Podcasts about samoz

Přichází velké změny ve vyhledávání na Googlu, které mohou mít dopad i na návštěvnost vašeho webu a optimalizaci pro vyhledávače, jak ji známe a jak jsme ji dělali doposud. Děje se totiž to, co jsme čekali - Google začíná uživatelům odpovídat nejen ve formě odkazů na weby, ale i přímo odpověďmi v samotném vyhledávání. Samozřejmě v tom hraje roli umělá inteligence, říká se tomu AI Overviews a je to velká věc, pokud investujete do SEO a z Googlu vám chodí zákazníci. Co s tím? O tom si budu povídat se SEO specialistou Pavlem Ungrem. Odkazy na články najdete v popisku videa na webu. Video rozhovoru najdete zde: Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Blíží se Den matek, tak mě napadlo se podívat, kdo ho vlastně vymyslel a je to celkem nečekaný příběh s dost nečekaným koncem. A když už jsem byla při tom, mrkla jsem na nejhorší a nejlepší matky ever. Samozřejmě kromě tý vaší a mojí.

Tenhle díl podcastu Generační konflikt je o tom, jak se dívají na svět čeští mladíci. A budete docela překvapeni. Obecně sdílenou představu, že mladí muži většinou fandí Filipu Turkovi a Andrewu Tateovi, účinně rozbíjejí sedmnáctiletí studenti Eda a Prokop. Řeč je i o tom čeho se mladí bojí, jestli by dnes bylo možné seznámit se bez mobilu, či co je podle nich nejhorší na boomerské generaci. Pokud tipujete, že je to něco, co se dá nazvat “zaťatost”, tak nejste vedle. Samozřejmě nechybí ani generační slovníčky. Napadlo by vás třeba, že mladá generace vůbec netuší, co to byl žigulík? 

V dubnu uplynulo patnáct let od leteckého neštěstí v ruském Smolensku, kde se zřítilo polské vládní letadlo, na jehož palubě zemřel prezident Lech Kaczyński s manželkou, vrchní představitelé parlamentu či představitelé armády. Neštěstí dodnes není uspokojivě vyřešeno a patrně ještě dlouho nebude, jelikož Rusko nepředalo všechny materiály – ostatně není ani jasné, zda se na havárii podílelo, nebo ne. Jaký vliv měla událost na polskou společnost? A přeceňujeme v zahraničí její dopad, nebo ne? Jak vůbec chápeme ve střední Evropě stát: jako dostatečně jakostní entitu, o kterou je třeba řádně pečovat, anebo se pořád podceňujeme? Nemá s tím co dělat také mizerná pověst našeho regionu, pokud jde o povědomí o něm v příběhu druhé světové války? Jak si vlastně připomínat osmdesáté výročí jejího konce? A proč na něj tak odlišně vzpomínají Poláci, Češi a Slováci a jak se to odráží v dnešní politice slovanských států střední Evropy? O tom všem tentokrát s Maciejem Ruczajem.  Havárie ve Smolensku je událost, na které se z odstupu jeví všechno špatně. Zároveň nejsme schopni o ní dostatečně uvažovat, protože mnohé nevíme. To ovšem nebrání v tom, rozvíjet kolem Smolensku příběh vnitropolský, zahraničněpolitický i příběh „státu z dřevotřísky“, který sám o sobě dostatečně nedbá. „Myslíme si, že stát má být levný, že není nutné do něj investovat a starat se o něj. Proto se neustále ošíváme, když se má pořídit nové vládní letadlo nebo auto, zatímco na Západě toto nikdo neřeší. A proto střední Evropa stále hraje druhou ligu. Jenže třicet pět let po pádu komunismu už bychom si měli připustit, že nejsme chudí, že si to o sobě jenom myslíme,“ podotýká k tomu Ruczaj. Vycházejíce z tohoto bodu postupně probereme podstatné větve smolenského příběhu – a je to poutavé vyprávění, které je dobré si připomínat i kvůli vlastním předsudkům. Copak si dovedeme například představit, že by Rusové v příběhu nehráli zápornou roli?V druhé části epizody se obracíme k nadcházejícímu osmdesátému výročí konce druhé světové války. Má smysl si jej připomínat? „Samozřejmě, pořád je to nejdůležitější vztažný bod k historii, který máme,“ říká Maciej Ruczaj. A doplňuje, že střední Evropa má co dohánět, pokud jde o připomínání jejího příběhu války a jeho plnohodnotného včlenění do globálního povědomí o tomto konfliktu. „Středovýchodní Evropa je prostor, který bývá v globálních druhoválečných narativech nejvíce opomíjen. Máme silnou ruskou paměť o válce, anglosaskou, německou či židovskou. V každé z nich my jsme však periferie či negativní vztažný bod. V nejlepším případě jsme pasivní oběť. Čili měli bychom už konečně světu vyprávět náš vlastní příběh,“ vysvětluje Ruczaj.Pak snad také snáz pochopíme, proč tak odlišně reaguje na stávající evropské krize Polsko, Česko a Slovensko a jaký vliv na soudobé chování má naše historická zkušenost. Neboli proč je Polsko „pivotem“ a logistickým uzlem střední Evropy. Proč v Česku není pochybnost, kam patří (protože k západní Evropě náleží už tisíc let). Nebo proč na Slovensku nikdy nebyl důvod vnímat Rusko jako nepřítele a proč je tam silný strach být zatažen do něčeho, co přesahuje slovenské možnosti. Aneb konečně podcast, který dává Slovanům ve střední Evropě náležité rámce.

Bolest zad, migrény i zablokované ploténky. Zkušený chiropraktik Jaroslav Procházka vysvětluje, jak nám může pomoci a proč za problémy často může stres.

Bolest zad, migrény i zablokované ploténky. Zkušený chiropraktik Jaroslav Procházka vysvětluje, jak nám může pomoci a proč za problémy často může stres.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump rád sleduje americké trhy. Když v první půlce dubna opět měnil svou celní politiku, chlubil se tím, jaký nárůst cen akcií jeho krok vyvolal. Samozřejmě už nedodal, co nárůstu předcházelo. Tedy to, že jím oznámená masivně navýšená cla naopak trhy potopily.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V poli biatlonových závodníků už patří mezi zasloužilé kmety. Když ovšem zavětří příležitost, jede za ní jako zvíře – tak jako na letošním mistrovství světa, kde ve štafetě urval stříbrnou medaili. „Samozřejmě, musíte mít trénink, ten základ. Ale jak pojedete závěr, to záleží pouze na hlavě, jak vám dovolí svým způsobem nevnímat bolest,“ popisuje biatlonista Michal Krčmář. Jak se chystá na nadcházející olympijskou sezónu? A jak se změnila jeho mentální příprava?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je to tu! Epizoda číslo 300. Samozřejmě, že jsem nakonec dala do kupy příběhy, co mají třístovku v hlavní roli. A jsou hodně různorové, tak doufám, že vás budou bavit jako mě.

Probrali jsme mužskou divokost. A o jakých divočácích jsme se mohli bavit? Samozřejmě o Janu Křtiteli a nás dvou. Chcete vědět, jací jsme byli divochové na střední? A co ten Jan? Koho všeho nas…štval?

Vstoupit do pekařství není možné jen tak. Samozřejmě se musíte objednat, ale taky nafasovat bílý plášť, čepici s kšiltem a několik důležitých rad. Ditě Vojnarové je v Hranicích udělil přímo majitel Martin John. Podnik převzal po svém dědečkovi Zdeňkovi před sedmi lety.

Vstoupit do pekařství není možné jen tak. Samozřejmě se musíte objednat, ale taky nafasovat bílý plášť, čepici s kšiltem a několik důležitých rad. Ditě Vojnarové je v Hranicích udělil přímo majitel Martin John. Podnik převzal po svém dědečkovi Zdeňkovi před sedmi lety.Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Akademie: Slunce, voda, rostliny, klima - opomíjené samozřejmosti. Hovoří: Jan Pokorný.

Na nejčastější otázky ohledně plodnosti a neplodnosti odpovídá MUDr. Nicole Mardesicová, MHA vedoucí lékařka Skupiny Pronatal. Jak postupovat, když se miminko nedaří? Kdy neplodnost začít řešit? Jak pomoc v centru asistivané teprodukce vypadá? Další otázky, které jste měli možnost klást, najdete v záznamech z živých vysílání na Instagramu.

V březnové epizodě řešíme, jestli si skutečně můžeme dovolit předplácet všechno, když se zdražuje napravo nalevo. Kdo vlastně nabízí nejvíc muziky za nejvíc peněz, a proč je to zrovna Netflix? Vnímáme to jinak pocitově a jinak řečí čísel? Samozřejmě nesmí chybět ani naše tipy a probírání se jarní nadílkou. FILMY: Picture This, Prime Video, 6.3. Plankton ve filmu, Netflix, 7.3. O'Dessa, Hulu, 13.3. Pasáž, Netflix, 14.3. Holland, Prime Video, 27.3. The Life List, Netflix, 28.3. SERIÁLY Daredevil: Znovuzrození, Disney+, 4.3. When No One Sees Us, Max, 7.3. Kolo času 3. řada, Prime, 13.3. Adolescence, Netflix, 13.3. Zlodějíčci, Apple TV+, 14.3. The Residence, Netflix, 20.3. Studio, Apple TV+, 26.3.

Před pár dny skončil suchý únor, tedy měsíc, kdy se řada Čechů dobrovolně na 28 dní vzdala alkoholu. Právě alkohol je podle předního českého adiktologa Aleše Kudy tou nejnebezpečnější drogou naší společnosti. „Jediný rozdíl mezi alkoholem a jinými drogami je v tom, že alkohol jsme se rozhodli akceptovat. Když ale vidíte absťák závislého na alkoholu a třeba na heroinu, ten průběh je velmi podobný,“ říká v novém díle pořadu Blesk Podcast.

Optimistický moderátor z éteru Evropy 2 a účastník první řady Survivoru – to je Tomáš Zástěra. V tomto rozhovoru jsme s Tomášem probrali jeho život moderátora. Jakým výzvám čelí a jak to vlastně chodí v zákulisí Evropy 2?Samozřejmě jsme se společně vydali i do Dominikány a zavzpomínali na Tomášovo působení v soutěži Survivor. Udělali jsme také debriefing letošní řady a společně zhodnotili, jaké šance má Tomášův kolega z rádia – Koťák.Tomáš nám také prozradil, jaké další reality show mohl být součástí.Rozhovorem vás provedou Denisa Roubalová a George Petrykin.Nezapomeňte mrknout i na náš instagramový profil, kde najdete bonusový obsah.Rozhovor byl nahrán 19. února 2025 v Kampusu Hybernská.

Když v únoru 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu, stahovali se západní novináři do bezpečnějších částí země. V Charkově u ruských hranic zůstal jediný západní televizní štáb - čeští novináři Darja Stomatová a Ján Schürger. „Lidi byli strašně rádi, že tam jsme. Pomáhali nám, chtěli, aby lidi na Západě měli informace,“ vypráví v podcastu Mediální cirkus válečná zpravodajka České televize Dajra Stomatová, která se svými vstupy z války proslavila.Stomatové bylo tehdy navíc pouhých 30 let a za sebou měla pouze jednu velkou zahraniční zkušenost. A sice reportování z Běloruska během masivních protestů proti zmanipulovaným prezidentským volbám ve prospěch diktátora Alexandra Lukašenka, kde byla poprvé právě s kamaramanem Jánem Schürgerem. I ty byly vyhrocené, masivně při nich totiž zatýkala běloruská tajná policie.„Pamatuju si na okamžik, kdy jsme byli na náměstí v Minsku, bylo tam strašně moc lidí, velký dav, byla tam policie a Honza mi tehdy říkal: Když se ten dav pohne, tak hlavně buď u zdi a někam nelez, nebuď mezi těmi lidmi, nenech se strhnout. To byly takové moje první rady od Honzy, kdy potom jsem to využívala na jiných cestách,“ vypráví Darja.Na Ukrajině před invazí natáčela napjatou atmosféru v zemi a začátek války ji a  kameramana Jána Schürgera zastihl právě v Charkově. „Samozřejmě jsem se bál, ale člověk musí uvažovat velmi racionálně a my jsme vlastně zůstali na místě proto, abychom byli v bezpečí, protože vždycky nejnebezpečnější situace nastávají, když někam člověk přijíždí nebo odjíždí,“ říká Schürger.Z Ukrajiny reportovali pro televizní stanici CNN Prima News a díky tomu, že stali poslední západním štábem na místě, dokonce vstupovali do živého vysílání americké CNN. „Říkali jsme si, že zůstaneme, dokud budeme schopni vysílat živé vstupy, na tom jsme vlastně postavili celé to začáteční reportování,“ vzpomíná Stomatová, která je dnes spolu se Schürgerem v redakci České televize.Válečná novinařina patří mezi nejrizikovější odvětví žurnalistiky. Stomatová navíc vysílá přímo z fronty. I proto se musí řídit mnoha pravidly - hlásit nadřízeným i blízkým přesné místo pobytu, být s nimi v kontaktu, být označená, nosit vestu nebo helmu. Jeden druhému také musí být schopen poskytnout první pomoc. Na Ukrajině se ostatně dostali s kameramanem i pod palbu.„Potom jsou pravidla, jako že Darja musí umět ošetřit mě, kdyby se mi něco stalo. Musí vědět, komu má zavolat a máme určité postupy: máme kamarády, kteří jsou tady v Čechách, který o sobě nevědí, ale kdyby byl nějaký problém, tak vědí naši lokaci, zburcují určitý lidi, aby se nastartoval mechanismus naší záchrany,“ popisuje další z regulí Schürger. Oba také mají dohodu, že pokud jeden na nějaké místo nechce jet, tak se nejede. Říkají tomu právo veta.„Byly i případy, kdy jsme odmítli jet na frontu nebo tam, kam nám nabízeli. Několik týdnů před pádem Avdijivky v Doněcké oblasti nám jedna z brigád nabídla, že by nás dostala na poslední místo, které ještě drželo obranu Avdijivky. Popisovali nám, že bychom jeli v noci, přijeli bychom k továrně, tam bychom byli v malém krytu. My jsme se s Honzou rozhodovali, jestli ano nebo ne. Vždycky je to o tom, co z toho dostaneme, jakou dostaneme informaci, jaký dostaneme obrázek versus to riziko, které budeme podstupovat,“ říká Darja Stomatová. Cestu nakonec odmítli a na konvoj pak zaútočili Rusové.Strach a zloSamotná Stomatová má k východu blízko. Pochází z Kazachstánu a mluví plynně rusky. Kameraman Schürger má zase řadu zkušeností z konfliktních oblastí - natáčel začátek občanské války v Sýrii v roce 2012 ale třeba i demonstrace na ukrajinském Majdanu v roce 2014. Právě Schürger má při cestách do válečných a konfliktních zón na starosti bezpečnost celého týmu. „Několikrát se nás lidi ptali, co nás na válce přitahuje. Válka, válka je droga. Je to něco v nás. Myslím si, že evolučně naše tělo je nastavené, že prostě ve válce se probudí smysly, je to opojné, ale zároveň to bere zdravý rozum. Válka je totální zlo a to zlo se projevuje právě v umírání. A je úplně jedno, jestli to je jedna nebo druhá strana, obě dvě strany platí vysokou daň. A to by si měli opravdu všichni uvědomovat a hlavně politici,“ dodal Schürger.--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Mluvili jsme o tom, co je a co není tzv. fine dining, o rozdílech mezi Prahou, Londýnem nebo New Yorkem, a taky o tom, co pro kuchaře znamená michelinská hvězda. Ta první, druhá, anebo dokoce třetí. “Samozřejmě, že toužím po tom, abych Michelina získal. Ale nezblázním se, když se to nestane,” říká Radek David, jeden z nejúspěšnějších českých kuchařů. Dlouho byl tváří známé pražské restaurace Veranda a dalších spřízněných podniků, například Babiččiny zahrady v Průhonicích. Řadu let jezdil budovat restaurace do Kyjeva na Ukrajině. A dnes je “kuchařem na volné noze”, nebo “létajícím šéfkuchařem”, který se věnuje privátnímu vaření, kuchařským kurzům či konzultacím.Na webu RadekDavid.cz píše své zážitky z nejlepších světových restaurací i z podniků, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli. Představa ideální dovolené? Obejít co nejvíc restaurací. A nechat se inspirovat a taky o tom vyprávět ostatním. Tahle práce ho naplňuje a je spokojený, ale zároveň ví či doufá, že své jméno spojí ještě s nějakým dalším podnikem.O tom všem jsme si povídali, Přeju příjemný poslech, a jako obvykle přidávám text, který na základě podcastu vygenerovala YI (tentokrát poprvé nový Claude 3.7 Sonnet).Miluju rondon. Je to taková naše uniforma, říká šéfkuchař Radek DavidRozhovor Miloše Čermáka s Radkem Davidem nabízí fascinující vhled do zákulisí kulinářského světa, který přesahuje hranice běžné konverzace o jídle a vaření.Davida, který po dvou dekádách v legendárních pražských podnicích Babičina zahrada a Veranda nyní působí jako "létající šéfkuchař" na volné noze, charakterizuje pozoruhodná upřímnost a nezaměnitelná vášeň pro řemeslo. Jeho nová profesní etapa není jen pragmatickým kariérním obratem, ale projevem hlubší filozofie – touhy po autentické tvůrčí svobodě a sdílení znalostí.Pozoruhodná je Davidova ambivalence vůči žádoucí michelinské hvězdě. Na jedné straně o prestiž evidentně stojí, na druhé straně artikuluje oprávněnou kritiku systému, který stejnou hvězdou oceňuje sofistikované restaurace i stánky se street foodem. "Měli to vymyslet trochu jinak, třeba pro streetfood udělat hvězdu jiné barvy," říká. Odhaluje tak svůj přemýšlivý vztah k oboru.Fascinující je pasáž o praktikách špičkových světových restaurací, které si předem "lustrují" hosty, kteří si zarezervovali stůl. "Vědí, kdo přijde," popisuje Radek David svou zkušenost z newyorského Per Se, kde ho při druhé návštěvě přivítali jménem a připravili mu poznámkový blok, protože si pamatovali, že si při první návštěvě dělal poznámky.Z rozhovoru vystupuje i důležitý kontrast mezi českou a zahraniční potravinovou kulturou. Davidův nostalgický popis ukrajinských tržnic s vůní "rajčat, jahod, broskví" proti českému systému, kde "všechno to je podtržený, aby to vydrželo týden na lodi nebo v kamionu", nabízí zamyšlení nad globalizovaným zásobováním surovinami.Podtext celého rozhovoru tvoří téma gastronomické mediální kritiky. David s Čermákem shodně konstatují úpadek seriózních recenzí v tištěných médiích – ne kvůli nedostatku prostoru, ale kvůli náročnosti procesu. "Ty musíš mít člověka, který do tý restaurace jde, stráví s tím dvě hodiny, a redakce pak ještě zaplatí účet. To je důvod, proč tenhle žánr prakticky vymizel. Prostě na to v médiích nejsou peníze," vysvětluje Čermák ekonomiku dnešní žurnalistiky.Navzdory všem výzvám a tlakům současného gastronomického světa David uzavírá rozhovor překvapivě optimistickým výhledem: za deset let bude svět lepší. Po pronikavé sondě do vztahu společnosti, ekonomika a jídla je nadějeplná a občerstvující tečka. Něco jako dezert na závěr mnohachodového menu.

Vědci dnes usilovně hledají cosi jako perpetuum mobile mládí. Je tendence prodloužit život do nekonečna. Samozřejmě ten mladistvý. Já se domnívám, že víc než délka života, či věčné mládí, je důležité, jak je prožitý a jakou stopu každý z nás zanechá...

Vědci dnes usilovně hledají cosi jako perpetuum mobile mládí. Je tendence prodloužit život do nekonečna. Samozřejmě ten mladistvý. Já se domnívám, že víc než délka života, či věčné mládí, je důležité, jak je prožitý a jakou stopu každý z nás zanechá...Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jako kolébku nejlepších klobás si určitě mnoho z nás představuje Maďarsko, alpské země nebo Španělsko. Na soutěžích je ale s přehledem poráží Čech, konkrétně Václav Klátil z Pacova na Pelhřimovsku. Čím to je? Samozřejmě je v tom poctivá práce a kvalitní suroviny.

S Janou, zakladatelkou autoškoly, jsme tentokrát ve Fajn Startup podcastu probrali, jak se jim daří, co se změnilo a jestli je pořád plná nadšení (spoiler: je, ale výzev je dost!). Bavili jsme se o nejčastějších zlozvycích začátečníků, jak zvládnout strach za volantem a jestli moderní technologie řidičům pomáhají, nebo spíš škodí. Samozřejmě nechyběla ani otázka, co auta s automatem a asistenty řízení. A s došlo i na vtipné historky – třeba originální výmluvy studentů, proč nepřišli na jízdu.

Barber Jára se přes freestyle yoyo, freestyle kolo, snowboard dostal FPV freestyle létání. Dle jeho slov mu to dodá do všedního dne pocit extrémího adrenalinu, který zažije v bezpečné vzdálenosti v kempingové židličce. Samozřejmě jsme prolezli i jeho batoh, ukázal svůj daily set up na natáčení, freestyle + freesyle na zahradě a jaký FPV systém používá. Járy IG ▶️https://www.instagram.com/jaroslav_hudecek/Járy YT ▶️https://www.youtube.com/@PupekyoyoDejf IG ▶️https://www.instagram.com/dejfvaclavik/Dejf TikTok ▶️https://www.tiktok.com/@dejfvaclavikWeb ▶️https://dejfvaclavik.cz/jaroslav-hudecek-jsem-pilot-podcast/

Zářijové volby, z nichž vzejde nová česká vláda, rozhodne téma, které bylo ve všech dosavadních hlasováních okrajové: zahraniční politika.Doposud vždy pravidelně rozhodovala klasická „peněženková“ témata. Daně, důchody, inflace, ceny, poplatky u lékaře – a k tomu jednou přimíchaný boj s korupcí, jindy třeba zase se zlým Bruselem.Teď v kampani častěji slyšíme jména jako Trump, Putin, Fico nebo Orbán. Jedni se k nim hlásí, druzí před nimi varují. „Dnes vidíme, že hlavně opoziční politici se předhánějí v tom, kdo si častěji nasadí červenou kšiltovku. Asi aby ukázali, že jsou stejně silní jako jejich americký vzor Donald Trump. Ti vládní zas varují před slovensko-maďarskou cestou a bratříčkováním se s Moskvou,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Samozřejmě to neznamená, že socioekonomická témata úplně zmizí – budou podstatná hlavně pro skalní voliče opozičního ANO. Lídři Babišova hnutí si přesto význam zahraniční politiky v letošních volbách dobře uvědomují, což je vidět na tom, jak opatrně bruslí ve svých vyjádřeních k dramatickému dění na Slovensku nebo ohledně podpory Ukrajiny.„Důraz na zahraničí témata je logický – lidé jednoduše cítí, že skončil bezpečný a předvídatelný svět, jak jsme ho znali předchozích 30 let. Najednou vidí rozkolísaný svět plný válek, skutečných i obchodních, uprchlických krizí, bitev o energie, úpadek Evropy. Prostě nejistou budoucnost,“ dodává Václav Dolejší.Máte červenou kšiltovku? S jakou kandidátkou vyráží ODS na zteč proti Babišovi? A kolik lidí je tentokrát v podcastovém studiu Vlevo dole? Poslechněte si v aktuální epizodě!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Tentokrát nás Marie Tomsová vezme za jazykovými perlami nejen našich politiků.Všechny díly podcastu Neděle Marie Tomsové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S otužováním začal v roce 2016. Samozřejmě vše odstartovalo studenou sprchou. Pak přišel první ponor do rybníka. Od té doby chodí pravidelně v zimě na koupaliště v Prunéřově. K tomu se po horách prochází jen v kraťasech. Dnes skočí do vody a na nic nečeká. Dvě minuty ve studené vodě jsou stejné jako dvě hodiny na kole. Pojďme si projít, jak začít s otužováním. Jaká teplota vody je ideální? Od jaké teploty se otužujete? Co dělá otužilec v létě? To vše a mnohem víc se dozvíte v rozhovoru s Karlem Kostkou v Ponte Reports.

Ani tento týden vás neochudíme o pravidelnou porci emocí v podobě našeho vidcastu. Rozebíráme v něm dvě velká témata. Jednak historii série Madden NFL a samozřejmě nechybí dlouhé povídání o KCD II. Naším hostem pak byl autor hororu Panelak Pavel Oršel. Samozřejmě nechybí ani záverečný mišmaš. Seznam témat 00:00 - Start 07:15 - Historie série Madden NFL 40:27 - Průběžné dojmy z Kingdom Come: Deliverance II 1:15:26 - Rozhovor o českém hororu Panelak s Pavlem Oršelem 1:42:36 - Závěrečný mišmaš

Jak začít náš 19. rok natáčení jinak než-li nezávazným pokecem o vánočních večírkách, zajímavých knihách či longevity? Samozřejmě jsme probrali i Dagiho neuvěřitelnou formu a navařený pekáč buchet na jeho břiše. Jo a také jsme ohlásili merch. * https://www.databazeknih.cz/knihy/signal-a-sum-207657 * https://www.databazeknih.cz/knihy/minulobudoucnost-den-opricnika-28431 * https://www.nejlevnejsi-knihy.cz/kniha/a-billion-wicked-thoughts.html * https://www.comicscentrum.cz/0000000000096-predci-komplet?flypage=flypage_comics.tpl * Lex & Jordan Peterson - https://www.youtube.com/watch?v=q8VePUwjB9Y * Lex & Vladimir Zelenskij - https://www.youtube.com/watch?v=u321m25rKXc

Chcete-li podpořit Svobodný přístav, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Ivan Bartoš byl prakticky celou dobu existence České pirátské strany jejím předsedou; teď je pirátským poslancem. Jelikož směrem k Pirátům už dlouho vznáším kritiku, rozhodl jsem se ji rozebrat přímo s Ivanem Bartošem osobně ve Studiu; jsem rád, že mé pozvání přijal. Mluvili jsme o vizi jeho politické kariéry a smyslu založení Pirátů; diskutovali jsme o svobodě – tu vnímáme nejspíš diamentrálně odlišně. Samozřejmě jsme neopomněli ani pro mě důležitou digitalizaci státní správy! – Ivan Bartoš; jeden ze zakladatelů a bývalý předseda České pirátské strany; poslanec; bývalý místopředseda vlády pro digitalizaci – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

„Jsme takoví opravdu už poloinvalidé, někteří ani neumí rozdělat oheň, poradit si trošku sami se sebou, když by bylo potřeba. Samozřejmě, takzvaný moderní člověk je hodně závislý na strojích, přístrojích, a možná, že by už lidé bez navigace ani nikam netrefili,“ říká Jaroslav Dušek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 05.01.2025, www.RadioUniversum.cz

Zní to skoro neuvěřitelně, ale obě tyhle věci se staly v roce 1977. Vítejte u nové rubriky, kde vám budu vyprávět zdánlivě absurdně vzdálené události, které se odehrály jen chvilku po sobě. Samozřejmě se dozvíte taky o tom, jak gilotina vznikla a proč George Lucas nakonec nebyl automobilovým závodníkem.

S Markem Zuckerbergem a jeho skupinou postavenou kolem Facebooku to předloni vypadalo bledě. Samozřejmě, relativně bledě – stále to byl sice trochu zchudlý, ale stále miliardář s obrovským globálním vlivem. Ale akcie jeho firmy Meta padly na dlouhodobé minimum, investoři byli neklidní z hospodářských výsledků firmy i ze zatím nepříliš úspěšné sázky na takzvané metaversum. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Drama a emoce kolem vyhození ministra místního rozvoje Ivana Bartoše z Pirátů nabírají obrátky. Celá situace mimo jiné ukazuje, jak moc Piráti museli tři roky ve společné pětikoaliční vládě trpět.Co vše předcházelo výbuchu v doposud poklidném kabinetu, jenž si zakládal na tom, že se na veřejnosti nehádá, řeší v podcastu Vlevo dole političtí reportéři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková.„Teď to z nich vytrysklo, když říkají, jak jim vadí, že premiéra řídí kmotři a oligarchové a že za vším je spiknutí. Samozřejmě legrační je, že jim to začalo vadit až po debaklu v krajských volbách po vyhození Bartoše z vlády,“ říká v podcastu Dolejší.Pravda je, že Pirátům se asi nemohlo nic lepšího stát. Od pokažené digitalizace byli vyhozeni a nemusí odcházet sami. Navíc jim pomohl premiér Fiala způsobem, jakým to provedl. A oni místo aby situaci zkusili otočit ve svůj prospěch, začali spřádat konspirační teorie.Rozpadl se mýtus o tom, jak se pětikoaliční vláda nehádá. Proč ale spor vybuchl s tak nečekanou silou? „Možná je to tím, jak Petr Fiala za každou cenu chtěl, aby se strany neokopávaly. Občas je zdravé si pnutí veřejně vyříkat. Emoce se dusily tak dlouho, až explodovaly všechny najednou,“ komentuje v Reaktoru Stuchlíková.Kdy naposled bouchly saze vám? A necháváte si čistit komín pravidelně? Poslechněte si ještě teplý Reaktor!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Ve funkci je nováčkem. Hned od začátku sezony je ale Petr Sýkora nejvíc sledovaným hokejovým manažerem v Česku. I proto, že Pardubice s jeho příchodem do funkce sportovního ředitele upravují model fungování. Už to alespoň navenek nemá být one man show Petra Dědka, který doposud velmi aktivně komunikoval do médií i na sociálních sítích. A už ze začátku sezony jdou náznaky, že by tomu tak reálně mohlo být. Bude? A nakolik zabralo Petru Sýkorovi o tom přesvědčit zbytek klubu? I to je tématem nového Zimáku. “Vyříkali jsme si nějaké věci stran kompetencí a všeho, to musí být. Všichni si chceme říkat věci na rovinu, i my se tady umíme pohádat. A dost,” líčí Sýkora. “Ale není to tak, že bychom chtěli dělat nějaké velké změny, klub je na skvělé cestě. Je tu tým lidí, se kterým se bavíme, jak to má fungovat a nastavíme si nějaký směr,” dodává.Klub byl už dvakrát pár krůčků od titulu. Nakonec se mu ale na vrchol dojít nepodařilo. Teď to chce Dynamo napravit. I tím, že některé věci musí jasně řešit hned. “Samozřejmě nikomu se neříká dobře něco nepříjemného na rovinu, ale člověk to musí říct, nedá se to obcházet,” uznává Sýkora.A popisuje lekci z minulých let. “Třeba dva, tři roky zpátky jsem měl na starosti kabinu, pár věcí jsem přehlédl, a nám se to vymstilo, protože jsme vypadli. A pak to z těch kluků začalo vycházet - nám tady nefunguje tohle, nebo jiná věc. A člověk si to pak rekapituluje a říká si: ‘No jo, tak tohle jsem věděl, tohle jsem taky věděl,' a člověk najednou zjistí, že bez toho, aniž by byl upřímný, to nemůže dopadnout dobře. Vždycky se vám to někde vrátí,” vysvětluje nový sportovní ředitel.Velkým poučením je i prohrané finále play off s Třincem. “Spousta věcí je tajných, ale v těch zápasech jsme mohli být v některých věcech důraznější. Když jsme vyhráli zápasy jednoznačněji, mohli jsme pracovat na některých aspektech. V play off byl i kolem toho nějaký humbuk v médiích, takže i na vyjadřování se do novin. Detaily ve hře jsou věcí trenéra, s každým hráčem měl pohovory, co zlepšit, v čem přidat. Věřím, že se to ukáže i v sezoně,” doufá Sýkora.Právě proto, aby se tým vypořádal s krizovými momenty, se rozhodl rozšířit lídrovskou roli na ledě i mimo něj o Romana Červenku. “Nekoukáme se, co Třinec. Jedna z věcí, kterou jsme si vyhodnotili, bylo, že další lídr do kabiny je nutný. A když se naskytl takovýto lídr, tak nám to zapadlo,” popisuje Sýkora.V novém Zimáku jsme ale probrali spolu s Miroslavem Horákem do detailu i téma sportovních ředitelů v Česku. Jakou mají váhu a jak jsou schopni? Kdo na mapě chybí a kde se zase bez sportovního manažera (ne)obejdou? Jak si stojí sportovní ředitelé v top klubech? Podívejte se a poslechněte si celý nový nabitý Zimák na iSport premium a zimakpodcast.cz!

Tlaková níže Boris způsobila před krajskými a senátními volbami rozsáhlé povodně na většině území. Na jedné straně obrovská tragédie a škody v řádu desítek miliard korun. Na straně druhé jsme byli svědky z větší části perfektně fungujícího integrovaného systému a pouze - na rozdíl od roku 1997 - jednotek tragicky zesnulých. Samozřejmě, že tu byly tragické situace typu zhroucení břehu řeky nebo špatně vyhodnoceného termínu evakuace ze strany primátora Opavy a starosty Krnova. To jsou věci, které nikdy předem nedokážete odhadnout a odvrátit. Také se rozběhne veřejná diskuse, jestli je normální nestavět přehrady, suché poldry a retenční zařízení jen kvůli odporu jednotlivců, aby pak v následných povodních trpěly desetitisíce lidí. Tyto záplavy úplně zatemnily nadcházející krajské a senátní volby. Zároveň nasvítily výrazné osobnosti z řad hejtmanů, primátorů a starostů. Někoho Boris udělal, jiného "oddělal." K těm prvním určitě patří hejtmané jako Kuba, Grolich, Suchánek, Pecková, Bělica, Schrek a Červíček. V novém podcastu si také klademe otázky: Měly by se krajské a senátní volby odložit? A kdo zaplatí škody? Nejde zase o další socializaci ztrát? Anebo to už neodmyslitelně patří k rysům tzv. nárokové společnosti, v níž žijeme? Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Evakuace, ale i pouhé sledování ničivých účinků povodní může být stresující pro každého. Samozřejmě i pro děti. „Nikdy nelžeme a nevymýšlíme si. A vyprávíme o povodních jako o příběhu, který začíná ještě v době bezpečí,“ radí ve Speciálu Plusu a Radiožurnálu vedoucí Českého institutu pro psychotraumatologii a EMDR a krizová interventka Zuzana Čepelíková. „Důležité je říct, že teď to zvládáme a budeme to zvládat i poté,“ doplňuje.

Na hlavě ji mělo celkem dvacet jedna českých králů a jedna panovnice. Svatováclavskou korunu si ale můžete vyzkoušet nebo dokonce půjčit i vy. Samozřejmě nikoli tu originální na výstavě, která začne na Pražském hradě v úterý 17. září, ale kopii ve skladu kostýmů barrandovských filmových ateliérů, takzvaném fundusu, kde jsme natáčeli první díl seriálu o fenoménu korunovačních klenotů.

Přestěhování konference Globsec Forum z Bratislavy do Prahy není přestěhování jen tak nějaké konference a není to jen tak nějaký signál. Globsec Forum byla totiž v minulých víc než deseti letech jedinou velkou intelektuální a politickou akcí, která přesahovala nejen hranice Slovenska, ale i střední Evropy. Samozřejmě je tu světová bezpečnostní konference v Mnichově, která je skutečně globální událostí, ale slovenský Globsec je hned příčku pod ní.

Na Ukrajinu jezdí fotografovat deset let, poslední dva roky dokumentuje místa nejvíc zasažená válkou. „Jiní fotí zázemí nebo každodennost hlouběji v týlu. Mě primárně zajímá to epicentrum,“ říká fotograf Stanislav Krupař, který byl hostem podcastu Mediální cirkus a který se do válkou zmítané země znovu vydal tento týden, jen pár dní po natočení rozhovoru.Opět přitom míří do míst nejtužších bojů, konkrétně do Doněcké oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. „V Pokrovsku, Avdijivce a Vuhledaru mám spoustu známých jak mezi civilisty, tak mezi vojáky. Teď se tam ta situace silně dramatizuje. Tak chci být u toho,“ vysvětluje s tím, že právě v Avdijivce se probudil i 24. února 2022, kdy Kreml zahájil vpád na ukrajinské území.Ruská vojska v posledních dnech přitvrzují v útocích na ukrajinskou obranu u zmíněného Pokrovska. Boje v okolí města a přilehlých vesnicích doprovází ustavičné ostřelování, kvůli kterému už podle agenturních zpráv zemřelo i mnoho civilních obyvatel.„Vesnice za vesnicí, které jsem dobře znal, mizí z povrchu zemského a mě to samozřejmě strašně trápí a štve. I to je důvod, proč se tam chystám.“ říká Krupař s tím, že opět jede i za vojáky, kteří budou blízko první linie. „Od té doby, co jsou tam nasazeni, to území jenom pomalu, ale vytrvale ztrácí. Vesnice, ve kterých jsem s nimi byl ještě na jaře, jsou už dávno ve spárech ruské armády.“Právě díky dobrým vztahům s ukrajinskými vojáky se fotografovi pravidelně daří proniknout až do míst nedaleko fronty. Spolupracuje třeba se skupinou snajprů. Několik dní také strávil s lékaři u Avdijivky v polní ošetřovně, která jinak bývá pro novináře nepřístupná.„Hele, pojedeš s námi úplně dopředu“Nebojí se při takových akcích o život? „Není to tak, že by mě vzali všude, kam bych chtěl. Do těch nejdivočejších bojů mě nikdy nevzali. Řídím se jejich rozkazy, respektuju to, co mi nabídnou a to, co mi zakážou. Netlačím se nikam přes jejich zákaz,“ reaguje Krupař.„Mě baví být v uzavřeném kolektivu třeba do 20 lidí, kde můžu důvěrně poznat jednotlivé účastníky a můžu navázat blízké vztahy uvnitř té skupiny. Zároveň je pozoruju a z toho vznikají moje fotografie. A už je v zásadě jedno, co se odehrává. Samozřejmě, pokud ti kluci jedou někam do akce a jsou ochotni vzít mě s sebou, tak jedu. Už jenom proto, abych nebyl za srágoru, který jenom parazituje a plně se neúčastní jejich života.“Přímo v akci se snajpry nebyl od konce loňského roku: „Ještě začátkem listopadu, kdy bojovali v Avdijivce, mi nabízeli: hele, pojedeš s námi úplně dopředu na naše pozice. To bylo 800 metrů za frontou, odkud likvidovali nepřátelské vojáky. Ale já jsem měl sérii zakázek pro německá média a když jsem se tam v půlce prosince vrátil, tak už to nešlo. Rusové začali víc tlačit, používali klouzavé bomby KAB, které likvidovaly celé baráky. A to už mě řekli: omlouváme se , ale teď tě tam nevezmeme. To už je příliš riskantní.“Udržování blízkých vztahů s místními je pro Krupařovu práci zásadní. Díky tomu ví, kdy si může dovolit fotit: „Lidi si na mě zvyknou a necítím se jako hyena. Což se mi párkrát stalo při leteckých útocích v Kyjevě nebo v Pokrovsku. Je zmatek, lidi upí, teče krev a do toho objeví parta reportérů, kteří neumějí ani ukrajinsky, ani rusky anemilosrdně tam začnou fotit. V těch situacích se cítím hrozně nesvůj a musím se nutit, abych to dělal taky. A to nemám rád. Takže pro mě je klíčové, být v kolektivu lidí, které znám.“Stanislav Krupař, který v minulosti fotil například pro Lidové noviny nebo časopis Reflex, se v posledních letech živí jako fotograf a reportér na volné noze. Spolupracuje především s německými týdeníky a časopisy Die Zeit, Stern nebo Focus, se švýcarským Neue Zürcher Zeitung nebo s holandskými a belgickými médii. V Česku pak třeba s magazínem Reportér, příležitostně například i se Seznam Zprávami.„V ideálním případě to funguje tak, že tě tam ta redakce vyšle. Ale teď je pro mě čím dál tím obtížnější přesvědčit někoho, aby mně zakázku dal. Vyjíždím tam vlastně na svý triko,“ popsal Krupař úskalí práce nezávislého fotografa.„Upadající zájem o moji práci koresponduje s upadajícím zájmem médií o Ukrajinu. Ten konflikt se táhne dlouho, média jsou z něho unavená a očekávají vždycky něco nového. A já většinou nemám úplně nic nového, co bych jim mohl nabídnout,“ říká.Nové jsou podle něj hlavně posuny v životech lidí, které dokumentuje. „Naposledy na jaře jsem chtěl dělat velkou reportáž o jedné holce snajperce a než jsme se k tomu rozhoupali, tak tu Káťu zabili,“ prozrazuje.Proč Stanislav Krupař říká, že je fotograf, ale ne novinář? Jak moc si podle něj reportéři ve válečném konfliktu pomáhají? A jaké fotografie dokážou zahývat veřejným míněním?

Tohle je docela troufalá otázka - zvlášť, když je na Pražském hradě teprve rok a čtvrt: uspěl, nebo zklamal Petr Pavel v roli prezidenta? Provokativní téma zvolili političtí reportéři z Vlevo dole pro letní debatní podcast Horké hlavy.Václav Dolejší i Lucie Stuchlíková se shodují, že ve srovnávání se svým předchůdcem Petr Pavel nepochybně září. Mimo jiné proto, že je oblíbenou hvězdou u spojenců na Západě, zatímco Miloš Zeman byl naopak miláčkem autoritářů na Východě. Tyto argumenty dnes ale ponechme bokem, protože překonat Zemana není zas tak těžké.Podcasteři si doslova střihli o to, kdo bude v duelu zastávat jaké stanovisko. Václav prohrál, takže musel argumentovat, čím prezident Pavel zklamal, opačným úkolem Lucie bylo jásat, v čem všem zazářil.„Musím na úvod říct, že se mi vlastně nejvíc líbí, jak je prezident Pavel civilní, nemá papalášské manýry a netestuje hranice Ústavy, jak to zkoušeli všichni polistopadoví předchůdci,“ začíná Václav Dolejší na pozitivní notu, ovšem rychle dodává: „Myslím ale, že jeho voliči čekali, že bude aktivnější. Ne že bude dávat najevo, že ho to zas tak nebaví, že politika je stejně nějaká divná a že už prezidentskou funkci možná raději ani nebude obhajovat.“Prezident sice září v zahraniční politice a otázkách bezpečnosti, nicméně v domácích záležitostech spíš plave. Podle Dolejšího v řadě situací vidíme, že Pavel se v  prostředí tuzemské politiky příliš nevyzná, možná jím i trochu opovrhuje, nemá „přečtené spoluhráče“, nezná jejich finty.Lucii Stuchlíková v řečnickém duelu oceňuje na prezidentovi nejvíc to, jak dokáže otevírat a nastolovat témata, která ostatní politici přehlížejí. Ať už jde třeba o problémy chudších regionů, potíže mladých lidí nebo sexuálních menšin či třeba nastartování zamrzlé debaty o přijetí společné unijní měny.„Samozřejmě že občas u něj vidíme politickou nezkušenost, až naivitu, jako třeba v případě snahy zakopat příkopy mezi vládou a opozicí,“ říká Stuchlíková. „Ale mně se vlastně líbí, že to aspoň zkouší, vždyť přesně tohle lidé od hlavy státu očekávají. Že bude nadstranický, že bude zahlazovat příkopy, sjednocovat, obrušovat hrany.“A jaký je váš názor na prezidentský výkon Petra Pavla po roce a čtvrt na Pražském hradě? Hlasujte v anketě a podpořte v letním souboji Horkých hlav jednoho z podcasterů!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

„Česká liga může teď v létě přijít o dva výjimečné hráče,“ konstatují Nosiči vody. O sparťana Angela Preciada má zájem Everton, o slávistu Oscara Dorleyho zase Sevilla. Hledají se průsečíky v zájmech českých klubů a jejich hvězd.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 Sparta v Teplicích vyhrála, ale nezářila11:00 Slavia mohla líp využít převahu proti Budějovicím21:00 Zranění Kabonga je problém pro Plzeň26:00 Budějovická kontroverze a Straka30:00 Kalibrovaná čára na ofsajd v akci45:00 Pohárové zápasy Baníku a Boleslavi51:00 Sázkařské okénko s Fortunou#####Když jsou na place, patří mezi ty nejvýraznější. Ve svých 26 letech vkročili do etapy, která se běžně nazývá ideálním fotbalovým věkem. A právě proto patří mezi to nejžádanější zboží z celé Chance ligy. Ať už je řeč o sparťanském Angelu Preciadovi či o slávistovi Oscaru Dorleym, u obou platí, že momentálně představují naprosto nenahraditelné součástky v herních systémech svých týmů.„Oba dozráli do svých nejlepších let. A v takovém věku tedy zákonitě pomýšlejí na vrcholné angažmá svých snů, nebo na smlouvu, kterou se definitivně zajistí. Pokud by se Spartě nebo Slavii podařilo prokousat se z kvalifikací do Ligy mistrů, bylo by pak pro ně samozřejmě mnohem snazší udržet své opory v kádru,“ zamýšlí se Karel Tvaroh, bývalý fotbalový obránce.„Oscar Dorley se stal na jaře pro Slavii naprosto nepostradatelným hráčem. Troufnu si říct, že i nejužitečnějším. Jenže pokud ti konkuruje zájem ze španělské Sevilly, těžko s tím lze rovnocenně soupeřit, i když je liberijský fotbalista vázán v Edenu platným kontraktem. A co si budeme namlouvat, druhý Oscar ve Slavii není,“ přemítá Luděk Mádl, zkušený fotbalový novinář.„V jeho případě bych nepodceňoval ani efekt levonohého fotbalisty. Slavia z toho dlouhodobě těží, poslední zápas proti Budějovicím je tomu dobrým příkladem. Kreativní leváci bývají pro obrany soupeře v lecčem méně čitelní,“ dodává Tvaroh.Slávistickou pozici v debatách o možné budoucnosti liberijského fotbalisty popsal na síti X šéf klubu Jaroslav Tvrdík. „Oski je můj nejoblíbenější hráč. Budu usilovat o to, aby neodešel v sezoně 2024/2025. Ale chápu, že přijde den, kdy bude chtít odejít,“ napsal mj. Tvrdík. A přidal zmínku, že o údajném zájmu z Turecka ví jen z médií. K nabídce ze Sevilly se ovšem nevyjádřil, tudíž ji nepopřel. A to nabízí interpretaci, že ji tímto vyjádřením tiše připustil.Co se týká Angela Preciada, do zápasu v Teplicích vtrhnul po poločasové nudě jako ofenzivní uragán. Ačkoliv podle Nosičů vody zavinil vyrovnávací branku domácích, když se pozapomenul při hlídkování na zadní tyči, jeho přínos do útoku je na poměry české ligy mimořádný. „Ať už se bavíme o jeho dynamice, schopnosti vedení balonu ve sprintu, řešení ve finální třetině, těžko bychom u nás hledali nebezpečnějšího beka,“ rozplývá se Tvaroh.„Velkou otázkou zůstává, co se Spartou a také se samotným Preciadem udělá opakovaně reportovaný zájem z Evertonu. Samozřejmě těžko odhadovat, jestli je na jejich pořadníku posil pro tuto pozici číslem jedna, ale pokud ho mají mezi svými transferovými prioritami, čeká nejspíš Letenské tuhý vyjednávací boj,“ kontruje Luděk Mádl.V podcastu uslyšíte i o zázračně rychlém návratu finského středopolaře Kaana Kairinena, který ze zlomeniny nohy navzdory nelichotivé predikci dokázal zotavit už za dva a půl měsíce. Nechybí detailní rozbor robbenovského zakončení slovenského křídelníka Lukáše Haraslína, kterým se gólově blýsk i v Teplicích, podobně jako už mnohokrát předtím. Jak je možné, že ač všichni vědí, jakou zbraň takto snadno čitelní fotbalisté v klíčové chvíli vytáhnou, přesto jim to stále vychází?Poslechněte si celou epizodu!Nosiči vody si pro vás připravili i dárek: dvě vstupenky na utkání kvalifikace Ligy mistrů Slavia-Union St. Gilloise. Obdrží je ten, kdo uspěje v soutěži, jejíž podmínky najdete na instagramovém účtu podcastu Nosiči vody.-----Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

V poslední době je moderní takzvaný glamping. Lidé přespávají v domcích na stromech, indiánských týpí nebo na mysliveckých posedech. Včelař Luboš Nosek postavil na okraji louky apidomek.

Prázdniny začínáme netradičním experimentem.

V dalším díle Dan vyzpovídal Pavola Nerudu, kterého nejspíše znáte jako mozek organizace Oktagon MMA a jejího spolumajitele. Pavol má zajímavou životní cestu od vyrůstání na sídlišti, přes práci vyhazovače a plavčíka po úspěšného fotografa a konečné zakotvení právě u bojových sportů. Tenhle díl není ani tak o bojových sportech, ale o rutinách a principech, které Pavolovi pomáhají žít jeho vysněný život. Jestli vás zajímají rady, jak si líp uspořádat život a nastavit se na úspěch, tak je tahle epizoda pro vás! V podcastu Pavol prozradil jeho zajímavý pohled na bojové sporty a to, proč si myslí, že by je měl zkusit každý. Dále se s Danem rozpovídali o žití v zahraniční a ranních rutinách a myšlenkách, které mu pomáhají být lepším člověkem. Samozřejmě došla řeč i na jeho působení v organizaci Oktagon a její další směřování. 

Petr se po sedmi letech vrací k iPadu!

Tým Heleny Heleny Langšádlové poslední týdny masivně zásobuje média informacemi, co všechno ministryně pro vědu, výzkum a inovace ve vládě vlastně dělá. Důvod ofenzívy je jednoduchý: politička se tak brání kritice části TOP 09, že není ve vládě moc vidět. A také úvahám, jestli ji proto nevyměnit.Nespokojenost s prací ministryně je ve straně o to bolestivější, že přechod k moderní ekonomice, novým technologiím a podpora inovací je právě pro TOP 09 důležitým tématem. Takže nevýrazný výkon ve funkci strana bere jako promarněnou šanci.„Samozřejmě že Helena Langšádlová to má těžké, protože buje s vědci, chce změnit jejich financování tak, aby se odvíjelo víc od konkrétních výkonů, což se každému nelíbí,“ říká Václav Dolejší.„Skoro bych si vsadila, že by k výměně už dávno došlo, kdyby Topka někoho hvězdného na tento post měla,“ domnívá se Lucie Stuchlíková.Jako o možném nástupci Langšádlové se mluví o mladém místopředsedovi Matěji Havlovi. „Pak je tu babišovská možnost nějaké hvězdy zvenku,“ přemýšlí Dolejší. „Ale musela by to být opravdu pecka. Jméno, ze kterého se posadí na zadek akademici i média,“ dodává Stuchlíková.Nechali byste se vyfotit v jaderném reaktoru? Jak málo může brát doktorand, než umře hlady? A proč má Česko víc inovačních strategií než Silicon Valley? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky. Jsou také příležitostí k zastavení, odpuštění a jít může člověk i ke zpovědi. „Samozřejmě existuje zpovědní tajemství, takže nikdy nebudu konkrétní, ale někdy jsou to před Velikonocemi opravdu velké věci. A za ten večer, co zpovídám, se často stane, že padají i slzy,“ popisuje římskokatolický kněz Marek Orko Vácha. Je také biolog, spisovatel nebo skaut.

„Samozřejmě že někdy děláte věc, která vám není úplně po chuti. Právě v takových chvílích si uvědomím, že je to práce. Tehdy si říkám: ,Udělej to, další projekt už bude jiný‘," popisuje Vladimír Strejček, výtvarník a zakladatel studia užitého umění Drawetc. V Hovorech mluví také o tom, jak se dělají storyboardy, o rodičích, kteří mu dali svobodu, aby si dělal, co chce, o tetování, o ateliéru v bývalé tělocvičně boxu nebo o umělé inteligenci. Ptá se Naděžda Hávová.