Podcasts about samoz

V rubrice Brambora s vejcem nás tentokrát do svého nitra nechal nahlédnout programmer MFF Karlovy Vary Vojta Kočárník. Samozřejmě jsme se ho i ptali, co přesně dělá takový programmer a proč se tomu neříká nějak česky. Také jsme po něm chtěli, aby se popsal ve třech slovech a z Vojty vypadlo, že by to byla popelnice směšného odpadu.

V rubrice Brambora s vejcem nás tentokrát do svého nitra nechal nahlédnout programmer MFF Karlovy Vary Vojta Kočárník. Samozřejmě jsme se ho i ptali, co přesně dělá takový programmer a proč se tomu neříká nějak česky. Také jsme po něm chtěli, aby se popsal ve třech slovech a z Vojty vypadlo, že by to byla popelnice směšného odpadu.Všechny díly podcastu Brambora s vejcem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Udavač ztrácí tu svou duši. Dokonce předseda vlády Petr Fiala – a to jsem nikdy v žádném jiném režimu nezaznamenal – vyzýval občany, aby udávali. Samozřejmě, každý režim využíval těchto služeb, ale aby to takto dělal předseda vlády, to ne. On už to nevnímá tak, že se tím dehonestuje, protože už společnost je na to zavedena,“ říká sociolog Petr Sak v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 14.07.2026, www.RadioUniversum.cz

„Pro politiky jsou podcasty strašně jednoduché a pohodlné. Nedivím se jim. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to je často strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo,“ myslí si tvůrce Vinohradské 12 Matěj Skalický. „Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ pokračuje novinář, který byl hostem Mediálního cirkusu. Reportér a moderátor Českého rozhlasu Matěj Skalický pracuje ve veřejnoprávním médiu patnáct let, od března 2022 vede a moderuje oblíbený zpravodajský podcast Vinohradská 12. Za svoji práci letos na jaře získal prestižní ocenění Novinářská křepelka. S pořadem také pravidelně boduje v soutěži Podcast roku. „Je dobře, že je ten podcast nejen slyšet, ale i oceňován, protože máme ročně dvacet milionů stažení, to je naprosto impozantní číslo. K tomu mám možná větší respekt než k těm cenám, ale je to něco, co mě těší. Myslím, že to je dobré ohodnocení celého týmu Vinohradské 12,“ říká novinář. „Vinohradskou 12 dělá denodenně přes deset lidí. Ne každý díl dělá deset lidí, ale ten tým je více než desetičlenný. A ti lidé tam nechávají srdce, protože to je práce na minimálně čtrnáct hodin denně a je to někdy hodně náročné.“ Ty jsi blázen, proč bys to dělal? Ročně tým Vinohradské 12 vyrobí zhruba 250 dílů, až na pár výjimek drtivou většinu z nich moderuje Skalický. „Je to sedm dní v týdnu, dvanáct měsíců v roce. Je to strašné, ale právě tak to má být. Podle mě je hrozně důležité, že to moderuje jeden člověk. První tři měsíce jsem si myslel, že vydržím tři měsíce. Pak jsem si myslel, že šest. Pak, že rok. A teď to už držíme čtyři roky a kus. Je to náročné, ale nestěžuji si, dělám to strašně rád. Vnímám to jako extrémně důležitou službu,“ vypráví moderátor, který každý všední den se svými hosty v podcastu rozebírá jedno z klíčových domácích nebo zahraničních témat. Na víkendy zároveň chystá speciální podcastové série. „Každý mi říkal: ‚Ty jsi blázen, proč bys to dělal?‘ Ale já v tom vidím to, že se toho děje strašně moc, tak proč bych měl ochuzovat posluchače a posluchačky o jeden den zpravodajských událostí? Tak jim ten speciál dám na víkend. Třeba o víkendu někam cestují, tak si něco nadčasového rádi poslechnou,“ vysvětluje Skalický. Vinohradskou 12 převzal Matěj Skalický v rozhlase před čtyřmi lety po původní zakladatelce projektu Lence Kabrhelové, která se svým týmem odešla do Seznam Zpráv pracovat na zpravodajském podcastu 5:59. „Měl jsem tehdy jet jako zpravodaj za Český rozhlas do Spojených států a přišla tato nabídka. To byla taková Sofiina volba, ale overchoice efekt, že máte strašně moc dobrých nabídek a teď si máte jednu vybrat. Já jsem za to samozřejmě hrozně vděčný, ale byl to tlak. Samozřejmě jsem vstupoval do vod - a všechna čest Lence, že sem ten formát z Ameriky přinesla - o kterých jsem věděl, že jsou a budou hrozně populární. A že budu určitě víc vidět, víc slyšet a že nesmím selhat,“ vypráví novinář. "Pro mě bylo důležité navázat na to, co dělala Lenka, i s ohledem na to, že si ji extrémně vážím za to, co udělala. Takže tam nebylo pochyb, jakou cestou se vydat, “ dodává Skalický. Zároveň neskrývá, že začátky byly velmi těžké. „Už jsem v té době studoval podcasty na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zpravodajské podcasty zvlášť, ale nevěděl jsem, jak se to dělá. Je to je trochu jiné rádio, takové rádio 2.0 a musíte tomu hodně přizpůsobit styl komunikace, výrobní procesy. A já jsem si skládal celý tým znovu,“ vzpomíná. „První tři měsíce byly strašné. Epizody jsme dělali déle než den. Jezdil jsem se domů na čtyři hodiny vyspat a jel jsem tam zpátky. Měl jsem vysoké nároky. Uměl bych natočit rozhovor a vydat ho, ale takto se podcasty formátu The Daily od New York Times, což je trochu modifikovaná Vinohradská 12, nedělají. To chce píli, to chce zručnost a to se musíte naučit. A já si myslím, že se to doteď učím,“ popisuje novinář. „Z 26 hodin, co nám trvala první epizoda, to si doteď pamatuji a už bych se k tomu v životě nechtěl vracet, tak jsme na takových 10, 16 na jednu epizodu. Já jsem to chtěl tolikrát vzdát, ale tolikrát. Ale nevzdali jsme to, za to jsem rád. Teď říkám všem, ať nikdy nic nevzdávají,“ dodává. Publikum na Spotify a na YouTube stárne Popularita podcastů v Česku v posledních letech stále roste a každý rok přibývají nové pořady. Ve velkém si je už oblíbili také politici a politické strany v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ve veřejném prostoru i v médiích na svá videa pravidelně odkazuje. „Podcasty a videocasty dělají všichni, nejen hnutí ANO, ale naprosto všichni. Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ myslí si novinář. „Pro politiky je to strašně jednoduché a pohodlné. Já se jim nedivím, že to dělají, protože současná doba to umožňuje a pro ně je to přece mnohem méně složité jít si někam něco říct třeba s parťákem ze strany, než být konfrontován novinářem někde na rozhovoru. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to často je strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo anebo neodpovídat na otázky a jenom si to říct někde v podcastu.“ Měl by Český rozhlas vyrábět i podcasty žánru true crime? Jaké trendy na tuzemské podcastové scéně stále chybí? A bude boom podcastů ještě pokračovat? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Vibrátor. Jedna z nejznámějších erotických pomůcek na světě, kterou dnes najdete téměř v každém sexshopu. Jenže víte, odkud vlastně pochází? Vznikl opravdu jako lékařský přístroj na léčbu ženské hysterie, nebo je to jen mýtus, který se opakuje už desítky let? A jak se z nenápadného domácího spotřebiče stal symbol sexuální revoluce?V novém dílu Lascivního podcastu jsme se ponořili do fascinující historie vibrátorů – od prvních elektrických přístrojů britského lékaře Josepha Mortimera Granvilla přes katalogy domácích spotřebičů až po okamžik, kdy se vibrátory začaly objevovat v pornofilmech a výrobci je raději stáhli z běžné reklamy. Povídáme si také o tom, proč historička Hallie Lieberman zpochybňuje známý příběh o „léčbě hysterie“ a proč je dobré oddělovat filmové legendy od historických faktů.Nechybí ani popkulturní milníky, které změnily pohled veřejnosti na erotické pomůcky. Vzpomínáme na slavný Rabbit ze seriálu Sex ve městě, který doslova vyprázdnil sklady obchodů po celém světě, na film Hysteria (aka Vrtěti ženou), jenž pracuje s romantizovanou verzí jejich vzniku, nebo na seriál Grace a Frankie, který pomohl normalizovat sexualitu i ve vyšším věku.Zamýšlíme se také nad tím, jak filmy jako Padesát odstínů šedi otevřely cestu k běžnějším debatám o vibrátorech, BDSM i dalších erotických pomůckách.Samozřejmě se dostaneme i k samotným vibrátorům. Jaké jsou rozdíly mezi klasickými modely, Králíčci, wandkami, mini/bullet vibrátory, vibračními vajíčky, párovými pomůckami nebo prostatickými vibrátory?A proč některým lidem vibrace jednoduše nevyhovují, zatímco jiní na ně nedají dopustit? Porovnáváme také klasické vibrátory s podtlakovými stimulátory typu Womanizer a vysvětlujeme, proč nejde o konkurenty, ale o dvě odlišné cesty k potěšení.A protože jsme za posledních patnáct let otestovali stovky různých vibračních pomůcek, přidáváme i vlastní zkušenosti. Jak se změnila jejich kvalita, design i technologie? Které inovace skutečně posunuly celý obor dopředu a které byly jen marketingovou nálepkou?Pokud jste si někdy mysleli, že vibrátor je jen hračka, která „prostě vibruje“, tenhle díl vám ukáže, že za více než stoletou historií vibrací se skrývá mnohem zajímavější příběh, než byste čekali.Kam dál pokračovat:https://www.lascivni.cz/tag/vibratory/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/5-nejlepsich-vibratoru-pro-zeny-top-vyber/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/nejlepsi-analni-vibratory/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/nejlepsi-vibratory-na-g-bod/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/nejlepsi-vibratory-klitoris/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/nejlepsi-levne-vibratory/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/nejlepsi-luxusni-vibratory/Celý díl (1 hodina a 8 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.1) Kde můžete spolehlivě a diskrétně nakupovat hračky?V jakých českých obchodech sami nakupujeme pomůcky pro testování? A proč zrovna na těchto? Máme je ověřené z hromady objednávek!Tyto můžeme rozhodně doporučit:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sexshop.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva!),⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Růžovýslon.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (KUPON LASCIVNI - 15 % sleva na bestsellery),⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sexshop51.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva na nezlevněné kousky) adalších +20 jsme  ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠v rámci redakce testovali zde...⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Mýtus o ztracené pozornosti. Proč soustředění nevyrůstá z disciplínyPředstavme si, že bychom všichni dostali na záda batoh s kameny a někdo pak sledoval, jak se nám chodí, a poznamenával, že dříve lidé chodili svižněji. Přesně tak někdy působí dnešní stesky nad tím, že se lidé už neumějí soustředit. Samozřejmě existuje řada studií, které ukazují, že se v digitálním prostředí hůře soustředíme. Z toho ale neplyne, že bychom pozbyli soustředěnost. Plyne z toho především to, že dnešní prostředí nám do cesty staví mnohem více překážek.Představa, že se už neumíme soustředit, se přitom pomalu mění v nový kulturní mýtus. Ne snad proto, že by byla zcela nepravdivá, ale proto, že zamlčuje podstatnou část skutečnosti. Jako by z ní vyplývalo, že dříve byli lidé přirozeně soustředění a že normální člověk se soustředí. Kdo to nedokáže, tomu jsou dnes k dispozici diagnózy, léky i nejrůznější doplňky, které mají tuto novou civilizační nemoc napravit.Jenže myslitelé upozorňují na roztržitost jako na přirozenou vlastnost člověka od samých počátků filozofie. Americký filozof William James, spolutvůrce pojmu „proud vědomí“, dokonce považuje rozbíhavost za základní vlastnost lidské mysli. A na mnohé důležité věci podle filozofů nepřicházíme tehdy, když se usilovně soustředíme, ale když necháme mysl volně bloudit. Dobré knihy se podle Nietzscheho spíše vychodí, než vysedí.Právě tomuto tématu se věnuje Matthew B. Crawford, původně fyzik a filozof, který opustil akademickou kariéru a stal se opravářem motocyklů. Tvrdí, že krize pozornosti souvisí především s tím, že přestáváme obývat skutečný svět a nahrazujeme jej světem digitálně zprostředkovaných obsahů a služeb. Současně dochází k tomu, co nazývá de-skilling of everyday life – odzručňování každodennosti. Čím dál méně činností vyžaduje dovednost, trpělivost, přímý kontakt se světem. Místo toho stále častěji pouze vybíráme mezi předem připravenými možnostmi – nakupujeme, klikáme, volíme.Tím se nám svět odcizuje. Ztrácíme schopnost nejen jej utvářet, ale také v něm skutečně jednat. Crawford tvrdí, že pozornost nevzniká uvnitř nás, ale ve světě, který nám klade odpor a vyžaduje naši účast. Tuto myšlenku ilustruje srovnáním starých disneyovských grotesek a současných animovaných filmů. Mickey Mouse dvacátých let žil ve světě, kde se věci vzpouzely, stroje nefungovaly podle plánu a bylo třeba něco postavit, opravit nebo se naučit. Dnešní pohádky naproti tomu často přesouvají drama do člověkova nitra. Stěžejním problémem už není svět, ale emoce, komunikace nebo hledání vlastní identity.A právě zde se skrývá poselství celé knihy. Pozornost není jen disciplína; je především formou lásky ke světu. Ke světu, který není dokonalý, ale právě proto nás zve k činnosti, zručnosti, přemítání. Skutečná pozornost nevzniká tehdy, když se stále více obracíme do sebe, ale tehdy, když se necháme oslovit skutečností, která není naším výtvorem.

Olaf se Zikym unikli před vedrem do studia Únik a přináší novinky především z festivalů. V úvodu okomentujeme jak se nepodařil letošní Metronome. Olaf rozjíždí polemiku o sponzorech soutěží kapel. Poradíme jaké zvukaře si pozvat, pokud tušíte, že vám na festivalu naprší do aparátu. Samozřejmě dojde i na Rock pod kameňom, kde proběhly hodně zajímavé věci a zasadíme to i do kontextu, protože jde o jednu z mála akcí na Slovensku, kterou podpořila vláda. Pobavíme se i o koncertech, kterých nebylo málo a byli jsme jak na těch maličkých, tak na velkých festivalech. Na jakém festivalu se můžete seznámit? Co může mít revival a co ne? Jaká kapela bohužel končí? Kdo má podle nás dostávat dotace na kulturu? Jsou backing tracky punkové? Jezdí se na festivaly místo dovolených? A stihneme konečně recenze desek? Pusť to!

Zpráva o tom, že Spojené státy a Írán dospěly k mírové dohodě, je dobrou zprávou, jaká má být. Samozřejmě se může do pátku leccos stát, než bude dohoda podepsána, také obnova infrastruktury a odškodnění obětí bude trvat. Prozatím si ale světové trhy oddechly a to se projevilo na cenách ropy a plynu. Konkrétně cena barelu ropy Brent už poklesla k 80 dolarům a nemá tak daleko k hranici 70 dolarů, na které byla počátkem roku, když se v Perském zálivu začalo válčit.

Zpráva o tom, že Spojené státy a Írán dospěly k mírové dohodě, je dobrou zprávou, jaká má být. Samozřejmě se může do pátku leccos stát, než bude dohoda podepsána, také obnova infrastruktury a odškodnění obětí bude trvat. Prozatím si ale světové trhy oddechly a to se projevilo na cenách ropy a plynu. Konkrétně cena barelu ropy Brent už poklesla k 80 dolarům a nemá tak daleko k hranici 70 dolarů, na které byla počátkem roku, když se v Perském zálivu začalo válčit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pochází z Loučné nad Desnou, stavbu přečerpávací elektrárny tak vnímal zblízka od dětství. Pracovat v ní začal v roce 1993 jako elektrikář. Vypadala prý v podstatě stejně jako dnes. „Samozřejmě nějaké zásahy jsme provedli, např. oběžná kola jsou vylepšená a mají větší účinnost. Dělali jsme převíjení statorového vinutí, a taky dost vyrostly stromy okolo,“ vzpomíná vedoucí provozu Ludvík Štrobl.

Pochází z Loučné nad Desnou, stavbu přečerpávací elektrárny tak vnímal zblízka od dětství. Pracovat v ní začal v roce 1993 jako elektrikář. Vypadala prý v podstatě stejně jako dnes. „Samozřejmě nějaké zásahy jsme provedli, např. oběžná kola jsou vylepšená a mají větší účinnost. Dělali jsme převíjení statorového vinutí, a taky dost vyrostly stromy okolo,“ vzpomíná vedoucí provozu Ludvík Štrobl.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co se děje v zadních traktech Českého rozhlasu a na jaká monstra tam můžete narazit? Samozřejmě především na Čelistní trio Aleš, Vít a Martin, trojici entit posedlých rozbory filmu i sebe samých.Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co se děje v zadních traktech Českého rozhlasu a na jaká monstra tam můžete narazit? Samozřejmě především na Čelistní trio Aleš, Vít a Martin, trojici entit posedlých rozbory filmu i sebe samých.

Komunisté říkali: „Není člověk, není problém.“ Jejich způsob uvažování se nám, byť v poněkud mírnější podobě, oklikou vrací. Vládní koalice se pokouší zcela vykostit zákon o střetu zájmů. Samozřejmě proto, aby mohl Andrej Babiš v poklidu čerpat dotace pro svůj byznys. Strategie je jasná: „Není zákon, není problém.“ My v tom celém ale problém vidíme a v Podpásovce podrobně rozebíráme proč. Zaslouženou pozornost věnujeme i novým motoristickým kádrům na ministerstvech životního prostředí, kultury a zahraničí. Nevzdělanost si skrze ně podává ruku s nezkušeností. Konstatujeme, že se oklikou vracíme do osmdesátých let, kdy při obsazování postů nerozhodovala kvalifikace, ale stranická knížka, známosti a rodinné vazby.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Josef Veselka za poslední tři roky nikomu nezachránil život. Což je něco, co je v jeho životě zcela nezvyklé: předtím zachraňoval životy na denní bázi. Ne proto, že je superman nebo má mimořádné schopnosti. Ale protože je kardiolog. Zachraňování životů je něco, co kardiologové dělají běžně. Je to jejich práce. Josef Veselka tuhle práci miloval, a teď ji už tři roky nedělá, a nikoli proto, že si to tak vybral.Disclaimer: Josef Veselka je můj kamarád a známe se dlouho, a myslím i dobře. Nejsem nezaujatý novinář ani komentátor. Tohle je ostatně už pátý podcast za sedm let, který jsme spolu natočili. Ne proto, že bych mu chtěl dělat reklamu nebo propagaci, ani jedno nepotřebuje a nestojí o to. Ale protože se nám spolu dobře povídá.A taky proto, že Josef Veselka má vždycky co říct. Pořád je totiž vědec, a to ne ledajaký: před měsícem mu vyšla studie v The American Journal of Cardiology, a on je jejím prvním autorem. Týká se léku, který může změnit léčbu hypertrofické kardiomyopatie, tedy nemoci, v níž Veselka patří ke světové špičce.Zároveň je spisovatel. Právě vydal thriller Prezidentské konzilium, první díl tetralogie Správci systému. Je o tom, co se stane, když se kolem nemocného prezidenta sejdou chytré hlavy a každá sleduje jiné cíle, než se zdá. Veselka ví, o čem píše: v jednom prezidentském konzíliu, tom Havlově, sám seděl.  Ale pozor, prezident v románu není Havlem inspirovaný. Skoro by se dalo říct, že je charakterově na úplně druhém konci spektra. A vzorem pro Veselkovu postavu nebyl žádný z prezidentů, které Česko mělo. Je to postava komplexní, šokující... a víc neřeknu, protože už bych prozrazoval děj. Veselkova rada budoucím prezidentům mimochodem zní: nechtějte konzilium, chtějte jednoho fachmana.Mluvili jsme o tom, proč Josef Veselka ydržel v německé nemocnici jen čtyři měsíce, přestože tvrdil, že chce pracovat až do smrti. Proč? Třeba proto, že mu tam stokrát řekli, že je překvalifikovaný. Německé zdravotnictví popisuje jako excelovou tabulku, kde má každý své místo — a on byl to číslo v tabulce, které bliká červeně. Povídali jsme si i o tom, co cítil, když policie zatkla ředitele Motola, s nímž si patnáct let tykal, ale který smybolizoval nespravedlnost toho, že po několika dekádách v oboru odešel ze sálu, kde sám sebe vnímal jako nejvíc užitečného. Co tedy cítil? Byly to tři různé emoce a mezi nimi jen dny. Jaké emoce to byly? Poslouchejte.A konečně, mluvili jsme i o tom, proč se v Česku dá koupit lecos, ale špičková zdravotní péče ne, a proč je proto zdravotnictví tak cenná kořist pro politiky. Cennější než například České dráhy.Samozřejmě došlo na umělou inteligenci. Veselka napsal o své nemoci tři knihy a stovku odborných článků, a přesto říká, že v testu z vlastního oboru by ho ChatGPT porazil. Svému chatu říká Maxi a konzultuje s ním i vlastní zdraví. Pokud chcete v AI najít partnera, který vám bude pomáhat, a nikoli bojovat s vašimi lékaři, i to se v dnešní epizodě dozvíte.Připomínám: v pátek 19. června mám v Divadle v Řeznické první reprízu svého standupového speciálu. Hodně mi na tomhle materiálu záleží, nejen proto, že se ke standupu vracím zhruba p roční pauze, a je to osm let od mého posledního sólového speciálu. Ten se jmenoval Manželka mi slíbila černošku, a i o tom bude v Řeznické řeč.Těším se na vás, a lístky si můžete koupit na webu divadla. Odkaz najdete na mém webu Jedno procento. Ještě jednou díky. A teď už …… přeju příjemný a pohodový poslech.

Nejvyšší soud zmírnil podmínky pro odškodnění osob se zdravím poškozeným po povinném očkování. „Samozřejmě už bylo možno postupovat podle původní legislativní normy, která se nezměnila, ale úzus byl takový, že to posuzovala komise, která byla poměrně striktní,“ vysvětluje přínos soudního nálezu místopředseda České vakcinologické společnosti a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Jak rozhodnutí soudu změní dosavadní praxi? A může ovlivnit pohled veřejnosti na očkování?

Nejvyšší soud zmírnil podmínky pro odškodnění osob se zdravím poškozeným po povinném očkování. „Samozřejmě už bylo možno postupovat podle původní legislativní normy, která se nezměnila, ale úzus byl takový, že to posuzovala komise, která byla poměrně striktní,“ vysvětluje přínos soudního nálezu místopředseda České vakcinologické společnosti a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Jak rozhodnutí soudu změní dosavadní praxi? A může ovlivnit pohled veřejnosti na očkování?

Nejvyšší soud zmírnil podmínky pro odškodnění osob se zdravím poškozeným po povinném očkování. „Samozřejmě už bylo možno postupovat podle původní legislativní normy, která se nezměnila, ale úzus byl takový, že to posuzovala komise, která byla poměrně striktní,“ vysvětluje přínos soudního nálezu místopředseda České vakcinologické společnosti a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Jak rozhodnutí soudu změní dosavadní praxi? A může ovlivnit pohled veřejnosti na očkování?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.

Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.

„Samozřejmě v tuto chvíli to nevypadá, ale ještě stále je před námi celá řada měsíců, ve kterých mohou přijít některá rozhodnutí týkající se akvizic. To by také mohlo posunout procento tvrdých výdajů na obranu někam dál,“ říká místopředseda vlády a ministr obrany za SPD Jaromír Zůna. Jak na armádu dopadají omezené zdroje financí? A ovlivňuje nejistý finanční výhled přípravu nové koncepce? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

To se tak občas stane, že syn političky vyhraje výběrové řízení na pohodový post na ministerstvu, které vede jiná politička téže strany. Tentokrát se takové štěstí přihodilo Kevinu Dostálovi, synovi europoslankyně ANO Kláry Dostálové. Ten uspěl v soutěži o post, který ještě nedávno neexistoval a vznikl na ministerstvu pro místní rozvoj vedeném Zuzanou Mrázovou. V Podpásovce tenhle nádherný příklad nepotismu (zvýhodňování rodinných příslušníků) rozebíráme, včetně zábavného faktu, že dotyčný Kevin má o problematice, kterou se má zabývat (stavební zákon), jen velmi mlhavé ponětí.Věnujeme se i pokračujícímu řádění Tünde Barthy. Pravá ruka Andreje Babiše dosáhla mety, kterou zatím v Česku nikdo ani netečoval: svým rozhodnutím rozprášit agendy na Úřadu vlády vyvolala výstražnou stávku pracovníků v adiktologických zařízeních. Gratulujeme!  Samozřejmě rozebereme, co za úpornou snahou této vlády zničit drogovou a lidskoprávní agendu je.Zvláštní hrdinkou týdne se stala poslankyně SPD Marie, řečená Majka, Pošárová. Opřela se do Andreje Babiše kvůli záměru prodat továrnu na výrobu výbušnin Explosia do zahraničí. Pravila, že by premiér měl nosit klobouček, protože má patrně úpal. Způsobila tím samozřejmě menší koaliční poprask, který moc nepřispěl k už tak napruženým vztahům mezi ANO a SPD. Paní poslankyni představíme a připomeneme její další slovní perly.A vyhlásíme samozřejmě podpásovku týdne. Tentokrát patří poslanci ANO Martinu Kolovratníkovi. Poslechněte si za co!

Zeitgeist #22 s Filipen Noubelem o cestách prezidentů USA a Ruska, perspektivě Tchaj-wanu, lídrech podávajících si v Pekingu dveře, traumatu Si Ťin-pchinga i obnově vztahů Česka a Číny.Donald Trump v polovině května zavítal do Pekingu, kde se mu dostalo velkolepého přijetí se všemi poctami. Ale co z jednání mezi americkým prezidentem a Si-Ťin Pchingem při pohledu z odstupu vlastně vzešlo? Jak summit hodnotili na Tchaj-wanu? A co znamená, že týden na to dorazil na obdobnou návštěvu ruský prezident Vladimir Putin? Jak se posuny na diplomatickém poli jeví nejen z Tchaj-pej ale také Kyjeva? Co čekat od nové čínské pětiletky a jak Peking přitvrzuje ve vztahu k Tibeťanům, Ujgurům a dalším etnickým skupinám v Číně? A jak přistupovat k nápravě česko-čínských vztahů? Nejen o tom mluví česko-francouzský analytik a novinář Filip Noubel z thinktanku Central Asian Policy Studies, který řadu let žil v Číně a na Tchaj-wanu; působil také ve Střední Asii a na Ukrajině a vedle mandarínské čínštiny ovládá také ruštinu.„Česká republika má na vybranou. To, že není příliš ekonomicky závislá na Číně je víceméně výhoda. Ale hodně politiků nechápe či nechce pochopit, že spousta zemí má stejně dobré vztahy s Tchaj-wanem jako s Čínskou lidovou republikou. Samozřejmě nemůžeme mít diplomatické vztahy s oběma zároveň. To nejde, ale to ani není potřeba,“ říká analytik, který věří, že dosavadní zkušenosti mluví pro pevnější vztahy s Tchaj-wanem. „Ale ještě jednou říkám, to neznamená, že nebudeme mít vztahy s Čínou, to je taky blbost. Je to obrovská zajímavá země, velmoc a zajímavá kultura. Ale musíme si ponechat své hodnoty a můžeme jednat víceméně na rovinu,“ podotýká Filip Noubel.Vláda Andreje Babiše stojí o nápravu vztahů s Čínou. Šéf české diplomacie Petr Macinka už na začátku roku oznámil záměr obnovit standardní úroveň vztahů. A čínské ministerstvo zahraničí minulý týden uvedlo, že ČLR je ochotná obnovit zdravé vztahy s ČR. Loni Peking popudila mimo jiné soukromá návštěva prezidenta Petra Pavla dalajlámy v Indii při příležitosti jeho 90. narozenin, podobně jako senátní delegace, která tibetského duchovního vůdce navštívila na konci roku a letošní prohlášení Senátu ČR v němž se zákonodárci vymezili proti nátlaku a vměšování Čínské lidové republiky do volby dalajlámy. A jak se k záměru zlepšit vztahy s Čínou staví česká hlava státu?„Především je potřeba říct, že já nevidím žádnou snahu o zhoršení vztahů s Čínou z naší strany. Ta vůle mít s Čínou dobré vztahy tady byla vždycky a nebyla ničím přerušena. To jestli Čína vnímá negativně, ať už spolupráci s Tchaj-wanem nebo například soukromou návštěvu dalajlámy, to je víceméně pro ně ke zvážení," odpověděl prezident republiky na otázku Respektu s tím, že Česko podle něj nezpochybňuje fakt, že Peking neuznává nezávislost některých autonomních území. „Z našeho pohledu nedošlo k žádnému porušení politiky jedné Číny. Česká republika ji plně respektuje na všech úrovních. A pokud jde o spolupráci s Taiwanem, tam se musíme na to podívat čistě pragmaticky. Nakonec i naše vláda zdůrazňuje pragmatický přístup k politice a naše spolupráce s Tchaj-wanem v oblasti byznysu, výzkumu, ale i kultury a vědy je rozsáhlejší než dosavadní spolupráce s Čínou. A my bychom si jako suverénní země měli vyhradit právo spolupracovat s kýmkoliv uznáme za vhodné. Nemůžeme si nechat diktovat žádnou jinou zemí, ani Čínou, s kým spolupracovat smíme a s kým ne. A pokud je Čína připravena s námi spolupracovat na bázi rovný s rovným, tak nevidím jedinou překážku,“ uvedl prezident Petr Pavel pro Respekt v rámci konference Globsec Forum.

V úterý 26.5. uzavře řetězec s rychlým občerstvením KFC zhruba na dvě hodiny všechny své české pobočky. Důvodem je přechod na nové digitální systémy, které společnost zavedla po kauzách z loňského roku, propadu zájmu zákazníků i tržeb. Tehdy investigativní reportáže Jana Tuny ukázaly svědectví zaměstnanců o přepisování minimální trvanlivosti a používání zkaženého či zapáchajícího kuřecího masa, načež Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) při kontrolách v pobočkách našla marinované maso po datu použitelnosti, rozmrazování masa ve stojaté vodě a plesnivé muffiny. Jak rychle získá řetězec zpět ztracené zákazníky i pověst? „Samozřejmě nepočítám s tím, že to bude přes noc. Že řeknu, teď máme nové digitální systémy, poučili jsme se z toho a hned zítra všichni přijdou do restaurací. Věřím, že alespoň část zákazníků přijde a vyzkouší to,“ říká v pořadu Agenda ředitelka českého KFC Ivana Makalová Dlouhá. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Kompletní epizoda: https://herohero.co/kontrapresinkPodcast Kontrapresink se pro vás pravidelně věnuje anglické Premier League - a její nejnovější sezóna právě skončila. Bylo to dramatické a my si poslední kolo, a s ním i celou sezónu, jak pro jednotlivé týmy vypadala, shrneme. Samozřejmě musíme mluvit o dramatickém souboji o záchranu mezi dvěma Čechy a jejich kluby, West Hamem a Spurs.V kompletní epizodě na https://herohero.co/kontrapresink probíráme zbytek spodní desítky Premier League. Řešíme, jakou další katastrofu asi ve Forestu natropí Marinakis, zamýšlíme se nad nečekaným úspěchem Farkeho v Leedsu, kritizujeme strašný Newcastle, nechybí ani debata o osudech Marca Silvy. A nakonec vyhlásíme vítěze letošní sezóny naší fantasy ligy!V díle vystupuje Vašek Pecháček, Jakub Vajbar, Tomáš Jarolím a Radim Braun.

V úterý 26.5. uzavře řetězec s rychlým občerstvením KFC zhruba na dvě hodiny všechny své české pobočky. Důvodem je přechod na nové digitální systémy, které společnost zavedla po kauzách z loňského roku, propadu zájmu zákazníků i tržeb. Tehdy investigativní reportáže Jana Tuny ukázaly svědectví zaměstnanců o přepisování minimální trvanlivosti a používání zkaženého či zapáchajícího kuřecího masa, načež Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) při kontrolách v pobočkách našla marinované maso po datu použitelnosti, rozmrazování masa ve stojaté vodě a plesnivé muffiny. Jak rychle získá řetězec zpět ztracené zákazníky i pověst? „Samozřejmě nepočítám s tím, že to bude přes noc. Že řeknu, teď máme nové digitální systémy, poučili jsme se z toho a hned zítra všichni přijdou do restaurací. Věřím, že alespoň část zákazníků přijde a vyzkouší to,“ říká v pořadu Agenda ředitelka českého KFC Ivana Makalová Dlouhá. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Teoretický informatik Václav Rozhoň hledá principy, na kterých stojí digitální svět. To je v dnešní době vysoce aktuální práce. Pracuje na Karlově univerzitě, má za sebou řadu zahraničních stáží, byl i rok na slovutném MIT ve Spojených státech. Mimo jiné je letošním držitelem prestižního ocenění Neuron.S Václavem Rozhoněm jsme se bavili o tom, kam směřuje současný vývoj umělé inteligence a musím říct, že bylo velmi zajímavé sledovat, jak je jeho pohled výrazně dál, než to, co obvykle zaznívá v obecných debatách - že bude umělá inteligence ovlivňovat lidi? Samozřejmě, tak je přece konstruovaná! Může se stát, že nás bude dokonce ovlivňovat tak, že o tom ani nebudeme vědět? Zajisté, to je jedna z možností - a má nám to vadit? To už tak jednoznačné být nemusí. Změní se trh práce? Samozřejmě. Víme přesně, jak umělou inteligenci vnímat - ani toto není jednoznačné. Ale nechci předbíhat! Toto jsou jen chuťovky k setkání a k debatě, které posouvá hranice toho, jak vnímat moderní počítačový svět ve vztahu k tomu lidskému. Užijte si to!Srdečně vás zvu na můj odběratelský kanál http://herohero.co/petrhorky. Dostanete dvojnásobnou délku našeho rozhovoru, nebudete přerušováni reklamami a k tomu podpoříte existenci mého kanálu. Odběratelé jsou pro nás zásadní.Předem díky za každý komentář, reakci, příspěvek do debaty a zdravím! Váš Petr Horký00:00 Kdy se z AI stává samostatná bytost?21:15 AI agenti: když spolu umělé inteligence začnou jednat.24:14 Může se AI začít vylepšovat sama?27:52 Kdo ovládne AI, bude mít svět?29:46 Žijeme v simulaci? AI, Bůh a smysl života.Support the show

Před 76 lety, 9. května 1950, představil francouzský ministr zahraničí Robert Schuman plán, který změnil směřování Evropy. Přišel s radikální myšlenkou: propojit francouzský a německý průmysl natolik, aby se válka mezi nimi stala fyzicky nemožnou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

UFC 328 mě ulovilo, jak už dlouho ne. Samozřejmě, pokud nepočítáme Jirku. Není potřeba nic psát, vše bylo řečeno ve studiu.

Drahé pohonné hmoty ženou Čechy z aut do hromadné dopravy. „Teď, když máme složitější geopolitickou situaci vidíme větší nápor cestujících,“ potvrzuje v rozhovoru pro SZ Byznys Zdeněk Tesárek, obchodní ředitel FlixBusu. Dopravce totiž vyšší ceny pohonných hmot do svých jízdenek zatím nepromítl. „Samozřejmě zvyšování cen pohonných hmot sledujeme, určitě se nám to nějak promítá do nákladů. Třeba od konfliktu na Ukrajině jsme se ale už poučili a máme systémy, jak se s tím vypořádat a bod zdražení se snažíme co nejvíce oddálit. Chceme českého zákazníka nějak podržet. Navíc, kdybychom neustále reagovali zvyšováním, nebo snižováním cen jízdenek, přestali bychom být vůči zákazníkovi kredibilní,“ dodává s tím, že vždy ale záleží na rozhodnutí celé globální skupiny. Přiznává, že jde zároveň i o součást konkurenčního boje na trhu a bez zdražování tak chce firma vydržet co nejdéle. FlixBus ale funguje na principu franšízy a i to vede k tomu, že s dopravci, kteří dopravu pro FlixBus provozují, musí o cenách často debatovat. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Drahé pohonné hmoty ženou Čechy z aut do hromadné dopravy. „Teď, když máme složitější geopolitickou situaci vidíme větší nápor cestujících,“ potvrzuje v rozhovoru pro SZ Byznys Zdeněk Tesárek, obchodní ředitel FlixBusu. Dopravce totiž vyšší ceny pohonných hmot do svých jízdenek zatím nepromítl. „Samozřejmě zvyšování cen pohonných hmot sledujeme, určitě se nám to nějak promítá do nákladů. Třeba od konfliktu na Ukrajině jsme se ale už poučili a máme systémy, jak se s tím vypořádat a bod zdražení se snažíme co nejvíce oddálit. Chceme českého zákazníka nějak podržet. Navíc, kdybychom neustále reagovali zvyšováním, nebo snižováním cen jízdenek, přestali bychom být vůči zákazníkovi kredibilní,“ dodává s tím, že vždy ale záleží na rozhodnutí celé globální skupiny. Přiznává, že jde zároveň i o součást konkurenčního boje na trhu a bez zdražování tak chce firma vydržet co nejdéle. FlixBus ale funguje na principu franšízy a i to vede k tomu, že s dopravci, kteří dopravu pro FlixBus provozují, musí o cenách často debatovat. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Rok 1996. Doba, kdy se herní světy začaly lámat do polygonů, CD mechaniky se stávaly standardem a Windows 95 definitivně potvrzovaly svou nadvládu. V dalším díle pořadu Rewind vás Mirek Pakr provede rokem, ve kterém hry začaly mít jedinečný styl, humor a nečekanou drzost.V oblíbené rubrice Nad dopisy posluchačů ožijí vaše bizarní i dojemné vzpomínky – od tragické výměny počítače za pultový mrazák až po hraní v bundě a s aktovkou na zádech, aby se neztratila ani vteřina. Společně pak prolistujeme Excalibur, Level a Score z května 1996. Čekají nás reklamy na počítače za cenu slušného ojetého auta, reportáže z Londýna o „lepších“ teniskách i drsné redakční apríly, které by dnes internet nepřežil.Samozřejmě nesmí chybět tři herní hádanky. Dokážete podle zvuků a indicií poznat hláškujícího akčního hrdinu, temnou 3D střílečku pro Amigu nebo poslední oficiální bojovku pro Atari Jaguar? Pro tři nejrychlejší z vás je připraveno půlroční předplatné Retro Nation na Patreonu.Tipy posílejte na rewind@retronation.cz nebo do facebookové skupiny Retro Nation.V technologickém okénku si připomeneme revoluční PalmPilot, příchod stabilních Windows NT 4.0, legendární Nintendo 64 s Mariem, grafické kouzlo 3DFX Voodoo a zrod formátu DVD. A filmy? Rok 1996 nabídl totální kontrast: na jedné straně bláznivou parodii Agent WC40 s Leslie Nielsenem a na straně druhé syrový kultovní nářez Trainspotting.O podcastech Retro NationPodcasty a další obsah RetroNation.cz můžeme natáčet kvůli podpoře od komunity na Patreonu. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email retronationrulez@gmail.com.

„Samozřejmě mi jako republikánovi nedělá radost, že Trump objevil umělou inteligenci a ztvárňuje se v příspěvcích jako Ježíš,“ hodnotí chování amerického prezidenta místopředseda české pobočky amerických republikánů Marek Koten. Ani nepovedený atentát na Donalda Trumpa podle něj nepomůže překročit hluboký příkop, kterým je rozdělená americká společnost. Podpora prezidenta mezi voliči je stále vysoká, odvrací se od něj ale někteří významní republikáni, říká v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

To ovšem ale platí i pro zkušenou odbornici na zdravotnické prostředky a kompenzační pomůcky Jitku Vlastníkovou, naši rádkyni v poradně Apatyka. Kdo a kdy pomůcky předepisuje, za jakých podmínek, i na to se můžete ptát. Moderuje Bořek Volný.

„Trumpovým přáním není, aby svět měl Američany rád, aby je obdivoval, on chce, aby se svět Američanů bál. No a válka je jediný způsob, jak světu dokázat, že je ke strachu důvod. Samozřejmě vítězná válka,“ říká novinář Ivan Hoffman v ohlédnutí za uplynulým měsícem s Martinou Kociánovou. 06.04.2026, www.RadioUniversum.cz

Může mít ministr zahraničí dobrý projev, přestože s ním jinak nelze souhlasit téměř v ničem, co dělá? Samozřejmě, že může, a je také namístě říct, že toto se mu povedlo. Stejně jako příště, když se něco nepovede, má se říct na plná ústa, tak tudy tedy rozhodně ne, prosím!Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina americké společnosti je jednoznačně proti probíhajícímu útoku na Írán. Američané to jasně říkali v průzkumech v posledních týdnech a říkají to jasně i teď. Samozřejmě jsou tu rozdíly. Příznivcům demokratů vadí útok nejvíce, nezávislým voličům hned v závěsu – aktuálně ho schvaluje pouze asi 10, respektive 20 procent z těchto množin.

Většina americké společnosti je jednoznačně proti probíhajícímu útoku na Írán. Američané to jasně říkali v průzkumech v posledních týdnech a říkají to jasně i teď. Samozřejmě jsou tu rozdíly. Příznivcům demokratů vadí útok nejvíce, nezávislým voličům hned v závěsu – aktuálně ho schvaluje pouze asi 10, respektive 20 procent z těchto množin.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká veřejnoprávní média se otřásají v základech. Vláda Andreje Babiše startuje změnu financování, která by podle kritiků mohla vést k jejich faktickému zestátnění. „Jsme v nejsložitějším období, jaké za 30 let v televizi pamatuji,“ říká k tomu šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Kubal.„Kdybych měl charakterizovat atmosféru v redakci, tak bych řekl: napjaté očekávání a velká odhodlanost. Očekávání, co vůbec přijde. Vlastně jediné, co víme je, že se aktuální systém snaží vládní koalice rozbourat. A zároveň velké odhodlání bránit principy, na jejichž základě funguje veřejná služba už desítky let a které se snažíme každodenně naplňovat ve vysílání naší prací,“ říká s emocemi v hlase Michal Kubal, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Aktuální šéfredaktor zpravodajství ČT, jeden z nejviditelnějších moderátorů České televize a celoživotní novinář Kubal přišel na rozhovor jen pár dní poté, kdy se koaliční rada vlády Andreje Babiš shodla na tom, že chce zrušit systém koncesionářských poplatků a veřejnoprávní média chce od ledna 2027 financovat ze státního rozpočtu.„V posledních dnech v redakci probíhá opravdu intenzivní diskuze o tom, jak k tomu přistoupit, jakým způsobem zvednout hlas. Samozřejmě se pohybujeme na velmi tenké hranici, protože novináři ze své podstaty by měli být neutrální, neměli by se zapojovat do podobných věcí. Na druhou stranu jsou určité principy, za které stojí za to bojovat i jiným způsobem a myslím si, že právě tohle je ta věc, která bude naprosto zásadní,“ popisuje. Mohlo by podle něj dojít i ke stávce, tak jak si pamatujeme velkou televizní stávku v roce 2000?„Odhodlání v redakci je velké. Odhodlání bránit princip svobodné novinařiny, svobodné žurnalistiky, na jakou jsme zvyklí v těch posledních desítkách let, je zásadní. A myslím si, že pokud by to skutečně došlo do krizové situace, tak i k tomu by mohlo dojít,“ připouští Kubal a dodává:„Televizní stávka a televizní krize v té době je jednou z příčin toho, proč máme v téhle zemi tak silná veřejnoprávní média.“Kubal je v tuhle chvíli první člen širšího managementu televize, který se do veřejné debaty o veřejnoprávních médiích pustil. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek sice v týdnu poslal interní vyjádření pro zaměstnance televize, veřejně ale mlčí a politickým plánům neoponuje. Na rozdíl od generálního ředitele Českého rozhlasu.Jak moc ČT v minulých letech poškodil spor o konec pořadu 168 hodin a odchod Nory Fridrichové? Co říká Kubal na kritiku kolegů, že sám moderuje a kumuluje funkce? A proč televize stáhla z Událostí moderátorku Barboru Kroužkovou?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Druhou vakcínou proti žloutence se nechalo naočkovat pouze šest osob. Samozřejmě každá proočkovaná osoba se počítá k posílení prevence, nicméně stále jde o malý počet,“ říká Chalupová.

Prosinec je z pohledu neziskových organizací obdobím největší lidské štědrosti. Na nejrůznější sbírky lidé pošlou třikrát více peněz než v ostatních měsících roku. „Pro nás je to měsíc intenzivních příprav na Tříkrálovou sbírku, ale probíhají i různé adventní koncerty. Samozřejmě je to období, kdy se snažíme získat prostředky na naši činnost, třeba pro pomoc lidem bez domova, aby přečkali zimu bez újmy na zdraví,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity České republiky.

Jaké následky může mít rozehraná partie mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem? Co se stane, pokud nakonec stejně jmenuje Babiše premiérem i Turka ministrem. Situace v Praze, kdo má nejblíž k primátorskému řetězu? Křehký osud ODS, dopadne jako TOP 09? Chodí ještě Michal a Tomáš 17. listopadu na Národní třídu nebo mají radši jinou Matějskou. Samozřejmě přidáváme i zákulisí z první vyprodané hospody, plánované akce a úvahy, zda má ještě cenu zůstávat na sociálních sítích.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Patří k dobrému tónu posledních let zlehčovat události z listopadu 1989 poukazováním na to, že šlo o „státní převrat“ (komunisté) nebo že „revoluce byla řízená“ (F. Turek). Jiní zase tvrdí, že nešlo o revoluci, ale jen o předání moci. A to je špatně? Předáním moci přece revoluce začínají – může to být poklidnou nebo násilnou cestou. Titíž lidé, kteří vytýkají sametové revoluci její mírový ráz, by v případě násilného průběhu dnes fňukali, že to nešlo mírovou cestou jako v Polsku a Maďarsku. Prostě – šlo to, jak to šlo.Podstatné je, že skutečná revoluce nastala až po změně politické garnitury, která musela vlastnicky proměnit ráz celé ekonomiky a naše zahraničněpolitické ukotvení (EU, NATO). Samozřejmě, že tajné služby všech zemí se pokoušely ovlivnit průběh těchto událostí. Podstatné ovšem je, že tehdejší vládcové našeho prostoru, kteří dnes sedí v Moskvě, jsou roztrpčeni tím, že vyklidili tento region. Putinovo stanovisko je to nejlepší doporučení, že to před 36 lety vlastně nedopadlo tak špatně.V těchto týdnech dochází k předání jiné moci – od odstupující Fialovy k Babišově garnituře. Problém je, že firma Agrofert, patřící Babišovi, je největším příjemcem evropských zemědělských dotací a sám Babiš je podle zákona z roku 2017 ve těžkém střetu zájmů. Navíc prezident republiky při sestavování vlády je vázán nálezem Ústavního soudu (IV. ÚS 17/20) z února 2020, kde se praví, že „je povinností prezidenta republiky přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády, k tomu, zda jmenováním může střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který ústava, popř. zákon předvídá“.Tohle je podstata střetu Petra Pavla a Andreje Babiše – nikoli osobní konflikt bývalých kandidátů na prezidenta republiky.

Ve čtvrtek se hlavní rivalové, Petr Fiala a Andrej Babiš, naposledy před volbami střetli v duelu TV Nova. Při odchodu ze studia bylo patrné, jak jsou oba rádi, že několikaměsíční kampaň mají za sebou. Byli uvolnění, vše z nich spadlo. Před odjezdem z Novy se krátce zastavili u autorů podcastu Vlevo dole, kteří premiérský duel sledovali přímo na místě. „Samozřejmě jsem rád, že ta kampaň je za námi. Navštívil jsem čtyři sta míst a mám to trochu z ruky,“ svěřil se podcasterům Babiš, který musel mnoho času trávit na cestách mezi Průhonicemi a Moravskoslezským krajem, kde se rozhodl kandidovat. Podle mnoha pozorovatelů se šéfovi ANO víc povedla právě čtvrteční debata v TV Nova. Zatímco ve středečním duelu CNN Prima News působil vedle ofenzivního Fialy až zakřiknutě a bez energie. On sám takové hodnocení nesdílí. „Ve středu jsem byl taky uvolněný. Na sociální síti X sice mnozí psali, že to mám asi sedativa, ale nemám sedativa. Jsem úplně v pohodě, jsem nastartovaný. V pátek v pět hodin ráno zase jedu do Ostravy,“ popsal pro Vlevo dole. Bez napětí byl na odchodu z Novy také premiér a lídr koalice Spolu Petr Fiala. I z něho evidentně padla tíha vyčerpávající kampaně, kterou tentokrát táhl skoro sám, bez větší pomoci vedení TOP 09 a KDU-ČSL. Fiala doufá, že díky zápalu, který vložil do závěrečných duelů s předsedou ANO, přesvědčil váhající voliče. „Kdo je vítěz televizních duelů, to ať posoudí diváci. Já jsem rád, že se toho Andrej Babiš zúčastnil. Jestli to něco rozhodlo, nevím, ale zároveň víme, že hodně voličů se rozhoduje na poslední chvíli, tak třeba to někomu něco napovědělo,“ řekl podcasterům Fiala. Detailní rozbor posledního předvolebního duelu (a také politických snů, které se zdají posluchačstvu) přináší těsně předvolební Reaktor Vlevo dole. ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Ve čtvrtek se hlavní rivalové, Petr Fiala a Andrej Babiš, naposledy před volbami střetli v duelu TV Nova. Při odchodu ze studia bylo patrné, jak jsou oba rádi, že několikaměsíční kampaň mají za sebou. Byli uvolnění, vše z nich spadlo.Před odjezdem z Novy se krátce zastavili u autorů podcastu Vlevo dole, kteří premiérský duel sledovali přímo na místě. „Samozřejmě jsem rád, že ta kampaň je za námi. Navštívil jsem čtyři sta míst a mám to trochu z ruky,“ svěřil se podcasterům Babiš, který musel mnoho času trávit na cestách mezi Průhonicemi a Moravskoslezským krajem, kde se rozhodl kandidovat.Podle mnoha pozorovatelů se šéfovi ANO víc povedla právě čtvrteční debata v TV Nova. Zatímco ve středečním duelu CNN Prima News působil vedle ofenzivního Fialy až zakřiknutě a bez energie. On sám takové hodnocení nesdílí.„Ve středu jsem byl taky uvolněný. Na sociální síti X sice mnozí psali, že to mám asi sedativa, ale nemám sedativa. Jsem úplně v pohodě, jsem nastartovaný. V pátek v pět hodin ráno zase jedu do Ostravy,“ popsal pro Vlevo dole.Bez napětí byl na odchodu z Novy také premiér a lídr koalice Spolu Petr Fiala. I z něho evidentně padla tíha vyčerpávající kampaně, kterou tentokrát táhl skoro sám, bez větší pomoci vedení TOP 09 a KDU-ČSL. Fiala doufá, že díky zápalu, který vložil do závěrečných duelů s předsedou ANO, přesvědčil váhající voliče. „Kdo je vítěz televizních duelů, to ať posoudí diváci. Já jsem rád, že se toho Andrej Babiš zúčastnil. Jestli to něco rozhodlo, nevím, ale zároveň víme, že hodně voličů se rozhoduje na poslední chvíli, tak třeba to někomu něco napovědělo,“ řekl podcasterům Fiala.Detailní rozbor posledního předvolebního duelu (a také politických snů, které se zdají posluchačstvu) přináší těsně předvolební Reaktor Vlevo dole.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Každá generace si pěstuje mýtus krutého dětství. Copak „za našeho dětství‟ – ano, tak se o má říkat, ne za mého dětství. Za našeho dětství slyšel někdo o elektrických koloběžkách? Nebo dokonce o elektrickém autíčku pro chlapečky a holčičky, aby v něm mohli doopravdy jezdit po skutečné silnici? Samozřejmě s přilbou na hlavě a za dohledu dospělých.

„Fico se chová jako nejméně suverénní premiér v moderních dějinách Slovenska. To, jak se podřizuje Vladimiru Putinovi, je bezprecedentní. Je to na hraně vlastizrady,“ říká šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Sám Fico přitom ve svých vystoupeních často používá pojem suverenita. „Jaká suverenita? To je lokajství. Podřízenost. Předklon,“ tvrdí Kostolný. Bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Bratislavě Pavlína Nečásková by ještě před pěti lety označila Slovensko za zemi v ohrožení. „Dnes říkám, že už je v průšvihu,“ poznamenala ve Studiu N live natáčeném na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě. Za největší riziko Kostolný považuje, že se Ficovi podaří Slovensko civilizačně vytlačit z Evropy. „Donekonečna opakuje, že je Rusko důležitý partner a měli bychom dělat politiku na všechny čtyři světové strany. Jenže jim to vždycky vychází tak, že jdou pouze na východ,“ podotýká. Slovenský premiér podle něj uvěřil, že ve společnosti jsou jen dva typy lidí: ti, kteří jsou s ním, a ti, kteří jsou proti němu. „On si myslí, že ti druzí ho chtějí zlikvidovat. Útočí na každého, kdo si dovolí říct, že dělá nebezpečné, zvrhlé a zvrácené věci. Součástí katastrofy je, že jsme si na to zvykli. Už mi nepřijde nic divného na tom, že na mě a mé kolegy Fico osobně útočí – přitom to není a nemělo by být normální,“ míní šéfredaktor Denníku N. „Nepříjemné je, že už se to přenáší do běžného dne. V posledních dvou letech se mi začalo stávat, že na mě někdo pokřikuje na ulici. To, že mi lidi píšou hnusné maily a odporné zprávy, se dá nějakým způsobem selektovat, zablokovat – dá se na to nějakým způsobem zvyknout. Teď někdo vylepil na ulici plakát, který útočí na Denník N, a lidi na mě pokřikují. Pro část společnosti se to stává normou,“ popisuje. K tomu, aby se země změnila, už podle novinářky Českého rozhlasu Pavlíny Nečáskové nestačí jen volby. „Celý systém je propojený, nemluvíme jen o politické scéně, ale i justici nebo policii. V tomto ohledu je Česká republika někde jinde, byť už je možná také v ohrožení,“ tvrdí. Ve vzduchu visí otázka, zda čeští politici po sněmovních volbách nenastoupí podobnou cestu, jakou zvolila Ficova vláda – například omezování nezávislosti veřejnoprávních médií. Řada stran a hnutí se například netají tím, že by rády zestátnily a sloučily Českou televizi a Český rozhlas. „Samozřejmě že se bojíme. Obáváme se toho. Ale co s tím? Je pravda, že mi slovenští kolegové často říkají: první, co pozorujte, je, jak se začne nová vláda chovat k veřejnoprávním médiím. To je první ukazatel toho, že se začínají dít věci,“ říká Nečásková. „Pořád zbývá naděje, že to nenastane. Doufáme, že budeme mít u veřejnosti zastání. Víc k tomu říct z pozice veřejnoprávní novinářky říct nemůžu.“ „Jestli věřím v lidstvo?“ zamýšlí se Kostolný. „To je otázka… Protože taková kolektivní psychóza a debilita, kterou lidstvo momentálně prochází, se jen tak nevidí.“ Podle Nečáskové prochází demokracie v celém západním světě zátěžovým testem. „Zatím ta čísla nevycházejí moc dobře, ale pořád se může změnit spousta věcí,“ doplňuje. V jaké fázi rozpadu demokratického státu se Slovensko ocitá? Bude Česko po volbách následovat podobný scénář? A co by mohlo v Evropské unii způsobit trio Fico–Orbán–Babiš? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.