Podcasts about Evropa

Brzy to bude rok od doby, kdy se svého mandátu po loňských Evropských volbách ujali šéfové a šéfky unijních institucí. Jak si ve svých funkcích vedou? To v nové epizodě podcastu Evropa zblízka hodnotí zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Facebook, Instagram a TikTok čelí vyšetřování Evropské komise, které je viní z toho, že nedovoleně komplikují výzkumníkům přístup k datům o svém fungování. Tuto povinnost jim přitom dává evropské nařízení o digitálních službách DSA. A vadí i další věci. „Vliv evropských orgánů už není takový, jako byl před několika lety. Možnosti Evropy vynutit si svá pravidla trošku upadají,“ upozorňuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Facebook, Instagram a TikTok čelí vyšetřování Evropské komise, které je viní z toho, že nedovoleně komplikují výzkumníkům přístup k datům o svém fungování. Tuto povinnost jim přitom dává evropské nařízení o digitálních službách DSA. A vadí i další věci. „Vliv evropských orgánů už není takový, jako byl před několika lety. Možnosti Evropy vynutit si svá pravidla trošku upadají,“ upozorňuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

EU letos chrlí jednu obrannou strategii za druhou. Jak chce posílit svou obranyschopnost? Může se to povést? A není na to už pozdě? V nové epizodě podcastu Evropa zblízka odpovídá redaktor ⁦Euractiv.cz⁩ Ondřej Plevák.

Může nová vláda skutečně odmítnout ETS2? Co se od roku 2019, kdy byl Radek naším úplně prvním hostem, opravdu změnilo a co zůstalo stejné? V čem měl pravdu a v čem se mýlil? Kam se posunula debata o Green Dealu, průmyslu a konkurenceschopnosti Evropy? Dá se ještě stihnout restart evropské ekonomiky, než nám ujede vlak za USA a Čínou? A proč se možná blíží „evropský Pearl Harbor“?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Při vyjednávání o vládě hraje hlavní roli nevydání Andreje Babiše, Obrana nebude pro vládu patriotů a vlastenců priorita číslo jedna?, Evropa chce vidět muslimkám do tváře, Šéfa strany Smer Roberta Fica vyhození od evropských socialistů netrápí, Rozpaky nad migračním paktem, Čím se lišilo Hitlerovo Německo od Putinova Ruska

Do debaty o multikulturalismu a integraci přistěhovaleckých menšin se v posledních dnech opět vrátila otázka zakrývání tváře – té ženské. A to hned v několika zemích západní Evropy.

Carlo Collodi je autorem příběhů o Pinocchiovi. Vezmeme vás do poloviny 19. století, kdy se Evropa měnila k nepoznání. Podíváme se do Florencie, kde vyrůstal chlapec z chudé rodiny, který měl před sebou dráhu kněze, ale osud ho zavedl jinam. Zažijeme s ním bouřlivé časy revolucí i chvíle, kdy vzal do ruky pero i pušku. A uvidíme, jak se z bystrého a trochu vzdorovitého dítěte stal muž, který svým psaním dokázal oslovit celé generace. Zemřel 26. října 1890.

Při vyjednávání o vládě hraje hlavní roli nevydání Andreje Babiše, Obrana nebude pro vládu patriotů a vlastenců priorita číslo jedna?, Evropa chce vidět muslimkám do tváře, Šéfa strany Smer Roberta Fica vyhození od evropských socialistů netrápí, Rozpaky nad migračním paktem, Čím se lišilo Hitlerovo Německo od Putinova RuskaVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do debaty o multikulturalismu a integraci přistěhovaleckých menšin se v posledních dnech opět vrátila otázka zakrývání tváře – té ženské. A to hned v několika zemích západní Evropy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Carlo Collodi je autorem příběhů o Pinocchiovi. Vezmeme vás do poloviny 19. století, kdy se Evropa měnila k nepoznání. Podíváme se do Florencie, kde vyrůstal chlapec z chudé rodiny, který měl před sebou dráhu kněze, ale osud ho zavedl jinam. Zažijeme s ním bouřlivé časy revolucí i chvíle, kdy vzal do ruky pero i pušku. A uvidíme, jak se z bystrého a trochu vzdorovitého dítěte stal muž, který svým psaním dokázal oslovit celé generace. Zemřel 26. října 1890.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy uvalily sankce na největší ruské ropné společnosti. Evropa chystá pro Ukrajinu mírový plán, který má podle zahraničních agentur 12 bodů a na jeho plnění má dohlížet mírový výbor pod dohledem USA. „Nemůžeme Rusku slíbit, že zmrazíme frontovou linii, všichni se rozejdeme a bude klid. Možná se nebude střílet, ale co bude s Ruskou federací?“ naznačuje v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Lenka Víchová a doplňuje, že po válce dojde k vyšetřování válečných zločinů.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nemohla schůzka prezidenta Zelenského v Bílém domě přinést více konkrétních výsledků? A co může být na stole, až se Trump v dohledné době setká s Vladimirem Putinem? „Vracení území, které jste za cenu mnoha obětí obhájil, je těžko přijatelné; té obranné či válečné čáře každý rozumí, ta se mění silou, ne jednáním. Myslím si, že to je za Američany asi cesta, kterou se budou snažit jít,“ domnívá se Jakub Landovský, bývalý náměstek ministra obrany i velvyslanec při NATO.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obvezna božičnica v višini 639 evrov mora biti izplačana najpozneje do 18-ega decembra, je sklenila vlada. Kot je povedal njen podpredsednik Matej Arčon, predlog predvideva več izjem, tudi za podjetja v likvidnostnih težavah. Ta bodo imela možnost zimski dodatek izplačati z zamikom, najpozneje do 31-ega marca naslednje leto. Druge teme: - Evropska komisija je začrtala obris najpomembnejših obrambnih projektov, osrednja sta krepitev vzhodnega krila in zaščita pred droni. Je Evropa v obrambi sploh zmožna nastopiti enotno, tudi v luči oslabljenih odnosov z Združenimi državami? To je izkazala le ob začetku vojne v Ukrajini, pravi profesor mednarodnih odnosov Zlatko Šabič, ki meni, da je Evropa lahko akter, če to hoče, in se enakovredno pogovarja s Trumpom. - Izrael in gibanje Hamas si izmenjujeta trupla talcev in zapornikov. Iz Gaze prihajajo očitki, da izraelske sile ovirajo dostop strojev za odkopavanje ruševin. V enklavo je danes vstopilo sto tovornjakov s pomočjo, odprtje mejnega prehoda Rafa z Egiptom pa so znova zamaknili. - Ljubljanskemu kliničnemu centru je uspel nov preboj pri zdravljenju srčnih težav najmlajših. Manj kot enoletni deklici s hitro napredujočo okvaro srčne mišice so vgradili mehansko podporo, tako imenovano berlinsko srce, je povedal kirurg Ivan Kneževič. Po njegovih besedah je naprava otroku podarila čas, da počaka na presaditev srca.

Po dosud úspěšném vyjednání míru mezi Izraelem a Palestinou stojí před USA otázka, jak se dál angažovat v konfliktu na Ukrajině. Donald Trump tvrdí, že Kyjev má země karty v ruce a může získat zpět všechna území anektovaná Ruskem. „To je extrémně optimistický výklad. Je velmi nepravděpodobné, že by Ukrajina osvobodila Krym nebo Sevastopol,“ namítá v pořadu Osobnost Plus Petr Kratochvíl, politolog působící na Ústavu mezinárodních vztahů a francouzském institutu Sciences Po.

Po dosud úspěšném vyjednání míru mezi Izraelem a Palestinou stojí před USA otázka, jak se dál angažovat v konfliktu na Ukrajině. Donald Trump tvrdí, že Kyjev má země karty v ruce a může získat zpět všechna území anektovaná Ruskem. „To je extrémně optimistický výklad. Je velmi nepravděpodobné, že by Ukrajina osvobodila Krym nebo Sevastopol,“ namítá v pořadu Osobnost Plus Petr Kratochvíl, politolog působící na Ústavu mezinárodních vztahů a francouzském institutu Sciences Po.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká zahraniční a evropská politika se po říjnových parlamentních volbách změní. Jak? V podcastu Evropa zblízka odpovídá výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

Jak je na tom Evropa a jaké zrcadlo nastavilo Wargame? Kde se ztratili silní lídři a proč se EU nedaří být akceschopná? Co je na Green Dealu špatně a co naopak funguje? Proč Evropa neumí škálovat inovace a co by změnil skutečně jednotný kapitálový trh? Může se EU obejít bez USA a co by to znamenalo pro Česko?O politice, bezpečnosti, investicích i tvrdé realitě Bruselu s Ondřejem Houskou. Na závěr soutěž o 10 výtisků nové knihy Ondřeje Housky a Michala Půra: Bruselský diktát: aneb co školy o EU neučí.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Podnebne spremembe in zmanjševanje biotske raznovrstnosti ogrožajo evropska gospodarstva in konkurenčnost, v svojem najnovejšem poročilu ugotavlja Evropska okoljska agencija. Več kot štiri petine zavarovanih območij je v slabem stanju, sposobnost črpanja ogljika iz ozračja se je zaradi izsekavanja gozdov in požarov v enem desetletju zmanjšala za 30 odstotkov, članice Evropske unije pa so slabo prilagojene na ekstremne vremenske pojave, pri čemer je Evropa celina, ki se najhitreje segreva. Raziskava, ki jo je nedavno opravila Ekonomska fakulteta Univerze v Ljubljani, pa kaže, da se večina ljudi v Sloveniji zaveda problema podnebnih sprememb. Kako pa se ljudje odzivamo na podnebno krizo? O tem se je Špela Novak pogovarjala z raziskovalcem Álešem Oblakom, raziskovalcem podnebne anksioznosti. Kaj je podnebna anksioznost?

Evropska unija želi z Aktom o umetni inteligenci spodbuditi zanesljiv in varen razvoj umetne inteligence, ki bo spoštoval temeljne človekove pravice, hkrati pa podpiral inovacije in zagotovil, da bo Evropa postala vodilna na tem področju. Nova zakonodaja naj bi v celoti začela veljati prihodnje leto. Kje je Slovenija na poti regulacije, kaj pomeni za regulacijo iniciativa »Stop-the-Clock«? Kateri sistemi umetne inteligence države že uporabljajo in zakaj bi potrebovali register umetne inteligence? Kako avtomatizacija vpliva na življenja ljudi in ali je visokotehnološki kapitalizem združljiv z demokracijo in varovanjem človekovih pravic? Pogovor je bil prvič objavljen v oddaji Intelekta. Gostje: Jasmina Ploštajner, Inštitut Danes je nov dan; Darja Petric Štrbenk, Ministrstvo za digitalno preobrazbo; dr. Ana Sobočan, Fakulteta za socialno delo Univerze v Ljubljani; dr. Blaž Vrečko Ilc, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani. Avtorica oddaje Urška Henigman.

Jako by Evropa neměla dost starostí. Vítězství hnutí ANO Andreje Babiše v českých volbách jí přináší další. Je to jasné na první pohled – ANO je součástí Patriotů pro Evropu, populistické národovecké frakce v Evropském parlamentu. Tam patří také Motoristé sobě, pravděpodobný koaliční partner.

»Nismo v vojni, a nismo več v miru,« je po tem, ko so preleti dronov prestrašili državljane skandinavskih in baltskih držav, izjavil nemški kancler Friedrich Merz. Evropa načrtuje obrambni zid proti brezpilotnim letalnikom, a vse bolj očitne so tudi razlike med državami. Slovenski premier zagotavlja, da je Slovenija varna. Bolj ga ta hip očitno skrbijo domače politične razmere, kjer se nadaljuje spopad za božičnico. Predvolilno tekmo bodo očitno zaznamovale tudi najnovejše poteze pravosodnih organov.13. oktobra 2025 ljubitelji avdia vabljeni na Avdiofestival v ljubljansko Cukrarno. Podkasti v živo, debate, predavanja, delavnice in koncert. Več kot 100 novinarjev, podkasterjev, urednikov, producentov, glasbenikov, režiserjev, voditeljev, tonskih mojstrov in drugih ustvarjalcev se bo zvrstilo na štirih prizoriščih. Program v celoti in brezplačne vstopnice na POVEZAVI.

Evropa se mora v luči varnostnih groženj okrepiti obrambno, zaradi trgovinskih napetosti pa tudi gospodarsko, je bilo slišati na srečanju Evropske politične skupnosti v Köbenhavnu. Premier Robert Golob dodaja, da je za majhno in odprto gospodarstvo, kot je Slovenija, to ključno, pri tem pa se moramo znotraj evropske celine bolje povezati. Nekaj drugih poudarkov oddaje: - Izraelska mornarica prestregla ladje mednarodne flotilje Sumud - CSD v Posavju izdal prvo odločbo za dolgotrajno oskrbo na domu - Kmetje opozarjajo na prenizke cene krompirja

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Františkem Trojanem, Ivanou Svobodovou a Magdalénou Fajtovou o prvním televizním duelu mezi Petrem Fialou s Andrejem Babišem. Moderuje Štěpán Sedláček.Ivana Svobodová: Duel Petra Fialy a Andreje Babiše působil, jako by se ve studiu CNN Prima News sešli v osm večer dva lidé v úplně odlišné životní situaci: jeden dobře vyspaný, dobře naladěný a těšící se z okamžiku, druhý jako by se dlouho nevyspal a navíc přejedl, bojoval s kritickým útlumem energie a těšil se, až to konečně skončí. Přitom ten první, Petr Fiala, má podle preferencí menší důvod k dobré náladě a oba dva za sebou mají dlouhé a vyčerpávající putování po českých městech a náměstích. Petra Fialu dlouhá tour a debaty s občany zjevně vytrénovaly k uvolněnému vystupování, ráznosti i schopnosti úsporně a věcně reagovat na kritické otázky a ohradit se vtipem. Andrej Babiš se patrně snažil zůstat klidný, protože ví, že v emocích nereaguje sympaticky, ale působil utlumeně, a až ke konci nahrnul na voliče, které se k sobě přilákat, v rychlém sledu takzvaná „okamurovksá“ hesla - o Ukrajině a migraci. Zmatené mávání grafy, které ani neukazoval na kameru a jejichž položky nevysvětloval, taky nepůsobily, že by se na debatu, v níž nemluví jen ke svým fanouškům jako na náměstích, argumentačně a rétoricky dobře připravil.  František Trojan: Největším poraženým debaty je green deal. A obecně boj se změnami klimatu. Jedna z nejdelších pasáží debaty se věnovala hádce o tom, kdo za zelenou dohodu tedy může - jestli Babiš nebo Fiala. Moderátorka, jinak velice silná, Babiš i Fiala ale úplně minuli podstatu celé dohody: tedy skutečnost, že se planeta otepluje a je třeba proti tomu něco dělat. Skoro to tak působilo, že jde o opatření, která nás mají cíleně zruinovat. Nejpozoruhodnější byl v tomto směru premiérův příměr s hořící stodolou. Tou označil green deal, přitom hořící stodola, kterou musí Evropa a svět hasit, je právě změna klimatu.Magdaléna Fajtová: "Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky," řekl Andrej Babiš na dotaz, zda by ve funkci premiéra pokračoval v podpoře Ukrajiny. Slíbil také, že by českým zbrojovkám na obchodování s Ukrajinou udělil skrze své ministerstvo obrany licence. Řekl, že už přispíváme tím, že platíme ročně 60 miliard korun Evropské Unii, která významně pomáhá Ukrajině (EU dává Česku mnohem víc peněz, třeba za loňský rok vyplatila zemi o víc než 83 miliard korun více, než jsme zaplatili my jí, pozn. red.). Konkrétně ale neřekl, zda by tedy veškerou pomoc Ukrajině, kterou osud poskytovala česká vláda, ukončil, nebo ne. Rovněž konkrétně neřekl, kolik peněz by chtěl za své vlády investovat do obranného průmyslu, odmítl pouze debatu o procentech HDP, což dělá dlouhodobě. O zahraniční politice se ale v debatě nad rámec obrany a Ukrajiny nemluvilo - Babiš v úvodu řekl, že odmítá referendum o vystoupení z EU a NATO, zároveň ale zopakoval své kritické postoje vůči evropským politikám - třeba systému obchodování s emisními povolenkami, nebo migračnímu paktu. Pro vztahy se Spojenými státy, pro postoj Andreje Babiše, jako možného budoucího premiéra vůči válce v Pásmu Gazy, ani třeba pro debatu o tom, jaký by měl být vztah Česka s Čínou, v debatě prostor nebyl.Co dalšího vyjevil předvolební superduel televize CNN Prima News si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

V Kodani se ve středu a čtvrtek bude konat neformální jednání šéfů států a vlád Evropské unie. Sejdou se k tématům ochrany kritické infrastruktury a posílení společné evropské obranné připravenosti. Děje se tak v době, kdy Dánsko řešilo již několik incidentů, kdy jeho vzdušný prostor narušily drony neznámého původu, které se objevily nad letišti nebo vojenskými základnami. Severská země i její spojenci z EU i NATO tak přistoupili k řadě opatření, která mají Dánsko ochránit nejen v době chystaného summitu. Jaké kroky státy podnikly? A proč na drony, v případě Polska či Rumunska ruské, reagují až nyní? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

Jak znovu začlenit více než milion ukrajinských válečných veteránů? - Finanční situace Argentiny je čím dál zvláštnější. - S prvním závazkem ke snížení emisí skleníkových plynů Čína hrála na jistotu. - Katolická církev má problém s pracovními silami: každý rok ubývá kněží. Dnešní výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravil Jiří Klečka.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump vystoupil na Valném shromáždění OSN. Vyčetl této instituci například, že mu nepomáhá ukončovat války, že to musí dělat sám. Opřel se do lídrů EU, že nic nedělají s nelegální migrací a že naše země jdou do pekla. „Z hlediska nelegální nekontrolované migrace má pravdu, protože to je věc, která Evropu musí trápit, je to palčivé téma, které musí řešit. V tom se trefil,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.

Evropska unija želi z Aktom o umetni inteligenci spodbuditi zanesljiv in varen razvoj umetne inteligence, ki bo spoštoval temeljne človekove pravice, hkrati pa podpiral inovacije in zagotovil, da bo Evropa postala vodilna na tem področju. Nova zakonodaja naj bi v celoti začela veljati prihodnje leto. Kje je Slovenija na poti regulacije, kaj pomeni za regulacijo iniciativa »Stop-the-Clock«? Kateri sistemi umetne inteligence države že uporabljajo in zakaj bi potrebovali register umetne inteligence? Kako avtomatizacija vpliva na življenja ljudi in ali je visokotehnološki kapitalizem združljiv z demokracijo in varovanjem človekovih pravic? Odgovore smo iskali v tokratni oddaji Intelekta, kjer so se nam pridružili Jasmina Ploštajner z Inštituta Danes je nov dan, Darja Petric Štrbenk z Ministrstva za digitalno preobrazbo, izr. prof. dr. Ana Sobočan s Fakultete za socialno delo Univerze v Ljubljani in politolog doc. dr. Blaž Vrečko Ilc s Fakultete za družbene vede Univerze v Ljubljani.

El deskuvrimiento en serka de la Sinagoga Medieval de Belchite, en Zaragoza, Aragón es una notisia de gran importansia para el Patrimonio Material Istóriko de Sefarad. Konversamos kon Carmelo Pérez, Alcalde de Belchite i Presidente de la Fundación Pueblo Viejo para konoser komo se izo este deskuvrimiento, los lavoros de ekskavasiones, la limpieza de este lugar privilejiado en el puevlo de Belchite, en Zaragoza ke dará en el avenir más importansia al turismo en este chiko puevlo ke kontava kon una Djudería i una Sinagoga ya dokumentada. Oy día soltanto pueden vishitarse en Evropa 5 Sinagogas Medievales.Kante kontemporáneo "Las Yaves de Sefarad", autoría i interpretasión Viviana Rajel Barnatán.Escuchar audio

Před rokem vítala celá Evropa nadšeně zprávu bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho, který po 12 měsících práce vylíčil na čtyřech stovkách stran v temných barvách stav a směřování evropské ekonomiky a zformuloval přes 380 doporučení. Připomeňme, že na sepisování tohoto opusu se podílel také vynikající český ekonom, úředník Evropské komise Alexandr Hobza.

USA jsou ve studené občanské válce. Příměří v nedohlednu. Koalice neví, jak hrát s dobrou kartou. Podle Draghiho se ani po roce Evropa nikam neposunula. Roztrháním úmluvy proti mučení Putin žehná brutalitě a nelidskosti ruského systému.

Evropské ocelářství prochází neutěšeným obdobím, kdy poptávka po oceli z evropského průmyslu napříč obory padá, hutě jsou zatíženy emisními povolenkami, stojí před nimi miliardové investice do dekarbonizace a do toho trh zaplavuje levná ocel z asijských zemí. „Objednávky z průmyslu napříč obory spadly o desítky procent,“ říká k tomu v dalším Forbes Byznys podcastu šéf jediného producenta oceli v Česku, Třineckých železáren, Roman Heide. Třinecké železárny letos oznámily odložení investice do nové elektrické obloukové pece, symbolu dekarbonizace, která má nahradit klasické vysoké pece. Hlavním problémem je, že od vlády nedostaly tak vysokou podporu jako jejich zahraniční konkurenti. Jak vysoká podpora byla přislíbena Třineckým železárnám a jakou dostali jejich evropští konkurenti? Proč je kromě asijských zemí pro evropské ocelářství problémem i Ukrajina? A v čem se Evropa nepoučila? To vše si poslechněte v podcastu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem realistický optimista. Na svět nahlížím realisticky, ale ve finále vidím světlo na konci tunelu,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza na speciálním večeru Čestmír Live: Tři roky na scéně. Vysvětluje, proč se snaží složité mezinárodní události vysvětlovat co nejjednodušeji – aby jim rozuměl každý. „Nechci inklinovat k aktivismu, nechci lidi odradit. Ti nerozhodnutí chtějí slyšet analýzu A, analýzu B a potom syntézu,“ vysvětluje s tím, že i volič SPD pak musí pochopit, že když Ukrajina prohraje, nebudeme v Česku mít tři sta tisíc uprchlíků, ale třeba až pět milionů. Připomíná, že reakci NATO na ruské drony v Polsku považuje za úspěch: během minut vzlétly nizozemské F-35, polské F-16 a italský letoun včasné výstrahy. „Koordinace zafungovala. K žádným zásadním škodám nedošlo, nula lidských obětí,“ chválí alianční reakci Bříza. Zároveň ale varuje, že Evropa není připravená na balistické rakety a vymezuje se také vůči kritice Donalda Trumpa: „Moderní je okopávat mu kotníky, ale já na to nenaskočím. Je to náš nejbližší spojenec a tím nic nevyřešíme,“ nabádá s tím, že je důležité naučit se s prezidentem USA zacházet tak, jak to umí třeba generální tajemník NATO Mark Rutte. Zásadní je podle něj vůle. „Když nemáte vůli se bránit, tak nemáte šanci vyhrát,“ připomíná s odkazem na rok 1938, kdy se podle něj československá společnost měla bránit. „V jakémkoliv jiném státě by na vás koukali, jak tele na nový vrata, že se na to vůbec ptáte. Je přece normální bránit se, když vás někdo napadne,“ tvrdí Bříza. A pak se rozhovor stáčí k jeho vlastní cestě. Vyrůstal v rodině, kde otec koupil společnost Koh-i-Noor. „Slíbil jsem mu, že si udělám i vysokou školu ekonomickou, abych rozuměl podnikání,“ vzpomíná analytik. Dnes se mu ale vedle znalosti mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky hodí i ekonomické vzdělání. „Když se mluví o sankcích, clech, mezinárodním obchodu nebo fiskální politice, rozumím kontextu,“ říká Bříza, který už dvacet let vyučuje na Univerzitě Karlově předmět o jaderném soupeření velmocí a působil v Německu i ve Švédsku. Co dnes znamená být realistickým optimistou v zemi, kde část společnosti pochybuje o Západu a kde sílí hlasy volající po odklonu od podpory Ukrajiny? O čí podpoře v případě eskalace konfliktu s některým z aliančních států Bříza nepochybuje a proč je to noční můra Vladimíra Putina? A může se změnit postoj ČR k NATO nebo ukrajinské pomoci po říjnových volbách? Poslechněte si celý rozhovor.

Předvolební karikování mezinárodního dění se nám může vymstít. Temné časy v USA. Konečná vs. Okamura. Aneb kdo je ořechovější? Evropa se hádá o klimatické cíle.

Dánsko jako momentálně předsedající země Evropské unie bylo nuceno tento týden stáhnout z programu schůze ministrů životního prostředí hlasování o nové povinnosti snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Svědčí to o tom, že s ambiciózními cíli tohoto typu začínají mít problém nejen tradičně „klimatoskeptické“ země, jako jsou Česko nebo Polsko, ale i řada dalších, například Francie, ba dokonce Německo.

Evropa, Ukrajina i svět v posledních týdnech zažily další diplomatické i vojenské otřesy. Americký prezident Donald Trump se pokusil domluvit mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Samotní Ukrajinci jsou ale k tomuto pokusu spíše skeptičtí. „Je zásadní, aby nedošlo k nějaké dohodě na dělení mezi Amerikou a Ruskem,“ reflektuje v nové dílu podcastu Bruselské chlebíčky současnou geopolitickou situaci ukrajinský filozof Andrij Dachnyj.

Americký prezident Donald Trump v neděli znovu varoval, že je připravený zpřísnit americké sankce vůči Rusku. Ovšem za předpokladu, že to udělá i Evropa. V podstatě jen opakoval svá předchozí podobná obvinění a na starém kontinentu tak budí dojem, že jen zastírá své kličkování ve skutečném tlaku na Rusko.

Evropske podpornice Ukrajine so skupaj z Združenimi državami po vdoru ruskih brezpilotnih letalnikov na Poljsko izrazile zaskrbljenost. Moskvo so obtožile kršenja mednarodnega prava in ustanovne listine Združenih narodov. Rusijo so tudi pozvale, naj konča agresijo na Ukrajino. Več po drugih poudarkih oddaje: - Kitajski zunanji minister Wang Yi na obisku v Sloveniji - Nova Slovenija na volilni kongres po novo vodstvo - V finalu evropskega prvenstva v košarki Nemčija in Turčija

Evropa se nachází uprostřed boje, prohlásila před europoslanci ve Štrasburku šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na začátku své zprávy o stavu Evropské unie. Načrtla obrázek existenčního boje Evropy v novém nelítostném světě. Podle ní se musí zrodit nová a silná Evropa.

Ne bom kazal s prstom, odgovornost je moja, so magične besede, ki smo jih ta teden slišali od slovenskih voditeljev - a le športnih. Tudi evropska voditeljica Ursula von der Leyen je priznala, da je Evropa paralizirana in genocidu v Gazi namenila najostrejše besede doslej. Besede anonimnežev na spletu niso tako nedolžne kot se zdi, mi pa se z drsenjem po ekranih pogrezamo v kolektivno demenco.

„Když jsem psal o plukovnické demokracii, tak je to určitý symbol, že plukovník je v rámci demokracie jmenován do čela komunikační strategie vlády. Nejde totiž o jednoho člověka, to je symbol systému, který tady máme od covidu,“ říká profesor Michal Klíma v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 12.09.2025, www.RadioUniversum.cz

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před Evropským parlamentem vyzvala k většímu tlaku na Rusko v reakci na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. „Dobře pojmenovala problémy, které Evropa má. Úplně jiná věc je samozřejmě, jestli ona nebo kdokoli jiný má řešení. A do jaké míry jsou vůbec řešitelné,“ podotýká komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před Evropským parlamentem vyzvala k většímu tlaku na Rusko v reakci na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. „Dobře pojmenovala problémy, které Evropa má. Úplně jiná věc je samozřejmě, jestli ona nebo kdokoli jiný má řešení. A do jaké míry jsou vůbec řešitelné,“ podotýká komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nova Evropska komisija si od decembra 2024 prizadeva, da bi bila Evropa močnejša in odpornejša. Poleg krepitve gospodarstva želi poglabljati globalna partnerstva, prevzeti večjo odgovornost za svojo obrambo in še naprej podpirati Ukrajino. Uspešnost obvladovanja prihodnjih kriz bo odvisna tudi od načrtovane prenove skupnega proračuna po letu 2028. Kako to doseči in da bo Unija vodilna sila v zdajšnjih geopolitičnih pretresih v svetu, bo v rednem letnem nagovoru predstavila predsednica komisije Ursula von der Leyen. O prihodnjih načrtih Evropske unije v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: dr. Jerneja Jug Jerše, vodja Predstavništva Evropske komisije v Sloveniji; dr. Rok Spruk, Ekonomska fakulteta Univerze v Ljubljani; dr. Jure Požgan, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani. Avtorica oddaje Sandra Krišelj.

„Evropa je uprostřed boje," řekla v úvodu svého prvního projevu od znovuzvolení v europarlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Adresovala tím nejen válku na Ukrajině, která je přímo na našem kontinentu, ale mluvila i o tom, co se děje v Pásmu Gazy, tedy o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, který těžce dopadá na civilisty," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Mířila tím i k ochlazení vztahů se Spojenými státy, což na Evropu sice dopadá, ale mohla by to být pro EU příležitost. Je to bitva za místo ve světě, které si Evropa musí udržet i v nějaké konkurenceschopnosti." Jaké priority pro unijní státy von der Leyen ve svém hodinovém projevu zmínila? Jak konkrétně chce zvýšit pomoc Ukrajině? Jaké kroky EU podnikne proti Izraeli a jeho postupu v Pásmu Gazy? A je význam projevu šéfky Evropské komise i praktický, nebo čistě politický?

Evropski poslanci so danes prisluhnili predstavitvi prve ocene stanja v Evropski uniji v tem mandatu Evropske komisije, ki jo že drugič vodi nemška krščanska demokratka Ursula von der Leyen. Njeno ključno sporočilo je bilo, da mora Evropa sama odločati o svoji varnosti, energiji, tehnologiji in družbi - ob tesnem sodelovanju z zavezniki, a z več svoje odgovornosti. Drugi poudarki oddaje: - Evropa enotno obsodila vdor ruskih dronov v poljski zračni prostor; poljski premier Tusk: nismo na robu vojne, a gre za zelo nevarno provokacijo. - Minister Mesec poudarja: tako ugodne pokojninske reforme ne bo več na mizi; težav pri podpori v parlamentu ne pričakuje. - Skupščina Zavoda za zdravstveno zavarovanje potrdila rebalans finančnega načrta zaradi uvedbe dolgotrajne oskrbe.

Česká vláda odsoudila narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony a vyjádřila podporu Polsku. Podle ministra zahraničí je incident důkaz, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“. Jak má Evropa reagovat?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Polsko se dnes probudilo do bezprecedentní situace, když jeho vzdušný prostor v noci na u úterý středu narušily ruské drony. Několik z nich sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi, země je podle nich nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Událost ostře odsoudili i lídři zemí Evropské unie a spojenců v Severoatlantické alianci, včetně Česka. Varšava už požádala o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí.Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) Rusko testuje obranyschopnost NATO. Zároveň zopakoval, že Česko musí investovat do obrany. Ministr zahraničí Jan Lipavský označil narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony za další důkaz toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“.Bezpečnost, obrana a význam našeho členství v NATO je jedním z hlavních témat kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Kdo pochybuje o naší účasti v NATO, hazarduje s naší bezpečností,“ prohlásil ministr zemědělství Marek Výborný. Dnešní dopad ruských dronů v Polsku podle něj dostatečně neodsoudil například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, jeho reakci ministr označil za slabou. „Napsal na síť X jen čtyři slova: Vyjadřuji Polsku plnou podporu. Ani slovo odsouzení ruské agrese a narušení polského vzdušného prostoru. Andrej Babiš je zbabělec,“ řekl Výborný v Ptám se já.Změní incident v Polsku nějak předvolební kampaň?  A pokud volby dopadnou tak, jak teď ukazují průzkumy, ustojí to koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V idiličnem okolju gorenjskega turističnega bisera se je včeraj začel jubilejni, 20-ti Strateški forum Bled. Sodobni svet pretresa vrsta oboroženih konfliktov, ki jih spremljajo hude kršitve mednarodnega prava in razkroj multilateralizma, zato so največji zunanjepolitični dogodek pri nas naslovili Pobegli svet. V nagovorih gostiteljev smo lahko zaznali frustracijo, da Evropa kot nosilka nekaterih civilizacijskih vrednot ni več svetovna politična in gospodarska sila. Druge teme: - V Srbiji novi množični protivladni protesti z zahtevo po predčasnih volitvah. - Ob začetku novega šolskega leta svarila pred kadrovskim zlomom. - Slovenski košarkarji danes proti Islandiji, na papirju najlažji ekipi skupine, lovijo drugo zmago na evropskem prvenstvu.

Letošnji 20-ti Blejski strateški forum poteka pod naslovom Pobegli svet, kar se zdi zelo primeren opis razmer v svetu številnih žgočih in tlečih konfliktov, spodkopavanja mednarodnega prava in vseh pravil, vzpostavljenih v zadnjih desetletjih, ter stopnjevanja podnebne krize. Kako se znajti v tem vse bolj negotovem svetu? Kako ubrati pravo pot v odločanju med etiko in pragmatizmom? Kje se je izgubila Evropa in kakšna je vloga Slovenije? O tem v tokratnem Studiu ob 17h z Bleda. Gostje: Mirko Cigler, publicist in nekdanji diplomat; dr. Marko Lovec, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani; Ana Klemen, udeleženka strateškega foruma mladih, ministrstvo za okolje, podnebje in energijo. Avtorica oddaja Špela Novak.