Podcasts about Evropa

Evropa za posledních pět let zvýšila dovoz zbraní o téměř 10 procent a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Nárůst porovnává s obdobím let 2016 až 2020.

Najvišji predstavniki Irana, njegove vojske in policije so prisegli zvestobo novemu vrhovnemu voditelju, ki ga je sinoči izglasovala skupščina vladajočih klerikov. Kot so sporočili na državni televiziji, je tretji voditelj Islamske republike Iran postal sin ubitega ajatole Alija Hameneja, ajatola Sajed Modžtaba Hoseini Hamenej. Ameriški predsednik Donald Trump je včeraj dejal, da novi voditelj ne bo dolgo vladal, če ga ne bo odobril Washington. Nad iransko prestolnico se po vrsti ameriških napadov na naftne objekte še vedno valijo oblaki dima, iranska vojska pa je ponoči znova napadla ameriško vojaško infrastrukturo v več zalivskih državah. Iz Libanona tudi to jutro poročajo o okrepljenih izraelskih napadih. Preostali poudarki oddaje: Umetna inteligenca za zdaj še ni povzročila večjih premikov na trgu dela, pravijo slovenski podjetniki. Evropa glede novih orodij zaostaja za Kitajsko in Združenimi državami. Policija bo do konca tedna poostreno preverjala uporabo varnostnega pasu v vozilih. Trendi na tem področju se slabšajo, svari Agencija za varnost prometa. Program Ars ponuja zvočno interpretacijo še drugega romana za letošnji esej na maturi iz slovenščine.

Vzhledem k vývoji světa potřebuje Francie větší jaderný arzenál. Takový vzkaz nedávno vyslal prezident Emmanuel Macron s tím, že je také nutné zpřísnit jadernou doktrínu. Současné otřesy na globální scéně ale přinášejí otázku, jestli se neschyluje k širším závodům v jaderném zbrojení. Roli mohou sehrát i údery na Írán.Host: Michal Smetana - odborník na mezinárodní bezpečnost, který působí na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UKČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Cene nafte in naftnih derivatov so se od ameriškega in izraelskega napada na Iran občutno povišale, kar je pred prilagoditvijo cen pogonskih goriv opolnoči povzročilo nekaj zaskrbljenosti med potrošniki. Nekateri naftni trgovci pri nas imajo logistične težave zaradi povečanega povpraševanja; pri nas za zdaj sicer ni pričakovati bistvenih podražitev . Druge teme: - Iran pod vodstvom novega vrhovnega voditelja Modžtabe Hameneja še naprej kljubuje Združenim državam in Izraelu, ki nadaljujejo napade na islamsko republiko. - Evropa v zadnjih petih letih postala največji kupec orožja; gre zlasti za nakupe od Združenih držav, ki ostajajo največja svetovna izvoznica orožja. - NIJZ ob pomladnih temperaturah opozarja na nevarnost klopov; za zaščito med drugim priporoča preventivno cepljenje.

Na začátku března se mají znovu sejít ministři financí zemí tak zvané E6, tedy největších evropských ekonomik, které chtějí posilovat vzájemnou spolupráci. Vznik tohoto klubu oživil debaty o dvourychlostní Evropě. Ty už se s různou intenzitou v EU vedou několik desetiletí. Teď jsou asi nejvážnější, jaké kdy byly.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelská armáda vybízí část obyvatel libanonského Bejrútu k evakuaci. Hrozí masivní letecké útoky? Podle prezidenta Petra Pavla nastává doba, kdy se Evropa musí postavit na vlastní nohy a postarat se sama o sebe. Co dalšího zaznělo na Pražské bezpečnostní konferenci? Jak se promítne elektromobilita do jednostopých vozidel a jaký je o ně zájem?

Izraelská armáda vybízí část obyvatel libanonského Bejrútu k evakuaci. Hrozí masivní letecké útoky? Podle prezidenta Petra Pavla nastává doba, kdy se Evropa musí postavit na vlastní nohy a postarat se sama o sebe. Co dalšího zaznělo na Pražské bezpečnostní konferenci? Jak se promítne elektromobilita do jednostopých vozidel a jaký je o ně zájem?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krvavá lázeň, kterou od neděle servírují v Íránu Spojené státy a Izrael, vyvolává v Evropě celou řadu nepříjemných pocitů. Rozporuplných, a navíc protivných i tím, že Donald Trump svůj postup s evropskými spojenci nekoordinoval, ani se neptal na jejich názor. Neporadil se ostatně ani s vlastním Kongresem. Jeho vojenská operace je jednoznačně hrubým a svévolným porušením mezinárodního práva.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

USA versus Írán: Evropa nehraje žádnou roli. Dopad útoku na Írán na válku na Ukrajině. Petr Pavel, rok třetí, rok zlomový. Evropská unie na maďarském rozcestí. Přežívání není kulturní politika. Moderuje Kamila Pešeková.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czZastínila titulní strana Rudého práva projev prezidenta Pavla ve Sněmovně? „Mně připadá, že je to definice neudálosti. Platí to do jisté míry i o prezidentově projevu. Ale mávání Rudým právem je pro mě nezajímavá provokace. Nicméně Motoristé jsou mimořádně úspěšní trendsetteři, že na jejich akce zase naskakuje i opozice,“ říká Tereza Matějčková. „Motoristům stačí mít dvacetiprocentní podporu. A nepochybně je silné jádro lidí, kteří odmítají Petra Pavla a jeho komunistickou minulost. Pokud si Motoristé chtějí vybudovat voličskou základnu, tak systematickými útoky na Pavla jim to může vyjít,“ soudí Dalibor Balšínek. Americko-izraelský útok na Írán má ve Spojených státech nízkou podporu a je kritizovaný i v hnutí MAGA. „Většinu teroristických útoků v západní Evropě spáchali sunnité, íránský režim naopak bojoval proti Islámskému státu a al-Káidě a měl daleko větší ztráty než Evropa a USA. A naši politici tu budou neustále opakovat, že hlavní sponzor terorismu ve světě je Írán?“ připomíná Daniel Kaiser.Ozbrojený konflikt na blízkém východě přináší i jiné souvislosti. „Jestli takhle dál bude Amerika pálit, Ukrajina jako priorita nebude ani na druhé nebo třetí koleji. Navíc rostoucí ceny ropy a plynu jsou samozřejmě výhodné pro Rusko,“ říká Matějčková.Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Ranní brífink Štěpána Svobody: Hostem ranního brífinku HN byl hlavní analytik Martin Ehl, se kterým jsme rozebrali, co skutečně stojí za útokem Spojených států na Írán. Podle něj nejde o jeden motiv, ale o kombinaci faktorů – od snahy Donalda Trumpa ukázat sílu až po přesvědčení, že si Washington může podobné zásahy dovolit bez větších následků. Írán naopak reaguje promyšleně: útoky rozšiřuje na další státy v regionu, aby konflikt prodražil a zatáhl do něj co nejvíc aktérů, čímž zvyšuje tlak na jeho ukončení. Ehl zároveň upozorňuje, že Spojené státy zatím nemají jasný plán, co bude následovat, a situace tak může připomínat chaos po invazi do Iráku. Pro Evropu z toho podle něj plynou nejen ekonomické dopady, ale i jasná bezpečnostní lekce – posílit vlastní obranu a snížit závislost na USA.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Hostem ranního brífinku HN byl hlavní analytik Martin Ehl, se kterým jsme rozebrali, co skutečně stojí za útokem Spojených států na Írán. Podle něj nejde o jeden motiv, ale o kombinaci faktorů – od snahy Donalda Trumpa ukázat sílu až po přesvědčení, že si Washington může podobné zásahy dovolit bez větších následků. Írán naopak reaguje promyšleně: útoky rozšiřuje na další státy v regionu, aby konflikt prodražil a zatáhl do něj co nejvíc aktérů, čímž zvyšuje tlak na jeho ukončení. Ehl zároveň upozorňuje, že Spojené státy zatím nemají jasný plán, co bude následovat, a situace tak může připomínat chaos po invazi do Iráku. Pro Evropu z toho podle něj plynou nejen ekonomické dopady, ale i jasná bezpečnostní lekce – posílit vlastní obranu a snížit závislost na USA.

Většina českých politiků po víkendu podpořila rozhodnutí USA a Izraele zaútočit na Írán. Pád režimu by měl podle zástupců ANO i ODS zvýšit naši bezpečnost. Proti útoku se postavili Piráti, SPD, Komunisté a někteří další. Proč? Hostem Ptám se já byl senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.). Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu představuje nebezpečí pro Česko i Evropu a Česká republika proto stojí za spojenci, prohlásil o víkendu předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Izraelsko-americké údery v Íránu označila jako správné nebo pochopitelné i většina koaličních i opozičních politiků. Opoziční ODS už ohlásila, že na úterním zasedání Sněmovny předloží návrh usnesení k situaci na Blízkém východě, ve kterém by poslanci podpořili Izrael a Spojené státy a  odsoudili agresi íránského režimu.Se snahou zastavit íránský jaderný program souhlasí také předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib, zároveň nepovažuje za šťastné, že „Spojené státy již podruhé v tomto roce sáhly k řešení v rozporu s mezinárodním právem.“ Česko by ho podle něj mělo důsledně hájit.Na porušení mezinárodního práva upozorňuje i senátor Pavel Fischer, který očekává, že americká administrativa detailněji vysvětlí své důvody a cíle. „Z pohledu zájmů České republiky musíme agresi USA a Izraele proti Íránu umět odsoudit. Protože jednou, až by začalo Rusko pálit rakety na nás, mohli bychom z Moskvy slyšet podobně nepřijatelné řeči - například, že se ‚Rusko cítí ohroženo‘,“ uvedl Fischer na síti X. Jaký dopad bude útok na Írán mít? A jak na své bezpečí ve stále nebezpečnějším světě dbá Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Změna smluv, demokratický deficit nebo Evropa v několikarychlostních pruzích. Poslední týdny a měsíce čeští i světoví lídři znovu otevírají téma reformy Evropské unie. Je na to teď vhodná doba? V podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví bývalý ministr zahraničí, pedagog a analytik Tomáš Petříček.

Změna smluv, demokratický deficit nebo Evropa v několikarychlostních pruzích. Poslední týdny a měsíce čeští i světoví lídři znovu otevírají téma reformy Evropské unie. Je na to teď vhodná doba? V podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví bývalý ministr zahraničí, pedagog a analytik Tomáš Petříček.

„Spojené státy Evropu nepotřebují jako partnera, ale jako poslušného vazala, se kterým zkusí vzkřísit starý dobrý imperialismus. Američané vždy přistupovali k Evropě jako k protektorátu, zatímco Evropa vždy předstírala, že to vnímá jako spojenectví založené na vzájemném respektu," říká novinář a písničkář Ivan Hoffman v rozhovoru, který shrnuje události předchozího měsíce. 02.03.2026, www.RadioUniversum.cz

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Na síti X mě označují za perverzní dominu českého veřejného prostoru nebo depilátorku delfínů. Píšou to chlapi, podle kterých jsem moc dominantní a moje profese je zbytečná. Bojí se mě určitý typ mužů, takoví slabší, je mi jich líto. Síť X je Sama doma pro muže, ať si to tam ventilují,“ směje se ve Studiu N designérka Veronika Rút, která v Česku bojuje s vizuálním smogem a radí městům, jak vytvořit přívětivý veřejný prostor. Jedním z témat, které vnáší do společenské debaty, je otázka výdejních boxů, které zaplavily české ulice. Vytvořila proto nezávislou odbornou iniciativu, která připravila pravidla, jak s plechovými skříněmi nakládat. „Některé firmy se urazily a najaly si falešného novináře, aby mě zdiskreditoval,“ popisuje v rozhovoru. „Jsme východní Evropa, tohle je totiž nižší kultura podnikání, kterou na Západě nevidíme. Tam firmy vědí, že už tam to město stojí osm set let a dalších osm set let tam stát bude, a tak je lepší se domluvit. U nás se to s vidinou krátkozrakého aktuálního zisku snaží firmy zpomalit, aby se například nevydávaly tržní řády,“ říká designérka. Kvalita veřejného prostoru podle ní přitom přímo souvisí s tím, koho lidé volí. „Nejvíc voličů SPD bydlí u nadúrovňových křižovatek, protože je tam špatná dostupnost obchodů. Když jste ve vykořeněném místě, které nikomu nepatří a máte strašně daleko základní věci, tak snadněji propadnete extremismu. Není tam prostor k setkávání, a tak si nevybudujete v okolí vztahy. Pokud chceme být odolnou demokracií a mít silnou společnost s kvalitními vztahy, musíme mít prostor, kde se budeme potkávat s jinými názory,“ tvrdí. Podchody, nadchody a nadúrovňové křižovatky považuje za klíčové chyby 20. století. „Dneska už víme, že lidi mají chodit po povrchu, protože to nejsou krysy. Frustrace a demotivace pramení ze zanedbaných prvků ve veřejném prostoru. Člověk má potom pocit, že nic nemá smysl – když jdete kolem oprýskaných zábradlí a musíte je neustále obcházet dokola, má to katastrofální dopady, vede to totiž v nízkou sebeúctu a nároky. Když potom přistane u kašny výdejní box, je vám to jedno,“ doplňuje Veronika Rút. Která města jsou v naší zemi nejošklivější? A která naopak pracují s veřejným prostorem nejlépe? Kde se vzal v Česku pocit, že auta mají mít přednost před vším ostatním? Proč se politici bojí měnit města k lepšímu? A jak může každý z nás bojovat s vizuálním smogem? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Evropa v kleštích. Chorvati chtěli nedodáním ruské ropy Slovensku a Maďarsku potěšit USA. Princ Andrew: nehoda, nebo náhoda? Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy. Po 70 letech od odhalení Stalinových zločinů rostou v Rusku jeho nové sochy. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Evropa je technologicky závislá na USA a částečně na Číně. Jak velký problém to může být, si uvědomila až v posledním roce, kdy se Donald Trump znovu stal prezidentem. Data ukládáme do amerických cloudů, kde nemusí být v bezpečí. Pokročilé čipy nenavrhujeme ani nevyrábíme. Jan Sedlák, redaktor E15 a Lupy.cz, popisuje jednání a snahy Evropy o budování nezávislosti. Významným hráčem by v tomto směru mohlo být Česko. Seznam má know-how na infrastrukturu a řadu dobrých koncových služeb. Máme také experty, díky kterým bychom mohli být silní v produkci čipů. Jen musíme vytvořit silné tržní prostředí. Program pořadu 01:11 – Evropská technologická závislost 14:49 – Mluvíme, nebo makáme? 25:35 – Výroba čipů 34:40 – Mozky máme 39:45 – Know-how Seznamu 50:41 – Onsemi a další

Na východě brutální imperátor, na západě bezuzdný protekcionista. Co do sousedů na tom Evropa od konce druhé světové války nebyla hůř. Snad jedinou nadějí je pro ni toho času Evropská unie: unikátní politické a hospodářské partnerství 27 evropských zemí, založené na smlouvách, společných hodnotách a volném trhu. Cílem je zajištění míru, prosperity a stability všech jejích států. Tolik teorie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa v kleštích. Chorvati chtěli nedodáním ruské ropy Slovensku a Maďarsku potěšit USA. Princ Andrew: nehoda, nebo náhoda? Faux pas amerických velvyslanců ve státech Evropy. Po 70 letech od odhalení Stalinových zločinů rostou v Rusku jeho nové sochy. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Začínají se dělat skutečně otevřené výzkumy, které nesouhlasí, konfrontují s těmi původními, které souhlasí, a dochází – a to musím říct, že je to díky Trumpově administrativě – k vědecké konfrontaci, a nikoliv konsensu. Protože vědecký konsensus je nesmysl,“ říká komentátor Dušan Neumann v rozhovoru pro pořad Právě teď. 2. díl, 26.02.2026, www.RadioUniversum.cz

Se Stanislavem Fortem o nástupu AI agentů, limitech a rizicích umělé inteligenci, ochraně a opravování softwarových katedrál a budování kyberbezpečnostního startupu Aisle v Praze. Moderuje Štěpán Sedláček.Pravděpodobně prožíváme technologickou revoluci, jejíž rychlost, rozsah a potenciálních dopady na lidský život a práci nemají obdoby, ať už skončí jakkoli. Nástup velkých jazykových modelů a generativní AI je čím dál patrnější napříč různými sférami lidské činnosti od programování po umění. Otázky, které dříve řešila poměrné malá skupina lidí spojených s výzkumem a vývojem umělé inteligence nebo science fiction, jsou dnes často ve středu zájmu celospolečenské debaty, byť by si možná zasloužily ještě více pozornosti a to i ze strany států. Otázku po tom, jestli někdy bude k dispozici umělá inteligence, která předčí člověka, dnes spíše přebíjí otázka, jestli nás od ní dělí rok, několik let nebo víc času. Stanislav Fort je matematik, fyzik a expert na umělou inteligenci a velké jazykové modely (LLM), který dříve působil v předních světových společnostech v oboru Google DeepMind nebo Anthropic. Jak vidí letošní rok na poli AI?„Myslím, že letos si většina lidí uvědomí, že AI funguje a je schopná dělat užitečnou intelektuální práci. V roce 2025 se staly mainstreamem přemýšlecí (tzv. reasoning) modely zejména v souvislosti s nástupem modelu R1 od společnosti DeepSeek. Během té doby se modely extrémně zlepšily a začaly být schopné řešit dlouhé a obtížné intelektuální úkoly napříč obory u nichž je třeba koordinovat přemýšlení přes dlouhé časové horizonty. A ty se měsíc po měsíci prodlužovaly rapidním tempem. Dnes si už většina lidí v programování i softwarovém inženýrství a odvětvích, která silně závisejí na využití počítačů, uvědomuje, že jsme na hraně toho, kdy tyto věci dokáží pracovat na podobných věcech jako elitní lidé a nepotřebují příliš supervize. Rok 2026 bude rokem, kdy AI agenti a přemýšlecí modely, které je pohánějí, začnou fungovat v reálných ekonomicky důležitých činnostech,“ říká expert Stanislav Fort, který společně s Ondřejem Vlčkem a Jayou Baloo založil firmu Aisle, kde působí jako hlavní vědec.Podařilo se jim vytvořit autonomní AI nástroj, který umí rychle nacházet a opravovat bezpečnostní chyby ve složitých softwarových systémech jako je protokol OpenSSL, který šifruje většinu komunikace na webu. Jaké mají po roce fungování na poli kybernetické bezpečnosti cíle? Jaký zásadní problém se jim podařilo vyřešit? Co říká na nástup AI agentů dění kolem sítě Moltbook? Vidí nějaké fundamentální limity ve vývoji umělé inteligence? Co si myslí o AI bublině na trzích? Jak by se měla Evropa postavit k aktuálním závodům ve vývoji AI? A jaká úskalí má zakládání kyberbezpečnostního startupu v Praze? Nejen na to se ptá v podcastu Zeitgeist Štěpán Sedláček.

Po letech se do Insideru vrací Václav Klaus. Za tu dobu pochopil význam slova podcast a naučil se slovník generace Z. Debata se točí kolem aktuálních geopolitických událostí. Co si odnést z Davosu, jak číst proměnu Evropy a dočkáme se vůbec nějaké? Donald Trump otřásl světem a mění roli Spojených států v globální politice. Jaké budou dopady na válku na Ukrajině, šance na příměří a budoucí bezpečnost Evropy? Kde selhala evropská politika, jaké jsou limity další integrace a proč Evropa ztrácí geopolitický význam? Neopomeneme ani českou politiku, vztah k Motoristům, rozpočet a rozpad tradičních politických stran.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Německá AfD má skandály jako všechny ostatní strany, jejím voličům to nevadí, Evropa je ve válce už teď. Jen si to nechce připustit, Rusové nemívají vodu ani teplo i bez války, Proč Babiš nepošle k vodě Macinku ani Okamuru, KoMaRo ČePo 2026Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nefungující informační systémy, rezervace i jízdní řády, tisíce bezradných lidí na nástupištích: to všechno se odehrávalo tento týden na německých nádražích. K sabotážím kritické infrastruktury, ke kybernetickým útokům na bezpečnostní software a k dronovým incidentům kolem letišť dochází ale čím dál častěji nejen v Německu. O hybridní válce se už otevřeně mluví v celé Evropě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„My jsme se z chudé země dostali do relativně prosperující země evropského společenství. Ale to jenom proto, že Evropa zoufalým způsobem upadla. My jsme naskočili do stojícího vlaku. Možná někdo pobíhá kolem oken s větvemi a předstírá, že je to ještě v pohybu. Ale Evropa stojí a nikam nepostupuje vpřed,“ říká energetický expert Vladimír Budinský v rozhovoru pro pořad Právě teď. 2. díl, 19.02.2026, www.RadioUniversum.cz

Bezpečnostní konference v Mnichově potvrdila, že Spojené státy už neponesou hlavní část zodpovědnosti za evropskou bezpečnost. Vytvoří Evropa užší jádro spolupráce? A přidá se i Česko, nebo zůstane na na okraji? Komentátor Petr Šabata v rozhovoru mluví také o smyslu parlamentní imunity i o tom, proč je vývoj na Slovensku varováním pro celý region.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bezpečnostní konference v Mnichově potvrdila, že Spojené státy už neponesou hlavní část zodpovědnosti za evropskou bezpečnost. Vytvoří Evropa užší jádro spolupráce? A přidá se i Česko, nebo zůstane na na okraji? Komentátor Petr Šabata v rozhovoru mluví také o smyslu parlamentní imunity i o tom, proč je vývoj na Slovensku varováním pro celý region.

Evropa má nového přítele, amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Tak to alespoň mnozí komentovali poté, co zástupce USA promluvil na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Evropa má nového přítele, amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Tak to alespoň mnozí komentovali poté, co zástupce USA promluvil na bezpečnostní konferenci v Mnichově.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa pochopila, že co bylo doposud a co Evropanům vyhovovalo, je už nenávratně pryč. O svou bezpečnost se Evropa musí starat na prvním místě sama a nespoléhat se pouze na Spojené státy. Tento závěr není vůbec překvapivý. Zvlášť když Trumpova administrativa stále dokola opakuje, že od Evropanů očekává větší snahu.

Ani Babišova vláda nezruší nemravnou daňovou výjimku pro tiché víno, Na Epsteina zapomeňte a kupujte akcie, zní z Bílého domu, Kdy začnou protesty proti AI, Plesové generace, Evropa si musí uvědomit, že je silná. A že musí být silnější

Ani Babišova vláda nezruší nemravnou daňovou výjimku pro tiché víno, Na Epsteina zapomeňte a kupujte akcie, zní z Bílého domu, Kdy začnou protesty proti AI, Plesové generace, Evropa si musí uvědomit, že je silná. A že musí být silnějšíVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa pochopila, že co bylo doposud a co Evropanům vyhovovalo, je už nenávratně pryč. O svou bezpečnost se Evropa musí starat na prvním místě sama a nespoléhat se pouze na Spojené státy. Tento závěr není vůbec překvapivý. Zvlášť když Trumpova administrativa stále dokola opakuje, že od Evropanů očekává větší snahu. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:07 Kam plavou žraloci?10:05 První virus15:33 Bude mít Evropa kosmodrom?25:06 Proč je více praváků?36:52 Vyhubili srstnatého nosorožce lidé?44:10 Dobyly Ameriku viry a bakterie?Hovoří odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:07 Kam plavou žraloci?10:05 První virus15:33 Bude mít Evropa kosmodrom?25:06 Proč je více praváků?36:52 Vyhubili srstnatého nosorožce lidé?44:10 Dobyly Ameriku viry a bakterie?Hovoří odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.

Červený kříž je často spojován s odběry krve nebo výukou první pomoci. Klíčovou roli však hraje v ozbrojených a válečných konfliktech, kterých přibývá a je otázkou, jestli má dostatečné kapacity je zvládat. V podcastu Zbytečná válka o tom mluvil prezident Českého červeného kříže Marek Jukl. Upozornil přitom, že Evropa dlouho žila v iluzi, že žádná válka nepřijde.

Evropské státy jsou vystaveny hrozbě agresivního ruského režimu. Na druhé straně je tu nevypočitatelný americký prezident Donald Trump, který zpochybňuje spolehlivost spojenectví v rámci NATO a mluví o úpadku Evropy. Možná ohrožení ale přicházejí i z vnitřku kontinentu. Co mají Evropané dělat?Host: Gerald Knaus - analytik, zakladatel think-tanku Iniciativa pro stabilní Evropu (European Stability Initiative)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je to jedna velká reality show,“ říká moderátor Libor Bouček o době, ve které se podle něj politika i veřejný prostor zjednodušily na souboj „dobra a zla“, výkřiků a rychlých emocí. Přesto odmítá představu, že právě teď rozhodujeme o samotné existenci společnosti. „Myslím, že reálně nejsme ve fázi, kdy jde o všechno. Když se lidem vnukne pocit, že jde o všechno, tak se mohou chovat iracionálně,“ říká a varuje před chaosem, emocemi a polarizací, jejichž výsledkem je podle něj konflikt oslabující celé společenství. Připomíná také, že si Evropa ve srovnání s jinými částmi světa stále drží dobrou pozici a že místo paniky bychom měli spíš říct „stop“ a přemýšlet, jakými kroky můžeme přispět k naší budoucnosti. Bouček také mluví o tom, že má potřebu držet si odstup a zůstávat spíš pozorovatelem než hlasitým komentátorem. „Můžu mít jakýkoliv názor, ale pak si odpovídám, že na to nikdo není zvědavý,“ vysvětluje a zároveň připouští, že takový postoj může působit jako zbabělost. Velká část rozhovoru je ale také o moderátorově práci, která ho dlouhodobě definuje a o které říká, že mu přináší osobní radost. Mluví o pořadu Máme rádi Česko, který má lidi především spojovat i o soutěžním napětí Na lovu, kde jako lovec nese riziko veřejné porážky a musí znovu a znovu potvrzovat vlastní vědomosti. „Každá porážka mě strašně mrzí,“ přiznává otevřeně. Do úvah o době i práci silně vstupuje rodina. „Ve chvíli, kdy máš děti, tak v každém kroku už jde o všechno,“ říká Bouček a popisuje únavu, každodenní chaos i radost, která proměňuje měřítka důležitosti. Otevřeně mluví také o tom, jak zásadní roli v tom všem hraje jeho žena a proč si podle něj ženy zaslouží obrovský obdiv za péči, kterou často nesou v mnohem větší míře. Co dnes znamená zůstat veřejně neutrální? Co Boučka na světě televizní zábavy nejvíc baví? Proč dnešní společnost nejvíce odměňuje výkřiky? A kde hledat jistotu - ve vědomostech, úspěchu nebo v rodině, která všechno přepisuje? Poslechněte si celý rozhovor.

Evropa je na prelomnici. Na vzhodu divja ruska vojaška moč, z druge strani Atlantika pa se širi rahljanje evroatlantskega zavezništva. V svetu, v katerem stara pravila ne veljajo več, se postavlja ključno vprašanje: kako naj se Evropa odzove? Več povezovanja, z več Evrope? Je širitev Evropske unije na nove kandidatke pravi strateški odgovor na geopolitične pritiske ali le iluzija enotnosti? Ostajamo skupaj – ali vsak zase? O tem, ali lahko večja Unija pomeni tudi močnejšo Unijo, razpravljamo v tokratnem Studiu ob 17-ih. Gostje: dr. Milan Zver, Evropska ljudska stranka; Matej Tonin, Evropska ljudska stranka; Marjan Šarec, Renew Europe; Matjaž Nemec, Skupina naprednega zavezništva socialistov in demokratov; dr. Vladimir Prebilič, Skupina Zelenih/Evropske svobodne zveze. Vsebina je del projekta Tu EU – Povezani za prihodnost, ki ga sofinancira Evropska unija.

Gost epizode je Marjan Batagelj, slovenski gospodarstvenik, ki je prevzel in vodi družbo Postojnska jama d. d. ============================= V epizodi se dotakneva naslednjih tematik: Medijska izpostavljenost in pritisk javnosti Odnosi, ego in poslušanje Vodenje ljudi in kultura (primer jame) Cene, regulacija obiska in nosilnost Slovenski odnos do uspeha in profita Evropa, regulacija in "kruh in igre" Šola, talenti in ambicija Inflacija, regres/božičnice in država Davki na premoženje in demografija

CSG předvedla IPO roku a v Česku tím opět otevřela otázku, co vlastně znamená fungující kapitálový trh. Se senior analytikem J&T banky Pavlem Ryskou rozebíráme vstup CSG na burzu ze všech stran. Jak je na tom český kapitálový trh a potřebujeme nutně sjednocený evropský?Evropa mluví o konkurenceschopnosti, ale roky si ji sama oslabuje regulacemi, drahou energií a politikami, které neprošly žádnou analýzou nákladů a výnosů, a to již od Lisabonské strategie. Jak ESG v praxi dopadlo na banky a financování některých sektorů včetně obranného průmyslu? Proč se v přístupu institucí tak viditelně liší ECB a americký Fed? Nakonec i nekonečná debata o euru, které v české debatě zní hlasitěji, než si doopravdy myslí většina veřejnosti i firem.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur měla být důkazem, že Evropa umí jednat strategicky. Že dokáže hledat nové partnery v době, kdy se Spojené státy odvracejí a vztahy s Čínou jsou napjaté. Místo toho se z ní může stát test evropské slabosti.

Se zděšeným údivem sledovali občané i politici v Evropě, jak americký prezident Donald Trump vyhrožoval, že zabere Grónsko. Klidně silou. Zdá se, že se se šéfem NATO Markem Ruttem nakonec dohodl jinak, ale pro evropské i další politiky se Trump stal nespolehlivým, dokonce riskantním partnerem.

Ve sporu šéfa Motoristů a prezidenta nejde jen o Turka. Vládou šířené ústavní napětí pomáhá prezidentovi, ne Babišovu kabinetu. Je zákon o rozpočtové odpovědnosti jen politická deklarace? Evropa se bez USA neobejde, vzkazuje Rutte. Česká Platforma pro sociální bydlení slaví mezinárodní úspěchy, vláda se však snaží její práci podkopat. Potřebuje Evropa novou obrannou alianci? Nové NATO? Moderuje Jan Fingerland.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Změnila se česká zahraniční a bezpečnostní politika po nástupu vlády Andreje Babiše? Je pro zahraniční partnery dostatečně přehledná a srozumitelná? Může naši pozici v zahraničí poškodit spor prezidenta a ministra zahraničí? A mělo by Česko vstoupit do Trumpovy Rady míru? Tomáš Pancíř se ptá bývalého poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáše Pojara, který v současné době působí jako prorektor CEVRO Univerzity. Poslechněte si rozhovor.

„Pokud smlouvu s Mercosurem parlament neratifikuje, nepůjde jen o prohru hospodářskou, ale Evropa může zapomenout, že by se někdy stala světovou velmocí,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na zasedání Evropské lidové strany, nejsilnější frakce Evropského parlamentu. Stalo se.