Medicína

Stomie není konec, ale nový začátek, pokud víte, co vás čeká. Jak zásadní roli hraje edukace ještě před operací? A jak mohou stomické sestry pomoci pacientům zvládnout novou životní situaci bez zbytečných omezení? V této epizodě podcastu Medicína s odbornicí Naděždou Kubíkovou se dozvíte, proč je předoperační příprava klíčová, jak se za posledních 20 let změnila péče o stomiky a jak moderní pomůcky pomáhají pacientům žít aktivní a důstojný život. Zvláštní pozornost věnujeme také roli domácí péče a terénních zdravotníků, kteří dojíždí za pacienty a často představují jejich nejdůležitější oporu v prvních týdnech po operaci. Inspirace, sdílená praxe a praktické tipy nejen pro sestry, které chtějí svou roli posunout ještě dál.

Nella má vzácné genetické onemocnění, se kterým se pojí výskyt zhoubného onemocnění ledvin v časném věku. U Nelly byly tyto nádory zjištěny již v kojeneckém věku. Od dvou měsíců čelí realitě, kterou si většina z nás neumí ani představit. Po dvou transplantacích, z nichž druhá byla neúspěšná, strávila 20 let na dialýze. A přesto její příběh není jen o nemoci, ale hlavně o síle, odhodlání a nových možnostech, které jí přinesla domácí dialýza – metoda, která jí možná zachránila život.

Multimodální anestezie kombinuje různé techniky a léky k dosažení optimálního anestetického účinku s minimálními vedlejšími účinky. Tento přístup umožňuje lepší kontrolu bolesti, rychlejší zotavení a snížení rizika komplikací. V dnešním díle se dozvíte, co přesně multimodální anestezie obnáší a jaké jsou její hlavní přínosy. Proč je tento přístup tak účinný právě u pacientů s obezitou a jaké další trendy a inovace můžeme očekávat v oblasti moderní anestezie. To vše a mnohem více se dozvíte v našem rozhovoru s lékařem Milanem Hrobským. 

Zúžení aortální chlopně je nejčastěji operovaná srdeční vada. Aortální stenóza, jak se toto onemocnění nazývá, lze řešit buď velkou otevřenou operativou srdce nebo miniinvazivní implantaci chlopně metodou TAVI skrze tříselnou tepnu. Právě o této metodě, ale také o pokroku v oblasti intervenční kardiologie dnes mluvíme s vedoucím lékařem Oddělení intervenční kardiologie IKEM Michaelem Želízkem. Želízko | IKEM

Představte si nemocnici, která si pronajímá chirurgické nástroje místo jejich vlastnictví. Zní to neuvěřitelně? Přesně to se nyní děje v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi, kde nově implementovali systém Fleet Care od společnosti B. Braun. Za 35 milionů korun na 6 let si nemocnice pronajala operační instrumentárium, což přináší řadu výhod. Jak tento systém funguje, co všechno se analyzuje a optimalizuje, a jaké výhody to přináší nejen nemocnici, ale i pacientům na operačním sále? O tom všem si budeme povídat s náměstkem ředitele nemocnice, docentem Jánem Dudrou. Pokud vás zajímá, jak může nový ekonomický model zlepšit zdravotní péči, nenechte si ujít tento díl. Přečtěte si více o službě Fleet Care a zjistěte, jaké inovace přináší do světa medicíny.

V případě, že pacient musí výživu přijímat intravenózně, mohou lékaři nasadit hromadně vyráběnou nebo individualizovanou parenterální výživu. Obě varianty mají své výhody i nevýhody. Právě o nich a také o trendech v parenterální výživě mluvíme s internistou a nutricionistou z JIP IV. Interní kliniky VFN v Praze docentem Františkem Novákem.

Hojení ran se pomalu stává samostatnou medicínskou disciplínou, která prostupuje prakticky všemi zdravotnickými obory. Za poslední dekádu došlo k prudkému rozvoji nových technik i zdravotnických prostředků, které mnohdy bourají staré zavedené praktiky. Detailně o nových poznatcích, postupech i procesu hojení mluvíme s lékařkou z ambulance chronických ran z Fakultní nemocnice Bulovka a chirurgem v jedné osobě Anetou Erbenovou.

Nanoskopie, tkáňová banka, Bryantova vertikální trakce, využívání umělé inteligence, ale také rekordně krátké čekací lhůty na výměnu velkých kloubů. Zároveň obrovská láska ke sportu a sportovní medicíně, která má hlavní cíl, co nejdříve vrátit pacienta do hry. O tom všem mluvíme s primářem Ortopedicko-traumatologického oddělení Nemocnice Znojmo Martinem Komzákem. Poslechněte si podcast Medicína a dozvíte se také konkrétní tipy, jak zůstat fit po celý život i jak předcházet poraněním v profesionálním i hobby sportu.

Dnes se zaměříme na silný lidský a medicínský příběh, který spojuje selhání ledvin, transplantaci od zemřelého dárce, nádor, domácí dialýzu a druhou transplantaci ledviny od živého dárce. Naši hosté jsou pacientka Dana Habartová, její dcera Adéla Kočicová a vedoucí lékařka Dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Uherském Brodě Markéta Kratochvilová. Dana Habartová: Dana Habartová, osmapadesátiletá pacientka ze Slavkova, prošla náročnou cestou. Po selhání ledvin absolvovala klasickou hemodialýzu na středisku i hemodialýzu u sebe doma. Má za sebou dvě transplantace, první od zemřelého dárce a druhou od živého dárce, její dcery. Mezitím podstoupila náročnou onkologickou operaci. Díky darované ledvině od své dcery Adély se Dana vrátila k aktivnímu životu. Jejich příběh je o lásce, odvaze a naději. Adéla Kočicová: Adéla, dcera Dany, přesvědčila svojí maminku, aby přijala její ledvinu a mohla se tak vrátit k plnohodnotnému životu bez dialýzy. Jak moc těžké přesvědčování to bylo, jak se k jejímu rozhodnutí stavěl manžel Adély a jak náročná to byla operace. To vše uslyšíte právě od Adély. Markéta Kratochvilová: Markéta Kratochvilová, vedoucí lékařka Dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Uherském Brodě, nám přiblíží příběh Dany a Adély z medicínského pohledu. Detailně probere domácí dialýzu. Jaké jsou výhody tohoto způsobu léčby a jak se pacienti cítí, když mohou provádět dialýzu v pohodlí svého domova. Představí nám také nově vzniklé Centrum domácí dialýzy v Otrokovicích. Děkujeme, že nás posloucháte. Ať už jste lékař, pacient, nebo jen zvědavý posluchač, máme pro vás zajímavé rozhovory a inspirativní příběhy.

Poslechněte si nejnovější podcast Medicína, který jsme vydali u příležitosti Světového dne hygieny rukou. Hostem je energická lékařka Lenka Hobzová hlavní hygienička FN Hradec Králové, která rozhodně nepřináší jen poučky co dělat lépe, ale poukazuje i na věci, které děláme v běžném životě zbytečně.  Tipněte si: Jak je to s mytím rukou v běžném životě? Potřebujeme antibakteriální mýdla či dezinfekci?  Kdy a jak často měnit ručníky? Musí mít každý člen domácnosti svůj ručník?  Je důležitá dezinfekce prádla při praní? Měli bychom ji používat?  V druhé části rozhovoru se převážně věnujeme hygieně rukou ve zdravotnických zařízeních. I zde se můžete před poslechem zamyslet například nad tím, proč stále není hygiena rukou mezi zdravotníky automatická, jakými prostředky se zdravotníci k vyšší hygieně motivují či jaká jsou největší rizika při podceňování hygieny rukou v nemocnicích. Bavíme se i o udržitelnosti, šetrném přístupu k nám samým i k přírodním zdrojům. Poslechněte si nás, něco nového se dozvíte určitě i Vy

Společně s profesorem Ondřejem Viklickým, přednostou Transplantcentra a Kliniky nefrologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), jsme prozkoumali nejnovější trendy v oblasti transplantací ledvin a celé nefrologie. Diskutovali jsme o důležitosti zapojení samotných pacientů do rozhodování o způsobu léčby a významu očkování v prevenci komplikací u rizikových pacientů. Profesor Viklický přiblížil klíčové faktory ovlivňující pokles počtu provedených transplantací od žijících dárců a zdůraznil rostoucí význam domácí dialýzy pro řadu pacientů. Závěrem jsme zkoumali perspektivy využívání umělé inteligence pro monitorování pacientů.   Poslechněte si rozhovor s profesorem Ondřejem Viklickým, šéfem největšího transplantačního centra v Česku.

Co onemocnění covid-19 udělalo a pořád dělá s ledvinami, jak jsou na tom ledviny po covidu, jaké nebezpečí jim hrozí a také jak do toho všeho vstupuje long covid? Rozebíráme evropské i americké studie, které posouvají vědění o covid-19, bavíme se o vlivu očkování i o tom, jak by měla společnost reagovat při případné další hrozbě pandemie. Detailně se bavíme o současné medicínské výzvě, kterým je vliv dlouhodobého postcovidového syndromu, známého jako long covid. Kvůli nespecifickým a širokospektrálním příznakům (dušnost, dlouhodobá únava až vyčerpání, poruchy paměti a koncentrace, zhoršení kognitivních funkcí, bolesti svalů a kloubů a další) se špatně diagnostikuje a v některých případech i podhodnocuje. Uslyšíte, na co by se lékařská obec měla zaměřit i doporučení, co by měli dělat samotní pacienti s dlouhodobými problémy. Poslechněte si rozhovor o ledvinách a covidu s přednostou Kliniky nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a místopředsedou České nefrologické společnosti profesorem Vladimírem Tesařem.Tento díl vychází i na podporu osvětové kampaně Světový den ledvin. Nezapomínejte na prevenci: www.svetovydenledvin.cz

Klinika spondylochirurgie 1. LF a FN Motol, pod vedením profesora Jana Štulíka, patří mezi pracoviště na nejvyšší úrovni v celé Evropě. Nedávno získala prestižní akreditaci od evropské společnosti Eurospine pro celou škálu spondylochirurgických výkonů, tedy degenerativní onemocnění, úrazy, nádory, záněty a deformity. Jako jediná v Česku se věnuje výhradně páteřní chirurgii. V podcastu Medicína se dozvíte jaké typy výkonů jsou nejsložitější, jaká specifika mají dětské operace, co všechno se dá do páteře implantovat či jaké technologie a materiály jsou na vzestupu. Bavíme se ale i o právě vznikající spondylochirurgické centrové péči v Česku, o získávání druhého názoru od lékařů či o tom, jaký byl samotný profesor Štulík pacient. Poslechněte si rozhovor s profesorem Janem Štulíkem, předním českým spondylochirurgem, jehož práce ho řadí mezi nejuznávanější odborníky v Evropě.

Česká republika se stále drží v čele celosvětových statistik výskytu rakoviny tlustého střeva. Proč je tomu tak? Jaké jsou nejnovější pokroky v léčbě? A jak můžeme přesvědčit pacienty, aby se více zaměřili na prevenci? Tyto otázky jsme položili předsedovi Koloproktologické sekce České chirurgické společnosti MUDr. Júliovi Örhalmimu. V našem podcastu jsme s ním otevřeně diskutovali o rozdílech v poskytované péči mezi různými proktologickými pracovišti v České republice. Rozdíly se neomezují pouze na diagnózu a provádění operačních zákroků, ale také na kvalitu následné péče, která hraje klíčovou roli ve zlepšení kvality života pacientů, zejména pokud jde o situace, kdy je nutné zavést stomii. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na onemocnění hemoroidů, kterým trpí každoročně kolem 800 tisíc lidí. I když samotné hemoroidy ve většině případů neohrožují život, jejich symptomy mohou připomínat příznaky rakoviny tlustého střeva. Proto je důležité podstoupit důkladné vyšetření. V podcastu se dozvíte, jaké vyšetření je vhodné, kdy je vhodné ho provést a kam se obrátit. Poslechněte si rozhovor s předním českým proktologem MUDr. Júliem Örhalmim a myslete na prevenci.

Jak na laickou resuscitaci dospělých i dětí, kteří mají srdeční zástavu? Čeho se lidé nejvíce bojí, když mají poskytnout první pomoc? Jak se můžou zlepšovat v resuscitaci lékaři a sestry? Proč je důležitý trénink krizových situacích celých zdravotnických týmů? O tom všem, ale i mnoha dalších tématech včetně růstu počtu pokusů o sebevraždu mladistvých mluvíme s lékařem Tomášem Bačkaiem z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice v Motole. Nácvik resuscitace dospělých i dětí najdete ve videu: https://youtu.be/2sz32ndb7LM?si=Y886zzfNSlSceQG2

Na Klinice ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí Univerzitní nemocnice Košice se rozjel na Slovensku unikátní projekt Pacientská cesta. Metoda se používá zatím u totálních endoprotéz kolen a kyčlí a mimo jiné dokáže pacienta postavit na nohy už jen pár hodin po operaci. O tom co přináší Pacientská cesta pacientům i nemocnici, jak se mohou pacienti zapojit do celého procesu ještě před operací a jaké jsou výhledy do budoucna mluvíme v Podcastu Medicína s ortopedem a operatérem této kliniky MUDr. Rastislavem Šepitkou.

Jaké benefity přináší pacientovi možnost řídit si dávkování epidurální analgezie, která se používá především po totálních endoprotézách kyčlí a kolen a po císařských řezech? Co tato metoda přináší jednotlivým pracovištím a jak se k této možnosti staví samotní zdravotníci? Jak se tato metoda používá nyní a jak by se mohla vyvíjet do budoucna? O tom mluvíme s primářem Anesteziologicko resuscitačního oddělení Nemocnice Třinec Davidem Mírou. 

Chystáte se na výměnu kloubu či na jiný zákrok vyžadující chirurgický řez? Víte, že sami můžete významně přispět k tomu, abyste minimalizovali riziko vzniku infekce v místě chirurgického výkonu? Nebo se profesně zajímáte o Surgical Site Infections ze zkratkou SSI a zajímají Vás nejnovější trendy, které jsou nyní v Česku k dispozici? Dozvíte se, jaké kroky by měly předcházet samotnému výkonu na chirurgickém sále i u samotného pacienta. Mluvíme i jednodenní chirurgii. Co všechno zkrácení pobytu v nemocnici přináší pacientům i zdravotnickému systému, proč může být rekonvalescence doma rychlejší a bezpečnější? Poslechněte si podcast Medicína s odbornicí na SSI Ivou Škodovou.

Osm tisíc předčasně narozených dětí ročně potřebuje speciální péči neonatologických oddělení v Česku. Proč toto číslo stoupá, jaké jsou hranice pro záchranu nedonošených miminek, ale i jak kloubit dvě úspěšné kariéry? O tom v podcastu Medicína se Soňou Šulákovou, vedoucí lékařkou oddělení fyziologických novorozenců v Ústavu pro matku a dítě v Podolí. Mluvíme také o aktuální potratové situaci v Polsku, o umělých dělohách či o nejvyspělejších technologiích současnosti, které záchranu předčasně narozených dětí usnadňují.

Parkinsonovou chorobou trpí v Česku podle odhadů neurologů 30-50 tisíc lidí. Zatím se nedá vyléčit, ovšem symptomatická léčba jde rychle dopředu. Jaké jsou nejmodernější trendy v léčbě Parkinsona, kam kráčí výzkum a jak jsme na tom s léčbou v Česku? Komplexní pohled na toto onemocnění přináší rozhovor s přednostou Neurologické kliniky I. lékařské fakulty UK a VFN v Praze profesorem Robertem Jechem.

Veronika Chalupová pracuje na záchrance 26 let. Lítala vrtulníkem, jezdila v sanitce a zároveň pracovala na dispečinku. Taková byla záchranná služba v minulosti. Dnes se věnuje výhradně pozemní záchranařině a učí studenty na Fakultě zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci. A její poselství? Stáhněte si aplikaci Záchranka, nebojte se sáhnout na člověka v nouzi a zbytečně neriskujte. Poslechněte si celý rozhovor se záchranářkou Veronikou Chalupovou.

Virtuální realita proniká exponenciálním tempem také do zdravotnictví. Kdy a proč začal vývoj speciálních aplikací pro zdravotníky? Jak probíhá spolupráce mezi výrobci sofistikovaných medicínských přístrojů, vývojáři virtuální reality a samotnými zdravotníky? Kde je virtuální realita teď a kde velmi brzy bude? Co všechno obnášel vznik jedné z prvních aplikací sloužící výuce na přístroji pro akutní dialýzu a jak ji přijali lékaři a sestry přímo na svých pracovištích? Poslechněte si rozhovor se zakladatelem společnosti Virtual Lab Leošem Kubíčkem, který se svým startupem dokázal už mnoho v Česku i zahraničí. 

Proč se počet lidí s onemocněním diabetes mellitus stále zvyšuje? Jaké jsou nové možnosti v léčbě cukrovky? Je už v Česku zázračný lék na hubnutí? A co bychom měli dělat pro to, aby se nám i našim dětem cukrovka vyhnula? Hostem podcastu Medicína je profesor Martin Prázný, předseda České diabetologické společnosti a vedoucí lékař Diabetologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Jak moc změnil pohled na paliativní medicínu přelomový film Jednotka intenzivního života od Adély Komrzý? Kolik lidí v Česku paliativní péči potřebuje a kolik ji dostává? Je tento obor zajímavý pro stávající či budoucí lékaře? Co rozhodlo o tom, že se velmi zkušená intenzivistka rozhodla být paliatrem na plný úvazek? O tom všem mluví v podcastu Medicína docentka Kateřina Rusinová, přednostka Kliniky paliativní medicíny 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Užitečné odkazy: film Jednotka intenzivního života

Porodnictví je prvním tématem letošního roku podcastu Medicína. Porodní asistentka z porodnice u Apolináře Pavlína Jirásková mluví o tom, co očekávají dnešní rodičky, jaké jsou při rození dětí trendy, co si myslí o dulách či o porodech doma. Bavíme se také o profesi jako takové, co obnáší být certifikovanou porodní asistentkou, proč jich je zatím tak málo a přinášíme i příběh ženy, které se po nemalých útrapách podařilo porodit dvě zdravé děti.

Pacienti s chronickým onemocněním ledvin mají několik možností, jak očišťovat svou krev pomocí přístrojů. Standardně dojíždějí 3x v týdnu do dialyzačního střediska, kde po dobu 4-5 hodin leží připojeni na dialyzační přístroj. Mohou se však dialyzovat i doma. V čase kdy se jim to hodí a bez dojíždění. S příchodem nejnovějších technologií je domácí ošetření stále jednodušší a dveře se tak otevírají více pacientům, kteří by to dříve nezvládli. Dnešním hostem je primářka dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Uherském Brodě, která vysvětluje medicínské i sociální výhody domácí dialýzy. Uslyšíte také příběh 32 letého pacienta Jardy, který se dialyzuje doma s pomocí své maminky. Pacienta Jaroslava s maminkou můžete vidět i ve videoreportáži na youtube kanálu B. Braun CZ a SK. Více o možnostech léčby ledvin naleznete na lepsipece.cz.  

Kardiovaskulární choroby patří k nejčastějším příčinám nemocnosti a úmrtnosti v Česku. O stavu a úrovni české kardiologie, o nejčerstvějších novinkách používaných při operacích, ale i o prevenci či dostupnosti kardiologické péče v Česku mluví přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno, prezident České asociace intervenční kardiologie a autor několika desítek publikací a pěti odborných knih docent Petr Kala. 

Katetrizace neboli cévkování je stále ověnčeno mýty, kvůli kterým pacienti volí raději zastaralé metody. Zbytečně tak negativně ovlivňují kvalitu i délku svého života. Urologická sestra Olga Panenková mluví o tom, že cévkování, stomie ani preventivní vyšetření například prostaty, nejsou ani tak nepříjemné ani tak bolestivé, aby se pacienti měli bát a v této oblasti se zanedbávat. Poslechněte si podcast medicína a dozvíte se víc třeba i o tom, jak důležité je kontinuální vzdělávání sester či co v současnosti nejvíce trápí českou urologii.

Jak správně ošetřit ránu, která se nám může stát při jakékoli aktivitě? Co s sebou nezapomenout do batohu či cyklistické taštičky? Jaké krytí je vhodné na tržnou ránu či odřeninu? Jak poznám, že se rána nehojí dobře? Ve zkratce vše o tom, co dělat, když se zraním. Rány jsou však i chronické, tedy dlouhotrvající a špatně se hojící. Ty trápí často seniory či pacienty se specifickým onemocněním. Nejčastějšími chronickými ranami jsou dekubity, neboli proleženiny, bércové vředy, syndrom diabetické nohy či nehojící se rány po chirurgickém zákroku. V podcastu mluvíme o tom, jak by měla fungovat péče o chronické rány v domovech pro seniory či v alzheimer centrech. Jak funguje ranhojičská terénní péče, která obnáší hojení i edukaci ošetřovatelského personálu, jaké jsou mýty, které by měly být zapomenuty a naopak co nám nabízí nové  technologie a materiály. Velkým tématem je také prevence infekce v místě operačního výkonu. Co pro sebe může udělat každý člověk, který má naplánovanou operaci a sám tak přispět k co nejlepší ochraně před infekcí? O tom všem si povídáme s Alenou Kyselovou, ranhojičkou, která se péči o rány věnuje přes 20 let.

Umějí držet život na vlásku, léčí i chrání před bolestí, uspávají i probouzejí při operaci a jejich oddělením se také někdy říká „na hranici života a smrti“. Anesteziologové a intenzivisté. O nejnovějších poznatcích z tohoto oboru, o novinkách v léčbě bolesti, ale také o roli konopí v intenzivní medicíně a radách, jak nevyhořet při častém pohledu na smrt. O tom všem je rozhovor s jedním z předních českých anesteziologů, primářem oddělení Anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně docentem Tomášem Gabrhelíkem.

Kam se obor anesteziologie v současnosti posouvá, jaké to je podávat anestezii malému miminku a proč jsou čeští anesteziologové vyhledávanou komoditou si povídám s přednostou Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno profesorem Petrem Štouračem. Mluvíme ale také o největším evropském simulačním centru (SIMU), které se právě pod jeho vedením před rokem otevřelo v Brně. Jeho motto k SIMU je, že poučit se z chyb je naprostá nezbytnost, avšak bez negativního dopadu na pacienta. A právě k tomu slouží simulované prostředí.

Do zubního lékařství se v posledních letech velmi rychle dostávají nové technologie i nové přístupy. Dříve výhradně chirurgické termíny jako transplantace, implantáty, celková anestézie nebo operační mikroskop, jsou nyní již běžnou součástí slovníku moderních zubařů. Poslechněte si podcast Medicína o tom, jak těžké je naučit se ošetřovat kořenové kanálky pod mikroskopem, jak se dá transplantovat zub nebo jak probíhá vrtání či trhání zubů pod narkózou, což je služba, kterou čím dál častěji vyhledávají zejména rodiče pro své děti. Hosty jsou zubaři a zároveň manželé Jakub a Irina Seemannovi ze zubní kliniky v Benešově.

Do neurochirurgie stále rychleji pronikají digitální technologie. Mozek je možné už dva roky operovat digitálním mikroskopem s 3D rozlišením. Jaké jsou největší výhody moderních technologií v neurochirurgii a neuroonkologii, jací pacienti z nich nejvíce profitují a jak moc velký rozdíl je mezi dospělými a dětskými pacienty? O tom mluvíme s docentem Radimem Lipinou, přednostou Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava.

V jakém stavu přichází ukrajinské děti, jak se s nimi pracuje a měli bychom nechat sebe nebo své děti v souvislosti s přílivem uprchlíků nadstandardně očkovat? Je covid 19 stále hrozbou nebo se již považuje za běžné respirační onemocnění? Jaké jsou trendy v ordinacích praktických lékařů a proč se u nás rodinnému lékařství stále moc nedaří? O tom hovoříme v podcastu Medicína s Elsou Zemánkovou, genetičkou, dětskou lékařkou a vedoucí lékařkou sítě ordinací pro děti i dospělé v Benešově.

Endoprotetika je operativní výměna kloubů, kdy se mění většinou artrózou opotřebované části končetin. Jedná se hlavně o kyčle, kolena, ramena, lokty. O tom, z čeho jsou vyrobeny lidské náhradní díly, jak moc dokáže při operacích pomoci počítačově řízená navigace a proč by se měl až stonásobně zvýšit počet implantací umělých kloubů, mluvíme s Tomášem Novotným, přednostou ortopedické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Nemocné ledviny má každý 10. člověk, aniž by o tom třeba věděl. Když ledviny zcela selžou je řešení pouze dialýza nebo transplantace. O ledvinové prevenci, ale také o transplantacích a značných dopadech pandemie koronaviru na ledviny si před Světovým dnem ledvin, který si celý svět připomíná každý druhý čtvrtek v březnu, povídám v dalším díle podcastu Medicína s primářem Dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Třinci Romanem Kantorem.

Péče o pacienty, praktický chod oddělení, plánování služeb, asistence u operačních výkonů, to je jen zlomek práce, kterou zastává vrchní sestra. O tom, jak se kloubí organizační a vysoce odborná práce, jak sestry zvládají stres na sále i mimo něj, co je nejvíc trápí a z čeho mají radost. Do života vrchní sestry, která je zároveň staniční sestrou ortopedických sálů nás nechala nahlédnout Bc. Dagmar Mandovcová, vrchní sestra Ortopedické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Dagmar Mandovcovou.

Dá se skloubit náročný pracovní život s vrcholovým sportem? Mají lékaři výhodu při sportovní přípravě? Jak by měli začínat „hobíci“ a kdo by měl vyhledat specialistu z oboru sportovního lékařství? Jaké to je sdílet lásku ke sportu se svými dětmi a jak zabránit kolapsovým stavům u sportovců? Na tyto a další otázky odpovídá v podcastu Medicína profesor Martin Matějovič.

Všichni víme, že bychom měli cvičit, protahovat se a ideálně využít každou volnou chvíli k pohybu či třeba dechové relaxaci. Děláme to? Někdo více, někdo méně. A víte, jaká je nejčastější výmluva těch, co méně? No ano, nemám čas… Proto jsme vytvořili Fitness kalendář 2022, který má především zdravotníkům každý den připomínat, aby mysleli také na sebe a na svá záda. A že o času to opravdu není, ze začátku stačí pár minut denně, pak už si tělo samo řekne, že „to“ zase chce a cvičení se stane přirozenou součástí každého dne. Poslechněte si podcast Medicína s fyzioterapeutkou Mgr. Martinou Dědičovou, která se na vzniku kalendáře, který je v online verzi dostupný všem, velmi intenzivně podílela. Dozvíte se, jaké problémové partie a proč vybrala, v jakých situacích dostávají naše záda nejvíce zabrat a jak moc dokáže cvičení pomoci i psychice. A dopředu si můžete tipnout, kolik kilometrů bychom měli ujít, abychom se každý den cítili fit.

Jaké výhody má domácí dialýza? Jaký je rozdíl mezi jednotlivými metodami? Mají pacienti odvahu vzít odpovědnost za své zdraví do svých rukou? Proč jsou v Sydney pacienti, kteří by raději chodili na středisko, ale musí se dialyzovat doma? A jak jsme na tom v České republice? Na otázky odpovídá průkopník domácí dialýzy a vedoucí lékař Dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Teplicích MUDr. František Švára.

Nemocnice Šumperk jako první v České republice optimalizuje pobyt ortopedických pacientů v nemocnici. Z komplexního přístupu nazvaného Pacientská cesta mají významně profitovat pacienti i nemocnice. V čem přesně spočívá tato novinka? Jaké výhody přináší pacientům? A co získá samotná nemocnice? O tom v podcastu Medicína s primářem ortopedického oddělení Nemocnice Šumperk Jánem Debrem.

… to je základ Pozitivní psychologie. Jak komunikovat s pacienty nejen s vážnou diagnózou? Jak správně pacienta odhadnout? Co a kdy pacientovi sdělit? Se zakladatelkou Centra pozitivní psychologie docentkou Alenou Slezáčkovou jsme si povídaly i o tom, jaké výzvy stojí před pacienty. Cítit v první chvíli vztek, bezmoc, lítost je naprosto přirozené, ale nesmí to trvat moc dlouho. „Získat si pacienta a aktivně ho zapojit do léčby je často těžké, nikoli nemožné.“

O telemedicíně, tedy medicíně na dálku, se mluví už roky. Její rozvoj sice zrychlila aktuální pandemie koronaviru, nicméně potenciál je mnohonásobně větší. Podle Jana Bláhy, přednosty Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, opravdový rozmach zažijeme až se současnou high-tech generací. Moderní péče na dálku pro ni bude nutným standardem stejně jako přístup do internetového bankovnictví či nakupování online. Poslechněte si podcast Medicína právě teď.

Roztroušená skleróza patří k onemocněním, které současná medicína zatím neumí ani vyléčit a ani nezná její přesnou příčinu. Na celém světě se s ní potýká kolem 2,5 milionu lidí, v Česku pak zhruba 18 tisíc. Co všechno s sebou tato nemoc přináší? Kam se posunula léčba a co má člověk dělat, když má podezření, že tzv. ereskou může trpět? Poslechněte si rozhovor s Jiřinou Landovou, která roztroušenou sklerózou trpí od svých padesátin.

V době pandemie covid-19 vzniklo mnoho provizorních covidových jednotek. Chyběli jak kvalifikovaní zdravotníci, tak v tu dobu velmi potřebné přístroje poskytující intenzivní péči, včetně dialyzačních přístrojů pro akutní dialýzu. O osobní zkušenosti se zaškolováním zdravotnického personálu přímo na pracovišti s opravdovými a navíc covid-19 pozitivními pacienty, o samotné nemoci i o aktuálním rozvoji virtuální reality pro edukaci zdravotníků v oblasti dialyzační techniky se s námi v podcastu Medicína podělil aplikační specialista – zdravotní bratr Jan Matuška.

Neurochirurgie je vysoce specializovaný obor, který ze své podstaty dělají pouze špičkoví operatéři. Jaké to je pokračovat v oboru po velmi úspěšném otci, co všechno musí neurochirurg pro ty nejnáročnější operace umět, jak rychle jde obor kupředu a jak přistupovat k pacientům s vážným onkologickým onemocněním? Dalším hostem podcastu Medicína je přednosta Neurochirurgické kliniky FN Brno a předseda České neurochirurgické společnosti profesor Martin Smrčka.

Věděli jste, že kosmonautika stojí i za vznikem parenterální, tedy umělé, výživy? Co všechno musí výživa podávaná přímo do krevního emulze obsahovat? Kam se v této oblasti posunulo medicínské poznání za posledních 50 let a jakou roli hrají tukové emulze při aktuální léčbě symptomů Covid 19? Poslechněte si podcast Medicína se zakladatelem Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče, zakladatelem Kliniky gerontologické a metabolické ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a nestorem české parenterální výživy profesorem Zdeňkem Zadákem.

Česká republika patří ve spondylochirurgii, oboru věnujícímu se operacím páteře, ke světové špičce. Skolióza, neboli trojdimenzionální deformita páteře, se vyskytuje zhruba u 2% dětí v Česku. Každé sté dítě z této skupiny musí být operováno. Jaké jsou deformity páteře u dětí, co je potřeba sledovat z pohledu lékaře i rodiče a jak taková operace probíhá? Dnešním hostem podcastu Medicína je světový specialista na dětskou spondylochirurgii profesor Martin Repko, přednosta Ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Jaký je současný stav epidemie? Co by pomohlo rychlejšímu očkování, jak předcházet vážnému průběhu onemocnění covid-19 a jak bude vypadat od září školní docházka? A pohled do budoucnosti zdravotnictví: Měli by si lidé připlácet za zdravotní péči? Mají být ambulance i nadále součástí velkých nemocnic? A jak racionalizovat náklady zdravotnických zařízení? Na tyto a mnoho dalších otázek odpovídá v podcastu Medicína senátor MUDr. Roman Kraus, předseda zdravotnického výboru senátu, intenzivista a bývalý dlouholetý ředitel Fakultní nemocnice Brno.

Sedm lidí z různých oborů popisují, co jim přinesla nečekaná péče o covid pozitivní pacienty. Mluví o tom, proč se dobrovolně přihlásili, co bylo nejtěžší i do jaké míry změnil nový typ koronaviru jejich pohled na život i na práci. Poslechněte si pozitivně nabitý a velmi inspirující tým provizorně vzniklého covidového oddělení na Kardiochirurgické klinice ve FN Hradec Králové, kterou vede profesor Jan Vojáček. Hosté podcastu: Doc. Petr Habal (kardiochirurg), MUDr. Eva Šejvlová (ORL), MUDr. Martin Voborník (kardiochirurg), MUDr. Kateřina Havelková (biochemička), prof. Jan Vojáček (přednosta Kardiochirurgické kliniky), Anna Švejdová (ORL), MUDr. Michal Homoláč (ORL). 

Primář ARO Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Michael Stern mluví o obrovské pomoci studentů medicíny a sester na magisterském studiu, bez kterých by bylo obětí daleko více. Britskou mutaci covid-19 vidí jako zcela novou nemoc, která je ošklivá a trvá dlouho. Na svém oddělení popisuje únavu a pocity, na které se šlo jen těžko připravit. To vše ještě umocněné tím, že na pracovištích jsou nasazeni zdravotníci bez zkušeností s intenzivní medicínou, což může zvýšit riziko chybovosti i frustrace. Poslechněte si podcast Medicína s Michaelem Sternem.