Podcasts about opravdu

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Íránský režim se snaží násilně potlačit rozsáhlé protesty, které vyvolal historický propad měny. „Záběry, které se k nám dostávají z ad hoc vytvořených márnic, kde jsou pytle s bezvládnými těly, nebo záběry, na nichž těla obětí leží na ulicích, jsou šokující a příšerné. Když ty dny analyzuji, je mi z toho úzko. Opravdu se nebavíme o pár lidech – mluvíme o bezprecedentních číslech, která dosahují několika tisíc,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Deníku N Dominika Píhová. „Íránský režim se absolutně nezměnil a nemění. Využívá stále stejné praktiky, aby lidi zahnal domů, dostal je z ulic, a neštítí se vůbec ničeho,“ popisuje v podcastu novinářka. „Dostáváme konkrétní zprávy o jednotlivých příbězích – například o patnáctileté studentce, která šla domů z jedné z těchto akcí a mámě se už nikdy nevrátila. Vidíme snímky, které zachycují, že lidé jsou stříleni do hlavy, mezi oči. Jediným cílem je zabít protestující přímo na ulici. Násilí je všudypřítomné a nedá se popřít.“ Metody íránského režimu vedou k tomu, že lidé mají strach a protesty postupně utichají. „Bylo by jednoduché naletět na vlnu entuziasmu, ale vláda, administrativa i bezpečnostní složky dál fungují bez větších problémů. Nevidíme žádný zásadní přerod. Protesty možná otřásly legitimitou režimu, ale neřekla bych, že by byly poškozeny jeho základy nebo že by začínal padat. Abychom se mohli bavit o svržení režimu, musely by být v ulicích podle expertů miliony lidí,“ říká. Do přímého konfliktu s íránským režimem se podle Píhové nechce Spojeným státům, Izraeli ani regionálním mocnostem. „V případě Donalda Trumpa minimálně do té chvíle, dokud nebude existovat možnost rychlé a efektivní akce, která by režim položila na kolena,“ tvrdí novinářka. Zároveň podle ní nikdo z těchto aktérů nechce nestabilní Írán. „Nestabilita by otřásla nejen regionem, ale celým světem,“ doplňuje. Pro budoucnost Íránu považuje za špatné řešení jak kontinuitu současného režimu, tak případný zásah velmoci, která by se rozhodla přijít tamní situaci „spravit“. „Věřím, že revoluce, která jednou v Íránu přijde, patří Íráncům. Je na nich, aby se rozhodli, jak bude jejich země vypadat. Historický precedens ukazuje, že zásah Spojených států není to nejlepší, co se může stát,“ uzavírá ve Studiu N.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Proč Donald Trump zaútočil na Venezuelu a doslova nechal unést jejího vůdce Nicoláse Madura? Opravdu čeká zemi bez diktátora svobodnější život? A spustí Trumpův zásah dominový efekt, kvůli kterému se zhroutí další režimy v regionu? Ve Studiu N odpovídá expert na Latinskou Ameriku z Univerzity Karlovy Jaroslav Bílek.

„Předvánoční období jsem jako starostlivý otec od rodiny léta trávil ve spěchu, aby byly dárečky. Před několika lety jsem se rozhodl, že už to takhle dělat nechci a že ten čas budu trávit klidněji,“ říká herec a dabér Jan Šťastný v pořadu Ondřeje Kepky.

„Předvánoční období jsem jako starostlivý otec od rodiny léta trávil ve spěchu, aby byly dárečky. Před několika lety jsem se rozhodl, že už to takhle dělat nechci a že ten čas budu trávit klidněji,“ říká herec a dabér Jan Šťastný v pořadu Ondřeje Kepky.

„Předvánoční období jsem jako starostlivý otec od rodiny léta trávil ve spěchu, aby byly dárečky. Před několika lety jsem se rozhodl, že už to takhle dělat nechci a že ten čas budu trávit klidněji,“ říká herec a dabér Jan Šťastný v pořadu Ondřeje Kepky.

„Předvánoční období jsem jako starostlivý otec od rodiny léta trávil ve spěchu, aby byly dárečky. Před několika lety jsem se rozhodl, že už to takhle dělat nechci a že ten čas budu trávit klidněji,“ říká herec a dabér Jan Šťastný v pořadu Ondřeje Kepky.

„Předvánoční období jsem jako starostlivý otec od rodiny léta trávil ve spěchu, aby byly dárečky. Před několika lety jsem se rozhodl, že už to takhle dělat nechci a že ten čas budu trávit klidněji,“ říká herec a dabér Jan Šťastný v pořadu Ondřeje Kepky.

„Předvánoční období jsem jako starostlivý otec od rodiny léta trávil ve spěchu, aby byly dárečky. Před několika lety jsem se rozhodl, že už to takhle dělat nechci a že ten čas budu trávit klidněji,“ říká herec a dabér Jan Šťastný v pořadu Ondřeje Kepky.

„Předvánoční období jsem jako starostlivý otec od rodiny léta trávil ve spěchu, aby byly dárečky. Před několika lety jsem se rozhodl, že už to takhle dělat nechci a že ten čas budu trávit klidněji,“ říká herec a dabér Jan Šťastný v pořadu Ondřeje Kepky.

„Předvánoční období jsem jako starostlivý otec od rodiny léta trávil ve spěchu, aby byly dárečky. Před několika lety jsem se rozhodl, že už to takhle dělat nechci a že ten čas budu trávit klidněji,“ říká herec a dabér Jan Šťastný v pořadu Ondřeje Kepky.

„Předvánoční období jsem jako starostlivý otec od rodiny léta trávil ve spěchu, aby byly dárečky. Před několika lety jsem se rozhodl, že už to takhle dělat nechci a že ten čas budu trávit klidněji,“ říká herec a dabér Jan Šťastný v pořadu Ondřeje Kepky.

„Předvánoční období jsem jako starostlivý otec od rodiny léta trávil ve spěchu, aby byly dárečky. Před několika lety jsem se rozhodl, že už to takhle dělat nechci a že ten čas budu trávit klidněji,“ říká herec a dabér Jan Šťastný v pořadu Ondřeje Kepky.

Symbióza mezi hledištěm a jevištěm ho baví a naplňuje. Povinností herce je podle něj se učit. „Jsou hry, které prostupují politickou a společenskou situací, která se velice rychle mění, která může být v očích divadla trestána velkou ironií a které jsem já příznivec, aby člověk na klasickém textu vytvářel svůj názor na situaci,“ popisuje ve Vizitce. Jak si vybavuje své setkávání s mikrofonem? Proč má rád rozhlas? Opravdu se od svých osmnácti let nezměnil? Ptá se Michal Bureš.

Symbióza mezi hledištěm a jevištěm ho baví a naplňuje. Povinností herce je podle něj se učit. „Jsou hry, které prostupují politickou a společenskou situací, která se velice rychle mění, která může být v očích divadla trestána velkou ironií a které jsem já příznivec, aby člověk na klasickém textu vytvářel svůj názor na situaci,“ popisuje ve Vizitce. Jak si vybavuje své setkávání s mikrofonem? Proč má rád rozhlas? Opravdu se od svých osmnácti let nezměnil? Ptá se Michal Bureš.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolu teď navštívíme zemi hromového draka, tedy Bhútán, který zůstává jednou z nejizolovanějších zemí světa. Na každém kroku se tam ovšem mísí historie s mýty a legendami. Zajímavé je, že místo hrubého domácího produktu se v Bhútánu jako hlavní ukazatel prosperity a rozvoje měří hrubé národní štěstí. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolu teď navštívíme zemi hromového draka, tedy Bhútán, který zůstává jednou z nejizolovanějších zemí světa. Na každém kroku se tam ovšem mísí historie s mýty a legendami. Zajímavé je, že místo hrubého domácího produktu se v Bhútánu jako hlavní ukazatel prosperity a rozvoje měří hrubé národní štěstí.

Na jednu stranu výrazný pokrok při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, na tu druhou znepokojivý výhled stavu, který představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě. Takový je závěr rozsáhlé zprávy o stavu životního prostředí v Evropské unii, kterou vydala Evropská agenturu pro životní prostředí. „Opravdu musíme připravit naše společnosti na nové klima,“ upozorňuje ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová.

Na jednu stranu výrazný pokrok při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, na tu druhou znepokojivý výhled stavu, který představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě. Takový je závěr rozsáhlé zprávy o stavu životního prostředí v Evropské unii, kterou vydala Evropská agenturu pro životní prostředí. „Opravdu musíme připravit naše společnosti na nové klima,“ upozorňuje ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová.

Podle vyprávění lidí, kteří loni a předloni přežili vánoční nákupy, byste čekali, že letos už nikdo do obchodů nepůjde. Už tehdy to vypadalo, že se svět chystá na apokalypsu, kde jediným platidlem budou vonné svíčky a vánoční hrnky. Zdálo se, že už tenkrát lidé koupili úplně všechno. Ostatně i my máme doma úplně všechno. Opravdu všechno. A jestli to bylo ve slevě, máme to dvakrát.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš je znovu premiérem. Prezident Petr Pavel přistoupil na jeho jmenování poté, co se Babiš veřejně zavázal zbavit vlivu na svou firmu Agrofert a dostát tak zákonu o střetu zájmů. „Teď není ve střetu zájmů,“ argumentuje v Pro a proti poslankyně Helena Válková (ANO), předsedkyně mandátového a imunitního výboru. „Nemá v tuto chvíli žádnou povinnost do 30 dnů něco udělat, protože sám přímo nepodniká,“ poukazuje poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co je náplní genderových studií? Kde se genderová studia vzala a jak vznikla? Opravdu se jedná o propagandistický výmysl moderní doby? Hostka epizody socioložka Kateřina Nedbálková srozumitelně vysvětluje, proč je tento obor relevantní a není jen aktivistickou pavědou a na své práci ukazuje, co a jak může sociolog*žka se zaměřením na gender zkoumat. kapitoly: /1:06 Co znamená gender ze sociologické perspektivy? Kde se vzal obor genderových studií? Jak to s ním bylo a je u nás? /24:40 Kateřina Nedbálková mluví o svých sociologických pracích, převážně o výzkumu Spoutaná rozkoš, kde zkoumala ženskou věznici skrz perspektivu genderu. Jak se ženy ve věznici prezentují? Jaké utvářejí vztahy? V čem se liší ženské věznice od těch mužských? ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Nedávná změna školské legislativy německé spolkové země Porýní-Falc vyvolává otázky po smyslu školní docházky. Opravdu má škola sloužit především příjemnému trávení času? Podcast nabízí pár podnětů k přemýšlení.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

„Že mým životním cílem je dělat kastelána, to jsem věděl vlastně od patnácti let. Ale že to bude na Karlštejně, to bych se nikdy v životě nenadál,“ vzpomíná Lukáš Kunst. Co všechno Karlštejn čeká? Jaká bude zimní sezóna? Vydal hrad nějaký poklad a tajemství? Karlštejn zve i na divadelní představení, jakou roli v něm má kastelán? A jak to vypadá na hradě přes Vánoce? Nejen na to se ptal moderátor Oldřich Burda.

Bohem zapomenutá zem. I tak se říkalo Podkarpatské Rusi. Právě tam se ve velmi chudé rodině roku 1898 narodil Nikola Šuhaj. Byl v armádě, dezertoval, zastřelil maďarského četníka. „Tím se dostal na cestu, ze které nebylo návratu,“ uvádí publicista Stanislav Motl.

Neuvěřitelný příběh české zpěvačky: Z televizní show na zámořské lodě, teď přivezla ocenění z TexasuKlidně by se mohla živit neuvěřitelnými, často dobrodružnými historkami. Lucie Dobrovodská od dětství vyhrávala folkové přehlídky, později se úspěšně zúčastnila televizní soutěže Hlas Česko Slovenska, ale před deseti lety se rozhodla opustit rodnou vlast. Poznala půl planety, nicméně teď už zase žije na Vysočině a upozorňuje na sebe více než kdy dřív. V říjnu si spolu se svou kapelou Lucy & HangOver přivezla prestižní cenu z Texasu.O tom všem vypráví v dalším vydání podcastu Host Reportéra: „Opravdu je to přesně deset let, co jsem vyrazila hrát do Austrálie a později na Nový Zéland. Pak nám to nestačilo, tak jsme s mým mužským dlouho vystupovali v Indonésii, ale hlavně jsme se nechávali najímat na velké zaoceánské lodě, takže jsem poznala například Tahiti, Havaj nebo Aljašku.“Po mnoha tisících hodinách koncertování, které sestávalo hlavně z převzatých písní, se nakonec rozhodla vrátit domů a se současnou kapelou mnohem více rozjet autorskou tvorbu: „Chceme dělat co nejlepší moderní country,“ upřesňuje.Bez sebemenších ambicí se letos přihlásili na velký festival Texas Sounds Country Music Awards, kde v říjnu šokovaně převzali hlavní cenu Entertainer of the Year.V podcastu Lucie vypráví například o tom, jak s kapelou křižovali jihem USA v obrovském obytňáku. „Odmalička jsem duší vandrák,“ konstatuje zcela zjevný fakt. „A stejně tak mám odmalička pocit, že jsem se narodila proto, abych ostatním přinášela muziku. Nevyrůstala jsem v ideálních poměrech, ale naštěstí jsem zároveň vždycky potkávala skvělé lidi, kteří mě posouvali. Nakonec jsem si díky muzice mohla život zařídit po svém a teď zvědavě čekám, jaké další možnosti se před námi ještě otevírají.“

Jak se vznikající koalice postaví k návrhu státního rozpočtu na příští rok? Připadá v úvahu navýšení deficitu? Opravdu v návrhu rozpočtu chybí na pokrytí potřebných výdajů desítky miliard korun? A ze kterých kapitol by se případně daly přesunout? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy sněmovního rozpočtového výboru, poslance strany Motoristé sobě Vladimíra Pikory.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu sílí. Analytici uvedli, že napadená země má většinu energetických výrobních zdrojů zničenou, případně obsazenou agresorem. Ukrajinci se i proto obávají, zda přežijí blížící se zimu. Beztak těžkou situaci násobí rozsáhlý korupční skandál, který postihl především právě energetiku.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Otázka pro reprítu pořadu Jak to bylo doopravdy Ivany Chmel Denčevové.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Akciové trhy letos lámou rekordy, přestože svět obklopují nejistoty jako obchodní válka mezi USA a Čínou, ruská agrese na Ukrajině i rostoucí zadlužení států. „Je fascinující, jak se investoři dokázali oprostit od politiky. Rizik je spousta, ale trhy rostou,“ říká v novém HrotCastu Jiří Tyleček, hlavní analytik společnosti XTB.Podle něj stojí za růstem především boom umělé inteligence. „Kdyby nebylo AI, byli bychom blízko stagnace. Tahle vlna táhne technologické firmy i celý akciový trh,“ říká. Otázkou ovšem zůstává, zda nejde o další bublinu. „Je to zdravá bublina. Tentokrát ji táhnou firmy, které mají reálné výsledky, ne jen očekávání jako na přelomu tisíciletí,“ doplňuje.Velkou výzvou podle Tylečka zůstává systém emisních povolenek ETS2. „Odsun není vítězství. Cíl dekarbonizace zůstává, jen ho budeme muset dosáhnout rychleji. To znamená větší tlak a vyšší ceny,“ říká. Podle jeho výpočtů může mít nová vlna povolenek dopad na cenu benzínu až o 3–4 koruny za litr. „Zaplatí to nejen domácnosti, ale i firmy. Všechno se promítne do cen zboží a služeb,“ varuje analytik.Tyleček se vyjadřuje i k návratu Donalda Trumpa. „Z ekonomického pohledu jeho cla nedávají smysl, brzdí růst. Ale z bezpečnostního hlediska chápu, že chce část výroby vrátit do USA. Je to daň za nezávislost,“ říká. Podle něj ale deglobalizace může ekonomicky zpomalit nejen Ameriku, ale i Evropu. „Globalizace je efektivní. Ale pokud všechnu ocel dovážím z Číny, nemám čím se bránit, když přijde konflikt. To je dilema dneška,“ uzavírá analytik.Do čeho se vyplatí investovat? I o tom v novém Hrotcastu!

Útočník Ondřej Matýs patří mezi hráče, kteří se k olomouckým Kohoutům připojili před aktuální sezónou. Po dvou letech v Plzni neodstartoval své angažmá na Hané vůbec špatně. I díky jeho bodovému přísunu dává Olomouc zdárně zapomenout na barážové starosti z konce uplynulého ročníku.

Neziskové organizace by jako jedny z prvních mohly významně pocítit nástup nové vlády Andreje Babiše. Ta se na ně totiž chce zaměřit, obzvlášť spadeno má na takzvané politické neziskovky. Proč jí neziskové organizace tolik vadí?Hostem Ptám se já byl ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Člověk v tísni už více než třicet let poskytuje humanitární, rozvojovou, vzdělávací a lidskoprávní pomoc v Česku i po celém světě. Její spoluzakladatel a ředitel Šimon Pánek minulý týden převzal od prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.Jen několik dní poté nově vznikající vláda Andreje Babiše (ANO) hlavě státu poslala návrh programového prohlášení, podle kterého se chce zaměřit také právě na fungování neziskových organizací. Mimo jiné registrovat všechny jejich příjmy a výdaje, označovat všechny finance ze zahraničí nebo zamezit, aby se „veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus“.„Co znamená politická neziskovka? Neznám organizaci, která by měla politický program. Opravdu nevím, co to znamená. A strašně mě zajímá, jak to bude kdo definovat a vysvětlovat,“ reagoval v Ptám se já šéf Člověka v tísni. „My představujeme někoho, kdo stojí na hodnotách solidarity, na tom, že silnější pomáhají slabším. Na tom, že vyspělá společnost se pozná tak, že ti, kteří jsou na tom lépe vzděláním, financemi, pozicí, tak se dělí s těmi slabšími. A ne na tom, že dělají velká ramena a řídí silná auta.“„Doufám, že Andrej Babiš a jeho přinejmenším nejbližší skupina ministrů a ministryň si toto uvědomuje a že bude vládu řídit racionálně a bude si hlídat různé nenávistné, ideologické a útočné tendence, které se jí tam díky koaliční partnerům, pokud bude mít tyto koaliční partnery, už teď objevují, “ dodal.  Znamenají plány vlády, že se vydáváme stejnou cestou jako Slovensko nebo Maďarsko? A jak se na nový kabinet chystá největší česká humanitární organizace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Co všechno se děje, než modelky a modelové vyjdou na přehlídkové molo a působí jako dokonalá stvoření? Stres, chaos a shon v zákulisí pařížského Fashion Weeku už osmým rokem zaznamenává slovenská fotografka Lena Knappová. V jejích snímcích se prolíná přímost a syrovost dokumentu s přiznanými nánosy módního nátěru a to vše ještě doplňuje punkovou drzostí a jistou poťouchlostí. Nejen o světě módy a komerčních zakázkách ale i o autorské tvorbě a výstavách mluvila držitelka ceny Czech Grand Design v kategorii Fotografka roku 2024 s Pavlem Turkem.

Co všechno architekt bere v úvahu, pokud přemýšlí o hřbitovu? Jakou roli hraje v obřadní síni světlo? Čím je tak výjimečný strašnický hřbitov? Jsou hřbitovy opravdu galerie pod širým nebem? Proč lidé mnohdy tápou, kam uložit urnu s popelem jejich blízkého? Je poptávka po nových alternativách? Jsou na hřbitově ptáci a veverky stejně důležití, jako stromy a klid? Platí i pro dušičkovou výzdobu hrobů, že méně je více?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co všechno architekt bere v úvahu, pokud přemýšlí o hřbitovu? Jakou roli hraje v obřadní síni světlo? Čím je tak výjimečný strašnický hřbitov? Jsou hřbitovy opravdu galerie pod širým nebem? Proč lidé mnohdy tápou, kam uložit urnu s popelem jejich blízkého? Je poptávka po nových alternativách? Jsou na hřbitově ptáci a veverky stejně důležití, jako stromy a klid? Platí i pro dušičkovou výzdobu hrobů, že méně je více?

Cestovatelský festival Caminos v karlovarském kině Drahomíra nabídl setkání s lidmi, kteří se vydávají do světa za zážitky i poznáním. Publikum mohlo nahlédnout do různých koutů planety očima těch, kteří se nebojí vydat za horizont všedních dnů.

Zpěvačka a milovnice šansonu Lenka Nová si v předposledním díle nové série podcastu povídá s muzikantkou Lucií Pavelkovou. Rozebírají Lucky formativní studium na základní škole, problémy se sluchem, které jí nakonec otevřely dveře k dalšímu oboru, obohacující působení na JAMU i lásku ke zpěvu v cizích jazycích, třeba chorvatštině. Společně sdílí dojmy ze zkoušky ke koncertu Světlo pro Světlušku. V rozhovoru se také dozvíte, proč složila píseň o svém oblíbeném brněnském baru a jaké to bylo zpívat ve 12 letech před Bárou Basikovou.Všechny díly podcastu POTMĚ můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V těchto dnech je pozorování oblohy obzvlášť zajímavé, kromě Saturnu a Pluta můžeme vidět i roj Orionidy a kometu Lemmon. „Bude padat pět až deset hvězd za hodinu, takže si připravte hodně přání,“ říká Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny.

V těchto dnech je pozorování oblohy obzvlášť zajímavé, kromě Saturnu a Pluta můžeme vidět i roj Orionidy a kometu Lemmon. „Bude padat pět až deset hvězd za hodinu, takže si připravte hodně přání,“ říká Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny.

Proč se napjatá atmosféra mezi vedením pražské zoologické zahrady a zaměstnanci držela dlouhá léta v tajnosti? „Není to moc statečné prostředí,“ vysvětluje bývalý šéf Zoo Praha Petr Fejk. „Tváří v tvář vydírání vyhraje obava o ztrátu práce, ztrátu své specializace, ztrátu kontinuity,“ dodává. Opravdu nikdo z odpovědných úředníků magistrátu nic nevěděl? A jaký typ manažera by měl nahradit dosavadního ředitele Miroslava Bobka, který podal rezignaci?

Proč se napjatá atmosféra mezi vedením pražské zoologické zahrady a zaměstnanci držela dlouhá léta v tajnosti? „Není to moc statečné prostředí,“ vysvětluje bývalý šéf Zoo Praha Petr Fejk. „Tváří v tvář vydírání vyhraje obava o ztrátu práce, ztrátu své specializace, ztrátu kontinuity,“ dodává. Opravdu nikdo z odpovědných úředníků magistrátu nic nevěděl? A jaký typ manažera by měl nahradit dosavadního ředitele Miroslava Bobka, který podal rezignaci?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z jednoho úhlu pohledu je to zábavný moment voleb. Opravdu je docela vtipným oříškem vysvětlit zahraničním novinářům, zajímajícím se o českou politiku, jak se stalo, že strana, která se jmenuje Motoristé sobě, uspěla ve volbách a bude důležitým hráčem při sestavování nové vlády.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svoboda je těžká, protože má vysoké nároky na naši mentální energii,“ říká psychiatr, psychoterapeut a nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. Už v prvních minutách rozhovoru vysvětluje, že svoboda není jen absence zla, ale také aktivní volba dobra - a právě ta je dnes čím dál složitější. Dnešní doba je totiž podle něj poznamenaná krizí svobody i pravdy. „Žijeme v postfaktické době, pravda je úplně relativizovaná a ta relativizace pravdy se pochopitelně hodí politikům, manipulátorům a lidem, kteří mají zlovolné úmysly,“ varuje. Podle Horáčka je samotný proces rozhodování namáhavý, a proto lidé často volbu odmítají. „Pro lidi je těžké volit a proto často volit odmítají,“ připomíná slova Ericha Fromma. Svoboda proto není jen privilegium, ale i těžké břemeno a právě v tom tkví její zranitelnost. „Dokud si to neuvědomujeme, jsme primárně vlečeni emocemi,“ dodává psychiatr a upozorňuje, že právě emoce mohou ovládat naše životní volby více, než jsme ochotni si připustit. Digitální svět pak tento tlak násobí. „Algoritmy sociálních sítí zpřesňují myšlení člověka do jednoho pólu. To vede k polarizaci a štěpení společnosti,“ říká Horáček a varuje, že problematické je vytváření obrazu „my a oni“. Výsledkem je společnost, která se stále více propadá do extrémů a ztrácí schopnost nacházet společnou řeč. Odborník upozorňuje také na to, jaký dopad má současný svět na děti a dospívající, kterým dostatečně neukazujeme, jak s ním mají zacházet. „My z populace dětí vytváříme psychiatrické pacienty,“ říká Horáček otevřeně. Popisuje třeba, jak dívky na sociálních sítích čelí neustálému tlaku, aby zveřejňovaly fotografie a obstály v soutěži o pozornost. Většina zpětné vazby je negativní a výsledkem je špatný pocit. „Chceme, aby 40 % dětí bralo antidepresiva, protože se necítí dobře z toho, v jakém světě žijí? Nechceme,“ říká rezolutně. Cestu ven vidí v budování odolnosti, nikoliv v zákazech či regulacích. „Odolnost znamená zvýšit práh toho, co mě rozhodí natolik, že přestanu fungovat,“ vysvětluje. Jako psychiatr zdůrazňuje schopnost prožívat přítomný okamžik, uvědomovat si své emoce a tím snižovat jejich destruktivní vliv. „Když jsme přítomni v okamžiku, jsme mnohem méně pod diktátem minulých vzpomínek a obav z budoucnosti. To je ten okamžik svobody,“ popisuje odborník. A přestože hovoří o složité době, zůstává optimistou. „Chtěl bych, aby existoval nějaký maják, který nám řekne, jak se rozhodovat, co je správné,“ říká. Jak ale získat odolnost v prostředí, které nás každodenně tlačí do bublin a extrémů? Je možné, aby svoboda byla vnímána nejen jako luxus, ale i jako dovednost, kterou je třeba trénovat? A může se pravda stát oním „majákem“, který udrží společnost pohromadě? Poslechněte si celý rozhovor.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.

„Ve veřejném prostoru se pro handicapované udělaly velké změny k lepšímu, hlavně v doplňování orientačních prvků a u semaforů,“ chválí Josef Konečný, konzultant pro odstraňování prostorových bariér, který působí v brněnské pobočce Tyflocentra. „Ale pořád dokola narážíme na neoznačené předzahrádky, volně postavené koloběžky, poutače apod.,“ doplňuje s tím, že to je pro nevidomé velký problém.

Kdo nekritizuje novou celní a obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jako by nebyl. A není těžké pochopit, proč se tolik hlasů přidalo k silné kritice dealu, který Evropu rozhodně zabolí.

Rada České televize (ČT) ve středu zvolila generálním ředitelem Hynka Chudárka poté, co jeho protikandidát Milan Fridrich odstoupil. „Opravdu nesmírně si vážím toho, že se dva rivalové z výběrového řízení byli schopni dohodnout,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Vlastimil Ježek, člen Rady ČT, bývalý generální ředitel Českého rozhlasu, Národní knihovny, v současnosti předseda představenstva akciové společnosti Obecní dům.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉM ZNĚNÍ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION   „Někdo světové události vytěsňuje, někdo vědomě ignoruje, někdo se hroutí. Řada lidí podléhá doomingu – mají pocit, že všechno jde do kytek. Apokalyptický přístup je ve společnosti čím dál zřetelnější,“ všímá si psychoterapeut Jan Vojtko. „Jenže skutečnost, ve které žijeme, nejsou naše výmysly. Ono se to opravdu děje, události jsou dramatické a není to žádná legrace,“ říká ve Studiu N.  „Kdybych měl doporučit jenom jednu věc, je to vědomá práce se sociálními sítěmi. Proboha vás prosím, každý s tím něco dělejte – například si naordinujte omezený čas,“ apeluje v rozhovoru. A zároveň radí systematicky si budovat živou sociální síť. „Aktivujte i lidi, které jste viděli třeba před rokem. Je důležité jít ven a vylívat si kyblík. Klidně nadávejte a mluvte sprostě.“ Nastal podle něj čas, aby odborníci a odbornice na duševní zdraví nedávali pouze inspiraci nebo doporučení, ale přímo rady. „Doba se změnila. Lidé jsou zoufalí a neustále je koučovat nebo terapeutizovat může být taky někdy na střelení do palice. Dlouho jsem se tomu vyhýbal – a vlastně se tomu pořád trochu vyhýbám –, ale možná je namístě říct naplno: Tohle udělejte, abyste se cítili lépe.“ Jak světové dění ovlivňuje naše duševní zdraví a každodenní život? Proč každý z nás na dramatické zprávy reaguje jinak? A jaké nástroje můžeme použít, abychom nepropadali panice nebo cynismu?

Napůl ostříhaná hlava budí pozornost. Co se to stalo? Proč mistr kadeřník nedokončil dílo? Došlo k nepředvídané události, jako třeba že prasklo vodovodní potrubí? Anebo si to zákazník tak přál? Takové otázky mi táhly hlavou, podotýkám, že hlavou úplně ostříhanou až na kůži. Stál jsem na okraji louky napůl posekané, s vynechanými pruhy. Opravdu mi připomněla hlavu napůl ostříhanou.

Výroky připisované Václavu Havlovi o „humanitární bombardování“ nebo „nepolitické politice“ jsou floskule, vysvětluje v pořadu Jak to bylo doopravdy Vladimír Just. „Když odstraníte drobnou část věty a význam se posune jinam,“ vysvětluje, co to floskule je. Výrok o bombardování tak poprvé použil sociolog Jan Keller, po něm ho v jednom z diskusních pořadů televize Nova zopakoval tehdejší senátor a odborářský předák Richard Falbr. Řekl ho ale někdy sám Václav Havel?