Podcasts about Evropa

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Donald Trump sám o sobě říká, že potřebuje věci psychologicky vlastnit. On je člověk, který rád dává na věci své jméno. Grónsko vidí jako území, o které rozšíří Spojené státy,“ říká ve Studiu N zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu ve Spojených státech Jana Ciglerová. „Sledujeme jeho klasickou metodu. Dělá velké bub bu, přehání své nároky do nehorázna a pak z nich bude ustupovat. Když skončí na polovině, Dánům se uleví a on bude mít víc než na začátku,“ popisuje. Jaký je pravý důvod Trumpovy snahy o převzetí Grónska? Má nějakou šanci obejít Dánské království a dohodnout se s ostrovany bez něj? A jak se k celé krizi postaví Evropa? Ve Studiu N rozebíráme také zastřelení sedmatřicetileté Renee Nicole Good, kterou zabil agent Úřadu pro migraci a cla. Jak v USA operují agenti ICE? Vytvořil Trump z Ameriky nebezpečný systém? A může to být rozbuška, která vyvolá masivní reakci? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Podržite nas i na Patreonu ➡️ https://www.patreon.com/c/HistoryCastPetar II Karađorđević je kralj koji je na presto stupio kao dečak, a istoriju napustio kao čovek bez zemlje, bez krune i bez države kojoj se mogao vratiti. Poslednji kralj Jugoslavije, simbol jedne epohe koja se raspala brže nego što je stigla da sazri, ostao je zarobljen između mita, politike, rata i lične tragedije.Na presto je stupio kao sedamnaestogodišnjak, u trenutku kada se Evropa već raspadala pod težinom rata, a Jugoslavija ulazila u svoju najdublju krizu. Njegova sudbina od samog početka nije bila državnički projekat, već istorijski lom: spoj detinjstva prekinutog atentatom, prerano nametnute simbolike i političkih odluka koje su se donosile mimo njega.Nikola Đukić i Ivan Drljača ne govore o romantičnom kralju u egzilu, već o realnoj istorijskoj figuri: o poreklu i dinastičkom nasleđu Petra II, o detinjstvu provedenom u senci atentata na kralja Aleksandra, o 27. martu 1941. i trenutku kada je maloletni kralj pretvoren u politički simbol otpora. Epizoda detaljno prati Petrovu ratnu sudbinu: odlazak iz zemlje, londonsku emigraciju, političku marginalizaciju i gubitak kontrole nad događajima u zemlji koja je formalno još bila njegova. Govori se o odnosima sa britanskom vladom, o sukobima unutar jugoslovenske emigracije, o prelasku saveznika na stranu partizanskog pokreta i trenutku kada je postalo jasno da se kralj neće vratiti. Nakon 1945. sledi zabrana povratka, konfiskacija imovine, život u egzilu, lični slomovi, bolest i smrt daleko od zemlje čiji je bio vladar.Ova epizoda otvara i pitanja kolektivnog sećanja: kako je Petar II pretvaran čas u mučenika, čas u nevažnu fusnotu; zašto je njegova lična sudbina često svedena na mitove, poluistine i ideološke karikature i koliko je njegova tragedija zapravo tragedija cele jedne kraljevine koja je nestala zajedno sa svojim kraljem.Ko je zaista bio Petar II Karađorđević i zašto je njegova priča i dalje bolna tačka jugoslovenske istorije? Zašto je u socijalističkoj Jugoslaviji sistematski potiskivan, a kasnije često idealizovan bez stvarnog razumevanja njegovih ograničenja? Koliko je istine u pričama o izgubljenom kralju, a koliko u pokušajima da se lična tragedija pretvori u političku poruku?

Ze světa by se podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera mohlo stát doupě lupičů, kde si každý bez ohledu na ostatní bere, co se mu zachce. „Donald Trump už nemá potřebu se ospravedlňovat tím, že by jeho kroky vycházely z mezinárodních norem,“ říká v Pro a Proti exministr zahraničí Tomáš Petříček. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského by měla být Evropa při proměně mezinárodního řádu opatrná a vyhýbat se eskalaci.

O prihodnosti Grenlandije lahko odločata le ta sama in Danska, je ob obisku Washingtona dejal nemški zunanji minister Johann Wadephul. Ob tem je potrdil tesno sodelovanje z Združenimi državami v zvezi Nato. Kot je dejal, imata Rusija in Kitajska svoje interese v arktični regiji, zato je za zaveznice ključnega pomena, da se kmalu lotijo zaščite svojih prioritet. Drugi poudarki: - Krvavi protesti v Iranu se nadaljujejo, ameriški predsednik grozi s carinami državam, ki poslujejo s Teheranom. - Premier Golob bo na delovnem kosilu iskal konsenz s predstavniki strank leve sredine. - Katere so nevarnosti širjenja umetne inteligence na področje čustvene podpore?

Po americkém zásahu v Caracasu jsme se probudili do světa, kde znovu platí sféry vlivu a právo silnějšího. Jan Zahradil a Ivan Pilip se shodnou, že éra po roce 1989 skončila. Neshodnou se ale v tom, co z toho plyne pro Evropu a pro zemi velikosti Česka.Má ještě Evropa šanci stát se samostatnou mocností, nebo se má smířit s tím, že už bude hrát pouze druhé housle v cizí hře? Je realistické spoléhat na USA, když Washington mluví jazykem zájmů a nikoli spojenectví? A má se střední Evropa víc orientovat na Polsko a sever, nebo spíš na ambivalentní Rakousko či Maďarsko a Slovensko?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Otvorili smo prodavnicu na podmedia.rs/historycastUgrabite merč dok ga još ima :)U XIII veku, veku, dok Evropa još zamišlja Mongole kao senku što se nadvija nad horizontom, jedan čovek već priprema nešto nezamislivo: premeštanje težišta najvećeg carstva u istoriji iz stepe u srce Kine. Kublaj kan ulazi u istoriju ne kao puki nastavak Džingis-kanove osvajačke mašinerije, već kao njen najambiciozniji vođa.To je trenutak kada nomadska vojska, navikla na otvorene ravnice i brzinu, mora da nauči da vlada gradovima čiji zidovi pamte hiljade godina. Kublaj shvata da se carstvo ne održava samo udarima konjanika, već sposobnošću da se prihvati i preoblikuje civilizacija koju osvaja. Zato od Pekinga pravi prestonicu koja simbolički i politički označava njegovu novu ulogu: vladara koji ne želi samo teritoriju, već želi poredak.Nikola Đukić i Nikola Šipka u ovoj epizodi seciraju taj prelomni trenutak. Prate kako Kublaj učvršćuje vlast u borbi protiv sopstvene braće, kako razume važnost kineske birokratije i koristi je da stvori dinastiju Juan, i kako iz jedne nomadske strukture proizvodi državnu mašinu koja funkcioniše u razmerama kakve svet do tada nije video.Istovremeno, Mongolsko carstvo širi se na jug, istok i more, ali upravo na tim granicama vidimo koliko su ogromne Kublajeve ambicije. Pokušaji osvajanja Japana, intervencije u Indokini, diplomatske igre u Centralnoj Aziji; sve to govori o vladaru koji ne miruje, koji razume da moć traje samo dok se širi, čak i kada imperija već pokazuje prve pukotine.U tom vrtlogu pojavljuje se Marko Polo kao čovek koji prvi put prenosi Evropi sliku o dvoru gde se upravlja papirom, novcem, kanalima, brzim poštama, astronomima i činovnicima koji pomeraju granice svakodnevice. Njegovi zapisi su i putopis i dokaz da je pod Kublajem nastao svet koji nadmašuje evropsku predstavu o redosledu, disciplini i veličini.Kako se najmoćnije nomadsko carstvo pretvorilo u kinesku dinastiju? Kako je baš u tom prelazu otkriveno koliko je Kublaj kan bio različit od svih Mongola pre njega? Zbog čega je baš Kublaj postao figura koja objedinjuje dva sveta - mongolski i kineski? I šta nam Marko Polo zapravo govori o Kublajevom svetu, a šta o granicama evropske mašte?Ovo je priča o vladaru koji je neposredno odredio tok istočnoazijske istorije i oblikovao svet mnogo pre nego što će Evropa to razumeti.

Speciál s Matějem Schneiderem z podcastu Redneck o současné trumpovské Americe. Jak sám Matěj po natáčení řekl, nakonec jsme toho probrali docela dost. Jak se má člověk v Česku dívat na dnešní Ameriku a jak jí rozumět? Je to pořád pilíř západní civilizace a náš spojenec? Myslí Donald Trump vážně všechno, co říká, nebo je to jen „bannonovská mlha“, za kterou si dělá byznys pro svou rodinu? Chce se Amerika skutečně vrátit k předválečnému izolacionismu, nebo má pořád imperiální choutky? Bude po venezuelské akci pokračovat i jinde? Jak se má v takovém světě chovat Česká republika? Chápe vůbec Evropa, co Trump dělá, a jsou její reakce správné, nebo Trumpa analyzuje špatně a její doufání v jeho konec je chyba, protože Amerika se momentálně mění na dekády? A mnoho dalších témat o americké politice dneška.

Turek ministrem nebude, protože Babiš za něj odmítá krvácet. Okamura a nová doba. Blízký východ a Venezuela. Byla střední Evropa skutečně unesena? A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Schwarz.

Rok otřesů skončil, rok otřesů začíná? Loni globální politikou zacloumal návrat Donalda Trumpa k moci, který napřímil Spojené státy do nového směru. Co to znamená pro Evropu zasaženou válkou a kde se v tom všem nachází Česko s nově úřadující vládou, rozebíráme se známým politologem Jacquesem Rupnikem.Host: Jacques Rupnik - francouzský politolog a historik, který působí na Institutu politických studií v Paříži (Sciences Po) a na College of Europe v belgických BruggáchČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

I v roce 2025 jsme odvysílali stovky rozhovorů. Podívali jsme se do domova hokejisty Radka Gudase, který si na ledě vysloužil pověst bitkaře a spoustu drsných přezdívek jako „řezník“ nebo „škrtič“. Horský vůdce Janek Bednařík popsal, co mu dal život s husami, a krasobruslařka Eva Romanová zavzpomínala na svůj úspěch z roku 1962 i na to, jak si s manželem pořídili šimpanze. Jan Romportl zase upozornil na to, že Evropa prohrává technologický souboj ve vývoji umělé inteligence.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I v roce 2025 jsme odvysílali stovky rozhovorů. Podívali jsme se do domova hokejisty Radka Gudase, který si na ledě vysloužil pověst bitkaře a spoustu drsných přezdívek jako „řezník“ nebo „škrtič“. Horský vůdce Janek Bednařík popsal, co mu dal život s husami, a krasobruslařka Eva Romanová zavzpomínala na svůj úspěch z roku 1962 i na to, jak si s manželem pořídili šimpanze. Jan Romportl zase upozornil na to, že Evropa prohrává technologický souboj ve vývoji umělé inteligence.

Z někdejšího světového řádu se podle německého kancléře Friedricha Merze stává světový nepořádek. Evropa podle něj není hracím míčem světových mocností. Podle některých hlasů se Spojené státy přidaly na stranu Ruska a Evropa ztratila svého spojence. „Zažil jsem dobrou etapu Evropy, která skončila,“ tvrdí v pořadu Pro a proti komentátor Echo24 Martin Weiss. „Evropa zcela suverénně vychází jako nejlepší místo na žití,“ oponuje ekonom a filozof Tomáš Sedláček.

Z někdejšího světového řádu se podle německého kancléře Friedricha Merze stává světový nepořádek. Evropa podle něj není hracím míčem světových mocností. Podle některých hlasů se Spojené státy přidaly na stranu Ruska a Evropa ztratila svého spojence. „Zažil jsem dobrou etapu Evropy, která skončila,“ tvrdí v pořadu Pro a proti komentátor Echo24 Martin Weiss. „Evropa zcela suverénně vychází jako nejlepší místo na žití,“ oponuje ekonom a filozof Tomáš Sedláček. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ten, kdo nejvíc prohrál, podle řady evropských komentářů ve věci finanční podpory Ukrajině a urychleného podepsání smlouvy o volném obchodu s Mercosurem, tedy klíčovými státy Jižní Ameriky, představujícími sedmisetmiliónový trh, je německý kancléř Merz, přední hybatel obou záležitostí. To proto, že v obou případech nakonec Evropa připomínala Werichovu princeznu Koloběžku První.

Ten, kdo nejvíc prohrál, podle řady evropských komentářů ve věci finanční podpory Ukrajině a urychleného podepsání smlouvy o volném obchodu s Mercosurem, tedy klíčovými státy Jižní Ameriky, představujícími sedmisetmiliónový trh, je německý kancléř Merz, přední hybatel obou záležitostí. To proto, že v obou případech nakonec Evropa připomínala Werichovu princeznu Koloběžku První.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká bude v roce 2026 ruská politika vůči Evropě? Svůj názor nabízí americké Středisko pro analýzu evropské politiky (CEPA). Podle jeho expertů bude Kreml chtít ukázat, že Rusko si navzdory hospodářskému i vojenskému oslabení nadále udržuje iniciativu a zůstává velmocí.

Jaká bude v roce 2026 ruská politika vůči Evropě? Svůj názor nabízí americké Středisko pro analýzu evropské politiky (CEPA). Podle jeho expertů bude Kreml chtít ukázat, že Rusko si navzdory hospodářskému i vojenskému oslabení nadále udržuje iniciativu a zůstává velmocí.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politici si systemizaci pletou s personálními a ideologickými čistkami. Mahmúd Abbás jmenoval nástupce. Evropa má za sebou rok tápání, jaký se nesmí opakovat. I takové byly Vánoce. Chodit po vodě jako Ježíš Kristus

Evropská unie na začátku letošního roku určitě tušila, že ji s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu nečeká mnoho dobrého. Zdaleka si však nepředstavovala, jak zlé to bude. Však také evropským politikům trvalo řadu měsíců, než jim došlo, že záplava hnoje, která se na ně vyhrnula ze Spojených států, nebyla jen náhoda nebo nehoda, ale setrvalý stav. Realita.

Evropská unie na začátku letošního roku určitě tušila, že ji s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu nečeká mnoho dobrého. Zdaleka si však nepředstavovala, jak zlé to bude. Však také evropským politikům trvalo řadu měsíců, než jim došlo, že záplava hnoje, která se na ně vyhrnula ze Spojených států, nebyla jen náhoda nebo nehoda, ale setrvalý stav. Realita.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politici si systemizaci pletou s personálními a ideologickými čistkami. Mahmúd Abbás jmenoval nástupce. Evropa má za sebou rok tápání, jaký se nesmí opakovat. I takové byly Vánoce. Chodit po vodě jako Ježíš Kristus Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na předvánoční summit EU v Bruselu se lídři sedmadvaceti unijních států sešli v době, kdy za necelých deset týdnů uplynou od brutálního přepadení Ukrajiny Ruskem celé čtyři roky. Tak dlouho už Evropa sleduje, jak Ukrajinci umírají především proto, že se proti ruské převaze nemají čím bránit.

Na předvánoční summit EU v Bruselu se lídři sedmadvaceti unijních států sešli v době, kdy za necelých deset týdnů uplynou od brutálního přepadení Ukrajiny Ruskem celé čtyři roky. Tak dlouho už Evropa sleduje, jak Ukrajinci umírají především proto, že se proti ruské převaze nemají čím bránit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) soudí, že resort obrany předala nové vládě v lepším stavu, než ve kterém ho přebírala. Nejen česká armáda se ale musí adaptovat na napjaté geopolitické prostředí. „Jsem přesvědčen, že budoucí válčiště bude ovládat robotické autonomní systémy,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek.

Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) soudí, že resort obrany předala nové vládě v lepším stavu, než ve kterém ho přebírala. Nejen česká armáda se ale musí adaptovat na napjaté geopolitické prostředí. „Jsem přesvědčen, že budoucí válčiště bude ovládat robotické autonomní systémy,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Miliardy pro Ukrajinu, rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nebo další rozšiřování unie. Už zítra budou lídři sedmadvacítky rozhovat o jejím dalším směřování. Po čtyřech letech mezi nimi opět zasedne Andrej Babiš. Co od něj čekat?Hostem Ptám se já byl exministr kultury a europoslanec Antonín Staněk (Přísaha), který v Evropském parlamentu nahradil Motoristu Filipa Turka. Zájem o účast na summitu EU, který se zítra koná v Bruselu, ohlásil nový premiér Andrej Babiš dlouho před svým jmenováním. Nejen proto, že se tak symbolicky vrací mezi vrcholné hráče evropské politiky. Na zasedání se budou řešit klíčové otázky dlouhodobého směřování unie a tedy i České republiky. Jedním ze zásadních témat, které by měl summit rozhodnout, je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Je otázkou, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými  ruskými aktivy. Právě tento návrh rozděluje členské státy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale také Maďarsko, Slovensko nebo Česko mají stále výhrady.Premiér Babiš ve středu dopoledne před odletem do Bruselu zopakoval, že Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si Evropská unie půjčila na finančních trzích. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory  Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to  znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ dodal. Jaký postoj Česko k podpoře Ukrajiny nakonec zaujme? Má se Západ chystat na válku s Ruskem? A jaké to je, převzít europoslanecký mandát po čestném předsedovi Motoristů Filipu Turkovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.

Brazílie spouští nový fond na ochranu světových pralesů a i doma v Amazonii rozjíždí projekty, jako je udržitelné agrolesnictví. Zároveň ale sílí tlak podnikatelů na zrušení moratoria, které už řadu let zakazuje prodej sóji vypěstované na územích odlesněných po roce 2008. Kvůli mýcení už zmizela pětina původního tropického deštného lesa v Amazonii. Celý ekosystém, přezdívaný „plíce planety“, se tak dostává na hranici přežití. Klíč k jeho záchraně přitom leží i v Evropě.

Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O gospodarski in vojaški pomoči zahoda socialistični Jugoslaviji po njenem razkolu s Sovjetsko zvezoKo se danes pritožujemo nad vojaško in gospodarsko odvisnostjo od Združenih držav, Evropa pa le stežka skuša pridobiti nekaj več suverenosti - medtem ko v Sloveniji o suverenosti bržkone niti razmišljamo ne več - se marsikomu zdi zgodba naše nekdanje države, socialistične Jugoslavije, kot opomnik, da naš prostor ni bil vedno in nujno podrejen politiki velesil, Jugoslovani so se namreč v hladni vojni skozi povezovanje z državami tretjega sveta v Gibanju neuvrščenih izognili tako podrejenosti Združenim državam kot Sovjetski zvezi. Čeprav to do neke mere gotovo drži, pa se je ta zgodba zares začela šele v 60-ih, najprej pa v sredini 50-ih let preteklega stoletja. Pred tem pa je bila slika precej drugačna. Jugoslavija, ki je bila prva leta močno podrejena Sovjetski zvezi, je namreč kmalu po razkolu z Moskvo leta 1948 postala ena največjih evropskih prejemnic zahodne, predvsem ameriške pomoči. Kako in zakaj je kapitalistični zahod v 50-ih letih Jugoslavijo zalagal z obsežno ne le ekonomsko, ampak tudi vojaško pomočjo, Jugoslavija pa se je počasi pomikala celo v smeri integriranja v zahodne vojaške strukture, bomo v tokratnih Sledeh časa raziskovali s pomočjo dveh zgodovinarjev, dr. Kornelije Ajlec z Oddelka za zgodovino ljubljanske Filozofske fakultete in dr. Ivana Lakovića z Zgodovinskega inštituta Univerze Črne Gore v Podgorici. Oddajo je pripravila Alja Zore. Foto: Josip Broz Tito v letu 1957, ko se je Jugosavija odločila, da bo prenehala prejemati zahodno vojaško pomoč, Wikimedia Commons

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION. VÁŽÍME SI VAŠÍ PODPORY! Prezident Petr Pavel má za sebou svůj první velký vnitropolitický zápas. Šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský ve Studiu N tvrdí, že v souboji o to, jak Andrej Babiš vyřeší svůj střet zájmů, obstál. „Myslím, že je to nejvíc, co kdy kdo Andreje Babiše přitlačil ke zdi. Vidím to i v jeho řeči těla – jak se před ním hrbí, nedívá se mu do očí, kouká dolů. Instituce prezidenta je jediná, ke které má Babiš úctu, protože se jednou vidí na Hradě. Proto není tak zahořklý,“ říká v podcastu. Co bude s Filipem Turkem, až ho přestanou bolet záda? Proč se v hnutí ANO rozpoutaly závody v servilitě? Jaké budou první kroky nové vlády? A jak Babiše znovu přijme Evropa? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Policija je zagotovila, da so predkazenski postopek v primeru Šutar izvedli ustrezno, potem ko je novomeško sodišče glavnega osumljenca izpustilo iz pripora zaradi pomanjkanja dokazov. Na občini so nad dogajanjem ogorčeni, v vladi bolj zadržani. Drugi poudarki oddaje - Evropa v teh dneh središče pogovorov za končanje vojne v Ukrajini. - Kambodža in Tajska v nasprotju z napovedmi nadaljujeta medsebojne napade - Planinska zveza pred bližajočimi se prazniki poziva k previdnosti v gorah

S Martinem Jiruškem z FSS MUNI o americké domácí i zahraniční politice. „Nová Národní bezpečnostní strategie USA je spíše takový manifest Donalda Trumpa v němž hovoří především ke svým voličům. To je změna oproti minulým verzím, kdy tento dokument měl spíše přesahovat jedno prezidentství,“ říká Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MUNI. Jaké konkrétní dopady může mít tato strategie? Co lze vyčíst mezi řádky? Co si může Evropa slibovat od opozičních demokratů? Co americký prezident sleduje útoky v Karibiku a výhružkami namířenými vůči Venezuele? Nejen o tom byla řeč na debatě Respektu, kterou moderoval Tomáš Brolík v Institutu Paměti národa.

Janis Varufakis je ekonomist in nekdanji grški finančni minister. Pravi, da živimo v času nove oblike kapitalizma - tehnofevdalizmu, onkraj trga in onkraj dobička, v zatonu liberalne demokracije. Med gostovanjem v Ljubljani je za Val 202 govoril tudi o nemoči Evrope, ki da je postala kolonija. Prepojena je s krivdo, nima načrta za mir in potrebuje politično revolucijo. Donald Trump je produkt Baracka Obame in za zdaj globalni zmagovalec. Kako je z Julianom Assangeem, s katerim sta redno v stikih? “Res je, lažje je biti hipi in pobegniti v gozd,” razmišlja Varufakis, “a ohraniti moramo upanje in se boriti – tudi proti oblačnemu kapitalu, ki ga napajamo prek svojih pametnih telefonov”.

Mlčení značné části předních evropských politiků na příval urážek a pomluv valících se v posledních dnech z druhé strany Atlantiku je na první dobrou nepochopitelné. Vypadá jako slabost, jako důkaz, že se většina lídrů bude držet taktiky, kterou spustil generální tajemník NATO Mark Rutte, když v létě nazval Donalda Trumpa trošičku ironicky, ale především vážně „naším taťkou“. Tedy čekat, až se bouře přežene, a do té doby obměkčovat pána Bílého domu pochlebováním a podlézáním.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Babiš je premiérem, ale čeká ho trnitá cesta. Babiš a Pavel, začátek plodného vztahu. Evropsko-ukrajinský mírový plán. Evropa reaguje na Trumpovy urážky umírněně; je to slabost, nebo záměr? Česká ekonomika zrcadlem The Economist. Moderuje Jan Fingerland.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po téměř čtyřech letech války na Ukrajině se snad Evropa vzpamatovává. Evropská unie jako celek, jako společenství plánuje obranu. Parlament EU schválil úplně první program pro evropský obranný průmysl.

Izredni nadzor je razkril, da je vodja novomeške ortopedije umetno podaljševal čakalne vrste in preusmeril več kot 150 lažje bolnih v zasebni zavod s koncesijo. Ob robu prizadevanj za mir v Ukrajini: Indija krepi zavezništvo z Rusijo, Ukrajina z Evropo, Evropa s Kitajsko Izrael ostaja na Evroviziji; Slovenija in še najmanj tri države se ji odpovedujejo. EBU v spremembe glasovanja Končuje se Evropska prestolnica kulture: projekt obeh Goric je okrepil sobivanje jezikov, umetnosti in turizma.

Jihočeský hejtman Martin Kuba opustil ODS a zakládá vlastní politické hnutí. Co úspěšnému regionálnímu lídrovi na ODS vadí? Nemá ambice promluvit s novým hnutím do celostátní politiky? „Začíná mi chybět konkrétní vyřešení problému, které když neuděláme, tak Česko, a možná celá Evropa, může mít opravdu během 20 let velký problém a ztratit bohatství, které máme vybudované,“ odpovídá hejtman Kuba na otázky Vladimíra Kroce. Jak bude hnutí organizovat a jakou politiku prosazovat?

Jihočeský hejtman Martin Kuba opustil ODS a zakládá vlastní politické hnutí. Co úspěšnému regionálnímu lídrovi na ODS vadí? Nemá ambice promluvit s novým hnutím do celostátní politiky? „Začíná mi chybět konkrétní vyřešení problému, které když neuděláme, tak Česko, a možná celá Evropa, může mít opravdu během 20 let velký problém a ztratit bohatství, které máme vybudované,“ odpovídá hejtman Kuba na otázky Vladimíra Kroce. Jak bude hnutí organizovat a jakou politiku prosazovat?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na ta veseli dan kulture je upravni odbor Prešernovega sklada razkril Prešernove nagrajence za leto 2026. Za življenjsko delo se bodo poklonili plesalki in koreografinji Mateji Bučar ter industrijskemu oblikovalcu Sašu Mächtigu. Druge teme: - Evropa začenja pot do popolne energetske neodvisnosti od Rusije. V Bruslju predstavili tudi mogoči rešitvi za financiranje 90-milijardnega posojila Ukrajini. - Izrael ob nadaljevanju napadov v Gazi napovedal delno odprtje mejnega prehoda Rafa. - Mednarodni dan invalidov priložnost za osvetlitev dobrih načinov ravnanja pri zaposlovanju ranljivih skupin.

Evropa v posledních letech ekonomicky zaostává za Spojenými státy, předhání ji Čína, nemá pořádnou armádu a společností prostupuje skepse a deprese. Návrhy na propojenější vnitřní trh, účinnější obranu či rychlejší rozhodování, které by pomohly v soupeření s Čínou a Amerikou, opakovaně narážejí na odpor jednotlivých států, nebo se neskutečně vlečou.

Může americký mírový plán opravdu ukončit v dohledné době válku na Ukrajině? Jaké cíle sleduje Donald Trump? Jakou roli v jednáních hraje a má hrát Evropa? „Pokud chceme skutečně mír, musíme být realisté,“ zdůrazňuje poslanec Rajchl zvolený za SPD. Proč plán vyhovuje Rusku? „Podmínky jsou k Ukrajině drakonické a prakticky by znamenaly, že Ukrajina nebude obranyschopná, že by nerozhodovala o svém směřování,“ míní poslanec Bartošek (KDU-ČSL). Co z toho všeho plyne pro Česko?

Může americký mírový plán opravdu ukončit v dohledné době válku na Ukrajině? Jaké cíle sleduje Donald Trump? Jakou roli v jednáních hraje a má hrát Evropa? „Pokud chceme skutečně mír, musíme být realisté,“ zdůrazňuje poslanec Rajchl zvolený za SPD. Proč plán vyhovuje Rusku? „Podmínky jsou k Ukrajině drakonické a prakticky by znamenaly, že Ukrajina nebude obranyschopná, že by nerozhodovala o svém směřování,“ míní poslanec Bartošek (KDU-ČSL). Co z toho všeho plyne pro Česko?

Jedním z klíčových požadavků loňské alarmující zprávy Maria Draghiho o stavu evropské ekonomiky bylo zjednodušení legislativy EU tak, aby nesvazovala ruce a nohy evropským podnikům. Argumentovala tím, že Evropa si ke svým objektivním handicapům, jako je nedostatek surovin a energetických zdrojů, přidělává sama další tím, že své podniky zatěžuje byrokratickými požadavky, které jinde ve světě neplatí.

Pavel Tykač zavírá uhlí. Jaké to bude mít důsledky na bezpečnost sítě a jaký je kontext celé situace? Jak vypadá široce kritizovaný Trumpův mírový plán pro Ukrajinu? Má kontinent Evropa v roce 2026 ještě šanci zvrátit kombinaci bezpečnostní hrozby, slabého růstu, zeleného tlaku a demografického úpadku? A má ve světě ještě nějakou relevanci? V jaké kondici se momentálně nachází rozklížená ODS, když v přímém přenosu sledujeme napjatou atmosféru mezi Kupkou, který chytře dělá spícího brouka vs. Radim Ivan, který šťourá do vosího hnízda?

Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa stojí kdesi mezi válkou a mírem. V posledních týdnech se nad jejími letišti objevují záhadné drony a blokují provoz. Německo eviduje zhruba tři drony denně – nad vojenskými základnami, zbrojovkami i objekty důležité infrastruktury.