Podcasts about mozek

Výstava Mozek v akci ukazuje na rozmanitých optických klamech, jak naše smysly ovlivňují vnímání reality. Nechybí iluze, optické klamy nebo obrázky, na kterých různí lidé vidí různé věci. Svůj mozek si spolu s dětmi otestujete v rámci akce Zapni mozek o prázdninách. V Muzeu Českého krasu v Berouně najdete několik stanovišť, kde procvičíte hmat, čich, zrak i sluch.

Mozek máme všichni, přesto mu často nerozumíme. V době neustálých podnětů, tlaku na výkon a přemíry informací má stále víc lidí pocit, že se nedokážou soustředit, uklidnit nebo zvládnout emoce. Právě o fungování mozku a jeho přetížení si v Dobrém dopoledni povídala Hela Dvořáková s psychiatrem Miroslavem Skačánim.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pojď se s námi ohlédnout, poslechnout a připomenout to nejlepší, co zaznělo v roce 2025. O molekule kofeinu, zásuvkách energie, o superbytosti AI, o sebe-promptování nebo o Intimitě a psychologii sebehodnoty. To vše a mnohem víc naleznete ve dnešním dílu!Můžete se těšit taky na:- Přechodových rituálů s terapeutem Zdeňkem Weberem- Smysl života v době AI s existenciálním filosofem Martinem Beckem MatuštíkemParťáci epizody (podporujte ty, kteří podporují nás):N⁠orsan.cz⁠⁠⁠⁠⁠ Norsan Vyrabí Omega 3 z čerstvého rybího oleje z udržitelného rybolovu nebo z mořských mikrořas. Jdi na Norsan.cz zadej kód bwa10 pro 10% slevu a pořiď si kvalitní OMEGA-3 tvůj mozek a zdraví ti poděkuje.Macromo:Krevní testy jsou objektivní data ohledně vašeho zdraví. Nechte si udělat premium krevní testy na jednom ze 120 odběrových míst a výsledky dostanete pohodlně do Macromo aplikace. Můj nejoblíbenější aspekt je sledování dlouhodobých trendů v průběhu času, tak si objednej premium testy s Macromo.com a zadej kod "BWA" !Minutáž:04:00 Molekula Kofeinu a její evoluce (Vojta a Kryštof)09:40 Jak nakládáš se svou energií? (Jarda Jirák) 27:48 Jednohubky - Snažíš se žít život a pokaždé se odpovědět správně? (Vojta a Kryštof)47:00 Prediktivní mozek a Sebe-promptování (Filip Doušek)01:02:00 Psychologie sebehodnoty01:14:00 Přechodové rituály (Zdeněk Weber)01:32:00 Intimita (Jung)01:37:30 Výchovné principy (Dan Pražák) 01:50:00 Umělá Inteligence a lidská duše (Martin Beck Matuštík)

Většina lidí si pohyb spojuje hlavně se zdravým tělem. Jenže sport nerozvíjí jen svaly a kondici, ale dokáže výrazně rozvíjet i mozek. Výzkumy naznačují, že lidé ve vrcholových funkcích často dříve dělali výkonnostní sport. Bývají odolnější, umí se rychle rozhodovat a jen tak něco je nerozhodí. U dětí je pohyb klíčový a přímo posiluje a dlouhodobě formuje mozek. I v dospělosti má náš mozek z pravidelného pohybu užitek a stimuluje kognitivní funkce, jen to má jednu podmínku: nestačí „jen se hýbat“, je potřeba novost a koordinace. „Mozek je velmi chytrý orgán. Je postavený na principu: co nepotřebuji, o to přicházím,“ říká odborník na antropomotoriku z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy Martin Musálek. I proto dospělým doporučuje koordinačně náročná cvičení, jako je skákání přes švihadlo. „Je to doslova hnojivo pro mozek,“ dodává – a vysvětluje, co přesně jednotlivé druhy pohybu v mozku rozvíjejí.

Nadváha a obezita postihují téměř 60 % dospělých a každé třetí dítě v Evropě. Dominika Vymazalová, známá z pořadu Extrémní proměny, zhubla za rok 60 kilo a stále si váhu udržuje. Dnes pracuje jako koordinátorka obezitologické péče. Co ji vedlo k zajídání problémů během náročného dětství? Kolikrát si řekla, že od zítřka bude všechno jinak? A co pro ni bylo na začátku proměny nejtěžší?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nadváha a obezita postihují téměř 60 % dospělých a každé třetí dítě v Evropě. Dominika Vymazalová, známá z pořadu Extrémní proměny, zhubla za rok 60 kilo a stále si váhu udržuje. Dnes pracuje jako koordinátorka obezitologické péče. Co ji vedlo k zajídání problémů během náročného dětství? Kolikrát si řekla, že od zítřka bude všechno jinak? A co pro ni bylo na začátku proměny nejtěžší?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Kultivuj si takový prožitek, který tě v budoucnu bude podporovat."Dnes to bude trochu něco jiného, celá přednáška z Melting potu Colours of Ostrava! Díky za pozvání!⁠⁠Registruj se na naší Půlroční BWA Akademii 2026! Do 18.1. SLEVA! Víc Informací ZDE.V tomhle díle se noříme do jednoho z nejzásadnějších, ale nejméně viditelných procesů v naší mysli: jak se tvoří naše „mapa významnosti“ - tedy to, čemu věnujeme pozornost, co považujeme za důležité a podle čeho se rozhodujeme.Bavíme se o tom, jak dopamin funguje jako architekt této mapy, jak ji moderní svět postupně deformuje a proč levné zdroje stimulu – sociální sítě, porno, notifikace, nekonečný feed - zužují naši perspektivu, místo aby ji rozšiřovaly.Dotýkáme se fenoménu informační obezity, kdy konzumujeme obsah bez filtru, zatímco algoritmy fungují jako „knihovníci“, kteří nám hází knihy přímo do obličeje. A ptáme se:Jak se v tomhle prostředí nestát pasivním konzumentem, ale aktivním tvůrcem vlastní informační diety?Velká část epizody je i o tom, jak si znovu budovat dlouhé cykly smysluplné radosti – skrze náročné, ale obohacující aktivity, které podporují stav flow, trpělivost a skutečné učení. Třeba i tak obyčejnou věcí, jako je… keramika.Mluvíme také o:proč pozitivní emoce reálně rozšiřují naše myšlení (a máme na to data)jak vděčnost pomáhá stabilizovat dopaminový systémproč je důležité kultivovat vztah k budoucímu jájak se učit být s nepříjemnými emocemi místo okamžité únikové reakcea proč by měl být reálný svět hlavním zdrojem naší zkušenosti, ne digitální prostorTenhle díl není o tom, že by technologie byly zlo.Je o tom, že bez vědomého řízení pozornosti přenecháváme volant někomu jinému.Minutáž:00:00 Úvod: Subjektivní zkušenost06:30 Evoluce a původ našeho chování09:05 Evoluční nesoulady: Shinkansen vs. motoráček12:44 Co je to dopamin a jak funguje15:43 Očekávání a klamání organismu18:03 Levný dopamin: Proč nás moderní svět "znásilňuje"21:08 Mapa významnosti: Filtr naší reality23:01 Naivní realismus a efekt červeného auta27:46 Dlouhodobé cykly: Náhrada levného dopaminu29:42 Příklad keramiky: Drahý dopamin a trpělivost33:37 Broaden & Build: Jak pozitivní emoce rozšiřují obzory37:20 Umění být s negativním afektem40:39 Informační obezita a dieta44:02 Historie lajkovacího tlačítka46:10 Bias prestiže: Jakou hru hrají tvé vzory48:39 Ne je celá věta: Trénink odmítáníPřechod do VIP- Ne je celá věta: Trénink odmítání- Hédonická adaptace a neuspokojitelnost mysli- Krize smyslu a vědomé cíle- Být dobrými předky pro budoucí generace- Vděčnost jako protijed

00:00 témata Magazínu Experiment00:30 mobilní aplikace Brain Coach04:20 lék na Alzheimera08:00 nové poznatky o rehku domácím09:35 brachyterapie a rakovina děložního čípku13:15 rozhovor s gynekologem Jiřím Slámou17:10 výběr vesmírných zajímavostí roku 2026Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Život počítá na Vánoce a kapry se salátem. „Když budu mít kliku, budu jich mít třeba ještě čtyřicet,“ říká herec, moderátor a hudebník Jakub Prachař a popisuje čas, kdy začal víc přemýšlet a uvědomovat si vlastní konečnost. Vzpomíná na dobu, kdy měl roční dítě a „vše se míchalo“ a dodává, že dnes se cítí zase dobře. Mimo jiné i proto, že mu došlo, že štěstí nepřijde samo. „Musíš se rozhodnout, že proto něco uděláš, protože samo se to neudělá. To je blbost,“ říká, jak sám začal dělat konkrétní změny. I když nemá rád slovo „terapie“, sám si ověřil, že je dobré občas za někým zajít a poradit se, protože si tím člověk ušetří spoustu času. V rozhovoru se opakovaně vrací k humoru, který je nedílnou součástí jeho profesního světa. Podle něj funguje jen ve chvíli, kdy člověk nemá pochybnosti. „Musíš vzít mozek a na chvilku ho odložit někam vedle,“ popisuje, že člověk se musí především uvolnit a přestat se stydět. Prachař otevřeně mluví i o tom, proč se přestal zabývat tím, co se o něm píše na sociálních sítích. Spousta lidí se podle něj trápí tím, jak je internet ošklivý, ale často také záleží, jestli si to člověk nechá připustit k tělu. „Mám obrovskou výhodu, že tímhle netrpím. Je to hrozně osvobozující,“ dodává herec a bavič, ale také přiznává, že mu vadí, když jsou na internetu vyobrazovány děti a každý může vědět, jak vypadají, co dělají a kde jsou. „Není náhodou, že se nejchytřejší a nejbohatší lidé snaží o to, aby neměli žádnou digitální stopu,“ vysvětluje Prachař, proč si dává pozor i na to, jak se na internetu objevuje jeho dcera. V rozhovoru mluví také o novém filmu Dream Team, který je inspirovaný skutečným příběhem falešného paralympijského týmu. Podle něj nejde jen o komedii, ale i o připomínku toho, jak snadno se přehlížejí lidé, kteří sportují navzdory handicapu, často bez dostatečné podpory a zázemí. „Paralympiáda je setkání opravdových hrdinů,“ dodává Prachař. Jak vnímá debaty o hranicích humoru? Kdy má smysl vypnout hlavu a kdy naopak zpozornět? Jak si v době sociálních sítí udržet lehkost, humor a klid? A proč už radši tolik nemluví o vesmíru? I o tom mluvil Jakub Prachař.

Ve svém oboru uspěl doma i v zahraničí. Dnes už ale přední český neurochirurg Vladimír Beneš působí především jako pedagog. Za sebou má více než pětačtyřicet let praxe. Když začínal, zdaleka ještě nebylo k dispozici CT vyšetření ani magnetická rezonance. V současnosti naopak se čtením rentgenových snímků výrazně napomáhá umělá inteligence, která ovšem podle Vladimíra Beneše lidský mozek nikdy nenahradí.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stan Lee, se svými komiksy zapsal do života milionů lidí napříč několika generacemi. Narodil se 28. prosince 1922. Stvořil Avengers, Spider-Mana, Iron Mana, Hulka, Thora, X-Meny, Fantastickou čtyřku a spousty dalších superhrdinů, které dnes zná celý svět. Začínal jako plnič kalamářů a poslíček obědů. O pár desítek let později bral jako čestný předseda Marvelu milion dolarů ročně. Pojďte spolu s námi nahlédnout do komiksového příběhu jeho života.

Stan Lee, se svými komiksy zapsal do života milionů lidí napříč několika generacemi. Narodil se 28. prosince 1922. Stvořil Avengers, Spider-Mana, Iron Mana, Hulka, Thora, X-Meny, Fantastickou čtyřku a spousty dalších superhrdinů, které dnes zná celý svět. Začínal jako plnič kalamářů a poslíček obědů. O pár desítek let později bral jako čestný předseda Marvelu milion dolarů ročně. Pojďte spolu s námi nahlédnout do komiksového příběhu jeho života.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento rozhovor jsme plánovali docela dlouho, protože bylo třeba najít mezeru v časovém plánu slavného neurochirurga tak, abychom si ani jeden nemuseli vyčítat, že neplýtváme časem, který by jinak mohl posloužit pacientům k léčbě. Nakonec se to povedlo a věřím, že využitý čas našeho natáčení bude přínosný i pro vás!To je pro dnešek na veřejných platformách všechno - kompletní znění najdete jako odběratelé na http://herohero.co/petrhorky . Díky za každou podporu, díky které může Hausbot Petra Horkého fungovat a růst!00:00 Život chirurga.05:16 Práce s pacientem při vědomí.08:19 Co nás bolí?10:26 Ovládání člověka skrz mozek.19:31 Průběh operace.27:31 Inovace, které změnily způsob léčby.Support the show

Jak předpověděla mistryně, zrůdná vánoční filmová besídka Čelistí je opět tu! Martin Pleštil hned v úvodu relace ohlásil, že si do studia velmi pravděpodobně přinesl bláto na hřišti. V sérii bizarních rubrik pak all male panel ve složení Aleš, Vítek, Tonda, Honza, Tomák a Martin probíral, ve kterém filmu má v sobě někdo asi nějakého červa nebo co, či jaký snímek nejlépe odráží pravidlo „Co nechceš, aby druzí činili tobě, to čiň ty jim.“Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak předpověděla mistryně, zrůdná vánoční filmová besídka Čelistí je opět tu! Martin Pleštil hned v úvodu relace ohlásil, že si do studia velmi pravděpodobně přinesl bláto na hřišti. V sérii bizarních rubrik pak all male panel ve složení Aleš, Vítek, Tonda, Honza, Tomák a Martin probíral, ve kterém filmu má v sobě někdo asi nějakého červa nebo co, či jaký snímek nejlépe odráží pravidlo „Co nechceš, aby druzí činili tobě, to čiň ty jim.“

Jak může architekt dnes využívat AI tak, že mu to ušetří celé týdny práce? A proč je budoucnost v kombinaci odbornosti a umělé inteligence?Do dalšího dílu podcastu Budoucnost nepráce jsem si pozval Martina Jana Rosu – architekta, který nádherně propojuje svou doménovou expertízu s digitálními nástroji a AI. Tohle je další z velmi praktických rozhovorů, které jsem v poslední době vedl.Martina jsem se ptal na konkrétní scénáře, jak využívá AI v architektuře i při práci s daty. V podcastu zazní:Jak AI změnila Martinovu práci za poslední rok [03:25]Kdy má smysl používat skripty a Python v architektuře [07:13]Co je BIM / IFC a proč jsou zásadní [08:56]Automatizace rutinní práce pomocí AI [11:35]Nástroje Cursor, Replit a Cloud Code v praxi [13:59]Jak AI přemýšlí: reasoning a samoopravné skripty [17:12]Budoucnost profesí: doménová znalost + AI [28:39]„Druhý mozek“ a organizace informací [40:54]Proč je pořádek v datech klíčový pro práci s AI [48:13]Tahle epizoda je plná inspirace, konkrétních use cases a praktických tipů, které můžete začít používat hned. Co by se stalo, kdybyste se naučili využívat AI stejně efektivně jako Martin — a kolik práce by vám to ušetřilo?

Na třech školách zkouší hodiny tělocviku 5x týdně, atraktivně a také s trenérem. - Mozek dospěje ve 32 letech. Zjistili to vědci z University v Cambridge. Na základě zkoumání čtyř tisíců zdravých mozků identifikovali 4 velké milníky. - Vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd využívají při výzkumu jater přístroj, díky kterému se můžou podívat na každou jejich buňku zvlášť. Fenocyklér jim umožňuje vidět i ty nejdrobnější detaily v nemocných játrech. Moderuje Ondřej Látal.

Obezita je nemoc, ze které se přirozenou cestou „uzdraví“ jen pět procent populace, říká v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin uznávaný internista a obezitolog Evžen Machytka. Každé další hubnutí podle něj vede k tomu, že tělo upraví produkci hormonů tak, aby ztrátě kilogramů zabránilo. Zvýší hormon hladu, sníží hormon sytosti a zpomalí metabolismus. I proto odmítá označování obézních za líne a neschopné, jak ve veřejném prostoru občas zaznívá. Sám zhubl přes dvacet kilogramů jen pomocí léků. „Najednou jsem snědl mnohem méně jídla než dříve. Neměl jsem takové chutě, tělo se hubnutí prostě nebránilo,“ říká Machytka a vysvětluje také, jak genetika ovlivňuje hubnutí.

Studovat lidský mozek bez operací a bez pacientů? Zní to jako sci-fi, ale v laboratoři Dáši Bohačiakové vznikají „minimozečky“ – drobné organoidy o velikosti špendlíkové hlavičky, které se chovají podobně jako skutečná mozková tkáň. Díky nim mohou vědci pozorovat, co se v mozku odehrává v počátečních fázích Alzheimerovy choroby, tedy dávno předtím, než se projeví u pacientů. Dozvíte se také, co podle současné vědy může pomoci snížit riziko Alzheimerovy choroby – včetně několika praktických tipů pro každodenní život. A řeč přijde i na ženy ve vědě. Moderují Iva a Petra.

Je to nemoc, která pomalu ničí mozek a vede k naprostému rozkladu osobnosti. Alzheimer se objevuje stále častěji a je jednou z největších překážek ke zdravému stárnutí, protože kolem osmdesátky ji má téměř každý třetí člověk. Změny na mozku už ale nastávají mnohem dříve, pokud člověk nemá genetické predispozice, tak kolem čtyřicítky Český vědec a neurolog Martin Tolar má ale na dosah řešení: se svou firmou Alzheon je na prahu schválení nového revolučního léku na alzheimera. Ve výzkumu zjistil, jak důležitou roli hraje životní styl, a proto nyní přichází i s aplikací, která odhalí rizikové chování a poradí lidem, co změnit. „Máme přes sto faktorů, které ovlivní rozvoj Alzheimerovy nemoci. Klíčový je spánek, dieta, cvičení, genetika nebo pohlaví. Snažíme se najít riziko jednotlivého pacienta a pomoci mu. Lifestyle dokáže snížit riziko nemoci o padesát procent,“ říká v novém dílu Longevity podcastu Hospodářských novin Martin Tolar.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Zajímala mě temná zákoutí lidské duše,“ popisuje sexuoložka a neurovědkyně Renáta Androvičová, proč se rozhodla pro svou profesi. Dnes pracuje v Národním ústavu duševního zdraví a zkoumá i fenomény, které většina lidí nechce ani pojmenovávat - znásilnění, sadismus nebo deviace. Do oboru ji přivedl zážitek, na který dodnes nezapomněla. „Profesor Weiss přivedl na živou hodinu sexuálního vraha. A tohle mně připadalo fascinující, tehdy něco secvaklo v mé hlavě,“ popisuje vědkyně zkušenost, která byla formující, ale také velmi náročná. Od té chvíle chtěla pochopit, proč někteří lidé jednají způsobem, který „vůbec nedává smysl“. Dělala stáže na ochranných léčbách a mluvila i s muži, kteří „neměli zapotřebí se někoho zmocňovat násilím, a přesto to dělali“ a dnes mluví i o tom, jak funguje jejich mozek. Boří také představy o genetických predispozicích. „Dědičnost se posouvá z rodiče na dítě asi ve 27 %. Zbytek je nesdílený vliv prostředí,“ říká expertka třeba o predispozicích k sexuálnímu násilí. O pubertě pak mluví jako o nejkritičtějším období a vysvětluje, jak se v ní začínají problémové vzorce utvrzovat a kdy ještě lze zabránit tomu, aby se touha proměnila v čin. Androvičová se věnuje ale i dnešnímu fenoménu incelů, kteří se podle ní často vyznačují slabšími sociálními dovednostmi, vysokou inteligencí nebo introverzí a postupně začínají hledat vysvětlení svého nezdaru v okolí. „Mají představu, že ženy jsou velmi primitivní bytosti a že je zajímá jen status, peníze nebo svaly,“ popisuje sexuoložka plochou představu incelů o ženách. Vysvětluje, že jejich online komunity nabízejí reálné řešení a zároveň připomíná, že existují i praktické cesty. „Naučit se sociální kompetence jde. Jen si ten člověk musí připustit, že nemusí být ‚zlí' jen ti druzí,“ tvrdí Androvičová. Otevírá také další vrstvy dnešní sexuality - parasociální vztahy, dostupnost pornografie či závislost na OnlyFans. „Myslela jsem si, že tam chodí singles a že je to snadná práce. Ani jedno z toho není pravda,“ přiznává sexuoložka. Platformy podle ní normalizují to, co dřív nebylo běžné a ženatí muži si zde budují „bezpečný ventil“, který je snadnější než realita. Androvičová také otevřeně přiznává, že ji vlastní práce začala vyčerpávat. „Už jsem tím trochu přesycená. Frustruje mě zjišťovat, že jsou tady nějaké biologické dispozice. Mrzí mě oběti, mrzí mě i pachatel. Celé mě to rozesmutňuje,“ říká s tím, že přemýšlí, že si od výzkumu na čas odpočine. Proč je důležité dozvídat se více o pachatelích znásilnění? Jak vypadají mozky mužů, kteří jednají donucovacím způsobem? A proč říká, že prevence musí začít dřív, než se „všechno zafixuje“? Pusťte si celý rozhovor, který vznikl v rámci série k dokumentu Virtuální přítelkyně.

Tereza Winklerová je lektorka tělesné inteligence. Co to je? Mými slovy je to způsob, jak vnímat, co nám naše tělo říká a také naopak, jak vnímáním pomáhat svému tělu. Tereza pomáhá objevit naši tělesnou moudrost. Říká, že naše tělo reaguje na vnější podněty ještě dřív, než naše mysl s tím, že poznání a využití tohoto mechanismu výrazně zlepšuje náš život.Nebojte, nemusíte se nijak zásadně měnit ani desítky let studovat. Dnes vás čeká několik aha momentů, propojení věcí a jevů, které znáte, jen je možná vnímáte v jiných souvislostech. A až sami si pak můžete říci, jestli o daném fenoménu chcete vědet víc a víc toho sami se sebou umět.Natáčeli jsme opět ve Vision Business Clubu za účasti jejich členů.http://www.visionclub.czhttp://www.terezawinkler.czTo je pro dnešek na volných platformách vše. Pokud chcete slyšet a vidět celý skoro dvouhodinový rozhovor navíc bez reklam, pojďte na můj kanál herohero http://www.herohero.co/petrhorky00:00 Propojení těla, mysli a duše.04:09 Cítím tedy jsem08:06 Smysly obrácené ven: Exterocepce.17:32 Vnitřní smysly: Propriocepce a síla vizualizace.25:18 Neurocepce a polyvagální teorie. Střih: Šimon RychlikSupport the show

Jak často vás bolí hlava? Když už to přijde, víte proč? Rozeznáte, co vás vlastně v hlavě bolí? S neurologem Tomášem Peiskerem, primářem kliniky neurologie ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady jsme se bavili mimo jiné i o tom, jaká by měla být naše nejlepší reakce a jaké stavy naši hlavu mohou potkat…Rozhovor v plné délce najdete na mém Herohero: http://herohero.co/petrhorky0:00 Stačí prášek?8:21 Kdy jít k doktorovi?16:05 Primární a sekundární bolesti hlavy.25:37 Jak probíhá vyšetření?Support the show

Pár známých faktů o vlivu mobilu na dětský mozek, které ale neškodí si čas od času zopakovat. Zároveň podle toho, jak mobilům ve výchově občas přistupujeme, se zdá, že nám někdy nedochází jejich možný vliv...

Tohle je zkrácená verze (83min). Poslechni si celý díl (107min) s předplatným dřív a bez reklam jen za stovku/měsíc.⁠⁠ Odemkneš jich tím rovnou přes 50! ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠Dnes se bavíme o jednom z nejdůležitějších aspektů našeho prožívání – emocích.Emoce nás doprovázejí všude. Formují naše vztahy, ovlivňují rozhodnutí a doslova přetvářejí mozek i tělo. Ale jakou mají funkci? Co se stane, když jich je moc? A jak se učíme regulovat to, co cítíme?V této epizodě rozplétáme vše od neurovědy emocí až po jejich psychologickou a existenciální rovinu. Mluvíme o tom, proč je úzkost ve skutečnosti nástroj předvídání, proč potlačené pocity nejsou selhání, ale strategie přežití, a jak se tělo učí z emocí - ne jinak než mozek.Dozvíš se:jak funguje mozek, když cítíproč není možné „nemít emoce“co je mýtus empatie a performativní empatieco znamená intimita a jak se k ní dostáváme přes zranitelnostproč je autenticita trénovatelná schopnost, ne povahová vlastnostTohle je epizoda, která tě pozve zpátky do těla, pravdy a vztahu k sobě.A možná zjistíš, že emoce nejsou bouře, ale kompas.Parťáci epizody:KusKakaa - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Peru.⁠Norsan.cz⁠⁠ Norsan Vyrabí Omega 3 z čerstvého rybího oleje z udržitelného rybolovu nebo z mořských mikrořas. Jdi na Norsan.cz zadej kód bwa10 pro 10% slevu a pořiď si kvalitní OMEGA-3 tvůj mozek a zdraví ti poděkuje.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.uplife.cz/brain-we-are/⁠⁠⁠⁠⁠Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠Minutáž:00:00 Úvod & Emoce, které zrovna prožíváme06:14 Je láska emoce, nebo meta-pocit?09:52 Emoce se učíme ve vztazích11:59 Tělesné vnímání jako základ představivosti16:12 Emoční návyky: Potlačení vs. Regulace18:33 Paradox emočního tréninku21:43 Jak mozek reguluje emoce (Amygdala vs. Prefrontální kortex)27:26 Naše vnitřní brnění a "uzemněné sebevědomí"35:35 Tranquilita: Emoce nízkého vzrušení38:02 7 primárních emočních systémů (Panksepp)41:53 Psychická bolest je propojená s fyzickou47:56 Jak si mozek plete emoce (Studie na mostě Capilano)54:54 Kuráž versus vyhýbavost56:41 Filozofie naděje (Ernst Bloch)01:03:16 Tíha existencialismu a radikální zodpovědnost01:14:48 Cynismus jako filozofická sebev*ažda01:17:15 Co je skutečná intimita (Epický text)Přechod do VIP části, kde uslyšíte:01:20:58 Mýtus empatie: Nemusíte "chodit v cizích botách"01:25:10 Performativní empatie vs. autenticita01:35:40 Sounáležení (Belonging) vs. Zapadání (Fitting in)01:37:13 Studie - blokování internetu01:39:46 Past přemýšlení (Overthinking)01:40:49 Jak z pasti ven: Místo rozhodnutí dělejte experimenty01:45:00 Citát na závěr

Stres, multitasking i přemíra informací náš mozek denně zatěžují víc, než si uvědomujeme. Jak mu dopřát odpočinek a jak funguje mozkoherna, prozradila trenérka mozku Eva Fruhwirtová v dopoledním rozhovoru s Helou Dvořákovou.

Stres, multitasking i přemíra informací náš mozek denně zatěžují víc, než si uvědomujeme. Jak mu dopřát odpočinek a jak funguje mozkoherna, prozradila trenérka mozku Eva Fruhwirtová v dopoledním rozhovoru s Helou Dvořákovou.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ztratili jsme smysl pro krásu – a s ním i dušiKdyž britský filozof Roger Scruton poznamenává, že krása je „způsob, jímž se věci ukazují jako hodné lásky“, míří proti samozřejmosti, že pravda leží „pod povrchem“. Navazuje na Wildeovo „jen lidé povrchní nesoudí podle zevnějšku“. Tvář, gesto, tón – to nejsou přívěsky reality, nýbrž její jazyk.Z toho plyne i Scrutonova polemika se stanoviskem, podle něhož je biologie a fyzika základní klíč ke světu. Věda sice popíše příčiny a mechanismy, ale nevysvětlí, čeho se naše vnímání týká a proč na tom záleží. Lidský svět je svět první osoby – intencionality, tedy směrování k někomu a k něčemu. Proto „mozky nemyslí, myslí jen lidé“: hudba, obraz, slovo jsou srozumitelné jen tomu, kdo umí slyšet napětí a uvolnění, vidět tvář, číst gesto. Kultura a výchova potud nejsou luxus či nadstavba, ale vytvářejí základní gramatiku našeho světa.Krása má navíc etickou sílu: brzdí destrukci tím, že věci představuje jako nenahraditelné. Proto jsou s krásou spjaty tabu a úcta, proto náboženské tradice nesou tolik umění. Kdybychom jedním tahem škrtli ze světa náboženství, vymizela by i velká část umění, ať už literatury, výtvarného umění nebo klasické hudby. Umět vnímat krásu znamená najít ve světě domov; přijmout smrt znamená rozumět, že tento domov není věčný, ale právě proto je hodný péče. Krása nás učí dívat se s úctou a pokusit se být odpovědnými správci toho, čeho jsme se stali dědici.KapitolyI. Krása je jazykem světa [úvod až 31:45]II. „urazit tolik lidí, kolik se dá“ [31:45 až 49:00]III. „Mozek nemyslí.“ [49:00 až 01:10:25]IV. Proč jsme – na rozdíl od zvířete – tak zničitelní [01:10:25 až konec]BibliografieThomas Fuchs, in: Tereza Matějčková, „O bezútěšnosti optimalizace a radosti z nesnází“, in: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 282–292.Daniel Kaiser, Roger Scruton: „Povinností intelektuála dnes je urazit tolik lidí, kolik se dá“, in: Týdeník Echo, 14. 1. 2020, https://www.echo24.cz/a/iypv3/scruton-povinnosti-intelektuala-dnes-je-urazit-tolik-lidi-kolik-se-da Roger Scruton, "Why politicians are all against real education", in: The Times, 4. ledna 1983.Roger Scruton, „Proslov při příležitosti přijetí čestného doktorátu Masarykovy univerzity v Brně“, in: Vzdělávací nadace Jana Husa, 2. 10. 1998,https://www.vnjh.cz/fileadmin/Dokumenty/Pdf/zajimavosti/R_Scruton_Vase_Magnificence.pdfRoger Scruton, Krása, přel. Alena Roreitnerová, Praha: OIKOYMENH, 2021.Roger Scruton, Duše světa, přel. Roman Tadič, Praha: Dauphin, 2025.

Političtí neurovědci se domnívají, že ano. A netýkalo se to jen komunistů, ale i fašistů, bigotních věřících či všech gnostiků, kteří věřili ve snadné dosažení spásy. Leor Zmigrodová z Cambridge o tom vydala knihu s názvem Ideologický mozek.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vůbec vzniká naše osobnost? A sebevědomí? Kdy si začínáme uvědomovat kdo jsme? Kdy a podle čeho rozeznáváme náš význam a naši roli ve světě?Tyto otázky byly na začátku mého setkání s docentem Miroslavem Světlákem, přednostou Ústavu lékařské psychologie a etiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.A následná debata mi otevřela řadu témat, která jsem někdy měl i tendenci přehlédnout…Věřím, že pro vás bude toto setkání stejně objevné a dobrodružné, jako pro mne! Pokud byste chtěli jeho plnou, dvojnásobnou verzi navíc bez reklam, pojďte na moje Herohero - https://herohero.co/petrhorky.Support the show

David Netuka se před pěti lety stal přednostou neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde po 20 letech nahradil profesora Vladimíra Beneše. Na rozhovor do pořadu Alex a host přijel přímo z operačního sálu.

David Netuka se před pěti lety stal přednostou neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde po 20 letech nahradil profesora Vladimíra Beneše. Na rozhovor do pořadu Alex a host přijel přímo z operačního sálu.

Jak ovlivňuje mediky a medičky z bohatších rodin jejich sociální postavení schopnost porozumět realitě, ve které žijí pacienti z chudších poměrů? - První data z výzkumu Ostravské fakultní nemocnice ukazují, že bude potřeba upravit dávkování léků pacientům se selháním srdce. Zdravotníci zkoumají vztah mezi hladinou léků v krvi a jejich vlivem na organizmus.

„Emoce se učíme postupně rozpoznávat, označovat – a je to práce na celý život,“ říká sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, která působí i na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v Národním institutu SYRI. „Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Zranění z online prostoru jsou tak stejně děsivá, ne-li děsivější,“ zdůrazňuje v pořadu Leonardo Plus natáčeného na Týdnu Akademie věd. (Repríza.)

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Jejich rajónem je Instagram a TikTok. Stačí jim většinou 30 vteřin, aby vám odvyprávěli svoji cestu ke zbohatnutí a přesvědčili vás, že miliony můžete mít bez práce i vy. Kdo naletí, může ale skončit v investičním „letadle.“ Těm se v Česku neobyčejně daří.„Jsem máma tří dětí a před třemi lety jsem byla donucena zůstat sama s dětmi,“ vypráví na Instagramu začátek svého investičního příběhu od kuchyňské linky mladá žena. „Jsem máma samoživitelka a prošla jsem si hodně toxickým vztahem,“ říká další „investorka“ na sociální síti. „Spousta z vás už ví, že si vydělávám na mateřské díky telefonu,“ láká na svůj recept, jak zbohatnout, dívka číslo tři.Všechny mají jedno společné, jsou součástí sítě EAconomy. Před tou varovala Česká národní banka, podle které „vykazuje znaky pyramidového schématu“. To, co se na internetu prezentuje jako příjemný přivýdělek, jednoduché investování, kterému se lze věnovat i při přebalování dítěte, ale vykazuje znaky „letadla“.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

"Mozek není reportér. Je to prediktor. A pokud máš nízkou sebehodnotu, predikuješ realitu, která ti ji potvrzuje."V téhle hutné a vědecky podložené epizodě rozplétáme klíčový pilíř duševního zdraví: sebehodnotu. Následně se vrhneme do intervencí a cvičení, které mají evidenci jako KBT, sebe-soucit orientovaný přístup a terapie přijetí a závazku (Acceptance and commitment therapy).Co znamená, když se cítíš málo hodnotný? Jak se to projevuje ve vztazích, v práci, ve zdraví, v mozku? A jak se tahle vnitřní mapa vůbec tvoří – a dá se změnit?V podcastu se Vojta a Kryštof noří do neurověd, psychologie, vývojových konceptů trvalé emoce, i praktických intervencí, které pomáhají.Proč je sebehodnota aktivní proces, ne daná konstantaCo ukazují studie: nízká sebehodnota predikuje úzkosti, deprese i zdravotní problémyJak funguje defaultní síť mozku a jak ovlivňuje tvoji identituJak pracovat se vnitřním kritikem a přepisovat vnitřní příběhyProč je důležitý vztah ke svému budoucímu já a jak ho kultivovatA hlavně: konkrétní intervence a techniky, které můžeš zkusit hnedOdebírej krátký VIP formát na našem Spotify⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen za stovku / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 43! Nejdůležitější koncepty a uvědomění v úderném krátkém formátu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠⁠⁠⁠⁠Kup si naší knihu na ⁠⁠⁠LevnyDopamin.cz⁠⁠⁠Partneři epizody:⁠⁠ Prager´s⁠⁠ - ⁠⁠https://eshop.fhprager.cz/⁠⁠Dělají jednu z nejlepších Kombuch. Vyzkoušej tu s matchou, matéčkem, nebo naší oblíbenou bez kofeinu z Rooibosu. Zadej kód BWA20 pro 20% SLEVU na ⁠⁠eshop.fhprager.czZmíněné otázky:Základní měření sebehodnoty: Rosenbergova škála sebehodnoty (RSES):Označ souhlas s každým tvrzením (1 = zcela nesouhlasím … 4 = zcela souhlasím). Negativně formulované položky (4, 6, 9, 10) skóruj obráceně.Cítím, že jsem stejně hodnotný člověk jako ostatní. ___Mám pocit, že mám řadu dobrých vlastností. ___V zásadě jsem se sebou spokojený/á. ___(R) Občas mám pocit, že nejsem schopen/na udělat nic pořádně. ___Mám pozitivní postoj k sobě samému/samé. ___(R) Občas si myslím, že jsem úplně k ničemu. ___Cítím, že jsem alespoň stejně užitečný/á jako ostatní. ___Považuji se za člověka hodného úcty. ___(R) Přál/a bych si mít k sobě více respektu. ___(R) Občas se cítím bezcenný/á. ___Výpočet skóru: Sečti všechna čísla po potřebném obráceném skórování.Rozmezí 10–19 = nízká sebehodnota, 20–30 = střední, 31–40 = vysoká.Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠Minutáž:05:42 O čem se dnes budeme bavit08:29 Pár otázek na sebehodnotu09:05 Úcta k sobě samotnému12:49 Další pilíře duševního zdraví15:10 Dopady nízké sebehodnoty17:45 Koncept trvalé emoce20:51 Vliv sebehodnoty na větší uzly defaultní sítě28:41 Jak bude vypadat život, když všichni...29:52 Vztah ke svému budoucímu já32:45 Přístup KBT a co to je34:40 Praktiky pro zlepšení sebehodnoty39:09 Sebesoucit - Self compassion47:26 Zvyšování agency52:54 Intervence svého nejlepšího jáZdroje:- Kognuitivní defůze: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S000579161000056X- ACT: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2212144724000401ACT a kognitivní flexibilita: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2212144723001229- Self-Compassion break - https://self-compassion.org/exercises/exercise-2-self-compassion-break/

Dnešním hostem je Josef Šlerka, a není hostem poprvé. Co o něm připomenout: muž, který na Filosofické fakultě založil Studia nových médií, jak se říká, ještě v době, kdy to “nebylo cool”. Byl ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, vyzkoušel si to i v byznysu jako ředitel pro výzkum ve startupu Socialbakers. Dnes je akademikem, brzy se možná stane docentem, a vrátil se částečně k profesi novináře, byť datového. Pracuje pro server Invegistace.cz.A taky je, stejně jako já, nadšencem do umělé inteligence. Používá ji inovativními a zajímavými způsoby, a o tom jsme se samozřejmě tentokrát bavili.O čem ještě? Třeba jaká bude budoucnost učení právě v éře AI. Šlerka si totiž vyzkoušel přesně na rok kariéru učitele, a na pražském gymnáziu Paměti národa učil středoškoláky předmět nazvaný Data a média. Co mu tato zkušenost dala? A co se dozvěděl o současných teenagerech, například jaká sledují média? Dozvíte se v podcastu.

Prožitá traumatická událost z války na sebe stáhne všechny emoce, ostatní potlačí. Nová studie z Varšavy uvádí, že každá válka výskyt posttraumatické stresové poruchy zdvojnásobí. „Traumatizovaným lidem se stává, že sami sebe prožívají bez emocí,“ potvrzuje psychiatr a neurovědec Jiří Horáček.

Představa, že lidé na spektru nejsou schopni hlubokých emocí a empatie, je jeden z nejběžnějších a zároveň velmi zraňujících mýtů. Jak ale emoce skutečně vnímají? S jakými výzvami se v této oblasti potýkají – a proč je důležité pochopit, že jiný způsob prožívání neznamená, že je méně intenzivní? O své zkušenosti se podělí 26letá Markéta a 23letý Lukáš. Odborný pohled dodá ředitel střediska terapie a sociální intervence v NAUTIS Štěpán Hejzlar.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když si něco někam napíšete, dáváte mozku signál, že toto si nemusí pamatovat. Mozek si zapamatuje, kam jste to zapsali, ale už si nepamatuje obsah té informace,“ vysvětluje lektorka mozkového joggingu a někdejší iniciátorka programů celoživotního vzdělávání v Česku Dana Steinová. Kde vznikla první univerzita třetího věku? Jaké jsou výhody mezigeneračního vzdělávání? A jak si zapamatovat všechny dny v roce? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Transplantovat se dá vše kolem mozku, ale ne mozek samotný. Když vás dám do Claudie Schiffer, pořád budete čůrat vestoje,“ říká lékař Vladimír Beneš, který se řadí k osmdesátce nejlepších neurochirurgů světa. „Práce chirurga je i nedělat nic. Observace je dokonalá léčebná metoda,“ tvrdí. Co touží ještě vědět o mozku? Jak se vypořádává s konceptem duše? Když cítíme lásku, proč kreslíme srdíčka, a ne mozečky? A co během hodiny rozhovoru vypozoroval o mozku moderátora? Podívejte se na celý rozhovor.

„Pochopil jsem, že Rusové se bojí svobody. Může jim totiž přinést nejednoznačný pohled na politiku. Soutěž názorů, kterou zažili v devadesátých letech, je pro ně pořád traumatem. Putin řekl, že to udělá líp, a oni tomu uvěřili,“ říká ve Studiu N dokumentarista Filip Remunda, který v Novosibirsku osm let sledoval jaderného fyzika, otužilce a Putinova příznivce Vitalije. Jak se dorozuměl s člověkem, který se radikalizoval? Co dobrého v něm našel? Proč Putinově propagandě podléhají i vzdělaní lidé? A jaké zážitky má s ruskými agenty a policisty? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion. S předplatným na HeroHero můžete také celé epizody poslouchat přes Spotify a další podcastové aplikace.

Lidský mozek dnes vnímá miliony různorodých podmětů, zdaleka ne všechny si ale zapamatuje. Kapacita pracovní paměti je limitovaná. „Jedním z velkých problémů dneška je, že informace k nám přichází z mnoha zdrojů zároveň,“ poukazuje v Leonardu Plus matematik a psycholog Filip Děchtěrenko, výzkumník Psychologického ústavu Akademie věd a pedagog Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

⁠Brain We Are MINI FEST⁠O mozku a utváření smyslu ve světě - záznam z podcastu naživo v divadle.

Jak vzniká přemýšlní? A jaké úrovně uvolnění existují?

„Mozek není stroj na pravdu. Je to stroj na přežití. A někdy nám lže jen proto, abychom se cítili v bezpečí.“

V dnešní epizodě to bude klasická LINKA houpačka. Ohlédneme se za startem roku i uplynulým měsícem: přijdeme s revolučním konceptem anti-svatby, probereme život v krabicích, cesty po světe, vyhoření, zmenšování mozků, srovnávání se i… parfémy? Že vám to nejde dohromady? Poslechněte si sami, jak plynule a přitom nahodile dnešní LINKA propluje Kovyho a Terez leden i začátek února. A bude to pěkná jízda.Support the show

Pro mnohé z nás je hudba srdeční záležitost, pro kanadsko-amerického neurologa Daniela Levitina je to hra tonopických map, neuronových spojů a synapsí. Sám je ovšem také hudebník, takže se velmi dobře vyzná ve struktuře hudby. V knize Mozek a hudba zkoumá například hudební paměť, absolutní sluch a vztah mezi rytmem a pohybem, který zajišťuje malý, takzvaný hadí mozek. Zamýšlí se také nad tím, k čemu je vlastně hudba člověku užitečná, kromě estetického zážitku.