Podcasts about opravdu

Blížící se Velikonoce bývají pro trh s vejci každoroční zkouškou. Letos se přitom krátce před svátky sešlo hned několik negativních vlivů, od ptačí chřipky přes povinnou přestavby chovů až po změny v obchodních pravidlech. To vše může mít dopad na dostupnost vajec i jejich cenu. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé se do nabídky v první řadě promítá pokles stavů tuzemských nosnic. Kvůli ptačí chřipce bylo jen například v Královéhradeckém kraji utraceno zhruba 240 tisíc mladých slepic, obnova těchto chovů potrvá měsíce. V součtu s odstávkami chovů kvůli přestavbám technologií před zákazem klecových chovů může dosáhnout letošní pokles stavů nosnic před Velikonocemi kolem deseti procent. „Opravdu každé procento je na tom obchodu vidět,“ říká Dlouhá. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

V jaké fázi byste po více než dvou měsících měli být? Jaké chyby možná děláte aniž byste o tom věděli? O hubnutí si dnes budeme povídat s hostem Dopoledního expresu Mirkou Zemanovou, odbornicí na zdravé stravování z Fakulty zdravotnických studií ústecké univerzity. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Lenka Šobová.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V jaké fázi byste po více než dvou měsících měli být? Jaké chyby možná děláte aniž byste o tom věděli? O hubnutí si dnes budeme povídat s hostem Dopoledního expresu Mirkou Zemanovou, odbornicí na zdravé stravování z Fakulty zdravotnických studií ústecké univerzity. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Lenka Šobová.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Není to tak, že by tímto začala třetí světová válka,“ říká expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza k americko-izraelským úderům proti Íránu. Přesto podle něj nejde o izolovaný konflikt, který by se Evropy netýkal. „Nacházíme se v situaci, kterou já bych nazval mezivládí. Končí staré pořádky a ty nové se ještě neetablovaly,“ popisuje dobu, v níž podle něj padá důvěra mezi spojenci, slábne význam mezinárodního práva a svět se posouvá od multilaterálního řádu k tvrdé geopolitice. Právě v takovém světě podle něj státy často sahají k síle a proto je podle něj důležité „vybrat si stranu“. Bříza proto připomíná, že spor o íránský jaderný program není jen technický detail, ale otázka bezpečnosti celého regionu i Západu. „Není v zájmu naší civilizace, aby Írán disponoval jadernou zbraní nebo nosiči jaderných zbraní,“ říká a vysvětluje, proč podle něj Izrael dlouhodobě nemůže připustit, aby se taková hrozba přiblížila k realitě. Současná operace má podle něj jediný hlavní cíl: eliminovat íránský jaderný program a jeho raketové kapacity, nikoli nutně změnit režim v Teheránu. Velkou roli v celé krizi hraje i americký prezident Donald Trump. Bříza připomíná jeho styl politiky, který shrnuje slovy: „low cost, high impact“ - tedy jako snahu dosáhnout velkého geopolitického efektu za co nejnižší cenu. „Donald Trump není milovník válek,“ říká expert, ale zároveň připouští, že jeho kroky jsou často nevyzpytatelné a pro spojence i protivníky obtížně čitelné. Právě tato nevyzpytatelnost podle něj může působit i jako forma odstrašení vůči Rusku nebo dalším mocnostem. Rozhovor se dotýká také otázky, jestli útoky mohou Írán skutečně oslabit, co by znamenalo zhroucení režimu ajatolláhů a jak velké je riziko, že se pozornost světa odvrátí od války na Ukrajině. Bříza upozorňuje, že současná operace může mít paradoxně i nepřímý dopad na ruskou válku: Írán byl dlouho jedním z klíčových dodavatelů zbraní Moskvě a jeho oslabení tuto osu narušuje. Je útok na Írán legitimní, nebo jen další porušení mezinárodního práva? Opravdu se svět nachází v období „mezivládí“ mezi starým a novým řádem? Může současná operace zastavit íránský jaderný program - a co by přišlo potom? A proč podle Břízy dnes státy stále častěji volí sílu místo diplomacie? I o tom je rozhovor.

Jak se mění potřeby těla ženy v šestinedělí? Liší se doporučení pro kojící a nekojící ženy? Je potřeba „jíst za dva“, pokud žena kojí? Jaké chyby maminky v šestinedělí ve svém jídelníčku nejčastěji dělají? Opravdu některé potraviny způsobují kojencům koliky? Jak si zjednodušit stravování, když není čas vařit? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

Polévka je grunt... Zda toto tradiční české přísloví opravdu platí, o tom se bavíme s Romanem Sejvalem, učitelem technologie přípravy pokrmů ze Soukromé hotelové školy Bukaschool v Mostě.

Polévka je grunt... Zda toto tradiční české přísloví opravdu platí, o tom se bavíme s Romanem Sejvalem, učitelem technologie přípravy pokrmů ze Soukromé hotelové školy Bukaschool v Mostě. Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šlágr kola mezi FC Viktoria Plzeň a AC Sparta Praha skončil 0:0, emocí bylo víc než gólů! ⚔️ Sparta bez odvahy? Plzeň silnější v pressinku? VYDRÝSEK spálil penaltu

Pozorovat chování a poznávat život nejen lam alpak mohou návštěvníci Lamacentra Hády v bývalém lomu Džungle v Brně. V areálu jsou také ovce, kozy nebo králíci. Lidé se mezi alpakami mohou volně pohybovat a setkat se tak s nimi doslova tváří v tvář. V centru jsou připraveny i výukové programy zaměřené na životní prostředí.

Pozorovat chování a poznávat život nejen lam alpak mohou návštěvníci Lamacentra Hády v bývalém lomu Džungle v Brně. V areálu jsou také ovce, kozy nebo králíci. Lidé se mezi alpakami mohou volně pohybovat a setkat se tak s nimi doslova tváří v tvář. V centru jsou připraveny i výukové programy zaměřené na životní prostředí.

Pozorovat chování a poznávat život nejen lam alpak mohou návštěvníci Lamacentra Hády v bývalém lomu Džungle v Brně. V areálu jsou také ovce, kozy nebo králíci. Lidé se mezi alpakami mohou volně pohybovat a setkat se tak s nimi doslova tváří v tvář. V centru jsou připraveny i výukové programy zaměřené na životní prostředí.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozorovat chování a poznávat život nejen lam alpak mohou návštěvníci Lamacentra Hády v bývalém lomu Džungle v Brně. V areálu jsou také ovce, kozy nebo králíci. Lidé se mezi alpakami mohou volně pohybovat a setkat se tak s nimi doslova tváří v tvář. V centru jsou připraveny i výukové programy zaměřené na životní prostředí.

Pozorovat chování a poznávat život nejen lam alpak mohou návštěvníci Lamacentra Hády v bývalém lomu Džungle v Brně. V areálu jsou také ovce, kozy nebo králíci. Lidé se mezi alpakami mohou volně pohybovat a setkat se tak s nimi doslova tváří v tvář. V centru jsou připraveny i výukové programy zaměřené na životní prostředí.

Pozorovat chování a poznávat život nejen lam alpak mohou návštěvníci Lamacentra Hády v bývalém lomu Džungle v Brně. V areálu jsou také ovce, kozy nebo králíci. Lidé se mezi alpakami mohou volně pohybovat a setkat se tak s nimi doslova tváří v tvář. V centru jsou připraveny i výukové programy zaměřené na životní prostředí.

Pozorovat chování a poznávat život nejen lam alpak mohou návštěvníci Lamacentra Hády v bývalém lomu Džungle v Brně. V areálu jsou také ovce, kozy nebo králíci. Lidé se mezi alpakami mohou volně pohybovat a setkat se tak s nimi doslova tváří v tvář. V centru jsou připraveny i výukové programy zaměřené na životní prostředí.

Pozorovat chování a poznávat život nejen lam alpak mohou návštěvníci Lamacentra Hády v bývalém lomu Džungle v Brně. V areálu jsou také ovce, kozy nebo králíci. Lidé se mezi alpakami mohou volně pohybovat a setkat se tak s nimi doslova tváří v tvář. V centru jsou připraveny i výukové programy zaměřené na životní prostředí.

Pozorovat chování a poznávat život nejen lam alpak mohou návštěvníci Lamacentra Hády v bývalém lomu Džungle v Brně. V areálu jsou také ovce, kozy nebo králíci. Lidé se mezi alpakami mohou volně pohybovat a setkat se tak s nimi doslova tváří v tvář. V centru jsou připraveny i výukové programy zaměřené na životní prostředí.

Pozorovat chování a poznávat život nejen lam alpak mohou návštěvníci Lamacentra Hády v bývalém lomu Džungle v Brně. V areálu jsou také ovce, kozy nebo králíci. Lidé se mezi alpakami mohou volně pohybovat a setkat se tak s nimi doslova tváří v tvář. V centru jsou připraveny i výukové programy zaměřené na životní prostředí.

Pozorovat chování a poznávat život nejen lam alpak mohou návštěvníci Lamacentra Hády v bývalém lomu Džungle v Brně. V areálu jsou také ovce, kozy nebo králíci. Lidé se mezi alpakami mohou volně pohybovat a setkat se tak s nimi doslova tváří v tvář. V centru jsou připraveny i výukové programy zaměřené na životní prostředí.

Pozorovat chování a poznávat život nejen lam alpak mohou návštěvníci Lamacentra Hády v bývalém lomu Džungle v Brně. V areálu jsou také ovce, kozy nebo králíci. Lidé se mezi alpakami mohou volně pohybovat a setkat se tak s nimi doslova tváří v tvář. V centru jsou připraveny i výukové programy zaměřené na životní prostředí.

Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o převratu, násilném převzetí moci nebo o řešení tehdejší politické krize.

Když v pátek dopoledne dostal Donald Trump zprávu o tom, že Nejvyšší soud zasadil zásadní ránu jeho obchodním válkám, měl si prý sprostě ulevit. Americký prezident byl zrovna uprostřed mítinku s guvernéry jednotlivých států, když ho poradci spravili o nemilé zprávě.

Když v pátek dopoledne dostal Donald Trump zprávu o tom, že Nejvyšší soud zasadil zásadní ránu jeho obchodním válkám, měl si prý sprostě ulevit. Americký prezident byl zrovna uprostřed mítinku s guvernéry jednotlivých států, když ho poradci spravili o nemilé zprávě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dočká nové supermoderní nemocnice. A že ji Praha skutečně potřebuje, si myslí také exministr zdravotnictví Roman Prymula. Vybavenost těch stávajících je prý zejména ze stavebního hlediska tristní. „Stárnoucí Česko bude potřebovat obrovský objem zdravotní péče, která bude muset být oproti současnosti restrukturalizována. A to je důvod, proč vybudovat novou nemocnici,“ vysvětluje v Interview Plus.

„Viděl jsem hned první den, co jsem byl na zimáku, padesátiminutové nasazení od Kanaďanů, kde do toho šlapali hodně, nahoru dolů. Opravdu po příletu chtěli vybruslit únavu, Kanada v tom má vždycky trochu jiný mindset. Vždycky to tak bylo,“ říká Jakub Voráček, bývalý profesionální hokejový útočník, který odehrál přes tisíc utkání v NHL, převážně za klub Philadelphia Flyers.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Viděl jsem hned první den, co jsem byl na zimáku, padesátiminutové nasazení od Kanaďanů, kde do toho šlapali hodně, nahoru dolů. Opravdu po příletu chtěli vybruslit únavu, Kanada v tom má vždycky trochu jiný mindset. Vždycky to tak bylo,“ říká Jakub Voráček, bývalý profesionální hokejový útočník, který odehrál přes tisíc utkání v NHL, převážně za klub Philadelphia Flyers.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Viděl jsem hned první den, co jsem byl na zimáku, padesátiminutové nasazení od Kanaďanů, kde do toho šlapali hodně, nahoru dolů. Opravdu po příletu chtěli vybruslit únavu, Kanada v tom má vždycky trochu jiný mindset. Vždycky to tak bylo,“ říká Jakub Voráček, bývalý profesionální hokejový útočník, který odehrál přes tisíc utkání v NHL, převážně za klub Philadelphia Flyers.

Praha se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dočká nové supermoderní nemocnice. A že ji Praha skutečně potřebuje, si myslí také exministr zdravotnictví Roman Prymula. Vybavenost těch stávajících je prý zejména ze stavebního hlediska tristní. „Stárnoucí Česko bude potřebovat obrovský objem zdravotní péče, která bude muset být oproti současnosti restrukturalizována. A to je důvod, proč vybudovat novou nemocnici,“ vysvětluje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Motoristé ještě nedávno trvali na tom, že Filip Turek zůstává jejich kandidátem na ministra životního prostředí. V zákulisí se ale mezitím hromadily problémy. Podle novinářky a vedoucí domácího oddělení HN, Michaely Ryšavé, sehrály roli klesající preference, rostoucí únava poslanců z toho, že se celá agenda strany zúžila na jedno jméno, i stále otevřenější tlak premiéra Andreje Babiše, kterému situace začala politicky překážet. K tomu se přidaly stížnosti z úřadů, že ministerstvo bez plnohodnotného vedení fakticky nefunguje. V ranním brífinku HN tak rozebíráme, proč Motoristé nakonec ustoupili, co víme o novém kandidátovi Igoru Červeném a zda jeho případné jmenování přinese stabilizaci resortu, nebo jen jinou formu vlivu Filipa Turka.

Motoristé ještě nedávno trvali na tom, že Filip Turek zůstává jejich kandidátem na ministra životního prostředí. V zákulisí se ale mezitím hromadily problémy. Podle novinářky a vedoucí domácího oddělení HN, Michaely Ryšavé, sehrály roli klesající preference, rostoucí únava poslanců z toho, že se celá agenda strany zúžila na jedno jméno, i stále otevřenější tlak premiéra Andreje Babiše, kterému situace začala politicky překážet. K tomu se přidaly stížnosti z úřadů, že ministerstvo bez plnohodnotného vedení fakticky nefunguje. V ranním brífinku HN tak rozebíráme, proč Motoristé nakonec ustoupili, co víme o novém kandidátovi Igoru Červeném a zda jeho případné jmenování přinese stabilizaci resortu, nebo jen jinou formu vlivu Filipa Turka.

Nemá ráda jednorázové oblečení, chemikálie v nových tričkách ani mělké kapsy v dámských kalhotách. Šije, přešívá, opravuje a snaží se vidět potenciál i ve věcech, které ostatní vyhodí. Veronika Dušková, kterou můžete znát pod přezdívkou VEDU clothing a nově i jako moderátorku pořadu Šatníky na Radiu Wave, přišla do Podhoubí mluvit o udržitelném šatníku, klimatické úzkosti i o tom, proč není plátěnka univerzálním řešením světa.

Nemá ráda jednorázové oblečení, chemikálie v nových tričkách ani mělké kapsy v dámských kalhotách. Šije, přešívá, opravuje a snaží se vidět potenciál i ve věcech, které ostatní vyhodí. Veronika Dušková, kterou můžete znát pod přezdívkou VEDU clothing a nově i jako moderátorku pořadu Šatníky na Radiu Wave, přišla do Podhoubí mluvit o udržitelném šatníku, klimatické úzkosti i o tom, proč není plátěnka univerzálním řešením světa.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když netopýři zimují, je to šance přepočítat jejich populace a zjistit, jak se jim daří, vysvětluje zoolog Pavel Benda.

Když netopýři zimují, je to šance přepočítat jejich populace a zjistit, jak se jim daří, vysvětluje zoolog Pavel Benda.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes si budeme povídat o románech i několika spisovatelích. Otec jednou věřil, že bude oceněn za svou poezii. Opravdu cenu převzal a přiznal se, že si připravil dva projevy. Jeden krátký a jeden dlouhý. Řekl: „Děkuji Vám.“ Bylo hrobové ticho. Otec dodal: „Vidím, že je čas i na můj dlouhý projev. Tak tedy: Děkuji vám mnohokrát…“ Přidáme recept Haliny Pawlowské na máslová vajíčka a na vláčný chlebíček. Uslyšíte i příspěvek posluchače Viktora Sembery Čertovský sen.

Současná vláda dělá stejnou chybu, jako ta předchozí. Řeší veřejnoprávní média bez jakékoli debaty o tom, co vlastně mají dělat a komu sloužit. Co má dnes Česká televize skutečně dělat a kolik Moláčků připadá na jednoho Stacha? Horlivá debata ohledně zákazu sociálních sítí. Má stát regulovat sociální sítě přes občanku? NERV skončil, nebo je to celé tak trochu jinak? A co se skutečně odehrálo v pozadí konce europoslankyně Nikoly Bartůšek ve frakci Patriotů?Vstupenky na MASHUP 2026: https://goout.net/cs/listky/mashup-2026-novy-svet-x-insider-x-bruselsky-diktat/xeljb/Dotazník k přihlášení do Young Guns: https://nwcmrs.typeform.com/to/SqPklp00⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

„Nesmíte ublížit závodníkovi, nesmíte ho nechat vystavit potupě, že nedoběhne nebo nedojede, všechny tyto aspekty probrat a správně doporučit. Rozhodne nakonec především závodník a trenér, který je králem,“ popisuje Jaroslav Větvička, který byl šéflékařem českého olympijského týmu na desíti olympijských hrách. Jak těžké je pro ošetřujícího lékaře pustit do závodu třeba Martinu Sáblíkovou, kterou trápí nachlazení nebo viróza? A jak to bylo se zraněním u Lindsey Vonnové?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nesmíte ublížit závodníkovi, nesmíte ho nechat vystavit potupě, že nedoběhne nebo nedojede, všechny tyto aspekty probrat a správně doporučit. Rozhodne nakonec především závodník a trenér, který je králem,“ popisuje Jaroslav Větvička, který byl šéflékařem českého olympijského týmu na desíti olympijských hrách. Jak těžké je pro ošetřujícího lékaře pustit do závodu třeba Martinu Sáblíkovou, kterou trápí nachlazení nebo viróza? A jak to bylo se zraněním u Lindsey Vonnové?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nesmíte ublížit závodníkovi, nesmíte ho nechat vystavit potupě, že nedoběhne nebo nedojede, všechny tyto aspekty probrat a správně doporučit. Rozhodne nakonec především závodník a trenér, který je králem,“ popisuje Jaroslav Větvička, který byl šéflékařem českého olympijského týmu na desíti olympijských hrách. Jak těžké je pro ošetřujícího lékaře pustit do závodu třeba Martinu Sáblíkovou, kterou trápí nachlazení nebo viróza? A jak to bylo se zraněním u Lindsey Vonnové?

Opravdu jste si mysleli, že největší drama Formule 1 se odehrává v první zatáčce po startu?EisKingpedii přináší Nakladatelství Slovart a v této epizodě se vydáme na jízdy, které se neodehrály v ideální stopě. Podíváme se na vztahy pilotů Formule 1, které zasáhly do jejich kariér, výkonů i toho, jak byli vnímáni okolím. Od divokých časů Jamese Hunta, přes emočně složité období Lewise Hamiltona, až po milostný trojúhelník Maxe Verstappena.Lásky, rozchody, náhrady a tiché výměny, které bolely víc než ztracené místo na startu. Příběhy, které se odehrávaly mimo trať, ale jejich dopad byl na trati často velmi dobře vidět.Protože ve Formuli 1 se někdy nejezdí mimo ideální stopu jen v závodě, ale i v životě. A pokud Vás životní osudy zajímají ještě víc do hloubky, tak na stránkách Nakladatelství Slovart najdete knihy s příběhy, které přesahují hranice paddocku F1.Obrázky k tématu dané epizody najdete zde: https://www.instagram.com/za_horizontem_podcast/Staň sa našim PILOTOM na celú sezónu alebo MECHANIKOM na mesiac a využívaj množstvo benefitov. Viac na eisking.tv

Silvie Richterová v knize Humor jako zvláštní rozměr vědomí dokumentuje na příkladech z Haškova Švejka, jak odlišné mohou být příčiny smíchu.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 72 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tomia Okamuru považuji za geniálního politika. Ukazuje slabiny systému a ztrátu novinářské autonomie,“ říká moderátor a tvář České televize Václav Moravec a hned tím otevírá téma, které se v rozhovoru neustále vrací: otázku, kdo dnes ve skutečnosti řídí veřejnoprávní média a kde končí redakční autonomie novinářů. Mluví o tom, že spor kolem zvaní Tomia Okamury do Otázek Václava Moravce pro něj není osobní, ale systémový. „Příběh Tomia Okamury je příběhem obecnějším. To je spor o redakční autonomii, o autonomii žurnalistiky jako takové,“ vysvětluje a popisuje, jak se podle něj postupně prolomují hranice mezi kontrolní rolí Rady ČT a reálným zasahováním do dramaturgie a obsahu. „Žádný jiný politik neudělal to, že by si začal stěžovat přes Radu ČT na frekvenci pozvání,“ dodává moderátor a popisuje, jak snaha o vyváženost vede k systému „čárkování“ účasti jednotlivých zástupců politických stran. Moravec mluví i o odvolání dlouholeté dramaturgyně Hany Andělové, které označuje za profesně absurdní krok. „Vydat tiskovou zprávu, že je neprofesionální, je úplně absurdní,” dodává. V jejím příběhu vidí symbol širšího tlaku na veřejnoprávní média a jejich tvůrce. Moderátor se vrací i k vlastní pozici uvnitř České televize a k tomu, jak se jeho role v posledních letech proměnila. Do osobní roviny vstupuje ve chvíli, kdy popisuje vlastní pozici uvnitř ČT. „Nakonec jsem ta černá ovce, která se dozví, že tady ničí Českou televizi. To je úplně absurdní, protože v těch uplynulých 22 letech jsem dělal to, že jsem se snažil věci vysvětlovat,“ tvrdí Moravec. Přesto o své práci mluví bez hořkosti a s nadhledem: „Je to stejně skvělý flám těch 22 let,“ říká o své profesní dráze, ale vrací se i k pocitu, že každý pořad vysílá „jako by byl poslední“. Do rozhovoru vstupují i širší paralely - zkušenosti z BBC, proměna mediálního prostředí, fragmentace publika, ztráta autority institucí a otázka, zda je ještě možné takový proces zastavit. Kde dnes končí redakční autonomie a začíná politický tlak? Je spor o Tomia Okamuru skutečně jen zástupným symbolem hlubší systémové krize? Kdo má dnes reálně moc nad veřejnoprávními médii - novináři, management, rady, nebo politici? A existuje ještě prostor, jak tuhle „plíživou erozi“ zastavit dřív, než se stane nevratnou? Nejen o tom je tento rozhovor.

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Íránský režim se snaží násilně potlačit rozsáhlé protesty, které vyvolal historický propad měny. „Záběry, které se k nám dostávají z ad hoc vytvořených márnic, kde jsou pytle s bezvládnými těly, nebo záběry, na nichž těla obětí leží na ulicích, jsou šokující a příšerné. Když ty dny analyzuji, je mi z toho úzko. Opravdu se nebavíme o pár lidech – mluvíme o bezprecedentních číslech, která dosahují několika tisíc,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Deníku N Dominika Píhová. „Íránský režim se absolutně nezměnil a nemění. Využívá stále stejné praktiky, aby lidi zahnal domů, dostal je z ulic, a neštítí se vůbec ničeho,“ popisuje v podcastu novinářka. „Dostáváme konkrétní zprávy o jednotlivých příbězích – například o patnáctileté studentce, která šla domů z jedné z těchto akcí a mámě se už nikdy nevrátila. Vidíme snímky, které zachycují, že lidé jsou stříleni do hlavy, mezi oči. Jediným cílem je zabít protestující přímo na ulici. Násilí je všudypřítomné a nedá se popřít.“ Metody íránského režimu vedou k tomu, že lidé mají strach a protesty postupně utichají. „Bylo by jednoduché naletět na vlnu entuziasmu, ale vláda, administrativa i bezpečnostní složky dál fungují bez větších problémů. Nevidíme žádný zásadní přerod. Protesty možná otřásly legitimitou režimu, ale neřekla bych, že by byly poškozeny jeho základy nebo že by začínal padat. Abychom se mohli bavit o svržení režimu, musely by být v ulicích podle expertů miliony lidí,“ říká. Do přímého konfliktu s íránským režimem se podle Píhové nechce Spojeným státům, Izraeli ani regionálním mocnostem. „V případě Donalda Trumpa minimálně do té chvíle, dokud nebude existovat možnost rychlé a efektivní akce, která by režim položila na kolena,“ tvrdí novinářka. Zároveň podle ní nikdo z těchto aktérů nechce nestabilní Írán. „Nestabilita by otřásla nejen regionem, ale celým světem,“ doplňuje. Pro budoucnost Íránu považuje za špatné řešení jak kontinuitu současného režimu, tak případný zásah velmoci, která by se rozhodla přijít tamní situaci „spravit“. „Věřím, že revoluce, která jednou v Íránu přijde, patří Íráncům. Je na nich, aby se rozhodli, jak bude jejich země vypadat. Historický precedens ukazuje, že zásah Spojených států není to nejlepší, co se může stát,“ uzavírá ve Studiu N.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Proč Donald Trump zaútočil na Venezuelu a doslova nechal unést jejího vůdce Nicoláse Madura? Opravdu čeká zemi bez diktátora svobodnější život? A spustí Trumpův zásah dominový efekt, kvůli kterému se zhroutí další režimy v regionu? Ve Studiu N odpovídá expert na Latinskou Ameriku z Univerzity Karlovy Jaroslav Bílek.

„Předvánoční období jsem jako starostlivý otec od rodiny léta trávil ve spěchu, aby byly dárečky. Před několika lety jsem se rozhodl, že už to takhle dělat nechci a že ten čas budu trávit klidněji,“ říká herec a dabér Jan Šťastný v pořadu Ondřeje Kepky.

„Předvánoční období jsem jako starostlivý otec od rodiny léta trávil ve spěchu, aby byly dárečky. Před několika lety jsem se rozhodl, že už to takhle dělat nechci a že ten čas budu trávit klidněji,“ říká herec a dabér Jan Šťastný v pořadu Ondřeje Kepky.

Na jednu stranu výrazný pokrok při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, na tu druhou znepokojivý výhled stavu, který představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě. Takový je závěr rozsáhlé zprávy o stavu životního prostředí v Evropské unii, kterou vydala Evropská agenturu pro životní prostředí. „Opravdu musíme připravit naše společnosti na nové klima,“ upozorňuje ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová.

Na jednu stranu výrazný pokrok při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, na tu druhou znepokojivý výhled stavu, který představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě. Takový je závěr rozsáhlé zprávy o stavu životního prostředí v Evropské unii, kterou vydala Evropská agenturu pro životní prostředí. „Opravdu musíme připravit naše společnosti na nové klima,“ upozorňuje ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová.

Bohem zapomenutá zem. I tak se říkalo Podkarpatské Rusi. Právě tam se ve velmi chudé rodině roku 1898 narodil Nikola Šuhaj. Byl v armádě, dezertoval, zastřelil maďarského četníka. „Tím se dostal na cestu, ze které nebylo návratu,“ uvádí publicista Stanislav Motl.