Podcasts about Agrofert

Pan premiér se rozhodl vzdát se vlivu na život koncernu Agrofert. Někteří ho podezřívají z postranních úmyslů. Je to tak ale na místě? Je správné zpochybňovat kvůli možnosti zneužití právní normu? Je možné najít v Bibli nějakou paralelu, která by nám ukázala, jak naložit s možností zneužití práva? Nad obecným přístupem k možnosti zneužití právní normy a dopadem takové možnosti na normu samotnou se na příkladu koncernu Agrofert zamýšlí i tento podcast.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Ministrem zemědělství nejspíš od příštího týdne bude Martin Šebestyán, kterého nominovalo hnutí SPD. Nejčastěji se v souvislosti s jeho nominací mluví o možném střetu zájmů. V letech 2013 až 2022 byl totiž generálním ředitelem Státního zemědělského intervenčního fondu, přičemž třeba podle Transparency International měl jednat ve prospěch Agrofertu Andreje Babiše. „Poté, co odešel z postu šéfa SZIF, začal pracovat jako lobbista v jedné organizaci, která sdružuje velké zemědělské podniky, a to včetně Agrofertu. Ve vedení té lobbistické skupiny jsou i lidé z Agrofertu, takže to propojení je značné," dodává ve Výtahu Respektu Filip Zelenka. Je běžné, že by se stal lobbista ministrem? Bude Šebestyán požadovat, aby Agrofert vrátil dotace? Jaké jsou jeho priority v čele ministerstva zemědělství? A pro koho je jeho nominace dobrá, nebo naopak špatná zpráva?

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš je znovu premiérem. Prezident Petr Pavel přistoupil na jeho jmenování poté, co se Babiš veřejně zavázal zbavit vlivu na svou firmu Agrofert a dostát tak zákonu o střetu zájmů. „Teď není ve střetu zájmů,“ argumentuje v Pro a proti poslankyně Helena Válková (ANO), předsedkyně mandátového a imunitního výboru. „Nemá v tuto chvíli žádnou povinnost do 30 dnů něco udělat, protože sám přímo nepodniká,“ poukazuje poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Babiš (ANO) se stal premiérem. Prezident Petr Pavel ho jmenoval poté, co veřejně sdělil, že se kvůli střetu zájmů vzdá holdingu Agrofert. „Je irelevantní, jak jsem s řešením spokojený já, důležité je, že je spokojený prezident. Pro nás je důležité mít na druhé straně jednacího stolu vládu s důvěrou, která může začít pracovat,“ uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina českých médií jásá a posunuje budoucího českého premiéra někam nad oblaka. Andrej Babiš slibuje, že se vzdá Agrofertu a vloží ho do blíže neupřesněného trustu, takže předřazuje zájem státu před svým osobním, tvrdí řada médií. Ve skutečnosti je to hodně jinak.Smyslem každého trustu je tak či onak zamaskovat vlastnickou strukturu. Tak tomu zřejmě bude i v tomto případě. Definitivní soud si necháme na chvíli, kdy se dozvíme zakladatelskou listinu tohoto (slepého?) svěřenského fondu, popřípadě její dodatky. Také bude důležité sledovat, kdo bude správcem a kdo ho naopak bude kontrolovat. A kdo zjistí, jestli není zneužívána politická moc?Samostatným otazníkem je, proč Andrej Babiš mluví jen o Agrofertu a nikoli o společnostech, které vlastní, jako Synbiol, Hartenberg nebo FutureLife. Právě do řady z nich tečou peníze z veřejného zdravotního pojištění. Na ně se střet zájmů nevztahuje? Vždyť ministr zdravotnictví je z hnutí ANO, které určuje úhradovou vyhlášku, a tedy to, jaké částky poputují do zdravotních firem, které Babiš vlastní.Množství veřejných peněz do těchto podniků je přitom neporovnatelně vyšší než do zemědělských firem holdingu Agrofert. Čekají nás další zbytečné roky soudních sporů.

Andrej Babiš po dvou měsících od vítězství ve volbách zveřejnil řešení svého střetu zájmů. Agrofert převede pod nezávislého správce a nebude ho vlastnit. Vyhověl tak podle svých slov požadavkům prezidenta republiky i českých a evropských zákonů. Prezident Petr Pavel rozhodnutí předsedy hnutí ANO přivítal a oznámil, že ho v úterý 9. prosince jmenuje premiérem. Pomůže rychlá reakce prezidentovi v boji o nejmenování ministerského kandidáta Filipa Turka?Hosté:Jiří Nádoba - politický komentátor Seznam ZprávMartin Čaban - ekonomický komentátor Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Řekl, že ani on, ani nikdo z jeho rodiny, z jeho blízkých nebudou tzv. obmyšlenými, to znamená příjemci výhod z majetku – což je mimochodem jedna z podmínek, aby nevznikal střet zájmů při čerpání dotací nebo jiných veřejných peněz,“ poukazuje ekonomická analytička Jana Klímová v souvislosti s oznámením Andreje Babiše, že se nevratně zbaví vlastnictví holdingu Agrofert. V pořadu Jak to vidí... rozebírá Babišovy možnosti a také výhledy hospodaření státu mířícího do provizoria.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Řekl, že ani on, ani nikdo z jeho rodiny, z jeho blízkých nebudou tzv. obmyšlenými, to znamená příjemci výhod z majetku – což je mimochodem jedna z podmínek, aby nevznikal střet zájmů při čerpání dotací nebo jiných veřejných peněz,“ poukazuje ekonomická analytička Jana Klímová v souvislosti s oznámením Andreje Babiše, že se nevratně zbaví vlastnictví holdingu Agrofert. V pořadu Jak to vidí... rozebírá Babišovy možnosti a také výhledy hospodaření státu mířícího do provizoria.

Ve vzduchu stále visí sedm miliard neoprávněných dotací, řekl pro CNN Prima NEWS dosluhující ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v Partii Terezie Tománkové na adresu Andreje Babiše (ANO). Ten ve čtvrtek oznámil záměr vzdát se Agrofertu. Podle Hladíka jde o morální zkoušku nejen šéfa ANO, ale i celé země. Předseda Motoristů sobě Petr Macinka oponoval slovy, že část veřejnosti bude vždy nespokojená, i kdyby „se Agrofert propadl do země“.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Andrej Babiš (ANO) si vybral, bude premiérem. Takže slibuje, že se od svého holdingu odstřihne, aby nebyl ve střetu zájmů. Co přesně to znamená? Téma pro Terezu Čemusovou, redaktorku serveru iROZHLAS, která se specializuje na dotační kauzy. Ptá se Matěj Skalický.

Andrej Babiš (ANO) si vybral, bude premiérem. Takže slibuje, že se od svého holdingu odstřihne, aby nebyl ve střetu zájmů. Co přesně to znamená? Téma pro Terezu Čemusovou, redaktorku serveru iROZHLAS, která se specializuje na dotační kauzy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Babiš (ANO) si vybral, bude premiérem. Takže slibuje, že se od svého holdingu odstřihne, aby nebyl ve střetu zájmů. Co přesně to znamená? Téma pro Terezu Čemusovou, redaktorku serveru iROZHLAS, která se specializuje na dotační kauzy. Ptá se Matěj Skalický.

Co bude pro holding Agrofert znamenat jeho převod do trustové struktury? Proč nová bezpečností strategie Trumpovy administrativy varuje před údajným civilizačním úpadkem Evropy? A na co všechno se připravit před výletem do hor?

Co bude pro holding Agrofert znamenat jeho převod do trustové struktury? Proč nová bezpečností strategie Trumpovy administrativy varuje před údajným civilizačním úpadkem Evropy? A na co všechno se připravit před výletem do hor?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak by měl fungovat fond, do něhož chce Andrej Babiš vložit holding Agrofert? Vyhoví tak beze zbytku liteře i duchu příslušné české a unijní legislativy ke střetu zájmů? A může tento postup napovídat i něco víc o dalších politických ambicích lídra hnutí ANO a příštího premiéra?

Desítky právníků i expertů od včerejšího večera bez ustání analyzují poslední kroky Andreje Babiše. Ten oznámil, že v rámci řešení střetu zájmů se vzdá své firmy Agrofert a firmu předá nezávislým správcům. Je to dostatečné řešení?Hostem Ptám se já byl ředitel Transparency International David Kotora. Oznámení, na které se týdny čekalo. A bylo hlavní podmínkou prezidenta Petra Pavla pro jmenování vítěze voleb a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. Ten ve čtvrtek večer na sociálních sítích ohlásil, že svůj střet zájmů vyřeší tím, že se vzdá holdingu Agrofert. S firmou už nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu, který sdružuje zhruba 200 firem v Česku i zahraničí, bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba přitom určí nezávislá osoba. Agrofert zíkají Babišovy děti až po jeho smrti.Prezident Petr Pavel ocenil, že aspirant na příštího premiéra dodržel dohodu a způsob řešení svého střetu zájmu veřejně oznámil. Andreje Babiše proto jmenuje do čela nové vlády v úterý 9. prosince. Pavel také uvedl, že vnímá zvolené řešení jako veřejný závazek, který Babiš učinil nejen vůči němu, ale především vůči české veřejnost.Kroky lídra ANO ocenili i jeho budoucí koaliční partneři, SPD a Motoristé. Zástupci dosluhující vlády a Pirátů ale připouštějí pochybnosti - slepý fond, který výhledově přejde na děti, v sobě podle nich pořád může skrývat důvod činit rozhodnutí ve prospěch Agrofertu. „Slepý fond není řešením. Tady nedochází k odstínění. Protože (Andrej Babiš) samozřejmě zná manažery, zná portfolio Agrofertu. Z exekutivní pozice, i na evropské úrovni, bude moci teoreticky zasahovat do věcí, které budou dopadat na ten segment, kde Agrofert působí. Můžeme se bavit o nárokových, nenárokových dotacích a podobně,“ upozornil v Ptám se já ředitel Transparency International David Kotora a dodal: „Slepý fond není řešením a není to něco, co by zavdávalo nějakému ukončení střetu zájmů Andreje Babiše. Naopak otvíráme další kapitolu.“Jaká jsou rizika Babišova řešení? Nebude mít i dál zájem na tom, aby se Agrofertu dařilo? A lze čekat nějaké zpochybnění nebo přezkoumání jeho rozhodnutí?-- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Rozhovor s ústavním právníkem Janem Kyselou výjimečně vydáváme v pátek. Reagujeme tak na oznámení Andreje Babiše, že se trvale vzdá Agrofertu - kroku, který může změnit podobu jeho střetu zájmů i situaci budoucí vlády. Rozhovor byl natáčen ještě před tímto oznámením a Kyselovy úvahy o tom, co střet zájmů znamená pro premiéra i pro stát, tím získávají nový kontext: ne proto, že by přestaly platit, ale protože ukazují, jak dlouhodobé, hluboké a obtížně řešitelné tohle téma je. „Možná bojujeme o důvěru v instituce a jestli i o budoucnost demokracie, to se teprve uvidí,“ říká Jan Kysela, když sleduje rodící se vládu Andreje Babiše, Tomia Okamury a Petra Macinky. Připomíná, že demokracie je „metoda s otevřeným koncem“ a problém nastává ve chvíli, kdy držitelé moci začnou přemýšlet o tom, že by to tak nechtěli, protože by po nich mohli přijít jejich konkurenti. Mluví o rozkolísané důvěře veřejnosti, o kandidátech zatížených minulostí a o tom, co se stane, když má být ministrem člověk, u něhož je programová výbava „tak silná“, že by vůbec kandidátem být neměl. Naráží tím na Filipa Turka, kterého si osobně v ministerském křesle představit neumí, ale zdůrazňuje, že konečné rozhodnutí je na prezidentovi. A také připomíná, že debata o pravomocích hlavy státu nestojí na jasném textu ústavy, ale na tom, „co v ní chceme vidět“. Kysela porovnává současnou situaci s dobou, kdy exprezident Miloš Zeman odmítal Miroslava Pocheho nebo Michala Šmardu, a říká, že pokud dokáže prezident své veto dostatečně ospravedlnit, nemusí to nutně znamenat, že může absolutně cokoliv. Pokud jde o téma střetu zájmů připomíná, že by v něm budoucí předseda vlády být jednoduše neměl. „Když máte Agrofert, vytěsnit to z hlavy je velmi obtížné,“ říká a dodává, že v minulosti šlo o téma, které „zatěžovalo nejen Andreje Babiše, ale i Českou republiku“. V rozhovoru popisuje i to, co podle něj vypovídá o zemi skutečnost, že předsedou Sněmovny se stal muž, jehož strana stavěla politiku na rozdmýchávání těch nejnižších vášní. A varuje před tím, jak rychle se vytrácí společenská shoda na tom, co je ještě přijatelné. Jaká je dnes role prezidenta? Co všechno může a co by měl? Jak má vypadat jmenování vlády, aby obstálo před veřejností i ústavou? A kde je hranice, kterou si demokracie musí umět bránit? I o tom je rozhovor s Janem Kyselou.

Jak by měl fungovat fond, do něhož chce Andrej Babiš vložit holding Agrofert? Vyhoví tak beze zbytku liteře i duchu příslušné české a unijní legislativy ke střetu zájmů? A může tento postup napovídat i něco víc o dalších politických ambicích lídra hnutí ANO a příštího premiéra?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tříminutové video Andreje Babiše, ve kterém oznámil svoje řešení střetu zájmů, ve čtvrtek večer doslova zbořilo internet. „Nevratné řešení“, kdy Babiš zaparkuje Agrofert do trustu až do své smrti, komentovali doslova všichni.„Babiš zvolil takovou formu oznámení, kterou jsme od něj mohli čekat. Žádná tisková konference, kde by musel čelit otázkám, ale pečlivě zrežírované video,“ popisuje v podcastu Lucie Stuchlíková.Podle Václava Dolejšího Babišův tým vsadil na emoce: „Babiš sugestivně popisoval, jak dlouho firmu budoval. Zakomponoval do toho rodinu, svoji smrt. A podle reakce spousty komentátorů se trefil.“O tom, jak přesně bude řešení vypadat, toho zatím víme poměrně málo. „Nepodezírám Andreje Babiše, že by svoje oznámení nedodržel. Ale důležité bude to faktické provedení - jak moc budou správci a protektoři skutečně nezávislí, jak bude ošetřeno, aby se mu už akcie opravdu nevrátily,“ myslí si Stuchlíková.Andrej Babiš tentokrát zvolil mnohem přísnější řešení, než když naposledy Agrofert převáděl do svěřenského fondu. Přesto ale střet zájmů nemůže úplně vyřešit. „Přece jen to mají zdědit děti, takže logicky bude mít Babiš zájem na tom, aby se firmám dařilo. Navíc to zřejmě nebude úplně slepý fond a Babiš ví, jaké firmy v něm jsou. A taky se najednou nesmažou všechny jeho vazby na manažery,“ dodává Dolejší.Už fakt, že Andrej Babiš takové řešení vymyslel, je vlastně výkon - a to především prezidenta Petra Pavla. „Prezident dosáhl maxima možného. Andrej Babiš nic takového dobrovolně udělat nechtěl. A to na to byl Pavel sám a v ruce měl jen zákon o střetu zájmů, děravý jako cedník,“ dodává Stuchlíková.Pavlovi pomohla ještě jedna věc: starší nález Ústavního soudu, který říká, že prezident musí střet zájmů řešit. „To byl zlom v celé věci. Do té doby to podle mě Andrej Babiš zas tak vážně nebral,“ uzavírá Dolejší.Zaslouží si Andrej Babiš za něco pochvalu? Proč Agrofert prostě neprodá? A může se vlastně divit, že ho veřejnost podezírá z nějaké kličky? Odpovědi pro vás má Reaktor Vlevo dole.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V centru pozornosti debaty o budoucím premiérovi stále zůstává střet zájmů. Andrej Babiš totiž pořád veřejně nevysvětlil, jak ho chce vyřešit. A to přesto, že ho k tomu opakovaně vyzval prezident Petr Pavel a také zástupci opozice na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Kde všude Andrej Babiš střet zájmů má? A jakým způsobem ho může reálně vyřešit? Hosté:Lucie Stuchlíková - politická reportérka Seznam Zpráv a spoluautorka podcast Vlevo doleLadislav Mejzlík - proděkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze a prezident Komory auditorů České republikyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš stále veřejnosti nepředstavil, jak vyřeší svůj střet zájmů s holdingem Agrofert. Ani převod Agrofertu na Babišovu dceru nebo vložení holdingu do takzvaného slepého svěřenského fondu by podle právníka Aleše Rozehnala nefungovalo. „Jako veřejný funkcionář by věděl, co je ve slepém trustu soustředěno, a jeho rozhodování by mohlo být ovlivněno,“ upozorňuje Rozehnal v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyvrátí Andrej Babiš podezření, že jako premiér bude vycházet vstříc holdingu Agrofert? Mohl by tak učinit na mimořádné schůzi na půdě sněmovny? A jak se k pravděpodobné Babišově vládě bude stavět koalice Spolu? „Tady budeme fungovat jako každá strana víceméně nezávisle. Že se opozice přirozeně koordinuje, to vidíme, když jsme podali společně návrh na svolání mimořádné schůze,“ nastiňuje poslanec Matěj Ondřej Havel, nový předseda strany TOP 09.

Vyvrátí Andrej Babiš podezření, že jako premiér bude vycházet vstříc holdingu Agrofert? Mohl by to udělat na mimořádné schůzi na půdě sněmovny? Jak se k pravděpodobné Babišově vládě bude stavět koalice Spolu? „Tady budeme fungovat jako každá strana víceméně nezávisle. Že se opozice přirozeně koordinuje, to vidíme, když jsme podali společně návrh na svolání mimořádné schůze,“ nastiňuje poslanec Matěj Ondřej Havel, nový předseda strany TOP 09.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patří k dobrému tónu posledních let zlehčovat události z listopadu 1989 poukazováním na to, že šlo o „státní převrat“ (komunisté) nebo že „revoluce byla řízená“ (F. Turek). Jiní zase tvrdí, že nešlo o revoluci, ale jen o předání moci. A to je špatně? Předáním moci přece revoluce začínají – může to být poklidnou nebo násilnou cestou. Titíž lidé, kteří vytýkají sametové revoluci její mírový ráz, by v případě násilného průběhu dnes fňukali, že to nešlo mírovou cestou jako v Polsku a Maďarsku. Prostě – šlo to, jak to šlo.Podstatné je, že skutečná revoluce nastala až po změně politické garnitury, která musela vlastnicky proměnit ráz celé ekonomiky a naše zahraničněpolitické ukotvení (EU, NATO). Samozřejmě, že tajné služby všech zemí se pokoušely ovlivnit průběh těchto událostí. Podstatné ovšem je, že tehdejší vládcové našeho prostoru, kteří dnes sedí v Moskvě, jsou roztrpčeni tím, že vyklidili tento region. Putinovo stanovisko je to nejlepší doporučení, že to před 36 lety vlastně nedopadlo tak špatně.V těchto týdnech dochází k předání jiné moci – od odstupující Fialovy k Babišově garnituře. Problém je, že firma Agrofert, patřící Babišovi, je největším příjemcem evropských zemědělských dotací a sám Babiš je podle zákona z roku 2017 ve těžkém střetu zájmů. Navíc prezident republiky při sestavování vlády je vázán nálezem Ústavního soudu (IV. ÚS 17/20) z února 2020, kde se praví, že „je povinností prezidenta republiky přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády, k tomu, zda jmenováním může střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který ústava, popř. zákon předvídá“.Tohle je podstata střetu Petra Pavla a Andreje Babiše – nikoli osobní konflikt bývalých kandidátů na prezidenta republiky.

Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou o střetu zájmů majitele Agrofertu, který chce být premiérem a prezidentově neformálním vlivu. Moderuje Štěpán Sedláček.Andrej Babiš absolvoval zhruba hodinovou schůzku s prezidentem Petrem Pavlem, který ho pozval na Pražský hrad. Podle slov šéfa ANO řešili programové prohlášení a jejich vzájemnou komunikaci - ale jednání očividně nepřineslo žádný viditelný posun směrem ke jmenování vítěze voleb předsedou koaličního kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Prezident trvá na tom, aby předtím majitel společnosti Agrofert, která se uchází o veřejné zakázky a čerpá dotace, veřejně vysvětlil, jak se vypořádá se střetem zájmů, do něhož by se vedením kabinetu dostal. Jaké teď mají oba politici možnosti? Nejen na to odpovídá Filip Zelenka v podcastu Výtah Respektu Štěpánu Sedláčkovi. O postřehy z dějiště schůzky na Pražském hradě přidali postřehy také František Trojan a Kristýna Jelínková.

Honza Hanuš je zkušený lídr s bohatou kariérou v krizovém řízení a change managementu. Pracoval pro firmy jako Agrofert, PPF nebo Mall Group, ve kterých vedl náročné restrukturalizace a akvizice. Po odchodu z korporátního světa se svých 51 letech se naučil vibe coding (programování za pomocí AI) a staví vlastní AI aplikaci Mindevity zaměřenou na osobní osobní transformaci budování odolnosti.V rozhovoru Honza vysvětluje společné jmenovatele úspěšných změn napříč odvětvími a ukazuje, jak propojit osobní odolnost s týmovým výkonem. Mluví o svém přístupu k odolnosti jako schopnosti růst díky překážkám, nikoli jen přežít těžké období. Sdílí také praktické rady, jak připravit firmy i jednotlivce na éru AI a vysvětluje, proč by se AI neměla brát jako nástroj automatizace rutinní práce, ale jako prostředek k tomu, abychom dělali víc věcí, které máme rádi.Jak růst díky překážkám a jak si vypěstovat mindset odolonosti? Co vlastně dělají lidé ve firmách a jak se změní jejich práce? Proč AI přinese revoluci ve školství a změní způsob, jakým lidé pracují? A jak začít používat AI tak, aby vás to bavilo, nikoliv jen zefektivnilo nudnou práci?Pokud hledáte inspiraci, jak začít s AI, jak překonat strach z neznáma a jak se připravit na budoucnost plnou změn – tento rozhovor je přesně pro vás.I tato témata probereme v našem rozhovoru:Paralely byznysu a budoucnosti práce s AI [07:36]Jak se těšit na těžké momenty [10:10]Proč prompt engineering není role budoucnosti [15:09]Vibe coding a návrat k programování po třiceti letech [16:17] Emoční křivka a otevírání nůžek mezi lidmi v AI [21:24]Proč je učení se s AI důležitější než automatizace [24:07]Rychlost zavádění technologií jako klíč k úspěchu [32:51]K-shaped skill gap a budoucnost práce [36:06]Klíčové dovednosti budoucnosti: agency, komunikace, učení [43:31]AI jako cesta k práci, která vás baví [1:02:03]Slovník pojmů z epizody najdete na tomto odkaze.

Co vznikne, když z Viktora Orbána vypreparujete víru v Boha, následně z Gustáva Husáka víru v Marxe a tyto části sloučíte? Nefalšovaný Andrej Babiš. Svědčí o tom koaliční smlouva nové vlády a rovněž její programové prohlášení.Koaliční smlouva je krátká a jasná – o všem podstatném rozhodují předsedové tří stran a v případě nesouladu premiér. To není nic proti ničemu, jen překvapivá je sebedůvěra dvou menších stran. Koaliční smlouva bývá většinou obranou těch menších proti dominantnímu hráči ve vládě. Prostě mít garance a mechanismy je lepší než sliby a deklarace dobré vůle.V jedné věci se koaliční smlouva dramaticky liší od dokumentu podobného typu, který měl Andrej Babiš se sociální demokracií v roce 2018. Tehdy existovala dohoda, že se nechá vydat k trestnímu stíhání a v případě prvoinstančního rozhodnutí soudu v jeho neprospěch (a pokud by neodstoupil), padá vláda. Tady je naopak nevydání Andreje Babiše tmelem této vlády.Text programového prohlášení by se dal charakterizovat slovy: daně snížíme, výdaje zvýšíme. Zároveň je podezřelé, jak se celým textem opakují slova typu „uděláme“, „zajistíme“, „prosadíme“ – není tam však naznačeno ani datum, ani výhled. Je to deklarace dobrých úmyslů.Asi jako když namísto zestátnění celého ČEZ, které Babiš sliboval, se tam objevila věta: „Uděláme kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ.“ Jedna věc je, že Babiš nezdůvodnil, proč jen nad jednou částí. Jinou věcí je typická formulace „uděláme kroky“. Z celkového kontextu vyplývá, že tyto kroky budou trvat řadu let a ke snížení slibovaných cen elektřiny jen tak nepovedou.Největší diskontinuitu s minulou vládou představují části o důchodové reformě, ve zdravotnictví a hlavně v bezpečnostní oblasti. Tady není vůbec zřejmé, koho nová vláda považuje za svého spojence a jaký stát představuje riziko pro národní bezpečnost.Kapitoly o zemědělství a zdravotnictví jsou vyloženě šité na míru firmám typu Agrofert a FutureLife, které vlastní sám Babiš. Je to ostatně hlavní metoda při psaní programu vlády – vypustit „bílé ideologické psíky“, za nimiž se budou honit média a političtí protivníci. Podstatné části jsou zakopané hluboko pod zemí a týkají se převážně byznysu nastupující politické garnitury.

Stojednaminutový rozhovor s bývalým šéfem Transparency International Davidem Ondračkou, který se ohlíží za polistopadovou historií a nejen jí. Kdy mu Andrej Babiš nabídl místo ministra vnitra? Jak prožíval velkou protikorupční revoluci z let 2010–2013? Z čeho vznikl model Babiš? Kdy TI zjistila, že stále ovládá Agrofert?A co je to vlastně agrofertizace a deagrofertizace? Jde vůbec vyřešit jeho střet zájmů? Politické strany jsou uzavřené – jak získat lidi do politiky? Otevřít jim dveře v tradičních stranách, nebo investovat do alternativních médií, která vyprodukují známé osobnosti a ty se pak „vyvezou“ do parlamentu?Proč nikdo nenesl odpovědnost za kriminalizaci hlasování zastupitelstev v řadě měst a obcí? Proč všechny velké kauzy včerejška (Pražský dopravní podnik, nákup letounů CASA, kauza OKD, kauza generála Halenky) vždy skončily omilostněním obžalovaných? A proč za to byli příslušní státní zástupci ještě povýšeni?Jsou Češi politický národ? Umí si vládnout? A kdo je vlastně oligarcha?

Oblíbeným pojmem ruských bezpečnostních sil je maskirovka. Je odvozené ze slova „maskování“, ale má širší význam. Smyslem informačních a jiných operací spadajících pod toto slovo je, aby veřejnost uvěřila falešnému obrazu reality. Pojďme si to ukázat na několika příkladech spojených se sestavováním vlády Andreje Babiše.Maskirovka č. 1: Není to koaliční vláda.Formálně v ní sice budou sedět i lidé mimo hnutí ANO, ale ve skutečnosti jde o sestavu finančně, zájmově i jinak provázanou s byznysovými zájmy Andreje Babiše. SPD a zčásti i Motoristé v tom hrají podobnou roli, jakou měly v době komunistického systému Národní fronty dvě nesvéprávné strany. Tehdejší moc chtěla demonstrovat pluralitu, ve skutečnosti však šlo o vládu jedné strany. Tak tomu fakticky bude i tentokrát.Maskirovka č. 2: Bez standardní koaliční smlouvy nejde mluvit o společenství suverénních stran.Andrej Babiš přišel s nápadem, že standardní koaliční smlouvu nahradí pouhou dohodou o sestavení vlády. Záměr je jasný – koaliční smlouva dává nejen povinnosti, ale i práva, která umožňují vynutit si dodržování dohodnutých věcí. Bez ní je ring volný a vítězí ten, kdo má nejvíc peněz, vlivu a umí nejlépe manévrovat.Maskirovka č. 3: Připravovaný vládní program nejspíš nebude mít charakter vládního programu.To, co politickým stranám v Česku, Německu nebo Rakousku trvá týdny a měsíce – vytvořit realistický vládní program s časovým plánem plnění – zvládlo ANO, SPD a Motoristé za pár dní, navíc bez účasti budoucího premiéra. Program tak nejspíš bude jen deklarací dobrých úmyslů, do nichž si každý promítne, co chce. Za touto mlhou se však skrývají byznysové zájmy jednotlivých hráčů napojených na Babiše a Agrofert.Maskirovka č. 4: Tance kolem rozpočtu.Jde o typickou debatu označovanou jako „bílý psík“. Všichni se honí za nepodstatnou věcí procedurálního rázu – opětovným odesláním rozpočtu do sněmovny – ale podstata uniká: naprostá nepřipravenost Babišovy vlády přijmout vlastní verzi státního rozpočtu. To skrývá za množství mlžných slov.Maskirovka č. 5: Budoucí vládní politici mluví o zrušení poplatků za Českou televizi a rozhlas.To podstatné je něco jiného – přípravy na zestátnění veřejnoprávních médií, zavedení státního dozoru nad jejich činností a každoroční napojení na státní rozpočet. Jak by řekla postava ze seriálového Městečka Twin Peaks: „Sovy nejsou tím, čím se zdají být.“

Okamura volá po přímé demokracie, ale když na to přijde, prodá demokracii tomu, kdo nabídne víc. Voliči dali hlas lidem z SPD, ale místo nich zamíří do vlády lidé, které si vybral Andrej Babiš, jako je tomu například v případě favorita na ministra zemědělství Martina Šebestyána. Nikoho lepšího si Babiš, Agrofert a další největší agrokolchozy v republice ani přát nemohou. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Favoritem do čela Ministerstva zemědělství je muž, který v minulosti coby vysoký státní úředník vyplácel dotace holdingu Agrofert navzdory znění zákona o střetu zájmů. Martin Šebestyán má k podnikání šéfa hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše blízko, přestože nominálně je „expertem“ SPD. Co to znamená pro vymáhání miliard, které Agrofert získal?Host: Lukáš Valášek - investigativní reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „U Andreje Babiše je to vždycky stejné – nejdřív láska, páska, růžový obláček a pak břitva v noci na krk,“ říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos. V rozhovoru popisuje, jak šéf hnutí ANO znovu rozestavuje figurky na povolební šachovnici, zatímco ostatní politici jen přihlížejí. „Mě nesmírně baví, jak s nimi Andrej tak hezky šoupe po šachovnici a oni u toho tleskají a jsou nadšení,“ dodává. To, jak Babiš „okřikl“ své možné budoucí vládní kolegy, komentátor přirovnává k výchově psů. „Řekne se ‚místo‘ a oni zalehnou,“ glosuje sarkasticky. Podle Michopulose neexistuje nic jako kolektivní vedení ANO a s nadsázkou popisuje i atmosféru uvnitř hnutí po volbách: „Babiš odešel, nic jim neřekl a pak napsal do group chatu: ‚Doufám, že všichni budete držet hubu.‘ Na adresu nováčků ve Sněmovně, u kterých se spekuluje, jak a jestli se budou podílet na vládě, je nekompromisní. „Motoristé jsou patnáctileté děti v tělech čtyřicetiletých mužů s nulovýma zkušenostma,“ říká Michopulos a Tomia Okamuru vykresluje jako člověka posedlého představou moci. „Má pnutí a blbě se mu ovládá mozek. Už vidí tu velkou limuzínu, velkou ochranku, bude druhý nejvyšší ústavní činitel,“ dodává. O Patriku Nacherovi z ANO naopak mluví s respektem: „Je z nich nejchytřejší. Nedělá ze sebe tatrmana, drží lajnu a má to aspoň nějakou důstojnost.“ Podle Michopulose má Babiš vše pod kontrolou. „Potřebuje jen, aby se rychle rozdělily fleky ve Sněmovně. Je proto potřeba poslouchat jen jeho - co říká kdokoliv jiný, má nulovou hodnotu,“ říká. A i kdyby se kolem šéfa hnutí ANO objevily nové tváře, podle komentátora zůstanou jen kulisou - českou politiku proto přirovnává k béčkové italské komedii ze sedmdesátých let, u které člověk ví, že není žádným uměním, ale přesto ho nějakým způsobem baví. „Klidně ať je Turek ministrem zahraničí. Babiš vedle něj posadí tři náměstky a ti mu řeknou, co má dělat. Když to neudělá, odvolá ho. Tak to bude,” dodává nakonec Michopulos. Kde končí strategie a začíná groteska? Co vlastně vypovídá o zemi, kde se všichni chtějí cítit jako vítězové, i když už dávno hrají Babišovu hru? A jakou v tom všem má roli Agrofert? I to se dozvíte v rozhovoru.

O budúcnosti Česka po voľbách sa s komentátorom a spoluatorom podcastu Kecy a politika, Petrosom Michopulosom rozprával Braňo Bezák.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidlo

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš odmítá vracet dotace, které po jeho holdingu Agrofert chce vymáhat ministerstvo zemědělství. Vyjádřil se tak v rozhovoru pro Denik.cz.

Předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš odmítá vracet dotace, které po jeho holdingu Agrofert chce vymáhat ministerstvo zemědělství. Vyjádřil se tak v rozhovoru pro Denik.cz.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tuto sobotu bude mít opozice demonstraci, která vyzve prezidenta republiky, aby respektoval výsledky voleb. To je samozřejmě důležité. Stejně je ovšem důležité, aby prezident garantoval dodržování zákonů České republiky, a to je v souvislosti s možným vítězstvím Andreje Babiše ve volbách ohroženo.Nejdříve evropské instituce (EP, Evropská komise) a později i české vrcholné soudy (Nejvyšší správní soud, Ústavní soud) jasně řekly, že Andrej Babiš jako premiér byl v letech 2017–2021 ve střetu zájmů. I když měl své firmy ve svěřenských fondech, byl nadále tím, kdo je ovládal. Sám Babiš se nechce k budoucímu střetu zájmů vyjádřit a vyvolává to dojem, že chce jít do konfliktu se soudní mocí. Střet těchto dvou druhů moci (výkonné a soudní) by znamenal těžkou ústavní krizi.Ústava ČR počítá s tím, že v takovém případě vstupuje do hry prezident republiky jako mediátor sporů mezi oběma institucemi. Stručně řečeno, musí se z titulu své funkce zeptat: Pane Babiši, jak chcete řešit to, že vlastníte Agrofert, který pobírá nejvíce dotací ze všech zemědělských firem, a současně chcete být premiér (nebo ministr), který ovlivňuje jejich rozdělování?Pokud by Babiše jmenoval, aniž by znal, jak chce tuhle věc řešit, mohl by být spoluviníkem porušování zákonů. Jak to dopadne a jsou ještě jiné možnosti sestavení vlády?

Ústavní soudci prioritně řeší stížnosti na údajné nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Rozhodnutí ještě před volbami, které se konají už za dva týdny, podle soudu nelze slíbit. Měl by do voleb zasáhnout?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš. Na Ústavní soud se obrátila se dvěma stížnostmi strana Volt Česko. Jednu stížnost podala kvůli kandidátkám Stačilo!, druhou kvůli kandidátkám SPD. Volt žádá vyjasnění definice koalice, případně zrušení části volebního zákona. Podle předsedy Josefa Baxy budou obě stížnosti pro soud prioritou, vše ostatní jde nyní stranou. Zda rozhodne ještě před volbami do Poslanecké sněmovny 3. a 4,. října, podle Baxy ale říct nelze. Volt se spolu s hnutím Česká republika na 1. místě! nejprve obrátil na správní soudy v různých krajích a žádal zrušit registraci hnutí Stačilo! a společné kandidátky SPD s dalšími stranami pro nadcházející sněmovní volby. S argumentem, že obě uskupení mají na kandidátkách zástupce jiných stran, jde tedy o skryté koalice a obcházení zákona. Oběma uskupením momentálně stačí překonat pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Pokud by byly registrovány jako koalice, platila by pro ně přísnější pravidla.Soudy ve všech krajích návrhy zamítly. Některé ale v rozhodnutích uznaly, že se skutečně jedná o obcházení zákona. Registraci nicméně nezrušily, aby se vyhnuly zásahu do voleb.„Kandidátky SPD a Stačilo! jsou podle současného výkladu zákona v pořádku,“ řekl v Ptám se já ústavní právník Marek Antoš. Pokud by měl Ústavní soud nový, jiný názor, měl by podle něj rozhodnout co nejdříve a ne až po volbách. S předvolebním náskokem hnutí ANO se skloňuje i otázka, zda by prezident Petr Pavel měl po volbách jmenovat Andreje Babiše premiérem. Ten je konečným vlastníkem holdingu Agrofert, což je v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Podle Antoše není překážkou, že dotyčný by byl v momentu jmenování ve střetu zájmů, ale měl by dávat najevo, že to hodlá řešit.Což je i současný případ Andreje Babiše, který veřejně hovoří o tom, že v případě jmenování premiérem dostojí liteře zákona. „Takže teď nevidím důvod pro nejmenování Babiše premiérem,“ řekl Antoš.Můžeme čekat zásadní zvrat voleb, nebo povolebního dění? A co lze po volbách očekávat od prezidenta Petra Pavla? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Babišovo ANO ve svém programu kombinuje skandinávský sociální stát s orbánovským autoritářstvím. Vedle dobře zpracovaného školství leží zdevastovaná ochrana přírody. Ekonomickou část nahrazuje víra v Babiše. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Andrej Babiš pravděpodobně zvítězí ve sněmovních volbách a bude se ucházet o podporu SPD a komunistů. Petros Michopulos soudí, že si je do otevřené koalice nebude chtít vzít a bude to řešit tím, že jim milostivě udělí místa pro jejich experty ve své vládě.SPD a Stačilo ho sice zdánlivě drží pod krkem tím, že budou hlasovat o jeho vydání k pravomocnému rozsudku, ale Babiš má na ně vyšší páky. Každý druhý politik z koalice SPD a Stačilo je mu nějak zavázán, nějak s ním obchodoval, nebo se alespoň Babiš zná s jejich sponzorem. To nebude a nemůže být koalice rovnocenných partnerů.Otázkou je, jak s novou mocí naloží. Pod heslem o potravinové a jiné soběstačnosti zreguluje řadu odvětví tak, aby to bylo výhodné pro Agrofert, a na dluh „obslouží“ svou přestárlou voličskou základnu. A také se bude mstít – svým politickým a byznysovým soupeřům, médiím a všem, kteří v posledních čtyřech letech zpochybňovali jeho kompetenci vládnout.Vznikne jakási Karpatská koalice, což bude zvýrazněno zahraničněpolitickou orientací na Viktora Orbána, potažmo Rusko. Zrušení snad jediné úspěšné české diplomatické akce (muniční iniciativa) je signálem do zahraničí ve smyslu: společně s Viktorem se orientujeme prioritně na Rusko. Z EU a NATO sice nevystupujeme, ale budujeme něco jako Karpatskou Střední Evropu.Už jen 59 dní zbývá do voleb.

Za působení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v minulé vládě získaly firmy z koncernu Agrofert miliardy korun z dotací a veřejných zakázek. Rozsudky soudů ukazují, že vzhledem k Babišově střetu zájmů byly vyplaceny neoprávněně. Ministerstvo zemědělství přesto peníze nevymáhá zpět. Jak to zdůvodňuje? A hrozí po podzimních volbách opětovný Babišův střet zájmů?Host: Lukáš Valášek - investigativní reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyPřijďte na živé natáčení podcastu MDŽ 30. července od 18 hodin v pražské Troji. Více informací na webu Letní podcastové scény nebo na Facebooku. Vstup je zdarma.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Stínová ministryně financí vydala knihu s názvem Na tahu jsou srdce. Je to pěkný vhled do toho, jak Alena Schillerová vidí minulost a jak si představuje budoucnost. Z hlediska pohledu na uplynulá desetiletí je to sentiment za světem Klementa Gottwalda a Gustáva Husáka – na svět, kdy ekonomika byla v pořádku, protože všechny firmy řídil mocný stát a nebyli tu bohatí, kteří by si stavěli vily u Curyšského jezera nebo si pořizovali jachty, jak píše paní Alena.Celá kniha je nedvojsmyslný nářek nad tím, jak se nic nepovedlo a jak byla po revoluci země rozkradena. Paní Alena plete pojmy jako životní úroveň, průměrná mzda nebo kupní síla, aby demonstrovala, jak naše země v posledních letech upadla. Zdrojově se mýlí téměř ve všem, ale to není podstatné. Nikdy nemluví o hospodářském růstu a způsobu, jak toho bude chtít dosáhnout. Vždycky však píše o věcech jako daňová kobra, kontrolní hlášení nebo EET – tam vidí zdroj národního bohatství.Za tím se samozřejmě skrývají zájmy holdingu Agrofert, jak jsme byli svědky v osmi letech, kdy ANO bylo na centrální úrovni u moci. Její kniha je manifestem agrohusákismu a finančního gestapismu.

Již tři soudy v Česku dospěly k závěru, že Andrej Babiš jako premiér plně ovládal přes svěřenské fondy koncern Agrofert. Což lze vnímat i tak, že Babiš po celé roky lhal veřejnosti, když tvrdil, že se odstřihl od průmyslového konglomerátu, který od jeho vlády nezákonně pobíral miliardové dotace.

Již tři soudy v Česku dospěly k závěru, že Andrej Babiš jako premiér plně ovládal přes svěřenské fondy koncern Agrofert. Což lze vnímat i tak, že Babiš po celé roky lhal veřejnosti, když tvrdil, že se odstřihl od průmyslového konglomerátu, který od jeho vlády nezákonně pobíral miliardové dotace.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nelze zapomenout na poprask, když Evropská komise zveřejnila závěry svého auditu, podle kterých tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) porušoval evropské i české zákony. Tím, že ovládal Agrofert, zatímco holding pobíral od jeho vlády tuzemské i unijní dotace. V živé paměti zůstává i scestné Babišovo tvrzení, že českou legislativu nemá co vykládat Brusel, ale české soudy.

Bylo uplynulých 35 let obdobím zkázy, nebo spásy? Agentura STEM ve svém průzkumu dospěla k rozdělení české veřejnosti v poměru 48:31. Téměř polovina si myslí, že dnešní režim je lepší než komunistický. Téměř třetina naopak preferuje systém jedné politické strany bez svobodných voleb. Zajímavější jsou jemnější data. 85 procent voličů vládních stran považuje demokracii za lepší a jen 6 procent preferuje minulý režim. Naopak u opozičních parlamentních stran je ten poměr 31:45 ve prospěch komunistického režimu. Pokud přihlédneme k tomu, že část opozičních voličů zaměňuje kritiku momentální vlády za odmítání režimu jako takového, stále jsou to děsivá čísla. Co z nich vyplývá? Znamená to, že Andrej Babiš po nástupu k moci zavede – v souladu s přáním svých voličů – totalitní systém? To zcela jistě ne, protože si nechce nechat sáhnout na Agrofert. Trendem v celém postkomunistickém světě ovšem je vytvářet autoritativní vlády a na ně navázané podnikatele, kteří žijí v symbióze s vládními politiky a společně vytvářejí vládnoucí třídu. To je například podstata Orbánova režimu v Maďarsku, v němž se tak zhlédl Robert Fico i Andrej Babiš. Oba dva jsou však nesystematičtí imitátoři, kterým jde spíš o moc než o změnu systému. Souhrnně řečeno: po vítězství Andreje Babiše nás nečeká boj o demokracii, ale o charakter státu. Do toho přicházejí jak Petr Fiala, tak Andrej Babiš s návrhy, o nichž si autoři podcastu myslí, že jsou spíš halucinace než politické plány. Nápadně to připomíná scény z filmu Růžový panter, kdy se dva hlavní hrdinové nadýchají rajského plynu a pak jeden druhému za vzájemného smíchu trhá zuby.

V podcastu se zabýváme situací uvnitř vládní koalice i opozice. Sociální demokracie se definitivně vydává na cestu spojení s KSČM. Nová předsedkyně Maláčová sice říká, že na komunistických kandidátkách nebudou, ale její pravá ruka a současně nový místopředseda Radek Scherfer se před čtrnácti dny v Ústeckém kraji na komunistické kandidátce objevil. V politických kruzích se šíří mýtus, že program Antibabiš nefunguje. V prvé řadě nejde o program, ale o červené linie, které naznačují, kam mohou politické strany ve vztahu k Andreji Babišovi zajít, aniž by zradily všechno, na čem stojí – od krytí Babišova střetu zájmů, přes jeho budování penězovodů od státu na Agrofert, až po účast ve společenství Patrioti pro Evropu, které nadbíhá zájmům Ruska. Postoj Antibabiš musí být pochopitelně doplněn o vlastní koncepci modernizace společnosti a ekonomiky. Zabýváme se tím, zda se nerozběhl proces odcházení Petra Fialy. V poslední době udělal příliš mnoho chyb, krajské volby nedopadly pro vládní strany nejlépe a rekonstrukce vlády nebyla využita jako příležitost vnést dynamiku do vládního přešlapování na místě. Dnešní situaci vládních politiků můžeme označit slovy "čekání na černou labuť" – tedy očekávání nepředvídané události, která uvede vládní změny do pohybu. V opačném případě si strany vládní koalice jdou pro zaslouženou porážku ve sněmovních volbách. Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz