Podcasts about ruskem

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Hodiny se dokázala soustředit na jednu tečku na zdi. Četla složení ingrediencí na krabici od sušenek, aby trénovala mozek. A zlomit se ji snažili přes děti. Novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševa strávila dlouhé měsíce v ruské vazbě: „24/7 mě sledovali muži, zavřeli mě do izolované části vazby vedle teroristů a extremistů. Tam byly podmínky nejhorší,“ říká ve Studiu N. Režim ji odsoudil k šesti a půl roku vězení za „šíření nepravdivých informací o ruské armádě“. Do Prahy se mohla vrátit díky mezinárodní výměně vězňů mezi Ruskem a Západem. „První dva měsíce jsem nevěřila, že to přežiju,“ říká Kurmaševa. „Pro lidi ve vazbě je nejhorší myšlenka, že na ně svět zapomene.“ Putinův systém podle ní dělá vše pro to, aby člověk ve vězení přišel o důstojnost. „Bylo to úplné ponížení. Ani ve 21. století nemáte normální záchod nebo teplou vodu. Kamery mě sledovaly, když jsem šla na toaletu, když jsem se převlékala, když jsem spala. Nejhorší ztráta důstojnosti byla, když kontrolovali teplotu vody ve sprchách – naschvál mi pouštěli studenou vodu, když jsem měla šampon ve vlasech,“ popisuje novinářka. V nejhorších chvílích jí pomáhala koncentrace. „Dokázala jsem se hodiny soustředit na jednu tečku na zdi, jenom abych neposlouchala, co se dělo kolem. Viděla jsem kolem sebe hodně násilí. Bylo to pro mě moc těžké, protože jsem s tím nemohla nic dělat. Nemohla jsem to ovlivnit ani pomoct. Radši jsem do toho nešla, abych zachránila sama sebe,“ vypráví. Rusko se podle ní nezmění ani v případě odchodu nebo odstranění Vladimira Putina: „Mnozí říkají, že změna režimu všechno změní. Já to tak nevidím.“ V ruské společnosti podle ní panuje obrovský strach. „Lidé mají obavu říct cokoliv jiného, než co tvrdí oficiální propaganda. Sousedi mají strach sami ze sebe. Rozpadají se rodiny, protože třeba jeden její člen mluví jinak a ostatní se s ním odmítají dál bavit.“ Podle ní nejde jen o politický režim, ale o dlouhodobě budovanou kulturu poslušnosti, která je prorostlá společností. „Děti se oblékají do vojenských maskáčů a myslí si, že budují nový svět. Na školách se učí sestrojovat drony a propaganda je učí, že je to AI, že je to budoucnost. Je to ztracená generace,“ míní Kurmaševa. A co je pro ni po zkušenosti s ruskou vazbou svoboda? „Největší svoboda je, když člověk může otevřít svoje dveře,“ říká ve Studiu N. Podívejte se na celý hodinový rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Rusové potřebovali, aby to v Arménii přinejmenším zůstalo tak, jak to je. Snažili se, aby proruské strany dohromady měly dostatek křesel v parlamentu, a mohly tak zabránit radikálním ústavním změnám,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Petra Procházková. „Putinova největší noční můra je Trump v Jerevanu,“ dodává v rozhovoru. Arménský premiér Nikol Pašinjan sice vyhrál volby a na první pohled by se zdálo, že země potvrdila proevropské směřování. Výsledek je ale složitější. Proruská opozice nečekaně posílila, premiér nedosáhne na ústavní většinu a čísla ukazují, že skoro čtyřicet procent Arménů chce dobré vztahy s Moskvou. „Pro Armény je určující pragmatismus a touha přežít – a to ne v úplné nuzotě. Oni podřídí zahraniční politiku tomu, co bude pro Arménii prospěšné, ne co bude hodnotové,“ vysvětluje v podcastu Procházková. Jak se stalo, že Pašinjan politicky přežil porážku v Náhorním Karabachu? Proč tolik Arménů pořád věří Rusku? A dokáže Evropa kavkazské zemi nabídnout skutečné bezpečnostní garance? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Česko odsoudilo ruské útoky na Ukrajinu, při kterých dron v noci na dnešek zasáhl obytný dům v Rumunsku. Za nepřijatelný označili útok premiér i prezident, ten také vyzývá k silné mezinárodní odpovědi. Jaká by měla přijít reakce?Hostem Ptám se já byl někdejší vedoucí prezidentské kanceláře, výkonný ředitel Institutu Václava Klause a nově poradce ministra zahraničí Jiří Weigl.Ruský dron během útoku proti Ukrajině zasáhl v noci na dnešek panelový dům ve městě Galati na jihovýchodě Rumunska u hranic s Ukrajinou a lehce zranil dva lidi. Útok dnes odsoudili evropští lídři i čeští politici. Kromě prezidenta Petra Pavla, premiéra Andreje Babiše (ANO) a českého ministerstva zahraničí vyjádřili podporu Rumunsku i zástupci opozičních stran.Rumunská diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. Bukurešť své spojence a NATO požádala o koordinovanou mezinárodní reakci a přijetí opatření k urychlení dodávek prostředků pro odrážení dronů. Země, která je členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, sdílí s Ukrajinou pozemní hranici v délce 650 kilometrů.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už oznámil, že jeho země je připravena poskytnout Rumunsku jakoukoli podporu, jaká bude zapotřebí.„Rumunsko by mělo na to samozřejmě reagovat, pozvat si ruské velvyslance, vyjádřit velmi silné protesty, případně dát najevo jiným způsobem nepřijatelnost takového chování z ruské strany. Pokud tedy je jisté, že ta raketa je ruská,“ reagoval Jiří Weigl. „Na druhé straně bychom neměli hnát svět na na okraj nějakého konfliktu mezi NATO a Ruskem. Za to dron v Rumunsku nestojí.“Nový poradce ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) také komentoval vleklý spor vlády s prezidentem o účast na blížícím se summitu NATO v Ankaře: „Nerozumím tomu, proč se tady vůbec se vede tahle válka. Vláda tam chce prezentovat svoji politiku. Tak já být prezidentem, tak se tam nevlámu, nerozrazím dveře a nevyvolám ústavní krizi. Nedovedu si představit, že by Václav Klaus s premiéry, jako byl třeba Vladimír Špidla, se kterými si také příliš nerozuměl, na veřejnosti čtyři měsíce hrál takový stínový zápas.“Jak vážný incident v Rumunsku je? Jaké vztahy bude mít Česko s novou maďarskou vládou? A jak dopadne spor o to, kdo pojede na summit NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Výtah Respektu: Role Spojených států coby zprostředkovatele dohody mezi Ruskem a Ukrajinou je v současnosti jednou z nejdiskutovanějších diplomatických otázek na světě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio se nechal slyšet, že Washington je dál ochotný hrát roli prostředníka, pokud se objeví reálná příležitost, ale také řekl, že se USA svoji role vzdají, pokud v brzké době nebude jasné, jak válku reálně a rychle ukončit. A to doposud jasné není. Co by odstoupení Spojených států znamenalo pro válku znamenalo? Kdo jiný by mohl být prostředníkem? A jaká je momentálně situace na frontě? Ve středeční epizodě shrnuje Ondřej Kundra.

Rusko spáchalo na Ukrajině během války podle všeho statisíce zločinů nejen proti vojákům, ale také proti civilnímu obyvatelstvu. Ukrajinci žijící na územích okupovaných Ruskem zažívají mučení, ponižování či únosy dětí. Zločiny režimu Vladimira Putina dlouhodobě sleduje kyjevské Centrum pro občanské svobody. „Chceme prolomit kruh beztrestnosti, z něhož Rusko po desetiletí těží,“ říká v Interview Plus jeho šéfka a nositelka Nobelovy ceny míru Oleksandra Matvijčuková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč bude v Česku přijat americký občan s podezřením na nákazu ebolou? Jakou podobu nabírá nová koncepce české armády do roku 2040? Ruský prezident Putin jedná v Pekingu. Jak důležitá je Čína pro odbyt ruské ropy a plynu?

Proč bude v Česku přijat americký občan s podezřením na nákazu ebolou? Jakou podobu nabírá nová koncepce české armády do roku 2040? Ruský prezident Putin jedná v Pekingu. Jak důležitá je Čína pro odbyt ruské ropy a plynu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ano, za prahem už jsme. My jsme v etapě, kdy už de facto reálně začala válka. To, že evropské země NATO začaly velmi intenzivně podporovat Ukrajinu, kdy se válka dostala do situace zástupné války Severoatlantické aliance s Ruskem na území Ukrajiny. A to může velmi rychle přerůst do skutečného konfliktu mezi evropskými zeměmi NATO a Ruskem,“ říká vojenský analytik Jaroslav Štefec v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 19.05.2026, www.RadioUniversum.cz

Optikou dneška se všechno, co se týká Ruska, včetně ruské kultury, spojuje u většiny soudných lidí jen s negativními emocemi. Není divu, fašistické rysy současného ruského státu vyhřezlé mimo jiné v zvěrstvech na území Ukrajiny, k tomu přímo svádějí, a chtít detailnější pohled po lidech, kteří se nikdy neměli potřebu Ruskem zabývat, by nebylo moudré.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump v úterý 12. května prohlásil, že mezi USA a Ruskem neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Ten Moskva nárokuje včetně oblastí, jež dosud neovládá. Jednou z hlavních překážek pro trvalý klid zbraní jsou právě ruské požadavky na stažení Ukrajiny z celého Donbasu, což Kyjev odmítá.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mohly by výhrady vládní koalice ke sjezdu sudetských Němců v Brně poznamenat vztahy mezi Prahou a Berlínem? Jaké důvody mají příměří, která na tyto dny vyhlásily samostatně Ukrajina a Rusko? A jak chce Evropská unie vymáhat v praxi zákaz takzvaných „AI svlékacích“ aplikací?

Proč není podle lékařů důvod obávat se globální epidemie hantaviru? Jak chce české ministerstvo zdravotnictví nově nastavit screening některých onkologických onemocnění? A jaké vztahy s Ruskem a Ukrajinou bude prosazovat příští bulharský premiér Rumen Radev, dnes pověřený sestavením vlády?

Proč není podle lékařů důvod obávat se globální epidemie hantaviru? Jak chce české ministerstvo zdravotnictví nově nastavit screening některých onkologických onemocnění? A jaké vztahy s Ruskem a Ukrajinou bude prosazovat příští bulharský premiér Rumen Radev, dnes pověřený sestavením vlády?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mohly by výhrady vládní koalice ke sjezdu sudetských Němců v Brně poznamenat vztahy mezi Prahou a Berlínem? Jaké důvody mají příměří, která na tyto dny vyhlásily samostatně Ukrajina a Rusko? A jak chce Evropská unie vymáhat v praxi zákaz takzvaných „AI svlékacích“ aplikací?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co přinesla cesta premiéra Andreje Babiše do zemí Střední Asie a na Kavkaz? Rýsuje se příměří mezi Ruskem a Ukrajinou? Co naznačil rozhovor Trumpa s Putinem? A jaká rizika má komisní prodej luxusních vozů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V bulharských parlamentních volbách zvítězila strana někdejšího prezidenta Rumena Radeva, který chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávání zbraní Ukrajině, odmítá také unijní zelenou politiku. Jak ale uvádí reportérka týdeníku Respekt Magda Fajtová, jeho hlavním tématem byl boj proti korupci a od lednového odstoupení z prezidentské funkce se veřejně neprojevoval. „V podstatě neříkal nic a tím pádem získal velkou část voličů,“ popisuje. Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa dnes stojí na křižovatce mezi digitální svobodou a bezpečností. Boj o tzv. Chat Control ukazuje, jak složité je hledat rovnováhu mezi ochranou dětí na internetu a ochranou soukromí nás všech, a jak silné jsou zájmy Big Tech. Nedávné hlasování v Evropském parlamentu přineslo zásadní posun: europoslanci a europoslankyně definitivně odmítli šmírovací výjimku tzv. Chat Control 1.0. Kvůli ní posledních pět let platformy dobrovolně procházely miliony zpráv občanů kvůli detekci sexuálního obsahu dětí, to ale i díky tlaku Markéty Gregorové skončilo.Na stole je další návrh, tzv. Chat Control 2.0, který může přinést ještě širší zásahy do soukromí – a možná konec anonymity na internetu. Jaké jsou skutečné dopady těchto návrhů? Co všechno je ve hře? Kde leží hranice mezi bezpečností a svobodou? A kdo o ní rozhoduje?Markéta Gregorová je poslankyní Evropského parlamentu (Zelení/ESA) a členkou Pirátské strany. Jejími hlavními tématy jsou lidská práva, hybridní hrozby vč. dezinformací, kybernetická bezpečnost a region Východního partnerství se zaměřením na jeho vztahy s EU a Ruskem. Patří také k nejvýraznějším hlasům v celoevropské debatě a její výše zmiňovaný návrh představuje první velký úspěch v boji proti masovému sledování komunikace.

„NATO je především obranným spolkem členských zemí. Není aliancí, která automaticky bude pomáhat při válkách vedených mimo teritorium aliance,“ uvedl prezident Pavel ke kritice šéfa Bílého domu Trumpa, podle kterého NATO selhalo. Prezident Spojených států se tak opakovaně vyjádřil v souvislosti s americko-izraelskou válkou s Íránem. Aliance podle něj neprošla testem, když její členské státy neudělali nic, aby USA ve válce pomohly. Její zahájení s nimi ale ani nekonzultoval. Podle české hlavy státu Trumpův postoj není mírně řečeno fér. "NATO je postaveno na dvou základních pilířích. Principu odrazení jakéhokoliv protivníka od násilné akce proti kterémukoliv z členských států. A tím druhým je efektivní obrana. Dosud aliance na těchto pilířích stavěla a princip odrazování fungoval, “ upozornil prezident Petr Pavel ve speciální debatě Ptám se já na Právnické fakultě UK v Praze ve středu 8. dubna."V okamžiku, kdy začneme zpochybňovat alianci jako jednotný celek připravený konat společně a velice rozhodně, pak se samozřejmě její role ztrácí, “ dodal Pavel s tím, že „Trump pro snížení důvěryhodnosti aliance udělal za posledních několik týdnů více, než se podařilo Vladimiru Putinovi za mnoho let.“K hodnocení příměří ve válečném konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem je podle české hlavy státu ještě brzy. „Myslím, že si budeme muset počkat na konkrétní výsledky, jestli těch 14 dní opravdu přinese mírovou dohodu, jestli dojde k naplnění toho desetibodového plánu, jestli skutečně po tu dobu nebude obnovena bojová činnost, ať už v Libanonu nebo v Íránu. A pak teprve můžeme hodnotit. Otázkou bude, čeho jsme tím vlastně dosáhli,“ řekl Pavel, který byl hostem speciálu Ptám se já společně s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. „To, co žijeme, jsou bezprecedentní časy. Začalo to daleko dříve než útokem na Írán. Ještě si pamatuji dobu, i během výkonu mého mandátu, kdy mezinárodní právo a apelování k dodržování mezinárodního práva nebylo jen rétorické cvičení. Doufám, že je to etapa a ne nový normál, i když se to tak teď nezdá,“ reagovala Čaputová. Spor o cestu na summitPavel ve speciálu Ptám se já na Právnické fakultě UK také komentoval své rozhodnutí, že v souladu se svým ústavním postavením hodlá stát počátkem července v čele české delegace na summitu NATO v Ankaře. Ve středu to oznámil v dopisu adresovaném premiérovi Babišovi. Představitelé vlády již dříve oznámili, že s účastí prezidenta na summitu nepočítají a Česko bude v Ankaře reprezentovat pouze premiér Andrej Babiš, ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničí Petr Macinka.„Ministr zahraničí nemůže rozhodovat o tom, jestli prezident pojede, nebo nepojede na setkání hlav států. On je tím, kdo to rozhodnutí zprocesuje. Vláda rozhodnutí prezidenta bere na vědomí a udělá vše pro to, aby mohl jet,“ řekl Pavel. Dodal, že proto premiéra Babiše dopisem informoval o svém rozhodnutí jet v čele delegace. „Očekávám, že pan ministr pochopí, jaká je jeho ústavní role a splní to, co mu řekne  premiér,“ dodal prezident.Zuzana Čaputová během svého mandátu zažila pět slovenských vlád. „S tou poslední (vládou Roberta Fica) to bylo několik intenzivních měsíců, ale nebylo to spojené se zpochybňováním mých pravomocí,“ upozornila. „Je velmi důležité, aby i přes rozdílné pohledy na věc, dva lidé povýšili to, proč tam jsou. A to je služba veřejnosti.“  Jak se mění Česko s další vládou Andreje Babiše? Jdeme už definitivně slovenskou cestou? Jak to bude s muniční iniciativou? A co čeká Ruskem napadenou Ukrajinu, která nyní se ocitla ve stínu války na Blízkém východě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká a slovenská vláda se po třech letech znovu schází u jednoho stolu. Země chtějí po pauze, kterou inicioval Fialův kabinet kvůli hlubokým rozporům s představiteli Slovenska, opět prohlubovat spolupráci. Co od toho lze čekat?Hostem Ptám se já byl slovenský sociolog z Bratislava Policy Institute Michal Vašečka.Mezivládní česko-slovenské konzultace se naposledy uskutečnily v březnu 2023. Zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na  některá témata zahraniční politiky, zejména kvůli postojům k Ukrajině a kontaktům slovenských představitelů s Ruskem. Po loňských sněmovních volbách se z české strany snížila rétorická podpora Ukrajiny. Podle premiéra Adreje Babiše (ANO) není na rozdíl od předchozího kabinetu prioritou české vlády. Na obnovení bližších vzájemných pracují představitelé české vládní koalice od konce roku, kdy do Bratislavy vyjel předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura v doprovodu koaličních poslanců. Slovensko poté navštívili i noví ministři. Na dnešním setkání chtějí premiér Babiš a jeho slovenský protějšek Robert Fico otevřít cestu k užší spolupráci nejen v zahraniční politice, ale i v ekonomice, obraně, digitalizaci, cestovním ruchu nebo sportu.Můžeme očekávat nějakou reálnou spolupráci obou zemí? Jak si v současné době stojí Ficova vláda? A jde Česko slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co dělá válka na Blízkém východě s cenami letenek? Evropa si v noci posunula hodinky dopředu. Blížíme se zrušení střídání času? Jak se žije na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny? A kam směřuje závodní krasobruslení? A jaké výkony jsme viděli na MS v Praze?

Co dělá válka na Blízkém východě s cenami letenek? Evropa si v noci posunula hodinky dopředu. Blížíme se zrušení střídání času? Jak se žije na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny? A kam směřuje závodní krasobruslení? A jaké výkony jsme viděli na MS v Praze?

Co dělá válka na Blízkém východě s cenami letenek? Evropa si v noci posunula hodinky dopředu. Blížíme se zrušení střídání času? Jak se žije na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny? A kam směřuje závodní krasobruslení? A jaké výkony jsme viděli na MS v Praze?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Maďarský premiér Viktor Orbán blokuje evropskou půjčku Ukrajině kvůli tomu, že údajně odmítá zprovoznit ropovod Družba. Podle reportéra Seznam Zpráv Martina Nováka se slibovaných 90 miliard eur Ruskem napadená země nedočká, dokud závazně neslíbí, že ropa znovu poteče. „Předpokládám, že se to stane. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se snažil dát Orbánovi za vyučenou, ale možná to trošku přehnal, když vtipkoval o tom, že dá ukrajinské armádě jeho adresu,“ konstatuje.

Výtah Respektu: Konflikt na Blízkém východě, který začal 28. února útokem USA a Izraele na Írán, který následně přistoupil k odvetě a útočí i na jiné státy v oblasti, výrazně dopadá na jinou válku, a to tu mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Rusové z ní těží ekonomicky i diplomaticky, Ukrajinu kvůli tomu nejspíš čeká těžký rok, říká ve čtvrteční epizodě Ondřej Kundra. Přestože se země již pátým rokem brání ruské agresi, zemím na Blízkém východě, které Írán ostřeluje, pomáhá zbraněmi i svým know-how. Jak to celé mění situaci na frontě? A proč Donald Trump telefonoval s Vladimirem Putinem, když je Rusko velkým spojencem Íránu, se kterým USA válčí? A co další jednání? Moderuje Zuzana Machálková.

Maďarský premiér Viktor Orbán blokuje evropskou půjčku Ukrajině kvůli tomu, že údajně odmítá zprovoznit ropovod Družba. Podle reportéra Seznam Zpráv Martina Nováka se slibovaných 90 miliard eur Ruskem napadená země nedočká, dokud závazně neslíbí, že ropa znovu poteče. „Předpokládám, že se to stane. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se snažil dát Orbánovi za vyučenou, ale možná to trošku přehnal, když vtipkoval o tom, že dá ukrajinské armádě jeho adresu,“ konstatuje.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Teherán v sobotu zasypávaly americké a izraelské bomby, zatelefonoval vysoký íránský diplomat do Moskvy. Hovořil s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který mu vyjádřil účast a nabídl podporu – ale jen verbální. Írán se tak stal po Sýrii a Venezuele další zemí, která pocítila, co znamená – nebo spíše neznamená – partnerství s Ruskem, píše evropský zpravodajský server Politico.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatel Andrej Kurkov se narodil v Rusku, ale skoro celý život strávil na Ukrajině. Jak prožívá válku s Ruskem a kdy podle něj skončí? Nejen na to se ptá Libor Dvořák v bonusovém rozhovoru k poslednímu dílu Ex libris.

Ukrajina si připomněla čtvrté výročí napadení Ruskem. Podporu Kyjevu vyjádřili evropští spojenci, Moskva přesto na jejich adresu dál vysílá výhrůžky. „Nic se nezměnilo. Vladimir Putin stále otáčí realitu a staví se do role oběti, nikoli agresora,“ říká politický geograf Libor Jelen. Jak ruský režim udržuje klid ve společnosti a tempo na frontě? A existuje v dnešním Rusku ještě skutečná opozice?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina si připomněla čtvrté výročí napadení Ruskem. Podporu Kyjevu vyjádřili evropští spojenci, Moskva přesto na jejich adresu dál vysílá výhrůžky. „Nic se nezměnilo. Vladimir Putin stále otáčí realitu a staví se do role oběti, nikoli agresora,“ říká politický geograf Libor Jelen. Jak ruský režim udržuje klid ve společnosti a tempo na frontě? A existuje v dnešním Rusku ještě skutečná opozice?

„Nevíme, jestli to Rusové s ukončením války myslí vážně. Ale budeme to i nadále testovat,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Zakládají se na pravdě zprávy, že administrativa Donalda Trumpa tlačí na Kyjev, aby uzavřel s Ruskem mírovou dohodu už na jaře? „To, že se to mírovou dohodou nazývá, je jedna věc. Ale Rusové nikdy na mírovou dohodu nepřistoupí,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Lenka Víchová.

„Nevíme, jestli to Rusové s ukončením války myslí vážně. Ale budeme to i nadále testovat,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Zakládají se na pravdě zprávy, že administrativa Donalda Trumpa tlačí na Kyjev, aby uzavřel s Ruskem mírovou dohodu už na jaře? „To, že se to mírovou dohodou nazývá, je jedna věc. Ale Rusové nikdy na mírovou dohodu nepřistoupí,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Lenka Víchová.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téma důvěryhodného zastoupení ruské opozice je už delší dobu klíčové pro lidi zabývající se Ruskem v Evropě, ale i v ruské emigraci, kterým jde o navázání vzájemných vztahů. V minulých dnech došlo k ustavení neoficiálního ruského výsadku protiputinovců v evropské organizaci a nedávno vydala tato opoziční skupina první prohlášení.

Téma důvěryhodného zastoupení ruské opozice je už delší dobu klíčové pro lidi zabývající se Ruskem v Evropě, ale i v ruské emigraci, kterým jde o navázání vzájemných vztahů. V minulých dnech došlo k ustavení neoficiálního ruského výsadku protiputinovců v evropské organizaci a nedávno vydala tato opoziční skupina první prohlášení.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 45 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je to takové zadostiučinění. Hřejivý pocit, že člověk dělá tu práci asi nějak dobře,“ říká herečka Barbora Váchová o své první velké filmové příležitosti ve dvoudílném filmu Gerta Schnirch podle románu Kateřiny Tučkové. Mluví o roli ženy vláčené dějinami - od nástupu nacismu po odsun Němců, ale i vlastním osudem. A taky o tom, proč v ní nechtěla vidět jen „trpitelku“, ale člověka, s nímž se mohou ztotožnit i dnešní ženy. „Mám pocit, že všechny ženy jsou tak trochu Gerta. Je to příběh obyčejné holky,“ popisuje herečka, jak se její postava snaží svým způsobem životem proplout a jen přežít. Silné ženské téma, mateřství i každodenní boj o přežití podle ní nejsou jen historií, ale něčím, co se v různých podobách odehrává i dnes kolem nás. Za příklad dává třeba to, co zažívaly a zažívají ženy na Ruskem napadené Ukrajině. Vedle vděčnosti z nové role Váchová ale popisuje i nejistotu, která podle ní patří téměř každodenně k herectví. „Je to, jako kdybychom pořád chodili na pohovory do nové práce,“ říká o castinzích a popisuje, jak je její profese někdy křehká. Herečka otevřeně mluví také o psychickém zdraví a vlastní zkušenosti s léčbou. Přiznává, že říct si o pomoc nebylo jednoduché, ale zpětně to považuje za zásadní rozhodnutí. „Bylo to to nejlepší, co jsem mohla pro sebe udělat. Říct: potřebuju pomoc,“ říká a vzpomíná, že vlastně dlouho přemýšlela nad tím, jestli o tomhle tématu veřejně mluvit. Zároveň upozorňuje na tlak současné doby i citlivost své generace, která podle ní není slabostí, ale důsledkem otevřenějšího vztahu k vlastním emocím. Rozhovor se dotýká i kolektivní viny, česko-německé historie, studia na DAMU nebo dětství na sídlišti, které v ní zanechalo pocit zvláštní blízkosti mezi lidmi. Proč je jednoduché soudit, i když nikdo z nás opravdu neví, jak by se ve vypjatých situacích zachoval? Jaké bylo studium herectví a jak náročná je dnes konkurence? A proč je důležité vyprávět příběh ženy, kterou zkoušel osud? Pusťte si celý rozhovor.

Dne 5. února oficiálně skončilo omezení jaderných zbraní – vypršela poslední dohoda START mezi Spojenými státy a Ruskem. Neznamená to sice, že obě země začnou rozmisťovat více než 1550 strategických válečných hlavic, které smlouva povolovala, ale i tak je to přelomový okamžik, soudí komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co stojí za rozhodnutím Trumpovy administrativy stáhnout z Minnesoty 700 federálních imigračních agentů? Co bude následovat poté, co za několik hodin vyprší platnost smlouvy o omezení počtu jaderných zbraní Nový start mezi Spojenými státy a Ruskem? Jak předejít zhoubným nemocem? A jak hledí Češi do budoucna podle sociologů? Ptal se Vladimír Kroc.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček. Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů.„Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X. Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Další čtení a poslech k tématu:Russia's Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách)https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valceMotoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovihttps://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentoviPorošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčithttps://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinakZa hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodiUkrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonáchhttps://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonachVelitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armáděhttps://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili

Mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem podle zvláštního amerického zmocněnce Steva Witkoffa významně pokročily a Kreml znovu pozval Volodymyra Zelenského na jednání. Ukrajinský prezident ale v rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že cílová rovinka je nejtěžší a není jasné, zda je k výsledku jen kousek. „Ani jedna strana nechce vůči Donaldu Trumpovi vypadat jako ten, kdo stojí v cestě míru. Zda budou ochotné dělat nutné ústupky, je ve hvězdách,“ míní analytik Filip Scherf.

Mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem podle zvláštního amerického zmocněnce Steva Witkoffa významně pokročily a Kreml znovu pozval Volodymyra Zelenského na jednání. Ukrajinský prezident ale v rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že cílová rovinka je nejtěžší a není jasné, zda je k výsledku jen kousek. „Ani jedna strana nechce vůči Donaldu Trumpovi vypadat jako ten, kdo stojí v cestě míru. Zda budou ochotné dělat nutné ústupky, je ve hvězdách,“ míní analytik Filip Scherf.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Středobodem nedávno obnovených mírových rozhovorů mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou v Abú Dhabí se stal Donbas. Moskva trvá na předání celého tohoto území, Kyjev postoupení strategické oblasti odmítá. Washington tvrdí, že došlo k významným pokrokům. „Neumím si představit, že by Volodymyr Zelenskyj vydal příkaz k opuštění Donbasu. Může to vést k destabilizaci země,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Středobodem nedávno obnovených mírových rozhovorů mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou v Abú Dhabí se stal Donbas. Moskva trvá na předání celého tohoto území, Kyjev postoupení strategické oblasti odmítá. Washington tvrdí, že došlo k významným pokrokům. „Neumím si představit, že by Volodymyr Zelenskyj vydal příkaz k opuštění Donbasu. Může to vést k destabilizaci země,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL JE DOSTUPNÝ NA HEROHERO.CO/STUDION „Možná Putin dokáže urvat kus Ukrajiny, ale v příštích sto letech pocítí tuhle válku každý Rus – do jednoho,“ říká ve Studiu N analytik a novinář ukrajinského serveru Kyiv Independent Adam Sybera. Ruský diktátor podle něj o žádný mír nestojí. „Putin čeká, až se Ukrajina zlomí, padne evropská podpora a on si ji vezme celou,“ tvrdí v rozhovoru. Větší obavy než o napadenou zemi má Sybera o budoucnost Evropské unie. „Rusko, Čína i Amerika mají zahraniční zájem na jejím zničení. To je teď nejděsivější. Ukrajina ví, co chce dělat se svou státností, jaký má plán na pět let obrany i poválečnou obnovu. U Evropy si tak jistý nejsem,“ říká skepticky. V podcastu také komentuje změnu kurzu české zahraniční politiky. „Premiér Babiš se rétoricky i politicky připojuje k bloku Fico–Orbán. A o nich můžeme veřejně říct, že jsou to ruské podržtašky. Babiš se rozhodl svou vládu zařadit po jejich bok.“ „Dělat sbírky a pomáhat je důležité, ale Česká republika neurve válku tím, že tam pošle dvě rakety,“ tvrdí analytik. „Nejvíc Ukrajině pomůže, když bude bojovat se svým vnitřním nepřítelem, a zamezovat tak rozebírání evropského právního řádu zevnitř.“ Jak blízko je mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou? Ztrácí napadená země v Česku blízkého přítele? Jakou podporu má u ukrajinské veřejnosti prezident Zelenskyj? A jak vypadá práce novináře ve válečném stavu? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Po americkém zásahu v Caracasu jsme se probudili do světa, kde znovu platí sféry vlivu a právo silnějšího. Jan Zahradil a Ivan Pilip se shodnou, že éra po roce 1989 skončila. Neshodnou se ale v tom, co z toho plyne pro Evropu a pro zemi velikosti Česka.Má ještě Evropa šanci stát se samostatnou mocností, nebo se má smířit s tím, že už bude hrát pouze druhé housle v cizí hře? Je realistické spoléhat na USA, když Washington mluví jazykem zájmů a nikoli spojenectví? A má se střední Evropa víc orientovat na Polsko a sever, nebo spíš na ambivalentní Rakousko či Maďarsko a Slovensko?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Mírová dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem je nadosah. To alespoň tvrdí americký prezident Donald Trump po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a telefonátu do Kremlu. Rusko ovšem mezitím dál útočí na civilní cíle. Blíží se skutečně konec války? A jaké se nabízejí budoucí scénáře pro Donbas? Moderuje Světlana Witowská.

S Jaroslavem Bílkem z Institutu politologických studií FSV UK. Jaroslav Bílek výzkumně působil na University of Notre Dame v USA nebo na UNAN Managua v Nikaragui. Ve svém výzkumu se věnuje volební manipulaci, vojenským převratům a autokratům v politice.Původně jsme chtěli mluvit hlavně o vůdci Venezuely Madurovi a jeho režimu, ale nakonec nás aktuální události přivedly k mnoha dalším otázkám. Odhodlá se Donald Trump k plnohodnotné invazi? Jsou argumenty o drogovém režimu skutečné, nebo se jedná o přípravu na válku? A bude válka kvůli drogám, nebo kvůli surovinám? Jaká je vlastně strategie Trumpa ohledně Latinské Ameriky?Co je Monroova doktrína? Odvolává se skutečně Trump na ni, nebo spíše na její rozšířenou doktrínu prezidenta Theodora Roosevelta? Je skutečně možné, aby USA ovládaly celý kontinent a vybudovaly tzv. „Pevnost Amerika“ a rozdělily si svět s Čínou a Ruskem?To všechno jsme probírali, a mnoho dalších témat týkajících se vztahu USA a Latinské Ameriky i současných kroků trumpovské vlády ve Washingtonu.

Denis Karpovič je obchodník s elektronickými součástkami pro automobilový průmysl. Do Ruska je z Evropy dováží už dlouhé roky. Po anexi Krymu založil pobočky své firmy K&K trade group v Jižní Koreji a Uzbekistánu. To mu umožňuje zboží podléhající protiruským sankcím do Ruska dál dovážet. Jako honorární konzul v České republice navíc požívá zvláštní výhody. Případem se zabývala Kristina Vejnbender spolu se Soniou Maximiv z ukrajinského analytického centra State Watch. Obě si k mikrofonu pozval Petr Gojda.Odhalujeme, nezjednodušujeme. Podpořte nezávislou žurnalistiku investigace.cz v probíhající vánoční kampani.

Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa stojí kdesi mezi válkou a mírem. V posledních týdnech se nad jejími letišti objevují záhadné drony a blokují provoz. Německo eviduje zhruba tři drony denně – nad vojenskými základnami, zbrojovkami i objekty důležité infrastruktury.

Dramatický vývoj v rusko-amerických vztazích pokračuje. Americký prezident Donald Trump skutečně tuto sobotu oznámil, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem nesetká, dokud nebude možné uzavřít mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou.