Podcasts about opravdu

Jak voněl starověký Egypt? Kde všude se vonné látky používaly? Opravdu královna Kleopatra sestavovala receptury parfémů? Co dnes o starověkých parfumérech víme? Jak vypadala laboratoř v chrámu v Edfú? Co je úkolem projektu Alchymie vůní, jakou úlohu v něm má egyptoložka Diana Míčková? Jak starověké parfémy vypadaly a vyráběly se podobně, jako ty dnešní? Proč bylo jednou z ingrediencí víno? Jak se překládají hieroglyfy? Co může práci překladateli zkomplikovat?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Černý panter je tajemné zvíře, které můžete potkat třeba v zoo. Co je ale vlastně zač? A čím se liší od jaguára a levharta? Poslouchejte, budete se divit.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Těsně před schválením se v Poslanecké sněmovně zasekl zákon, který měl upravit prodej energetických nápojů dětem. Podílela se na něm především poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09), ale návrh zákona získal podporu napříč politickým spektrem, vláda ho schválila v listopadu 2024. Už od počátečních debat vyvolává v Česku ale rozsáhlé diskuze, proti se pochopitelně staví prodejci „energeťáků“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dělám to i pro vás – pro ty hatery, abyste mohli dál svobodně pičovat,“ říká herečka, moderátorka a stand-up komička Iva Pazderková o tom, proč se rozhodla moderovat setkání premiéra Petra Fialy s občany. Od začátku věděla, že to nebude snadné, ale míra agrese, kterou si tím přivodila, ji zaskočila. „Čekala jsem obrovskou míru nenávisti, ale je to třeba dvakrát horší,“ přiznává, ale dodává, že svého rozhodnutí nelituje, protože současnému předsedovi vlády věří a dělá to, čemu věří. „Stojím si za tím, že má smysl zůstávat v Evropské unii, je potřeba pomáhat Ukrajině a poslat Rusáka někam,“ vysvětluje herečka své motivace. Pazderková mluví o tom, že není naivní a nemá pocit, že by dělala „propagandu“, a proč je naopak pyšná na to, že je „spojenec slušného chování“. Jenže osobní přesvědčení a veřejné angažmá mají svou cenu – přichází výhrůžky za hranou zákona a také kritika, že si jako žena a herečka dovolila mluvit. „To je považované za hodně velkou drzost,“ říká s nadsázkou. Moderátorka, která otevřeně mluví také o svém duševním zdraví, tvrdí, že se i přes všechen aktuální tlak už dlouhou dobu cítí dobře. Přestože je její povolání někdy časově nekompromisní, naučila se už říkat ne a šťastná je i v osobním životě. Velkou změnu podle ní přineslo i to, jak se proměnilo její vnímání mateřství. „Zjistila jsem, že děti nechci. Chtěla jsem je, protože se říkalo, že je to jediné štěstí,“ říká Pazderková k tomu, že se jednoho dne probudila a jednoduše jí spadl kámen ze srdce, že děti nemá. Zpětně si uvědomuje, že rodinu chtěla ve chvíli, kdy byla paradoxně nejméně šťastná, a mluví také o vině, kterou dlouho cítila. Dnes je ale šťastně bezdětná a je navíc „profesionální“ tetou. Zásadní proměnou podle Ivy Pazderkové prošel i její pohled na humor – obzvlášť ten, který sama léta dělala. „Ten můj byl často postavený na tom, že blbá blondýna si myslí, že je lepší než ostatní,“ říká. Dnes si ale uvědomuje, že některé stereotypy, které jsou kolem nás, mohou ubližovat. „Byla jsem vychovaná v tom, že si děláme legraci z lidí, kteří jsou celý život terčem těch fórečků – třeba z Romů nebo gayů. Dneska mi to přijde necitlivé,“ dodává a přiznává, že i jí změnit přístup chvíli trvalo. Jak se proměnil její vztah k víře a proč ji „blbá blondýna“ pořád tak baví? Proč se jí dotklo, že je vnímána jako „madam Genocida“ kvůli výroku k protestujícím za Gazu, který byl podle ní vytržen z kontextu? A co znamená, když „má někdo jehličnan“? I to se dozvíte v rozhovoru.

Byla doba, kdy na naše prožívání měla vliv technologie, třeba telegraf, rádio anebo telefon. Dnes prožíváme skrz technologie anebo díky technologiím. Jen si to mnozí neuvědomujeme. Nebo dokonce žijeme v iluzi, že to nějak ovlivňujeme.Navíc si někteří lidé myslí, že je jedno, jestli někdo má data o našem životě a klidně jakkoli podrobná - když přece nic zlého nedělám, tak se mi ani nic zlého nemůže stát! No, neplatí to úplně - a o tom to dneska bude.https://herohero.co/petrhorky00:00 Technologie určují jaký žijeme život.08:07 Hesla.16:01 Chytré hodinky, poloha a zdraví.21:27 Cvičení a běžecké aplikace.26:40 Pohyblivá zařízení.33:01 Aplikace, web, mobil, hry a zábava.46:50 Co s těmi daty?53:36 Když nic zlého nedělám, nic se mi nestane! Opravdu?01:03:29 Krásný nový svět.Knihy:Shoshana Zuboff - Věk kapitalismu dohledu - https://argo.cz/knihy/vek-kapitalismu-dohledu/Peter Pomerantsev - Tohle není propaganda: válka proti realitěNiall Ferguson - Věž a náměstípodrobně rozepsané aplikace a odkazy na mém herohero.co/petrhorkySupport the show

Před cestou do zahraničí si většina lidí sjedná cestovní pojištění. Málokdo si ale ověří, zda rozsah pojistky odpovídá charakteru plánované dovolené. I drobná opomenutí mohou vést k nečekaným výdajům, které pojištění nepokryje. Na co si dát pozor, řekl Českému rozhlasu Libor Valečka ze společnosti Valečka a partneři.

Před cestou do zahraničí si většina lidí sjedná cestovní pojištění. Málokdo si ale ověří, zda rozsah pojistky odpovídá charakteru plánované dovolené. I drobná opomenutí mohou vést k nečekaným výdajům, které pojištění nepokryje. Na co si dát pozor, řekl Českému rozhlasu Libor Valečka ze společnosti Valečka a partneři.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už brzy bychom si měli připlatit za vytápění budov, a taky za benzín a naftu do aut. Česko sehnalo podporu velké většiny zemí EU pro návrh, který prý zajistí, že nárůst cen bude jen minimální. Opravdu? Proč politici zdražení vlastně vůbec schválili a proč to zdaleka není jen věc Fialovy vlády, ale i Babišovy? A na co se tedy v příštích letech musíme připravit? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Rada České televize (ČT) ve středu zvolila generálním ředitelem Hynka Chudárka poté, co jeho protikandidát Milan Fridrich odstoupil. „Opravdu nesmírně si vážím toho, že se dva rivalové z výběrového řízení byli schopni dohodnout,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Vlastimil Ježek, člen Rady ČT, bývalý generální ředitel Českého rozhlasu, Národní knihovny, v současnosti předseda představenstva akciové společnosti Obecní dům.

Rada České televize (ČT) ve středu zvolila generálním ředitelem Hynka Chudárka poté, co jeho protikandidát Milan Fridrich odstoupil. „Opravdu nesmírně si vážím toho, že se dva rivalové z výběrového řízení byli schopni dohodnout,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Vlastimil Ježek, člen Rady ČT, bývalý generální ředitel Českého rozhlasu, Národní knihovny, v současnosti předseda představenstva akciové společnosti Obecní dům.

Rada České televize (ČT) ve středu zvolila generálním ředitelem Hynka Chudárka poté, co jeho protikandidát Milan Fridrich odstoupil. „Opravdu nesmírně si vážím toho, že se dva rivalové z výběrového řízení byli schopni dohodnout,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Vlastimil Ježek, člen Rady ČT, bývalý generální ředitel Českého rozhlasu, Národní knihovny, v současnosti předseda představenstva akciové společnosti Obecní dům.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉM ZNĚNÍ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION   „Někdo světové události vytěsňuje, někdo vědomě ignoruje, někdo se hroutí. Řada lidí podléhá doomingu – mají pocit, že všechno jde do kytek. Apokalyptický přístup je ve společnosti čím dál zřetelnější,“ všímá si psychoterapeut Jan Vojtko. „Jenže skutečnost, ve které žijeme, nejsou naše výmysly. Ono se to opravdu děje, události jsou dramatické a není to žádná legrace,“ říká ve Studiu N.  „Kdybych měl doporučit jenom jednu věc, je to vědomá práce se sociálními sítěmi. Proboha vás prosím, každý s tím něco dělejte – například si naordinujte omezený čas,“ apeluje v rozhovoru. A zároveň radí systematicky si budovat živou sociální síť. „Aktivujte i lidi, které jste viděli třeba před rokem. Je důležité jít ven a vylívat si kyblík. Klidně nadávejte a mluvte sprostě.“ Nastal podle něj čas, aby odborníci a odbornice na duševní zdraví nedávali pouze inspiraci nebo doporučení, ale přímo rady. „Doba se změnila. Lidé jsou zoufalí a neustále je koučovat nebo terapeutizovat může být taky někdy na střelení do palice. Dlouho jsem se tomu vyhýbal – a vlastně se tomu pořád trochu vyhýbám –, ale možná je namístě říct naplno: Tohle udělejte, abyste se cítili lépe.“ Jak světové dění ovlivňuje naše duševní zdraví a každodenní život? Proč každý z nás na dramatické zprávy reaguje jinak? A jaké nástroje můžeme použít, abychom nepropadali panice nebo cynismu?

Spojené státy bombardovaly v noci na neděli Írán. Útok provedený spolu s izraelským letectvem podle Pentagonu směřoval na tři zařízení obohacující uran. Co přinese návrat amerického odstrašení? Může Trump donutit Írán k míru hrozbou dalších leteckých útoků? A do jaké situace se kvůli útokům dostává Amerika? „Amerika byla možná donucena Izraelem zahrát karty, které má,“ říká v pořadu Jak to vidí... amerikanista Jiří Pondělíček, komentátor deníku Fórum 24.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výroky připisované Václavu Havlovi o „humanitární bombardování“ nebo „nepolitické politice“ jsou floskule, vysvětluje v pořadu Jak to bylo doopravdy Vladimír Just. „Když odstraníte drobnou část věty a význam se posune jinam,“ vysvětluje, co to floskule je. Výrok o bombardování tak poprvé použil sociolog Jan Keller, po něm ho v jednom z diskusních pořadů televize Nova zopakoval tehdejší senátor a odborářský předák Richard Falbr. Řekl ho ale někdy sám Václav Havel?

Napůl ostříhaná hlava budí pozornost. Co se to stalo? Proč mistr kadeřník nedokončil dílo? Došlo k nepředvídané události, jako třeba že prasklo vodovodní potrubí? Anebo si to zákazník tak přál? Takové otázky mi táhly hlavou, podotýkám, že hlavou úplně ostříhanou až na kůži. Stál jsem na okraji louky napůl posekané, s vynechanými pruhy. Opravdu mi připomněla hlavu napůl ostříhanou.

Výroky připisované Václavu Havlovi o „humanitární bombardování“ nebo „nepolitické politice“ jsou floskule, vysvětluje v pořadu Jak to bylo doopravdy Vladimír Just. „Když odstraníte drobnou část věty a význam se posune jinam,“ vysvětluje, co to floskule je. Výrok o bombardování tak poprvé použil sociolog Jan Keller, po něm ho v jednom z diskusních pořadů televize Nova zopakoval tehdejší senátor a odborářský předák Richard Falbr. Řekl ho ale někdy sám Václav Havel? Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Napůl ostříhaná hlava budí pozornost. Co se to stalo? Proč mistr kadeřník nedokončil dílo? Došlo k nepředvídané události, jako třeba že prasklo vodovodní potrubí? Anebo si to zákazník tak přál? Takové otázky mi táhly hlavou, podotýkám, že hlavou úplně ostříhanou až na kůži. Stál jsem na okraji louky napůl posekané, s vynechanými pruhy. Opravdu mi připomněla hlavu napůl ostříhanou. Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slogan našeho společenství je "Víra pro život jaký je". Není to poprvé, co tento slogan slyšíme. A někdy můžeme mít pocit, jestli v konkurenci těch, kteří tento slogan používají, uspějeme. Opravdu si stojíme za tím, co nabízíme? Co to pro nás znamená v praxi? Co nabízíme lidem kolem nás, když říkáme, že nabízíme víru pro život jaký je? Nabízíme víru na míru? Učíme se od toho Nejlepšího?Matouš 16, 15 - 18Řekne jim: „A za koho mě pokládáte vy?“  Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého.“ Ježíš mu odpověděl: „Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Jan 4, 5 - 20Na té cestě přišel k samařskému městu jménem Sychar, v blízkosti pole, jež dal Jákob svému synu Josefovi; tam byla Jákobova studna. Ježíš, unaven cestou, usedl u té studny. Bylo kolem poledne. Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne: „Dej mi napít!“ – Jeho učedníci odešli předtím do města, aby nakoupili něco k jídlu. – Samařská žena mu odpoví: „Jak ty jako Žid můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?“ Židé se totiž se Samařany nestýkají. Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou.“ Žena mu řekla: „Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká; kde tedy vezmeš tu živou vodu? Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda.“ Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň.  Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“ Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu.“ Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem!“ Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Nato jí řekl Ježíš: „Správně jsi odpověděla, že nemáš muže. Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“ Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok. Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, na němž má být Bůh uctíván, je v Jeruzalémě!“ 21  Ježíš jí odpoví: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě. 22  Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů. 23  Ale přichází hodina, ano, již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. 24  Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.“ 25  Žena mu řekla: „Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko.“ 26  Ježíš jí řekl: „Já jsem to – ten, který k tobě mluví.“ 39  Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: „Všecko mi řekl, co jsem dělala.“ 40  Když k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny. 41  A ještě mnohem víc jich uvěřilo pro jeho slovo. 42  Oné ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, cos nám ty o něm řekla; sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je opravdu Spasitel světa.“  

Zrají jahody. K bohaté sklizni potřebujeme dvě věci: zdravý porost a dostatek vody na zálivku. Jahody rostou z vody. Ne jako z vody. Opravdu z vody. Když neprší nebo nezaléváme, je úroda nižší, jahody nejsou tak úžasně svěží, křehké, šťavnaté a chutné. Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář pokračuje:

Naučil se vařit na vysoké škole. Nyní je šéfkuchařem v pražské restauraci Aromi. Specializují se na italskou kuchyni a na ryby. Umí připravit vlastní těstoviny, ale pizzu od něj nečekejte. Když si chce doma něco uvařit, tak samozřejmě Itálie vede. Společně se budeme věnovat také polévkám nebo desertům. Co miluje z italské kuchyně? Jak v Itálii poznat turistickou past? Proč si nedat pizzu s ananasem? To vše a mnohem víc zjistíte v rozhovoru v Marco Giampaolim v Ponte reports.

Už třetí den jsem v Ósace. Nemít v mobilu tisíce fotek, tak ani nevěřím, že jsem během jara prostopoval celou Asii. Opravdu jsem dostal pěstí v Íránu? Vážně jsem projel celý Pákistán s ozbrojenci? A co ta noc mezi pohřebními hranicemi ve Váránasí - za byla skutečná, nebo se mi zdála?Asi to tak bude: 279 řidičů se mnou překonalo zhruba třicet tisíc kilometrů, teď zbývá popsat poslední čtyři.Když jsem se v úterý za svítání probudil v chatičce sloužící coby autobusová zastávka, byl jsem dokousaný od komárů a venku lilo, ale to už člověk neřeší. Věděl jsem, že to mám do cíle posledních čtyři sta kilometrů, které nějak dojedu. Tělo vydrželo; na rozdíl od poslední cesty přes Afriku, kdy jsem v Maroku tři dny bojoval s těžkou malárií...Protože bylo potřeba nabít alespoň telefon, proběhl jsem deštěm do vesnice a narazil na otevřenou autodílnu."Můžu si sednout a nabíjet?"Japonci jsou hodní - přinesli mi teplé kafe z automatu a já jim tam pak strašil čtyři hodiny. Když konečně vykouklo slunce, mezi terasovitými rýžovišti jsem se vrátil na silnici, kde zrovna jela opačným směrem moc hezká čtyřicetiletá Japonka se dvěma syny a spoustou košů, beden nebo plyšáků; malé auto bylo úplně narvané. Všimla si mě, tak auto otočila a za chvíli otevírala okno: "Kam máš namířeno?""No po pobřeží na sever.""My sice jedeme na úplný jih Japonska, ale chceme tě aspoň třicet kilometrů vzít, počkej."Starší syn si posadil na klín brášku, bráška si posadil na klín brontosaura, tak vznikla skulinka pro mě. Moře po levé ruce bylo plné ostrůvků, voda průzračná, nad hladinu skákali delfíni, krása."Už ale fakt jeďte dolů," přemlouval jsem je po těch třiceti kilometrech. Japonka mě normálně objala, dostal jsem i letmou pusu na tvář, nic podobného deset týdnů neproběhlo ani náznakem. Chvíli jsem byl v šoku, ale to už zastavila zvláštní osoba s rouškou přes většinu obličeje.

Vedení středoškolských dílen zlatnictví jí vyneslo titul nejinspirativnější učitelky v Česku při letošním ročníku Global Teacher Prize. Jak žáky ve výrobě autorských šperků podporuje? „Opravdu chodí s velice inspirativními nápady. Často do šperků zapojují nejen kovový materiál, ale různé dřevo a jiné přírodní materiály,“ popisuje učitelka zlatnictví Eliška Havránková z Akademie Světlá nad Sázavou. Co zlatnický učeň potřebuje umět? A jak vzniká prsten od nápadu po hladký tvar?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z nejznámějších českých kuchařských knih je Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová.

Jednou z nejznámějších českých kuchařských knih je Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová.

Jednou z nejznámějších českých kuchařských knih je Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová.

Jednou z nejznámějších českých kuchařských knih je Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová.

Jednou z nejznámějších českých kuchařských knih je Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová.

Jednou z nejznámějších českých kuchařských knih je Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová.

Jednou z nejznámějších českých kuchařských knih je Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová.

Opravdu ve vztazích mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem došlo k velkému rozladění, jak o tom píšou mnozí mezinárodní experti? Jako důkaz roztržky se uvádí fakt, že Izrael spustil ofenzívu v Gaze navzdory americkým námitkám, pročež americký prezident demonstrativně vynechal Izrael během své cesty po zemích Blízkého východu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Habemus papam. Je to Lev. A zná Brno. Spojený s řádem augustiniánů. Poslechněte si o tom víc v nové Brněnské jedenáctce. Zaměřujeme se taky na desítky drobností, které handicapovaným lidem v brněnské MHD komplikují cestování. Co s tím dopravní podnik může udělat? Uslyšíte i výbuch v plánovaném tunelu pod Vinohrady a odpovíme na otázku: Co si o Brně myslí v Praze? Opravdu nic, jak říká jeden košilatý vtip?

Česko vypálí na mistrovství světa s velkými ofenzivními jmény. Radim Rulík má pro turnaj k dispozici dva nejlepší útočníky současnosti - Davida Pastrňáka a Martina Nečase. Má smysl je spojit? Téma taky bude zacházení s Červenkou.Před rokem se jasně ukázalo, že když má trenér Radim Rulík plán, tým ho plní a ještě dorazí ofenzivní esa z NHL, může Česko zvládnout úplně všechno. Dva ofenzivní poklady má kouč teď k dispozici už od startu turnaje. Dopředu je jasné, že Martin Nečas a David Pastrňák jsou k mání. Jen se rýsuje otázka, jak složit sestavu, aby se naplno využil jejich potenciál. Navíc v posledních letech platí, že když je na přesilovce Pastrňák, ukrývá se někde i Červenka, aby mu nabíjel na jeho ránu z první.„Vidím Lukáše Sedláka jako prvního centra a dál vůbec nevím,“ přiznává bývalý útočník a dnes trenér Michal Mikeska v podcastu Nosiči ledu. „Opravdu se těším, jak nás v pátek Radim Rulík překvapí sestavou,“ přidává Mikeska.Kdo co v české sestavě umí a jakou může dostat roli? Má s Pastrňákem nastupovat Nečas? A kam zmizel Jan Kovář? Poslechněte si čtvrtý díl druhé řady Nosičů ledu. Pořadem vás provázejí Pavel Ryšavý a Michal Mikeska, kteří zpovídají hosty ve studiu a chystají i díly přímo z Dánska a ze Švédska, kde se hraje MS 2025. Najdete nás na Seznam Zprávách, Podcasty.cz, Stream.cz, Spotify a Apple Podcasts. 

Poslechněte si celou debatu o 2. světové válce a vlivu na církve. Hosté: Stanislava Vodičková, publicistka, která se specializuje na osudy církví ve 20. století, a Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy a zástupce Amerického židovského výboru pro Českou republiku.

Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vše začalo v roce 2002, kdy Jan Tomek dostal k narozeninám model parního strojku. Postupně se stal majitelem strojů, které se mu již svou velikostí nevejdou na zahradu. „Je mi potěšením, že jste se přijeli podívat a na chvíli se ponořit do 19. století, kdy parní stroje hýbaly světem,“ vítá hosty nadšený sběratel. „Dovolím si poprosit, kdyby nějaký posluchač o parním stroji věděl, rád ho získám, restauruju a bude těšit všechny, kteří se přijdou podívat,“ vyzývá Jan Tomek.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vše začalo v roce 2002, kdy Jan Tomek dostal k narozeninám model parního strojku. Postupně se stal majitelem strojů, které se mu již svou velikostí nevejdou na zahradu. „Je mi potěšením, že jste se přijeli podívat a na chvíli se ponořit do 19. století, kdy parní stroje hýbaly světem,“ vítá hosty nadšený sběratel. „Dovolím si poprosit, kdyby nějaký posluchač o parním stroji věděl, rád ho získám, restauruju a bude těšit všechny, kteří se přijdou podívat,“ vyzývá Jan Tomek.

Natália Hejková je úspěšná trenérka basketbalových mistryň z klubu USK Praha. Dáma na prahu své osmé životní dekády končí kariéru na vrcholu, kdy se stala jednak trenérkou roku ale hlavně ženou, která své svěřenkyně dovedla až ke zlatu v prestižní eurolize. „Bylo to nečekané vítězství a navíc na konci mé kariéry. Takže, jak se česky říká – je to pohádka s dobrým koncem,“ říká rodačka ze slovenské Žiliny.

Mnoho let je herec a moderátor Aleš Háma součástí zábavních pořadů, a to televizních i rozhlasových. Jeho zatím poslední televizní rolí byla postava Karla Kadlece v seriálu Limity, kde se mimo jiné objevil poprvé bez vlasů. Jak to prožíval? „Opravdu nelpím na tom, jak vypadám, ale byl to pro mě šok. Ráno v koupelně jsem sebou trošku cukl, když jsem se viděl v zrcadle,“ usmívá se.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mnoho let je herec a moderátor Aleš Háma součástí zábavních pořadů, a to televizních i rozhlasových. Jeho zatím poslední televizní rolí byla postava Karla Kadlece v seriálu Limity, kde se mimo jiné objevil poprvé bez vlasů. Jak to prožíval? „Opravdu nelpím na tom, jak vypadám, ale byl to pro mě šok. Ráno v koupelně jsem sebou trošku cukl, když jsem se viděl v zrcadle,“ usmívá se.

Jan Zahradil byl členem ODS 34 let. Kdysi možný nástupce Václava Klause byl prvním místopředsedou, 20 let strávil v europarlamentu. Před pár dny ze strany ale odešel a začal spolupracovat s Motoristy. Proč opustil ODS? Hostem Ptám se já je bývalý europoslanec a bývalý první místopředseda ODS Jan Zahradil. Zahradil, který na konci března po 34 letech opustil řady ODS, bude nově spolupracovat s Motoristy sobě jako expert na zahraniční politiku. O poslanecký mandát v podzimních sněmovních volbách prý usilovat nehodlá. Motoristy ale označil za „nadějnou politickou formaci, která se může stát krystalizačním jádrem české podoby soudobého národního konzervatismu“. Což je směr, od kterého se podle něj občanská demokracie odtahuje.Ke směřování strany byl Jan Zahradil kritický dlouhodobě, v poslední době mu hodně vadila zejména koalice Spolu. Svůj odchod z ODS oznámil minulý týden. V dopise premiérovi a předsedovi občanských demokratů Petru Fialovi napsal, že se rozšiřuje propast mezi jeho názory a názory vedení strany. A že nebude koalici Spolu ani volit. Fiala bývalému místopředsedovi strany poděkoval za všechno, co pro ODS udělal. Zahradil byl výraznou tváří občanských demokratů jak na poli tuzemské, tak evropské politiky. Šest let byl poslancem, od roku 2004 do loňska pak zasedal v Evropském parlamentu.Co od přesunu k Motoristům Zahradil očekává? Opravdu nebude kandidovat ve sněmovních volbách? A jakou roli podle něj Motoristé po volbách sehrají?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Brzy bychom se to mohli dozvědět díky nové metodě brněnských vědců. Jak funguje? Jak nám může studium reakcí hmyzu například na jed včely medonosné pomoci ve zkoumání hormonální kontroly obranných reakcí proti přírodním toxinům? S úbytkem nervů a svalů, ale i rychlou ztrátou hmotnosti se potýkají pacienti, kteří jsou po úrazu nadlouho upoutáni na lůžko. Jak vypadá rehabilitace pomocí iluzorních pohybů nebo virtuální reality? Moderuje Renata Kropáčková.

Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili četní evropští politici. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.

„Doprovázel jsem Antonína Baudyše (1946–2010), jako jeden z jeho nejbližších spolupracovníků, celou jeho politickou kariéru. Až do jeho odvolání z funkce ministra obrany,“ vzpomíná Jiří Kalousek v bonusovém rozhovoru cyklu Devadesátky. „Měli jsme spolu velmi blízký a přátelský vztah, velmi jsem si ho vážil,“ dodává. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Antonín Baudyš patřil k nejvýraznějším politikům KDU-ČSL první poloviny 90. let. Byl místopředsedou české i federální vlády a prvním ministrem obrany samostatné republiky. Ve speciálu Portrétů na něj zavzpomíná Cyril Svoboda, který byl několik let předsedou KDU-ČSL.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kontroverzní kniha. Zraňující, nekorektní, manipulativní. Tak se mluvilo o knížce americké autorky Abigail Shrierové Nevratné poškození, která vyšla v loňském roce. Mnozí z těch, kteří knihu odsuzovali, ji možná ani nečetli. Okomentované citace z ní si můžete poslechnout v pořadu Ex libris.

„O existenci lesních školek jsem se dozvěděla od kamarádky, která žije v Praze. Takže myšlenka takové školky v Ženevě pochází z Česka,“ říká zakladatelka lesních školek ve Švýcarsku a pedagožka Viktorie Škvarková.

Představitelé 15 zemí a evropských institucí se v neděli sešli v Londýně, aby se poradili, jak postupovat v situaci, která od pátku nabrala nečekané obrátky. Ve čtvrtek zasedne formálně Evropská rada. Politické i diplomatické spoje přeřadily na nejvyšší rychlost. Ještě nikdy nečelila Unie tak naléhavým bezpečnostním výzvám – a neměla tak málo času, aby na ně našla adekvátní odpověď.

„Opravdu vážně jsem začal psát texty ve chvíli, kdy jsem nastoupil do kapely Žentour,“ popisuje hudební skladatel, producent, textař, kytarista, zpěvák a také básník Janek Ledecký. „Začátek Žentouru byl ve znamení hodně alternativní muziky a pod nálepkou tzv. nové vlny se hrála docela komplikovaná hudba. Texty ale byly ze Slabikáře pro zvláštní školy,“ dodává muzikant.

Legendární koncert The Rolling Stones v srpnu 1990 v Praze se stal symbolem konce starých časů. Příběh z téměř ještě komunistického Československa se rozhodl vyprávět režisér a scenárista Tomáš Hodan. „S nadsázkou říkám, že je to příběh čtyř ,pitomců‘, kteří udělali obrovskou věc,“ tvrdí o svém připravovaném snímku Kameny se valí do Prahy. „Nechci stavět pomník, dělám komedii,“ doplňuje.