Podcasts about BAV

Registruj se na Půlroční Akademii Brain We Are 2026. Právě probíhá 2. vlna prodeje ve slevě. https://brainya.org/pulrocni-akademie-brain-we-are/Co jsi zač, když se nikdo nedívá? Dnes se Vojta baví s profesorem Janem Háblem. Profesor Hábl je pedagog, komeniolog a kazatel církve bratrské. Vystudoval filosofii výchovy na univerzitě ve Walesu a v současné době působí na univerzitě v Hradci Králové. Je autorem několika knih: Lidskost není zcela ztracena, Na charakteru záleží a jeho poslední kniha je Lekce lidskosti. Bavíme se o Janu Ámosovi Komenském, kam až sahá jeho dílo, ale hlavně co si z něj prakticky můžeme odnést i dnes. A že toho není málo. Tenhle rozhovor ke mně opravdu promluvil a věřím, že k Vám promluví též. Přejeme příjemný poslech.Parťákem epizody je Uplife.czPořiď si tam náš super doplněk na mozek Brain Focus, MIND, nebo Cordyceps, nebo najdi VIP kvalitní doplňky co dávají smysl pro tvůj organismus, mozek a zdraví. Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%! Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠ FacebookMinutáž:00:00 Úvod03:12 Komeniologie06:19 Skryté curriculum17:01 Lidskost a celistvost24:31 Dobro42:05 Dobro VS totalitní režimy48:01 Jak kultivovat dobro ve společnosti01:22:05 Zásady01:43:58 Autenticita01:49:05 Hledání hranice01:53:14 Učení01:56:42 Závěr

Jihlava roztrhala Spartu B na kusy

S Jakubem Rákosníkem, Ditou Malečkovou, Petrem Horkým a Klárou Melíškovou o knize Yuvala Noaha Harariho Nexus a moci manipulativních příběhů, které mnohdy vítězí nad pravdou. Moderuje Štěpán Sedláček.„Bavíme se o potenciálním konci lidských dějin. Ne o konci dějin jako takových, ale o konci etapy, které dominovali lidé,“ píše v knize Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI (Jan Melvil Publishing, 2025) v souvislosti s nástupem umělé inteligence. Jako klíčovou přitom hodnotí schopnost AI utvářet kulturní prostředí lidí a vládnout mocí příběhů i obrazů. Ty hrají v dějinách lidstva naprosto zásadní úlohu, jak už izraelský historik popsal ve svém prvním globální bestselleru Sapiens: Stručný příběh lidstva i dvou dalších knihách, které napsal před nástupem současných modelů generativní umělé inteligence.Co představuje podle Harariho v této technologické a informační revoluci spojené s AI hlavní nebezpečí? A jak se jich podle něj lze vyvarovat? Můžou pomoct historické paralely s honem na čarodějnice nebo na kulaky v SSSR? Nejen o tom debatovali v rámci Čtení s Respektem sociální historik Jakub Rákosník, filozofka a teoretička nových médií Dita Malečková s novinářem Petrem Horkým pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka v Antikvariátu Dejvického divadla. Úryvky z knihy četla herečka Klára Melíšková.

„Alpy už mi připadají jako legrace. Rád jezdím v Himálaji kolem sedmi tisícovek,“ říká motorkář Michal Pertlíček, autor průvodců Offroad Guide „Jsem člověk, který má rád hory. Roviny mi nic moc neříkají,“ popisuje pro Hovory Českého rozhlasu Plus kouzlo jednostopého putování horským terénem. „Baví mě, že je pořád co vidět. Vyjedu do pěti, šesti tisíc metrů a zase dolů, všude jsou výhledy.“Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko za končící vlády podporovalo bránící se Ukrajinu různými způsoby, například takzvanou muniční iniciativou. Předseda ANO Andrej Babiš ale nechce z rozpočtu dávat Ukrajině na zbraně už ani korunu. „Je potřeba pracovat na tom, abychom spláceli naše dluhy,“ argumentuje předseda Svobodných Libor Vondráček, nově zvolený do Sněmovny na kandidátce SPD. „Bavíme se o virtuální realitě,“ odmítá poslanec ODS Pavel Žáček, že by do iniciativy šly od státu velké částky.

Česko za končící vlády podporovalo bránící se Ukrajinu různými způsoby, například takzvanou muniční iniciativou. Předseda ANO Andrej Babiš ale nechce z rozpočtu dávat Ukrajině na zbraně už ani korunu. „Je potřeba pracovat na tom, abychom spláceli naše dluhy,“ argumentuje předseda Svobodných Libor Vondráček, nově zvolený do Sněmovny na kandidátce SPD. „Bavíme se o virtuální realitě,“ odmítá poslanec ODS Pavel Žáček, že by do iniciativy šly od státu velké částky.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:Bavíme se o BřevnovuPreference BUS na Vítězné náměstíStrahovský tunel, rekonstrukce a možné úpravy MalovankyObchvat Vítězného náměstí KES a řešení křižovatekElektrifikace linky 191Půjčovny kol a jejich rozvojSloupky U Lužického semináře, inspirace pro Prahu 6Bezbariérová 6 Setkání radních pro dopravuKomise BESIPDoprava Za Strahovem - setkání s místnímiDoprava U Střešovických hřišť - setkání s místnímiDen přívozůDopravní orienťákAkce Nebojíme se cyklopruhůDo práce na kole - setkání se zaměstnanci___Dopravní 6. Podcast, ve kterém Ondřeje Matěje Hrubeš, radního pro dopravu Prahy 6, zpovídá rozhlasový moderátor Miloš Keller.Support the show

„Na ranveji to vypadalo jako scéna z akčního filmu – všude kolem spousta hasičských vozů a majáků, chyběla jen vlající americká vlajka v pozadí,“ popisuje Ben Cristovao neobvyklou cestu na rozhovor v Headlineru, která si vynutila mezipřistání v Paříži. Kvůli dramatickému letu jsme se ale nesešli. Spíš mě zajímalo, co to s hudebníkem udělá, když se mu povede vyprodat fotbalový stadion. A taky jak vznikalo album Khaosan, které se stalo nepsaným soundtrackem léta.  Ben Cristovao za sebou má extrémně úspěšné období. Jen pár týdnu po úspěchu v Edenu vydal album Khaosan, které natočil společně se Sofianem Medjmedjem. A to během pár týdnů ovládlo letní hitparády. Po nabité festivalové sezóně říká: „Nepotřebuji si nutně dávat další a další cíle. Nemám nic nalinkovaného. Popravdě, čím míň toho dopředu vím, tím líp. Baví mě, když mě budoucnost překvapí něčím nečekaným.“A něčím nečekaným nás prý Ben překvapí i během října. Více v rozhovoru.

Markéta Debroise vypráví, jak vznikla neziskovka Naše děti v Kongu, která už přes deset let pomáhá dětem v Africe s přístupem ke vzdělání a zdravotní péči.V rozhovoru mluví o svých cestách, o kulturním šoku, o tom, jak těžké je získávat finance i o víře, která ji drží nad vodou.Bavíme se o tom, jak reálně vypadá život v Kongu, v jedné z nejchudších zemí světa, o příbězích dětí, které si díky českým dárcům mohou dovolit vzdělání a zdravotní péči i o tom, jak se z malého projektu stala organizace s reálným dopadem.Tato epizoda je o odvaze, lidskosti a tom, že i malý krok může mít velký dopad. OdkazyNaše děti v Kongu - web Adoptuj si dítě a změň jeho osudNaše děti Instagram Naše děti FacebookNás a naši cestu sledujte na Instagramu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠@svetjecool⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠A pokud se ti podcast líbí, můžeš mi ⁠⁠⁠⁠⁠⁠koupit kafe ⁠⁠⁠⁠⁠⁠a podpořit tak moji tvorbu --> ⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://ko-fi.com/svetjecool⁠⁠⁠Pokud i ty žiješ neobyčejným životem, neboj se mě kontaktovat a další díl může být právě o tobě - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcast@svetjecool.cz⁠⁠⁠⁠

Tohle je zkrácená verze (95min). Poslechni si celý díl (138min) s předplatným o týden dřív a bez reklam jen za za stovku/měsíc. Odemkneš jich tím rovnou přes 50!⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠Honza Tobiška se stará o vrcholové sportovce z Premiere league, olympioniky a fotbalisty z nejvyšších soutěží. Bavíme se o těch nejužitečnějších nástrojích od kvalitní regenerace, přes nastavení mysli, až po suplementy extremismus, který se v lifestyle odvětví vyskytuje. V tomto rozhovoru pokryjeme spoustu věcí, od cesty k úspěchu v mladém věku, přes sebevědomí a mindset, až po evidence based suplementy a regeneraci. Přejeme příjemný poslech! Parťáci dílu:⁠Magniflex.cz⁠Máme velkou radost, že jsme narazili na celosvětově patentované velmi kvalitní matrace od italské značky Magniflex. Magniflex je dělají z těch nejkvalitnějších materiálů a spolupracují s odborníky na biomechaniku a lékaři. Navíc mají nadstandartně dlouhou záruku proti proležení a to až 12 let. Já mám konkrétně matraci magnistretch s patentovanou technologií, která dokáže tělo při tlaku na ní trošičku protahovat a nemůžu si jí vynachválit. Tak jdi na ⁠Magniflex.cz⁠ a udělej další krok ke kvalitnějšímu spánku a zdraví s Magniflexem.Norsan.cz Norsan Vyrabí Omega 3 z čerstvého rybího oleje z udržitelného rybolovu nebo z mořských mikrořas. Jdi na Norsan.cz zadej kód bwa10 pro 10% slevu a pořiď si kvalitní OMEGA-3 tvůj mozek a zdraví ti poděkuje.Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠Minutáž:00:00 Úvod03:43 Kdo je Honza a jeho mise (wellness coaching, suplementy, edukace)08:42 Co Honzovi dalo judo: disciplína, rutina, bolest a výdrž15:28 První zlom: zájem o sportovní výživu, první suplementy a setkání s odborníkem20:54 LA - zkušenost se staršími vrstevníky, cestování a perspektiva24:30 Budování kredibility online a práce s vrcholovými sportovci28:12 Impostor syndrome31:29 Pracovní intenzita, vyhoření a nastavení bufferu / rezervních časů36:15 Jak si vyhradit odpočinek - denní rutiny a rezervy pro „fuck-ups“51:23 Suplementační mýty: extremismus vs. jednoduchost (krok za krokem)53:38 Jak přebírat mechanistická data do praxe - lidské studie vs. zvířecí modely58:57 Základní doporučení: omega-3, vitamín D, hořčík (pro sportovce i běžné lidi)01:03:31 Nootropika - osobní zkušenosti (piracetam, CDP-cholin), placebo efekt01:08:04 Základní suplementy, kterými můžeme zlepšit svůj život01:16:51 Kvalita surovin / suplementů & Marketing01:22:25 O dopaminu, Genetice (COMT) & Jak predispozice formují chování01:29:24 Kreatin - dávkování & Výkon a i použití při otřesech mozku01:32:36 Přechod do VIP

Nachdem die Babos das Thema betriebliche Altersvorsorge (bAV) bereits grundlegend behandelt haben, folgt heute der Deep Dive. Lohnt sich die bAV? Welche Rendite kann ich erwarten? Was ist bei der Tarifauswahl entscheidend? Viele Finfluencer machen es sich einfach und lehnen Garantieprodukte grundsätzlich ab. Christoph Siep und Sebastian Dreschmann von der GfbV Gesellschaft für betriebliche Versorgung mbH, unsere heutigen Gäste, sehen das natürlich anders – und räumen mit einigen Mythen der Branche auf. Diese Folge eignet sich besonders gut für das lange Wochenende! Viel Spaß beim Zuhören und Teilen! Eure Michael Duarte & Endrit Cela! https://www.investmentbabo.com - Liken Sie uns auf Facebook: https://www.facebook.com/Investmentbabo - Folgen Sie uns auf Twitter: https://www.twitter.com/investmentbabo - Folgen Sie uns auf Instagram: https://www.instagram.com/investmentbabo DISCLAIMER: Der Inhalt dieses Podcasts dient ausschließlich der allgemeinen Information. Diese Informationen können und sollen eine individuelle Beratung durch hierfür qualifizierte Personen nicht ersetzen. Die Informationen in Bezug auf die von der Clartan Associés und AMF Capital AG verwalteten Sondervermögen stellen keine Anlageberatung und keine Kaufempfehlung dar.

Ondřej Tesárek alias Bratříček je výrazná figura youtubové scény v České republice. Je to velmi obtížně zařaditelný originál, bytostně prozápadně orientovaný pravicový liberál, který dodnes organizuje rozsáhlou pomoc napadené Ukrajině. Ze své legendární garáže v Oborách u Příbrami už šest let vysílá livestreamy, v nichž nahlas uvažuje o politice, svobodě slova a migraci. Svět přitom popisuje ze zajímavého úhlu člověka zdánlivě žijícího na periferii dění, kterou však svým vlivem spoluvytváří.Tesárek vyšel z prostředí velkých technologických firem a příznivců kryptoměn, přesto netrpí v tomto prostředí tak častým fachidiotismem a jeho politické postoje by se v prvé řadě daly označit za realistické. Jinou jeho podobou je, jak se pohybuje na síti X, kde dává průchod provokativní části své osobnosti. Tady působí jako někdo, kdo testuje hranice svobody slova.Bavíme se o tom, proč ho v poslední době rozčílila reakce českého X na vraždu amerického influencera Kirka. Shodli jsme se na výroku Josefa Boušky v Deníku N, který napsal: „Je nutné do omrzení opakovat: pokud vraždu kvůli šíření odpudivých názorů potřebujete odmítnout způsobem ,ano, ale‘, jste součástí problému.“Na závěr Tesárek tipuje, jak zanedlouho dopadnou sněmovní volby.

Praxe v rakouské zemské nemocnici. Jak ji zvládnout se znalostí pouze spisovné němčiny a dvěma dětmi? Nejen o tom vypráví medička Zuzana Novotná (@medickamudruje) v novém formátu nepravidelných českých rozhovorů. Bavíme se o rakouské mentalitě, o rozdílech mezi českými nemocnicemi a rakouskou klinikou, na které Zuzana 14 dní pracovala. Dostanete také doporučení a velkou dávku motivace k tomu, jak se do zahraničí dostat a nenechat se zastavit strachem z jazykové bariéry nebo třeba pocitem, že s rodinou už to nejde.

Ladislava Jančíková toho stíhá mnoho. V Divadle Šumperk jde z role do role, spolupracuje s tamními ochotníky, také s dětmi na mohelnické Základní umělecké škole, stojí za Uměleckou agenturou Šlus a projekty, které se hrají na plumlovském zámku. Baví ji produkce i scénografie.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nekoukejte na složité věci, které pro vás může udělat AI, a nejdřív začněte s digitalizací a automatizací,“ radí Dalibor Mráz, vedoucí platformy CERNA.AI, AI Director ve Webvalley a světově uznávaný bubeník.V další epizodě ROŽNI se ponoříme do zákulisí Černé kostky — připravovaného centra inovací a vzdělávání v Ostravě — a její AI divize. Bavíme se o tom, proč je Moravskoslezský kraj digitálním srdcem Česka, jakou roli v tom hraje superpočítač a proč by měl každý podnikatel začít nejprve digitalizací a automatizací.Dozvíte se, jak funguje propojení kreativních oborů s technologiemi a proč potřebujeme více apelovat na rekvalifikaci.

„Bez příkras, bez miss ČR, která by to uváděla a bez kejklířů. Jde mi o motivaci kuchařů, posouvání vpřed, o kuchařské živočišno. Baví mě pro Česko někoho objevit. Culinary Symposium Prague letos změní místo konání, navíc tři ze šesti kuchařů připraví ochutnávku pro každého návštěvníka“ říká Tomáš Kalina, zakladatel a organizátor akce Symposium Culinary Prague, která vozí do Prahy špičkové světové kuchaře.Líbí se Vám tento díl? Napište nám o tom!

For more than two decades, advanced practice providers at the Penn Surveillance Clinic have monitored and counseled patients with bicuspid aortic valve (BAV) disease. A congenital disorder, BAV is associated with the connective tissue syndromes and in these and other affected populations is a leading cause of irreversible aortic root dilation, aneurysm, rupture, and dissection. Affiliated with the Center for Bicuspid Aortic Valve Diseases at Penn Medicine, the APP-led Surveillance Clinic follows patients as they progress from dilation to aneurysm to monitor the size of their aortic diameter via imaging, adjust treatment plans, and, when needed, prepare patients for surgery and recovery.

Moskva ovládá nejen konvenční válčení, ale orientuje se i v informačním prostoru. Ruská kampaň v Česku je největší v historii. Proudí k nám desítky tisíc překladů ze sankciovaných ruských webů, zjistila investigace Voxpotu. „Bavíme se o webech, které do informačního prostoru posílají informace o tom, že by Ukrajinci měli být upalováni,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus válečný reportér, šéfredaktor serveru Voxpot a politolog Vojtěch Boháč.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herzlich willkommen zur neuen Folge des Makler und Vermittler Podcasts! In dieser Episode begrüßt Benedikt Deutsch erneut Florian Dismann, Geschäftsführer von Finanzmarkt Bodensee und Dior Consulting. Im Fokus steht dieses Mal, wie Unternehmen mit strategischer betrieblicher Vorsorge Mitarbeiter gewinnen und binden können – und warum dabei mehr als nur klassische Versicherungsprodukte zählen. Es erwarten euch spannende Praxisbeispiele, witzige Schnellfragen und ein ehrlicher Blick hinter die Kulissen der Brancheninnovationen. Ideal für alle Makler, Vermittler und Personalverantwortlichen, die frische Impulse suchen! Viel Spaß beim Zuhören!

Drugi poudarki oddaje: V Ajdovščini že 20 let izvajajo program Starejši za starejše Cesta od trdnjave Kluže v dolino Bavšica na Bovškem bo zaprta še do konca septembra Podpisana je pogodba za drugo, zaključno fazo obnove ormoškega gradu in grajskega parka V Centru varne vožnje na Vranskem je trideset malčkov naredilo svoje prve zavoje

Sie bietet interessante Vorteile, insbesondere für Arbeitgeber und Arbeitnehmer, die Flexibilität und Wirtschaftlichkeit schätzen.

Jolana je autorka facebook blogu Po vlastní ose, tří knih se stejným názvem a vášnivá fotografka. Nejvíce ji proslavilo cestování autem po Blízkém východě a asijských zemích. Najezdila už přes 400 000 km, takže cestování neodmyslitelně patří k jejímu životu. Aby si ale mohla dovolit pravidelně vyrážet na cesty, musela si podle toho zařídit svůj profesní život.Bavíme se o tom, jak vypadá její život mimo čtyři kola, o úskalích cestování autem i o tom, jací jsou doopravdy lidé, které na cestách potkáš.Pokud Po vlastní ose sleduješ a Jolanu znáš, myslím, že ti tohle povídání nabídne nahlédnutí tak trochu pod pokličku toho, jaká je a jak žije nejen na cestách. Také se dozvíš spoustu informací o cestování po Blízkém východě a asijských zemích. Hodně rozebíráme Indii, kde Jolana za půl roku projela téměř všech 28 států.Tento rozhovor si určitě nenech ujít a nech se inspirovat cestováním Po vlastní ose s Jolanou Sedláčkovou. Odkazy zmíněné v epizoděPo vlastní ose FacebookJolana Sedláčková InstagramJolana Sedláčková FacebookPo vlastní ose - knížky, kalendářeNová kniha - Po vlasní ose 3: Mongolskem a Sibiří na Dálný východKarnet - kolik stojí karnet v 2025Nás a naši cestu sleduj na IG ⁠⁠⁠⁠@svetjecool⁠⁠⁠⁠Pokud i ty žiješ neobyčejným životem, neboj se mě kontaktovat a další díl může být právě o tobě - ⁠⁠podcast@svetjecool.cz⁠A pokud se ti podcast líbí, můžeš mi ⁠⁠⁠koupit kafe ⁠⁠⁠a podpořit tak moji tvorbu --> ⁠⁠⁠https://ko-fi.com/svetjecool⁠

Ztvárnil Alexandra Dubčeka i Gustáva Husáka. „Baví mě hrát skutečné postavy – hlavně když mám k dispozici obrazový materiál. Sleduju, jak se třeba tváří, když jsou nervózní. Z toho se dá poskládat psychologický profil,“ prozradil herec Adrian Jastraban v pořadu Blízká setkání s Michaelou Maurerovou. Cítí se dnes být víc Čechem či Slovákem? Proč tvrdí, že se potloukal po školách? Jak ze sebe „svléká“ postavu? Odmítá některé role hrát?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ztvárnil Alexandra Dubčeka i Gustáva Husáka. „Baví mě hrát skutečné postavy – hlavně když mám k dispozici obrazový materiál. Sleduju, jak se třeba tváří, když jsou nervózní. Z toho se dá poskládat psychologický profil,“ prozradil herec Adrian Jastraban v pořadu Blízká setkání s Michaelou Maurerovou. Cítí se dnes být víc Čechem či Slovákem? Proč tvrdí, že se potloukal po školách? Jak ze sebe „svléká“ postavu? Odmítá některé role hrát?

"Varu pilnīgi skaidri teikt, ka viņi abi – Vāgners un Mocarts – ir mani mīļākie komponisti, un tas ir tāpēc, ka viņu šedevri ir paredzēti skatuvei. Arī Mocarta labākie darbi ir viņa operas. Un man patīk strādāt ar dziedātājiem, man patīk vokālā mūzika, man patīk cilvēka balss, un drāma, muzikālais teātris. Tas ir mans dzīves ceļš," saka Tarmo Peltokoski - šosezon vēl Latvijas Nacionālā simfoniskā orķestra galvenais diriģents un mākslinieciskais vadītājs. 9. augustā Cēsu Mākslas festivālā viņa vadībā atkal skanēs Riharda Vāgnera mūzika, un Cēsu koncertzāle atkal kļūs par "Ziemeļu Baireitu", kā to dēvē diriģents Peltokoski, kuram "Parsifāls" būs jau trešais Vāgnera operas koncertiestudējums Cēsīs pēc "Zīgfrīda" un "Dievu mijkrēšļa", savukārt simfonisko koncertu programmās kopā ar Latvijas Nacionālo simfonisko orķestri viņš vēris arī citu Vāgnera operu – "Valkīras", "Tanheizera", "Tristana un Izoldes lappuses". "Parsifāla" koncertuzvedumā piedalīsies daudz mūsu lielisko opersolistu: Edgars Ošleja, Marlēna Keine, Ilze Grēvele-Skaraine, Gunta Gelgote, Tatjana Trenogina, Inna Kločko, Irma Pavāre, Artjoms Safronovs, Edgars Auniņš un Viesturs Vītols, kā arī Valsts Akadēmiskais koris "Latvija". Notiks arī ieraksts, ko "Klasikas" vilnī paredzēts raidīt 30. augustā. Ar Tarmo Peltokoski tiekamies nelielā, bet svarīgā sarunā, kas notika spraigā mēģinājumu gaisotnē, īsi pirms mēģinājuma 1. augusta pēcpusdienā, Latvijas Nacionālā simfoniskā orķestra šībrīža mājvietā Kongresu namā, diriģenta darbistabā. "Parsifāls" ir visaptverošs  Maruta Rubeze: Sveicot jūs Rīgā un Cēsīs jeb vietā, sauktā Wenden, kā to, ziņojot par sava mākslinieka aktivitātēm, raksta ierakstu kompānija Deutsche Grammophon, lūdzu, raksturojiet Vāgnera operas "Parsifāls" īpašo vietu jūsu personīgajā "apsēstībā" gan ar Vāgneru, gan operas žanru kopumā, zinot arī to, ka iestudēt "Parsifālu" ir viens no jūsu sapņu piepildījumiem. Tarmo Peltokoski: Diezgan objektīvi raugoties, tā ir viena no divām smagnējām Vāgnera partitūrām - "Parsifāls" un "Tristans UN Izolde. Tās abas savā ziņā paceļas augstu pāri virs "Nībelunga gredzena" savas hromatiskās rakstības un filozofiskās sarežģītības ziņā, kas arī padara tās ļoti īpašas. Protams, tas ir viņa pēdējais un savā ziņā sarežģītākais darbs, īpaši otrais cēliens, un Kundri tēls ir dīvainākā lieta, ko viņš jelkad ir izdomājis, un kurā viņam bija jāapvieno dažādas mitoloģijas un tēlus. "Parsifāls" savā veidā ir visaptverošs – reliģiju, filozofiju, tradīciju un dažādu leģendu apkopojums, un viss šeit saplūst kopā, dažkārt pat nedaudz šizofrēniskā veidā. Arī muzikālo stilu daudzveidība šeit ir satriecoša. Mums ir pilnībā diatoniskā Grālu raksturojošā mūzika ar pasaulē maģiskāko orķestrāciju, un tad mums ir Amfortasa ciešanu hromatismi, un Kundri un Klingzora šausminošās disonanses, un naivās fanfaras, kas raksturo jauno Parsifālu, kurš pēc tam, veicot garu līdzjūtības un apgaismības ceļojumu, kļūst par Grāla karali. Šī opera patiešām ir bijusi viena no manām lielākajām mīlestībām jau kopš 11, 12 gadu vecuma... No Vāgnera pirmās idejas par "Parsifālu" līdz pirmuzvedumam pagāja veseli 25 gadi, akurāt jūsu šībrīža vecums, vai varat raksturot šo ceļu, kas nebūt nebija vienkāršs? Jā, tas tā ir, kaut kā viņam visu savu darbu idejas radušās krietni iepriekš. Savā autobiogrāfijā, kuru patiesībā rakstīja viņa sieva Kozima,  Vāgners atsaucas uz kādu Lielo Piektdienu, - der Karfreitag - Šveicē. Bet ir pierādījumi, ka šis stāsts patiesībā ir izdomājums, kā tas ir ar daudziem stāstiem Vāgnera autobiogrāfijā Mein Leben. Bet šī ideja tiešām viņu pavadīja vairākus gadu desmitus. Viņš lasīja Volframa fon Ešenbaha Parsifālu un citas tā paša virziena leģendas. Bet vispirms viņš, protams, 40. gadu beigās komponēja "Loengrīnu", un "Parsifāls" prasīja diezgan ilgu laiku. Visbeidzot, pēc "Nībelunga gredzena" pirmizrādes un pārcelšanās uz Baireitu 1876. gadā  viņš varēja veltīt visu savu laiku "Parsifālam", un tas ir vienīgais darbs, kas rakstīts tieši Baireitas Svētku namam jo, līdz tam viņš joprojām īsti nezināja, kā tas darbosies. Pēc "Nībelunga gredzena" pirmizrādes beidzot tas tapa skaidrs, kāds patiesībā ir šis uzceltais nams, un tad tika uzrakstīts "Parsifāls", paturot prātā šī nama specifisko akustiku. Sākotnēji "Parsifālu" drīkstēja atskaņot tikai Baireitā  Parsifāla pirmajā un trešajā cēlienā ir tikpat kā vienīgi lēna mūzika, kas sarakstīta tā, lai perfekti atbilstu Baireitas akustikai.  Un mēs zinām, ka sākotnēji bija aizliegts to atskaņot jebkur citur, tikai Baireitā. Diemžēl pēc Vāgnera nāves šis aizliegums tika atcelts. Metropolitēna opera vēlējās to atskaņot, un, protams, ikviens vēlas to atskaņot. Un ar prieku mūsdienās mēs varam teikt, ka Cēsis ir mūsu "Ziemeļu Baireita", par ko esmu ļoti laimīgs. Tas ir Vāgnera pēdējais darbs. Pirmizrāde notika 1882. gada jūlijā, tikai pusgadu pirms viņa nāves Venēcijā. Vai šajā partitūrā  ir kas tāds, kas apliecina to, ka Vāgners apzinājās šo sava pēdējā darba vēstījumu, to, ka tas ir tāds kā viņa testaments? Domāju, viņš zināja, ka mirs… Bet pēdējās lappuses mani aizkustina jo īpaši, paturot prātā, ka tas bija viņa pēdējais darbs. Un mēs zinām, kā viņa, tā teikt, audžudēls tajā laikā, Frīdrihs Nīče, ļoti agresīvi vērsās pret darbu, sakot, ka pat Vāgners paklanījies krusta priekšā, un sāka aktīvi Vāgneru par to ienīst. Bet pat Nīče atzina, ka šī skaņdarba Prelūdija, stingri muzikāli runājot, bija kaut kas tik skaists, ka viņš nevarēja atrast neko līdzvērtīgu nekur citur nevienā citā mākslā, kam  es pilnībā piekrītu. To nevar reducēt līdz Mikipeles līmeņa vienkāršībai Kāda nozīme šajā darbā ir Vāgneram tik raksturīgajiem vadmotīviem, vai tie kaut kādā veidā īpaši izcelti arī partitūrā? Vāgners, protams,  izmanto savas tehnikas, bet ne tik acīmredzamā veidā kā "Gredzenā". Jo "Gredzenā" ir neticami sarežģīta vadmotīvu sistēma. Un gan "Tristanā", gan "Parsifālā" motīvu nav tik daudz, un viņam nav tik daudz vietas, lai tos attīstītu. Tomēr mēs varam skaidri redzēt, kā viņš attīsta Parsifāla motīvu, kas pirmajā un otrajā cēlienā savā formā ir ļoti vienkāršs, fanfarveidīgs, un kā III cēlienā tas kļūst klīstošāks, un rodas sajūta, ka viņš ir apmaldījies. Un tad pavisam drīz pēc tam, kad viņš ir svaidījis karali, tad tas beidzot kļūst tikpat triumfāls, kādam tam vienmēr bijis lemts būt. Un, piemēram, pats sākums: šī garā, lidojošā melodija Labemol mažorā, tā sastāv no daudziem dažādiem motīviem, kas pēc tam atsevišķi parādās visu laiku. Un man īsti nepatīk dot tiem nosaukumus, jo arī pats Vāgners nebija mierā, ka cilvēki viņa tēmām mēģina dot nosaukumus, tieši to viņš nevēlējās, jo tas kaut kā viņa mūziku trivializē un padara to pārāk vienkāršu, un kaut kā liek tai izskatīties pēc mūsdienu filmu mūzikas, kā tas patiesībā nav. Tā ir daudz sarežģītāka un pārdomātāka, un to nevar reducēt līdz Mikipeles līmeņa vienkāršībai. Baireitā jūtos kā debesīs Vai esat bijis Baireitā? Jā, es nupat tur atkal biju, pagājušajā mēnesī pat divas reizes, "Parsifālu" tur skatījos gan pagājušajā gadā, gan gadu iepriekš, un tā patiešām ir mana iecienītākā vieta, kur atrasties, Baireitā es jūtos kā debesīs. Un ir interesanti, ka pirmos Grāla zvanus būvēja vietējais klavieru fabrikas uzņēmums Steingraeber & Söhne, un man ir ļoti paveicies apmesties Šteingrēberu mājā, kad vien esmu Baireitā. Pazīstu šo ģimeni un šo Šteingrēberu klavieru fabriku, ko 1852. gadā dibināja Eduards Šteingrēbers un par kuru tagad rūpējas jau septītā paaudze. Viņiem ir milzīga, 18. gadsimtā celta māja, un es tur apmetos katru reizi, kad esmu Baireitā. Tur ir daudz oriģinālo Grāla zvanu kopiju, kuras Vāgners personīgi pasūtīja Eduardam Šteingrēbera kungam "Parsifāla" pirmatskaņojumam 1882. gadā. Un ir patiešām jautri šos zvanus spēlēt, tā kā šī saikne ar Baireitu tiešām ir ļoti īpaša. Ir zināms, ka Tarmo Peltokoski vadībā Somijā Eurajoki festivālā "Bel Canto" ir iestudēts Riharda Vāgnera "Nībelunga gredzena" cikls, kā arī "Tristans un Izolde". Vai Somijā Vāgners ir mīlēts komponists? Domāju, nepietiekami. "Parsifāls" Somijā pēdējo reizi tika spēlēts Nacionālajā operā 2018. gadā, un es, protams, biju tur klāt. Betto varētu darīt daudz biežāk.  Vāgners un Mocarts ir mani mīļākie komponisti Lūkojot ierakstu kompānijas Deutsche Grammphon mājaslapā, kur atrodamas ziņas par Tarmo Peltokoski aktualitātēm, līdzās Vāgneram izceļas arī Mocarta vārds: tuvākā laikā uz vairākām skatuvēm Tarmo Peltokoski vadībā tiks uzvestas operas "Burvju flauta" un "Dons Žuans". Vai tā ir sagadīšanās vai apzināta vēlme? Jā. Varu pilnīgi skaidri teikt, ka viņi abi ir mani mīļākie komponisti, un tas ir tāpēc, ka viņu šedevri ir paredzēti skatuvei. Arī Mocarta labākie darbi ir viņa operas. Un man patīk strādāt ar dziedātājiem, man patīk vokālā mūzika, man patīk cilvēka balss, un drāma, muzikālais teātris. Tas ir mans dzīves ceļš. Protams, jums labi pazīstams ir Latvijas Nacionālais simfoniskais orķestris, bet šogad mēs iepazīsim arī virkni jaunu dziedātāju, no kuriem vairākiem tās būs arī šo lomu debijas?  Jā, šeit ir daži debitanti:  Martina Dike dzied savu pirmo Kundri lomu, arī Klingzors to dara pirmo reizi. Bet mums ir ļoti paveicies, ka galvenajās lomās ir Stefens Millings un Mihaels Veiniuss, kuri to ir darījuši daudzas, daudzas reizes. Stefens ir dziedājis Gurnemancu simtiem reižu. Amfortass ir Nikolass Braunlijs -  jauna superzvaigzne uz Vāgnera skatuves, kurš jau ir Baireitā un nākamajās sezonās dziedās savu pirmo Votānu Bavārijas Valsts operā. Tāpēc mums ir ļoti paveicies ar šo jauno, superlielo vārdu. Ir tik daudz mūzikas, ka pietiek ikvienam Tuvākajā laikā mēs piedzīvosim vēl vienu ar Jums saistītu lielo notikumu – Rīgā ar somu mūzikas programmu atkal atgriezīsies jūsu skolotājs Jorma Panula… Vai arī viņš savulaik ko ieteicis, ko mācījis par Vāgneru? Nē, ne gluži. Vāgners nekad nav bijusi Jormam tuva  lieta. Viņš nekad nav bijis īsts operas diriģents un nekad īsts Vāgnera cienītājs, mēs gan kopā uztaisījām vairākus iestudējumus "Zīgfrīdam",  kas Jormam ļoti patīk. Man laikam vēl nebija pat 15 gadu, kad darīju to pirmoreiz kopā ar viņu. Bet es vienmēr esmu zinājis, ka Vāgners ir man tuvs, un arī Jorma to ir zinājis, un vienmēr par to uzjautrinājies. Bet ir tik daudz mūzikas, ka pietiek ikvienam, un, galvenais, es ļoti priecājos, ka Jorma atkal būs Rīgā. Es tur parādīšos pavisam nedaudz, tas būs Jormas koncerts.

Pokud má být tento podcast o obyčejných lidech, kteří žijí neobyčejný život, tak Dan je ukázkový host.Už před nahráváním jsem tušila, že Dan je tak trochu střelec, ale netušila jsem, že je až takový blázen a jeho život je až tak neobyčejný.Bavíme se o práci v Norsku, o tom, jak si dokáže za 4 měsíce vydělat na zbytek roku a ještě k tomu cestovat po světě. Jaké nejzajímavější práce dělal, jak si najít práci v Norsku a co k tomu potřebuješ, kolik si vyděláš atd.Dan je přeborník ve stopování, takže se ho ptám na stopařské tipy a bizarní zážitky. Bavíme se taky o tom, co ho stopování učí, nebo o jeho oblíbené X-Challenge.Musím říct, že se mi Danův pohled na život líbí a myslím si, že bychom se jím všichni měli alespoň trochu inspirovat.

Po dlouhé době jsem v Praze, mám i trochu času, a tak zamířím na Malou Stranu. Chci se v parku Holubička podívat na brutalistní betonovou instalaci výtvarníka Krištofa Kintery. Baví mě jeho provokace, věže z elektrospotřebičů, šepotající rypadla a upocené betonové domy. Baví mě, že Krištof sice myslí environmentálně, ale bez únavného moralizování. Jen klade tiché otázky.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herzlich willkommen zur neuen Folge des Makler und Vermittler Podcasts! Heute spricht Benedikt Deutsch mit Nadine Romming, einer erfahrenen und vielseitigen Versicherungsmaklerin. Nadine gibt spannende Einblicke in ihren persönlichen Werdegang, ihren Alltag bei VERMAS Versicherungsmakler Service GmbH und verrät, wie sie privates und berufliches unter einen Hut bekommt. Ihr erfahrt, warum sie sich so stark für die Makler-Community engagiert, wie sie ihr Wissen im Gewerbegeschäft aufbaut und weitergibt, und welche Rolle funktionierende Prozesse sowie Servicevereinbarungen in ihrem Unternehmen spielen. Viel Spaß beim Zuhören!

Než přišel do studia, uplaval ráno padesát bazénů. Ví to přesně, protože aby se nespletl, počítá uplavané bazény jako zlomky. Jeho prvním vzděláním byla střední zahradnická škola, a prý dodnes zná zpaměti latinské názvy pěti a půl tisíc rostlin. A do studia přišel v tričku s motivem filmu Kmotr. Ale prý to žádný podtext ani skrytý význam nemělo.Kdybyste neznali jméno mého hosta z titulku, asi byste po těchto informacích těžko tipovali, že jde o jednoho z aktérů tzv. bitcoinové kauzy. Česká politika i média jí žijí už mnoho týdnů, zatím však moc netušíme, co se vlastně seběhlo.V dnešní epizodě bude rozhovor právě se soudním znalcem Jiřím Bergerem. Známe se jen od vidění, ale dlouho, už od devadesátých let, kdy já o rodícím se českém webu psal do Reflexu a připravoval televizní pořad Zavináč, a on byl jako zakladatel serveru Notebooky.cz jedním z internetových pionýrů.Samotný rozhovor s Bergerem je dlouhý, a delší je i tento “propagační” text. Bitcoinová kauza je složitá, a je asi důležité náš rozhovor zarámovat do toho, co o této kauze zatím víme a co se o ní pouze dohadujeme.Jiří Berger je mužem mnoha oborů i profesí, a soudní znalectví v oboru kybernetika je jen jednou z nich. Příběh bitcoinové kauzy začal 7. března v kanceláři na pražské Bělehradské třídě. Kromě Bergera tam byl i advokát Kárim Titz, který zastupuje Tomáše Jiřikovského, pravomocně odsouzeného provozovatele nelegálního online tržiště Nucleus na takzvaném darknetu. Předmětem zájmu je starý kus výpočetní techniky, který má údajně ukrývat digitální jmění v bitcoinech. Později do kanceláře dorazil i notář.Berger, jako státem aprobovaná technická autorita, měl za úkol otevřít Jiřikovského bitcoinovou peněženku, ověřit její obsah a dohlédnout na převod části prostředků českému státu formou „daru“. To také podle svých slov udělal, transparentně a odborně správně.Bezprostředním výsledkem je převod bitcoinů v hodnotě zhruba jedné miliardy korun na účet Ministerstva spravedlnosti. Brzy se však ukáže, že to byl pouhý zlomek celkové částky. Objevují se informace, že v peněženkách spojených s Jiřikovského aktivitami mohly být prostředky v hodnotě až dvanácti miliard korun. Zbytek zůstal buď nedostupný, nebo zmizel.Trvalo řadu týdnů, než se informace o daru Jiříkovského dostaly do médií. Jiří Berger se ocitl v epicentru politického skandálu. Jedno jisté: jakkoli jeho jméno veřejnost neznala, nebyl a není nějakým bezejmenným expertem s kulatým razítkem. Jeho profesní dráha je mozaikou zdánlivě nesourodých prvků, které však dohromady tvoří obraz mimořádně schopného a ambiciózního člověka.Bergerova kariéra stojí na unikátním vzdělání. Vystudoval informatiku na České zemědělské univerzitě, získal titul MBA a překvapivě absolvoval i skladatelské oddělení Konzervatoře Jaroslava Ježka. Tato kombinace technického a uměleckého vzdělání naznačuje myšlení, které se neomezuje na jedinou disciplínu.A když jsem u vzdělání, Berger absolvoval prestižní akademii projektového leadershipu v americké NASA v roce 2014. Jde o elitní centrum, které školí manažery pro řízení nejkomplexnějších a nejrizikovějších projektů na světě, srovnatelné s vesmírnými misemi.Jak jsem říkal, Berger se už v devadesátých letech etabloval jako úspěšný podnikatel. V roce 2002 prodal internetové vydavatelství Notebooky.cz mediální společnosti MAFRA, kde se stalo součástí portálu Technet.Jeho klíčovými firmami jsou FRACTAL s.r.o. a e-FRACTAL s.r.o.. Nejde o malé IT firmy; podle veřejných registrů uzavřely se státními institucemi stovky smluv v hodnotě desítek milionů korun. Společnost FRACTAL působí jako významný prodejce letenek pro korporátní klientelu.Globální ambice dokresluje projekt PhoneCopy.com. Jde o fungující službu pro zálohu a synchronizaci dat z mobilních zařízení, která má díky nástupu cloudu své nejlepší období sice už za sebou, ale i tak se může pochlubit více než 1,25 milionem aktivních uživatelů po celém světě. Berger jako CEO firmy je do projektu aktivně zapojen, což dokládají i jeho příspěvky na firemním blogu.Bergerova expertíza není jen praktická, ale i teoretická. Je držitelem amerického patentu č. 7,904,431 s názvem „Metoda a systém pro automatizované modelování požadavků”. Tento patent není jen formalitou; jeho principy se aktivně používají.Je spoluautorem několika odborných článků publikovaných v recenzovaných vědeckých časopisech, které se týkají českého systému eRecept. Jeho výzkum se soustředí na využití procesního modelování ke zefektivnění implementace složitých IT systémů ve veřejné správě. To bylo v projektu eReceptu použito například pro efektivní začlenění záznamů o očkování proti covidu.A pak je tu druhá tvář Jiřího Bergera, jeho kariéra soudního znalce a vlivného konzultanta. Napsal podle svých slov nepočítaně posudků, ale minimálně dva “vyčuhují”, protože se dotýkají opět svého času mediálně sledovaných kauz: pražské Opencard a výběrového řízení na mýtný systém, provozovaný firmou Kapsch.Plus samozřejmě již zmíněné účinkování v bitcoinové aféře. V ní čelí podezření i stížnostem, které poukazují na možný střet zájmů. Ale podle Bergera probíhalo vše standardně a nevybočilo z běžné praxe. Co bylo nestandardní, je astronomická suma, o kterou jde.Ano, zřejmě se podařilo obnovit přístup pouze k části bitcoinů, kterými Jiříkovský kdysi disponoval, ale jak říká Berger, a velmi srozumitelně to vysvětlil i Patricku Zandlovi, který o tom napsal text na svůj web Marigold, mělo to čistě technický důvod. A tím byl zastaralý typ bitcoinové peněženky, která otevřela jen ty adresy, ke kterým byly klíče na navráceném starém hardwaru. Ostatní jsou nedostupné a tedy fakticky ztracené.Objeví se někde? Ulít peníze do bitcoinu je ten nejhorší způsob, říká Jiří Berger. Je to tak? Netroufám si říct. A vlastně ani nemám ambici a hlavně ani možnosti se dopátrat pravdy. Baví mě příběhy, a ten Jiřího Bergera je fascinující.Jistě, nenabízí jednoduché odpovědi. Ale nabízí komplexní a pozoruhodný portrét muže mnoha talentů. Vizionářského byznysmena, chytrého a kreativního akademika a zároveň tvůrce, a také vlivného operátora pohybujícího se na pomezí byznysu, státu i politiky. Poslechněte si verzi tohoto příběhu přímo od jeho nositele.Přeju příjemný poslech!

Hostem speciálu Kecy a politika je tentokrát známý adiktolog a psychoterapeut Ivan Douda. Bavíme se o tom, jak ovlivní nedávná novela trestního zákoníku držení a pěstování lehkých drog. Probíráme paradoxy typu, že jsme jedna z prvních evropských zemí, která umožňuje lékařům aplikovat psilocybin, ale zároveň je stále trestným činem sbírat v lese houbu lysohlávku. Mluvíme o tom, že celá polistopadová historie je protkána zvyšováním a uvolňováním represe vůči držitelům nebo pěstitelům marihuany. Probíráme slavný komunistický paragraf o šíření toxikománie, který je tak gumový, že je možné ho nasadit na jakýkoli rozhovor o drogách. Není také bez zajímavosti, že někdejší prezident Zeman a současný Pavel udělili milosti nikoli dealerům, ale lidem, co si například pěstovali kytky marihuany. Sami uznali, že společenská nebezpečnost není tak velká, aby tito lidé celá léta museli trávit ve vězení. Otevíráme také otázku ketaminu a fentanylu, což jsou látky, které dnes frčí v USA. A nakonec se snažíme odpovědět, proč lidé touží po změněných stavech vědomí.

Odemkni celý tenhle díl + další díly a k tomu desítky krátkých úderných VIP dílů! na našem Spotify⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen za stovku / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 47!⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeCo nám ukazuje "neetický" experiment s AI? A co nám ukazuje technologie o opravdové povaze člověka? Tahle epizoda je o tom, co s námi dělá digitální tlak na výkon, úspěch a neustálou sebereflexi. Ale mimo to se dozvíte spoustu novinek ze světa - biologie, AI i současných trendů v duševním zdraví (v tom pozitivním i negativním slova smyslu)Bavíme se o vnitřním prostoru, který se často ztrácí mezi notifikacemi a očekáváními. O tom, že nejsme rozbití – jen unavení z nutnosti stále dokazovat svou hodnotu. A taky o tom, že zpomalení není slabost. Je to akt odporu i návratu k sobě.

Ja salīdzina ar citām vasarām, pagaidām negaisi Latviju saudzē, un šis gads, kas bijis laikapstākļu ziņā līdz šim, der kā piemērs, ka vēsās vasarās negaisu ir mazāk. Un lai arī šogad Vidzemē un Latgalē problēmas rada pārlieku lielais ūdens daudzums no lietavām, nav vismaz negaisā un krusas sapostītu dārzu. Tajā pašā laikā citviet Eiropā jau nav glābiņa no svelmes. Kamēr pie mums lielākajā daļā valsts meteoroloģiskā vasara vēl nav sākusies, turpinās neierasti garš un slapjš pavasaris, Eiropas rietumos gan pavasaris, gan vasaras sākums bijis ar sausu un karstu laiku. Vairāku rietumeiropas valstu meteodienesti ziņo, ka pavasaris bijis sausākais vai viens no sausākajiem novērojumu vēsturē, tā tas bijis daļā Lielbritānijas, Beļģijā, Vācijas dienvidos, Bavārijā. Un vasarīgais siltums un karstums, ko daudzi mūsu pusē gaida, netiek tālāk par Eiropas rietumiem. Spānijā jau labu laiku valda ne vien svelme, kas jūnijā tur ir normāla parādība, bet atsevišķi reģioni piedzīvo karstuma rekordus. Latviju šī gada vēsais vasaras sākums mūs sargā no lieliem un postošiem negaisiem. Pēdējo septiņu gadu laikā jūnijā jau bija pirmie spēcīgie negaisi, kad krusa, intensīvas lietusgāzes un brāzmaini negaisa vēji posta dārzus. Šogad pagaidām esam iztikuši tikai dažiem rībošiem mākoņiem, bez to atnestām stihijām. Pagājušajā nedēļā bija brīdinājumi par postošu negaisu, tomēr tas Latvijā neizveidojās, bet tam nav tiešas saistības ar vēso laiku. Tā vairāk bija veiksmīga sakritība, negaiss ar viesuļiem tika Lietuvas austrumiem. Lietuvas robežsardze izplatīja kadrus, ko uzņēmušas novērošanas kameras uz Lietuvas-Baltkrievijas robežas, tur koki gāzās krustām šķērsām un tā kā pats pierobežas rajons ir mazapdzīvots, nācās piesaistīt papildspēkus no citiem Lietuvas reģioniem, lai sakārtotu robežu, kur tiešām bija burtiski aizgāzta ar kokiem. Šādiem atsevišķiem pērkona negaisiem, kas atnes stihijas, protams, nav vajadzīgs ilgs un noturīgs karstums. Pietiek ar to, ka tveicīgas un mitras gaisa masas ar augstu temperatūru ir netālajos Eiropas reģionos un līdz mums atnāk īslaicīgi. Taču, ja salīdzinām ar iepriekšējiem gadiem, kad jūnijā valdīja svelme, iespējamība negaisu stihijām, protams, ir daudz mazāka, ko labi parāda arī statistika. Pēdējā vasara, ko Latvijā no klimatiskā skatu punkta varēja saukt par vēsu, bija 2017. gadā, toreiz bija tikai viena ļoti karsta diena, kad temperatūra Latvijā sasniedza +30 grādus, un bija viens tiešām liels negaiss ar postījumiem tajā pašā dienā - 12. augustā. Tomēr ir arī reizes, kad negaiss uznāk ne pārāk karstā laikā. Kas ir galvenie faktori, kas veicina negaisa veidošanos? Karstums, no vienas puses, nav tas pats svarīgākais, jo ir gadījumi, kad postoši negaisi ir arī bez tā, piemēram, ASV štatos, kur īpaši pavasara un vasaras sākuma mēnešos viedojas virpuļviesuļi jeb tornado, bieži svelmes pat nav. Latvijas ģeogrāfiskajos apstākļos gan biežāk sanāk, ka visi faktori sakrīt tad, kad ir arī svelme. Plašāk skaidro Latvijas Vides, ģeoloģijas un meteoroloģijas centra sinoptiķis Kristans Pāps, kurš ir viens no zinošakajiem negaisu jautājumos. Viņš uzsvēra, ka vajadzīgas gluži kā kādam ēdienam - trīs sastāvdaļas, bez kurām nekādi. Pirmais - augsts gaisa mitrums (un Latvijā tas visbiežāk nāk ar ļoti siltu vai karstu gaisu); otrais - atmosfēras nestabilitāte, tā meteorologi sauc stāvokli, kad uz zemes gaiss ir daudz siltāks un mitrāks, nekā augstākos atmosfēras slāņos, kas ne vienmēr nozīmē karstumu uz zemes. Trešā lieta, ko nevar raksturot gluži vienā vārdā, - process vai apstāklis, kas ierosina vai palīdz siltajam un mitrajam gaisam pacelties. Un tad iesaistās visa apkārtējā vide - tas varbūt reljefs, ēkas, tā var būt jau pastāvoša gaisa cirkulācija vai gaisa plūsmas, kas pēkšņi turbulenti paceļ silto un mitro gaisu augšā un aizsāk šo procesu. Pēc tam, kad mākonis sācis veidoties, tas jau pats sāk sevī iesūkt siltuma un mitruma doto enerģiju no piezemes slāņa. Negaisa mākoņus var iedalīt vairākos veidos gan pēc to izcelsmes, gan izpausmēm, gan stihijām, ko tie nes un šo gan paklausīsimies, skaidro sinoptiķis Kristiāns Pāps.

Po nějaké době jsme si opět pozvali nového hosta: Jakub Jetmar je, jak sám tvrdí, autorem řady textů. Zabývá se ale zejména politikou a kulturou, takže jsme naši debatu postavili právě na těchto důležitých tématech. V první části se bavíme o orientalizaci Slováků, newsletterech jako formě komunikace, ale také o tom, jestli dnes může vzniknout podobně silný fenomén jako svého času Harry Potter.Michal přihodí tzv. k lepšímu legrační historku s panem Šimečkou, a Jakub kontruje zábavnou příhodou o kvašené zelenině v metru. Samé důležité věci!Na herohero.co/starnoucimilenialove se pak konečně dostaneme k tomu, o čem měl být původně celý díl - tedy k politice. Bavíme se o krizi české levice, o tom, jak internetové prostředí mění globální politickou sféru, a v neposlední řadě i o genocidě v Palestině a její (tristní) reflexi v českých médiích a politických kruzích. Na závěr Jakub zodpoví pár dotazů z publika, jako např. jestli wokísci prohráli nebo čím si meje vlasy. Dnes tedy spíše poučení než zábava - ale místy i zábava!

V piatok sme boli svedkami prvých priamych rokovaní medzi Ukrajinou a Ruskom. Namiesto minimálne 30-dňového okamžitého prímeria z nich však vzišla dohoda na výmene väzňov a akési pripustenie budúceho stretnutia medzi Volodymyrom Zelenskym a Vladimirom Putinom.Práve Putin pritom priame rokovania navrhol, no keď ich ukrajinský prezident akceptoval a povedal mu, nech príde do Istanbulu, Putin poslal za seba náhradu. Svoju prítomnosť si preto rozmyslel aj Donald Trump, no priamo s Putinom sa zase už v pondelok spojil telefonicky.Čo sa nám to v rokovaniach vlastne deje, hýbeme sa smerom k mieru a aká je dnes pozícia Ameriky a samotného Trumpa? Čo bude ďalej?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozprávala s bývalým veľvyslancom Slovenska vo Veľkej Británii Róbertom Ondrejcsákom.Zdroje zvukov: Reuters, CBS News, CGTN Europe, MSNBCOdporúčanie:Dnes je mojím odporúčaním seriál This is us. Nejde o žiadnu novinku, poslednú sériu dotočili v roku 2022, no ja som sa k nemu vrátila po istom čase. Baví ma hlavne kvôli tomu, akým iným spôsobom zachytáva problémy bežných rodín, vzájomné vzťahy medzi súrodencami, rodičmi, či v rámci komunity. Vyskúšajte!–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! + 44 VIP dílů https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeJaká je hranice mezi tím, co víme, a tím, co si myslíme, že víme?Jaký je vztah mezi mozkem a myslí? A proč je to největší milosrdenství, že si neuvědomujeme většinu vlastní mysli?V této epizodě jdeme hluboko – a zároveň odlehčeně – do fascinujícího světa vědomí, subjektivní zkušenosti a filozofie mysli.Hostem je Marek Hlavík – filozof, neurovědec, autor a trochu i kung-fu cestovatel. Bavíme se o:milosrdenství nevědomí podle Lovecraftahranicích subjektivní zkušenostimoderních i klasických teoriích myslirozdílu mezi fyzikalismem, dualismem a idealismemmyšlenkových experimentech, které otřásly způsobem, jak přemýšlíme o soběa proč být „zombí filozof“ není tak daleko od pravdyEpizoda, která tě pobaví, rozšíří tvé myšlení – a možná tě donutí se na chvíli začít ptát, „co je realita“.Kdo je Marek Havlík: Autor knihy Černá Bouře. Výzkumník Národního ústavu duševního zdraví, Centra pokročilých studií mozku a vědomí. V současné době se podílí na řešení projektu OPJAK  s názvem s Akronymem COREmind, kde zastává pozici vedoucího jednoho z výzkumných závěrů.Parťáci Epizody:Parťáci dnešního dílu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Macromo.com⁠⁠ a https://www.uplife.cz/brain-we-are/Macromo DNA a krevní testy! Jdi na ⁠⁠Macromo.com/bwa "Macromo je super způsob, jak mít veškeré informace o vašem zdraví na jednom místě a sledovat dlouhodobé trendy, které navíc dostanete i s interpretací." - Vojta z Brain We AreMinutáž:02:50 Marek Havlík jako spisovatel: Thriller “Černá bouře”07:23 Platonova jeskyně: Interpretace a nechuť k překračování reality08:54 Hranice subjektivní zkušenosti a její sdílení11:41 Ztráta iluzí: Evoluce, Freud, samota subjektivity13:16 Vědomí jako řízená halucinace (Anil Seth) a evoluční perspektiva19:05 Prof. Jiří Horáček a empirická věda21:46 Vznik knihy “Černá bouře” a zážitky z Hongkongu26:04 Dualismus: Dvě substance (hmotná a myslící)28:39 Paralelismus jako řešení v dualismu31:23 Monismus: Jedna substance32:17 Fyzikalismus: Reduktivní, nereduktivní, eliminativní34:44 Nereduktivní fyzikalismus: Vědomí jako emergentní vlastnost36:06 Eliminativní materialismus: Vědomí neexistuje37:55 Těžký problém vědomí (Chalmers) a qualia41:53 Panpsychismus42:45 Myšlenkové experimenty ve filozofii mysli46:09 Nagelův netopýr: Jaký je to být…? A hranice poznání52:24 Hard problem of consciousness: Proč vzniká subjektivní zkušenost?56:10 Může mozek pochopit sám sebe? Metafora divadelního jeviště01:00:38 Renesance humanitních věd v informační době01:05:01 Attention Schema Theory01:07:15 Blindsight: Vidění bez vědomého zrakového vjemu01:10:04 Unilaterální neglect (Marshall Halligan)01:13:06 Split-Brain (Gazzaniga, Sperry, Bogen) a levý interpret01:21:39 Zkušenost s binokulární rivalitou: (Ne)kontrola nad obsahy vědomí01:22:32 Determinismus mozku a svobodná vůle01:25:43 Konec neplacené částiVIP OBSAHUJE:01:26:53 Nejistota a frustrace v moderní době, informační přetížení01:30:44 Jak čelit informačnímu přetížení a nejistotě? Sociální opora a challengeování názorů01:33:50 Konspirační teorie jako zjednodušené kauzální modely01:44:38 Metafora "memetické infekce" a řezných ran do mysli01:46:08 Inokulační teorie: Očkování proti dezinformacím01:49:48 Osobní "paradigm shift" Marka Havlíkaa: Narození dcery01:52:45 Funkce small talku: Synchronizace před hlubší konverzací

In this episode  we're shining a light on a topic that quietly affects almost one in two men by the age of fifty: hair loss.Now - losing your hair might sound purely cosmetic, but it can gnaw at confidence, self-image and even mental health. So what happens when you decide to take action—publicly?My guest knows a thing or two about living in the spotlight. You may have seen him masterminding the business behind those signature super-car wraps at Yannimize. Today, Bav parks the Lamborghinis and opens up about something far more personal: his recent hair-transplant journey.In this episode Bav gets brutally honest about the mirror moment when he said “enough,” the deep-dive research, the process, and why he's documented every step so other guys don't have to suffer in silence. We'll dig into costs, recovery, expectations, and the surprising mental-health lift that no styling product can match.Whether you're weighing a procedure yourself, supporting a partner, or just curious, this is worth a listen - there's a little car chat too!You can connect with Bav here:https://www.instagram.com/bhp/https://www.youtube.com/@yiannimizeFind out more about our Ibiza Retreat here: https://themidlifementors.com/retreats/The Midlife Male Handbook available now:AmazonWaterstonesWH Smith Please remember, if you find the show helpful or it makes you laugh, motivates and inspires you - please do like, share and rate us. We don't run ads on the podcast or for the show, because we want to keep it as enjoyable for you to listen as possible. So if you can help us spread the word, we'd be incredibly grateful.For more information about The Midlife Mentors, click the below link:https://linktr.ee/themidlifementors.comTik Tok: @themidlifementorsIG: @midlifementors

„V Africe i na Arabském poloostrově jsem za exota. Baví mě vysvětlovat místním, proč jsem na kole přijel až tam k nim," říká cestovatel, fotograf a spisovatel Tadeáš Šíma, který se aktuálně chystá již na druhou cyklistickou expedici do Afriky. Jaká trasa ho tentokrát čeká? Co ho naučily cesty minulé? Poveze si v zavazadle i padák? A jak se těší na novou roli reportéra svých zážitků z Afriky na stanici Radiožurnál?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V Africe i na Arabském poloostrově jsem za exota. Baví mě vysvětlovat místním, proč jsem na kole přijel až tam k nim," říká cestovatel, fotograf a spisovatel Tadeáš Šíma, který se aktuálně chystá již na druhou cyklistickou expedici do Afriky. Jaká trasa ho tentokrát čeká? Co ho naučily cesty minulé? Poveze si v zavazadle i padák? A jak se těší na novou roli reportéra svých zážitků z Afriky na stanici Radiožurnál?

Vācijā ir jauna valdība un jauns kanclers - kristīgo demokrātu līderis Frīdrihs Mercs. Tikmēr Rumānijā ir valdības krīze – premjers atkāpās pēc tam, kad uzzināja, ka koalīcijas virzītais prezidenta amata kandidāts nav pat iekļuvis vēlēšanu otrajā kārtā. Vēl lūkojam, kā notiek 9. maija Uzvaras svētku gaidīšana Maskavā. Aktualitātes analizē Ģeopolitikas pētījumu centra vecākais pētnieks Jānis Kažociņš un Latvijas Ārpolitikas institūta pētnieks un LATO valdes loceklis Sandis Šrāders. Vācijas jaunā valdība startē ar aizķeršanos Sarunas par jaunās Vācijas valdības izveidi sākās jau drīz pēc 23. februāra vēlēšanām, un tajās, kā jau tika prognozēts priekšvēlēšanu periodā, piedalījās divi spēki – kristīgie demokrāti un sociāldemokrāti. Šādas t.s. „dižās koalīcijas” jau daudzkārt valdījušas Berlīnē, un lai arī plānotajai koalīcijai Bundestāgā ir vien 52% balsu, citi varianti praktiski netika izskatīti. Kā tika ziņots, galvenie pozīciju saskaņošanas aspekti saistījās ar budžeta, nodokļu un migrācijas jautājumiem. Galu galā 6. maijā jaunais kanclera Frīdriha Merca kabinets tika celts priekšā Bundestāgam, kur piedzīvoja nepatīkamu aizķeršanos: pirmo reizi pēckara Vācijas vēsturē ar koalīcijas līgumu izveidotu valdību neizdevās apstiprināt pirmajā balsošanā. Novērotāji lēš, ka vainīgi esot daži sociāldemokrātu deputāti, kuriem vai nu netīk Mercs kā kanclers, vai arī viņi tika cerējuši uz kādu valdības amatu, bet palikuši bešā. Lielākais opozīcijas spēks – galēji labējā „Alternatīva Vācijai” – tūdaļ sacēla brēku sociālajos medijos par vājo valdību un nepieciešamību rīkot jaunas vēlēšanas. Par laimi divas citas opozīcijas partijas – zaļie un kreisie – uzvedās konstruktīvi, un tas ļāva jau pēc dažām stundām atgriezties pie balsošanas procedūras un šoreiz kanclera Merca kabinetu apstiprināt. Saskaņā ar partiju vienošanos, Kristīgi demokrātiskajai savienībai un tās satelītpartijai Bavārijas Kristīgi sociālajai savienībai valdībā bez kanclera būs vēl desmit ministru vietas, savukārt Sociāldemokrātiskajai partijai – septiņas vietas, tai skaitā vicekanclera postenis. Šo amatu līdz ar finanšu ministra vietu ieņems Sociāldemokrātiskās partijas ģenerālsekretārs Larss Klingbeils. Otrs ietekmīgākais sociāldemokrāts līdzās partijas līderim jaunajā valdībā ir aizsardzības ministrs Boriss Pistoriuss; vienīgais no iepriekšējā kabineta ministriem, kurš saglabājis savu portfeli, un viens no nedaudziem, kuram ir federālās valdības darba pieredze. Bez viņa ar tādu ver lepoties vien divi Kristīgi sociālās savienības ministri – iekšlietu ministrs Aleksandrs Dobrinds un izglītības, pētniecības, tehnoloģiju un astronautikas ministre Doroteja Bēra, kuri savulaik ieņēmuši, attiecīgi, transporta ministra un digitalizācijas valsts ministres amatus Angelas Merkeles valdībās. Runājot par citiem nozīmīgākajiem portfeļiem, ekonomikas un enerģijas jomu vadīs kristīgā demokrāte Katerīna Raihe, savukārt ārlietas uzticētas šīs pašas partijas pārstāvim Johanam Vadefūlam. Vadefūls ilgstoši darbojies Bundestāga Ārlietu komitejā, specializējoties attiecībās ar Tuvo Austrumu valstīm, Krieviju, Ukrainu, Baltkrieviju un Rietumbalkānu valstīm. Viņš pazīstams kā regulārs Krievijas vadoņa Putina kritizētājs un jau labu laiku aizstāv Ukrainas tiesības izmantot Vācijas piegādātos ieročus Krievijas Federācijas teritorijā. Rumānija pielaiko sarkano naģeni Pagājušā gada novembra beigas un decembra sākums Rumānijā bija sen nepieredzētas politiskās intensitātes laiks, kad dažu nedēļu periodā elektorātam bija jāizraugās gan prezidents, gan abu parlamenta palātu deputātu korpuss. Abos gadījumos iezīmējās radikāli labējo un populistisko spēku ietekmes pieaugums. 1. decembrī notikušajās parlamenta vēlēšanās nozīmīgu balsu daļu valdošajai Nacionālajai koalīcijai, kas sastāv no kreisi centriskās Sociāldemokrātiskās partijas un labēji centriskās Nacionālās liberālās partijas, atņēma labējie radikāļi un populisti – Alianse rumāņu vienotībai, „S.O.S. Rumānija” un Jauno cilvēku partija. Ar Rumānijas ungāru demokrātiskās alianses līdzdalību un etnisko minoritāšu deputātu atbalstu izdevās izveidot Nacionālās koalīcijas valdību ar sociāldemokrātu Jonu Marčelu Čolaku priekšgalā. Savukārt 24. novembrī notikušajās prezidenta vēlēšanās labākie panākumi bija neatkarīgajam kandidātam Kelinam Džordžesku, kurš tiek raksturots kā labēji radikāls populists un ultranacionālists ar prokremliskām un pret NATO vērstām nosliecēm. Kad līdz otrajai vēlēšanu kārtai 8. decembrī bija atlikušas pāris dienas, Rumānijas Konstitucionālā tiesa atcēla pirmās kārtas rezultātus, konstatējot nelikumības Džordžesku kampaņā. Pāris mēnešus vēlāk radikālajam kandidātam tika izvirzītas kriminālapsūdzības, tai skaitā antikonstitucionālās darbībās un fašistisku grupējumu atbalstīšanā; dalība atkārtotajās vēlēšanās, kuru pirmā kārta notika 4. maijā, viņam ir liegta. Taču labēji radikālo nišu cīņā par valsts galvas amatu tūdaļ ieņēma nākamais pretendents – partijas Alianse rumāņu vienotībai līderis Džordže Simions. Sevi un savu partiju Simions dēvē par trampistiem, labprāt valkājot arī spilgti sarkanu beisbola cepuri kā šīs orientācijas emblēmu. Viņa līdzšinējā nostāja nav bijusi prokremliska, taču pēdējā laikā viņš izteicies pret militārā atbalsta palielināšanu Ukrainai, pieskaņojoties Donalda Trampa politikas kursam. Acīmredzami lielai daļai Rumānijas sabiedrības ir vēlme pielaikot koši mēļo beisboleni, un svētdienas balsojumā Simions ieguva labāko rezultātu – nepilnu 41% balsu. Divi nākamie pretendenti – neatkarīgais kandidāts, mēreni konservatīvais Bukarestes mērs Nikušors Dans un valdības koalīcijas kandidāts Krins Antonesku saņēma vairāk nekā 20% katrs, pie tam nepilns procents, par kuru Dans pārspēja Antonesku, noteica pie varas esošās koalīcijas izstāšanos no cīņas par valsts galvas amatu. Reaģējot uz to, premjerministrs Čolaku paziņojis par atkāpšanos no amata un sociāldemokrātu aiziešanu no koalīcijas, kura, pēc viņa vārdiem, esot zaudējusi leģitimitāti. Ievērojot spēku samēru esošajā parlamentā, grūti saskatīt kādu alternatīvu līdzšinējai varas koalīcijai. Kremļa svinību nervozais diženums Padomju–vācu  kara noslēguma gadadiena, oficiozajā padomju un mūsdienu Krievijas vēstījumā dēvēta par Uzvaras dienu, ir pašreizējā Kremļa režīma ideoloģiskā patosa koncertēšanas punkts. Pēdējās desmitgadēs tie ir Maskavas galvenie svētki, un jo sevišķi nozīmīgi tad, ja gadskārta apaļa, kā tas ir arī šogad. Īpašu nokrāsu tam visam piešķir arī šī brīža situācija – Krievijas uzsāktais un jau ceturto gadu turpinātais agresijas karš pret kaimiņvalsti Ukrainu. Zīmīga ir leģitīmās Ukrainas valsts varas uzstājīga dēvēšana par nacistisku, gluži tāpat kā Staļingradas vārda piešķiršana Volgogradas starptautiskajai lidostai, tā no jauna ierakstot Krievijas kartēs asinskārā padomju diktatora vārdu. Taču Ukraina pamanījusies manāmi pabojāt gaidāmo svinību spožumu un diženumu. Nu jau krietnu laiku ukraiņu lidroboti demonstrē spēju sasniegt lokācijas dziļi Krievijas iekšienē, vairakkārt sprādzieni skanējuši arī Maskavā un tās pievārtē, tai skaitā pēdējās pāris dienās. Šo uzbrukumu dēļ uz laiku tika slēgtas Maskavas tuvumā esošās lidostas. Kremļa režīmam būtu neiedomājams apkaunojums un trieciens reputācijai, ja kaut kas tāds notiktu 9. maija militārās parādes laikā Sarkanajā laukumā. Šai notikumā paredzēta augstu ārvalstu viesu klātbūtne, tai skaitā tiek cerēts uz Ķīnas valsts un kompartijas vadītāja Sji Dziņpina, Brazīlijas prezidenta Luiza Inasiu Lulas da Silvas un Vjetnamas prezidenta To Lama ierašanos. Mēģinājums nodrošināties pret nelāgiem pārsteigumiem, acīmredzot, ir Kremļa saimnieka piedāvātā trīs dienu uguns pārtraukšana no 8. līdz 10. maijam. Ukraina uz to atbildējusi ar pretpriekšlikumu – trīsdesmit dienu pamieru, kam Krievija nav piekritusi. Tad nu Volodimirs Zelenskis izteicies, ka Ukraina nevar uzņemties atbildību par kara apstākļos Krievijas teritorijā notiekošo un negrasās piedalīties spēlītēs, kam jārada patīkama svētku atmosfēra. Tomēr 6. maijā izdevums „The Washington Post” citējis vārdā nenosauktus Ukrainas bruņoto spēku pārstāvjus, kuri apgalvojuši, ka Kijiva negrasās rīkot kādus uzbrukumus 9. maija svētku parādes laikā, ciktāl tas var izraisīt pārāk niknu Maskavas atriebību un arī sadusmot Vašingtonu. Cita Ukrainas militārpersona izteikusies, ka ap Maskavu tiek koncentrētas pretgaisa aizsardzības sistēmas no visas Krievijas, tāpēc uzbrukumam būtu maz cerību uz efektu. Tikām maskavieši brīdināti svētku laikā neizmantot pirotehniku, piedraudot ar kriminālatbildību. Tāpat viņi brīdināti, ka šais dienās var tikt atslēgti tīmekļa sakari, un zināmi traucējumi jau bijuši vērojami pirmdien. Sagatavoja Eduards Liniņš.

Jeho nejnovější rolí je android Emil v seriálu Parťák na baterky. „Co jiného by si mohl dnes herec přát, než si zahrát umělého člověka. Byl to můj sen,“ ujišťuje. Je v seriálu poznat, že vyšetřovatel není člověk, ale robot? Jaký je jeho názor na umělou inteligenci? Připustil si někdy, že by hrál v Dejvickém divadle? Baví ho dodnes tanec a folklór? Má kroj? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeho nejnovější rolí je android Emil v seriálu Parťák na baterky. „Co jiného by si mohl dnes herec přát, než si zahrát umělého člověka. Byl to můj sen,“ ujišťuje. Je v seriálu poznat, že vyšetřovatel není člověk, ale robot? Jaký je jeho názor na umělou inteligenci? Připustil si někdy, že by hrál v Dejvickém divadle? Baví ho dodnes tanec a folklór? Má kroj?

Ako sa vyjadril pápež František o evolúcii či krste mimozemšťanov? Aký bol prínos jeho encykliky Laudato si'? Aké boli niektoré odozvy na tieto témy?----more---- Súvisiace dávky: PD#304: Katolícka cirkev a evolúcia  PD#188: Debaty o mimozemšťanoch Použité alebo odporúčané zdroje:   Barr, "Why Evolution is Not a Problem for the Catholic Church," 2023. Consolmagno, Would You Baptize an Extraterrestrial?, 2024. Coyne, Faith and Fact, 2015. O'Leary, Roman Catholicism and Modern Science, 2006. Pápež František, Laudato si', 2015.    ***   Baví ťa s nami rozmýšľať? Umožni tvorbu a pokračovanie podcastu na SK2811000000002943116091. Ďakujeme! 

In der aktuellen Episode des VertriebsFunk-Podcasts spreche ich mit Alexander Siegmund, einem ausgewiesenen Experten für betriebliche Altersvorsorge (bAV). Wir beleuchten die Chancen und Risiken der bAV und zeigen auf, wie sowohl Arbeitnehmer als auch Arbeitgeber von einer durchdachten Altersvorsorgestrategie profitieren können.​  

Dnes mám pre vás rozhovor so systémovým biológom Martinom Lukačišinom o hraniciach redukcionizmu cez prizmu tzv. emergencie, s ktorou operuje ako biológia tak aj filozofia. ----more---- Súvisiace dávky: PD#325: Rozhovor so Schmidtom o filozofii vedy  PD#323: Filozofia a veda: Nepriatelia či spojenci? PD#303: Liberálny naturalizmus: Je veda mierou všetkých vecí? PD#282: Kresťanstvo a vedecká revolúcia PD#185: Scientizmus: Bude mať veda odpoveď na všetko? ​​PD#96: Vedecká sekularizácia: nahradí čoskoro veda náboženstvo? PD#68: Premeny vedy a jej odluka od náboženstva V rozhovore zaznelo alebo odporúčame:  Filozofický víkend, www.filozofickyvikend.sk Deeptalky (online večerné kurzy), www.deeptalky.sk  Patreon PD, www.patreon.com/pravidelnadavka  Jakubov substack newsletter, substack.com/@dennikfilozofa *** Baví ťa s nami rozmýšľať? Podpor našu tvorbu priamo na SK2811000000002943116091 alebo cez Patreon (https://bit.ly/PDtreon), kde Ťa odmeníme aj my.

Im Payment & Banking Fintech Podcast sprechen Christoph Leser und Catherine Leser mit André Bajorat über die betriebliche Vorsorge – und warum sie mehr sein sollte als eine lästige Pflichtaufgabe für Unternehmen.

Od středy platí 25procentní cla na dovoz veškeré oceli a hliníku do Spojených států. Týkat se budou i Kanady, i když to vypadalo, že na ni americký prezident Donald Trump uvalí dvojnásobné tarify. „Bavíme se o obrovských clech. Je to skoro, jako když vám zakáží dovoz do jejich země. Na tom nevydělá nikdo ve smyslu ekonomického růstu, ekonomika bude trpět,“ soudí ekonomka Jana Matesová.

„Ve zdravotnictví se pohybuje obrovské množství peněz. Bavíme se jenom o 500 miliardách korun, které plynou z veřejného zdravotního pojištění. A pak jsou tu další peníze, které plynou z dotací,“ vysvětluje bývalý náměstek ministra zdravotnictví, současný člen NERV a řídící partner Advance Healthcare Management Institute Pavel Hroboň. „Dotace je ojedinělá možnost velkého přílivu peněz, a takové příležitosti přitahují lidi, jejichž morální kodex není neprůstřelný,“ dodává.

ASV kopā ar Krieviju nobalso pret ANO rezolūciju par kara izbeigšanu Ukrainā. Bundestāga vēlēšanās uzvar kristīgie demokrāti. Aktualitātes analizē Latvijas Ārpolitikas institūta pētnieks Sandis Šrāders un Austrumeiropas politikas pētījumu centra pētnieks Armands Astukevičs. Bundestāga vēlēšanu spožums un posts Nav piepildījušās bažas, ka Īlona Maska un viceprezidenta Vensa klajais atbalsts Vācijas labējiem radikāļiem būs nesis tiem negaidītus panākumus, un ka 23. februārī notikušo Bundestāga vēlēšanu rezultāti šai ziņā varētu būtiski atšķirties no aptauju datiem, ciktāl partijas „Alternatīva Vācijai” vēlētāji varētu slēpt savu patieso izvēli. Aptaujas izrādījušās tuvas patiesībai, un labēji radikālie ieguvuši apmēram tik, cik tika lēsts – nepilnu 21% vēlētāju balsu, kas gan arī ir spožs rezultāts, salīdzinot ar iepriekšējo, un dos Alises Veidelas vadītajam spēkam otru lielāko Bundestāga frakciju. Tomēr vēlēšanu īstenie uzvarētāji, protams, ir mēreni labējie – Vācijas Kristīgi demokrātiskā partija līdz ar tās pastāvīgo satelītu Bavārijas Kristīgi sociālo partiju. Pat bez īpaši liela vietu skaita pieauguma, kristīgie demokrāti atguvuši Bundestāga lielākās frakcijas statusu. Smagākos zaudējumus vēlēšanas nesušas līdzšinējās valdošās koalīcijas partijām. Sociāldemokrāti zaudējuši vairāk nekā divas piektdaļas mandātu, zaļie – apmēram ceturtdaļu, bet liberālā Brīvo demokrātu partija vispār nav tikusi pāri piecu procentu barjerai un palikusi ārpus parlamenta. Tāpat dažu procenta simtdaļu tikšanai Bundestāgā pietrūcis kreisi populistiskajai Zāras Vāgenknehtas savienībai, kurai balsis atņēmusi tai ideoloģiski tuvā bet daudz vecākā un iesakņotākā Kreisā partija. Rezultātā ir radīti visi priekšnoteikumi t.s. Lielās koalīcijas – kristīgo demokrātu un sociāldemokrātu tandēma – izveidei, ciktāl kopā šīm partijām ir trīssimt divdesmit astoņas no sešsimt trīsdesmit Bundestāga vietām. Atkrīt bažas par to, kā klātos, ja vajadzētu piepulcināt koalīcijai vēl trešo partneri, kas, visdrīzāk, būtu zaļie, kam ar kristīgajiem demokrātiem ir krietni daudz nesaskaņu. Pēc visa spriežot, vācieši atkal tiks pie valdības, kāda tiem bija lielāko daļu kancleres Merkeles valdīšanas laika. Tomēr centriskajiem spēkiem nav iemesla ļauties politiskam apmieram. Visa kādreizējās Vācijas Demokrātiskās Republikas teritorija, ar teju ģeogrāfisku precizitāti, ir kļuvusi par radikālo partiju dominances zonu. Tikai kādreizējā Rietumberlīnē un Potsdamas apkārtnē vēlētāji balso par kristīgajiem demokrātiem un sociāldemokrātiem, savukārt kādreizējā Berlīnes mūra rajonā – par zaļajiem. Tikām lielākā daļa Austrumberlīnes, Erfurte un Leipcigas dienviddaļa ir par Kreiso partiju, bet visa pārējā Austrumvācija – par „Alternatīvu Vācijai”. Var piebilst, ka šajās zemēs ir arī manāmi zemāka vēlētāju aktivitāte. Vai „Amerikas laikmeta” beigas? 24. februārī Apvienoto Nāciju organizācijā notikušais vēl pirms pāris mēnešiem būtu neiedomājams – Savienotās Valstis balsojumā nostājās pret saviem gadu desmitiem uzticamajiem partneriem Rietumos un ieņēma klaji prokremlisku pozīciju. Sakarā ar trešo gadadienu kopš Krievijas pilna mēroga iebrukuma Ukrainā Apvienoto Nāciju Ģenerālā asambleja balsoja par Eiropas valstu izstrādātu rezolūciju, kas nosodīja Krieviju kā agresorvalsti un pieprasīja Ukrainas teritoriālā veseluma atjaunošanu. Savienoto Valstu vēstniece Dorotija Šeia, savā uzrunā deklarējusi nepieciešamību izbeigt asinsizliešanu, balsoja kopā ar Krieviju un tās satelītiem un sabiedrotajiem. Rezolūcija gan ar balsu vairākumu tika apstiprināta, taču vēlāk savu, Kremlim labvēlīgo variantu, Vašingtona izdabūja cauri Apvienoto Nāciju Drošības padomes balsojumā. Pēdējo dienu fundamentālo pavērsienu Savienoto Valstu līdzšinējās politikas kontekstā ļoti izsmeļoši un precīzi raksturojis raidsabiedrības MSNBC komentētājs Lorenss O'Donels. Savā 24. februārā komentārā viņš pauda: „Donalds Tramps šodien iegāja vēsturē. Un šodiena kļuva par dienu, kas paliks ar neslavu prezidentūras vēsturē, jo šodien Donalds Tramps formāli atmeta nostāju, ko katrs Amerikas prezidents ir ieņēmis, kopš Franklins Delano Rūzvelts kaldināja amerikāņu uzvaru Otrajā pasaules karā, – Brīvās pasaules līdera nostāju. Katrs nākamais prezidents līdz Donaldam Trampam pildīja šo lomu, īpaši jau Apvienoto Nāciju Organizācijā. Ik dienu visā Apvienoto Nāciju vēsturē Amerikas prezidenta vēstnieks Apvienotajās Nācijās vienmēr nostājās brīvības pusē. Amerikas Savienotās Valstis ANO balsoja kopā ar pasaules brīvajām nācijām pret pasaules visnežēlīgākajām diktatūrām, kas gandrīz vienmēr nozīmēja balsošanu pret Padomju Savienību. 21. gadsimtā, kad Krievijas prezidents Vladimirs Putins atkal sāka pārvērst Krievijas valdību par diktatūru, Amerikas Savienoto Valstu līderība Brīvajā pasaulē nozīmēja ANO nostāties pret Krievijas agresiju. Kad Krievija tieši pirms trim gadiem iebruka Ukrainā, ANO pieņēma sešas rezolūcijas pret Krievijas agresiju. Un ASV līdz pat šodienai ikreiz balsoja kopā ar Brīvo pasauli pret Krievijas karu pret Ukrainu. Šodien ANO kārtējo reizi apstiprināja rezolūciju, kas nosoda Krievijas karu pret Ukrainu. Un pirmo reizi vēsturē ASV nestāvēja brīvības pusē. Pirmo reizi vēsturē ASV Apvienotajās Nācijās balsoja kopā ar diktatoru pret Brīvo pasauli. Donalds Tramps Apvienoto Nāciju Organizācijā balsoja kopā ar Vladimiru Putinu. No šodienas, ja ir kāds Brīvās pasaules līderis, tad tas nav Amerikas Savienoto Valstu prezidents.” Sagatavoja Eduards Liniņš.

Vanessa a Xander Marin napísali knihu Sax Talks, 5 rozhovorov o sexe, ktoré potrebujete mať keď chcete lepší sexuálny život. My sme sa pozreli na prvé 4 metódy ktoré nám odporúčajú. Podcastové aplikace nám nic neplatí. Moc vám děkujeme za odběry, díky nim můžeme fungovat.