Podcasts about Evropa

Voditelji Nemčije, Francije in Velike Britanije bodo popoldne gostili video konferenco zaveznic Ukrajine v sklopu tako imenovane koalicije voljnih. V ospredju bo po pričakovanjih razprava o varnostnih jamstvih za Ukrajino v primeru mirovnega dogovora z Rusijo. Nemški kancler Friedrich Merz meni, da je ameriška pripravljenost sodelovati v takšnih zagotovilih dobra novica, saj tako Evropa ne bo sama v tem. Poudaril je, da moramo Evropejci opraviti svoj del. V oddaji tudi o tem: - Ob vnovičnem nasilju na srbskih protestih sinoči najhuje v Valjevu - Od Združitve prekmurskih Slovencev z matičnim narodom mineva 106 let - Nov poraz članske košarkarske reprezentance, tista do 16 let se kiti z evropskim bronom

Evropski predstavniki bodo danes ameriškega predsednika Donalda Trumpa pred petkovim srečanjem z njegovim ruskim kolegom Vladimirjem Putinom skušali prepričati, naj pri dogovarjanju upošteva interese Ukrajine in Evrope. Predstavnica Bele hiše za odnose z javnostmi Karoline Lewitt je pred vrhom na Aljaski povedala, da bo Trump prisluhnil stališčem samo ene strani, ki je vpletena v vojno. Po njenih besedah bo to pripomoglo k boljšemu razumevanju in s tem iskanju načinov za končanje vojne. V oddaji tudi: - Izraelski premier prepričan, da sporazum s Hamasom ni več mogoč - Delovni inšpektorji začeli nadzore dela na prostem ob visokih temperaturah - Ponoči je bil na nebu viden vrhunec meteorskega roja perzeidov.

Americká cla pro Evropskou unii vstoupila minulý týden v platnost, nakonec ve výši 15 procent. „Úspěch obou stran je už skutečnost, že se něco politicky podařilo dohodnout,“ říká k novým obchodním bariérám stálý představitel České republiky při Evropské unii Vladimír Bärtl. „Evropa propásla možnost jít do toho transakčně, nakonec udělala to, co asi udělat musela,“ namítá v pořadu Pro a proti na Českém rozhlase Plus ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.

Načrti izraelskega premierja Benjamina Netanjahuja za popolno okupacijo Gaze so v Izraelu doživeli mešane odzive in sprožili proteste. Številni namreč menijo, da je čas za diplomacijo, saj da Hamas ne predstavlja več grožnje, poleg tega bi bilo ostrejše vojaško posredovanje usodno za talce. Kot je dejala ena od protestnic, po današnji odločitvi izraelskega varnostnega kabineta ne bo poti nazaj. Če se bo Izrael odločil za širjenje vojne, se talci morda nikoli ne bodo vrnili. Druge teme: - Putin in Trump se bosta po napovedih srečala prihodnji teden. - Evropa pričakuje pisni dogovor o carinah z ZDA. - Potrebe po policistih vse večje, zanimanja za poklic ni veliko.

V naslednjih minutah bo zadišalo po kavi. Po prav posebni kavi! Tisti kavi, ki so jo nekoč uglajeni natakarji postregli meščanski klienteli v kavarni Evropa. Torkov kviz se namreč seli na križišče Gosposvetske in Slovenske ceste v Ljubljani, kjer je pred več kot 150 leti svoja vrata odprla ta znamenita kavarna. Sogovornik: Bogo Zupančič, arhitekturni zgodovinar in muzejski svetnik v Muzeju za arhitekturo in oblikovanje v Ljubljani.

V tomto díle Minutovek se zaměříme na jedno z nejdynamičtěji rostoucích odvětví – vesmírný průmysl. Proč by nás toto téma mělo zajímat při správě dlouhodobého nebo mezigeneračního majetku? Protože právě v tomto segmentu se skrývá potenciál růstu na několik dekád dopředu. Od navigace, přes bankovnictví až po globální komunikaci – vesmírné technologie už dnes ovlivňují náš každodenní život. A právě Evropa hraje v tomto ekosystému významnou roli. Podíváme se na odhady vývoje a možné investiční příležitosti v tomto futuristickém, ale velmi reálném prostředí.

Brusel si kope ekonomický hrob. Trump bere, my platíme, říká Vondra „Evropa hrála s kartami, které má,“ říká europoslanec Alexandr Vondra k nové obchodní dohodě mezi EU a Spojenými státy. Zároveň varuje před emisní politikou Bruselu, kterou označuje za klimatický kolonialismus. Evropská unie uzavřela s administrativou Donalda Trumpa rámcovou obchodní dohodu, která zahrnuje celní ujednání, závazky na nákup amerických energií a investice evropských firem v USA. Podle Alexandra Vondry se EU ocitla v nevýhodném postavení, ale vyjednala maximum možného. „Je to nepochybně vítězství Donalda Trumpa. Evropě nezbývalo než hrát s tím, co měla. Nechtěl nulová cla, chtěl přebytky dorovnat. A to udělal. Řekl bych, že to není fatální porážka, spíš taková legendární 'nevýhra'. Vzhledem ke struktuře obchodu jsme neměli moc prostoru. Německo, a s ním i my, jsme na exportu závislí. Francie si může dovolit křičet, protože není tolik exportní.“Mnohem ostřeji se Vondra vymezuje vůči environmentální politice Bruselu. Za nepřijatelný považuje návrh na 90 % snížení emisí do roku 2040. „To je dramatická akcelerace. Místo slíbeného zrealističtění Green Dealu tu máme jeho urychlení. Přitom median mezi 55 a 100 je 77,5. Ne 90. A navíc ta úleva pro velké státy, že si 3 % mohou odečíst investicemi v Africe? To je klimatický kolonialismus,“ říká ostře Vondra. Podle něj tento přístup likviduje konkurenceschopnost evropského průmyslu a staví menší ekonomiky jako Česko do naprosto nevýhodné pozice. „Zatímco Dánsko na tom vydělá, protože jede na větrníky, my máme energeticky náročný průmysl. A bez levné energie, kterou jsme si sami zakázali, nemáme šanci.“Vondra varuje i před spuštěním systému ETS2, který má zatížit domácnosti a dopravu emisními povolenkami. „Cena povolenek už teď letí ke 80 eurům za tunu. To je dvojnásobek původního plánu. A to teprve začíná,“ říká. V praxi to znamená výrazné zvýšení cen paliv i nákladů na vytápění. A zatímco česká vláda se podle Vondry zatím tváří nerozhodně, Brusel pokračuje v tempu. „Evropa v tomhle hraje na vlastní bránu. Pokud to nezastropujeme nebo nezrušíme, výrazně tím poškodíme vlastní lidi.“

Odplata v Německu, Evropa v Třebíči a bláznivá uzávěrka v MLB Popis epizody: Fanoušci baseballu, zbystřete! Je tu další díl podcastu Monday BallCast, nabitý k prasknutí. Reprezentační akce střídá druhou a v zámoří se děly věci! V dnešní epizodě rozebereme:

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Český europoslanec z hnutí ANO Ondřej Knotek je v Evropském parlamentu zpravodajem nových emisních norem Evropské unie. O co jde?

Kdo nekritizuje novou celní a obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jako by nebyl. A není těžké pochopit, proč se tolik hlasů přidalo k silné kritice dealu, který Evropu rozhodně zabolí.

Kdo nekritizuje novou celní a obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jako by nebyl. A není těžké pochopit, proč se tolik hlasů přidalo k silné kritice dealu, který Evropu rozhodně zabolí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český europoslanec z hnutí ANO Ondřej Knotek je v Evropském parlamentu zpravodajem nových emisních norem Evropské unie. O co jde?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump podepsal příkaz, který zavádí nová cla. Od 7. srpna tak začne pro státy Evropské unie platit clo 15 procent na většinu zboží, které vyváží do Spojených států. „Všechny zkušenosti s Donaldem Trumpem ukazují, že reaguje jenom na jednu jedinou věc, a to je síla. Ve chvíli, kdy se mu někdo vzdává, jenom stupňuje své požadavky,“ říká v Interview Plus prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáš Prouza.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Zatímco před několika lety měla klimatická politika v Evropě velmi vysokou podporu, v poslední době se to začíná měnit. Co je tedy potřeba udělat jinak? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Zatímco před několika lety měla klimatická politika v Evropě velmi vysokou podporu, v poslední době se to začíná měnit. Co je tedy potřeba udělat jinak? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.

Odkaz na celý díl najdete na našem Patreonu a HeroHeroPetr Fiala rád plave, kandidáti SPD raději odpočívají u přehrady, tak by se dala shrnout předvolební produkce stran z uplynulých dní. Dejte si to, stojí to za to. My jsme se po úvodním domácím politickém okénku dostali k tomu zásadnímu – dohodě mezi USA a EU o clech. Maroš Šefčovič vyjednával, co mohl a dojednal důstojnou porážku Evropy. Na smutnou evropskou realitu jsme narazili i v dalším tématu, NKÚ zveřejnilo zprávu o české vědě, výzkumu a inovacích. Odhaluje přesně to, proč náš kontinent stagnuje, pardon roste o závratných 0,2 % HDP (data Eurostatu za Q2).

Azylová a migrační pravidla se v Česku zřejmě zpřísní. Senát schválil novelu vycházející z migračního paktu Evropské unie. Kam se posunul evropský boj s nelegální migrací? A jaká je situace s uprchlíky u nás?Hostem Ptám se já byl ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Česko pravděpodobně zpřísní azylová a migrační pravidla. Novelu, která vychází z migračního paktu EU a měla by přinést například zpřísnění přístupu nebo zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů, schválili minulý týden senátoři. Teď jí musí podepsat prezident.Organizace na pomoc uprchlíkům novelu i celý pakt kritizuje, považuje je za velmi přísné. „Lidé přicházet budou. Válek nebo krizí neubývá, ale spíš jich bude přibývat. Takže pravděpodobně dojde k horšímu zacházení v jednotlivých zemích Evropské unie, k tomu, že lidé budou mnohem víc pobývat v detencích a za mřížemi, mnohem častěji se zřejmě budou i vracet. A převaděči jsou o krok až o dva kroky napřed, ta přísná pravidla je nezastaví,“ reagoval ředitel OPU Martin Rozumek. Evropa, včetně České republiky by se podle něj měla soustředit nejen na ochranu svých hranic, ale zejména se angažovat a pomáhat v místech konfliktů, kde problémy vznikají. Zároveň upozornil, že Česko pro uprchlíky, pokud se nejedná o příchozí z Ukrajiny, stále není cílovou zemí. „Politické strany to téma zneužívají úplně maximálně. Dělají z toho nebezpečí. Ta poslední novela je úplně zbytečná. Je to nějaká hysterie, kde se snaží vláda ukázat, že proti migraci bojuje. Ale myslím si, že je to úplně zbytečné. A že jsme na tom demograficky tak tragicky, že bychom se měli opravdu zamyslet, jak migranty a uprchlíky vlastně přilákat a integrovat co nejrychleji,“ dodal šéf OPU. Stát by se podle něj také měl připravit na příchod ukrajinských veteránů po případném ukončením ruské invaze na Ukrajinu: „Uprchlíci se tady integrovali výborně. Děti chodí do škol, ženy jsou nejčastěji v práci. Myslím si, že velká většina zůstane a že budeme muset připravit nějaké programy právě pro jejich muže. Mohou přicházet s velkými traumaty z války a zvykat si na normální život.“Jak zafunguje v Česku na voliče protiuprchlická rétorika SPD? A jak si stojí ukrajinští uprchlíci, do kterých se opakovaně a rád naváží šéf ANO Andrej Babiš?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tahle vláda je nejhorší v historii Izraele. To nejhorší, co izraelská politika poskytla.“ Tak ostře hodnotí současný kabinet Benjamina Netanjahua novinář Pavel Pawlusha Novotný. Spolu s Jakubem Szántó rozebírají mezinárodní tlak na Jeruzalém, zločiny páchané v Gaze i sílící vliv extremistických ministrů, kteří mluví o „vyčištění“ Gazy, „deradikalizaci“ nebo „koncentračním městě“ v Rafáhu. „To je jeden z nejšílenějších nápadů, které jsem letos slyšel,“ komentuje Novotný. A dodává, že právě v tuto chvíli cítí Izrael historické okno, ve kterém může svoje plány uskutečnit. Evropa ale mezitím přitvrzuje. Paříž i Londýn signalizují, že plán na uznání Palestiny jako státu není jen symbolický krok, ale rázný vzkaz. A mohl by také znamenat stopku plánům na anexi palestinského území – v situaci, kdy by šlo o uznanou entitu západními státy, šlo by o útok na stát s pozicí v rámci mezinárodního společenství. Jakub Szántó k tomu připojuje varování, že i zdánlivě deklaratorní zákony v izraelském Knesetu ukazují, jak hluboko je vůle k anexi zakořeněná: „Je tam většinová vůle, aby skutečně došlo k anexi – nejen Gazy, ale i rozsáhlých částí Západního břehu.“ Rozhovor odhaluje hluboké rozpory uvnitř izraelské vlády, zpochybňuje roli Benjamina Netanjahua jako skutečného lídra a upozorňuje na nebezpečný vliv postav jako Itamar Ben Gvir nebo Becalel Smotrič, kteří podle Szántó dlouhodobě chtějí anektovat Palestinu a odsunout arabské obyvatelstvo. Situaci komplikuje fakt, že Netanjahu není stratég, ale oportunista. „Nemá žádný velký plán,“ myslí si novinář České televize. Do debaty vstupují i témata jako blokování humanitární pomoci, nárůst antisemitismu ve světě, ztráta mezinárodního kreditu Izraele i neschopnost české vlády jakkoliv kriticky reagovat. Podle Novotného i Szántó česká politická reprezentace často přemýšlí o Izraeli jako o „nepotopitelné letadlové lodi demokracie“, ale reálně ignoruje, co se v regionu odehrává. Co se stane, pokud Izrael překročí další hranici? Je uznání Palestiny jako státu posledním nástrojem Západu, jak Netanjahuovu vládu zastavit? A neztratil už Izrael to, co mu dávalo morální autoritu? Poslechněte si.

Je to zpráva, která se na nás v poslední době valí ze všech stran: rodí se nejméně dětí za dlouhou dobu, je to tragédie a musíme s tím něco rychle dělat. Totéž ovšem řeší Slováci, Poláci i další slovanské národy. V nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi právě o tom, jaká je natalita ve slovanských zemích a proč na rozdíl od západní Evropy hrozí té slovanské – tedy pokud se něco nezmění – vyhynutí. Nejenom že máme málo dětí, ale protože jsme ekonomicky slabší, migrujeme za lepším živobytím na západ. Za posledních několik desetiletí jsme tak přišli o miliony lidí, zejména na Balkáně a samozřejmě na Ukrajině. Úbytek porodnosti a obyvatel bude proto v našich oblastech nutně spojen také s tím, že budeme muset znovu myslet na revitalizaci svých vlastních společností, jinak slovanské jazyky a kultury zmizí. A nebude to dlouho trvat. Budeme tedy svědky nových národních obrození?Porodnost ve slovanských zemích, zejména těch východních, je dlouhodobě nižší než v západní Evropě. Zároveň z dalších slovanských zemí, zejména těch jižních, ale třeba i z Polska a Slovenska, se dlouhodobě migruje za lepším živobytím na Západ. Slované tedy dotují fyzicky a ve výsledku i ekonomicky jiné části Evropy, přitom sami zažívají setrvalý úbytek svého obyvatelstva. A to v řádech milionů jenom od změny režimů v letech 1989 až 1991. To dohromady znamená, že při současných trendech může slovanská Evropa vlastně brzy, řekněme v průběhu půl druhého století, zmizet z mapy. Imigrantů do těchto míst je totiž (opět v porovnání se západní Evropou) málo, navíc přicházejí z úplně odlišných kultur – Afghánistán, Sýrie, Nepál, Čína… – a nemají automatickou potřebu se kulturně integrovat.Jakub v této souvislosti hovoří o novém případu plánu srbské vlády na přijetí sto tisíc Ghaňanů, který znervózňuje srbskou společnost. Lukáš naopak připomíná případ Lužických Srbů, kterých je tak málo, že jsou agendě revitalizace vlastně napřed, neboť už pochopili, že pouze plození dětí je nezachrání. Proto se pokoušejí přesvědčit o přijetí lužickosrbské identity a lužickosrbského jazyky své německé spoluobčany, obvykle dávno asimilované sousedy, a to v projektu „sto tisíc mluvčích do roku 2100“. Může se to podařit? Anebo už hodnota mateřských jazyků a národních kultur je ve společnosti tak nízká, že je to předem marný boj?Řeč přijde také na to, zda se Češi mají bát přemnožení přišedších Ukrajinců, anebo ne, protože Ukrajinci přicházejí s kulturním návykem mít ještě méně dětí než Češi. Uvádíme konkrétní čísla porodnosti v jednotlivých slovanských zemích, vysvětlujeme, proč se za normalizace dařilo československé prorodinné politice, jestli byla dlouhodobě udržitelná,nebo ne, a proč současné pobídky, jaké vidíme v Polsku nebo v Maďarsku, jsou nedostatečné. Aneb konečně podcast, kde se skutečně dozvíte věci, jež vám jinde neřeknou.

Vlny veder, rozsáhlé požáry, povodně nebo nezvykle teplé zimy. Jaké jsou dopady klimatické změny v Evropě a v Česku? A na co se připravit? V podcastu Evropa zblízka odpovídá Adam Valík z Oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu.

Evropska unija in Združene države Amerike so s političnim dogovorom sklenile začasni trgovinski mir. Kdo bo največji zmagovalec in kdo poraženec trgovinskega sporazuma? Kakšne bodo posledice za paradni evropski panogi, farmacijo in avtomobilizem? Na kakšen način bo Evropa izpolnila obljube o povečanju nakupov ameriških energentov in orožja? Je to začetek konca svobodne trgovine? Zdi se, da je vprašanj po sklenjenem sporazumu bistveno več kot odgovorov. Na nekaj izmed njih bomo skušali odgovoriti v tokratnem Studiu ob 17.00.

Spojené státy a EU uzavřely rámcovou dohodu, která zavádí 15% clo na dovoz evropského zboží. Přestože nejde o původně hrozících 30 %, o úspěchu se mluví jen těžko. Na jaké podmínky Evropa kývla a co to může přinést tuzemským firmám? Ekonomka Ilona Švihlíková rozebírá i návrh unijního rozpočtu na léta 2028–2034 a pravomoci členských států při nakládání s evropskými penězi.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy a EU uzavřely rámcovou dohodu, která zavádí 15% clo na dovoz evropského zboží. Přestože nejde o původně hrozících 30 %, o úspěchu se mluví jen těžko. Na jaké podmínky Evropa kývla a co to může přinést tuzemským firmám? Ekonomka Ilona Švihlíková rozebírá i návrh unijního rozpočtu na léta 2028–2034 a pravomoci členských států při nakládání s evropskými penězi.

„Ukrajinský konflikt lze řešit jenom masivním investováním tak, aby na tom vydělaly všechny zúčastněné strany. Převekslovat investování do zbraní směrem do obnovy, do toho, aby se obnovovalo, aby se klidně vytěžilo co nejvíc přírodního bohatství." 2. díl, 29.07.2025, www.RadioUniversum.cz

Bolivijski fotograf se je najprej izobrazil za gradbenega inženirja. Veščin upravljanja s fotoaparatom pa se je pozneje učil tudi na Danskem. Evropa mu ni tuja. V času študijske izmenjave se je ustavil tudi v Ljubljani. Metelkovo je omenil tudi med druženjem v bolivijskem Santa Cruzu, ko je kot DJ nad plesiščem skrbel za vzdušje v enem izmed lokalov. Kot dokumentarni fotograf se posveča predvsem okoljskim temam.

Mohlo to být lepší? Tato otázka se nutně nabízí po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dohoda, ke které dospěli v průběhu jednání ve Skotsku, zahrnuje 15procentní cla na dovoz evropského zboží do Spojených států. Evropa naopak své trhy otevře a povolí nulové clo na dovoz z USA, a to včetně osobních a nákladních aut. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vždycky mě fascinovala představa mít umělou inteligenci jako spojence. Dneska bychom řekli kopilota – někoho, kdo nám může pomáhat s naším životem,“ popisuje Jan Tyl, původně student teologické fakulty, který dnes patří mezi nejvýraznější osobnosti české AI scény. Umělá inteligence podle něj není jen nástrojem, ale také zrcadlem naší společnosti, cestou k sebepoznání a možná i zárodkem nového typu vztahů. „Viděl jsem spoustu dívek zamilovaných do umělé inteligence. Mnoho mladých lidí ji přijímá daleko lépe, protože nekritizuje tak jako ostatní,“ říká a zároveň varuje před tím, že mladší generace mohou s AI jednat zkratkovitě a pokud se například přestanou bavit se svými vrstevníky, může jejich sociální inteligence zakrnět. Právě před tímto pohodlným odevzdáváním pozornosti a schopnosti přemýšlet Tyl varuje více než před sci-fi vizemi typu Skynet: „Daleko větší hrozbou je, že lidé budou delegovat myšlení na umělou inteligenci. Jde o takzvaný Google efekt. Nebudu se muset učit věci, které si můžu kdykoli vyhledat. A tak mi budou chybět základní znalosti.“ Tyl upozorňuje, že se nacházíme uprostřed nové průmyslové revoluce a připomíná, že i tehdy se lidé obávali, že je stroje připraví o práci – místo toho, aby se soustředili na to, že jim ji mohou usnadnit. Vypočítává, že umělá inteligence je dnes schopná přečíst si přepis z YouTube, shrnout z něj klíčové myšlenky a najít stovku relevantních stránek. „Míra halucinace“ je navíc s hloubkovou analýzou čím dál menší, ale pořád podle něj zůstává klíčové kritické myšlení. Sám navíc neustále testuje, jak může AI rozvíjet lidský potenciál. Jak přínosní pro nás mohou být digitální asistenti a jak mohou ovlivnit naše vztahy? Kam až jsme ochotni nechat stroj rozhodovat o našem životě? Může nám AI pomoct najít náš potenciál – nebo nám ho vezme? Jakou vizi AI budoucnosti si má Evropa vůbec stanovit a je důležité, kdo stojí v pozadí algoritmů? I to se dozvíte v rozhovoru.

Tokratna epizoda je pogovor iz dogodka Money-How Live, ki se je zgodil 22. maja, in sicer o vroči ljubljanski borzi. Kaj moramo ta hip vedeti o ljubljanski borzi, o eksotičnem indeksu SBITOP in letošnji donosnosti, o težavah z nizko likvidnostjo in pasteh za vlagatelje, koncentraciji trga na tri delnice, ki poganjajo indeks SBITOP, o izplačilu dividend in stroških, ki ob tem nastanejo, o patriotizmu, transformaciji bančne in energetske panoge in vplivu geopolitike. Pred mikrofonom: - Blaž Brodnjak, predsednik uprave, NLB - Drago Kavšek, član uprave za finance, Petrol Epizoda je objavljena tudi na Youtube V tokratni epizodi boste slišali: 00:00 Uvod 01:27 Pregled slovenskega borznega trga 04:25 Donosnost slovenskega borznega indeksa 10:02 Likvidnost in trgovanje na slovenski borzi 12:51 Dividende in njihova obdavčitev 15:31 Strukturiranje portfelja in razpršenost 18:07 Vloga malih delničarjev in njihova rast 22:40 Pogovor z gosti o slovenskih bluechipih 25:37 Donosnost in lastništvo v bankah 28:30 Odgovornost in zaupanje v bančni sistem 30:29 Transformacija energetskega sektorja 32:23 Energetska neodvisnost in geopolitične napetosti 35:00 Prehod na trajnostne vire energije 38:39 Obrestne mere in prihodnost bank 40:25 Normalizacija obrestnih mer 43:16 Konkurenčnost slovenskega gospodarstva 46:01 Pričakovanja glede dividend 48:56 Finančne strategije in tržne priložnosti 50:55 Geopolitični vplivi na cene energentov 54:31 Patriotizem in investicije v slovenske delnice 56:34 Evropa v geopolitičnem kontekstu 01:00:08 Izzivi in priložnosti za Evropo 01:02:42 Kripto in prihodnost bančništva MONEY-HOW FRIENDS Podprite Money-How preko članstva na Youtube članstvo Investicijski bootcamp za mlade (od 17 do 21 leta) Darilo z dodano vrednostjo ob koncu šolanja in ob vstopu v polnoletnost Spoznali bodo tudi 18.-letnega Marka, ki bo razkril, kako je sestavljen njegov portfelj. Število mest je omejeno. Datum: 21. avgusta v živo Več informacij na money-how.si Boot Camp v živo: Investiranje – kako sploh začeti Že dolgo razmišljaš o vlaganju in ne veš, kje in kako začeti? Nimaš energije, da bi raziskoval vse podrobnosti. Skrbijo te davki? Presekaj in se nam pridruži v živo, kjer bomo skupaj naredili prvi korak v svet investiranja! Delavnica je neodvisno pripravljena, kar je redkost v današnjem času :) Lokacija: Ekonomska fakulteta Datum: 18. september Čas: 17:00–20:30 Pridruži se skupnosti Discord Money-How Obišči spletno stran Money-How Imaš vprašanje? Piši mi na marja@money-how.si

Evropa stárne a zmenšuje se. Na jednu Švédku kupříkladu připadá nově narozené – v průměru – necelé půldruhé dítě. Nestačí to ani na prostou reprodukci. Švédové vymírají. Nejinak na tom jsou i mnohé další evropské národy. Demografický deficit by podle některých autorů měli vyplnit přistěhovalci a v Evropě usazení uprchlíci. Předpokládá se, protože pocházejí z prostředí, kde dítě není ještě považováno za přítěž, že zvýšenou porodností tu kulhající evropskou vyrovnají.

✓ Kako se transhumanizam uklapa u pokret za ukidanje čoveka? ✓ Zašto GDP/BND možda nije adekvatna mera blagostanja? ✓ Po čemu je Evropa u prednosti u odnosu na Ameriku?

Evropa stárne a zmenšuje se. Na jednu Švédku kupříkladu připadá nově narozené – v průměru – necelé půldruhé dítě. Nestačí to ani na prostou reprodukci. Švédové vymírají. Nejinak na tom jsou i mnohé další evropské národy. Demografický deficit by podle některých autorů měli vyplnit přistěhovalci a v Evropě usazení uprchlíci. Předpokládá se, protože pocházejí z prostředí, kde dítě není ještě považováno za přítěž, že zvýšenou porodností tu kulhající evropskou vyrovnají.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa s Amerikou k sobě teď zrovna nejvřelejší vztah nemají. Jestli se ale na něčem lídři obou kontinentů shodnou, je to obava z velikosti a síly technologických obrů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Návrh nového sedmiletého rozpočtu Unie na léta 2028 až 2034 je odvážný. Pokud by byl schválený, znamenal by významný rozchod s dosavadní praxí, kdy lví podíl evropských peněz spotřebovávali na své projekty zemědělci a chudší regiony. Evropa má nové priority, a ty se v návrhu jasně odrazily – konkurenceschopnost, obrana, digitalizace, věda a výzkum podpora Ukrajině.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N NAJDETE V PLNÉ DÉLCE NA HEROHERO.CO/STUDION Ruský agresor vraždí civilisty, Evropa zavádí sankce – ale české výrobky dál proudí přes prostředníky do Ruska. Reportéři Deníku N vysvětlují, jak je možné, že se české firmy objevily na Zelenského seznamu, co všechno jsme zjistili o obcházení pravidel a co to znamená pro český byznys i naši reputaci. „Představa, že hranice mezi Ruskem a Evropskou unií jsou zavřené, je mylná. A to nejen pro pohyb lidí, ale i pro zboží,“ říká v podcastu ekonomický redaktor Deníku N Michal Tomeš. Společně s investigativním reportérem Lukášem Prchalem už měsíce sledují, jak se české výrobky dostávají k ruským odběratelům – a proč se některé firmy ocitly na ukrajinském seznamu firem, které podle Zelenského obcházejí sankce. Část firem se na seznam podle reportérů možná dostala neoprávněně. „Buď do Ruska mohly dodat zboží, které reálně není pod sankcemi, nebo se tam jejich zboží dostalo neúmyslně,“ upozorňuje v podcastu Tomeš. Některé společnosti ale podle investigativního reportéra Lukáše Prchala nedostatečně prověřují, zda jejich produkty nekončí u firem, které je následně přeprodávají do Ruska. „Někdy je to přitom docela jednoduché – během pár hodin se dá zjistit, kdy byla firma založena. Některé vznikly až po roce 2022, což by měl být první červený vykřičník. Nebo že firma nic nevyrábí a nemá vlastní webové stránky,“ popisuje Prchal. „V jednom z případů jsme řešili, že zboží šlo přes srbské firmy, které byly aktivovány až po začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu. Do té doby v daném oboru vůbec nefungovaly – a najednou nakupují tyto stroje. V Česku navíc existují specializované týmy, které dokážou prověřit, jestli je firma spolehlivá, nebo ne,“ říká v rozhovoru Prchal. Jak jsme se sami přesvědčili, obcházení sankcí je dnes často otázka jediného telefonátu. Jak to funguje, kdo z toho profituje a proč je tak těžké to dokázat? Poslechněte si celou epizodu Studia N na herohero.co/studion

Už jen dva týdny zbývají na to, aby si Evropská unie vyjednala obchodní dohodu se Spojenými státy a odvrátila tak třicetiprocentní cla na svoje zboží. „Vyjednávat cokoliv s administrativou Donalda Trumpa je složité, protože je nepředvídatelná,“ upozorňuje europoslanec Jan Farský (STAN). „Musíme udělat protitah, nesmíme jenom přijímat, co nám bude diktováno,“ zdůrazňuje europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!).

Už jen dva týdny zbývají na to, aby si Evropská unie vyjednala obchodní dohodu se Spojenými státy a odvrátila tak třicetiprocentní cla na svoje zboží. „Vyjednávat cokoliv s administrativou Donalda Trumpa je složité, protože je nepředvídatelná,“ upozorňuje europoslanec Jan Farský (STAN). „Musíme udělat protitah, nesmíme jenom přijímat, co nám bude diktováno,“ zdůrazňuje europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Robert Fico včera odpověděl na nedělní dopis českého premiéra – požádal ho, aby respektoval slovenský státní zájem a spolu s dalšími evropskými státy poskytl Slovensku záruky o dodávkách plynu i po lednu 2028. „Fascinuje mě, jak se ti dva míjejí,“ říká publicista Pavel Kosatík. Dále okomentuje letošní ročník karlovarského filmového festivalu, vítězný snímek Raději zešílet v divočině, výročí nálezu Věstonické venuše nebo útoky na novinářku Apolenu Rychlíkovou.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Robert Fico včera odpověděl na nedělní dopis českého premiéra – požádal ho, aby respektoval slovenský státní zájem a spolu s dalšími evropskými státy poskytl Slovensku záruky o dodávkách plynu i po lednu 2028. „Fascinuje mě, jak se ti dva míjejí,“ říká publicista Pavel Kosatík. Dále okomentuje letošní ročník karlovarského filmového festivalu, vítězný snímek Raději zešílet v divočině, výročí nálezu Věstonické venuše nebo útoky na novinářku Apolenu Rychlíkovou.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Veřejný prostor není klub, ze kterého mohu někoho vyloučit,“ tvrdí filozof a publicista Václav Bělohradský, který varuje před tím, že svoboda slova se dnes neomezuje zákazem, ale neviditelnými normami. Mluví o pojmu „měkké ostrakizace“ a tvrdí, že právě ona je pro český kulturní rámec typická. „Potlačené ve společnosti je nebezpečnější než to vyslovené. To, co se bojíte vyslovit, se změní v symptom, v nemoc,“ komentuje filozof. Nesvoboda slova se podle něj dnes projevuje například hegemonními slovy, která přestáváme chápat jako politická – jako třeba „dobro“, „pravda“ nebo „krása“. Ostrakizace je podle něj i důvodem, proč se část veřejnosti pohoršovala nad tím, že kdysi vystoupil na sjezdu hnutí ANO. „Já zásadně publikuju bez honorářů. Dostal jsem pravda, jednu koblihu, kterou jsem tam skutečně sežral ke kafi. Byla docela dobrá,“ směje se Bělohradský. Vzpomíná i na emigraci v roce 1970 a své rozhodnutí odejít popisuje bez heroizace. „Ve mně není ten typ statečnosti, který ta země tehdy potřebovala. Ten typ hrdinství, který vyžaduje třeba i vězení, nebo i to, že musíte počítat, že se budete živit nějak tak z vděčnosti vůči těm, kteří vám dají práci a upadnete do zvláštního typu závislosti na pomoci druhých,“ přiznává a mluví o různých formách odvahy. V širších souvislostech se Bělohradský zamýšlí také nad úpadkem Západu. „Proč jsou všichni naši nepřátelé najednou? Jsou to miliardy lidí. To je nová situace, do které se Evropa dostala,“ říká k tomu, že jsme si dlouho mysleli, že se Evropa stane třetím pólem vůči Americe a Rusku. Upozorňuje také na to, že demokracie je systém, který je z principu nestabilní – protože umožňuje vznik i šíření ‚nebezpečných myšlenek‘. „Demokracie je ideokracie – vláda názorových většin. A nemůžu předem zaručit, že ty názory nebudou nebezpečné,“ vysvětluje publicista. Jak dnes vypadá mocenská struktura ukrytá v běžném jazyce? Co dnes znamená být „levičák“? A jaký nejabsurdnější argument slyšel, pokud jde o jeho vystoupení na sjezdu hnutí ANO? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Nosí ponožky s hořícím Kremlem. A když se kvůli nim ozvou ruští poslanci, je to pro něj spíš překvapení. Slova o tom, že nesmíme Rusy provokovat, protože se rozzlobí a budou ještě zlejší, považuje za absurdní. „Dával jsem to i jako dárky kolegům z Evropy. Je to symbol odolnosti, ukrajinského humoru. Ukazuje, že se nemáme bát myslet za horizont,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O ruské agresi mluví tvrdě a varuje, že musíme pamatovat na to, že se Rusko Evropy nebojí a považuje ji za zaostalý a dekadentní kontinent. „To, čemu rozumí, je vojenská síla. A tu v Evropě zatím nevidí,“ kritizuje. Přesto Kopečný věří, že naděje existuje – ne ve velkých summitech a prázdných slibech, ale v konkrétních projektech a lidech. „Bitvy vyhrávají armády, ale války vyhrávají společnosti,“ říká a přidává konkrétní čísla: Ukrajinci už dnes vyrábějí víc dělostřeleckých granátů než celé NATO dohromady. Zatímco Rusko i Ukrajina chrlí miliony dronů ročně, Evropa podle něj zásadně zaostává – nejen kapacitami, ale i mentálně. „Evropa nemá výrobce balistických střel středního doletu, které by byly schopné zaměřovat cíle v Rusku. Stejně jako jsou zaměřovány cíle v Evropě, a díky tomu také mohou pravidelně, ať už politici nebo političtí komentátoři v ruských televizích, vyhrožovat tu Praze, tu Berlínu nebo Londýnu, že na ně pošlou rakety,“ komentuje vládní zmocněnec. Tomáš Kopečný ale zároveň varuje před fixací na velká slova a nefunkční symboliku. Mluví o obnově Ukrajiny jako o boji o přežití – ekonomickém, vojenském i psychologickém. A právě poslední rovinu považuje za klíčovou. „Celý příběh rekonstrukce Ukrajiny bude o duševním zdraví. Dneska je to země, která je hluboce traumatizovaná. A pokud ti lidé nebudou v pohodě, nebudou pracovat. Nehledě na bezpečnostní aspekty,“ vypočítává. Tématu se přitom věnuje i osobně – s českými týmy jezdí na Ukrajinu, pomáhá uprchlíkům v Česku, zajišťuje financování a přemýšlí, jak udělat z péče o psychiku běžnou součást pracovních benefitů. A i v tom je osobní. „Já na terapii nechodím. Pro mě jsou terapií rozhovory. Interviews is my therapy. To bych si měl dát na tričko,“ směje se Kopečný, ale zároveň přiznává, že i na něj má to, co viděl nejen v ukrajinských nemocnicích, dopad. „Ty věci ve vás zůstávají,“ dodává. Jak reálně vypadají investiční projekty na Ukrajině a proč by měly být levnější než ruská raketa? Jak by se mohla změnit česká podpora Ukrajině po volbách? Proč je dobře, že za sebou Evropa má budíček díky brutálním prohlášením Donalda Trumpa? A jak se obnovuje země, kde se lidé připravují na válku, která může trvat dalších dvacet let? Nejen o tom mluví vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Zástupci Česka a Chorvatska se během setkání v Praze shodli na tom, že Evropa musí dbát na svou bezpečnost a zároveň být ekonomicky soběstačná. V jakých bodech se setkává česká a chorvatská politika? Jak probíhá vyjednávání s USA o zvýšení dovozních cel a jaké jsou americko-chorvatské vztahy? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Pavel Fischer, senátor (nez.) a předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Zástupci Česka a Chorvatska se během setkání v Praze shodli na tom, že Evropa musí dbát na svou bezpečnost a zároveň být ekonomicky soběstačná. V jakých bodech se setkává česká a chorvatská politika? Jak probíhá vyjednávání s USA o zvýšení dovozních cel a jaké jsou americko-chorvatské vztahy? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Pavel Fischer, senátor (nez.) a předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Zástupci Česka a Chorvatska se během setkání v Praze shodli na tom, že Evropa musí dbát na svou bezpečnost a zároveň být ekonomicky soběstačná. V jakých bodech se setkává česká a chorvatská politika? Jak probíhá vyjednávání s USA o zvýšení dovozních cel a jaké jsou americko-chorvatské vztahy? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Pavel Fischer, senátor (nez.) a předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ursula von der Leyen vyhlásila dva cíle: Zelenou Evropu a vybudování obranného průmyslu. To jde proti sobě. Buď bude dekarbonizace, nebo obranný průmysl. Ale spíše ani jedno. Je to stejně hloupé, jako kdyby vedoucí turistické výpravy přišel na rozcestník, jednou rukou ukázal doprava, druhou ukázal doleva a řekl: Tímto směrem se nyní vydáme.“ 2. díl, 08.07.2025, www.RadioUniversum.cz

Před čtyřiceti lety obdržel Milan Kundera Jeruzalémskou cenu za svobodu jednotlivce ve společnosti a při té příležitostí přednesl projev s názvem Román a Evropa.

O pripravah evropskih držav in zveze Nato na vojno v času negotovosti, ki jo s svojim lomastenjem v mednarodni politiki povzroča predvsem neizprosno pragmatični predsednik ZDA ob paktiranju s svojim kolegom (in vzornikom) iz Rusije: nekatere države članice podaljšujejo služenje obveznega vojaškega roka in ga širijo tudi na ženske, več tistih, ki mejijo na Rusijo, je sledilo ukrajinskemu zgledu, in odstopilo od ottawskega sporazuma o prepovedi protipehotnih min iz leta 1997.

Jaké hodnoty dnešní Česko, Evropa i celý svět potřebují nejvíce? Jak můžeme my všichni přispět tomu, aby demokracie nešla do kopru? A jak neztrácet naději i v těžkých časech? Hostem dalšího dílu Deep Talks byl ekonom Tomáš Sedláček. Tomáš napsal jednu z nejprodávanějších českých knih na světě, Ekonomii dobra a zla, a stal se také novým ředitelem Knihovny Václava Havla.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠: patreon.com/insiderpodcastMartin Wichterle je jedním z ambasadorů 2. ekonomické transformace. To, že Česko potřebuje změnu, se shodneme všichni. Dochází vám už trpělivost, nebo stále vidíte ve všech těch konferencích, vizích, křižovatkách a strategických dokumentech smysl, či dokonce výsledky a změny?Jak si stojí Česko v rámci Evropy a Evropa v rámci světa? O tom jsme debatovali i s Petrem Smutným z PwC. Má evropská společnost špatný mindset? Fungují správně vysoké školy? Otevřeli jsme otázku technické vs. humanitní obory. Kde v Česku vzniká přidaná hodnota? Máme se sice dobře, ale bude to platit i za 20 let?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.