Podcasts about Evropa

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Kdyby nám to všechno vypnuli, tak jsme prostě slepí a bezmocní.“ Evropa podle novináře Petra Koubského postupně přišla o politickou, vojenskou i technologickou moc a svůj každodenní život přenechala americkým firmám. Od map v telefonu přes operační systémy až po cloud, na kterém běží služby, bez nichž už neumíme fungovat. Dokud byly Evropa a Spojené státy přáteli, nikdo o této závislosti příliš nepřemýšlel. Teď se ale ukazuje, že na naší straně Atlantiku toho mnoho nezbylo a vybudovat vlastní technologické zázemí bude možná úkolem na dvacet let. Koubský přitom věří, že umělá inteligence téměř úplně nahradí i práci, kterou dnes dělá on sám. Přesný rok už slíbit nechce, ale jestli to bude o pět let dříve, nebo později, je podle něj z dlouhodobého hlediska jedno. Práce, při níž člověk většinu dne sedí u počítače, píše, čte a pracuje s čísly, je podle něj snadno nahraditelná. Lidská práce nezmizí, její těžiště se ale přesune. Poté, co AI přetvoří velkou část duševních profesí, zůstane prostor především pro ty nejlepší. Většině lidí navíc nebude záležet na tom, jestli text vytvořil člověk, nebo stroj. Pro malou a náročnou část publika se ale budou dál vytvářet věci postaru, podobně jako se pro náročnou klientelu ručně šijí boty. „Žijeme ve světě, kde je možné absolutně všechno,“ dodává novinář, kterého už prý dlouho nic nepřekvapilo. V devadesátých letech podcenil internet natolik, že o připojení Československa k síti otiskl jen několik řádků. Dnes sleduje další změnu, jejíž skutečné důsledky opět nedokážeme dohlédnout. Kolem AI se podle něj nafukuje investiční bublina a nikdo zatím neví, jak na umělé inteligenci spolehlivě vydělávat. Do hry navíc vstupují lidé jako Elon Musk, Sam Altman nebo Peter Thiel, jejichž výroky jsou podle Koubského „hodně znervózňující“ a kteří koncentrují obrovskou moc bez skutečné kontroly. A zatímco se přeme o to, zda klimatická změna vůbec existuje, příroda na naše názory nečeká. „S fyzikou diskutovat nemůžete,“ upozorňuje Koubský. Teplota tání ideologií podle něj leží ve střední Evropě někde kolem 35 stupňů a lidé pravděpodobně budou muset nejprve narazit do zdi, aby dostali rozum. Jak bezmocná by byla Evropa, kdyby se americké technologie skutečně vypnuly? Má smysl dětem zakazovat sociální sítě, nebo je musíme naučit, jak se v nich bezpečně pohybovat? A proč politici podle něj říkají nesmysly, kterým možná sami nevěří? I to se dozvíte v rozhovoru s Petrem Koubským.

Evropa si chtě nechtě musí zvykat na extrémní teploty. Jedna z věcí, kterou ale nedávná vlna veder ukázala, byla nepřipravenost veřejné infrastruktury včetně nemocnic. Ve Francii se z toho stalo žhavé politické téma a předmět téměř kulturní války. Jaká vyvstávají etická dilemata kolem používání klimatizace v době, kdy lidstvo čelí změně klimatu, za kterou stojí právě energeticky nešetrná lidská činnost? Host: Juraj Hvorecký - filosof a etik, vedoucí oddělení aplikované filozofie a etiky na Filosofickém ústavu AV ČR Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Důvěra Evropanů v ochotu Spojených států bránit spojence v NATO slábne. Vyplývá to z nového výzkumu bezpečnostního experta Michala Smetany. Evropa se podle něj bude muset připravit na to, že část amerických vojenských schopností bude muset postupně nahradit sama. „Bude to drahé a zdlouhavé. Nic jiného nám ale nezbývá,“ říká. V rozhovoru hodnotí také závěry summitu NATO v Ankaře a vysvětluje, o co se nyní hraje v Perském zálivu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Důvěra Evropanů v ochotu Spojených států bránit spojence v NATO slábne. Vyplývá to z nového výzkumu bezpečnostního experta Michala Smetany. Evropa se podle něj bude muset připravit na to, že část amerických vojenských schopností bude muset postupně nahradit sama. „Bude to drahé a zdlouhavé. Nic jiného nám ale nezbývá,“ říká. V rozhovoru hodnotí také závěry summitu NATO v Ankaře a vysvětluje, o co se nyní hraje v Perském zálivu.

Podržite nas i na Patreonu ➡️ https://www.patreon.com/c/HistoryCastKako je izgledala Evropa pre i nakon što se jedan čovek umešao u njeno rekreiranje? Kako se od razjedinjenih kneževina stiže do jedne sile koja menja tok istorije?Bizmark, Gvozdeni kancelar koji je krvlju i gvožđem krojio mapu Evrope i od mozaika malih nemačkih država stvorio moćnu carevinu, tema je naše priče. Ali ko je zapravo bio Oto fon Bizmark? Da li je on bio samo bezobzirni pragmatičar i majstor realpolitike ili vizionar koji je razumeo krhkost mira bolje od svojih savremenika?Iza slike državnika koji krv i čelik pretvara u politiku, krije se mnogo složenija figura. Konzervativac koji uvodi socijalne reforme, tvorac sistema koji održava mir u Evropi gotovo dve decenije, ali i čovek čija politika postavlja temelje budućih sukoba. Iza maske hladnog i proračunatog državnika krio se čovek burnog temperamenta, dramatični hipohondar čestih emotivnih lomova koji je utehu tražio u hedonizmu i neverovatnoj količini hrane i pića. Bio je čovek kontradiktornosti, aristokrata koji je prezirao parlamentarizam, a ipak je uveo opšte pravo glasa kako bi osigurao podršku naroda. Njegova harizma, moć manipulacije i neverovatna volja nisu slamale samo političke protivnike, već su često držale na ivici i same vladare kojima je služio.U ovoj epizodi, naši istoričari Nikola Đukić i Ivan Drljača analiziraju uspon čoveka koji je dominirao evropskom diplomatijom decenijama. Od mladih dana provedenih u buntovništvu i potrazi za sopstvenim identitetom, preko diplomatskih misija gde stiče važne prijatelje, još važnije neprijatelje i moćne saveznike, pa sve do trenutka kada preuzima kormilo Pruske i započinje proces koji će zauvek promeniti svet.Kako je Bizmark uspeo da nadmudri najveće umove svog vremena? Na koji način je balansirao između konzervativnih vrednosti i radikalnih društvenih reformi, poput uvođenja prvog penzionog sistema na svetu? I zašto je njegov odlazak sa političke scene označio početak kraja stabilnosti koju je tako pažljivo gradio?Danas pričamo o čoveku čija senka i danas pada na modernu Evropu, o ličnosti koja je podjednako bila voljena i osporavana, ali nikada ignorisana.

Po summitu NATO v Ankaře se do Insideru vrací Tomáš Kopečný, bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny a spoluautor muniční iniciativy. Naučili jsme se jednat s Trumpem? Jaké jsou výstupy k Ukrajině, Rusku a Číně? Proč je pro Kyjev tak zásadní licence na výrobu raket do Patriotů? Jak summit čtou v Moskvě a v Pekingu?A co si z české účasti odnesl svět? Podle Kopečného hlavně bizár kolem sporu prezidenta s premiérem o to, kdo má Česko na summitu zastupovat. Možná to ale byl geniální tah. Zahraniční média řešila český kabinet kuriozit, a ne to, že Česko patří k nejhorším členům aliance z hlediska výdajů na obranu.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Gost epizode je dr. Peter Wostner. Strokovnjak za razvoj, konkurenčnost in teritorialne politike, proračun in kohezijsko politiko EU. V epizodi: Uvod, AI in odločanje s podatki Šolstvo, motivacija otrok in veščine prihodnosti Kitajska, Evropa, ZDA in globalna konkurenčnost Vloga države, varnostne mreže in tehnološki razvoj Evropa, AI, strateška avtonomija in platformna ekonomija Evropske strategije, STEP, IPCEI in verige vrednosti Slovenija: industrija, znanje, materiali in pametna specializacija Stanovanjska problematika, Ljubljana in regionalni razvoj Država kot razvojni katalizator in povezovanje podjetij Reforme, pozitivni narativ in skupni imenovalci prihodnosti

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloJak vypadá dnešní Británie? Bude Nigel Farage premiérem? A jaký je důvod zjevně stále rostoucí nespokojenosti Britů? Důvodů je víc, jeden je ale zjevně nejsilnější: „Je to Brexit,“ říká reportérka CNN Ivana Kottasová, která v Londýně žije od roku 2008

Evropská unie vyrábí skoro polovinu energie z obnovitelných zdrojů. Česko je podle dat z Eurostatu na posledním místě s necelými 13 procenty. Proč zaostáváme? „Situace okolo akceleračních zón technologiím nenahrává, je třeba veřejná diskuse,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla. „Převažují mýty typu, že slepice u větrných elektráren začnou snášet hranatá vajíčka,“ upozorňuje odborník na energetiku z Hnutí Duha Karel Polanecký.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na tokratnem vrhu Nata v Ankari si je generalni sekretar zavezništva Mark Rutte želel enotnosti in usklajenosti, pa tudi praznovanja dosežkov v preteklem letu, torej postopnega višanja obrambnih proračunov. Zaveze po večjih izdatkih z lanskega vrha se na ravni zavezništva uresničujejo, a tudi to, kot kaže ne more preprečiti jeze ameriškega predsednika Donalda Trumpa. Slednji je, nezadovoljen zaradi pomanjkanja evropske podpore ob napadu na Iran, dal vedeti, da bo srečanje v Ankari izkoristil tudi za novo oštevanje evropski zaveznic. O tem, kakšni so zares transatlantski odnosi in kaj ob naraščanju obrambnih proračunov Evropa in Slovenija sploh potrebujeta, se bomo pogovarjali v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Erik Kopač, državni sekretar na ministrstvu za obrambo; Iztok Prezelj, katedra za obramboslovje FDV Univerze v Ljubljani; Igor Jurič, posebni poročevalec RTV SLO iz Ankare.

Razmislek o pomenu krščanskega upanja, ki ni le beseda, ampak konkretno dejanje, kot je bilo petdnevno kolesarsko romanje iz Slovenije v poljsko Čenstohovo. Romanje je bilo sad skupne odločitve, priprav, napora, molitve in medsebojne povezanosti. Evropa danes ne potrebuje le gospodarske in politične povezanosti, temveč mora ponovno odkriti svoje krščanske korenine, ki so navdihovale njene ustanovitelje. V času vojn, delitev in izgube vrednot je potreba po miru, odpuščanju in odgovornem voditeljstvu še posebej velika. Avtor zaključuje z zgledom športnikov Erlinga Haalanda in Tadeja Pogačarja, ki kljub svetovni slavi ostajata skromna, delavna in timsko usmerjena. Tako kot kolesarji upanja opominjata, da največje stvari nastanejo v sodelovanju. Sporočilo je jasno: upanje ni beg iz resničnosti, ampak pogumen in dejaven vstop vanjo.

Papež Leon XIV. bo italijanski otok Lampedusa obiskal 4. julija. Da ameriški papež med številne migrante prihaja na 250. obletnico ustanovitve Združenih držav in v času, ko države Evropske unije zaostrujejo migracijsko zakonodajo, ni naključje. Človekovih pravic, razdelitve bogastva in pasti umetne inteligence se dotika tudi v okrožnici z naslovom Veličastno človeštvo. Pred skoraj četrt stoletja je Lampeduso prvič obiskala dopisnica RTV Slovenija Mojca Širok. Kako se je v tem času spremenila, je povedala neposredno z otoka, pojasnila pa tudi, kako se z migracijami spoprijema italijanska družba in kaj bi se lahko iz tega naučila Evropa.

Kako bomo v Evropi ob vse hujših vročinskih valovih, suši in poplavah v prihodnje pridelovali hrano? Kmetje ob neustrezni evropski politiki in neučinkovitih okoljskih ukrepih opozarjajo, da so vse bolj ujeti med podnebne spremembe, nizke odkupne cene in globalno konkurenco. V okviru Mednarodne poletne šole politične ekologije, ki ta teden poteka v Ljubljani, smo se pogovarjali z Morgan Ody, francosko kmetico in aktivistko, ki zastopa milijone malih in srednje velikih kmetov po svetu. Teme pogovora pa: kdo ima po njenem največjo moč v prehranskem sistemu ter ali lahko Evropa hkrati zagotovi dostopno hrano, dostojno življenje kmetov in učinkovito podnebno politiko. Gostja: Morgan Ody, francoska kmetica in aktivistka, ki kot generalna koordinatorka gibanja La Via Campesina zastopa milijone malih in srednje velikih kmetov po svetu. Brala je Mateja Perpar. 

Natočit podcast ve sklepě z 14. století, pod michelinskou restaurací přímo naproti orloji, kde si denně dělají vlastní uzeniny a pečou chleba je buď geniální nápad, nebo jen další důkaz, že nám je fuk, kde sedíme (omluvte kvalitu zvuku, závada není na vašem přijímači). Tentokrát tedy ne z Břevnova, ale gotického sklepa restaurace 420 od Radka Kašpárka.Začali jsme tam, kde každý správný středověkář začít musí, zbavováním se věcí a životem nalehko. Pak přišel na paškál Disclosure Day od Stevena Spielberga, kde to scénárista taky pojal nalehko. Jako fakt nalehko. A od Spielberga je to ke Kanyemu, Jacksonovi nebo nadcházejícímu filmu o Muskovi jen kousek.Divný, zase jsme narazili na AI. Tentokrát s evropským přesahem, Mythos a to, jak se k němu staví Evropa versus americká garnitura, víte, jak to myslíme. Spoiler alert! V případě Evropy opatrně, pomalu a s hodně dokumenty. V případě Ameriky rychle, hlasitě a s někým, kdo to celé radši zařízne a omylem oznámí na Signalu.Nechyběl ani Petrův výlet do New Yorku a klasické čtecí okénko Martina, který teď frčí na The Black Book of Power od Stana Taylora. Chytlo ho to tak, že se najednou marně snaží přeprogramovat vlastní návyky. Mno a jde to hůř, než jakýkoli projekt, který si navibecodujete za víkend v Cursoru. Za nás taková letní, středověká paráda.

Proč není Evropská unie jednotná a co tím ztrácí? Může v současném stavu čelit konkurenci z Číny nebo Spojených států? Nenastal už čas na její rozšiřování? A mohla by se mezi novými členy objevit také Ukrajina? Pavlína Nečásková se zeptala bývalého předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze, který přicestoval do Prahy na valné shromáždění Evropské vysílací unie.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plynovou energetiku teď chtějí všichni - Češi, Němci, Poláci a další. Evropa postupně mění své uhelné elektrárny a teplárny za plynové, což ještě před začátkem stavby naráží na jeden problém - kvůli vysoké poptávce výrobci technologií pro plynové zdroje nestíhají. Česká společnost 2JCP z fondu Jet Investment, která se zaměřuje na vývoj a výrobu technologií pro průmysl a energetiku, zažívá díky vysoké poptávce zlaté časy. „Celý trh s plynovou energetikou zažívá silnou konjunkturu. Nemyslím si, že úplně tím hlavním, ale významným driverem je přechod od uhlí k plynu v Evropě. Ten hlavní driver je hlavně masivní výstavba datových center ve Spojených státech, samozřejmě umocněná všeobecnou globální elektrifikací v energetice,“ říká generální ředitel společnosti 2JCP Vojtěch Křenovský. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Situace na Blízkém východě nadále ovlivňuje leteckou dopravu - řada letů zůstává dočasně zrušena a drahé letecké palivo zvedlo ceny letenek. I přesto Češi stále létají. Hledají ovšem nové destinace a letos v létě se chystají hlavně po Evropě. „Mnoho blízkovýchodních destinací se uzavřelo, ale Češi chtějí cestovat, mají cestování v genech, takže hledají náhradní destinace, a obracejí se tím pádem do Evropy. Bude to jižní Evropa, Španělsko, Portugalsko, tyto oblasti,“ predikuje v pořadu Agenda Seznam Zpráv Byznys Jan Kropáček, Country Sales Manager Air France–KLM pro Českou republiku. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Predsednica republike Nataša Pirc Musar je danes sprejela vladno ekipo. Zaželela ji je uspešno delo ter poudarila pomen konstruktivnega sodelovanja z opozicijo in širšega dogovora pri ključnih razvojnih in sistemskih vprašanjih. Premier Janez Janša je med problemi navedel javne finance, korupcijo in demografijo. Drugi poudarki oddaje: - ZDA naj bi Iranu v skladu s sporazumom namenile 300 milijard dolarjev za obnovo - Evropa okrepila prizadevanja za obrambo v okviru Nata - Stanje podzemnih voda prvič dobro na vseh območjih

Tohle je zkrácená verze rozhovoru. Pusť si celý díl a Předplať si náš obsah a dostávej díly v celé jejich délce, dřív a bez reklam. Jen za 100,-/měsíc. https://open.spotify.com/episode/3NWDdclBFk4GUSwgVlal0Q?si=bc031e72a101465bTohle je deep dive do vědy za klimatem, jeho změnou a vývojem během planetární historie.Klima se dnes často láme mezi dvě špatné strategie. Na jedné straně panika. Na druhé cynismus. Tenhle rozhovor jde jinudy.S Danielem Kortusem rozebíráme, co vlastně znamená klimatická změna v měřítku planety, civilizace i každodenního života.Proč je dnešní situace bezprecedentní ne proto, že by se klima nikdy neměnilo, ale proto, že jsme během pár generací otevřeli geologickou banku uhlíku, která se jinak hýbe v horizontech milionů let.Proč každá desetina stupně dává smysl. Proč technologie nejsou zázračné řešení, ale zároveň ani není pravda, že se nic nedaří. A proč největší problém klimatu možná není jen fyzický, ale i psychologický a komunikační: je příliš velké, příliš dlouhé a příliš abstraktní na to, aby bylo přirozeně na prvním místě.Parťák dílu:Vilgain - Aktin.cz a tady je náš link essentials ⁠⁠Aktin.cz/bwa⁠⁠ pro slevu zadej kód BWA a objednej si kvalitní produkty s čistým složením. Tady máš seznam našich essentials ⁠⁠Aktin.cz/bwa⁠⁠⁠ Fondee.cz - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.fondee.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Unikátní platforma na investování v ČR, kterou sami používáme. Navštiv ⁠⁠⁠www.Fondee.cz⁠⁠⁠ a zadej kód "BWA" pro 3 měsíce investování zdarma! Začni třeba už s 1000,- // Investování se pojí s riziky. Minutáž:00:00 Představení hosta a projektu Klimatomluva04:33 Jak vypadala klimatická změna před průmyslovou revolucí a po ní?11:41 Co jsou Milankovičovy cykly a jak přepínají doby ledové?13:59 Karbonový puls: Jak člověk otočil regulátorem oxidu uhličitého20:46 Mechanismus skleníkového efektu a role vodní páry28:23 Předpověď počasí vs. modelování klimatu: Jak vznikají scénáře IPCC?34:03 Co by globální oteplení reálně znamenalo pro Českou republiku?41:26 Techno-optimismus: Proč se nám daří rozvíjet obnovitelné zdroje?54:39 Má smysl, aby Evropa omezovala emise, když dělá jen 5%?56:30 Oceán jako chemický pufr planety a riziko jeho nasycení01:11:37 Jak vyčištění síry z paliv lodí paradoxně ohřálo Atlantik01:17:06 Klimatická úzkost a role jednotlivce proti korporacím01:23:37 Jak dostat téma k lidem skrze adaptaci a příběhy (např. v seriálu Ulice)01:33:26 Informační ekologie a Princip asymetrie bullshitu (Brandoliniho zákon)Přechod do VIP části- Koncept Velkého zjednodušení a enormní energetický hlad AI- Albedo efekt, tání Arktidy a závěrečné shrnutí

Vedení Evropské unie věří, že energetická budoucnost starého kontinentu leží pod severoafrickým sluncem. Evropská komise v úterý přislíbila vyčlenit pět miliard eur na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v severní Africe a na Blízkém východě. Elektřina vyrobená v regionu by se v budoucnu mohla vracet zpět do evropské rozvodné sítě. Podrobnosti přináší evropská odnož amerického zpravodajského serveru Politico.

Vedení Evropské unie věří, že energetická budoucnost starého kontinentu leží pod severoafrickým sluncem. Evropská komise v úterý přislíbila vyčlenit pět miliard eur na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v severní Africe a na Blízkém východě. Elektřina vyrobená v regionu by se v budoucnu mohla vracet zpět do evropské rozvodné sítě. Podrobnosti přináší evropská odnož amerického zpravodajského serveru Politico.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Zadák byl jedním z nejvýše postavených českých manažerů, kteří se prosadili v globálním IT. Vystudoval ČVUT a od roku 1997 spojil svůj osud s korporací Hewlett-Packard. Proč je podle něj klíčové ovládat základní IT kompetence? A kde by se Česko mělo inspirovat, aby bylo konkurenceschopnější? „Kdo byl v Číně, v Singapuru, v Koreji nebo v Indii, vidí, jak tvrdě tam lidi pracují,“ naznačuje investor. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po več kot štirih letih od ruskega napada na Ukrajino v mirovnih pogajanjih ni opaziti napredka. Združene države Amerike so bolj zaposlene z Iranom in Bližnjim vzhodom. Medtem naj bi Ukrajina počasi vzpostavila ravnotežje na bojišču, z vsakodnevnimi napadi na rusko vojaško in energetsko infrastrukturo pa sprva simbolična škoda postaja vse bolj realna. V tokratnem Studiu ob 17.00 bomo poskusili odgovoriti na vprašanje ali se mir v Ukrajini oddaljuje ali vseeno približuje in kakšno vlogo lahko v tem procesu odigra Evropa. Gostje: dr. Klemen Grošelj, obramboslovec; dr. Denis Mancevič, kolumnist in analitik; dr. Rok Spruk, Ekonomska fakulteta Univerze v Ljubljani; dr. Boštjan Udovič, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani.

Jan Zadák byl jedním z nejvýše postavených českých manažerů, kteří se prosadili v globálním IT. Vystudoval ČVUT a od roku 1997 spojil svůj osud s korporací Hewlett-Packard. Proč je podle něj klíčové ovládat základní IT kompetence? A kde by se Česko mělo inspirovat, aby bylo konkurenceschopnější? „Kdo byl v Číně, v Singapuru, v Koreji nebo v Indii, vidí, jak tvrdě tam lidi pracují,“ naznačuje investor. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Zadák byl jedním z nejvýše postavených českých manažerů, kteří se prosadili v globálním IT. Vystudoval ČVUT a od roku 1997 spojil svůj osud s korporací Hewlett-Packard. Proč je podle něj klíčové ovládat základní IT kompetence? A kde by se Česko mělo inspirovat, aby bylo konkurenceschopnější? „Kdo byl v Číně, v Singapuru, v Koreji nebo v Indii, vidí, jak tvrdě tam lidi pracují,“ naznačuje investor. Poslechněte si rozhovor.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Rusové potřebovali, aby to v Arménii přinejmenším zůstalo tak, jak to je. Snažili se, aby proruské strany dohromady měly dostatek křesel v parlamentu, a mohly tak zabránit radikálním ústavním změnám,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Petra Procházková. „Putinova největší noční můra je Trump v Jerevanu,“ dodává v rozhovoru. Arménský premiér Nikol Pašinjan sice vyhrál volby a na první pohled by se zdálo, že země potvrdila proevropské směřování. Výsledek je ale složitější. Proruská opozice nečekaně posílila, premiér nedosáhne na ústavní většinu a čísla ukazují, že skoro čtyřicet procent Arménů chce dobré vztahy s Moskvou. „Pro Armény je určující pragmatismus a touha přežít – a to ne v úplné nuzotě. Oni podřídí zahraniční politiku tomu, co bude pro Arménii prospěšné, ne co bude hodnotové,“ vysvětluje v podcastu Procházková. Jak se stalo, že Pašinjan politicky přežil porážku v Náhorním Karabachu? Proč tolik Arménů pořád věří Rusku? A dokáže Evropa kavkazské zemi nabídnout skutečné bezpečnostní garance? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

„Vlivem Evropské unie a takzvaného globalismu a progresivismu dochází k relativizaci všech pojmů, jako je národní identita nebo státní suverenita,“ říká v rozhovoru Petr Zuska. 1. díl, 09.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Vývoj v posledních měsících ukazuje zásadní obrat v tom, jak Evropa přemýšlí o obraně kontinentu. Doba, kdy byla Ukrajina brána jen jako pasivní příjemce západní solidarity a vojenské pomoci, skončila. Dnes je Ukrajina vnímána jako poskytovatel evropské bezpečnosti a technologická laboratoř pro modernizaci evropských armád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svoji existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev. „Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.V rozhovoru také upozornil, v jakým problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek. „Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘. Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svoji obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Ukrajina není zemí, která žádá Evropu o pomoc. Je společností, která má zkušenosti, jež si Evropa zatím neumí do důsledku představit. Oleksii Reznikov, bývalý ukrajinský ministr obrany, mluví o této zkušenosti každodenního života společnosti a institucí ve válečném stavu jako o krutě zaplacené výhodě. Ukrajina ji nechtěla získat, ale získala ji ve zničených městech, rozbitých životech i v každodenním rozhodování pod tlakem. Reznikov ukazuje, co všechno se může Evropa od Ukrajiny naučit.  V přímém přenosu vidíme, jak rychle se mění moderní bojiště, proč jsou drony, kyberútoky, energetická infrastruktura, informace a umělá inteligence součástí jedné bezpečnostní reality, ale také jak důležitá je schopnost společnosti organizovat se zdola. Mluví o dobrovolnících, soukromém sektoru, rychlosti rozhodování i o tom, jak se z věcí považovaných za nemožné, třeba v podobě stingerů, Patriotů nebo F-16, postupně staly skutečné dodávky. Ukrajina Evropě nenastavuje jen zrcadlo, ale nabízí jí i lekci odolnosti, iniciativy a schopnosti bránit způsob života, který jsme příliš dlouho považovali za samozřejmý.  Podcastem provází publicista Petr Bittner. Český hlas Oleksiji Reznikovovi propůjčil Petr Pěknic.

S experty Lenkou Martínkovou, Zuzanou Ringlerovou a Filipem Černochem o íránské současnosti, amerických vyhlídkám a hledání nové energie. Moderuje Tomáš Brolík.Spojené státy vězí vězí až po uši ve válce s Íránem - slovům washingtonského vedení navzdory. Jak americko-izraelský útok změnil íránský režim? Co od něj teď čekat? Jakou roli bude dosavadní blízkovýchodní neúspěch hrát v Trumpově snaze ovládnout americkou politiku a mohla se vůbec Evropa na další energetický karambol připravit?

„Německo počítá s tím, že jako velmoc má nárok na své kolonie. Jako mají Britové a Francouzi kolonie v zámoří, tak pro německý prostor je koloniálním prostorem střední a východní Evropa, protože tam jsou zdroje, zemědělská půda, suroviny. To je projekt Mitteleuropy, který se Němci v různých podobách snaží prosazovat doteď,“ říká historik a slavista Michal Téra v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 22.05.2026, www.RadioUniversum.cz

Jak rychle se dnes dokáže Evropská unie rozhodovat ve chvíli, kdy čelí krizi? Evropská Unievznikla jako prostor spolupráce, kompromisu a pomalého hledání shody než evropské instituce často dokážou reagovat. Válka, bezpečnostní hrozby, ekonomické otřesy, i tlak autoritářských režimů ukazují, že Evropa už nemůže spoléhat na to, že na zásadní rozhodnutí bude vždy dost času. Je problémem jen bruselská byrokracie, nebo samotné nastavení Evropské unie, která vznikala pro jinou dobu? A dokáže se Evropa změnit tak, aby v novém světě obstála? O rychlosti, pomalosti a budoucnosti evropského rozhodování debatovali politolog Petr Kaniok, francouzská výzkumnice Marie Krpata a politička a aktivistka Markéta Gregorová. Moderuje novinářka Helena Truchlá.

Vyšší rodičovský příspěvek. Není to málo? Ministr Zůna – sám voják v politickém poli. Evropa stojí před volbou stát se hráčem, nebo být jen hřištěm. Jak skončil soud Musk versus Open AI. Gerhard Schröder jako Putinovo šidítko. Moderuje Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento týden se v Praze koná už tradiční mezinárodní konference GLOBSEC Forum. Hlavním tématem 21. ročníku bude změna globálního řádu a jak na ni má reagovat Evropa. Jak se k ní postaví, bude totiž mít zásadní vliv na její geopolitickou budoucnost.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #18: V Praze se tento týden uskuteční třetí ročník prestižní bezpečnostní konference Globsec. Ředitel komunikace Filip Nerad popisuje, že se ho letos zúčastní dva tisíce hostů z osmdesáti zemí, včetně prezidentů, ministrů a známých expertů. Jejich setkání dříve hostila Bratislava, a to z kapacitních důvodů, a také kvůli politickému přituhování na Slovensku. Nyní Globsec našel útočiště v Česku. Nerad v rozhovoru mluví také o tom, proč je problém, že v tuzemsku zahraniční politiku, jež je stále více spojená s domácí, popisují mnohdy lidé, kteří se tématu nemají dostal času věnovat a  jaká témata nám unikají.

Teden pred nami skoraj gotovo prinaša vložitev kandidature Janeza Janše za novega mandatarja. Že prvi zakonodajni predlog prihodnje koalicije, interventni zakon za razvoj Slovenije, pa bodo skušali ustaviti sindikati, ki naj bi danes v državni zbor vložili zbrane podpise za sklic zakonodajnega referenduma. V oddaji tudi o tem: - Po Trumpu se na Kitajsko odpravlja tudi Putin. Evropa medtem kljub zadržanosti Nemčije razmišlja o ukrepih, ki bi zajezili uvoz cenejših kitajskih izdelkov - Združeni narodi želijo še letos rešiti vprašanje razdeljenost Cipra, kjer pa glede združitve grškega in turškega dela niso optimistični - Slovenski rokometaši potrdili vozovnico za svetovno prvenstvo. Hokejisti medtem na drugi tekmi svetovnega prvenstva premoč priznali Norvežanom

Globální trh s odpady roste raketovým tempem. Spolu s ním ale sílí i nelegální obchod, na kterém se podílí například i italská mafie Camorra. Podezřelé zásilky přitom nemíří jen na vzdálené skládky mimo Evropu, ale i do Česka. Text Barbory Šturmové čte Renata Klusáková.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když se vysměješ bubákovi, tak se ho bojíš trochu míň,“ říká expert na hybridní hrozby Jakub Kalenský, když vysvětluje, proč je humor podle Ukrajinců jednou z nejúčinnějších zbraní proti ruské propagandě. Podle něj právě zesměšňování podrývá důvěryhodnost informačního agresora a zároveň pomáhá společnosti zvládat strach. „Rusové chtějí být bráni vážně jako velmoc. A nenávidí, když se jim směješ,“ dodává. V rozhovoru popisuje, proč se Rusko nesnaží jen přesvědčovat, ale hlavně vyvolávat chaos, emoce a nedůvěru. „Jim jde o to, aby ta společnost byla pokud možno iracionální, vystrašená a zhysterizovaná,“ říká. Mluví také o tom, proč se podle něj Evropa stále brání pomalu, přestože informační válka probíhá už více než deset let a proč Západ po pádu Sovětského svazu udělal zásadní chybu, když přestal Rusku věnovat pozornost. „V mnoha zemích se rozpustily týmy, které byly specializované na Rusko a na to, co dělají v informačním prostoru,“ říká. Kalenský rozebírá i českou politiku, Tomia Okamuru, Filipa Turka nebo proruské narativy kolem Ukrajiny. „I takový člověk může docela posloužit ruské propagandě. A náhodně,“ říká o politicích, kteří podle něj některé ruské talking pointy šíří, aniž by si to třeba uvědomovali. Zároveň upozorňuje, že problém není jen v jednotlivých politicích, ale i v tom, že český stát podle něj dlouhodobě nedokáže dezinformační kampaně ani pořádně zachytit. „Pokud ani nezachytíš problém, pak nemůžeš dělat vůbec nic dalšího,“ říká. Mluví i o tom, proč podle něj nestačí jen zvyšovat mediální gramotnost nebo bojovat s jednotlivými lživými příspěvky, ale proč je potřeba dělat něco s agresory. A vysvětluje, proč podle něj svoboda slova není bezbřehá a proč demokratické státy musí hledat hranici mezi ochranou svobody a ochranou společnosti před cílenou manipulací. „Spravedlnost má být slepá,“ říká k debatě o tom, jestli trestní řízení nemůže z některých aktérů udělat mučedníky. Jak přesně funguje „praní“ dezinformací? Proč jsou podle Kalenského proruské narativy silnější než jen součet voličů SPD? A proč si myslí, že Evropa stále bojuje „s jednou nebo dvěma rukama svázanýma za zády“? Poslechněte si celý rozhovor.

U novoj epizodi Jao Mile podcasta gost je Roko Leni Ukić — bivši kapiten reprezentacije Hrvatske, najbolji strelac u istoriji nacionalnog tima i jedan od najtalentovanijih plejmejkera sa ovih prostora.Tokom bogate karijere nastupao je u NBA ligi za Toronto Raptors i Milwaukee Bucks, kao i Barcelonu, TauKeramiku, Lotomatiku, Panatinaikos, Fenerbahce, CedevituPričamo o njegovom košarkaškom putu — od Splita do najvećih svetskih arena, izazovima igranja u NBA, razlikama između evropske i američke košarke, kao i o liderstvu u reprezentaciji Hrvatske.Ukić otvoreno govori o ključnim momentima karijere, saradnji sa velikim trenerima i igračima, ali i o tome kako danas gleda na razvoj mladih igrača i budućnost evropske košarke.Iskren, direktan i bez filtera — razgovor koji svaki ljubitelj košarke ne sme da propusti.01:05:00 Odrastanje01:16:50 Repka01:26:30 Draft01:34:20 Spanija 01:42:00 Toronto01:48:00 Evropa 01:52:00 Agenti/Roditelji01:55:40 Budućnost HR košarke 01:58:45 Najteži protivnika02:04:50 Najtalenat 02:08:00 Plan za penziju02:09:10 Benefiti02:11:00 Savet za mlade 02:14:40 Pečenje02:15:45 Top 5Pratite nas na društvenim mrežama!Instagramhttps://www.instagram.com/jaomile_podcast/Facebook https://www.facebook.com/JAOMILEPODCASTTikTokhttps://www.tiktok.com/@jaomile_podcastTwitter https://twitter.com/mileilicGost: Roko Leni Ukic Datum: 6. Maj  2026. Autor i domaćin: Mile IlićLokacija: Studio Long MileProdukcija: Jao Mile#jaomilepodcast #rokoukic #crvenazvezda #kkpartizan #NikolaJovic #nba  #nikolajokic #abaliga #jokic #bogdanovic #euroleague #doncic #nikolatopic #micic

Co když se budoucnost světa už nerozhoduje v Evropě? Britský novinář, esejista a technologický vizionář Jonathan Ledgard strávil velkou část života v Africe, odkud se podle něj Evropa jeví jako stárnoucí, znejistělý kontinent, který se stále příliš často chová, jako by byl středem dějin. Opomíjená Afrika je přitom prostor, kde se ve zrychlené formě potkávají největší otázky současnosti jako demografický růst, klimatická krize, urbanizace, technologie, kolapsy států i nové formy infrastruktury.  Ledgard ukazuje, proč nestačí dívat se na svět evropskýma očima. Vypráví o mobilních telefonech, které v Africe přeskočily jednu etapu vývoje, o dronech doručujících krev a léky tam, kam nevedou silnice, ale také o technologiích, které selhávají, když neodpovídají místním podmínkám. Dokáže Evropa pochopit, že budoucnost už vzniká i jinde a že její partnerství se světem musí mít jinou podobu, než na kterou byla zvyklá? Podcastem provází publicista Petr Bittner. Hlas Jonathanu Ledgardovi v českém znění propůjčil herec Petr Pěknic.

Evropska unija prehaja iz krize v krizo. Svet se močno in hitro spreminja, ob geopolitičnih pretresih postaja tristranski, Evropa pa je na razpotju – ali naj gre po poti strateške samostojnosti ali pa bo postala postranski akter. Stara celina želi ohraniti tudi evropski način življenja, svoboščine, visoke standarde človekovih pravic, demokracije, blaginje in varovanja okolja. O tem, v kakšni kondiciji je Evropska unija, ki se je razvila kot mirovni projekt, pred dnevom Evrope v tokratnem Studiu ob 17-ih. Gostje: dr. Jelena Juvan, Katedra za obramboslovje, FDV Univerze v Ljubljani; dr. Matej Accetto, Katedra za ustavno pravo, PF Univerze v Ljubljani; mag. Sibil Svilan, dolgoletni predsednik uprave SID banke; mag. Mojca Širok, nekdanja dopisnica RTV Slovenija iz Bruslja. Avtorica oddaje Sandra Krišelj.

Marek Španěl stojí za jedním z nejprodávanějších počinů v historii českého herního průmyslu. Spoluzakladatel skupiny SPM Invest a podle žebříčku Forbesu 63. nejbohatší Čech v nebývale otevřeném rozhovoru pro The Forbes Show vysvětluje, proč se štěstí v digitálním světě hledá jen těžko. „Na našich hrách mám rád, že v nich můžete hledět na hvězdy nebo sedět u ohně,“ říká spolutvůrce globálního byznysového úspěchu jménem Bohemia Interactive, studia, které si z Česka vydobylo sedmnáctimilionovou hráčskou základnu ve všech koutech planety. Z jejich produkce pochází například úspěšná Operace Flashpoint i aktuální trháky DayZ Frostline nebo vojenský simulátor Arma Reforger. Nejvíc tržeb „Bohemka“ generuje na americkém trhu, za nímž následuje Evropa. Podle aktuálních čísel největší české herní studio dokázalo akcelerovat obrat o víc než třetinu na 1,4 miliardy korun. Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank⁠https://www.rb.cz

Česko čelí riziku masivní politizace státní správy kvůli novému služebnímu zákonu, který úředníky podřizuje přímo Úřadu vlády. Jan Grolich v čele KDU-ČSL rýsuje restart strany, zatímco Martin Kuba opouští ODS a formuje hnutí „Naše Česko“. Evropa se připravuje na krizi horší než ty v roce 1973 a 2022 dohromady a globálními trhy otřásá odchod Emirátů z kartelu OPEC. Hybridní hrozby mezitím nabírají na síle skrze špionážní aféru Black Cube ve Slovinsku a ruskou doktrínu „reflexive control“, zatímco Google plánuje od září 2026 definitivně ukončit anonymitu vývojářů aplikací.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Jak bývalý viceguvernér ČNB a exšéf České spořitelny vzpomíná na transformaci devadesátých let? Proč se Evropa dobrovolně svazuje paragrafy, dotacemi a zelenou ideologií, která podvazuje její ekonomický růst a vrací nás o krok zpět k centrálnímu plánování? Proč dnešní vyprázdněná politika nedokáže reagovat na globální výzvy? Pavel Kysilka nabízí ostrý, ale přitom střízlivý pohled na pád německého průmyslu, omyly evropského Green Dealu i falešný woke liberalismus dnešní doby. Jaké by byly reálné náklady přijetí eura pro Českou republiku? Proč je vlastní měnová politika zásadní brzdou i plynem naší ekonomiky? A proč bychom měli místo hodnot začít v politice opět nekompromisně prosazovat naše národní zájmy?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.

Co dělá válka na Blízkém východě s cenami letenek? Evropa si v noci posunula hodinky dopředu. Blížíme se zrušení střídání času? Jak se žije na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny? A kam směřuje závodní krasobruslení? A jaké výkony jsme viděli na MS v Praze?