Podcasts about ruskem

Ukrajinská ofenziva sice postupuje pomalu, vedení země ale stále deklaruje odhodlání osvobodit celé Ruskem okupované území. To má pod svou správou část Chersonské a Záporožské oblasti. Území Luhanska, Donbasu a Krymu pak Rusové kontrolují neuvěřitelných devět let.

Je to v zájmu České republiky? Máme v době války obnovovat diplomatické styky s Ruskem? Karolína Koubová se zeptá europoslance ODS a bývalého velvyslance ve Spojených státech a exministra zahraničí Alexandra Vondry a místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Koláře z TOP09.

Rozpočet 2024: Portrét stárnoucí společnosti. Zdravotnictví mají nadále spasit přesčasy. Ruskem obchází strašidlo mobilizace. Kdo má užitek z přílivu migrantů na Slovensko? MAFRA, ČT, ČRo, novela zákona a Andrej Babiš.

Ukrajinská protiofenziva trvá už čtvrt roku, kvůli silné ruské obraně ale postupuje pomalejí, než se předpokládalo. V noci na středu ukrajinské střely a námořní drony zasáhly přístav Sevastopol na Ruskem anektovaném Krymu a poškodily dvě vojenské lodě. „Nedávno se na poloostrově vylodil ukrajinský výsadek, jsou schopni zasahovat mosty a nyní se ukázalo, že i lodě. Vzkaz okupačním úřadům je jasný: začínáme utahovat šrouby,“ uvádí novinář Martin Novák.

Zatímco válka na Ukrajině se střídavými úspěchy na obou stranách nevesele pokračuje a konce zatím není vidět, v Rusku sílí podezření, že úřady chystají novou masivní mobilizaci. Ta by podle některých pozorovatelů mohla propuknout po už právě skončených regionálních volbách, prý někdy kolem dvacátého.

Hosté: Eva Decroix /ODS/, 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu, členka zahraničního výboru, Poslanecká sněmovna Ondřej Kolář /TOP 09/, místopředseda výboru pro evropské záležitosti, Poslanecká sněmovna Pořadem provázel Martin Řezníček. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370911/

Jaká je česká zkušenost s Ruskem resp. Sovětským svazem ve 20. století? Otřesná. Gulagy, rozčarování, zklamání, otroctví, vojenské násilí, lži a vydírání.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč elitní jednotka slovenské policie podnikla zásah v sídlech civilní tajné služby a Národního bezpečnostního úřadu? Jaké dopady by mohly mít na domácnosti a zaměstnance daňové změny, které chystá česká vláda? A jak významné by pro Ukrajinu bylo dobytí okupovaného Krymu pro případná mírová jednání s Ruskem? Poslechněte si polední publicistiku.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ceny obilí klesly. Sníží se i ceny pečiva? Bude Ukrajina moci bezpečně vyvážet pšenici přes Černé moře i bez dohody s Ruskem? A co způsobuje současnou vlnu veder nejen v Evropě? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Ceny obilí klesly. Sníží se i ceny pečiva? Bude Ukrajina moci bezpečně vyvážet pšenici přes Černé moře i bez dohody s Ruskem? A co způsobuje současnou vlnu veder nejen v Evropě? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Doprava mezi Rusy okupovaným Krymem a Ruskem se v pondělí zastavila. Údajně kvůli mimořádné situaci nefunguje Kerčský most, informovaly Ruskem dosazení úředníci na Krymu. Podle stejného zdroje se zastavily i trajekty, které Rusko s okupovaným ukrajinským územím spojuji. Agentura RBK Ukrajina informovala o dvou explozích na Kerčském mostě a její informaci o dvou obětech později potvrdily i ruské oblastní úřady.

Válka mezi Ukrajinou a Ruskem probíhá na různých bojištích. Jedním z nich je i kultura, jak potvrzuje a popisuje v pořadu Interview Plus Tereza Soušková, ředitelka Českého centra v Kyjevě. „Ukrajinská kultura dlouhodobě čelila ruskému kulturnímu útlaku, zvláště v 19. století, a tehdy prošla i stejným procesem jako česká kultura vůči té německé,“ uvádí.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka mezi Ukrajinou a Ruskem probíhá na různých bojištích. Jedním z nich je i kultura, jak potvrzuje a popisuje v pořadu Interview Plus Tereza Soušková, ředitelka Českého centra v Kyjevě. „Ukrajinská kultura dlouhodobě čelila ruskému kulturnímu útlaku, zvláště v 19. století, a tehdy prošla i stejným procesem jako česká kultura vůči té německé,“ uvádí.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Oni chtějí mír, který si vybojují útokem. Ten náš generál říká, co říká, protože chce, abychom byli součástí vítězství. V tomto případě součástí vítězství Západu nad Ruskem. A já si myslím, že mu jde o to, abychom jaksi nezůstali bokem. Abychom nepropásli šanci vybojovat si ten mír se zbraní v ruce,“ říká Ivan Hoffman v pravidelném ohlédnutí za uplynulého měsíce pro pořad Politikos. 12.06.2023, www.RadioUniversum.cz

Geograf a analytik Nikolaj Denisov, který je jedním ze zakladatelů švýcarské organizace Zoï Environment Network, zkoumá ekologické dopady války na Ukrajině už od roku 2014. Nedávné zničení přehrady Kachovka v Ruskem okupované Chersonské oblasti popisuje jako ekologickou katastrofu. Nezávislému ruskému serveru Meduza nabídl odpovědi na několik důležitých otázek souvisejících s dopady na životní prostředí a obyvatelstvo.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O ukrajinské ofenzivě s cílem získat zpět území okupovaná Ruskem, se mluví už několik měsíců. Svědčí akce avizované Moskvou o tom, že právě začala? Ukrajina podle Moskvy v neděli ráno zahájila rozsáhlou ofenzivu na pěti úsecích fronty v Doněcké oblasti. Agentura RIA Novosti současně tvrdí, že se Ukrajincům nepodařilo prolomit ruskou obranu, při útoku mělo přijít o život více než 250 ukrajinských vojáků. Kyjev zatím informace z Ruska nekomentuje. Velení ukrajinské armády pouze potvrdilo další boje v Doněcké a Luhanské oblasti - podle velitele pozemních sil Oleksandra Syrského ukrajinští vojáci pokračují v postupu u Bachmutu. Pořadem provázel Roman Fojta. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130605/

Co má společného Oklahoma s Ruskem? Šokující případy, které otřásly společností! Více o epizodě na ⁠https://www.ozlociny.cz/e/248/⁠

Přemýšleli jste někdy o tom, jak se sami Ukrajinci dívají na konflikt s mnohem větším Ruskem a jak se staví k vlastní obraně? Tato otázka je v médiích často opomíjená a tak není divu, že se Rusko, ale i Západ docela mýlí v tom, jak si válku a její vývoj projektujeme.Jefim Fištejn je vzdělaný a chytrý chlap, pracuje jako politický komentátor, novinář, spisovatel a scénárista. Podepsal Chartu 77, dlouhodobě působil v Rádiu Svobodná Evropa, které několik let i vedl, dva roky byl také šéfredaktor Lidových novin. Má naprosto unikátní zkušenost s Ukrajinou, Ruskem, západem i s Českou republikou. Je proto schopen rozeznat zásadní rozdíly v pojetí a vysvětlování celého konfliktu. Pokud mne budete chtít podpořit, zaujme vás bonusová část rozhovoru a k tomu navíc budete chtít videa i audia bez reklam, pojďte na www.herohero.co/petrhorkyPartnerem kanálu je společnost  GoldenGateCZ  00:00 Odkud pocházíš a kde všude jsi žil? 05:41 Kyjev byl rusifikován uměle.10:36 Rozdíl mezi ukrajinskou a ruskou mentalitou.19:25 Ukrajinské vedení války je o kreativitě.24:36 Realita války je úplně jiná, než je interpretováno ze západu…28:43 Rusové nabízejí Ruský svět.31:05 BONUS: Přínos Ukrajiny pro svět.39:26 BONUS: Jak podle tebe může skončit konflikt na Ukrajině?Support the show

Na ruské požadavky pro nastolení míru na Ukrajině reagoval Kyjev vlastním seznamem mírových podmínek. Ukrajinci striktně odmítají zejména Ruskem vznesený nárok na rozsáhlá ukrajinská území. Zároveň se na sociálních sítích vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného objevilo video o odhodlání Ukrajinců dobýt zpět okupovaná území.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle vládního konsolidačního balíčku by denní tisk měl přejít do 21procentního pásma DPH. „Jsem přesvědčený, že je to hloupost,“ komentuje šéfredaktor časopisu Reportér Robert Čásenský, který dřív býval šéfem redaktorů MF DNES. „Takto vysoká sazba DPH na denní tisk není nikde v Evropě, budeme výjimeční,“ říká.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Američané stále obchodují s Ruskem ve velkém. Všechny státy obchodují s Ruskem ve velkém. Takže to jsou všechno vlastizrádci? Já tomu, přiznám se, nerozumím. Pro mě je důležité, aby tady občané měli slušné životní podmínky, aby nám nepadal průmysl, aby se držel, aby se držela energetika a všechny tyto věci. Já jsem Čech, to je pro mě důležité,“ říká odborník na energetiku, Ivan Noveský, v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 16.05.2023, www.RadioUniversum.cz

Host: Jan Lipavský /Piráti/, ministr zahraničí Pořadem provázel Jakub Železný. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370426/

Ukrajinská filmařka Alisa Kovalenko se po napadení své země Ruskem vydala na frontu. Nevyměnila kameru za zbraň, ale obtěžkala se obojím. Natáčela jen ve chvílích, kdy utichly boje a zachytila tíživou každodennost války v jemnějších odstínech. Její vojenskou zkušenost poznaly tisíce ukrajinských žen, které nabídly své služby armádě. Jak válka proměňuje status žen? A co jejich účast v bojích pro společnost znamená?Alisa Kovalenko studovala dokumentární film v Kyjevě a Varšavě. Její nejnovější snímek Nevyhasneme zachycující příběh a sny pětice teenagerů žijících na Donbase měl premiéru v únoru 2023 na Berlinale a byl oceněn za nejlepší režii na festivalu Jeden svět. Řadu ocenění získaly také Alisyny předchozí filmy Alisa in Warland (2015) o válce na východní Ukrajině z roku 2015 a Domácí hry (2019) o mladé fotbalistce, která prodá svoje kopačky, aby měla rodina na nájem. Kovalenko také působí jako dramaturgyně mezinárodní soutěže dokumentárních filmů na filmovém festivalu Molodist v Kyjevě.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Ruská invaze na Ukrajinu v plné síle obnovená v únoru loňského roku otřásla mnohými „jistotami,“ i tou, že Finsko je vojensky neutrální a formálně stojí mimo Severoatlantickou alianci. Dramatický obrat postoje této skandinávské země je dán zejména tím, že s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a z minulého století má zkušenosti se sovětskou invazí. Jak tento krok změní organizaci a co to bude znamenat pro Finy? Co přináší finská armáda do NATO? Jak se ke vstupu Finska postaví Rusko? Pořadem provázel Jiří Václavek. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130404/

Na sociální síti Telegram přibývá českých anonymních kanálů, které šíří konspirace, dezinformace a Putinovu propagandu. Skupiny mají tisíce odběratelů. Jazyk některých z nich poukazuje na přímé propojení s Ruskem. Ukázala to analýza mezinárodního týmu investigativních novinářů, která zkoumala sociální sítě ve střední a východní Evropě. Aktivní je Rusko s kremelskou propagandou i na Facebooku. Například na Slovensku je účet velvyslanectví Ruské federace suverénně nejaktivnější ze všech v Evropské unii. Kde jsou slabá místa v internetovém prostoru, která příznivci Putinova režimu využívají? Filip Titlbach se ptá datového novináře Josefa Šlerky z webu Investigace.cz a Karin Kőváry Sólymos z Investigativního centra Jána Kuciaka. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Ruská invaze do Ukrajiny trvá už více než rok. A přestože finanční sankce uvalené na Rusko, včetně například odpojení země od mezibankovního systému SWIFT, by měly zastavit tok peněz mezi Ruskem a evropskými státy, ve skutečnosti se tak nestalo. Jedním ze způsobů obcházení sankcí je také takzvaná hawala - mimobankovní bezhotovostní systém převodu peněz používaný v současnosti převážně v islámském světě. V Rusku a Evropě fungují stovky nelegálních směnáren, které takto umožňují převádět peníze ze sankcionovaných zemí do Evropy a obráceně. Jak hawala funguje? Kolik peněz i přes sankce mezi Evropou a Ruskem putuje? A kdo jsou čeští směnárníci? Rozhovor s reportérkou investigace.cz Kristinou Vejnbender. - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Na začátku letošního roku Česko spolu se Slovenskem oficiálně opustily Mezinárodní investiční banku (MIB), jeden z reliktů komunistické doby. Zároveň banku napadla hackerská skupina, která poskytla novinářům interní dokumenty, jež dokládají, jak se banka snažila obcházet sankce a vymyslet strategii, aby nemusela odcházejícím zemím vyplatit z jejich podílů ani cent. Z uniklých dokumentů také vychází najevo, že největším spojencem banky majoritně vlastněné Ruskem je Maďarsko, kde má banka od roku 2019 své hlavní sídlo. Co v bance způsobil odchod jejích evropských akcionářů? Dostaneme od MIB 800 milionů korun, které jsme do ní vložili? A jaké má tento komunistický pohrobek ovládaný Ruskem vyhlídky na budoucnost? Rozhovor s reportérkou investigace.cz Zuzanou Šotovou. - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

„Doufám, že nás žádná další velká rána nečeká,“ odpovídá ekonom a analytik Světové banky Ondřej Schneider na otázku, jak Západ zvládá dopady ruské agrese na Ukrajinu. „Za poslední rok se de facto podařilo izolovat ruský finanční systém od toho světového. Především Evropa se postupně odpojila od ruského energetického trhu a popravdě nevím, čím dalším by mohlo Rusko hrozit,“ dodává s tím, že nehovoří o vojenské stránce.

„Problém je dneska v tom, že ani jedna, ani druhá strana vůbec neřeší možnost začátku rozhovorů o ukončení války. Realita zatím, jak ze strany Zelenského, tak ze strany Putina, je taková, že oni zatím ani tuto možnost nevyslovili, protože by tím museli vyslovit za jakých podmínek. A jestliže říkají podmínky, které jsou pro druhou stranu nesplnitelné, a předem se to ví, tak to není možnost. To je nesmysl, gesto propagandy,“ říká novinář a publicista Milan Syruček v pokračování rozhovoru pro pořad Rada starších. 3. díl, 08.03.2023, www.RadioUniversum.cz

Ve světě profesionální žurnalistiky vybuchla nedávno bomba. Odborná publikace Kolumbijské univerzity, Columbia Journalism Review, v řadě článků, rozhovorů a analytických materiálů provedla zpětný audit všeho, co se v předchozích letech napsalo a ukázalo v rámci Russiagate – skandálu odhalujícího zrádné styky tehdejšího prezidenta Trumpa s Ruskem.

Už téměř rok trvá původně dosti neočekavaná válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Jedna z největších východoevropských zemí se 24. února 2022 stala zatím poslední obětí stále ještě nekončící ruské imperiální rozpínavosti a snad až geneticky zakořeněného velkoruského šovinismu, který budí dojem, že patří spíš do 19. než do 21. století.

Německo po měsících váhání potvrdilo, že pošle na Ukrajinu bojové tanky. Se stejným krokem se přidaly i Spojené státy. Rozhodnutí, které vyvolalo hněv Ruska, je vnímáno jako důležitý obrat v pomoci napadené Ukrajině. V samotném Německu rozpoutal krok vlády debatu o tom, jak by země měla přistupovat ke konfliktům v zahraničí i ke vztahům s Ruskem.Host: Nina Haase - hlavní politická zpravodajka Deutsche WelleČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Zahraniční média si všímají, že gesta nové izraelské vlády z posledních dnů naznačují vstřícnost vůči Moskvě. Mění vláda Benjamina Netanjahua postoj Izraele k válce na Ukrajině a přiklání se na ruskou stranu? Odrazí se to na jeho vztazích se Západem? Nebo by Izrael naopak mohl sehrát pozitivní roli prostředníka jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou? Debatovat budou bývalý velvyslanec v Izraeli, někdejší náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider a publicista Pavel Novotný. Moderuje Karolína Koubová.

Čím dál tím zoufaleji zní výzvy ukrajinského prezidenta, aby Západ, chce-li rychle ukončit Ruskem rozpoutané krveprolití na Ukrajině, konečně poskytl ukrajinským vojákům takové zbrojní systémy, kterými by se mohli agresorům efektivněji bránit.

Historicky druhé české předsednictví v Radě EU naplnilo pět z devíti možných kritérií úspěšnosti, které si stanovili autoři podcastu Bruselské chlebíčky. Česku se podařilo udržet jednotu EU v podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Předsednictví také úspěšně dojednávalo kroky v řešení energetické krize. A posouvalo návrhy v klimatické oblasti. Komunikace evropských témat na domácí půdě se ale vládě nedařila, což byla podle autorů podcastu jedna z největších slabin předsednictví.

Myroslav Marynovyč se narodil na západě Ukrajiny krátce po druhé světové válce. Svůj život zasvětil boji za lidská práva a svobodu. Stál u zrodu prvních lidskoprávních organizací na Ukrajině, což ho záhy přivedlo do konfliktu se sovětským režimem a následně i do trestanecké kolonie. Jak se svou životní zkušeností z disentu, vězení a boje za nezávislost reflektuje to, co se mezi Ukrajinou a Ruskem odehrává dnes?Host: Myroslav Marynovyč - prorektor Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově, letošní laureát Ceny Paměti národaČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Na posledním vánočním poselství Miloše Zemana bylo nejpodstatnější, co neřekl. To se pokusili autoři podcastu Kecy a politika dopovídat. Třeba to, jak to má prezident Zeman s Ruskem, proč odmítá říct, že Green Deal podepsal expremiér Babiš, a z jakého důvodu zamlčuje, že hlavní zdražení potravin jde za firmami z holdingu Agrofert. V další části se věnovali absolutně nezvládnuté reakci Danuše Nerudové na článek v Deníku N, který rozkrývá pozadí „byznysu s doktoráty“ na její univerzitě. Podaří se jí celou věc vymlčet do prvního kola voleb?

Zatímco řada zahraničních novinářů Rusko kvůli své bezpečnosti opustila, novinář Jiří Just stále zůstává. O své 15leté zkušenosti s Ruskem nyní vydal i knihu. Co ho v Rusku stále drží? Jak se tam žije? Jak se proměnila ruská společnost a jak vidí sama sebe i okolí v souvislostech s válkou na Ukrajině? A dá se nějak vystihnout podstata ruské duše?

Basketbalová hvězda za obchodníka se smrtí. Proč výměna vězňů mezi USA a Ruskem budí takové emoce? Pro koho je to větší výhra? A jak do tohohle příběhu zapadá jistý americký mariňák? Otázky pro Ivanu Milenkovičovou ze zahraniční redakce ČRo.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie uvaluje na Rusko další sankce, nově zastropovala ceny ruské ropy na 60 dolarech za barel. Vyvíjí se sankční válka s Ruskem tak, jak si ji Západ po únorovém útoku ruské armády na Ukrajinu naplánoval?

Vyšetřovatelé z několika zemí světa zkoumají místo dopadu v Rusku vyrobené rakety, která včera zasáhla polské území. Střela usmrtila dva muže a okamžitě vyvolala obavy z konfliktu mezi NATO a Ruskem. Spojené státy ale později oznámily, že raketu nevypálila Moskva. Podle prezidenta Bidena se zřejmě jednalo o střelu ukrajinské protivzdušné obrany. Kdo nese odpovědnost za incident? Jak ochránit území členů NATO před podobnou nehodou? https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/222411058131116/

S blížící se zimou pokračují boje na Ukrajině a stále více expertů z Evropy i ze Spojených států předpovídá vítězství Ukrajiny nad Ruskem. Podle nich by Ukrajinci mohli vyhrát už v průběhu příštího roku. Období zimy může ale být pro obě strany tvrdou zkouškou bojové morálky. Jaká historická srovnání se k současné situaci nabízí? A jaká je psychologie oběti, která se snaží přežít v zajetí?

Frekvence pojmu fašismus ve veřejném prostoru se v tomto roce zřetelně zvýšila. Používá se v souvislosti s Ruskem a Ukrajinou, Alternativou pro Německo i kvůli nové italské premiérce Giorgii Meloniové. Pokusím se tento termín objasnit.

„Lidé, kteří nenašli uplatnění v této společnosti nebo byli neúspěšní, cítili se být zhrzení, sehráli roli užitečných idiotů a pomohli infikovat společnost dezinformačním virem,“ říká datový analytik a expert na dezinformace František Vrabel. Jeho společnost Semantic Visions mapuje a analyzuje 90 procent světového informačního obsahu, mimo jiné i dezinformační válku proti Západu vedenou Ruskem.

Čtenáře asi nepřekvapí, že první ucelená představa, jak má vypadat sjednocená Evropa, vzešlá v roce 1922 z pera poběžovického rodáka Richarda Coudenhove-Kalergi v sobě obsahovala nepodkročitelnou podmínku: Má-li sjednocující se Evropa dosáhnout trvalého míru a způsobu řešit vzájemné konflikty cestou dohody, pak musí jít o společenství svobodných a demokratických národů.

„S půdou, na které stojí tvrzení, že Severoatlantická aliance není aktivním účastníkem války na Ukrajině, je to jako s ledovcem při změně klimatu. Ztenčuje se při každé eskalaci, jakkoli si to mnozí nechtějí připustit“. To jsou slova německého politologa Thomase Panyho. Z faktického a v mezinárodní legislativě ukotveného hlediska nemá pravdu: posílat Ruskem napadené Ukrajině zbraně není aktivní účastí na konfliktu. K té by došlo teprve tehdy, kdyby tam NATO poslalo armádu.

Klíčoví producenti ropy v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem se dohodli na tom, že od 1. listopadu omezí těžbu o 2 miliony barelů denně. Ropná aliance OPEC + tak učinila v rozporu se zájmy zemí G7, pro něž je zdražování ropy v této době nežádoucí. Co bude následovat? Ekonomka Ilona Švihlíková v audiozáznamu ještě přiblíží 3. balík pomoci v Německu a zhodnotí novelu českého státního rozpočtu.

Ukrajinská města čelí masivnímu raketovému útoku. Ruští okupanti se mstí za výbuch na mostu spojujícím Krym s Ruskem, který je pýchou diktátora Putina. Kolik mrtvých si ještě vyžádá ruské barbarství? A jak odpoví Ukrajina? Hostem Filipa Titlbacha je redaktor Deníku N Jan Wirnitzer.