Podcasts about Evropa

Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) soudí, že resort obrany předala nové vládě v lepším stavu, než ve kterém ho přebírala. Nejen česká armáda se ale musí adaptovat na napjaté geopolitické prostředí. „Jsem přesvědčen, že budoucí válčiště bude ovládat robotické autonomní systémy,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek.

Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.

O gospodarski in vojaški pomoči zahoda socialistični Jugoslaviji po njenem razkolu s Sovjetsko zvezoKo se danes pritožujemo nad vojaško in gospodarsko odvisnostjo od Združenih držav, Evropa pa le stežka skuša pridobiti nekaj več suverenosti - medtem ko v Sloveniji o suverenosti bržkone niti razmišljamo ne več - se marsikomu zdi zgodba naše nekdanje države, socialistične Jugoslavije, kot opomnik, da naš prostor ni bil vedno in nujno podrejen politiki velesil, Jugoslovani so se namreč v hladni vojni skozi povezovanje z državami tretjega sveta v Gibanju neuvrščenih izognili tako podrejenosti Združenim državam kot Sovjetski zvezi. Čeprav to do neke mere gotovo drži, pa se je ta zgodba zares začela šele v 60-ih, najprej pa v sredini 50-ih let preteklega stoletja. Pred tem pa je bila slika precej drugačna. Jugoslavija, ki je bila prva leta močno podrejena Sovjetski zvezi, je namreč kmalu po razkolu z Moskvo leta 1948 postala ena največjih evropskih prejemnic zahodne, predvsem ameriške pomoči. Kako in zakaj je kapitalistični zahod v 50-ih letih Jugoslavijo zalagal z obsežno ne le ekonomsko, ampak tudi vojaško pomočjo, Jugoslavija pa se je počasi pomikala celo v smeri integriranja v zahodne vojaške strukture, bomo v tokratnih Sledeh časa raziskovali s pomočjo dveh zgodovinarjev, dr. Kornelije Ajlec z Oddelka za zgodovino ljubljanske Filozofske fakultete in dr. Ivana Lakovića z Zgodovinskega inštituta Univerze Črne Gore v Podgorici. Oddajo je pripravila Alja Zore. Foto: Josip Broz Tito v letu 1957, ko se je Jugosavija odločila, da bo prenehala prejemati zahodno vojaško pomoč, Wikimedia Commons

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION. VÁŽÍME SI VAŠÍ PODPORY! Prezident Petr Pavel má za sebou svůj první velký vnitropolitický zápas. Šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský ve Studiu N tvrdí, že v souboji o to, jak Andrej Babiš vyřeší svůj střet zájmů, obstál. „Myslím, že je to nejvíc, co kdy kdo Andreje Babiše přitlačil ke zdi. Vidím to i v jeho řeči těla – jak se před ním hrbí, nedívá se mu do očí, kouká dolů. Instituce prezidenta je jediná, ke které má Babiš úctu, protože se jednou vidí na Hradě. Proto není tak zahořklý,“ říká v podcastu. Co bude s Filipem Turkem, až ho přestanou bolet záda? Proč se v hnutí ANO rozpoutaly závody v servilitě? Jaké budou první kroky nové vlády? A jak Babiše znovu přijme Evropa? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Policija je zagotovila, da so predkazenski postopek v primeru Šutar izvedli ustrezno, potem ko je novomeško sodišče glavnega osumljenca izpustilo iz pripora zaradi pomanjkanja dokazov. Na občini so nad dogajanjem ogorčeni, v vladi bolj zadržani. Drugi poudarki oddaje - Evropa v teh dneh središče pogovorov za končanje vojne v Ukrajini. - Kambodža in Tajska v nasprotju z napovedmi nadaljujeta medsebojne napade - Planinska zveza pred bližajočimi se prazniki poziva k previdnosti v gorah

S Martinem Jiruškem z FSS MUNI o americké domácí i zahraniční politice. „Nová Národní bezpečnostní strategie USA je spíše takový manifest Donalda Trumpa v němž hovoří především ke svým voličům. To je změna oproti minulým verzím, kdy tento dokument měl spíše přesahovat jedno prezidentství,“ říká Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MUNI. Jaké konkrétní dopady může mít tato strategie? Co lze vyčíst mezi řádky? Co si může Evropa slibovat od opozičních demokratů? Co americký prezident sleduje útoky v Karibiku a výhružkami namířenými vůči Venezuele? Nejen o tom byla řeč na debatě Respektu, kterou moderoval Tomáš Brolík v Institutu Paměti národa.

Fyrradagin var eldur í einum sethúsum í Havn. Tað er ikki óvanligt, at eldur er í húsum, men hvat hendir eftir eldsbrunan? Í Føroyum er ongin skipan, sum ger, at vitanin frá einum eldsbruna verður brúkt at fyribyrgja, at ein annar eldsbruni hendir aftur á sama hátt. Tá politiið hevur gjørt sína niðurstøðu, er málið avgreitt, og eingin hevur skyldu at læra av tí - heldur ikki Brunaeftirlitið, sum ger brunasýn. Vit savna stutt sagt ikki vitan burtur úr hvørjum eldsbruna. Tí vita vit heldur ikki, hvussu nógvir eldar eru. USA: Evropa farið í órøkt Sambært almenna amerikanska politikkinum er Evropa farið í órøkt, og er í ferð við at broytast til nakað, Amerika ikki vil kennast við - og ikki vil stuðla. Er talan um gestsins gløgga eyga, ella roynir USA at ræða evropearar? Og til hvat? Vit tosa við Hans Andrias Sølvará og Tór Marna Weihe um altjóða politikk og útlitini, vit - eisini føroyingar - hava fyri framman.

Janis Varufakis je ekonomist in nekdanji grški finančni minister. Pravi, da živimo v času nove oblike kapitalizma - tehnofevdalizmu, onkraj trga in onkraj dobička, v zatonu liberalne demokracije. Med gostovanjem v Ljubljani je za Val 202 govoril tudi o nemoči Evrope, ki da je postala kolonija. Prepojena je s krivdo, nima načrta za mir in potrebuje politično revolucijo. Donald Trump je produkt Baracka Obame in za zdaj globalni zmagovalec. Kako je z Julianom Assangeem, s katerim sta redno v stikih? “Res je, lažje je biti hipi in pobegniti v gozd,” razmišlja Varufakis, “a ohraniti moramo upanje in se boriti – tudi proti oblačnemu kapitalu, ki ga napajamo prek svojih pametnih telefonov”.

Babiš je premiérem, ale čeká ho trnitá cesta. Babiš a Pavel, začátek plodného vztahu. Evropsko-ukrajinský mírový plán. Evropa reaguje na Trumpovy urážky umírněně; je to slabost, nebo záměr? Česká ekonomika zrcadlem The Economist. Moderuje Jan Fingerland.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mlčení značné části předních evropských politiků na příval urážek a pomluv valících se v posledních dnech z druhé strany Atlantiku je na první dobrou nepochopitelné. Vypadá jako slabost, jako důkaz, že se většina lídrů bude držet taktiky, kterou spustil generální tajemník NATO Mark Rutte, když v létě nazval Donalda Trumpa trošičku ironicky, ale především vážně „naším taťkou“. Tedy čekat, až se bouře přežene, a do té doby obměkčovat pána Bílého domu pochlebováním a podlézáním.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odsunutí řešení kauzy Turek pomohlo Babišovi na cestu do Bruselu. Nízké daně nelákají, ale ty vysoké odrazují. ECB odmítá ručit za „reparační půjčku“ Ukrajině. Evropa si plete provaz, na kterém ji Rusko oběsí. Netflix, Warner Bros. a ti druzí. Postaví se slovenský prezident proti zrušení Úřadu na ochranu oznamovatelů? Moderuje Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je velmi poučné – a zároveň otřesné – sledovat, jak pokračuje souboj o zmrazená aktiva Ruské centrální banky v Belgii. Poslední vývoj: Evropská centrální banka odmítá ručit za to, čemu se říká „ruská půjčka“ Ukrajině. Objevuje se tak další překážka při využití peněz agresora.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká mají menší zemědělci a rodinné farmy očekávání od nové společné zemědělské politiky EU a od nastupující české vlády? V podcastu Evropa zblízka odpovídá Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

Í miðal doyr eitt fólk um árið í Føroyum vegna arbeiðsvanlukku. Tað talið er nógv hægri enn í okkara grannalondum - tað er hægsta tal í Norðurlondum, og millum tey ovastu í Evropa. Talið av ikki-deyðiligum arbeiðsóhappum er eisini stórt - bara síðani mars í ár, hava Arbeiðseftirlitið og Vanlukkutryggingarráðið fingið 300 fráboðanir um arbeiðsóhapp - Tað er meira enn eitt um dagin. Men hví hava vit so nógvar vanlukkur í Føroyum? Hava vit eitt nóg gott Arbeiðseftirlit? Er revsingin til teirra, sum hava ábyrgdina av vandafullum arbeiðsumhvørvi, nóg hørð? Og liggur nakað í kortunum, sum kann fáa okkara høgu tøl niður? Gestur: Margit Stóra, landsstýriskvinna í arbeiðsmarknaðarmálum. Vertir: Yngva S. Lamhauge og Katrin Petersen.

Piše Marija Švajncer, bereta Ajda Sokler in Igor Velše. Naslov Nebesa v razsulu je mogoče razumeti tako, pojasnjuje avtor Slavoj Žižek, da se spomnimo enega najbolj znanih citatov Mao Zedonga, dobesednega navedka, ki se glasi, češ da je pod nebesi vse v razsulu, situacija je odlična. To naj bi po Žižkovem mnenju pomenilo, da tkivo trenutnega družbenega reda razpada, bližajoči se kaos pa revolucionarnim silam ponuja izjemno priložnost za odločno akcijo in prevzem politične oblasti. Strinja se, da je pod nebesi zares vse v razsulu, v razsulu so pravzaprav nebesa sama. Zamisli se nad dogajanjem v letih 2020 in 2021, času pandemije covida-19, globalnega segrevanja, znakov nove hladne vojne, izbruha državljanskih protestov in družbenih odporov po vsem svetu. V knjigi se filozof Žižek kaže kot prodoren politični analitik, proučevalec dogajanja v svetu, razrednega in strankarskega boja in vstaje množic ter dober poznavalec antagonizmov današnjega časa. Tu in tam se navezuje na filozofe, zlasti na Hegla in Marxa ter sodobnike, omeni Mladena Dolarja in Alenko Zupančič, kar nekaj Freudovih in Lacanovih spoznanj je zanj še vedno uporabnih, toda poglaviten pomen imajo poglabljanje v politične položaje v različnih državah, prikazovanje nasprotij, odkrivanje paradoksov in razkrivanje negativnosti. Žižek proučuje sodobno demokracijo in anarhijo, slika moč kapitalizma in hkrati poskuse, da bi v svetu zavladale napredne sile. Brez dlake na jeziku opisuje ravnanje populističnih politikov, nekakšno novo brezsramnost in načrtno obscenost, tako rekoč zaničevanje osnovnih pravil olike in demokratične odprtosti. Videti je, kot da vrnitev v staro spodobnost ni več mogoča. Iz trenutnega stanja in političnih navzkrižij napoveduje, kaj se bo iz vsega tega izcimilo, kako se bodo končale ameriške volitve, na katerih je na koncu zmagal Biden. Ugotavlja, da so obubožani v najrevnejših delih Združenih držav Amerike kljub zmagi demokratskega predsednika podpirali republikanski populizem. To se je na naslednjih volitvah tudi potrdilo. Filozof trdi, da zgodovina ni objektiven razvoj, temveč dialektičen proces, v katerem je neločljiv pogoj za tisto, kar se v resnici dogaja, njegova ideološka simbolizacija. Med drugim opozarja, da Izrael igra nevarno igro. Palestinci na Zahodnem bregu so dan za dnem izpostavljeni administrativnemu in fizičnemu nasilju; izhoda iz krize ne bo brez pristnega glasu Palestincev. »Zame je edini način iz tega zapletenega položaja etičen. Na koncu koncev ni konflikta med bojem proti antisemitizmu in bojem proti temu, kar država Izrael počne na Zahodnem bregu. Oba boja sta del enega in istega boja za suverenost.« Zaustavi se pri koronski pandemiji in trdi, da so nekatere države kapitulirale pred virusom. Pandemija ni zgolj znanstveni in zdravstveni pojav, temveč je naravna katastrofa, prav tako pa še družbeni, ekonomski in ideološki pojav, ki vzbuja strah pred dolgoročnimi gospodarskimi posledicami in vpliva na duševno zdravje. Edino upanje preostane sprejeti izziv postčloveškosti in si prizadevati za vzpostavitev nove normalnosti. »Ta vzpostavitev ni zdravstven ali gospodarski problem, temveč je v svojem bistvu političen: prisiljeni smo na novo izumiti naše celotno družbeno življenje.« Slavoj Žižek napoveduje tako imenovani komunizem vojne dobe, se pravi panevropsko izredno stanje s strogo disciplino in podrejanjem gospodarstva v boju proti vsem izzivom. Pravi, da potrebujemo novo obliko komunizma, nekakšen zmernokonservativni komunizem. Konservativnost pomeni prizadevanje, da se ohranijo razmere, ki so primerne za življenje ljudi. »… potrebujemo globalne ukrepe za boj proti zdravstvenim in okoljskim grožnjam, tako da bo gospodarstvo treba nekako socializirati.« Odgovori si na vprašanje, zakaj se oklepa imena komunizem, tako rekoč prekletega imena, ko pa se zaveda, da je komunistični projekt 20. stoletja propadel in pripomogel k vzponu novih oblik morilske groze. Komunizma ne jemlje kot rešitev vseh zagat, temveč kot še zmeraj najboljše poimenovanje za tisto, kar nam omogoča, da pravilno dojamemo težave, s katerimi se danes soočamo, in skušamo najti izhod iz njih. Komunizem je zanj edina možnost, saj verjame, da je svobodna izbira tistega, kar mora narediti in kar je nujno storiti. Spomni se besed Grete Thunberg, da je treba doseči, kar se zdi nemogoče. Slavoj Žižek torej še vedno ostaja komunist. Predlaga, da je treba odpreti prostor za nove svoboščine, take, katerih čas šele prihaja. Išče pot iz nezavidljivega položaja sodobnega sveta in skrajnosti v njem. Prepričan je, da potrebujemo globalno solidarnost, mednarodno sodelovanje in novi red. Edina resnična rešitev je po njegovem mnenju sprememba svetovnega ekonomskega sistema. Pravi cilj bi morala biti družba, ki bi bila postavljena na takšnih temeljih, da do revščine sploh ne bi prišlo. Demokracija za Žižka pomeni moč ljudstva oziroma idejo, da bi se substancialna volja večine morala izraziti v delovanju države in zaupanju v volilne mehanizme. Zavzema se za ekološko gibanje in feministični boj. Po robu se je treba postaviti prepletenosti države in civilne družbe, pomembne so svoboda in človekove pravice. Ekološka kriza je eno od osrednjih vprašanj sodobnega časa, zato se je z njo treba spopadati premišljeno in intenzivno. Današnji čas potrebuje žvižgače, pritrjuje avtor, se pravi ljudi, ki razkrivajo laži in pokvarjenost oblastnikov. Slavoj Žižek verjame, da je demokratični socializem mogoč, zaveda pa se začetka nevarne poti, od katere je odvisno naše preživetje. Zaupa v načelnost politike radikalne izbire ter predlaga izbiro tam, kjer je ta nujna, in jo zavrača, kjer je lažna. Poziva nas, naj kot edino upanje sprejmemo izziv postčloveškosti in si prizadevamo za vzpostavitev nove normalnosti. V sedanjem času, v katerem je Evropa v zatonu in so napadi na evropsko zapuščino na vrhuncu, poudarja avtor, se moramo odločiti prav za Evropo in si prizadevati za razsvetljenstvo, človekove pravice in svoboščine, družbeno solidarnost in feminizem. Slavoj Žižek v svojih prizadevanjih ostaja zvest samemu sebi tako s provokativnimi kot z revolucionarnimi pobudami. V marsičem bi bili lahko ponosni nanj in na njegov nadvse odmevni filozofski opus, vendar se to v podalpski kokoški, v kateri so ljudje nadvse kritični, zgodi le redko.

Po téměř čtyřech letech války na Ukrajině se snad Evropa vzpamatovává. Evropská unie jako celek, jako společenství plánuje obranu. Parlament EU schválil úplně první program pro evropský obranný průmysl.

Izredni nadzor je razkril, da je vodja novomeške ortopedije umetno podaljševal čakalne vrste in preusmeril več kot 150 lažje bolnih v zasebni zavod s koncesijo. Ob robu prizadevanj za mir v Ukrajini: Indija krepi zavezništvo z Rusijo, Ukrajina z Evropo, Evropa s Kitajsko Izrael ostaja na Evroviziji; Slovenija in še najmanj tri države se ji odpovedujejo. EBU v spremembe glasovanja Končuje se Evropska prestolnica kulture: projekt obeh Goric je okrepil sobivanje jezikov, umetnosti in turizma.

Německo od ledna výrazně zlevní silovou elektřinu zhruba dvěma tisícům energeticky náročných podniků – a to na tři roky. Podle šéfa Linetu Tomáše Koláře jde z německého pohledu o logický pokus zachránit průmysl v problémech. Pro zbytek Unie to však znamená narušení rovných podmínek na společném trhu a českých firem se to dotkne zvlášť, protože jsou s Německem úzce provázané. „Němci budou mít pro výrobu elektřiny a spotřebování elektřiny úplně jiné podmínky, než mají české firmy a čeští podnikatelé,“ říká Kolář v pořadu Inside Talks a upozorňuje, že ve velkém znevýhodnění budou zejména výrobci oceli, skla či keramiky. Tedy firmy, které mají v Česku velmi dlouhou tradici. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Martin Durčák z ČEPS, Jan Romportl z Elin.ai a investor Michal Nýdrle. Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Jihočeský hejtman Martin Kuba opustil ODS a zakládá vlastní politické hnutí. Co úspěšnému regionálnímu lídrovi na ODS vadí? Nemá ambice promluvit s novým hnutím do celostátní politiky? „Začíná mi chybět konkrétní vyřešení problému, které když neuděláme, tak Česko, a možná celá Evropa, může mít opravdu během 20 let velký problém a ztratit bohatství, které máme vybudované,“ odpovídá hejtman Kuba na otázky Vladimíra Kroce. Jak bude hnutí organizovat a jakou politiku prosazovat?

Jihočeský hejtman Martin Kuba opustil ODS a zakládá vlastní politické hnutí. Co úspěšnému regionálnímu lídrovi na ODS vadí? Nemá ambice promluvit s novým hnutím do celostátní politiky? „Začíná mi chybět konkrétní vyřešení problému, které když neuděláme, tak Česko, a možná celá Evropa, může mít opravdu během 20 let velký problém a ztratit bohatství, které máme vybudované,“ odpovídá hejtman Kuba na otázky Vladimíra Kroce. Jak bude hnutí organizovat a jakou politiku prosazovat?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Iz Kremlja poručeno da bi bilo pogrešno reći da je ruski predsjednik odbacio američki plan za Ukrajinu. EU postavila rok za okončanje uvoza ruskog plina do 2027. godine, Mađarska najavila tužbu. Moguć kraj ruskog monopola u BiH, koja bi mogla dobiti plin iz Hrvatske kroz američki projekt.

Na ta veseli dan kulture je upravni odbor Prešernovega sklada razkril Prešernove nagrajence za leto 2026. Za življenjsko delo se bodo poklonili plesalki in koreografinji Mateji Bučar ter industrijskemu oblikovalcu Sašu Mächtigu. Druge teme: - Evropa začenja pot do popolne energetske neodvisnosti od Rusije. V Bruslju predstavili tudi mogoči rešitvi za financiranje 90-milijardnega posojila Ukrajini. - Izrael ob nadaljevanju napadov v Gazi napovedal delno odprtje mejnega prehoda Rafa. - Mednarodni dan invalidov priložnost za osvetlitev dobrih načinov ravnanja pri zaposlovanju ranljivih skupin.

USA se dál snaží dosáhnout míru na Ukrajině. Jednají s oběma stranami, Rusko však dává opakovaně najevo nechuť k ústupkům. Evropa a Ukrajina se ale vzepřely návrhu 28bodového plánu, který vycházel výrazně vstříc Moskvě. O dalším možném vývoji na Ukrajině bude v podcastu Zbytečná válka hovořit redaktor Alex Švamberk s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým. Věnovat se budou i nárůstu napětí na Blízkém východě, zejména v Libanonu.

Může americký mírový plán opravdu ukončit v dohledné době válku na Ukrajině? Jaké cíle sleduje Donald Trump? Jakou roli v jednáních hraje a má hrát Evropa? „Pokud chceme skutečně mír, musíme být realisté,“ zdůrazňuje poslanec Rajchl zvolený za SPD. Proč plán vyhovuje Rusku? „Podmínky jsou k Ukrajině drakonické a prakticky by znamenaly, že Ukrajina nebude obranyschopná, že by nerozhodovala o svém směřování,“ míní poslanec Bartošek (KDU-ČSL). Co z toho všeho plyne pro Česko?

Evropa v posledních letech ekonomicky zaostává za Spojenými státy, předhání ji Čína, nemá pořádnou armádu a společností prostupuje skepse a deprese. Návrhy na propojenější vnitřní trh, účinnější obranu či rychlejší rozhodování, které by pomohly v soupeření s Čínou a Amerikou, opakovaně narážejí na odpor jednotlivých států, nebo se neskutečně vlečou.

Může americký mírový plán opravdu ukončit v dohledné době válku na Ukrajině? Jaké cíle sleduje Donald Trump? Jakou roli v jednáních hraje a má hrát Evropa? „Pokud chceme skutečně mír, musíme být realisté,“ zdůrazňuje poslanec Rajchl zvolený za SPD. Proč plán vyhovuje Rusku? „Podmínky jsou k Ukrajině drakonické a prakticky by znamenaly, že Ukrajina nebude obranyschopná, že by nerozhodovala o svém směřování,“ míní poslanec Bartošek (KDU-ČSL). Co z toho všeho plyne pro Česko?

Evropa v posledních letech ekonomicky zaostává za Spojenými státy, předhání ji Čína, nemá pořádnou armádu a společností prostupuje skepse a deprese. Návrhy na propojenější vnitřní trh, účinnější obranu či rychlejší rozhodování, které by pomohly v soupeření s Čínou a Amerikou, opakovaně narážejí na odpor jednotlivých států, nebo se neskutečně vlečou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním z klíčových požadavků loňské alarmující zprávy Maria Draghiho o stavu evropské ekonomiky bylo zjednodušení legislativy EU tak, aby nesvazovala ruce a nohy evropským podnikům. Argumentovala tím, že Evropa si ke svým objektivním handicapům, jako je nedostatek surovin a energetických zdrojů, přidělává sama další tím, že své podniky zatěžuje byrokratickými požadavky, které jinde ve světě neplatí.

Kavarna Evropa je bila nekdaj priljubljeno zbirališče Ljubljančanov. To je bila kavarna dunajskega tipa, kjer so kavo pili meščani in izobraženci: Josip Jurčič, Janko Kersnik, Lili Novy, Gojmir Anton Kos, Stane Kregar, Dana Pajnič Oražem in mnogi drugi. Predvsem pa je bil to prostor, kjer so se kresala mnenja in rojevale ideje, ki so pomembno vplivale na razvoj slovenske kulture in družbe. Nastanek, razvoj in zaton kavarne Evrope v okviru razvoja dunajskega tipa kavarne in kavarniške kulture obeh mest (Dunaja in Ljubljane) je v Sledeh časa raziskala Darja Pograjc. Sogovornika: Bogo Zupančič, arhitekturni zgodovinar in muzejski svetnik v Muzeju za arhitekturo in oblikovanje ter dr. Božidar Jezernik, redni in zaslužni profesor na Filozofski fakulteti Univerze v Ljubljani.

Jedním z klíčových požadavků loňské alarmující zprávy Maria Draghiho o stavu evropské ekonomiky bylo zjednodušení legislativy EU tak, aby nesvazovala ruce a nohy evropským podnikům. Argumentovala tím, že Evropa si ke svým objektivním handicapům, jako je nedostatek surovin a energetických zdrojů, přidělává sama další tím, že své podniky zatěžuje byrokratickými požadavky, které jinde ve světě neplatí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.foto: Antonio Scorza/COP30

Pavel Tykač zavírá uhlí. Jaké to bude mít důsledky na bezpečnost sítě a jaký je kontext celé situace? Jak vypadá široce kritizovaný Trumpův mírový plán pro Ukrajinu? Má kontinent Evropa v roce 2026 ještě šanci zvrátit kombinaci bezpečnostní hrozby, slabého růstu, zeleného tlaku a demografického úpadku? A má ve světě ještě nějakou relevanci? V jaké kondici se momentálně nachází rozklížená ODS, když v přímém přenosu sledujeme napjatou atmosféru mezi Kupkou, který chytře dělá spícího brouka vs. Radim Ivan, který šťourá do vosího hnízda?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko teď sedí v hledišti a náramně se baví, jak rozděluje euroatlantickou civilizaci,“ říká analytik mezinárodních vztahů Vlastislav Bříza, když vysvětluje, proč se podle něj Moskva dostala „do strašně komfortní situace“ a proč i upravený americký plán míru může skončit tak, že se pošle návrh do Moskvy a ta řekne prosté a jednoduché „ne“. V rozhovoru detailně rozebírá, proč věří, že oba tyto závěry budou pro Rusko úspěch a že jedinou silou, která může přimět Kreml k dohodě, je tlak. „To je jediné, co ruskou stranu přiměje k jednání,“ dodává expert. Popisuje tři nejzásadnější neuralgické body: nevydání Donbasu, skutečné bezpečnostní záruky, bez nichž bude jakýkoli mír „jen přestávka“ a armádu, kterou podle něj nelze limitovat pod úroveň, která by Ukrajině umožnila odstrašit agresora. Mluví i o stavu ruské společnosti, o ekonomice přepnuté do válečného režimu a o evropské bezmoci. „My nemáme iniciativu. My honíme kočku za ocas,“ kritizuje Bříza. Přesto věří, že posilující Evropa - zejména Německo, Polsko a státy severu - může vytvořit sílu, která Rusko zastaví. Zastavuje se také u nedávného korupčního skandálu na Ukrajině, který podle něj nevytváří „dobrý koktejl“ ani pro morálku společnosti, ani pro ochotu Západu pomáhat. „Tohle je největší oslabení prezidenta Zelenského za celou dobu války,“ myslí si analytik. Všímá si i změny Zelenského rétoriky po zveřejnění amerického plánu: vždycky byl vznětlivý, teď mluvil smířlivě, protože ví, v jak oslabené pozici se ocitl. A Bříza dodává, že ho možná čeká osud Winstona Churchilla. Co dnes znamená „čestný mír“ a kde je hranice mezi kompromisem a kapitulací? Má Evropa ještě čas, nebo už hraje druhé housle příliš dlouho? Přijme někdy Rusko plán, který Ukrajinu skutečně ochrání? A proč si Bříza myslí, že se Zelenskyj může dočkat osudu Winstona Churchilla? To vše zazní v rozhovoru.

Odpravljamo se na potovanje od Makedonije do Slovenije z Galino Branko, tokratno gostjo oddaje Evropa osebno. Z nami bo delila svojo zgodbo; od makedonskih ritmov in babičinih skrivnih receptov, do radosti, ki ji pomagajo, da se počuti doma, kjerkoli že je. Kako je postala ‘prava Slovenka' in kako se s pomočjo prijateljev uči jezika, a hkrati ohranja stik s svojim domom, sončnimi zahodi na Ohridskem jezeru in pristnimi makedonskimi tradicijami?

Vladimir Putin Ukrajině neslibuje blažené spočinutí. Slibuje narkózu, ze které už se neprobudí, hodnotí ukrajinista a historik David Svoboda současné vyjednávání o mírovém plánu, který představil americký prezident Donald Trump. „Rusové evidentně prodali americké administrativě plán, který sestavili za účelem získat maximum, aby mohli dál hrát o čas. Neustále hrají o čas,“ tvrdí v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Původně americký mírový plán prošel po diskuzi s evropskými a ukrajinskými diplomaty značnými změnami. O dost méně by měl vyhovovat Rusku. Svědčí to o síle Evropy? „Evropa je celou dobu naprosto nepominutelným hráčem,“ zdůrazňuje Veronika Stromšíková, vedoucí Sekce bezpečnostní a multilaterální na ministerstvu zahraničí. „Rusko má trumfovou kartu – když se nejedná, tak se bojuje,“ oponuje v Pro a proti bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Další střet Řehky s Černochovou. Státní rozpočet potřebuje kotvu. Evropa si vydechla, že odvrátila ruský mír. U Trumpova míru na Ukrajině se můžete spolehnout hlavně na prodlužování lhůt. Nvidia – z miláčka je otloukánek. Světová klimakonference: proti oteplení nebojovat, musíme se přizpůsobit. Moderuje Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropští politikové se radují, že se jim podařilo v posledních několika dnech odvrátit vyjednávání o míru na Ukrajině podle americko-ruského scénáře. Francie, Německo, Británie a další si blahopřejí, že dokázali zasáhnout za pět minut dvanáct a přimět Spojené státy, aby hanebný plán o 28 bodech přece jen naředily tak, že už se nerovná ukrajinské kapitulaci.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak problémový bude pro prezidenta seznam kandidátů na ministry, který má dnes schválit koaliční rada ANO, Motoristů a SPD? Jak blízko jsou Spojené státy a Venezuela vojenskému konfliktu? A jak se Evropa zapojila do jednání o novém mírovém plánu pro Ukrajinu?

Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický.

Vyjednavači Spojených států a Ukrajiny v Ženevě zpřesnili dokument, který má ukončit válku s Ruskem. „Pro Ukrajinu to ve srovnání s těmi hroznými návrhy, co byly vydány před měsícem, je vlastně o něco lepší. Pořád je to absurdní, protože je to napsáno, jako by Rusko v podstatě dobylo Kyjev. Ale skutečným poraženým je Evropa,“ upozorňuje britsko-americký novinář Peter Pomerantsev pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak problémový bude pro prezidenta seznam kandidátů na ministry, který má dnes schválit koaliční rada ANO, Motoristů a SPD? Jak blízko jsou Spojené státy a Venezuela vojenskému konfliktu? A jak se Evropa zapojila do jednání o novém mírovém plánu pro Ukrajinu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pokračují snahy o odzbrojení teroristického hnutí Hamás a vyvstává otázka, kdo by měl zaplatit rekonstrukci Pásma Gazy. „Evropa dávala do palestinských území spoustu peněz a nepřineslo to to, co se očekávalo. Rekonstrukci a fungování Pásma Gazy by měly mít na starosti arabské země,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Države morajo sprejeti predlog ukrepov, ki je na mizi, je pred zadnjim dejanjem podnebne konference v Braziliji dejal evropski komisar za podnebje Wopke Hukstra. Po njegovih besedah je dogovor korak v pravo smer, vseeno pa je priznal, da je Evropa pričakovala več. Ostali poudarki oddaje: Ameriški predlog za mir v Ukrajini po mnenju voditeljev G20 dobra osnova. Stroka opozarja na znižanje standardov v novem zakonu o psihoterapevtski dejavnosti. Pri vasi Snežeče v Goriških brdih po deževju postavljajo temelje začasnega mostu.

Nový mírový plán pro Ukrajinu, který připravila americká administrativa, už podle médií posvětil i prezident Trump. Co by plán, podle kterého by Kyjev zřejmě musel přistoupit na mnohé ústupky, znamenal pro bezpečnost Evropy?Hostem Ptám se já byl končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. O detailech nového amerického plánu na zastavení války na Ukrajině informovala v posledních dnech americká i světová média. Na přípravě dokumentu podle nich USA jednala pouze s Ruskem. Napadená země se na vzniku plánu nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Ukrajina by se měla například vzdát části svého území nebo omezit velikost armády.Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě i budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl podle médií mírovovou dohodu administrativy Donalda Trumpa jednoznačně odmítnout.Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska, Španělska a Švédska dokument odmítli s tím, že nelze jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Stejně se tak reagoval i končící šéf české diplomacie Jan Lipavský.Aby měl plán šanci na úspěch, musí ho podle vrcholných evropských představitelů podpořit jak sama Ukrajina, tak také Evropa. „Nebyl bych tak úplně skeptický. Ale zároveň bych chtěl upozornit, že to podle mě hotový plán. Není to něco, co bude takto finálně přijato,“ komentoval mírový plán poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Ptám se já. Proč podle něj nebyla do jednání zapojena i Ukrajina? „Myslím, že Ukrajina něco ví. A zároveň ten plán bude vycházet ze zkušenosti Spojených států z posledních sedmi, devíti měsíců, kdy se té situaci věnují a ví, jaké jsou postoje jednotlivých stran. A na základě této zkušenosti to dávájí dohromady. Že se to příliš nekonzultovalo ve velké skupině, je jasné. Protože takové mírové plány se rodí většinou ve velmi uzavřeném kruhu a jakmile je začnete konzultovat dál a dál, tak se dostanou ven a je daleko složitější něco dohodnout.“ Jak blízko je konec války na Ukrajině? Jaké řešení pro nás bude bezpečné? A jak bude v bezpečnostních otázkách postupovat příští vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Dr. Janez Potočnik, ena ključnih osebnosti slovenskega približevanja Evropski uniji, je bil evropski komisar v dveh mandatih, danes pa kot sopredsedujoči Mednarodnemu panelu za vire pri OZN še naprej ostaja med najvidnejšimi slovenskimi glasovi v Bruslju. Večino časa živi in dela v belgijski prestolnici, še naprej veliko potuje po svetu. Analizira osrednje politike Evropske unije – od širitvenega procesa do gospodarskih in strateških vprašanj –, ob robu podnebne konference v Braziliji pa opozarja tudi na negotovo prihodnost evropske zelene politike.

Evropa stojí kdesi mezi válkou a mírem. V posledních týdnech se nad jejími letišti objevují záhadné drony a blokují provoz. Německo eviduje zhruba tři drony denně – nad vojenskými základnami, zbrojovkami i objekty důležité infrastruktury.

Facebook, Instagram a TikTok čelí vyšetřování Evropské komise, které je viní z toho, že nedovoleně komplikují výzkumníkům přístup k datům o svém fungování. Tuto povinnost jim přitom dává evropské nařízení o digitálních službách DSA. A vadí i další věci. „Vliv evropských orgánů už není takový, jako byl před několika lety. Možnosti Evropy vynutit si svá pravidla trošku upadají,“ upozorňuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.