Podcasts about Agrofert

Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou o střetu zájmů majitele Agrofertu, který chce být premiérem a prezidentově neformálním vlivu. Moderuje Štěpán Sedláček.Andrej Babiš absolvoval zhruba hodinovou schůzku s prezidentem Petrem Pavlem, který ho pozval na Pražský hrad. Podle slov šéfa ANO řešili programové prohlášení a jejich vzájemnou komunikaci - ale jednání očividně nepřineslo žádný viditelný posun směrem ke jmenování vítěze voleb předsedou koaličního kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Prezident trvá na tom, aby předtím majitel společnosti Agrofert, která se uchází o veřejné zakázky a čerpá dotace, veřejně vysvětlil, jak se vypořádá se střetem zájmů, do něhož by se vedením kabinetu dostal. Jaké teď mají oba politici možnosti? Nejen na to odpovídá Filip Zelenka v podcastu Výtah Respektu Štěpánu Sedláčkovi. O postřehy z dějiště schůzky na Pražském hradě přidali postřehy také František Trojan a Kristýna Jelínková.

Co vznikne, když z Viktora Orbána vypreparujete víru v Boha, následně z Gustáva Husáka víru v Marxe a tyto části sloučíte? Nefalšovaný Andrej Babiš. Svědčí o tom koaliční smlouva nové vlády a rovněž její programové prohlášení.Koaliční smlouva je krátká a jasná – o všem podstatném rozhodují předsedové tří stran a v případě nesouladu premiér. To není nic proti ničemu, jen překvapivá je sebedůvěra dvou menších stran. Koaliční smlouva bývá většinou obranou těch menších proti dominantnímu hráči ve vládě. Prostě mít garance a mechanismy je lepší než sliby a deklarace dobré vůle.V jedné věci se koaliční smlouva dramaticky liší od dokumentu podobného typu, který měl Andrej Babiš se sociální demokracií v roce 2018. Tehdy existovala dohoda, že se nechá vydat k trestnímu stíhání a v případě prvoinstančního rozhodnutí soudu v jeho neprospěch (a pokud by neodstoupil), padá vláda. Tady je naopak nevydání Andreje Babiše tmelem této vlády.Text programového prohlášení by se dal charakterizovat slovy: daně snížíme, výdaje zvýšíme. Zároveň je podezřelé, jak se celým textem opakují slova typu „uděláme“, „zajistíme“, „prosadíme“ – není tam však naznačeno ani datum, ani výhled. Je to deklarace dobrých úmyslů.Asi jako když namísto zestátnění celého ČEZ, které Babiš sliboval, se tam objevila věta: „Uděláme kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ.“ Jedna věc je, že Babiš nezdůvodnil, proč jen nad jednou částí. Jinou věcí je typická formulace „uděláme kroky“. Z celkového kontextu vyplývá, že tyto kroky budou trvat řadu let a ke snížení slibovaných cen elektřiny jen tak nepovedou.Největší diskontinuitu s minulou vládou představují části o důchodové reformě, ve zdravotnictví a hlavně v bezpečnostní oblasti. Tady není vůbec zřejmé, koho nová vláda považuje za svého spojence a jaký stát představuje riziko pro národní bezpečnost.Kapitoly o zemědělství a zdravotnictví jsou vyloženě šité na míru firmám typu Agrofert a FutureLife, které vlastní sám Babiš. Je to ostatně hlavní metoda při psaní programu vlády – vypustit „bílé ideologické psíky“, za nimiž se budou honit média a političtí protivníci. Podstatné části jsou zakopané hluboko pod zemí a týkají se převážně byznysu nastupující politické garnitury.

Stojednaminutový rozhovor s bývalým šéfem Transparency International Davidem Ondračkou, který se ohlíží za polistopadovou historií a nejen jí. Kdy mu Andrej Babiš nabídl místo ministra vnitra? Jak prožíval velkou protikorupční revoluci z let 2010–2013? Z čeho vznikl model Babiš? Kdy TI zjistila, že stále ovládá Agrofert?A co je to vlastně agrofertizace a deagrofertizace? Jde vůbec vyřešit jeho střet zájmů? Politické strany jsou uzavřené – jak získat lidi do politiky? Otevřít jim dveře v tradičních stranách, nebo investovat do alternativních médií, která vyprodukují známé osobnosti a ty se pak „vyvezou“ do parlamentu?Proč nikdo nenesl odpovědnost za kriminalizaci hlasování zastupitelstev v řadě měst a obcí? Proč všechny velké kauzy včerejška (Pražský dopravní podnik, nákup letounů CASA, kauza OKD, kauza generála Halenky) vždy skončily omilostněním obžalovaných? A proč za to byli příslušní státní zástupci ještě povýšeni?Jsou Češi politický národ? Umí si vládnout? A kdo je vlastně oligarcha?

Oblíbeným pojmem ruských bezpečnostních sil je maskirovka. Je odvozené ze slova „maskování“, ale má širší význam. Smyslem informačních a jiných operací spadajících pod toto slovo je, aby veřejnost uvěřila falešnému obrazu reality. Pojďme si to ukázat na několika příkladech spojených se sestavováním vlády Andreje Babiše.Maskirovka č. 1: Není to koaliční vláda.Formálně v ní sice budou sedět i lidé mimo hnutí ANO, ale ve skutečnosti jde o sestavu finančně, zájmově i jinak provázanou s byznysovými zájmy Andreje Babiše. SPD a zčásti i Motoristé v tom hrají podobnou roli, jakou měly v době komunistického systému Národní fronty dvě nesvéprávné strany. Tehdejší moc chtěla demonstrovat pluralitu, ve skutečnosti však šlo o vládu jedné strany. Tak tomu fakticky bude i tentokrát.Maskirovka č. 2: Bez standardní koaliční smlouvy nejde mluvit o společenství suverénních stran.Andrej Babiš přišel s nápadem, že standardní koaliční smlouvu nahradí pouhou dohodou o sestavení vlády. Záměr je jasný – koaliční smlouva dává nejen povinnosti, ale i práva, která umožňují vynutit si dodržování dohodnutých věcí. Bez ní je ring volný a vítězí ten, kdo má nejvíc peněz, vlivu a umí nejlépe manévrovat.Maskirovka č. 3: Připravovaný vládní program nejspíš nebude mít charakter vládního programu.To, co politickým stranám v Česku, Německu nebo Rakousku trvá týdny a měsíce – vytvořit realistický vládní program s časovým plánem plnění – zvládlo ANO, SPD a Motoristé za pár dní, navíc bez účasti budoucího premiéra. Program tak nejspíš bude jen deklarací dobrých úmyslů, do nichž si každý promítne, co chce. Za touto mlhou se však skrývají byznysové zájmy jednotlivých hráčů napojených na Babiše a Agrofert.Maskirovka č. 4: Tance kolem rozpočtu.Jde o typickou debatu označovanou jako „bílý psík“. Všichni se honí za nepodstatnou věcí procedurálního rázu – opětovným odesláním rozpočtu do sněmovny – ale podstata uniká: naprostá nepřipravenost Babišovy vlády přijmout vlastní verzi státního rozpočtu. To skrývá za množství mlžných slov.Maskirovka č. 5: Budoucí vládní politici mluví o zrušení poplatků za Českou televizi a rozhlas.To podstatné je něco jiného – přípravy na zestátnění veřejnoprávních médií, zavedení státního dozoru nad jejich činností a každoroční napojení na státní rozpočet. Jak by řekla postava ze seriálového Městečka Twin Peaks: „Sovy nejsou tím, čím se zdají být.“

Okamura volá po přímé demokracie, ale když na to přijde, prodá demokracii tomu, kdo nabídne víc. Voliči dali hlas lidem z SPD, ale místo nich zamíří do vlády lidé, které si vybral Andrej Babiš, jako je tomu například v případě favorita na ministra zemědělství Martina Šebestyána. Nikoho lepšího si Babiš, Agrofert a další největší agrokolchozy v republice ani přát nemohou. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Favoritem do čela Ministerstva zemědělství je muž, který v minulosti coby vysoký státní úředník vyplácel dotace holdingu Agrofert navzdory znění zákona o střetu zájmů. Martin Šebestyán má k podnikání šéfa hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše blízko, přestože nominálně je „expertem“ SPD. Co to znamená pro vymáhání miliard, které Agrofert získal?Host: Lukáš Valášek - investigativní reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „U Andreje Babiše je to vždycky stejné – nejdřív láska, páska, růžový obláček a pak břitva v noci na krk,“ říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos. V rozhovoru popisuje, jak šéf hnutí ANO znovu rozestavuje figurky na povolební šachovnici, zatímco ostatní politici jen přihlížejí. „Mě nesmírně baví, jak s nimi Andrej tak hezky šoupe po šachovnici a oni u toho tleskají a jsou nadšení,“ dodává. To, jak Babiš „okřikl“ své možné budoucí vládní kolegy, komentátor přirovnává k výchově psů. „Řekne se ‚místo‘ a oni zalehnou,“ glosuje sarkasticky. Podle Michopulose neexistuje nic jako kolektivní vedení ANO a s nadsázkou popisuje i atmosféru uvnitř hnutí po volbách: „Babiš odešel, nic jim neřekl a pak napsal do group chatu: ‚Doufám, že všichni budete držet hubu.‘ Na adresu nováčků ve Sněmovně, u kterých se spekuluje, jak a jestli se budou podílet na vládě, je nekompromisní. „Motoristé jsou patnáctileté děti v tělech čtyřicetiletých mužů s nulovýma zkušenostma,“ říká Michopulos a Tomia Okamuru vykresluje jako člověka posedlého představou moci. „Má pnutí a blbě se mu ovládá mozek. Už vidí tu velkou limuzínu, velkou ochranku, bude druhý nejvyšší ústavní činitel,“ dodává. O Patriku Nacherovi z ANO naopak mluví s respektem: „Je z nich nejchytřejší. Nedělá ze sebe tatrmana, drží lajnu a má to aspoň nějakou důstojnost.“ Podle Michopulose má Babiš vše pod kontrolou. „Potřebuje jen, aby se rychle rozdělily fleky ve Sněmovně. Je proto potřeba poslouchat jen jeho - co říká kdokoliv jiný, má nulovou hodnotu,“ říká. A i kdyby se kolem šéfa hnutí ANO objevily nové tváře, podle komentátora zůstanou jen kulisou - českou politiku proto přirovnává k béčkové italské komedii ze sedmdesátých let, u které člověk ví, že není žádným uměním, ale přesto ho nějakým způsobem baví. „Klidně ať je Turek ministrem zahraničí. Babiš vedle něj posadí tři náměstky a ti mu řeknou, co má dělat. Když to neudělá, odvolá ho. Tak to bude,” dodává nakonec Michopulos. Kde končí strategie a začíná groteska? Co vlastně vypovídá o zemi, kde se všichni chtějí cítit jako vítězové, i když už dávno hrají Babišovu hru? A jakou v tom všem má roli Agrofert? I to se dozvíte v rozhovoru.

O budúcnosti Česka po voľbách sa s komentátorom a spoluatorom podcastu Kecy a politika, Petrosom Michopulosom rozprával Braňo Bezák.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidlo

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš odmítá vracet dotace, které po jeho holdingu Agrofert chce vymáhat ministerstvo zemědělství. Vyjádřil se tak v rozhovoru pro Denik.cz.

Předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš odmítá vracet dotace, které po jeho holdingu Agrofert chce vymáhat ministerstvo zemědělství. Vyjádřil se tak v rozhovoru pro Denik.cz.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tuto sobotu bude mít opozice demonstraci, která vyzve prezidenta republiky, aby respektoval výsledky voleb. To je samozřejmě důležité. Stejně je ovšem důležité, aby prezident garantoval dodržování zákonů České republiky, a to je v souvislosti s možným vítězstvím Andreje Babiše ve volbách ohroženo.Nejdříve evropské instituce (EP, Evropská komise) a později i české vrcholné soudy (Nejvyšší správní soud, Ústavní soud) jasně řekly, že Andrej Babiš jako premiér byl v letech 2017–2021 ve střetu zájmů. I když měl své firmy ve svěřenských fondech, byl nadále tím, kdo je ovládal. Sám Babiš se nechce k budoucímu střetu zájmů vyjádřit a vyvolává to dojem, že chce jít do konfliktu se soudní mocí. Střet těchto dvou druhů moci (výkonné a soudní) by znamenal těžkou ústavní krizi.Ústava ČR počítá s tím, že v takovém případě vstupuje do hry prezident republiky jako mediátor sporů mezi oběma institucemi. Stručně řečeno, musí se z titulu své funkce zeptat: Pane Babiši, jak chcete řešit to, že vlastníte Agrofert, který pobírá nejvíce dotací ze všech zemědělských firem, a současně chcete být premiér (nebo ministr), který ovlivňuje jejich rozdělování?Pokud by Babiše jmenoval, aniž by znal, jak chce tuhle věc řešit, mohl by být spoluviníkem porušování zákonů. Jak to dopadne a jsou ještě jiné možnosti sestavení vlády?

Ústavní soudci prioritně řeší stížnosti na údajné nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Rozhodnutí ještě před volbami, které se konají už za dva týdny, podle soudu nelze slíbit. Měl by do voleb zasáhnout?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš. Na Ústavní soud se obrátila se dvěma stížnostmi strana Volt Česko. Jednu stížnost podala kvůli kandidátkám Stačilo!, druhou kvůli kandidátkám SPD. Volt žádá vyjasnění definice koalice, případně zrušení části volebního zákona. Podle předsedy Josefa Baxy budou obě stížnosti pro soud prioritou, vše ostatní jde nyní stranou. Zda rozhodne ještě před volbami do Poslanecké sněmovny 3. a 4,. října, podle Baxy ale říct nelze. Volt se spolu s hnutím Česká republika na 1. místě! nejprve obrátil na správní soudy v různých krajích a žádal zrušit registraci hnutí Stačilo! a společné kandidátky SPD s dalšími stranami pro nadcházející sněmovní volby. S argumentem, že obě uskupení mají na kandidátkách zástupce jiných stran, jde tedy o skryté koalice a obcházení zákona. Oběma uskupením momentálně stačí překonat pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Pokud by byly registrovány jako koalice, platila by pro ně přísnější pravidla.Soudy ve všech krajích návrhy zamítly. Některé ale v rozhodnutích uznaly, že se skutečně jedná o obcházení zákona. Registraci nicméně nezrušily, aby se vyhnuly zásahu do voleb.„Kandidátky SPD a Stačilo! jsou podle současného výkladu zákona v pořádku,“ řekl v Ptám se já ústavní právník Marek Antoš. Pokud by měl Ústavní soud nový, jiný názor, měl by podle něj rozhodnout co nejdříve a ne až po volbách. S předvolebním náskokem hnutí ANO se skloňuje i otázka, zda by prezident Petr Pavel měl po volbách jmenovat Andreje Babiše premiérem. Ten je konečným vlastníkem holdingu Agrofert, což je v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Podle Antoše není překážkou, že dotyčný by byl v momentu jmenování ve střetu zájmů, ale měl by dávat najevo, že to hodlá řešit.Což je i současný případ Andreje Babiše, který veřejně hovoří o tom, že v případě jmenování premiérem dostojí liteře zákona. „Takže teď nevidím důvod pro nejmenování Babiše premiérem,“ řekl Antoš.Můžeme čekat zásadní zvrat voleb, nebo povolebního dění? A co lze po volbách očekávat od prezidenta Petra Pavla? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Babišovo ANO ve svém programu kombinuje skandinávský sociální stát s orbánovským autoritářstvím. Vedle dobře zpracovaného školství leží zdevastovaná ochrana přírody. Ekonomickou část nahrazuje víra v Babiše. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Andrej Babiš pravděpodobně zvítězí ve sněmovních volbách a bude se ucházet o podporu SPD a komunistů. Petros Michopulos soudí, že si je do otevřené koalice nebude chtít vzít a bude to řešit tím, že jim milostivě udělí místa pro jejich experty ve své vládě.SPD a Stačilo ho sice zdánlivě drží pod krkem tím, že budou hlasovat o jeho vydání k pravomocnému rozsudku, ale Babiš má na ně vyšší páky. Každý druhý politik z koalice SPD a Stačilo je mu nějak zavázán, nějak s ním obchodoval, nebo se alespoň Babiš zná s jejich sponzorem. To nebude a nemůže být koalice rovnocenných partnerů.Otázkou je, jak s novou mocí naloží. Pod heslem o potravinové a jiné soběstačnosti zreguluje řadu odvětví tak, aby to bylo výhodné pro Agrofert, a na dluh „obslouží“ svou přestárlou voličskou základnu. A také se bude mstít – svým politickým a byznysovým soupeřům, médiím a všem, kteří v posledních čtyřech letech zpochybňovali jeho kompetenci vládnout.Vznikne jakási Karpatská koalice, což bude zvýrazněno zahraničněpolitickou orientací na Viktora Orbána, potažmo Rusko. Zrušení snad jediné úspěšné české diplomatické akce (muniční iniciativa) je signálem do zahraničí ve smyslu: společně s Viktorem se orientujeme prioritně na Rusko. Z EU a NATO sice nevystupujeme, ale budujeme něco jako Karpatskou Střední Evropu.Už jen 59 dní zbývá do voleb.

Za působení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v minulé vládě získaly firmy z koncernu Agrofert miliardy korun z dotací a veřejných zakázek. Rozsudky soudů ukazují, že vzhledem k Babišově střetu zájmů byly vyplaceny neoprávněně. Ministerstvo zemědělství přesto peníze nevymáhá zpět. Jak to zdůvodňuje? A hrozí po podzimních volbách opětovný Babišův střet zájmů?Host: Lukáš Valášek - investigativní reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyPřijďte na živé natáčení podcastu MDŽ 30. července od 18 hodin v pražské Troji. Více informací na webu Letní podcastové scény nebo na Facebooku. Vstup je zdarma.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Stínová ministryně financí vydala knihu s názvem Na tahu jsou srdce. Je to pěkný vhled do toho, jak Alena Schillerová vidí minulost a jak si představuje budoucnost. Z hlediska pohledu na uplynulá desetiletí je to sentiment za světem Klementa Gottwalda a Gustáva Husáka – na svět, kdy ekonomika byla v pořádku, protože všechny firmy řídil mocný stát a nebyli tu bohatí, kteří by si stavěli vily u Curyšského jezera nebo si pořizovali jachty, jak píše paní Alena.Celá kniha je nedvojsmyslný nářek nad tím, jak se nic nepovedlo a jak byla po revoluci země rozkradena. Paní Alena plete pojmy jako životní úroveň, průměrná mzda nebo kupní síla, aby demonstrovala, jak naše země v posledních letech upadla. Zdrojově se mýlí téměř ve všem, ale to není podstatné. Nikdy nemluví o hospodářském růstu a způsobu, jak toho bude chtít dosáhnout. Vždycky však píše o věcech jako daňová kobra, kontrolní hlášení nebo EET – tam vidí zdroj národního bohatství.Za tím se samozřejmě skrývají zájmy holdingu Agrofert, jak jsme byli svědky v osmi letech, kdy ANO bylo na centrální úrovni u moci. Její kniha je manifestem agrohusákismu a finančního gestapismu.

Na západě, ale i v některých zemích socialistického tábora volali lidé po větší svobodě, protestovalo se proti konzumní společnosti, místo kolektivismu začal být kladen důraz na individuální lidský osud a řešil se pocit odcizení nebo absurdity lidského údělu, v roce 1960 byla u nás přijata nová ústava, která mimo jiné změnila název státu na „Československá socialistická republika“ – ve zkratce ČSSR. Socialistickou republikou bylo v té době podle názvu ještě Rumunsko, Albánie, Mongolsko a samozřejmě Svaz sovětských socialistických republik – SSSR. K přijetí nové ústavy žádný zvláštní důvod nebyl, KSČ ji chtěla jen jako výraz dovršení výstavby socialismu. Režim se v té době evidentně cítil silný. Kolektivizace zemědělství byla dokončena skoro na 100%, čímž byla zejména v českých zemích provedena nejdokonaleji ze všech zemí socialistického tábora. I tentokrát jsme byli jsme papežštější než papež, čímž jsme si kromě jiného zadělali na současné problémy s velkými lány, na kterých agrokombináty typu Agrofert, pěstují průmyslové plodiny.

Již tři soudy v Česku dospěly k závěru, že Andrej Babiš jako premiér plně ovládal přes svěřenské fondy koncern Agrofert. Což lze vnímat i tak, že Babiš po celé roky lhal veřejnosti, když tvrdil, že se odstřihl od průmyslového konglomerátu, který od jeho vlády nezákonně pobíral miliardové dotace.

Již tři soudy v Česku dospěly k závěru, že Andrej Babiš jako premiér plně ovládal přes svěřenské fondy koncern Agrofert. Což lze vnímat i tak, že Babiš po celé roky lhal veřejnosti, když tvrdil, že se odstřihl od průmyslového konglomerátu, který od jeho vlády nezákonně pobíral miliardové dotace.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Ústavní soud včera zrušil takzvaný Lex Babiš II, který obecně znemožňoval aktivním politikům ve vládě vlastnit média. Rozhodnutí přišlo jen týden po tom, co Andrej Babiš převedl Agrofert zpět ze svěřenských fondů pod svou kontrolu s odůvodněním, že jako řadový poslanec může holding vlastnit a chce si uspořádat majetkové věci s ohledem na svou budoucnost a rodinu.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Ústavní soud včera zrušil takzvaný Lex Babiš II, který obecně znemožňoval aktivním politikům ve vládě vlastnit média. Rozhodnutí přišlo jen týden po tom, co Andrej Babiš převedl Agrofert zpět ze svěřenských fondů pod svou kontrolu s odůvodněním, že jako řadový poslanec může holding vlastnit a chce si uspořádat majetkové věci s ohledem na svou budoucnost a rodinu.

Nelze zapomenout na poprask, když Evropská komise zveřejnila závěry svého auditu, podle kterých tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) porušoval evropské i české zákony. Tím, že ovládal Agrofert, zatímco holding pobíral od jeho vlády tuzemské i unijní dotace. V živé paměti zůstává i scestné Babišovo tvrzení, že českou legislativu nemá co vykládat Brusel, ale české soudy.

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl Martin Baxa, ministr kultury a místopředseda ODS. A mluvilo se o tom, jestli opravdu budeme mít v Česku do čtyř let platy jako v Německu, jak slíbil premiér Fiala v případě, že bude opět zvolen, i o České televizi a zvyšování koncesionářských poplatků. "Že budeme mít platy v Německu, když bude vláda Petra Fialy vládnout ještě jedno funkční období. Takhle to pan premiér řekl a já to považuji za jasné slovo. A myslím, že je to velmi důležité téma. Je správné, abychom neměli nízké cíle a je dobře to říkat způsobem, který vyvolává takovou debatu," komentuje ministr Baxa slova premiéra. Dodává, že ho baví, jak Fialova slova karikují poslanci a představitelé hnutí ANO, kdy Andrej Babiš a Agrofert jsou podle něj vyhlášeni tím, že platí nízké mzdy. "Připadá mi to legrační," říká Baxa. V rozhovoru se mluvilo i o financování médií, a především těch veřejnoprávních. Baxa obhajoval zvýšení koncesionářských poplatků: „Po 16 letech bez úpravy poplatků je toto opatření nutné. Zároveň chceme zachovat rovnováhu na mediálním trhu a nezasahovat do příjmů soukromých médií,“ uvedl. Současně Baxa zdůraznil, že Česká televize i Český rozhlas jsou klíčovými institucemi pro poskytování objektivního zpravodajství a kulturní tvorby. „Je třeba chránit nezávislost těchto médií před politickým tlakem, aby zůstala garantem informací pro širokou veřejnost,“ dodává a tvrdí i, že veřejnoprávní média chce poškodil hlavně bývalý premiér: „Když Andrej Babiš ve sněmovně hřímá, že Česká televize a Český rozhlas jsou hlásné trouby vládní propagandy, je to čirá lež. Jeho cílem je evidentně poškodit důvěryhodnost těchto médií.“ Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Bylo uplynulých 35 let obdobím zkázy, nebo spásy? Agentura STEM ve svém průzkumu dospěla k rozdělení české veřejnosti v poměru 48:31. Téměř polovina si myslí, že dnešní režim je lepší než komunistický. Téměř třetina naopak preferuje systém jedné politické strany bez svobodných voleb. Zajímavější jsou jemnější data. 85 procent voličů vládních stran považuje demokracii za lepší a jen 6 procent preferuje minulý režim. Naopak u opozičních parlamentních stran je ten poměr 31:45 ve prospěch komunistického režimu. Pokud přihlédneme k tomu, že část opozičních voličů zaměňuje kritiku momentální vlády za odmítání režimu jako takového, stále jsou to děsivá čísla. Co z nich vyplývá? Znamená to, že Andrej Babiš po nástupu k moci zavede – v souladu s přáním svých voličů – totalitní systém? To zcela jistě ne, protože si nechce nechat sáhnout na Agrofert. Trendem v celém postkomunistickém světě ovšem je vytvářet autoritativní vlády a na ně navázané podnikatele, kteří žijí v symbióze s vládními politiky a společně vytvářejí vládnoucí třídu. To je například podstata Orbánova režimu v Maďarsku, v němž se tak zhlédl Robert Fico i Andrej Babiš. Oba dva jsou však nesystematičtí imitátoři, kterým jde spíš o moc než o změnu systému. Souhrnně řečeno: po vítězství Andreje Babiše nás nečeká boj o demokracii, ale o charakter státu. Do toho přicházejí jak Petr Fiala, tak Andrej Babiš s návrhy, o nichž si autoři podcastu myslí, že jsou spíš halucinace než politické plány. Nápadně to připomíná scény z filmu Růžový panter, kdy se dva hlavní hrdinové nadýchají rajského plynu a pak jeden druhému za vzájemného smíchu trhá zuby.

V podcastu se zabýváme situací uvnitř vládní koalice i opozice. Sociální demokracie se definitivně vydává na cestu spojení s KSČM. Nová předsedkyně Maláčová sice říká, že na komunistických kandidátkách nebudou, ale její pravá ruka a současně nový místopředseda Radek Scherfer se před čtrnácti dny v Ústeckém kraji na komunistické kandidátce objevil. V politických kruzích se šíří mýtus, že program Antibabiš nefunguje. V prvé řadě nejde o program, ale o červené linie, které naznačují, kam mohou politické strany ve vztahu k Andreji Babišovi zajít, aniž by zradily všechno, na čem stojí – od krytí Babišova střetu zájmů, přes jeho budování penězovodů od státu na Agrofert, až po účast ve společenství Patrioti pro Evropu, které nadbíhá zájmům Ruska. Postoj Antibabiš musí být pochopitelně doplněn o vlastní koncepci modernizace společnosti a ekonomiky. Zabýváme se tím, zda se nerozběhl proces odcházení Petra Fialy. V poslední době udělal příliš mnoho chyb, krajské volby nedopadly pro vládní strany nejlépe a rekonstrukce vlády nebyla využita jako příležitost vnést dynamiku do vládního přešlapování na místě. Dnešní situaci vládních politiků můžeme označit slovy "čekání na černou labuť" – tedy očekávání nepředvídané události, která uvede vládní změny do pohybu. V opačném případě si strany vládní koalice jdou pro zaslouženou porážku ve sněmovních volbách. Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Evropa se momentálně potýká s nedostatkem smetany, ceny vzrostly i u másla. „Na evropském trhu je momentálně nedostatek mléčného tuku, což přímo souvisí s dlouhým obdobím horkého počasí,“ říká Martin Krystián, generální ředitel mlékárny Olma, která produkuje vůbec nejvíc čerstvého mléka v Česku. Dlouhá vlna velmi teplého počasí v Evropě pak stojí za nedostatkem mléčného tuku, neboli tukové složky mléka, poptávka po ní je přitom dlouhodobě vysoká. Slouží totiž k výrobě různých druhů smetan, stejně jako másla, i dalších produktů. V celoevropském průměru ceny másla vzrostly během léta až o dvacet procent. „Co ale bude do budoucna, nedokážu takto predikovat. Trend se jeví jako zvyšující se, ale ceny určuje trh, s tím my z malé České republiky nic neuděláme a musíme je reflektovat,“ říká Martin Krystián, šéf Olmy, která je součástí zemědělsko potravinářského holdingu Agrofert.

Už jen šest týdnů budou vycházet v tištěné podobě Lidové noviny. Pak jeden ze symbolů porevoluční éry končí. Ikonický deník má za sebou mnoho krizí a taky 10 let, kdy jej vlastnil Andrej Babiš, a i díky němu si vystavěl svoji politickou kariéru.„Když někdo řekne, byli jsme užiteční idioti, kteří mu dělali krytí, to se vlastně jako nedá vyvrátit,“ říká zpětně šéf komentářového oddělení Lidových novin a šéf přílohy Orientace Petr Kamberský v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus a zdůrazňuje: „Já jenom můžu říct, že do mé práce, dokonce myslím do práce komentářového oddělení, nám opravdu nikdo nekecal.“Kamberský se novinařině věnuje od 90. let. Prošel deníkem MF Dnes, řadu let strávil v Hospodářských novinách, poslední roky pak v Lidovkách. Tam nastoupil nejprve v roce 2010, o dva roky později z nich ale odešel na protest proti tomu, že mu tehdejší šéfredaktor Dalibor Balšínek údajně zasahoval do textů, které názorově neladily s Václavem Klausem. Už v lednu 2014 se ale Kamberský do Lidových novin vrátil, a to na pozici šéfkomentátora. Přišel půl roku poté, co Babiš koupil vydavatelství Mafra a s ním i Lidové noviny. A poté, kdy řada renomovaných novinářů z vydavatelství na protest proti Babišovi odešla.„Samotný Babišův nákup Lidovým novinám neublížil, protože ty noviny se pak opravdu strašně zlepšily, když si najdete tehdejší komentáře, třeba i pana Švehly z Respektu, tak všichni uznávali, že ty noviny, které byly úplně vybydlené předchozím vlastníkem, tak jim Andrej Babiš bezpochyby prospěl. Je mi jasné, že spousta čtenářů dostane psotník a řekne si, že Kamberák je ‚úplnej debil‘. Ale tohleto, si myslím, že vám řeknou skoro všichni, i ti, co z těch novin posléze odešli,“ popisuje Petr Kamberský první roky LN v holdingu Agrofert.Kdo jsou dnes čtenáři Lidových novin? Proč si myslí, že Babiš není velká hrozba pro českou demokracii? A co bude podle něj s dalšími tištěnými médii?

Kolem Andreje Babiše vybuchly v pátek hned dvě „atomovky“. Jednak jeho hnutí odmítlo jednání s prezidentem o důchodech, jednak oznámil, že se rozchází s dlouholetou partnerkou, manželkou (a rodinnou prorektorkou Agrofertu) Monikou Babišovou.Co se týče důchodů, ovládl komunikaci ANO v posledních týdnech chaos. Schůzka s prezidentem skončila blamáží - na jednání Alena Schillerová s Karlem Havlíčkem podle účastníků připustili zvýšení odchodu do důchodu, Andrej Babiš se ale vrátil z dovolené a vše zatrhl.Svoji verzi důchodové reformy nechce představit ani prezidentovi, ani veřejnosti. Prý s tím počká na volby. „Pojďme se ANO ptát, jestli chtějí prudce zvýšit daně, nebo radikálně snížit výši důchodu, když odmítají to nejméně bolestivé řešení - zvyšovat věk odchodu do penze,“ říká Václav Dolejší.Hnutí, které si neustále stěžuje, že se s nimi nikdo nebaví, překvapivě zazdilo jednání na Hradě. Odmítnout přitom pozvání hlavy státu je v české politice bezprecedentní krok, který může nadzvednout i část jejich voličů. Navíc by hnutí z celé situace mohlo vytěžit mnohem víc, kdyby na Hrad šlo a pak zkritizovalo plány koalice.„Tohle hnutí ANO mediálně nezvládlo. A já si myslím, že to trochu souvisí s oznámeným rozchodem Babišových. I poslanci ANO si po Sněmovně stěžují, že šéf řeší svůj osobní život, mluví s nimi o svých plánech ještě méně než dřív a je ještě chaotičtější,“ říká Lucie Stuchlíková.Byla to právě Monika Babišová, kdo manžela dlouhodobě přemlouval, aby už z politiky odešel. A například po porážce v prezidentských volbách ho mírnila, aby si tolik nevyřizoval účty.„Jsem zvědavý, jestli se to nějak projeví - jestli bude svou ohromnou energii vrhat jen do politiky, už nebude mít žádnou brzdu a zábrany,“ dodává Dolejší.Co znamená rozchod obmyšleného a prorektorky pro Agrofert? Rozumí voliči Andreje Babiše jeho řešení důchodů? A mají se ženy bát o své dělohy? Poslechněte si Reaktor podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Tu nejhorší inflaci má Česko za sebou – růst cen každý měsíc výrazně zpomaluje. Jenže stačila jedna schůzka ministra zemědělství Marka Výborného se zástupci obchodních řetězců, na jejímž konci zazněla nenápadná poznámka, že od ledna prý některé potraviny možná zas o něco zdraží.Někteří výrobci hlásí, že i přes snížení DPH na potraviny z 15 na 12 procent budou muset od Nového roku kvůli drahým energiím znovu zdražovat. „Když vidíme rekordní ekonomické výsledky většiny firem v oboru, tak mám spíš dojem, že jde o tradiční vydírání vlády: Chceme nějaké dotace nebo kompenzace na drahé energie, jinak zdražíme jídlo – a lidi se pak budou zlobit na vás,“ myslí si Lucie Stuchlíková.Vláda přitom nemá v rukou moc možností, co s tím dělat. Ministr Výborný si proto pozval na kobereček šéfa antimonopolního úřadu Petra Mlsnu. Chce po něm, aby horlivěji šetřil možné zneužívání dominantního postavení velkých hráčů na trhu. V zemědělství, potravinářství i maloobchodě.„Celá dnešní situace má jednoho velkého vítěze a tím je Andrej Babiš. Vydělává na ní zároveň jako politik i podnikatel. Hnutí ANO rekordně rostou preference, protože označuje Fialovu vládu za jednoznačného viníka drahých potravin. A holdingu Agrofert díky vysokým cenám potravin stejně rekordně rostou tržby i zisky. Gratulujeme,“ říká Václav Dolejší.Jakou fanfáru byste zahráli Andreji Babišovi vy? Kroužkujete s Bohdalkou? A jíte každý den? Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu! A protože příští epizoda bude mít opět podobu oblíbeného listování dopisy posluchačstva, napište nám do formuláře své dotazy pro Vlevo dole!----- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Agrobaroni oznámili obchodním řetězcům, že od ledna opět zvýší ceny potravin, takže je budou muset zvýšit i supermarkety. Co na to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže? Zahájil už vyšetřování, když nám zde v přímém přenosu oznamují největší výrobci, že budou zdražovat. Ekonom Zámečník říká, že jde o udání sebe sama v přímém přenosu. A co na to úředníci z ÚHOSu? Odvolá vláda Petra Mlsnu? A bude konečně Agrofert rozčleněn? Podcast Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka, Petros Michopulos rozebírají aktuální politická témata. Občas z režie glosuje i Martin Bartkovský. Jedná se o zkrácenou verzi. Celých 90 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.forendors.cz/kecyapolitika

Souhrn dne a rozhovor s Petrem Horkým o zvyšujících se cenách

Šéf největších odborů (ČMKOS) Josef Středula se v rozhovoru pro Kecy a politika distancuje od šéfa menších odborů, Bohumíra Dufka, který zdiskreditoval smysl jejich pondělní demonstrace. Hovoříme s ním o tom, kde by měla a naopak neměla vláda šetřit. Co říká tomu, že jejich demonstraci proti levné práci podpořil Agrofert, kde jsou jedny z nejnižších průměrných platů. A co říká na výzvu poslance Jaroslava Foldyny, který prohlásil, že se Středula musí pochlapit a přeměnit rok 2024 v éru stávek. Podcast Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka, Petros Michopulos rozebírají aktuální politická témata. Jedná se o zkrácenou verzi. Celých 95 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.pickey.cz/kecyapolitika

Možná se dnes chystáte slavit 17. listopad, ale ještě než vyrazíte do ulic, tak vám podcast Vlevo dole vysvětlí, že to vlastně nemá smysl. Řada politiků v čele s šéfem ANO Andrejem Babišem totiž v posledních měsících odhalila, že totalita je v Česku stále.Nejhlasitějším kazatelem „nové totality“ je šéf největšího opozičního hnutí a miliardář Andrej Babiš. Tažení proti diktatuře zahájil v září ve Sněmovně a od té doby v něm pokračuje, kdykoli v blízkosti spatří nějakého novináře.„To je skoro případ pro psychologa. Asi se to dá pochopit tak, že už věci neřídí, neovládá, nemá pevně v rukou. On a jeho hnutí přišlo o moc, nestal se prezidentem, u soudů se mu nedaří, musí se omlouvat Kalouskovi, Agrofert jednou musí vracet dotace, jindy zas doplácet daně. Prostě strašný svět,“ míní Václav Dolejší.Babiš, který na vlastní kůži skutečnou totalitu nikdy nezažil, oznámil, že půjde do ilegality. A v příští kampani vsadí právě na to, že „bude říkat lidem pravdu“.Šéf ANO v tom ale zdaleka není sám. S prohlášeními o tom, že ve skutečnosti žijeme v totalitě, se předhánějí i další politici - z SPD, Trikolory, ale i z míst, odkud by to člověk nečekal.„Těch totalit tu navíc máme hned několik druhů. Jen si to vezměte: totalita nová, genderová, zelená, bruselská, covidová, politické korektnosti. No prostě obkličuje nás to ze všech stran,“ dodává Lucie Stuchlíková.Všiml si Andrej Babiš, že v Česku máme volby? Je tajné vylepování plakátů po chodbách prvním krokem ANO k disentu? A který politik jako první odhalil, že totalita nezmizela? A natočí režisér Jiří Strach pohádku Anděl Páně 3, nebo mu to už novodobí diktátoři neumožní? Poslechněte si celou epizodu podcastu!----- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Jak hodnotí prezidentův poradce vládní penzijní novelu, kterou Petr Pavel podepsal, i přes jisté výhrady? Jak významnou roli hrála pro Andreje Babiše a jeho vliv ve veřejném prostoru mediální společnost Mafra, kterou společnost Agrofert prodává skupině Kaprain podnikatele Karla Pražáka? A může o okolnostech, za nichž se nedávno na povrch Měsíce zřítila ruská sonda Luna-25, napovědět víc kráter, který svým pádem vyhloubila? Poslechněte si publicistiku s Vladimírem Krocem.

Slibované škrty v národních dotací mají dnes na stole ministři Fialova kabinetu. Některé dotační programy mají skončit úplně, některé plánuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) citelně omezit. O které oblasti půjde? Nejvíce peněz, 20 mld KČ, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Mluví se hlavně o snížení podpory obnovitelných zdrojů energie. Letos platí vše stát, v příštím roce by se měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly platby rozděleny mezi stát a odběratele. Méně státních peněz by mělo jít také na podporu velkých zemědělských firem. Jak to pocítí podniky z holdingu Agrofert, nebo mlékárna Madeta či Kunín? Pořadem provázela Tereza Řezníčková https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130828/

Jak významné změny udělala koalice v konsolidačním balíčku? Může Andrej Babiš jedním rozhodnutím zlevnit potraviny z koncernu Agrofert, jak prohlásil premiér? Přepisuje se teď v Jihoafrické republice geopolitická mapa světa? A proč hledá Vězeňská služba pozůstalé politických vězňů popravených a zemřelých na pražské Pankráci? Poslechněte si odpolední publicistiku s Vladimírem Krocem.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Babiš je obchodník a tudíž nepřekvapuje, že dokud mu jeho politický byznys vynáší, nevzdá se ho. Jak vyplynulo z jeho středečního brífinku, považuje stát i nadále za „rodinnou firmu“, o kterou hodlá pečovat jako o vlastní. Jak taková péče vypadá v reálu, ukázalo se ovšem záhy po jeho vstupu do politiky: rok předtím, než se stal v roce 2014 ministrem financí, dostával jeho Agrofert z Bruselu dotace ve výši 42 milionů eur. V roce 2017 už to bylo skoro 80 milionů.

Už na konci tohoto týdne bude jasné, kterého z kandidátů považuje víc voličů za kompetentního převzít funkci prezidenta. Čím oba kandidáti naplnili tři dekády kariéry po pádu totalitního režimu? První ze dvou epizod věnujeme Andreji Babišovi a především jeho byznysové kariéře. Co ji charakterizovalo? Jak se Babiš vypracoval mezi miliardáře? Host: Tomáš Pergler - reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Další čtení ktématu: Přečtěte si podrobnosti o tom, jak Andrej Babiš ovládl Agrofert a kdy se rozhodl jít do politikySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Na posledním vánočním poselství Miloše Zemana bylo nejpodstatnější, co neřekl. To se pokusili autoři podcastu Kecy a politika dopovídat. Třeba to, jak to má prezident Zeman s Ruskem, proč odmítá říct, že Green Deal podepsal expremiér Babiš, a z jakého důvodu zamlčuje, že hlavní zdražení potravin jde za firmami z holdingu Agrofert. V další části se věnovali absolutně nezvládnuté reakci Danuše Nerudové na článek v Deníku N, který rozkrývá pozadí „byznysu s doktoráty“ na její univerzitě. Podaří se jí celou věc vymlčet do prvního kola voleb?

CELÝ ROZHOVOR, KTERÝ MÁ 77 MIN., NAJDETE JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Poslanec Andrej Babiš říká: „Zvolte mě prezidentem, budete mít klid.“ Jakou hlavou státu by byl, poodhaluje v tomto rozhovoru, v němž tak trochu vystupuje z role změněného hodného kandidáta, ve kterého se 31. října proměnil. Prezidentská kandidatura mu vlastně zbyla, ale jde do ní zjevně naplno. Lidé, které do Správy Pražského hradu dosadil Zemanův kancléř Mynář, pro něj nejsou zásadní problém. Co bude s 1,5 miliardou, kterou mu má během pár dní proplatit Agrofert, prý ještě neví. Naopak ví, že nebezpečí představují ilegální migranti, a tvrdí, že nejde pouze o předvolební rétoriku. To vše v celém rozhovoru pouze na https://herohero.co/cestmir.

Přiklepnout, nebo nepřiklepnout? České úřady tápou, jestli Agrofertu schválit žádosti o dotace. A proč? Řeší, jestli by tím nemohly porušit zákon. Jenže jaký, když šéf ANO Babiš už není premiér Babiš? Zjišťovala redaktorka webu iRozhlas.cz Tereza Čemusová.

Přiklepnout, nebo nepřiklepnout? České úřady tápou, jestli Agrofertu schválit žádosti o dotace. A proč? Řeší, jestli by tím nemohly porušit zákon. Jenže jaký, když šéf ANO Babiš už není premiér Babiš? Zjišťovala redaktorka webu iRozhlas.cz Tereza Čemusová.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plyn mává evropskou politikou. Německo na hanbě a Agrofert jako největší odběratel levného ruského plynu ve střední Evropě. Do toho přichází Andrej Babiš s masivní kampaní. Komu bylo za Babiše líp a jak to cele dopadne?

Elektromobilita v českém konzervativním prostředí nikdy neměla moc zastání. Atmosféru ještě změnila válka na Ukrajině, energetická krize a vysoká inflace. To vše dohromady znamená značnou nejistotu, takže politici nechtějí ještě otevírat další frontu.Proč to tak je a jak se s tím popasují automobilky? Téma pro netradiční epizodu politického podcastu Vlevo dole. Lucie Stuchlíková je na dovolené, takže za ni zaskočil Jan Kordovský. S Václavem Dolejším vyrazili do mladoboleslavské Škodovky, aby zjistili, jak se v hale montují baterky i jak se firma vyrovnává s e-budoucností.„V situaci, kdy nevíme, jestli budeme mít plyn, kde se zastaví ceny elektřiny nebo kolik bude stát benzin či nafta, politici pochopitelně nechtějí lidi strašit ještě povinným přechodem na drahá elektrouta,“ míní Dolejší. „Byť paradoxně právě tohle je jedna z cest jak se zbavit závislosti na Rusku,“ dodává Kordovský.Čeští politici se dělí na dvě skupiny. Ti shovívavější se hlasitě dožadují výjimky z evropského zákazu výroby a prodeje klasických spalovacích aut od roku 2035. Jako by jim nedocházelo, že automobilky určitě dál nebudou dělat kvůli malému českému trhu benziňáky a nafťáky.A druhá skupina, ta radikálnější, považuje celý Green Deal jen za zelené šílenství, které by nejraději zrušila. To je vše. Žádný relevantní politik či strana, kteří by elektromobilitu tlačili nebo alespoň podporovali jako nevyhnutelnou budoucnost, v Česku neexistují.Zato tu máme Andreje Babiše, který má dvě tváře - politika a byznysmena. Jako politik svým voličům na náměstích opakovaně říká, že unijní zákaz klasických aut je neštěstí, které poškodí náš průmysl i domácnosti, pro něž se nové auto stane nedostupným luxusem.Jako byznysmen ale dobře rozumí trendu a transformaci, na čemž se dá vydělat. Nejenže si koupil elektromobil Škoda Enyaq, ale na čerpací stanici Pumpa, kterou vlastní Agrofert, dnes najedete největší počet nejrychlejších nabíječek na celé dálnici D1.Kolik robotů je třeba k výrobě jedné baterie? A domluví se někdy Honza s Václavem ohledně elektromobility? A co by tomu všemu řekla Lucie Stuchlíková? Poslechněte si speciální, vysoce nabitou epizodu podcastu! Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Policie odložila druhou, tzv. reklamní větev kauzy Čapí hnízdo, v níž jde o možné daňové úniky firem z holdingu Agrofert patřícího do svěřenských fondů expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Jaká je to (nejen) pro něj zpráva? Končí tak přinejmenším část jeho problémů s Čapím hnízdem, i když kvůli dotacím ho ještě čeká soud?Host: Sabina Slonková - šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Brusel píše Praze, Praha píše Bruselu. A v hlavní roli jsou dotace a zase dotace. Některé obdržené, jiné vrácené, další neprávem udělené. Nekonečný, pořádně zamotaný příběh střetu zájmů Andreje Babiše rozplétá Matěj Skalický s Terezou Čemusovou, redaktorkou serveru iRozhlas.cz. Všechny díly pro Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tenhle týden patří průšvihářům. Jednom velkému z opozice, druhému menšímu z vládní koalice. Na příkladech Andreje Babiše a Stanislava Polčáka se ukazuje, že i když dva politici nedělají totéž, výsledkem je ostuda. Téma pro politický podcast Vlevo dole.Andrej Babiš se v jednom jediném dni dozvěděl, že o jednu dotaci přijde a kvůli druhé půjde před soud. Agrofert má vrátit 100 milionů za inovativní toastový chléb, který byl ale inovativní jenom podle Agrofertu (a Karla Havlíčka).A po letech vyšetřování půjde český expremiér před soud v kauze Čapí hnízdo. „Tady se ukazuje, jak moc neplatí to známé - miliardář nejde do politiky krást, protože už má dost. Andrej Babiš co se týče dotací, nemá nikdy dost,“ říká autorka podcastu Lucie Stuchlíková.Oficiálně sice Babiš kandidaturu na prezidenta ještě neoznámil, ale je téměř jisté, že bude kandidovat jako obžalovaný. Ale právníci uklidňují voliče ANO - i kdyby mezitím Babiš skončil ve vězení, kandidovat může. Jen možná bude mít krapet problém složit prezidentský slib.„Pravděpodobnější samozřejmě je, že soud v této věci do prezidentských voleb pravomocně nerozhodne. Pak by Babiš získal na dobu mandátu imunitu. Což je velká motivace prezidentské volby vyhrát,“ říká Václav Dolejší.V uplynulých dnech se vyznamenal i europoslanec Stanislav Polčák z hnutí STAN. Pomáhal obcím dostat od státu odškodnění za vrbětický výbuch, aby si za to pak řekl o téměř 8 milionů korun. Je tak dalším z výrazných představitelů hnutí, který má v krátké době problémy.Jaký produkt vám dá „pocit jemného hedvábného dotyku na rty a tvář“? Máte u vás doma rádi chlebovou patku? A existuje nějaká dotace, která je pro Andreje Babiše příliš malá? To se dozvíte v aktuální epizodě politické talkshow Vlevo dole! Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.