Podcasts about Evropa

Bývalá manažerka Googlu a dnes investorka Kateřina Havrlant byla hostem Hrotcastu a tvrdí, že umělá inteligence dramaticky promění pracovní trh, investování i každodenní život. Česko má podle ní všechny předpoklady stát se technologickým hráčem, pokud dokáže své nápady skutečně realizovat.„Evropa je plná skvělých nápadů. Ale když přijde na exekuci, často se ztratí v přeregulovaném labyrintu,“ říká Havrlant, která dříve patřila k vrcholovým manažerům společnosti Google a dnes ivestuje do startupů s globálním potenciálem. V rozhovoru varuje před technologickým zaostáváním Evropy a nedostatkem ambicí českých zakladatelů. Evropa podle ní nedokáže efektivně podporovat inovace. „Máme skvělé vědce a nápady, ale chybí provázanost. V Česku často vidím startupy, které cílí jen na domácí trh. Bez globální ambice je to z investičního pohledu málo zajímavé,“ dodává.Zásadní je podle ní tým. „Skvělý nápad nestačí. Rozhoduje tah na branku a schopnost věci dotahovat. Jinak se startup rozplyne mezi akcelerátory a pitchovacími soutěžemi.“ Proč začala investovat do umění a jak její cestu ovlivnilo setkání s Medou Mládkovou? Sledujte Hrotcast!

Před dávnými lety, když jsem byl ještě studentem, účastnil jsem se jakéhosi mezinárodního setkání v Alsasku, konaného u příležitosti rozšíření Evropské unie o to, čemu se dnes někdy říká východní křídlo. Sešlo se nás tam tenkrát pár desítek z Polska a Česka, ale také z Německa a Británie a měli jsme se společně zamýšlet nad tím, co pro nás znamená Evropa.

Před dávnými lety, když jsem byl ještě studentem, účastnil jsem se jakéhosi mezinárodního setkání v Alsasku, konaného u příležitosti rozšíření Evropské unie o to, čemu se dnes někdy říká východní křídlo. Sešlo se nás tam tenkrát pár desítek z Polska a Česka, ale také z Německa a Británie a měli jsme se společně zamýšlet nad tím, co pro nás znamená Evropa.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vlastně je to až neuvěřitelný skandál, jak kritizuje v deníku NZZ britský historik Adam Tooze, jen v poslední dekádě před přepadením Ukrajiny Ruskem vydaly evropské státy za vyzbrojování svých armád přes tři biliony, tedy tři tisíce miliard dolarů. Aktivních vojáků je ve státech EU toho času celkem 1,5 milionu.Tedy zhruba o 200 tisíc víc než v armádě Ruské federace. A přesto působí Evropa dojmem, že by se ruské agresi nedokázala ubránit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Haagu poteka vrh Severnoatlantskega zavezništva, na katerem bodo voditelji najverjetneje potrdili zgodovinsko zvišanje obrambnih izdatkov. V novi realnosti, ko drug za drugim vznikajo novi konflikti, je Evropa postavljena pred dejstvo, da mora bolj odločno poskrbeti za svojo varnost. A med članicami so velike razlike v občutku ogroženosti, zato tudi precej različen občutek nujnosti vlaganj v svojo varnost. Ko v enačbo dodamo še ameriškega predsednika Donalda Trumpa, je razumljivo, da bo tokratni vrh precej manj enoten, skupna izjava pa zelo kratka in splošna. O izzivih pred Natom in enotnosti zavezništva se bo z gosti v tokratnem Studiu ob 17.00 pogovarjal Matej Hrastar. – Jelko Kacin, nekdanji obrambni minister in stalni predstavnik Slovenije pri zvezi NATO (2015–2019) – Boštjan Pavlin, državni sekretar na ministrstvu za obrambo – Iztok Prezelj, profesor obramboslovja in dekan Fakultete za družbene vede UL

Britanski zgodovinar, pisatelj in profesor Timothy Garton Ash je za novinarsko in pisateljsko delo prejel številne nagrade. Imel je sedemnajst let, ko se je Britanija pridružila Evropski skupnosti, in štiriinšestdeset, ko jo je zapustila, bil je zgovorna priča prelomnih dogodkov zadnjih 50 let. O Evropi nekoč in danes razmišlja tudi v svoji najnovejši knjigi z naslovom Domovina Evropa: osebna zgodovina, ki bo v kratkem pri založbi Mladinska knjiga izšla tudi v slovenščini. Za Razglede in razmisleke smo izbrali poglavje z naslovom Delfi. Prevod Staša Grahek, bere Aleksander Golja, tonska izvedba Mirta Berlan.

Jasno je, da se bo Evropa, ob številnih konfliktih, dodatno oboroževala. Kljub soglasju članic Nata o zvišanju obrambnih izdatkov na 5 odstotkov BDP v desetih letih premier Robert Golob poudarja, da je edina zaveza Slovenije zvišanje teh izdatkov letos na dva odstotka in do leta 2030 na tri odstotke BDP. Zaradi pomislekov koalicijskih partneric Golob napoveduje skorajšnji koalicijski vrh in predlaga, da vladno gradivo o izhodiščih za včerajšnji vrh Nata ne bo več tajno. Hamenej: ameriška vojska z napadi na Iran ni pridobila ničesar. Požar uničil proizvodnjo družbe Greenline Yachts v Begunjah. Ob sušnih razmerah v več občinah omejujejo porabo vode.

Jakob J. Kenda je doktor literarnih ved, avtor, prevajalec knjig o Harryju Potterju in pohodnik, ki je leta 2017 prehodil 3500 kilometrov dolgo Apalaško pot in o tem doživetju napisal knjigo. Njegov drugi roman je nastal po prehojeni celotni 1200 kilometrov dolgi slovenski Transverzali, potopisnemu vodniku je sledil še Vodnik po Transverzali, zadnja knjiga pa bralca pelje po egalitarni Skandinaviji in razslojenem Britanskem otočju. Knjiga Evropa: sever, severozahod je prva izmed štirih iz evropskega cikla, ki ob zgodbah in dogodkih avtorja in njegovih sopopotnikov, ki so se mu pridružili na poti, odkriva najlepše in najbolj reprezentativne poti Norveške in Škotske.

Ostře sledovaný summit NATO v Haagu dospěl k očekávanému závazku navýšení výdajů na obranu. Co to znamená pro EU a pro Česko? A jak na alianční summit naváže čtvrteční summit evropských lídrů v Bruselu? Odpoví nová epizoda podcastu Evropa zblízka. 

Donald Trump NATO nemusí, ale Evropané s významným podílem Česka vypracovali plán, jak to změnit. Nejde jen o peníze, ale i o Rusko, Ukrajinu a slib vzájemné obrany. A je to docela překvapivé. Označí Trump nadcházející summit aliance v Haagu za „big and beautiful“ a Evropané si hluboce oddechnou? Máme taky zákulisní podrobnosti o Evropské komisi, Francii a dostavbě Dukovan, snahách zrušit Green Deal a útoku na Írán. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Náš malý seriál ke 30 letům od přesídlení Rádia SvobodnáEvropa/Rádia Svoboda do Prahy uzavíráme záznamem debaty v Knihovně Václava Havla. O tom, jakých bylo těch 30 let, jak se stanice proměnila, jestli dnes ještě jde vlastně o rádio a také o jejím významu pro země, kam vysílala, vysílá a snad i vysílat bude jsme hovořili s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem pro východní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, a novinářkou Deníku N Petrou Procházkovou. 

„Dříve, když se muslimové stěhovali z Maroka nebo Alžírska nebo z Turecka do Evropy, tak rychle opouštěli islám. Dneska si ho nechávají. To znamená, že jsme během 200 let viděli, že vývoj v Evropě je nezávislá proměnná a agresivita islámu je závislá,“ upozorňuje sociolog Petr Hampl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 22.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Obnova Ukrajiny by podle odhadů Světové banky měla v příštích deseti letech vyjít na 11,5 bilionu korun. Příležitosti se chtějí chopit i české firmy, jenže i když je teď Česko jedním z nejbližších partnerů Ukrajiny, při „rozdělování byznysového koláče rekonstrukce země“ se na Čechy vůbec nemusí dostat.„Myslím, že to je jedna z unikátních příležitostí, kterou teď máme. Může to být částečná kompenzace i za to, že jsme ztratili trhy v Rusku, že máme v Evropě recesi, dokonce si myslím, že  nám obnova Ukrajiny může částečně pomoci i v ekonomické situaci, ve které dnes Evropa je. Může to být určitý stimul, na kterém se určitě Evropa shodne, který bude financovat a bude se jednat o obrovské prostředky a velké komplexní projekty,“ říká v pořadu Inside Talks expert na průmysl Tomáš Kolář, podle kterého se i pro české firmy jedná o obrovskou příležitost. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl?Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.aiNový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Dnes se podíváme na AliExpres, který bude muset dokázat, že plní závazky, které Evropské komisy předložil, týkající se nejen kontroly zboží, ale i větší transparentnosti reklam a algoritmů. Co to znamená pro evropský a český e-commerce?

Tíðin, tá fólk hildu, at fólkaræðilig lond fóru at verða verandi fólkaræðilig, er farin. Tað vísa nýggjar kanningar í øllum Evropa. Eisini í Danmark - har fólkaræði hevur verið í hásæti - er henda stýrisskipanin, sum tey flestu hava sett sítt álit á, skirvisligari, enn hildið. Tað sigur professari í stjórnmálafrøði. Saman við 200 øðrum granskarum, er David Hopmann partur av nýggjari danskari kanning, sum er tann størsta av sínum slag í nýggjari tíð. Í sendingini í dag tosa vit við professaran um tey fyrstu úrslitini. Vit spyrja eisini, hvat bagir fólkaræðinum? Beinta Løwe og Regin Berg, stjórnmálafrøðingar, vera í útvarpsstovuni. Við í sendingini: David Hopmann, Beinta Løwe og Regin Berg. Gjørt sendingina: Hansa Hansen og Birgit Carina Eliasen, sum var redaktørur. Tøkningur: Kári Annand Berg.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Dnes se podíváme na AliExpres, který bude muset dokázat, že plní závazky, které Evropské komisy předložil, týkající se nejen kontroly zboží, ale i větší transparentnosti reklam a algoritmů. Co to znamená pro evropský a český e-commerce?

Izrael je součástí dalšího konfliktu – minulý týden zaútočil na Írán, aby zničil jeho jaderný program. Může konflikt ohrozit EU nebo přímo Česko coby silného podporovatele Izraele? A nestává se Česko v EU v této roli izolovanější? V novém díle podcastu Evropa zblízka odpovídá Petr Hladík, ředitel odboru států Blízkého východu a severní Afriky na Ministerstvu zahraničí ČR.

Optimální by bylo, kdyby se Viktor Orbán, Robert Fico a Andrej Babiš odebrali rychle do politického důchodu, prohlásil před lety bývalý eurokomisař a místopředseda Europarlamentu Pavel Telička. Neposlechl ani jeden, a tak má Unie zahraniční politiku mnoha směrů. Může se ovšem stát taková Evropa globálním hráčem? „Její zrání v zahraničně-politických dimenzích na pozadí konfliktu na Ukrajině přináší určité výsledky,“ uznává Telička pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 30 lety se přičiněním tehdejšího ředitele Rádia Svobodná Evropa Pavla Pecháčka přestěhovala stanice z Mnichova do Prahy. My jsme si o tom, jak RFE/RL v Praze působila a působí povídali přímo v jejím sídle na pražském Hagiboru s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem provýchodní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, vedoucím ruského vysílání Andrejem Šarijem, Maryanou Drach, která vede ukrajinské vysílání, zastihli jsme také Ainuru Asankojoevu z kyrgyzské redakce. Z archivní nahrávky jsme kvyprávění přizvali i Pavla Pecháčka, s nímž jsme se na Hagiboru setkali už po roce 2000, kdy jsme o Přepište dějiny neměli ještě ani tušení.

Jihokorejská společnost KHNP vyhrála tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, francouzská EDF proti tomuto rozhodnutí podala žalobu. Proč podpisu smlouvy s KHNP oponoval eurokomisař Stéphane Séjourné? Jednal neoprávněně ve prospěch EDF? „Zatím jsem se nesetkal s tím, že by za mnou Séjourné přišel a lobboval za francouzské firmy,“ tvrdí eurokomisař pro mezinárodní partnerství a bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Jihokorejská společnost KHNP vyhrála tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, francouzská EDF proti tomuto rozhodnutí podala žalobu. Proč podpisu smlouvy s KHNP oponoval eurokomisař Stéphane Séjourné? Jednal neoprávněně ve prospěch EDF? „Zatím jsem se nesetkal s tím, že by za mnou Séjourné přišel a lobboval za francouzské firmy,“ tvrdí eurokomisař pro mezinárodní partnerství a bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah z prvního dne konference Globsec Forum a rozhovor s Magdalénou Fajtovou. Moderuje Štěpán Sedláček.V Praze se už po druhé koná bezpečnostní konference GLOBSEC Forum, která se do české metropole přesunula z Bratislavy. Dvacátý ročník zahájil prezident Petr Pavel, který se za Česko chystá do Haagu na summit Severoatlantické aliance, kde budou za dva týdny členské země jednat mimo jiné o zvyšování výdajů na obranu. Co ukázala vystoupení českých i zahraničních politiků na 20. ročníku prestižní konference v souvislosti s bezpečnostními výzvami, kterým dnes Evropa čelí i s ohledem na změnu přístupu ze strany vlády USA? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu z prvního dne konference od Štěpána Sedláčka a Magdalény Fajtové.

S jedním z nejvýznamnějších českých ekonomů současnosti jsme se bavili o tom, jak vlastně na tom je naše země v porovnání s ostatními evropskými ekonomikami - žijeme ve spálené zemi, anebo patříme naopak mezi ty lepší a bohatší země Evropy? Tématem našeho setkání byla i nová kniha Mojmíra Hampla Globalizace u konce s dechem. Je to tak, že se přeskládává světový systém i mezinárodní partnerství a v podstatě končí krásné období klidu a prosperity, na které budeme muset na nějakou dobu zapomenout? Začíná rozhovor, jehož plnou téměř hodinovou délku a bez reklam můžete najít v aplikaci Herohero pod mým jménem anebo na webu na www.herohero.co/petrhorkyOdkazy:kniha: https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/globalizace-u-konce-s-dechem-777137517Zjisti vícKuba, David a jejich nevšední pohledy na zajímavá témata, která vás baví.Listen on: Apple Podcasts SpotifySupport the show

O Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda se v posledníchměsících mluví ve dříve nečekaných souvislostech - Trumpova administrativa se snaží zastavit financování rádia, které sama pomohla vytvořit na počátku 50. let minulého století. V malém seriálu věnovaném RFE/RL se v první části ohlédneme s historikem Prokopem Tomkem za minulostí této stanice a za jejími počátky.

Jak se po nástupu demokratických režimů ve střední a východní Evropě proměňuje starý kontinent, sleduje britský novinář a spisovatel Misha Glenny, který v 80. letech působil jako středoevropský zpravodaj BBC. „Evropa je úplně jiný kontinent. Po roce 1989 se musela se stát jiným kontinentem. Evropská unie se rozšířila a je mnohem silnější, co se týče ekonomiky. Ale neví, jak svou moc využít,“ říká v Interview Plus. Do Prahy přijel na konferenci Pravda v pohybu.

Jak se po nástupu demokratických režimů ve střední a východní Evropě proměňuje starý kontinent, sleduje britský novinář a spisovatel Misha Glenny, který v 80. letech působil jako středoevropský zpravodaj BBC. „Evropa je úplně jiný kontinent. Po roce 1989 se musela se stát jiným kontinentem. Evropská unie se rozšířila a je mnohem silnější, co se týče ekonomiky. Ale neví, jak svou moc využít,“ říká v Interview Plus. Do Prahy přijel na konferenci Pravda v pohybu.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se Evropa i Česko mohou bránit v informační válce? Jak bojovat proti trollím farmám a světu, který ovládají algoritmy? A lze vůbec nějak smysluplně regulovat sociální sítě a umělou inteligenci? Dalším hostem Deep Talks byla již podruhé novinářka, spisovatelka Alexandra Alvarová. Alexandra napsala knihy Krmit démony a Průmysl lži. Je také společně s Josefem Holým spoluautorkou podcastu Kanárci v síti.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Německa jednat o další podpoře pro svou zemi. Rusko Kyjevu mezitím dál vyhrožuje a u hranic shromažďuje desetitisíce vojáků, které chystá na novou ofenzivu. Jak daleko je konec války?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Třed invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změnit Evropa? Je udržitelná česká pozice k Izraeli? A jak se vyvíjejí vztahy s Francií pošramocené kvůli tendru na dostavbu Dukovan?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americké rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) hrozí, že nebude mít peníze na další provoz. A to poté, co se administrativou prezidenta Donalda Trumpa rozhodla razantně seškrtat provoz Agentury Spojených států pro globální média. Pomoci by mohla Evropa. „Nálada rádio podpořit se mění v různých částech Unie. My s Poláky nebo pobaltskými zeměmi máme s rádiem osobní zkušenost, tak jsme podpoře otevřenější,“ přibližuje ministr Martin Dvořák (STAN).

Americké rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) hrozí, že nebude mít peníze na další provoz. A to poté, co se administrativou prezidenta Donalda Trumpa rozhodla razantně seškrtat provoz Agentury Spojených států pro globální média. Pomoci by mohla Evropa. „Nálada rádio podpořit se mění v různých částech Unie. My s Poláky nebo pobaltskými zeměmi máme s rádiem osobní zkušenost, tak jsme podpoře otevřenější,“ přibližuje ministr Martin Dvořák (STAN).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O ukrajinské armádě se obecně mluví jen v superlativech: celá Evropa sleduje její hrdinný boj s daleko silnějším nepřítelem a média zdůrazňují, že Ukrajina má momentálně nejzkušenější vojska v Evropě, která de facto jako by už byla součástí Severoatlantické aliance.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem  nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je  právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které  hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

S finskou expertkou na foresight Jaanou Tapanainen-Thiess o tom, co čekat od příštích desetiletí i černých labutích na obzoru. Ptal se Štěpán Sedláček

Česká republika je podle bývalého viceguvernéra České národní banky v zajímavé pozici. Euro sice dlouhodobě více či méně razantně odmítá, pro samotnou eurozónou by ale bylo vítaným novým členem. Protipólem toho jsou Bulhaři: na přijetí eura sedmnáct let pracují, ale bývá jim naznačeno, že je členové měnové unie nechtějí. „Češi budou přijímat euro jen ze zoufalství,“ tvrdí o místní debatě o konci koruny Hampl. „Bude to jen v situaci, kdy budou mít pocit, že je u nás už však tak pokažené, že je potřeba přijmout záchranu ze společného evropského deštníku.“ To vše se odehrává na pozadí turbulentní geopolitické situace ve světě, kdy se Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa pomalu stahují z pozice světového strážníka. Co by měla dělat Evropa, aby se postavila více na vlastní nohy? Co Mojmír Hampl odposlechl na bruselských chodbách? A proč nemá Amerika ani po třech dominantních dekádách pocit, že je na tom lépe než byla před koncem Studené války?

Na mém kanále na Vás čeká BONUS v podobě 40% slevy na nákup jednodenní vstupenky na festival Mezi ploty (platná do 23.5.). Za 4 EURA/měsíc tak získáte nejen slevu více než 300,- na tento jedinečný festival, ale taky kompletní délku všech rozhovorů a přístup k mému archívu.https://meziploty.cz/vstupenky/#/Čekal bych všechno, ale asi ne to, že svému dnešnímu hostovi na rozloučenou popřeji, aby se brzy zamiloval. Václav Marhoul je úspěšný filmový režisér, divadelní tvůrce, ale také osobitý podporovatel našich národních hodnot a dalších principů, o kterých se v poslední době hodně diskutuje. Na toto setkání jsem se těšil a nakonec jsme si povídali dlouho, otevřeně a napřímo. Dobrý poslech!Pokud chcete slyšet ještě téměř trojnásobek tohoto rozhovoru a bez reklam, pojďte na můj kanál na adrese https://herohero.co/petrhorky anebo rovnou do aplikace Herohero. Díky za každou reakci, lajk i odběr, mějte se krásně, váš Petr Horký00:00 Mezi ploty - festival s výjimečnou atmosférou.07:25 Donald Trump dokáže USA rozvrátit.17:14 V Evropě vždy vznikaly nejhorší věci.Zbytek rozhovoru v délce 83,5 minuty obsahuje navíc tyto kapitoly:32:17 Idea aktivních záloh a držení zbraní.48:31 Věříte v lidi?56:40 Bezvýznamnost naší existence.01:04:15 Kvantová fyzika má nejblíž k Bohu.01:08:09 Netočím, přišel jsem o projekt.01:14:16 Musí mi zahořet srdce.Support the show

V řadě metropolí Evropy se od návratu Donalda Trumpa k moci usilovně přemýšlí, zda by se evropské země dokázaly ubránit bez pomoci Američanů. Podle britského novináře Shashanka Joshiho, který o obraně píše pro týdeník The Economist, ale hlavní výzva nespočívá ani tak v chybějící výbavě nebo nedostatku peněz, jako v psychologické rovině. Co tím má na mysli? Host: Shashank Joshi - editor týdeníku The Economist pro obranné záležitostiČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Pa smo dobili, kar smo iskali. Tako dolgo smo na pol paranoični vsakemu malo bolj nenavadnemu dogodku kot vzrok obesili teorijo zarote, da so sedaj, ko se nenavadni dogodki vrstijo eden za drugim, teorije zarote povsem izgubile kredibilnost. Z drugimi besedami, iz nekdanjega medijskega slogana, ki je bil neuradna himna teorij zarote "Kaj pa, če je vse res", smo prišli pod nov moto: "Vse je res!" Kje so teorije zarote, kot jih človek potrebuje? Ni jih in ni jih bilo, ko je bivši Dončićev klub kompenziral izgubo tako, da je zmagal v loteriji nabora, čeprav je imel komaj odstotek možnosti, in ni jih, ko je večina Evrope glasovala za izraelsko pesem na Evroviziji. O Evroviziji torej.Strinjamo se okoli prvega aksioma Evrovizije, ki govori o tem, da med evrovizijskim cirkusom glasba ni pomembna. Ali če smo bolj specifični; geostrateški položaj sveta, sosedski odnosi, spolne preference, koreografije, denar, moda, turizem in seveda evropska televizijska politika so pomembnejši kot glasba. Če kdo celo poje, je fino, če ne, pa je tudi OK. S tega stališča letošnja Evrovizija ni bila nobena izjema; vse drugo pred glasbo, na prvem mestu pa seveda glasovanje, ki je Izraelu prineslo največ glasov evropskega občinstva.                     Izraelci imajo ljubezensko razmerje z evropskim glasbenim občinstvom. Že leta 2018 so dosegli rekordno število glasov s takrat še posebej abotno poskočnico, lani so bili po številu glasov občinstva drugi za Hrvaško, letos pa prvi. Komentarjev na letošnji rezultat je ogromno, ampak ker se jih večina odvija v razvedrilnih rubrikah spletnih in elektronskih medijev, so komentarji kot komentatorji – simpatični in igrivi. Če pa kdo komentira bolj zares, takoj zapade v rove teorij zarote. Tako bomo poskusili z zarotniško, a vendar simpatično teorijo.                      Že lani so se Izraelci odločili zbrisati Palestince z obličja Zemlje. Z brisanjem z obličja Zemlje imajo namreč tisočletne izkušnje in kar so drugi trenirali na njih, zdaj oni izvajajo na drugih. Ko enkrat osvojiš princip, je implementacija enostavna. Kakorkoli: javno mnenje je v vojni pomembnejše od pušk in bomb; to je znana resnica, dokazana v teh tisočletjih nasilja in krvi. In ni ga večjega uspeha, kot če se agresor, ali pač genocidneš v tem primeru, pokaže kot civiliziran in družbeno sprejemljiv. Boljše priložnosti, kot je množično evropsko glasovanje, skoraj referendum, ni! Rezultat glasovanja pokaže, da tako prebivalstvo kot naša evropska krovna televizijska organizacija z veseljem zamahnemo z roko, pomežiknemo in samo tisti najbolj zategnjeni naredijo »Ti, ti, ti«, vsi ostali pa smo navdušeni, ker imajo Izraelci spevno pesmico. Ter glasujemo za njih, ker je naš glas pomembnejši od trupel v Gazi. Za Izrael je največje število glasov evropskega občinstva strateška zmaga, ki jim je ne morejo izglasovati ne njihova vojska, ne Mosad in ne vsemogoče ameriške marketinške agencije. Ampak zdaj protizarotniški agenti svetovnih medijev vzkliknejo: "I, kako bi pa naj Izraelci to storili? Telefonsko glasovanje je namreč najbolj verodostojen in varen način neposredne demokracije, kar jih pozna vesolje!" Ter nas, ki razmišljamo heretično, vržejo v temne kleti teoretičnih zarotnikov. Ampak tudi naivni pisun, ki so mu vohunske metode znane le od agenta 007, dobi idejo ali dve, kako lahko zmanipuliraš telefonsko glasovanje ... Najprej že na osnovi genialne ideje evropskih televizijcev, ki so jih evropski telekomunikacijski baroni prepričali, da bi bilo modro dovoliti z ene telefonske številke glasovati dvajsetkrat. Tako evropski telekomi posameznega evrovizijskega navdušenca potencialno pomolzejo dvajsetkrat. Ob tem pa so se televizijci zavarovali s klavzulo, po kateri ni treba razkriti absolutnega števila glasov. Le število točk, ki jih izračuna bog ve kateri umetnointeligenčni algoritem … In izraelskim agentom ni treba drugega, kot zbrati recimo 10 000 evropskih enajstošolnikov, jim stisniti vsakemu po dvajset evrov, in "voilà": 200 000 glasov. Ampak ker, resnici na ljubo, nismo ravno opazili pravovernih judov, kako se smukajo okoli Kraljev ulice, so morali uporabiti nekaj drugega. In tudi na to ima v espionaži izveden pisec odgovor. Izraelci so razvili Pegasusa, ki ga na Slovenskem prevajamo kot Pegaz. Gre za nabor programskih orodij, ki jih množično kupujejo in istočasno nakup zanikajo vse svetovne vlade. Orodje, ki mu je prisluškovati vašemu mobilnemu telefonu preprosto, kot otroku vreči kamen, je menda tako izpopolnjeno, da so se državne skrivnosti v sramu poskrile v arhive, saj jih Pegasus razgali, še preden uspejo postati skrivnosti. Hočemo povedati, da je izraelskemu vohunskemu programu – ki je globalni hit in ima v opisu osnovnih nalog prisluškovanje telefonom in manipuliranje z rezultati – liričnemu sopranu izpod sionskega griča priskrbeti nekaj milijonov glasov mačji kašelj. Ne namigujemo torej, da so Izraelci ponaredili glasovanje ob letošnji Pesmi Evrovizije, temveč trdimo, da so Izraelci ponaredili letošnje glasovanje ob Pesmi Evrovizije. Obstaja tudi dokaz, ko se je Pegasus v torek še malo lovil. Če si na Norveškem v predizboru glasoval za Hrvaško pod št. 14, si dobil povratni sms, ki se ti je zahvalil, da si glasoval za Izrael. Seveda pa sta transparentni in vsega zaupanja vredni ter niti slučajno od izraelske firme sponzorirani organizaciji, kot sta EBU in njihov telekomunikacijski partner, povedali, da je šlo samo za manjšo napakico, ki na rezultat glasovanja ni vplivala. Če parafraziramo uspešen slovenski evrovizijski ekvivalent: "Ja, pa ja de." Moramo pa, k temu nas zavezuje novinarski kodeks, preučiti še druge možnosti. Predvsem tisto, po kateri pa bi se v Evropi resnično našlo toliko navdušencev nad izraelsko pesmico, ki bi zavrgli moralne dileme ob Gazi ter glasovali z logiko, da je zabavna glasba pač pomembnejša od genocida. Če je tako, se Evropa nenadoma ne zdi več prijazno področje za bivanje in se bo treba počasi ozirati za čim drugim.                      Obstaja pa še tretja možnost. Da je bila Evropejcem izraelska skladba, oziroma katerakoli evrovizijska, če smo že pri tem, kot glasbena kompozicija resnično všeč … Da je evropski glasbeni okus pač takšen … V tem primeru pa moramo resignirano in prizadeto ugotoviti, da smo se kolektivno ponečedili na temeljni kamen evropskega popa, ki so ga pred dobrimi šestdesetimi leti postavili John, George, Paul in Ringo.  

Android 16 změní tvář. Nový designový styl navazuje na předchozí iteraci, Material 3 Expressive je ale bezesporu odvážnější. Petra po letech adekvátní a profesionální nudy výrazný vizuální styl nadchl, ale neví, jestli se jím Google zavděčí širšímu publiku. Dejte nám vědět do diskuze, co čerstvému designovému stylu říkáte.Google by jím z praktického hlediska minimálně měl usnadnit nalezení klíčových ovládacích prvků. Kuba mezitím vzpomíná na to, jak starší Androidy neřešily bezpečnost do takových detailů, kdy odebírají oprávnění nepoužívaným aplikacím.Protože máme rádi vesmír, nemohli jsme přehlédnout situaci ohledně financování NASA. Trumpova administrativa navrhuje snížení rozpočtu o 6 mld. dolarů. Bill Nelson, bývalý ředitel instituce, to dle Politico přirovnává k sekáčku na maso a motorové pile. Momentálně NASA operuje s necelými 25 miliardami ročně.Osekání rozpočtu by mohlo pohřbít různé projekty a odnést by to mohla i Evropa. ESA má pro letošek zhruba třikrát menší rozpočet a pro náročné projekty potřebuje partnery. Bez nich se ostatně neobejde ani NASA se svým neosekaným rozpočtem. ESA např. měla dodat pohonnou jednotku pro loď Orion, v níž se lidská posádka měla podívat na měsíc. V červnu se prý rozhodne, co bude dál.00:41 – Material 3 Expressive12:02 – Zbrzdí NASA Evropu?23:15 – Co čteme24:24 – Max se vrací k HBO28:39 – Marný pokus o konec

Zatímco české instituce očekávají od tuzemské ekonomiky růst, zahraniční prognózy varují, že průmyslové a exportní Česko je nejohroženější ekonomikou Evropy. Největší neznámou je výsledek obchodní války mezi USA a zbytkem světa. „Skvělá zpráva je, že navzdory Donaldu Trumpovi by česká ekonomika měla růst, dokonce i v tom horším scénáři,“ ujišťuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Zemědělská půda v Evropě desítky let postupně chátrala, uzdravení proto nepřijde úplně hned. Britský zemědělský expert David Purdy ale tvrdí, že navzdory lidské nedočkavosti výsledky přijdou. Jen musíme vydržet.

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Svět čeká, co bude se cly Donalda Trumpa. Jenže zboží v obchodech v Americe mezitím dochází. „To zboží nebude, a pak bude dražší,“ varuje investiční specialista Michal Semotan ve speciálu podcastu Ve vatě.Dvě z pěti 3D tiskáren, které společnost Prusa Research vyrobí, míří do Spojených států. Zatímco svět je v tenzi, jaká cla nakonec Trump celému světu „napaří“, Josef Průša přezdívaný „král 3D tisku“ je relativně v klidu. Tarify ve výši deseti či dvaceti procent by pro jeho zboží zvlášť velký problém nebyly, obzvlášť pokud americký prezident uvalí na Čínu cla přes sto procent.Druhá největší ekonomika světa totiž své domácí technologické výrobce masivně dotuje. Trumpova cla ve výši 125 procent na dovoz čínského zboží by však mohla tento doping odmazat a startovní pozice by se srovnala, myslí si Průša. „Na první pohled to vypadá, že na tom budeme lépe oproti Číně, kde je většina naší konkurence,“ uvažuje podnikatel v podcastu Ve vatě.Ale celní války mají i svou odvrácenou stranu, kterou si byznysmen dobře uvědomuje. Zdražení celé řady zboží a následný pokles poptávky. „Cla by dorovnala dotace, které do našeho oboru dávají v Číně, to by bylo hezké. Ale nesmí se stát to, že celý trh pak zkolabuje, když se běžným lidem všechno zdraží,“ říká.Zboží dochází, svět čeká na dohoduPřestože je platnost cel odložená zhruba do začátku července a lídři dotčených zemí s americkým prezidentem horečně vyjednávají, obchod mezi kontinenty už zpomalil. Lodě naložené zbožím čekají v asijských přístavech.„Čím déle se bude nejistota prodlužovat, tím déle budou lodě někde čekat, a tím větší dopad to na ekonomiku bude mít. To zboží nebude, a pak bude dražší. V zájmu obou stran je dohodnout se co nejrychleji a snížit tarify na co nejnižší úroveň, aby škody byly co nejnižší,“ přemýšlí portfolio manažer Michal Semotan z J&T Investiční společnosti.Obchody zatím doprodávají staré zásoby, ale ty mohou už za pár týdnů dojít. „Lidi to zatím ještě moc nevnímají, protože všechen maloobchod ještě prodává sklady, které nakupovali, platili a proclívali předtím, než tarify přišly,“ popisuje situaci v Americe Josef Průša.Američané však už začínají být v nákupech zdrženlivější, s příchodem recese do Ameriky totiž počítají téměř všechny velké americké banky. „Za mě je pravděpodobnost recese zhruba 60 procent,“ odhaduje analytička One Family Office Anna Píchová. „Už chodí výstražná data o spotřebě a je velká pravděpodobnost, že druhý kvartál bude taky negativní,“ dodává.Když recese ve Spojených státech udeří, Evropa bude se zpožděním následovat. „Je to propojené, takže si myslím, že je pravděpodobné, že se recese přelije i sem,“ odhaduje Michal Semotan. Oba se shodují, že k nějakým dohodám však nakonec dojde a cla v drakonické výši, jak je Trump prezentoval začátkem dubna, nakonec nebudou.„K dohodě mezi Čínou a Spojenými státy, myslím, dojde. Nějaká cla na určité typy zboží ale zůstanou,“ předpovídá analytička Anna Píchová. Jestli je pro firmy složité odhadnout budoucí vývoj, investoři nejsou o mnoho moudřejší.Jak přestavět portfolio?Přebudovat portfolio, aby bylo vůči případným clům imunní, ale není jednoduché. Možnost je zaměřit se na firmy, které produkují výhradně v USA, ovšem i ty často odebírají součástky z Asie, které budou tarify zasaženy.„Pokud se tomu chcete úplně vyhnout, tak byste se museli soustředit na telekomunikační firmy nebo pojišťovny,“ doporučuje Semotan, který do portfolia dokupoval například tituly jako automobilka Rivian či výrobce solárů First Solar.Opouštět americké akcie a vrhnout se ryze na ty evropské ani Píchová ani Semotan nedoporučují. „Americké firmy jsou tak dobré díky jejich investicím do výzkumu a vývoje. Kolik ony investovaly do vývoje nových produktů, nových technologií, neinvestoval žádný jiný region. A je tam kapitál. Amerika není tak významná jenom proto, že je tam přívětivé podnikatelské prostředí,“ uvedla Píchová.„50 procent Amerika, 30 procent Evropa a 20 procent třeba ostatní trhy. A případně bych pro dynamického investora klidně zařadil pět až 10 procent krypto,“ modeluje Michal Semotan ideálně diverzifikované portfolio pro příští měsíce.Největší chybou by ovšem bylo nechat se Trumpem „rozhodit“, připomíná Anna Píchová. „Rozhodně zběsile neměnit tu svoji strategii, když vám všechno padá pod rukama, nedělat unáhlené obchody. Maximálně portfolio doplnit o věci, které třeba popadaly a kterým věříte. Proto by každý investor měl mít část portfolia v hotovosti, aby ji mohl využít k dokupování,“ radí analytička Píchová.Trumpův budíček pro Evropu?Trumpova razantní celní politika by mohla být budíčkem pro Evropu, která svým růstem za USA roky pokulhává.„Jestliže se Evropa chytne za nos a některá nesmyslná nařízení zruší a bude se tady více investovat, bude se tady více vyrábět a využije se ten potenciál podpůrného balíčku, který se schválil v Německu, tak ekonomika dostane velký impuls a ono se to postupně propíše do firem, do zisků firem a do toho, že spotřebitelé budou mít víc peněz, budou víc utrácet, stát vybere víc na daních,“ říká Semotan s tím, že vybrané evropské akcie by se mohly v dohlednu vyšvihnout.Podle Průši se závod mezi USA a Evropou bude lámat na tom, kdo se jako první naučí v praxi využívat umělou inteligenci. „Tady v Evropě jsme víc na jistotu než v Americe. Tam když někdo dostane nápad, tak hned do toho jde. Tady chybí dravost. Nadchnout lidi je tu složitější.“Průšova společnost před časem expandovala i za oceán. V americkém státě Delaware buduje fabriku, kde bude 3D tiskárny produkovat pro americký trh.„Od léta loňského roku tam děláme pilotní výrobu. Máme novou fabriku o 10 000 m² a budeme tam přesouvat větší a větší část výroby. Všechno bude záležet na tom, na které komponenty se nám tam podaří sehnat lokální dodavatele,“ říká zakladatel firmy.Svou výrobu do USA Průša kompletně přesouvat nehodlá. „Mně je tady dobře. Jsme globální firma, takže mně dává největší smysl dělat to na obou kontinentech zároveň.“Zároveň se mu v posledních pěti letech daří odpoutat od závislosti na asijských komponentech. „U předchozí generace tiskáren jsme měli do 30 procent komponentů z Asie, teď jsme na tom daleko lépe. Úplně bez Číny bychom to zvládli, bez Asie ale ne,“ uvedl vývojář v podcastu Ve vatě. Nové tiskárny jsou proto navržené tak, aby šly vyrobit kdekoli na světě.„Po letech přesouvání výroby do Asie jsou lidi, kteří tyto technologie tady zvládali, už dávno v důchodech. Fabriky jsou rozebrané. A ty zkušenosti už tady nejsou, takže přenést tu výrobu narychlo během dvou, tří let na západ je v podstatě nereálné,“ lituje Průša.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý ...

Evropa si v týdnu připomněla 80 let od konce druhé světové války. Britský král Karel III. Se účastnil bohoslužby v londýnském Westminsterském opatství, nový německý kancléř položil květiny v pietní berlínské hale Neue Wache a francouzský prezident Emmanuel Macron uctil památku padlých u hrobu Neznámého vojína pod pařížským Vítězným obloukem. Francouzi si připomněli konec bojů v Evropě taky v Remeši, kde Němci 7. května 1945 brzy ráno podepsali první kapitulaci.

Americký prezident Donald Trump před nástupem do funkce sliboval, že ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Místo toho však rozpoutal celní válku s Čínou nebo i Evropskou unií. „Myslím, že Spojené státy rozhodně jsou silnější a respektovanější zemí – minimálně u nepřátel,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus Marek Koten, ekonom a místopředseda české pobočky Republicans Overseas, organizace americké Republikánské strany.

Celá Evropa mluví o nutnosti masivně navyšovat výdaje na obranu. Mezi rétorikou a reálnými opatřeními je ale podle zástupců evropských zbrojovek propast. „V Evropě stále postupujeme mírový tempem. Používáme mírové nákupní a testovací procesy,“ říká Jan Pie, šéf Asociace evropského leteckého a obranného průmyslu (ASD), která zastupuje víc než čtyři tisíce evropských zbrojovek.

Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Válka na Ukrajině je fenomén a v jeho znamení žije přinejmenším Evropa už déle než rok. Zamyslíme se tak nad otázkou: Jaký je a po více než dvě staletí byl stav ruského vojenství? Jsou Rusové opravdu tak dobří vojáci, jak si o sobě často sami myslí a jak jim politici typu Vladimira Putina s oblibou tvrdí? Anebo jsou to do armády a poté do války zahnaní normální chlapi, kterým se v bojích a bitvách vždy vedlo a vede všelijak?

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N Lidé posílají na sbírku Dárek pro Putina průměrně čtvrt milionu korun denně. „Když Trump křičel v Oválné pracovně po Zelenském, přišlo na účet přes šest milionů. Roznášíme radost do ruských zákopů. Lidi chápou, že zbraně vedou k míru,“ říká ve Studiu N Martin Ondráček. Přestože zbrojní průmysl zažívá žně, přál by si, aby byly ještě větší. „Jenže postavit zbrojovku je martyrium. Mám kamaráda, který se už šest let snaží zprovoznit jen obyčejnou obalovnu asfaltu. Když chcete postavit linku na munici, musíte řešit, jestli o pět kilometrů dál nezemře chřástal,“ tvrdí ve Studiu N. V rozhovoru říká, že tlačítko s atomovou bombou v Rusku nikdo nestiskne, a myslí si, že kdyby Evropa napřela všechny síly, dokázala by Ukrajina Putina na svém území položit na kolena: „Obranný průmysl Ukrajiny je na neuvěřitelné úrovni. Oni dnes vyrábějí víc dělostřelecké munice než celá Evropa dohromady. Otázka nestojí tak, že by Ukrajina měla chtít být v NATO, ale Aliance by naopak měla chtít Ukrajinu ve svých řadách.“ Jak se shání vrtulník Black Hawk? Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc? A má obavy o svou bezpečnost? Podívejte se na celý rozhovor.

Pro bezpečnost ve světě je stále důležitější satelitní komunikace. „Kosmické aktivity mohou být součástí další průmyslové revoluce, která už řadu let startuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Václav Kobera, ředitel Odboru kosmických aktivit a nových technologií na ministerstvu dopravy. V posledních letech význam družicové komunikace podtrhla válka na Ukrajině.

Evropa nemá lídry. České republice chybí leadership. Obdobné stesky slyšíme skoro v každé politické debatě. Hledání vůdčích typů se stalo módou sezóny a jistou obsesí komentátorů aktuálního dění. Svět takové osobnosti našel. Jedna sedí v Kremlu, druhá v Bílém domě.