Podcasts about Evropa

Plynovou energetiku teď chtějí všichni - Češi, Němci, Poláci a další. Evropa postupně mění své uhelné elektrárny a teplárny za plynové, což ještě před začátkem stavby naráží na jeden problém - kvůli vysoké poptávce výrobci technologií pro plynové zdroje nestíhají. Česká společnost 2JCP z fondu Jet Investment, která se zaměřuje na vývoj a výrobu technologií pro průmysl a energetiku, zažívá díky vysoké poptávce zlaté časy. „Celý trh s plynovou energetikou zažívá silnou konjunkturu. Nemyslím si, že úplně tím hlavním, ale významným driverem je přechod od uhlí k plynu v Evropě. Ten hlavní driver je hlavně masivní výstavba datových center ve Spojených státech, samozřejmě umocněná všeobecnou globální elektrifikací v energetice,“ říká generální ředitel společnosti 2JCP Vojtěch Křenovský. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Situace na Blízkém východě nadále ovlivňuje leteckou dopravu - řada letů zůstává dočasně zrušena a drahé letecké palivo zvedlo ceny letenek. I přesto Češi stále létají. Hledají ovšem nové destinace a letos v létě se chystají hlavně po Evropě. „Mnoho blízkovýchodních destinací se uzavřelo, ale Češi chtějí cestovat, mají cestování v genech, takže hledají náhradní destinace, a obracejí se tím pádem do Evropy. Bude to jižní Evropa, Španělsko, Portugalsko, tyto oblasti,“ predikuje v pořadu Agenda Seznam Zpráv Byznys Jan Kropáček, Country Sales Manager Air France–KLM pro Českou republiku. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Predsednica republike Nataša Pirc Musar je danes sprejela vladno ekipo. Zaželela ji je uspešno delo ter poudarila pomen konstruktivnega sodelovanja z opozicijo in širšega dogovora pri ključnih razvojnih in sistemskih vprašanjih. Premier Janez Janša je med problemi navedel javne finance, korupcijo in demografijo. Drugi poudarki oddaje: - ZDA naj bi Iranu v skladu s sporazumom namenile 300 milijard dolarjev za obnovo - Evropa okrepila prizadevanja za obrambo v okviru Nata - Stanje podzemnih voda prvič dobro na vseh območjih

Tohle je zkrácená verze rozhovoru. Pusť si celý díl a Předplať si náš obsah a dostávej díly v celé jejich délce, dřív a bez reklam. Jen za 100,-/měsíc. https://open.spotify.com/episode/3NWDdclBFk4GUSwgVlal0Q?si=bc031e72a101465bTohle je deep dive do vědy za klimatem, jeho změnou a vývojem během planetární historie.Klima se dnes často láme mezi dvě špatné strategie. Na jedné straně panika. Na druhé cynismus. Tenhle rozhovor jde jinudy.S Danielem Kortusem rozebíráme, co vlastně znamená klimatická změna v měřítku planety, civilizace i každodenního života.Proč je dnešní situace bezprecedentní ne proto, že by se klima nikdy neměnilo, ale proto, že jsme během pár generací otevřeli geologickou banku uhlíku, která se jinak hýbe v horizontech milionů let.Proč každá desetina stupně dává smysl. Proč technologie nejsou zázračné řešení, ale zároveň ani není pravda, že se nic nedaří. A proč největší problém klimatu možná není jen fyzický, ale i psychologický a komunikační: je příliš velké, příliš dlouhé a příliš abstraktní na to, aby bylo přirozeně na prvním místě.Parťák dílu:Vilgain - Aktin.cz a tady je náš link essentials ⁠⁠Aktin.cz/bwa⁠⁠ pro slevu zadej kód BWA a objednej si kvalitní produkty s čistým složením. Tady máš seznam našich essentials ⁠⁠Aktin.cz/bwa⁠⁠⁠ Fondee.cz - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.fondee.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Unikátní platforma na investování v ČR, kterou sami používáme. Navštiv ⁠⁠⁠www.Fondee.cz⁠⁠⁠ a zadej kód "BWA" pro 3 měsíce investování zdarma! Začni třeba už s 1000,- // Investování se pojí s riziky. Minutáž:00:00 Představení hosta a projektu Klimatomluva04:33 Jak vypadala klimatická změna před průmyslovou revolucí a po ní?11:41 Co jsou Milankovičovy cykly a jak přepínají doby ledové?13:59 Karbonový puls: Jak člověk otočil regulátorem oxidu uhličitého20:46 Mechanismus skleníkového efektu a role vodní páry28:23 Předpověď počasí vs. modelování klimatu: Jak vznikají scénáře IPCC?34:03 Co by globální oteplení reálně znamenalo pro Českou republiku?41:26 Techno-optimismus: Proč se nám daří rozvíjet obnovitelné zdroje?54:39 Má smysl, aby Evropa omezovala emise, když dělá jen 5%?56:30 Oceán jako chemický pufr planety a riziko jeho nasycení01:11:37 Jak vyčištění síry z paliv lodí paradoxně ohřálo Atlantik01:17:06 Klimatická úzkost a role jednotlivce proti korporacím01:23:37 Jak dostat téma k lidem skrze adaptaci a příběhy (např. v seriálu Ulice)01:33:26 Informační ekologie a Princip asymetrie bullshitu (Brandoliniho zákon)Přechod do VIP části- Koncept Velkého zjednodušení a enormní energetický hlad AI- Albedo efekt, tání Arktidy a závěrečné shrnutí

Piše Katarina Mahnič, bereta Eva Longyka Marušič in Igor Velše. Britanska pisateljica Samantha Harvey je za roman V orbiti leta 2024 prejela prestižno Bookerjevo nagrado, kar pri tako drobnih delih (140 strani) ni prav pogosto. Ena od članic žirije je zapisala, da knjiga sicer ni obsežna, vendar je v njej zbrano vse življenje, neki drugi žirant pa, da je to ljubezensko pismo našemu planetu ter presunljiva potrditev tako posamezne kot kolektivne vrednosti vsakega človeškega življenja. V orbiti ni roman v klasičnem pomenu, v katerem bi se zgodilo kaj izrednega ali bi imel izrazitega glavnega junaka. Kljub premočrtni pripovedi, začinjeni s spomini, je vzdušje tisto, ki ohranja bralčevo pozornost, ga nenehno izziva in preseneča. Seveda pa je izjemno tudi okolje, v katerem se zgodba dogaja: mednarodna vesoljska postaja, kjer je šest astronavtov in kozmonavtov iz petih držav (Velike Britanije, ZDA, Italije, Japonske in Rusije) na devetmesečni misiji. Spremljamo en dan njihovega življenja, v katerem šestnajstkrat obkrožijo Zemljo in v 24 urah vidijo šestnajst sončnih vzhodov in zahodov, šestnajst dni in noči. Med urjenjem so jim zabičali, da si morajo zabeležiti vsak dan, ko se prebudijo, in si reči: To je jutro novega dne. Kajti v svetu tega omejenega, nečloveškega okolja brez gravitacije, z liofilizirano hrano, ponavljajočimi se opravki in raziskavami, spanjem v zraku, strogimi telesnimi treningi, pomanjkanjem prostora in širše človeške skupnosti je treba realni čas kar naprej miselno ozaveščati. In čeprav se počutijo kot povsem rutinski astronavti na dvorišču Zemlje, so tako odmaknjeni od vsega znanega, da tam zgoraj nehote ustvarijo svoj svet in svoja razmerja, drug drugemu nadomeščajo vse druge ljudi »prežema jih občutek zlitja, vse manj so si različni«. Iz svoje perspektive dojemajo in na novo odkrivajo dotlej znane stvari. Odkrivajo, kako bi moralo biti. Kot bi bila esenca človeštva zbrana v tej peščici ljudi in bi med njimi ne bilo več begajočih razlik in oddaljenosti, temveč bi vse postalo bližnje in otipljivo. Ko japonsko astronavtko doseže novica o smrti matere, pomisli, da bi bilo vse v redu, če bi lahko ostala v orbiti do konca življenja, saj bo njena mati mrtva šele, ko se bo vrnila. »Ko planet drvi skozi vesolje in ti drviš za njim skozi svetlobo in temo in so tvoji možgani okajeni od nedoumevanja časa, se nič ne more končati. Mogoče pa sploh ni konca, samo to večno kroženje.« Angleška astronavtka prebira besede, ki ji jih je njen mož zapisal na fotografijo zvezdnega neba: »Tukaj si. Tukaj si bila. Do takrat, ko boš to prejela, boš že osem- ali devetkrat okoli sveta. Moraš priznati, da je težko imeti ženo, ki ti leti nad glavo sedemindvajset tisoč kilometrov na uro. Nikoli ne veš, kje je ali kje jo najti.« Potem ko italijanski astronavt poje svoje kosmiče in pritrdi žlico na magnetni pladenj, razmišlja, k čemu se bo z veseljem vrnil, ko bo napočil čas. »K stvarem, ki jih ne potrebujem. K odvečnosti. K nekemu odvečnemu okrasku na polici. K preprogi.« Pa čeprav bi, ko bi ležal na njej, spet sanjal o vesolju. Ko se šesterica pogovarja o svojih vesoljskih sprehodih, vsi opisujejo nekakšen déjà vu – vedo, da so tam že bili. Ruski kozmonavt pravi, da je to morda povezano z nedosegljivimi spomini iz maternice. »Tak občutek dobim med lebdenjem v vesolju. Da še nisem rojen.« Poleg osebnih uvidov in popolne zavezanosti vesolju so (kljub nespečnosti, bolečim sinusom, propadanju mišic, zmanjševanju kostne gostote, pogrešanjem bližnjih ...) najmočnejši astronavtski pogledi na Zemljo, okoli katere krožijo, ki v devetdesetminutnih razmakih utripa pred njihovimi očmi in se jim razkriva povsem drugače, kot so je vajeni, in katere pojave (med njimi tudi krepitev tajfuna) lahko samo nemočno opazujejo, se jim čudijo, jih občudujejo. »Tukaj je prišla Evropa in že je izginila tam.« Poleg časa, ki se skrči v točko na polju puste beline, konkreten in nesmiseln, padejo tudi meje; vidijo odsotnost meja, z izjemo tistih med kopnim in morjem. Ne vidijo držav, zgolj vrtečo se, nedeljivo kroglo, ki ne pozna možnosti ločevanja, kaj šele vojne. »Tukaj ni nobenih sten ali ograd – nobenih plemen, nobene vojne ali korupcije ali posebnega povoda za strah.« Roman V orbiti Samanthe Harvey v tenkočutnem prevodu Igorja Harba je čudovito brati, vendar je o njem zelo težko pisati. Čeprav je poln tudi znanstvenih dejstev in tehničnih podrobnosti, je pisan v gostem, poetičnem jeziku, ki zahteva počasno použivanje, zbrano razmišljanje in skoraj meditativno stanje duha. Napisan je tako popolno, da smo že ob vstopanju v deseto orbito (poglavja so namreč razdeljena v šestnajst orbit, prav toliko, kot jih vsak dan izkusijo astronavti) dodobra izmučeni, odlično odmerjeno izmenjavanje klavstrofobije in čistega čudenja terja svoj davek. Poleg svežega pogleda na našo mater Zemljo iz zelo posebne perspektive njenih opazovalcev in njihovih razmišljanj o smislu življenja, ljubezni, smrti in preživetju knjiga postavlja tudi druga zelo aktualna vprašanja, vendar drugače od zguljenih okoljevarstvenih manter: o človeškem uničevanju in svinjanju našega planeta, o pohlepu in osvajanjih, s katerimi zaradi nenasitnih potreb spreminjamo naravni svet, o nepovezanosti ljudi, ki nas dela nesrečne ... Pa čeprav se Zemlja z vesoljske postaje zdi »ne majhna, temveč skoraj neskončno povezana, epska pesem v tekočih verzih. V orbiti je droben roman z mogočnim sporočilom: Ali ljudje res ne morejo skleniti miru drug z drugim, miru z Zemljo?

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Vedení Evropské unie věří, že energetická budoucnost starého kontinentu leží pod severoafrickým sluncem. Evropská komise v úterý přislíbila vyčlenit pět miliard eur na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v severní Africe a na Blízkém východě. Elektřina vyrobená v regionu by se v budoucnu mohla vracet zpět do evropské rozvodné sítě. Podrobnosti přináší evropská odnož amerického zpravodajského serveru Politico.

Vedení Evropské unie věří, že energetická budoucnost starého kontinentu leží pod severoafrickým sluncem. Evropská komise v úterý přislíbila vyčlenit pět miliard eur na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v severní Africe a na Blízkém východě. Elektřina vyrobená v regionu by se v budoucnu mohla vracet zpět do evropské rozvodné sítě. Podrobnosti přináší evropská odnož amerického zpravodajského serveru Politico.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Zadák byl jedním z nejvýše postavených českých manažerů, kteří se prosadili v globálním IT. Vystudoval ČVUT a od roku 1997 spojil svůj osud s korporací Hewlett-Packard. Proč je podle něj klíčové ovládat základní IT kompetence? A kde by se Česko mělo inspirovat, aby bylo konkurenceschopnější? „Kdo byl v Číně, v Singapuru, v Koreji nebo v Indii, vidí, jak tvrdě tam lidi pracují,“ naznačuje investor. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Zadák byl jedním z nejvýše postavených českých manažerů, kteří se prosadili v globálním IT. Vystudoval ČVUT a od roku 1997 spojil svůj osud s korporací Hewlett-Packard. Proč je podle něj klíčové ovládat základní IT kompetence? A kde by se Česko mělo inspirovat, aby bylo konkurenceschopnější? „Kdo byl v Číně, v Singapuru, v Koreji nebo v Indii, vidí, jak tvrdě tam lidi pracují,“ naznačuje investor. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po več kot štirih letih od ruskega napada na Ukrajino v mirovnih pogajanjih ni opaziti napredka. Združene države Amerike so bolj zaposlene z Iranom in Bližnjim vzhodom. Medtem naj bi Ukrajina počasi vzpostavila ravnotežje na bojišču, z vsakodnevnimi napadi na rusko vojaško in energetsko infrastrukturo pa sprva simbolična škoda postaja vse bolj realna. V tokratnem Studiu ob 17.00 bomo poskusili odgovoriti na vprašanje ali se mir v Ukrajini oddaljuje ali vseeno približuje in kakšno vlogo lahko v tem procesu odigra Evropa. Gostje: dr. Klemen Grošelj, obramboslovec; dr. Denis Mancevič, kolumnist in analitik; dr. Rok Spruk, Ekonomska fakulteta Univerze v Ljubljani; dr. Boštjan Udovič, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani.

Jan Zadák byl jedním z nejvýše postavených českých manažerů, kteří se prosadili v globálním IT. Vystudoval ČVUT a od roku 1997 spojil svůj osud s korporací Hewlett-Packard. Proč je podle něj klíčové ovládat základní IT kompetence? A kde by se Česko mělo inspirovat, aby bylo konkurenceschopnější? „Kdo byl v Číně, v Singapuru, v Koreji nebo v Indii, vidí, jak tvrdě tam lidi pracují,“ naznačuje investor. Poslechněte si rozhovor.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Rusové potřebovali, aby to v Arménii přinejmenším zůstalo tak, jak to je. Snažili se, aby proruské strany dohromady měly dostatek křesel v parlamentu, a mohly tak zabránit radikálním ústavním změnám,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Petra Procházková. „Putinova největší noční můra je Trump v Jerevanu,“ dodává v rozhovoru. Arménský premiér Nikol Pašinjan sice vyhrál volby a na první pohled by se zdálo, že země potvrdila proevropské směřování. Výsledek je ale složitější. Proruská opozice nečekaně posílila, premiér nedosáhne na ústavní většinu a čísla ukazují, že skoro čtyřicet procent Arménů chce dobré vztahy s Moskvou. „Pro Armény je určující pragmatismus a touha přežít – a to ne v úplné nuzotě. Oni podřídí zahraniční politiku tomu, co bude pro Arménii prospěšné, ne co bude hodnotové,“ vysvětluje v podcastu Procházková. Jak se stalo, že Pašinjan politicky přežil porážku v Náhorním Karabachu? Proč tolik Arménů pořád věří Rusku? A dokáže Evropa kavkazské zemi nabídnout skutečné bezpečnostní garance? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

„Vlivem Evropské unie a takzvaného globalismu a progresivismu dochází k relativizaci všech pojmů, jako je národní identita nebo státní suverenita,“ říká v rozhovoru Petr Zuska. 1. díl, 09.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Sicilija, velika za dve Sloveniji, z več kot dvakrat toliko prebivalci, je bila dolgo slaba vest italijanske države. Prevlada mafijskih organizacij, politična korupcija in gospodarska zaostalost so hromili razvoj in siromašili ljudi. A hkrati se je na otoku, ki je v svoji zgodovini živel pod številnimi zavojevalci, kjer so se stoletja srečevale različne rase in kulture, oblikovala družba sprejemanja, ki je v času, ko migracijska in azilna politika razdvajata države in prebivalce Evropske unije, velika redkost. Drugačnost in različnost nas bogatita, pravijo na Siciliji, iz svoje preteklosti smo se naučili, da je treba znati sprejemati. Vsebina je del projekta Tu EU – Povezani za prihodnost, ki ga sofinancira Evropska unija.

Vývoj v posledních měsících ukazuje zásadní obrat v tom, jak Evropa přemýšlí o obraně kontinentu. Doba, kdy byla Ukrajina brána jen jako pasivní příjemce západní solidarity a vojenské pomoci, skončila. Dnes je Ukrajina vnímána jako poskytovatel evropské bezpečnosti a technologická laboratoř pro modernizaci evropských armád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svoji existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev. „Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.V rozhovoru také upozornil, v jakým problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek. „Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘. Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svoji obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Soláry lámou rekordy, fosilní zdroje ustupují a elektrifikace nabírá tempo. Proč se přesto ve střední Evropě stále vede spor o dekarbonizaci? A kde má Evropa největší rezervy? O příležitostech i překážkách energetické transformace mluví analytička think tanku Ember Tatiana Mindeková.

Evropa podle šéfa státní exportní pojišťovny EGAP Davida Havlíčka ztrácí ekonomický vliv ve světě a nedokáže konkurovat Číně ani Spojeným státům. Český EGAP proto přišel s iniciativou, která má propojit evropské exportní instituce s evropským rozpočtem a posílit financování evropských firem v zahraničí.„V roce 2010 měla Evropa i Čína v Africe podobný podíl na trhu. Po deseti letech byla Evropa na dvaceti procentech a Čína na šedesáti,“ řekl Havlíček v novém Hrotcastu. Český návrh už podle něj podpořilo 25 evropských exportních institucí a dostal se i do debat o novém evropském rozpočtu po roce 2028. Klíčovou roli má hrát Evropská investiční banka, která by pomáhala přebírat část rizik exportních projektů. „Draghi napsal zprávu o tom, co Evropě chybí. My jsme řekli: pojďme to odpracovat,“ uvedl Havlíček.EGAP zároveň vidí obrovskou příležitost v poválečné obnově Ukrajiny. České firmy podle něj získávají náskok tím, že v zemi působí už během války. Speciální Fond Ukrajina už podpořil český export za téměř dvě miliardy korun.„Kdo tam dnes je, bude mít největší šanci získat největší část koláče při obnově země,“ říká Havlíček a rekonstrukci Ukrajiny označuje za „investiční projekt století“. Podle něj se Evropa zároveň musí připravit na tvrdší ekonomickou soutěž se Spojenými státy. „Američtí ‚cowboys‘ přijedou do země, vyskládají miliony dolarů na stůl a kritické suroviny koupí. Evropě je často vykoupí před nosem,“ varuje.Vedle Ukrajiny chce EGAP pomáhat i českým firmám zapojeným do dostavby Dukovan. Státní pojišťovna má firmám usnadnit financování investic potřebných pro účast na projektu. „Dodavatelé z jiných zemí podobnou podporu dostanou. Nechceme, aby české firmy byly v nevýhodě,“ dodal Havlíček.

V tejto epizóde sa Naďa Kacera rozpráva s brand stratégom Jakubom Kantorom. Otvorene hovoria o tom, ako vzniká emočné spojenie medzi ľuďmi a značkami, prečo firmy stále podceňujú strategický branding a aké riziká prináša slepé spoliehanie sa na AI pri tvorbe stratégie. Jakub v rozhovore zdieľa svoje skúsenosti z Ameriky, e-commerce aj B2B segmentu a vysvetľuje, prečo je brand jedným z najcennejších biznisových aktív firmy.V epizóde sa rozprávame aj o tom:ako vzniká emočné spojenie medzi ľuďmi a značkou,čo odlišuje branding od marketingovej komunikácie,prečo AI nevie nahradiť skúseného stratéga,ako silná značka pomáha rásť aj B2B firmám a e-shopom,prečo Amerika chápe branding úplne inak než Európa.Viac informácií na levosphere.sk.Prevádzkujete e-shop a robíte rozhodnutia na základe dát? Zapojte sa do Radaru Prieskumu slovenského e-commerce 2026. Vyplňte dotazník (prelinkovať na https://www.upterdam.sk/e-commerce-prieskum?ref=levosphere) a zistite kde stojíte práve vy.Odmenou za vyplnenie je 30% zľava na vstupenku na konferenciu Upterdam alebo vyhrajte  jeden z 20 voľných vstupov.JAK (NE)DĚLAT ZNAČKU: Nepleťte si AI se stratégemV této epizodě si Naďa Kacera povídá s brand stratégem Jakubem Kantorem. Otevřeně mluví o tom, jak vzniká emoční spojení mezi lidmi a značkami, proč firmy stále podceňují strategický branding a jaká rizika přináší slepé spoléhání na AI při tvorbě strategie. Jakub v rozhovoru sdílí své zkušenosti z Ameriky, e-commerce i B2B segmentu a vysvětluje, proč je brand jedním z nejcennějších byznysových aktiv firmy. V epizodě se bavíme také o tom:jak vzniká emoční spojení mezi lidmi a značkou,co odlišuje branding od marketingové komunikace,proč AI nedokáže nahradit zkušeného stratéga,jak silná značka pomáhá růst i B2B firmám a e-shopům,proč Amerika chápe branding úplně jinak než Evropa.Více informací na levosphere.sk.

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Ukrajina není zemí, která žádá Evropu o pomoc. Je společností, která má zkušenosti, jež si Evropa zatím neumí do důsledku představit. Oleksii Reznikov, bývalý ukrajinský ministr obrany, mluví o této zkušenosti každodenního života společnosti a institucí ve válečném stavu jako o krutě zaplacené výhodě. Ukrajina ji nechtěla získat, ale získala ji ve zničených městech, rozbitých životech i v každodenním rozhodování pod tlakem. Reznikov ukazuje, co všechno se může Evropa od Ukrajiny naučit.  V přímém přenosu vidíme, jak rychle se mění moderní bojiště, proč jsou drony, kyberútoky, energetická infrastruktura, informace a umělá inteligence součástí jedné bezpečnostní reality, ale také jak důležitá je schopnost společnosti organizovat se zdola. Mluví o dobrovolnících, soukromém sektoru, rychlosti rozhodování i o tom, jak se z věcí považovaných za nemožné, třeba v podobě stingerů, Patriotů nebo F-16, postupně staly skutečné dodávky. Ukrajina Evropě nenastavuje jen zrcadlo, ale nabízí jí i lekci odolnosti, iniciativy a schopnosti bránit způsob života, který jsme příliš dlouho považovali za samozřejmý.  Podcastem provází publicista Petr Bittner. Český hlas Oleksiji Reznikovovi propůjčil Petr Pěknic.

S experty Lenkou Martínkovou, Zuzanou Ringlerovou a Filipem Černochem o íránské současnosti, amerických vyhlídkám a hledání nové energie. Moderuje Tomáš Brolík.Spojené státy vězí vězí až po uši ve válce s Íránem - slovům washingtonského vedení navzdory. Jak americko-izraelský útok změnil íránský režim? Co od něj teď čekat? Jakou roli bude dosavadní blízkovýchodní neúspěch hrát v Trumpově snaze ovládnout americkou politiku a mohla se vůbec Evropa na další energetický karambol připravit?

„Německo počítá s tím, že jako velmoc má nárok na své kolonie. Jako mají Britové a Francouzi kolonie v zámoří, tak pro německý prostor je koloniálním prostorem střední a východní Evropa, protože tam jsou zdroje, zemědělská půda, suroviny. To je projekt Mitteleuropy, který se Němci v různých podobách snaží prosazovat doteď,“ říká historik a slavista Michal Téra v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 22.05.2026, www.RadioUniversum.cz

Jak rychle se dnes dokáže Evropská unie rozhodovat ve chvíli, kdy čelí krizi? Evropská Unievznikla jako prostor spolupráce, kompromisu a pomalého hledání shody než evropské instituce často dokážou reagovat. Válka, bezpečnostní hrozby, ekonomické otřesy, i tlak autoritářských režimů ukazují, že Evropa už nemůže spoléhat na to, že na zásadní rozhodnutí bude vždy dost času. Je problémem jen bruselská byrokracie, nebo samotné nastavení Evropské unie, která vznikala pro jinou dobu? A dokáže se Evropa změnit tak, aby v novém světě obstála? O rychlosti, pomalosti a budoucnosti evropského rozhodování debatovali politolog Petr Kaniok, francouzská výzkumnice Marie Krpata a politička a aktivistka Markéta Gregorová. Moderuje novinářka Helena Truchlá.

Tento týden se v Praze koná už tradiční mezinárodní konference GLOBSEC Forum. Hlavním tématem 21. ročníku bude změna globálního řádu a jak na ni má reagovat Evropa. Jak se k ní postaví, bude totiž mít zásadní vliv na její geopolitickou budoucnost.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyšší rodičovský příspěvek. Není to málo? Ministr Zůna – sám voják v politickém poli. Evropa stojí před volbou stát se hráčem, nebo být jen hřištěm. Jak skončil soud Musk versus Open AI. Gerhard Schröder jako Putinovo šidítko. Moderuje Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #18: V Praze se tento týden uskuteční třetí ročník prestižní bezpečnostní konference Globsec. Ředitel komunikace Filip Nerad popisuje, že se ho letos zúčastní dva tisíce hostů z osmdesáti zemí, včetně prezidentů, ministrů a známých expertů. Jejich setkání dříve hostila Bratislava, a to z kapacitních důvodů, a také kvůli politickému přituhování na Slovensku. Nyní Globsec našel útočiště v Česku. Nerad v rozhovoru mluví také o tom, proč je problém, že v tuzemsku zahraniční politiku, jež je stále více spojená s domácí, popisují mnohdy lidé, kteří se tématu nemají dostal času věnovat a  jaká témata nám unikají.

Teden pred nami skoraj gotovo prinaša vložitev kandidature Janeza Janše za novega mandatarja. Že prvi zakonodajni predlog prihodnje koalicije, interventni zakon za razvoj Slovenije, pa bodo skušali ustaviti sindikati, ki naj bi danes v državni zbor vložili zbrane podpise za sklic zakonodajnega referenduma. V oddaji tudi o tem: - Po Trumpu se na Kitajsko odpravlja tudi Putin. Evropa medtem kljub zadržanosti Nemčije razmišlja o ukrepih, ki bi zajezili uvoz cenejših kitajskih izdelkov - Združeni narodi želijo še letos rešiti vprašanje razdeljenost Cipra, kjer pa glede združitve grškega in turškega dela niso optimistični - Slovenski rokometaši potrdili vozovnico za svetovno prvenstvo. Hokejisti medtem na drugi tekmi svetovnega prvenstva premoč priznali Norvežanom

Globální trh s odpady roste raketovým tempem. Spolu s ním ale sílí i nelegální obchod, na kterém se podílí například i italská mafie Camorra. Podezřelé zásilky přitom nemíří jen na vzdálené skládky mimo Evropu, ale i do Česka. Text Barbory Šturmové čte Renata Klusáková.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když se vysměješ bubákovi, tak se ho bojíš trochu míň,“ říká expert na hybridní hrozby Jakub Kalenský, když vysvětluje, proč je humor podle Ukrajinců jednou z nejúčinnějších zbraní proti ruské propagandě. Podle něj právě zesměšňování podrývá důvěryhodnost informačního agresora a zároveň pomáhá společnosti zvládat strach. „Rusové chtějí být bráni vážně jako velmoc. A nenávidí, když se jim směješ,“ dodává. V rozhovoru popisuje, proč se Rusko nesnaží jen přesvědčovat, ale hlavně vyvolávat chaos, emoce a nedůvěru. „Jim jde o to, aby ta společnost byla pokud možno iracionální, vystrašená a zhysterizovaná,“ říká. Mluví také o tom, proč se podle něj Evropa stále brání pomalu, přestože informační válka probíhá už více než deset let a proč Západ po pádu Sovětského svazu udělal zásadní chybu, když přestal Rusku věnovat pozornost. „V mnoha zemích se rozpustily týmy, které byly specializované na Rusko a na to, co dělají v informačním prostoru,“ říká. Kalenský rozebírá i českou politiku, Tomia Okamuru, Filipa Turka nebo proruské narativy kolem Ukrajiny. „I takový člověk může docela posloužit ruské propagandě. A náhodně,“ říká o politicích, kteří podle něj některé ruské talking pointy šíří, aniž by si to třeba uvědomovali. Zároveň upozorňuje, že problém není jen v jednotlivých politicích, ale i v tom, že český stát podle něj dlouhodobě nedokáže dezinformační kampaně ani pořádně zachytit. „Pokud ani nezachytíš problém, pak nemůžeš dělat vůbec nic dalšího,“ říká. Mluví i o tom, proč podle něj nestačí jen zvyšovat mediální gramotnost nebo bojovat s jednotlivými lživými příspěvky, ale proč je potřeba dělat něco s agresory. A vysvětluje, proč podle něj svoboda slova není bezbřehá a proč demokratické státy musí hledat hranici mezi ochranou svobody a ochranou společnosti před cílenou manipulací. „Spravedlnost má být slepá,“ říká k debatě o tom, jestli trestní řízení nemůže z některých aktérů udělat mučedníky. Jak přesně funguje „praní“ dezinformací? Proč jsou podle Kalenského proruské narativy silnější než jen součet voličů SPD? A proč si myslí, že Evropa stále bojuje „s jednou nebo dvěma rukama svázanýma za zády“? Poslechněte si celý rozhovor.

U novoj epizodi Jao Mile podcasta gost je Roko Leni Ukić — bivši kapiten reprezentacije Hrvatske, najbolji strelac u istoriji nacionalnog tima i jedan od najtalentovanijih plejmejkera sa ovih prostora.Tokom bogate karijere nastupao je u NBA ligi za Toronto Raptors i Milwaukee Bucks, kao i Barcelonu, TauKeramiku, Lotomatiku, Panatinaikos, Fenerbahce, CedevituPričamo o njegovom košarkaškom putu — od Splita do najvećih svetskih arena, izazovima igranja u NBA, razlikama između evropske i američke košarke, kao i o liderstvu u reprezentaciji Hrvatske.Ukić otvoreno govori o ključnim momentima karijere, saradnji sa velikim trenerima i igračima, ali i o tome kako danas gleda na razvoj mladih igrača i budućnost evropske košarke.Iskren, direktan i bez filtera — razgovor koji svaki ljubitelj košarke ne sme da propusti.01:05:00 Odrastanje01:16:50 Repka01:26:30 Draft01:34:20 Spanija 01:42:00 Toronto01:48:00 Evropa 01:52:00 Agenti/Roditelji01:55:40 Budućnost HR košarke 01:58:45 Najteži protivnika02:04:50 Najtalenat 02:08:00 Plan za penziju02:09:10 Benefiti02:11:00 Savet za mlade 02:14:40 Pečenje02:15:45 Top 5Pratite nas na društvenim mrežama!Instagramhttps://www.instagram.com/jaomile_podcast/Facebook https://www.facebook.com/JAOMILEPODCASTTikTokhttps://www.tiktok.com/@jaomile_podcastTwitter https://twitter.com/mileilicGost: Roko Leni Ukic Datum: 6. Maj  2026. Autor i domaćin: Mile IlićLokacija: Studio Long MileProdukcija: Jao Mile#jaomilepodcast #rokoukic #crvenazvezda #kkpartizan #NikolaJovic #nba  #nikolajokic #abaliga #jokic #bogdanovic #euroleague #doncic #nikolatopic #micic

Co když se budoucnost světa už nerozhoduje v Evropě? Britský novinář, esejista a technologický vizionář Jonathan Ledgard strávil velkou část života v Africe, odkud se podle něj Evropa jeví jako stárnoucí, znejistělý kontinent, který se stále příliš často chová, jako by byl středem dějin. Opomíjená Afrika je přitom prostor, kde se ve zrychlené formě potkávají největší otázky současnosti jako demografický růst, klimatická krize, urbanizace, technologie, kolapsy států i nové formy infrastruktury.  Ledgard ukazuje, proč nestačí dívat se na svět evropskýma očima. Vypráví o mobilních telefonech, které v Africe přeskočily jednu etapu vývoje, o dronech doručujících krev a léky tam, kam nevedou silnice, ale také o technologiích, které selhávají, když neodpovídají místním podmínkám. Dokáže Evropa pochopit, že budoucnost už vzniká i jinde a že její partnerství se světem musí mít jinou podobu, než na kterou byla zvyklá? Podcastem provází publicista Petr Bittner. Hlas Jonathanu Ledgardovi v českém znění propůjčil herec Petr Pěknic.

Kam nás vede válka mezi premiérem a prezidentem; Den vítězství; Evropa a mír: nic z toho není samozřejmé; Jakub Landovský se jako vládní zmocněnec pro NATO jeví jako dobrá volba, lepší než jiné...Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 76 lety, 9. května 1950, představil francouzský ministr zahraničí Robert Schuman plán, který změnil směřování Evropy. Přišel s radikální myšlenkou: propojit francouzský a německý průmysl natolik, aby se válka mezi nimi stala fyzicky nemožnou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropska unija prehaja iz krize v krizo. Svet se močno in hitro spreminja, ob geopolitičnih pretresih postaja tristranski, Evropa pa je na razpotju – ali naj gre po poti strateške samostojnosti ali pa bo postala postranski akter. Stara celina želi ohraniti tudi evropski način življenja, svoboščine, visoke standarde človekovih pravic, demokracije, blaginje in varovanja okolja. O tem, v kakšni kondiciji je Evropska unija, ki se je razvila kot mirovni projekt, pred dnevom Evrope v tokratnem Studiu ob 17-ih. Gostje: dr. Jelena Juvan, Katedra za obramboslovje, FDV Univerze v Ljubljani; dr. Matej Accetto, Katedra za ustavno pravo, PF Univerze v Ljubljani; mag. Sibil Svilan, dolgoletni predsednik uprave SID banke; mag. Mojca Širok, nekdanja dopisnica RTV Slovenija iz Bruslja. Avtorica oddaje Sandra Krišelj.

Marek Španěl stojí za jedním z nejprodávanějších počinů v historii českého herního průmyslu. Spoluzakladatel skupiny SPM Invest a podle žebříčku Forbesu 63. nejbohatší Čech v nebývale otevřeném rozhovoru pro The Forbes Show vysvětluje, proč se štěstí v digitálním světě hledá jen těžko. „Na našich hrách mám rád, že v nich můžete hledět na hvězdy nebo sedět u ohně,“ říká spolutvůrce globálního byznysového úspěchu jménem Bohemia Interactive, studia, které si z Česka vydobylo sedmnáctimilionovou hráčskou základnu ve všech koutech planety. Z jejich produkce pochází například úspěšná Operace Flashpoint i aktuální trháky DayZ Frostline nebo vojenský simulátor Arma Reforger. Nejvíc tržeb „Bohemka“ generuje na americkém trhu, za nímž následuje Evropa. Podle aktuálních čísel největší české herní studio dokázalo akcelerovat obrat o víc než třetinu na 1,4 miliardy korun. Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank⁠https://www.rb.cz

Jak bývalý viceguvernér ČNB a exšéf České spořitelny vzpomíná na transformaci devadesátých let? Proč se Evropa dobrovolně svazuje paragrafy, dotacemi a zelenou ideologií, která podvazuje její ekonomický růst a vrací nás o krok zpět k centrálnímu plánování? Proč dnešní vyprázdněná politika nedokáže reagovat na globální výzvy? Pavel Kysilka nabízí ostrý, ale přitom střízlivý pohled na pád německého průmyslu, omyly evropského Green Dealu i falešný woke liberalismus dnešní doby. Jaké by byly reálné náklady přijetí eura pro Českou republiku? Proč je vlastní měnová politika zásadní brzdou i plynem naší ekonomiky? A proč bychom měli místo hodnot začít v politice opět nekompromisně prosazovat naše národní zájmy?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

Česko čelí riziku masivní politizace státní správy kvůli novému služebnímu zákonu, který úředníky podřizuje přímo Úřadu vlády. Jan Grolich v čele KDU-ČSL rýsuje restart strany, zatímco Martin Kuba opouští ODS a formuje hnutí „Naše Česko“. Evropa se připravuje na krizi horší než ty v roce 1973 a 2022 dohromady a globálními trhy otřásá odchod Emirátů z kartelu OPEC. Hybridní hrozby mezitím nabírají na síle skrze špionážní aféru Black Cube ve Slovinsku a ruskou doktrínu „reflexive control“, zatímco Google plánuje od září 2026 definitivně ukončit anonymitu vývojářů aplikací.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Združene države Amerike bodo v prihodnjih 12 mesecih iz Nemčije umaknile približno 5 tisoč vojakov. Napoved zveni dramatično, a to pomeni le vrnitev na število pred letom 2022, ko je bilo v Nemčiji približno 30 tisoč ameriških vojakov. Berlin odgovarja: odločitev je pričakovana, Evropa mora storiti več za svojo varnost. Drugi poudarki: - Vojaški izdatki zlasti na stari celini poskočili. - Sindikati poudarjajo: morebitna razbremenitev plač za vse, ne le za najbogatejše. - Plezalka Janja Garnbret sezono začela z drugim mestom v kitajskem Kečiau.

Post mortem še enega poraza na še eni »tekmi sezone«. Olimpija je v Kopru skoraj »ukradla« točko, a so nato rumeno-modri vendarle zmagali z golom iz enajstmetrovke v dobesedno zadnji sekundi srečanja. Green Dragons so se na Bonifiki zbrali v velikem številu in po tekmi ostro komentirali dogajanje v klubu. Po malce »klišejskem« mnenju trenerja Bessoneha nas čakajo zdaj še »štiri finala«, manj optimističnim opazovalcem (kamor štejemo tudi nas) pa se zdi, da je Evropa izgubljena. Ob koncu pa malo mladinske košarke in še nekaj pozitivnih hokejskih novic.

Donald Trump zažil další pokus o atentát. Podílí se sám svými kroky a rétorikou na radikalizaci americké společnosti? Co vypovídá o dění v republikánské straně, že se od něho kvůli Íránu odvracejí jeho nejznámější podporovatelé jako republikánští politici Marjorie Taylor Greenová, Ron Johnson, či konzervativní moderátor Tucker Carlson. A jak to čte Evropa? Moderuje Barbora Tachecí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Microsoft slibuje, že napraví hříchy Windows 11. Za sliby ho hodnotit nechceme, i ty jsou ovšem lepší, než přístup firmy v posledních letech. Kuba je ke všemu skeptický, přesto dokáže najít světlý bod naděje. Chválí Microsoft Word, jak pěkně funguje. Současně si myslí, že OpenOffice a jeho nástupci selhali. Petr tak přísný není a poukazuje na to, že dnešní LibreOffice je dobře fungující alternativa, která si našla své místo i v některých institucích. Francouzské četnictvo před lety udělalo krok navíc a dokonce místo Windows zavedlo Linux. Dodnes ho používá a z jejich zkušenosti bude těžit francouzská státní správa, která migruje letos. Kuba to nepovažuje za dostatečný úspěch open source a zůstává skeptikem. Pak začne hořekovat nad tím, že Evropa se dobrovolně stala technologicky závislou a promarnila potenciál RISC-V. Petr oponuje, že zde sídlí čipové firmy a významné vědecké kapacity a že se snad Evropa postaví na vlastní nohy, když jí u hlavy hlasitě zvoní budík. Dnešní díl je hodně dada. Program pořadu 01:52 – Novinky ve Windows 05:40 – Ovládací panely 08:16 – Hloupé hledání 11:33 – Pryč s Copilotem 14:10 – Office je stále super 19:30 – Microsoft slibuje změny 23:02 – Francie na Linuxu 28:18 – RISC-V 32:59 – Marný pokus o závěr

Šéf NATO Mark Rutte přijel do Prahy, aby jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o aliančních závazcích. „Přijel jako posel vážnosti situace. To zásadní, co v tuto chvíli rezonuje celou Severoatlantickou aliancí, je: Opustí Spojené státy NATO? Jakou v ní budou mít úlohu? A jakou v ní bude mít úlohu Evropa?“ vyjmenovává bezpečnostní expert Vlastislav Bříza témata současného existenčního boje Severoatlantické aliance.

Jak si vede tuzemský automobilový průmysl? Jak se daří rozvíjet elektromobilitu? A zůstává Evropa v této oblasti konkurenceschopná? Vladimír Kroc se zeptal Martina Jahna, prezidenta Sdružení automobilového průmyslu a viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy.

Jak si vede tuzemský automobilový průmysl? Jak se daří rozvíjet elektromobilitu? A zůstává Evropa v této oblasti konkurenceschopná? Vladimír Kroc se zeptal Martina Jahna, prezidenta Sdružení automobilového průmyslu a viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump hrozil Íránu zničením civilizace, návratem do doby kamenné a životem v pekle, pokud neotevře Hormuzský průliv. Je to nový styl mezinárodní diplomacie? „Bude nové uspořádání mezinárodních vztahů, kterému bude dominovat síla. Je potřeba říct, že když někdo hovoří o zániku civilizace, je to zcela za hranou. Výhrůžka genocidním jednáním nepatří do mezinárodních vztahů a neměla by být ve slovníku žádného politika,“ zdůrazňuje Vlastislav Bříza.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.

Co dělá válka na Blízkém východě s cenami letenek? Evropa si v noci posunula hodinky dopředu. Blížíme se zrušení střídání času? Jak se žije na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny? A kam směřuje závodní krasobruslení? A jaké výkony jsme viděli na MS v Praze?