POPULARITY
Categories
Většina lidí si představuje bilingvní výchovu jako zázračný dar zdarma – stačí, když jeden rodič mluví česky a druhý cizím jazykem. Ale realita je mnohdy mnohem komplikovanější.Do bilingvních rodin často přináší pochybnosti, odmítání jednoho z jazyků i nepochopení okolí či pedagogů. Do dnešní epizody přijala pozvání Kateřina Spiess-Velčovská, autorka platformy Průvodce vícejazyčnou výchovou a zakladatelka každoročního online Kongresu o vícejazyčné výchově.
Vládneme, nerušit #76: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouPetr Macinka má za sebou možná nejtěžší týden ve vysoké politice. Nejprve musel voličům vysvětlovat, proč se jeho strana podílí na historicky druhém nejvyšším schodku státního rozpočtu a na konci týdne pak žehlil skutečnost, že s nejvyšší pravděpodobností naletěl, když přišel na rozhovor s převlečenými aktivisty. Opravdu nevěděl, že nemluví s Thomasem Pauknerem? Jak moc mluvili Motoristé do rozpočtu a chtějí do něj vůbec mluvit? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 76. dílu podcastu Vládneme, nerušit.
Před 60 lety, 29. srpna 1966, se odehrál poslední společný živý koncert skupiny Beatles. Politický portrét legendárního zakladatele „brouků“ Johna Lennona se pokusí v repríze pořadu Portréty načtrnout hudební publicista Jaroslav Císař.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Odkaz na video s prezentací: https://youtu.be/Zds-uvpAWr0Začněte nový školní rok s angličtinou, kterou opravdu využijete. V tomto videu se naučíte školní slovní zásobu, fráze do třídy, angličtinu pro testy, domácí úkoly i běžnou komunikaci ve škole.Čekají vás praktické příklady vět, rychlý kvíz a jednoduché tipy na efektivní učení slovíček. Díky tomu si angličtinu lépe zapamatujete a začnete ji používat automaticky.Pokud chcete mluvit anglicky přirozeněji a bez zbytečného překládání v hlavě, tohle video vám pomůže udělat velký krok dopředu.__________________
Co si budou vaše děti pamatovat za deset nebo dvacet let? V této epizodě podcastu Fotroviny a Dobrý táta jsme si povídali se Zdeňkem Chocholáčkem ze Sonnentoru, tátou dvou dětí a člověkem, který pomáhal vybudovat Bylinkový ráj v Čejkovicích. Mluvili jsme o tom, proč děti nepotřebují dokonalé rodiče, ale rodiče, kteří jsou přítomní. O tom, jak zvládat rovnováhu mezi prací a rodinou, proč mají doma jeden den v týdnu bez mobilů, jak vést děti k odpovědnosti, proč je společná práce často silnější než společná zábava a jak velký vliv má partnerský vztah na to, jak děti vyrůstají. V epizodě uslyšíte i konkrétní tipy na: • budování vztahu s dospívajícími dětmi, • nastavování pravidel bez zbytečných konfliktů, • podporu samostatnosti, • work-life balance z pohledu rodiče, • vytváření prostředí, ve kterém se děti cítí bezpečně. Je to rozhovor o obyčejném otcovství, které nemusí být dokonalé, aby bylo pro děti tím nejlepším.
Květiny dokážou svatbě dodat nezapomenutelnou atmosféru. Floristka Markéta Jašová z Rostlinopis Třebíč ale upozorňuje, že některé dekorace mohou být zbytečným finančním zatížením.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Proč je kvalitní spánek důležitý a co všechno se během něj odehrává? S lékařkou Zuzanou Hajšmanovou z neziskové organizace Loono [lůno] probereme, co se s naším tělem děje, když spíme, jaké jsou fáze spánku a jaké důsledky může mít jeho nedostatek. Dále se zaměříme na to, jak můžeme kvalitu spánku podpořit, jak se spánkové potřeby mění s věkem a co dělat v situacích, kdy z nějakého důvodu není možné zásady spánkové hygieny dodržovat. Spánkem průměrně strávíme třetinu života. Opravdu potřebujeme spát tak dlouho?
Ranní brífink Jana T. beránka: Ta zpráva na konci minulého týdne dost zapadla. Kraje zjistily, že letos nedostanou žádnou pomoc ze státního rozpočtu na opravy silnic nižších tříd. Ministerstvo dopravy totiž po zimním čarování s rozpočtem volné peníze nemá, dalo všechno do velkých centrálních projektů. Pro představu - v předchozích letech stát pomáhal typicky dvěma až pěti miliardami ročně. Co to bude znamenat pro stav krajských silnic a jak to poznáme zpoza volantu? A co to vlastně říká o téhle vládě a jejím vztahu ke krajům? Rozebereme s šéfem sdružení krajských silničářů.
Ranní brífink Jana T. beránka: Ta zpráva na konci minulého týdne dost zapadla. Kraje zjistily, že letos nedostanou žádnou pomoc ze státního rozpočtu na opravy silnic nižších tříd. Ministerstvo dopravy totiž po zimním čarování s rozpočtem volné peníze nemá, dalo všechno do velkých centrálních projektů. Pro představu - v předchozích letech stát pomáhal typicky dvěma až pěti miliardami ročně. Co to bude znamenat pro stav krajských silnic a jak to poznáme zpoza volantu? A co to vlastně říká o téhle vládě a jejím vztahu ke krajům? Rozebereme s šéfem sdružení krajských silničářů.
Na podzim bude jasno o tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. „Bitva o televizi a rozhlas je o tom, kam má směřovat tahle země a jestli vítěz bere vše a může si dělat, co chce,“ říká moderátor ČT Martin Řezníček. Vláda Andreje Babiše (ANO) má jasno v tom, že chce zrušit současný model veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky má nahradit financování ze státního rozpočtu. Konkrétní návrh, o kterém by poslanci měli jednat už na podzim, ale známý není. „Do dneška nevíme, co přesně v tom návrhu bude. A bude záležet na každém slovu, na každé čárce. Bude to bitva o cizelování každého slovíčka. Ale že něco chtějí udělat, je naprosto jasné. A vsadil bych si na to, že i udělají,“ odhaduje jedna z hlavních tváří České televize, moderátor Událostí Martin Řezníček, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Veřejnoprávně Zaměstnanci ČT i Českého rozhlasu plány vlády kritizují a bojí se o ohrožení nezávislosti. Politici podle nich nepřekládají dostatečné pojistky dalšího nezávislého fungování obou médií. Na Kavčích Horách i na Vinohradech proto vznikla protestní akce Veřejnoprávně a proběhla už i první výstražná stávka. Řezníček součástí iniciativy Veřejnoprávně není, kolegy ale podporuje. „Jsem ochoten zajít daleko,“ říká k tomu. Snahu změnu financování bere jako snahu o omezení nezávislosti veřejnoprávních médií, i když politici tvrdí opak. „Nebyl jsem přímo u toho, ale slyšel jsem, že i koaliční politici jsou schopní neformálně říci v Poslanecké sněmovně, že vlastně nejde o financování veřejnoprávních médií, že jde jenom o zpravodajství, aby fungovalo lépe ve prospěch vládnoucí většiny. Když vám tohle někdo přizná jako koaliční politik, tak si pak říkáte: ‚Opravdu vám jde o blaho téhle země?‘“ říká Řezníček a pokračuje: „Jedna věc je, co vám politici řeknou v rozhovoru. Druhá, jak útočí téměř denně na sociálních sítích, na tiskových konferencích vlády. A jak od těchto politiků máte potom brát jejich tvrzení, že jim nejde o oslabení televize a rozhlasu, když na ně permanentně útočí?“ Boj za poplatky nezávislost neohrožuje Řezníček kromě moderování zastává v televizi řadu funkcí. Je zástupcem šéfredaktora zpravodajství, šéfem zahraniční redakce a také šéfem moderátorů. V letech 2012 až 2017 byl zpravodajem ČT ve Spojených státech amerických. I když se zaměstnanci televize do bitvy o poplatky veřejně vložili, podle Řezníčka to nijak neovlivňuje jeho práci, fungování redakce ani nezávislost zpravodajství. „Nemám pocit, že by tam docházelo k nějakému ohrožení editoriální nezávislosti. Rozhodně nikdo neříká: ‚Tohle budeme hrát, tohle nebudeme hrát z toho důvodu, že to někomu uškodí nebo někomu pomůže.‘ Vůbec nic takového se tam neděje,“ tvrdí. A ovlivněn prý rozhodně není ani on sám. „Nestalo se mi jedinkrát za dobu kariéry, kdy jsem moderoval Události, komentáře, nebo jsem potom zastupoval, když odešel Václav Moravec, v nedělní debatě, že bych nepoložil otázku jenom proto, že bych se bál, jak to dopadne s televizí nebo s rozhlasem. To bych se ráno nepodíval sám na sebe do zrcadla.“ Kritika od Andreje Babiše Sám Řezníček je častým terčem kritiky politiků. Andrej Babiš ho ještě jako šéf opozice opakovaně kritizoval i od sněmovního řečnického pultíku. Nemůže mu odpustit prezidentskou debatu, kterou Řezníček moderoval v lednu 2023 právě mezi Babišem a Petrem Pavlem. Andrej Babiš na debatu tehdy přišel bez ohlášení na poslední chvíli. „S Andrejem Babišem jsem od té prezidentské debaty nijak nekomunikoval. Nevím, co si o mně myslí. Asi to nebude nic hezkého. Ale můžu soudit jenom z jeho veřejných vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde jsem se dostal, nemyslím, že úplně právem, do stejné skupiny lidí, jako je Miroslav Kalousek a někteří ostatní, kde, když je příležitost kopnout do České televize, tak kopne,“ říká k tomu populární moderátor a pokračuje: „Ale útoky od populistů mě se nijak nedotýkají. Opravdu ne. A možná mě ta prezidentská debata, nejen průběh prezidentské debaty, ale to, co tomu těsně předcházelo, a potom hlavně co následovalo, možná nějak zocelilo. Já si z toho opravdu nic nedělám.“ Jak vnímá útoky politiků ve studiu? Mají ještě smysl veřejnoprávní média? A jak zpravodajství ČT pomohla konkurence v podobě CNN Prima News? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Co vlastně znamená být dominantní ženou? Je dominance vlastnost, kterou člověk má od narození, nebo se dá naučit? A kolik z práce profesionální dominy tvoří psychologie, komunikace a práce s lidskými emocemi, o kterých veřejnost téměř nikdy neslyší?Do Lascivního podcastu tentokrát přijala pozvání Queen UniKitty, která dlouhodobě bourá stereotypy kolem ženské dominance, BDSM i profesionální femdom scény. Místo senzací a šokujících historek se snaží ukazovat lidskou stránku své práce. Rozhodně otevřeně mluví o vztahové dynamice, sebevědomí, komunikaci i o tom, proč dominance zdaleka nezačíná ani nekončí v dungeonu.Tentokrát jsme se nechtěli ptát jen na to, jak vypadá práce profesionální dominy. Zajímala nás především žena za přezdívkou Queen UniKitty. Kde končí profesionální role a začíná obyčejná Tereza? Jak ji tahle práce změnila jako člověka? Co ji za roky naučili klienti a dokáže po náročných sessions úplně vypnout, nebo si část své dominantní energie odnáší i do běžného života?Velkou část rozhovoru věnujeme psychologii. Proč lidé vlastně přicházejí za profesionální dominou? Opravdu hledají bolest, nebo mnohem častěji bezpečný prostor, důvěru a možnost být chvíli sami sebou? Bavíme se o tom, kde končí BDSM a začíná obyčejný lidský rozhovor, proč jsou empatie a schopnost naslouchat jedny z nejdůležitějších vlastností dobré dominy a jak často odcházejí lidé s pocitem, že potřebovali především někoho, kdo je nebude soudit.Otevíráme také téma žen a dominance. Proč Queen UniKitty podporuje ženy, které chtějí objevovat svou dominantní stránku? Je pro ně těžší přijmout moc a kontrolu než pro muže submisivitu? A jaké předsudky podle ní česká společnost vůči dominantním ženám stále má?Řeč přijde i na partnerské vztahy. Může femdom fungovat jen v ložnici, nebo se časem přirozeně promítá i do každodenního života? Jak se hledá partner, když se profesionálně pohybujete ve světě BDSM, a musí být partner automaticky submisivní? Dotkneme se také proměny české BDSM komunity, vlivu sociálních sítí, edukace i toho, zda dnešní zájem o BDSM přináší více informovaných lidí, nebo naopak více zkreslených představ.Pokud vás zajímá ženská dominance bez senzacechtivosti, psychologie vztahů, komunikace, respekt a lidské příběhy, které se za zavřenými dveřmi dungeonu odehrávají, tenhle rozhovor byste si rozhodně neměli nechat ujít.Kam pokračovat:https://www.instagram.com/queen.unikitty/https://www.queen-unikitty.comhttps://fetlife.com/users/18231005Celý díl (1 hodina a 16 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (podcast a testery sex-hraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na Forendors.cz/Lascivni.2) Mrkněte se na naše reálné recenze pomůcek (https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!3) Kde můžete spolehlivě a diskrétně nakupovat hračky?V jakých českých obchodech nakupujeme pomůcky pro testování? A proč zrovna zde? Máme je ověřené z +10 let objednávek!Tyto můžeme rozhodně doporučit:Sexshop.cz (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva!),Růžovýslon.cz (KUPON LASCIVNI - 15 % sleva na bestsellery),Sexshop51.cz, (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva na nezlevněné kousky) adalších +20 jsme v rámci redakce testovali zde...
Je 5 gramů kreatinu málo, pokud chcete podpořit také mozek? Opravdu vláknina brání vstřebávání živin? A záleží na tom, jestli užíváte doplňky v kapslích, tabletách nebo společně s jídlem?V první části odpovědí na vaše otázky se u jednoho stolu potkávají výživový specialista Petr Havlíček, trenér Jiří Vacek a Tereza Fuková. Berou si na mušku tvrzení z internetu i situace z běžného života, ve kterých už není vůbec snadné poznat, co je užitečná rada a co jen dobře prodaný nesmysl.Dostane se na kreatin, hořčík, berberin, sacharidy, rostlinné bílkoviny, kalorické tabulky i náš vztah k jídlu. Čekejte otevřenou debatu, praktické souvislosti, humor a několik odpovědí, které vás možná překvapí.
Na ministerstvu dohlížela na dotace za 17 miliard korun. Zároveň ale vlastní firmu, která za úplatu pomáhá dotace získávat. Ministr práce Aleš Juchelka svou poradkyni Alexandru Semancovou nejprve hájil. Jeho úřad pak ale kvůli možnému střetu zájmů nevykázal Bruselu projekty za desítky milionů korun. Opravdu státu nevznikla žádná škoda? Host: Lukáš Valášek, investigativní reportér Seznam Zpráv Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Podcast 5:59 vystoupí živě na Letní podcastové scéně! Přijďte ve středu 29. července do Trojského pivovaru v Praze na živé natáčení podcastu, ve kterém se vrátíme k sérii Směr Fico. O týden později dostane na podcastové scéně prostor náš spin-off MDŽ. Více informací a lístky k prodeji najdete na www.letnipodcastovascena.cz. Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.c
Reálně vypadající video, nebo zpráva, ale i videohovor s někým, koho přece znáte. Jenže i když s vámi mluví a reaguje, není skutečný. Takzvané AI deepfakes jsou dnes obří hrozbou. Útočníci dokáží s pomocí umělé inteligence napodobit hlas vrcholového manažera, policisty, nebo pracovníka banky, ale i vytvořit zcela reálně vypadající zprávy, hlasovky a videa. Takto napáchané škody jdou po celém světě do stovek milionů dolarů. Největší veřejně známý útok využívající deepfake technologie připravil britskou inženýrskou společnost Arup o 25 milionů dolarů (600 milionů korun). Své zkušenosti má ale třeba i fitness e-shop GymBeam Dalibora Cicmana. S falešnou kopií svého šéfa volal jeden z jeho manažerů zhruba 15 minut a od škody firmu zachránila jen náhoda. Umělý podvodník zaměstnanci tvrdil, že je na služební cestě, ale málem podvedený ho ten den viděl na chodbě. A tato náhoda ho varovala. Vodafone službu nabídne ve spolupráci s technologickou společností Synhawk. „Máme ochranu ve třech vrstvách. Nejprve se zabýváme offline obsahem – tedy obsahem, který najdete na webových stránkách, nebo sociálních sítích či komunikačních platformách. Je jedno, jestli je to textová zpráva, hlasová zpráva, nebo video. V dnešní době je tato komunikace jednoduše zmanipulovatelná. Do aplikace tento obsah nasdílíte a ona vám řekne, jestli je to deepfake,“ popisuje Veronika Brázdilová viceprezidentka pro firemní zákazníky Vodafone. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Po úspěchu prvního dílu se vracíme zpátky do naší Lascivní sex-poradny, kde už více než patnáct let odpovídáme na anonymní intimní dotazy čtenářů. Za tu dobu se jich sešlo přes tři tisíce a znovu jsme si ověřili, že realita bývá mnohem pestřejší než všechny internetové mýty a stereotypy.Tentokrát jsme vybrali čtyři témata, která nás při pročítání poradny zaujala nejvíc. Opravdu může muž nosit dámské spodní prádlo jen proto, že je mu pohodlnější? Kde končí otázka komfortu a kde začíná erotické vzrušení? A proč společnost tak často automaticky spojuje kus oblečení se sexuální orientací nebo fetišem, i když za tím může být úplně obyčejná preference materiálu nebo střihu?Podíváme se také na téma, které trápí překvapivě velké množství mužů – velikost penisu. Čteme skutečné dotazy čtenářů, kteří se bojí, že jsou příliš malí, ale i těch, kteří řeší pravý opak. Ukážeme si, jak moc může nejistota ovlivnit partnerské vztahy, první sexuální zkušenosti nebo sebevědomí, a proč bývá největším problémem často strach, nikoliv samotné centimetry.Velký prostor věnujeme také nejčastějším otázkám kolem těhotenství a nechráněného sexu. Proč se v poradně neustále opakují dotazy začínající větou „Můžu otěhotnět, když…?“ a jaké mýty lidé stále považují za biologickévýjimky? Povídáme si o ejakulaci, přerušované souloži, plodných dnech i o tom, proč internet někdy dokáže člověka uklidnit, ale jindy ho naopak vyděsí ještě víc.Na závěr otevíráme téma strap-onů, stimulace prostaty a mužské sexuality. Proč je masáž prostaty stále spojována s otázkou sexuální orientace? Jaká očekávání mají muži od prostatického orgasmu a proč může být realita úplně jiná než videa nebo diskuse na internetu? A překvapí vás i příběh pětasedmdesátiletého muže, který hledá cestu, jak si i ve vyšším věku zachovat aktivní a spokojený intimní život.Stejně jako v prvním dílu i tentokrát vycházíme ze skutečných anonymních dotazů našich čtenářů. Ne proto, abychom se jim smáli, ale protože právě ony ukazují, co lidi ve skutečnosti trápí, čeho se bojí a na co se často stydí zeptat kohokoliv jiného. A možná právě v některém z těchto příběhů poznáte otázku, kterou jste si někdy položili i vy sami.Kam dál pokračovat:https://www.lascivni.cz/sexuologicka-poradna/https://www.lascivni.cz/slovnicek/penis/https://www.lascivni.cz/slovnicek/tehotenstvi/https://www.lascivni.cz/tag/masaz-prostaty/ a https://www.lascivni.cz/slovnicek/prostata/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/nejlepsi-strapon-dilda-pripinaky/ a https://open.spotify.com/episode/7Mc9dnZUcy9B5FMRGz9npdObrázek Sunrise z Pixabay
Naše létající redaktorka a stopařka Zuzana Boučková celé dopoledne sledovala pohyb motýlů v Hradci Králové v rámci celonárodní akce Motýlí půlhodinka.
Evropský parlament znovu hlasoval o Chat Control a internet zaplavily titulky o tom, že Evropská unie bude číst soukromé zprávy. Co se ale skutečně schválilo? V nové epizodě CCTV NEWS vysvětlíme průběh hlasování, podíváme se na únik zákaznických dat společnosti Lidl, ukážeme, proč Meta během několika dní stáhla kontroverzní AI funkci využívající veřejné fotografie z Instagramu, upozorníme na probíhající globální kampaň zneužívající zranitelnosti v CMS systémech a na závěr přineseme přehled nejdůležitějších aktivně zneužívaných zranitelností uplynulého týdne.
Snažím se bořit mýty. Opravdu doma nechodím v růžovém županu.Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl moderátor Aleš Cibulka. Jak se jako kluk z malého města vyrovnával s homosexualitou a kdo mu radil? Proč se bál o své orientaci říct rodičům? Co mu dalo vyhoření a kde nabíral síly? Co si myslí o plánu vlády změnit financování veřejnoprávních médií a na co se ptal na schůzce ministra Klempíře? Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574• YouTube: https://www.youtube.com/respekt
„Baví mě samotný moment hraní. A to je na divadle ještě o něco víc než u filmu, protože tam má člověk tu kontinuitu. Opravdu se může na hodinu ponořit do výkonu a nevylézt z něj,“ říká herec Matyáš Řezníček, který je v současné době členem souboru Divadla v Dlouhé. Nakolik zásadní pro něj bylo angažmá v Národním divadle? A jak vzpomíná na své začátky v Dismanově souboru? Poslechněte si rozhovor z festivalu v Karlových Varech.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Baví mě samotný moment hraní. A to je na divadle ještě o něco víc než u filmu, protože tam má člověk tu kontinuitu. Opravdu se může na hodinu ponořit do výkonu a nevylézt z něj,“ říká herec Matyáš Řezníček, který je v současné době členem souboru Divadla v Dlouhé. Nakolik zásadní pro něj bylo angažmá v Národním divadle? A jak vzpomíná na své začátky v Dismanově souboru? Poslechněte si rozhovor z festivalu v Karlových Varech.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Bývalý olympionik usiluje o comeback v kleci MMA zápasu. Roli trenéra bojových sportů, který se ve snímku Bojovník potkává se skutečnými velikány boje, hraje Martin Finger. „Ten film je neskutečně krásně výpravný, je to opravdu velký biják. Na to jsem vlastně asi nejvíc hrdý,“ líčí herec atmosféru filmu, kterému za komparz hrála i zaplněná O2 aréna. Co pochytil od MMA zápasníků? A kdo je pravý český Rocky? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Bývalý olympionik usiluje o comeback v kleci MMA zápasu. Roli trenéra bojových sportů, který se ve snímku Bojovník potkává se skutečnými velikány boje, hraje Martin Finger. „Ten film je neskutečně krásně výpravný, je to opravdu velký biják. Na to jsem vlastně asi nejvíc hrdý,“ líčí herec atmosféru filmu, kterému za komparz hrála i zaplněná O2 aréna. Co pochytil od MMA zápasníků? A kdo je pravý český Rocky? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Otec z Libanonu a život s rodinou v Řecku. Ale byznys jednoznačně v Česku. Miliardář a zakladatel developerské společnosti Crestyl Omar Koleilat má sice vystudovanou - vedle investic do nemovitostí - také architekturu, ale “architekt Koleilat” prý do projektů neprobublává.“To by byl průšvih,” usmívá se úspěšný developer s tím, že ale přece jen velice rád vede s architekty, kteří za jeho projekty stojí, dlouhé diskuze.Kromě více než tisícovky bytů se v plánech Crestylu vyjímá také mimořádně prestižní palác Savarin na Václavském náměstí. Podle Koleilata přispěje i ten k výrazné obměně Václavského náměstí.Opravdu se v Česku tak špatně cokoliv staví? Jsou vysoké teploty důvodem přemýšlet o developmentu jinak? A proč Češi milují cihlu? Od Omara Koleilata se to vše dozvíte v podcastu The Forbes Show.Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank. https://www.rb.cz
Máte nějaký oblíbený domácí spotřebič, který vám šetří práci? Pro koho se takové spotřebiče hodí, ocení je začátečník nebo spíše zkušený kuchař? Na co si dát při přípravě jídla pozor? Jak zajistit, aby jídlo připravené v páře nebylo bez chuti? Může třeba takový pomalý hrnec pomoci při hubnutí? Co všechno nám ještě může v kuchyni ušetřit čas? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Veroniky Pourové.
Mezinárodní expertní skupina dospěla k závěru, že chátrající železniční most v Praze pod Vyšehradem je opravitelný. Proč na členství ve skupině rezignoval přední český odborník? Opravdu se dá více než stoletý ocelový most opravit? Vladimír Kroc se zeptal profesora Pavla Ryjáčka, vedoucího katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Léto je v pražské zoologické zahradě čas, kdy se návštěvníci mohou téměř každý den potkat s lachtany a jejich chovateli. Od června do srpna jsou na programu komentovaná krmení a setkání. Vrchní chovatel zvířat Jakub Mezei s nimi pracuje už sedmnáct let. „Každý z nich je úplně jiný. Opravdu to je, jak kdybychom tu měli čtyři děti,“ říká Mezei ve Hovorech Českého rozhlasu Plus před začátkem léta.
Mezinárodní expertní skupina dospěla k závěru, že chátrající železniční most v Praze pod Vyšehradem je opravitelný. Proč na členství ve skupině rezignoval přední český odborník? Opravdu se dá více než stoletý ocelový most opravit? Vladimír Kroc se zeptal profesora Pavla Ryjáčka, vedoucího katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Mezinárodní expertní skupina dospěla k závěru, že chátrající železniční most v Praze pod Vyšehradem je opravitelný. Proč na členství ve skupině rezignoval přední český odborník? Opravdu se dá více než stoletý ocelový most opravit? Vladimír Kroc se zeptal profesora Pavla Ryjáčka, vedoucího katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V roce 1946 byla nastoupena cesta ke komunistickému státu, byť to tehdy téměř nikdo netušil. Výrazné vítězství komunistů znamenalo jejich klíčovou roli ve vedení státu, ale jejich tehdejší volební program nenaznačoval, že by chtěli změnit demokratický charakter státu. Byl to tedy podvod na voličích? A proč se parlamentní volby v Československu uskutečnily tak pozdě po skončení války? Poslechněte si Jak to bylo doopravdy s historikem Michalem Stehlíkem. (Vysíláme v repríze.)
V roce 1946 byla nastoupena cesta ke komunistickému státu, byť to tehdy téměř nikdo netušil. Výrazné vítězství komunistů znamenalo jejich klíčovou roli ve vedení státu, ale jejich tehdejší volební program nenaznačoval, že by chtěli změnit demokratický charakter státu. Byl to tedy podvod na voličích? A proč se parlamentní volby v Československu uskutečnily tak pozdě po skončení války? Poslechněte si Jak to bylo doopravdy s historikem Michalem Stehlíkem. (Vysíláme v repríze.)Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ministr kultury Oto Klempíř má v pondělí předložit vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Tento týden to po schůzce s řediteli médií oznámil premiér Andrej Babiš. Je tak boj o poplatky definitivně u konce? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Po úterním jednání pracovní skupiny, na které se sešli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů s řediteli veřejnoprávních médiích potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO) záměr koalice zrušit koncesionářské poplatky. Kolik by ale měla Česká televize a Český rozhlas místo poplatků dostávat ze státního rozpočtu, nikdo z představitelů koalice neuvedl. Návrh by měla vláda projednat v pondělí. „Nechceme mluvit do obsahu nebo tato média ‚ovládnout‘, jak se nám nejen opozice stále snaží podsouvat. Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají. Takový systém dával smysl před 35 lety, když lidé na výběr neměli,“ napsal na síti X po schůzce premiér Babiš. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), jehož předchozí návrh zákona o veřejnoprávních médiích vláda smetla ze stolu, v úterý prohlásil, že obě média neutrpí finanční újmu proti současnosti. Jeho nový návrh by podle něj měl zajistit transparentnost a dlouhodobost financování. Zákon by měl platit od 1. ledna 2027. Generální ředitel ČRo René Zavoral řekl, že nehodlá přistoupit na kompromis a požaduje zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů, s čímž souhlasil i ředitel ČT Hynek Chudárek. „Opravdu čím dál tím víc přemýšlím, že ta schůzka byla o tom mít splněno, udělat si fajfku. A jsem přesvědčen, že ani Český rozhlas, ani Česká televize žádnou stafáž, ani užitečné idioty v tom procesu změny legislativy dělat nemá,“ řekl Zavoral v Ptám se já. A odmítl pozdější komentář šéfa Sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury, že ředitelé nebyli připraveni na otázky ohledně rozpočtu: „(Tomio Okamura) prostě lže. Ta schůzka o tom přece vůbec nebyla. On moc dobře ví, že tam řekl dvě věty na začátku. Nebyla žádná diskuze o tom, jak rozpočet vypadá, z čeho se skládá, jaké činnosti Český rozhlas či Česká televize zajišťuje. Diskuze se paradoxně nejvíce vedla o sportu.“ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.Proč nechce vláda dát do zákona pojistky, které by média chránily? A co s ČT a ČRo bude dál?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Mám dny, kdy se mi třeba vůbec nechce mluvit,“ říká herečka Dana Batulková o tom, že ani po letech na jevišti nemá jistotu, v jaké náladě přijde. Herectví přitom nikdy neplánovala. „To je úplný omyl. Opravdu,“ říká o cestě na DAMU a vzpomíná, že jako introvertní dítě z Koloděj chtěla původně studovat angličtinu. Na škole podle svých slov zažívala totální psychický i fyzický kolaps a musela se naučit fungovat mezi lidmi. „Já bych před lety v životě nepřišla,“ říká k tomu, že dnes zvládá i velké rozhovory. Mluví i o StarDance, kterou vyhrála v padesáti. „Jsem vlastně jediná stará královna StarDance,“ směje se a přiznává, že tehdy tanečníkovi říkala: „Mě nikdo nepošle hlas, koho zajímám.“ Jenže nakonec se stala, jak sama říká, „vyslancem starší generace“ a žen ve věku, kdy mnohdy už viditelné nejsou. V rozhovoru se vrací i k tomu, co se stane, když děti odejdou z domova. „A teď co?“ popisuje prázdno, které sama zažila a dodává, že člověk musí mít sílu život znovu vzít do rukou. O mateřství mluví bez idealizace. „Nikdy jsem úplně neměla vyhraněný mateřský pud,“ říká a dodává, že vztah s dětmi brala spíš jako otevřený a rovnocenný. Otevřeně mluví také o rozpadu rodiny, bulváru a bolesti po rozchodu a dodává, že nejhorší pro děti je dívat se na nešťastnou mámu a nešťastného tátu. Připouští ale, že i těžké věci se do člověka ukládají a mohou přinést nadhled. „Je to někdy trnitá cesta,“ říká. Batulková mluví také o Comebacku, roli v novém filmu Po večerce, o detektivkách, penězích v kultuře i o tom, proč by nejradši měla monarchii. A přestože říká, že velké bláznivé plány už nemá, pořád má pocit, že člověk se vyvíjí až do konce. „Tohle je cesta na furt,“ dodává. Proč se herečka, která se celý život považuje za introvertku, ocitla v profesi, kterou nikdy dělat nechtěla? Co jí dala StarDance a proč pro ni bylo důležité porazit pocit neviditelnosti? Jak se dá po rozpadu rodiny znovu postavit život? A proč dnes nejvíc touží po obyčejné harmonii? I to se dozvíte v rozhovoru.
Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Tomáš Bella patří do všech zmíněných kategorií. Známe se dlouho. Pamatuju ho jako spokojeného redaktora slovenského deníku Sme, pro který jsem před dvaceti lety psal sloupky o technologiích. Pamatuju ho jako rozzlobeného redaktora deníku Sme, když tyto noviny koupila Penta, a on se s dalšími čtyřiceti kolegy rozhodl založit na zelené louce deník nový. A pamatuju ho jako úspěšného redaktora už Denníku N, když nám z vedení pražských Hospodářských novin ukazoval, jak se to dělá získávat platící čtenáře na webu.Pamatuju ho také jako jednoho z těch, s kterými jsme v Praze před patnácti lety zakládali firmu NextBig, s velkými plány a celkem krátkou existencí, ale z ní se pak vylíhla společnost Piano Média, což byl jeden z nejzajímavějších pokusů zpoplatnit média už v evropském, ne-li globálním měřítko. Piano pak několik let Tomáš řídil.A hlavně, Tomáš je jeden z lidí, které když nazvu mediálními nebo technologickými vizionáři, tak to není ironie ani přehánění. Vždycky si s ním rád o tom, co se s médii děje a kam směřují, rád popovídám, a teď dvojnásob proto, že se Denník N rozhodl pro neobvyklé dobrodružství: poté, co spoluvlastní několik českých médií, konkrétně český Deník N a Respekt, nakupoval ještě mnohem dál na Západě. Stal se majitelem bruselského média EU Observer. A Tomáš Bella je muž, který si tenhle projekt vzal na starost a minimálně na čas se do Bruselu přesouvá. Fyzicky i mentálně.O tom všem mluvíme v podcastu. A taky o tom, jak se médium, které patří svým zaměstnancům, brání riziku potenciálního nepřátelského převzetí některým z oligarchů. Proč je někdy nejlepší byznysplán zamířit tam, kde nejsou peníze, nebo si to aspoň všichni myslí. A čemu Tomáš říká reverzní kolonizace.Mluvili jsme ale nejen o médiích. Třeba i o tom, proč mně vadí a Tomášovi nevadí víčka připoutaná k plastovým lahvím, a obecně co Tomáše na Bruselu nejvíc překvapilo. Nápověda: že je levný a plný lidí, kteří opravdu upřímně chtějí, aby svět byl lepší.Dotkli jsme se i tématu, o kterém se Tomáš chystá napsat knihu. Už začal, a teď na ni zrovna nemá úplně moc času, ale prý se k textu určitě vrátí. Téma? Jaké to je být bohatý. Opravdu bohatý. Hodně bohatý. Na Slovensku, ale i obecně. Poslouchejte, dozvíte se víc.A já se ještě pochlubím, že mám za sebou premiéru svého standupového speciálu v Divadle v Řeznické, konala se ve čtvrtek 28. května, bylo vyprodáno a měl jsem z toho radost. Takže vás o to sebevědoměji zvu na na první reprízu už 19. června v pátek. Lístky si kupte na webu divadla a já se na vás těším.Tomáš z Bratislavy asi nepřijede, ale já vás teď zvu k poslechu našeho rozhovoru. Natočili jsme ho v Bratislavě ve studiu Denníku N.Přeju příjemný a nikým a ničím nerušený poslech.
Náš život posledního týdne, narozeniny, co mě nejvíc dojalo a proč miluju narozeninová rána. Bilancování mého 37. roku, překvapivá zjištění a hloubavá otázka: “Opravdu chceme mít „všechno“? “ Možná nejsme unavené proto, že sedíme zadkem na mnoha židlích. Možná jsme unavené z pocitu, že všechno musíme dělat perfektně. Proč jsem poslední roky života vyměnila slovo “perfektní” za “dost dobrý”, co je všechna ta neviditelná mentální zátěž a proč často porovnáváme vlastní zákulisí s cizím highlight reelem?
Vzpoura, puč, revolta, povstání. Opravdu je s britským premiérem zle? Proč jsou labouristé v krizi? A kdo všechno by mohl Keira Starmera nahradit? Ve Vinohradské 12 o tom mluví Monika Brusenbauch Meislová, politoložka z Masarykovy univerzity a první Češka v britské Akademii sociálních věd. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vzpoura, puč, revolta, povstání. Opravdu je s britským premiérem zle? Proč jsou labouristé v krizi? A kdo všechno by mohl Keira Starmera nahradit? Ve Vinohradské 12 o tom mluví Monika Brusenbauch Meislová, politoložka z Masarykovy univerzity a první Češka v britské Akademii sociálních věd. Ptá se Matěj Skalický.
Jan Moravčík z GentlemanStore.cz popisuje, jak přemýšlí o budování osobního majetku vedle podnikání. V rozhovoru vysvětluje, proč si s partnerem plánují dividendy, jak pracují s rozpočtem firmy a proč část peněz investuje mimo vlastní byznys. Sdílí také svůj pohled na pasivní investování, nemovitosti a rizika přílišné koncentrace majetku. Mluví i o tom, proč je podle něj důležité mít vedle firmy další zdroje jistoty a likvidity. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/investicni-pohled-majitele-gentlemanstore-jan-moravcik-t58015 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.
Skoč s námi do neznáma! V dnešní epizodě se ponoříme do limitujících přesvědčení o sobě a vlastní hodnotě, probereme zlatý stín, bias dospěláka a strategie našeho rozhodování. Také se vrhneme do partnerství a zjistíme, co se můžeme naučit od lišejníků. A na závěr Vás čeká smršť těch nejlepších myšlenek, se kterými jsme se za poslední dobu setkali.Parťáci epizody jsou:KusKakaa - www.kuskakaa.cz Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na www.kuskakaa.cz a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Peru.Fondee.cz - https://www.fondee.cz/ Unikátní platforma na investování v ČR, kterou sami používáme. Navštiv www.Fondee.cz a zadej kód "BWA" pro 3 měsíce investování zdarma! Začni třeba už s 1000,- // Investování se pojí s riziky. Minutáž:00:00 Úvod01:23 Proč se ve vztahu nechceme stát tím druhým04:14 Kryštofův příběh o Dinosaurech06:26 Kryštofovo ¨progranování identity¨08:21 Vyjádření sebe sama & Lidskost10:51 Co nás drří zpátky13:34 Co na nás má vliv15:13 Bias doapěláka17:57 Jak bude probíhat podcast & Citát od Asimova19:06 Připomenutí konceptu zlatého stínu20:59 Jezevectí22:48 Komunity & Podpora ostatních24:26 2 biasy volby26:13 Důležité životní volby27:23 Lišejníky29:13 Co se můžeme naučit od lišejníků32:08 Rozbor symbiózy ve vzrtazích34:49 Proč se ve vztahu nechceme stát tím druhým38:49 Citát o Identitě41:36 Inspirace postavami z filmů45:57 Magnety identity48:03 Vliv lidí na Tvou identitu & Nebuďte NPCčka48:59 Rychlé citáty k závěru49:52 1. citát od Senecy50:51 Když tě někdo podělá... & Odpouštějte54:27 2. citát od Senecy: Nebuď neštěstný když...54:53 3. ciát od Roberta Andersona56:58 Past ospravedlňování se01:00:15 Citát od Marka Mansona: Čas sám se sebou01:00:42 Ciát Chrise Williamsona: Beznaděj01:01:36 Poslední citát: Tragédie01:05:22 Vztahy na závěr01:07:32 Opravdu závěrPoznámka k lišejníkům: V dílu se bavíme o symbiotickém vztahu houby a řasy. Trochu jsme tento vztah idealizovali. Ve skutečnosti je trochu komplikovanější a mezi houbou a řasou může být i vedle symbiotického i vztah komenzální až parazitický.
ještě, že nejsme jako oni!!! 2. - Většina farizeů na Ježíše pokřikuje z davu. Náš dnešní farizeus ale zvolí jiný způsob setkání s Ježíšem. Pozve ho k sobě domů na oběd. Chce si Ježíše ještě omrknout. Moc dobře znal Ježíšovu reputaci. Věděl, že Ježíš hledá vyloučené. To nebylo žádné tajemství. Najednou se přikradne žena, známá jako hříšnice. A je to tu zase! Další ostudná existence! Uvidíme, jak zareaguje! Farizeus Ježíše vnitřně testuje. Zároveň je Ježíšem iritován: „Copak neví, jaká je to hříšnice?!“ Opominul ovšem, co bylo zvykem při vzácných návštěvách. Nepomazal hlavu olejem, ani hosta nepolíbil. Opravdu jen zapomněl? Ne! Spíše se to jeví jako vědomé a jasné gesto neúcty. S Ježíšem nejednal jako se sobě rovným. Hříšnice – prostitutka, která je na šrot, na sebe vezme všechny povinnosti hostitele, které nejsou jen praktickými úkony, ale symbolizují úctu. Horlivost špatným směrem totiž vždy vytlačuje laskavost.
Premiér Andrej Babiš odmítl poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi vládní letadlo pro cestu na Tchaj-wan a kritizoval tzv. hodnotovou zahraniční politiku. Ta podle českého premiéra poškodila české obchodní zájmy. Vystrčil vnímá krok vlády jako „podraz“ a s Babišovým pojetím vnější politiky nesouhlasí. Opravdu českým zájmům škodí vzývání hodnot, jako jsou svoboda, demokracie a lidská práva? Host: Vít Dostál - výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Premiér Andrej Babiš odmítl poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi vládní letadlo pro cestu na Tchaj-wan a kritizoval tzv. hodnotovou zahraniční politiku. Ta podle českého premiéra poškodila české obchodní zájmy. Vystrčil vnímá krok vlády jako „podraz“ a s Babišovým pojetím vnější politiky nesouhlasí. Opravdu českým zájmům škodí vzývání hodnot, jako jsou svoboda, demokracie a lidská práva?Host: Vít Dostál - výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázkyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Uškrcená seniorka ve vlastním domě. Vrah se nesnažil nic zakrýt, na místě činu naopak zanechal spoustu stop včetně škrtidla, kterým stařenku připravil o život. Na první pohled bylo zřejmé, že byt prohledával a hledal peníze a cennosti. Kriminalisté odhalili vraha hned. Zbývalo ho jen najít, zatknout a hlavně pochopit, proč čin spáchal. Opravdu mu na ničem nezáleželo? Varování: V pořadu se vyskytují násilné scény a svým zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nájem, nebo hypotéka? Dilema, které dnes řeší mnoho mladých párů – a také Veronika a Matěj, pár digitálních nomádů. Poslední roky strávili cestováním po světě, pracují online a každých pár měsíců měnili místo, kde žijí. Pronájmy střídali v různých zemích a flexibilita byla jejich životním stylem. Teď se ale chtějí vrátit do Česka a založit rodinu, a právě proto se musí rozhodnout, jestli koupit byt na hypotéku, nebo zůstat v nájmu. Co v podcastu uslyšíte ✅ Detailní finanční analýzu příběhu Veroniky a Matěje. ✅ Výpočty nájmu vs hypotéky na 30 let. ✅ Jak přemýšlet o bydlení při plánování rodiny. ✅ Proč rodičovská mění finanční strategii. ✅ Kdy dává větší smysl nájem. ✅ Kdy je naopak lepší hypotéka. ✅ Kombinovanou strategii nájem + developerský projekt. ✅ Jak přemýšlet o bydlení, pokud pracujete online a jak pokud jste zaměstnanci. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování? Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz ➡ Instagram: https://www.instagram.com/teoriepenez/
Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o převratu, násilném převzetí moci nebo o řešení tehdejší politické krize.
Když v pátek dopoledne dostal Donald Trump zprávu o tom, že Nejvyšší soud zasadil zásadní ránu jeho obchodním válkám, měl si prý sprostě ulevit. Americký prezident byl zrovna uprostřed mítinku s guvernéry jednotlivých států, když ho poradci spravili o nemilé zprávě.
Praha se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dočká nové supermoderní nemocnice. A že ji Praha skutečně potřebuje, si myslí také exministr zdravotnictví Roman Prymula. Vybavenost těch stávajících je prý zejména ze stavebního hlediska tristní. „Stárnoucí Česko bude potřebovat obrovský objem zdravotní péče, která bude muset být oproti současnosti restrukturalizována. A to je důvod, proč vybudovat novou nemocnici,“ vysvětluje v Interview Plus.
Andrej Babiš nelení. Andrej Babiš maká. Řečeno jeho vlastními slovy, dokonce extrémně maká. Co všechno jeho vláda stihla zavést během dvou měsíců své existence, zůstává částečně mimo pozornost veřejnosti - překryto nekonečným děním kolem Motoristů Turka a Macinky. Co vše tedy už kabinet vlastně prosadil nebo změnil - ať už jde o důchody, životní prostředí, obranu nebo „svobodu slova“? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole! --- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Trojnásobný vítěz soutěže Podcast roku ve zpravodajské kategorii. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Íránský režim se snaží násilně potlačit rozsáhlé protesty, které vyvolal historický propad měny. „Záběry, které se k nám dostávají z ad hoc vytvořených márnic, kde jsou pytle s bezvládnými těly, nebo záběry, na nichž těla obětí leží na ulicích, jsou šokující a příšerné. Když ty dny analyzuji, je mi z toho úzko. Opravdu se nebavíme o pár lidech – mluvíme o bezprecedentních číslech, která dosahují několika tisíc,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Deníku N Dominika Píhová. „Íránský režim se absolutně nezměnil a nemění. Využívá stále stejné praktiky, aby lidi zahnal domů, dostal je z ulic, a neštítí se vůbec ničeho,“ popisuje v podcastu novinářka. „Dostáváme konkrétní zprávy o jednotlivých příbězích – například o patnáctileté studentce, která šla domů z jedné z těchto akcí a mámě se už nikdy nevrátila. Vidíme snímky, které zachycují, že lidé jsou stříleni do hlavy, mezi oči. Jediným cílem je zabít protestující přímo na ulici. Násilí je všudypřítomné a nedá se popřít.“ Metody íránského režimu vedou k tomu, že lidé mají strach a protesty postupně utichají. „Bylo by jednoduché naletět na vlnu entuziasmu, ale vláda, administrativa i bezpečnostní složky dál fungují bez větších problémů. Nevidíme žádný zásadní přerod. Protesty možná otřásly legitimitou režimu, ale neřekla bych, že by byly poškozeny jeho základy nebo že by začínal padat. Abychom se mohli bavit o svržení režimu, musely by být v ulicích podle expertů miliony lidí,“ říká. Do přímého konfliktu s íránským režimem se podle Píhové nechce Spojeným státům, Izraeli ani regionálním mocnostem. „V případě Donalda Trumpa minimálně do té chvíle, dokud nebude existovat možnost rychlé a efektivní akce, která by režim položila na kolena,“ tvrdí novinářka. Zároveň podle ní nikdo z těchto aktérů nechce nestabilní Írán. „Nestabilita by otřásla nejen regionem, ale celým světem,“ doplňuje. Pro budoucnost Íránu považuje za špatné řešení jak kontinuitu současného režimu, tak případný zásah velmoci, která by se rozhodla přijít tamní situaci „spravit“. „Věřím, že revoluce, která jednou v Íránu přijde, patří Íráncům. Je na nich, aby se rozhodli, jak bude jejich země vypadat. Historický precedens ukazuje, že zásah Spojených států není to nejlepší, co se může stát,“ uzavírá ve Studiu N.