Podcasts about Evropa

Změna smluv, demokratický deficit nebo Evropa v několikarychlostních pruzích. Poslední týdny a měsíce čeští i světoví lídři znovu otevírají téma reformy Evropské unie. Je na to teď vhodná doba? V podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví bývalý ministr zahraničí, pedagog a analytik Tomáš Petříček.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Na síti X mě označují za perverzní dominu českého veřejného prostoru nebo depilátorku delfínů. Píšou to chlapi, podle kterých jsem moc dominantní a moje profese je zbytečná. Bojí se mě určitý typ mužů, takoví slabší, je mi jich líto. Síť X je Sama doma pro muže, ať si to tam ventilují,“ směje se ve Studiu N designérka Veronika Rút, která v Česku bojuje s vizuálním smogem a radí městům, jak vytvořit přívětivý veřejný prostor. Jedním z témat, které vnáší do společenské debaty, je otázka výdejních boxů, které zaplavily české ulice. Vytvořila proto nezávislou odbornou iniciativu, která připravila pravidla, jak s plechovými skříněmi nakládat. „Některé firmy se urazily a najaly si falešného novináře, aby mě zdiskreditoval,“ popisuje v rozhovoru. „Jsme východní Evropa, tohle je totiž nižší kultura podnikání, kterou na Západě nevidíme. Tam firmy vědí, že už tam to město stojí osm set let a dalších osm set let tam stát bude, a tak je lepší se domluvit. U nás se to s vidinou krátkozrakého aktuálního zisku snaží firmy zpomalit, aby se například nevydávaly tržní řády,“ říká designérka. Kvalita veřejného prostoru podle ní přitom přímo souvisí s tím, koho lidé volí. „Nejvíc voličů SPD bydlí u nadúrovňových křižovatek, protože je tam špatná dostupnost obchodů. Když jste ve vykořeněném místě, které nikomu nepatří a máte strašně daleko základní věci, tak snadněji propadnete extremismu. Není tam prostor k setkávání, a tak si nevybudujete v okolí vztahy. Pokud chceme být odolnou demokracií a mít silnou společnost s kvalitními vztahy, musíme mít prostor, kde se budeme potkávat s jinými názory,“ tvrdí. Podchody, nadchody a nadúrovňové křižovatky považuje za klíčové chyby 20. století. „Dneska už víme, že lidi mají chodit po povrchu, protože to nejsou krysy. Frustrace a demotivace pramení ze zanedbaných prvků ve veřejném prostoru. Člověk má potom pocit, že nic nemá smysl – když jdete kolem oprýskaných zábradlí a musíte je neustále obcházet dokola, má to katastrofální dopady, vede to totiž v nízkou sebeúctu a nároky. Když potom přistane u kašny výdejní box, je vám to jedno,“ doplňuje Veronika Rút. Která města jsou v naší zemi nejošklivější? A která naopak pracují s veřejným prostorem nejlépe? Kde se vzal v Česku pocit, že auta mají mít přednost před vším ostatním? Proč se politici bojí měnit města k lepšímu? A jak může každý z nás bojovat s vizuálním smogem? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Evropa v kleštích. Chorvati chtěli nedodáním ruské ropy Slovensku a Maďarsku potěšit USA. Princ Andrew: nehoda, nebo náhoda? Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy. Po 70 letech od odhalení Stalinových zločinů rostou v Rusku jeho nové sochy. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Se Stanislavem Fortem o nástupu AI agentů, limitech a rizicích umělé inteligenci, ochraně a opravování softwarových katedrál a budování kyberbezpečnostního startupu Aisle v Praze. Moderuje Štěpán Sedláček.Pravděpodobně prožíváme technologickou revoluci, jejíž rychlost, rozsah a potenciálních dopady na lidský život a práci nemají obdoby, ať už skončí jakkoli. Nástup velkých jazykových modelů a generativní AI je čím dál patrnější napříč různými sférami lidské činnosti od programování po umění. Otázky, které dříve řešila poměrné malá skupina lidí spojených s výzkumem a vývojem umělé inteligence nebo science fiction, jsou dnes často ve středu zájmu celospolečenské debaty, byť by si možná zasloužily ještě více pozornosti a to i ze strany států. Otázku po tom, jestli někdy bude k dispozici umělá inteligence, která předčí člověka, dnes spíše přebíjí otázka, jestli nás od ní dělí rok, několik let nebo víc času. Stanislav Fort je matematik, fyzik a expert na umělou inteligenci a velké jazykové modely (LLM), který dříve působil v předních světových společnostech v oboru Google DeepMind nebo Anthropic. Jak vidí letošní rok na poli AI?„Myslím, že letos si většina lidí uvědomí, že AI funguje a je schopná dělat užitečnou intelektuální práci. V roce 2025 se staly mainstreamem přemýšlecí (tzv. reasoning) modely zejména v souvislosti s nástupem modelu R1 od společnosti DeepSeek. Během té doby se modely extrémně zlepšily a začaly být schopné řešit dlouhé a obtížné intelektuální úkoly napříč obory u nichž je třeba koordinovat přemýšlení přes dlouhé časové horizonty. A ty se měsíc po měsíci prodlužovaly rapidním tempem. Dnes si už většina lidí v programování i softwarovém inženýrství a odvětvích, která silně závisejí na využití počítačů, uvědomuje, že jsme na hraně toho, kdy tyto věci dokáží pracovat na podobných věcech jako elitní lidé a nepotřebují příliš supervize. Rok 2026 bude rokem, kdy AI agenti a přemýšlecí modely, které je pohánějí, začnou fungovat v reálných ekonomicky důležitých činnostech,“ říká expert Stanislav Fort, který společně s Ondřejem Vlčkem a Jayou Baloo založil firmu Aisle, kde působí jako hlavní vědec.Podařilo se jim vytvořit autonomní AI nástroj, který umí rychle nacházet a opravovat bezpečnostní chyby ve složitých softwarových systémech jako je protokol OpenSSL, který šifruje většinu komunikace na webu. Jaké mají po roce fungování na poli kybernetické bezpečnosti cíle? Jaký zásadní problém se jim podařilo vyřešit? Co říká na nástup AI agentů dění kolem sítě Moltbook? Vidí nějaké fundamentální limity ve vývoji umělé inteligence? Co si myslí o AI bublině na trzích? Jak by se měla Evropa postavit k aktuálním závodům ve vývoji AI? A jaká úskalí má zakládání kyberbezpečnostního startupu v Praze? Nejen na to se ptá v podcastu Zeitgeist Štěpán Sedláček.

Po letech se do Insideru vrací Václav Klaus. Za tu dobu pochopil význam slova podcast a naučil se slovník generace Z. Debata se točí kolem aktuálních geopolitických událostí. Co si odnést z Davosu, jak číst proměnu Evropy a dočkáme se vůbec nějaké? Donald Trump otřásl světem a mění roli Spojených států v globální politice. Jaké budou dopady na válku na Ukrajině, šance na příměří a budoucí bezpečnost Evropy? Kde selhala evropská politika, jaké jsou limity další integrace a proč Evropa ztrácí geopolitický význam? Neopomeneme ani českou politiku, vztah k Motoristům, rozpočet a rozpad tradičních politických stran.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Kniha Dar smrti Jacquese Derridy patří i do české filosofie. Derrida, který v roce 1981 přijel do Prahy přednášet o Patočkově pojetí odpovědnosti, zde navazuje právě na Kacířské eseje o filosofii dějin českého filosofa. Pojem odpovědnosti, živý v české filosofické tradici, se pro něj stává ústředním motivem. Francouzský myslitel – věrný své dekonstruktivní metodě – jej však rozvíjí radikálním směrem.Vycházeje z náboženského dilematu starozákonního Abraháma, kterého Bůh vyzývá, aby mu obětoval svého syna, ukazuje Derrida, že odpovědnost je vždy nezastupitelně individuální – a právě proto konečná i temná. Čím více chceme někomu dávat, být mu odpovědní, tím spíše se od někoho jiného, třeba i neméně milovaného, odvracíme. Abrahámova situace je v tomto smyslu situací nás všech. V zásadních otázkách svého života stojíme sami, bez opory – a musíme umět nevědět. Rozhodnutí být odpovědný jednomu totiž znamená zároveň omezit odpovědnost vůči jinému. A především: nikdy nemůžeme s jistotou vědět, zda jednáme správně. Zde se láme rozdíl mezi morálkou a etikou. Morálka představuje obecná pravidla; etika je naproti tomu život – odpovědnost žitá v konkrétní situaci, v níž zvažujeme různé, často protikladné ohledy.Toto hledisko má i překvapivou politickou dimenzi. Člověk je bytostí, která dokáže formulovat morálku – tedy obecné a závazné normy. Zároveň je však musí umět eticky překročit, protože normy se mohou dostat do vzájemného konfliktu a žádná situace není bezezbytku průhledná. Jednat odpovědně znamená vědět, že se mohu mýlit – anebo dokonce, že jsem vůči něčemu, možná i nevyhnutelně, nespravedlivý. Politika pak představuje ještě třetí rovinu. Zatímco v morálce a etice odpovídáme především konkrétním druhým, v politice zvažujeme širší pole vztahů a důsledků. Odpovědnost zde nesměřuje jen k jednotlivci, ale i k „třetím“ – k dalším, nepřítomným, anonymním druhým, k veřejnosti.Demokratické zřízení je prostorem, v němž se tato napětí musí nést veřejně – bez iluze, že lze odstranit konflikt mezi morálním požadavkem univerzality, etickou jedinečností konkrétního rozhodnutí a politickou odpovědností vůči voličům i institucím. Pointa Derridových úvah spočívá v tom, že podléháme iluzi, domníváme-li se, že lze rozhodovat „čistě“, bez zbytku a obětí. To však neznamená, že by politika byla „špinavá“ – ale pokud bychom takové slovo skutečně chtěli použít, museli bychom je vztáhnout i na samu etiku. Etická odpovědnost je totiž neslučitelná s univerzální spravedlností. Kdo chce být etický, nemůže zůstat bez viny; a kdo se chce uchovat bez viny, vzdává se odpovědnosti za konkrétní čin.KapitolyI. Mluví pravda – nebo se píše? [úvod až 23.40]II. Trapný šarlatán i geniální myslitel [23:40 až 42:10]III. Evropa mezi transparentností a tajemstvím [42:10 až 58:00]IV. Odpovědný je jen smrtelník [58:00 až 01:11:20]V. Člověk v průsečíku etiky, morálky a politiky [01:11:20 až konec]Bibliografie Dimitrije Curcic, Audiobook statistics, in: WordsRated, https://wordsrated.com/audiobook-statistics/?utm_source=chatgpt.comJacques Derrida, Dar smrti, přel. Tatiana Chavalková Badurová, Praha: Herrmann a synové, 2026.Jan Patočka, Kacířské eseje o filosofii dějin, Praha: OIKOYMENH, 2007.Amy Ziering Kofman – Kirby Dick, Derrida, Jane Doe Films; Zeitgeist Films, 2002.Platón, Faidros, přeložil František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 1993.

Nefungující informační systémy, rezervace i jízdní řády, tisíce bezradných lidí na nástupištích: to všechno se odehrávalo tento týden na německých nádražích. K sabotážím kritické infrastruktury, ke kybernetickým útokům na bezpečnostní software a k dronovým incidentům kolem letišť dochází ale čím dál častěji nejen v Německu. O hybridní válce se už otevřeně mluví v celé Evropě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německá AfD má skandály jako všechny ostatní strany, jejím voličům to nevadí, Evropa je ve válce už teď. Jen si to nechce připustit, Rusové nemívají vodu ani teplo i bez války, Proč Babiš nepošle k vodě Macinku ani Okamuru, KoMaRo ČePo 2026Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„My jsme se z chudé země dostali do relativně prosperující země evropského společenství. Ale to jenom proto, že Evropa zoufalým způsobem upadla. My jsme naskočili do stojícího vlaku. Možná někdo pobíhá kolem oken s větvemi a předstírá, že je to ještě v pohybu. Ale Evropa stojí a nikam nepostupuje vpřed,“ říká energetický expert Vladimír Budinský v rozhovoru pro pořad Právě teď. 2. díl, 19.02.2026, www.RadioUniversum.cz

Árliga trygdarráðstevnan í München er júst liðug - og boðskapurin var greiður: Evropa og USA skulu standa saman, men samstundis má Evropa taka nógv størri ábyrgd fyri egnari trygd. Samstundis var sagt beinleiðis, at gamla heimsskipanin, sum vit kenna hana, er burtur. So hvar standa vit nú í dag? Eru vit á veg inn í eina nýggja og meira ótrygga tíð, har ongin veruligur leiðari er? Og hvør tekur ábyrgdina, tá USA hugsar meira um egin áhugamál? Eru vit á einum søguligum vegamóti, har ein nýggj heimsskipan er við at taka skap? Og mitt í øllum hesum stendur Evropa: Hevur Evropa veruliga viljan og førleikan at taka nógv størri ábyrgd fyri egnari trygd - og hvat merkir tað fyri sambandið við USA? Gestir: Hans Andrias Sølvará, professari í søgu, og Tór Marni Weihe, ph.d.-lesandi á Fróðskaparsetrinum. Vertur: Sigurjón Einarsson.

Bezpečnostní konference v Mnichově potvrdila, že Spojené státy už neponesou hlavní část zodpovědnosti za evropskou bezpečnost. Vytvoří Evropa užší jádro spolupráce? A přidá se i Česko, nebo zůstane na na okraji? Komentátor Petr Šabata v rozhovoru mluví také o smyslu parlamentní imunity i o tom, proč je vývoj na Slovensku varováním pro celý region.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bezpečnostní konference v Mnichově potvrdila, že Spojené státy už neponesou hlavní část zodpovědnosti za evropskou bezpečnost. Vytvoří Evropa užší jádro spolupráce? A přidá se i Česko, nebo zůstane na na okraji? Komentátor Petr Šabata v rozhovoru mluví také o smyslu parlamentní imunity i o tom, proč je vývoj na Slovensku varováním pro celý region.

Evropa má nového přítele, amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Tak to alespoň mnozí komentovali poté, co zástupce USA promluvil na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Evropa má nového přítele, amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Tak to alespoň mnozí komentovali poté, co zástupce USA promluvil na bezpečnostní konferenci v Mnichově.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ani Babišova vláda nezruší nemravnou daňovou výjimku pro tiché víno, Na Epsteina zapomeňte a kupujte akcie, zní z Bílého domu, Kdy začnou protesty proti AI, Plesové generace, Evropa si musí uvědomit, že je silná. A že musí být silnější

Evropa pochopila, že co bylo doposud a co Evropanům vyhovovalo, je už nenávratně pryč. O svou bezpečnost se Evropa musí starat na prvním místě sama a nespoléhat se pouze na Spojené státy. Tento závěr není vůbec překvapivý. Zvlášť když Trumpova administrativa stále dokola opakuje, že od Evropanů očekává větší snahu.

Evropa pochopila, že co bylo doposud a co Evropanům vyhovovalo, je už nenávratně pryč. O svou bezpečnost se Evropa musí starat na prvním místě sama a nespoléhat se pouze na Spojené státy. Tento závěr není vůbec překvapivý. Zvlášť když Trumpova administrativa stále dokola opakuje, že od Evropanů očekává větší snahu. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ani Babišova vláda nezruší nemravnou daňovou výjimku pro tiché víno, Na Epsteina zapomeňte a kupujte akcie, zní z Bílého domu, Kdy začnou protesty proti AI, Plesové generace, Evropa si musí uvědomit, že je silná. A že musí být silnějšíVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

To, co jste si mohli přečíst v médiích ohledně budoucnosti emisních povolenek do velké míry není pravda: jde o zásadní nepochopení. Co se tedy s povolenkami stane? A úplně zapadlo, že se Andrej Babiš s několika dalšími zeměmi postavil za zásadní urychlení výstavby obnovitelných zdrojů. Proč? Blíží se taky vícerychlostní Evropa, a to ve dvou ekonomicky zásadních oblastech. Přidá se Česko? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktatLink na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat Hybernie 9.3. Bruselský diktát & Insider & Nový svět. Lístky zde: https://www.datarun.cz/mashup

Poslechněte si:01:07 Kam plavou žraloci?10:05 První virus15:33 Bude mít Evropa kosmodrom?25:06 Proč je více praváků?36:52 Vyhubili srstnatého nosorožce lidé?44:10 Dobyly Ameriku viry a bakterie?Hovoří odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:07 Kam plavou žraloci?10:05 První virus15:33 Bude mít Evropa kosmodrom?25:06 Proč je více praváků?36:52 Vyhubili srstnatého nosorožce lidé?44:10 Dobyly Ameriku viry a bakterie?Hovoří odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.

Červený kříž je často spojován s odběry krve nebo výukou první pomoci. Klíčovou roli však hraje v ozbrojených a válečných konfliktech, kterých přibývá a je otázkou, jestli má dostatečné kapacity je zvládat. V podcastu Zbytečná válka o tom mluvil prezident Českého červeného kříže Marek Jukl. Upozornil přitom, že Evropa dlouho žila v iluzi, že žádná válka nepřijde.

Evropské státy jsou vystaveny hrozbě agresivního ruského režimu. Na druhé straně je tu nevypočitatelný americký prezident Donald Trump, který zpochybňuje spolehlivost spojenectví v rámci NATO a mluví o úpadku Evropy. Možná ohrožení ale přicházejí i z vnitřku kontinentu. Co mají Evropané dělat?Host: Gerald Knaus - analytik, zakladatel think-tanku Iniciativa pro stabilní Evropu (European Stability Initiative)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je to jedna velká reality show,“ říká moderátor Libor Bouček o době, ve které se podle něj politika i veřejný prostor zjednodušily na souboj „dobra a zla“, výkřiků a rychlých emocí. Přesto odmítá představu, že právě teď rozhodujeme o samotné existenci společnosti. „Myslím, že reálně nejsme ve fázi, kdy jde o všechno. Když se lidem vnukne pocit, že jde o všechno, tak se mohou chovat iracionálně,“ říká a varuje před chaosem, emocemi a polarizací, jejichž výsledkem je podle něj konflikt oslabující celé společenství. Připomíná také, že si Evropa ve srovnání s jinými částmi světa stále drží dobrou pozici a že místo paniky bychom měli spíš říct „stop“ a přemýšlet, jakými kroky můžeme přispět k naší budoucnosti. Bouček také mluví o tom, že má potřebu držet si odstup a zůstávat spíš pozorovatelem než hlasitým komentátorem. „Můžu mít jakýkoliv názor, ale pak si odpovídám, že na to nikdo není zvědavý,“ vysvětluje a zároveň připouští, že takový postoj může působit jako zbabělost. Velká část rozhovoru je ale také o moderátorově práci, která ho dlouhodobě definuje a o které říká, že mu přináší osobní radost. Mluví o pořadu Máme rádi Česko, který má lidi především spojovat i o soutěžním napětí Na lovu, kde jako lovec nese riziko veřejné porážky a musí znovu a znovu potvrzovat vlastní vědomosti. „Každá porážka mě strašně mrzí,“ přiznává otevřeně. Do úvah o době i práci silně vstupuje rodina. „Ve chvíli, kdy máš děti, tak v každém kroku už jde o všechno,“ říká Bouček a popisuje únavu, každodenní chaos i radost, která proměňuje měřítka důležitosti. Otevřeně mluví také o tom, jak zásadní roli v tom všem hraje jeho žena a proč si podle něj ženy zaslouží obrovský obdiv za péči, kterou často nesou v mnohem větší míře. Co dnes znamená zůstat veřejně neutrální? Co Boučka na světě televizní zábavy nejvíc baví? Proč dnešní společnost nejvíce odměňuje výkřiky? A kde hledat jistotu - ve vědomostech, úspěchu nebo v rodině, která všechno přepisuje? Poslechněte si celý rozhovor.

Evropa je na prelomnici. Na vzhodu divja ruska vojaška moč, z druge strani Atlantika pa se širi rahljanje evroatlantskega zavezništva. V svetu, v katerem stara pravila ne veljajo več, se postavlja ključno vprašanje: kako naj se Evropa odzove? Več povezovanja, z več Evrope? Je širitev Evropske unije na nove kandidatke pravi strateški odgovor na geopolitične pritiske ali le iluzija enotnosti? Ostajamo skupaj – ali vsak zase? O tem, ali lahko večja Unija pomeni tudi močnejšo Unijo, razpravljamo v tokratnem Studiu ob 17-ih. Gostje: dr. Milan Zver, Evropska ljudska stranka; Matej Tonin, Evropska ljudska stranka; Marjan Šarec, Renew Europe; Matjaž Nemec, Skupina naprednega zavezništva socialistov in demokratov; dr. Vladimir Prebilič, Skupina Zelenih/Evropske svobodne zveze. Vsebina je del projekta Tu EU – Povezani za prihodnost, ki ga sofinancira Evropska unija.

Gost epizode je Marjan Batagelj, slovenski gospodarstvenik, ki je prevzel in vodi družbo Postojnska jama d. d. ============================= V epizodi se dotakneva naslednjih tematik: Medijska izpostavljenost in pritisk javnosti Odnosi, ego in poslušanje Vodenje ljudi in kultura (primer jame) Cene, regulacija obiska in nosilnost Slovenski odnos do uspeha in profita Evropa, regulacija in "kruh in igre" Šola, talenti in ambicija Inflacija, regres/božičnice in država Davki na premoženje in demografija

Premiér Andrej Babiš zaslal dopis lídrům Evropské unie, v němž vyzývá k posílení konkurenceschopnosti sedmadvacítky, kterou považuje za základ budoucí prosperity. Co musí Evropa udělat, aby její průmysl přežil v konkurenci se Spojenými státy a s asijskými zeměmi? Analytička Jana Klímová v rozhovoru vysvětluje, proč by se Evropská unie neměla orientovat jen na těžký průmysl a energetiku a komentuje návrhy na změny v systému emisních povolenek.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CSG předvedla IPO roku a v Česku tím opět otevřela otázku, co vlastně znamená fungující kapitálový trh. Se senior analytikem J&T banky Pavlem Ryskou rozebíráme vstup CSG na burzu ze všech stran. Jak je na tom český kapitálový trh a potřebujeme nutně sjednocený evropský?Evropa mluví o konkurenceschopnosti, ale roky si ji sama oslabuje regulacemi, drahou energií a politikami, které neprošly žádnou analýzou nákladů a výnosů, a to již od Lisabonské strategie. Jak ESG v praxi dopadlo na banky a financování některých sektorů včetně obranného průmyslu? Proč se v přístupu institucí tak viditelně liší ECB a americký Fed? Nakonec i nekonečná debata o euru, které v české debatě zní hlasitěji, než si doopravdy myslí většina veřejnosti i firem.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur měla být důkazem, že Evropa umí jednat strategicky. Že dokáže hledat nové partnery v době, kdy se Spojené státy odvracejí a vztahy s Čínou jsou napjaté. Místo toho se z ní může stát test evropské slabosti.

Se zděšeným údivem sledovali občané i politici v Evropě, jak americký prezident Donald Trump vyhrožoval, že zabere Grónsko. Klidně silou. Zdá se, že se se šéfem NATO Markem Ruttem nakonec dohodl jinak, ale pro evropské i další politiky se Trump stal nespolehlivým, dokonce riskantním partnerem.

Ve sporu šéfa Motoristů a prezidenta nejde jen o Turka. Vládou šířené ústavní napětí pomáhá prezidentovi, ne Babišovu kabinetu. Je zákon o rozpočtové odpovědnosti jen politická deklarace? Evropa se bez USA neobejde, vzkazuje Rutte. Česká Platforma pro sociální bydlení slaví mezinárodní úspěchy, vláda se však snaží její práci podkopat. Potřebuje Evropa novou obrannou alianci? Nové NATO? Moderuje Jan Fingerland.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Změnila se česká zahraniční a bezpečnostní politika po nástupu vlády Andreje Babiše? Je pro zahraniční partnery dostatečně přehledná a srozumitelná? Může naši pozici v zahraničí poškodit spor prezidenta a ministra zahraničí? A mělo by Česko vstoupit do Trumpovy Rady míru? Tomáš Pancíř se ptá bývalého poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáše Pojara, který v současné době působí jako prorektor CEVRO Univerzity. Poslechněte si rozhovor.

Změnila se česká zahraniční a bezpečnostní politika po nástupu vlády Andreje Babiše? Je pro zahraniční partnery dostatečně přehledná a srozumitelná? Může naši pozici v zahraničí poškodit spor prezidenta a ministra zahraničí? A mělo by Česko vstoupit do Trumpovy Rady míru? Tomáš Pancíř se ptá bývalého poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáše Pojara, který v současné době působí jako prorektor CEVRO Univerzity. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pokud smlouvu s Mercosurem parlament neratifikuje, nepůjde jen o prohru hospodářskou, ale Evropa může zapomenout, že by se někdy stala světovou velmocí,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na zasedání Evropské lidové strany, nejsilnější frakce Evropského parlamentu. Stalo se.

Může se Evropa dál spoléhat na Ameriku jako na hlavního spojence? „Všechny spojenecké smlouvy i přes nehorázné výhružky Donalda Trumpa ohledně Grónska platí. Máme si co vyčítat, ale máme si to odpustit,“ je přesvědčený v Pro a proti ředitel Občanského institutu Roman Joch. Politolog a poradce prezidenta Jiří Pehe pro Český rozhlas Plus upozorňuje, že s příštím americkým prezidentem se situace může změnit: „Určitý odklon Ameriky od Evropy je ale dlouhodobý trend.“ Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruské rakety nad Grónskem? Zdrženlivost nadbytečná i na místě. Rusko velebí tvrdou carovu ruku více než dříve. Evropa se pokouší vypadat jednotně vůči Trumpovi, ale není přesvědčivá. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Celý rok trvalo Evropanům, než jim došlo, že prezident Donald Trump skutečně je tak brutální, jak říká. Že nebere ohledy, nedodržuje sliby a že hluboce pohrdá starým kontinentem a jeho Evropskou unií. Čtvrteční schůze Evropské rady měla přinést procitnutí, ostře reagovat na Trumpův pokus zmocnit se Grónska a zavést nová cla proti osmi evropským zemím.

Jak si Evropa představuje další spolupráci s USA po konfliktu o Grónsko? Dokáže se osamostatnit? Proč je zbrojařská společnost CSG po vstupu na burzu nejhodnotnější firmou v Česku? A Česko hostí poprvé najednou dvě velké mezinárodní akce v zimních sportech. Co to znamená pro zdejší turistický ruch? Poslechněte si polední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Tako divjega tedna pa že dolgo ni bilo! Med Trumpovim šovom v Davosu, evropskimi odzivi in domačimi političnimi premiki iščemo, ali se vendarle riše nova hrbtenica demokratičnega sveta.

Spor o Grónsko pokračuje. Americký prezident Donald Trump sice na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu oznámil, že plánovaná cla na státy, které mu v otázce Grónska odporují, nakonec neuvalí. Napětí mezi Evropou a USA je ale i nadále na historickém vrcholu. „Trump absolutně nerespektuje zavedená pravidla mezinárodní politiky,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Spojené státy nepoužijí sílu k získání Grónska a na zajištění bezpečnosti naopak chtějí spolupracovat se spojenci v NATO. Americký prezident Donald Trump to řekl po jednání s generálním tajemníkem Aliance Markem Ruttem. „NATO zjevně nabídlo nějakou formu dohody o budoucím uspořádání a vojenské přítomnosti. Rutte má ve vztahu k Trumpovi velmi dobré vyjednávací schopnosti a nabídl dostatečné ústupky, aby odvolal hrozby cel,“ soudí v Interview Plus amerikanista Jakub Dopieralla.

Svi vole Vučića. (Ali stvaaaarno). Bar nas u to ubeđuju Siniša Mali, Breskvica i cela ekipa iz Ami G Show-a. U novoj epizodi zaranjamo u estradni univerzum predsednika i pitamo se - čemu služi ovaj performans i šta nam govori o stanju nacije? Nakon 20 dana pauze, Njuz PODkast se vraća sa rekapitulacijom prazničnog ludila koji je teško nadmašiti. A kad smo kod proslava, analiziramo i onu u Informeru, gde je državni vrh aplaudirao osuđenom ubici. Od estrade idemo pravo u dramu i pitamo se zašto se Javni servis u zvaničnom saopštenju pravda Informeru zbog scenarija humorističke serije "Radio Mileva". I usred svega toga, naš Nenad je zbog jedne izjave o propalom Ćacilendu postao zvezda Informerovog izveštavanja o "zlu koje vide tajkunski mediji". Plus: masovno gašenje Instagram naloga, misteriozni pank bend Vladimira Orlića, sneg koji nas je (opet) iznenadio u januaru i Trampov plan za kupovinu Grenlanda. Vežite se, polećemo! ► Posetite naš NJUZ SHOP i pronađite omiljene majice, šolje i magnete! Zahvaljujući našim prijateljima iz D Express, poštarina na teritoriji Srbije je POTPUNO BESPLATNA!

Evropski lideri se okupljaju na sastanku u Briselu, da bi osmislili odgovor na eskalirajuće prijetnje Sjedinjenih Država u vezi s Grenlandom.

Trumpovy výhrůžky. Chce Grónsko za každou cenu. Evropu vydírá celni válkou. Ta má ale skrytou zbraň. Jak teď reagují trhy? A kdo za to všechno nakonec zaplatí? Otázky pro Pavla Hnáta, prorektora Vysoké školy ekonomické v Praze. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ameriške težnje po prevzemu Grenlandije in grožnje s carinami zaostrujejo odnose med Brusljem in Washingtonom. Evropa je jasna: nujen je dialog, a grožnjam se ne bomo uklonili. Slovenija po navedbah ministra Klemna Boštjančiča zagovarja enoten odziv. Druge teme: - Premier Golob neuradno ni naklonjen ponujenemu članstvu v Trumpovem Odboru za mir; povabilo dobil tudi Putin. - Kmetje protestirali proti načrtovani graditvi suhih zadrževalnikov v Spodnji Savinjski dolini. - Kaja Juvan na OP Avstralije klonila pred kazahstansko favoritinjo Jeleno Ribakino.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Donald Trump sám o sobě říká, že potřebuje věci psychologicky vlastnit. On je člověk, který rád dává na věci své jméno. Grónsko vidí jako území, o které rozšíří Spojené státy,“ říká ve Studiu N zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu ve Spojených státech Jana Ciglerová. „Sledujeme jeho klasickou metodu. Dělá velké bub bu, přehání své nároky do nehorázna a pak z nich bude ustupovat. Když skončí na polovině, Dánům se uleví a on bude mít víc než na začátku,“ popisuje. Jaký je pravý důvod Trumpovy snahy o převzetí Grónska? Má nějakou šanci obejít Dánské království a dohodnout se s ostrovany bez něj? A jak se k celé krizi postaví Evropa? Ve Studiu N rozebíráme také zastřelení sedmatřicetileté Renee Nicole Good, kterou zabil agent Úřadu pro migraci a cla. Jak v USA operují agenti ICE? Vytvořil Trump z Ameriky nebezpečný systém? A může to být rozbuška, která vyvolá masivní reakci? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Podržite nas i na Patreonu ➡️ https://www.patreon.com/c/HistoryCastPetar II Karađorđević je kralj koji je na presto stupio kao dečak, a istoriju napustio kao čovek bez zemlje, bez krune i bez države kojoj se mogao vratiti. Poslednji kralj Jugoslavije, simbol jedne epohe koja se raspala brže nego što je stigla da sazri, ostao je zarobljen između mita, politike, rata i lične tragedije.Na presto je stupio kao sedamnaestogodišnjak, u trenutku kada se Evropa već raspadala pod težinom rata, a Jugoslavija ulazila u svoju najdublju krizu. Njegova sudbina od samog početka nije bila državnički projekat, već istorijski lom: spoj detinjstva prekinutog atentatom, prerano nametnute simbolike i političkih odluka koje su se donosile mimo njega.Nikola Đukić i Ivan Drljača ne govore o romantičnom kralju u egzilu, već o realnoj istorijskoj figuri: o poreklu i dinastičkom nasleđu Petra II, o detinjstvu provedenom u senci atentata na kralja Aleksandra, o 27. martu 1941. i trenutku kada je maloletni kralj pretvoren u politički simbol otpora. Epizoda detaljno prati Petrovu ratnu sudbinu: odlazak iz zemlje, londonsku emigraciju, političku marginalizaciju i gubitak kontrole nad događajima u zemlji koja je formalno još bila njegova. Govori se o odnosima sa britanskom vladom, o sukobima unutar jugoslovenske emigracije, o prelasku saveznika na stranu partizanskog pokreta i trenutku kada je postalo jasno da se kralj neće vratiti. Nakon 1945. sledi zabrana povratka, konfiskacija imovine, život u egzilu, lični slomovi, bolest i smrt daleko od zemlje čiji je bio vladar.Ova epizoda otvara i pitanja kolektivnog sećanja: kako je Petar II pretvaran čas u mučenika, čas u nevažnu fusnotu; zašto je njegova lična sudbina često svedena na mitove, poluistine i ideološke karikature i koliko je njegova tragedija zapravo tragedija cele jedne kraljevine koja je nestala zajedno sa svojim kraljem.Ko je zaista bio Petar II Karađorđević i zašto je njegova priča i dalje bolna tačka jugoslovenske istorije? Zašto je u socijalističkoj Jugoslaviji sistematski potiskivan, a kasnije često idealizovan bez stvarnog razumevanja njegovih ograničenja? Koliko je istine u pričama o izgubljenom kralju, a koliko u pokušajima da se lična tragedija pretvori u političku poruku?

Ze světa by se podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera mohlo stát doupě lupičů, kde si každý bez ohledu na ostatní bere, co se mu zachce. „Donald Trump už nemá potřebu se ospravedlňovat tím, že by jeho kroky vycházely z mezinárodních norem,“ říká v Pro a Proti exministr zahraničí Tomáš Petříček. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského by měla být Evropa při proměně mezinárodního řádu opatrná a vyhýbat se eskalaci.