Podcasts about Evropa

Od sklapanja računara u sobi i sibirskih minusa, do baze od 150.000 auto-delova i bez ulepšavanja o tome kako funkcioniše e-commerce kod nas - kako se zapravo gradi biznis kad kreneš od nule?

Lahko bi rekli, da letos Evropa gori na več frontah: od migrantske invazije, vse bolj vročih debat v Evropskem parlamentu, kjer vedno več očitkov leti na Ursulo von der Leyen in njene pajdaše glede financiranja Ukrajine, glede slabe migrantske politike, ki vroče odmeva po Evropi. A je bilo resnično vroče tudi v Sloveniji, kjer visoke temperature vztrajajo že dobrih sedem tednov.

„Čína je dnes úplně jinde. Ať už se jedná o schopnosti lidí nejenom v automotive, ať si vezmete infrastrukturu, digitalizaci, robotizaci nebo technické vzdělání. Je tam zhruba 150 automobilek, které si jdou strašně po krku, a auta jsou opravdu o generaci dál než tady v západní Evropě,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy majitel Brano Group, jednoho z největších tuzemských dodavatelů do automotivu, Pavel Juříček. Upozorňuje přitom, že spoustu problémů si Evropa, ale i Česko způsobují samy. Klíčové jsou přitom tři základní faktory – drahé energie, přehnané regulace a špatná vzdělanost. „V Číně mám energie se vším všudy 80 euro za megawatt. V USA za 45 dolarů. Tady to bylo před zásahem vlády 175 eur, teď je to zhruba 155 eur. Tohle přece evropský průmysl nemůže přežít, zvlášť když má ještě kouli na noze v podobě ESG. Sto deset nařízení, které se ani nedají přečíst. Do toho je tu kybernetická bezpečnost, uhlíkové clo a další,“ vypočítává Juříček. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tady se fakt nehraje o málo. Tohle je budoucnost země,“ říká bývalý náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Rusko podle něj bude stále agresivnější a méně předvídatelné a Evropa si nemůže dovolit působit slabě a rozděleně. Česká armáda má obranné plány, v případném konfliktu by ale narazila na nedostatek lidí, munice a záloh i na zastaralou techniku. „A když vám dojde munice v boji, tak umřete,“ podotýká Řehka. Otevřeně mluví i o fungování ministerstva obrany. Ministr je podle něj v současném systému v zásadě „bezmezný vládce nad armádou“, protože jeho pravomoci nejsou dostatečně vymezené a systém nemá dost brzd a protivah. Přiznává, že část jeho vlastních sporů souvisela s tím, kde končí politické řízení a kde už politici vstupují do práce vojáků. Ve vztahu k někdejší ministryni Janě Černochové připouští chyby v komunikaci, v zásadních věcech by se ale nezachoval jinak. „Raději bych nebyl na té funkci, než abych se měl chovat jinak,“ tvrdí. Teď se přitom sám vydává do politiky. Do Senátu kandiduje jako nestraník s podporou STAN a tvrdí, že nejde o dlouhodobě připravovanou politickou kariéru. Rozhodnutí podle něj nebylo jednoduché, zvažoval jeho dopad na osobní život i rodinu a definitivně se pro spolupráci se STAN rozhodl až krátce před oznámením kandidatury. Politiku chápe jako pokračování služby zemi. Po desetiletích v uniformě zároveň uzavírá jednu zásadní životní kapitolu. Na vojenskou školu nastoupil ve čtrnácti a říká, že mu možná teprve s odstupem dojde, co pro něj konec služby znamená. Připouští, že mohl být v některých chvílích lepším otcem, věnovat víc času rodičům a lépe oddělovat práci od soukromí. V některých obdobích byl podle svých slov workoholik. Vojenské služby ale nelituje - vedle závazku ji vždy vnímal jako privilegium. Proč se po životě v armádě rozhodl právě teď vstoupit do politiky? Neohrožuje podpora STAN jeho někdejší důraz na politickou nestrannost armády? Kde podle něj končí legitimní moc ministra obrany? Co by se stalo, kdyby Rusko skutečně otestovalo článek 5 NATO? A co by dnes Řehka udělal jinak jako voják, velitel a otec? I to se dozvíte v rozhovoru.

Osmnácté vysílání rádia Sparťanské Evropa

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a teplotní rekordy se letos přepisovaly i v Česku. Na konci června se rtuť teploměru dostala až na téměř 42 stupňů. Vlny veder a požáry i další země. „Nejde ani o to číslo, ale o sucho. Člověk poslední půl století nedělal z mého pohledu nic jiného, než že odváděl vodu z krajiny. Teď se ale nestačí divit, že tam voda chybí,“ poukazuje v Leonardu Plus hydrobiolog, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a teplotní rekordy se letos přepisovaly i v Česku. Na konci června se rtuť teploměru dostala až na téměř 42 stupňů. Vlny veder a požáry i další země. „Nejde ani o to číslo, ale o sucho. Člověk poslední půl století nedělal z mého pohledu nic jiného, než že odváděl vodu z krajiny. Teď se ale nestačí divit, že tam voda chybí,“ poukazuje v Leonardu Plus hydrobiolog, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloPo 16 letech autokratického vládnutí Viktora Orbána se Maďarsko vrací k demokracii. Dělá to ale způsobem, který vzbuzuje otázky: Může to demokracie přežít?

V novém díle podcastu MOSHPIT, natočeném v areálu univerzity v Cambridge, Klára s Johy probírají rozdíly mezi západní a středo-východní Evropou, právo mít i nemít názor nebo Evropskou unii. V podcastu jsme se bavily také o tom, jakým způsobem může být požadavek mít na věci silný názor politický. Zatímco například v patriarchálním systému mají často silné a zároveň nepodložené názory muži, feminismus totéž často vyžaduje po ženách, aby přijaly podobně silné názory a přiblížily se tak mužům. „Woke“ má tak podle Kláry podobný efekt – požaduje od nás mít názor na všechno, i na věci, kterým nerozumíme. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Ve španělské exklávě Ceuta stále zůstávají stovky migrantů z Maroka. Vláda v Rabatu viní šíření dezinformací i pašerácké gangy. „Ceuta leží v Africe. Je trochu symbolické, že se dramaticky bojíme lidí, kteří k nám přichází, ale přitom jsou na svém území, pokud se na to díváme geografickým pohledem,“ poukazuje v Interview Plus ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Ve speciálu Kecy a politika se tentokrát zabýváme fungováním evropských institucí, hlavně Evropského parlamentu. S europoslancem Ondřejem Krutílkem probíráme řadu norem z poslední doby, včetně okolností přijetí šmírovací výjimky známé jako Chat Control 1, formálně zavedené jako obrana před dětskou pornografií.Na toto téma říká: „Skutečné pachatele mají hledat policisté a stíhat soudy. Ne algoritmy, které preventivně kontrolují komunikaci všech občanů. Bezpečnost nesmí znamenat, že se každý z nás automaticky stane podezřelým.“Probíráme i další témata: Proč jsou před zimou evropské zásobníky plynu téměř prázdné? Jak daleko je Andrej Babiš se svým slibem zastropování povolenek ve výši 36 eur? Předežene ekonomicky Evropa svět svými certifikáty a regulacemi? Jak došlo k tomu, že Krutílek a další poslanci zmírnili normu Euro 7, a tím oddálili zánik aut se spalovacími motory? A proč pan europoslanec tak miluje undergroundovou skupinu DG 307?

Světový řád prochází v současnosti proměnou, která mění fungování mezinárodních institucí, vztahy mezi velmocemi i postavení Evropy. Její dopady se stále výrazněji projevují v bezpečnosti, ekonomice, využívání nových technologií i vesmírném soupeření. Jaké příležitosti z těchto změn plynou pro Evropskou unii i Českou republiku? Nejen o tom v nejnovější epizodě podcastu De Facto diskutovali Michal Parízek a Bohumil Doboš z Institutu politologických studií FSV UK.Jaké nové příležitosti i rizika přináší komercializace vesmíru? Co mohou menší státy nabídnout ve světě, kterému dominují velmoci? Jakou budoucnost má Organizace spojených národů? Dozvíte se v podcastu.

Kolik mocenských center může existovat v demokratické společnosti? Putin přiznal, že růst ruské ekonomiky je skromný. Mistral odstupuje ze závodu AI. Evropa s ním. Francie přijala zákon o možnosti ukončit svůj život. Ústavní soud nemůže nahradit komunikaci mezi Hradem a vládou. Chvályhodná uměřenost ministra JuchelkyVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O tom, že Evropa v technologickém sprintu za obecnou umělou inteligencí zaostává za Amerikou a Čínou, není třeba spekulovat. Je to fakt. Ještě nedávno se ale mělo za to, že přece jen nějakého zástupce v závodu máme, a to v podobě francouzského startupu Mistral. Jenže není tomu tak a naše pozornost se musí ubírat jiným směrem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zetor je jen začátek. Evropa ztrácí průmysl, neumí se bránit Číně, varuje KovandaPřesun výroby traktorů Zetor z Brna do Indie podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy není ojedinělým případem, ale součástí širšího trendu oslabování evropského průmyslu. V Hrotcastu říká, že podobných oznámení bude přibývat nejen v Česku, ale napříč Evropou.Za hlavní příčiny označuje rostoucí náklady na energie, drahou pracovní sílu i stále přísnější evropskou regulaci. „Evropská komise měnila předpisy a normy, kterým se firmy musejí nákladně přizpůsobovat. To je jeden z klíčových důvodů, proč průmysl v Evropě strádá." Podle Kovandy není přesun výroby do Indie dobrou zprávou, přesto oceňuje, že v Česku zůstává vývoj a výzkum. „To je určitě lepší varianta, než kdyby firma odešla úplně. Vyšší přidaná hodnota zůstává doma,“ řekl ekonom. Kovanda kritizoval také současnou podobu evropského systému emisních povolenek a připravované změny spojené s uhlíkovým clem. Tvrdí, že bez globálně srovnatelných podmínek evropský průmysl ztrácí konkurenceschopnost, zatímco výroba se přesouvá do zemí s mírnější regulací. „Pokud jen přestěhujeme výrobu jinam, globální emise tím nevyřešíme. Naopak mohou být ještě vyšší,“ uvedl.Podle ekonoma by Evropská unie měla hledat rovnováhu mezi klimatickými cíli a udržením průmyslové výroby. Jinak podle něj hrozí další odliv výroby mimo Evropu a oslabování její ekonomické i geopolitické pozice.

Umělá inteligence prostupovala byznys Petra Zahradníka dávno předtím, než ji skrze velké jazykové modely objevila i širší veřejnost. Přesto si majitel společnosti Qminers, která se věnuje algoritmickému obchodování, ještě celkem nedávno neuměl představit, jak rychle se celý AI ekosystém bude vyvíjet. „To, jak jsem fungoval před rokem, a dnes, jsou dvě úplně odlišné věci,” říká v podcastu Money Maker.V rozhovoru se dále dozvíte:

Je čas, da evropske delnice znova dobijo več prostora v portfeljih? Steve Sosnick, glavni tržni strateg pri Interactive Brokers, pojasnjuje, zakaj trenutni popravek AI delnic še ne pomeni nujno začetka medvedjega trga, kako ločiti zdravo korekcijo od resnejšega obrata ter zakaj vlagatelji vse pogosteje zamenjujejo investiranje s hazardiranjem. Pogovarjava se tudi o tem, ali Evropa po letih zaostajanja postaja zanimivejša od ZDA, kakšno vlogo imajo dividende, kako gleda na ameriški dolar in kako bi danes razporedil portfelj med ameriške in evropske delnice. Pred mikrofonom: Steve Sosnick, Interactive Brokers Spremljajte Money-How Europe na Youtube https://www.youtube.com/@MoneyHowEurope Vsebino preverite tudi na blogu https://money-how.si/blog/ ______________________ Denis Avdić & Marja Milič predstavljata Psihologija denarja z avtorjem uspešnice Morganom Houslom 19.oktober 2026 I Hala Tivoli Podrobneje o dogodku https://psihologija-denarja.si/ ______________________ PRENOVLJENA DELAVNICA: Investiranje za začetnike Prijava: https://money-how.si/izobrazevanja ___________________ Spletna delavnica INR: kako izbrati račun, naložbe in strategije https://money-how.si/izobrazevanja/ ______________________ PONATIS KNJIGE: Mami, oči, ali smo mi bogati? Od žepnine do investiranja. Vodnik za starše, ki želijo razumeti upravljanje denarja in to znanje samozavestno prenesti na otroke. Tiskana knjiga https://money-how.si/knjiga/mami-oci-ali-smo-mi-bogati/ ____________________________ Money-How Premium: https://money-how.si/narocnine/ vključuje: - Modri AI - Finančni asistent, ki pomaga pri raznih finančnih dilemah https://money-how.si/modri-ai/ - Taxistent - Davčni asistent, ki pomaga pri oddaji davčne napovedi https://money-how.si/taxistent/ (deluje za IBKR; Revolut, Trade Republic... in kombinacijo vseh) - poglobljene članke ____________________________ Finančna delavnica je lahko čudovito darilo. Več preveri https://money-how.si/izobrazevanja ______________________ (delavnica) Investiranje v delnice: Kaj moram vedeti, ko se odločam za investiranje v delnice Prijava: https://money-how.si/izobrazevanja _____________________ DISCORD skupnost: V finančnih zagatah nismo sami, pridružite se nam na Discord Money-How / discord ______________________________ Več o Money-How na https://money-how.si/

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Kdyby nám to všechno vypnuli, tak jsme prostě slepí a bezmocní.“ Evropa podle novináře Petra Koubského postupně přišla o politickou, vojenskou i technologickou moc a svůj každodenní život přenechala americkým firmám. Od map v telefonu přes operační systémy až po cloud, na kterém běží služby, bez nichž už neumíme fungovat. Dokud byly Evropa a Spojené státy přáteli, nikdo o této závislosti příliš nepřemýšlel. Teď se ale ukazuje, že na naší straně Atlantiku toho mnoho nezbylo a vybudovat vlastní technologické zázemí bude možná úkolem na dvacet let. Koubský přitom věří, že umělá inteligence téměř úplně nahradí i práci, kterou dnes dělá on sám. Přesný rok už slíbit nechce, ale jestli to bude o pět let dříve, nebo později, je podle něj z dlouhodobého hlediska jedno. Práce, při níž člověk většinu dne sedí u počítače, píše, čte a pracuje s čísly, je podle něj snadno nahraditelná. Lidská práce nezmizí, její těžiště se ale přesune. Poté, co AI přetvoří velkou část duševních profesí, zůstane prostor především pro ty nejlepší. Většině lidí navíc nebude záležet na tom, jestli text vytvořil člověk, nebo stroj. Pro malou a náročnou část publika se ale budou dál vytvářet věci postaru, podobně jako se pro náročnou klientelu ručně šijí boty. „Žijeme ve světě, kde je možné absolutně všechno,“ dodává novinář, kterého už prý dlouho nic nepřekvapilo. V devadesátých letech podcenil internet natolik, že o připojení Československa k síti otiskl jen několik řádků. Dnes sleduje další změnu, jejíž skutečné důsledky opět nedokážeme dohlédnout. Kolem AI se podle něj nafukuje investiční bublina a nikdo zatím neví, jak na umělé inteligenci spolehlivě vydělávat. Do hry navíc vstupují lidé jako Elon Musk, Sam Altman nebo Peter Thiel, jejichž výroky jsou podle Koubského „hodně znervózňující“ a kteří koncentrují obrovskou moc bez skutečné kontroly. A zatímco se přeme o to, zda klimatická změna vůbec existuje, příroda na naše názory nečeká. „S fyzikou diskutovat nemůžete,“ upozorňuje Koubský. Teplota tání ideologií podle něj leží ve střední Evropě někde kolem 35 stupňů a lidé pravděpodobně budou muset nejprve narazit do zdi, aby dostali rozum. Jak bezmocná by byla Evropa, kdyby se americké technologie skutečně vypnuly? Má smysl dětem zakazovat sociální sítě, nebo je musíme naučit, jak se v nich bezpečně pohybovat? A proč politici podle něj říkají nesmysly, kterým možná sami nevěří? I to se dozvíte v rozhovoru s Petrem Koubským.

Evropa si chtě nechtě musí zvykat na extrémní teploty. Jedna z věcí, kterou ale nedávná vlna veder ukázala, byla nepřipravenost veřejné infrastruktury včetně nemocnic. Ve Francii se z toho stalo žhavé politické téma a předmět téměř kulturní války. Jaká vyvstávají etická dilemata kolem používání klimatizace v době, kdy lidstvo čelí změně klimatu, za kterou stojí právě energeticky nešetrná lidská činnost? Host: Juraj Hvorecký - filosof a etik, vedoucí oddělení aplikované filozofie a etiky na Filosofickém ústavu AV ČR Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Důvěra Evropanů v ochotu Spojených států bránit spojence v NATO slábne. Vyplývá to z nového výzkumu bezpečnostního experta Michala Smetany. Evropa se podle něj bude muset připravit na to, že část amerických vojenských schopností bude muset postupně nahradit sama. „Bude to drahé a zdlouhavé. Nic jiného nám ale nezbývá,“ říká. V rozhovoru hodnotí také závěry summitu NATO v Ankaře a vysvětluje, o co se nyní hraje v Perském zálivu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Důvěra Evropanů v ochotu Spojených států bránit spojence v NATO slábne. Vyplývá to z nového výzkumu bezpečnostního experta Michala Smetany. Evropa se podle něj bude muset připravit na to, že část amerických vojenských schopností bude muset postupně nahradit sama. „Bude to drahé a zdlouhavé. Nic jiného nám ale nezbývá,“ říká. V rozhovoru hodnotí také závěry summitu NATO v Ankaře a vysvětluje, o co se nyní hraje v Perském zálivu.

Podržite nas i na Patreonu ➡️ https://www.patreon.com/c/HistoryCastKako je izgledala Evropa pre i nakon što se jedan čovek umešao u njeno rekreiranje? Kako se od razjedinjenih kneževina stiže do jedne sile koja menja tok istorije?Bizmark, Gvozdeni kancelar koji je krvlju i gvožđem krojio mapu Evrope i od mozaika malih nemačkih država stvorio moćnu carevinu, tema je naše priče. Ali ko je zapravo bio Oto fon Bizmark? Da li je on bio samo bezobzirni pragmatičar i majstor realpolitike ili vizionar koji je razumeo krhkost mira bolje od svojih savremenika?Iza slike državnika koji krv i čelik pretvara u politiku, krije se mnogo složenija figura. Konzervativac koji uvodi socijalne reforme, tvorac sistema koji održava mir u Evropi gotovo dve decenije, ali i čovek čija politika postavlja temelje budućih sukoba. Iza maske hladnog i proračunatog državnika krio se čovek burnog temperamenta, dramatični hipohondar čestih emotivnih lomova koji je utehu tražio u hedonizmu i neverovatnoj količini hrane i pića. Bio je čovek kontradiktornosti, aristokrata koji je prezirao parlamentarizam, a ipak je uveo opšte pravo glasa kako bi osigurao podršku naroda. Njegova harizma, moć manipulacije i neverovatna volja nisu slamale samo političke protivnike, već su često držale na ivici i same vladare kojima je služio.U ovoj epizodi, naši istoričari Nikola Đukić i Ivan Drljača analiziraju uspon čoveka koji je dominirao evropskom diplomatijom decenijama. Od mladih dana provedenih u buntovništvu i potrazi za sopstvenim identitetom, preko diplomatskih misija gde stiče važne prijatelje, još važnije neprijatelje i moćne saveznike, pa sve do trenutka kada preuzima kormilo Pruske i započinje proces koji će zauvek promeniti svet.Kako je Bizmark uspeo da nadmudri najveće umove svog vremena? Na koji način je balansirao između konzervativnih vrednosti i radikalnih društvenih reformi, poput uvođenja prvog penzionog sistema na svetu? I zašto je njegov odlazak sa političke scene označio početak kraja stabilnosti koju je tako pažljivo gradio?Danas pričamo o čoveku čija senka i danas pada na modernu Evropu, o ličnosti koja je podjednako bila voljena i osporavana, ali nikada ignorisana.

Po summitu NATO v Ankaře se do Insideru vrací Tomáš Kopečný, bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny a spoluautor muniční iniciativy. Naučili jsme se jednat s Trumpem? Jaké jsou výstupy k Ukrajině, Rusku a Číně? Proč je pro Kyjev tak zásadní licence na výrobu raket do Patriotů? Jak summit čtou v Moskvě a v Pekingu?A co si z české účasti odnesl svět? Podle Kopečného hlavně bizár kolem sporu prezidenta s premiérem o to, kdo má Česko na summitu zastupovat. Možná to ale byl geniální tah. Zahraniční média řešila český kabinet kuriozit, a ne to, že Česko patří k nejhorším členům aliance z hlediska výdajů na obranu.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Gost epizode je dr. Peter Wostner. Strokovnjak za razvoj, konkurenčnost in teritorialne politike, proračun in kohezijsko politiko EU. V epizodi: Uvod, AI in odločanje s podatki Šolstvo, motivacija otrok in veščine prihodnosti Kitajska, Evropa, ZDA in globalna konkurenčnost Vloga države, varnostne mreže in tehnološki razvoj Evropa, AI, strateška avtonomija in platformna ekonomija Evropske strategije, STEP, IPCEI in verige vrednosti Slovenija: industrija, znanje, materiali in pametna specializacija Stanovanjska problematika, Ljubljana in regionalni razvoj Država kot razvojni katalizator in povezovanje podjetij Reforme, pozitivni narativ in skupni imenovalci prihodnosti

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloJak vypadá dnešní Británie? Bude Nigel Farage premiérem? A jaký je důvod zjevně stále rostoucí nespokojenosti Britů? Důvodů je víc, jeden je ale zjevně nejsilnější: „Je to Brexit,“ říká reportérka CNN Ivana Kottasová, která v Londýně žije od roku 2008

Evropská unie vyrábí skoro polovinu energie z obnovitelných zdrojů. Česko je podle dat z Eurostatu na posledním místě s necelými 13 procenty. Proč zaostáváme? „Situace okolo akceleračních zón technologiím nenahrává, je třeba veřejná diskuse,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla. „Převažují mýty typu, že slepice u větrných elektráren začnou snášet hranatá vajíčka,“ upozorňuje odborník na energetiku z Hnutí Duha Karel Polanecký.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na tokratnem vrhu Nata v Ankari si je generalni sekretar zavezništva Mark Rutte želel enotnosti in usklajenosti, pa tudi praznovanja dosežkov v preteklem letu, torej postopnega višanja obrambnih proračunov. Zaveze po večjih izdatkih z lanskega vrha se na ravni zavezništva uresničujejo, a tudi to, kot kaže ne more preprečiti jeze ameriškega predsednika Donalda Trumpa. Slednji je, nezadovoljen zaradi pomanjkanja evropske podpore ob napadu na Iran, dal vedeti, da bo srečanje v Ankari izkoristil tudi za novo oštevanje evropski zaveznic. O tem, kakšni so zares transatlantski odnosi in kaj ob naraščanju obrambnih proračunov Evropa in Slovenija sploh potrebujeta, se bomo pogovarjali v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Erik Kopač, državni sekretar na ministrstvu za obrambo; Iztok Prezelj, katedra za obramboslovje FDV Univerze v Ljubljani; Igor Jurič, posebni poročevalec RTV SLO iz Ankare.

Kako bomo v Evropi ob vse hujših vročinskih valovih, suši in poplavah v prihodnje pridelovali hrano? Kmetje ob neustrezni evropski politiki in neučinkovitih okoljskih ukrepih opozarjajo, da so vse bolj ujeti med podnebne spremembe, nizke odkupne cene in globalno konkurenco. V okviru Mednarodne poletne šole politične ekologije, ki ta teden poteka v Ljubljani, smo se pogovarjali z Morgan Ody, francosko kmetico in aktivistko, ki zastopa milijone malih in srednje velikih kmetov po svetu. Teme pogovora pa: kdo ima po njenem največjo moč v prehranskem sistemu ter ali lahko Evropa hkrati zagotovi dostopno hrano, dostojno življenje kmetov in učinkovito podnebno politiko. Gostja: Morgan Ody, francoska kmetica in aktivistka, ki kot generalna koordinatorka gibanja La Via Campesina zastopa milijone malih in srednje velikih kmetov po svetu. Brala je Mateja Perpar. 

Natočit podcast ve sklepě z 14. století, pod michelinskou restaurací přímo naproti orloji, kde si denně dělají vlastní uzeniny a pečou chleba je buď geniální nápad, nebo jen další důkaz, že nám je fuk, kde sedíme (omluvte kvalitu zvuku, závada není na vašem přijímači). Tentokrát tedy ne z Břevnova, ale gotického sklepa restaurace 420 od Radka Kašpárka.Začali jsme tam, kde každý správný středověkář začít musí, zbavováním se věcí a životem nalehko. Pak přišel na paškál Disclosure Day od Stevena Spielberga, kde to scénárista taky pojal nalehko. Jako fakt nalehko. A od Spielberga je to ke Kanyemu, Jacksonovi nebo nadcházejícímu filmu o Muskovi jen kousek.Divný, zase jsme narazili na AI. Tentokrát s evropským přesahem, Mythos a to, jak se k němu staví Evropa versus americká garnitura, víte, jak to myslíme. Spoiler alert! V případě Evropy opatrně, pomalu a s hodně dokumenty. V případě Ameriky rychle, hlasitě a s někým, kdo to celé radši zařízne a omylem oznámí na Signalu.Nechyběl ani Petrův výlet do New Yorku a klasické čtecí okénko Martina, který teď frčí na The Black Book of Power od Stana Taylora. Chytlo ho to tak, že se najednou marně snaží přeprogramovat vlastní návyky. Mno a jde to hůř, než jakýkoli projekt, který si navibecodujete za víkend v Cursoru. Za nás taková letní, středověká paráda.

Proč není Evropská unie jednotná a co tím ztrácí? Může v současném stavu čelit konkurenci z Číny nebo Spojených států? Nenastal už čas na její rozšiřování? A mohla by se mezi novými členy objevit také Ukrajina? Pavlína Nečásková se zeptala bývalého předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze, který přicestoval do Prahy na valné shromáždění Evropské vysílací unie.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tohle je zkrácená verze rozhovoru. Pusť si celý díl a Předplať si náš obsah a dostávej díly v celé jejich délce, dřív a bez reklam. Jen za 100,-/měsíc. https://open.spotify.com/episode/3NWDdclBFk4GUSwgVlal0Q?si=bc031e72a101465bTohle je deep dive do vědy za klimatem, jeho změnou a vývojem během planetární historie.Klima se dnes často láme mezi dvě špatné strategie. Na jedné straně panika. Na druhé cynismus. Tenhle rozhovor jde jinudy.S Danielem Kortusem rozebíráme, co vlastně znamená klimatická změna v měřítku planety, civilizace i každodenního života.Proč je dnešní situace bezprecedentní ne proto, že by se klima nikdy neměnilo, ale proto, že jsme během pár generací otevřeli geologickou banku uhlíku, která se jinak hýbe v horizontech milionů let.Proč každá desetina stupně dává smysl. Proč technologie nejsou zázračné řešení, ale zároveň ani není pravda, že se nic nedaří. A proč největší problém klimatu možná není jen fyzický, ale i psychologický a komunikační: je příliš velké, příliš dlouhé a příliš abstraktní na to, aby bylo přirozeně na prvním místě.Parťák dílu:Vilgain - Aktin.cz a tady je náš link essentials ⁠⁠Aktin.cz/bwa⁠⁠ pro slevu zadej kód BWA a objednej si kvalitní produkty s čistým složením. Tady máš seznam našich essentials ⁠⁠Aktin.cz/bwa⁠⁠⁠ Fondee.cz - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.fondee.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Unikátní platforma na investování v ČR, kterou sami používáme. Navštiv ⁠⁠⁠www.Fondee.cz⁠⁠⁠ a zadej kód "BWA" pro 3 měsíce investování zdarma! Začni třeba už s 1000,- // Investování se pojí s riziky. Minutáž:00:00 Představení hosta a projektu Klimatomluva04:33 Jak vypadala klimatická změna před průmyslovou revolucí a po ní?11:41 Co jsou Milankovičovy cykly a jak přepínají doby ledové?13:59 Karbonový puls: Jak člověk otočil regulátorem oxidu uhličitého20:46 Mechanismus skleníkového efektu a role vodní páry28:23 Předpověď počasí vs. modelování klimatu: Jak vznikají scénáře IPCC?34:03 Co by globální oteplení reálně znamenalo pro Českou republiku?41:26 Techno-optimismus: Proč se nám daří rozvíjet obnovitelné zdroje?54:39 Má smysl, aby Evropa omezovala emise, když dělá jen 5%?56:30 Oceán jako chemický pufr planety a riziko jeho nasycení01:11:37 Jak vyčištění síry z paliv lodí paradoxně ohřálo Atlantik01:17:06 Klimatická úzkost a role jednotlivce proti korporacím01:23:37 Jak dostat téma k lidem skrze adaptaci a příběhy (např. v seriálu Ulice)01:33:26 Informační ekologie a Princip asymetrie bullshitu (Brandoliniho zákon)Přechod do VIP části- Koncept Velkého zjednodušení a enormní energetický hlad AI- Albedo efekt, tání Arktidy a závěrečné shrnutí

Vedení Evropské unie věří, že energetická budoucnost starého kontinentu leží pod severoafrickým sluncem. Evropská komise v úterý přislíbila vyčlenit pět miliard eur na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v severní Africe a na Blízkém východě. Elektřina vyrobená v regionu by se v budoucnu mohla vracet zpět do evropské rozvodné sítě. Podrobnosti přináší evropská odnož amerického zpravodajského serveru Politico.

Vedení Evropské unie věří, že energetická budoucnost starého kontinentu leží pod severoafrickým sluncem. Evropská komise v úterý přislíbila vyčlenit pět miliard eur na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v severní Africe a na Blízkém východě. Elektřina vyrobená v regionu by se v budoucnu mohla vracet zpět do evropské rozvodné sítě. Podrobnosti přináší evropská odnož amerického zpravodajského serveru Politico.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Zadák byl jedním z nejvýše postavených českých manažerů, kteří se prosadili v globálním IT. Vystudoval ČVUT a od roku 1997 spojil svůj osud s korporací Hewlett-Packard. Proč je podle něj klíčové ovládat základní IT kompetence? A kde by se Česko mělo inspirovat, aby bylo konkurenceschopnější? „Kdo byl v Číně, v Singapuru, v Koreji nebo v Indii, vidí, jak tvrdě tam lidi pracují,“ naznačuje investor. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po več kot štirih letih od ruskega napada na Ukrajino v mirovnih pogajanjih ni opaziti napredka. Združene države Amerike so bolj zaposlene z Iranom in Bližnjim vzhodom. Medtem naj bi Ukrajina počasi vzpostavila ravnotežje na bojišču, z vsakodnevnimi napadi na rusko vojaško in energetsko infrastrukturo pa sprva simbolična škoda postaja vse bolj realna. V tokratnem Studiu ob 17.00 bomo poskusili odgovoriti na vprašanje ali se mir v Ukrajini oddaljuje ali vseeno približuje in kakšno vlogo lahko v tem procesu odigra Evropa. Gostje: dr. Klemen Grošelj, obramboslovec; dr. Denis Mancevič, kolumnist in analitik; dr. Rok Spruk, Ekonomska fakulteta Univerze v Ljubljani; dr. Boštjan Udovič, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani.

Jan Zadák byl jedním z nejvýše postavených českých manažerů, kteří se prosadili v globálním IT. Vystudoval ČVUT a od roku 1997 spojil svůj osud s korporací Hewlett-Packard. Proč je podle něj klíčové ovládat základní IT kompetence? A kde by se Česko mělo inspirovat, aby bylo konkurenceschopnější? „Kdo byl v Číně, v Singapuru, v Koreji nebo v Indii, vidí, jak tvrdě tam lidi pracují,“ naznačuje investor. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Zadák byl jedním z nejvýše postavených českých manažerů, kteří se prosadili v globálním IT. Vystudoval ČVUT a od roku 1997 spojil svůj osud s korporací Hewlett-Packard. Proč je podle něj klíčové ovládat základní IT kompetence? A kde by se Česko mělo inspirovat, aby bylo konkurenceschopnější? „Kdo byl v Číně, v Singapuru, v Koreji nebo v Indii, vidí, jak tvrdě tam lidi pracují,“ naznačuje investor. Poslechněte si rozhovor.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Rusové potřebovali, aby to v Arménii přinejmenším zůstalo tak, jak to je. Snažili se, aby proruské strany dohromady měly dostatek křesel v parlamentu, a mohly tak zabránit radikálním ústavním změnám,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Petra Procházková. „Putinova největší noční můra je Trump v Jerevanu,“ dodává v rozhovoru. Arménský premiér Nikol Pašinjan sice vyhrál volby a na první pohled by se zdálo, že země potvrdila proevropské směřování. Výsledek je ale složitější. Proruská opozice nečekaně posílila, premiér nedosáhne na ústavní většinu a čísla ukazují, že skoro čtyřicet procent Arménů chce dobré vztahy s Moskvou. „Pro Armény je určující pragmatismus a touha přežít – a to ne v úplné nuzotě. Oni podřídí zahraniční politiku tomu, co bude pro Arménii prospěšné, ne co bude hodnotové,“ vysvětluje v podcastu Procházková. Jak se stalo, že Pašinjan politicky přežil porážku v Náhorním Karabachu? Proč tolik Arménů pořád věří Rusku? A dokáže Evropa kavkazské zemi nabídnout skutečné bezpečnostní garance? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

„Vlivem Evropské unie a takzvaného globalismu a progresivismu dochází k relativizaci všech pojmů, jako je národní identita nebo státní suverenita,“ říká v rozhovoru Petr Zuska. 1. díl, 09.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svoji existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev. „Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.V rozhovoru také upozornil, v jakým problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek. „Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘. Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svoji obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Ukrajina není zemí, která žádá Evropu o pomoc. Je společností, která má zkušenosti, jež si Evropa zatím neumí do důsledku představit. Oleksii Reznikov, bývalý ukrajinský ministr obrany, mluví o této zkušenosti každodenního života společnosti a institucí ve válečném stavu jako o krutě zaplacené výhodě. Ukrajina ji nechtěla získat, ale získala ji ve zničených městech, rozbitých životech i v každodenním rozhodování pod tlakem. Reznikov ukazuje, co všechno se může Evropa od Ukrajiny naučit.  V přímém přenosu vidíme, jak rychle se mění moderní bojiště, proč jsou drony, kyberútoky, energetická infrastruktura, informace a umělá inteligence součástí jedné bezpečnostní reality, ale také jak důležitá je schopnost společnosti organizovat se zdola. Mluví o dobrovolnících, soukromém sektoru, rychlosti rozhodování i o tom, jak se z věcí považovaných za nemožné, třeba v podobě stingerů, Patriotů nebo F-16, postupně staly skutečné dodávky. Ukrajina Evropě nenastavuje jen zrcadlo, ale nabízí jí i lekci odolnosti, iniciativy a schopnosti bránit způsob života, který jsme příliš dlouho považovali za samozřejmý.  Podcastem provází publicista Petr Bittner. Český hlas Oleksiji Reznikovovi propůjčil Petr Pěknic.

Teden pred nami skoraj gotovo prinaša vložitev kandidature Janeza Janše za novega mandatarja. Že prvi zakonodajni predlog prihodnje koalicije, interventni zakon za razvoj Slovenije, pa bodo skušali ustaviti sindikati, ki naj bi danes v državni zbor vložili zbrane podpise za sklic zakonodajnega referenduma. V oddaji tudi o tem: - Po Trumpu se na Kitajsko odpravlja tudi Putin. Evropa medtem kljub zadržanosti Nemčije razmišlja o ukrepih, ki bi zajezili uvoz cenejših kitajskih izdelkov - Združeni narodi želijo še letos rešiti vprašanje razdeljenost Cipra, kjer pa glede združitve grškega in turškega dela niso optimistični - Slovenski rokometaši potrdili vozovnico za svetovno prvenstvo. Hokejisti medtem na drugi tekmi svetovnega prvenstva premoč priznali Norvežanom

Globální trh s odpady roste raketovým tempem. Spolu s ním ale sílí i nelegální obchod, na kterém se podílí například i italská mafie Camorra. Podezřelé zásilky přitom nemíří jen na vzdálené skládky mimo Evropu, ale i do Česka. Text Barbory Šturmové čte Renata Klusáková.

U novoj epizodi Jao Mile podcasta gost je Roko Leni Ukić — bivši kapiten reprezentacije Hrvatske, najbolji strelac u istoriji nacionalnog tima i jedan od najtalentovanijih plejmejkera sa ovih prostora.Tokom bogate karijere nastupao je u NBA ligi za Toronto Raptors i Milwaukee Bucks, kao i Barcelonu, TauKeramiku, Lotomatiku, Panatinaikos, Fenerbahce, CedevituPričamo o njegovom košarkaškom putu — od Splita do najvećih svetskih arena, izazovima igranja u NBA, razlikama između evropske i američke košarke, kao i o liderstvu u reprezentaciji Hrvatske.Ukić otvoreno govori o ključnim momentima karijere, saradnji sa velikim trenerima i igračima, ali i o tome kako danas gleda na razvoj mladih igrača i budućnost evropske košarke.Iskren, direktan i bez filtera — razgovor koji svaki ljubitelj košarke ne sme da propusti.01:05:00 Odrastanje01:16:50 Repka01:26:30 Draft01:34:20 Spanija 01:42:00 Toronto01:48:00 Evropa 01:52:00 Agenti/Roditelji01:55:40 Budućnost HR košarke 01:58:45 Najteži protivnika02:04:50 Najtalenat 02:08:00 Plan za penziju02:09:10 Benefiti02:11:00 Savet za mlade 02:14:40 Pečenje02:15:45 Top 5Pratite nas na društvenim mrežama!Instagramhttps://www.instagram.com/jaomile_podcast/Facebook https://www.facebook.com/JAOMILEPODCASTTikTokhttps://www.tiktok.com/@jaomile_podcastTwitter https://twitter.com/mileilicGost: Roko Leni Ukic Datum: 6. Maj  2026. Autor i domaćin: Mile IlićLokacija: Studio Long MileProdukcija: Jao Mile#jaomilepodcast #rokoukic #crvenazvezda #kkpartizan #NikolaJovic #nba  #nikolajokic #abaliga #jokic #bogdanovic #euroleague #doncic #nikolatopic #micic

Česko čelí riziku masivní politizace státní správy kvůli novému služebnímu zákonu, který úředníky podřizuje přímo Úřadu vlády. Jan Grolich v čele KDU-ČSL rýsuje restart strany, zatímco Martin Kuba opouští ODS a formuje hnutí „Naše Česko“. Evropa se připravuje na krizi horší než ty v roce 1973 a 2022 dohromady a globálními trhy otřásá odchod Emirátů z kartelu OPEC. Hybridní hrozby mezitím nabírají na síle skrze špionážní aféru Black Cube ve Slovinsku a ruskou doktrínu „reflexive control“, zatímco Google plánuje od září 2026 definitivně ukončit anonymitu vývojářů aplikací.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Jak bývalý viceguvernér ČNB a exšéf České spořitelny vzpomíná na transformaci devadesátých let? Proč se Evropa dobrovolně svazuje paragrafy, dotacemi a zelenou ideologií, která podvazuje její ekonomický růst a vrací nás o krok zpět k centrálnímu plánování? Proč dnešní vyprázdněná politika nedokáže reagovat na globální výzvy? Pavel Kysilka nabízí ostrý, ale přitom střízlivý pohled na pád německého průmyslu, omyly evropského Green Dealu i falešný woke liberalismus dnešní doby. Jaké by byly reálné náklady přijetí eura pro Českou republiku? Proč je vlastní měnová politika zásadní brzdou i plynem naší ekonomiky? A proč bychom měli místo hodnot začít v politice opět nekompromisně prosazovat naše národní zájmy?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM