Podcasts about BAV

Ztvárnil Alexandra Dubčeka i Gustáva Husáka. „Baví mě hrát skutečné postavy – hlavně když mám k dispozici obrazový materiál. Sleduju, jak se třeba tváří, když jsou nervózní. Z toho se dá poskládat psychologický profil,“ prozradil herec Adrian Jastraban v pořadu Blízká setkání s Michaelou Maurerovou. Cítí se dnes být víc Čechem či Slovákem? Proč tvrdí, že se potloukal po školách? Jak ze sebe „svléká“ postavu? Odmítá některé role hrát?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ztvárnil Alexandra Dubčeka i Gustáva Husáka. „Baví mě hrát skutečné postavy – hlavně když mám k dispozici obrazový materiál. Sleduju, jak se třeba tváří, když jsou nervózní. Z toho se dá poskládat psychologický profil,“ prozradil herec Adrian Jastraban v pořadu Blízká setkání s Michaelou Maurerovou. Cítí se dnes být víc Čechem či Slovákem? Proč tvrdí, že se potloukal po školách? Jak ze sebe „svléká“ postavu? Odmítá některé role hrát?

"Varu pilnīgi skaidri teikt, ka viņi abi – Vāgners un Mocarts – ir mani mīļākie komponisti, un tas ir tāpēc, ka viņu šedevri ir paredzēti skatuvei. Arī Mocarta labākie darbi ir viņa operas. Un man patīk strādāt ar dziedātājiem, man patīk vokālā mūzika, man patīk cilvēka balss, un drāma, muzikālais teātris. Tas ir mans dzīves ceļš," saka Tarmo Peltokoski - šosezon vēl Latvijas Nacionālā simfoniskā orķestra galvenais diriģents un mākslinieciskais vadītājs. 9. augustā Cēsu Mākslas festivālā viņa vadībā atkal skanēs Riharda Vāgnera mūzika, un Cēsu koncertzāle atkal kļūs par "Ziemeļu Baireitu", kā to dēvē diriģents Peltokoski, kuram "Parsifāls" būs jau trešais Vāgnera operas koncertiestudējums Cēsīs pēc "Zīgfrīda" un "Dievu mijkrēšļa", savukārt simfonisko koncertu programmās kopā ar Latvijas Nacionālo simfonisko orķestri viņš vēris arī citu Vāgnera operu – "Valkīras", "Tanheizera", "Tristana un Izoldes lappuses". "Parsifāla" koncertuzvedumā piedalīsies daudz mūsu lielisko opersolistu: Edgars Ošleja, Marlēna Keine, Ilze Grēvele-Skaraine, Gunta Gelgote, Tatjana Trenogina, Inna Kločko, Irma Pavāre, Artjoms Safronovs, Edgars Auniņš un Viesturs Vītols, kā arī Valsts Akadēmiskais koris "Latvija". Notiks arī ieraksts, ko "Klasikas" vilnī paredzēts raidīt 30. augustā. Ar Tarmo Peltokoski tiekamies nelielā, bet svarīgā sarunā, kas notika spraigā mēģinājumu gaisotnē, īsi pirms mēģinājuma 1. augusta pēcpusdienā, Latvijas Nacionālā simfoniskā orķestra šībrīža mājvietā Kongresu namā, diriģenta darbistabā. "Parsifāls" ir visaptverošs  Maruta Rubeze: Sveicot jūs Rīgā un Cēsīs jeb vietā, sauktā Wenden, kā to, ziņojot par sava mākslinieka aktivitātēm, raksta ierakstu kompānija Deutsche Grammophon, lūdzu, raksturojiet Vāgnera operas "Parsifāls" īpašo vietu jūsu personīgajā "apsēstībā" gan ar Vāgneru, gan operas žanru kopumā, zinot arī to, ka iestudēt "Parsifālu" ir viens no jūsu sapņu piepildījumiem. Tarmo Peltokoski: Diezgan objektīvi raugoties, tā ir viena no divām smagnējām Vāgnera partitūrām - "Parsifāls" un "Tristans UN Izolde. Tās abas savā ziņā paceļas augstu pāri virs "Nībelunga gredzena" savas hromatiskās rakstības un filozofiskās sarežģītības ziņā, kas arī padara tās ļoti īpašas. Protams, tas ir viņa pēdējais un savā ziņā sarežģītākais darbs, īpaši otrais cēliens, un Kundri tēls ir dīvainākā lieta, ko viņš jelkad ir izdomājis, un kurā viņam bija jāapvieno dažādas mitoloģijas un tēlus. "Parsifāls" savā veidā ir visaptverošs – reliģiju, filozofiju, tradīciju un dažādu leģendu apkopojums, un viss šeit saplūst kopā, dažkārt pat nedaudz šizofrēniskā veidā. Arī muzikālo stilu daudzveidība šeit ir satriecoša. Mums ir pilnībā diatoniskā Grālu raksturojošā mūzika ar pasaulē maģiskāko orķestrāciju, un tad mums ir Amfortasa ciešanu hromatismi, un Kundri un Klingzora šausminošās disonanses, un naivās fanfaras, kas raksturo jauno Parsifālu, kurš pēc tam, veicot garu līdzjūtības un apgaismības ceļojumu, kļūst par Grāla karali. Šī opera patiešām ir bijusi viena no manām lielākajām mīlestībām jau kopš 11, 12 gadu vecuma... No Vāgnera pirmās idejas par "Parsifālu" līdz pirmuzvedumam pagāja veseli 25 gadi, akurāt jūsu šībrīža vecums, vai varat raksturot šo ceļu, kas nebūt nebija vienkāršs? Jā, tas tā ir, kaut kā viņam visu savu darbu idejas radušās krietni iepriekš. Savā autobiogrāfijā, kuru patiesībā rakstīja viņa sieva Kozima,  Vāgners atsaucas uz kādu Lielo Piektdienu, - der Karfreitag - Šveicē. Bet ir pierādījumi, ka šis stāsts patiesībā ir izdomājums, kā tas ir ar daudziem stāstiem Vāgnera autobiogrāfijā Mein Leben. Bet šī ideja tiešām viņu pavadīja vairākus gadu desmitus. Viņš lasīja Volframa fon Ešenbaha Parsifālu un citas tā paša virziena leģendas. Bet vispirms viņš, protams, 40. gadu beigās komponēja "Loengrīnu", un "Parsifāls" prasīja diezgan ilgu laiku. Visbeidzot, pēc "Nībelunga gredzena" pirmizrādes un pārcelšanās uz Baireitu 1876. gadā  viņš varēja veltīt visu savu laiku "Parsifālam", un tas ir vienīgais darbs, kas rakstīts tieši Baireitas Svētku namam jo, līdz tam viņš joprojām īsti nezināja, kā tas darbosies. Pēc "Nībelunga gredzena" pirmizrādes beidzot tas tapa skaidrs, kāds patiesībā ir šis uzceltais nams, un tad tika uzrakstīts "Parsifāls", paturot prātā šī nama specifisko akustiku. Sākotnēji "Parsifālu" drīkstēja atskaņot tikai Baireitā  Parsifāla pirmajā un trešajā cēlienā ir tikpat kā vienīgi lēna mūzika, kas sarakstīta tā, lai perfekti atbilstu Baireitas akustikai.  Un mēs zinām, ka sākotnēji bija aizliegts to atskaņot jebkur citur, tikai Baireitā. Diemžēl pēc Vāgnera nāves šis aizliegums tika atcelts. Metropolitēna opera vēlējās to atskaņot, un, protams, ikviens vēlas to atskaņot. Un ar prieku mūsdienās mēs varam teikt, ka Cēsis ir mūsu "Ziemeļu Baireita", par ko esmu ļoti laimīgs. Tas ir Vāgnera pēdējais darbs. Pirmizrāde notika 1882. gada jūlijā, tikai pusgadu pirms viņa nāves Venēcijā. Vai šajā partitūrā  ir kas tāds, kas apliecina to, ka Vāgners apzinājās šo sava pēdējā darba vēstījumu, to, ka tas ir tāds kā viņa testaments? Domāju, viņš zināja, ka mirs… Bet pēdējās lappuses mani aizkustina jo īpaši, paturot prātā, ka tas bija viņa pēdējais darbs. Un mēs zinām, kā viņa, tā teikt, audžudēls tajā laikā, Frīdrihs Nīče, ļoti agresīvi vērsās pret darbu, sakot, ka pat Vāgners paklanījies krusta priekšā, un sāka aktīvi Vāgneru par to ienīst. Bet pat Nīče atzina, ka šī skaņdarba Prelūdija, stingri muzikāli runājot, bija kaut kas tik skaists, ka viņš nevarēja atrast neko līdzvērtīgu nekur citur nevienā citā mākslā, kam  es pilnībā piekrītu. To nevar reducēt līdz Mikipeles līmeņa vienkāršībai Kāda nozīme šajā darbā ir Vāgneram tik raksturīgajiem vadmotīviem, vai tie kaut kādā veidā īpaši izcelti arī partitūrā? Vāgners, protams,  izmanto savas tehnikas, bet ne tik acīmredzamā veidā kā "Gredzenā". Jo "Gredzenā" ir neticami sarežģīta vadmotīvu sistēma. Un gan "Tristanā", gan "Parsifālā" motīvu nav tik daudz, un viņam nav tik daudz vietas, lai tos attīstītu. Tomēr mēs varam skaidri redzēt, kā viņš attīsta Parsifāla motīvu, kas pirmajā un otrajā cēlienā savā formā ir ļoti vienkāršs, fanfarveidīgs, un kā III cēlienā tas kļūst klīstošāks, un rodas sajūta, ka viņš ir apmaldījies. Un tad pavisam drīz pēc tam, kad viņš ir svaidījis karali, tad tas beidzot kļūst tikpat triumfāls, kādam tam vienmēr bijis lemts būt. Un, piemēram, pats sākums: šī garā, lidojošā melodija Labemol mažorā, tā sastāv no daudziem dažādiem motīviem, kas pēc tam atsevišķi parādās visu laiku. Un man īsti nepatīk dot tiem nosaukumus, jo arī pats Vāgners nebija mierā, ka cilvēki viņa tēmām mēģina dot nosaukumus, tieši to viņš nevēlējās, jo tas kaut kā viņa mūziku trivializē un padara to pārāk vienkāršu, un kaut kā liek tai izskatīties pēc mūsdienu filmu mūzikas, kā tas patiesībā nav. Tā ir daudz sarežģītāka un pārdomātāka, un to nevar reducēt līdz Mikipeles līmeņa vienkāršībai. Baireitā jūtos kā debesīs Vai esat bijis Baireitā? Jā, es nupat tur atkal biju, pagājušajā mēnesī pat divas reizes, "Parsifālu" tur skatījos gan pagājušajā gadā, gan gadu iepriekš, un tā patiešām ir mana iecienītākā vieta, kur atrasties, Baireitā es jūtos kā debesīs. Un ir interesanti, ka pirmos Grāla zvanus būvēja vietējais klavieru fabrikas uzņēmums Steingraeber & Söhne, un man ir ļoti paveicies apmesties Šteingrēberu mājā, kad vien esmu Baireitā. Pazīstu šo ģimeni un šo Šteingrēberu klavieru fabriku, ko 1852. gadā dibināja Eduards Šteingrēbers un par kuru tagad rūpējas jau septītā paaudze. Viņiem ir milzīga, 18. gadsimtā celta māja, un es tur apmetos katru reizi, kad esmu Baireitā. Tur ir daudz oriģinālo Grāla zvanu kopiju, kuras Vāgners personīgi pasūtīja Eduardam Šteingrēbera kungam "Parsifāla" pirmatskaņojumam 1882. gadā. Un ir patiešām jautri šos zvanus spēlēt, tā kā šī saikne ar Baireitu tiešām ir ļoti īpaša. Ir zināms, ka Tarmo Peltokoski vadībā Somijā Eurajoki festivālā "Bel Canto" ir iestudēts Riharda Vāgnera "Nībelunga gredzena" cikls, kā arī "Tristans un Izolde". Vai Somijā Vāgners ir mīlēts komponists? Domāju, nepietiekami. "Parsifāls" Somijā pēdējo reizi tika spēlēts Nacionālajā operā 2018. gadā, un es, protams, biju tur klāt. Betto varētu darīt daudz biežāk.  Vāgners un Mocarts ir mani mīļākie komponisti Lūkojot ierakstu kompānijas Deutsche Grammphon mājaslapā, kur atrodamas ziņas par Tarmo Peltokoski aktualitātēm, līdzās Vāgneram izceļas arī Mocarta vārds: tuvākā laikā uz vairākām skatuvēm Tarmo Peltokoski vadībā tiks uzvestas operas "Burvju flauta" un "Dons Žuans". Vai tā ir sagadīšanās vai apzināta vēlme? Jā. Varu pilnīgi skaidri teikt, ka viņi abi ir mani mīļākie komponisti, un tas ir tāpēc, ka viņu šedevri ir paredzēti skatuvei. Arī Mocarta labākie darbi ir viņa operas. Un man patīk strādāt ar dziedātājiem, man patīk vokālā mūzika, man patīk cilvēka balss, un drāma, muzikālais teātris. Tas ir mans dzīves ceļš. Protams, jums labi pazīstams ir Latvijas Nacionālais simfoniskais orķestris, bet šogad mēs iepazīsim arī virkni jaunu dziedātāju, no kuriem vairākiem tās būs arī šo lomu debijas?  Jā, šeit ir daži debitanti:  Martina Dike dzied savu pirmo Kundri lomu, arī Klingzors to dara pirmo reizi. Bet mums ir ļoti paveicies, ka galvenajās lomās ir Stefens Millings un Mihaels Veiniuss, kuri to ir darījuši daudzas, daudzas reizes. Stefens ir dziedājis Gurnemancu simtiem reižu. Amfortass ir Nikolass Braunlijs -  jauna superzvaigzne uz Vāgnera skatuves, kurš jau ir Baireitā un nākamajās sezonās dziedās savu pirmo Votānu Bavārijas Valsts operā. Tāpēc mums ir ļoti paveicies ar šo jauno, superlielo vārdu. Ir tik daudz mūzikas, ka pietiek ikvienam Tuvākajā laikā mēs piedzīvosim vēl vienu ar Jums saistītu lielo notikumu – Rīgā ar somu mūzikas programmu atkal atgriezīsies jūsu skolotājs Jorma Panula… Vai arī viņš savulaik ko ieteicis, ko mācījis par Vāgneru? Nē, ne gluži. Vāgners nekad nav bijusi Jormam tuva  lieta. Viņš nekad nav bijis īsts operas diriģents un nekad īsts Vāgnera cienītājs, mēs gan kopā uztaisījām vairākus iestudējumus "Zīgfrīdam",  kas Jormam ļoti patīk. Man laikam vēl nebija pat 15 gadu, kad darīju to pirmoreiz kopā ar viņu. Bet es vienmēr esmu zinājis, ka Vāgners ir man tuvs, un arī Jorma to ir zinājis, un vienmēr par to uzjautrinājies. Bet ir tik daudz mūzikas, ka pietiek ikvienam, un, galvenais, es ļoti priecājos, ka Jorma atkal būs Rīgā. Es tur parādīšos pavisam nedaudz, tas būs Jormas koncerts.

Pokud má být tento podcast o obyčejných lidech, kteří žijí neobyčejný život, tak Dan je ukázkový host.Už před nahráváním jsem tušila, že Dan je tak trochu střelec, ale netušila jsem, že je až takový blázen a jeho život je až tak neobyčejný.Bavíme se o práci v Norsku, o tom, jak si dokáže za 4 měsíce vydělat na zbytek roku a ještě k tomu cestovat po světě. Jaké nejzajímavější práce dělal, jak si najít práci v Norsku a co k tomu potřebuješ, kolik si vyděláš atd.Dan je přeborník ve stopování, takže se ho ptám na stopařské tipy a bizarní zážitky. Bavíme se taky o tom, co ho stopování učí, nebo o jeho oblíbené X-Challenge.Musím říct, že se mi Danův pohled na život líbí a myslím si, že bychom se jím všichni měli alespoň trochu inspirovat.

Herzlich willkommen zur neuen Folge des Makler und Vermittler Podcasts! Heute spricht Benedikt Deutsch mit Nadine Romming, einer erfahrenen und vielseitigen Versicherungsmaklerin. Nadine gibt spannende Einblicke in ihren persönlichen Werdegang, ihren Alltag bei VERMAS Versicherungsmakler Service GmbH und verrät, wie sie privates und berufliches unter einen Hut bekommt. Ihr erfahrt, warum sie sich so stark für die Makler-Community engagiert, wie sie ihr Wissen im Gewerbegeschäft aufbaut und weitergibt, und welche Rolle funktionierende Prozesse sowie Servicevereinbarungen in ihrem Unternehmen spielen. Viel Spaß beim Zuhören!

Po dlouhé době jsem v Praze, mám i trochu času, a tak zamířím na Malou Stranu. Chci se v parku Holubička podívat na brutalistní betonovou instalaci výtvarníka Krištofa Kintery. Baví mě jeho provokace, věže z elektrospotřebičů, šepotající rypadla a upocené betonové domy. Baví mě, že Krištof sice myslí environmentálně, ale bez únavného moralizování. Jen klade tiché otázky.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Die Themen im heutigen Versicherungsfunk Update sind: BVK begrüßt Stärkung der betrieblichen Altersvorsorge Der Bundesverband Deutscher Versicherungskaufleute (BVK) unterstützt die Pläne der Bundesregierung. Das Bundesministerium für Arbeit und Soziales hat einen Referentenentwurf zur Reform der betrieblichen Altersvorsorge vorgelegt. Ziel ist es, die bAV attraktiver zu gestalten und ihre Verbreitung zu erhöhen. Kritisch sieht der Verband dagegen, dass das Sozialpartnermodell gestärkt werden soll – mit dem die bAV allein zwischen den Sozialpartnern ausgehandelt wird. FondsKonzept ermöglicht Sprung ins VEMA-Portal Die FondsKonzept Assekuranzmakler GmbH ermöglicht Maklern ab sofort in Zusammenarbeit mit der VEMA eG den direkten Sprung vom jeweiligen Kundenvertrag im smartMSC ins VEMA-Portal – schnell, sicher und ohne erneutes Einloggen. Dank standardisierter Deeplinks wird der Informationszugriff deutlich einfacher, einheitlicher und spart wertvolle Zeit. Die Bayerische will Antragsprozess für Sach-Police mit KI-StartUp vereinfachen Die Versicherungsgruppe die Bayerische und das Tech-Startup muffintech starten ein gemeinsames Pilotprojekt, um den digitalen Antragsprozess für Sachversicherungen mit Künstlicher Intelligenz zu vereinfachen. Erstmals soll eine KI-Lösung von muffintech zur aktiven Unterstützung des Antragsprozesses und damit zur Verkaufsförderung eingesetzt werden. Das soll zunächst im Bereich Zahnzusatzversicherung getestet und später in der Hausratversicherung fortgesetzt werden. Global-Finanz setzt auf Dipay Die Global-Finanz AG und die Dipay GmbH schließen eine strategische Partnerschaft für alternative Vergütungsmodelle. Der Allfinanz-Dienstleister wird seinen Partnern dadurch den Einsatz von Service- und Vergütungsmodellen ermöglichen. „Als unabhängiger Allfinanz-Dienstleister setzen wir seit Jahrzehnten Maßstäbe in der ganzheitlichen Vermögensberatung“, erklärt Bernd Steinhart, Vorstand Vertrieb der Global-Finanz AG. MRH Trowe integriert Finance-Kompetenz MRH Trowe hat die 2024 übernommene Hansekontor Maklergesellschaft mbH im Juli 2025 auf die MRH Trowe Credit & Finance GmbH verschmolzen und die Geschäftsführung neu geordnet. Neben Dirk Dahlheimer als Sprecher der Geschäftsführung wurden Ralf Dirschauer und Ralf-Patric Paps zu Geschäftsführern bestellt. Außerdem wurden die Anteile an der Tochtergesellschaft Hansekontor West GmbH in Köln auf 100 % aufgestockt. Das Unternehmen läuft künftig unter MRH Trowe Credit & Finance West GmbH. Jens Jonen bleibt weiterhin in der Geschäftsführung der Gesellschaft, die durch Dirk Dahlheimer ergänzt wird. BCA steigert Umsatz und EBITDA deutlich Bei der BCA AG stieg der Gesamtumsatz 2024 gegenüber dem Vorjahr um 14,1 % auf 80 Millionen Euro. Der Rohertrag blieb mit 17,2 Millionen Euro stabil. Das EBITDA stieg auf 2 Mio. Euro (2023: 1,2 Mio. Euro).

Die aktuellen Wirtschaftsnachrichten mit Michael Weyland   Thema heute:      Jeder zweite Arbeitnehmer betroffen: Wie es mit der bAV nach einem Jobwechsel weitergeht - Weiterführen, übertragen oder neu abschließen?   Trotz der schwachen Konjunktur wechseln viele deutsche Arbeitnehmer den Job - aus eigener Initiative oder wider Willen. Doch eine neue Arbeitsstelle hat Auswirkungen - auch auf die spätere Rente: Laut der Deutsche Clearing-Stelle DCS haben über die Hälfte der Beschäftigten (52%) eine betriebliche Altersversorgung (bAV) im Gepäck. Was sollten sie beim Wechsel tun mit bestehenden Verträgen: Weiterführen, übertragen oder neu abschließen? Pauschale Lösungen gibt es nicht - dafür aber klare Entscheidungsmerkmale.   Variante 1 - Weiterführung der bAV: Grundsätzlich können Arbeitnehmer ihre Direktversicherung innerhalb eines Jahres vom neuen Arbeitgeber übernehmen lassen. Das hat den Vorteil, dass der Vertrag unverändert bestehen bleibt - im Idealfall mit guten Zinsen. Allerdings besteht kein verbrieftes Recht auf eine Weiterführung - regelmäßig wird diese Variante abgelehnt: Da Unternehmen sämtliche Rechte und Pflichten übernehmen, sorgen sie sich um arbeitsrechtliche Risiken und verwaltungstechnische Komplexität. In diesem Fall können Beschäftigte ihre Direktversicherung zumindest privat fortführen. Weitere Variante: Der Vertrag kann beitragsfrei gestellt werden - das bereits angesparte Kapital verzinst sich zu den bisherigen Konditionen weiter.       Variante 2 - Übertragung der bAV in das Versorgungssystem des neuen Arbeitgebers: Sofern eine direkte Weiterführung nicht möglich oder gewünscht ist, können Beschäftigte ihre bAV auf einen neuen Vertrag beim nachfolgenden Arbeitgeber übertragen. Der Haken daran: Aufgrund des Neuabschlusses - möglicherweise bei einem anderen Anbieter - können Konditionen ungünstiger ausfallen. Das gilt insbesondere, wenn Arbeitnehmer bislang über Verträge mit hohen Garantiezinsen und guten Rentenfaktoren verfügen. Auch ist der bürokratische Aufwand für beide Seiten bei dieser Option am höchsten.        Variante 3 - Neuabschluss: Da Arbeitnehmer ein gesetzlich garantiertes Anrecht auf eine Entgeltumwandlung im Zuge einer bAV haben, ist ein Neuabschluss immer möglich - auch, wenn im vorherigen Job keine betriebliche Altersversorgung bestand. Die gängigsten Varianten sind die Direktversicherung, die Pensionskasse oder der Pensionsfonds. Ein Neuabschluss geht in der Regel innerhalb kurzer Zeit über die Bühne. Übrigens: Eine Kündigung und damit verbundene vorzeitige Auszahlung der bAV kommt in der Regel nicht in Betracht - dem hat der Gesetzgeber eine Reihe von Riegeln vorgeschoben.   Diesen Beitrag können Sie nachhören oder downloaden unter:

Než přišel do studia, uplaval ráno padesát bazénů. Ví to přesně, protože aby se nespletl, počítá uplavané bazény jako zlomky. Jeho prvním vzděláním byla střední zahradnická škola, a prý dodnes zná zpaměti latinské názvy pěti a půl tisíc rostlin. A do studia přišel v tričku s motivem filmu Kmotr. Ale prý to žádný podtext ani skrytý význam nemělo.Kdybyste neznali jméno mého hosta z titulku, asi byste po těchto informacích těžko tipovali, že jde o jednoho z aktérů tzv. bitcoinové kauzy. Česká politika i média jí žijí už mnoho týdnů, zatím však moc netušíme, co se vlastně seběhlo.V dnešní epizodě bude rozhovor právě se soudním znalcem Jiřím Bergerem. Známe se jen od vidění, ale dlouho, už od devadesátých let, kdy já o rodícím se českém webu psal do Reflexu a připravoval televizní pořad Zavináč, a on byl jako zakladatel serveru Notebooky.cz jedním z internetových pionýrů.Samotný rozhovor s Bergerem je dlouhý, a delší je i tento “propagační” text. Bitcoinová kauza je složitá, a je asi důležité náš rozhovor zarámovat do toho, co o této kauze zatím víme a co se o ní pouze dohadujeme.Jiří Berger je mužem mnoha oborů i profesí, a soudní znalectví v oboru kybernetika je jen jednou z nich. Příběh bitcoinové kauzy začal 7. března v kanceláři na pražské Bělehradské třídě. Kromě Bergera tam byl i advokát Kárim Titz, který zastupuje Tomáše Jiřikovského, pravomocně odsouzeného provozovatele nelegálního online tržiště Nucleus na takzvaném darknetu. Předmětem zájmu je starý kus výpočetní techniky, který má údajně ukrývat digitální jmění v bitcoinech. Později do kanceláře dorazil i notář.Berger, jako státem aprobovaná technická autorita, měl za úkol otevřít Jiřikovského bitcoinovou peněženku, ověřit její obsah a dohlédnout na převod části prostředků českému státu formou „daru“. To také podle svých slov udělal, transparentně a odborně správně.Bezprostředním výsledkem je převod bitcoinů v hodnotě zhruba jedné miliardy korun na účet Ministerstva spravedlnosti. Brzy se však ukáže, že to byl pouhý zlomek celkové částky. Objevují se informace, že v peněženkách spojených s Jiřikovského aktivitami mohly být prostředky v hodnotě až dvanácti miliard korun. Zbytek zůstal buď nedostupný, nebo zmizel.Trvalo řadu týdnů, než se informace o daru Jiříkovského dostaly do médií. Jiří Berger se ocitl v epicentru politického skandálu. Jedno jisté: jakkoli jeho jméno veřejnost neznala, nebyl a není nějakým bezejmenným expertem s kulatým razítkem. Jeho profesní dráha je mozaikou zdánlivě nesourodých prvků, které však dohromady tvoří obraz mimořádně schopného a ambiciózního člověka.Bergerova kariéra stojí na unikátním vzdělání. Vystudoval informatiku na České zemědělské univerzitě, získal titul MBA a překvapivě absolvoval i skladatelské oddělení Konzervatoře Jaroslava Ježka. Tato kombinace technického a uměleckého vzdělání naznačuje myšlení, které se neomezuje na jedinou disciplínu.A když jsem u vzdělání, Berger absolvoval prestižní akademii projektového leadershipu v americké NASA v roce 2014. Jde o elitní centrum, které školí manažery pro řízení nejkomplexnějších a nejrizikovějších projektů na světě, srovnatelné s vesmírnými misemi.Jak jsem říkal, Berger se už v devadesátých letech etabloval jako úspěšný podnikatel. V roce 2002 prodal internetové vydavatelství Notebooky.cz mediální společnosti MAFRA, kde se stalo součástí portálu Technet.Jeho klíčovými firmami jsou FRACTAL s.r.o. a e-FRACTAL s.r.o.. Nejde o malé IT firmy; podle veřejných registrů uzavřely se státními institucemi stovky smluv v hodnotě desítek milionů korun. Společnost FRACTAL působí jako významný prodejce letenek pro korporátní klientelu.Globální ambice dokresluje projekt PhoneCopy.com. Jde o fungující službu pro zálohu a synchronizaci dat z mobilních zařízení, která má díky nástupu cloudu své nejlepší období sice už za sebou, ale i tak se může pochlubit více než 1,25 milionem aktivních uživatelů po celém světě. Berger jako CEO firmy je do projektu aktivně zapojen, což dokládají i jeho příspěvky na firemním blogu.Bergerova expertíza není jen praktická, ale i teoretická. Je držitelem amerického patentu č. 7,904,431 s názvem „Metoda a systém pro automatizované modelování požadavků”. Tento patent není jen formalitou; jeho principy se aktivně používají.Je spoluautorem několika odborných článků publikovaných v recenzovaných vědeckých časopisech, které se týkají českého systému eRecept. Jeho výzkum se soustředí na využití procesního modelování ke zefektivnění implementace složitých IT systémů ve veřejné správě. To bylo v projektu eReceptu použito například pro efektivní začlenění záznamů o očkování proti covidu.A pak je tu druhá tvář Jiřího Bergera, jeho kariéra soudního znalce a vlivného konzultanta. Napsal podle svých slov nepočítaně posudků, ale minimálně dva “vyčuhují”, protože se dotýkají opět svého času mediálně sledovaných kauz: pražské Opencard a výběrového řízení na mýtný systém, provozovaný firmou Kapsch.Plus samozřejmě již zmíněné účinkování v bitcoinové aféře. V ní čelí podezření i stížnostem, které poukazují na možný střet zájmů. Ale podle Bergera probíhalo vše standardně a nevybočilo z běžné praxe. Co bylo nestandardní, je astronomická suma, o kterou jde.Ano, zřejmě se podařilo obnovit přístup pouze k části bitcoinů, kterými Jiříkovský kdysi disponoval, ale jak říká Berger, a velmi srozumitelně to vysvětlil i Patricku Zandlovi, který o tom napsal text na svůj web Marigold, mělo to čistě technický důvod. A tím byl zastaralý typ bitcoinové peněženky, která otevřela jen ty adresy, ke kterým byly klíče na navráceném starém hardwaru. Ostatní jsou nedostupné a tedy fakticky ztracené.Objeví se někde? Ulít peníze do bitcoinu je ten nejhorší způsob, říká Jiří Berger. Je to tak? Netroufám si říct. A vlastně ani nemám ambici a hlavně ani možnosti se dopátrat pravdy. Baví mě příběhy, a ten Jiřího Bergera je fascinující.Jistě, nenabízí jednoduché odpovědi. Ale nabízí komplexní a pozoruhodný portrét muže mnoha talentů. Vizionářského byznysmena, chytrého a kreativního akademika a zároveň tvůrce, a také vlivného operátora pohybujícího se na pomezí byznysu, státu i politiky. Poslechněte si verzi tohoto příběhu přímo od jeho nositele.Přeju příjemný poslech!

Karlovarský Grandhotel Pupp čeká obří proměna za stovky milionů korun. Auta zmizí z placu před hotelem a celé parkoviště se přesune do podzemí. U vchodu vznikne veřejný park, ve kterém nadzemní část parkovacího domu  naváže na architekturu pavilonu Café Pupp, který  v minulosti na stejném místě stál. „Budeme odkazovat na pavilon, který tam historicky byl, ale v roce 1965 byl zbourán.  Dnes však bude mít jiný účel – parkování. Výškově bude jen čtyři metry nad zemí, ale pro parkování bude celé podzemí. Bavíme se o kapacitě 190 míst,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys ředitel Grandhotelu Pupp Jindřich Krausz. Velkou přestavbou chce hotel reagovat na aktuální požadavky hostů. „Grandhotel příští rok oslaví 325 let. Na začátku to byl malý saský sál v ohybu říčky Teplé, postupně se přistavoval další sál a hotel se zvětšoval až do dnešní velkosti. Přizpůsoboval se poptávce a klientele, protože nároky vzrůstají. I my musíme jít s dobou, a i když máme tradiční historický hotel, neustále musíme inovovat. Už sedm let hotel rekonstruujeme – většinu uvnitř a teď jsme připravili i projekt veřejných prostor před prostranstvím Grandhotelu Pupp,“ dodává Krausz.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:Barevnost stožárů na lince 131/51 vs. 137/52Debata na zastupitelstvu o tom, co by prospělo silniční dopravěPlány s tramvajovou tratí a přechody kolem Pražského hraduSetkání Bavíme se o DědiněStav sady cykloopratření na Evropské, včetně cyklopřejezdůNová tramvaj Škoda 52TOslavy 100. výročí trvalého provozu autobusů77 let smyčky DlabačovPřípravy na zavedení tunelbusuRekonstrukce metra HradčanskáVýjimky v zónách placeného stání pro elektro a hybridní vozy___Dopravní 6. Podcast, ve kterém Ondřeje Matěje Hrubeš, radního pro dopravu Prahy 6, zpovídá rozhlasový moderátor Miloš Keller.Support the show

Tenhle díl Generačního konfliktu je o tom, jak se žije mladým Romům a Romkám z generace Z . V Česku je zhruba čtvrt milionu Romů, kteří často čelí diskriminaci. Letošní maturantka, devatenáctiletá Sára Tatayová musela třeba třikrát vyměnit školu. Jak vidí své šance v ne zcela přátelsky naladěném Česku? Spolu s ní jsme pozvali třiadvacetiletého Kristiana Szinaie, který je zároveň manažerem komunikace neziskovky ROMEA. Bavíme se o tom, co musí mladý Rom nebo Romka překonat, aby měl šanci na úspěch, o rozdílech ve výchově v romských a českých rodinách, o tom, jestli je starší generace Čechů rasističtější než mladší, ale třeba i o seriálu Most.

„My jsme byli ti, kteří to začali troubit do světa. Že něco takového jako jedlá etiketa existuje,“ říká David Plasgura, CEO breAd. & edible labels. Rodinná firma z Frýdku-Místku, které šéfuje, vyváží dekorace z jedlého papíru do celého světa: Ročně vyrobí přes 65 milionů jedlých etiket, které doslova snědí zákazníci v 18 zemích.V nové epizodě podcastu ROŽNI se dozvíte, jak se z jednoho nápadu na vylepšení marketingu pekárny stala škálovatelná firma se silným exportem. David popisuje začátky s bratrem a rodiči, výhody i nevýhody rodinného podnikání a přechod z klasického zaměstnání do role CEO. Bavíme se o tom, proč etiketa na chlebu může být gamechanger, jak se buduje firemní kultura při třiceti lidech a proč má jejich maminka klíčovou roli.

Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:Setkání ve Veleslavíně a návrh opatření v ulici Pod Novým lesemSetkání "Bavíme se o Dědině"Petice na Dědině za snížení rychlosti tramvají a nasazování vozů Škoda 15TKomise BESIP a místa pro přecházení u škol, školek a dětských hřišť3. jednání se starosty severozápadu. Jednání o Pražském okruhu, rozšíření Horoměřické o BUS pruh a nástup všemi dveřmi do příměstských autobusůRealizace sloupků na chodnících proti nelegálnímu parkováníPřístřešky Na PadesátníkuVěřejné osvětlení na DědiněPosunutí jízdního řádu školní linky 260Nelegální zpomalovací pás ve VokovicíchNové digitální tablo na HradčanskéDotazy na magistrát k rekonstrukci metra HradčanskáSundání "60" a "70" na Evropské a Bělohorská s výjimkou "60" pro tramvaje___Dopravní 6. Podcast, ve kterém Ondřeje Matěje Hrubeš, radního pro dopravu Prahy 6, zpovídá rozhlasový moderátor Miloš Keller.Support the show

Naším hostem ve studiu je tentokrát Michal Hnaťuk, kynolog – záchranář. Bavíme se s ním o psech záchranářích a o kynologii jako poslání.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naším hostem ve studiu je tentokrát Michal Hnaťuk, kynolog – záchranář. Bavíme se s ním o psech záchranářích a o kynologii jako poslání.

Hostem speciálu Kecy a politika je tentokrát známý adiktolog a psychoterapeut Ivan Douda. Bavíme se o tom, jak ovlivní nedávná novela trestního zákoníku držení a pěstování lehkých drog. Probíráme paradoxy typu, že jsme jedna z prvních evropských zemí, která umožňuje lékařům aplikovat psilocybin, ale zároveň je stále trestným činem sbírat v lese houbu lysohlávku. Mluvíme o tom, že celá polistopadová historie je protkána zvyšováním a uvolňováním represe vůči držitelům nebo pěstitelům marihuany. Probíráme slavný komunistický paragraf o šíření toxikománie, který je tak gumový, že je možné ho nasadit na jakýkoli rozhovor o drogách. Není také bez zajímavosti, že někdejší prezident Zeman a současný Pavel udělili milosti nikoli dealerům, ale lidem, co si například pěstovali kytky marihuany. Sami uznali, že společenská nebezpečnost není tak velká, aby tito lidé celá léta museli trávit ve vězení. Otevíráme také otázku ketaminu a fentanylu, což jsou látky, které dnes frčí v USA. A nakonec se snažíme odpovědět, proč lidé touží po změněných stavech vědomí.

Do dalšího dílu podcastu Svět je CooL přijala pozvání Michaela Hrdá, alias Misketravels. Míša je cestovatelka, lektorka angličtiny, koučka, zakladatelka neziskovky Láska k přírodě a nyní už i spisovatelka.Její nová kniha se jmenuje Průsery na cestách a jak je přežít. A já jsem si ji pozvala, aby nám o svých průserech něco řekla. Nakonec si ale víc než o cestování jako takovém povídáme o tom, co nám cestování přináší, co nás učí i jak nám může pomoct najít svou životní cestu. Míša s námi sdílí ty nejděsivější momenty, co na cestách zažila, i to, co jí takové situace přinesly. Bavíme se taky o procesu psaní a vydání první knihy. Míša, mimo jiné, taky jako první na světě prošla Pamir trail v Tádžikistánu, takže jsem se nemohla nezeptat na toto obrovské dobrodružství. Na závěr se také bavím o Japonsku, ze kterého jsme se obě nedávno vrátily a sdílíme své dojmy z první návštěvy této země. Odkazy zmíněné v epizoděMisketravels.cz - Míšy webSleduj Míšu na Instagramu Sleduj Míšu na Facebooku Kniha Průsery na cestách a jak je přežít. BWT BooksRené Nekuda - tvůrčí psaníSvět je CooL podcast - Rozhovor s Lucií o Working Holiday v JaponskuPamir Trail TádžikistánPokud se ti podcast líbí, můžeš mi koupit kafe a podpořit tak moji tvorbu --> https://ko-fi.com/svetjecool

Fyzioterapeut a kondičný tréner Jaroslav Dulina vedie telocvičňu NTC - najmodernejšiu telocvičňu pre všetkých, od detí po profi športovcov. Patrí medzi vyhľadávaných a renomovaných kondičných trénerov, venuje sa profesionálnym športovcom známym osobnostiam, amatérskym športovcom a neuveriteľné výsledky dosahuje aj v oblasti fyzioterapie detí. Inými slovami, úspešne učí nechodiace deti chodiť... Má už 45 rokov, hovorí však, že sa cíti sa na 30. :) Trénovaniu sa venuje už 25 rokov a k športu ho priviedli rodičia. Vo voľnom čase sa snaží byť čo najviac v prírode. Okrem trénovania hrá po večeroch hokej, venuje sa skialpinizmu, lezie po skalách , či behá maratóny. Keď mu čas dovolí, mieri do hôr. Naše slovenské už prechodil krížom-krážom zo všetkých strán, a tak zamieril do Álp na kopce, ako Matterhorn, či Mont Blanc. S deťmi pracuje už osem rokov. Dostal sa k nim prostredníctvom syna, ktorý je na vozíku a je to zatiaľ najnáročnejšia, ale zároveň najkrajšia práca... „ Baví ma, že niekto povie, to nedá, že to nejde a ja mu ukážem, že ide. Vidím, že chodia, lyžujú, behajú a sú samostatné, aj keď im ich diagnóza na papieri dávala iný osud.“ hovorí Jaro Dulina, ktorý navštívil pondelkovú NP. V štúdiu sa s ním porozprával Ľudovít Jakubove - Mravec. | Hosť: Jaroslav Dulina (fyzioterapeut, kondičný tréner). | Moderuje: Ľudovít Jakubove - Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Herzlich willkommen zu einer neuen Folge des Makler und Vermittler Podcasts! Diesmal dreht sich alles um das spannende Thema Gewerbemakler. Benedikt Deutsch spricht mit dem jungen, innovativen Gewerbemakler Mauritz Mannsperger, der nicht nur durch seinen Umzug nach Norwegen auffällt, sondern auch durch die Gründung der Gewerbe-Academy Akzente in der Branche setzt. Gemeinsam tauchen sie in die Herausforderungen und Chancen der Gewerbekundenberatung ein, sprechen über Spezialisierung, fachliche Ausbildung und den Vergleich zwischen Privat- und Firmenkundengeschäft. Mauritz teilt offen seine Erfahrungen – von den ersten Schritten im Gewerbebereich bis hin zu praxiserprobten Tipps für Vermittler. Eine kompakte Episode voller Insights und Inspirationen für alle, die sich im Gewerbeversicherungsmarkt weiterentwickeln wollen. Viel Spaß beim Zuhören!

Stāsta Latvijas Universitātes bibliotēkas darbiniece, filoloģijas doktore Aija Taimiņa. Zelta grāmata, zelta vārdi – tā ne vienmēr ir bijusi tikai skaista metafora. Šie izteicieni bija jāuztver burtiski. Vai zini, ka grāmatas savulaik greznoja arī ar īstu  zeltu? Ka zelta grāmatas “Codex Aureus” (piemēram, Codex Aureus de St Emmeran, Francija, ap 870. gadu, Bavārijas Zemes bibliotēka) vākus klāj zelta plāksnes ar filigrāniem kaltiem attēliem un zeltā iestrādātiem dārgakmeņiem? Ka evaņģēlija vārdi tika rakstīti ar zelta tinti uz purpurā krāsota pergamenta lapām? Zeltā mirdz miniatūras un iniciāļi viduslaiku manuskriptu lapās. Foliantu vāki ar filigrānos zelta kalumos iestrādātiem dārgakmeņiem un ziloņkaulu apliecina kā  laicīgo, tā garīgo valdnieku dievbijību, bet arī bagātību un varu. Zelta simbolika ir bagāta un daudzveidīga. Zelts metafiziski saistāms ar to, kam ir vislielākā vērtība, tas ir gudrības, apskaidrības, nemirstības, nemainības, slavas, bagātības, pārpilnības, skaistuma, greznības simbols. Kristīgajā teoloģijā tīrs zelts ir dievišķā un svētā zīme, debesu atspīdums, patiesības saule.  Zelts ir visvērtīgākā ticīgo upurdāvana. Vecās Derības Dieva balss runā noteiktus vārdus: “Man pieder sudrabs, un Man pieder zelts,” – saka tas Kungs Cebaots” (VD, Hagaja grāmata 2:8). Bībele apraksta ķēniņa Sālamana uzcelto Jeruzālemes templi, kura durvis, sienas, griesti  bija pārklāti ar tīru zeltu, visas lietas bija darinātas no zelta (VD, Otrā Laiku 3). Zelts klāja altāri, un divu heruvimu spārnus, kas sargāja vissvētāko – Derības šķirstu ar Mozus bauslības  vārdiem, iekaltiem venkāršās akmens plātnēs. Jāņa Atklāsmes grāmatas vīzija tēlo ideālo pasauli, kurā zelts ir jaunās debesu Jeruzālemes jeb Dieva garīgās valstības uz zemes manifestācija. Jaunā Jeruzāleme ir žilbinoši grezna, mirdzoša: “pilsēta bija no tīra zelta, līdzīga skaidram stiklam. Pilsētas mūra pamati bija rotāti ar dažādiem dārgakmeņiem. (..) Pilsētai saules un mēness gaismas nevajag, jo Dieva spožums to apgaismo, un viņas gaisma ir Jērs” (Jāņa Atklāsmes 21: 18,19, 23). Vērts atcerēties, ka kristīgajā teoloģijā skaistums ir transcendentāla vērtība: tas ir ārpus laika un telpas; pārpasaulīgs, tāpat kā labais un patiesais. Akvīnas Toms (1225 -1274), turpinot Aristoteļa pausto, runājis par trim estētikas kategorijām, kas piemīt labai, skaistai lietai: “pirmkārt, nevainojamība jeb pilnība, jo lietas, kas ir izjukušas, tieši tāpēc ir neglītas. Un pienācīga proporcija jeb saskaņa. Un, visbeidzot, skaidrība, no kā izriet, ka lietas, kurām ir spilgta krāsa, tiek sauktas par skaistām”. Perfekcija, harmonija, krāsu spožums, tātad arī greznība, cildeni (un dārgi) materiāli dara lietu (mākslas darbu, celtni, arī manuskriptu) skaistu. Vecās Derības vārdi un Akvīnas Toma uzskats palīdz skaidrot dilemmu, kā sakrālajā mākslā var savienoties kristīgās askēzes princips un īpaša, izaicinoša greznība. Tīra zelta klātbūtne kā Bizantijas svētnīcās, tā viduslaiku rokrastu lapās izprotama visdziļāk, ja fascinējošo greznību uzlūko un skaidro kā hierotopijas (sengrieķu ἱερός – svēts un sengrieķu τόπος – vieta, telpa) elementu un izpausmi. Hierotopija ir  apzināts jaunrades process, kurā ar arhitektūras, attēlu, rituālu, gaismēnu, krāsu, skaņu, arī ar kūpinātā vīraka smaržu un dūmu palīdzību tiek veidota svēttelpa. Sakrālajā telpā zelts ir Dieva klātbūtnes apliecinājums. Ikonas un pergamenta rokraksti muzeju vidē skatītājam raisa pētniecisku interesi un rada cieņpilnas jūtas. Atgriezties laiktelpā, lai sastaptos ar seno manuskriptu tapšanas pieredzēm ir gandrīz neiespējami. Grūti atdzīvināt emocijas, ko izjuta tālo gadsimtu garīdznieki svēto grāmatu priekšā. Tagad tikai retajam ļauts pārliekties pergamenta manuskripta lapām pie sveces gaismas, lai bijībā un pārsteigumā pieredzētu, kā  pustumšajā, klusajā baznīcas vai klostera telpā dzīvajā sveces liesmā pēkšņi silti iemirdzas  grāmatas zelta sākumburti vai veseli zelta vārdi, kā, lapas šķirot, klusi noknikšķ pergaments, atklājot arvien jaunas nodaļas ar grezniem iniciāļiem. Hierotopijas pieredze ļauj domāt, ka grāmata un tempļa svēttelpa tika veidotas pēc līdzīgiem principiem. Grezna grāmatas sākumlapa ir kā tempļa ieejas vārti, kas pārklāti ar zeltu un greznoti krāsām; liels, ar zeltu rotāts iniciālis ievada jaunu nodaļu un izceļ kādu būtisku vārdu, gluži tāpat, kā  templī zeltītas durvis ved arvien tuvāk svētvietai. Misālē tas ir liels attēls ar Golgātas ainu, lūgšanu grāmatā – krāšņu, izsmalcinātu  miniatūru virkne, kas ved cauri baznīcas gadam un reizē – Kristus dzīvesstāstam. Sena kodeksa veidols stāsta par laiktelpā izvērsta teksta dramaturģiju, iezīmē akcentus un norāda uz svarīgāko. Tomēr zeltā mirdzošas grāmatas dziļākā, simboliskā  būtība manifestējas sakrālo rituālu un ceremoniju norisēs. Šādas grāmatas tapa, tika lietotas un glabātas arī Rīgā, daudzas joprojām glabājas mūsu bibliotēkās. Gan ikonu glezniecībā, gan viduslaiku grāmatu miniatūrā zelta klātbūtne apliecina dievišķās gaismas klātbūtni. Latīņu valoda pasaka priekšā: ‘lumen', ‘illuminare' – gaisma, izgaismot, apgaismot, zeltīt, ‘illuminator' – iluminators, zeltītājs. Zelts dara redzamu neredzamo, proti, dievišķo, svēto. Zelta klātbūtni jeb asistiku (assisto, latīņu val.) iluminators realizēja, ar plānu zelta foliju izklājot sagatavotu miniatūras fonu, uzliekot zelta akcentus filigrānā vinjetē vai ar zelta krāsu izgaismojot iniciāli, drapēriju. Zelta pieskāriens izceļ jebkuru toni. Lai zelta folija mirdzētu, to pulēja ar kaula instrumentu. Lai gan zelts ir dekora pabeigtības zīme, miniatūrists pirmo ieklāja zeltu, tad strādāja ar pārējām krāsām. Par laicīgu bagātību un aizrautīgu greznoties prieku vēsta zeltījums, kas dekorē grāmatu ādas iesējumus, griezumu, muguriņu visos laikos, no Renesanses līdz mūsdienām. Zeltīšana tehnoloģijas prasa no miniatūrista, kaligrāfa un grāmatsējēja augstu profesionalitāti. Zelta klātbūtne padara rokrakstu vai iespieddarbu par elitāru, estētiski augstvērtīgu   bibliofīlas intereses un apbrīnas objektu.

„Baví mě ,překládat‘ složitější informace o přírodě do jednodušší formy určené laické veřejnosti, tedy pro normální lidi. Musím zjednodušovat a musí to mít tempo, což plyne i ze stylu, který je mi vlastní. Často bývám zrychlený, a když něco vidím, jsem toho plný. Prostě potřebuji, aby to odsýpalo, ,moc se s tím nemažu‘,“ říká fotograf, filmař a ekolog Prokop Pithart v pořadu Hovory s inovátory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odemkni celý tenhle díl + další díly a k tomu desítky krátkých úderných VIP dílů! na našem Spotify⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen za stovku / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 47!⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeCo nám ukazuje "neetický" experiment s AI? A co nám ukazuje technologie o opravdové povaze člověka? Tahle epizoda je o tom, co s námi dělá digitální tlak na výkon, úspěch a neustálou sebereflexi. Ale mimo to se dozvíte spoustu novinek ze světa - biologie, AI i současných trendů v duševním zdraví (v tom pozitivním i negativním slova smyslu)Bavíme se o vnitřním prostoru, který se často ztrácí mezi notifikacemi a očekáváními. O tom, že nejsme rozbití – jen unavení z nutnosti stále dokazovat svou hodnotu. A taky o tom, že zpomalení není slabost. Je to akt odporu i návratu k sobě.

Ja salīdzina ar citām vasarām, pagaidām negaisi Latviju saudzē, un šis gads, kas bijis laikapstākļu ziņā līdz šim, der kā piemērs, ka vēsās vasarās negaisu ir mazāk. Un lai arī šogad Vidzemē un Latgalē problēmas rada pārlieku lielais ūdens daudzums no lietavām, nav vismaz negaisā un krusas sapostītu dārzu. Tajā pašā laikā citviet Eiropā jau nav glābiņa no svelmes. Kamēr pie mums lielākajā daļā valsts meteoroloģiskā vasara vēl nav sākusies, turpinās neierasti garš un slapjš pavasaris, Eiropas rietumos gan pavasaris, gan vasaras sākums bijis ar sausu un karstu laiku. Vairāku rietumeiropas valstu meteodienesti ziņo, ka pavasaris bijis sausākais vai viens no sausākajiem novērojumu vēsturē, tā tas bijis daļā Lielbritānijas, Beļģijā, Vācijas dienvidos, Bavārijā. Un vasarīgais siltums un karstums, ko daudzi mūsu pusē gaida, netiek tālāk par Eiropas rietumiem. Spānijā jau labu laiku valda ne vien svelme, kas jūnijā tur ir normāla parādība, bet atsevišķi reģioni piedzīvo karstuma rekordus. Latviju šī gada vēsais vasaras sākums mūs sargā no lieliem un postošiem negaisiem. Pēdējo septiņu gadu laikā jūnijā jau bija pirmie spēcīgie negaisi, kad krusa, intensīvas lietusgāzes un brāzmaini negaisa vēji posta dārzus. Šogad pagaidām esam iztikuši tikai dažiem rībošiem mākoņiem, bez to atnestām stihijām. Pagājušajā nedēļā bija brīdinājumi par postošu negaisu, tomēr tas Latvijā neizveidojās, bet tam nav tiešas saistības ar vēso laiku. Tā vairāk bija veiksmīga sakritība, negaiss ar viesuļiem tika Lietuvas austrumiem. Lietuvas robežsardze izplatīja kadrus, ko uzņēmušas novērošanas kameras uz Lietuvas-Baltkrievijas robežas, tur koki gāzās krustām šķērsām un tā kā pats pierobežas rajons ir mazapdzīvots, nācās piesaistīt papildspēkus no citiem Lietuvas reģioniem, lai sakārtotu robežu, kur tiešām bija burtiski aizgāzta ar kokiem. Šādiem atsevišķiem pērkona negaisiem, kas atnes stihijas, protams, nav vajadzīgs ilgs un noturīgs karstums. Pietiek ar to, ka tveicīgas un mitras gaisa masas ar augstu temperatūru ir netālajos Eiropas reģionos un līdz mums atnāk īslaicīgi. Taču, ja salīdzinām ar iepriekšējiem gadiem, kad jūnijā valdīja svelme, iespējamība negaisu stihijām, protams, ir daudz mazāka, ko labi parāda arī statistika. Pēdējā vasara, ko Latvijā no klimatiskā skatu punkta varēja saukt par vēsu, bija 2017. gadā, toreiz bija tikai viena ļoti karsta diena, kad temperatūra Latvijā sasniedza +30 grādus, un bija viens tiešām liels negaiss ar postījumiem tajā pašā dienā - 12. augustā. Tomēr ir arī reizes, kad negaiss uznāk ne pārāk karstā laikā. Kas ir galvenie faktori, kas veicina negaisa veidošanos? Karstums, no vienas puses, nav tas pats svarīgākais, jo ir gadījumi, kad postoši negaisi ir arī bez tā, piemēram, ASV štatos, kur īpaši pavasara un vasaras sākuma mēnešos viedojas virpuļviesuļi jeb tornado, bieži svelmes pat nav. Latvijas ģeogrāfiskajos apstākļos gan biežāk sanāk, ka visi faktori sakrīt tad, kad ir arī svelme. Plašāk skaidro Latvijas Vides, ģeoloģijas un meteoroloģijas centra sinoptiķis Kristans Pāps, kurš ir viens no zinošakajiem negaisu jautājumos. Viņš uzsvēra, ka vajadzīgas gluži kā kādam ēdienam - trīs sastāvdaļas, bez kurām nekādi. Pirmais - augsts gaisa mitrums (un Latvijā tas visbiežāk nāk ar ļoti siltu vai karstu gaisu); otrais - atmosfēras nestabilitāte, tā meteorologi sauc stāvokli, kad uz zemes gaiss ir daudz siltāks un mitrāks, nekā augstākos atmosfēras slāņos, kas ne vienmēr nozīmē karstumu uz zemes. Trešā lieta, ko nevar raksturot gluži vienā vārdā, - process vai apstāklis, kas ierosina vai palīdz siltajam un mitrajam gaisam pacelties. Un tad iesaistās visa apkārtējā vide - tas varbūt reljefs, ēkas, tā var būt jau pastāvoša gaisa cirkulācija vai gaisa plūsmas, kas pēkšņi turbulenti paceļ silto un mitro gaisu augšā un aizsāk šo procesu. Pēc tam, kad mākonis sācis veidoties, tas jau pats sāk sevī iesūkt siltuma un mitruma doto enerģiju no piezemes slāņa. Negaisa mākoņus var iedalīt vairākos veidos gan pēc to izcelsmes, gan izpausmēm, gan stihijām, ko tie nes un šo gan paklausīsimies, skaidro sinoptiķis Kristiāns Pāps.

Naposledy zaujala knihou Spojenci, která je nejen o osvobození Plzně Američany. Do textů a ilustrací zakomponovává vždy nějaký vzdělávací prvek. Baví ji, když ilustrace dorozvíjí psaný text. „Každou knihu se snažím dělat jinak, něco nového se naučit, protože technik je spoustu. Nějaký můj rukopis v nich ale je,“ říká ve Vizitce. Kde se u ní vzala touha prostřednictví svých knih vzdělávat? A o čem bude ta další s názvem Koniny? Ptá se Karolína Koubová.

Naposledy zaujala knihou Spojenci, která je nejen o osvobození Plzně Američany. Do textů a ilustrací zakomponovává vždy nějaký vzdělávací prvek. Baví ji, když ilustrace dorozvíjí psaný text. „Každou knihu se snažím dělat jinak, něco nového se naučit, protože technik je spoustu. Nějaký můj rukopis v nich ale je,“ říká ve Vizitce. Kde se u ní vzala touha prostřednictví svých knih vzdělávat? A o čem bude ta další s názvem Koniny? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Danes dopoldan so se v Ljubljani začeli jubilejni Slovenski dnevi knjige. Na tokratnem osrednjem prizorišču na Vrtu Lili Novy Društva slovenskih pisateljev se je pod okriljem letošnjega gesla Drevo, beseda in človek začela 30. izvedba tega festivala s številnimi dogodki in knjižnim sejmom. Na predzadnji razstavi v letošnji sezoni se Mestna galerija Nova Gorica poklanja umetniku konceptualne fotografije, Evgenu Bavčarju, ki živi in deluje med domačim Lokavcem in Parizom. Bavčar s fotografijo odslikava pogled nevidečega na svet, ki je videčim samoumevna vsakdanjost, so poudarili ob odprtju razstave. Potem ko je januarja pred dvema letoma Frankfurtska opera praizvedla opero Blühen oziroma Razcvet Vita Žuraja, bomo lahko to 70-minutno delo spoznali tudi pri nas, z novo zasedbo in režijo, v koprodukciji Slovenskega komornega glasbenega gledališča, SNG Maribor in Cankarjevega doma. Predstavi bosta danes in jutri v Linhartovi dvorani Cankarjevega doma v Ljubljani.

Die Themen im heutigen Versicherungsfunk Update sind: Startup hat KI-Vertriebsassistenten für Finanzberater entwickelt und erhält über eine Million in Pre-Seed-Finanzierungsrunde Das KI-Startup TODAY hat in seiner Pre-Seed-Finanzierungsrunde über 1 Mio. EUR erhalten. Michael Gackstatter hat mit seinem Unternehmen einen KI-Vertriebsassistenten für Finanz- und Versicherungsberater entwickelt, um Routinearbeiten zu automatisieren und wertvolle Einblicke aus digitalen und persönlichen Beratungsgesprächen zu identifizieren. Die Pre-Seed-Runde wurde von Lucid Capital angeführt und von einer Gruppe namenhafter Angel-Investoren aus der Branche begleitet, u.a. Bastian Kunkel (Versicherungen mit Kopf), Daniel Feyler (Covago), Daniel Glaremin (Clark), Jonas Piela (Piela & Co) oder Maximilian Conrad (Netfonds). Pflichtversicherung gegen Naturkatastrophen reicht nicht aus Die Deutsche Aktuarvereinigung (DAV) kritisiert einseitige Lösungen zur Absicherung von Klimarisiken. Eine Elementarschaden-Pflichtversicherung könne nur wirken, wenn sie mit risikogerechten Prämien, effektiver Prävention und staatlich abgesichertem Kumulschutz kombiniert werde. Fehlanreize durch Pauschallösungen seien zu vermeiden. Versicherungsmakler setzen zunehmend auf Standardisierung Die DIN 77230 etabliert sich zunehmend im Arbeitsalltag unabhängiger Versicherungsmakler. Jeder fünfte Makler nutzt die Norm bereits und die Tendenz steigt weiter. Der Vermittlerverband AfW sieht weiterhin großes Potenzial für mehr Professionalität in der Beratung. „Wir sehen hier noch sehr viel Potenzial, denn die Norm besitzt viele Facetten, von denen Versicherungsmakler direkt profitieren können“, unterstreicht AfW-Vorstand Norman Wirth. Mehr dazu >>> Renten-Check: Ein Drittel der über 50-Jährigen gibt sich die Note „mangelhaft“ Laut einer aktuellen YouGov-Umfrage im Auftrag von Standard Life sehen 31 % der Deutschen über 50 ihre finanzielle Absicherung im Ruhestand als gefährdet – sie vergeben die Schulnoten „mangelhaft“ (16 %) oder „ungenügend“ (15 %). Nur 26 % bewerten ihre Vorsorge als gut oder sehr gut. Trotz Sorgen um sinkende Renteneinkommen führen 69 % keinen Finanzplan für den Ruhestand. „An der bAV führt kein Weg vorbei, wenn man Altersarmut in Deutschland bekämpfen will“ Die betriebliche Altersvorsorge ist ein zentraler Baustein zur Bekämpfung von Altersarmut – doch ihre Verbreitung bleibt hinter den Möglichkeiten zurück. Dr. Alexander Katzur, Vorstand der Deutschen Pensionsfonds AG, spricht im Interview über die größten Hemmnisse, den Reformbedarf und die wachsende Verantwortung von Politik, Arbeitgebern und Beratern, um die bAV nachhaltig zu stärken. Mehr dazu >>> DAV fordert ganzheitliche Rentenreform Die Deutsche Aktuarvereinigung (DAV) hat bei ihrem Jahrespressegespräch auf den wachsenden Reformbedarf in der Altersvorsorge hingewiesen. Durch demografischen Wandel, Pflegekosten und wirtschaftliche Unsicherheiten gerieten die sozialen Sicherungssysteme unter Druck. Vorsitzende Susanna Adelhardt forderte einen ganzheitlichen Blick auf Rente, Pflege und Gesundheit – weg von Einzelmaßnahmen, hin zu lebenslangen Rentenlösungen in Risikogemeinschaften. Die DAV warnt vor der „Vererbungslotterie“ individueller Auszahlpläne und plädiert für steuerlich geförderte, flexible Jahresrenten.

Po nějaké době jsme si opět pozvali nového hosta: Jakub Jetmar je, jak sám tvrdí, autorem řady textů. Zabývá se ale zejména politikou a kulturou, takže jsme naši debatu postavili právě na těchto důležitých tématech. V první části se bavíme o orientalizaci Slováků, newsletterech jako formě komunikace, ale také o tom, jestli dnes může vzniknout podobně silný fenomén jako svého času Harry Potter.Michal přihodí tzv. k lepšímu legrační historku s panem Šimečkou, a Jakub kontruje zábavnou příhodou o kvašené zelenině v metru. Samé důležité věci!Na herohero.co/starnoucimilenialove se pak konečně dostaneme k tomu, o čem měl být původně celý díl - tedy k politice. Bavíme se o krizi české levice, o tom, jak internetové prostředí mění globální politickou sféru, a v neposlední řadě i o genocidě v Palestině a její (tristní) reflexi v českých médiích a politických kruzích. Na závěr Jakub zodpoví pár dotazů z publika, jako např. jestli wokísci prohráli nebo čím si meje vlasy. Dnes tedy spíše poučení než zábava - ale místy i zábava!

V piatok sme boli svedkami prvých priamych rokovaní medzi Ukrajinou a Ruskom. Namiesto minimálne 30-dňového okamžitého prímeria z nich však vzišla dohoda na výmene väzňov a akési pripustenie budúceho stretnutia medzi Volodymyrom Zelenskym a Vladimirom Putinom.Práve Putin pritom priame rokovania navrhol, no keď ich ukrajinský prezident akceptoval a povedal mu, nech príde do Istanbulu, Putin poslal za seba náhradu. Svoju prítomnosť si preto rozmyslel aj Donald Trump, no priamo s Putinom sa zase už v pondelok spojil telefonicky.Čo sa nám to v rokovaniach vlastne deje, hýbeme sa smerom k mieru a aká je dnes pozícia Ameriky a samotného Trumpa? Čo bude ďalej?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozprávala s bývalým veľvyslancom Slovenska vo Veľkej Británii Róbertom Ondrejcsákom.Zdroje zvukov: Reuters, CBS News, CGTN Europe, MSNBCOdporúčanie:Dnes je mojím odporúčaním seriál This is us. Nejde o žiadnu novinku, poslednú sériu dotočili v roku 2022, no ja som sa k nemu vrátila po istom čase. Baví ma hlavne kvôli tomu, akým iným spôsobom zachytáva problémy bežných rodín, vzájomné vzťahy medzi súrodencami, rodičmi, či v rámci komunity. Vyskúšajte!–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! + 44 VIP dílů https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeJaká je hranice mezi tím, co víme, a tím, co si myslíme, že víme?Jaký je vztah mezi mozkem a myslí? A proč je to největší milosrdenství, že si neuvědomujeme většinu vlastní mysli?V této epizodě jdeme hluboko – a zároveň odlehčeně – do fascinujícího světa vědomí, subjektivní zkušenosti a filozofie mysli.Hostem je Marek Hlavík – filozof, neurovědec, autor a trochu i kung-fu cestovatel. Bavíme se o:milosrdenství nevědomí podle Lovecraftahranicích subjektivní zkušenostimoderních i klasických teoriích myslirozdílu mezi fyzikalismem, dualismem a idealismemmyšlenkových experimentech, které otřásly způsobem, jak přemýšlíme o soběa proč být „zombí filozof“ není tak daleko od pravdyEpizoda, která tě pobaví, rozšíří tvé myšlení – a možná tě donutí se na chvíli začít ptát, „co je realita“.Kdo je Marek Havlík: Autor knihy Černá Bouře. Výzkumník Národního ústavu duševního zdraví, Centra pokročilých studií mozku a vědomí. V současné době se podílí na řešení projektu OPJAK  s názvem s Akronymem COREmind, kde zastává pozici vedoucího jednoho z výzkumných závěrů.Parťáci Epizody:Parťáci dnešního dílu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Macromo.com⁠⁠ a https://www.uplife.cz/brain-we-are/Macromo DNA a krevní testy! Jdi na ⁠⁠Macromo.com/bwa "Macromo je super způsob, jak mít veškeré informace o vašem zdraví na jednom místě a sledovat dlouhodobé trendy, které navíc dostanete i s interpretací." - Vojta z Brain We AreMinutáž:02:50 Marek Havlík jako spisovatel: Thriller “Černá bouře”07:23 Platonova jeskyně: Interpretace a nechuť k překračování reality08:54 Hranice subjektivní zkušenosti a její sdílení11:41 Ztráta iluzí: Evoluce, Freud, samota subjektivity13:16 Vědomí jako řízená halucinace (Anil Seth) a evoluční perspektiva19:05 Prof. Jiří Horáček a empirická věda21:46 Vznik knihy “Černá bouře” a zážitky z Hongkongu26:04 Dualismus: Dvě substance (hmotná a myslící)28:39 Paralelismus jako řešení v dualismu31:23 Monismus: Jedna substance32:17 Fyzikalismus: Reduktivní, nereduktivní, eliminativní34:44 Nereduktivní fyzikalismus: Vědomí jako emergentní vlastnost36:06 Eliminativní materialismus: Vědomí neexistuje37:55 Těžký problém vědomí (Chalmers) a qualia41:53 Panpsychismus42:45 Myšlenkové experimenty ve filozofii mysli46:09 Nagelův netopýr: Jaký je to být…? A hranice poznání52:24 Hard problem of consciousness: Proč vzniká subjektivní zkušenost?56:10 Může mozek pochopit sám sebe? Metafora divadelního jeviště01:00:38 Renesance humanitních věd v informační době01:05:01 Attention Schema Theory01:07:15 Blindsight: Vidění bez vědomého zrakového vjemu01:10:04 Unilaterální neglect (Marshall Halligan)01:13:06 Split-Brain (Gazzaniga, Sperry, Bogen) a levý interpret01:21:39 Zkušenost s binokulární rivalitou: (Ne)kontrola nad obsahy vědomí01:22:32 Determinismus mozku a svobodná vůle01:25:43 Konec neplacené částiVIP OBSAHUJE:01:26:53 Nejistota a frustrace v moderní době, informační přetížení01:30:44 Jak čelit informačnímu přetížení a nejistotě? Sociální opora a challengeování názorů01:33:50 Konspirační teorie jako zjednodušené kauzální modely01:44:38 Metafora "memetické infekce" a řezných ran do mysli01:46:08 Inokulační teorie: Očkování proti dezinformacím01:49:48 Osobní "paradigm shift" Marka Havlíkaa: Narození dcery01:52:45 Funkce small talku: Synchronizace před hlubší konverzací

In this episode  we're shining a light on a topic that quietly affects almost one in two men by the age of fifty: hair loss.Now - losing your hair might sound purely cosmetic, but it can gnaw at confidence, self-image and even mental health. So what happens when you decide to take action—publicly?My guest knows a thing or two about living in the spotlight. You may have seen him masterminding the business behind those signature super-car wraps at Yannimize. Today, Bav parks the Lamborghinis and opens up about something far more personal: his recent hair-transplant journey.In this episode Bav gets brutally honest about the mirror moment when he said “enough,” the deep-dive research, the process, and why he's documented every step so other guys don't have to suffer in silence. We'll dig into costs, recovery, expectations, and the surprising mental-health lift that no styling product can match.Whether you're weighing a procedure yourself, supporting a partner, or just curious, this is worth a listen - there's a little car chat too!You can connect with Bav here:https://www.instagram.com/bhp/https://www.youtube.com/@yiannimizeFind out more about our Ibiza Retreat here: https://themidlifementors.com/retreats/The Midlife Male Handbook available now:AmazonWaterstonesWH Smith Please remember, if you find the show helpful or it makes you laugh, motivates and inspires you - please do like, share and rate us. We don't run ads on the podcast or for the show, because we want to keep it as enjoyable for you to listen as possible. So if you can help us spread the word, we'd be incredibly grateful.For more information about The Midlife Mentors, click the below link:https://linktr.ee/themidlifementors.comTik Tok: @themidlifementorsIG: @midlifementors

„V Africe i na Arabském poloostrově jsem za exota. Baví mě vysvětlovat místním, proč jsem na kole přijel až tam k nim," říká cestovatel, fotograf a spisovatel Tadeáš Šíma, který se aktuálně chystá již na druhou cyklistickou expedici do Afriky. Jaká trasa ho tentokrát čeká? Co ho naučily cesty minulé? Poveze si v zavazadle i padák? A jak se těší na novou roli reportéra svých zážitků z Afriky na stanici Radiožurnál?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V Africe i na Arabském poloostrově jsem za exota. Baví mě vysvětlovat místním, proč jsem na kole přijel až tam k nim," říká cestovatel, fotograf a spisovatel Tadeáš Šíma, který se aktuálně chystá již na druhou cyklistickou expedici do Afriky. Jaká trasa ho tentokrát čeká? Co ho naučily cesty minulé? Poveze si v zavazadle i padák? A jak se těší na novou roli reportéra svých zážitků z Afriky na stanici Radiožurnál?

Vācijā ir jauna valdība un jauns kanclers - kristīgo demokrātu līderis Frīdrihs Mercs. Tikmēr Rumānijā ir valdības krīze – premjers atkāpās pēc tam, kad uzzināja, ka koalīcijas virzītais prezidenta amata kandidāts nav pat iekļuvis vēlēšanu otrajā kārtā. Vēl lūkojam, kā notiek 9. maija Uzvaras svētku gaidīšana Maskavā. Aktualitātes analizē Ģeopolitikas pētījumu centra vecākais pētnieks Jānis Kažociņš un Latvijas Ārpolitikas institūta pētnieks un LATO valdes loceklis Sandis Šrāders. Vācijas jaunā valdība startē ar aizķeršanos Sarunas par jaunās Vācijas valdības izveidi sākās jau drīz pēc 23. februāra vēlēšanām, un tajās, kā jau tika prognozēts priekšvēlēšanu periodā, piedalījās divi spēki – kristīgie demokrāti un sociāldemokrāti. Šādas t.s. „dižās koalīcijas” jau daudzkārt valdījušas Berlīnē, un lai arī plānotajai koalīcijai Bundestāgā ir vien 52% balsu, citi varianti praktiski netika izskatīti. Kā tika ziņots, galvenie pozīciju saskaņošanas aspekti saistījās ar budžeta, nodokļu un migrācijas jautājumiem. Galu galā 6. maijā jaunais kanclera Frīdriha Merca kabinets tika celts priekšā Bundestāgam, kur piedzīvoja nepatīkamu aizķeršanos: pirmo reizi pēckara Vācijas vēsturē ar koalīcijas līgumu izveidotu valdību neizdevās apstiprināt pirmajā balsošanā. Novērotāji lēš, ka vainīgi esot daži sociāldemokrātu deputāti, kuriem vai nu netīk Mercs kā kanclers, vai arī viņi tika cerējuši uz kādu valdības amatu, bet palikuši bešā. Lielākais opozīcijas spēks – galēji labējā „Alternatīva Vācijai” – tūdaļ sacēla brēku sociālajos medijos par vājo valdību un nepieciešamību rīkot jaunas vēlēšanas. Par laimi divas citas opozīcijas partijas – zaļie un kreisie – uzvedās konstruktīvi, un tas ļāva jau pēc dažām stundām atgriezties pie balsošanas procedūras un šoreiz kanclera Merca kabinetu apstiprināt. Saskaņā ar partiju vienošanos, Kristīgi demokrātiskajai savienībai un tās satelītpartijai Bavārijas Kristīgi sociālajai savienībai valdībā bez kanclera būs vēl desmit ministru vietas, savukārt Sociāldemokrātiskajai partijai – septiņas vietas, tai skaitā vicekanclera postenis. Šo amatu līdz ar finanšu ministra vietu ieņems Sociāldemokrātiskās partijas ģenerālsekretārs Larss Klingbeils. Otrs ietekmīgākais sociāldemokrāts līdzās partijas līderim jaunajā valdībā ir aizsardzības ministrs Boriss Pistoriuss; vienīgais no iepriekšējā kabineta ministriem, kurš saglabājis savu portfeli, un viens no nedaudziem, kuram ir federālās valdības darba pieredze. Bez viņa ar tādu ver lepoties vien divi Kristīgi sociālās savienības ministri – iekšlietu ministrs Aleksandrs Dobrinds un izglītības, pētniecības, tehnoloģiju un astronautikas ministre Doroteja Bēra, kuri savulaik ieņēmuši, attiecīgi, transporta ministra un digitalizācijas valsts ministres amatus Angelas Merkeles valdībās. Runājot par citiem nozīmīgākajiem portfeļiem, ekonomikas un enerģijas jomu vadīs kristīgā demokrāte Katerīna Raihe, savukārt ārlietas uzticētas šīs pašas partijas pārstāvim Johanam Vadefūlam. Vadefūls ilgstoši darbojies Bundestāga Ārlietu komitejā, specializējoties attiecībās ar Tuvo Austrumu valstīm, Krieviju, Ukrainu, Baltkrieviju un Rietumbalkānu valstīm. Viņš pazīstams kā regulārs Krievijas vadoņa Putina kritizētājs un jau labu laiku aizstāv Ukrainas tiesības izmantot Vācijas piegādātos ieročus Krievijas Federācijas teritorijā. Rumānija pielaiko sarkano naģeni Pagājušā gada novembra beigas un decembra sākums Rumānijā bija sen nepieredzētas politiskās intensitātes laiks, kad dažu nedēļu periodā elektorātam bija jāizraugās gan prezidents, gan abu parlamenta palātu deputātu korpuss. Abos gadījumos iezīmējās radikāli labējo un populistisko spēku ietekmes pieaugums. 1. decembrī notikušajās parlamenta vēlēšanās nozīmīgu balsu daļu valdošajai Nacionālajai koalīcijai, kas sastāv no kreisi centriskās Sociāldemokrātiskās partijas un labēji centriskās Nacionālās liberālās partijas, atņēma labējie radikāļi un populisti – Alianse rumāņu vienotībai, „S.O.S. Rumānija” un Jauno cilvēku partija. Ar Rumānijas ungāru demokrātiskās alianses līdzdalību un etnisko minoritāšu deputātu atbalstu izdevās izveidot Nacionālās koalīcijas valdību ar sociāldemokrātu Jonu Marčelu Čolaku priekšgalā. Savukārt 24. novembrī notikušajās prezidenta vēlēšanās labākie panākumi bija neatkarīgajam kandidātam Kelinam Džordžesku, kurš tiek raksturots kā labēji radikāls populists un ultranacionālists ar prokremliskām un pret NATO vērstām nosliecēm. Kad līdz otrajai vēlēšanu kārtai 8. decembrī bija atlikušas pāris dienas, Rumānijas Konstitucionālā tiesa atcēla pirmās kārtas rezultātus, konstatējot nelikumības Džordžesku kampaņā. Pāris mēnešus vēlāk radikālajam kandidātam tika izvirzītas kriminālapsūdzības, tai skaitā antikonstitucionālās darbībās un fašistisku grupējumu atbalstīšanā; dalība atkārtotajās vēlēšanās, kuru pirmā kārta notika 4. maijā, viņam ir liegta. Taču labēji radikālo nišu cīņā par valsts galvas amatu tūdaļ ieņēma nākamais pretendents – partijas Alianse rumāņu vienotībai līderis Džordže Simions. Sevi un savu partiju Simions dēvē par trampistiem, labprāt valkājot arī spilgti sarkanu beisbola cepuri kā šīs orientācijas emblēmu. Viņa līdzšinējā nostāja nav bijusi prokremliska, taču pēdējā laikā viņš izteicies pret militārā atbalsta palielināšanu Ukrainai, pieskaņojoties Donalda Trampa politikas kursam. Acīmredzami lielai daļai Rumānijas sabiedrības ir vēlme pielaikot koši mēļo beisboleni, un svētdienas balsojumā Simions ieguva labāko rezultātu – nepilnu 41% balsu. Divi nākamie pretendenti – neatkarīgais kandidāts, mēreni konservatīvais Bukarestes mērs Nikušors Dans un valdības koalīcijas kandidāts Krins Antonesku saņēma vairāk nekā 20% katrs, pie tam nepilns procents, par kuru Dans pārspēja Antonesku, noteica pie varas esošās koalīcijas izstāšanos no cīņas par valsts galvas amatu. Reaģējot uz to, premjerministrs Čolaku paziņojis par atkāpšanos no amata un sociāldemokrātu aiziešanu no koalīcijas, kura, pēc viņa vārdiem, esot zaudējusi leģitimitāti. Ievērojot spēku samēru esošajā parlamentā, grūti saskatīt kādu alternatīvu līdzšinējai varas koalīcijai. Kremļa svinību nervozais diženums Padomju–vācu  kara noslēguma gadadiena, oficiozajā padomju un mūsdienu Krievijas vēstījumā dēvēta par Uzvaras dienu, ir pašreizējā Kremļa režīma ideoloģiskā patosa koncertēšanas punkts. Pēdējās desmitgadēs tie ir Maskavas galvenie svētki, un jo sevišķi nozīmīgi tad, ja gadskārta apaļa, kā tas ir arī šogad. Īpašu nokrāsu tam visam piešķir arī šī brīža situācija – Krievijas uzsāktais un jau ceturto gadu turpinātais agresijas karš pret kaimiņvalsti Ukrainu. Zīmīga ir leģitīmās Ukrainas valsts varas uzstājīga dēvēšana par nacistisku, gluži tāpat kā Staļingradas vārda piešķiršana Volgogradas starptautiskajai lidostai, tā no jauna ierakstot Krievijas kartēs asinskārā padomju diktatora vārdu. Taču Ukraina pamanījusies manāmi pabojāt gaidāmo svinību spožumu un diženumu. Nu jau krietnu laiku ukraiņu lidroboti demonstrē spēju sasniegt lokācijas dziļi Krievijas iekšienē, vairakkārt sprādzieni skanējuši arī Maskavā un tās pievārtē, tai skaitā pēdējās pāris dienās. Šo uzbrukumu dēļ uz laiku tika slēgtas Maskavas tuvumā esošās lidostas. Kremļa režīmam būtu neiedomājams apkaunojums un trieciens reputācijai, ja kaut kas tāds notiktu 9. maija militārās parādes laikā Sarkanajā laukumā. Šai notikumā paredzēta augstu ārvalstu viesu klātbūtne, tai skaitā tiek cerēts uz Ķīnas valsts un kompartijas vadītāja Sji Dziņpina, Brazīlijas prezidenta Luiza Inasiu Lulas da Silvas un Vjetnamas prezidenta To Lama ierašanos. Mēģinājums nodrošināties pret nelāgiem pārsteigumiem, acīmredzot, ir Kremļa saimnieka piedāvātā trīs dienu uguns pārtraukšana no 8. līdz 10. maijam. Ukraina uz to atbildējusi ar pretpriekšlikumu – trīsdesmit dienu pamieru, kam Krievija nav piekritusi. Tad nu Volodimirs Zelenskis izteicies, ka Ukraina nevar uzņemties atbildību par kara apstākļos Krievijas teritorijā notiekošo un negrasās piedalīties spēlītēs, kam jārada patīkama svētku atmosfēra. Tomēr 6. maijā izdevums „The Washington Post” citējis vārdā nenosauktus Ukrainas bruņoto spēku pārstāvjus, kuri apgalvojuši, ka Kijiva negrasās rīkot kādus uzbrukumus 9. maija svētku parādes laikā, ciktāl tas var izraisīt pārāk niknu Maskavas atriebību un arī sadusmot Vašingtonu. Cita Ukrainas militārpersona izteikusies, ka ap Maskavu tiek koncentrētas pretgaisa aizsardzības sistēmas no visas Krievijas, tāpēc uzbrukumam būtu maz cerību uz efektu. Tikām maskavieši brīdināti svētku laikā neizmantot pirotehniku, piedraudot ar kriminālatbildību. Tāpat viņi brīdināti, ka šais dienās var tikt atslēgti tīmekļa sakari, un zināmi traucējumi jau bijuši vērojami pirmdien. Sagatavoja Eduards Liniņš.

Jeho nejnovější rolí je android Emil v seriálu Parťák na baterky. „Co jiného by si mohl dnes herec přát, než si zahrát umělého člověka. Byl to můj sen,“ ujišťuje. Je v seriálu poznat, že vyšetřovatel není člověk, ale robot? Jaký je jeho názor na umělou inteligenci? Připustil si někdy, že by hrál v Dejvickém divadle? Baví ho dodnes tanec a folklór? Má kroj? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeho nejnovější rolí je android Emil v seriálu Parťák na baterky. „Co jiného by si mohl dnes herec přát, než si zahrát umělého člověka. Byl to můj sen,“ ujišťuje. Je v seriálu poznat, že vyšetřovatel není člověk, ale robot? Jaký je jeho názor na umělou inteligenci? Připustil si někdy, že by hrál v Dejvickém divadle? Baví ho dodnes tanec a folklór? Má kroj?

Ako sa vyjadril pápež František o evolúcii či krste mimozemšťanov? Aký bol prínos jeho encykliky Laudato si'? Aké boli niektoré odozvy na tieto témy?----more---- Súvisiace dávky: PD#304: Katolícka cirkev a evolúcia  PD#188: Debaty o mimozemšťanoch Použité alebo odporúčané zdroje:   Barr, "Why Evolution is Not a Problem for the Catholic Church," 2023. Consolmagno, Would You Baptize an Extraterrestrial?, 2024. Coyne, Faith and Fact, 2015. O'Leary, Roman Catholicism and Modern Science, 2006. Pápež František, Laudato si', 2015.    ***   Baví ťa s nami rozmýšľať? Umožni tvorbu a pokračovanie podcastu na SK2811000000002943116091. Ďakujeme! 

In der aktuellen Episode des VertriebsFunk-Podcasts spreche ich mit Alexander Siegmund, einem ausgewiesenen Experten für betriebliche Altersvorsorge (bAV). Wir beleuchten die Chancen und Risiken der bAV und zeigen auf, wie sowohl Arbeitnehmer als auch Arbeitgeber von einer durchdachten Altersvorsorgestrategie profitieren können.​  

Dnes mám pre vás rozhovor so systémovým biológom Martinom Lukačišinom o hraniciach redukcionizmu cez prizmu tzv. emergencie, s ktorou operuje ako biológia tak aj filozofia. ----more---- Súvisiace dávky: PD#325: Rozhovor so Schmidtom o filozofii vedy  PD#323: Filozofia a veda: Nepriatelia či spojenci? PD#303: Liberálny naturalizmus: Je veda mierou všetkých vecí? PD#282: Kresťanstvo a vedecká revolúcia PD#185: Scientizmus: Bude mať veda odpoveď na všetko? ​​PD#96: Vedecká sekularizácia: nahradí čoskoro veda náboženstvo? PD#68: Premeny vedy a jej odluka od náboženstva V rozhovore zaznelo alebo odporúčame:  Filozofický víkend, www.filozofickyvikend.sk Deeptalky (online večerné kurzy), www.deeptalky.sk  Patreon PD, www.patreon.com/pravidelnadavka  Jakubov substack newsletter, substack.com/@dennikfilozofa *** Baví ťa s nami rozmýšľať? Podpor našu tvorbu priamo na SK2811000000002943116091 alebo cez Patreon (https://bit.ly/PDtreon), kde Ťa odmeníme aj my.

Im Payment & Banking Fintech Podcast sprechen Christoph Leser und Catherine Leser mit André Bajorat über die betriebliche Vorsorge – und warum sie mehr sein sollte als eine lästige Pflichtaufgabe für Unternehmen.

Od středy platí 25procentní cla na dovoz veškeré oceli a hliníku do Spojených států. Týkat se budou i Kanady, i když to vypadalo, že na ni americký prezident Donald Trump uvalí dvojnásobné tarify. „Bavíme se o obrovských clech. Je to skoro, jako když vám zakáží dovoz do jejich země. Na tom nevydělá nikdo ve smyslu ekonomického růstu, ekonomika bude trpět,“ soudí ekonomka Jana Matesová.

Od středy platí 25procentní cla na dovoz veškeré oceli a hliníku do Spojených států. Týkat se budou i Kanady, i když to vypadalo, že na ni americký prezident Donald Trump uvalí dvojnásobné tarify. „Bavíme se o obrovských clech. Je to skoro, jako když vám zakáží dovoz do jejich země. Na tom nevydělá nikdo ve smyslu ekonomického růstu, ekonomika bude trpět,“ soudí ekonomka Jana Matesová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

 Kto bol Rasputin a prečo ho po jeho sláve čakal neslávny koniec? Aké bolo jeho spojenie s okultizmom? V čom spočívala jeho schopnosť manipulácie? ----more---- Súvisiace dávky: PD#139: Kto boli ilumináti? Použité alebo odporúčané zdroje:   Byard, "The Death of Rasputin — A Forensic Evaluation", 2024.  Cook, The Murder of Rasputin, 2005.  Fuhrmann, Rasputin: The Untold Story, 2013. Moynahan, Rasputin: The Saint Who Sinned, 1997. Radzinsky, The Rasputin File, 2000. Smith, Rasputin: Faith, Power, and the Twilight of the Romanovs, 2016.    ***   Baví ťa s nami rozmýšľať? Umožni tvorbu a pokračovanie podcastu na SK2811000000002943116091. Ďakujeme! 

„Ve zdravotnictví se pohybuje obrovské množství peněz. Bavíme se jenom o 500 miliardách korun, které plynou z veřejného zdravotního pojištění. A pak jsou tu další peníze, které plynou z dotací,“ vysvětluje bývalý náměstek ministra zdravotnictví, současný člen NERV a řídící partner Advance Healthcare Management Institute Pavel Hroboň. „Dotace je ojedinělá možnost velkého přílivu peněz, a takové příležitosti přitahují lidi, jejichž morální kodex není neprůstřelný,“ dodává.

„Ve zdravotnictví se pohybuje obrovské množství peněz. Bavíme se jenom o 500 miliardách korun, které plynou z veřejného zdravotního pojištění. A pak jsou tu další peníze, které plynou z dotací,“ vysvětluje bývalý náměstek ministra zdravotnictví, současný člen NERV a řídící partner Advance Healthcare Management Institute Pavel Hroboň. „Dotace je ojedinělá možnost velkého přílivu peněz, a takové příležitosti přitahují lidi, jejichž morální kodex není neprůstřelný,“ dodává.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

ASV kopā ar Krieviju nobalso pret ANO rezolūciju par kara izbeigšanu Ukrainā. Bundestāga vēlēšanās uzvar kristīgie demokrāti. Aktualitātes analizē Latvijas Ārpolitikas institūta pētnieks Sandis Šrāders un Austrumeiropas politikas pētījumu centra pētnieks Armands Astukevičs. Bundestāga vēlēšanu spožums un posts Nav piepildījušās bažas, ka Īlona Maska un viceprezidenta Vensa klajais atbalsts Vācijas labējiem radikāļiem būs nesis tiem negaidītus panākumus, un ka 23. februārī notikušo Bundestāga vēlēšanu rezultāti šai ziņā varētu būtiski atšķirties no aptauju datiem, ciktāl partijas „Alternatīva Vācijai” vēlētāji varētu slēpt savu patieso izvēli. Aptaujas izrādījušās tuvas patiesībai, un labēji radikālie ieguvuši apmēram tik, cik tika lēsts – nepilnu 21% vēlētāju balsu, kas gan arī ir spožs rezultāts, salīdzinot ar iepriekšējo, un dos Alises Veidelas vadītajam spēkam otru lielāko Bundestāga frakciju. Tomēr vēlēšanu īstenie uzvarētāji, protams, ir mēreni labējie – Vācijas Kristīgi demokrātiskā partija līdz ar tās pastāvīgo satelītu Bavārijas Kristīgi sociālo partiju. Pat bez īpaši liela vietu skaita pieauguma, kristīgie demokrāti atguvuši Bundestāga lielākās frakcijas statusu. Smagākos zaudējumus vēlēšanas nesušas līdzšinējās valdošās koalīcijas partijām. Sociāldemokrāti zaudējuši vairāk nekā divas piektdaļas mandātu, zaļie – apmēram ceturtdaļu, bet liberālā Brīvo demokrātu partija vispār nav tikusi pāri piecu procentu barjerai un palikusi ārpus parlamenta. Tāpat dažu procenta simtdaļu tikšanai Bundestāgā pietrūcis kreisi populistiskajai Zāras Vāgenknehtas savienībai, kurai balsis atņēmusi tai ideoloģiski tuvā bet daudz vecākā un iesakņotākā Kreisā partija. Rezultātā ir radīti visi priekšnoteikumi t.s. Lielās koalīcijas – kristīgo demokrātu un sociāldemokrātu tandēma – izveidei, ciktāl kopā šīm partijām ir trīssimt divdesmit astoņas no sešsimt trīsdesmit Bundestāga vietām. Atkrīt bažas par to, kā klātos, ja vajadzētu piepulcināt koalīcijai vēl trešo partneri, kas, visdrīzāk, būtu zaļie, kam ar kristīgajiem demokrātiem ir krietni daudz nesaskaņu. Pēc visa spriežot, vācieši atkal tiks pie valdības, kāda tiem bija lielāko daļu kancleres Merkeles valdīšanas laika. Tomēr centriskajiem spēkiem nav iemesla ļauties politiskam apmieram. Visa kādreizējās Vācijas Demokrātiskās Republikas teritorija, ar teju ģeogrāfisku precizitāti, ir kļuvusi par radikālo partiju dominances zonu. Tikai kādreizējā Rietumberlīnē un Potsdamas apkārtnē vēlētāji balso par kristīgajiem demokrātiem un sociāldemokrātiem, savukārt kādreizējā Berlīnes mūra rajonā – par zaļajiem. Tikām lielākā daļa Austrumberlīnes, Erfurte un Leipcigas dienviddaļa ir par Kreiso partiju, bet visa pārējā Austrumvācija – par „Alternatīvu Vācijai”. Var piebilst, ka šajās zemēs ir arī manāmi zemāka vēlētāju aktivitāte. Vai „Amerikas laikmeta” beigas? 24. februārī Apvienoto Nāciju organizācijā notikušais vēl pirms pāris mēnešiem būtu neiedomājams – Savienotās Valstis balsojumā nostājās pret saviem gadu desmitiem uzticamajiem partneriem Rietumos un ieņēma klaji prokremlisku pozīciju. Sakarā ar trešo gadadienu kopš Krievijas pilna mēroga iebrukuma Ukrainā Apvienoto Nāciju Ģenerālā asambleja balsoja par Eiropas valstu izstrādātu rezolūciju, kas nosodīja Krieviju kā agresorvalsti un pieprasīja Ukrainas teritoriālā veseluma atjaunošanu. Savienoto Valstu vēstniece Dorotija Šeia, savā uzrunā deklarējusi nepieciešamību izbeigt asinsizliešanu, balsoja kopā ar Krieviju un tās satelītiem un sabiedrotajiem. Rezolūcija gan ar balsu vairākumu tika apstiprināta, taču vēlāk savu, Kremlim labvēlīgo variantu, Vašingtona izdabūja cauri Apvienoto Nāciju Drošības padomes balsojumā. Pēdējo dienu fundamentālo pavērsienu Savienoto Valstu līdzšinējās politikas kontekstā ļoti izsmeļoši un precīzi raksturojis raidsabiedrības MSNBC komentētājs Lorenss O'Donels. Savā 24. februārā komentārā viņš pauda: „Donalds Tramps šodien iegāja vēsturē. Un šodiena kļuva par dienu, kas paliks ar neslavu prezidentūras vēsturē, jo šodien Donalds Tramps formāli atmeta nostāju, ko katrs Amerikas prezidents ir ieņēmis, kopš Franklins Delano Rūzvelts kaldināja amerikāņu uzvaru Otrajā pasaules karā, – Brīvās pasaules līdera nostāju. Katrs nākamais prezidents līdz Donaldam Trampam pildīja šo lomu, īpaši jau Apvienoto Nāciju Organizācijā. Ik dienu visā Apvienoto Nāciju vēsturē Amerikas prezidenta vēstnieks Apvienotajās Nācijās vienmēr nostājās brīvības pusē. Amerikas Savienotās Valstis ANO balsoja kopā ar pasaules brīvajām nācijām pret pasaules visnežēlīgākajām diktatūrām, kas gandrīz vienmēr nozīmēja balsošanu pret Padomju Savienību. 21. gadsimtā, kad Krievijas prezidents Vladimirs Putins atkal sāka pārvērst Krievijas valdību par diktatūru, Amerikas Savienoto Valstu līderība Brīvajā pasaulē nozīmēja ANO nostāties pret Krievijas agresiju. Kad Krievija tieši pirms trim gadiem iebruka Ukrainā, ANO pieņēma sešas rezolūcijas pret Krievijas agresiju. Un ASV līdz pat šodienai ikreiz balsoja kopā ar Brīvo pasauli pret Krievijas karu pret Ukrainu. Šodien ANO kārtējo reizi apstiprināja rezolūciju, kas nosoda Krievijas karu pret Ukrainu. Un pirmo reizi vēsturē ASV nestāvēja brīvības pusē. Pirmo reizi vēsturē ASV Apvienotajās Nācijās balsoja kopā ar diktatoru pret Brīvo pasauli. Donalds Tramps Apvienoto Nāciju Organizācijā balsoja kopā ar Vladimiru Putinu. No šodienas, ja ir kāds Brīvās pasaules līderis, tad tas nav Amerikas Savienoto Valstu prezidents.” Sagatavoja Eduards Liniņš.

Vanessa a Xander Marin napísali knihu Sax Talks, 5 rozhovorov o sexe, ktoré potrebujete mať keď chcete lepší sexuálny život. My sme sa pozreli na prvé 4 metódy ktoré nám odporúčajú. Podcastové aplikace nám nic neplatí. Moc vám děkujeme za odběry, díky nim můžeme fungovat.

Ono se říká: Lidem se nestane, co si zaslouží. Ale co se jim podobá... K čemu jsou zenové koany? A co marketing může naučit člověka o povaze myšlení? Dnešním hostem je excentrik, spisovatel a marketér Jakub Horák. Bavíme se o cestě od punkáčství k sebevědomí, o smrti a lásce, o pre-tragickém a post-tragickém období nebo o budhismu a osobních užitečných modelech života. Užijte si konverzaci tak hustou, že by se dala krájet. Přejeme příjemný poslech. "Naděje je víra ve svý budoucí já" "To, co přijde, závisí na tom, co děláš teď." Partnery epizody jsou: Přihlaš se na naší Půlroční Akademii 2025 se SLEVOU 2000,- JEN DO KONCE ROKU! Omezený počet míst. Vzdělávej se smysluplně o zdraví a mysli s komunitou podobně smýšlejících lidí! ⁠⁠https://brainya.org/pulrocni-akademie-brain-we-are/⁠⁠ ⁠⁠Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify⁠⁠⁠⁠ jen za 100,- / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 36! Třeba ten o "temné noci duše" s Jardou Jirákem. ⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠ 2. vlna prodeje naší KNIHY S BONUSEM o dopaminu je venku! Objednávej na www.levnydopamin.cz Minutáž: 03:42 Kdo je Jakub Horák 07:53 Revoluce & Ruské tanky & 1989 17:01 Kdy a jak si se dostal k reklamní společnosti & Jakubova cesta k vlivu 29:58 Jaký je tvůj vztah k sebevědomí? 34:15 3 životní & Jak prožíval krizi Jakub 40:16 Truchlení 47:40 Příběhy VS Realita & Intersubjektivní realita 49:45 Posmrtný život & Smysl 50:32 Buddhismus & Smysl života 52:07 Víra ve smysl a víra obecně 57:26 Naděje je víra ve své budoucí JÁ & Strach 01:07:40 Vzory & Nahost 01:10:54 Víra & Potřeba člověka věřit 01:13:13 Svobodná vůle 01:15:04 Hmota a její pojmenovávání & Koncepty & Uvědomění 01:22:57 Levný ezoterismus 01:24:12 Jak vnímat Boha 01:25:47 Selektivní percepce 01:29:34 Jak vnímat lidi & Nahlížení 01:31:25 Pokora & Skepticismus & Vnímání reality 01:22:17 Jungovo komplexy mysli 01:38:01 Modulární mysl 01:40:26 Ontologie & Epistemologie & Fenomenologie 01:46:09 Ztráta kapacity konverzace na veřejnosti 01:48:42 Hater's capture effect & Novinařina 01:55:15 Jak přistupujete ke kritickému myšlení? 01:56:53 Kognitivní flexibilita & Závislosti 02:01:42 Efekt cynizace 02:02:44 Pygmalion effect 02:02:58 Krátkodobost uvažování nad věcmi 02:08:39 Technologie VS Vyrůstání 02:10:23 Skryté potenciály 02:14:18 Podcast je takový digitální ohníček 02:16:06 Paradox hojnosti 02:23:48 Nejsilnější lekce lidského chování 02:29:20 Co znamená “jde to zevnitř” & Psaní 02:31:41 Koncept Zenové hole & Buddhismus 02:41:25 Jakubova aspirace na osvícení 02:44:09 Zažil si džhánu? & Meditace 02:48:02 Problém s Buddhismem 02:49:42 Stoicismus & Sm*t 02:52:14 Rebelský filosof