POPULARITY
Proč poslanci vznikající trojkoalice nepodpořili při volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny kandidáta ODS Jana Skopečka? Co táhne růst české ekonomiky a proč se má příští rok zpomalit? A co ukazuje o postavení žen v Mexiku incident, při kterém muž obtěžoval na veřejnosti tamní prezidentku?
Co znamená zvolení šéfa SPD do čela sněmovny? Jak hodlá Andrej Babiš vyřešit svůj střet zájmů? Kde vezme budoucí vládní koalice prostředky na splnění všech svých předvolebních slibů? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové.
Proč poslanci vznikající trojkoalice nepodpořili při volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny kandidáta ODS Jana Skopečka? Co táhne růst české ekonomiky a proč se má příští rok zpomalit? A co ukazuje o postavení žen v Mexiku incident, při kterém muž obtěžoval na veřejnosti tamní prezidentku?
Co znamená zvolení šéfa SPD do čela sněmovny? Jak hodlá Andrej Babiš vyřešit svůj střet zájmů? Kde vezme budoucí vládní koalice prostředky na splnění všech svých předvolebních slibů? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové.
Co znamená zvolení šéfa SPD do čela sněmovny? Jak hodlá Andrej Babiš vyřešit svůj střet zájmů? Kde vezme budoucí vládní koalice prostředky na splnění všech svých předvolebních slibů? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Poslanci si včera zvolili většinu vedení nové Sněmovny. A do jejího čela i přes odpor končících vládních stran a Pirátů dosadili lídra SPD Tomia Okamuru. Může si nový šéf dolní komory získat respekt na mezinárodním poli?Hostem Ptám se já byl europoslanec Jan Farský (STAN). Předsedou Poslanecké sněmovny se ve středu podle dohody vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů stal lídr SPD Tomio Okamura. Do dvou ze čtyř místopředsednických funkcí poslanci zvolili Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Kandidáti budoucích opozičních stran Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) neuspěli. Volba dalších dvou místopředsedovů tak bude pokračovat příští týden. Tomio Okamura získal v tajné volbě 107 poslaneckých hlasů ze 197 odevzdaných. Jeho zvolení ostře zkritizovali politici dosavadní vládní koalice a Pirátů. Ti proti jeho kandidatuře vystupovali ještě před volbou ve sněmovní diskusi. Vinili přitom Okamuru z rasismu, xenofobie a šovinismu, z rozdělování společnosti nebo z šíření proruských narativů a z jeho zpochybňování členství v EU a v NATO. Připomínali i jeho přerušené stíhání pro podezření z podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskými předvolebními plakáty SPD.Nový šéf Sněmovny přislíbil, že v případě zvolení bude nestranným předsedou a uvedl, že chce v dolní komoře přispět k lepší atmosféře.„Je to určitě součást dohody o nevydání jednotlivců, o nezbavení imunity. A tahle první část dohody se naplnila a naplnila se vrchovatě. Až mě překvapilo, jak snadno to šlo,“ reagoval europoslanec Jan Farský s tím, že Okamuru podle něj evropští politici svým způsobem přijmou.„Speciálně v Evropě je snaha jednat s každým. Ale (Tomio Okamura) historický záznam nezruší, včetně popírání nebo minimálně zlehčování holocaustu. A to jsou věci, které se v Evropě nenosí. Ale třeba se změní.“ A jak by evropští politici přistupovali k Filipovi Turkovi, pokud by se nakonec stal ministrem zahraničí? „Do místnosti ho pustí, samozřejmě je otázka, jakou sílu bude mít v té místnosti. A ta úplně minimální. Bude to ostuda pro Českou republiku a oslabení pozice České republiky i v evropském i ve světovém měřítku. Jestli to je cílem Andreje Babiše a jeho nominace, tak se nedá nic dělat,“ dodal Farský. Co lze od Okamury čekat v roli třetího nejvyššího ústavního činitele? Jak se v Evropě dívají na vznikající euroskeptickou vládu Česka? A jaké důsledky pro nás bude mít, když budeme ignorovat zavedení emisních povolenek druhé generace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Proč poslanci vznikající trojkoalice nepodpořili při volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny kandidáta ODS Jana Skopečka? Co táhne růst české ekonomiky a proč se má příští rok zpomalit? A co ukazuje o postavení žen v Mexiku incident, při kterém muž obtěžoval na veřejnosti tamní prezidentku?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jak chce webový projekt Lékošmejdi.cz chránit zákazníky před prodejci pochybných zázračných léčivých přípravků? Jaké jsou šance ČR dnes zablokovat klimatický cíl snížit emise CO2 do roku 2040 o 90 %? A bude mít New York po dnešních volbách starostu s minimální politickou zkušeností, kterého už teď kritizuje americký prezident?
Jak chce webový projekt Lékošmejdi.cz chránit zákazníky před prodejci pochybných zázračných léčivých přípravků? Jaké jsou šance ČR dnes zablokovat klimatický cíl snížit emise CO2 do roku 2040 o 90 %? A bude mít New York po dnešních volbách starostu s minimální politickou zkušeností, kterého už teď kritizuje americký prezident?
Jak chce webový projekt Lékošmejdi.cz chránit zákazníky před prodejci pochybných zázračných léčivých přípravků? Jaké jsou šance ČR dnes zablokovat klimatický cíl snížit emise CO2 do roku 2040 o 90 %? A bude mít New York po dnešních volbách starostu s minimální politickou zkušeností, kterého už teď kritizuje americký prezident?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Uzurpace a kumulace moci politiků, populismus, propaganda, ohrožená veřejnoprávní média. Podle filozofa Václava Němce je třeba podobná ohrožení demokracie kritizovat. „Prvními, kdo by měl hlídat politiky, aby si neuzurpovali moc, jsou sami občané. Podle demokratického pojetí suverenity jsou vlastně jiným zdrojem politické moci ve státě,“ zdůrazňuje v pořadu Osobnost Plus. Hlídat by se měli i politici navzájem: „Od toho máme princip dělby moci.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jak se rýsuje obsazení předsednických křesel v Poslanecké sněmovně podle představ pravděpodobné nové vládní koalice? Jaké faktory se podílejí na intenzitě hurikánu Melissa, který přechází přes karibskou oblast? A s jakými pocity přebírala Martina Navrátilová na Pražském hradě vysoké státní vyznamenání, Řád Bílého lva?
Jak se rýsuje obsazení předsednických křesel v Poslanecké sněmovně podle představ pravděpodobné nové vládní koalice? Jaké faktory se podílejí na intenzitě hurikánu Melissa, který přechází přes karibskou oblast? A s jakými pocity přebírala Martina Navrátilová na Pražském hradě vysoké státní vyznamenání, Řád Bílého lva?
Jak se rýsuje obsazení předsednických křesel v Poslanecké sněmovně podle představ pravděpodobné nové vládní koalice? Jaké faktory se podílejí na intenzitě hurikánu Melissa, který přechází přes karibskou oblast? A s jakými pocity přebírala Martina Navrátilová na Pražském hradě vysoké státní vyznamenání, Řád Bílého lva?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Co očekává Hospodářská komora od nově vznikající vlády? Je rozumné odmítat emisní povolenky ETS 2, zavádět EET nebo rušit ministerstvo pro místní rozvoj? A jakou odezvu mají podnikatelé na nedávnou Blanickou výzvu, ve které vyzývají ke snižování byrokracie a množství regulací? Tomáš Pancíř se zeptal prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS).
Co očekává Hospodářská komora od nově vznikající vlády? Je rozumné odmítat emisní povolenky ETS 2, zavádět EET nebo rušit ministerstvo pro místní rozvoj? A jakou odezvu mají podnikatelé na nedávnou Blanickou výzvu, ve které vyzývají ke snižování byrokracie a množství regulací? Tomáš Pancíř se zeptal prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Odvolili jsme do Poslanecké sněmovny, oslavili Světový den duševního zdraví a hned na několika místech v Česku se vyrojili medvědi. Tedy přesněji řečeno zprávy o tom, že někdo ty medvědy viděl, a žádné masivnější důkazy jejich přítomnosti jako stopy nebo srst či záznam z fotopasti, pomineme-li umělou inteligencí stvořená videa.
Akademie: Naše volba? Hovoří, hovoří: Jan Žabka.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dávám lidem nabídku, jak udržet prosperitu, svobodu a demokracii,“ říká premiér a ídr koalice Spolu Petr Fiala v rozhovoru, který se točí kolem čtyř let u moci, volební kampaně i bilance toho, co se jeho vládě podařilo – a co ne. Fiala mluví o tom, že Česká republika je dnes „jedna z nejbezpečnějších zemí na světě“, že máme „devátou nejzdravější ekonomiku“ a že po těžkých letech covidové krize a inflace „ekonomika roste, podnikání se rozvíjí, zakládá se nejvíc firem v historii“. Opakovaně se vrací k myšlence, že i letos jde o zásadní rozhodnutí pro budoucnost země. „Snažím se lidem říct, že i volba menšího zla je vlastně správná volba,“ říká předseda vlády. Podle něj je důležité, aby lidé šli k volbám, i když mají pocit, že je někdo v něčem zklamal, včetně jeho vlády. „Zvažte pro a proti, zavřete oči a volte nás, protože je to důležité pro dobrou budoucnost nejen vás, ale i vašich dětí,“ vyzývá premiér. V rozhovoru se řeší i politická strategie a ostré billboardy, které straší voliče návratem Andreje Babiše nebo Tomia Okamury. „Lidé mají vědět, že tohle nejsou volby, kde se rozhoduje o tom, jestli tahle daň bude vyšší nebo nižší. Je to volba, kde se fakt rozhoduje o tom, kam bude patřit Česká republika,“ odpovídá Fiala na otázku, jestli Spolu samo svojí kampaní nepřispívá strachu, který je podle něj mezi lidmi přítomný. Přiznává, že společnost je polarizovaná, ale tvrdí, že na náměstích cítí „spíš pozitivní motivaci“. Velká část rozhovoru se věnuje i zahraniční politice a pomoci Ukrajině. Fiala odmítá kritiku, že Česko dává málo, připomíná českou muniční iniciativu, výcvik vojáků i to, že Česko zvládlo největší vlnu ukrajinských uprchlíků na hlavu. Premiér reaguje i na kauzu bitcoinů a odchod Pavla Blažka z vlády: „Zaplatil nejvyšší politickou cenu – odešel nejen z vlády, ale i z politiky. To si myslím, že v české politice úplně obvyklé není,“ říká. Na otázku, zda to nebylo pozdě, odpovídá: „Odešel v první chvíli, kdy se ukázalo, že udělal zásadní chybu. A my jsme přijali vrcholnou politickou odpovědnost.“ Rozhovor se dotýká i Green Dealu a emisních povolenek, digitalizace i velkých energetických projektů. Fiala znovu opakuje svou vizi. „Chci, aby lidé v Česku měli mzdy jako v Rakousku nebo v Bavorsku,“ tvrdí s tím, že k tomu vedou kroky současné vlády. Kdy podle něj lidé uvidí výsledky důchodové reformy, o které říká, že ji dělal hlavně pro mladé? Věří, že jeho varování před Babišem a Okamurou mobilizuje voliče, nebo je spíš dál polarizuje? A co považuje za největší riziko příštích čtyř let – ekonomickou krizi, návrat populistů, nebo únavu lidí z politiky? Pusťte si celý rozhovor.
S režisérem Lukášem Hanulákem, kritičkou Táňou Zabloudilovou, kreativní producentkou Kateřinou Ondřejkovou a novinářem Ondřejem Kundrou o ztvárnění politiky v seriálech. Moderuje Jindřiška Bláhová. Je tuzemská politika „měkká“ a provinční na dynamický žánr politického thrilleru a nabízí spíš náměty na komedie? Nebo minisérie Moloch, Bez vědomí, Rédl či vznikající Naši lidé ukazují, že i tady se mu může dařit? Jaká politická témata se tu nabízejí, jak pracovat se skutečností nebo napsat důvěryhodné hrdiny? A jak vůbec vypadá dobrý seriál o politice? Debata Jindřišky Bláhové s režisérem Lukášem Hanulákem, kritičkou Táňou Zabloudilovou, kreativní producentkou Kateřinou Ondřejkovou a novinářem Ondřejem Kundrou.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „My jsme tady ve střední Evropě věčně rozkročení – chvíli na Západ, chvíli na Východ. A to z nás dělá takový neurologický bod Evropy,“ říká spisovatel Pavel Kosatík. V rozhovoru se vrací k zásadním momentům české historie – k Mnichovu a k národnímu traumatu z neobrany státu. Mluví o Edvardu Benešovi jako o „nejvýznamnějším politikovi 20. století“, jehož dědictví si podle něj neseme dodnes. „Řekl, že Západ nás zradil – ne dvě konkrétní vlády, ale Západ. A už se to prostě ujalo,“ vysvětluje a popisuje, jak Beneš postupně ztrácel strategické myšlení a před Moskvou se svlékl donaha, ale i proč nelze mluvit o tom, že by poválečné Československo navazovalo na první republiku. „Oni to celé přervali, aniž by to nahradili adekvátní náhradou,“ tvrdí publicista. Kosatík ale mluví i o současnosti – o tom, jak velký problém je odliv mozků a proč se Češi vzdávají odpovědnosti za veřejný prostor. „Ten spor, který se vede celosvětově, je o tom, jestli chcete být aktivní, nebo jestli se spolehnete na to, že to populista zařídí za vás,“ říká k tomu, že by si přál, aby si lidé nenechávali vnutit populistický styl. Spisovatel se věnuje i Slovensku – zemi, které podle něj „chybí silné kritické hlasy“ a kde se demokratické síly často „projevují jen moralistně“. Mluví i o Ľudovítovi Štúrovi, o slovenské náklonnosti k Rusku i o tom, proč Robert Fico z jeho pohledu nikdy zásadně nezměnil své směřování. „On začínal jako komunista a byl na tu Moskvu orientovaný vždycky. Teď možná jen víc na rovinu říká to, co si myslel celý život,“ myslí si publicista. Zaznívá i téma samotného psaní – Kosatík popisuje, jak si pečlivě vybírá témata, jak tráví roky v archivech a že knihu začíná psát až tehdy, když cítí, že dál už „sbírat“ nemůže. Některé projekty ale přesto nedokončí. „Někdy jsem se s tím nepotkal. Asi bych to dokázal napsat chytře, ale neměl bych z toho pocit, že jsem to já,“ tvrdí. Proč právě Beneš zůstává klíčovou postavou moderních dějin? Jak hluboko sahá české trauma z roku 1938? Proč podle něj po Trumpovi může přijít ještě někdo horší? A proč si myslí, že „momentálně jsme na tom nejlíp“ – alespoň v rámci střední Evropy? Nejen o tom je rozhovor s Pavlem Kosatíkem.
Kde hledá česká vláda spojence pro zrušení systému emisních povolenek – a byl by to dobrý krok? Jak se změní Česká televize se staronovým vedením a proč byla volba generálního ředitele tak komplikovaná? A jak se česko-slovenský projekt Songs of Roma chystá na své vystoupení na slavném festivalu Glastonbury? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Vladimírem Krocem.
Kde hledá česká vláda spojence pro zrušení systému emisních povolenek – a byl by to dobrý krok? Jak se změní Česká televize se staronovým vedením a proč byla volba generálního ředitele tak komplikovaná? A jak se česko-slovenský projekt Songs of Roma chystá na své vystoupení na slavném festivalu Glastonbury? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Vladimírem Krocem.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jaký bude úkol nového koordinátora k objasnění bitcoinové kauzy právníka Uhlíře a proč s ním nesouhlasí Piráti? V jaké pozici jsou v izraelsko-íránském střetu alianční spojenci Washingtonu? A mohly by SMSky, které členům Rady České televize rozesílal její šéf zpravodajství, ovlivnit volbu generálního ředitele ČT?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už ve středu. Jaké vedení a řízení by Česká televize potřebovala? Hostem Ptám se já byl programový ředitel ČT a kandidát na generálního ředitele Milan Fridrich.Už ve středu bude Rada ČT volit nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Pětice finalistů, předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas a výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský, postupně představí radním své plány budoucího rozvoje televize. Podle projektů, které jsou od pátku zveřejněné na webu Rady ČT, kladou kandidáti důraz zejména na efektivnější systém řízení, kontrolu financování nebo fungování nezávislého zpravodajství, ale i na on-line obsah.Současný programový ředitel ČT Milan Fridrich vnímá svou kandidaturu jako logický krok někoho, kdo televizi zná dlouhodobě zevnitř a chce ji posunout dál. V případě zvolení generálním ředitelem se hodlá zaměřit na on-line a digitální služby. Kromě rozvoje webů a iVysílání plánuje například navýšit objem původní tvorby, a to zejména pro mladé. Ve zpravodajství by pak mimo jiné posílil ekonomickou redakci nebo přidal zahraniční zpravodaje. Fridrich začínal v devadesátých letech v Českém rozhlase jako zahraniční zpravodaj v Bruselu. Po práci na stejném postu pro Hospodářské noviny nastoupil do České televize, kde zastával například pozici šéfeditora ČT24, vedoucího Studia 6 i ředitele zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu. Přímo se také podílel na založení zpravodajského kanálu ČT24. Od roku 2011 má na starosti programovou skladbu stanic ČT1, ČT2, ČT :D a ČT art a od října 2023 i ČT sport. V jaké kondici je teď podle Milana Fridricha Česká televize? Jak zvládá držet krok s moderními trendy? A jak má nový ředitel čelit očekávaným politickým tlakům na veřejnoprávní média?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už příští středu. Úkolem nového vedení bude uklidnit situaci, ale i příprava toho, jak naložit se zvýšenými koncesionářskými poplatky. V jakém stavu je hospodaření televize? A jaký obsah teď na obrazovce nejvíc chybí?Hostem Ptám se já byla předsedkyně dozorčí rady CNC a kandidátka na generální ředitelku ČT Libuše Šmuclerová. Pozici generálního ředitele České televize za týden obsadí jeden z pětice finalistů, které ve středu vybrala Rada ČT. Z 21 přihlášených kandidátů do užšího kola postoupili ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a právě Libuše Šmuclerová.Ta od radních obdržela 15 hlasů (a postoupila tak druhá za Hynkem Chudárkem, který jich získal 17). Libuše Šmuclerová patří mezi nejvýraznější postavy české mediální scény posledních tří dekád. Od roku 2007 pracuje pro Czech News Center (dříve Ringier), kde aktuálně působí jako předsedkyně dozorčí rady. CNC je jedním z největších mediálních domů v Česku. Vydává třeba deníky Blesk, Aha!, Sport a více než tři desítky časopisů, mezi nimi i Reflex nebo Svět motorů. Šmuclerová začínala v médiích roce 1986, v Československé televizi se jako moderátorka podílela například na mládežnickém Studiu Kontakt. V roce 1993 přešla z ČT do začínající Novy. Tam pracovala jako dramaturgyně pořadu Na vlastní oči i jako šéfka publicistiky, od roku 1997 pak jako programová ředitelka. Po odchodu z Novy v roce 2005 vedla rodinnou kliniku, o několik let později se ale vrátila do médií. Výběrové řízení na generálního ředitele ČT radní vypsali poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Ten se podle rady dopustil několika porušení zákona o České televizi. Souček v roce 2023 ve výběru porazil nejdéle sloužícího šéfa veřejnoprávní televize Petra Dvořáka.V jakém stavu televizi bývalý ředitel zanechal? Co teď ČT podle Libuše Šmuclerové potřebuje nejvíce? A co by na ní chtěla změnit? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Novou ministryní spravedlnosti se má stát poslankyně a místopředsedkyně ODS Eva Decroix. Je to vhodná kandidátka? Co si opozice slibuje od mimořádné schůze k tzv. bitcoinové kauze? Měli by rezignovat i další členové kabinetu? A jaké jste aktuální kauzy plyne pro politiky poučení? Tomáš Pancíř se zeptal bývalé ministryně spravedlnosti a poslankyně hnutí ANO Heleny Válkové.
Novou ministryní spravedlnosti se má stát poslankyně a místopředsedkyně ODS Eva Decroix. Je to vhodná kandidátka? Co si opozice slibuje od mimořádné schůze k tzv. bitcoinové kauze? Měli by rezignovat i další členové kabinetu? A jaké z aktuální kauzy plyne pro politiky ponaučení? Tomáš Pancíř se zeptal bývalé ministryně spravedlnosti a poslankyně hnutí ANO Heleny Válkové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Volba šéfa německých křesťanských demokratů Friedricha Merze novým kancléřem se ve Spolkovém sněmu proměnila v nečekané drama. Ještě nikdy se nestalo, aby v podstatě ceremoniální akt při obsazování nejdůležitějšího úřadu v zemi se hned napoprvé nepodařil.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jak výrazně může dnešní rozhodnutí soudu zbrzdit projekt dostavby Dukovan? Na jakém základě rozhodla Rada ČT o odvolání generálního ředitele Součka? A proč německý Bundestag zvolil nového spolkového kancléře až na druhý pokus? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.
Jak výrazně může dnešní rozhodnutí soudu zbrzdit projekt dostavby Dukovan? Na jakém základě rozhodla Rada ČT o odvolání generálního ředitele Součka? A proč německý Bundestag zvolil nového spolkového kancléře až na druhý pokus? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.
Jak výrazně může dnešní rozhodnutí soudu zbrzdit projekt dostavby Dukovan? Na jakém základě rozhodla Rada ČT o odvolání generálního ředitele Součka? A proč německý Bundestag zvolil nového spolkového kancléře až na druhý pokus? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Volba nové hlavy katolické církve začne už ve středu. Podle novinářky Benedetty Di Placidové z italského magazínu Generazione je letošní konkláve poprvé „cool“. Hledání Františkova nástupce se prý mění v oblíbený trend mladé generace. Z kdysi slavnostního rituálu za zavřenými dveřmi se stává popkulturní událost doprovázená memy, fanouškovskými videi a online debatami. Placidová se nad tím zamýšlí v komentáři pro server Politico.
Volba nové hlavy katolické církve začne už ve středu. Podle novinářky Benedetty Di Placidové z italského magazínu Generazione je letošní konkláve poprvé „cool“. Hledání Františkova nástupce se prý mění v oblíbený trend mladé generace. Z kdysi slavnostního rituálu za zavřenými dveřmi se stává popkulturní událost doprovázená memy, fanouškovskými videi a online debatami. Placidová se nad tím zamýšlí v komentáři pro server Politico.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pokud v životě dosáhnete toho, čeho dosáhl Andrej Babiš, tak už si může říci: dobře, chci mít klid. Politika je totiž o značné oběti,“ chválí bývalého premiéra za jeho úspěchy místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, podle kterého toho Babiš pro svou stranu obětoval opravdu hodně. Když člověk podniká a dostane se do politiky, podle Havlíčka to jeho byznysu vždy spíše uškodí. Sám bere svou zkušenost s podnikáním jako školu života. Bývalý ministr průmyslu a obchodu tvrdí, že přestože v rámci ANO podporuje tržně orientovanou politiku, nelze se podle něj chovat kapitalisticky a vykořisťovatelsky – a právě proto má údajně ANO „sociální kontrolku“. Zároveň se ale brání, že když bylo jeho hnutí ve vládě s ČSSD, ze svých priorit údajně neustoupilo, přestože ho sociální demokraté společně s komunisty v rámci menšinové vlády „drželi v šachu“. Současné vládě Havlíček vyčítá zvýšení některých daní a zároveň slibuje, že pokud bude vládnout ANO, další daně se zvyšovat nebudou – a dokonce tvrdí, že by některé daně možná šlo i snížit. Pokud jde o narovnávání strukturálního deficitu, není třeba se upínat na to, že je nutné ho vyřešit za dva roky. Bývalý ministr průmyslu a obchodu je také skeptický k tvrzením, která předpovídají dopady politiky Donalda Trumpa na evropskou a českou ekonomiku. Pokud jde o výrok Andreje Babiše, že program hnutí ANO je s tím Trumpovým v podstatě totožný, Havlíček dodává, že šlo o nadsázku, protože takový program nelze v Evropě nikdy realizovat. Místopředseda hnutí ANO si také pořád stojí za tím, že Donald Trump byl v prezidentských volbách lepší volbou než „levicově pomatení demokraté“. Zároveň ale dodává, že pokud by Spojené státy odstoupily od vyjednávání o míru pro Ruskem napadenou Ukrajinu, není šance „udržet Ukrajinu ve hře“. Jak je to s postojem ANO vůči muniční iniciativě? Jaký má plán na ozdravení veřejných financí? A má už ANO jasno, s kým by mohlo vládnout? I to se dozvíte v rozhovoru.
Příběh křesťanských Velikonoc nese mimo jiné poselství, že smrt nemá poslední slovo. Koho si v čase tohoto svátku k tomuto tématu pozvat do studia? Volba moderátorů pořadu Hergot! padla jednomyslně na Petra Laštovku, autora výše jmenované knihy, která nese podtitul O týpkovi s rakem, umírání, životě, chemošce, traktorech a svatbě místo pohřbu.
Když před třinácti lety ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uváděl do čela Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenku Bradáčovou, prohlásil s kamennou tváří: „Nenašel jsem dost důvodů, proč ji nejmenovat.“ Tím spíš nyní nešlo přehlédnout, jak tentýž ministr Blažek při svém rozhodnutí povýšit Bradáčovou do čela Nejvyššího státního zastupitelství horlivě ujišťoval veřejnost, že „to byla přirozená kandidátka“.
Když před třinácti lety ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uváděl do čela Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenku Bradáčovou, prohlásil s kamennou tváří: „Nenašel jsem dost důvodů, proč ji nejmenovat.“ Tím spíš nyní nešlo přehlédnout, jak tentýž ministr Blažek při svém rozhodnutí povýšit Bradáčovou do čela Nejvyššího státního zastupitelství horlivě ujišťoval veřejnost, že „to byla přirozená kandidátka“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR„Do žádné nové polohy se neposouvám, jsem to pořád já,“ odmítá premiér, předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala, že by se před volbami stylizoval do jiné role. Stejně jako všichni má i on několik stránek, které přirozeně ukazuje. Nepopírá, že se pořád učí, co a kdy je srozumitelné, a že už se mu to párkrát nepovedlo. Třeba když na sociálních sítích zveřejnil fotku, na které sedí na židli uprostřed probíhajících malířských prací v obleku a v rukou drží Kafkův životopis, nebo video s Nutellou. Takových „úletů“ měl ale během své politické kariéry jen pár, i proto jsou podle něj tolik vidět. V marketingu zkrátka není nejlepší. Ostatně marketéři ho asi uškrtí za to, když otevřeně říká, že skutečnost, jestli budeme žít v demokracii a svobodě, nezáleží na něm, ale na lidech. Volba je na nich, on bude v příštích měsících dělat všechno proto, aby je přesvědčil. Věří přitom, že pořád může vyhrát. Že něco nejde nebo není šance, slyšel v životě už mnohokrát. Uvědomuje si, že svět se docela dramaticky proměňuje, a to vyvolává nejistoty. I jeho to zneklidňuje, ale neoslabuje. S čistým svědomím může prohlásit, že většinu slibů jeho vláda splnila. Je přesvědčený, že zemi má co dát i do budoucna a že cesta, kterou jde, je pro ni správná. Kromě toho by České republice prospěla i osobní a politická kontinuita ve vedení, kterou za uplynulých 30 let neměla. Možnost změnit to považuje za docela dobrou nabídku. S Petrem Fialou jsme ale mluvili i o tom, proč už se zdráhá označovat za konzervativce, jak navýšit výdaje na obranu na 3 % HDP, o revizi Green Dealu, sporu ministryně Jany Černochové a generála Řehky, budoucnosti USA a EU nebo podpoře rodiny.
Asexualita, často přehlížená součást lidské sexuality, není pouhou nepřítomností sexuální touhy, ale rozmanitým spektrem identit a zkušeností. Může být vrozená, ale také vyvolaná životními událostmi, jako je trauma či absence zdravých vztahů. Přestože společenské povědomí roste, mnoho asexuálů čelí stigmatizaci. V podcastu Moderní láska rozebíráme téma s psychologem a psychoterapeutem Jiřím Procházkou.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Asexualita, často přehlížená součást lidské sexuality, není pouhou nepřítomností sexuální touhy, ale rozmanitým spektrem identit a zkušeností. Může být vrozená, ale také vyvolaná životními událostmi, jako je trauma či absence zdravých vztahů. Přestože společenské povědomí roste, mnoho asexuálů čelí stigmatizaci. V podcastu Moderní láska rozebíráme téma s psychologem a psychoterapeutem Jiřím Procházkou.
Donedávna nařčení z populismu, čili z vstřícnosti k tomu, co od politiků poptává lid, stačilo k tomu, aby se takto označená strana ignorovala. 13.01.2025, www.RadioUniversum.cz
V reakci na loňské ničivé povodně vláda předkládá novelu vodního zákona, která protipovodňová opatření nově definuje jako objekty stavěné ve veřejném zájmu. V praxi to umožňuje vyvlastňovací řízení. „Nemá to být v žádném případě první možnost,“ ujišťuje pro Český rozhlas Plus ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Veřejný zájem je ošemetná záležitost,“ varuje spoluzakladatel a konzultant ekologické organizace Arnika Vlastimil Karlík.
V reakci na loňské ničivé povodně vláda předkládá novelu vodního zákona, která protipovodňová opatření nově definuje jako objekty stavěné ve veřejném zájmu. V praxi to umožňuje vyvlastňovací řízení. „Nemá to být v žádném případě první možnost,“ ujišťuje pro Český rozhlas Plus ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Veřejný zájem je ošemetná záležitost,“ varuje spoluzakladatel a konzultant ekologické organizace Arnika Vlastimil Karlík. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ačkoliv podlaha možná není tím prvním, co při příchodu do bytu upoutá vaši pozornost, pro každý interiér je klíčová. Správná volba materiálů a technologií může významně ovlivnit nejen vzhled a trvanlivost, ale také komfort a energetickou efektivitu každého prostoru.
Ačkoliv podlaha možná není tím prvním, co při příchodu do bytu upoutá vaši pozornost, pro každý interiér je klíčová. Správná volba materiálů a technologií může významně ovlivnit nejen vzhled a trvanlivost, ale také komfort a energetickou efektivitu každého prostoru.
Poslední dekáda roku 1989: Je 21. prosince a do prezidentské volby chybí ještě osm dní. Jak se zachová komunistický parlament? Nebo spíš ten „formální pseudoorgán“, kterým parlament v době komunistické totality byl?
Ivana a Zuzana tentokrát do Buchet přivítaly Světlanu, která studuje tzv. na učitelku a jejími obory jsou výchova ke zdraví a biologie. Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Sněmovna koncem týdne schválila korespondenční volbu ze zahraničí. Proti byli politici z hnutí ANO a SPD, kteří se obávají ztráty důvěry obyvatel k regulérnosti voleb kvůli možným machinacím. Novelou se nyní bude zabývat Senát. O co jde v celém sporu nejvíce? Politolog Lukáš Jelínek ještě vysvětlí, jak se výsledky eurovoleb promítnou do tuzemské politiky, i to, jaké dopady může mít napětí mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu.
Vzpomenout si na nějaká zásadnější překvapení v české politice dá fušku. Tedy od těsné porážky hnutí ANO koalicí SPOLU roku 2021. Tehdy skoro zahřmělo. Ale pak dlouho skoro nic.