Podcasts about opravdu

Neziskové organizace by jako jedny z prvních mohly významně pocítit nástup nové vlády Andreje Babiše. Ta se na ně totiž chce zaměřit, obzvlášť spadeno má na takzvané politické neziskovky. Proč jí neziskové organizace tolik vadí?Hostem Ptám se já byl ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Člověk v tísni už více než třicet let poskytuje humanitární, rozvojovou, vzdělávací a lidskoprávní pomoc v Česku i po celém světě. Její spoluzakladatel a ředitel Šimon Pánek minulý týden převzal od prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.Jen několik dní poté nově vznikající vláda Andreje Babiše (ANO) hlavě státu poslala návrh programového prohlášení, podle kterého se chce zaměřit také právě na fungování neziskových organizací. Mimo jiné registrovat všechny jejich příjmy a výdaje, označovat všechny finance ze zahraničí nebo zamezit, aby se „veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus“.„Co znamená politická neziskovka? Neznám organizaci, která by měla politický program. Opravdu nevím, co to znamená. A strašně mě zajímá, jak to bude kdo definovat a vysvětlovat,“ reagoval v Ptám se já šéf Člověka v tísni. „My představujeme někoho, kdo stojí na hodnotách solidarity, na tom, že silnější pomáhají slabším. Na tom, že vyspělá společnost se pozná tak, že ti, kteří jsou na tom lépe vzděláním, financemi, pozicí, tak se dělí s těmi slabšími. A ne na tom, že dělají velká ramena a řídí silná auta.“„Doufám, že Andrej Babiš a jeho přinejmenším nejbližší skupina ministrů a ministryň si toto uvědomuje a že bude vládu řídit racionálně a bude si hlídat různé nenávistné, ideologické a útočné tendence, které se jí tam díky koaliční partnerům, pokud bude mít tyto koaliční partnery, už teď objevují, “ dodal.  Znamenají plány vlády, že se vydáváme stejnou cestou jako Slovensko nebo Maďarsko? A jak se na nový kabinet chystá největší česká humanitární organizace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Co všechno se děje, než modelky a modelové vyjdou na přehlídkové molo a působí jako dokonalá stvoření? Stres, chaos a shon v zákulisí pařížského Fashion Weeku už osmým rokem zaznamenává slovenská fotografka Lena Knappová. V jejích snímcích se prolíná přímost a syrovost dokumentu s přiznanými nánosy módního nátěru a to vše ještě doplňuje punkovou drzostí a jistou poťouchlostí. Nejen o světě módy a komerčních zakázkách ale i o autorské tvorbě a výstavách mluvila držitelka ceny Czech Grand Design v kategorii Fotografka roku 2024 s Pavlem Turkem.

Co všechno architekt bere v úvahu, pokud přemýšlí o hřbitovu? Jakou roli hraje v obřadní síni světlo? Čím je tak výjimečný strašnický hřbitov? Jsou hřbitovy opravdu galerie pod širým nebem? Proč lidé mnohdy tápou, kam uložit urnu s popelem jejich blízkého? Je poptávka po nových alternativách? Jsou na hřbitově ptáci a veverky stejně důležití, jako stromy a klid? Platí i pro dušičkovou výzdobu hrobů, že méně je více?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co všechno architekt bere v úvahu, pokud přemýšlí o hřbitovu? Jakou roli hraje v obřadní síni světlo? Čím je tak výjimečný strašnický hřbitov? Jsou hřbitovy opravdu galerie pod širým nebem? Proč lidé mnohdy tápou, kam uložit urnu s popelem jejich blízkého? Je poptávka po nových alternativách? Jsou na hřbitově ptáci a veverky stejně důležití, jako stromy a klid? Platí i pro dušičkovou výzdobu hrobů, že méně je více?

Cestovatelský festival Caminos v karlovarském kině Drahomíra nabídl setkání s lidmi, kteří se vydávají do světa za zážitky i poznáním. Publikum mohlo nahlédnout do různých koutů planety očima těch, kteří se nebojí vydat za horizont všedních dnů.

Cestovatelský festival Caminos v karlovarském kině Drahomíra nabídl setkání s lidmi, kteří se vydávají do světa za zážitky i poznáním. Publikum mohlo nahlédnout do různých koutů planety očima těch, kteří se nebojí vydat za horizont všedních dnů.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatelský festival Caminos v karlovarském kině Drahomíra nabídl setkání s lidmi, kteří se vydávají do světa za zážitky i poznáním. Publikum mohlo nahlédnout do různých koutů planety očima těch, kteří se nebojí vydat za horizont všedních dnů.

V dnešní epizodě se budeme věnovat tématu - anestezie. I když jde o běžnou součást medicíny, kolem anestezie stále koluje spousta obav a mýtů. Co je pravda a co už dávno neplatí?Na to se dnes zeptám doc. MUDr. Evy Kieslichové, Ph.D., přednostky Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM.

Zpěvačka a milovnice šansonu Lenka Nová si v předposledním díle nové série podcastu povídá s muzikantkou Lucií Pavelkovou. Rozebírají Lucky formativní studium na základní škole, problémy se sluchem, které jí nakonec otevřely dveře k dalšímu oboru, obohacující působení na JAMU i lásku ke zpěvu v cizích jazycích, třeba chorvatštině. Společně sdílí dojmy ze zkoušky ke koncertu Světlo pro Světlušku. V rozhovoru se také dozvíte, proč složila píseň o svém oblíbeném brněnském baru a jaké to bylo zpívat ve 12 letech před Bárou Basikovou.Všechny díly podcastu POTMĚ můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Některé výsledky aplikace minulý týden schváleného plánu už jsou vidět, dodává Kulhánek o pracích na dopravních stavbách.

V těchto dnech je pozorování oblohy obzvlášť zajímavé, kromě Saturnu a Pluta můžeme vidět i roj Orionidy a kometu Lemmon. „Bude padat pět až deset hvězd za hodinu, takže si připravte hodně přání,“ říká Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny.

V těchto dnech je pozorování oblohy obzvlášť zajímavé, kromě Saturnu a Pluta můžeme vidět i roj Orionidy a kometu Lemmon. „Bude padat pět až deset hvězd za hodinu, takže si připravte hodně přání,“ říká Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny.

10 let Freela si říkalo o speciální epizodu podcastu Z Podpalubí. Tentokrát se Karlos přesunul z moderátorské židle do role hosta a spolu s ostatními kapitány (Honzou Kuldou a Karlem Borkovcem) se rozpovídal o:

V těchto dnech je pozorování oblohy obzvlášť zajímavé, kromě Saturnu a Pluta můžeme vidět i roj Orionidy a kometu Lemmon. „Bude padat pět až deset hvězd za hodinu, takže si připravte hodně přání,“ říká Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny.

V těchto dnech je pozorování oblohy obzvlášť zajímavé, kromě Saturnu a Pluta můžeme vidět i roj Orionidy a kometu Lemmon. „Bude padat pět až deset hvězd za hodinu, takže si připravte hodně přání,“ říká Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny.

V těchto dnech je pozorování oblohy obzvlášť zajímavé, kromě Saturnu a Pluta můžeme vidět i roj Orionidy a kometu Lemmon. „Bude padat pět až deset hvězd za hodinu, takže si připravte hodně přání,“ říká Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny.

V těchto dnech je pozorování oblohy obzvlášť zajímavé, kromě Saturnu a Pluta můžeme vidět i roj Orionidy a kometu Lemmon. „Bude padat pět až deset hvězd za hodinu, takže si připravte hodně přání,“ říká Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny.

V těchto dnech je pozorování oblohy obzvlášť zajímavé, kromě Saturnu a Pluta můžeme vidět i roj Orionidy a kometu Lemmon. „Bude padat pět až deset hvězd za hodinu, takže si připravte hodně přání,“ říká Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny.

V těchto dnech je pozorování oblohy obzvlášť zajímavé, kromě Saturnu a Pluta můžeme vidět i roj Orionidy a kometu Lemmon. „Bude padat pět až deset hvězd za hodinu, takže si připravte hodně přání,“ říká Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny.

Komplexní řešení v rámci balíčku videokurz, kuchařka, ebook a konzultace za bezkonkurenční cenu

Proč se napjatá atmosféra mezi vedením pražské zoologické zahrady a zaměstnanci držela dlouhá léta v tajnosti? „Není to moc statečné prostředí,“ vysvětluje bývalý šéf Zoo Praha Petr Fejk. „Tváří v tvář vydírání vyhraje obava o ztrátu práce, ztrátu své specializace, ztrátu kontinuity,“ dodává. Opravdu nikdo z odpovědných úředníků magistrátu nic nevěděl? A jaký typ manažera by měl nahradit dosavadního ředitele Miroslava Bobka, který podal rezignaci?

Proč se napjatá atmosféra mezi vedením pražské zoologické zahrady a zaměstnanci držela dlouhá léta v tajnosti? „Není to moc statečné prostředí,“ vysvětluje bývalý šéf Zoo Praha Petr Fejk. „Tváří v tvář vydírání vyhraje obava o ztrátu práce, ztrátu své specializace, ztrátu kontinuity,“ dodává. Opravdu nikdo z odpovědných úředníků magistrátu nic nevěděl? A jaký typ manažera by měl nahradit dosavadního ředitele Miroslava Bobka, který podal rezignaci?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenský producent, skladatel a multiinstrumentalista Jonatán Pastirčák, známý jako Pjoni či Isama Zing, patří k nejvýraznějším tvářím současné středoevropské elektronické a experimentální hudby. Od raných experimentů a projektu Ink Midget & Pjoni a spolupráce s Katarzií či Aid Kidem přes soundtracky k oceňovaným filmům až po aktuální projekt s Erikou Rein se jeho tvorba neustále proměňuje a posouvá hranice zvuku. V rozhovoru jsme se bavili o cestě od improvizace k precizní produkci, o hledání vlastního jazyka v hudbě i o tom, jak přemýšlí nad zvukem, který má vyvolávat emoce. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Zní to tajemně. Opravdu existuje zvíře, které má černá dokonce i oční bělma. Pochází z ostrova Jáva, ale bát se ho rozhodně nemusíte.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Úterní ráno s námi strávila spisovatelka a učitelka Markéta Prášková, které právě dnes vyšla kniha Synové noci. S Lubkou a Mírou probrali její učitelské zaměstnání, ale i to, zda chtěl někdo její knihu zfilmovat a proč si to ona sama nedovede představit. Řeč byla nejen o knihách jako takových, ale i o filmech, její učitelské kariéře nebo o umělé inteligenci. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Z jednoho úhlu pohledu je to zábavný moment voleb. Opravdu je docela vtipným oříškem vysvětlit zahraničním novinářům, zajímajícím se o českou politiku, jak se stalo, že strana, která se jmenuje Motoristé sobě, uspěla ve volbách a bude důležitým hráčem při sestavování nové vlády.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Asi každý by chtěl, aby Česko a celá Evropa byla bohatší a bezpečnější. Ale jak na to? Nabízíme knihu, která ukazuje, co Česko a celá Evropa potřebuje, aby dosáhla vyšší bezpečnosti a prosperity. A jak k tomu my Češi můžeme výrazně přispět. Představíme vám ji v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Asi každý by chtěl, aby Česko a celá Evropa byla bohatší a bezpečnější. Ale jak na to? Nabízíme knihu, která ukazuje, co Česko a celá Evropa potřebuje, aby dosáhla vyšší bezpečnosti a prosperity. A jak k tomu my Češi můžeme výrazně přispět. Představíme vám ji v dnešním Ranním brífinku.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svoboda je těžká, protože má vysoké nároky na naši mentální energii,“ říká psychiatr, psychoterapeut a nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. Už v prvních minutách rozhovoru vysvětluje, že svoboda není jen absence zla, ale také aktivní volba dobra - a právě ta je dnes čím dál složitější. Dnešní doba je totiž podle něj poznamenaná krizí svobody i pravdy. „Žijeme v postfaktické době, pravda je úplně relativizovaná a ta relativizace pravdy se pochopitelně hodí politikům, manipulátorům a lidem, kteří mají zlovolné úmysly,“ varuje. Podle Horáčka je samotný proces rozhodování namáhavý, a proto lidé často volbu odmítají. „Pro lidi je těžké volit a proto často volit odmítají,“ připomíná slova Ericha Fromma. Svoboda proto není jen privilegium, ale i těžké břemeno a právě v tom tkví její zranitelnost. „Dokud si to neuvědomujeme, jsme primárně vlečeni emocemi,“ dodává psychiatr a upozorňuje, že právě emoce mohou ovládat naše životní volby více, než jsme ochotni si připustit. Digitální svět pak tento tlak násobí. „Algoritmy sociálních sítí zpřesňují myšlení člověka do jednoho pólu. To vede k polarizaci a štěpení společnosti,“ říká Horáček a varuje, že problematické je vytváření obrazu „my a oni“. Výsledkem je společnost, která se stále více propadá do extrémů a ztrácí schopnost nacházet společnou řeč. Odborník upozorňuje také na to, jaký dopad má současný svět na děti a dospívající, kterým dostatečně neukazujeme, jak s ním mají zacházet. „My z populace dětí vytváříme psychiatrické pacienty,“ říká Horáček otevřeně. Popisuje třeba, jak dívky na sociálních sítích čelí neustálému tlaku, aby zveřejňovaly fotografie a obstály v soutěži o pozornost. Většina zpětné vazby je negativní a výsledkem je špatný pocit. „Chceme, aby 40 % dětí bralo antidepresiva, protože se necítí dobře z toho, v jakém světě žijí? Nechceme,“ říká rezolutně. Cestu ven vidí v budování odolnosti, nikoliv v zákazech či regulacích. „Odolnost znamená zvýšit práh toho, co mě rozhodí natolik, že přestanu fungovat,“ vysvětluje. Jako psychiatr zdůrazňuje schopnost prožívat přítomný okamžik, uvědomovat si své emoce a tím snižovat jejich destruktivní vliv. „Když jsme přítomni v okamžiku, jsme mnohem méně pod diktátem minulých vzpomínek a obav z budoucnosti. To je ten okamžik svobody,“ popisuje odborník. A přestože hovoří o složité době, zůstává optimistou. „Chtěl bych, aby existoval nějaký maják, který nám řekne, jak se rozhodovat, co je správné,“ říká. Jak ale získat odolnost v prostředí, které nás každodenně tlačí do bublin a extrémů? Je možné, aby svoboda byla vnímána nejen jako luxus, ale i jako dovednost, kterou je třeba trénovat? A může se pravda stát oním „majákem“, který udrží společnost pohromadě? Poslechněte si celý rozhovor.

Obyčejný kámen, nebo vzácný minerál? Tuto otázku si velmi často klade amatérský mineralog Ondřej Štěpánek. Takřka každou volnou chvíli věnuje hledání hornin v přírodě. O nadcházejícím víkendu navíc v Bechyni na Táborsku pořádá burzu minerálů.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.

Je její jed opravdu smrtelně jedovatý? A kde se vyskytuje?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtvrtý díl ze seriálu Ježíšových zázraků z Janova evangelia - nasycení 5000.Dnes mluvíme o zázraku s velkým významem, protože jako jediný ze sedmi zázraků (v Janově evangeliu) je zapsaný ve všech čtyřech evangeliích.Co je na tomto zázraku tak vyjímečné? Co tak nadchlo pisatele všech čtyř evangelií? Jan 6:1 Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera v Galileji.2 Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných.3 Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky.4 Byly blízko židovské svátky velikonoční.5 Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: "Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?"6 To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit.7 Filip mu odpověděl: "Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo."8 Řekne mu jeden z učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra:9 "Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!"10 Ježíš řekl: "Ať se všichni posadí!" Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc.11 Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl.12 Když se nasytili, řekl svým učedníkům: "Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!"13 Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly.14 Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: "Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!"15 Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám.26 Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se.27 Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.“28 Řekli mu: „Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?“29 Ježíš jim odpověděl: „Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal.“30 Řekli mu: „Jaké znamení učiníš, abychom je viděli a uvěřili ti? Co dokážeš?31 Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Dal jim jíst chléb z nebe.‘“32 Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, chléb z nebe vám nedal Mojžíš; pravý chléb z nebe vám dává můj Otec.33 Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“34 Řekli mu: „Pane, dávej nám ten chléb stále!“35 Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit“.

Saša Michailidis se ptá hostů na vliv umělé inteligence v hudbě. AI totiž generuje nejen hudební texty, ale už i celé kapely. Dan Brown ve své nové knize velebí Prahu, jak lákat turisty do Česka prostřednictvím kultury a umění? Opravdu muži méně čtou beletrii, jak napsal list The New York Times? Studie z USA a Německa poukazují na genderové nerovnosti v jazzovém vzdělávání, panují podobné poměry i v tuzemsku?

Saša Michailidis se ptá hostů na vliv umělé inteligence v hudbě. AI totiž generuje nejen hudební texty, ale už i celé kapely. Dan Brown ve své nové knize velebí Prahu, jak lákat turisty do Česka prostřednictvím kultury a umění? Opravdu muži méně čtou beletrii, jak napsal list The New York Times? Studie z USA a Německa poukazují na genderové nerovnosti v jazzovém vzdělávání, panují podobné poměry i v tuzemsku?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ve veřejném prostoru se pro handicapované udělaly velké změny k lepšímu, hlavně v doplňování orientačních prvků a u semaforů,“ chválí Josef Konečný, konzultant pro odstraňování prostorových bariér, který působí v brněnské pobočce Tyflocentra. „Ale pořád dokola narážíme na neoznačené předzahrádky, volně postavené koloběžky, poutače apod.,“ doplňuje s tím, že to je pro nevidomé velký problém.

Ženy XYZ #7: V končící Poslanecké sněmovně tvořily ženy čtvrtinu z celkových dvou stovek členů, což je dosavadní rekord dolní komory. Poslankyně z vládních i opozičních stran tam navíc nebyly do počtu, naopak - prosadily zásadní změny, přičemž se u toho dokázaly nadstandardně domluvit a předvedly, jak taky může vypadat politická kultura. Přesto některé z výrazných političek - Martina Ochodnická z TOP09 nebo lidovkyně Marie Jílková - už znovu nekandidují, mimo jiné proto, že v současné podobě není politická práce zvládnutelná s rodinným životem. Proč se nepodařilo změnit jednací řád Sněmovny? Jak vypadají kandidáty stran pro podzimní volby? A proč na mítíncích zdůrazňuje šéf hnutí ANO, že má právě jeho strana jako jediná na prvních místech kandidátek nejvíc žen, tedy sedm ze čtrnácti? V sedmém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom redaktorky Clara Zanga a Silvie Lauder debatují se speciálním hostem, politickým redaktorem Respektu Františkem Trojanem. 

„Opravdu často se lidé ptají na pomoc a čekají, že řekneme nějakou zázračnou exotickou bylinku z druhého konce světa, ale já to cítím tak, že opravdu ti největší rostlinní léčitelé rostou přímo u nás za humny a pro každého. A jsou to právě ty nejběžnější bylinky," říká bylinkářka Radka Svatošová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 03.08.2025, www.RadioUniversum.cz

Kdo nekritizuje novou celní a obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jako by nebyl. A není těžké pochopit, proč se tolik hlasů přidalo k silné kritice dealu, který Evropu rozhodně zabolí.

Kdo nekritizuje novou celní a obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jako by nebyl. A není těžké pochopit, proč se tolik hlasů přidalo k silné kritice dealu, který Evropu rozhodně zabolí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak voněl starověký Egypt? Kde všude se vonné látky používaly? Opravdu královna Kleopatra sestavovala receptury parfémů? Co dnes o starověkých parfumérech víme? Jak vypadala laboratoř v chrámu v Edfú? Co je úkolem projektu Alchymie vůní, jakou úlohu v něm má egyptoložka Diana Míčková? Jak starověké parfémy vypadaly a vyráběly se podobně, jako ty dnešní? Proč bylo jednou z ingrediencí víno? Jak se překládají hieroglyfy? Co může práci překladateli zkomplikovat?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dělám to i pro vás – pro ty hatery, abyste mohli dál svobodně pičovat,“ říká herečka, moderátorka a stand-up komička Iva Pazderková o tom, proč se rozhodla moderovat setkání premiéra Petra Fialy s občany. Od začátku věděla, že to nebude snadné, ale míra agrese, kterou si tím přivodila, ji zaskočila. „Čekala jsem obrovskou míru nenávisti, ale je to třeba dvakrát horší,“ přiznává, ale dodává, že svého rozhodnutí nelituje, protože současnému předsedovi vlády věří a dělá to, čemu věří. „Stojím si za tím, že má smysl zůstávat v Evropské unii, je potřeba pomáhat Ukrajině a poslat Rusáka někam,“ vysvětluje herečka své motivace. Pazderková mluví o tom, že není naivní a nemá pocit, že by dělala „propagandu“, a proč je naopak pyšná na to, že je „spojenec slušného chování“. Jenže osobní přesvědčení a veřejné angažmá mají svou cenu – přichází výhrůžky za hranou zákona a také kritika, že si jako žena a herečka dovolila mluvit. „To je považované za hodně velkou drzost,“ říká s nadsázkou. Moderátorka, která otevřeně mluví také o svém duševním zdraví, tvrdí, že se i přes všechen aktuální tlak už dlouhou dobu cítí dobře. Přestože je její povolání někdy časově nekompromisní, naučila se už říkat ne a šťastná je i v osobním životě. Velkou změnu podle ní přineslo i to, jak se proměnilo její vnímání mateřství. „Zjistila jsem, že děti nechci. Chtěla jsem je, protože se říkalo, že je to jediné štěstí,“ říká Pazderková k tomu, že se jednoho dne probudila a jednoduše jí spadl kámen ze srdce, že děti nemá. Zpětně si uvědomuje, že rodinu chtěla ve chvíli, kdy byla paradoxně nejméně šťastná, a mluví také o vině, kterou dlouho cítila. Dnes je ale šťastně bezdětná a je navíc „profesionální“ tetou. Zásadní proměnou podle Ivy Pazderkové prošel i její pohled na humor – obzvlášť ten, který sama léta dělala. „Ten můj byl často postavený na tom, že blbá blondýna si myslí, že je lepší než ostatní,“ říká. Dnes si ale uvědomuje, že některé stereotypy, které jsou kolem nás, mohou ubližovat. „Byla jsem vychovaná v tom, že si děláme legraci z lidí, kteří jsou celý život terčem těch fórečků – třeba z Romů nebo gayů. Dneska mi to přijde necitlivé,“ dodává a přiznává, že i jí změnit přístup chvíli trvalo. Jak se proměnil její vztah k víře a proč ji „blbá blondýna“ pořád tak baví? Proč se jí dotklo, že je vnímána jako „madam Genocida“ kvůli výroku k protestujícím za Gazu, který byl podle ní vytržen z kontextu? A co znamená, když „má někdo jehličnan“? I to se dozvíte v rozhovoru.

Rada České televize (ČT) ve středu zvolila generálním ředitelem Hynka Chudárka poté, co jeho protikandidát Milan Fridrich odstoupil. „Opravdu nesmírně si vážím toho, že se dva rivalové z výběrového řízení byli schopni dohodnout,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Vlastimil Ježek, člen Rady ČT, bývalý generální ředitel Českého rozhlasu, Národní knihovny, v současnosti předseda představenstva akciové společnosti Obecní dům.

Rada České televize (ČT) ve středu zvolila generálním ředitelem Hynka Chudárka poté, co jeho protikandidát Milan Fridrich odstoupil. „Opravdu nesmírně si vážím toho, že se dva rivalové z výběrového řízení byli schopni dohodnout,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Vlastimil Ježek, člen Rady ČT, bývalý generální ředitel Českého rozhlasu, Národní knihovny, v současnosti předseda představenstva akciové společnosti Obecní dům.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉM ZNĚNÍ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION   „Někdo světové události vytěsňuje, někdo vědomě ignoruje, někdo se hroutí. Řada lidí podléhá doomingu – mají pocit, že všechno jde do kytek. Apokalyptický přístup je ve společnosti čím dál zřetelnější,“ všímá si psychoterapeut Jan Vojtko. „Jenže skutečnost, ve které žijeme, nejsou naše výmysly. Ono se to opravdu děje, události jsou dramatické a není to žádná legrace,“ říká ve Studiu N.  „Kdybych měl doporučit jenom jednu věc, je to vědomá práce se sociálními sítěmi. Proboha vás prosím, každý s tím něco dělejte – například si naordinujte omezený čas,“ apeluje v rozhovoru. A zároveň radí systematicky si budovat živou sociální síť. „Aktivujte i lidi, které jste viděli třeba před rokem. Je důležité jít ven a vylívat si kyblík. Klidně nadávejte a mluvte sprostě.“ Nastal podle něj čas, aby odborníci a odbornice na duševní zdraví nedávali pouze inspiraci nebo doporučení, ale přímo rady. „Doba se změnila. Lidé jsou zoufalí a neustále je koučovat nebo terapeutizovat může být taky někdy na střelení do palice. Dlouho jsem se tomu vyhýbal – a vlastně se tomu pořád trochu vyhýbám –, ale možná je namístě říct naplno: Tohle udělejte, abyste se cítili lépe.“ Jak světové dění ovlivňuje naše duševní zdraví a každodenní život? Proč každý z nás na dramatické zprávy reaguje jinak? A jaké nástroje můžeme použít, abychom nepropadali panice nebo cynismu?

Výroky připisované Václavu Havlovi o „humanitární bombardování“ nebo „nepolitické politice“ jsou floskule, vysvětluje v pořadu Jak to bylo doopravdy Vladimír Just. „Když odstraníte drobnou část věty a význam se posune jinam,“ vysvětluje, co to floskule je. Výrok o bombardování tak poprvé použil sociolog Jan Keller, po něm ho v jednom z diskusních pořadů televize Nova zopakoval tehdejší senátor a odborářský předák Richard Falbr. Řekl ho ale někdy sám Václav Havel?

Napůl ostříhaná hlava budí pozornost. Co se to stalo? Proč mistr kadeřník nedokončil dílo? Došlo k nepředvídané události, jako třeba že prasklo vodovodní potrubí? Anebo si to zákazník tak přál? Takové otázky mi táhly hlavou, podotýkám, že hlavou úplně ostříhanou až na kůži. Stál jsem na okraji louky napůl posekané, s vynechanými pruhy. Opravdu mi připomněla hlavu napůl ostříhanou.

Výroky připisované Václavu Havlovi o „humanitární bombardování“ nebo „nepolitické politice“ jsou floskule, vysvětluje v pořadu Jak to bylo doopravdy Vladimír Just. „Když odstraníte drobnou část věty a význam se posune jinam,“ vysvětluje, co to floskule je. Výrok o bombardování tak poprvé použil sociolog Jan Keller, po něm ho v jednom z diskusních pořadů televize Nova zopakoval tehdejší senátor a odborářský předák Richard Falbr. Řekl ho ale někdy sám Václav Havel? Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedení středoškolských dílen zlatnictví jí vyneslo titul nejinspirativnější učitelky v Česku při letošním ročníku Global Teacher Prize. Jak žáky ve výrobě autorských šperků podporuje? „Opravdu chodí s velice inspirativními nápady. Často do šperků zapojují nejen kovový materiál, ale různé dřevo a jiné přírodní materiály,“ popisuje učitelka zlatnictví Eliška Havránková z Akademie Světlá nad Sázavou. Co zlatnický učeň potřebuje umět? A jak vzniká prsten od nápadu po hladký tvar?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.