Podcasts about Evropa

Francija in z njo vsa Evropa je presenečena nad navdušenjem mladih pri srečanju s papežem na pariškem »Stadionu Francije«. Ne gre samo za njihovo številčnost, ampak predvsem za njihovo mladostno radost in upanje, ki so ju hoteli deliti s svetim očetom. In papež Leon jim je prisluhnil ter se z njimi ozrl na bogato duhovno zgodovino francoskih svetnikov.

Epizoda vychází ve spolupráci s podcastem 10:35, kde vychází jako Šortka.Jak je na tom po více než čtyřech letech války na Ukrajině evropský obranný průmysl? Přidaly evropské státy dostatečné výrobní kapacity? A co bychom si měli být schopni vyrábět sami?Kdyby někdo důkladně prověřil, v jakém stavu byly evropské armády před invazí na Ukrajinu, veřejnost by podle Davida Choura byla v šoku. A od té doby se toho moc nezměnilo. Chour je místopředsedou představenstva a výkonným ředitelem CSG. Rozhovor jsme natočili přímo na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil v Ostravě.Jedinou zemí, která podle Choura ke zbrojení přistoupila opravdu zodpovědně, je Polsko. Do armády dává přes čtyři procenta HDP a chce mít největší armádu v Evropě. Česko naproti tomu žádné velké nákupy nerozjelo: švédské transportéry se tendrovaly už před válkou a nové stíhačky by se kupovaly tak jako tak.Jaký obranný průmysl si ale může dovolit desetimilionová země? Proudová letadla ani systémy za miliardy dolarů u nás nikdy vyrábět nebudeme. Munici by si ale podle Choura měla umět vyrobit každá země velikosti Česka. Mluvili jsme i o tom, kolik armádních zakázek by měly dostávat české firmy, proč je Chour skeptický ke společné evropské obraně, čím se liší stavba továrny v Evropě a v USA a co brzdí průmyslovou spolupráci s Ukrajinou.

Válka je něčím, co znají občané zemí Evropské unie jen z médií. V Evropě se neválčilo dlouhé desítky let. Války na Balkáně v 90. letech byly vnímány jako dění někde na periferii a spousta lidí tak vnímá i ruskou agresi proti Ukrajině. Stejně to vnímali mnozí lidé i v létě 1914 – a probudili se do střetu mezi velmocemi, do první světové války.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Papež s popoldansko sveto mašo v Metzu sklenil štiridnevno apostolsko potovanje po Franciji.Evropa mora sprejeti svoje korenine, da zgradi mir in enotnost, je Leon XIV. poudaril na enem od dogodkov v kongresnem centru Robert Schuman.Dizel in kurilno olje od jutri v Sloveniji cenejša, bencin na novi rekordni vrednosti.Vreme: Jutri bo pretežno jasno z jutranjo meglo po nekaterih nižinah.

Evropsko prvenstvo v odbojki, ki se je sinoči v Milanu sklenilo z zmago Poljske nad Francijo, se ni razpletlo po slovenskih željah. Na tekmi za tretje mesto Slovenci niso uspeli parirati Fincem in so tako ostali brez pete kolajne med evropsko konkurenco. Drugi poudarki oddaje: - V New Yorku prvo srečanje nemškega in ruskega zunanjega ministra od začetka vojne v Ukrajini. - Evropa na področju raziskav robotike ostaja vodilna sila, a je hkrati pred izzivom, da v globalni tekmi okrepi svojo tehnološko suverenost. - Na mariborskem Lentu je vse nared za jubilejno 40. trgatev najstarejše trte na svetu.

Dva oligarchové se radují ze zrušení sankcí. Co Evropa? Babiš volá po míru, ale Putin chce válku. Evropa bez Babiše pracuje na protivzdušné obraně. Maďarsko-ukrajinské sbližování se stále nekoná. Příkopy jsou hluboké. Francouzští zemědělci v problémech. Motoristé a SPD využívají svůj „vyděračský“ potenciál, netýká se to ale rozpočtu. Premiéra u pumpy vidětiVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český občan musí být zmaten. Premiér Babiš (ANO) opakovaně mluví o míru. Točí videa v tričku No war (Žádnou válku). Stěžuje si, že je se svým voláním nepochopen, cituji: „Dostal jsem hrozně vynadáno od novinářů a různých komentátorů, co si to vlastně dovoluju mluvit o míru.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie zrušila sankce proti dvěma ruským oligarchům, Michailu Fridmanovi a Ališerovi Usmanovovi. Stalo se tak po dlouhých jednáních. Reakce jsou předvídatelné. Většina ruských opozičních aktivistů to odsoudila, stejně jako mnoho evropských politiků. Mnozí Ukrajinci v tom spatřují klasickou evropskou politiku appeasementu. Přitom ten příběh je mnohem vrstevnatější a složitější.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloStávají se strany, které běžně nazýváme „extrémistickými“ součástí politického establishmentu Evropy? Vývoj v Německu, ale i Česku ledaskde jinde tomu napovídá. Důvody řeší další epizoda podcastu Dobrovský&Šídlo s politologem Alešem Michalem

Inženýři a inženýrky vyrábějící čipy si při hledání zaměstnání na Tchaj-wanu musí dávat pozor, komu na nabídku práce kývnou. Může se jim totiž stát, že začnou nevědomky pracovat pro čínskou firmu, která funguje pod falešnou identitou. Kvůli obavám z národní bezpečnosti totiž čínští výrobci čipů na Tchaj-wanu oficiálně podnikat nesmí. To je příběh, který popsala reportérka investigace.cz Jana Václavíková a který ilustruje tzv. čipovou válku, ve které kromě Tchaj-wanu a Číny figurují hlavně Spojené státy a Evropa. O důležitosti čipů v současném světě a geopolitice s Janou Václavíkovou natáčel Jiří Slavičínský.

Jednotné Rusko, které je úzce spjaté s prezidentem Vladimirem Putinem, podle očekávání ovládlo volby do Státní dumy. Je Kreml spokojený a co se v zemi po hlasování změní? Rusista Karel Svoboda přiblíží, jak může výsledek ovlivnit ruskou agresi na Ukrajině i jak by měla Evropa reagovat na zesilující hybridní útoky Moskvy.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Evropská unie podle politického geografa Michaela Romancova poprvé od začátku tohoto století přichází s geopolitickou ambicí, která má přesah. Návrh na užší spolupráci s Kanadou je podle něj reakcí na měnící se svět, ale také na politiku Donalda Trumpa. „Teprve teď Trump znamená pro většinu evropských elit opravdu – snad už konečně – pořádné probuzení, že se o Spojené státy nemůžeme opřít,“ říká ve společné epizodě podcastů Studio N a Romancov & spol. „Kdyby nedošlo k tomu, jakým způsobem se Trump chová vůči všem svým spojencům – Kanadu nevyjímaje –, vůbec by k tomu nemuselo dojít,“ tvrdí. Současnou situaci Romancov chápe jako tlak na zásadní změnu evropského uvažování. „Věřím tomu, že to, co se teď možná začne vyjednávat ve směru ke Kanadě, bude probíhat v úplně jiném mentálním nastavení evropských politických elit, protože najednou koukají, že jim to nefunguje opravdu vůbec nikde. Nefunguje to na východě, nefunguje to na jihu a nefunguje to ani na západě směrem ke Spojeným státům. Musíme se začít chovat jinak. Už nemáme kam uhnout.“ Přestože je Kanada geograficky od Evropy vzdálená, historicky a kulturně má podle Romancova k Evropě velmi blízko. „Kanada je pouze Evropa přesazená na jiný kontinent,“ říká. Připomíná především silnou britskou a francouzskou stopu a také evropské emigrace, které do Kanady v průběhu posledního století mířily v době krizí a válek. Pojem přidruženého členství v EU zatím nemá jasně daný obsah. „Je to něco, o čem se teď jen spekuluje. Nikdo v tuto chvíli neví, co to může nebo bude znamenat. V evropských smlouvách nic takového nenajdeme,“ upozorňuje. Kdyby se ale nový typ vztahu skutečně podařilo vytvořit, mohl by podle něj přesáhnout samotné vztahy EU a Kanady a proměnit širší uspořádání světa. Kdy by se mohla Kanada stát přidruženým členem Evropské unie? Co by to znamenalo v praxi? A jsme u počátku nově vznikajícího velmocenského bloku? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, epizody podcastu Romancov & spol. najdete zde. Na webu Deníku N jsou všechny redakční podcasty přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Slavný britský novinář Edvard Lucas nedávno napsal, že ruský státní terorismus se valí Evropou. Hlavním objektem je Německo, kde - podle Spolkového kriminálního úřadu - bylo za prvních 8 měsíců evidováno 165 případů sabotáže. "Ruské hybridní útoky prováděné agenty, hackery nebo výbušnými drony jsou nyní v Německu každodenní realitou," prohlásil ministr vnitra Dobrindt. Polský premiér Tusk tvrdí, že jde o test soudržnosti NATO. Přesněji řečeno, Rusové zkoušejí, jestli platí článek 5 smlouvy o společné sebeobraně. Postupnými provokacemi také chtějí vystrašit veřejné mínění v západních zemích. V tuto chvíli vstupuje na scénu slovenský premiér Fico a říká, že kvůli nějakému článku 5 nepůjdou Slováci do války. Bez mandátu tím Slováky vystrkuje z NATO. Tragičtější je jeho způsob vidění, kdy zdrojem případné evropské války je pro něj Západ. Mezitím v Praze se sešel Prague Defence Summit, kde americký velvyslanec u NATO kritizuje Česko za nízké výdaje na obranu. Na akci vystoupil i český premiér Babiš, který konečně cosi řekl o hybridních hrozbách, ale v následném videu kritizuje rozpočet konference a jede svou pacifistickou notu. Ve Spojených státech zároveň prošly kongresem nejostřejší sankce proti Rusku ve snaze dostat ho k jednacímu stolu a Zelenský s Trumpem si domlouvají schůzku v New Yorku. Ve stejnou dobu v panelovém hotelu DUO v Praze zasedla konference hnutí Svatopluk, kde řečníci v čele s organizátoři tvrdí, že Střední Evropa by měla vystupovat soudržně a orientovat se na jiný civilizační okruh než je ten západní. Publicista Martin Vaculík tento přístup nazval kolaborantstvím a jeho definice zní. Každý je je kolaborant, který tvrdí, že Rusko se jen brání, že Rusko chce jen část Ukrajiny, nemá další zájmy v Evropě, řeči, že nemá cenu vzdorovat Rusku a že nutně potřebujeme ruskou ropu a plyn. Osobně říká: ignorujte tyhle lidi, protože přispívají k našemu příštímu otroctví. 

Ime tedna je Matjaž Merkužič, gasilski poveljnik iz Centra za zaščito in reševanje Domžale ter poveljnik Gasilske zveze Domžale, ki je načrtovani dopust na Braču zamenjal za štiri dni gašenja enega največjih požarov na otoku. Čeprav je bil tam zasebno, se je že prvi dan pridružil več kot 250 hrvaškim gasilcem na požarišču in večino počitnic preživel v gasilski opremi. Kot je dejal za hrvaški portal Index, kolegov in prijateljev, s katerimi ga že leta povezujeta gasilstvo in Brač, ni želel pustiti samih, in dodal: "Gasilec si, ne glede na to, ali si v drugi državi ali na dopustu." Na fotografiji: levo Nikola Martinić - Dragan, poveljnik DVD Supetar in VOP Brač, ter Matjaž Merkužič. Kandidati so bili tudi: Mina Švajger, igralka in ena od pobudnic akcije »Dramin vrtnarski krožek«, v kateri so člani in članice kolektiva ljubljanske Drame, pridružili pa so se jim tudi njihovi družinski člani in drugi ljubitelji gledališča, počistili okolico stare Drame, pospravili smeti in populili plevel. Z akcijo so opozorili na klavrno stanje stavbe in njeno propadanje ter javnost spomnili, da je Drama še vedno tu in da nanjo niso pozabili. Čeprav se je SNG Drama Ljubljana zaradi načrtovane prenove že leta 2024 preselila na nadomestno lokacijo, se gradbena dela še vedno niso začela. Vesna Vozlič Košir in Matej Vozlič, arhitekta, ki že več kot štiri desetletja pomembno zaznamujeta slovensko arhitekturo in javni prostor. Med njunimi najpomembnejšimi skupnimi projekti je več kot tri desetletja trajajoča prenova in ureditev nabrežij Ljubljanice. Za svoje delo sta prejela številna pomembna priznanja, med drugim Plečnikovo nagrado in nagrado Prešernovega sklada, zdaj pa tudi platinasti svinčnik za življenjsko delo, ki ga podeljuje Zbornica za arhitekturo in prostor Slovenije.

Jak daleko je Evropa s budováním systému společné protiraketové obrany? Jak se výpadek dodávek ropy ze Saudské Arábie projeví na cenách? Jakou symboliku ukrývají české korunovační klenoty?

Jak daleko je Evropa s budováním systému společné protiraketové obrany? Jak se výpadek dodávek ropy ze Saudské Arábie projeví na cenách? Jakou symboliku ukrývají české korunovační klenoty?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: V indickém Dillí se před pár dny konal další summit členských zemí uskupení BRICS. Název vychází ze zakládajících států, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Nyní jsou tam i další. Podle agentury Reuters došlo k velkému diplomatickému průlomu, země totiž dospěly ke společné deklaraci k americko-íránské válce a vyzývají ke klidu na Blízkém východě. Jaký je význam BRICS? Jak v něm mohou společně fungovat demokratické a autoritářské státy? Jak uskupení vnímají USA a Evropa? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Lindner.

Evropa otevírá náruč Kanadě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při projevu o stavu Unie odhodlání uzavřít s Kanadou přidružené členství. „Nadšení je namístě,“ míní v pořadu Řečí peněz ekonomka Jana Matesová. „Kanada má obrovské množství nerostného bohatství, včetně energetického. Má také skoro celý seznam kriticky vzácných minerálů, které jsou absolutně nezbytné pro moderní průmysl, strojírenství, výrobu robotů, datacentra, trénink AI a superpočítače.“

Ranní brífink Štěpána Svobody: Evropa řeší, jak reagovat na drony, sabotáže a kybernetické útoky, které nepředstavují otevřenou válku, ale přesto ohrožují její bezpečnost. Ursula von der Leyenová proto volá po společném evropském postupu. Podle šéfanalytika HN Martina Ehla ale Evropská komise v obraně mnoho pravomocí nemá a klíčová zůstává spolupráce jednotlivých států a NATO. Jak by mohla vypadat odveta za hybridní útok a kdy už by měla být výrazně tvrdší?

Ranní brífink Štěpána Svobody: Evropa řeší, jak reagovat na drony, sabotáže a kybernetické útoky, které nepředstavují otevřenou válku, ale přesto ohrožují její bezpečnost. Ursula von der Leyenová proto volá po společném evropském postupu. Podle šéfanalytika HN Martina Ehla ale Evropská komise v obraně mnoho pravomocí nemá a klíčová zůstává spolupráce jednotlivých států a NATO. Jak by mohla vypadat odveta za hybridní útok a kdy už by měla být výrazně tvrdší?

Spojené státy investují do datacenter na oběžné dráze, soběstačnosti ve výrobě čipů a základny na jižním pólu Měsíce. V Evropě řešíme zájmena a design AlzaBoxů. Ondřej Kania se hlásí přímo z All In Summitu v Los Angeles, kde sledoval debaty technologických top CEOs, a popisuje své dojmy. Jak moc nám Amerika utíká? Jak Piráti za necelých deset let stihli otočit vlastní program o sto osmdesát stupňů? A čeká umělou inteligenci stejný osud jako sociální sítě? Místo velké revoluce další TikTok, ze kterého jen budou lidé hloupější?INSIDER OFFLINE & KAREL ŠIMKA: luma.com/insiderofflinePartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Varnostne grožnje, gospodarska negotovost, bliskovit tehnološki razvoj, odpornost evropske demokracije – kako je Evropska unija odgovarjala na te izzive in kako se jih bo lotevala v prihodnje? Predsednica Evropske komisije Ursula von der Leyen s svojim rednim nagovorom evropskih poslancev ponuja oceno stanja doma – v Uniji – in njene vloge v svetu. Kako je Evropa videti iz poslanskih klopi, pa se bomo v Strasbourgu pogovorili s slovenskimi poslanci Evropskega parlamenta iz vseh političnih skupin.

Podpora Ukrajiny slábne a Evropa pořád nemá jasno, jak válku ukončit, a účet za geopolitiku začíná být čím dál vyšší. Drahé energie drtí průmysl, ale Green Deal zůstává z pohledu Evropské komise skoro nedotknutelný. „Evropský parlament je strážce dogmatu, nejen ohledně green dealu ale i války s Ruskem - odstřihli jsme se od levných energií a teď platíme účty za geopolitiku,“ říká Daniel Kaiser na Echo Poradě. Společně s ním diskutují Dalibor Balšínek a Maciej Ruczaj. A mluvilo se i o situaci na Blízkém východě, Američané chtějí nechat Írán ekonomicky vykrvácet, ale doplácíme na to i my v Evropě, to je ale podle Echo Porady Trumpovi jedno, protože amerického prezidenta zájmy Evropy nezajímají. Došlo i na domácí politiku - nad Andrejem Babišem visí otázka, jak moc může být v klíčových rozhodnutích pod tlakem Evropské komise, která řeší jeho střet zájmů. Víc v nové epizodě Echo Porady. 

Ursula von der Leyen je v nagovoru Evropskemu parlamentu napovedala odločne politike za gospodarsko in varnostno osamosvojitev stare celine. Izpostavila je tudi strožje omejitve rabe omrežij za mladoletnike in povabila Kanado med pridružene članice unije.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět se skutečně nachází ve velmi napjatém bodu zlomu. Stačí málo, aby tady někdo jiskrou zapálil velký požár.“ Bývalý velvyslanec a externí poradce prezidenta Petra Pavla Petr Kolář otevřeně říká, že má ze současného vývoje obavu. Mluví o válce na Ukrajině, Rusku, Blízkém východě i o Spojených státech, které už podle něj nejsou stejným spojencem, jakého Evropa znala dřív. Česko podle něj zároveň stále není dostatečně připravené na situaci, kdy by se bezpečnostní hrozba stala skutečností. „Problém je v tom, že řada běžných lidí primárně řeší svou peněženku a svou současnost,“ varuje. Část společnosti podle něj dává před svobodou přednost jistotě a pohodlí a nechce slyšet o rizicích, která by tenhle klid narušila. Kolář s nadsázkou říká, že by člověk před získáním volebního průkazu mohl projít základním testem občanské způsobilosti, ale kritický je také k české politice. Demokratická opozice se podle něj místo spolupráce tříští a sama eliminuje, zatímco politici napříč tábory nedokážou ani v zásadních otázkách budovat vzájemnou důvěru. V době, kdy může být nutné se rychle shodnout na obraně a bezpečnosti země, se podle Koláře Česko příliš často jen „okopává“. Zároveň odmítá představu Petra Pavla jako skutečného lídra opozice. Prezident je podle něj konzistentní v názorech, které zastával dávno před současnými politickými střety a jeho bezpečnostní postoje vycházejí z vlastní zkušenosti. „Prezident není naivní hlupáček, je to praktik, který zažil, co to je mít i reálnou válku,“ dodává. Exdiplomat reaguje i na informace o údajné operaci, která má prostřednictvím tlaku na lidi kolem Petra Pavla oslabit prezidenta a odradit ho od další kandidatury. Sám je mezi zmiňovanými lidmi a odmítá představu, že by právě on prezidenta řídil nebo „štengroval“ proti Andreji Babišovi. „Intrika k politice patří a vždycky patřila. Ale vždycky jsem si říkal, že vyplácat patrony na slepý cíl, je přece hloupost,“ říká s tím, že podobné útoky by podle něj Pavla spíš utvrdily v tom, že další kandidatura má smysl. Mluví přitom i o postupném obnovení dialogu mezi prezidentem a premiérem, svém podílu na jejich prvních jednáních, sporu kolem Filipa Turka a SMS Petra Macinky i o tom, proč má za to, že Petr Pavel dnes druhý mandát zvažuje jinak než ještě před časem. Jak blízko je podle Petra Koláře svět širšímu konfliktu? Proč považuje pohodlí a nezájem části voličů za problém demokracie? Dokáže se česká politika v případě skutečné krize semknout? A proč je přesvědčený, že tlak na okolí Petra Pavla prezidenta od další kandidatury neodradí? I to se dozvíte v rozhovoru.

Devatenácté vysílání rádia Sparťanské Evropa

Cena zemního plynu prudce stoupá a Evropa má před nadcházející zimou nejnižší zásoby za posledních 20 let. Česko má sice zásobníky naplněné ze tří čtvrtin, což je nad unijním průměrem, podle odborníka na energetiku Martina Záklasníka, bývalého ředitele české odbočky firmy E.ON a zakladatele společnosti Sinlei Martina Záklasníka, se tím ale nemůžeme uklidňovat. Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premier Janez Janša je na uradnem obisku v Bruslju, prvem v tem mandatu. S predsednico Evropskega parlamenta Roberto Metsolo sta govorila o krepitvi konkurenčnosti evropskega gospodarstva. Po besedah gostiteljice mora Evropa olajšati življenje ljudem in podjetjem. Janša se bo srečal tudi z generalnim sekretarjem Nata Markom Ruttejem. Pojasnil mu bo predvsem, kako bo Slovenija povečala izdatke za obrambo po sprejetem rebalansu proračuna. Druge teme: - Bruselj po ruskem napadu na vlak ob meji s Poljsko: gre za ustrahovanje, podpora Ukrajini ostaja neomajna. - Cene nafte po novih napadih na Bližnjem vzhodu še naprej navzgor. - Ljudska univerza Koper še opravlja brezplačne tečaje slovenščine za tujce, a kmalu naj jih ne bi več.

S sobotnim ogledom gostujoče razstave izbora iz egipčanske zbirke dunajskega Umetnostnozgodovinskega muzeja v tržaški graščini oziroma muzeju in parku Miramar, in sarkofagov na pokopališču v Vipavi se je v soboto končala mednarodna znanstvena konferenca z naslovom »Evropa sreča Egipt: Maksimilijan I. Mehiški in Anton Lavrin« (10. - 12.IX). Posvetili so jo diplomatu avstrijskega cesarstva in zbiralcu egipčanskih starin Antonu pl. Lavrinu ((*1789, Vipava – †1869, Milano) in avstrijskemu nadvojvodi Maksimilijanu I. Mehiškemu ((*1832, Dunaj – †1867, Mehika), ki je iz nabora cesarskih zbirk na Dunaju nameraval ustanoviti muzej egipčanskih starin. Konferenca se je začela že v četrtek z ogledom egipčanske zbirke enega od organizatorjev konference, Narodnega muzeja Slovenije. Anton Lavrin je leta 1834 prevzel mesto generalnega avstrijskega konzula v Aleksandriji. Takoj po prihodu v Egipt je postal navdušen zbiralec staroegipčanskih starin. Kadar mu je čas dopuščal, je tudi sam izkopaval, v svoji vili v Aleksandriji, ki je bila uničena v požaru, je ustvaril obsežno egipčansko zbirko. O njunih poteh, zbirkah in vlogi pri povezovanju Evrope z Egiptom so govorili ugledni domači in tuji zgodovinarji ter egiptologi iz Avstrije, Slovenije in Italije. Dva med njimi sta bila naša gosta, zgodovinar dr. Miha Preinfalk (Zgod.inštitut Milka Kosa ZRC SAZU) in vodja depojev v Narodnem muzeju Slovenije mag. Tomislav Kajfež. FOTO: Slika z razstave ilustracij »Vitez med piramidami. Anton Lavrin – naš prvi raziskovalec starega Egipta« od 27. marca do 2. maja 2023 v Narodnem muzeju Slovenije (avtor ilustracij je Jure Engelsberger) VIR: https://www.nms.si/si/razstave/11407-Vitez-med-piramidami

6. filmski festival Krafft, ki letos prvič poteka v Ljubljani, se je odprl s podelitvijo nagrad, ki jih igralcem podeljuje Društvo slovenskih avdiovizualnih igralcev. Začel se bo tudi festival kritike, prevoda in branja poezije Pranger. V MGLC v Ljubljani so odprli razstavo iranske umetnice Shirin Salehi Izgubljeno v prevodu, v Mariboru pa se je z odprtjem prve od osmih razstav začel 11. mednarodni festival fotografije, ki ga pripravlja mariborski Foto klub. V Jakčevem domu Dolenjskega muzeja v Novem mestu se predstavlja Uroš Weinberger, obiskali pa smo tudi znanstveno konferenco z naslovom "Evropa sreča Egipt: Maksimilijan I. Mehiški in Anton Lavrin".

Čipi so danes temeljna osnova praktično vse tehnologije in posledično tudi izredno pomemben posel, kar je nadvse očitno že samo iz vrtoglave vrednosti podjetja Nvidia. V novicah so čipi sicer predvsem zaradi trgovinske vojne med Združenimi državami Amerike in Kitajsko, ki se je začela prav zaradi dostopa do najzmogljivejših čipov in opreme za njihovo izdelavo. Evropa se pogosto zdi v tej zgodbi nekoliko ob strani. A to ne pomeni, da se na stari celi na tem področju nič ne dogaja. Kako torej je videti načrtovanje čipov od blizu in kako zelo se raziskovalno delo na tem področju razlikuje od tega, kar potrebuje industrija. Patrik Gubeljak se je z načrtovanjem čipov ukvarjal v okviru doktorata Univerzi v Cambridgu kot tudi kasneje v industriji in v današnjih Podobah znanja se bomo posvetili nekaterim vidikom te zelo raznolike in tako zelo vsestransko pomembne panoge.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Deficit skoro 400 miliard je šílený. Co se stane, když přijde krize, začne další válka nebo budeme do něčeho zapleteni? Nemáme vůbec žádnou rezervu, v tomto smyslu je to zločinný rozpočet,“ tvrdí ve Studiu N bývalý premiér Mirek Topolánek. „Kdyby mi ministr financí tlačil takový rozpočet, podal bych demisi,“ říká. Nominálně větší schodek mělo Česko jen během covidové pandemie, kdy se zastavila ekonomika. Jde tedy o druhou největší sekeru v období samostatné České republiky. Fiskální politiku Aleny Schillerové označuje v podcastu za nezodpovědnou. „Způsobí to eskalaci problémů. Jestli to uspokojí ‚naše lidi‘ a Babišovy voliče, je mi úplně jedno, protože to nakonec budou oni, kteří zapláčou.“ Topolánek přitom říká, že dnes nevidí politickou stranu, kterou by sám mohl volit. Problém podle něj spočívá v tom, že se z české politiky vytratila schopnost nabízet voličům vlastní vizi. „Z politiky se vytratila nabídková strana. Nedávají nabídky, ale dělají si průzkumy a reagují na poptávku,“ tvrdí. Expremiér zároveň varuje, že Evropa vstupuje do období, v němž se bude žít hůř. Přestože sám sebe označuje za velkého euroskeptika, případný rozpad EU podle něj není v českém zájmu. „Žádnou alternativu k tomu projektu nemáme. Jsme poslední, kdo si může přát jeho erozi a případný rozklad. Je ale třeba říct, že za poločasem rozpadu Evropské unie už se dávno nacházíme,“ říká. Důvodem je podle něj především zásadní změna bezpečnostní a geopolitické situace. „Všichni pořád jenom plácají, ale k žádné změně nedochází,“ říká. Podle něj se rozpadá dosavadní světový řád, mění se vztah Spojených států k Evropě a končí paradigma, na kterém evropská politika dlouhé roky fungovala. „Nejsme u stolu s velkými kluky, nikoho v zásadě ekonomicky nezajímáme.“ Je Martin Kuba novou nadějí české pravice, nebo může jednou skončit po boku Andreje Babiše? Do jak velké propasti se řítí Německo a Francie? Proč od jisté doby začal nenávidět lidi? A jak zkušenost s rakovinou změnila jeho pohled na politiku a vlastní veřejné působení? Podívejte se na celou epizodu Studia N. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Ceny plynu stoupají a evropské země zatím nenaplnily své zásobníky. Asi nejhůře je na tom Německo. Kvůli krizi na Blízkém východě ale roste i cena pohonných hmot, meziročně výrazně zdražila také elektřina. Máme se bát zdražování? Hostem Ptám se já byl bývalý generální ředitel české pobočky E.ON a zakladatel společnosti Sinlei Martin Záklasník. Pokud bude nadcházející zima mimořádně chladná, zásoby plynu v Německu mohou být nedostatečné, varoval dnes tamní svaz provozovatelů zásobníků plynu. Ty budou podle něj na začátku listopadu v nejlepším případě plné ze 77 procent. Na začátku září byly plné zhruba z poloviny, což byla pro toto období nejnižší úroveň zaznamenaná od začátku sledování zásob před 15 lety. Obchodníky s plynem obvykle k plnění zásobníků motivují nižší ceny mimo zimní sezonu. Letos ale ceny plynu výrazně zvýšil konflikt na Blízkém východě, který začal koncem února. Plnění zásobníků navíc brzdily i naděje, že konflikt se podaří brzy vyřešit a ceny plynu opět klesnou. To se ale zatím nestalo. Evropská unie loni zavedla systém povinného každoročního doplňování zásobníků jako pojistku proti budoucím výpadkům. Připravenost jednotlivých evropských zemí se letos zatím výrazně liší. Podobně nízké zásoby jako Německo hlásí třeba i Nizozemsko a Belgie. V Česku byly podle ministerstva průmyslu a obchodu zásobníky na začátku září naplněny téměř ze 70 procent. Zásoby jsou ovšem zhruba o pětinu nižší než před rokem. Ministerstvo ale slibuje, že plynu by mělo být pro nadcházející zimu dostatek. Jak rizikové jsou nízké zásoby plynu pro průmyslovou zemi, jako je Česko? A jak je na tom Evropa z hlediska závislosti dodávek z krizových světových oblastí? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropa je kontaminována Evropskou unií pouze dočasně. Důležitější, než jak dlouho nás ještě bude otravovat a poškozovat, je, čím bude nahrazena. 07.09.2026, www.RadioUniversum.cz

Eitt av størstu listafólkunum, sum Fuglafjørður hevur fostrað, man vera Niels Midjord, sáli. Hann var føddur í 1949 og andaðist fyri fimm árum síðan, men tónleikurin livir enn. Ikki minst á mentanardøgum, sum vera í Fuglafirði um vikuskiftið, og sum hava Niels Midjord í miðdeplinum. Eitt av tiltøkunum, sum eru á skrá, er ein sjónleikakonsert til heiðurs fyri Niels Midjord. Vit práta við Kjartan Hansen og Dánjal á Neystabø, sum standa fyri sjónleikakonsertini. Boys boys boys er heitið á nýggjari uppvakstrarskaldsøgu úr Føroyum og ein søga um ein vaksnan son, sum roynir at finna frið við sítt upphav. Ein nemandi skaldsøga, sum festir seg í sinnið, um longsul, girnd og maskulinitet úr útjaðaranum av Evropa. Vit práta við Rúna Weihe, rithøvund.

Německá vláda došla k závěru, že za srpnový hybridní útok v Lipsku mohou ruští agenti. „Je to o to znepokojivější zpráva, že k ní nedochází ve vakuu, ale že se v poslední době množí rušivé momenty Pobaltí v Polsku, v Rumunsku a tak dále. Když k tomu přidáme ruskou rétoriku proti Západu, která neslábne, ale naopak jako by sílila, tak je ten obraz opravdu znepokojivý a nutí Evropu a NATO, aby se k němu zodpovědně postavily,“ míní diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský.

Německá vláda došla k závěru, že za srpnový hybridní útok v Lipsku mohou ruští agenti. „Je to o to znepokojivější zpráva, že k ní nedochází ve vakuu, ale že se v poslední době množí rušivé momenty Pobaltí v Polsku, v Rumunsku a tak dále. Když k tomu přidáme ruskou rétoriku proti Západu, která neslábne, ale naopak jako by sílila, tak je ten obraz opravdu znepokojivý a nutí Evropu a NATO, aby se k němu zodpovědně postavily,“ míní diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Islanďané v referendu odmítli obnovit přístupové rozhovory s Evropskou unií. Odpůrci vyhráli o dvanáct tisíc hlasů. Jsou debaty o obnovení jednání definitivně ze stolu? „Téma teď pravděpodobně zapadne na mnoho let, ne-li dekád,“ říká analytik ČRo pro evropské záležitosti Viktor Daněk. V rozhovoru se Zitou Senkovou mluví také o hybridních hrozbách ze strany Ruska a nebo o nástupu nového norského krále Haakona VIII. Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Společenství států, které si navzájem pomáhají – tak popsali Evropskou unii dětští respondenti ve speciální epizodě Bruselských chlebíčků k zahájení školního roku. Všechny čtyři děti se shodly na tom, že by Evropa měla stanovit věkovou hranici pro používání sociálních sítí. „Za mě by to mělo být zakázané minimálně do 15 let,“ říká jedenáctiletý Viktor. Podle třináctileté Ráchel je ale třeba dětem zároveň vysvětlovat, proč je nutné sociální sítě omezit.

„Mám obavu, že tady zapomínáme na určité dějinné tlaky, které pořád pokračují. Když začal Mohamed, tak za 60 let byla obsazena severní Afrika, a Arabové, potažmo islám, se blížili ke Španělsku. A islám si dal za cíl dobýt Vatikán, a položit křesťanství, protože my jsme pro ně nevěřící psi,“ říká etnograf a cestovatel Mnislav Zelený Atapana v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 30.08.2026, www.RadioUniversum.cz

Přes sto bývalých francouzských a britských diplomatů vyzývá své vlády k tvrdšímu postupu vůči Izraeli kvůli jeho jednání v Pásmu Gazy a na Západním břehu. „Podobné veřejné výzvy nemusí nutně vést k výsledku,“ namítá v Pro a proti ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík. „Evropská unie stále nevyužívá fakt, že je to největší obchodní partner Izrael,“ doplňuje poradce prezidenta a exministr zahraničí Tomáš Petříček.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od sklapanja računara u sobi i sibirskih minusa, do baze od 150.000 auto-delova i bez ulepšavanja o tome kako funkcioniše e-commerce kod nas - kako se zapravo gradi biznis kad kreneš od nule?

„V přemíře kmenů a v přemíře národů v Jižní Americe se snaží zachránit jazyk. Takže my bychom se také měli snažit. A to není nic proti tomu, abychom vytvářeli silnou Evropu. Ale silná Evropa musí stát na silných základech, a tyto základy tvoří jednotlivé národy. A když národ bude silný a bude mít silný jazyk, silné tradice a silné lidi, tak tím pádem bude silná Evropa,“ říká kulturní antropolog a indianista Mnislav Zelený-Atapana v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 23.08.2026, www.RadioUniversum.cz

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Evropa řeší migraci, Turecko si buduje vlastní sféru vlivu a česká vláda mezitím otevírá otázku budoucnosti veřejnoprávních médií. Ve Studiu N jsme se zahraničním reportérem České televize Andreasem Papadopulosem mluvili o třech zdánlivě vzdálených tématech, jež spojuje jedno: proměna evropského prostoru a jeho vztahu k okolnímu světu. Papadopulos upozorňuje, že motivace lidí, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu do Evropy, není možné redukovat na hledání pohodlnějšího života. „Ti lidé nejsou na cestě za lepším životem, ale za životem,“ říká. Podle něj je důležité rozumět tomu, před čím tito lidé utíkají, i když to podle něj neznamená, že Evropa by měla své hranice jednoduše otevřít. „Tam, odkud pocházejí, by ten život mohli ztratit. Byl by tragický. A to je žene. Neříkám, že je to správně a že by měli do Evropy přijít otevřenou branou, to vůbec ne. Myslím ale, že je důležité vnímat jejich motivaci. Nedá se umenšit tím, že jim řekneme, že je tady nechceme. Oni jdou s mnohem větší motivací a přes mnohem větší nástrahy a překážky, než je nějaký hraniční plot nebo španělští policisté s obuškem,“ popisuje zahraniční zpravodaj České televize. „Pro ně je ten pobyt na pláži v Ceutě jedním z nejlepších období, protože dostávají denně jídlo a mají jistotu, že se nezapletou do stejných problémů jako po cestě,“ říká Papadopulos. Z Ceuty se rozhovor přesouvá k Turecku a jeho stále ambicióznější zahraniční politice. „Turecko chce být mostem mezi západní civilizací a civilizací Středního východu,“ říká novinář. Podle něj Ankara usiluje o stále větší vliv v Africe, Libyi i na Blízkém východě a současně zůstává pro Severoatlantickou alianci velmi cenným partnerem. „Pro NATO je Turecko vytrčeným tykadlem směrem do tohoto prostoru,“ tvrdí. V některých oblastech podle něj dokonce může coby regionální mocnost převzít část role, kterou dosud hrály Spojené státy. Země za Erdoganovy vlády výrazně rozšiřuje své mocenské ambice, zároveň ale prochází hlubokou ekonomickou krizí. „Turecko je nemocné, ale má silného sultána,“ říká reportér, se kterým jsme se spojili do Istanbulu, odkud působí jako zahraniční zpravodaj veřejnoprávní televize. Jak funguje evropská migrační politika a proč se ji nedaří dlouhodobě nastavit? Co ukazuje příběh Ceuty? Jaké jsou Erdoganovy skutečné ambice? Kam se může posunout Turecko v novém geopolitickém uspořádání? Co může znamenat plánovaná proměna veřejnoprávních médií v Česku? A co by jejich ztráta znamenala pro schopnost české společnosti orientovat se ve světě, který je stále složitější? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

„Každodenně žiju s umělou inteligencí. Je to můj asistent i parťák. Říkám mu Skippy a namodeloval jsem si ho tak, aby mi pomáhal v podnikání i životě,“ říká popularizátor umělé inteligence Marek Bartoš. Nejdříve s ním procházíme jeho život a úkoly, které za něj Skippy plní – od komunikace s úřady a ministerstvy až po placení faktur do výše padesáti tisíc korun. Skončíme takto všichni, nebo jde o anomálii?V další části se věnujeme tomu, k jakým názorovým směrům inklinují různé jazykové modely – od ChatGPT přes Perplexity až po Google Gemini. Jak napsal vědec AI Snoswell: „Neexistuje nic jako nezaujatá AI – existuje pouze AI, jejíž zaujatost můžeme vidět s různou mírou jasnosti.“ Otázkou také zůstává, kdo nastolí ve vztahu k umělé inteligenci na politické úrovni otázku autorských práv a duševního vlastnictví obecně. Když farmář krmí dobytek, musí platit za seno, pokud ho sám neprodukuje. Tady je AI krmena informacemi, které vytvořil někdo jiný. Je to normální?Velkou debatou dneška také je, jestli Evropa – na rozdíl od Číny a USA – nezaspala s rozvojem AI. Podnikatel Dejčmar si myslí, že časem se z AI stane komodita a Evropa nakonec „vyhraje“ tím, že zcela zaspala a neutrácela. Mnoho investorů z minulosti, kteří vsadili na železnice, telekomunikace a aerolinky, nakonec v první fázi nebylo schopno své investice přeměnit v peníze. Nakonec vyhráli ti, kdo byli schopni tyto věci zpeněžit. Problém totiž je, že nikdo z velkých amerických investorů zatím neví, jak AI monetizovat.V rozhovoru se také dotýkáme vyššího stupně AI (AGI, ASI). Marek Bartoš tvrdí, že umělá inteligence dneška je vlastně tím, co jsme si kdysi představovali pod pojmem UFO. Je to nová entita, která dříve nebo později člověka přeroste, a důležité bude s ní navázat vztah založený na určitých pravidlech. Budou vycházet z románů I. Asimova? Možná.

Stojíme jako stát i celá Evropa na prahu velké změny řádu a budeme si mnohem víc muset zvyknout na změny, myslí si soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková a doplňuje, že je třeba budovat odolnost. V Česku si ji ale vykládáme špatně. „Máme pocit, že se musíme otužovat a že odolný člověk například projde kopřivami. Nicméně odolná společnost je právě taková, která myslí i na své nejslabší členy,“ vysvětluje v Osobnosti Plus. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Říká se o něm, že je pravou rukou miliardáře Michala Strnada. A skutečně: za zbrojního giganta CSG mluví veřejně nejčastěji právě David Chour. O evropském zbrojení, ceně akcií jím řízené firmy i své specifické roli v CSG hovoří v podcastu The Forbes Show.Evropa se podle Davida Choura postupnými krůčky připravuje na válku. "Myslím si, že evropští představitelé začali vnímat válku jako hrozbu, jako něco, co může teoreticky nastat. Ale když vidíte to tempo zbrojení a opravdu realizace nových obranných programů, nových zakázek, podpory obranného průmyslu, tak si nemyslím, že to je vnímáno až tak jako tak vážná hrozba," říká muž, který má pověst pravé ruky miliardáře Michala Strnada v rámci zbrojního impéria CSG.Jak lanařil Michal Strnad osobně do CSG Davida Choura? Proč je pracovní výkon majitele nedosažitelný benchmark pro ostatní? A jak české vlády pomáhají úspěchu českého zbrojního byznysu u nás? Poslechněte si nový díl The Forbes Show.Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank⁠https://www.rb.cz

Výtah Respektu: Zatímco Evropa jen před nedávnem řešila události, kdy se desítky tisíc migrantů dostaly z Maroka do španělské Ceuty, přičemž to doprovázely populistické výroky některých politiků, a to včetně českého premiéra nebo italské premiérky, protiimigrační nálady se šíří i v jiné části světa. V Jihoafrické republice. Především pak skrze hnutí s názvem March & March. Kdo za ním stojí? Jak se odpor vůči přistěhovalcům projevuje v jejich každodenním životě? V čem se situace podobá Spojeným státům? I na to v úterní epizodě odpovídá Tomáš Lindner.

„My už bohužel nemáme co říct, my nejsme žádný hráč. My jsme na Blízkém východě trpěni. Zvláště unijní politici, zahraniční služba – ale to myslím, že nebudou politici rádi slyšet – jsou v blízkovýchodních státech přijímáni, ale v podstatě jsou trpěni. To už je známý fakt, že Evropa ztratila možnost cokoliv ovlivňovat,“ říká bývalá velvyslankyně Eva Filipi v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 18.08.2026, www.RadioUniversum.cz

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloPo 16 letech autokratického vládnutí Viktora Orbána se Maďarsko vrací k demokracii. Dělá to ale způsobem, který vzbuzuje otázky: Může to demokracie přežít?