Podcasts about ruskem

Mírová dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem je nadosah. To alespoň tvrdí americký prezident Donald Trump po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a telefonátu do Kremlu. Rusko ovšem mezitím dál útočí na civilní cíle. Blíží se skutečně konec války? A jaké se nabízejí budoucí scénáře pro Donbas? Moderuje Světlana Witowská.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že mírová dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem je nadosah. Podle Adama Sybery ze serveru Kyiv Independent jsou sice Rusové schopni obrátit ve svůj prospěch leccos, dokud ale bude existovat Ukrajina, nemůže Vladimir Putin prezentovat mír jako vítězství. „Absenci vnitřní politiky nahrazuje megalomanstvím a příběhem o Západu, který chce Rusko zničit. Jakmile si Rusové uvědomí, že mají na výběr, tak jim nebude Putin stačit. Toho se obává,“ soudí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Jaroslavem Bílkem z Institutu politologických studií FSV UK. Jaroslav Bílek výzkumně působil na University of Notre Dame v USA nebo na UNAN Managua v Nikaragui. Ve svém výzkumu se věnuje volební manipulaci, vojenským převratům a autokratům v politice.Původně jsme chtěli mluvit hlavně o vůdci Venezuely Madurovi a jeho režimu, ale nakonec nás aktuální události přivedly k mnoha dalším otázkám. Odhodlá se Donald Trump k plnohodnotné invazi? Jsou argumenty o drogovém režimu skutečné, nebo se jedná o přípravu na válku? A bude válka kvůli drogám, nebo kvůli surovinám? Jaká je vlastně strategie Trumpa ohledně Latinské Ameriky?Co je Monroova doktrína? Odvolává se skutečně Trump na ni, nebo spíše na její rozšířenou doktrínu prezidenta Theodora Roosevelta? Je skutečně možné, aby USA ovládaly celý kontinent a vybudovaly tzv. „Pevnost Amerika“ a rozdělily si svět s Čínou a Ruskem?To všechno jsme probírali, a mnoho dalších témat týkajících se vztahu USA a Latinské Ameriky i současných kroků trumpovské vlády ve Washingtonu.

Termín „sarajevské safari“ je sice znám několik desetiletí, ale znovu se připomněl v poslední době. Znamená komerční vraždění za bosenské války v devadesátých letech, kdy Srbové umožňovali bohatým cizincům přijet do Sarajeva a za peníze si zastřelit dospělého, za příplatek dítě, zdarma jako bonus starce. Znovu se termín objevil teď, kdy událost začala prošetřovat italská prokuratura a kdy se současně znovu objevilo obvinění srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, že se těchto událostí účastnil. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi ovšem tuto tezi v novém díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované problematizují: podle Jakuba je to klasický spin, který má odvrátit pozornost od aktuálních velkých problémů Srbska, jež čelí nebývalé energetické krizi.To je totiž tak: jediná srbská rafinerie NIS už vlastně není srbská, neboť její většinu Srbové dávno prodali Rusům. To se ovšem nelíbí Američanům, kteří Srbsku dali ultimátum, dokdy musejí rafinerii odkoupit zpět, znárodnit ji nebo pro ni najít jiného kupce, než na Srbsko (respektive rafnierii) uvalí sankce. Ultimátum ovšem vypršelo na začátku prosince, a protože se nestalo nic, rafinerie nesmí vyrábět (taky nevyrábí) a Srbsko jede ze svých energetických zásob. Leč ty mu docházejí, takže hrozí, že uprostřed zimy nebude mít země plyn, benzín ani naftu. Prezident vytváří kouřové clony v podobě vděčných mediálních kauz, aby překryl tento průšvih. Znárodnit podnik ale odmítá, protože by to byl příliš komunistický prostředek. Takže jak situaci shrnuje Jakub: „Srbsko je v aktuní energetické krizi, kterou nemá jak vyřešit.“Zdá se, že Srbové bláhově čekali na to, že se Američané nějak dohodnou s Ruskem na míru nebo příměří v Ukrajině, sankce se zruší a věc se tak vyřeší sama. To se ale nestalo. Proto Vučić přišel s novým řešením: počkat dalších padesát dní. Nezůstává však pouze u tohoto nápadu: při návštěvě v Bruselu navrhl, aby do Evropské unive vstoupily všechny nečlenské země západního Balkánu společně (Srbsko kdysi bylo premiantem, za poslední desetiletí však nevyřešilo jedinou přístupovou kapitolu, takže se bude jenom dívat, jak za dva roky do EU vstupuje Černá Hora – její prezident ostatně do Srbska v reakci na Vučićovo vystoupení ironicky vzkázal, že jeho nápad je skvělý a že se tedy v Bruselu spolu uvidí za dva roky.)Ještě jinak se v Srbsku pokoušeli zavázat si Američany a vyřešit svůj energetický problém: totiž odprodat jim symbol svého ponížení z devadesátých let, budovu generálního štábu v centru města, kterou bombardovalo NATO a která tam poškozená stojí jako památník dodnes. Plánem bylo prodat dům firmě Donalda Trumpa, která by na jeho místě vystavěla2 / 2luxusní hotel, čímž by se uvolnila pozice rafinerie. Jenže i z toho sešlo: Američané vzkázali, že sankce platí, následně Trumpův zeď Jared Kushner, který se o obchod stará, oznámil, že z tohoto byznysu neude nic (v době natáčení epizody ještě nebyla informace známa).Dozvíte se ale další fóry: jak jel Aleksandr Vučić bez ohlášení do Ameriky na party amerického prezidenta a zda mu to vyšlo, anebo ne, anebo jak v Bělehradě přes noc byla tajně zbourána celá městská čtvrť, aby na jejím místě mohly vyrůst luxusní rezorty. Zkrátka podcast, který uvádí věci do nových souvislostí.

Rok 2025 v zahraničí začal mimo jiné inaugurací Donalda Trumpa, který se vrátil do Bílého domu a stal se 47. prezidentem Spojených států. Jeho kroky ovlivnily nejen USA, ale obecně dění ve světě, a to včetně mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nebo na Blízkém východě. V tom byl v uplynulém roce poprvé vyhlášen hladomor, a to v Gaze, kde pokračovaly boje mezi izraelskou armádou a teroristickým hnutím Hamás. Na všechny zmíněné události navíc musela reagovat i Evropská unie. O tom všem je speciální epizoda Výtahu Respektu, ve které zahraniční dění shrnují Magdaléna Fajtová, Dominika Perlínová, Ondřej Kundra a Tomáš Lindner. Moderuje Zuzana Machálková.

S europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.(Ne)bezpečí #60 s europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.„Babiš říká - podpoříme, ale nezaplatíme. Ovšem někdo to zaplatit musí,“ podotýká český europoslanec a někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, podle kterého ovšem summit Evropské rady potvrdil silnou vůli Evropské unie nadále podporovat Ukrajinu odolávající ruské válečné agresi. Kde Evropa vezme slíbených 90 miliard eur na pomoc Kyjevu? A kam dospěla debata o využití zmražených ruských prostředků ve výši stovek miliard eur v evropských finančních institucích? Nejen na to se ptal Ondřej Kundra v podcastovém rozhovoru.

Denis Karpovič je obchodník s elektronickými součástkami pro automobilový průmysl. Do Ruska je z Evropy dováží už dlouhé roky. Po anexi Krymu založil pobočky své firmy K&K trade group v Jižní Koreji a Uzbekistánu. To mu umožňuje zboží podléhající protiruským sankcím do Ruska dál dovážet. Jako honorární konzul v České republice navíc požívá zvláštní výhody. Případem se zabývala Kristina Vejnbender spolu se Soniou Maximiv z ukrajinského analytického centra State Watch. Obě si k mikrofonu pozval Petr Gojda.Odhalujeme, nezjednodušujeme. Podpořte nezávislou žurnalistiku investigace.cz v probíhající vánoční kampani.

Miliardy pro Ukrajinu, rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nebo další rozšiřování unie. Už zítra budou lídři sedmadvacítky rozhovat o jejím dalším směřování. Po čtyřech letech mezi nimi opět zasedne Andrej Babiš. Co od něj čekat?Hostem Ptám se já byl exministr kultury a europoslanec Antonín Staněk (Přísaha), který v Evropském parlamentu nahradil Motoristu Filipa Turka. Zájem o účast na summitu EU, který se zítra koná v Bruselu, ohlásil nový premiér Andrej Babiš dlouho před svým jmenováním. Nejen proto, že se tak symbolicky vrací mezi vrcholné hráče evropské politiky. Na zasedání se budou řešit klíčové otázky dlouhodobého směřování unie a tedy i České republiky. Jedním ze zásadních témat, které by měl summit rozhodnout, je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Je otázkou, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými  ruskými aktivy. Právě tento návrh rozděluje členské státy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale také Maďarsko, Slovensko nebo Česko mají stále výhrady.Premiér Babiš ve středu dopoledne před odletem do Bruselu zopakoval, že Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si Evropská unie půjčila na finančních trzích. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory  Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to  znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ dodal. Jaký postoj Česko k podpoře Ukrajiny nakonec zaujme? Má se Západ chystat na válku s Ruskem? A jaké to je, převzít europoslanecký mandát po čestném předsedovi Motoristů Filipu Turkovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Z programového prohlášení vlády se dá vyvodit, že s konfliktem na Ukrajině není srozuměna a že jde o porušení mezinárodního práva. Bez ohledu na to, že tam není explicitně uvedeno Rusko,“ zdůrazňuje v Osobnosti Plus expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil. Vláda podle něj vznikne příští týden, ačkoliv má prezident výhrady k Filipu Turkovi (Motoristé). „Může být jmenovaná bez plného počtu ministrů. I když by to bylo pro Motoristy nepříjemné,“ říká.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Počítáme, že farmaceutické společnosti vydělávají v Americe 60 miliard dolarů ročně na prodeji vakcín, no a 500 miliard dolarů na léčbě zdravotních potíží způsobených vakcínami. O zločinech a o podvodech těch farmaceutických gigantů se dnes začíná mluvit jenom proto, že ten pohár trpělivosti zřejmě přetekl,“ říká publicista a novinář Ivan Hoffman v ohlédnutí za uplynulým měsícem s Martinou Kociánovou. 01.12.2025, www.RadioUniversum.cz

Debata o vývoji ruské agrese, mírové dohodě a knize Ondřeje Kundry a Tomáše Brolíka České zbraně pro Ukrajinu s hosty Tomášem Kopečným a Ilonou Zasidkovyčovou.Novináři Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku České televize Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny. Knihu k zakoupení zde: České zbraně pro Ukrajinu. Zákulisí nejdůležitější mise v našich novodobých dějinách

Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický.

Vyjednavači Spojených států a Ukrajiny v Ženevě zpřesnili dokument, který má ukončit válku s Ruskem. „Pro Ukrajinu to ve srovnání s těmi hroznými návrhy, co byly vydány před měsícem, je vlastně o něco lepší. Pořád je to absurdní, protože je to napsáno, jako by Rusko v podstatě dobylo Kyjev. Ale skutečným poraženým je Evropa,“ upozorňuje britsko-americký novinář Peter Pomerantsev pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezidenti Polska a Česka spolu mluvili o ruské invazi a o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Shodli se na tom, že Rusko je dnes největší hrozbou pro mír a demokracii v Evropě. Poláci mají s Ruskem daleko horší historickou zkušenost než my a jsou na ruský expanzionismus velmi citliví. A logicky se obávají, že kdyby padla Ukrajina, budou ruská vojska stát na polské hranici.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický.

Američtí a ukrajinští vyjednavači v Ženevě upravují mírový plán na ukončení války s Ruskem. „My jako Evropané podporujeme, že by se Ukrajině nějakým způsobem poskytly záruky, které odpovídají pátému článku Severoatlantické smlouvy,“ přibližuje David Stulík, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro Východní partnerství, jednání o podmínkách míru. Může se původní osmadvacetibodový dokument revidovat tak, aby jej Ukrajina mohla přijmout? Byl by pak akceptovatelný pro Kreml?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Ondřejem Kundrou o návrzích, které by podle USA a Ruska mohly ukončit ruskou agresi na Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Spojené státy po konzultacích s Ruskem přišly s novým mírovým plánem. Na Ukrajinu už ve středu dorazila americká delegace včele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem, který měl o podmínkách ukončení ruské agrese jednat s ukrajinským prezidentem. Návrh vzniklý po jednání amerických a ruských vyjednavačů počítá s osmadvaceti body. Mnohé z nich jsou pro Kyjev nepřijatelné. Fragmenty zveřejnil s odvoláním na anonymní zdroje server Axios, deník NYT nebo The Economist. Co plán obsahuje, jak zapadá do vývoje na ukrajinské frontě i politice a co jím Bílý dům sleduje? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.

Nový mírový plán pro Ukrajinu, který připravila americká administrativa, už podle médií posvětil i prezident Trump. Co by plán, podle kterého by Kyjev zřejmě musel přistoupit na mnohé ústupky, znamenal pro bezpečnost Evropy?Hostem Ptám se já byl končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. O detailech nového amerického plánu na zastavení války na Ukrajině informovala v posledních dnech americká i světová média. Na přípravě dokumentu podle nich USA jednala pouze s Ruskem. Napadená země se na vzniku plánu nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Ukrajina by se měla například vzdát části svého území nebo omezit velikost armády.Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě i budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl podle médií mírovovou dohodu administrativy Donalda Trumpa jednoznačně odmítnout.Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska, Španělska a Švédska dokument odmítli s tím, že nelze jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Stejně se tak reagoval i končící šéf české diplomacie Jan Lipavský.Aby měl plán šanci na úspěch, musí ho podle vrcholných evropských představitelů podpořit jak sama Ukrajina, tak také Evropa. „Nebyl bych tak úplně skeptický. Ale zároveň bych chtěl upozornit, že to podle mě hotový plán. Není to něco, co bude takto finálně přijato,“ komentoval mírový plán poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Ptám se já. Proč podle něj nebyla do jednání zapojena i Ukrajina? „Myslím, že Ukrajina něco ví. A zároveň ten plán bude vycházet ze zkušenosti Spojených států z posledních sedmi, devíti měsíců, kdy se té situaci věnují a ví, jaké jsou postoje jednotlivých stran. A na základě této zkušenosti to dávájí dohromady. Že se to příliš nekonzultovalo ve velké skupině, je jasné. Protože takové mírové plány se rodí většinou ve velmi uzavřeném kruhu a jakmile je začnete konzultovat dál a dál, tak se dostanou ven a je daleko složitější něco dohodnout.“ Jak blízko je konec války na Ukrajině? Jaké řešení pro nás bude bezpečné? A jak bude v bezpečnostních otázkách postupovat příští vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Spojené státy konzultují s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Ten má obsahovat více než dvě desítky bodů, na kterých se shodne jak Rusko, tak Ukrajina. Je vznik takového plánu utopický? „Neexistuje žádný scénář, v němž by vznikly akceptovatelné průsečíky jak pro Kreml, tak pro Ukrajinu,“ podotýká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Filip Scherf, špičkový odborník na Rusko, který přednáší na skotské University of St Andrews.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa stojí kdesi mezi válkou a mírem. V posledních týdnech se nad jejími letišti objevují záhadné drony a blokují provoz. Německo eviduje zhruba tři drony denně – nad vojenskými základnami, zbrojovkami i objekty důležité infrastruktury.

Evropa stojí kdesi mezi válkou a mírem. V posledních týdnech se nad jejími letišti objevují záhadné drony a blokují provoz. Německo eviduje zhruba tři drony denně – nad vojenskými základnami, zbrojovkami i objekty důležité infrastruktury.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57: O zrušení muniční iniciativy mluvili představitelé ANO ještě předtím, než hnutí Andreje Babiše zvítězilo ve sněmovních volbách. Nejistota ohledně další podpory válkou zasažené země však pokračuje i poté, ačkoliv po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Babiš zjemnil rétoriku. Ukrajinská hlava státu má za to, že o další spolupráci bude se šéfem ANO, který by se mohl stát příštím českým premiérem, mluvit osobně. V další epizodě podcastu (Ne)bezpečí proto Ondřej Kundra probírá s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným nejen to, zda se pomoc Ruskem napadené zemi zastaví, ale také o jeho konci ve funkci.

Dramatický vývoj v rusko-amerických vztazích pokračuje. Americký prezident Donald Trump skutečně tuto sobotu oznámil, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem nesetká, dokud nebude možné uzavřít mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Dramatický vývoj v rusko-amerických vztazích pokračuje. Americký prezident Donald Trump skutečně tuto sobotu oznámil, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem nesetká, dokud nebude možné uzavřít mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsou krásné podzimní dny, tady ve východním Polsku. Už v noci přichází první mrazíky, ale přes den se tu země pořád ještě rozehřeje sluncem a zdejší krajina plná lesů a jezer se rozzáří barvami. A když k tomu jako v Krynici Morskej, písečné kose mezi zálivem Visly a Baltem, přidáte moře, je to nedozírná krása. Jenže mnoho turistů tu dnes nenajdete. Jednak je mimo hlavní sezónu, ale dalším důvodem je jakýsi polibek války, který tato místa u hranic s Ruskem a Běloruskem mají.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po dosud úspěšném vyjednání míru mezi Izraelem a Palestinou stojí před USA otázka, jak se dál angažovat v konfliktu na Ukrajině. Donald Trump tvrdí, že Kyjev má země karty v ruce a může získat zpět všechna území anektovaná Ruskem. „To je extrémně optimistický výklad. Je velmi nepravděpodobné, že by Ukrajina osvobodila Krym nebo Sevastopol,“ namítá v pořadu Osobnost Plus Petr Kratochvíl, politolog působící na Ústavu mezinárodních vztahů a francouzském institutu Sciences Po.

Po dosud úspěšném vyjednání míru mezi Izraelem a Palestinou stojí před USA otázka, jak se dál angažovat v konfliktu na Ukrajině. Donald Trump tvrdí, že Kyjev má země karty v ruce a může získat zpět všechna území anektovaná Ruskem. „To je extrémně optimistický výklad. Je velmi nepravděpodobné, že by Ukrajina osvobodila Krym nebo Sevastopol,“ namítá v pořadu Osobnost Plus Petr Kratochvíl, politolog působící na Ústavu mezinárodních vztahů a francouzském institutu Sciences Po.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Náš mainstream má válku s Ruskem za hotovou věc. Příkladem budiž titulek „Česko musí stavět nové základny. Až začne válka, půjdou přes nás spojenci na Rusy“. 06.10.2025, www.RadioUniversum.cz

Velká část neformálního středečního jednání premiérů a prezidentů členských zemí Evropské unie v Kodani byla věnována tomu, jak posílit pomoc bojující Ukrajině, kterou většina z nich považuje za první linii v konfrontaci s agresivním Ruskem. Narazili přitom, jak se dalo čekat, na odpor Viktora Orbána. A nepovedlo se jim najít žádné legální cesty, jak tento vzdor neutralizovat nebo obejít.

Přesně před deseti lety byla při náletu bojového vrtulníku AC-130U letectva Spojených států amerických zničena nemocnice provozovaná Lékaři bez hranic v afghánském Kundúzu. Přestože šlo o do té doby nejtragičtější útok na zařízení této organizace, incident podle jejích zástupců nebyl dostatečně vyšetřen. A od té doby se situace v různých konfliktech napříč světem jen zhoršuje, říká ve Výtahu Respektu šéf komunikace MSF Tomáš Bendl: „Nedávno jsme dávali dohromady statistiky, jak se trend útoků na zdravotní péči vyvíjí. Jen od roku 2015 jsme čelili více než 800 případů nějakého druhu útoku. Může se to jednoho dne dostat do fáze, kdy garance pro zdravotníky a nemocniční personál budou tak malé nebo v podstatě neexistující, že projekty v ozbrojených konfliktech nebudeme moct otevírat. Pokud se svět neprobudí a nebudeme jako mezinárodní společenství trvat na tom, aby se dodržovala základní pravidla války, nemůžeme pracovat tam, kde se na nás střílí. Mrtvý doktor nikomu nepomůže," uzavírá. V čem je pro Lékaře bez hranic specifická situace ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou? V čem je bezprecedentní situace v Pásmu Gazy? A jak se na vymáhání mezinárodního humanitárního práva podílí Česko?

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.

Vláda schválila rozpočet, který nebude platit. TikTok masivně ovlivňuje české sněmovní volby. Projev prezidenta Pavla. Šéfovi se do práce mluvit nebude. Trump může neúspěch jednání s Ruskem hodit na Evropu.

Vláda schválila rozpočet, který nebude platit. TikTok masivně ovlivňuje české sněmovní volby. Projev prezidenta Pavla. Šéfovi se do práce mluvit nebude. Trump může neúspěch jednání s Ruskem hodit na Evropu. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Generál Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny, koncem týdne na serveru Zn.ua zveřejnil stať o vývoji války mezi Ruskem a Ukrajinou z hlediska vojenské vědy. Zaujal mě mimo jiné odstavec o taktice, kterou používají Rusové k narušení ukrajinské obrany.

Severoatlantická aliance se v úterý sešla v Bruselu na žádost Estonska, a to kvůli pátečním incidentu, při němž tři ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor, ve kterém byly téměř čtvrt hodiny. NATO ruské kroky odsoudilo a uvedlo, že ruské letouny z Estonska doprovodilo. Nešlo prý o bezprostřední hrozbu. Odsouzení Moskvy přišlo také na pondělním mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN, na němž Spojené státy přislíbily, že jsou připraveny bránit každý centimetr NATO. Děje se tak v týdnech, kdy Rusové narušili vzdušný prostor členských států již poněkolikáté, a to v době, kdy proběhlo vojenské cvičení Ruska a Běloruska s názvem Západ 2025. „Bezpochyby to spolu souvisí. To cvičení má letos jiný náboj, než třeba před pěti lety," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. „Teď jsme ve válce s Ruskem, jenom to není napsané na papíře. Ale reálně ta válka probíhá. Zatím ne těmi nejbrutálnějšími prostředky, ale probíhá." Jak konkrétně na to státy Severoatlantické aliance reagují? Jak se připravují na možné další kroky ze strany Ruska? A mohlo stát i za přeletem dronů nad kodaňským letištěm zkraje týdne, který dánská premiérka označila za nejzávažnější útok na tamní infrastrukturu?

Polsko sice stojí na straně Ukrajiny napadené Ruskem, to ale neznamená, že jsou jejich historické a společenské jsou bezproblémové. Jedním z důvodů je tzv. Volyňský masakr z let 1943 až 1944, při kterém na tehdy polském území – dnes ukrajinském –, okupovaném nacistickým Německem, ukrajinští nacionalisté masově zavraždili desítky tisíc etnických Poláků.

Na Slovensku se v úterý konaly protivládní protesty, které svolala nejsilnější opoziční strana Progresivní Slovensko. V Bratislavě se podle organizátorů sešlo kolem osmnácti tisíc lidí, další tisíce protestujících byly v jiných městech napříč sousední zemí. Důvodem byl návrh nového konsolidačního balíčku, který má dopadnout hlavně na živnostníky a zaměstnance. Kritice však vláda Roberta Fica čelí z více stran. Kvůli sblížení Slovenska s Ruskem i Čínou, ale také kvůli tlaku na instituce a omezování svobody médií, bude jeho Smer vyhozen ze Strany evropských socialistů, která chce v říjnu definitivně ukončit členství nejsilnější slovenské vládní strany. Jak ve Výtahu Respektu upozorňuje Magdaléna Fajtová, pro Slovensko oslabení v Evropském parlamentu není dobrou zprávou. Co ale vyhazov znamená pro Smer? Proč se kvůli slovenské vládě přeli europoslanci a europoslankyně na plenárním zasedání ve Štrasburku? A hrozí sousední zemi nějaký postih ze strany EU?

Evropa, Ukrajina i svět v posledních týdnech zažily další diplomatické i vojenské otřesy. Americký prezident Donald Trump se pokusil domluvit mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Samotní Ukrajinci jsou ale k tomuto pokusu spíše skeptičtí. „Je zásadní, aby nedošlo k nějaké dohodě na dělení mezi Amerikou a Ruskem,“ reflektuje v nové dílu podcastu Bruselské chlebíčky současnou geopolitickou situaci ukrajinský filozof Andrij Dachnyj.

Co odhalil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru z 10. září o připravenosti země na další možné útoky z východu? Jak to může ovlivnit další podporu napadené Ukrajině, i pomoc ukrajinských uprchlíkům na území Polska? A jak do debaty o těchto otázkách vstupují historické zkušenosti země s Ukrajinou a Ruskem?

Evropské státy se sice s problémy, ale s prokazatelnou vůlí, snaží vlastními silami zajistit vojenskou pomoc Ukrajině a připravit se na stále pravděpodobnější konflikt s Ruskem. Fialova vláda se k této politice verbálně hlásí.

Desítky let pomalého sbližování Spojených států a Indie jsou během několika týdnů v troskách. To kvůli tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavedení dohromady až 50procentních cel.

„Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku,“ řekl dnes ruský prezident Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu. „Cílem Putinova výroku i zahraniční politiky Ruské federace je rozklížit Západ. Koalice ochotných má výsledky,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.

Po delší době jsme zase kompletní a tak bylo o čem mluvit. Třeba o tom, jak politici ANO řeší partnerské krize, jak evropské šlechtické rody spolupracují s Ruskem, o Trumpově ukrajinské anabázi, ve zprávičkách z Rajchu si povíme, jak Trump nasazuje národní gardu přímo ve Washingtonu D.C., ale samozřejmě dojde i na zprávy ze světa technologií, podíváme se na report Amnesty International, který zkoumal vliv algoritmů na loňské xenofobní protesty ve Velké Británii, jak společnost Meta "samoreguluje" svojí AI a kam vedou králičí nory dlouhých rozhovorů s chatboty a na závěr samozřejmě odpovíme i na některé Vaše dotazy.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

PODPOŘTE STUDIO N NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY NEZKRÁCENÉ EPIZODY Stáli u masových hrobů, viděli rozbombardovaná města, utíkali do krytu před ruskými raketami a dívali se do očí přeživším. Ani to nestačilo, aby trojice protagonistů dokumentu Velký vlastenecký výlet zpochybnila svou víru v ruský výklad války. Režisér Robin Kvapil a producent Jakub Drocár odvezli české popírače k frontové linii, aby se o hrůzách Putinovy invaze přesvědčili na vlastní oči. Ve Studiu N odkrývají zákulisí riskantní cesty a ukazují, jak těžké je otřást vírou, kterou roky budovala kremelská mašinerie. Co se skrývá za jejich nedůvěrou v systém? Proč sami sebe označují za „dezoláty“? A jak reagovaly ukrajinské bezpečnostní složky na nápad přivézt jim do země lidi sympatizující s Ruskem? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Je zajisté dobře, že Spojené státy budou konečně napřímo jednat s Ruskem o ukončení ukrajinského konfliktu. Problém je ale v tom, že se aljašská schůzka mezi prezidenty Trumpem a Putinem uskuteční pravděpodobně bez přítomnosti ukrajinského Volodymyra Zelenského. Bude to tedy klasické: „O nás bez nás“. A zatímco Zelenského účast je v tuto chvíli nadále ještě jaksi přetřásána, ta evropská se zdá být předem vyloučena.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion