii fotografií, na nichž jsou vesměs lidé afrického původu, kteří mají vystrašit českou populaci. Může být takový způsob volebního marketingu úspěšný, když současně nenabízí lepší vizi světa? A není už Okamura na vedlejší koleji, kam ho přesměrovali jeho nejbližší? Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Tohle je docela troufalá otázka - zvlášť, když je na Pražském hradě teprve rok a čtvrt: uspěl, nebo zklamal Petr Pavel v roli prezidenta? Provokativní téma zvolili političtí reportéři z Vlevo dole pro letní debatní podcast Horké hlavy.Václav Dolejší i Lucie Stuchlíková se shodují, že ve srovnávání se svým předchůdcem Petr Pavel nepochybně září. Mimo jiné proto, že je oblíbenou hvězdou u spojenců na Západě, zatímco Miloš Zeman byl naopak miláčkem autoritářů na Východě. Tyto argumenty dnes ale ponechme bokem, protože překonat Zemana není zas tak těžké.Podcasteři si doslova střihli o to, kdo bude v duelu zastávat jaké stanovisko. Václav prohrál, takže musel argumentovat, čím prezident Pavel zklamal, opačným úkolem Lucie bylo jásat, v čem všem zazářil.„Musím na úvod říct, že se mi vlastně nejvíc líbí, jak je prezident Pavel civilní, nemá papalášské manýry a netestuje hranice Ústavy, jak to zkoušeli všichni polistopadoví předchůdci,“ začíná Václav Dolejší na pozitivní notu, ovšem rychle dodává: „Myslím ale, že jeho voliči čekali, že bude aktivnější. Ne že bude dávat najevo, že ho to zas tak nebaví, že politika je stejně nějaká divná a že už prezidentskou funkci možná raději ani nebude obhajovat.“Prezident sice září v zahraniční politice a otázkách bezpečnosti, nicméně v domácích záležitostech spíš plave. Podle Dolejšího v řadě situací vidíme, že Pavel se v  prostředí tuzemské politiky příliš nevyzná, možná jím i trochu opovrhuje, nemá „přečtené spoluhráče“, nezná jejich finty.Lucii Stuchlíková v řečnickém duelu oceňuje na prezidentovi nejvíc to, jak dokáže otevírat a nastolovat témata, která ostatní politici přehlížejí. Ať už jde třeba o problémy chudších regionů, potíže mladých lidí nebo sexuálních menšin či třeba nastartování zamrzlé debaty o přijetí společné unijní měny.„Samozřejmě že občas u něj vidíme politickou nezkušenost, až naivitu, jako třeba v případě snahy zakopat příkopy mezi vládou a opozicí,“ říká Stuchlíková. „Ale mně se vlastně líbí, že to aspoň zkouší, vždyť přesně tohle lidé od hlavy státu očekávají. Že bude nadstranický, že bude zahlazovat příkopy, sjednocovat, obrušovat hrany.“A jaký je váš názor na prezidentský výkon Petra Pavla po roce a čtvrt na Pražském hradě? Hlasujte v anketě a podpořte v letním souboji Horkých hlav jednoho z podcasterů!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Jestli měl Miloš Zeman v něčem stoprocentní pravdu, byla to jeho kritika snížení daně z příjmu z 19 na 15 procent při rušení superhrubé mzdy na podzim 2020. Tehdejší prezident doporučil ministryni financí za ANO Aleně Schillerové, aby změna platila jen dva roky a byla vyvážena výrazným rušením daňových výjimek. Celou operaci označil za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu.