Podcasts about Evropa

Z někdejšího světového řádu se podle německého kancléře Friedricha Merze stává světový nepořádek. Evropa podle něj není hracím míčem světových mocností. Podle některých hlasů se Spojené státy přidaly na stranu Ruska a Evropa ztratila svého spojence. „Zažil jsem dobrou etapu Evropy, která skončila,“ tvrdí v pořadu Pro a proti komentátor Echo24 Martin Weiss. „Evropa zcela suverénně vychází jako nejlepší místo na žití,“ oponuje ekonom a filozof Tomáš Sedláček.

Ten, kdo nejvíc prohrál, podle řady evropských komentářů ve věci finanční podpory Ukrajině a urychleného podepsání smlouvy o volném obchodu s Mercosurem, tedy klíčovými státy Jižní Ameriky, představujícími sedmisetmiliónový trh, je německý kancléř Merz, přední hybatel obou záležitostí. To proto, že v obou případech nakonec Evropa připomínala Werichovu princeznu Koloběžku První.

Ten, kdo nejvíc prohrál, podle řady evropských komentářů ve věci finanční podpory Ukrajině a urychleného podepsání smlouvy o volném obchodu s Mercosurem, tedy klíčovými státy Jižní Ameriky, představujícími sedmisetmiliónový trh, je německý kancléř Merz, přední hybatel obou záležitostí. To proto, že v obou případech nakonec Evropa připomínala Werichovu princeznu Koloběžku První.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká bude v roce 2026 ruská politika vůči Evropě? Svůj názor nabízí americké Středisko pro analýzu evropské politiky (CEPA). Podle jeho expertů bude Kreml chtít ukázat, že Rusko si navzdory hospodářskému i vojenskému oslabení nadále udržuje iniciativu a zůstává velmocí.

Jaká bude v roce 2026 ruská politika vůči Evropě? Svůj názor nabízí americké Středisko pro analýzu evropské politiky (CEPA). Podle jeho expertů bude Kreml chtít ukázat, že Rusko si navzdory hospodářskému i vojenskému oslabení nadále udržuje iniciativu a zůstává velmocí.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká ekonomika podle předsedy odborového svazu KOVO Romana Ďurča není v takové kondici, jak ji ve své bilanční zprávě popisoval bývalý premiér Petr Fiala. „Číslo 2,5 procenta vypadá hezky, ale ekonomiku dnes táhne hlavně domácí spotřeba. Když se podíváme na průmysl, zejména ten energeticky náročný, podniky v dobré kondici nejsou,“ říká Ďurčo.Podle odborů český průmysl ztrácí konkurenceschopnost nejen v rámci Evropské unie, ale i globálně. „Mimo Evropu jsou ceny energií třetinové. Tomu se prostě konkuruje strašně těžko,“ upozorňuje. Kriticky vnímá i rozdíly uvnitř EU, především vůči Německu, které podle něj své firmy masivně podporuje. „Jsme na jednotném trhu, ale podmínky jednotné nejsou.“Za jeden z klíčových problémů považuje vývoj mezd. Přestože se reálné mzdy statisticky zvyšují, podle Ďurča to lidé zatím nepociťují. „Reálné mzdy se ještě nedostaly ani na úroveň roku 2019. Lidé se dnes mají hůř než před covidem,“ říká šéf KOVO.Odbory zároveň kritizují podobu zelené transformace. Podle Ďurča hrozí, že příliš rychlé zpřísňování emisních pravidel poškodí evropský průmysl. „Pokud má Evropa dekarbonizovat, musí zároveň průmysl podpořit. Jinak se výroba přesune mimo EU,“ varuje.Navzdory kritice zůstává Ďurčo opatrným optimistou. „Česká republika je krásná země a má obrovský potenciál. Bez levnějších energií a skutečného sociálního dialogu se ale průmysl motorem růstu znovu nestane,“ uzavírá.

Politici si systemizaci pletou s personálními a ideologickými čistkami. Mahmúd Abbás jmenoval nástupce. Evropa má za sebou rok tápání, jaký se nesmí opakovat. I takové byly Vánoce. Chodit po vodě jako Ježíš Kristus

Evropská unie na začátku letošního roku určitě tušila, že ji s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu nečeká mnoho dobrého. Zdaleka si však nepředstavovala, jak zlé to bude. Však také evropským politikům trvalo řadu měsíců, než jim došlo, že záplava hnoje, která se na ně vyhrnula ze Spojených států, nebyla jen náhoda nebo nehoda, ale setrvalý stav. Realita.

Evropská unie na začátku letošního roku určitě tušila, že ji s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu nečeká mnoho dobrého. Zdaleka si však nepředstavovala, jak zlé to bude. Však také evropským politikům trvalo řadu měsíců, než jim došlo, že záplava hnoje, která se na ně vyhrnula ze Spojených států, nebyla jen náhoda nebo nehoda, ale setrvalý stav. Realita.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politici si systemizaci pletou s personálními a ideologickými čistkami. Mahmúd Abbás jmenoval nástupce. Evropa má za sebou rok tápání, jaký se nesmí opakovat. I takové byly Vánoce. Chodit po vodě jako Ježíš Kristus Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na předvánoční summit EU v Bruselu se lídři sedmadvaceti unijních států sešli v době, kdy za necelých deset týdnů uplynou od brutálního přepadení Ukrajiny Ruskem celé čtyři roky. Tak dlouho už Evropa sleduje, jak Ukrajinci umírají především proto, že se proti ruské převaze nemají čím bránit.

Na předvánoční summit EU v Bruselu se lídři sedmadvaceti unijních států sešli v době, kdy za necelých deset týdnů uplynou od brutálního přepadení Ukrajiny Ruskem celé čtyři roky. Tak dlouho už Evropa sleduje, jak Ukrajinci umírají především proto, že se proti ruské převaze nemají čím bránit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) soudí, že resort obrany předala nové vládě v lepším stavu, než ve kterém ho přebírala. Nejen česká armáda se ale musí adaptovat na napjaté geopolitické prostředí. „Jsem přesvědčen, že budoucí válčiště bude ovládat robotické autonomní systémy,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek.

Miliardy pro Ukrajinu, rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nebo další rozšiřování unie. Už zítra budou lídři sedmadvacítky rozhovat o jejím dalším směřování. Po čtyřech letech mezi nimi opět zasedne Andrej Babiš. Co od něj čekat?Hostem Ptám se já byl exministr kultury a europoslanec Antonín Staněk (Přísaha), který v Evropském parlamentu nahradil Motoristu Filipa Turka. Zájem o účast na summitu EU, který se zítra koná v Bruselu, ohlásil nový premiér Andrej Babiš dlouho před svým jmenováním. Nejen proto, že se tak symbolicky vrací mezi vrcholné hráče evropské politiky. Na zasedání se budou řešit klíčové otázky dlouhodobého směřování unie a tedy i České republiky. Jedním ze zásadních témat, které by měl summit rozhodnout, je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Je otázkou, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými  ruskými aktivy. Právě tento návrh rozděluje členské státy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale také Maďarsko, Slovensko nebo Česko mají stále výhrady.Premiér Babiš ve středu dopoledne před odletem do Bruselu zopakoval, že Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si Evropská unie půjčila na finančních trzích. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory  Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to  znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ dodal. Jaký postoj Česko k podpoře Ukrajiny nakonec zaujme? Má se Západ chystat na válku s Ruskem? A jaké to je, převzít europoslanecký mandát po čestném předsedovi Motoristů Filipu Turkovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) soudí, že resort obrany předala nové vládě v lepším stavu, než ve kterém ho přebírala. Nejen česká armáda se ale musí adaptovat na napjaté geopolitické prostředí. „Jsem přesvědčen, že budoucí válčiště bude ovládat robotické autonomní systémy,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký byl rok 2025 v Evropské unii? A co řešila letos redakce? Odpoví poslední letošní epizoda podcastu Evropa zblízka.

»Doba množičnih (nenadzorovanih) migracij je končana, je v Strategiji nacionalne varnosti ZDA pred kratkim poudaril ameriški predsednik Donald Trump. Tovrstne migracije namreč bremenijo ciljne države, povečujejo nasilje in druge oblike kriminala. V Evropi to žal še kako izkušamo,« je med drugim zapisal Glücks.

Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.

Brazílie spouští nový fond na ochranu světových pralesů a i doma v Amazonii rozjíždí projekty, jako je udržitelné agrolesnictví. Zároveň ale sílí tlak podnikatelů na zrušení moratoria, které už řadu let zakazuje prodej sóji vypěstované na územích odlesněných po roce 2008. Kvůli mýcení už zmizela pětina původního tropického deštného lesa v Amazonii. Celý ekosystém, přezdívaný „plíce planety“, se tak dostává na hranici přežití. Klíč k jeho záchraně přitom leží i v Evropě.

Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa v umělé inteligenci zaostává, ale dobrou zprávou je, že situace se lepší. A platí to i o Česku, které na tom není vůbec špatně. Češi navíc v EU jako vůbec první přišli s požadavkem na důležité zjednodušení regulace AI, které by byznysu mělo pomoct. O co jde a jaká je budoucnost umělé inteligence v Evropě? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat https://shelfie.cz/domu/803-bruselsky-diktat-predplatne-a-zalozka.html

Brazílie spouští nový fond na ochranu světových pralesů a i doma v Amazonii rozjíždí projekty, jako je udržitelné agrolesnictví. Zároveň ale sílí tlak podnikatelů na zrušení moratoria, které už řadu let zakazuje prodej sóji vypěstované na územích odlesněných po roce 2008. Kvůli mýcení už zmizela pětina původního tropického deštného lesa v Amazonii. Celý ekosystém, přezdívaný „plíce planety“, se tak dostává na hranici přežití. Klíč k jeho záchraně přitom leží i v Evropě.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O gospodarski in vojaški pomoči zahoda socialistični Jugoslaviji po njenem razkolu s Sovjetsko zvezoKo se danes pritožujemo nad vojaško in gospodarsko odvisnostjo od Združenih držav, Evropa pa le stežka skuša pridobiti nekaj več suverenosti - medtem ko v Sloveniji o suverenosti bržkone niti razmišljamo ne več - se marsikomu zdi zgodba naše nekdanje države, socialistične Jugoslavije, kot opomnik, da naš prostor ni bil vedno in nujno podrejen politiki velesil, Jugoslovani so se namreč v hladni vojni skozi povezovanje z državami tretjega sveta v Gibanju neuvrščenih izognili tako podrejenosti Združenim državam kot Sovjetski zvezi. Čeprav to do neke mere gotovo drži, pa se je ta zgodba zares začela šele v 60-ih, najprej pa v sredini 50-ih let preteklega stoletja. Pred tem pa je bila slika precej drugačna. Jugoslavija, ki je bila prva leta močno podrejena Sovjetski zvezi, je namreč kmalu po razkolu z Moskvo leta 1948 postala ena največjih evropskih prejemnic zahodne, predvsem ameriške pomoči. Kako in zakaj je kapitalistični zahod v 50-ih letih Jugoslavijo zalagal z obsežno ne le ekonomsko, ampak tudi vojaško pomočjo, Jugoslavija pa se je počasi pomikala celo v smeri integriranja v zahodne vojaške strukture, bomo v tokratnih Sledeh časa raziskovali s pomočjo dveh zgodovinarjev, dr. Kornelije Ajlec z Oddelka za zgodovino ljubljanske Filozofske fakultete in dr. Ivana Lakovića z Zgodovinskega inštituta Univerze Črne Gore v Podgorici. Oddajo je pripravila Alja Zore. Foto: Josip Broz Tito v letu 1957, ko se je Jugosavija odločila, da bo prenehala prejemati zahodno vojaško pomoč, Wikimedia Commons

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION. VÁŽÍME SI VAŠÍ PODPORY! Prezident Petr Pavel má za sebou svůj první velký vnitropolitický zápas. Šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský ve Studiu N tvrdí, že v souboji o to, jak Andrej Babiš vyřeší svůj střet zájmů, obstál. „Myslím, že je to nejvíc, co kdy kdo Andreje Babiše přitlačil ke zdi. Vidím to i v jeho řeči těla – jak se před ním hrbí, nedívá se mu do očí, kouká dolů. Instituce prezidenta je jediná, ke které má Babiš úctu, protože se jednou vidí na Hradě. Proto není tak zahořklý,“ říká v podcastu. Co bude s Filipem Turkem, až ho přestanou bolet záda? Proč se v hnutí ANO rozpoutaly závody v servilitě? Jaké budou první kroky nové vlády? A jak Babiše znovu přijme Evropa? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Policija je zagotovila, da so predkazenski postopek v primeru Šutar izvedli ustrezno, potem ko je novomeško sodišče glavnega osumljenca izpustilo iz pripora zaradi pomanjkanja dokazov. Na občini so nad dogajanjem ogorčeni, v vladi bolj zadržani. Drugi poudarki oddaje - Evropa v teh dneh središče pogovorov za končanje vojne v Ukrajini. - Kambodža in Tajska v nasprotju z napovedmi nadaljujeta medsebojne napade - Planinska zveza pred bližajočimi se prazniki poziva k previdnosti v gorah

S Martinem Jiruškem z FSS MUNI o americké domácí i zahraniční politice. „Nová Národní bezpečnostní strategie USA je spíše takový manifest Donalda Trumpa v němž hovoří především ke svým voličům. To je změna oproti minulým verzím, kdy tento dokument měl spíše přesahovat jedno prezidentství,“ říká Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MUNI. Jaké konkrétní dopady může mít tato strategie? Co lze vyčíst mezi řádky? Co si může Evropa slibovat od opozičních demokratů? Co americký prezident sleduje útoky v Karibiku a výhružkami namířenými vůči Venezuele? Nejen o tom byla řeč na debatě Respektu, kterou moderoval Tomáš Brolík v Institutu Paměti národa.

Janis Varufakis je ekonomist in nekdanji grški finančni minister. Pravi, da živimo v času nove oblike kapitalizma - tehnofevdalizmu, onkraj trga in onkraj dobička, v zatonu liberalne demokracije. Med gostovanjem v Ljubljani je za Val 202 govoril tudi o nemoči Evrope, ki da je postala kolonija. Prepojena je s krivdo, nima načrta za mir in potrebuje politično revolucijo. Donald Trump je produkt Baracka Obame in za zdaj globalni zmagovalec. Kako je z Julianom Assangeem, s katerim sta redno v stikih? “Res je, lažje je biti hipi in pobegniti v gozd,” razmišlja Varufakis, “a ohraniti moramo upanje in se boriti – tudi proti oblačnemu kapitalu, ki ga napajamo prek svojih pametnih telefonov”.

Mlčení značné části předních evropských politiků na příval urážek a pomluv valících se v posledních dnech z druhé strany Atlantiku je na první dobrou nepochopitelné. Vypadá jako slabost, jako důkaz, že se většina lídrů bude držet taktiky, kterou spustil generální tajemník NATO Mark Rutte, když v létě nazval Donalda Trumpa trošičku ironicky, ale především vážně „naším taťkou“. Tedy čekat, až se bouře přežene, a do té doby obměkčovat pána Bílého domu pochlebováním a podlézáním.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Babiš je premiérem, ale čeká ho trnitá cesta. Babiš a Pavel, začátek plodného vztahu. Evropsko-ukrajinský mírový plán. Evropa reaguje na Trumpovy urážky umírněně; je to slabost, nebo záměr? Česká ekonomika zrcadlem The Economist. Moderuje Jan Fingerland.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odsunutí řešení kauzy Turek pomohlo Babišovi na cestu do Bruselu. Nízké daně nelákají, ale ty vysoké odrazují. ECB odmítá ručit za „reparační půjčku“ Ukrajině. Evropa si plete provaz, na kterém ji Rusko oběsí. Netflix, Warner Bros. a ti druzí. Postaví se slovenský prezident proti zrušení Úřadu na ochranu oznamovatelů? Moderuje Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je velmi poučné – a zároveň otřesné – sledovat, jak pokračuje souboj o zmrazená aktiva Ruské centrální banky v Belgii. Poslední vývoj: Evropská centrální banka odmítá ručit za to, čemu se říká „ruská půjčka“ Ukrajině. Objevuje se tak další překážka při využití peněz agresora.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po téměř čtyřech letech války na Ukrajině se snad Evropa vzpamatovává. Evropská unie jako celek, jako společenství plánuje obranu. Parlament EU schválil úplně první program pro evropský obranný průmysl.

Izredni nadzor je razkril, da je vodja novomeške ortopedije umetno podaljševal čakalne vrste in preusmeril več kot 150 lažje bolnih v zasebni zavod s koncesijo. Ob robu prizadevanj za mir v Ukrajini: Indija krepi zavezništvo z Rusijo, Ukrajina z Evropo, Evropa s Kitajsko Izrael ostaja na Evroviziji; Slovenija in še najmanj tri države se ji odpovedujejo. EBU v spremembe glasovanja Končuje se Evropska prestolnica kulture: projekt obeh Goric je okrepil sobivanje jezikov, umetnosti in turizma.

Jihočeský hejtman Martin Kuba opustil ODS a zakládá vlastní politické hnutí. Co úspěšnému regionálnímu lídrovi na ODS vadí? Nemá ambice promluvit s novým hnutím do celostátní politiky? „Začíná mi chybět konkrétní vyřešení problému, které když neuděláme, tak Česko, a možná celá Evropa, může mít opravdu během 20 let velký problém a ztratit bohatství, které máme vybudované,“ odpovídá hejtman Kuba na otázky Vladimíra Kroce. Jak bude hnutí organizovat a jakou politiku prosazovat?

Jihočeský hejtman Martin Kuba opustil ODS a zakládá vlastní politické hnutí. Co úspěšnému regionálnímu lídrovi na ODS vadí? Nemá ambice promluvit s novým hnutím do celostátní politiky? „Začíná mi chybět konkrétní vyřešení problému, které když neuděláme, tak Česko, a možná celá Evropa, může mít opravdu během 20 let velký problém a ztratit bohatství, které máme vybudované,“ odpovídá hejtman Kuba na otázky Vladimíra Kroce. Jak bude hnutí organizovat a jakou politiku prosazovat?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Iz Kremlja poručeno da bi bilo pogrešno reći da je ruski predsjednik odbacio američki plan za Ukrajinu. EU postavila rok za okončanje uvoza ruskog plina do 2027. godine, Mađarska najavila tužbu. Moguć kraj ruskog monopola u BiH, koja bi mogla dobiti plin iz Hrvatske kroz američki projekt.

Na ta veseli dan kulture je upravni odbor Prešernovega sklada razkril Prešernove nagrajence za leto 2026. Za življenjsko delo se bodo poklonili plesalki in koreografinji Mateji Bučar ter industrijskemu oblikovalcu Sašu Mächtigu. Druge teme: - Evropa začenja pot do popolne energetske neodvisnosti od Rusije. V Bruslju predstavili tudi mogoči rešitvi za financiranje 90-milijardnega posojila Ukrajini. - Izrael ob nadaljevanju napadov v Gazi napovedal delno odprtje mejnega prehoda Rafa. - Mednarodni dan invalidov priložnost za osvetlitev dobrih načinov ravnanja pri zaposlovanju ranljivih skupin.

USA se dál snaží dosáhnout míru na Ukrajině. Jednají s oběma stranami, Rusko však dává opakovaně najevo nechuť k ústupkům. Evropa a Ukrajina se ale vzepřely návrhu 28bodového plánu, který vycházel výrazně vstříc Moskvě. O dalším možném vývoji na Ukrajině bude v podcastu Zbytečná válka hovořit redaktor Alex Švamberk s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým. Věnovat se budou i nárůstu napětí na Blízkém východě, zejména v Libanonu.

Evropa v posledních letech ekonomicky zaostává za Spojenými státy, předhání ji Čína, nemá pořádnou armádu a společností prostupuje skepse a deprese. Návrhy na propojenější vnitřní trh, účinnější obranu či rychlejší rozhodování, které by pomohly v soupeření s Čínou a Amerikou, opakovaně narážejí na odpor jednotlivých států, nebo se neskutečně vlečou.

Může americký mírový plán opravdu ukončit v dohledné době válku na Ukrajině? Jaké cíle sleduje Donald Trump? Jakou roli v jednáních hraje a má hrát Evropa? „Pokud chceme skutečně mír, musíme být realisté,“ zdůrazňuje poslanec Rajchl zvolený za SPD. Proč plán vyhovuje Rusku? „Podmínky jsou k Ukrajině drakonické a prakticky by znamenaly, že Ukrajina nebude obranyschopná, že by nerozhodovala o svém směřování,“ míní poslanec Bartošek (KDU-ČSL). Co z toho všeho plyne pro Česko?

Může americký mírový plán opravdu ukončit v dohledné době válku na Ukrajině? Jaké cíle sleduje Donald Trump? Jakou roli v jednáních hraje a má hrát Evropa? „Pokud chceme skutečně mír, musíme být realisté,“ zdůrazňuje poslanec Rajchl zvolený za SPD. Proč plán vyhovuje Rusku? „Podmínky jsou k Ukrajině drakonické a prakticky by znamenaly, že Ukrajina nebude obranyschopná, že by nerozhodovala o svém směřování,“ míní poslanec Bartošek (KDU-ČSL). Co z toho všeho plyne pro Česko?

Jedním z klíčových požadavků loňské alarmující zprávy Maria Draghiho o stavu evropské ekonomiky bylo zjednodušení legislativy EU tak, aby nesvazovala ruce a nohy evropským podnikům. Argumentovala tím, že Evropa si ke svým objektivním handicapům, jako je nedostatek surovin a energetických zdrojů, přidělává sama další tím, že své podniky zatěžuje byrokratickými požadavky, které jinde ve světě neplatí.

Kavarna Evropa je bila nekdaj priljubljeno zbirališče Ljubljančanov. To je bila kavarna dunajskega tipa, kjer so kavo pili meščani in izobraženci: Josip Jurčič, Janko Kersnik, Lili Novy, Gojmir Anton Kos, Stane Kregar, Dana Pajnič Oražem in mnogi drugi. Predvsem pa je bil to prostor, kjer so se kresala mnenja in rojevale ideje, ki so pomembno vplivale na razvoj slovenske kulture in družbe. Nastanek, razvoj in zaton kavarne Evrope v okviru razvoja dunajskega tipa kavarne in kavarniške kulture obeh mest (Dunaja in Ljubljane) je v Sledeh časa raziskala Darja Pograjc. Sogovornika: Bogo Zupančič, arhitekturni zgodovinar in muzejski svetnik v Muzeju za arhitekturo in oblikovanje ter dr. Božidar Jezernik, redni in zaslužni profesor na Filozofski fakulteti Univerze v Ljubljani.

S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.foto: Antonio Scorza/COP30

Pavel Tykač zavírá uhlí. Jaké to bude mít důsledky na bezpečnost sítě a jaký je kontext celé situace? Jak vypadá široce kritizovaný Trumpův mírový plán pro Ukrajinu? Má kontinent Evropa v roce 2026 ještě šanci zvrátit kombinaci bezpečnostní hrozby, slabého růstu, zeleného tlaku a demografického úpadku? A má ve světě ještě nějakou relevanci? V jaké kondici se momentálně nachází rozklížená ODS, když v přímém přenosu sledujeme napjatou atmosféru mezi Kupkou, který chytře dělá spícího brouka vs. Radim Ivan, který šťourá do vosího hnízda?

Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak problémový bude pro prezidenta seznam kandidátů na ministry, který má dnes schválit koaliční rada ANO, Motoristů a SPD? Jak blízko jsou Spojené státy a Venezuela vojenskému konfliktu? A jak se Evropa zapojila do jednání o novém mírovém plánu pro Ukrajinu?

Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický.

Evropa stojí kdesi mezi válkou a mírem. V posledních týdnech se nad jejími letišti objevují záhadné drony a blokují provoz. Německo eviduje zhruba tři drony denně – nad vojenskými základnami, zbrojovkami i objekty důležité infrastruktury.