Podcasts about ruskem

Evropa, Ukrajina i svět v posledních týdnech zažily další diplomatické i vojenské otřesy. Americký prezident Donald Trump se pokusil domluvit mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Samotní Ukrajinci jsou ale k tomuto pokusu spíše skeptičtí. „Je zásadní, aby nedošlo k nějaké dohodě na dělení mezi Amerikou a Ruskem,“ reflektuje v nové dílu podcastu Bruselské chlebíčky současnou geopolitickou situaci ukrajinský filozof Andrij Dachnyj.

Co odhalil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru z 10. září o připravenosti země na další možné útoky z východu? Jak to může ovlivnit další podporu napadené Ukrajině, i pomoc ukrajinských uprchlíkům na území Polska? A jak do debaty o těchto otázkách vstupují historické zkušenosti země s Ukrajinou a Ruskem?

Evropské státy se sice s problémy, ale s prokazatelnou vůlí, snaží vlastními silami zajistit vojenskou pomoc Ukrajině a připravit se na stále pravděpodobnější konflikt s Ruskem. Fialova vláda se k této politice verbálně hlásí.

Desítky let pomalého sbližování Spojených států a Indie jsou během několika týdnů v troskách. To kvůli tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavedení dohromady až 50procentních cel.

Evropské státy se sice s problémy, ale s prokazatelnou vůlí, snaží vlastními silami zajistit vojenskou pomoc Ukrajině a připravit se na stále pravděpodobnější konflikt s Ruskem. Fialova vláda se k této politice verbálně hlásí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina se sooča s posledicami najobsežnejšega ruskega napada na to državo od začetka vojne, ki je terjal 4 smrtne žrtve. V napadu z več kot 800 droni in raketami je bil poškodovan tudi sedež ukrajinske vlade. Kot je s prizorišča povedala ukrajinska premierka Julija Sviridenko, kaže, da si Moskva ne prizadeva za mir in ni pripravljena na pogajanja. Zaveznike je pozvala, naj Ukrajini pomagajo zavarovati zračni prostor in oblikovati varnostna jamstva, ki bodo ustavila Kremelj. Ostali poudarki oddaje: Izrael poglablja ofenzivo na Gazo, napadli tretjo stolpnico v treh dneh Na bazovski gmajni so zaznamovali 95-to obletnico usmrtitve bazoviških junakov V Nemčiji nedavno zagnali Jupiter - četrti najmočnejši superračunalnik na svetu

„Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku,“ řekl dnes ruský prezident Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu. „Cílem Putinova výroku i zahraniční politiky Ruské federace je rozklížit Západ. Koalice ochotných má výsledky,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Letos se v Polsku odehrál malý skandál: v národním kole populární pěvecké Eurovize se objevilo duo Swada a Niczos, které svou píseň předvedlo v podlaštině. Třebaže někteří diváci byli nadšeni – ostatně duo se umístilo na druhém místě, což je velký úspěch –, mnozí naopak byli rozhořčeni a označili toto vystoupení za národní provokaci. Co je zač podlaština a proč se čtyřicetimilionový národ cítí ohrožen jazykem, kterým hovoří nanejvýš dvacet tisíc lidí? O tom je nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované, do níž si stále ještě osiřelý starší bratr Lukáš Novosad tentokrát pozval lingvistu Vratislava Karpíška a novináře Jana Maksymiuka, který žije v Praze a patří k mluvčím podlaštiny. Ostatně vymyslel její nový zápis, postavený na české abecedě.Podlaší je region na východě Polska, o jehož existenci Češi nejspíš pořádně netuší – mimo jiné proto, že tento původní (a správný) český název se používá výrazně méně než názvy novější a nepřesnější. Jako třeba Podlesí. Aby to nebylo tak jednoduché: lidé, kteří na Podlaší žijí, se nepovažují za národ, ačkoliv hovoří jiným jazykem, než je v okolí běžné. Podlašané, stejně jaké třeba Hornoslezané, se mají za regionální menšinu. Jejich dlouholetá a prozatím marná snaha o uznání svého vlastního jazyka jako originálního polského kulturního dědictví je jedním z mnoha dokladů, že Polsko si neví rady se svými menšinami a regionálními odlišnostmi, popírá je a ignoruje, protože stále ještě hledá své státní národní sebevědomí.Podlaština je skutečně originální jazyk: ačkoli se nachází v západoslovanské zemi, patří mezi východoslovanské jazyky. Ačkoliv jde o směs běloruštiny a ukrajinštiny (dostatečně odlišnou od obou těchto jazyků), nezapisuje se azbuku, nýbrž latinkou. Tedy aspoň podle návrhu Jana Maksymiuka, jenž její nový zápis vymyslel a snaží se ho prosadit. Doposud totiž podlaština takový nemá, což napomáhá tomu, že se rozvolňuje míra jejího užívání. Vratislav Karpíšek, který se podlašsky naučil sám z knih a návštěv regionu, zase připravuje učebnici a oba muži pospolu slovník. Jako by tak posluchači a diváci nahlíželi s oběma muži dvě stě let zpátky, kamsi na počátek českého národního obrození. Ostatně lze obrozovat ještě v 21. století?A jak vlastně Podlašané vnímají svou existenci v Polsku? A sousedství s Běloruskem, potažmo nevyzpytatelným Ruskem? Jak se cítí lidé, kteří kulturně stojí opravdu na hranici mezi slovanským východem a západem? A je šance, že podlaština – která se nevyučuje ve škole, mediálně má minimální zastoupení a je pod tlakem globalizace, jež stírá regionálnírozdíly – vydrží ještě další desetiletí, neřkuli století? A skutečně je pro Čecha snadné podlašsky číst? Aneb konečně podcast, která svým divákům posouvá hranice o kus dál.

Proč je podle amerického federálního soudu většina cel uvalených prezidentem Trumpem nezákonná? Slovensko zřejmě začalo přijímat ruské žádosti o víza. Může to být problém pro země sousedící s Ruskem? Zlínská zoo dokončila záchranné centrum pro lvy. Jak složité bude se o odebrané šelmy postarat?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Estonsko stejně jako další pobaltské země sleduje válku na Ukrajině s obavami o svou vlastní suverenitu a bezpečnost, a to i s ohledem na početnou ruskojazyčnou menšinu. „Chtěla jsem zjistit, jak moc je to ruské obyvatelstvo pátou kolonou – jak moc se těší, anebo naopak bojí případného ruského útoku,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus novinářka Deníku N Petra Procházková, proč se po letech vrátila do Narvy, rozděleného města na hranicích s Ruskem.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po delší době jsme zase kompletní a tak bylo o čem mluvit. Třeba o tom, jak politici ANO řeší partnerské krize, jak evropské šlechtické rody spolupracují s Ruskem, o Trumpově ukrajinské anabázi, ve zprávičkách z Rajchu si povíme, jak Trump nasazuje národní gardu přímo ve Washingtonu D.C., ale samozřejmě dojde i na zprávy ze světa technologií, podíváme se na report Amnesty International, který zkoumal vliv algoritmů na loňské xenofobní protesty ve Velké Británii, jak společnost Meta "samoreguluje" svojí AI a kam vedou králičí nory dlouhých rozhovorů s chatboty a na závěr samozřejmě odpovíme i na některé Vaše dotazy.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

PODPOŘTE STUDIO N NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY NEZKRÁCENÉ EPIZODY Stáli u masových hrobů, viděli rozbombardovaná města, utíkali do krytu před ruskými raketami a dívali se do očí přeživším. Ani to nestačilo, aby trojice protagonistů dokumentu Velký vlastenecký výlet zpochybnila svou víru v ruský výklad války. Režisér Robin Kvapil a producent Jakub Drocár odvezli české popírače k frontové linii, aby se o hrůzách Putinovy invaze přesvědčili na vlastní oči. Ve Studiu N odkrývají zákulisí riskantní cesty a ukazují, jak těžké je otřást vírou, kterou roky budovala kremelská mašinerie. Co se skrývá za jejich nedůvěrou v systém? Proč sami sebe označují za „dezoláty“? A jak reagovaly ukrajinské bezpečnostní složky na nápad přivézt jim do země lidi sympatizující s Ruskem? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Koalice ochotných jedná o tom, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Země zároveň tlačí na co nejrychlejší zastavení bojů a čekají, zda skutečně dojde na schůzku Zelenského s Putinem. Je prostor na optimismus?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Česká vláda ocenila pokrok v jednání o míru na Ukrajině po pondělním jednání amerického  prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci evropských států v Bílem domě.K výsledkům summitu ve Washingtonu se v úterý v poledne schází takzvaná koalice ochotných, tedy neformální skupina států aktivně podporujích Ukrajinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron avizoval, že spojenci na schůzce zahájí práci na návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Jednání se účastní i český premiér Petr Fiala (ODS). Podle Fialy Česko spolu s dalšími evropskými státy považuje za důležité, aby Kyjev dostal opravdu silné bezpečnostní garance. Trump uvedl, že se na nich budou podílet USA, byť detaily neuvedl. „Trumpova slova jsou naprostý průlom,“ řekl ministr Dvořák s odkazem na předchozí rétoriku americké administrativy, která o něčem takovém nemluvila.Jak má Evropa reagovat, pokud Putin odmítne ukončit válku? A jak si má nastavit vztahy s Ruskem, pokud bude uzavřen mír?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co znamená pro Evropu a Ukrajinu, že Trump už nepožaduje okamžitou přestávku v bojích s Ruskem? Proč chce dolnorakouská hejtmanka zabránit dostavbě Dukovan? A co na to říká český ministr průmyslu? A v jakých disciplínách soutěží hasiči na svém šampionátu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „V tuto chvíli dochází k masivnímu porušování lidských práv Palestinců. To, že tam vládne Hamás, nemůže být omluva pro nic,“ říká cestovatel Dan Přibáň, který na situaci upozorňuje na sociálních sítích a opakuje, že jeho postoje opravdu nejsou o tom, že by měl „strašně v oblibě Palestince“. Se stejným zápalem se v minulosti zastával Ukrajiny – a to už od roku 2014, kdy to podle něj nebylo populární – a ostře kritizoval ruskou agresi. Zároveň ale připomíná, že běžní Rusové jsou „v pohodě“, pokud si uvědomíme, v jakém uzavřeném a dezinformacemi zásobovaném systému žijí. Empatie je pro něj klíčem k pochopení – a právě cestování mu ji opakovaně potvrzuje. I proto na sociálních sítích neúnavně reaguje na dění, i když mu to část publika vyčítá. „V podstatě vždycky bojuji s českým pohledem,“ říká k tomu, že není propalestinský ani proukrajinský, ale jde mu o to dát najevo jasné „ne“, pokud nesouhlasí s něčím, co některý stát dělá. Za příklad dává, že by se vyjadřoval stejně, kdyby to, co dělá Izrael v Gaze, dělalo například Slovensko. V debatách o Izraeli a Palestině odmítá „ping pong, kdo začal“ a přirovnává situaci k 50. letům v Československu – i kdyby tehdy Západ vojensky zasáhl proti režimu, který jsme si sami zvolili, masakry na obyvatelstvu by byly neobhajitelné. Když mluví o expedicích, vrací se k začátkům v roce 2007, kdy s trabanty vyrazil na Hedvábnou stezku proto, že mu říkali, že to nepůjde. Nabourávání zažitých konvencí zůstalo, stejně jako chuť hledat nové výzvy – proto přišla cesta s obojživelnými auty Luaz 967 do Mongolska. Na svých cestách se opakovaně dostal do zemí, které jsou symbolem represivních režimů – ať už šlo o tranzit Ruskem, průjezd Čínou, nebo natáčení v Íránu. Připomíná, že všude „jsou lidi fajn“, ať jsou to Rusové, Turkmeni nebo Íránci, ale zároveň popisuje, jak se v Rusku cítil sevřený „mašinerií systému“ a podobně jako v Číně tam volil nejkratší možnou trasu. Vzpomíná také na pákistánskou pohostinnost i paradoxní zážitky. „Chtěli jsme třeba ukázat, jak jsou muslimové v pohodě. Že i když s vámi jede pákistánský ozbrojený doprovod se samopaly, jsou to vlastně takoví strejdové, kteří by u nás jezdili s traktorem,“ říká o jedné z cest, kdy chtěl divákům přiblížit, že stereotypy často neodpovídají realitě. Přímá setkání vnímá jako nenahraditelnou zkušenost. „Musí tam někdo jet a říct: Byl jsem tam a takový to za mě bylo,“ vysvětluje, co ho motivuje přinášet podobná svědectví. Přibáň mluví také o momentu, kdy měl pocit, že po něm „totalita jde“, ale i o tom, jak se mu postupně změnil pohled na tzv. „dezoláty“ – dnes prý vidí, že i jiní lidé jsou schopni naskočit na odlišný typ dezinformací. Proč podle něj nelze mlčet? Proč bojuje s českým pohledem na svět a proč věří, že i přes sílící uzavírání států by měl svět směřovat k větší propojenosti? A jaké další cesty plánuje? Poslechněte si.

Je zajisté dobře, že Spojené státy budou konečně napřímo jednat s Ruskem o ukončení ukrajinského konfliktu. Problém je ale v tom, že se aljašská schůzka mezi prezidenty Trumpem a Putinem uskuteční pravděpodobně bez přítomnosti ukrajinského Volodymyra Zelenského. Bude to tedy klasické: „O nás bez nás“. A zatímco Zelenského účast je v tuto chvíli nadále ještě jaksi přetřásána, ta evropská se zdá být předem vyloučena.

Koncem července ve Skotsku americký prezident Donald Trump a prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová uzavřeli předběžně velkou obchodní dohodu. Dohoda jak známo vypadá zcela nevyváženě v neprospěch Evropy. U 70 procent položek zboží dováženého z EU do USA se zavádí 15procentní clo, zatímco v opačném gardu bude clo nula. Komise se z vděčnosti, že cla do Ameriky nebudou ještě vyšší, i naším jménem zaručila odebrat z USA v příštích třech letech energii za 750 miliard dolarů. Zkapalněný plyn z USA je přitom citelně dražší než plyn, který jsme trubkami před válkou dováželi z Ruska. Von der Leyenová slíbila také investice evropských firem v USA ve výši 600 miliard. Dohoda, tvrdí alespoň Američané, obsahuje i závazek masivního nákupu amerických zbraní. A to v době, kdy USA samy s Ruskem chtějí urovnat své spory. Po dvou týdnech už opadl prach, a tak jsme si ke zhodnocení dohody pozvali poradce premiéra a hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka, předsedu Národní rozpočtové rady a bývalého viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla, ekonoma Karla Kříže a amerického novináře žijícího v Praze Erika Besta.

Americký prezident Donald Trump vydal rozkaz, aby dvě atomové ponorky zaujaly pozice někde blízko ruských břehů. Reagoval tak na příspěvek někdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který napsal na sociálních sítích, že Trumpovo ultimátum Rusko nezajímá, protože není Izrael ani Írán, a že by tím Trump mohl riskovat jadernou válku mezi Ruskem a Spojenými státy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co se stalo, když Ben Gvir vystoupil na Chrámovou horu. Jaderná přestřelka mezi Spojenými státy a Ruskem. Nové vlaky znamenají i nové příležitosti. Anebo boj o italské královské klenoty. To jsou náměty příspěvků středečních Názorů a argumentů, jimiž tentokrát provází Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Ruska Dmitrij Medveděv koncem minulého týdne uvedl, že americký prezident Donald Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta, přičemž každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce s USA. Šéf Bílého domu následně na sociální síti Truth Social oznámil, že v reakci na Medveděvovo provokativní prohlášení nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek. „Podle bezpečnostních analytiků jde o výraznou slovní eskalaci ze strany Trumpa vůči Rusku, není to ale nutně vojenská eskalace. Spojené státy měly už dřív možnost zasáhnout Rusko jadernými zbraněmi, jde tedy spíš o symbolické gesto," vysvětluje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Přesto, čeho by byly americké jaderné ponorky schopné? Mohl by mít Trumpův krok vliv na ruského prezidenta Vladimira Putina a lhůtu, kterou mu dal šéf Bílého domu k ukončení války na Ukrajině? A jaký dopad mohou mít Medveděvovy výroky?

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Spojené státy a Evropská unie mají nejvýš 18 měsíců na to, aby se připravily na možný rozsáhlý konflikt s Čínou a Ruskem. To není strašení nějakého vyplašence. Agentura Interfax píše, že to tvrdí šéf evropského velitelství Spojených států a vrchní velitel sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Návrh změnit ústavu kvůli rozpočtové odpovědnosti se vládě nepovedl. Ukrajina navrhla přímá jednání s Ruskem. Sebevražda SOCDEM ve vozíku Stačilo! aneb Symbolický konec staré politiky. Donald Trump proti centrální bance. Nemít děti – jedna z nejhorších investic.

Jedné zajímavé okolnosti Kellogova nečekaně krátkého pobytu v Kyjevě si obyvatelé ukrajinské metropole povšimli hned: Ruská strana, která v posledních dnech a týdnech posílala na důležité ukrajinské cíle až 700 dronů za jedinou noc, se tentokrát odmlčela. Našli se proto hned Kyjevané, kteří dílem žertem dílem zcela vážně prosili, aby u nich pobyl co nejdéle a ochránil je tak.

Návrh změnit ústavu kvůli rozpočtové odpovědnosti se vládě nepovedl. Ukrajina navrhla přímá jednání s Ruskem. Sebevražda SOCDEM ve vozíku Stačilo! aneb Symbolický konec staré politiky. Donald Trump proti centrální bance. Nemít děti – jedna z nejhorších investic.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedné zajímavé okolnosti Kellogova nečekaně krátkého pobytu v Kyjevě si obyvatelé ukrajinské metropole povšimli hned: Ruská strana, která v posledních dnech a týdnech posílala na důležité ukrajinské cíle až 700 dronů za jedinou noc, se tentokrát odmlčela. Našli se proto hned Kyjevané, kteří dílem žertem dílem zcela vážně prosili, aby u nich pobyl co nejdéle a ochránil je tak. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zdá se, že americký prezident Donald Trump ztratil trpělivost s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Mimo jiné Rusku vyhlásil ultimátum a pohrozil, že uvalí vysoká cla na země, které s Ruskem obchodují, pokud Kreml do 50 dnů neuzavře dohodu o ukončení války na Ukrajině. „Asi není jiná cesta,“ říká v pořadu Pro a proti poslanec ODS Pavel Žáček. „Jenom další střípek do mozaiky, jakým způsobem by se konflikt měl ukončit,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Radek Koten z SPD.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.

Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Schůzka britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ke kterým se na dálku připojili další lídři z „koalice ochotných“ včetně Petra Fialy (ODS), stojí za zaznamenání. Na vojenské základně v britském Northwoodu vznikl totiž konkrétní plán na rychlé sestavení evropské brigády, která by měla být nasazena na Ukrajině okamžitě po uzavření příměří s Ruskem.

Schůzka britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ke kterým se na dálku připojili další lídři z „koalice ochotných“ včetně Petra Fialy (ODS), stojí za zaznamenání. Na vojenské základně v britském Northwoodu vznikl totiž konkrétní plán na rychlé sestavení evropské brigády, která by měla být nasazena na Ukrajině okamžitě po uzavření příměří s Ruskem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N NAJDETE V PLNÉ DÉLCE NA HEROHERO.CO/STUDION Ruský agresor vraždí civilisty, Evropa zavádí sankce – ale české výrobky dál proudí přes prostředníky do Ruska. Reportéři Deníku N vysvětlují, jak je možné, že se české firmy objevily na Zelenského seznamu, co všechno jsme zjistili o obcházení pravidel a co to znamená pro český byznys i naši reputaci. „Představa, že hranice mezi Ruskem a Evropskou unií jsou zavřené, je mylná. A to nejen pro pohyb lidí, ale i pro zboží,“ říká v podcastu ekonomický redaktor Deníku N Michal Tomeš. Společně s investigativním reportérem Lukášem Prchalem už měsíce sledují, jak se české výrobky dostávají k ruským odběratelům – a proč se některé firmy ocitly na ukrajinském seznamu firem, které podle Zelenského obcházejí sankce. Část firem se na seznam podle reportérů možná dostala neoprávněně. „Buď do Ruska mohly dodat zboží, které reálně není pod sankcemi, nebo se tam jejich zboží dostalo neúmyslně,“ upozorňuje v podcastu Tomeš. Některé společnosti ale podle investigativního reportéra Lukáše Prchala nedostatečně prověřují, zda jejich produkty nekončí u firem, které je následně přeprodávají do Ruska. „Někdy je to přitom docela jednoduché – během pár hodin se dá zjistit, kdy byla firma založena. Některé vznikly až po roce 2022, což by měl být první červený vykřičník. Nebo že firma nic nevyrábí a nemá vlastní webové stránky,“ popisuje Prchal. „V jednom z případů jsme řešili, že zboží šlo přes srbské firmy, které byly aktivovány až po začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu. Do té doby v daném oboru vůbec nefungovaly – a najednou nakupují tyto stroje. V Česku navíc existují specializované týmy, které dokážou prověřit, jestli je firma spolehlivá, nebo ne,“ říká v rozhovoru Prchal. Jak jsme se sami přesvědčili, obcházení sankcí je dnes často otázka jediného telefonátu. Jak to funguje, kdo z toho profituje a proč je tak těžké to dokázat? Poslechněte si celou epizodu Studia N na herohero.co/studion

Britská televize Sky News natočila simulaci vojenského konfliktu mezi Velkou Británií a Putinovým Ruskem a je z toho trhák. V pětidílné podcastové sérii s názvem The Wargame hrají bývalí členové britské vlády i někdejší vysoce postavení zástupci armády. Válečná hra ukázala, jak zranitelná Británie je ve světě, kde se už nemůže plně spolehnout na Ameriku. Co dalšího se o své obranyschopnosti Britové dozvěděli? Host: Deborah Haynes - editorka televizní stanice Sky News pro bezpečnost a obranu, autorka podcastové série The WargameČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Je pro Ukrajinu dostatečný příslib největších evropských zemí, že Ruskem napadenou zemi nenechají ani padnout, ani agresorovi napospas? Ministerstvo vnitra se stalo terčem kyberútoku. Jsou české instituce dostatečně chráněny? A je kritika Trumpovy administrativy v souvislosti s ničivými bleskovými záplavami v Texasu oprávněná?

Je pro Ukrajinu dostatečný příslib největších evropských zemí, že Ruskem napadenou zemi nenechají ani padnout, ani agresorovi napospas? Ministerstvo vnitra se stalo terčem kyberútoku. Jsou české instituce dostatečně chráněny? A je kritika Trumpovy administrativy v souvislosti s ničivými bleskovými záplavami v Texasu oprávněná?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na hranicích mezi Gruzií a Ruskem, které tvoří pohoří Velký Kavkaz, jsou jen tři hraniční přechody, z toho dva vedou do Rusy okupované Abcházie a Jižní Osetie. Rusko a Gruzii tak de facto spojuje jediný hraniční přechod a jediná silnice. Vede skrz průsmyk podél 5tisícové hory Kazbek a řeky Aragvi a dnes je to především klíčová obchodní tepna, po které jezdí kamion za kamionem. V minulosti měla ale hlavně vojenský význam, proto se jí dodnes říká Gruzínská vojenská cesta.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tři měsíce před volbami a Česko se utápí v únikových tématech a aférách. Podstatné jsou přitom dvě věci – stav veřejných financí a budoucí zahraniční orientace státu. Minulý týden zveřejnil Andrej Babiš nástin programu hnutí ANO. Chce zestátnit ČEZ, slibuje levné energie a hlavně rozsáhlé přerozdělování peněz státním úředníkům, sociální transfery a především důchodcům. Vzhledem k předpokládanému růstu armádních výdajů to znamená, že by se výdaje měly zvýšit o stovky miliard. Už jenom proto, že Babiš neříká, že chce zvýšit daně. Naopak. Slibuje snížení firemních daní z 21 na 19 procent. Kde na to vezme? Znovu peníze natiskne jako v době covidu? Způsobí to další vlnu inflace?Další klíčovou otázkou je, jakou chce Babiš dělat zahraniční politiku. V posledních dvou letech systematicky podporoval slovenského premiéra Fica a maďarského Orbána. Vzhledem ke zmrtvení Visegrádské skupiny se nabízí orientace balkánským směrem. Všechny tyhle představy byly posíleny po bratislavské konferenci Společně ve Střední Evropě, které se zúčastnili slovenští a čeští politici a intelektuálové a naznačili nové směry vývoje. Jaká byla hlavní témata? Změna režimu, rehabilitace vlády jedné strany a zobrazování Ukrajiny jako oběti Západu, snažícího se vyřídit si účty s Ruskem.

Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.

Pokud by hnutí ANO vyhrálo volby, zrušilo by post vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna i jeho tým. „Takzvaný stratkom polarizuje společnost. Dobrý premiér má komunikovat sám,“ je přesvědčený poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. „Jsme v hybridní válce s Ruskem. Stratkom pomáhá hájit naši suverenitu,“ oponuje pro pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Martin Exner (STAN).

Sen ANO o většinové vládě je v ohrožení. Babiš a Fiala pečou své předvolební dorty. Trump v Sýrii. Končí čínsko-americká celní válka. Údajně. Hranice EU s Ruskem jde středem estonské říčky.

Estonsko má tolik obyvatel jako Praha, je to malá země. Ale na rozdíl od Prahy sousedí přímo s ruským medvědem, dnes neskrývaným nepřítelem. Zároveň je hraniční zemí Evropské unie a proto nás musí zajímat co se tu děje. Skoro celou hranici Estonska s Ruskem tvoří jezero obklopené lesy, a potom malá řeka, která z něj vytéká do moře. Tak vypadá východní hranice Evropské unie, střed nevelké řeky.

Orwell napsal, že „kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá také minulost.“ V posledních týdnech jsme byli svědky toho, jak si někteří politici vytahují z historie symboly a události, aby jimi zdůvodnili své politické kroky.Minulý týden na pražském náměstí Republiky a nedalekém Staroměstském náměstí demonstrovaly proruské politické strany. První z nich měla podtitul demonstrace „Za urovnání vztahů s Ruskou federací.“ Na demonstraci mluvil také bývalý politik z devadesátých let Miroslav Sládek. Na jeho příběhu je možné popsat, jak se posunula politika. Tento zakladatel českého populismu byl vždy primárně protiněmecký, stejně jako většina radikálních stran z okraje společnosti. Dnes vidí hlavní zlo v Evropské unii a naopak vyzdvihuje dobré vztahy s Ruskem.Ještě výraznější posun se odehrál na Slovensku. Svou cestou na oslavy výročí konce války v Moskvě premiér Fico jen zvýraznil svou proruskou politiku, která je raritní v celé Evropě. Slučuje v sobě fašistické a komunistické tradice a směřuje slovenskou zahraniční politiku na Východ.Fico nikdy nedělal konzistentní zahraniční politiku, ta vždycky byla jen odleskem politiky vnitřní, které všechno přizpůsoboval. Z jeho kroků lze vyčíst, že počítá s předčasnými volbami a svou obhajobou ruských zájmů chce na svou stranu přitáhnout voliče ze Slovenské národní strany a Republiky. Celé Slovensko tím však vtahuje do izolace.

Stovky akcí po celé republice provázely oslavy 80. výročí osvobození od nacismu, konce 2. světové války v Evropě, Pražského povstání či osvobození Plzně a západních Čech americkou armádou. Kromě oslav se i protestovalo – v Praze na náměstí Republiky pod vedením dezinformátora Vrábela za urovnání vztahů s Ruskem a proti vládě.

Ruská válka proti Ukrajině podle amerických představitelů neskončí brzy. USA odstupují z role prostředníka při mírových jednáních, uvedla v této souvislosti ve čtvrtek mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Podmínky si mají válčící země vyjednat samy.

Stahují se USA z role zprostředkovatele mezi Ruskem a Ukrajinou?; Výročí, na které slovenská vláda jaksi zapomněla; O osudu demokracie mohou ještě stále rozhodnout sami občané; Polsko si chystá nového prezidenta; Sto dní šílenství s Donaldem I.; Při hybridních válkách nelze zapomínat na „domácí frontu“

Rusko, později Sovětský svaz, je bezpochyby významný hráč na geopolitickém poli. Také české země se v jednotlivých etapách historického vývoje právě se vztahem k Rusku potýkaly, někdy to byl obdiv – až bezmezný, jindy kritický či odsuzující pohled. Svou roli v tomto pohledu pak ve 20. století sehrála porážka nacistického Německa a oběti Rudé armády, stejně jako tragická srpnová okupace v roce 1968.

Co pro obec Nové Heřminovy znamená plánovaná stavba přehrady, kterou obyvatelé obce schválili v sobotním referendu? Přiblížila se Ukrajina k dohodě o příměří s Ruskem po vatikánské schůzce prezidentů Zelenského a Trumpa? A do jaké míry přispěje k flexibilitě českého trhu práce novela, kterou před víkendem podepsal prezident?