Podcasts about svoje

Vam je zmanjkalo idej za branje? Knjigarnarji in bibliotekarji jih imajo še veliko. Od kriminalk, satire, pa vse do poezije. Prispevek je pripravila Lucija Vidergar. Bere Cirila Štuber.

Čakať, kým bude kvalitná preventívna medicína dostupná pre širokú verejnosť na Slovensku, nestačí. Veľkú časť toho, čo vieme urobiť, máme vo svojich rukách.

Cerkev na avstrijskem Koroškem je od nekdaj bila gonilna sila tudi za slovensko kulturno udejstvovanje, ki je dvigovalo in narodnostno oblikovalo narod. V današnjem svetu pa sta tako vera in slovenska beseda pred novimi izzivi. Tako razmišlja škof krške škofije v Celovcu dr. Jože Marketz. Svoje razmišljanje je pripravil za letošnje Koroške kulturne dneve v Ljubljani, za večer, ki ga je organiziral Klub koroških Slovencev v Ljubljani. Na njem je sodeloval tudi zgodovinar in slavist dr. Teodor Domej, njegovemu razmišljanju ste lahko prisluhnili pred tednom dni.

Do jihlavské zoologické zahrady se přistěhoval nový druh. Jde o antilopky chocholatky modré.

Jména jako Vanderbilt, Rockefeller nebo Carnegie vám jsou určitě povědomý. Jsou to tři z těch nejbohatších "new money" mužů, kteří pohádkově zbohatli během industrializace Ameriky a vládli jako oligarchové celé zemi. Na druhé straně byly miliony chudých lidí, kteří bydleli ve slumech a neměli co jíst. Zlatý věk přinesl Americe status velmoci a technologický pokrok a nakonec taky nějaká práva a narovnání příležitostí.

S trénerom Danielom Čmelom sme hovorili o tom, prečo by mal každý do svojej rutiny zaradiť silový tréning, i o tom, či je neskoro začať s ním aj v strednom a staršom veku. Prečo nie sú ani boľavé kolená výhovorka? Ako začať, keď sme v mladosti nič silové nerobili? A čo ak niekto nemá čas a chuť na fitko? Zuzana Hanusová sa s Danielom Čmelom rozprávala o tom, ako začať so silovým tréningom doma, ako si nastaviť progres i o tom, čo je znakom, že je silový tréning skutočne účinný.

Slovenska manjšina v Avstriji se tudi po 70. letih od podpisa avstrijske državne pogodbe in njenega 7. člena še vedno bori za svoje pravice. Odprta vprašanja so še vedno na področju dvojezičnega šolstva, sodstva, uporabe slovenščine kot uradnega jezika in topografije. Tudi na področju dvojezične predšolske vzgoje je manjšina pred velikimi izzivi, saj je znanje slovenščine med otroki vedno slabše. Koroški Slovenci si prizadevajo, da bi dvojezično vzgojo vključili v dvojezični izobraževalni sistem. K uresničevanju manjšinskih pravic pozivajo tudi mladi koroški Slovenci. Bo 7. člen sploh kdaj uresničen in kaj čaka manjšino v prihodnje?

V létě pro vás máme sérii speciálních rozhovorů. A jedním z nich byl i s režisér, scénárista a moderátor Petrem Kolečkem, který právě představuje nový film Kouzlo derby, který jde právě dnes do kin. O čem film je a proč si Petr vybral zrovna fotbalové téma? A najdou se v něm i ženy a pro koho vlastně je? S Lubkou a Mírou také probrali, jak prožíval samotné natáčení a nebo který klub je jeho srdci blíž. Poslechněte si celý rozhovor. 

Ameriška uvedba uvoznih carin na blago iz Evropske unije bo škodovala podjetjem in potrošnikom na obeh straneh Atlantika. Tako so se v Bruslju odzvali na napoved ameriškega predsednika Donalda Trumpa, da bo s prvim avgustom uvedel 30-odstotne carine na uvoz iz povezave, če do takrat s 27-erico ne bodo dosegli trgovinskega sporazuma. Bruselj je izrazil pripravljenost na nadaljnje pogovore z Washingtonom, obenem pa opozarja, da bo branil svoje interese. V oddaji tudi: - Gorivo je ključno za preživetje v Gazi, ob njegovem pomanjkanju svarijo v Združenih narodih - Pristojni v času dopustov pozivajo k skrbi za varnost zdravja in premoženja - Poljakinja Iga Świątek brez izgubljene igre osvojila teniški turnir v Wimbledonu

V novém dílu podcastu Moshpit si Hugo, Klára a Maťko povídají s umělcem Vladimírem Tunerem, který se pohybuje mezi dokumentárním filmem, angažovaným uměním, uměním ve veřejném prostoru, které zahrnují technické performance objektovou instalaci a intervenci s přesahem do aktivismu. S Turnerem si povídáme o jeho novém filmu Veřejně prospěšné práce, gentrifikaci, legalitě protestu a jak si vzít svoje město zpátky. Podpořte vznik dalších dílů podcastu: https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

30 let po genocidu v Srebrenici imamo veliko bolj jasno sliko o Evropi, kot smo jo imeli takrat. Če se je Evropa takrat vsaj pretvarjala, da ji je mar žrtev, danes, ob trpljenju Palestincev v Gazi, niti pretvarjanja ni več. Tudi genocid se odvija pred našimi očmi in ga zločinci niti ne skušajo več skriti. Tako razmere 30 let pozneje ocenjuje bosansko-hrvaški pisatelj in politolog Igor Štiks, avtor več nagrajenih romanov, ki so prevedeni tudi v slovenščino. V romanu Elijev stol je zgodba postavljena v Sarajevo v prvih mesecih obleganja. Pisatelj pa v usta ene od oseb, sarajevske gledališke igralke, položi besede, da Evropa molči, ker so etnično čista mesta v resnici tudi njena neizgovorljiva želja. "Da, Alma Filipović v mojem romanu poskuša razložiti navidezni paradoks: kako to, da ta Evropa, ki se združuje, noče pomagati Sarajevu, ki je simbol te Evrope oziroma tega, kar ta Evropa želi biti. Doživljali smo uničevanje nekega mesta in države prav v istem času, ko so se razglašale vse te vrednote nove, postnacionalne, mešane Evrope. Razglašali so te vrednote, videli pa smo popolno politično nemoč. Odgovor Alme v mojem romanu na ta paradoks je bil, da je v resnici to tisto, kar si Evropa želi in da je evropsko združevanje v resnici velika laž. V resnici se je, kot se danes dobro vidi, krepilo načelo nacionalnih držav, ki se hočejo, tudi če podelijo del suverenosti Evropski uniji, zaščititi pred potencialno nevarnimi hordami barbarov, ki prihajajo z juga in vzhoda," je v pogovoru povedal Igor Štiks. "Zdi se, da imamo zdaj, ob dogajanju v Gazi, veliko bolj jasno sliko o Evropi. Če se je v 90-ih letih pretvarjala, da ji je mar, zdaj niti pretvarjanja ni več, pač pa to pasivno spremlja ali pa celo aktivno sodeluje v nečem, česar krivci niti ne skrivajo več – celo Ratko Mladić je skušal prikriti genocid, danes se to niti ne skriva več. Zdaj, ko se midva pogovarjava, Trump in Netanjahu odprto govorita o tem, kako preostale Palestince zapreti v veliko koncentracijsko taborišče in kako jih izseliti iz Gaze. Pred kamerami z vsega sveta torej govorita o tem, kako narediti to, za kar smo mislili, da se nikoli več ne bo ponovilo." Igor Štiks je spregovoril tudi o novem naraščanju nacionalizmom in o zelo slabi demografski situaciji v regiji, ki postaja izpraznjeno ozemlje, potencialno zanimivo le za multinacionalke v boju za surovine, kot so voda, gozdovi in litij.

Ime tedna je postal Alen Kočar iz Kluba študentov Kranj in organizator Tedna mladih v Kranju, tradicionalnega mladinskega festivala, ki ga študenti pripravljajo že 30 let. S paleto družabnih dejavnosti so tudi letos privabili številne mlade, ki so se družili in zabavali na glasbenih, športnih, kulturnih in izobraževalnih dogodkih. Kandidata sta bila še: Dominik Konec, vodja Reševalne službe slovenske Istre, kjer že desetletje v času poletnih počitnic in kopalne sezone na območju obalnega pasu v izolski občini zagotavljajo hitro dostopno pomoč reševalcev na kolesih, sploh na območjih, na katera z reševalnim vozilom ni mogoče dostopati. Gre za unikaten projekt, s katerim so uspešno rešili že več življenj. Marko Mikuž s Fakultete za matematiko in fiziko Univerze v Ljubljani, raziskovalec IJS-ja in dolgoletni vodja slovenskih znanstvenikov v Cernu. V 43 letih sodelovanja s Cernom je podrobno spoznal vse plati njegovega delovanja in bil pobudnik za sodelovanje slovenskih znanstvenikov v tej organizaciji, ki je Slovenijo zdaj tudi formalno sprejela v svoje vrste. 

''Fotografija je glas, ki je živ,'' pravi fotoreporter Paolo Pellegrin. Svoje prvo naročilo je izvedel v 90-ih na Kosovu, od tedaj pa je nadaljeval delo na kriznih žariščih in območjih spopadov; aktiven je še danes. Spremljal je invazijo ZDA na Irak, drugo palestinsko intifado, genocid v Darfurju, vojni v Siriji in Ukrajini. V objektiv ne zajema samo spektakla vojne, ampak tudi trenutke žalovanja, medčloveške solidarnosti. Zanimajo ga posledice vojnega dogajanja, o tem priča serija portretov mladih palestinskih civilistov, ki so bili ob bombnih napadih trajno poškodovani in zato z vojno za vedno zaznamovani tudi telesno. Spremljal je posledice izraelskih zračnih napadov v Libanonu in dogajanje v Gazi, kamor mu kot zahodnemu novinarju vstop ta hip ni dovoljen. Ob tem Pellegrinove fotografije zaznamuje izjemna estetska kakovost. S fotoaparatom beleži tudi posledice podnebnih sprememb. Njegovo razstavo Antologija v Galeriji Jakopič v Ljubljani denimo zaključujejo podobe razpok v večnem ledu na Antarktiki. Ob odprtju pregledne razstave se je v prestolnici mudil tudi avtor sam, ki smo ga med sprehodom po razstavi povabili k premisleku o mediju fotografije in vlogi fotografa v svetu, zasičenem s podobami. Kot gostja pa se nam je v studiu pridružila še dr. Marija Skočir, umetnostna zgodovinarka, kuratorka in programska vodja Galerije Jakopič. Foto: Blaž Gutman / MGML

Vedkyňa Šarlota Kaňuková hovorí o výskume rastlinných buniek, vnútornej disciplíne, work-life balanse a o tom, prečo pri vede nikdy nehovorí „nedá sa“.

Ta konec tedna bo nastopil prvi vrhunec turistične sezone v juliju, ki tudi letos Slovence tradicionalno vodi na Hrvaško. Hrvaški turizem se je v zadnjih treh letih podražil za kar 50%, pravijo podatki državnega zavoda za statistiko. To opažajo tudi tuji turisti, ki jih je bilo maja letos za 9 odstotkov manj na Hrvaškem kot v enakem obdobju lani. Ali si sploh predstavljate dopust brez Dalmacije, Istre, hrvaškega morja? Ali pa vas bodo zasoljene cene vodile kam drugam?

Školní psychologové jsou dnes už běžnou součástí základních a středních škol. Lenka Procházková působí jako školní psycholožka na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Pardubicích. Žáci za ní přicházejí velmi často s tím, že se necítí psychicky dobře, pociťují úzkost, strach. Nedokážou přesně určit, proč to tak je, nicméně chtějí své potíže řešit.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Školní psychologové jsou dnes už běžnou součástí základních a středních škol. Lenka Procházková působí jako školní psycholožka na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Pardubicích. Žáci za ní přicházejí velmi často s tím, že se necítí psychicky dobře, pociťují úzkost, strach. Nedokážou přesně určit, proč to tak je, nicméně chtějí své potíže řešit.

Piše Silvija Žnidar, bereta Igor Velše in Lidija Hartman. Svetlano Slapšak obče bralstvo pozna kot vsestransko ustvarjalko, v prvi vrsti morda najprej kot neutrudno preučevalko antike, ki jo raziskuje s pomočjo različnih ved, kot so antropologija, zgodovina in literarne vede. Na to temo je objavila številne znanstveno podkovane knjige, med drugim Antično miturgijo, obširno in izvirno študijo grško-rimskih mitov, poglobljeno pa se je lotila tudi manj izpostavljenih topik oziroma fenomenov znotraj antike, o čemer pričata denimo publikaciji Zelje in spolnost ter Volna in telo. Svoje pero pa avtorica že dlje časa preizkuša tudi v literarnih vodah, njena zadnja romana imata naslov Kje smo? in Šola za delikatne ljubimce. Dela, ki jih piše, se ne ponašajo zgolj z znanstveno podkovanostjo na eni strani in izdelano pisavo na drugi, pač pa nosijo v sebi tudi izostren socialni čut, posebno humanistično težnjo po izpostavljanju in razgaljanju represivnih sistemov in njihovih odvodov v zgodovini. V obsežnem delu Hetera in filozof: Iz zgodovinske antropologije svobodnega para je piska skozi feministično študiozno prizmo po vzoru Simone de Beauvoir dregnila v samo osrčje antične patriarhalne strukture, za katero lahko trdimo, da se je ohranila vse do danes, in sicer dekonstruira zakonsko heteroseksualno zvezo oziroma družino. Pri tem jo, kot lahko razberemo iz poimenovanja raziskave, zanimajo odkloni od le-te, torej svobodnejše prakse ljubezni. Osrednja lika tega diskurza ali zgodbe sta hetera, izobražena kurtizana in filozof, ki se znajdeta na specifičnem mestu v družbi, kot zapiše Slapšak, »blizu roba družbe, ona po nuji, on po izbiri«. Tej dvojici je skupna mobilnost na »trgu dela«, saj mora tako kot kurtizana tudi kakšen filozof že v 5. stoletju pred našim štetjem, se pravi že v času atenske demokracije, ponujati svoje intelektualne zmožnosti v zameno za plačilo. Avtorica nam takšno zvezo oziroma potencial le-te demonstrira kot subverzivno gesto, ki rahlja rigiden in nasilen družbeni red, saj se ta odnos ne osredotoča na reprodukcijo in ohranjanje normativnih, tradicionalnih vrednot, ampak naj bi temeljil na tovarištvu, solidarnosti in zavezništvu, recipročnem in fluidnem prepletu dveh intelektov, pri čemer naj bi v tem odnosu do večje svobode prišla tudi ženska. Namreč: »Grška družbena ureditev, še zlasti demokratična v Atenah, je temeljila na popolni izključenosti žensk iz javnega in političnega življenja«. Morda bo bralstvo nekoliko presenečeno, ker bo izvedelo relativno malo o dejansko obstoječih parih hetere in filozofa, in tudi nastanek svobodnejše zveze ni podrobno predstavljen ali analiziran. Temu se seveda ne gre čuditi, primarni pisni viri o takšnih razmerjih so zelo skromni. A avtorica študije razprostira širšo antropološko-zgodovinsko sliko vsakdanjika »starodobnikov«, v katero vključuje tudi precizno in kritično branje mitov, filozofskih besedil, umetniških del in seveda antičnega leposlovja, pri čemer kreativno in imaginativno razmišlja oziroma sklepa o možnih dejanskostih para, o njunih položajih od atenske demokracije prek helenizma do krščanstva, o spremembah, ki jih je vnesla redefinicija ljubezenskega odnosa. Eden izmed najbolj vznemirljivih primerov v knjigi je zveza med Apsazijo in Periklom, ki ga sicer poznamo bolj kot državnika. Hetera in filozof je delo izredne eruditske širine, ki po eni strani razgalja patriarhalne vzorce atenske oziroma starogrške kulture, izpostavlja konzervativnost mislecev, kot je Aristotel, ki je verjel, da so ženske nižja bitja, preučuje mite, ki so polni brutalnega nasilja do žensk, in so kot taki vplivali tudi na javni diskurz in strukturiranje spolnih vlog, po drugi strani pa se fokusira na zgodbe o ženskah, ki so si izborile drobtinice svobode oziroma vsaj možnost individualnega akterstva, izpostavlja filozofe in pisce, ki so bili, kot Platon in Aristofan, ženskam bolj naklonjeni, ter opozarja na pestrost mitologije, ki je vsebovala seveda tudi like iznajdljivih, premetenih, samosvojih žensk. Učili so nas, da so mitologije načini, kako so si ljudje razlagali svet. A kot poudarja Svetlana Slapšak, je »snovanje mitoloških zgodb imelo včasih zelo preproste ideološke cilje, denimo da prikrije in minimalizira dejanske dogodke in odnose«. Tudi mitologija je tako lahko služila kot sredstvo za izvajanje represije, upravičevanje arbitrarnih norm, a kot vsaka zgodba ima tudi mit drugo, kreativnejšo, subverzivnejšo plat. Avtorica nas z veščo in dinamično pisavo, ki presega suhoparen znanstveni diskurz, potegne v živahen, kontrasten antični svet, pri čemer ob stvareh, ki jih nekako že poznamo iz zgodovine, spoznamo kup zabavnih dejstev iz vsakdanjika določenih skupin in posameznikov, z zanimanjem spremljamo njihove rituale in tako dalje. Tako izvemo, da si po pričeski lahko ne le prepoznal filozofa, ampak tudi ugotovil, kateri šoli pripada, ali da je obstajalo več vrst prostitutk, med katerimi so bile hetere najbolj »prestižne«, namenjene pretežno aristokraciji in »užitkom«, pornai pa so bile za »navadne smrtnike« in za zadovoljevanje »potreb«. Morda presenetljiv, a relevanten je tudi podatek, da je bila ginekološka vednost v antiki že precej napredna, zatrlo pa jo je nato krščanstvo, ki je demoniziralo žensko telo. Za literarne sladokusce bo še posebej dragocen pretežno zadnji del knjige, ki se loteva raziskovanja heter kot žanra. Med drugim razčlenjuje antični ljubezenski roman, ki je dlje časa veljal za ženski roman, nekaj literarno »manjvrednega«. Vendar pa, kot pronicljivo pokaže Svetlana Slapšak, je vseboval pomembne nastavke za razumevanje novega koncepta ljubezni. Lahko bi rekli, da avtorica knjigo Hetera in filozof zaključi z najbolj intrigantno in inovativno vsebino. Seveda je celotna knjiga polna fascinantne vednosti in razmišljanj, morda se le kdaj za kratek čas izgubimo zaradi tematskih digresij oziroma preskokov, kjer avtorica eno linijo »pripovedi« prekine z drugo. Celostno doživetje knjige je posebno, saj se nenehno prepletajo niti zgodovinskih pričevanj, mitologije in literature, a vsekakor to ni moteče. Kvečjemu pokaže na pestrost nekega obdobja, na zgodbenost in plastovitost zgodovine same.

Zvone Kozamernik Gringo, ki je odrastel v nefunkcionalni družini alkoholikov in že pri dvanajstih ostal sam ter skrbel zase in za mlajšega brata, pripoveduje o svojem življenju. Nadarjeni nogometaš se je pri petnajstih moral zaposliti v pekarni in pozabiti na žogo. Svoje travme je zdravil z alkoholom, po 30 letih omame pa ga je zamenjal za kolesarjenje in odkolesaril v Neum, Beograd, Barcelono in v Stuttgart. Poslušajte njegov recept za preobrat v treznost. foto: C. Štuber

Snom každého dospeláka je mať miesto, kde popri každodenných povinnostiach môže na chvíľu vypnúť hlavu. Jedným z takých miest je aj škola bicích. Možno to nie je masáž a možno to nie je jóga... Je to ale naozaj účinné. Povinnosti z práce a domácnosti vraj zmiznú z hlavy po niekoľkých úderoch paličkami. Bubeníci a lektori Marek Gregor a Daniel Buzinkay potvrdzujú, že pracujú aj s mnohými dospelými žiakmi, ktorí si tento druh oddychu veľmi pochvaľujú. Porozprávali o tom v Nedeľnej talkshow so Šarkanom.

Každý máme názory a skúsenosti, ale len spoločne máme dáta. Povedz nám, čo potrebuješ pre svoj kariérny rast. Vyplň prieskum tu: https://edu.mladilekari.sk/prieskum-2025V tejto epizóde podcastu Rozhovory MD sa rozprávame s Valentínou Sedilekovou, zakladateľkou organizácie Chuť žiť, ktorá sa dlhodobo venuje zvyšovaniu povedomia o poruchách príjmu potravy (PPP) na Slovensku.Valentína prináša do debaty o PPP roky skúseností v oblasti prevencie, edukácie a priamej pomoci. V spolupráci s odborníkmi a odborníčkami z rôznych oblastí sa snaží budovať systém, v ktorom pacienti dostanú pomoc včas – a citlivo. V rozhovore sa sústredíme na to, akú úlohu v tejto snahe môžu zohrávať práve zdravotníci a zdravotníčky.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Historické vozidlá, noblesné prostredie a formát svetovej úrovne!

Súčasťou kybernetickej bezpečnosti nie je len samotná reakcia na útoky, ale aj všeobecné povedomie a analýza dát z verejne dostupných zdrojov, známa ako OSINT (Open Source Intelligence). Prečo je táto technika dôležitá, kde všade sa zbierajú dáta – od sociálnych sietí až po dark web – a ako v tom pomáha umelá inteligencia?V novom dieli špeciálnej série podcastu SHARE o kybernetickej bezpečnosti sa Maroš Žofčin rozpráva s Michalom Srncom, riaditeľom informačnej bezpečnosti v spoločnosti Aliter Technologies, o metódach, nástrojoch a praktickom využití OSINT analýzy. Podcast prinášame v spolupráci so spoločnosťou Aliter Technologies.V podcaste hovoríme o týchto témach:Čo je OSINT a ako sa analyzujú dáta z verejných zdrojov a sociálnych sietí.Ako firmy môžu využiť OSINT na vlastnú ochranu pohľadom útočníka.Úloha AI: Ako umelá inteligencia pomáha spracovať dáta a hľadať kontext.Atribúcia útokov: Odhaľovanie páchateľov kyberútokov pomocou verejných dát.Využitie OSINT v boji proti dezinformáciám a pri overovaní faktov.Podcast prinášame v spolupráci so spoločnosťou Aliter Technologies.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

V oddaji smo gostili kresničke - to so slepi in slabovidni, ki sopripravljeni svoje dragocene življenjske izkušnje deliti in takopomagati drugim na poti soočanja z izzivi, ki jih prinaša delna alipopolna izguba vida. Z dr. Aksinjo Kermauner pa smo se spomnili na pomenin vlogo brajeve pisave.

Ravnateljica edine izobraževalne ustanove za slepe in slabovidne v Sloveniji je spregovorila o izzivih, s katerimi se srečujejo pri izobraževanju slepih in slabovidnih ter o tem, kje je Center Iris našel začasne prostore v času, ko naj bi jim zgradili nove prostore. Svoje vtise pa so nam zaupali tudi udeleženci rehabilitacijskega tabora za kasneje oslepele, ki ga je pripravilo Medobčinsko društvo slepih in slabovidnih iz Nove Gorice.

Ste developer, stavebná firma, realitná kancelária, dizajnéri či advokáti? Aj vy môžete odprezentovať svoje služby na Veľtrhu bývania a nehnuteľností v bratislavskej Inchebe 16. až 18. októbra 2025. Aké príležitosti a benefity vám to prinesie a kde sa dá zaregistrovať? O veľtrhu sme sa rozprávali s organizátorkou Ivetou Peťovskou v podcaste portálu Nehnuteľnosti.sk.V podcaste sa dozviete:čo je cieľom a prečo vznikol Veľtrhu bývania a nehnuteľností,prečo sa oplatí vystavovať na Veľtrhu bývania a nehnuteľností 2025 v bratislavskej Inchebe,čo všetko má vystavovateľ k dispozícii v rámci svojho stánku na Veľtrhu,ako sa dá stať partnerom podujatia a byť súčasťou programu prednášok na Veľtrhu, ako sa cenovo pohybujú jednotlivé stánky pre vystavovateľov.Unikátne podujatie o bývaní pre širokú verejnosťNa Slovensku dlho neexistovala konferencia alebo veľtrh s témou bývania pre širokú verejnosť. Väčšinou boli tieto podujatia určené pre profesionálov. Inšpiráciou boli pre organizátorku Ivetu Peťovskú zahraničné veľtrhy, ktorých atmosféru a príležitosti chcela priniesť na Slovensko, čo sa jej podarilo a tento rok organizuje už druhý ročník tohto Veľtrhu. „Cieľom je spájať a podporiť networking medzi profesionálmi a klientmi. Čiže spojiť developerov, realitných maklérov, finančných poradcov, architektov, dizajnérov s klientmi, ktorí hľadajú odpovede na svoje otázky ohľadom bývania. Či chcú kúpiť, predať, rekonštruovať alebo investovať. Vytvoriť priestor na nadviazanie obchodných kontaktov, budovať komunitu, kde v takej ľudskej príjemnej atmosfére si klienti môžu nájsť odpovede priamo zo zdroja, nie na internetových fórach.” Návštevníci sa tak priamo môžu pýtať odborníkov na rady ohľadom bývania či investovania.Kto môže na Veľtrhu bývania a nehnuteľností 2025 vystavovať?Prvý ročník Veľtrhu bývania a nehnuteľností navštívilo počas troch dní takmer 5 tisíc návštevníkov. „Samotní vystavovatelia ocenili príjemnú atmosféru, dobrú organizáciu, zmysluplných návštevníkov aj reálne dopyty. Odišli s množstvom nových kontaktov, z ktorých vznikli aj reálne obchody a mnohí z nich sú prihlásení aj do aktuálneho ročníka,” povedala o pozitívnych referenciách v podcaste Iveta Peťovská. Svoje služby a produkty na Veľtrhu môže odprezentovať ktokoľvek v súvislosti s nehnuteľnosťami a bývaním. „Sú to realitné kancelárie, developeri, architekti, nábytkárske firmy, osvetlenie, investičné spoločnosti. Ďalej firmy s ponukou alternatívneho bývania, právnici, odborníci na legislatívu či banky a poisťovne. Čiže v skratke každý, kto sa akýmkoľvek spôsobom vie zapojiť do procesu hľadania bývania alebo investičnej príležitosti.” Stánok na Veľtrh bývania a nehnuteľností 2025 si môžete zarezervovať do konca augusta na www.veltrhnehnutelnosti.skCelý rozhovor o Veľtrhu bývania a nehnuteľností s organizátorkou podujatia Ivetou Peťovskou si môžete pozrieť na Youtube alebo vypočuť na Spotify a ostatných podcastových aplikáciách.PR článok

Zuzana a Ivana se konečně dočkaly a do studia dostaly hasiče Pavla Hoška, kterému hašení proudí v žilách již desítky let. Bavily se s ním o tom, co se děje, když hasič přijde do práce a proč jezdí do akce po tyčích a nejdou po svých.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zuzana a Ivana se konečně dočkaly a do studia dostaly hasiče Pavla Hoška, kterému hašení proudí v žilách již desítky let. Bavily se s ním o tom, co se děje, když hasič přijde do práce, a proč jezdí do akce po tyčích a nejdou po svých.

V piatok sme boli svedkami prvých priamych rokovaní medzi Ukrajinou a Ruskom. Namiesto minimálne 30-dňového okamžitého prímeria z nich však vzišla dohoda na výmene väzňov a akési pripustenie budúceho stretnutia medzi Volodymyrom Zelenskym a Vladimirom Putinom.Práve Putin pritom priame rokovania navrhol, no keď ich ukrajinský prezident akceptoval a povedal mu, nech príde do Istanbulu, Putin poslal za seba náhradu. Svoju prítomnosť si preto rozmyslel aj Donald Trump, no priamo s Putinom sa zase už v pondelok spojil telefonicky.Čo sa nám to v rokovaniach vlastne deje, hýbeme sa smerom k mieru a aká je dnes pozícia Ameriky a samotného Trumpa? Čo bude ďalej?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozprávala s bývalým veľvyslancom Slovenska vo Veľkej Británii Róbertom Ondrejcsákom.Zdroje zvukov: Reuters, CBS News, CGTN Europe, MSNBCOdporúčanie:Dnes je mojím odporúčaním seriál This is us. Nejde o žiadnu novinku, poslednú sériu dotočili v roku 2022, no ja som sa k nemu vrátila po istom čase. Baví ma hlavne kvôli tomu, akým iným spôsobom zachytáva problémy bežných rodín, vzájomné vzťahy medzi súrodencami, rodičmi, či v rámci komunity. Vyskúšajte!–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Ina Poteko je mlada raziskovalka na Oddelku za slovenistiko ljubljanske Filozofske fakultete, ki raziskuje jezik na družbenih omrežjih in v zasebni komunikaciji. V tokratnem Jezikanju se z njo pogovarjamo predvsem o naši zasebni komunikaciji. Kaj vse vpliva nanjo, koliko je v njej angleščine ter kako vpliva na knjižno slovenščino.

Snovi nisu tu da bi nas zabavljali dok spavamo, već da bi nas budili dok živimo. Koliko puta ste odustali prije nego ste i pokušali? Snovi nisu slučajnost – oni su putokazi tvoje duše. U ovom videu otkrit ćeš zašto je sada pravo vrijeme da kreneš prema onome što te zaista pokreće. Bez izgovora, bez čekanja. Vrijeme je da se probudiš i počneš živjeti ono o čemu sanjaš. Jer snovi se ne ostvaruju sami – ostvaruješ ih ti!#snovi

Predstav si, že sa snažíš schudnúť zo všetkých síl, no čím viac tlačíš na pílu, tým viac sa výsledky vzďaľujú. Presne to zažila aj Veronika. Nevzdávala sa, cvičila dokonca aj počas choroby, no jej váha stále kolísala. Až keď sa naučila načúvať svojmu telu, spomaliť a dopriať si odpočinok, začala naozaj chudnúť – a to až 16 kíl! Tento rozhovor bol pôvodne súčasťou Výzvy do plaviek a inšpiroval tisíce žien. Dnes si ho môžeš vypočuť aj ty a pridať sa do našej výzvy na - https://fitshaker.sk/vyzva!

Da kupiš ponudu od 97eur pošalji mejl na: jovana@jovanamiljanovic.comPopuni prijavu za Biznis bazu ovde:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://forms.gle/RQywvhn1c3E3GKK26⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Zaprati besplatni Substack blog i njuzleter: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://jovanamiljanovic.substack.com⁠

Ota Balage zanechal výraznou stopu nejen na české rockové scéně, ale především v jedné z nejvýraznějších formací devadesátých let – v triu Baláž, Střihavka, Pavlíček. V současnosti hraje se svou vlastní kapelou Balage Band. „Hrajeme čím dál víc. Nové písničky se hodně povedly, lidem se líbí,“ říká v pořadu Alex a host.

Ota Balage zanechal výraznou stopu nejen na české rockové scéně, ale především v jedné z nejvýraznějších formací devadesátých let – v triu Baláž, Střihavka, Pavlíček. V současnosti hraje se svou vlastní kapelou Balage Band. „Hrajeme čím dál víc. Nové písničky se hodně povedly, lidem se líbí,“ říká v pořadu Alex a host.

„Varuju před přepáleným začátkem. Před tím, že chceme být skvělými náhradními rodiči, velkými kamarády. Po tomhle dochází k rozčarování, většinou na obou stranách. Pečlivě si dopředu promyslete svoji roli,“ říká lektorka nenásilné komunikace Eva Soukup, která se věnuje komponovaným rodinám.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Varuju před přepáleným začátkem. Před tím, že chceme být skvělými náhradními rodiči, velkými kamarády. Po tomhle dochází k rozčarování, většinou na obou stranách. Pečlivě si dopředu promyslete svoji roli,“ říká lektorka nenásilné komunikace Eva Soukup, která se věnuje komponovaným rodinám.

Nikola Jeftic je svoju košarkašku priču krenuo iz Mladenovca a stigao je nastupiti u Urugvaju, Argentini, Jordanu, Iranu, Finskoj i na kraju sveta u Rusiji. Swish Talent Combine 12-13 April

Pravni stručnjaci podnijeli su žalbu Ujedinjenim nacijama, optužujući australijsku vladu za kršenje obaveza prema djeci Prvih naroda koja se nalaze u pritvoru, u skladu sa međunarodnim zakonima o ljudskim pravima. Zagovornici ističu da zakoni u australijskim državama i teritorijama koji se odnose na kriminal i pravdu za mlade, krše međunarodne obaveze zemlje, ozbiljno utičući na djecu Aboridžina i otočana moreuza Torres. "Najgori ishod koji sada vidimo je da djeca Aboridžina oduzimaju sebi život zbog okrutnih i nehumanih praksi kojima su izložena dok su zatvorena", ističe dr Hannah McGlade.

Jiří Jaroš působí na Fakultě informačních technologií na VUT v Brně. Svoje přednášky pojímá jako divadelní představení – každou přednášku si poctivě staví jako příběh s úvodem, zápletkou, rozuzlením i ponaučením. Spolu s týmem z univerzity College London vyvinuli 3D skener pro léčbu cévních onemocnění. Před necelým týdnem získal Cenu Wernera von Siemense pro nejlepšího pedagoga za rok 2024.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svoje mládí prožila v 80. letech a napsala o tom Okno na západ. „Je to dvojsmyslný název. Je to výhled na ten skutečný západ, i na ten polický,“ vysvětluje název autorka. Na co všechno v knize vzpomíná? Vyptávala se rodičů? O bilancování a návratu do míst, která jsou pro člověka v mládí důležitá, píše autorka také ve strašidelné povídce Návrat, která vznikla přímo pro Dvojku. Poslechnout si ji můžete zde na portále mujRozhlas.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strešni avtomobilski kovčki sodijo med najuporabnejše pripomočke za zagotavljanje dodatnega prostora v avtomobilu, saj omogočajo prevoz smuči, snežnih desk in druge športne opreme, za katero v prtljažniku pogosto zmanjka prostora. Vedno več avtomobilskih izdelovalcev ponuja strešne kovčke pod svojo lastno blagovno znamko oziroma kot del dodatne opreme, ki jo lahko dokupimo ob nakupu avtomobila, cenovni razpon pa je zelo velik. Na kaj je treba biti pozoren pred nakupom avtomobilskega kovčka in na kaj ob njegovi namestitvi in pri uporabi, bo v torkovem Svetovalnem servisu povedal odgovorni urednik AMZS Motorevije Blaž Poženel. Svoje vprašanje lahko zapišete v obrazec na spletni strani Prvega ali na elektronski naslov prvi@rtvslo.si, lahko pa nas tudi pokličete po deveti.

Vládna kríza sa skončila a koalícia bude mať opäť 79 poslancov. Prezident dnes vymenuje za ministra investícií Samuela Migaľa a jeho štátnym tajomníkom bude ďalší nespokojný exposlanec Hlasu Radomír Šalitroš. Svoje ministerstvo a ďalšie fleky k tomu, už pred tým od premiéra dostali aj Huliakovci. Teraz sa čaká či parlament v tajnom hlasovaní zvolí Richarda Rašiho za predsedu.Odviedol teda premiér a minister obrany dobrú prácu a koalícia môže pokojne vládnuť ďalej? Ako to bude celé vyzerať a nemôže to inšpirovať aj ďalších nespokojných poslancov, aby si žiadali svoj podiel na moci? Podarí sa opozícii otvoriť mimoriadnu schôdzu o odvolaní Roberta Kaliňáka pre jeho nepriznanú dovolenkovú haciendu v Chorvátsku? Braňo ZÁVODSKÝ sa rozprával s politickým komentátorom Mariánom LEŠKOM.

U novoj epizodi Njuz podkasta (Ep. 182) bavimo se najvećim hitom sezone – Ćacilendom! Ko su tajanstveni „sudenti” koji zdušno podržavaju vlast, kako izgledaju njihovi šatori u Pionirskom parku i zašto cela priča deluje kao loša amaterska predstava? Naravno, ne preskačemo ni naše omiljene aktere – Aleksandar Vučić ponovo je u kampanji (jer kad nije?), RTS se trudi da ne primeti haos pred svojim vratima, a Nemanja Šarović uspeo je da uleti među ćacije, napravi lom i bude izbačen pre nego što ste stigli da trepnete. Pored toga, pričamo o Selakovićevom magično izlečenom nosu, policajcu kojeg je nokautirala – policija, i, naravno, o Vučićevom dramatičnom odlasku u Urgentni centar – jer ako nema fotke, nije se ni desilo! Sve je na granici realnosti i potpunog apsurda, ali mi smo tu da sve to ispratimo uz dosta smeha. Zato, pridružite nam se u 182. epizodi – ako već prolazimo kroz ovaj cirkus, hajde da se barem dobro zabavimo!

1. Vládna koalícia mala ďalší zo svojich horších dní. 2. Súkromné nemocnice sa zastali odsúdeného korupčníka na svojom čele. 3. Aký brat, taký brat.

Trump pozastavil vojenskú pomoc Ukrajine, prerušil aj zdieľanie spravodajských informácií s Ukrajinou. Vyzerá to tak, že momentálne je americký prezident viac v línii s Ruskom, než so Západom či Ukrajinou.V tomto znamení bol aj summit tento týždeň, lídri EÚ sa zhodli na vyhlásení, ktoré sľubuje ďalšiu podporu Ukrajine. Všetci lídri v dohodnutom texte o obrane súhlasili s výrazným zvýšením príspevkov na prezbrojenie Európy, premiér Fico najprv hrozil vetovaním, ale nakoniec vyhlásenie podporil výmenou za to, že v texte sa spomína preprava plynu z Ruska cez Ukrajinu.Jediný, kto text vetoval, bol maďarský premiér Viktor Orbán. A veci sa dejú aj doma, europoslanec Smeru Erik Kaliňák pobúril výrokmi o tom, že Rusi na našich hraniciach, teda na Ukrajine, by znamenali, že Slovensko by malo konečne spoľahlivého suseda, Ľuboš Blaha je opäť na návšteve v Moskve, a vláda má nového ministra - Rudolf Huliak sa stal ministrom športu. Odvolaný Dušan Keketi by sa mal stať viceguvernérom NBS.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a dnes s hosťujúcim spolumoderátorom Samom Marecom.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvukov: 360tka, RTVS, TV Markíza, TASR–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠