Podcasts about Evropa

Mineva natančno eno leto od prisege vlade pod vodstvom Roberta Goloba. Koalicija je z doslej opravljenim zadovoljna, čaka pa jo še veliko dela; med drugim blaženje draginje in ključne reformo v zdravstvu. Drugi poudarki oddaje: - Voditelji približno 50-ih evropskih držav in institucij bodo na vrhu v Moldaviji v luči ruske agresije na Ukrajino razpravljali o varnosti in energetiki. Evropa z vrhom, ki bo le 20 kilometrov od ukrajinske meje, pošilja močno sporočilo Rusiji, pa tudi gostiteljici srečanja. - Predstavniški dom ameriškega kongresa je potrdil kompromisni dogovor o zvišanju meje zadolževanja, brez katerega bi bile Združene države od ponedeljka plačilno nesposobne. - Nogometaši Seville so sedmič prvaki Lige Evropa. V finalu v Budimpešti so po 11-metrovkah premagali Romo

Hrozí v Evropě zásah do potratových práv jako v USA? Měla by být svoboda slova absolutní? Jak jsme na tom s lidskými právy v době války v Evropě? A jak může Evropa dohnat Rusko k zodpovědnosti při jejich porušování? Hostem dalšího dílu Deep Talks byla doktorka Kateřina Šimáčková, bývalá soudkyně Ústavního soudu a nyní soudkyně u Evropského soudu pro lidská práva. Francouzský prezident Emmanuel Macron ji udělil Řád čestné legie za osobní nasazení v prosazování lidských práv. Časopis Forbes ji zařadil mezi nejvlivnější ženy Česka a působí i jako pedagožka na Právnické fakultě Masarykovi univerzity v Brně. Odkazy: • Talent Kompas (s kódem PETR20 dostáváte 20% slevu): http://talentkompas.cz//?ref=5

V Hirošimi na Japonskem so zbrani voditelji sedmih gospodarsko najbolj razvitih držav sveta. Lotili so se že nekaterih pomembnih tem. Ameriške oblasti naj bi predstavile nabor dodatnih sankcij proti Rusiji; pri tem ne želijo le podpore skupine G7, ampak tudi članic skupine G21. Številne med njimi imajo tesne vezi tako z Moskvo kot Pekingom. Vrha se bo po neuradnih podatkih udeležil tudi ukrajinski predsednik Volodimir Zelenski in nagovoril zbrane. Nekateri drugi poudarki oddaje: - Na vzhodu države se še sprožajo plazovi. Pristojni ob sanaciji ocenjujejo škodo. Ta naj bi samo v Slovenskih goricah presegla tri milijone evrov. Lokalne skupnosti zato pozivajo državo k takojšnji pomoči. - Kako se bo dejansko izvajala dolgotrajna oskrba? Centri za socialno delo, ki naj bi postali vstopne točke, svarijo, da imajo premalo ljudi. - Za naslov prvaka nogometne lige Evropa se bosta pomerili Sevilla in Roma; finalista konferenčne lige pa sta West Ham United in Fiorentina.

Za mikrofonem Evropy 2 v Ranní show už 25 let sedí Leoš Mareš. Tentokrát zasedl do studia Radiožurnálu k rozhovrou s Lucií Výbornou. „Že radiové vysílání slaví sto let, jsou i moje narozeniny. Vysílám pocitem a srdcem,“ říká oblíbený moderátor, kterého sice baví práce například promotéra, ale rádio je jeho největší láskou. Jaká byla atmosféra v rádiu Evropa 2, když začínal? A jak se poprvé dostal za mikrofon? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alfou a omegou jeho profesního zájmu je střední Evropa a postsovětské republiky. Takže sledoval i včerejší tradiční vojenskou přehlídku u příležitosti Dne vítězství v Moskvě a Putinův projev plný absurdit. Jaká z nich je podle něj nejnebezpečnější? Co se stane, pokud Ukrajina neuspěje se svojí dlouho chystanou ofenzívou? A od které západoevropské země očekává, že bude Ukrajinu do vyjednávání s Putinem nejvíc tlačit? Moderuje Barbora Tachecí.

Vlada bo sindikatom javnega sektorja predstavila osnutek zakona o skupnih temeljih sistema plač. Ta je dal zdravniškemu sindikatu Fides potrditev, da se bodo pogajanja premaknila v novo fazo, zato so se odločili, da za zdaj ne bodo stavkali. Kot poudarja predstavnik Gregor Zemljič, bo to odvisno od nadaljnjih potez vlade in odzivov preostalih sindikatov na osnutek. V oddaji tudi: Premier Golob in kmetijska ministrica Šinko bosta v luči nedavnega protesta kmetov sprejela njihove predstavnike. Novi predsednik Črne gore bo Jakov Milatović iz gibanja Evropa zdaj. Z uspešnimi poleti v Planici se je končal tudi pester organizacijski urnik v Kranjski Gori. Štiri prireditve na svetovni ravni so prinesle veliko promocije, zadovoljstva, pa tudi kakšno lekcijo.

Bezpečnostní informační služba varuje před nedozírnými důsledky, pokud by se z jakéhokoli důvodu omezil či zastavil dovoz léků z Číny. „Neumím si to představit, to množství je skutečně veliké. Evropa a do značné míry i Spojené státy jsou závislé na dovozech těch aktivních substancí právě z Číny,“ konstatuje Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

„Doufám, že nás žádná další velká rána nečeká,“ odpovídá ekonom a analytik Světové banky Ondřej Schneider na otázku, jak Západ zvládá dopady ruské agrese na Ukrajinu. „Za poslední rok se de facto podařilo izolovat ruský finanční systém od toho světového. Především Evropa se postupně odpojila od ruského energetického trhu a popravdě nevím, čím dalším by mohlo Rusko hrozit,“ dodává s tím, že nehovoří o vojenské stránce.

Čínská lidová republika je nebezpečím pro bezpečnost České republiky a Evropy. Ve Sněmovně to řekl ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Evropa by podle něj měla třeba začít řešit svou závislost na čínských lécích. Zapomínáme kvůli pohledu upřenému na Rusko na rostoucí čínský vliv? A o jak velkou hrozbu jde? Filip Titlbach se ptá sinoložky Simony Fantové z projektu Sinopsis a investigativního reportéra Deníku N Lukáše Prchala.

Berlín, Moskva, Damašek, Sarajevo, Toulouse - to jsou místa, kde studovala vše, co patří k mezinárodním vztahům. Co by podle ní případné nepomáhání Ukrajině pod rouškou volání po míru mohlo s Ukrajinou a naší části Evropy udělat? Jaká pozitiva přinesla současná krize? A proč si myslí, že boj s klimatickou krizí bude efektivní, když se ho účastní v podstatě jen Evropa? Moderuje Barbora Tachecí.

Co je doma, to se počítá. Diskuse vicepremiéra Mariana Jurečky, místopředsedy hospodářského výboru sněmovny Radima Fialy a předsedy ČMKOS Josefa Středuly. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/223411030500122/ Prezident pro všechny. Jaký má být a co zmůže? A jak se na český boj dívá Evropa? Hosty M. Jurečka, R. Fiala, J. Středula a politolog Lukáš Macek. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/223411030510122/

V 82 letech zemřel novinář a bývalý ředitel Rádia Svobodná Evropa Pavel Pecháček. Jeho osobnost připomene repríza dokumentu z cyklu Jak dnes žijí.

V době covidové pandemie se jako riziko ukázaly dodavatelské řetězce, které Evropa velmi pomalu zkracuje. Nyní na konci roku 2022 Česko řešilo nedostatek léků a narušené dodavatelské řetězce se opět viditelně projevily do našich životů. Bude letos globální ekonomika zpomalovat? A jaké má Evropa možnosti ve zlepšení dodavatelských řetězců?

Sezona je duga i beskompromisna. Nižu se utakmice jadranske lige, a uz njih i Evropa, pa tako igrači često ni ne stignu da se osveste gde su ove srede a gde subote. Umelo je to često da zasmeta regionalnim Evroligašima, da se neko veliko „pražnjenje“ od sred nedelje odrazi na vikend meč. Umelo je, kažemo, jer izgleda da su „večiti“ to uspešno ispeglali. Ubedljive pobede ostvarili su i Crvena Zvezda i Partizan, i tako na najbolji način otvorili jednu izuzetno zahtevnu duplu nedelju pred njima. Crvena Zvezda dočekuje Real, Monako, pa zatim ide za Podgoricu, dok će Partizan put Tel Aviva, zatim u Areni dočekuje prvo Baskoniju i onda MZT. Crvena Zvezda je imala jedno malo napornije poluvreme na gostovanju u Skopju, gde je MZT dvadeset minuta bio izuzetno raspoložen protivnik. Njihov otpor je u trećoj četvrtini slomio pre svih Fakundo Kampaco, koji je željan igre ispogađao nekoliko trojki i generalno dao impuls umornim crveno-belima, koji su se dobrano potrošili dva dana ranije u Valensiji. Kampaco je pokazao klasu još jednom na Jadranu, a kada će u Evroligi, ostaje da se vidi...zabrane EL je dosta jasna, e sad, videćemo ima li hleba od žalbi! Partizan, za razliku od Zvezde, nije „štucao“ protiv Cibone. Brzo su crno-beli našli viši stepen prenosa i rutinirali Vukove sa Tuškanca, uz zapažen učinak igrača koji manje „vuku“ u EL. Tako je još jednom dobru partiju pružio Tristan Vukčević, košgeterski su briljirali Smailagić i Anđušić, a osam asistencija podelio je oporavljeni Alekas Avramović. Partizan je sada ušao u seriju odličnih rezultata, i zaista je impresivan način na koji su pobedili Monako u prošlom kolu Evrolige. Treba to sada i održati! Budućnost je renovirala roster, ali su neki problemi ostali. Gostovanje na Gripama nije smelo da bude ovako „ljuto“, ali Splitovi su se Amerikanci potrudili da tako i bude, pa „plavi“ ponovo podvijenog repa idu kući u Podgoricu. Blizu gostujućeg kiksa bila je i Cedevita Olimpija, međutim, šut Save Lešića za pobedu Borca izmileo je iz obruča i ostavio slovenačku ekipu kao, za sada, najozbiljnijeg kandidata da ugrozi beogradske favorite. Ostatak? Zabavan kao po običaju! Mega je u malom beogradskom derbiju skinula skalp FMP-u, za koji je ponovo briljirao Trent Frejzir – o njemu ćemo malo detaljnije, uzevši u obzir da njegova simultanka protiv Mornara u Baru nije ušla u prošlonedeljni pregled. Poslednji meč kola, dvoboj Derbija i Zadra, bio je pravi minjon za ljubitelje jadranske košarke – slavili su domaći nakon produžetka, posle solidne drame i mnogo lepih poteza sa obe strane. Toliko od nas za danas, pa se vidimo u četvrtak kad sledi NBA pregled!

Spojené království zažívá vlnu stávek a protestů, jakou nepamatuje už desítky let. Stále více lidí má pocit, že jejich příjmy nepostačují k pokrytí životních potřeb. „Británie stejně jako Evropa prošla těžkou vlnou covidové pandemie a stávky jsou toho částečně následkem. Svůj díl viny nese i rozhodnutí o vystoupení z Evropské unie a nastalé legislativní zmatky,“ soudí novinář Ivan Kytka.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Desetileté období, kdy v čele České republiky stál jako prezident Miloš Zeman, pomalu končí. Příští prezident nastoupí do funkce v době, kdy se lidem žije nejhůře za mnoho let. Jaký bude jeho nejdůležitější úkol?Hostem Ptám se já byl bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.Evropa i svět má za sebou mimořádně složitý rok, zásadně poznamenaný ruským útokem na Ukrajinu a řadou ekonomických problémů, které válka po celém světě vyvolala. Lidé zchudli, v Česku víc než v mnoha dalších zemích. A neblahé důsledky válečného konfliktu včetně třeba vysokých cen energií si neseme i do roku 2023.Českou politickou scénu přitom čeká zásadní událost hned zkraje roku. Pomalu totiž končí desetileté období, kdy v čele státu stál prezident Miloš Zeman, a Češi si už za pár dní ve třetí přímé volbě prezidenta vyberou novou hlavu státu. V přímé volbě se utká devět kandidátů, kteří dokázali sehnat dostatek voličských podpisů nebo podporu poslanců a senátorů a obstáli před Ministerstvem vnitra nebo s odvoláním u Nejvyššího správního soudu.Nová hlava státu před sebou bude mít přitom řadu úkolů. Kromě řady krizí, kterým Česko čelí, bude muset nový prezident jmenovat například velkou část soudců Ústavního soudu, včetně jeho předsedy.Jaké největší výzvy čekají na budoucího prezidenta? A jaký bude odkaz éry Miloše Zemana?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V posledním letošním podcastu bilancujeme. Rok 2022 měl mnoho podob, ale hodně si ho pro sebe kradl Elon Musk, který nakonec koupil Twitter a jeho obraz se rychle rozpadá. Mnohem zásadnější je ovšem vzestup umělé inteligence, která ušla kus cesty a letos se hodně otevřela širšímu publiku. Ovládá debatu a podílí se na utváření veřejného prostoru.02:02 – Nenažraný hardware06:31 – Ruská válka11:23 – Cenzura17:04 – Umělá inteligence tvoří23:16 – Twitter má Muska a Musk má Twitter32:22 – Eurounijní regulace49:17 – Meta se potíPodcast Živě je čtrnáctidenní pořad internetového magazínu Živě.cz. Redaktoři Lukáš Václavík a Petr Urban v něm řeší všechno důležité, co se děje kolem technologií.

Je jedním z nejlepší světových lezců současnosti. Nestaví si před sebe hranice a ke každé překážce přistupuje jako k výzvě. Má medaile z mistrovství světa i Evropa, pohořel ale na olympijských hrách. Co všechno mu dává sport?Hostem Ptám se já byl horolezec Adam Ondra.Ani těm, kdo nepatří mezi skalní fanoušky lezení, určitě neunikly úspěchy fenomenálního českého lezce Adama Ondry. Už před lety uchválil fotkami z výstupu na legendární stěnu El Capitain, kde se snažil výrazně vylepšit rekord v tom, jak rychle tuhle stěnu zdolat. A nedávno se předvedl i na domovské půdě - předvedl první volný prvovýstup cesty Zvěřinec v Holštejně, kterou označil za svoji druhou nejtěžší zdolanou lezeckou linii a jako první pokořil také nejstrmější převis Česka v propasti Macocha.Ondra se lezení věnuje od malička a ti , kdo tento sport sledují si ho mohou pamatovat už jako desetiletého kluka, který při lezení na kolmých stěnách působí jako pavouk. Dnes se dostal do bodu, kdy je jedním z nejlepší světových lezců současnosti. Nestaví si před sebe hranice a ke každé překážce přistupuje jako k výzvě. Má medaile z mistrovství světa i Evropy, pohořel ale na olympijských hrách.Co považuje za svůj největší úspěch? Jak jde dohromady rivalství na závodech a skutečné přátelství na skalách? A jaké výzvy by rád zdolal?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Borut Pahor se po desetih letih in dveh mandatih poslavlja od položaja predsednika republike. Kako je sam doživljal to desetletje, kako ocenjuje svojo vlogo in kako odgovarja kritikom? Kje so Slovenija, Evropa in svet konec leta 2022, kakšni izzivi jih čakajo in kaj bo Borut Pahor počel po 23. decembru? O vsem tem v zadnjem velikem intervjuju še aktualnega predsednika republike v Studiu ob 17.00 na Prvem programu.

Obchodování s emisními povolenkami se podle předběžné dohody států Evropské unie zpřísní a rozšíří také na silniční dopravu. Co bude tato povinnost znamenat pro české silniční dopravce? O kolik mohou povolenky zdražit dopravu po silnicích? Hostem Tomáše Pancíře je Vojtěch Hromíř, generální tajemník největšího českého sdružení dopravců ČESMAD Bohemia.

Obchodování s emisními povolenkami se podle předběžné dohody států Evropské unie zpřísní a rozšíří také na silniční dopravu. Co bude tato povinnost znamenat pro české silniční dopravce? O kolik mohou povolenky zdražit dopravu po silnicích? Hostem Tomáše Pancíře je Vojtěch Hromíř, generální tajemník největšího českého sdružení dopravců ČESMAD Bohemia.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa od půlky února zastropuje ceny plynu na 180 eurech. Co to změní na trhu s plynem a jak to ovlivní ceny? Uživatelé Twitteru odhlasovali, aby této sociální síti nešéfoval její majitel - Elon Musk. Proč miliardář vůbec vypsal takovou anketu? A proč Češi i v době nastupující recese a dvouciferné inflace věří investicím do umění?

Evropa od půlky února zastropuje ceny plynu na 180 eurech. Co to změní na trhu s plynem a jak to ovlivní ceny? Uživatelé Twitteru odhlasovali, aby této sociální síti nešéfoval její majitel - Elon Musk. Proč miliardář vůbec vypsal takovou anketu? A proč Češi i v době nastupující recese a dvouciferné inflace věří investicím do umění?

Predsednik vlade Robert Golob bo dopoldne v Strasbourgu nagovoril Evropski parlament. Njegov nastop je del razprav z naslovom To je Evropa, v katerih voditelji članic Unije predstavljajo svoje poglede na prihodnost povezave. Osrednje teme bodo po pričakovnjih energetska kriza v Uniji, zeleni prehod ter širitev povezave na zahodni Balkan. Drugi poudarki: - Evropski parlament popoldne o podkupovalni aferi, predvidoma bodo sprožili postopek razrešitve podpredsednice Eve Kaili. - V ljubljanskem Cankarjevem domu odprli razstavo o evoluciji Zemlje, ki želi obiskovalce spodbuditi k odgovornejšemu ravnanju do planeta. - Prvi finalist svetovnega nogometnega prvenstva v Katarju bo znan po drevišnjem obračunu Hrvaške in Argentine.

Kdyby válka na Ukrajině vypukla o dva roky později, mohlo být daleko hůř, míní odborník na energetiku Jiří Matoušek. Pesimistický vývoj by podle něj měla na svědomí zvyšující se závislost na obnovitelných zdrojích energie, které mají být paradoxně řešením budoucnosti. Evropa se ale při jejich začlenění do energetického mixu přepočítala a ve svých plánech nezohlednila proměnlivost klimatických prvků. Třeba fakt, že někdy fouká míň, což se stalo loni, kdy produkce větrných elektráren nesplnila očekávání. Jako nestabilní se přitom v souvislosti s extrémními suchy jeví i vodní zdroje, které patří z hlediska výkonu k největším evropským alternativním zdrojům energie. Matoušek je proto přesvědčen, že „v Evropě se bez jaderné energie neobejdeme.“

Americký prezident Joe Biden podepsal v srpnu tohoto roku zákon, který zásadně zvýhodňuje ekologické průmyslové provozy, pokud sídlí na severoamerickém kontinentu. Co budou důsledky tohoto zákona znamenat pro evropské průmyslové podniky? Nepřesídlí některé z nich do Spojených států? A nehrozí mezi Amerikou a Evropou obchodní válka? Hostem Vladimíra Kroce byl Ondřej Jonáš, investiční bankéř česko-amerického původu. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Irānā pēc vairāku mēnešu protestiem esot izformēta Tikumības policija un notiekot arī darbs pie likumu mīkstināšanas, kas pieprasa sievietēm nēsāt tradicionālo galvassegu. Tas liek domāt, ka arī tik represīvā režīmā, kāds ir Irānā, protestiem ir nozīme. Francijas prezidenta Emanuela Makrona rosinājums nākotnē meklēt drošības garantijas Krievijai demonstrē Rietumu bažas, kas notiks ar mūsu kaimiņvalsti nākotnē. Rietumvalstis negrib pieļaut Krievijas uzvaru karā, bet, šķiet, nevēlas arī tās sabrukumu. Kas notiek ar Krievijas opozīcijas medijiem, kuri patvērumu atraduši Rietumos. Primāri pievērsties šim tematam mūs mudina notikušais ar telekanālu "Doždj" Latvijā. Aktualitātes vērtē Saeimas deputāts, Eiropas lietu komisijas vadītājs un Rīgas Stradiņa universitātes profesors Andris Sprūds un politologs Kārlis Daukšts. Sazināmies ar žurnālisti Irinu Tumakovu, kura turpina darboties Krievijā pastāvošajā izdevumā "Novaja Gazeta". Krievu neatkarīgie mediji emigrācijā Šī gada pavasaris noslēdza veselu posmu Krievijas mediju vēsturē, kad savu darbību dzimtenē izbeidza pēdējie Kremļa režīmu atklāti kritizējošie izdevumi un raidītāji. Uzsākusi pilna mēroga karu pret Ukrainu, Maskavas vara likvidēja pēdējās pamanāmās opozicionārās izpausmes pašas mājās. Jau dažas dienas pēc iebrukuma pārtrauca iznākt 1993. gadā dibinātais laikraksts „Novaja Gazeta”, kura galvenajam redaktoram Dmitrijam Muratovam pērn tika piešķirta Nobela Miera prēmija. Liela daļa izdevuma darbinieku pameta Krieviju un izveidoja redakciju Rīgā, sākot veidot jaunu izdevumu „Novaya Gazeta. Evropa”. Taciņu uz Rīgu Krievijas neatkarīgajiem medijiem jau 2014. gadā iemina tīmekļa resurss „Meduza”, kas izveidojās, Krieviju pametot neatkarīgās vietnes „Lenta.ru” žurnālistiem. Kolēģu piemēram sekoja telekanāls „Doždj” jeb „TV Rain”, izveidojot redakcijas Francijā, Gruzijā un Nīderlandē ar galveno centru Rīgā un iegūstot Latvijas apraides atļauju. Savukārt raidstacija „Eho Moskvi” pārtrauca darbību marta sākumā un nav to atjaunojusi, daudziem redakcijas darbiniekiem pametot valsti un uzsākot sadarbību ar citiem medijiem vai patstāvīgus tīmekļa projektus. Jāatzīmē, ka individuālo tīmekļa žurnālistu kanālu apjoms, ietekme un auditorija pēdējos mēnešos ļoti nozīmīgi pieaugusi. Piemēram, kanāls, kuru platformā „YouTube” veido jurists un publicists Marks Feigins, nesen sasniedza divus miljonus parakstītāju. Krievijas varas iestādes dara visu iespējamo, lai nepieļautu šo emigrējušo mediju un žurnālistu radītā satura nonākšanu dzimtenē. Tomēr pilnībā tas nav iespējams, ciktāl tīmekļa saturs ir pieejams, izmantojot virtuālo privāto tīklu programmatūru. Kā liecina statistika, šādas programmatūras lietotāju skaits Krievijā kopš februāra pieaudzis 15 reizes, sasniedzot 24 miljonus. Tādējādi ir redzams, ka Rīga šobrīd kļuvusi par emigrējušo Krievijas mediju galveno centru. Grūti gan spriest, kāda šī attīstība varētu būt turpmāk, ievērojot nupat notikušo Latvijas apraides atļaujas atņemšanu telekanālam „Doždj”. Drošības garantijas varmākam? Pagājušajā nedēļā Francijas prezidents Emanuēls Makrons oficiālā valsts vizītē apmeklēja Savienotās Valstis. Vizītes laikā, sniedzot interviju Francijas telekanālam TF1, Makrons izteicās par nākotnes Eiropas drošības arhitektūru un paziņoja: „.. Viens no būtiskiem jautājumiem, kas mums jārisina – kā to vienmēr ir teicis prezidents Putins – ir Krievijas bažas par NATO pietuvošanos tās slieksnim un tādu ieroču izvietošana, kas varētu apdraudēt Krieviju. Šī būs viena no tēmām miera sakarā, tāpēc mums jāsagatavo tas, ko esam gatavi darīt, lai aizsargātu savus sabiedrotos un dalībvalstis, un kā garantijas Krievijai dienā, kad tā atgriezīsies pie sarunu galda.” Pieļāvums par drošības garantijām Kremlim liek atcerēties Francijas līdera nesekmīgos diplomātiskos centienus pirms Krievijas plaša mēroga iebrukuma Ukrainā šī gada februārī, un šī prezidenta Makrona pozīcija jau izpelnījusies asu kritiku no Ukrainas un tās sabiedroto puses. Kā norādījis Ukrainas prezidenta padomnieks Mihailo Podoļaks, ir jādomā nevis par kādām garantijām Krievijai, bet gan par garantijām pārējai pasaulei pret postputiniskās Krievijas barbariskajām tieksmēm. Lietuvas ārlietu ministrs Gabrieļus Landsberģis raksturojis kā „toksisku” uzstādījumu, ka pašreizējo karu varētu beigt nevis ar Ukrainas pilnīgu uzvaru, bet gan vienojoties ar Krieviju. Viņš izteicies, ka nākotnes drošības arhitektūra jābūvē kopā ar Ukrainu, nevis ar Kremļa režīmu. Pasaules mediji plaši citē arī Latvijas aizsardzības ministra Arta Pabrika teikto intervijā izdevumam „Financial Times”, ka ideja par Rietumu drošības garantijām Krievijai nozīmē iekrišanu Putina vēstījuma slazdā, padarot Ukrainu un Rietumus atbildīgus par šī kara izcelšanos. Prezidenta Makrona vizītes laikā par iespējamām sarunām ar Krieviju izteicies arī Savienoto Valstu prezidents Džo Baidens, sakot, ka būtu tām gatavs, ja manītu Krievijas līdera vēlmi izbeigt karu, kas gan pašreiz neesot manāma. Kā zināms, agrāk rietumvalstu līderi vairakkārt deklarējuši, ka neuzsāks sarunas ar Krieviju par kara izbeigšanu bez Ukrainas piekrišanas, savukārt Ukrainas vadība nav atsaukusi savu agrāk deklarēto kategorisko atteikšanos no jebkādām sarunām ar pašreizējo Krievijas līderi. Plaisas islāma republikas varas monolītā Pēdējās dienās parādījušies signāli par iespējamu Irānas teokrātiskā režīma piekāpšanos mēnešiem ilgstošajiem sabiedrības protestiem. Pirmkārt, šai sakarā minami islāma republikas ģenerālprokurora izteikumi pagājušajā sestdienā par to, ka tiek likvidētas t.s. Pamācības patruļas jeb tikumības policija, kā arī parlamentam būtu jāpārskata striktās normas par sieviešu galvas lakata jeb hidžāba valkāšanu. Tikumības policija, kā zināms, ir atbildīga par 22 gadus vecās Mahsas Amini nāvi septembra vidū. Viņas nāve kļuva par detonatoru protestiem, kuri nerimst joprojām. Sieviešu atteikšanās valkāt hidžābu kļuva par protestu vadmotīvu, taču prasībām attiekties no striktajām ģērbšanās normām jau drīz pievienojās aicinājumi uz radikālām izmaiņām valsts sistēmā. Pēc pašreizējās statistikas protestos dzīvību zaudējuši ne mazāk kā 450 cilvēku, t.sk. apmēram 60 nepilngadīgo; vairāk nekā 18 tūkstoši protestējošo ir arestēti. Vai ģenerālprokurora Montazeri izteikumi tiešām iezīmē plaisas teokrātiskā režīma varas monolītā, pagaidām grūti spriest. Tikumības policija nav ģenerālprokuratūras, bet gan Iekšlietu ministrijas pakļautībā, un citas Irānas amatpersonas līdz šim izvairījušās apstiprināt ziņu par tās  likvidēšanu. Tiesa, tiek atzīmēts, ka kopš septembra šo pilsoņu pieskatīšanas patruļu aktivitāte ir pamanāmi mazinājusies. Tomēr daudzi novērotāji un arī protestu dalībnieki pauž viedokli, ka protestu kustība ir izvērtusies pārāk plaša, lai režīms to spētu noklusināt ar šādu piekāpšanos. Britu raidsabiedrība BBC citē kādu protestu dalībnieci sakām: „Mēs, protestētājas, vairs nedomājam par hidžābu. Mēs to nevalkājam nu jau 70 dienas. Mums tagad ir revolūcija. Hidžābs bija tās sākums, bet mēs nevēlamies neko mazāk kā diktatora nāvi un režīma maiņu.” Sagatavoja Eduards Liniņš.  Eiropas Parlamenta granta projekta „Jaunā Eiropas nākotne” programma.* * Šī publikācija atspoguļo tikai materiāla veidošanā iesaistīto pušu viedokli. Eiropas Parlaments nav atbildīgs par tajā ietvertās informācijas jebkādu izmantošanu.

Utopie jsou krásná věc, ale prachy na bydlení si za ně nekoupíš! Počasí a úspory. Evropa odvrátila energetický kolaps. - Strop na ruskou ropu je vzor všech kompromisů. Macronovo chválení agresora.

Cílem Ruska je stále co nejvíce uškodit ukrajinské infrastruktuře. Nezahálí ale ani ruská propaganda. Nepřestává budovat hrdinskou image Vladimira Putina téměř v první linii. Co tím Rusko sleduje? Komu jsou tyto zprávy určeny? Politický geograf Michael Romancov v audiozáznamu ještě poodhalí, jak si Evropa poradí s embargem na ruskou ropu, i to, jak by se měl Západ postavit k ruským požadavkům během jednání o míru.

Evropa se odstřihává od ruské ropy. V pondělí 5. prosince začal platit zákaz jejího dovozu do většiny států EU a Česká republika se k nim má připojit nejpozději za dva roky. „Česko, Slovensko a Maďarsko mají z embarga dvouletou výjimku, protože by se bez ruské ropy dovážené ropovodem Družba zatím neobešly. Česko navíc není ve výrobě pohonných hmot soběstačné,“ říká hlavní analytik poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer. Jsme připraveni uzavřít ropovod Družba?

Evropa si ode dneška zakázala ruskou ropu. Jak se to projeví na cenách, které platíme nejen u čerpacích stanic? V Íránu dál funguje mravnostní policie, i když její vliv klesl. Jak důležitá je pro současný íránský režim? A kde přišel svatý Mikuláš k čertům a jak jde dohromady advent a ďábel?Poslechněte si celou Odpolední publicistiku.

Jak na boj za ochranu přírody hledí aktivisté napříč generacemi? Změnil se nějak náš pohled na ekologii za 33 let od revoluce? V první epizodě minisérie Odraz 89 odpovídá Jaromír Bláha z hnutí Duha a členka české odnože Extinction Rebellion Veronika HolcnerováV pokračování naší série Odraz 89 se tentokrát věnujeme porevolučnímu boji proti změnám klimatu a za ochranu přírody. V prvním audio rozhovoru jsme do studia posadili dva české klima-aktivisty z dvou různých generací. Jaromíra Bláhu z Hnutí Duha, který v devadesátých letech organizoval známou „blokádu Šumavy“. A Veroniku Holcnerovou, která je členkou české odnože mezinárodního klimatického hnutí Extinction Rebellion, které je mediálně známé hlavně kvůli svým nekonvenčním metodám, jako blokády silnic, narušování politických shromáždění nebo lepení se k slavným uměleckým dílům.Co říkáte na argument, že změna společenského chování v České republice globálně vůbec nic nezmění, když největší emitteři jsou Čína, Spojené státy a další obří industriální země?Veronika Holcnerová: To je podle mě oblíbený český argument. „My jsme tady Češi a je to vlastně úplně jedno, co budeme dělat.“ Ale Česká republika je historicky jeden z největších emitentů emisí CO2. I protože jsme byli velmi rozvinutý průmyslový stát, takže je potřeba brát v potaz i naši historickou zodpovědnost. A trochu se zamyslet, jak jsme na tom v kontextu celého světa. Například státy globálního jihu vypustily v porovnání s námi téměř nic, ale klimatická změna se jich dotýká už teď o dost víc než nás. Ti lidé tam doslova umírají na následky klimatické změny. A my Češi si tady sedíme a říkáme si „vždyť jsme úplně jedno, proč bychom se snažili, Čína vypouští mnohem víc.“A co se týče emisí rozpočítaných na hlavu, tak u nás vypouštíme na osobu víc než Čína. Není pravda, že by Čína nepřišla s žádnými řešeními. Čína klimatický plán má, takže myslím si, že není dobré se na tuto problematiku dívat tímto způsobem.I to, co teď řekl premiér Fiala na klimatické konferenci COP27, že je důležité, aby klima neřešila jenom Evropa, a on se zasadí o to, aby to tak nedopadlo, protože zbytek zemí po světě na to kašle, vnímám jako velký problém.Jaromír Bláha: S tímto přístupem „když někdo jiný nedělá dost, tak to teda taky dělat nebudu“ jsme prostě v háji. Je potřeba přenastavit naše hodnoty chování. To přesně ten způsob, který ukazuje, že jsme ještě zatvrdlí.Měla by se Česká republika ucházet o hostování další klimatické konference COP, která teď aktuálně teda probíhá v Egyptě?Veronika Holcnerová: Mně je to popravdě jedno, protože já v nich nevidím velký přínos.Jaromír Bláha: To je úplně jedno kde. Hlavně, že to bude a něco to přinese.Třeba v Brně?Veronika Holcnerová: Jo, klidně i v Brně.Shodnou se tyto dvě generace na metodách a postupech, které jejich vrstevníci v boji za ochranu klimatu používají? Jak se za třiatřicet let v České republice změnil aktivismus v boji za ochranu přírody? Jaká nás čeká budoucnost, pokud se ze snižování emisí nestane jedna z hlavních priorit naší vlády? Na to i další otázky odpovídají hosté našeho rozhovoru.

Zahájení rozhlasového vysílání bylo významným předělem v šíření informací. Mimořádně se osvědčilo v období druhé světové války, kdy lidé – přestože riskovali životy – i přes zákazy nacistického vedení poslouchali vysílání z Londýna či z Moskvy. Tyto zkušenosti pak vedly na přelomu 40. a 50. let minulého století k rozhodnutí založit rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Cíl byl jednoduchý: poskytovat pravdivé a svobodné informace do zemí za železnou oponou.

Podržite me na Patreonu: https://www.patreon.com/agelast Jednokratne donacije kanalu: https://www.paypal.me/agelastpodcast Kripto donacije: BTC: 1BdrToPVPRbMtzPkdX8z3wviTHZZyzqD7w ETH: 0xe189975f215102DD2e2442B060D00b524a608167 FB: https://www.facebook.com/galebnikacevic Instagram: https://www.instagram.com/agelast_/ Twitter: https://twitter.com/GalebNikacevic A1: https://a1.rs/privatni Legend WW: https://www.legend.rs/ Kada je 1972. godine u Jugoslaviji izbila epidemija variole vere, ne samo naši stanovnici, već se i cela Evropa našla u opasnosti od velikih boginja čija smrtnost je i do 40%, dok su ostali ostajali sa trajnim oštećenjima, od ožiljaka do slepila. Naš sledeći gost je čovek koji je bio jedan od prvih na terenu i doktor koji je bio jedan od nadležnih za suzbijanje epidemije. Za svega nekoliko nedelja vakcinisano je oko 18 miliona ljudi u Jugoslaviji i zaustavljeno je napredovanje bolesti. Ni jedan jedini slučaj nije otišao dalje u Evropu i ovo se smatra jednim od najvećih uspeha u istoriji suzbijanja epidemija (pandemija). Njegovo ime je Zoran Radovanović. Povod za njegovo gostovanje sada je dokumentarni film “Još jedno proleće”, reditelja Mladena Kovačevića, koji se bavi epidemijom iz 1972. godine, a glavni narator u filmu je dr Zoran Radovanović.Bio je redovni profesor epidemiologije na medicinskim fakultetima u Beogradu (do 2000) i Kuvajtu (do 2007).Predavao je i na više univerziteta u zemlji i inostranstvu.Objavio je oko 300 naučno-stručnih radova, uključujući tridesetak monografija. Napisao je i/ili uredio sve domaće poslediplomske i skoro sve dodiplomske udžbenike iz svoje oblasti. Među novijim knjigama Zorana Radovanovića nalaze se: Endemska nefropatija /Endemic Nephropathy (u koautorstvu, bilingvalno izdanje; 2000), Terenska epidemiologija – Istraživanje epidemije (2000), Savremena epidemiologija: Koreni, teoretske osnove i pravci razvoja (2003), Epilex: A multilingual lexicon of epidemiological terms (2006), Kritičko čitanje u epidemiologiji: Analiza jednog udžbenika (2007), Grip (2010)“.Dobitnik je većeg broja priznanja i nagrada za naučni rad (u Srbiji, zemljama bivše Jugoslavije, Čehoslovačkoj, SAD, Kuvajtu, Pakistanu itd.). Bio je recenzent dvostrukog broja međunarodnih naučnih časopisa i urednik jednog od njih. Sada je konsultant Univerziteta Harvard iz SAD za ispitivanje narodnog (javnog) zdravlja na Bliskom istoku.Objavio je i knjigu „Variola vera“ o epidemiji ove zarazne bolesti u Jugoslaviji 1972. godine, a film “Variola Vera”, je režirao Goran Marković nekih desetak godina kasnije. Audio: Marko Ignjatović Instagram: Galeb Nikačević Hasci-Jare: https://www.instagram.com/agelast_/ Sandra Planojević: https://www.instagram.com/run_lola_run_7/ Marko Ignjatović: nema instagram.

Geopolitické klima není příznivé. Evropa si to musí nejen uvědomovat, musí si dávat záležet, aby této nepřízni uměla co nejefektivněji čelit. Je to v jejím vlastním zájmu. Předsedové vlád a prezidenti členských zemí o tom besedovali několik hodin při páteční závěrečné části schůze Evropské rady, která byla jinak zasvěcena především energetické krizi způsobené ruskou agresí proti Ukrajině.

Čtenáře asi nepřekvapí, že první ucelená představa, jak má vypadat sjednocená Evropa, vzešlá v roce 1922 z pera poběžovického rodáka Richarda Coudenhove-Kalergi v sobě obsahovala nepodkročitelnou podmínku: Má-li sjednocující se Evropa dosáhnout trvalého míru a způsobu řešit vzájemné konflikty cestou dohody, pak musí jít o společenství svobodných a demokratických národů.

Německo mělo po ruské agresi na Ukrajině historickou šanci převzít vůdčí roli v Evropě, Berlín toho ale nevyužil. Prázdné místo v novodobých dějinách naopak vyplňují státy střední a východní Evropy, které se stávají novým centrem kontinentu. Jak ve svém komentáři píše německý list Die Welt, vedle ztráty moci bude mít nečinnost Berlína následky také pro hospodářství a blahobyt celé republiky.

Jako pomyslnou kudlu do zad Západu hodnotili analytici nedávné rozhodnutí ropného kartelu OPEC o snížení produkce. Spojené státy i Evropa tlačily na menší snížení než o dva miliony barelů denně, ke kterému došlo – Evropa proto, že drahá ropa ještě zhoršuje energetickou krizi na starém kontinentě, a Amerika kvůli tomu, že v zemi je palivo politicky citlivou záležitostí.

Zadrhnutí dodávek energie spojené s válkou na Ukrajině by letos v zimě mohlo v Evropské unii způsobit rozsáhlé výpadky proudu, píše americký deník The Washington Post. Podle eurokomisaře pro krizové řízení Janeze Lenarčiče se EU připravuje hned na dva scénáře: první se chystá pro případ, že několik členských států pocítí výpadky elektřiny. Druhý pracuje s možností, že by výpadky proudu nastávaly v mnoha státech současně.

Praha ve čtvrtek zažila mezinárodní událost, jakou od časů Václava Havla, kdy sem jezdili americký prezident, britská královna, papež či dalajláma, nepamatuje. Bylo tu čtyřiačtyřicet prezidentů a premiérů, kompletní Evropa včetně Ukrajiny u jednoho stolu.

Evropa v minulosti neprojevovala velký zájem o plyn z oblasti východního Středomoří, teď by brala každý kubický metr. Případné zvýšení těžby však visí na tom, zda se dohodne Izrael a Libanon na podmořské hranici. Podle některých signálů je taková dohoda na spadnutí.

V Praze se sešly evropské politické špičky, hnutí ANO dostalo výprask v senátních volbách, ruská armáda dostává výprask hned na dvou úsecích ukrajinské fronty, Česko bude mít nového ministra životního prostředí a Evropa jednotné nabíječky mobilů, ruský vůdce Putin dosáhl sedmdesáti let věku – a nejen na papíře, což je jinak jediná oblast, kde v poslední době dosahuje úspěchů.

Byla to sabotáž? Co se stalo na dně Baltského moře - to zatím Evropa jen odhaduje. A vyvstává další otázka - bude chtít plynovody Nord Stream vůbec někdo opravit? Odpovídá Jan Osička, analytik energetické politiky z Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byla to sabotáž? Co se stalo na dně Baltského moře - to zatím Evropa jen odhaduje. A vyvstává další otázka - bude chtít plynovody Nord Stream vůbec někdo opravit? Odpovídá Jan Osička, analytik energetické politiky z Masarykovy univerzity.

Česko zavádí od čtvrtka kontroly na 27 bývalých přechodech na hranici se Slovenskem. Důvodem je nelegální migrace, hlavně Syřanů. Od začátku roku policie zajistila na našem území skoro 12 000 uprchlíků. Jde o prudký nárůst, loni to bylo jen 1 330 migrantů. Česko je pro většinu uprchlíků jen tranzitní zemí. Slovensko krok české vlády respektuje, ale chce, aby se o nelegální migraci jednalo na úrovni Evropské unie, protože rozhodnutí Prahy má vliv i na další evropské země. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/222411058130927/

Referenda na okupovaných územích na Ukrajině jsou jen parodie a podvod. Proč brát útěkáře před mobilizací? Lepší Rus v exilu v Česku, než Rus střílející na Západ z kulometu Evropa reaguje klidně na Putinovy hrozby, připravuje další sankce. Italové opět k předčasným volbám. Macron opět narazil s důchodovou reformou, dokonce u vlastních poslanců. Izraelští chasidé jedou na Ukrajinu na náboženskou pouť. Dvojtečka za polpotovskou genocidou v Kambodži

Evropská unie reaguje na Putinovo oznámení o částečné mobilizaci a na jeho obnovené jaderné hrozby jedinými zbraněmi, které má k dispozici – pokračováním politické, materiální a vojenské podpory Ukrajině a spuštěním dalších sankcí proti Rusku. Osmý balíček ohlásila Evropská komise na okraji zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku; od té doby intenzivně jedná o podrobnostech s velvyslanci členských zemí.

Ozbrojený odpor těchto národů proti nadvládě komunistické diktatury z Moskvy trval i víc jak 10 let po válce. Někteří partyzáni strávili v lágrech nebo v lesích celý svůj život. Pořad o protisovětském odboji ve východní Evropě připravil Jiří Zeman.

Evropa bez energie. Může se to stát? Diskuse ministra dopravy Martina Kupky, předsedkyně SÚJB Dany Drábové a ekonomů Luďka Niedermayera a Radka Špicara. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030500918/ Cesty spravedlnosti. Kudy vedou? Diskuse pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové a předsedy Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030510918/

Rusko dál využívá plyn jako hlavní zbraň proti Západu a škrtí jeho dodávky Evropě. Jak si zajistit dostatek energií pro nadcházející zimu a zároveň neprohlubovat závislost na ruských surovinách? Bude někdy Evropa soběstačná? A proč nás čeká boj o Afriku? Ekonomka Jana Matesová v audiozáznamu ještě shrne vývoj poválečného mocenského uspořádání sil a prozradí, zda hrozí recese.