Podcasts about Evropa

Americké rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) hrozí, že nebude mít peníze na další provoz. A to poté, co se administrativou prezidenta Donalda Trumpa rozhodla razantně seškrtat provoz Agentury Spojených států pro globální média. Pomoci by mohla Evropa. „Nálada rádio podpořit se mění v různých částech Unie. My s Poláky nebo pobaltskými zeměmi máme s rádiem osobní zkušenost, tak jsme podpoře otevřenější,“ přibližuje ministr Martin Dvořák (STAN).

Americké rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) hrozí, že nebude mít peníze na další provoz. A to poté, co se administrativou prezidenta Donalda Trumpa rozhodla razantně seškrtat provoz Agentury Spojených států pro globální média. Pomoci by mohla Evropa. „Nálada rádio podpořit se mění v různých částech Unie. My s Poláky nebo pobaltskými zeměmi máme s rádiem osobní zkušenost, tak jsme podpoře otevřenější,“ přibližuje ministr Martin Dvořák (STAN).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O ukrajinské armádě se obecně mluví jen v superlativech: celá Evropa sleduje její hrdinný boj s daleko silnějším nepřítelem a média zdůrazňují, že Ukrajina má momentálně nejzkušenější vojska v Evropě, která de facto jako by už byla součástí Severoatlantické aliance.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S finskou expertkou na foresight Jaanou Tapanainen-Thiess o tom, co čekat od příštích desetiletí i černých labutích na obzoru. Ptal se Štěpán Sedláček

Česká republika je podle bývalého viceguvernéra České národní banky v zajímavé pozici. Euro sice dlouhodobě více či méně razantně odmítá, pro samotnou eurozónou by ale bylo vítaným novým členem. Protipólem toho jsou Bulhaři: na přijetí eura sedmnáct let pracují, ale bývá jim naznačeno, že je členové měnové unie nechtějí. „Češi budou přijímat euro jen ze zoufalství,“ tvrdí o místní debatě o konci koruny Hampl. „Bude to jen v situaci, kdy budou mít pocit, že je u nás už však tak pokažené, že je potřeba přijmout záchranu ze společného evropského deštníku.“ To vše se odehrává na pozadí turbulentní geopolitické situace ve světě, kdy se Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa pomalu stahují z pozice světového strážníka. Co by měla dělat Evropa, aby se postavila více na vlastní nohy? Co Mojmír Hampl odposlechl na bruselských chodbách? A proč nemá Amerika ani po třech dominantních dekádách pocit, že je na tom lépe než byla před koncem Studené války?

EU stále jedná s USA o clech. Jaké má jednání vyhlídky? Jaká je unijní strategie? A co je klíčové pro Česko? Ve speciální epizodě podcastu Evropa zblízka odpovídá český velvyslanec při EU Vladimír Bärtl.

Zatímco české instituce očekávají od tuzemské ekonomiky růst, zahraniční prognózy varují, že průmyslové a exportní Česko je nejohroženější ekonomikou Evropy. Největší neznámou je výsledek obchodní války mezi USA a zbytkem světa. „Skvělá zpráva je, že navzdory Donaldu Trumpovi by česká ekonomika měla růst, dokonce i v tom horším scénáři,“ ujišťuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Zemědělská půda v Evropě desítky let postupně chátrala, uzdravení proto nepřijde úplně hned. Britský zemědělský expert David Purdy ale tvrdí, že navzdory lidské nedočkavosti výsledky přijdou. Jen musíme vydržet.

Už spousta chytrých lidí řekla i napsala, že člověk je emoční tvor, který občas použije rozum - namísto té iluze a sebeklamu, že jsme rozumní tvorové, kteří občas podléhají iluzím.Na základě několik setkání a debat jsem se rozhodl, že tento monohovor věnuji tomu, jak přemýšlím o současném světovém „období změn“ a ke komu „bych se přidal.“ Podobně jako u všech ostatních monohovorů, ani tentokrát netvrdím, že mám pravdu, ale nabízím své myšlenkové pochody k debatě a polemice - myslím, že právě debata a polemika nás všechny vede k lepším a utříděnějším názorům.Support the show

Zemědělská půda v Evropě desítky let postupně chátrala, uzdravení proto nepřijde úplně hned. Britský zemědělský expert David Purdy ale tvrdí, že navzdory lidské nedočkavosti výsledky přijdou. Jen musíme vydržet.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V posledních letech jsou Češi okouzleni Polskem. To není novinka, to se ví. Je to ovšem okouzlení ohraničené: je turistické a ekonomické, protože nás fascinuje, co všechno Poláci stavějí a jak rychle. Politicky už tolik očarováni nejsme, vlastně ani nechceme být, jelikož nemáme potřebu se v polské politice orientovat. Ale jaký je český vztah k polské kultuře? Proměňuje se? Prohlubuje se? Anebo ne? U příležitosti právě probíhajícího veletrhu Svět knihy, který letos uvádí kromě mnoha jiných autorů ze slovanských zemí také polskou nobelistku Olgu Tokarczuk, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s polonistkou a překladatelkou Lucií Zakopalovou. V úvodu přidáváme několik tipů z veletrhu: Lucie Zakopalová zve nejen na setkání s Olgou Tokarczuk, ale upozorňuje třeba na návštěvu reportéra Zbigniewa Rokity, který přiváží knihu Králové střelců. V ní vypráví pozoruhodné sportovní příběhy (míčových her) střední a východní Evropy z doby komunismu, v nichž se významně odrážela dobová politika. Takže kromě polského a ruského fotbalu se dostalo třeba i na maďarské vodní pólo. A Jakub přidává tip balkánský: po mnoha letech na veletrh přijíždí bosenský autor – Fedja Štukan je autor jediné knihy Blank: příběh střelce, v níž popisuje svou kariéru snajpra v devadesátých letech za jugoslávských válek, následně studenta herectví v Americe, náruživého feťáka a také kamaráda Brada Pitta a Angeliny Jolie. Následně jde řeč o tom, jestli a zda vůbec se současný polský boom odráží v kultuře. Podle Lucie Zakopalové Poláci odjakživa intenzivně investují do kultury, mají smysl pro kulturní diplomacii (proto také mají tolik literárních Nobelových cen), takže nynější ekonomický zázrak do umění spíše nepromlouvá. Leda tak, že je v něm více peněz a sílí z toho polský film, jelikož ho může dělat více lidí. Umění odráží velké polské sebevědomí – Poláci vždycky věděli, že se o sebe musejí postarat sami, že to za ně nikdo neudělá: „Vždycky totiž byli pod větším dějinným tlakem, což je nutilo k větším výkonům. Ostatně v Polsku žádná generace nemá pocit, že má hotovo,“ tvrdí Zakopalová. „Poláci mají pocit, že jsou součástí velké Evropy a že ta si jich nevšímá tak, jak by chtěli. Zatímco v Česku se neřeší, jestli se o nás Evropa zajímá, protože my se o ni pochopitelně také nezajímáme.“ Poláci obdivují tento český klídek, mají nás za dobré sousedy: „Ale když se podíváte, s kým dalším Poláci sousedí a jaké jsou jejich historické zážitky, je to pro nás snadné vítězství,“ podotýká Zakopalová. V Polsku se i pro silné sebevědomí a vysoké ambice hodně věcí rychle mění, zatímco v Česku se všechno proměňuje pomalu a málo. Lucie Zakopalová soudí: „Jakékoli trendy profrčí v Polsku společností fofrem, zatímco v Česku si často nevšimneme, že nějaký trend byl. Například móda malých pivovarů už je v Polsku pryč: objevili pivo, ochutnali, zjistili, že může mít mnoho chutí, pochutnali si, ale teď už zkoumají víno.“ Na druhou stranu opouštějí pití tvrdého alkoholu: v Polsku je například nemožné, aby vedle dětského hřiště byla hospoda, nebo aby rodič na takovém hřišti pil pivo. „Na to u nás Poláci zírají s vyvalenýma očima. U nich by taková scéna byla absolutně odsouzeníhodná – pít před dětmi se nepatří, nesmí, na to polská společnost velmi dbá.“ Co jsou další rozdíly mezi Čechy a Poláky? Jak na sebe narážejí české představy o nich a jejich představy o nás? „Češi chodí oblečení lážo plážo a to, jak působí na druhé, je jim fuk. Polským ženám se při pohledu na české muže zdá, že všichni jedou na hory. V Polsku je mnohem větší důraz na status. Třeba schopnost politiků jet veřejnou dopravou je mnohem vyšší v Česku než v Polsku.“ Takové hodnocení našince nenechá v klidu Jakuba, který okamžitě přiznává, že se před natáčením měl lépe učesat. Aneb konečně podcast, který řeší skutečně podstatné věci. A to nejen ty zmíněné.

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár tentokrát rozebírají rozsáhlý blackout na Pyrenejském poloostrově – co se stalo ve Španělsku a Portugalsku a jak je Evropa připravená na podobné výpadky. Věnují se také rekordně nízké inflaci za duben, aktuálním základním úrokovým sazbám ČNB a tomu, jak tyto faktory ovlivňují českou ekonomiku. Hlavním tématem je ale nadcházející boj o Poslaneckou sněmovnu – kdo má šanci se tam na podzim dostat a jak vypadá každodenní práce poradce premiéra. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Český jaderný tendr na dostavbu Dukovan se komplikuje. Evropská komise nestandardně vyzvala vládu, ať smlouvu zatím nepodepisuje. Proč, a jak to může tendr ovlivnit vysvětlila v novém díle podcastu Evropa zblízka šéfredaktorka Euractiv.cz Aneta Zachová.

Poprvé od ruské agrese proti Ukrajině je reálná šance na příměří, nebo aspoň přestávku v bojích. Jaké jsou motivace Ruska a Ukrajiny, o co hraje Donald Trump a proč hlas evropských zemí skoro nikoho nezajímá, i když dělají velká gesta? Máme čísla o tom, co chce český byznys i politici vyjednat s Trumpem ohledně cel. A kancléřem Německa je konečně Friedrich Merz. Změní nová vláda Evropu? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Gazetisto a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

„Předpokládám, že v roce 1968 ještě rok 1968 neexistoval. Nikdo si v tom roce neříkal, ty vole, to, co teď žijem, to je ten slavnej šedesátej vosmej, kterej se zapíše do historie. Všechno se děje až několik let po tom, co se to dělo,“ píše bulharský spisovatel – a hvězda letošního Světa knih – Georgi Gospodinov v knize Časokryt. Jako by citoval Ladislava Hejdánka. Ten si právě v roce 1968 poznamenal: „Po událostech se formuje zkušenost. A teprve skrze zkušenost se události stávají událostmi. Teprve teď se na tom začne pořádně pracovat, na tom, co je, co byl rok 1968.“Překvapivá tato shoda není. Možná se v dějinách točí jen pár myšlenek, které se vynořují v nových souvislostech. V tomto případě je kongenialita dána tím, že oba autoři, ostatně jako mnozí před nimi, uvažují o „události“, tedy také o tom, jak je čas spjatý s vlastním vyprávěním, osobním prožitkem a individuálním hodnocením. Důraz na „událost“ souvisí s tím, že to rozhodující bývá v našich rukách. Nejsme bezmocní. Jedna věc je, že se něco stalo; ale událost je to, co z toho uděláme. Zde vyvstává důstojnost člověka: není jen politickým nebo společenským tvorem, také umí stát sám za sebe – a často je samota jednoho to, co druhému otevírá cestu.Že je člověk sám, není popis izolace. Naopak. Pravá samota je aspoň pro Ladislava Hejdánka samotou tváří v tvář pravdě. Té je prý třeba odevzdat svůj život. Zní to vzletně i dutě. Co si s tím počít? Na obecné rovině můžeme říct, že sloužit pravdě znamená neustat v úsilí o vymaňování se ze spárů sebe sama. Ale ani to nevnáší do věci příliš světla. Kniha Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy. Konflikty filosofa s komunistickou mocí 1967–1989, která vyšla péčí vydavatele Jana Hrona v roce 2024, však cestu ukazuje. Třeba v dopisech z vazby vydává Ladislav Hejdánek svědectví o tom, co obraty jako „služba pravdě“, jež bez doprovodné zkušenosti zní nepatřičně, mohou znamenat.Mohou znamenat třeba vděk vršovickému faráři Jaromíru Dusovi, kvůli kterému se ocitl ve vazbě. Dus si u něho doma uschoval osvětové letáky, které měly občany zpravit o tom, že nemusí dorazit k volbám. Nakonec byl – nedopatřením – zadržen i Hejdánek a na několik měsíců se ocitl ve vazbě. Dus jej vrátil do „správných kolejí“; „byl jsem krásně zavřený“, píše Ladislav Hejdánek. Ve vazbě sepisuje pro svou dceru Janu Úvod do filosofování, spis, který lze číst v tradici „útěcha z filosofie“.Dokumenty vydané v knize Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy dosvědčují ještě jednu s pravdou související věc: kterak tento český filozof kutil na tom, co sám označoval jako vnitřní osvobození. Základem mu je schopnost vzdorovat, tedy schopnost nenechat se strhnout. Strhnout kým nebo čím? To se může měnit. Třeba módou, davem, druhými, institucí, pohodlím, strachem, nakonec i sebou samým. Cestou je naopak tříbit vnímavost vůči krachům a utrpení, neboť ty nás upozorňují na naše meze, které mohou být prahem určeným k překročení. Pro Ladislava Hejdánka nakonec platí, že výjimečnost člověka, ba jeho dokonalost je úzce spjatá se schopností trpět. Romantizaci utrpení v tom nehledejme. Jen se zde svědčí o tom, že radost je překonaná bolest.KapitolyI. Význam svědka v digitální době (úvod až 18:50)II. „Průšvihy jsou moje univerzity. Učím se všemi póry.“ (18:50 až 32:20)III. Filosofie, utěšovatelka (32:20 až 43:50)IV. V roce 1968 také nejspíš nebyl rok 1968. (43:50 až 56:00)V. Člověk je skutečný, nakolik klade odpor. (56:00 až konec)BibliografieVáclav Bělohradský, Čas pléthokracie. Když části jsou větší než celky a světový duch spadl z koně, Praha: 65. pole, 2021.Ladislav Hejdánek, „Vítězí pravda v dějinách?“, in: Češi a Evropa, Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2017.Ladislav Hejdánek, Úvod do filosofování, Praha: OIKOYMENH, 2021.Ladislav Hejdánek, Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy. Konflikty filosofa s komunistickou mocí 1967–1989, vyd. Jan Hron, Červený Kostelec: Pavel Mervart 2024.

NSi in Demokrati so vložili interpelacijo zoper ministrico za kulturo Asto Vrečko. Poleg očitkov glede včeraj zavrnjenega zakona o pokojninah umetnikov ji očitajo negospodarno rabo sredstev in spodkopavanje vrednot osamosvojitve. Ministrica odgovarja, da gre za kulturni boj. Druge teme: - Washington in Peking bosta za tri mesece znižala uvedene vzajemne carine, in sicer za 115 odstotnih točk. Strani si želita nadaljnjih pogovorov, kako vzdržno bo carinsko premirje med velesilama, bo pokazal čas. - Rusija še ni sprejela ukrajinskega poziva k 30-dnevni prekinitvi ognja, ki naj bi začela veljati danes, predlagala pa je neposredne pogovore v četrtek v Carigradu. Iz Kremlja so sporočili, da si želijo dolgoročnega mirovnega dogovora, ne bodo pa si pustili postavljati ultimatov. Da bo Evropa ob neuveljavitvi premirja začela pripravljati nove sankcije, sta namreč zagrozila tako nemški zunanji minister Johann Wadephul kot Bruselj. - Na tretji razvojni osi so danes prebili predor Konovo na povezovalni cesti, bliža se tudi graditev najzahtevnejšega odseka glavne ceste. Časovnica se sicer še vedno zamika, projekt pa se draži.

Evropa si v týdnu připomněla 80 let od konce druhé světové války. Britský král Karel III. Se účastnil bohoslužby v londýnském Westminsterském opatství, nový německý kancléř položil květiny v pietní berlínské hale Neue Wache a francouzský prezident Emmanuel Macron uctil památku padlých u hrobu Neznámého vojína pod pařížským Vítězným obloukem. Francouzi si připomněli konec bojů v Evropě taky v Remeši, kde Němci 7. května 1945 brzy ráno podepsali první kapitulaci.

Evropa si v týdnu připomněla 80 let od konce druhé světové války. Britský král Karel III. Se účastnil bohoslužby v londýnském Westminsterském opatství, nový německý kancléř položil květiny v pietní berlínské hale Neue Wache a francouzský prezident Emmanuel Macron uctil památku padlých u hrobu Neznámého vojína pod pařížským Vítězným obloukem. Francouzi si připomněli konec bojů v Evropě taky v Remeši, kde Němci 7. května 1945 brzy ráno podepsali první kapitulaci.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump před nástupem do funkce sliboval, že ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Místo toho však rozpoutal celní válku s Čínou nebo i Evropskou unií. „Myslím, že Spojené státy rozhodně jsou silnější a respektovanější zemí – minimálně u nepřátel,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus Marek Koten, ekonom a místopředseda české pobočky Republicans Overseas, organizace americké Republikánské strany.

„Dnešní společenská atmosféra mi připomíná dobu před 1. světovou válkou, kdy lidé masově a nadšeně věřili, že je z nudy a všednosti života vysvobodí nějaké velké dobrodružství, které přinese válečné střetnutí," říká ekonom a arabista Jiří Weigl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 06.05.2025, www.RadioUniversum.cz

Americký prezident Donald Trump před nástupem do funkce sliboval, že ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Místo toho však rozpoutal celní válku s Čínou nebo i Evropskou unií. „Myslím, že Spojené státy rozhodně jsou silnější a respektovanější zemí – minimálně u nepřátel,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus Marek Koten, ekonom a místopředseda české pobočky Republicans Overseas, organizace americké Republikánské strany.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celá Evropa mluví o nutnosti masivně navyšovat výdaje na obranu. Mezi rétorikou a reálnými opatřeními je ale podle zástupců evropských zbrojovek propast. „V Evropě stále postupujeme mírový tempem. Používáme mírové nákupní a testovací procesy,“ říká Jan Pie, šéf Asociace evropského leteckého a obranného průmyslu (ASD), která zastupuje víc než čtyři tisíce evropských zbrojovek.

Celá Evropa mluví o nutnosti masivně navyšovat výdaje na obranu. Mezi rétorikou a reálnými opatřeními je ale podle zástupců evropských zbrojovek propast. „V Evropě stále postupujeme mírový tempem. Používáme mírové nákupní a testovací procesy,“ říká Jan Pie, šéf Asociace evropského leteckého a obranného průmyslu (ASD), která zastupuje víc než čtyři tisíce evropských zbrojovek.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident dorazil i s manželkou na dvoudenní návštěvu Prahy. S českými představiteli jedná o možnostech míru, o zbrojní pomoci i pomoci v oblasti zdravotnictví. Jak se po roce dá zhodnotit česká muniční iniciativa?Hostem Ptám se já byl bývalý český velvyslanec při NATO a nyní výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Jakub Landovský. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při nedělním setkání s českým protějšekem Petrem Pavlem mimo jiné ocenil českou muniční iniciativu. V rámci ní by Kyjev mohl v průběhu roku získat ještě 1,8 milionu kusů velkorážní munice. „Evropa stojí za očekáváním v navyšování výroby. Což je velká ostuda pro evropský průmysl, že není schopen tak základní výrobek, jakým je velkorážová dělostřelecká munice, vyrábět,“ připomenul Landovský. Česká muniční iniciativa proto podle něj sehrála v podpoře Ukrajiny skutečně významnou roli: „Muniční iniciativa je taková nahodilá náplast na bolest, kterou musíte vyřešit operací. Ta operace se jmenuje posílení obranného průmyslu. Tam má Česká republika nezastupitelnou úlohu.“ V jednáních s vrcholnými představiteli České republiky a zbrojaři pokračuje Volodymyr Zelenskyj i v pondělí. Narozdíl od své poslední návštěvy Prahy před dvěma lety se tentokrát schází i se zástupci opozice, která hovoří o zastavení muniční pomoci.„Předpokládám, že v září, kdy bude volební situace u nás na vrcholu, tak už bude situace na Ukrajině prostě jiná. Že v září bude příměří, nebude intenzivní boj,“ řekl Landovský. Jak důležité je, že se ukrajinský prezident v Praze schází i se zástupci opozičních sil? Kam se posunula jednání o ukončení války? A co by znamenalo, kdyby se z nich stáhly Spojené státy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Válka na Ukrajině je fenomén a v jeho znamení žije přinejmenším Evropa už déle než rok. Zamyslíme se tak nad otázkou: Jaký je a po více než dvě staletí byl stav ruského vojenství? Jsou Rusové opravdu tak dobří vojáci, jak si o sobě často sami myslí a jak jim politici typu Vladimira Putina s oblibou tvrdí? Anebo jsou to do armády a poté do války zahnaní normální chlapi, kterým se v bojích a bitvách vždy vedlo a vede všelijak?

Ko so v šestdesetih letih v Ljubljani zgradili široko, vabljivo kolesarsko stezo na začetku Celovške ceste, so se načrtovalci menda zgledovali po nordijskih državah. Vzor sta bila Danska in København. Tam živita Pernille Bussone in Ole Kassow. V organizaciji Kolesarjenje brez starosti skrbita, da starejši ljudje niso prikrajšani za užitke, ki jih nudi mobilnost na kolesu. Evropa osebno bo kolesarski izlet s triciklom. Zaprite oči in se spomnite na svoje prvo kolo. Kakšne barve je?Preberite tudi Kolesarji so kot škorci, avtomobili kot gosiPrisluhnite tudi Mikael Colville-Andersen: Vse ulice bi morale biti kot Værnedamsvej v Københavnu

Zašto je važno da RTS bude nezavistan medij? Hoće li u BiH biti istrage o stečaju i prodaji vojne fabrike Vitezit? Novčana pomoć Vlade za porodice civilnih žrtava rata u Crnoj Gori nije došla do svih. Savezni sud u SAD naložio da se Radiju Slobodna Evropa isplati novac dodijeljen odlukom Kongresa.

Za sto dní od návratu do Bílého domu stačil Donald Trump zacloumat globálním politickým i ekonomickým řádem. Terčem nátlakové politiky staronového prezidenta se stali i dosavadní američtí spojenci v Evropě. Jak zatím starý kontinent obstál vůči Trumpově výzvě? A v čem Evropu může odklon Spojených států postrčit kupředu? Host: Henry Foy - vedoucí bruselské redakce deníku Financial TimesČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N Lidé posílají na sbírku Dárek pro Putina průměrně čtvrt milionu korun denně. „Když Trump křičel v Oválné pracovně po Zelenském, přišlo na účet přes šest milionů. Roznášíme radost do ruských zákopů. Lidi chápou, že zbraně vedou k míru,“ říká ve Studiu N Martin Ondráček. Přestože zbrojní průmysl zažívá žně, přál by si, aby byly ještě větší. „Jenže postavit zbrojovku je martyrium. Mám kamaráda, který se už šest let snaží zprovoznit jen obyčejnou obalovnu asfaltu. Když chcete postavit linku na munici, musíte řešit, jestli o pět kilometrů dál nezemře chřástal,“ tvrdí ve Studiu N. V rozhovoru říká, že tlačítko s atomovou bombou v Rusku nikdo nestiskne, a myslí si, že kdyby Evropa napřela všechny síly, dokázala by Ukrajina Putina na svém území položit na kolena: „Obranný průmysl Ukrajiny je na neuvěřitelné úrovni. Oni dnes vyrábějí víc dělostřelecké munice než celá Evropa dohromady. Otázka nestojí tak, že by Ukrajina měla chtít být v NATO, ale Aliance by naopak měla chtít Ukrajinu ve svých řadách.“ Jak se shání vrtulník Black Hawk? Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc? A má obavy o svou bezpečnost? Podívejte se na celý rozhovor.

Pro bezpečnost ve světě je stále důležitější satelitní komunikace. „Kosmické aktivity mohou být součástí další průmyslové revoluce, která už řadu let startuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Václav Kobera, ředitel Odboru kosmických aktivit a nových technologií na ministerstvu dopravy. V posledních letech význam družicové komunikace podtrhla válka na Ukrajině.

Pro bezpečnost ve světě je stále důležitější satelitní komunikace. „Kosmické aktivity mohou být součástí další průmyslové revoluce, která už řadu let startuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Václav Kobera, ředitel Odboru kosmických aktivit a nových technologií na ministerstvu dopravy. V posledních letech význam družicové komunikace podtrhla válka na Ukrajině. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa nemá lídry. České republice chybí leadership. Obdobné stesky slyšíme skoro v každé politické debatě. Hledání vůdčích typů se stalo módou sezóny a jistou obsesí komentátorů aktuálního dění. Svět takové osobnosti našel. Jedna sedí v Kremlu, druhá v Bílém domě.

Končana je druga interpelacija o delu celotne vlade. Po štirinajstih urah razprave so v SDS predlagali sklep, naj vlada konča mandat, da bi bile jeseni lahko predčasne volitve. Koalicija je v prvih minutah današnjega dne zavrnila sklep s 43-imi glasovi proti, zapredčasne volitve je bilo 30 opozicijskih glasov. Danes bo na poslanskih klopeh opozicijski predlog zakona, ki bi omogočal delo po upokojitvi brez zmanjševanja pokojnin; vlada naj bi potrdila pokojninsko reformo, ki so jo podpisali socialni partnerji. Drugi poudarki oddaje: - Ali si Evropa sploh lahko privošči oster odgovor na ameriške carine? - V Mestnem muzeju Ljubljana odpirajo razstavo o ključnih dogodkih druge svetovne vojne. - Celjske košarkarice 14-ič zapored državne prvakinje.

V sobotu se svět rozloučí s papežem Františkem. Podle teologa Martina Vaňáče během svého pontifikátu pokračoval v otevírání církve vůči novým myšlenkám a projevoval se jeho jihoamerický původ. „Mentalita a prostředí Latinské Ameriky je výrazně odlišné a je to něco, co Evropa potřebovala slyšet. Větší roli tam hraje lidová zbožnost, radost a větší emoce,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.

V sobotu se svět rozloučí s papežem Františkem. Podle teologa Martina Vaňáče během svého pontifikátu pokračoval v otevírání církve vůči novým myšlenkám a projevoval se jeho jihoamerický původ. „Mentalita a prostředí Latinské Ameriky je výrazně odlišné a je to něco, co Evropa potřebovala slyšet. Větší roli tam hraje lidová zbožnost, radost a větší emoce,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filip Matějka z Center for Economic Research and Graduate Education – Economics Institute je nejcitovanějším českým ekonomem ve světě. Mluvili jsme spolu hlavně o změně světové ekonomiky po nástupu Donalda Trumpa a jeho pokusu o demontáž globálních obchodních vztahů.O tom, jak politiky jako America First nebo Česko na prvním místě vedou v důsledku k chudobě a zaostávání vlivem snižující se konkurence, zvyšování cen domácích výrobců a k inflaci.Probrali jsme, jestli za izolacionismem Trumpa je nějaký plán, a pokud ano, tak co v něm asi je. Nebo jde jen o krátkodobé vytváření chaosu a potřebu pomocí vybraných cel uplácet jeho voliče.Hledali jsme inspirační vlivy Trumpa v minulosti a probrali, zda jsou opravdu aplikovatelné na současný svět – a samozřejmě i to, co to všechno bude znamenat pro zbytek světa a jak se ostatní státy, jako Čína a Evropa, současné americké politice přizpůsobí.

CELÝ HODINOVÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Války se vedou proto, aby někdo vyhrál a někdo prohrál. Ale celní války mají vždycky jenom poražené,“ říká ve Studiu N bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Americká cla podle něj ekonomiku našeho typu poškodí více než jiné. „Trumpova hra nemá žádná pravidla, která kdy byla v globální politice napsaná nebo nepsaně platila,“ tvrdí. Fialově vládě vyčítá, že nepřišla se systémovými řešeními. „Stanjura se Schillerovou si v poctivosti rozpočtování nemají co vyčítat,“ říká. S obavami se dívá na blížící se parlamentní volby: „Pokud bude Babiš vládnout s radikály, je namístě se obávat toho, že začne utahovat šrouby jako Fico a Orbán. To, co se děje například s médii na Slovensku nebo v Maďarsku, mu velmi konvenuje,“ varuje Kalousek. Proč se Evropa nechová jako sebevědomá ekonomická velmoc? Jak dlouho ještě dokáže žít Česká republika na dluh? A proč nakonec nezaložil novou stranu? Podívejte se na celý rozhovor.

Ofenzivní realismus je směr, který razí ve Spojených státech 77letý politolog John Mearsheimer. Jeho poslední kniha se jmenuje Velký blud: Liberální sny a mezinárodní realita. Německému magazínu Der Spiegel řekl: „Trumpova vláda chce zásadně změnit europolitické vztahy, vystoupit z NATO a mít dobré vztahy s Ruskem, což Evropa nechce. Proto si je těžké představit, že by bylo možné tyto dva rozdílné postoje sladit.“

Evropa ví, že další vojenská podpora Ukrajině bude záviset stále více jen na ní. Na Spojené státy spoléhat už možné nebude. Přesto se pohybuje žádoucím směrem – jen šnečím tempem. Názorně to předvedla pondělní schůze ministrů zahraničí „sedmadvacítky“, která se odehrála na pozadí krvavého ruského raketového útoku proti civilistům v Sumách o Květné neděli.

Trumpova horská dráha s cly otřásá burzami. S&P 500 během prvního dubnového týdne propadl o 12 %, aby vzápětí za jediný den přidal zpět skoro deset. Nasdaq 100 a Dow Jones se v reakci na Trumpovy vyhlašované a odkládané tarify houfují ve stejném duchu. Pro jedny noční můra, pro jiné životní příležitost.Co si z tohohle chaosu odnést? To rozebíráme v pilotním dílu Money Maker Hedge – nového investičního podcastu, v němž se měsíčně setkávají ostřílení investoři Michal Semotan z J&T Investiční společnosti a Filip Kejla z Next Wealth. Společně se díváme na dopady cel na akciové trhy, lámeme si hlavu, co opravdu sleduje Donald Trump a ptáme se, jestli se vyplatí držet dál od Applu. Půjde nahoru Evropa? A nastane velký comeback Intelu?Poslechněte si první epizodu nového podcastu Money Maker Hedge.Tento podcast slouží pouze pro informační a vzdělávací účely. Nejedná se o investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji cenných papírů. Investování na kapitálových trzích nese riziko a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Před jakoukoli investicí si proveďte vlastní analýzu nebo se poraďte s licencovaným investičním poradcem.00:00:00 Začínáme00:01:30 Reakce trhů na pozastavení cel Donalda Trumpa00:03:08 Nejistota během pandemie a srovnání se současnými krizemi00:08:34 „Když máte akcie, tak minimálně na pět let a víc“00:14:11 Jak se Semotan a Kejla upravili své strategie před zavedením cel00:18:35 Existuje bezpečný přístav?00:23:30 Amerika vs. Evropa 00:29:18 Možné Trumpovy cíle v obchodní poliice00:38:26 Warren Buffett a jeho tahy00:41:00 Jak se Semotan a Kejla dívají na asijské trhy00:56:54 Co teď očekávat? 01:04:46 Skrytá budoucí hvězda trhů?

Akcie se propadají v reakci na masivní cla, která minulý týden vyhlásil americký prezident Donald Trump. Mnozí politici i ekonomové mluví o konci světa, jaký jsme znali. „Trhy obecně nemají rády nejistotu, která je nyní mimořádná, protože nikdo neví, jaké jsou Trumpovy další úmysly a nakolik to s výškou cel myslí vážně,“ potvrzuje pro Český rozhlas Plus ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík, který dnes působí na Unicorn University.

Akciové trhy od rána reagují prudkým poklesem na ohlášená cla na dovoz zboží do USA a na čínská odvetná opatření. Dokáže se Evropa vyhnout globální obchodní válce? Nebo má rovněž přistoupit ke strategii „oko za oko“? Tomáš Pancíř se zeptal prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, viceprezidenta Hospodářské komory a bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy.

Americký prezident Donald Trump ohlásil balík cel, který děsí nejen ekonomy a země, na které mají dopadnout, ale také americké firmy, investory i domácnosti. Evropská unie chystá odvetná opatření, chce ale dál s americkým prezidentem jednat. „Evropa potřebuje ukázat, že má sílu. Pokud bychom jí teď nevyužili, je možné, že by to Evropu poškodilo,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Donald Trump ohlásil 2. duben jako den osvobození pro americký průmysl. Chce totiž zavést reciproční cla na veškeré zboží ze všech zemí. Od tohoto data chce také podle svých dřívějších vyjádření zavést 25% cla na dovoz aut do USA. Jak by měla Evropa reagovat? Je namístě sáhnout k protiopatřením a zdanit třeba některé digitální služby? Nebo je naopak vhodné vyjít Donaldu Trumpovi vstříc a evropská cla na americký dovoz snížit? Poslechněte si debatu u kulatého stolu.

Jak demokraté dláždí cestu k moci autoritářům a extrémistům. Trumpova cla v Evropě nejvíce odnese Česko. EU váhá, zda naplno spustit postihy proti americkým platformám. Konopí, politická smrt? Erdoganův předčasný předvolební boj a Evropa.

Od invaze Ruska na Ukrajinu a obzvláště pak od druhého nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta se Evropa ocitla v bezprecedentní bezpečnostní situaci. „Naší odpovědí musí být prohloubení integrace,“ hodnotí budoucnost Evropy pro Český rozhlas Plus bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM). „Evropa musí činit daleko víc, ale bude to muset dělat chytře,“ míní europoslanec a bývalý ministr Alexandr Vondra (ODS).

Obvinění istanbulského starosty Ekrema Imamoglu z korupce a podpory terorismu a jeho vzetí do vazby, by málokoho zaskočilo, kdyby nešlo o vážného protivníka stávajícího tureckého prezidenta Taypa Erdogana v prezidentském zápolení, plánovaném na rok 2028.

Evropská unie chce mít svůj vlastní velký jazykový model. Bude se jmenovat OpenEuroLLM a na jeho vývoji se podílí dvacet podniků, výzkumných institucí a superpočítačových center z celé Evropy. „Měl by umět všechny evropské jazyky, a to ve vyšší kvalitě než běžné modely, které přišly ze Spojených států anebo z Číny,“ říká pro Český rozhlas Plus vedoucí projektu Jan Hajič. Model má také umět jazyky spojenců Unie, třeba Norska, nebo obchodních partnerů, jako jsou Čína a Indie.

Firma designéra Davida Karáska vytváří už víc než 30 let lavičky, koše a další „nábytek pro všechny“. „Máme deset zahraničních týmů, dva v Česku a každý z nich dnem a nocí pracuje na nových zakázkách. Proto vlastně už ani nevím, co zrovna děláme,“ vysvětluje také majitel továrny u Uherského Hradiště nebo v Brazílii.