Podcasts about Prahu

Měl několik přezdívek, čtyři ženy, jeho skladby zná celý svět. Hudba v New Orleans, kde se Louis Daniel Armstrong 4. srpna 1901 narodil, zněla všude. Jeho matka nebývala doma, a tak se jako malý staral i o sestru. Když střílel na Silvestra pistolí jednoho z náhradních otců, zatkli ho a zavřeli do polepšovny. A tam se vyučovala hudba… Už jako světová hudební hvězda navštívil v roce 1965 Prahu a stal se symbolem uvolnění.

Měl několik přezdívek, čtyři ženy, jeho skladby zná celý svět. Hudba v New Orleans, kde se Louis Daniel Armstrong 4. srpna 1901 narodil, zněla všude. Jeho matka nebývala doma, a tak se jako malý staral i o sestru. Když střílel na Silvestra pistolí jednoho z náhradních otců, zatkli ho a zavřeli do polepšovny. A tam se vyučovala hudba… Už jako světová hudební hvězda navštívil v roce 1965 Prahu a stal se symbolem uvolnění. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedna z prvních věcí, kterou po volbách uděláme, bude zrušení televizního a rozhlasového poplatku, slibuje hnutí ANO. Plány na zásadní změny týkající se ČT a ČRo mají i další opoziční strany. Máme se o veřejnoprávní média bát?Hostem Ptám se já byl bývalý ředitel ČT a ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie Petr Dvořák.Poté, co Rada České televize letos na jaře odvolala z funkce generálního ředitele Jana Součka a vybrala jako jeho nástupce Hynka Chudárka, zažívá ČT relativně klidné období. To by se ale mohlo změnit už po podzimních sněmovních volbách. Opoziční strany, mezi nimi i dosavadní favorit voleb, hnutí ANO, totiž prohlašují, že provedou zásadní změny ve financování a fungování veřejnoprávních médií. Bývalý šéf televize Petr Dvořák je zatím optimistický: „Současný management České televize patřil k mým nejbližším spolupracovníkům 12 let. A já věřím tomu, že i v tom tandemu, který nakonec z volby vypadl, to znamená generální ředitel Hynek Chudárek a jeho statutární zástupce Milan Fridrich, přispěje k tomu, že televize se nebude užírat nějakými vnitřními spory a nastartuje přesně tím směrem, aby se dokázala obhájit.“Nové vedení televize by podle něj ale mělo v příštím půlroce jasně říct, jak a kam hodlá investovat peníze z navýšených poplatků. ČT a zejména její zpravodajství před sebou má podle Dvořáka také další velký úkol. „A to je vrátit důvěryhodnost, která za poslední rok a půl klesla o asi šest nebo sedm procentních bodů, což je poměrně zásadní. Tohle je věc, které by se teď vedení zpravodajství mělo velmi intenzivně věnovat.“„Myslím, že jedním z důvodů, proč byl Jan Souček odvolán, bylo i to, že ve zpravodajství se děly věci, které se těžko vysvětlují. A sám za sebe musím říct, že se mě to také i osobně dotýkalo v momentě, kdy jsem viděl, jak tam vzniká tlak na Václava Moravce. Byl jsem nervózní, když jsem viděl, jakým způsobem, kdy a s jakým vysvětlením došlo ke zrušení 168 hodin,“ prohlásil bývalý ředitel ČT. Pomohla, nebo uškodila veřejnoprávním médiím bitva vládní koalice o zvýšení poplatků? V jaké kondici je Česká televize po dramatické výměně na pozici ředitele? A jak zásadní je pro Prahu projekt Vltavské filharmonie.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Politické strany zveřejnily své krajské kandidátky. Z průzkumů STEM vyplývá, že máme zrcadlové protipóly – Prahu a Moravskoslezský kraj, kde mají vládní strany i opozice opačné výsledky.Rozhodnout volby tak mohou tři kolísavé kraje, kde může vyhrát ANO nebo koalice SPOLU. Jsou jimi Středočeský, Jihomoravský a Královéhradecký kraj, přičemž klíčem k volebnímu vítězství nebo porážce jsou první dva.Přestože v průzkumu STEM vede ANO, v těchto dvou krajích má slabé místo v osobách lídrů (Plaga, Schillerová) oproti hlavním esům koalice SPOLU (Kupka, Fiala).Za jakých okolností může SPOLU otočit dnešní průzkumy? Jaké kraje mohou ještě promluvit do konečného výsledku?

„Už jsem si zvykla upravit herectví na jiný prostor, protože s Činoherním klubem jsme začali vyjíždět i mimo Prahu,“ vysvětluje ke svému účinkování na Nejvyšším purkrabství. „Ráda zahraju na větším jevišti, protože pak nemám pocit, že mi divák až tak moc vidí do kuchyně,“ přiznává Vasilu Fridrichovi. Co prozradila o své nové seriálové postavě kriminalistky? Klube se jí v hlavě nová kniha? Jaké byly její dojmy ze zkoušky Heda Gabler – naostro?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Už jsem si zvykla upravit herectví na jiný prostor, protože s Činoherním klubem jsme začali vyjíždět i mimo Prahu,“ vysvětluje ke svému účinkování na Nejvyšším purkrabství. „Ráda zahraju na větším jevišti, protože pak nemám pocit, že mi divák až tak moc vidí do kuchyně,“ přiznává Vasilu Fridrichovi. Co prozradila o své nové seriálové postavě kriminalistky? Klube se jí v hlavě nová kniha? Jaké byly její dojmy ze zkoušky Heda Gabler – naostro?

Výbor světového dědictví UNESCO se tento měsíc vyjádřil k otázce, kterou Praha řeší dlouhé roky. A to co bude dál se železničním mostem na Výtoni, který je v tak špatném stavu, že jsou v podstatě jen dvě možnosti. Buď most přesunout a vybudovat tam nový, jak prosazuje třeba Správa železnic, anebo památku zrekonstruovat, což doporučuje jak Národní památkový ústav nebo Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel, tak právě i UNESCO. „Odborníci navštívili Prahu v prosinci a nyní zveřejnili tu zprávu. Experti na památkovou péči říkají, že jazyk UNESCA je poměrně ostrý na to, jak diplomaticky se běžně vyjadřují. Bez jakýchkoliv okolků doporučují rekonstrukci mostu s tím, že je proveditelná i technicky. Ostře se vyjadřují i k veřejnému prostoru pod viaduktem na Výtoni, je podle nich zanedbaný. Je přitom důležitý pro památkovou hodnotu celého centra Prahy, které je v UNESCO, o což mimochodem usilovalo samo Česko," vysvětluje ve Výtahu Respektu Clara Zanga. Jaké jsou argumenty pro a proti rekonstrukci železničního mostu na Výtoni? Čím je vlastně tak významný? A hrozí nám vyškrtnutí ze seznamu UNESCO?

Ředitelství silnic a dálnic muselo upravit harmonogram rekonstrukce tunelu na průtahu Libercem. Podle původního plánu se měla doprava z tubusu ve směru na Prahu přesunout do druhého ve směru na Děčín 27. července 2025. Kvůli zpoždění při opravě navazujícího mostu to ale bude až v polovině srpna.

Bádání o Slovanech první republika intenzivně podporovala, nacisté chtěli využít, komunisté zrušitV roce 1922 dochází v mladém Československu k nebývalé věci: parlament přijímá zákon o zřízení dvou vědeckých institucí: Slovanského a Orientálního ústavu, prezident Masaryk věnuje na činnost prvního zmíněného obrovskou sumu tří milionů korun. Stát takto chtěl podpořit svou existenci, jasně deklarovat svou orientaci ve světě a najít pro ni vědeckou bázi, která by svým výzkumem praktické fungování státu předjímala. Následně nacisté měli se Slovanským ústavem své překvapivé plány, zato komunisté velmi záhy usilovali jej zrušit. O těchto fascinujících a setrvale paradoxních dějinách vědecké instituce, jež přesně odrážejí dějiny československého státu, hovoří v další epizodě svého sourozeneckého podcastu bratři Lukáš a Jakub Novosadovi s ředitelem Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Václavem Čermákem.Slovanský ústav začal fungovat až šest let poté, co byl přijat zákon o jeho ustavení. Kromě vědecké sekce měl sekci národohospodářskou, jež měla obhospodařovat vztahy se slovanskými státy na byznysovém základě. To se nepovedlo. Zároveň v té době existovali specialisté srovnávající například právo jednotlivých slovanských zemí (což je dnes bohužel neexistující obor). Bádání ústavu ovšem přesahovalo slovanský areál, věnovalo se totiž též Rumunsku, Maďarsku, Albánii. Prvorepublikový zájem o slovanské národy samozřejmě kromě jiného odrážel národnostní složení nového státu, jenž jako multietnický vlastně přirozeně navázal na strukturu Rakouska-Uherska. A opomenout nelze ani to, že ve Slovanském ústavu významně působili také emigranti z Ruské říše. Stát ovšem hledal a neustále znovu definoval svůj vztah k okolním zemím – ostatně s jedním slovanským státem Československo nemělo podepsanou diplomatickou smlouvu: totiž se Sovětským svazem.Prvorepublikové úzké sepětí státu se slovanským prostorem a slavistickou vědou se v průběhu 20. století neustále rozvolňovalo s nástupem všech dalších režimů, které přicházely. Byl to vývoj mnohdy nečekaný: třeba nacisté uvažovali mít Prahu jako centrum pro své výzkumy židovského národa a národů slovanských. K naplnění tohoto záměru ovšem nedošlo. Zato komunisté – třebaže stát intenzivně prohloubil vztahy se Sovětským svazem – ústav usilovali zrušit. Vznikla Akademie věd, jak ji známe dnes (mimochodem, aby paradoxů nebylo málo, na její rozjezd byly použity peníze určené původně Slovanskému ústavu, které přečkaly druhou světovou válku na bankovním účtu a neustále vydělávaly). Profilace Akademie věd odpovídala novému profilu státu, který intenzivně investoval do průmyslu a těžkého průmyslu a potřeboval vědecká pracoviště bádající na poli přírodních nebo technických věd. ExistenciSlovanského ústav tak hájil a za svého života uhájil svou autoritou historik a velký komunista Zdeněk Nejedlý, jenž si ještě pamatoval pozici slavistického bádání za první republiky.Co se potom dělo dál? Jak do historie ústavu promluvila sovětská okupace? Jak normalizace? Jak probíhalo obnovování ústavu v devadesátých letech? Čím se Slovanský ústav zabývá dnes? Jak se vyrovnával a jak reagoval na jugoslávské války a na válku v Ukrajině? Kolik významných vědeckých prací bylo politickými zásahy nenávratně zničeno? A které naopak vznikly natruc vládnoucím režimům? Aneb konečně podcast, který vypráví neuvěřitelné zapomenuté příběhy.

Studio nesoucí jeho jméno stojí za vizuální identitou Národní galerie, Kunsthalle Praha a společností Linet či Footshop. Vytváří rovněž vizuály pro Karlovarský filmový festival, Prahu, Ostravu nebo restaurace ze skupiny Ambiente. Aleš Najbrt v rozhovoru popisuje práci skrývající se za na první pohled jednoduchými logy, vyrovnávání se s kritikou i to, jak lze načerpat inspiraci z „pokleslého“ designu. „Publiku na sociálních sítích často vadí jednoduché věci. Mají pocit, že to je strašně snadné, ale ono je to možná to nejtěžší,“ říká Najbrt v posledním rozhovoru ze série Forbes Misfits Talks. V Karlových Varech jsme je pořádali společně s J&T Bankou. Na dotazy šéfredaktora Forbesu Zdravka Krstanova v nich odpovídali lidé, kteří se nebáli a nebojí vybočovat z řady.

„Když jsem se přestěhovala z Ostravy do Prahy, šokovalo mě, že tady jsou lidé bez domova. A Prahu mi ukazovali právě oni, takže to pro mě mělo obrovskou hodnotu. Nestačila jsem se divit, když jsem vyslechla i ty jejich příběhy,“ popisuje sociální podnikatelka a zakladatelka neziskové organizace Pragulic Tereza Jurečková.

Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braze na konci minulého týdne navštívila Prahu. V podcastu Novinek Zbytečná válka uvedla, že Rusko proti Západu vede nekonvenční válku s cílem jej rozdělit, je však tak angažováno na Ukrajině, že vojenský útok nehrozí. Navýšení výdajů na obranu považuje za nutné. Vyjádřila se i k odchodu pobaltských zemí od ottawské úmluvy zakazující použití nášlapných min.

„Když jsem se přestěhovala z Ostravy do Prahy, šokovalo mě, že tady jsou lidé bez domova. A Prahu mi ukazovali právě oni, takže to pro mě mělo obrovskou hodnotu. Nestačila jsem se divit, když jsem vyslechla i ty jejich příběhy,“ popisuje sociální podnikatelka a zakladatelka neziskové organizace Pragulic Tereza Jurečková.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prof. Šafín : Apokalypsa? Ako ďalej? Sme na konci? Ako bude vyzerať ďalší vývoj? Aký je kontext histórie na udalosti v súčasnosti? Ako sa díva na Ukrajinu, Rusko, ale aj na našu krajinu? Viac ako hodina informácií priamo od Prof. Šafína. Želám príjemné sledovanie a ďakujem za podporu ľuďom, ktorí finančne podporujú podcast ODznova. Aj vďaka tomu som mohla vycestovať a po rozhovore som zobrala pána profesora na skvelý neskorý obed...Kde ma uvidíte v júli? Festival POZNANIALístky tu: https://www.festivalpoznania.sk/produkt/vstup-na-festival-poznania-2025/#Víkendovka: https://www.40plus.sk/dizajnersky-workshop-s-jasnou-opavskou-soogood-vikendovka-ako-vytvorit-zo-svojho-domu-a-bytu-domov/Ďakujem za podporu...Ďakujem, že ma podporujete na herohero alebo tu na YouTube. Aj vďaka vám vzniká tento obsah.Chcete ma začať podporovať? Info tu: https://herohero.co/odznovaMnohí sa pýtate, kedy bude obsahu viac. Kedy bude tá miniTV Odznova. No bude, keď vás bude 2 000. Skôr neviem najať tím (kameraman + strihač + novinárka + korektorka...)Ja budem trpezlivá. Ale napadlo mi, že ak by každý zohnal 10-20 ľudí zo svojho okolia, tak by sa to mohlo podariť dosť skoro... Podpora je možná aj tu na YouTube.. zmysel to pre má od 5,99€ (50% z vášho predplatného mi zoberie YouTube ako províziu. Tak si to viete spočítať...) Predplatné 2,99 je bez nároku na obsah vopred. Ide len o sympatizovanie, za čo ďakujem. Ak nechcete platiť kartou, možné je podporovať aj cez číslo účtu: SK45 8330 0000 0022 0165 1060 - do poznámky uveďte, že ide o dar.Chcete záznam z festivalu? LINK: https://www.budeakonebolo.sk/videozaznam-z-festivalu-odznova-v-pravdivosti-2024/Martina

Petřín je překvapivým ostrovem biodiverzity přímo v srdci Prahy. Ve starém sadu žijí špačci, v pozůstatku pralesního porostu zase plch velký nebo náš největší brouk roháč obecný. S Rozárií a Prokopem jsme rozbalili deku, mikrofony, nahrávací zařízení a v zástinu velikého jasanu rozebrali environmentální aspekty života ve městě.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po dvou letech stagnace se pražský trh s novostavbami znovu rozjel. Podle datové platformy Flat Zone se v metropoli prodává tolik bytů jako v nejžhavějších obdobích covidové euforie. Jenže poptávka sílí rychleji než nabídka – a ceny rostou.„Dostáváme se na čísla srovnatelná s nejrušnějším kvartálem z doby covidu, kdy se vyprodalo osmdesát procent trhu,“ říká v rozhovoru pro Agendu výkonný ředitel Flat Zone Vít Soural. Průměrná cena pražské novostavby přesahuje 160 tisíc korun za metr čtvereční. V některých luxusních projektech ale zájemci zaplatí i 200 tisíc korun za m2.V některých menších městech realitní trh naopak zpomaluje. Podle dat Flat Zone může ve vybraných lokalitách dojít časem i k poklesu cen.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Aký je rozdiel medzi realitným trhom v Česku a na Slovensku? V čom sa líši prístup k realitným kanceláriám u našich českých susedov a prečo stále nemáme na Slovensku realitný zákon? Odpovede na tieto otázky sme hľadali s výkonným riaditeľom najväčšej realitnej siete na Slovensku a v Česku RE/MAX, ktorá oslavuje 20 rokov svojho pôsobenia, Janom Hrubým.V podcaste sa dozviete: aký je rozdiel medzi českým a slovenským realitným trhom, prečo na Slovensku potrebujeme realitný zákon alebo reguláciu pre maklérov, čo ovplyvňuje výstavbu nehnuteľností na Slovensku a v Česku, aká je dostupnosť bývania v Česku a na Slovensku, prečo Slováci a Česi potrebujú vlastniť nehnuteľnosti, v čom sú iní českí a slovenskí realitní makléri, prečo pre realitnú kanceláriu RE/MAX pracuje viac ako 1600 maklérov, ako sa dá otvoriť v rámci realitnej siete RE/MAX frančíza, čo by priniesol realitný zákon na Slovensko a ako by sa zvýšila prestíž realitným maklérov.Rozdiely medzi českým a slovenským realitným trhomMedzi slovenským a českým realitným trhom nie sú podľa Jana Hrubého dramatické rozdiely, ako by sa mohlo zdať. „V Česku sa predá ročne zhruba 100 tisíc nehnuteľností a na Slovensku sa predá ročne zhruba 30 tisíc nehnuteľností, čo samozrejme ukazuje, že sú tam určité rozdiely. Nehnuteľnosti v Českej republike sa predávajú trošku rýchlejším tempom. Otázka ale je, či sa dá nazvať tempo obrátkovosti nehnuteľnosti 40 – 50 rokov, čo je plus mínus doba, za ktorú sa predá jedna nehnuteľnosť. Na Slovensku to bude o niečo viac,“ hovorí v podcaste Nehnuteľnosti.sk Ján Hrubý.Čo je iné medzi Českom a Slovenskom je situácia s hlavnými mestami. „Na Slovensku sú väčšie rozdiely medzi Bratislavou a zvyškom republiky. V Česku síce máme Prahu, no mestá ako Hradec Králové, Plzeň či Olomouc nie sú v takom závese ako ostatné slovenské mestá za Bratislavou. Keď sa pozrieme na cenovú hladinu nehnuteľností, ktorá sa väčšinou berie ako taká berná minca, ak nebudem komentovať index dostupnosti bývania, tak sa hovorí, že väčšina nehnuteľností v mestách mimo Prahy, tak sú približne na polovici ceny v porovnaní s Prahou. Ak by sme porovnali Bratislavu a niektoré iné mestá, tak sa dostaneme na pomer 3:1. Takže Bratislava vyčnieva ešte viac a tým pádom z pohľadu nejakej potenciálnej migrácie obyvateľstva a mobility, tak je situácia na Slovensku zložitejšia,“ vysvetľuje Hrubý v podcaste Nehnuteľnosti.sk. Zároveň zdôraznil, že Praha je extrémne medzinárodným mestom. Kumuluje sa tam zahraničný kapitál, žijú tam ľudia z celej Európy, no nestavia sa tam tak, ako by bolo potrebné, čo rovnako platí ale aj pre Slovensko.Na Slovensku chýba realitný zákon, prispel by k prestíži maklérovNa Slovensku stále chýba realitný zákon, ktorý by určoval podmienky, ktoré musí realitný maklér spĺňať, aby mohol vykonávať svoju profesiu. Ján Hrubý v podcaste spomenul, že sa snažili o presadenie regulácie realitného trhu v Česku. Nie v zmysle nejakých zákazov, ale aby sa stanovili minimálne podmienky pre vstup do tejto profesie. „Historicky maklér potreboval k výkonu svojej práce voľnú živnosť, tak ako je tomu dnes na Slovensku. A nám sa podarilo docieliť, že došlo k zmene a človek, ktorý chce dnes pracovať ako maklér v Českej republike, tak musí splniť zákonom stanovené požiadavky – štátnu skúšku. A keď ju spraví, tak až vtedy získa viazanú živnosť. Takže toto je zásadný rozdiel pri vstupe do tohto odvetvia, ktoré je veľmi citlivé z pohľadu hodnoty, ktorú spravuje a predáva maklér.Veľmi často ľudia cez makléra riešia nehnuteľnosti, ktoré predstavujú ich celoživotné úspory. A v tomto prípade chcete mať istotu, že to robíte s niekým, kto tomu rozumie, má na to vzdelanie, adekvátnu poistku a kto zaistí, že peniaze skončia tam, kde majú. Prípadne sa vyhnete rizikám s...

Kdo bude ředitel České televize? Janek Rubeš říká, že to asi nakonec “urve” Milan Fridrich. Ale ať bude veřejnoprávní televizi nakonec řídit kdokoli, Rubeš zároveň doufá, že nepřinese příliš mnoho změn. Téhle instituce si v dnešní podobě váží, a má ji rád i jako divák. O tom jsme mluvili, dva dny před dalším kolem volby ředitele ČT. Ale samozřejmě to nebylo naše jediné téma: řeč přišla na pražské letiště, koloběžky na chodníku nebo třeba recenze na restaurace či hotely na sociálních sítích.Dozvíte se i to, jak Janek Rubeš vzpomíná na slavnou televizní stávku v roce 1999, kdy mu bylo dvanáct, nebo proč odešel z Twitteru. Ne, nebylo to kvůli Elonu Muskovi, byť to souvisí se změnami, které s Elonem Muskem na Twitter přišly.A souvisí to i s tím, jak se dnes Janek Rubeš živí: po odchodu ze Seznamu v roce 2020 jsou s kolegou Honzou Mikulkou nezávislými producenty videí, a jejich hlavní příjmy jim asi zajišťují videa publikovaná na YouTube. Celková zhlédnutí se měsíčně pohybují v řádu miliónů.Jejich Honest Guide v angličtině míří na návštěvníky Prahy, a pro mnoho turistů je důležitým zdrojem informací. Mimochodem, jsou podle Janka Rubeše turisté pro Prahu požehnáním, anebo pohromou? I to se dozvíte.Natáčeli jsme spolu jedno procento už potřetí. Poprvé to bylo v belgickém pivním baru, po druhé na střeše domu v americkém New Yorku, a teprve po třetí se to povedlo v regulérním studiu. Takže už teď mě zajímá, kde budeme točit příště.Přeju vám příjemný poslech!

Kafkovy knihy desítky let sbíral francouzský chirurg Thierry Bouchet. Když v 70. letech navštívil Prahu, přelezl dokonce zeď, aby se mohl podívat k hrobu slavného spisovatele. Některé spisy z jeho sbírky se teď v Paříži prodaly i za víc než dva miliony korun.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co bude výsledkem jejich měsíčního pobytu v různých krajských městech? V recenzní části se mimo jiné podíváme na Tranzit, druhý díl z plánované trilogie od Rachel Cuskové, v němž se autobiografická vypravěčka Faye ocitá v Londýně, kde rekonstruuje vybydlený byt a přitom mluví s rozličnými postavami. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Byli jsme nuceni přijmout na zastupitelstvu usnesení, které vyzývá hlavní město Prahu a dopravní podnik, aby s tou situací něco dělali. Protože těch stížností je skutečně víc, ta situace se horší a my prostě nechceme připustit, aby v Praze 8 byl takový nepořádek,“ vysvětluje starosta Ondřej Gros z ODS.

„Byli jsme nuceni přijmout na zastupitelstvu usnesení, které vyzývá hlavní město Prahu a dopravní podnik, aby s tou situací něco dělali. Protože těch stížností je skutečně víc, ta situace se horší a my prostě nechceme připustit, aby v Praze 8 byl takový nepořádek,“ vysvětluje starosta Ondřej Gros z ODS.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se v těchto městech osvědčil plošný rychlostní limit 30 kilometrů v hodině? A co by z toho mohlo být inspirací pro Prahu? - Mluvit budeme o Cenách Milady Paulové 17. ročník, které chtějí upozorňovat na úlohu a významný přínos žen v nejrůznějších oborech. - Diagnostika lymfomu mozku by mohla být šetrnější a spolehlivější. Brněnští vědci totiž zjistili, jak najít v mozkomíšním moku jakési stopy po DNA nádoru.

AI: na prahu novej práce. Sokolia dolina v Slovenskom raji

Hostem pořadu K věci byla předsedkyně Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová. Všechny díly podcastu K věci můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem pořadu K věci byla předsedkyně Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny oslovilo 12 současných německých spisovatelů. Každý z nich stráví jeden měsíc v jednom z českých nebo moravských krajských měst. Do konce roku pak odevzdá povídku tímto městem inspirovanou.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny oslovilo 12 současných německých spisovatelů. Každý z nich stráví jeden měsíc v jednom z českých nebo moravských krajských měst. Do konce roku pak odevzdá povídku tímto městem inspirovanou.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny oslovilo 12 současných německých spisovatelů. Každý z nich stráví jeden měsíc v jednom z českých nebo moravských krajských měst. Do konce roku pak odevzdá povídku tímto městem inspirovanou.

Jak jsou nastavena pravidla pro financování kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny? Jak pádnou odpověď poslal český ministr průmyslu a obchodu na dopis, v němž místopředseda Evropské komise požádal Prahu o odklad podpisu smlouvy o dostavbě Dukovan? A jakým snímkem se poprvé po mnoha letech představí česká kinematografie v hlavním programu právě zahajovaného festivalu v Cannes?

Jak jsou nastavena pravidla pro financování kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny? Jak pádnou odpověď poslal český ministr průmyslu a obchodu na dopis, v němž místopředseda Evropské komise požádal Prahu o odklad podpisu smlouvy o dostavbě Dukovan? A jakým snímkem se poprvé po mnoha letech představí česká kinematografie v hlavním programu právě zahajovaného festivalu v Cannes?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Asi nejznámější světový politik této doby a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil i se svou ženou Olenou na dva dny Prahu. Protokolárně sice byla tentokrát důležitější ukrajinská první dáma, která k nám byla pozvána na Světovou zdravotnickou konferenci, ale „doprovázející prezident“ této příležitosti bohatě využil k pracovním schůzkám s českými politiky.

Asi nejznámější světový politik této doby a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil i se svou ženou Olenou na dva dny Prahu. Protokolárně sice byla tentokrát důležitější ukrajinská první dáma, která k nám byla pozvána na Světovou zdravotnickou konferenci, ale „doprovázející prezident“ této příležitosti bohatě využil k pracovním schůzkám s českými politiky.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pražské povstání na konci druhé světové války vypuklo v sobotu 5. května 1945. Vzbouřená Praha stála v cestě německé Skupině armád Střed s téměř milionem vojáků, která se chtěla dostat do amerického zajetí. Proto Němci proti povstání nasadili všechny síly, které měli k dispozici. Přesto povstalci Prahu udrželi a německé vojsko 8. května kapitulovalo. Když 9. května ráno přijely první tanky Rudé armády, v Praze už zbývalo dobýt jen několik osamocených hnízd odporu.

V dubnu roku 1945 se v Praze setkávají tři přeživší generálové protinacistické odbojové organizace Obrana národa, a sice Josef Slunečko, František Hrabčík a Karel Kutlvašr. Každý má jiný úkol, všechny ale směřují k tomu definitivně se zbavit německých okupantů. Generál Hrabčík má připravit obnovu ministerstva národní obrany, generál Slunečko přebírá velení povstaleckých jednotek mimo Prahu a generál Kutlvašr se stává hlavou vojenského velitelství Velké Prahy.

Jaro roku 1955 bylo plné událostí. Praha se dočkala obří sochy diktátora Stalina, Československo podepsalo Varšavskou smlouvu a stalo se součástí vojenského uskupení totálně ovládaného Moskvou. Republika měla i spoustu starostí: stále málo výkonné zemědělství nebo stávky v některých podnicích. O tom všem se dochovalo svědectví z rozhlasového vysílání.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

ODS a Piráti se na pražském magistrátu navzájem pomlouvají zcela veřejně a natolik bez zábran, že je těžké pochopit, jak vůbec mohou společně sedět v radě a už dva roky vládnout hlavnímu městu. Výsledek pociťuje každý obyvatel hlavního města. Praha zamrzla. Bohaté město sice má na svých účtech rekordních 140 miliard korun, ale obří úspory nemá do čeho investovat. Stojí velké dopravní stavby jako třeba druhá část metra D - kvůli rozhodnutí antimonopolního úřadu. Zaseknutá je také slibovaná dostavba vnitřního městského okruhu, takzvaná Blanka II. Nestaví se ani byty, z nichž se stal v Praze nedostupný luxus. O reformě parkovacích zón nebo stavbě nových P+R parkovišť pro dojíždějící se jen mluví. Aby problémů nebylo málo, na schůzi zastupitelstva demonstrují popeláři z  Pražských služeb. Hrozí, že půjdou do stávky a přestanou vyvážet odpadky.Důvody, proč paralyzovaná Praha přešlapuje na místě, rozebírá aktuální epizoda podcastu Vlevo dole. Hlavní příčinou jsou ústřední postavy - primátor Bohuslav Svoboda z ODS a jeho první náměstek, šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Neshodnou se dokonce ani na tom, která firma a za kolik má vyvážet pražské odpadky.„První si potrpí na ceremonie, druhý je tak suverénní, že pro cokoliv těžko hledá spojence. Dohromady šílené kombo. Nedůvěřují si oni dva a především ani jejich strany, jejichž pražští zastupitelé se ani nesnaží skrývat, jak moc sebou navzájem pohrdají,“ říká v podcastu reportér Václav Dolejší.Kvůli „ideologickým“ sporům stojí i malé projekty jako třeba rozšíření tramvajového ostrůvku na Staroměstské nebo lávka pro pěší a cyklisty v Braníku.„Situace je o to komplikovanější, že ani jeden z nich nemá stoprocentní podporu ani ve své vlastní straně. Pražská ODS by byla nejraději, aby jedenaosmdesátiletý Svoboda odstoupil a předal funkci někomu mladšímu a energičtějšímu. No a Hřib zase má v Praze natolik rozhádané Piráty, že dokonce jeho vlastní lidé nepodporují jeho projekty,“ vysvětluje reportérka Lucie Stuchlíková.Chtělo by se zařvat: Pískej konec! Ale zdá se, že pražská radniční sestava - koalice Spolu plus Piráti za přihlížení Starostů - je připravena společně trpět až do konce volebního období. Jakékoliv jiné uspořádání, třeba s účasti opozičního hnutí ANO, není v Praze už jen čistě početně možné. Cítí se primátor Bohuslav Svoboda jako stařec? Má jeho náměstek Hřib rád popeláře? A kde návštěvník dostane stravenku na svačinku i oběd? Poslechněte si reportáž Vlevo dole z pražského magistrátu!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Německo letos oslaví 190 let od otevření první vlakové trati, a to mezi Fürthem a Norimberkem. V tomhle bavorském městě je i jedno z nejstarších železničních muzeí na světě. Náš zpravodaj Václav Jabůrek se v expozici zaměřil na několik zajímavostí, při kterých se železnice zapletla s politikou.

Německo letos oslaví 190 let od otevření první vlakové trati, a to mezi Fürthem a Norimberkem. V tomhle bavorském městě je i jedno z nejstarších železničních muzeí na světě. Náš zpravodaj Václav Jabůrek se v expozici zaměřil na několik zajímavostí, při kterých se železnice zapletla s politikou.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První měsíce roku 1945 přinesly řadu významných událostí. Adolf Hitler prohrál v jedné z posledních velkých operací druhé světové války v Ardenách a sovětská vojska osvobodila největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi. S vyhlídkou konce války se k návratu domů chystal exilový prezident Edvard Beneš. To všechno se dochovalo v rozhlasovém archivu.

První měsíce roku 1945 přinesly řadu významných událostí. Adolf Hitler prohrál v jedné z posledních velkých operací druhé světové války v Ardenách a sovětská vojska osvobodila největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi. S vyhlídkou konce války se k návratu domů chystal exilový prezident Edvard Beneš. To všechno se dochovalo v rozhlasovém archivu.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump zaplavil v prvních třech týdnech po svém zvolení veřejný prostor stovkami prezidentských výnosů. Některé z nich jsou přitom podle jeho kritiků za hranou ústavy.

Měla pomoct hlavně chudšímu obyvatelstvu lépe hospodařit s penězi a naučit je spořit si na budoucnost. Kde spořitelna sídlila a kdo si do ní ukládal své krejcary a zlaté - Na co by si lidé měli dát pozor při výběru éterických olejů a parfémů, pokud chtějí opravdu čistý přírodní produkt? - Umělá inteligence jako fotbalový fanoušek. Sama si na hřišti najde míč a malé kluby tak ke streamování svých zápasů nepotřebují živého kameramana.

Na Popeleční středu 14. února 1945 bombardovaly americké vzdušné síly Prahu, tehdy centrum protektorátu Čechy a Morava. Brzy od té události uplyne 80 let. Nálet zasáhl město od Zlíchova přes Palackého most, Vyšehrad, Karlovo náměstí a část Nuslí až po Pankrác, Vinohrady a Vršovice. Pražané většinou neměli s bombardováním zkušenost, mnozí neodešli do krytů ani do sklepů. Pořad Příběhy 20. století se opírá o vzpomínky a o osobní výpovědi.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Popeleční středu 14. února 1945 bombardovaly americké vzdušné síly Prahu, tehdy centrum protektorátu Čechy a Morava. Brzy od té události uplyne 80 let. Nálet zasáhl město od Zlíchova přes Palackého most, Vyšehrad, Karlovo náměstí a část Nuslí až po Pankrác, Vinohrady a Vršovice. Pražané většinou neměli s bombardováním zkušenost, mnozí neodešli do krytů ani do sklepů. Pořad Příběhy 20. století se opírá o vzpomínky a o osobní výpovědi.

Tři hlavní soupeři letošních voleb soustředí síly na čtyři největší kraje. Z nich jeden je ale zajímavější než zbylé. Protože není jasné, jak to v něm dopadne. A vyhrát může opravdu každý.„Moravskoslezský kraj ovládne Andrej Babiš, Prahu vládní strany. Trochu překvapivě se rýsuje také vítězství Spolu na Jižní Moravy. Zbývá poslední velký kraj - Střední Čechy. Tam už v minulosti v nějakých volbách vyhráli všichni,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Šanci na vítězství tu má jak hnutí ANO, tak Spolu, ale i STAN. Kraj s obří „dírou“ uprostřed je totiž různorodý a nevyzpytatelný. „Máte tam jak prstenec kolem Prahy, který volí pravicověji než Praha. A pak vnitřní periferie, kde jsou zemědělské i dělnické okresy,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Podle sociologů neexistuje nic jako „identita Středočecha“, která by region spojovala. Jak se vůbec v takovém kraji dá dělat předvolební kampaň? „Každý se zaměří hlavně na svoje oblasti a voliče a bude se jich snažit dostat k volbám co nejvíc. Myslím, že rozhodovat bude, komu se mobilizace podaří lépe,“ říká Václav Dolejší. Právě zvednutí volební účasti a vyburcování vlastních voličů minule pomohlo koalici Spolu.Strany si to uvědomují a do souboje neposílají žádná ořezávátka. Za Spolu bude lídrem ministr dopravy Martin Kupka, který je v neoblíbené vládě ještě ten sympatičtější. ANO nejspíš nasadí bývalého ministra školství Roberta Plagu a kampaň povede Karel Havlíček zocelený v krajských volbách.„Kdo překvapivě stále lavíruje, jsou Starostové. Střední Čechy jsou jejich bašta, potřebují tu co nejlepší výsledek a šéf Vít Rakušan je tu jako doma. Jenže stratégové zvažují, jestli by neudělal lepší službu v Praze, kde strana žádnou výraznou hvězdu nemá,“ dodává Lucie Stuchlíková.Komu se podaří líp mobilizovat vlastní voliče? Půjdou proti sobě v kampani Spolu a STAN? A je pražská díra ve středočeském koláči maková, nebo tvarohová? Poslechněte si novou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky. 

V prosinci Obvodní soud pro Prahu 7 nepravomocně rozhodl, že hnutí SPD Tomia Okamury lze označit za extremistické sdružení. „Má smysl se ptát, jestli přímá demokracie v názvu už není jen fíkovým listem ve stranické komunikaci,“ říká v pořadu Interview Plus politolog a odborník na extremismus Aleš Michal.

V sobotních gruzínských prezidentských volbách se novou hlavou státu zcela bez problémů stal jediný kandidát, 53letý fotbalový internacionál Michail Kavelašvili. Volen byl poprvé nikoli všelidově, ale sborem volitelů, v němž polovinu tvořili poslanci především za stranu Gruzínský sen a druhou polovinu představitelé regionů. Výsledek byl tedy předem daný.

Minulý týden uznal Obvodní soud pro Prahu 8 známého psychiatra Jana Cimického vinným ve všech bodech obžaloby. Obžalován byl ze znásilnění a vydírání a odsouzen byl – zatím nepravomocně –, k pěti letům vězení, což je nejvyšší sazba. Také k zákazu činnosti na deset let.